OTÁZKY KE ZKOUŠCE Z VEŘEJNÝCH FINANCÍ

OTÁZKY KE ZKOUŠCE Z VEŘEJNÝCH FINANCÍ A1

Veřejné finance jako ekonomické realita, pedagogická a vědní disciplína. Výzkumný okruh problémů veřejných financí. Veřejné finance jako teoretické zázemí veřejných politik. Funkce veřejných financí.

ekonomická realita – legislativa, struktura institucí, nástrojů a vztahů (systém VEFI daného státu) věda (teorie) – vrstva politicko-ideologická (neoklasická, neokeynesiánské zázemí) – spíše fiskální politika – vrstva technologická – spíše rozpočtová politika předmět výuky angloamerické pojetí – metateorie disciplín veřejného sektoru kontinentální pojetí – průřezová disciplína (metateorií je VE) Veřejné finance -obsluhují veřejný sektor, podsystém VS, průnik do celého národního hospodářství, podsystém finančního systému Problémy související s vymezením předmětu studia fiskální teorie -dichotomie veřejných financí a veřejné ekonomiky: překotný vývoj reality nedostatečně uchopený teorií, úzká vazba na sociálně politický a ideologický kontext -schizofrenie vznikající při pokusech o dělbu problematiky mezi veřejnými financemi a veřejnou ekonomikou, rychlé změny v reálném vývoji veřejných financí -pojmologický „babylon“ -rychlé změny v reálném vývoji VF -souběh různých teoretických přístupů k VF -VF jako vědní disciplína netvoří ucelený teoretický systém (podle některých teoretiků se „čeká“ na nové paradigma VF Veřejné finance -peněžní vztahy vznikající v souvislosti s tvorbou a použitím peněžních fondů -specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi autoritami veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé -souhrn financí státu a veřejných samosprávných svazků, přičemž se někdy do VF zahrnují i finance některých státních podniků Okruh problému VF -zkoumání cílů, rozsahu a nástrojů fiskálních funkcí a rozdělení fiskálních funkcí mezi jednotlivé úrovně veřejné správy -identifikace a ověřování nástrojů, metod a kritérií rozpočtové politiky -zkoumání reakcí na různá fiskální opatření -zkoumání podílu veřejných výdajů na HDP, daňové kvóty; zkoumání dopadů zvýšení nebo snížení veřejných výdajů a změn jejich struktury -zkoumání daňových nástrojů a optimalizace daňového systému -hledání schémat rozhodování o výběru veřejných projektů a programů; zkoumání fiskálních rizik a jejich řešení -mezinárodní komparace fiskálních systémů Klíčové problémy VF: -mezinárodní analýzy a komparace: generace standardů -doporučení VF -řízení výdajů -víceleté rozpočtování -programové rozpočtování -výkonově orientované rozpočtování -akruální princip ve VF

-řízení fiskálních rizik

Funkce VF - alokační (veřejné zabezpečení veřejných statků, efektivní rozdělení produkčních nákladů veřejných statků mezi spotřebiteli) - distribuční (fiskální přerozdělovací nástroje – příjmový, výdajový – transfery, dotace, subvence) – daňově transferový mechanismus kombinuje – progresivní zdanění vysokých příjmů a dotace domácnostem s nízkými příjmy nebo zdanění luxusního zboží s dotacemi pro obyvatelstvo s nízkými příjmy; Lorenzova křivka (nástroj měření rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti - stabilizační (nástroje: měnové – povinné rezervy, diskontní sazba, operace na volném trhu; fiskální – veřejné výdaje, veřejné příjmy, způsob financování deficitu) – magický čtyřúhelník (inflace, ekonomický růst, nezaměstnanost, platební bilance); diskreční opatření (zvláštní zásahy státu, jednorázový charakter, časová zpoždění), vestavěné stabilizátory – působí dlouhodobě a proticyklický Principy – nenávratnost, neekvivalence, nedobrovolnost

A2 Stručný historický vývoj teorie veřejných financí. Historie veřejných financí v ČR. Vznik základních funkcí veřejných financí a jejich interpretace hlavními ekonomickými směry. antika – Aristoteles – daně středověk – Akvinský – daně merkantilismus – cla fyziokraté – daňový monismus klasická politická ekonomie – A. Smith (ucelený systém VF, daňový pluralismus, daňové kanóny, alokační fce veřejných financí) kameralistika – hospodaření státní pokladny německá historická škola – Wagner – Wagnerův zákon, distribuční fce VF neoklasická škola – veřejné statky, externality Keynes – stabilizační funkce VF současné neoklasické, neoliberální a neokonzervativní směry institucionální ekonomie Československo – počátky tradice teoretických a praktických zkušeností VF již za první republiky – základní směry: Alois Rašín (neoliberální směr) – ministr financí, měnová reforma, deflační politika, krácení státních výdajů Karel Engliš (zvláštní teologický přístup) – ministr financí, guvernér NBČS, odpůrce A. Rašína (proti deflaci za měnovou stabilizaci), rozpočtová reforma, daňová reforma, devalvace koruny 1934 Keynesiánci (J. Macek, J. Nebesář) po 1918 vznik samostatné republiky – postupné vytvoření jednotného systému VF, po velké hospodářské krizi v 30. letech a vzniku nebezpečí války značné vměšování státu do hospodářství 2. sv. válka a okupace – rozdvojení systému VF, válečné hospodářství, omezení tržních vztahů po 1948 převzetí nového modelu státních financí po sovětském vzoru, modelu, založeném na centrálním plánovacím mechanismu, systém VF plnil spíše evidenční funkci po 1989 návrat k tržnímu hospodářství a plnohodnotnému systému VEFI

A3

Příčiny vzniku fondového financování ve struktuře veřejných financí. Výhody a nevýhody mimorozpočtových fondů a vládních agentur v ČR na makroúrovni.

Mimorozpočtové financování -dílčí veřejný rozpočet nezávislý na státním rozpočtu (regionálním, municipálním) -vlastní příjmy a výdaje -účelová vazba mezi příjmy a výdaji -zaměřen na specifický segment veřejného sektoru nebo národního hospodářství nebo plní specifickou funkci -fondovost se projevuje zpravidla v kapitálovém pojetí -nositelem rozpočtu autonomní právnická osoba Fond představují odbřemenění rozpočtů, slouží k financování vybraných potřeb Klasifikace fondů v ČR Svěřenecké: pojistné nekomerční, pouze zdrav.pojišťovny (důchodové, nemocenské, sociální, úrazové fondy); sociál.poj. příjem SR v kapitole MPSV Státní: účelové, státní fondy životního prostředí, dopravní infrastruktury, rozvoje bydlení, zúrodnění půdy, kultury, na podporu kinematografie, zemědělský intervenční fond Privatizační: majetkové, Fond nár.majetku zrušen, Pozemkový fond, Fond dětí a mládeže zrušen vládní agentury, PGRLF, ČMZRB, EGAP, ČEB, ČKA Pro podporu podnikání: kritika: distorze relativních cen, narušování volné soutěže, zakrývání subvenční politiky, časová zpoždění, obtížné je zrušit Nepravé fondy – kvazi fondy – důchodový účet, jaderný účet, národní fond, povodňový fond – účelové fondy Pozitiva fondů – diverzifikace funkcí VF, účelovost, transparentnost, adresnost, programovost, efektivnost, nepodléhají politickým a hospodářským cyklům, mohou získávat doplňující prostředky na finančním trhu, někdy i mezinárodní zdroje, participace se soukromým sektorem; zajištění dlouhodobé stability vybraných výdajů Negativa fondů – dtto s opačným znaménkem, tj. fragmentace VF, duální rozpočty, nečitelnost, neefektivnost, nerovnoprávnost výdajových programů, administrativní náročnost, narušení rozpočtové strategie vlády, fiskální rizika apod. Příjmy - samostatné, neměly by dostávat každoroční nárokové dotace - přesto, že jsou financovány ze státního rozpočtu, přebytky nepropadají zpět do rozpočtu

A4 Transformační instituce v ČR (ČKA, FNM). Důvody vzniku, okruh vykonávaných činností, financování, problémy. Pozitiva a negativa z pohledu hospodářské politiky. ČKA - transformovala se z Konsolidační banky, ta nesplňovala kriteria pro fungování banky a byla kritizována EU - řazena do sektoru vlády, její dceřiné společnosti jsou v sektoru finančních institucí - hospodaření je propojeno s ostatními složkami centrální vlády, zejména státním rozpočtem a Fondem národního majetku (zrušen k 1.1.2006)) – transfery mezi nimi byly plně konsolidovány - transfery na úhradu ztrát jsou vždy zachyceny v roce, ve kterém ztráta vznikla, nikoli v roce, kdy byla peněžně uhrazena – v metodice GFS ovlivňuje saldo, v metodice ESA 95 ne

pokračuje ve správě a vymáhání pohledávek v souladu s přijatou strategií přistupuje k řešení problematických aktiv s cílem dosažení maximální návratnosti v co nejkratší době - hlavní pilíře spočívají ve správě a realizaci aktiv, restrukturalizacích podniků a soudních řešeních - ztráty vznikají na základě zákonem předepsané tvorby opravných položek k nekvalitním pohledávkám a dále tvorbou rezerv - ztráty jsou hrazeny z FNM s určitým časovým zpožděním - začlenění do státního sektoru má vliv na vládní deficit, ale i na dluh vládního sektoru – FNM, ČKA - hospodaření nevstupuje přímo do SR, představují však fiskální rizika – ČKA: nepřímé explicitní závazky – ztráty, záruky a závazky spojené s převzetím pohledávek státem v rámci rehabilitačních a stabilizačních programů – FNM: nepřímé implicitní závazky – ztráty a závazky FNM podložené vládními vyhláškami – ze zákona zanikne 31.12.2007, právním nástupcem se stane ministerstvo financí Důvod vzniku - přechod od plánované k tržní ekonomice → financováno buď přímo ze státního rozpočtu, nebo mimo státní rozpočet formou speciálních transformačních institucí Příjmy a výdaje jednotlivých institucí - ČKA: Ze SR jsou hrazeny ztráty, majetková újma za převzaté úvěry na družstevní bytovou výstavbu a úroky z úvěrů poskytnutých nemocnicím. FNM hradí úroky za některé zvýhodněné úvěry, ztráty ČKA vzniklé na základě příslušných vládních usnesení (ztráty z nabytí majetkových účastí, ztráty z úvěrů, ztráty z restrukturalizace některých podniků) a ztráty z tvorby rezerv k portfoliu České spořitelny. - FNM: Příjmy plynou prodeje majetku a akcií, emitování dluhopisů, dividend a úroků. Přitom byly vedeny zvlášť 2 účty pro malou a velkou privatizaci. Největší příjem v roce 2005 pocházel z privatizace Českého Telecomu (82,6 mld.). Výdaje představují mimo jiné dotace dalším mimorozpočtovým fondům (ČKA), splácení obligací a odstraňování ekologických škod. Celkové příjmy FNM za dobu jeho existence činily 633 mld. a výdaje 573 mld., vychází tedy aktivní saldo 60 mld. Jediný mimorozpočtový fond, který transfery nepřijímal, ale poskytoval. Dopad transformačních institucí na české veřejné finance Díky přesměrování některých výdajů mimo rozpočtový systém dosahováno vyrovnaných nebo méně deficitních rozpočtů. Pozornost se soustředila jen na státní rozpočet a byla vyvolávána "fiskální iluze" o nízkých deficitech (či dokonce přebytcích) a nízké zadluženosti. Navíc využívání státních garancí (max 8% předpokládaných příjmů) vytvářelo další implicitní veřejný dluh. Vláda od roku 1998 ve spolupráci se Světovou bankou vypracovávala reformní strategii – optimalizována správa pohledávek a ztráty z fondů promítány do příslušných rozpočtů. důvody zrušení transformačních institucí - zvýšení transparentnosti - snížení administrativních nákladů spojených s řízením těchto institucí - dokončování privatizace -

A5

Popište fáze rozpočtového procesu na úrovni státu se specifikací rozpočtových zásad. Rozpočtová skladba a její význam.

Rozpočtový proces – pracovní postup členěný do etap či fází; kontinuální a víceletý; jeho produktem je rozpočet, který se pohybuje v operačním prostoru rozpočtového procesu; je vymezen legislativou, procedurami rozpočtové politiky a rolí aktérů Fáze rozpočtového procesu:

-

návrh –zpracovává MF, pro sestaven se využívá info: výsledky analýz plnění rozpočtu v běžném roce, rozpočtové prognózování, záměry hospodářské, sociální, měnové a devizové politiky vláda, záměry výdajů jednotlivých správců kapitol státního rozpočtu, předpověď eko vývoje, záměry zahraniční politiky - schvalování – návrh podrobně a opakovaně projednáván ve vládě a parlamentních výborech, posléze předložen parlamentu ke schválení - realizace – za realizaci odpovídají ty orgány, které rozpočet sestavují –MF, realizaci plateb a příjmů zajišťuje ČNB - kontrola – průběžná (MF předkládá zprávy Parlamentu), následná, závěrečná Rozpočtové zásady – teorií zobecněná pravidla úplnost a jednotnost (nedoporučují se časté inovace) reálnost a pravdivost (pesimismus v příjmech, nedůvěra k požadavkům na výdaje) vyrovnanost publicita transparentnost každoroční sestavování a schvalování, jiné Rozpočtová pravidla obecná transformace zásad do aplikovatelné podoby institucionální určení navrhovatele rozpočtu, způsob vypracování výdajové stránky rozpočtu, přednost výdajů před příjmy, schvalování rozpočtu, omezení přesunů v rozpočtu, alokace výdajů, vymezení rezerv, rozpočtové provizorium, časové užití a účelnost výdajů, úhrady rozpočtově nezajištěných potřeb, sestavení a schválení procedury státního závěrečného účtu Rozpočtová pravidla konkrétní přeložená do paragrafů zákona,k případně dokumentů obcí a dalších veřejnoprávních institucí V ČR velká a malá rozpočtová pravidla Rozpočtová skladba – jednotné třídění příjmů a výdajů, které se uplatňuje v rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, v rozpočtech státních fondů, při pohybech na účtech státních finančních aktiv, při peněžních operacích spojených s řízením likvidity státního rozpočtu a při plánovaných a skutečných operacích rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou fondu cizích prostředků, fondu sdružených prostředků a fondu podnikatelské činnosti třídění odpovědnostní (podle kapitol SR) druhové (podle druhu – daňové, nedaňové, kapitálové příjmy, běžné dotace; běžné výdaje, kapitálové výdaje) odvětvové (podle odvětví – zemědělství, průmysl, služby atd.), konsolidační (uvnitř veřejných rozpočtů, vzájemné započtení) Rozpočtové provizorium - při neschválení státního rozpočtu - řídí se rozpočtem minulého roku

A6

Střednědobý rozpočtový výhled a jeho provázanost na státní rozpočet, státní závěrečný účet.

Střednědobý výhled – sestavován na 2 roky, sestavuje MF (v součinnosti se SK, úsc a SF) a předkládá vládě se schválení spolu se SR, vláda předkládá na vědomí Poslanecké sněmovně Výhled obsahuje - vývoj základních ukazatelů NH – HDP a spotřebitelské ceny

- záměry vlády týkající se příjmů, výdajů a salda SR a SF - částky střednědobých výdajových rámců - celkové příjmy a výdaje SR a SF - příjmy a výdaje jednotlivých kapitol - výdaje na programy schválené vládou - výdaje na programy a projekty EU - přehled závazků FO a PO, za které se zaručily jménem státu OSS - v případě schodku předpokládaný způsob jeho financování Ze střednědobého výhledu vychází státní rozpočet Střednědobý výdajový rámec -celkové výdaje SR v návrhu SR se stanoví na základě střednědobého výdajového rámce -střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, a stanoví jen na návrh vlády PS v usnesení k vládnímu návrhu zákona o SR, a to vždy jednou částkou; od částky se odečítají (přičítají) některé výdaje Státní závěrečný účet -zpracovává MF -předkládá návrh na řešení salda; do 30.4. předkládá vláda na schválení PS -obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku -součástí jsou závěrečné účty kapitol předkládané PS samostatně jejich správci -přílohu tvoří údaje o hospodaření (úsc, závěrečné účty SF, přehled o státních fin. aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách, přehled o stavech fondů organizačních složek státu) Víceleté rozpočtování ČR -rozpočtové výhledy na dva roky, na více let: programy, státní záruky, programy a projekty EU -zpočátku rozpočtové výhledy měly jen orientační charakter a chyběla provázanost mezi rozpočtovým výhledem a státním rozpočtem -později v rámci EU doporučovaného fiskálního cílení byly zavedeny výdajové rámce (rozpočtové stropy) v rámci dokumentů SR a schvalované PS

A7

Význam a charakteristika rozpočtových pravidel republiky (zákon č. 218/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Rozpočtová pravidla upravují: - tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu SR, státního rozpočtu a státního závěrečného účtu - příjmy a výdaje SR - státní finanční aktiva a pasiva - podmínky řízení státní pokladny a státního dluhu - finanční hospodaření organizačních složek státu a „státních“ PO - podmínky zřizování SF - hospodaření s prostředky NF - finanční kontrolu Rozpočtová pravidla - konkretizují či vycházejí z teorií formulovaných rozpočtových zásad - mohou být koncipována v jednom zákoně nebo v několika samostatných zákonech - v ČR existují tzv. velká rozpočtová pravidla (státní rozpočet a fondy) a malá rozpočtová pravidla (územní samosprávné celky)

Střednědobý výhled - nový nástroj, sestavuje se na období 2 let následujících po roce, na který je předkládán rozpočet - obsahuje očekávané příjmy a odhadované výdaje - pokud očekává schodek rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob financování Návrh zákona o státním rozpočtu - vypracovává Ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, úsc a fondy

A8

Popište státní rozpočet na rok 2007 a na rok 2008. Zaměřte se na příjmovou i výdajovou stránku, diskutujte problémy, meziroční podstatné změny.

Státní rozpočet na rok 2007 VÝDAJE 5 největších: MPSV 426mld, Všeobecná pokladní správa 144 mld, MŠMT 121mld, MV 54mld, MO 53 mil 5 nejmenších: Rada pro televizní a rozhlasové vysílání 53 mil, Úřad pro ochranu osobních údajů 92 mil, Kancelář veřejného ochránce práv 94 mil, Energetický regulační úřad 115 mil, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 137 mil PŘÍJMY

524mld, z daňových

daňové příjmy 871 mld (z toho povinné pojistné na důchody 294 mld), nedaňové 77mld, příjmy z EU 61mld. Nejvíce příjmů jde do kapitol MPSV 345 mld, Všeobecná pokladní správa MV 14 mld Do některých kapitol plynou různé příjmy… Např. do MK neplyne nic příjmů, jen z nedaňových a z rozpočtu EU Příjmy SR (daňové 87%, kapitálové 0,25%, dotace 10%, DPH 19,85%, 12,45%, DPPO 12,9%

Státní rozpočet na rok 2008 Ministerstvo financí počítá: příjmy v roce 2008 ve výši 1 036,5 mld, což znamená nárůst příjmů v loňským rokem

výdaje v roce 2008 ve výši 1 107,3 mld, taky dojde k nárůstu, ale procentuálně nižší nárůst než u příjmů. Deficit SR podle předpokladů dosáhne 70,8 mld. Počítá se taky tedy s dosažením deficitu veřejných rozpočtů na HDP ve výši 2,95% (splnili bysme tak jedno s maastrichtských kritérií). Státní dluh podle odhadů v roce 2008 stoune ze současných 905,2 mld na 990,1 mld. Podíl státního dluhu na HDP pak bude 26,1% ( rok 2007 25,7%). Návrh rozpočtu obsahuje zapojení očekávaných finančních prostředků z rozpočtu EU ve výši 76 mld. Proti původnímu návrhu se přidala téměř 1 miliarda na školství. 18.12.2007 podepsal prezident. Pozn: ČSSD a KSČM podala ústavní stížnost na reformu veřejných financí, kvůli poplatkům ve zdravotnictví, jsou podle nich v rozporu s LZPS, kde je garantováno bezplatná lékařská péče.

A9 Příjmová stránka veřejný rozpočtů s důrazem na daňové příjmy. Jejich vývoj, jednoduchá a složená daňová kvóta, predikce daňových příjmů a faktory, které ji ovlivňují, specifika daňových výnosů jednotlivých daní. Harmonizace daní s EU. Příjmy státního rozpočtu -výnosy daní -pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na politiku zaměstnanosti -výnosy cel; příjmy od organizačních složek státu a odvody PO -odvod zisku ČNB; sankce za porušení rozpočtové kázně -správní a soudní poplatky; úhrady za státní záruky -příjmy z prodeje a pronájmu majetku ČR -splátky návratných finančních výpomocí -peněžní dary organizačním složkám státu -výnosy z majetkových účastí státu -výnosy z CP -penále za neoprávněné použití prostředků NF -prostředky získané z NF -pokuty atd. Příjmy - nenávratné – daně, dávky, poplatky, příjmy z výnosů privatizace... - návratné – bankovní úvěr, emise cp - běžné – primárně určeny k financování běžných výdajů - kapitálové – na krytí kapitálových, investičních výdajů - daňové - nedaňové – příjmy z vlastní činnosti (příjmy z podnikání, poplatky, příjmy z pronájmu majetku) a odvody případných přebytků příspěvkových organizací, sankční platby, příjmy z úroků a splátek půjček Daňové příjmy - daně – povinné, zákonem stanoven platby nenávratného a neekvivalentního charakteru - cla – jednorázově placené dávky při přechodu zboží přes hranice - poplatky – platby, které povinně uhrazují FO a PO za úkony státních a místních orgánů, existuje zde jistá míra protihodnoty - pojistné na sociálním zabezpečení Daňová kvóta – podíl daňových příjmů (státních a místních rozpočtů) na HDP – ČR asi 38% - užší – v čitateli pouze výnosy z daní a poplatků - širší – zahrnuje i pojistné na sociální a zdravotní pojištění

čím je daňová kvóta nižší, tím menší část celkově vytvořeného produktu proteče ve formě povinných plateb rozpočty Daně - podoba daňové soustavy je dána zákonem, jinak nesmí být žádný občan k platbě nucen Přímé daně - dopadají na konkrétní fyzické nebo právnické osoby, tzv. poplatníky, kteří jsou současně i plátci - důchodové daně – daň z příjmu FO a PO - majetkové daně – daň z nemovitosti, dědická, darovací, z převodu nemovitostí, silniční daň Nepřímé daně - plátci nemusí být subjekty, na které bezprostředně břemeno dopadá, mohou daň přesunout - univerzální – DPH - selektivní – spotřební daň z: minerální oleje, vína, piva, tabákových výrobků, líh - cla – ekonomická povaha spotřebních daní, 75% jde do rozpočtu EU DPH - 9% a 19% - dělí se o ni obce, kraje a stát – sdílená daň DPFO - sdílená daň – do obcí přes 20% dle velikosti obce - 15% pro rok 2008, 12,5% pro rok 2009, ze superhrubé mzdy (hrubá mzda+soc.a zdr.pojištění) - nominální sazba – dána zákonem - efektivní sazba – ta, kterou skutečně platíme po odečtech DPPO - sdílená daň - 21% 2008, 20% 2009, 19% 2010 Daň z nemovitosti - svěřená daň – 100% do příjmu obce Spotřební daně - na jednotku - výjimka od EU – domácí pálení Ekologické daně - letos nově zavedené - daň z elektřiny, z pevných paliv, ze zemního plynu a některých dalších plynů. Vývoj daní - původně převážně naturální plnění, dnes peněžní platba - původně jako často dobrovolná plnění, dne zákonem vynucená platba - vývoj od nepravidelného, nahodilého výběru k pravidelnému placení - daně zpočátku podpůrný, doplňkový zdroj, dnes rozhodující příjem - původně účelově zaměřené platby - u přímých daní převažovaly daně majetkové či daně z hlavy - v ČR do roku 1993 stará soustava Daňové určení - státní daně – plynou do státního rozpočtu - svěřené – plynou do místních rozpočtů, ale rozhoduje o nich centrum - místní – příjem místních rozpočtů, rozhodují o nich místní orgány Problematika odhadu budoucích příjmů - vývoj základních ekonomických faktorů - jak se projeví zákonné úpravy -

hlavní faktory vlivu: HDP, inflace, úroveň mezd, struktura spotřeby domácností i podniků, výše dovozů, počet ekonomicky aktivních obyvatel Příjmy x výdaje - globální charakter – rozpočtové příjmy jsou společným bezrozdílným zdrojem na úhradu výdajů - ekvivalentní přístup – existuje účelová vazba mezi příjmy a výdaji Harmonizace daní s EU - v oblasti přímých daní splňuje ČR většinu požadavků EU - jisté rezervy zůstávají u dvojího zdaňování dividend - nepřímé daně – hlavně skupina zboží v 5% sazbě - DUTY/TAX FREE – obchody na silničních přechodech - změna zdanění cigaret ze specifické daně na kombinaci specifické a valorické - snižování sazby daní u PO a FO - zavedeno kolkování cigaret a alkoholu -

A10 Charakterizujte strukturu nedaňových veřejný příjmů včetně aplikace na podmínky ČR. Jejich klasifikace a pojetí v ČR. Třídění podle rozpočtové skladby. Proces konsolidace veřejných financí. nedaňové příjmy - příjmy z vlastní činnosti vládních institucí - odvody případných přebytků příspěvkových organizací - přijaté sankční platby - příjmy z úroků a splátek třídění

odpovědnostní (podle kapitol SR) druhové (podle druhu – daňové, nedaňové, kapitálové příjmy, běžné dotace; běžné výdaje, kapitálové výdaje) odvětvové (podle odvětví – zemědělství, průmysl, služby atd.), konsolidační (uvnitř veřejných rozpočtů, vzájemné započtení)

Konsolidace veřejných financí Fiskální konsolidace přijaté vládou má za cíl v ČR odstranění nadměrného schodku. Vláda ČR tuto strategii fiskální konsolidace i nadále dodržuje, tak aby od roku 2008 plnila udržitelným způsobem maastrichtská konvergenční kritéria. Fiskální konsolidace a změna struktury výdajů zejména v mandatorní oblasti povede i ke zvýšení kvality veřejných financí. Fiskální konsolidace se bude opírat v rozhodující míře o konsolidaci výdajové strany veřejných financí prostřednictvím zastavení nárůstu výdajů, zejména sociálních. Opatření na příjmové stránce Změna trendů mandatorních výdajů spolu se změnou kvality výdajové struktury umožní postupně snižovat daňové zatížení a posunovat dále jeho strukturu směrem k nepřímému zdanění. Opírat se bude o následující hlavní opatření. Daně z příjmů až

-jednotná sazba daně z příjmů u fyzických i právnických osob ve výši 17 19 % a současně zvýhodnění rodin s dětmi a nízkopříjmových skupin obyvatel -redukovat významně počet výjimek a odečitatelných položek -zjednodušit systém odpisování, zejména u malých organizací

-základní sazba DPH bude ve výši 17 až 19 % -současně se snížením základní sazby DPH bude změněna snížená sazba tak, aby byla únosná i pro sociálně slabé skupiny obyvatel Ostatní daňová opatření -rušení daně z dividend, kapitálových výnosů, dědické, darovací (s výjimkou osob, které nejsou v příbuzenském vztahu), z převodu nemovitostí a daně z nemovitostí ze zemědělské půdy -zrušení minimální daně pro živnostníky (OSVČ) Ekologické daně -požadavky EU pro zavedení, od ledna daň z elektřiny, daň z uhlí, daň ze zemního plynu. Nejdříve nízké sazby, později postupné zvyšování. Sociální pojištění -snížit sazbu pojistného sociálního v rozsahu výnosu ekologických daní -snížit vyměřovací základ pro pojistné soc. a zdrav. pojištění OSVČ na 35 % -zavést maximální vyměřovací základ (strop) pro pojistné (160.000) -umožnit firmám do 50 zaměstnanců si zvolit možnost částečné refundace výdajů na náhradu mzdy ze státního rozpočtu při nesníženém pojistném. Daňová správa -sníží se počet pro výběr daní, zamezení daň.únikům, posílit motivaci, zvýšit daň.výnosy, zrušení registračních pokladen, zavedení superhrubé mzdy Ostatní příjmy -privatizace (ČSA, Letiště Praha, Česká pošta, ČD, ČEZ) -elektronické mýtné, mikrovlnné a satelitní technologie-zpoplatnění všech dálnic a vybraných silnic. -zjednodušení systému pro čerpání z fondů EU Opatření na výdajové straně Hlavním nástrojem konsolidace veřejných rozpočtů a dosažení stanovených rozpočtových cílů je zpomalení růstu mandatorních výdajů, zejména sociálních. Vláda se v programovém prohlášení zavazuje regulovat vývoj mandatorních sociálních výdajů, které ve státním rozpočtu na rok 2007 tvoří téměř 80% celkových mandatorních výdajů. Cílem je, aby schodky veřejných financí nepřesáhly stanovené cíle a celkové mandatorní výdaje v roce 2010 představovaly méně než 50 % státního rozpočtu. Následující úsporná opatření: -moratorium na přijímání zákonů zvyšujících mand. výdaje -odstranit aut. valorizační schémata, s výjimkou důchodů -snižovat počet zaměstnanců státní správy do roku 2010 nejméně o 3 % ročně -zvýšení transparentnosti a adresnosti soc. dávek -změnit systém nemocenského pojištění zavedením třídenní karenční lhůty -zavést flexibilní rodičovské a mateřské dovolené s degresivní platbou v průběhu let -vyhodnotit vazbu výplaty finančních částek ze sociálního systému na povinnost rekvalifikace, veřejně prospěšných prací a účasti v projektech dalšího vzdělávání -odstranit demotivaci kvůli soc.dávkám Daň z přidané hodnoty

A11

Kapitoly SR. Úkoly správců kapitol. MF ČR a jeho kompetence v oblasti přípravy rozpočtů, státní pokladny, daní a cel.

Kapitoly jsou ministerstva☺ Rozpočet kapitol – rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly; příjmy a výdaje OSS v jeho působnosti; příspěvky a dotace na reprodukci majetku PO a odvody PO v jeho působnosti; dotace a návratné finanční výpomoci ze SR pro FO a PO na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti SK; rozpisové rezervy

Zvláštní kapitoly – všeobecná pokladní správa (příjmy a výdaje všeobecného charakteru, součástí je i vládní rozpočtová rezerva) státní dluh operace státních finanční aktiv kapitoly PS Senát Kancelář prezidenta republiky atd. Správci kapitol: a) poskytnout ministru financí a předsedovi Úřadu pro veřejné informační systémy potřebnou součinnost a potřebné podklady pro zabezpečení činnosti b) uskutečňovat od 1. září 2002 veškeré objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií do 2 mil. Kč (veřejné zakázky malého rozsahu, o zadávání veřejných zakázek), pro použití ve veřejné správě s využitím elektronického tržiště na webové adrese ustavené za tímto účelem Úřadem pro veřejné informační systémy a o zadávání veřejných zakázek, prostřednictvím elektronického tržiště. Kompetence MF: příprava rozpočtů: navrhuje je stát. pokladna: viz níže daně: navrhuje změny v návrzích zákona a tyto návrhy překládá nejprve vládě a poté Sněmovně cla: závisí na komunitárním právu, jsme v celní unii Řízení státní poklady – ČNB vede MF souhrnný účet běžného hospodaření st. pokladny: - příjmové a výdajové účty SR, účty státních finančních aktiv, zůstatky na účtech FÚ, účet řízení likvidity státní pokladny, účet mimorozpočtových prostředků organizačních složek státu, účet státních právnických osob, účet státních fondů, účet dalších fondů - pokladní nesoulad mezi P a V do výše 6% celkových výdajů SR řeší MF přijetím úvěru nebo prodejem státních dluhopisů nebo formou finanční výpomoci – vrácení do konce roku - přebytky na účtech SP – krátkodobé investice do státních dluhopisů nebo CP ČNB

A12

Veřejné výdaje, definice a měření, funkce veřejných výdajů, třídění VV

VV – klíčový nástroj veřejných politik; vládní nákupy statků a služeb; transferové platby; výdaje související s realizací základních funkcí vlády na všech jejích úrovních velikost VV – podíl na HDP pružnost VV – ukazatel pružnosti výdajů ve vztahu k HDP (procentní změna VV/ procentní změna HDP) marginální sklon veřejného sektoru k HDP - přírůstek výdajů v procentech k procentnímu přírůstku HDP příčiny růstu VV – změna preferencí, demografická struktur, urbanistický faktor, geografický faktor, technicko-technologické změny, inflace, demonstrační efekt, fiskální iluze základní funkce VV: alokační (rozhodování o umístění VV, o velikosti a struktuře; portfolio statků z veřejného sektoru a soukromého sektoru) redistribuční (normativní přístup: shoda na snižování nerovností; přerozdělování, které má vést ke zmírnění sociálních a důchodových nerovností ve společnosti)

stabilizační (nástroj makroekonomické politiky sloužící k dosažení plné zaměstnanosti a ekonomického růstu) dále pak regulační, kontrolní, stimulační třídění VF - učebnicové – běžné a kapitálové, návratné a nenávratné, plánované a mimořádné, dle funkcí státu, dle úrovně veřejných rozpočtů - rozpočtová skladba – viz otázka č. 5 - zákony (rozpočtová pravidla) - nemandatorní, mandatorní, kvazimandatorní - mezinárodní členění

A13 ČR

Mandatorní výdaje, vývoj mandatorních výdajů a kvazimandatorních výdajů SR

Mandatorní výdaje - jsou dány zákony a mezinárodními smlouvami - sociální transfery – rok 2006 . 362 mld. – důchody (průměrná výše 8,5 tis.Kč), nemocenské pojištění - Vodičkovy schody - Státní fond rozvoje bydlení – asi 1,4% HDP - výdaje na dluhovou službu Ostatní mandatorní výdaje - z jiných právních norem - ze smluvních závazků Kvazimandatorní výdaje - aktivní politika nezaměstnanosti - kapitoly Ministerstva obrany - mzdy organizačních složek státu a příspěvkových organizací Pojem mandatorní výdaje v roce 1998 zavedl Miloš Zeman Vývoj mandatorních výdajů Mandatorní výdaje neustále rostou a nově účinná reforma VF by tuto tendenci měla zmírnit.

A14

Veřejné politiky bez přímých fiskálních dopadů. Typologie v ČR, jejich vývoj, pozitiva a negativa

Veřejná politika je pokus poznávat a jednat podle chování skupin lidí. Vláda a její obvyklé cíle mají zvětšit bohatství a sílu pravítek a bohatý, nadějně tím, že také zvětší zdraví a zdar společnosti. Velmi důležitá, centrální část veřejné politiky má pokusit se ujišťovat, že zájmy bohatých a silných lidí jsou nikdy podporované bolestí, bídou nebo utrpením v jiných skupinách.

A15 Důchodové zabezpečení, vývoj příjmů a výdajů a extrapolace do budoucnosti, krátkodobá řešení vyrovnanosti účtu DZ. Dlouhodobá řešení vyrovnanosti DS. 2003 – novela zákona – prodlužuje důchodový věk na 63 let, ruší dočasně krácené předčasné důchody, redukuje hodnocení doby studia pro účely důchodového pojištění, umožňuje souběh důchodu a výdělečné činnosti Problémy – míra solidarity, stárnutí populace, příjmy a výdaje systému, zvýhodnění OSVČ oproti zaměstnancům, předčasné důchody, rozsah náhradních dob, nepodařilo se realizovat třípilířový systém, nepodařilo se vytvořit Sociální pojišťovnu, nevyřešeni důchodci z rozdělení federace Současnost reformy u nás: jen se diskutuje, 2004-2005 vznik Bezděkovy komise, loni ukončili činnost a vydali zprávu Bezděkova komise: závěry: současný systém neudržitelný, nutnost pokračován v reformách shoda na zvyšování hranice odchodu do důchodu možnost zapojení fondového pilíře

A16

Pozitiva a negativa PAYGO a fondového systému. Model NDC. Plánovaná reforma a názory politických stran na ni.

DB PAYG –> důchody + administrativa = počet EA * průměrný vyměřovací základ * příspěvková sazba - nejdříve se určí dávka, potom se hledají finance - jednotná výměra – 1470 Kč, procentní výměra, odvozená z dosahovaných výdělků a délky doby pojištění - složení důchodu – pevná složka + pohyblivá složka (podle posledních 10 let) - věk odchodu do důchodu – muži 60 let, bezdětná žena 57 let, ale prodlužování výhody – příjmová solidarita, rizika nese stát, nízké administrativní náklady, indexace automatická (odolný vůči inflaci) nevýhody – citlivost na demografické změny, náchylnost k politickým zásahům, nízká motivace, obtížnost změny zralého systému DC FONDY –> (příspěvek + zhodnocení)/naděje na dožití = důchod + administrativa výhody – vyšší zásluhovost, preference jednotlivců, průhlednost, transparentnost, konkurence = vyšší kvalita služeb, vyšší odolnost vůči demografickým rizikům nevýhody – rizika nesou účastníci, obtížná předvídatelnost dávek, solidarita je potlačena, vyšší náklady na administrativu, finančně náročný přechod, rizika inflace, rizika politických turbulencí NDC –> (příspěvek + zhodnocení)/naděje na dožití = důchod + administrativa výhody – vazba příspěvek dávka, vhodný v případě málo rozvinutého kapitálového trhu, snadný přechod oběma směry, trh práce nevýhody – příliš složité?, odtržení příjmové a výdajové strany – absorpce demografických změn, náročné na vstupní data a fungování IS, vměšování politiky

DB Fondový – vyskytuje se zřídka, zaměstnanecké penzijní plány Reforma českého důchodového systému - parametrická – zvýšit příjmy (sazba pojistného, odchod do důchodu, nezaměstnanost), snížit výdaje (snížení důchodu, odchod do důchodu) - systémová – změna systému (příklon k FDC, přechod na NDC), migrační politika, propopulační politika Příklon k FDC – možnost vyvázat část pojistného do nově vzniklých fondů nebo navýšit současně platby Přechod k NDC – nulová redistribuce, ale garance minimálního důchodu (4920 Kč v 67 letech), stát omezeně platí za nepříspěvkové doby, každoroční indexování podle nárůstu objemu zaplaceného pojistného, minimální věková hranice 62 let, jinak 67 let – pravidelné úpravy hranic Reforma v ČR dnes – dlouhodobě neřešený problém – diskutuje se od 1996, vznik Bezděkovy komise POLITICKÉ STRANY – další parametrické reformy, systémová reforma začne být diskutována po volbách, Bězděkova komise vytvořila nejrozsáhlejší analytický materiál

A17

Všeobecné zdravotní pojištění. Příjmy a výdaje systému vzp. Organizace působící v systému a struktura finančních plateb mezi nimi

výdaje na zdravotnictví – 7,3% HDP – z toho asi 6,5% HDP veřejné výdaje více soukromých výdajů – USA, Mexiko, Korea (hlavně zaměstnanecké pojištění, soukromý trh s pojišťovnami) - v ČR systém povinného zdravotního pojištění - zdravotní pojišťovny 8 a VZP Příjmy zdravotních pojišťoven - od zaměstnavatelů - občané - stát (platí na nezaměstnané, děti, studenty) Výdaje zdravotních pojišťoven - poskytovatelům služeb (155 mld.) Příjmy poskytovatelů služeb - od zdravotních pojišťoven - od státu - od občanů - od územně samosprávných celků Skupiny přispívající do systému - zaměstnanci a zaměstnavatelé - osoby samostatně výdělečně činné – minimum, vychází se z poloviny průměrné mzdy 2 roky zpátky - osoby bez zdanitelných příjmů – minimální mzda x 13,5% - stát – administrativně stanovená částka x 13,5% Rok 2005 10 292 662 účastníků pojištění – z toho 6 651 725 u VZP -

Problémy - dvě skupiny pojištěnců – do a nad 60 let - od roku 2005 změny – 18 skupiny (po 5 letech), počítá se nákladový index, každá pojišťovna dostane průměrné náklady na pojištěnce

ale „nákladný“ pojištěnec – přesáhne 30ti násobek průměrných nákladů – pojišťovna má nárok na doplatek - v přechodných letech 2005 a 2006 přerozdělování podle nového i starého systému Pohledávky VZP - odkupuje je ČKA -

A18

Aktuální problémy současného systému vzp a možnosti jeho řešení. Reforma zdravotnictví SK

Na rozdíl od nestátních pojišťoven si VZP nevybírá klienty sama, neurčuje si tak klienty, kteří jsou méně nemocní apod. VZP navíc ze zákona plní další povinnosti. Hospodaření VZP je pod trvalou kontrolou správní a dozorčí rady a pak také subjekty ze strany státu. V současné době se nejčastěji hovoří o tom, že VZP neplatí včas lékařům a nemocnicím. Řešení zůstává otázkou… Politici se tímto ožehavým tématem nechtějí příliš zabývat a vyhýbají se mu. Současná vláda provedla nepopulární reformu. 30 Kč za recept 30 Kč za návštěvu lékaře 60Kč/den v nemocnici 90Kč návštěva pohotovosti zároveň je však stanoven max limit, který občané zaplatí 5000Kč, přeplatky jim budou vráceny. Základní problémy zdravotnictví na Slovensku: 1. nerovnováha mezi dostupnými finančními prostředky a poptávkou 2. efektivita nakládání s finančními prostředky 3. efektivita řízení resortu 4. přezaměstnanost zdravotnického personálu 5. logické chyby v systému zdravotnictví Základní cíle reformy zdravotnictví (začíná v roce 2002): 1. tvorba systému flexibilních nástrojů na uskutečňování zdravotní politiky 2. změna postavení státu z účastníka na regulátora 3. zvýšení odpovědnosti pacienta 4. vyrovnané a finančně udržitelné hospodaření 5. zvýšení kvality a tvorba konkurenčního prostředí Klíčová opatření reformy: 1. oddlužení zdravotnictví 2. zavedení poplatků za služby spojené s poskytováním zdravotní péče 3. přeměna zdravotních pojišťoven na akciové společnosti 4. zavedení tvrdých rozpočtových pravidel pro všechny subjekty v systému 5. možnost flexibilně definovat míru veřejných zdrojů v systému Reforma: Základem reformy bylo schválení 6 reformních zákonů, které nabyly platnosti 1. 1. 2005 1. Stabilizační opatření cílem je omezení nadbytečné spotřeby zdravotnických služeb a léků a zastavení růstu dluhu. -> zavedení paušálních poplatků za služby ve zdravotnictví . Byla přijata také nová klasifikace léčiv. Byl přijat zákon k oddlužení zdravotnictví, který omezil ručení státu za závazky zrušené zdravotní pojišťovny. V roce 2003 byla zřízena společnost Věřitel a. s., pomocí které oddlužují zdravotnická zařízení. 2. Systémová opatření

Veřejné pojištění – je v něm obsažen základní balík zdravotní péče, který je poskytován bezplatně. Výše odvodu 14% . Individuální pojištění (dobrovolné) – umožňuje získat nadstandardní péči, která je z části hrazena pacientem (5% –100%). Katalog zdravotních výkonů. 3. Síťová opatření - nemocnice I. a II. Typu přešly od 1. 1. 2003 do pravomoci měst a samosprávných krajů, - stát si zatím ponechal jen větší nemocnice tzv. III. typu, fakultní nemocnice a specializované ústavy - zakladatelem a. s. bude stát, který se stane vlastníkem 51% akcií Úprava reformy novou vládou: - zrušení poplatků za návštěvu lékaře a pobyt na nemocničním lůžku - snížení poplatku za recept na 5 Kč - zastavení transformace nemocnic na a. s. - snížení sazby DPH na 10% u léků a vybraného zdrav. materiálu - zrušení Katalogu zdravotních výkonů

A19

Důvody přijetí Koncepce reformy veřejných rozpočtů ČR (2003 – 2006) a její hlavní směry a oblasti. Hlavní opatření na příjmové a výdajové straně. Parametrické a strukturální změny.

reforma veřejných rozpočtů, reforma důchodového systému, reforma zdravotního systému, reforma rozpočtové politiky Příčiny reformních snah – rostoucí objem finančních prostředků v rozpočtech; fiskální nerovnováha (narůst deficitu a veřejného dluhu); nutnost objektivizace a identifikace výdajů v rozpočtech; nevyhovující struktura rozpočtu neumožňující efektivní rozhodování (horizont sestavování, struktura oblasti); probíhající změny v systému řízení veřejného sektoru Základní cíle rozpočtového (výdajového) výhledu - zlepšit makroekonomickou bilanci na základě vývoje konzistentního a reálného výdajového rámce - zlepšit alokaci zdrojů směrem ke strategickým prioritám - zvýšit snahy o předpověditelnosti politiky a financování - poskytovat výdajovým organizacím striktní rozpočtové limity společně se zvýšenou autonomií v rozhodování o těchto prostředcích Předpoklady pro efektivní fungování - spolehlivost prezentovaných odhadů hospodářského vývoje a dalších podkladů - dostatek informací - reálné stanovení limitů - vhodná struktura rozpočtu - disciplína v systému – autonomie, erudice, kontrola Reforma veřejných rozpočtů v ČR – dokument schválen vládou v roce 2003 - důvody vnitroekonomické – riziko domácího ekonomického vývoje; zmenšování prostoru pro realizaci vládních rozpočtových priorit, pokles prostoru pro investice; neexistence zabudovaných nástrojů pro zvrácení těchto nepříznivých tendencí - důvody vnější (integrace do EU/EMU) – ztráta dobré výchozí pozice ČR; absolutní rozpor s principy platnými v EU; penalizace finančními trhy z důvodu nedůvěry ve zdravý fiskální vývoj - nové metody sestavování, realizace a hodnocení rozpočtu, zásadní změny v systému mandatorních výdajů a důsledné uplatňování principu subsidiarity

Příjmová a výdajová opatření ve státním rozpočtu 2004 – 2006 dle reformy - aktivní opatření na straně příjmů – 71,2 mld. - aktivní opatření na straně výdajů – 199 mld. - aktivní opatření celkem – 270,2 mld. Rizika dalšího pokračování reformy - nemocenské pojištění; sektor zdravotnický; důchod pojištění; střednědobý výdajový rámec; počty a platy státních úředníků; nastavení částek důchodového minima; státní sociální podpora; oblast sociální péče „Reforma nesmí být vnímána jako jednostranná akce ministerstva financí, jdoucí proti zájmům výdajových resortů. Jedině kolektivní odpovědnost celé vlády za fiskální reformu umožní nalézt žádoucí úspory a současně vytvořit prostor pro realizaci vytyčených vládních výdajových priorit“ Konkrétní cíle reformy - podpora hospodářského růstu s cílem dosáhnout jeho zrychlení (podpora nabídkové strany) - posílení konkurenceschopnosti ČR - podpora vzdělanosti - podpora rodin s dětmi se zaměřením na pracující rodiny (daňový bonus) Snížení základní sazby DPH - snížila se základní sazba DPH z 22% na 19 % - sociálně citlivé položky zůstávají ve snížené 5% sazbě – potraviny a nápoje, léky, dodávky tepla, knihy, noviny, autosedačky, pleny atd. Podpora rodin s dětmi - společné zdanění manželů s dětmi – přispěje k podpoře rodin, které žijí ve společné domácnostmi s dětmi, jedná se o snahu zamezit negativnímu demografickému vývoji české populace - zavedení daňového bonusu Podpora podnikání - v roce 2006 firmy platí nízkou efektivní daň - zjednodušení administrativních úkonů spojených se zahájením a v průběhu podnikání, zřízení centrálního místa pro registraci a kontakt s úřady - zrychlení odpisů Podpora vědy a výzkumu - snížení daňového zatížení veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí - zavedení možnosti odpočítávat od základu daně dary veřejným vysokým školám a veřejným výzkumný institucím až do výše 10% základu daně Omezení daňových úniků - zamezení prodeje tabáku a lihovin na tržištích - zavedení registračních pokladen - povinné značení lihu - omezení plateb v hotovosti - finanční policie Komplexní reforma VEFI by měla zahrnovat - reformu veřejných rozpočtů - reformu sociálního systému, zejména důchodového systému - reformu zdravotního systému

A20

Reforma veřejných financí 2007. Hlavní změny na příjmové a výdajové straně rozpočtů. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů v ČR.

Reforma Veřejných financí Reforma veřejných rozpočtů (SR, rozpočty mimorozpočtových fondů, územní rozpočty) Reforma důchodového systému Reforma zdravotního systému Reforma rozpočtové politiky Příčiny: rostoucí objem finančních prostředků v rozpočtech fiskální nedována nutnost objektivizace a identifikace výdajů v rozpočtech nevyhovující struktura rozpočtu neumožňující efektivní rozhodování probíhající změny v systému řízení veřejného sektoru Cíle rozpočtového výhledu: zlepšit makroekom.bilanci na základě vývoje konzistentního a reálného výdajového rámce zlepšit alokaci zdrojů směrem ke strategickým prioritám, zvýšit snahy o předpověditelnost politiky financování poskytovat výdajovým organizacím striktní rozpočtové limity společně se zvýšenou autonomii v rozhodování o těchto prostředcích Předpoklady: spolehlivost prezentovaných odhadů hosp.vývoje a dalších podkladů dostatek informací reálné stanovení limitů vhodná struktura rozpočtu disciplína v systému: autonomie, erudice, kontrola ZÁKLADNÍ PRINCIPY REFORMY VEFI 1. základní myšlenky reformy: -posílit adresnost soc.systému, zvýšit efektivnost ostatních VV a snížit míru zásahů do ekonomiky -uspořené prostředky využít na plošné snížení daňové sazby 2. těžiště na výdajové straně: veřejných rozpočtů, zejména v oblasti mandatorních výdajů 3. postupné snížení daňové zátěže a zjednodušení daňového systému 4. řešení dlouhodobých fiskálních tlaků prostřednictvím reformy důchodového systému a zdravotnictví. 5. dodržování fiskálních pravidel: režim fiskálního cílení a střednědobé výdajové rámce Cíle reformy: -snížit vládní deficit a zastavit nárůst vládního dluhu -zvrátit neudržitelné trendy vládních výdajů a posílit jejich efektivnost -plošně snížit daňové zatížení, omezit administrativní zátěže a daňové distorze zjednodušením daňového systému -reformovat důchodový systém a zdravotnictví -SR byl oporou pomoci vhodného nastavení daňových sazeb -podporovat rodiny s dětmi -přistupovat sociálně citlivým způsobem k ekonomicky neaktivním -dodržovat závazky vůči EU, využít prostředky z fondů EU Návrhy změn v sociální oblasti systém sociálních služeb

zpřístupnění podmínek poskytování příspěvků stát bude poskytovat krajům dotace ze SR dotační procesy upraví nařízení vlády zaměstnanost fixní částky na podporu zaměstnávání osob se zdrav.pojištěním

zpřísnění vyplácení podpor v nezaměstnanosti nemocenské pojištění odložení účinnosti na 1.1.2009 důchodová reforma viz penzijní systém další etapy reformy soc.systému: propojení trhu práce se soc.systémem: podpora aktivního chování, přísnější tresty za práci načerno rodinná politika: vytvoření vhodných podmínek jak pro rodiče, kteří chtějí zůstat doma s dětmi na rodičovské, tak i pro ty rodiče, kteří chtějí skloubit pracovní dráhu a výchovu malých dětí negativní daň: zjednoduší soc. systém, sníží počet soc.dávek a bude více motivující, protože odstraňuje skokovou změnu při překročení určité výše příjmů (čistá mezní míra zdanění bude max.lineární) vytvoření systému, kdy práce i za nízkou cenu bude vždy výhodnější, než pobyt na soc.dávkách národní úřad pro zaměstnanost a soc.správu -1.1.2009 specializovaná státní správa na bázi stávajících ÚP -obec.úřady se oddělí od výkonu stát.správy v soc.oblasti -úřad bude komplexně zaměřený na klienta v oblastech zaměstnanosti, soc.dávek… -centralizace informací a decentralizace činností -propojení informačních systémů a provázání postupů v jednotlivých oblastech umožní efektivnější práci s klientem -umožnění lepšího přehledu o občanovi, o motivaci, schopnosti… Návrhy změn v daňové oblasti DPH zvýšení sazby z 5% na 9% -ze sociálních důvodů zachována snížená sazba -zvyšování podílu nepřímých daní a snižování podílu přímých daní Toto zvýšení sazby bude mít za následek zvýšení ceny potravin, léků, jízdného, vstupného na kulturní a sportovní akce, ubytování v hotelech či koupě bytu. Ekologická daň Snížená sazba uplatňovaná na ekologická paliva (9%) -ochrana životního prostředí -podpora lokálních výrobců ekologických paliv -snížení nákladů na vytápění -podpora udržitelného rozvoje Daň z příjmů právnických osob Snížení sazeb 21% pro rok 2008 20% pro rok 2009 19% pro rok 2010 Výše zmiňované snížení sazeb má za cíl zatraktivnění České republiky pro investice, příliv zahraničních investic. Daň z příjmů fyzických osob Změna sazeb ze současných 12%, 19%, 25% a 32% na jednu pro všechny stejnou sazbu -15% pro rok 2008 ze superhurbé mzdy 23,1% ze mzdy -12,5% pro rok 2009 ze super hrubé mzdy 19,5% ze mzdy Jde ale o procento z tzv. superhrubé mzdy, která představuje hrubou mzdu a sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance platí zaměstnavatel. Ve výsledku -omezení k daňovým únikům podpora ochoty podnikat sleva na dani: 24 840 Kč, zvýhodnění na dítě 10 440 Kč, na druhého z manželů 24 840 Kč

zrušení min.základu daně:

ziskovost Spotřební daně

zemního

zjednodušení podnikatelského prostředí snížení daňového zatížení drobných podnikatelů podpora oborů a regionů, kde je podprůměrná

-změny z důvodu souladu s právem EU -tabákové výrobky-zvýšení sazeb daně z cigaret i ostatních tabák.výrobků -energetické (ekologické) daně: daň z elektřiny, z pevných paliv, ze plynu a některých dalších plynů.

Další zvažované změny 2009-2010 další reformy na straně výdajů -zrušení daně z převodu nemovitosti -osvobození příjmů z dividend a z kapitálových výnosů změny z programové prohlášení vlády: -audit všech výjimek a odpočitatelných položek u daně z příjmů -rozšíření závazného posouzení dotazů poplatníků správcem daně (editační povinnost) -jedno místo výběru daní, cel a pojistného Majetkové daně: obce mohou osvobodit zemědělské pozemky od daně z nemovitosti obce budou moci zvýšit výnos daně z nemovitosti stanovením koeficientu Daňová progrese:zachována Zaměstnanci bez dětí se mzdou do 10 000 Kč nebudou platit daň z příjmů. Zaměstnance se třemi dětmi a manželkou v domácnosti nebude platit daň z příjmů, pokud jeho hrubá mzda nepřesáhne 33 300 Kč Efektivní souhrnná daňová progrese se zmírní B1. Fiskální nerovnováha obecně. Vliv použité metodiky (ESA/GFS) na velikost fiskální nerovnováhy. Fiskální nerovnováha – fiskální nerovnováha je definována jako nesoulad mezi veřejnými příjmy a veřejnými výdaji fiskální nerovnováha může být krátkodobá nebo dlouhodobá  Dlouhodobá fiskální nerovnováha – veřejný dluh souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu kumulace dosavadních rozpočtových deficitů hrubý veřejný dluh čistý veřejný dluh hrubý veřejný dluh +- státní finanční aktiva (=finanční rezervy a účelové prostředky vlády vedené na zvláštních účtech ČNB) vnitřní dluh – závazek vůči domácím ekonomickým subjektům (může vést k zadlužování budoucích generací a vytěsňovacímu efektu na kapitálovém trhu) vnější dluh (zahraniční) – v cizí měně, platba úroků do zahraničí (přebytek obchodní bilance, riziko změny měnového kurzu)  Krátkodobá fiskální nerovnováha – přebytek, vyrovnaný rozpočet, deficit - obecně nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji v rámci jednoho rozpočtového období - krátkodobou rovnováhu můžeme členit na: plánovanou nerovnováhu na začátku rozpočtového období (návrh státního rozpočtu) nerovnováhu v průběhu rozpočtového období – dynamický pohled (plnění státního rozpočtu)

nerovnováha na konci rozpočtového období – statický, bilanční pohled Rozpočtový přebytek – situace, kdy jsou rozpočtové výdaje nižší než rozpočtové příjmy, tzv. negativní vládní úspora Rozpočtový deficit – situace, kdy jsou rozpočtové příjmy nižší než rozpočtové výdaje, celkový deficit se skládá z primárního deficitu a úroků z veřejného dluhu Primární deficit – převis rozpočtových výdajů nad rozpočtovými příjmy v daném rozpočtovém roce (bez započtení úroků z veřejného dluhu) Sekundární deficit – spojený s náklady financování veřejného dluhu Celkový deficit – primární deficit + úroky z veřejného dluhu (mandatorní výdaj, rychle rostou  Složky fiskální nerovnováhy strukturální (aktivní) složka - vzniká na základě rozhodnutí vlády - nástroj fiskální politiky vlády - faktory vzniku:expanzivní politika vlády (zvýšení výdajů nebo snížení daní) vládní populismus (růst vládních výdajů k ovlivnění voličů) snaha rozložit důsledky výdajového šoku do více let snaha rozložit daňovou zátěž cyklická (pasivní) složka - vzniká vlivem průběhu hospodářského cyklu či vlivem jiných exogenních faktorů - faktory vzniku: hospodářský pokles zvýšení cen základních surovin (ropné šoky) mimořádné událostí (válka) úroky z veřejného dluhu  Metodiky používané ke stanovení velikosti deficitu a dluhu GFS 1986 – metodika MMF, operace běžného roku jsou sledovány na pokladní, tzv. cash principu, tedy v okamžiku realizace příjmové či výdajové operace; konečné saldo – saldo všech peněžních transakcí v průběhu roku ve vládním sektoru; výhody: včasnost, transparentnost, nízké nároky na zdrojová data; nedostatky: nesleduje pohledávky a závazky, nejsou zohledněny náklady a výnosy, není k dispozici rozvaha vládního sektoru ESA 95 – metodika Evropské Unie, transakce daného roku jsou zaznamenávány na tzv. předpisovém (akruálním) principu – operace se sledují, když se ekonomická hodnota vytváří, transformuje, zaniká – časová souslednost, je obdobou hospodářského výsledku; nutná existence národních účtů, překonává nedostatky GFS, v ČR ale zatím nezahrnuje celkové hospodaření vládního sektoru; nedostatky: vyšší náročnost na datové zdroje, výstupní údaje s časovým zpožděním Do budoucna se předpokládá výrazné snížení mezi GFS-deficitem a ESA 95-deficitem: postupné ukončování činnosti TI, neočekávají se další významné imputace státních záruk GFS 2001 – blíží se ESA, bude zaváděna postupně, zahrnuje širší pojetí vlády

B2. Krátkodobá fiskální nerovnováha. Rozpočtový deficit (příčiny, typy, důsledky, řešení), včetně situace v ČR.  Krátkodobá fiskální nerovnováha – přebytek, deficit - obecně nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji v rámci jednoho rozpočtového období - krátkodobou nerovnováhu můžeme členit z časového hlediska na:  plánovanou nerovnováhu na začátku rozpočtového období (návrh státního rozpočtu)  nerovnováhu v průběhu rozpočtového období – dynamický pohled (plnění státního rozpočtu)  nerovnováha na konci rozpočtového období – statický, bilanční pohled Rozpočtový přebytek – situace, kdy jsou rozpočtové výdaje nižší než rozpočtové příjmy, tzv. negativní vládní úspora Rozpočtový deficit – situace, kdy jsou rozpočtové příjmy nižší než rozpočtové výdaje, celkový deficit se skládá z primárního deficitu a úroků z veřejného dluhu Primární deficit – převis rozpočtových výdajů nad rozpočtovými příjmy v daném rozpočtovém roce (bez započtení úroků z veřejného dluhu) Sekundární deficit – spojený s náklady financování veřejného dluhu Celkový deficit – primární deficit + úroky z veřejného dluhu (mandatorní výdaj, rychle rostou  Složky deficitu strukturální složka - vzniká na základě rozhodnutí vlády - nástroj fiskální politiky vlády - faktory vzniku:expanzivní politika vlády (zvýšení výdajů nebo snížení daní) vládní populismus (růst vládních výdajů k ovlivnění voličů) snaha rozložit důsledky výdajového šoku do více let snaha rozložit daňovou zátěž cyklická složka - vzniká vlivem průběhu hospodářského cyklu či vlivem jiných exogenních faktorů - faktory vzniku: hospodářský pokles zvýšení cen základních surovin (ropné šoky) mimořádné událostí (válka) úroky z veřejného dluhu

-

 Omezení vypovídací hodnoty deficitu jedná se pouze o tokový pohled, významnější je vývoj stavových veličin v ukazateli jsou zahrnuty pouze rozpočtové operace jedná se pouze o hotovostní operace – neodráží vládní pohledávky ani závazky  Konsolidační přístup k deficitu – zajímá nás, kde deficit vznikl (v případě ČR vzniká největší část deficitu ve státním rozpočtu, menší část u místních rozpočtů) nutno rozlišit deficit státního rozpočtu a konsolidovaný veřejný deficit  Způsoby krytí deficitu monetární (emise měny) – Přímý úvěr od CB nebo nákup státních dluhopisů CB, dochází k monetizaci dluhu a to má vliv na inflaci a úrokovou míru rozpočtové - zvýšení daní nebo jiných veřejných příjmů, snížení výdajů

dluhové - prodej vládních cenných papírů, domácí či zahraniční vládní úvěry, transformace do veřejného dluhu aktivy – výnosy z prodeje státního majetku, privatizace  Rozpočtové důsledky deficitu můžeme je rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé krátkodobé – umožňují zvětšení vládního rozpočtového omezení, nemusí způsobit výrazné rozpočtové komplikace dlouhodobé – může vést k rostoucí úrokové zátěži nebo k inflaci  Makroekonomické důsledky deficitu neoklasický přístup – hodnotí deficit negativně – odmítá jej keynesiánský přístup – hodnotí kladně aktivní deficit - v určitých případech ho doporučuje neoricardiánský přístup – popírá makroekonomické důsledky deficitu – je vůči němu neutrální Primární deficit – při jeho výpočtu se úroky z veřejného dluhu nezahrnují do výdajové stránky rozpočtu

B3. Kritéria omezující velikost deficitu. Pakt stability a růstu, jeho problémy a řešení. Maastrichtská konvergenční kriteria  Maastrichtská fiskální kritéria jsou uvedeny ve Smlouvě o ES, jsou stanovena pro přechod k EMU, týkají se fiskální politiky států inflační, úrokové, 2 roky pobytu v ERM, dluhové rozpočtové kritérium deficitu vládního sektoru (rozpočtové) – poměr deficitu vládního sektoru k HDP nepřekročí 3% kritérium hrubého vládního dluhu (dluhové) – poměr vládního dluhu k HDP by neměl překročit 60% (výjimky, pokud se dluh uspokojivým způsobem snižuje, např. Itálie – 1997 r. 124% HDP, 1998 r. 121%) vysoká míra cenové stability (inflační kritérium) – inflace nesmí překročit 1,5% průměrné míry inflace tří členských zemí s nejnižší inflaci stabilita směnných kurzů – 2-letý pobyt v ERM (exchange rate mechanism) směnný kurz měny se musí minimálně dva roky pohybovat v stanoveném fluktuačním pásmu konvergence úrokových sazeb – úvěrové sazby nepřekročit průměr tří členských zemí EU, které mají nejnižší sazby o více než 2%  Pakt stability a růstu (The Stability and Growth Pact – SGP) dohoda mezi zeměmi EU, vznikla jako prostředek k zajištění koordinace fiskálních politik a posilování rozpočtové disciplíny v rámci Hospodářské a měnové unie - vznik 1997 v Amsterodamu, objasňuje opatření z Maastrichtské dohody související s postupem při nadměrném rozpočtovém deficitu, požadavek na členské země EMU, aby ve střednědobém horizontu dosáhly téměř vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu (dluhové a deficitní kritérium) - státy EU musí 2x ročně předkládat Radě svá rozpočtová data - v krátké historii Paktu limity nedodržely Portugalsko, Německo a Francie, se kterými Evropská komise zahájila řízení - kriteria podmínkou vstupu do EMU, ale při neplnění kriterií členskými státy neexistuje hrozba vyloučení z EMU - placení sankcí se projevuje v dalším nárůstu deficitu a veřejného dluhu - Rada nemá kompetence, aby intervenovala přímo do národních fiskálních politik  Hlavní důvody vzniku: 1. snaha čelit nepříznivým efektům rozpočtové politiky jednoho státu na ostatní členy měnové unie, 2. zajištění důvěryhodnosti Evropské měnové unie a Evropské centrální banky, 3. schopnost čelit členským státům EMU situaci, kdy ztratily kontrolu nad monetární politikou. 4. obavy o rozpočtovou nekázeň států, ve kterých společná měna nebude vyvolávat odpovědnost za její stabilitu  Preventivní část povinnost předkládat konvergenční nebo stabilizační programy členské státy předkládají program konsolidace veřejných financí na 3-5 let. Státy, které již přijaly Euro předkládají Stabilizační programy Státy, které ještě nepřijaly Euro předkládají Konvergenční programy v nich jsou střednědobé fiskální cíle (blízko vyrovnanosti či v přebytku) + rozpočtový záměr, jak jich dosáhnout; cyklické výkyvy mají být zvládnuty v rámci max. deficitu 3% HDP;

monitoring zpracovává Komise, která opět předkládá doporučení ECOFINu; v rámci preventivní části může Rada EU vydat tzv. early warning, příp. může vydat (ne)veřejné doporučení  nápravná část Sankce je myslitelná pro kategorii účastnických členských států, zatímco sankcí pro neúčastnické státy je, že do měnové unie nevstoupí O sankcích rozhoduje dvoutřetinovou většinou hlasů Rada, dotyčná země nemá při tomto rozhodování žádný hlas • peněžní sankce ve výši 0,2–0,7 % HDP země v závislosti na závažnosti porušení dohody • Rada může požadovat složení určité peněžní částky, která se zemi vrátí, až bude zase splňovat kritéria Paktu stability • země může být vyzvána, aby před vydáním dluhopisů zveřejnila veškeré údaje o této emisi • Evropská investiční banka může být vyzvána, aby změnila svojí výpůjční politiku vůči této zemi Tyto sankce se neuplatňují v případě mimořádné události (např. přírodní katastrofa) nebo dlouhotrvající hospodářské krize (jednorázový propad HDP o min. 2%, příp. dlouhodobý propad od 0,75% – 2% HDP)  Vynucovací mechanismy Peer presure - nejméně razantní nástroj. prozkoumání programů a zjištění odchylek od pravidel Signifikantní odchylka – určování příčin odchylky a zda tato odchylka je dosti významná, aby způsobila vznik nadměrného deficitu. Pokud ano následuje doporučení (tzv. early warning). Nadměrná deficitní procedura (EDP) – nadměrný schodek při překročení < 0,75 %, při 0,75 % - 2 %, rozhoduje se, zda se jedná o nadměrný deficit. Pokud ano stanoví se 4-měsíční období pro přijetí opatření k nápravě. Pokud tak stát neučiní, je uvalena sankce. Ta spočívá v bezúročné záloze. Vklad v % HDP = 0,2 + 0,1 * (deficit – 3 % HDP) Další rok nedodržování může být vyžádána další záloha ve výši variabilní částky. Pokud do 2 let od složení první zálohy nedojde k nápravě, ze zálohy se stane pokuta. V opačné případě je vrácena.

 Problémy Paktu stability a růstu Asymetrie - snižuje rozpočtovou flexibilitu a snižuje veřejné investice. „One size fits all‫ ״‬- nebere v úvahu rozdíly členů ve výchozí pozici (nezohledňují fiskální pozici), ani problém stárnutí populace. Nedostatečné zohlednění dlouhého období - jednostranné zaměření na krátkodobý horizont Catching-up problém - Při rozšíření EU se začne projevovat odlišná fiskální situace nových zemí. Nedisciplinovanost některých států – Pakt je v podstatě nepoužitelný proti velkým zemím – nemožnost trestat velké státy (Německo, Francie), Velké státy lehce přehlasují malé Kritéria nerespektují hospodářské cykly  Porušování a reforma Paktu stability a růstu Portugalsko – 2001, deficit, Německo – 2002, deficit, Francie – 2003, deficit vyvíjen nátlak na změnu (zmírnění) kritérií Paktu Reforma (2005)  Reforma

hlavní oblasti reformy zahrnují: celkový dluh (zohledňován ekonomický růst, tzv. odečitatelné položky jen obecně) střednědobý plán (státy mohou střednědobě hospodařit se schodkem, cílem vytváření rezerv) EDP (prodloužení lhůt, státy se záporným HDP nejsou v EDP Reforma 2005 - kompromis - zohledňuje různé názory členských států.  základní kritéria Paktu se nezměnila. (3%, 60 % HDP), přibylo výjimek pro jejich nedodržování.  zohledňuje aktuální ekonomický růst v porovnání s potenciálním růstem.  deficit není klasifikován jako nadměrný a není sankcionován v případě, že porušení tohoto pravidla bude mírné a dočasné a veř. výdaje budou použity na alespoň jeden z následujících účelů: pečování o stabilitu; dosažení evropských politických cílů, především sjednocení Evropy; investice do vzdělání, inovací, vývoje a boje proti nezaměstnanosti; veřejné investice; snižování zadlužení a penzijní reforma  Rozpočtový schodek nebude automaticky považován za příliš vysoký, překročí-li hranici 3% HDP.  odvolání se na „výjimečné a přechodné‫ ״‬faktory (např. mezery mezi potenciálním a reálným HDP). - je li ekonomický vývoj pozitivní, měly by země realizovat přebytkové nebo vyrovnané rozpočty - Doba pro snížení růstu deficitu je 1 rok, v případě zvláštních okolností může být daná lhůta prodloužena o 1 rok. přínosy reformy:  vyšší podpora strukturálních reforem,  konkrétnější přístup zohledňující situaci země,  vytváření rozpočtový přebytků v době příznivého ek. vývoje  odečitatelné položky  přihlížení k polehčujícím okolnostem (porušení kritérii může být obhájeno)  Plnění Paktu stability a růstu v ČR ČR má deficitní sklony – strukturální charakter (nadměrné rozpočtové deficity – nesplňování Maastrichtských kritérií. V roce 2008 by měl schodek veřejných rozpočtů klesnout pod 3 % HDP. Tento krok je nejvyšší prioritou v oblasti rozpočtové politiky a vládní politiky vůbec. Program předpokládá postupné snižování deficitu vládního sektoru na 3,8 % HDP v roce 2006, 3,3 % v roce 2007 a 2,7 % HDP v roce 2008) ČR nemá problém s hodnotami veřejného dluhu Riziko vnitřní nerovnováhy je vysoké a udržitelnost českých veřejných financí, s případnou absencí reforem, sporná (náklady na důchody a zdrav. péči) ČR je zařazená mezi země s vysokým rizikem neudržitelnosti VEFI ( spolu s Maďarskem, Portugalskem, Slovinskem ) - země s nízkým rizikem: např.Rakousko, Polsko, Litva - země se středním rizikem: např. Slovensko, Irsko, Německo

B4. Dlouhodobá fiskální nerovnováha. Veřejný dluh (příčiny, důsledky, řešení), včetně situace v ČR. Dlouhodobá fiskální nerovnováha – veřejný dluh Vládní dluh je odhadován na rok 2007 ve výši 1074,2 mld. Kč, tj. 30,6 % HDP. (makroekonomická predikce ČR, červenec 2007  Veřejný dluh souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu kumulace dosavadních rozpočtových deficitů jedna z variant řešení krátkodobé fiskální nerovnováhy; podstatný je způsob jeho úhrady představuje pohledávku vůči současným i budoucím daňovým platbám obyvatelstva ve většině případů má veřejný dluh formu vládních dluhopisů – obligací, které nakupují jednotlivé ekonomické subjekty uvnitř země nebo i v zahraničí vnitřní dluh – závazek vůči domácím ekonomickým subjektům - redistribuce (může vést k zadlužování budoucích generací a vytěsňovacímu efektu na kapitálovém trhu – vytlačování soukromých investic, avšak vytváříme bezriziková aktiva) vnější dluh (zahraniční) – v cizí měně, platba úroků do zahraničí - transfer (přebytek obchodní bilance, riziko změny měnového kurzu) , v roce 2004 byly poprvé vydány dluhopisy v € čistý veřejný dluh hrubý veřejný dluh ± státní finanční aktiva (=finanční rezervy a účelové prostředky vlády vedené na zvláštních účtech ČNB) -

 Forma dluhu podle držitele  finanční instituce  nefinanční podniky  domácnosti  neziskové instituce sloužící domácnostem  nerezidenti  vládní instituce podle instrumentu instrumenty: státní pokladniční poukázky, eurobondy, půjčky od Evropské investiční banky, střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy, půjčky na podporu platební bilance…  úvěr (hraje menší roli)  krátkodobé CP – státní pokladniční poukázky (splatnost do 1 roku)  dlouhodobé CP – střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy(splatnost až 20 let)

-

 vztah deficitu a veřejného dluhu rozpočtový deficit je příčinou veřejného dluhu veřejný dluh sumou minulých rozpočtových deficitů existují různé alternativy krytí rozpočtového deficitu, nemusí ústit do dluhu mohou existovat také mimorozpočtové příčiny vzniku veřejného dluhu – státní záruky, kdy stát převezme závazky jiných subjektů  Způsoby snižování veřejného dluhu pasivní



jednorázová neanticipovaná inflace – růst nominálního HDP, úrokové sazby z dluhu zůstávají nízké  zahraniční granty a dary  příznivý poměr tempa ekonomického růstu a úrokové míry aktivní  rozpočtové řešení (zvyšování daní, snižování výdajů)  prodej státního majetku, privatizace  mimořádná daň  monetizace dluhu (Přímý úvěr od CB nebo nákup státních dluhopisů CB)  politicko-administrativní řešení (odložení splácení dluhu, neuznání dluhu, nesplacení úroků)  Důsledky existence veřejného dluhu omezení investičních výdajů státu rostoucí úroková zátěž a inflace restriktivní fiskální politika CB a vlády  Metodiky používané ke stanovení velikosti dluhu GFS 1986 – metodika MMF, operace běžného roku jsou sledovány na pokladní, tzv. cash principu, tedy v okamžiku realizace příjmové či výdajové operace; konečné saldo – saldo všech peněžních transakcí v průběhu roku ve vládním sektoru; výhody: včasnost, transparentnost, nízké nároky na zdrojová data; nedostatky: nesleduje pohledávky a závazky, nejsou zohledněny náklady a výnosy, není k dispozici rozvaha vládního sektoru ESA 95 – metodika Evropské Unie, transakce daného roku jsou zaznamenávány na tzv. předpisovém (akruálním) principu – operace se sledují, když se ekonomická hodnota vytváří, transformuje, zaniká – časová souslednost, je obdobou hospodářského výsledku; nutná existence národních účtů, překonává nedostatky GFS, v ČR ale zatím nezahrnuje celkové hospodaření vládního sektoru; nedostatky: vyšší náročnost na datové zdroje, výstupní údaje s časovým zpožděním Do budoucna se předpokládá výrazné snížení mezi GFS-deficitem a ESA 95-deficitem: postupné ukončování činnosti TI, neočekávají se další významné imputace státních záruk GFS 2001 – blíží se ESA, bude zaváděna postupně, zahrnuje širší pojetí vlády

B5. Kritéria omezující velikost dluhu. Management veřejného dluhu (význam, modely).  Kritéria omezující velikost dluhu velikost dluhu omezuji Maastrichtská kritéria kritérium hrubého vládního dluhu (dluhové) – poměr vládního dluhu k HDP by neměl překročit 60%  Řízení státního dluhu MF je oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy ČNB, je oprávněno sjednávat obchody s ostatními finančními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových, měnových a jiných rizik, MF vytváří rezervu z výnosů emisí státních dluhopisů pro úroková rizika a rizika z neumístěných primárních emisí definice managementu dluhu důležitý nástroj fiskální politiky státu, jehož prostřednictvím lze optimalizovat zadlužení model institucionálního zabezpečení vhodný pro konkrétní zemi je třeba vybrat na základě analýzy všech relevantních hledisek (důležité je nastavení konkrétního modelu)  proces, při němž MF financuje a odkupuje národní dluh  řízení dluhu se jen v minimální míře zabývá financováním rozpočtového deficitu (vznikem čistého dluhu) oproti refinancování existujícího dluhu  správa dluhu = činnost těch, kteří řídí dluh (rozhodují o vydávání státních CP se správnou dobou splatnosti a úrokovou sazbou)  řízení dluhu vyžaduje správné ocenění budoucího vývoje trhu se značným předstihem  vypracovávání strategie financování veřejného dluhu, roční bilance potřeb a zdrojů financování dluhu v příslušném roce, uzavírání úvěrových smluv, vydávání státních CP, řízení rizik státního dluhu základní modely institucionálního uspořádání veřejného dluhu  SDMO – Separate Debt Management Office – samostatný úřad managementu dluhu (Rakousko, Irsko, Portugalsko, Velká Británie, Švédsko)  DMO – Debt Management Office – kancelář managementu dluhu (Belgie, Nový Zéland, Austrálie, Francie, Nizozemí, USA, Kanada) hlavní rozdíl – zda je management dluhu vykonáván v organizační struktuře nebo zda tato činnost je delegována na úřad či agenturu, které stojí vně MF  tranzitivní ekonomiky DMO, ale s najímáním odborníků (obecně nemjí kontrolní a odpovědnostní mechanismus potřebný pro vytvoření SDMO) vysoký stupeň závislosti mezi managementem dluhu a makroekonomickými politikami

Organizační schéma řízení dluhu v ČR ministr financí… náměstek ministra… ředitel odboru řízení státního dluhu a finančních aktiv… oddělení řízení a financování portfolia/oddělení správa státního dluhu/oddělení správa financování majetku státu

B6. Vysvětlete pojem rozpočtová soustava a jeho základní modely. Historický vývoj v ČR včetně reformy územní veřejné správy. Postavení a úkoly místních rozpočtů v soustavě veřejných rozpočtů.  Rozpočtová soustava Rozpočtová soustava v užším pojetí  provázaný systém relativně samostatných dílčích rozpočtů  dynamická interakce a nepřetržité finanční toky  zabezpečuje realizaci funkcí státu a uskutečnění priorit veřejných politik  nutnost rozvržení fiskální kapacity fiskálních jednotek a jejich vzájemné kompatibility Rozpočtová soustava v širším pojetí  soustava veřejných rozpočtů  struktura rozpočtových orgánů a institucí  kontrolní struktury VF  rozpočtová pravidla  rozpočtová skladba Tendence rozpočtové soustavy  nárůst fiskální kapacity a nárůst počtu a typů fiskálních jednotek  nejednoznačnost zařazení rozpočtů do rozpočtové soustavy  diverzifikace, decentralizace, fragmentace  komplikovanost a netransparentnost vazeb a toků  internacionalizace  propojenost s nevládními? neziskovými organizacemi  hledání nových metod a nástrojů ovlivňování rozpočtové soustavy  Struktura rozpočtové soustavy Vertikální struktura rozpočtové soustavy  závislá na územně správním uspořádání státu  je tvořena vazbami mezi hlavními úrovněmi řízení  teorie fiskálního federalismu  fiskální decentralizace  EU – subsidiarita  internacionalizace rozpočtové soustavy Horizontální struktura rozpočtové soustavy  charakterizuje vztahy mezi rozpočty na stejné úrovni  vedle každé fiskální jednotky (rozpočtu) stojí autonomní horizontální rozpočet  závislá na struktuře fondového (mimorozpočtového) financování  závisí na konceptu sociálního a zdravotního pojištění Rozpočet  peněžní fond  bilance příjmů a výdajů  finanční plán  právní dokument  nástroj veřejných politik  nástroj kontroly  ekonomický vztah  rozpočtové zásady  podléhají historickému vývoji  zobecněná praxe

     

úplnost a jednotnost reálnost a pravdivost vyrovnanost (?) publicita transparence každoroční sestavování a schvalování rozpočtů

 rozpočtová pravidla obecná  institucionálního určení navrhovatele rozpočtu  způsob vypracování výdajové stránky rozpočtu  přednost výdajů před příjmy  schvalování rozpočtu  omezení přesunu v rozpočtu  alokace výdajů  vymezení rezerv  rozpočtové provizorium  časové využití a účelovost výdajů  úhrady rozpočtově nezajištěných potřeb  sestavení a schválení procedury státního závěrečného účtu konkrétní zákon 18/2000 upravuje  tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu SR a státních závěrečného účtu  příjmy a výdaje SR  státní finanční aktiva a pasiva  podmínky řízení státní pokladny a státního dluhu  finanční hospodaření organizačních složek státu  podmínky zřizování SF  hospodaření s prostředky NF  finanční kontrolu v ČR velká a malá Veřejné rozpočty – rozpočet DSO, rozpočet regionální rady soudržnosti, rozpočty příspěvkových organizací státu, rozpočty organizačních složek státu, rozpočty VVŠ, VVÚ, ŠPO atd. Soustava rozpočtově finančních orgánů – Ministerstvo financí, územně finanční orgány, celní orgány, správci kapitol, finanční útvary, ČSSZ, zdravotní pojišťovny  historický vývoj rozpočtové soustavy a reforma územní veřejné správy Historický vývoj rozpočtové soustavy  do poloviny 19. století posilování centrální vlády a centrálního rozpočtu (pravděpodobný vliv světových válek)  od 60. let decentralizační tendence a preference subsidiarity (EU)  současně dochází k diverzifikaci VEFI do složek fondového financování  fragmentace VEFI Reforma územní veřejné správy  základní územní správní jednotkou se stala obec  1990 odlišení státní správy a samosprávy  v roce 1997 zřízeno 14 krajů (problém dvojího vymezení krajů 7 a 14)

 

1999 návrh reformy, která počítala se zrušením okresů, přesunem kompetencí ze státní správu na samosprávu a oddělení jejích výkonů okresní úřady od roku 2000 vykonávají státní správu ve správních obvodech, které se nazývají okresy – zrušeny na základě zákona 320/2002 (od 1.1.2003)

 postavení a úkoly místních rozpočtů územní finance  hospodaření územních (místních a regionálních) autorit a jejich orgánů lze přirovnat k hospodaření fiskálních jednotek uspořádaných na geografickém principu  kraje 14  regionální rady regionů soudržnosti 7  dobrovolné svazky obcí 784  obce III 205 (stavební a matriční úřad)  obce II 388 (jeden z nich)  obce I 6242 (0) Statutární města – mohou se členit na městské části nebo městské obvody Města – nad 3000 obyvatel Městys – městečko – novelizace zákona o obcích Vesnice do 2000 obyvatel – není legislativně upraveno problémy územní veřejné správy  u krajů není dokončen proces fiskální decentralizace  rozdílná velikost obcí III (jejich správních obvodů)  fragmentace VS (malé obce do 1500 obyvatel tvoří 80%)  DSO – účelové a rozvojové, pouze samostatná působnost, vágní legislativa, malé finanční zdroje, nedostatečná majetková základna realizace fiskálních funkcí jednotlivých územních rozpočtů  alokační – realizuje se všemi úrovněmi, v současnosti se upřednostňuje decentralizace a subsidiarita  (re)distribuční – na ústřední úrovni  stabilizační – priorita na centrální úrovni fiskální jednotka  jejím cílem je vytvořit dostatečný objem zdrojů na příjmové straně rozpočtu, aby mohly být profinancovány určité záměry a cíle na výdajové straně  vzniká na základě principů – geografického, právního a technického fiskální potřeba  fiskální potřeba = jednotkové náklady na poskytování standardní úrovně veřejného statku * počet členů fiskální jednotky fiskální kapacita  fiskální kapacita = standardní daňová sazba * daňová základna fiskální pozice  fiskální pozice = fiskální kapacita / fiskální potřeba  poměr výkonu a daňového úsilí postupy optimalizace situace fiskální jednotky  stanovení optimálního počtu členů fiskální jednotky při známém objemu veřejného statku  stanovení optimálního objemu veřejného statku, je-li známá velikost jednotky  určení optimální velikosti fiskální jednotky z hlediska úspor a nákladů fiskální autonomie f. jednotek  míra soběstačnosti územních jednotek = vlastní rozpočtové zdroje / celkové potřeby finanční autonomie obcí (návrh 2008) daňové příjmy – 59,8%

nedaňové příjmy – 9,8% kapitálové příjmy – 4,8% dotace – 26,2% finanční autonomie krajů (návrh 2008) daňové příjmy – 35,8% nedaňové příjmy – 2,4% kapitálové příjmy – 0,3% dotace – 61,5% rizika nesprávného pojetí fiskální funkce  decentralizace redistribuce  nebezpečí prohloubení nerovnosti mezi různými fiskálními jednotkami  decentralizace stabilizační fiskální funkce není efektivní  Modely fiskálního systému plně centralizovaný kombinovaný plně decentralizovaný

B7. Teorie fiskálního federalismu a její aplikace v podmínkách ČR. Využití fiskálních funkcí na různých úrovních veřejné správy (veřejných rozpočtů).    

Fiskální federalismus vícestupňové uspořádání rozpočtové soustavy příslušné země existuje objektivně bez ohledu na formu státu a veřejnou správu vertikální struktura veřejných rozpočtů je tvořena vazbami mezi hlavními úrovněmi řízení  horizontální struktura charakterizuje vztahy mezi rozpočty na stejné úrovni  přispívá k realizaci všech funkcí VEFI a daní, jeho podstata je však v alokační funkci Fiskální federalismus řeší  problémy vertikální a horizontální struktury veřejných rozpočtů  stupeň fiskální centralizace státu, transfery mezi veřejnými rozpočty a vazby mezi rozpočty navzájem  rozdělení fiskálních funkcí, rozdělení pravomoci v získávání daňových příjmů a daňovém určení vybraných výnosů

Příčiny vzniku vícejednotkových fiskálních systémů  

výsledek historického vývoje důsledek prostorového aspektu základních fiskálních funkcí

   

Teorie fiskálního federalismu byla definována v USA tento pojem se fixoval v teorii a používá se i pro unitární státy z ekonomického hlediska je veřejný sektor povahy „federativní“, neboť fiskální rozhodování jsou rozdělena mezi různé úrovně řízení (minimálně centrální a místní)

 Historický vývoj fiskálního federalismu  do poloviny minulého století – posilování centrální vlády a centrálních rozpočtů  od 60. let decentralizační tendence a preference subsidiarity (rozhodnutí v rámci EU jsou přijímána co nejblíže k občanovi, a zároveň je respektována identita členských států EU, v praxi to znamená, že každý veřejný úkol má být vždy na té úrovni, na níž může být uspokojivě splněn, tj. na úrovni obce, regionu, spolkové země, členského státu a nakonec na úrovni EU)  současně dochází k diverzifikaci VEFI do složek fondového financování  fragmentace VEFI  Modely fiskálního systému plně centralizovaný kombinovaný plně decentralizovaný  Realizace fiskálních funkcí alokační – realizuje se všemi úrovněmi, v současnosti se upřednostňuje decentralizace a subsidiarita (re)distribuční – na ústřední úrovni stabilizační – priorita na centrální úrovni zabezpečování veřejných statků jejich rozsah a struktura předurčuje fiskální kapacitu f. jednotek

Územní finance – hospodaření územních autorit a jejich orgánů lze přirovnat k hospodaření fiskálních jednotek, uspořádaných na geografickém principu Kraje – 14, regionální rady regionů soudržnosti – 8, dobrovolné svazky obcí – 784, obce III, obce II, obce I Statutární města – mohou se členit na městské části nebo městské obvody Města – nad 3000 obyvatel Městys – městečko – novelizace zákona o obcích Vesnice do 2000 obyvatel – není legislativně upraveno Rizika nesprávného pojetí fiskálních funkcí - decentralizace redistribuce a nebezpečí prohloubení nerovností mezi různými fiskálními jednotkami decentralizace stabilizační fiskální funkce není efektivní  Klasifikace fondů v ČR svěřenecké – pojistné nekomerční, pouze zdravotní pojišťovny (důchodové, nemocenské, sociální fondy), v současnosti je sociální pojištění příjmem státního rozpočtu v kapitole MPSV státní – účelové (Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní fond životního prostředí, Státní fond ČR pro podporu a rozvoj kinematografie, Státní fond kultury ČR, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond bydlení, Státní zemědělský intervenční fond) privatizační – majetkové FNM, Fond děti a mládeže (zrušeny 2005 a 2001)) a Pozemkový fond pro podporu podnikání – tzv. vládní agentury disponují peněžními fondy, PGRLF, a.s, ČMZRB a.s., EGAP a.s., ČEB a.s., ČKA (zrušena 2007) existují také vládní agentury konzultační, poradenské, informační apod.

B8. Význam a charakteristika rozpočtových pravidel územních rozpočtů (zákon č. 250/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Rozpočtová skladba místních rozpočtů. Stručně charakterizujte všechny čtyři typy územních rozpočtů.      

zákon 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů obecná ustanovení finanční hospodaření územních samosprávných celků rozpočtový proces organizace územních samosprávných celků hospodaření svazků obcí

 Rozpočtová politika úsc  proces rozpočtování (činnosti, procedury, technologie, schémata rozpočtování, nástroje rozpočtové politiky)  uplatňování rozpočtových zásad a rozpočtových pravidel  realizace rozpočtového procesu  odborně-technologická stránka  aspekty politicko-ideologické na regionální a municipální úrovni by neměly převažovat    

Rozpočtový výhled pomocný nástroj úsc sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet

 Rozpočet úsc a svazku obcí  finanční plán  schvaluje se zpravidla jako vyrovnaný, může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let  může být schválen jako schodkový, jen v případě, že schodek bude možno uhradit – finančními prostředky z minulých let, smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem atd        

Rozpočet úsc decentralizovaný peněžní fond bilance příjmů a výdajů za rozpočtové období finanční plán na rozpočtové období právní dokument schválený zastupitelstvem nástroj veřejných politik na krajské a obecní úrovni nástroj finanční kontroly ekonomický vztah

       

Požadavky na finanční systém úsc jsou formulovány na základě zobecněných historických zkušeností stabilita abaptabilita účinnost autonomnost administrativní nenáročnost transparentnost

 konzistence  Obsah rozpočtu  příjmy a výdaje a ostatní peněžité operace  mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace cizích prostředků, sdružených prostředků, podnikatelská činnost se sleduje účetně mimo rozpočtové příjmy – na konci roku se promítne do závěrečného účtu  Rozpočtové provizorium  pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví zastupitelstvo obce resp. kraje  rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení  Rozpočtová skladba místních rozpočtů  kapitolní, druhové a funkční dělení  čtyři typy územních rozpočtů obec, kraj regionální rada regionu soudržnosti a DSO... to je jediné co mě napadá...

B9. Rozpočtový proces na úrovni územních samosprávných celků v ČR. Význam programově finančních dokumentů ÚSC.    

Rozpočtový proces pracovní postup členěný do etap či fází kontinuální a víceletý jeho „produktem“ je rozpočet, který se pohybuje v operačním prostoru rozpočtového procesu  je vymezen legislativou, procedurami rozpočtové politiky a rolí aktérů     

Fáze rozpočtového procesu sestavování schvalování realizace kontrola

    

Příjmy rozpočtů daňové nedaňové kapitálové dotace

Daňové   

každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí procentem stanoveným v příloze zákona o rozpočtovém určení daní (2007 a 2008) každá obec se podílí na výnosu z daně podle stanoveného koeficientu (2007) obec (2008) dle výměry obce (3%)m prostého počtu obyvatel (3%), počtu obyvatel upraveného koeficienty velikostních kategorií obcí (váha 94%)

Dotace  peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel  Dle účelu:  účelové dotace  neúčelové (všeobecné) dotace  Dle financování výdajů:  běžné dotace (nebo-li neinvestiční)  kapitálové dotace, které slouží k financování jednorázových investičních akcí  Dle nárokovosti:  nárokové dotace  nenárokové Zdroje dotací  státní rozpočet, rezortní kapitoly a státní fondy  územní samosprávné celky (kraje)  mimostátní zdroje (především z EU)  Programy  přispívají k rozvoji municipální infrastruktury  Program obnovy venkova – součást regionální politiky státu – rozvoj podnikání, stavební obnova, péče o krajinu  Program regenerace městských památkových rezervací a zón

 Program péče o vesnické památkové rezervace  Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod  programy na oblast ochrany vod a ovzduší, půdy, využívání přírodních zdrojů – řada z nich určena jen pro malé obce  programy po povodních PHARE - Fond malých projektů, Fond infrastrukturálních projektů – města a obce musí připravit odpovídající projekty a nesmí zapomenout na spolufinancování – jeden z principů, na které EU klade důraz SAPARD - podpora zemědělství a venkovské oblasti  Význam programově finančních dokumentů ÚSC.

Evropská charta regionální samosprávy      

systém financování má poskytnout regionům předem určený objem prostředků na zabezpečení úkolů a provádění vlastní politiky finanční zdroje regionů by měly být různorodé a přizpůsobivé, aby bylo možné pružně reagovat na reálný růst nákladů veřejných služeb i na celkové změny hosp. vývoje ve výkonu vlastní působnosti měly by být používány vlastní příjmy, s nimiž mohou regionální orgány volně zacházet ve shodě s principem solidarity zavede každý stát mechanismus finančního vyrovnávání prostředky jsou regionům poskytnuty na neziskovém základě v mezích zákona mají regiony přístup na kapitálový trh a mohou si zde půjčovat prostředky za předpokladu, že je budou schopny splatit z vlastních příjmů

Evropská charta místní samosprávy stanoví následující principy - místní orgány mají v rámci vnitrostátní hospodářské politiky právo na vlastní zdroje, s nimiž mohou v rámci svých pravomocí volně disponovat - finanční zdroje místních orgánů jsou úměrné odpovědnosti, kterou jim vymezuje ústava a zákon - alespoň část finančních zdrojů místních orgánů pochází z místních daní a poplatků, jejichž výši mohou místní orgány v mezích zákona určovat - finanční systém zajišťující zdroje pro místní orgány by měl být natolik různorodý a životaschopný, aby umožnil jejich průběžnou adaptaci na reálný vývoj nákladů, spojených s jejich fungováním - ochrana finančně slabších místních orgánů je důvodem pro vznik institutu, který by zajišťoval finanční vyrovnávání nebo přiměřená opatření, určená ke kompenzaci důsledků nerovnoměrného rozdělení potenciálních finančních zdrojů a finančních nákladů, které musejí zajišťovat; takové postupy nebo opatření nesmějí zmenšovat svobodu volby, kterou místní orgány mohou uplatňovat ve sféře vlastní odpovědnosti - s místními orgány musí být řádně projednán způsob přidělených přerozdělovaných zdrojů - pokud je to možné, dotace pro místní orgány by neměly být účelově vázány, poskytování dotací by nemělo omezovat základní svobodu místních orgánů provádět svou vlastní politiku v rámci své jurisdikce - ve věci získávání úvěru na kapitálové investice mají místí orgány v mezích zákona přístup na národní kapitálový trh

B10. Municipální rozpočty, vývoj obecních rozpočtů v ČR. Finanční zdroje municipálních orgánů podle Evropské charty místní samosprávy. Hospodaření obcí v ČR.  Rozpočty obcí  rozpočet na příslušný kalendářní rok  je plánem, který zajišťuje solventnost obce, a to tak, že připouští pouze ty výdaje, které jsou kryty příjmy, které lze očekávat, existujícími rezervami, půjčkami  stanoví priority v rámci veřejných statků  alokuje zdroje mezi různé činnosti obce  rozhoduje o úrovni zdanění a poplatků  zajišťuje zákonnost výdajů  poskytuje úplné informace o finanční situaci a plánech obce

-

 Tři roviny rozpočtu rozhodovací, řídící, kontrolní

Vývoj obecních rozpočtů - proporce mezi státním rozpočtem a obecními rozpočty vnímána jako jeden z indikátorů míry decentralizace ve VS  Evropská charta místní samosprávy stanoví následující principy  místní orgány mají v rámci vnitrostátní hospodářské politiky právo na vlastní zdroje, s nimiž mohou v rámci svých pravomocí volně disponovat  finanční zdroje místních orgánů jsou úměrné odpovědnosti, kterou jim vymezuje ústava a zákon  alespoň část finančních zdrojů místních orgánů pochází z místních daní a poplatků, jejichž výši mohou místní orgány v mezích zákona určovat  finanční systém zajišťující zdroje pro místní orgány by měl být natolik různorodý a životaschopný, aby umožnil jejich průběžnou adaptaci na reálný vývoj nákladů, spojených s jejich fungováním  ochrana finančně slabších místních orgánů je důvodem pro vznik institutu, který by zajišťoval finanční vyrovnávání nebo přiměřená opatření, určená ke kompenzaci důsledků nerovnoměrného rozdělení potenciálních finančních zdrojů a finančních nákladů, které musejí zajišťovat; takové postupy nebo opatření nesmějí zmenšovat svobodu volby, kterou místní orgány mohou uplatňovat ve sféře vlastní odpovědnosti  s místními orgány musí být řádně projednán způsob přidělených přerozdělovaných zdrojů  pokud je to možné, dotace pro místní orgány by neměly být účelově vázány, poskytování dotací by nemělo omezovat základní svobodu místních orgánů provádět svou vlastní politiku v rámci své jurisdikce  ve věci získávání úvěru na kapitálové investice mají místí orgány v mezích zákona přístup na národní kapitálový trh Příjmy rozpočtu obce  z vlastního majetku a majetkových práv  z výsledku vlastní hospodářské činnosti  výnosy z místních poplatků  výnosy z daní nebo podíly na nich  dotace ze státního rozpočtu  dotace z rozpočtu kraje atd. Výdaje rozpočtu obce

 závazky vyplývající pro obec z plnění povinnosti uložené jí zákony  výdaje na vlastní činnosti v samostatné působnosti  výdaje spojené s výkonem státní správy Rozpočtový proces  má nepřetržitý charakter  sestavování patří mezi nejdůležitější etapy, obec musí odhadnout a zkalkulovat jak vlastní příjmy, tak dotace plynoucí ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, případně z fondů  obec musí přednostně zabezpečit krytí všech závazků vyplývajících z plnění povinností daných zákonem  zpravidla se zdůrazňuje požadavek na vyrovnaný rozpočet  rozpočet se snadněji sestavuje, pokud je zpracován rozpočtový výhled  rozpočet obce schvaluje zastupitelstvo obce, návrh musí být nejméně 15 dnů předem zveřejněn, aby s k němu mohli vyjádřit občané  pokud není rozpočet schválen pracuje se podle rozpočtového provizoria  zastupitelstvo odpovídá za hospodaření s rozpočtovými prostředky obce, a proto plnění kontroluje  v situaci nedostatku finančních prostředků může využít rozpočtová opatření – přesun rozpočtových prostředků, použití nových příjmů, vázání rozpočtových výdajů  po skončení rozpočtového období se sestavuje závěrečný účet – plnění rozpočtu,  vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu a dalším závěrečný účet schvaluje zastupitelstvo, podle zákona musí být závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce projednán do 30. června následujícího roku  hospodaření obce za uplynulý rok zkoumá u obcí nad 5000 obyvatel auditor

B11. Rozpočty krajů v soustavě veřejných rozpočtů. Finanční zdroje regionálních rozpočtů podle Evropské charty regionální samosprávy. Vývoj krajských rozpočtů v ČR.

Rozpočty krajů v soustavě veřejných rozpočtů

Rozpočet EU

Dotace

Státní rozpočet

Příjmy

Výdaje

Příjmy

Fondové financování

Výdaje

Dotace Dotace

Rozpočet kraje

Příjmy

Výdaje Dotace

Dotace

Příjmy

Rozpočet obce

Výdaje

Rozpočet kraje představuje základní kámen hospodaření kraje a lze na něj nahlížet z různých aspektů. Vždy se jedná o decentralizovaný peněžní fond, který se tvoří, rozděluje a používá primárně na principu nenávratnosti, nedobrovolnosti a neekvivalence, což je charakteristické pro veřejné finance obecně. Z hlediska účetního je bilancí, která vybilancovává příjmy a výdaje. Bezpochyby je důležitým finančním plánem, podle něhož se v daném rozpočtovém období hospodaří. Slouží také jako nástroj k realizaci koncepce regionální politiky, k prosazování regionálních zájmů a preferencí obyvatelstva, v neposlední řadě je nástrojem řízení. Etapy rozpočtového procesu kraje jsou následující: sestavení návrhu krajského rozpočtu odpovědným výkonným orgánem, projednání a schválení návrhu krajského rozpočtu voleným orgánem, • plnění krajského rozpočtu, • průběžná kontrola plnění krajského rozpočtu výkonnými orgány, volenými orgány, sestavení přehledu o skutečném vývoji plnění krajského rozpočtu příslušným výkonným • •

orgánem, projednání a následná kontrola voleným orgánem

Příjmy krajů: -daňové -nedaňové, -kapitálové, -dotace

Příjmy rozpočtu kraje _ příjmy z vlastního majetku a majetkových práv _ příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti _ příjmy z hospodářské činnosti organizace zřízených nebo založených organizací _ příjmy ze správních činností včetně příjmů z výkonu státní správy (správní poplatky, pokuty uložených v pravomoci kraje) _ výnosy daní nebo podíly na nich _ dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů _ přijaté peněžité dary a příspěvky _ jiné příjmy _ prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu _ návratné zdroje (půjčky, úvěry, výnosy z prodeje vlastních dluhopisů) _ návratná finanční výpomoc (bezúročná)

Daňové příjmy rozpočtů krajů a) daň z příjmu PO, kdy poplatníkem je kraj b) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu DPH c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené pod písm. c), d) f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osoby

Kraj

Procento

Praha

3,18

Středočeský

13,77

Jihočeský

8,60

Plzeňský

7,24

Karlovarský

3,77

Ústecký

8,24

Liberecký

4,68

Královehradecký

6,44

Pardubický

5,55

Vysočina

7,33

Jihomoravský

9,52

Olomoucký

6,75

Zlínský

5,25

Moravskoslezský

9,62

Výdaje rozpočtu kraje _ závazky z povinností uložených zvláštními právními předpisy _ výdaje na činnost v samostatné působnosti (zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj) _ výdaje spojené s výkonem státní správy _ závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů (vlastních a případně jeho organizací) _ dotace do rozpočtů obcí v kraji _ závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky a dalšími subjekty (včetně příspěvků na společnou činnost) _ úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů _ výdaje na emise dluhopisů a na úhradu výnosu _ výdaje na podporu subjektů (veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného kraji) _ jiné výdaje (včetně darů a příspěvků na sociální a humanitární účely) _ splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a splátky jistin dluhopisů

Finanční zdroje regionálních rozpočtů podle Evropské charty regionální samosprávy

*systém financování má poskytnout regionům předem určitelný objem prostředků, jenž je přiměřený zabezpečovaným úkolům a dovoluje regionům provádět vlastní politiku.

*finanční zdroje regionů by měly být různorodé a přizpůsobivé, aby bylo možné pružně reagovat na reálný růst nákladů veřejných služeb i na celkové změny hospodářského vývoje. *pokud se týká výkonu vlastní působnosti, měly by být používány zejména vlastní příjmy, s nimiž mohou regionální orgány volně zacházet. *ve shodě s principem solidarity zavede každý stát mechanismus finančního vyrovnání, jenž počítá jak s potenciálními zdroji, tak s potřebami s cílem zaručení přijatelné životní úrovně obyvatel jednotlivých regionů. *prostředky jsou regionům zásadně poskytovány na neziskovém základě. Podmínky finančních transferů i případné sdílení daňových výnosů jsou upraveny předem na základě objektivních kritérií zohledňujících potřeby jednotlivých regionů. *v mezích zákona mají regiony přístup na kapitálový trh a mohou si zde půjčovat finanční prostředky za předpokladu, že prokáží schopnost splácet dlužné částky z vlastních příjmů. *zákonný požadavek dodržovat rozpočtová a účetní pravidla nelze považovat za zásah do finanční autonomie regionů.

Vývoj krajských rozpočtů v ČR

Kraje od roku 2005 rozhodují samostatně o použití podstatné části svých příjmů. Tento fakt významně ovlivňuje podobu jejich hospodaření. Výdaje krajů, zejména kapitálové, však rostou s větší dynamikou než je tomu v případě příjmů. Proto kraje využívají k financování

svých potřeb cizí návratné zdroje, tj. úvěry. Největší objemy kraje získávají od Evropské investiční banky. Úvěrové zdroje používají kraje především na financování oprav a investic v oblasti dopravní infrastruktury

B12. Organizace zřizované a zakládané státem a ÚSC, jejich fondy a způsob financování.

*organizační složky bez právní subjektivity -vznik (rozhodnutím zastupitelstva) -hospodaření (hospodaří jménem zřizovatele a není účetní jednotkou) - zřizovací listina……obsahuje: název zřizovatele, název a sídlo společnosti, okruh příjmů a výdajů, vymezení doby na kterou byla zřízena, účel a předmět společnosti, způsob vedení účetnictví - pracovníci jsou zaměstnanci zřizovatele - zřizovatel jmenuje vedoucího org. sl. _ - rozpočet org. sl. je součástí rozpočtu zřizovatele - peněžní průběh hospodaření v peněžním deníku dle rozpočtové skladby (údaje se nejméně jednou měsíčně převádějí do rozpočtu příjmu a výdajů zřizovatele) - provozní zálohy v hotovosti nebo zřízení běžného účtu u banky (nevyčerpané zálohy vrátit nejpozději před koncem roku) - zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s pen. prostředky fondy: majetkové, finanční a peněžní (fond odměn), rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb

*příspěvkové organizace – PO obcí = 8818, PO krajů = 2746 - úsc zřizuje PO pro takové činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah vyžaduje právní subjektivitu - zřizovací listina…obsahuje: _ název zřizovatele,název a sídlo PO,účel a předmět činnosti,_ statutární orgány,vymezení majetku předaného do správy a majetkových práv vč. majetku získaného její vlastní činností, vymezení doby trvání PO - zveřejnění v Ústředním věstníku do 15 dnů a zapisuje do Obchodního rejstříku - zřizovatel provádí kontrolu PO

-hospodaří s prostředky získanými vlastní činností a s prostředky od zřizovatele (příspěvek na provoz se váže na výkon nebo jiná kritéria) - dále hospodaří s prostředky svých fondů, peněžními dary od fyzických a právnických osob, vč. prostředků z NF a ze zahraničí - zisk z doplňkové činnosti jen na hlavní činnost - zřizovatel může uložit odvod (např. za porušení rozpočtové kázně, plánované výnosy překračují plánované náklady, investiční zdroje jsou vyšší než potřeba) Fondy PO: rezervní, investiční, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb. Zůstatky všech fondů se převádějí do následujícího roku!!!!!

*dobrovolné svazky obcí (jen obce) = 784 -mohou založit jen obce (pokud je tam jiná právnická osoba =sdružení) -činnost DSO vymezena zákonem o obcích (samostatnápůsobnost) -DSO hospodaří v režimu jako úsc dle svého rozpočtu -svazek obcí požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi -majetek vložený obcemi zůstává majetkem obcí -DSO může získat vlastní majetek - DSO může zřizovat ŠPO a PO (školy) -zákon nedefinuje zakládání jiných právnických osob prostřednictvím DSO -obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce. Svazek obcí je právnickou osobou. -přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno: a) název a sídlo členů svazku obcí, b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti, c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování, d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí, e) zdroje příjmů svazku obcí, f) práva a povinnosti členů svazku obcí, g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí,

h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu, i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily. Fondy: Fond rezerv a rozvoje, fond rozvoje bydlení, sociální fond,

*školské právnické osoby - je právnickou osobou, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání (její h. č. není podnikání) -zřizovatel: ministerstvo, kraj, obec, DSO, jiná právnická nebo fyzická osoba -ve zřizovací listině předmětu činnosti, doplňkových činností, majetkového zajištění -registrace v rejstříku školských právnických osob (MŠMT ČR) Hospodaření ŠPO -fin. prostředky z rozpočtu úsc (ze SR) -příjmy z hlavní a doplňkové činnosti -od zřizovatele -úplata za vzdělávání a školské služby -příjmy z majetku ve vlastnictví ŠPO -hospodaření v hlavní činnosti se řídí rozpočtem (zahrnuje pouze P a V související z h.č. -zlepšený výsledek hosp. činnosti k úhradě ztráty z h.č. z minulých let a ke zkvalitnění h.č. -doplňková č. nesmí být na úkor h.č. a nesmí se na ni používat veřejné prostředky ŠPO zřízena veřejnou správou nesmí : *přijímat a poskytovat půjčky bez souhlasu zřizovatele, sjednávat úvěry a směnečně se zavazovat *uzavírat smlouvy o koupi najaté věci bez souhlasu zřizovatele *nakupovat akcie nebo je přijímat jako protihodnotu za své pohledávky bez souhlasu zřizovatele

fondy: rezervní,investiční (odpisy),fond kulturních a sociálních potřeb

*veřejné výzkumná instituce -stanovuje předmět její hlavní činnosti, kterým je výzkum včetně zajišťování jeho infrastruktury fondy: rezervní fond, fond reprodukce,sociální fond.

*veřejné neziskové organizace

fondy: státní (Státní fond životního prostředí,) Nadační investiční fond… *obecně prospěšná společnost -je právnickou osobou, která: poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena. - zakladateli obecně prospěšné společnosti mohou být fyzické osoby, Česká republika nebo právnické osoby -Vlastním zdrojem financování obecně prospěšné společnosti je její jmění. Jmění se tvoří: a) hodnotou vkladů zakladatelů, b) hodnotou přijatých darů a dědictví, c) fondy obecně prospěšné společnosti, d) dotacemi fondy: rezervní,……?

*obchodní společnosti (a.s., s.r.o.) fondy: rezervní, odměn,kapitálový, majetkový

B13. Daňové souvislosti krajů a obcí. Rozpočtové určení daní, daně sdílené a svěřené. Místní poplatky. Aktuální problémy.

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní: Daňové příjmy rozpočtů krajů - Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní Daňové příjmy rozpočtů obcí – Tabulka rozdělení obcí podle počtu obyvatel a koeficienty velikostní kategorie obcí POZOR ZMĚNA VIZ DÁLE! Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů • Obecná ustanovení • Finanční hospodaření územních samosprávných celků • Rozpočtový proces • Organizace územních samosprávných celků • Hospodaření svazků obcí Zákon se vztahuje na všechny 4 územní rozpočty ČR! Rozpočtový proces • Pracovní (technologický) postup členěný do etap či fází • Kontinuální a víceletý • Jeho „produktem“ je rozpočet (rozpočtový výhled), který se pohybuje v operačním prostoru rozpočtového procesu • Je vymezen legislativou, procedurami rozpočtové politiky a rolí aktérů (zastupitelstvo, rada úsc, odbory, výbory atd.) Fáze rozpočtového procesu • Sestavování • Schvalování • Realizace • Kontrola

Daňové přijmy obcí Daňové příjmy obcí rozdělujeme na: 1) sdílené daně - celonárodně vybírané daně, jejichž příjem se podle určitého poměru/stupně decentralizace dělí mezi centrální a místní rozpočty 2) svěřené daně - celonárodně vybírané daně, jejichž výnos je celý svěřen místním rozpočtů 3) místní daně - v plné kompetenci místní vlády Zákon 243/2000 ze dne 29. června o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům - nabyl účinnosti 1. ledna 2001 - obsahuje podílová procenta na výnosech z jednotlivých daní

Daňové příjmy rozpočtů obcí a) výnos daně z nemovitostí b) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu DPH c) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků d) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů, uvedených pod písmenem c) e) podíl na 20,59 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob f) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob g) 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnos daně z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje h) právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby i) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné zaměstnavatelem Obce s počtem obyv.- koef. vel. kat. obcí  do 100 obyvatel 0,4213  101 - 200 obyvatel 0,5370  201 - 300 obyvatel 0,5630  301 - 1 500 obyvatel 0,5881  1 501 - 5 000 obyvatel 0,5977  5 001 - 10 000 obyvatel 0,6150  10 001 - 20 000 obyvatel 0,7016  20 001 - 30 000 obyvatel 0,7102  30 001 - 40 000 obyvatel 0,7449  40 001 - 50 000 obyvatel 0,8142  50 001 - 100 000 obyvatel 0,8487  100 001 - 150 000 obyvatel 1,0393  150 001 a výše obyvatel 1,6715  Hlavní město Praha 2,7611 Rozpočtové určení daní

Místní poplatky * Poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného,poplatek z ubytovací kapacity,poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst,poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku Problémy: - rozdíly mezi počty obyvatel dle ČSU a MV ČR (rozdíly spočívají v metodice) - rozdílné daňové výnosy na jednoho obyvatele (podle velikosti obce, menší obce má menší výnos) - skokové přechody mezi velikostními kategoriemi obcí („boj o obyvatele“) - je jen jedno kritérium pro přerozdělení, a to velikostní koeficient (nevýhodné pro obce s malou hustotou obyvatelstva)

Vliv obce na rozpočtové příjmy Přímé nástroje � Omezená daňová pravomoc – např. stanovení koeficientu u daně z nemovitostí (malý přínos). � Schválení vybírání nového místního poplatku (v rámci zákonem stanovených poplatků) � Nedaňové příjmy – stanovení výše uživatelských poplatků za poskytování veřejných statků a služeb na území města, výhodný pronájem majetku, finanční investice � Rozhodnutí o využití návratného způsobu financování – emise obligací, úvěr, finanční leasing. Nepřímé nástroje � Podporou podnikání a investiční aktivity dosáhnout zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti na své území a zvýšit tak především příjem daně z příjmů � Optimalizace nakládání s majetkem města � Aktivní snaha o získání dotací POZOR: NOVELIZACE DAŇOVÉHO URČENÍ! - Od 1.1.2008 - Místo 20,59 % bude 21,4 % - Bere se do úvahy katastrální území obce (tj. velikost rozlohy obce) - Redukce na čtyři kategorie obcí dle velikosti - Odstranění „skoků Novela zákona o rozpočtovém určení daní

I když je současný systém RUD relativně stabilní, tak je nutné upravit některé jeho problémy. Navrhované řešení spočívá v úpravě velikostních kategorií tak, aby byl snížen jejich počet, byly posíleny daňové příjmy malých obcí a zároveň byly minimalizovány skokové rozdíly v příjmech při přechodu z jedné kategorie do druhé. Také stagnaci daňových příjmů územních samospráv je třeba eliminovat, tím že stát posílí podíl obcí na sdílených daních. Hlavní principy a nároky: • udržet stabilitu příjmů územních rozpočtů, • navýšit celkové rozpočtové příjmy obcí, • zachovat rozumnou míru solidarity mezi regiony, • zajistit konzistenci systému RUD tak, aby byl shodný vývoj všech článků rozpočtové soustavy, • posílení příjmů malých obcí, • upravit některá problematická ustanovení současné právní úpravy, • vyrovnat negativní dopad vládou připravované reformy veřejných rozpočtů na rozpočty obcí. K dosažení těchto nároků jsou navržena tato opatření: • zvýšení podílu obcí na sdílených daních, • posílení tzv. motivačních prvků v systému rozpočtového určení daní, • zahrnutí spotřebních daní mezi sdílené daně, snížení počtu velikostních kategorií obcí a úprava některých koeficientů. Vládou schválená novela zákona č. 243/2000 Sb.: - by měla problémy (viz výše:problémy)odstranit - zavádí 3 kritéria: celková výměra obce (váha 3%), prostý počet obyvatel (váha 3%) a počet obyvatel upravený koeficientem velikostních kategorií (váha 94%) - snižuje počet velikostních kategorií z 14 na 4 - zavádí „postupný přechod“ mezi velikostními kategoriemi (příslušným koeficientem se bude násobit pouze ta část počtu obyvatelstva, která spadá do daného intervalu) - přepočet se nepoužije pro hl.m. Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň, jejich daňové příjmy jsou zafixovány na 100% dosavadního daňového příjmu - podíl sdílených daní by se měl zvýšit z 20,59% na 21,4% od roku 2008 Nové rozdělení rozpočtového určení daní – od 2008 � Považováno za provizorní � Původní kritérium „velikostní kategorie obce“ doplněno o celková výměra obce (váha 3 %) � Nové kategorie: 0-300, 301-5000, 5001-30000, 30001 a více � Výpočet na základě „postupných přechodů“ � Zvýšení podílu na sdílených daních z 20,59 % na 21,4 % na vrub státního rozpočtu � Speciální koeficienty pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň

Příjmy obcí (návrh 2008) Daňové příjmy = 59,8 %

Nedaňové příjmy = 9,2 % Kapitálové příjmy = 4,8 % Dotace = 26,2 % Jedná se zejména o 2 návrhy, jeden se týká obcí a druhý krajů. 1. Zvyšuje se podíl obcí na sdílených daních ze současných 20,59% na 21,40 % - to je asi o 4,6 mld. Kč více. Zavádí se další 2 kritéria přerozdělování prostředků mezi jednotlivé obce, která: - posilují výdajové možnosti malých obcí – kritérium prostého počtu obyvatel - posilují výdajové možnosti obcí s nízkou hustotou obyvatel – kritérium rozlohy obce 2. Odstraňují se skokové přechody mezi velikostními kategoriemi obcí – obce s počtem obyvatel těsně nad určitou hranicí měly nespravedlivě mnohem vyšší příjmy na obyvatele než obce s počtem obyvatel těsně pod touto hranicí.

Daňové příjmy rozpočtů krajů a) daň z příjmu PO, kdy poplatníkem je kraj b) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu DPH c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené pod písm. c), d) f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosu v písm. a) a v § 4 odst. 1 písm. h)

Příjmy krajů (návrh 2008) Daňové příjmy = 35,8 % Nedaňové příjmy = 2,4 % Kapitálové příjmy = 0,3 % Dotace = 61,5 %

Daňové příjmy rozpočtů úsc – 2007

Daňové příjmy rozpočtů úsc - 2008

Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí procentem stanoveným v příloze zákona o rozpočtovém určení daní (vypočteno dle přebraných kompetencí) X Každá obec se podílí dle stanoveného koeficientu (podle počtu obyvatel)

Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí procentem stanoveným v příloze zákona o rozpočtovém určení daní (vypočteno dle přebraných kompetencí) X Obec se nově podílí dle výměry obce – váha 3 % prostého počtu obyvatel – váha 3 % počet obyv. upravený koeficienty velikostních kategorií obcí – váha 94 %

B14. Deficit a zadlužení obcí a krajů a jeho vývoj. Evoluce regulace zadlužování. Argumenty pro a proti regulaci. Aktuální problémy. Vývoj zadluženosti Obce vykázaly ke konci roku 2006 celkový dluh ve výši 80,9 mld. Kč a proti skutečnosti roku 2005 se jedná o nárůst ve výši 2,4 %, v absolutním vyjádření se jedná o zvýšení o 1,9 mld. Kč. V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, výnosy emitovaných komunálních dluhopisů a návratné finanční výpomoci a půjčky ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů (Státní fond životního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení). Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR Ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 úvěry 2,5 4,9 8,7 11,6 13,5 komunální 7,6 8,5 11,9 13,2 obligace přijaté 0,9 1,8 3,1 4,8 7,7 finanční výpom. a ost. dluhy Celkem 3,4 14,3 20,3 28,3 34,4

1998 18,0 11,9

1999 17,6 10,9

2000 18,4 10,1

2001 22,6 13,3

2002 27,3 15,9

(v mld Kč) 2003 2004 2005 35,2 38,5 43,7 21,7 23,9 23,5

2006 47,1 22,9

9,1

11,5

12,5

12,4

12,6

13,5

12,4

11,8

10,9

39,0

40,0

41,0

48,3

55,8

70,4

74,8

79,0

80,9

Z údajů uvedených v tabulce je patrné, že zatímco u obcí narůstá výše objemů úvěrů, objem přijatých návratných finančních výpomocí má klesající tendenci. Pokles na položce komunální obligace je způsoben kursovými změnami, v roce 2006 žádné město neemitovalo komunální obligace. Termíny splatnosti úvěrů jsou stanoveny v rozmezí 1 až 20 let, obce i nadále většinou ručí svým majetkem a budoucími příjmy. Obce vykázaly, že v roce 2006 přijaly půjčky ve výši cca 12,3 mld. Kč a současně uhradily splátky ve výši 9,3 mld. Kč, saldo půjček za rok 2006 činilo 3,0 mld. Kč (obce si více půjčovaly než splácely). Emisi komunálních obligací vykazují od roku 2004 pouze tři magistrátní města, a to Praha (15,2 mld. Kč), Brno (4,6 mld. Kč) a Ostrava (3,1 mld. Kč). Celková výše činila koncem roku 22,9 mld. Kč. Položka přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala ve srovnání s minulým rokem pokles o 0,9 mld. Kč. Konkrétně se jedná o bezúročné půjčky, které jsou poskytovány z rozpočtů některých resortů a státních fondů v rámci finanční politiky státu. Kraje poskytly zatím v menší míře návratné finanční výpomoci obcím na akce realizované v rámci Programu na podporu obnovy venkova a na opravy vodovodů. Vývoj této položky má klesající trend. V roce 1994 vykázalo zadluženost 1 969 obcí z celkového počtu obcí 6 221, tj. 31,7 % obcí. V roce 2006 vykázalo zadluženost 3 283 obcí z celkového počtu obcí 6 244, tj. 52,6% obcí.. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, je stabilizovaný. Po odpočtu zadluženosti statutárních měst (tj. hlavní město Praha, Plzeň, Brno, Ostrava) ve výši 47,4 mld. Kč činila zadluženost v roce 2006 ostatních obcí celkem 33,5 mld. Kč. Z pohledu posuzování zadluženosti podle velikostních kategorií, lze konstatovat, že téměř všechny obce s počty obyvatel nad 5 tisíc, vykazují zadluženost. Podíl zadlužených obcí, které jsou v nejnižších velikostních kategoriích, je výrazně nižší. Na konci roku 2006 dosáhla zadluženost na 1 obyvatele všech zadlužených obcí výše 9,1 tis. Kč, v roce 1994 to bylo 1,9 tis. Kč. Kraje vykázaly ke konci roku 2006 zadluženost v celkové výši 7,7 mld. Kč, proti roku 2005 se jedná o nárůst o 4,8 mld. Kč. Téměř celý nárůst zadluženosti byl vykázán na položce úvěry. Kraje neemitovaly žádné komunální obligace. Některé kraje přijaly úvěry především od Evropské investiční banky, kterými financují výstavbu a rekonstrukce většího rozsahu zanedbané silniční sítě v regionech. Čerpání finančních prostředků je většinou rozloženo do několika tranší se splatností v rozmezí od 10 do 25 let. Kromě toho některé kraje přijaly půjčky od peněžních ústavů na financování regionální infrastruktury a na předfinancování individuálních projektů nebo na povinný podíl financování individuálních projektů a grantových schémat.

Možnosti měření zadluženosti obcí • Absolutní částka • Dluh/obyvatele • Finanční soběstačnost obcí: vlastní příjmy(kromě dotací)/celkové příjmy • Měření zadluženosti obce: náklady na dluhovou službu/bšžné příjmy < 10-15% • Ukazatel dluhové služby <30% Regulace zadluženosti obcí a krajů - ukazatel dluhové služby Ministerstvo financí vypočítá každé obci a každému kraji definitivní ukazatel dluhové služby. Těm obcím a krajům, které překročí stanovenou výši ukazatele dluhové služby ve výši 30 %, tuto skutečnost Ministerstvo financí oznámí dopisem ministra financí s tím, že by měly přijmout taková opatření, aby v příštím období ukazatel dluhové služby nepřekročily. Přitom požádá dotčené obce a kraje, aby do 3 měsíců zdůvodnily překročení ukazatele dluhové služby a oznámily Ministerstvu financí, jaká opatření budou přijata. Dále ministr financí požádá o předložení Zprávy o výsledcích přezkoumání hospodaření za příslušný kalendářní rok a stanoviska zastupitelstva k této zprávě a rozpočtový výhled. Ministerstvo financí vyhodnotí vyžádané podklady; přitom zváží všechny skutečnosti, které vedly k překročení dané hranice. Přitom budou dále brány do úvahy: • celková zadluženost obce nebo kraje; • celková zadluženost obce nebo kraje v přepočtu na 1 obyvatele; • daňová výtěžnost vztažená na 1 obyvatele obce nebo kraje; • trend zadluženosti v minulých letech; • velikost obce nebo kraje; • celková finanční situace obce nebo kraje. V případě, že i v dalším roce obec nebo kraj překročí ukazatel dluhové služby, Ministerstvo financí předá seznam těchto obcí a krajů poskytovatelům prostředků ze státního rozpočtu a státních fondů, aby při projednávání žádostí těchto obcí a krajů o dotaci, o půjčku nebo o návratnou finanční výpomoc (NFV) přihlédli k této skutečnosti. Překročení 30 % výše ukazatele dluhové služby nebude znamenat automaticky ztrátu možnosti získat státní dotaci. Je pouze jedním z kritérií, která použijí orgány poskytující dotace při konečném výběru těch obcí a krajů, které obdrží státní účelovou dotaci. Poskytovatelé uplatní toto kritérium při rozhodování o poskytnutí účelových dotacích a půjček na nově zahajované akce. Naopak, toto kritérium nepoužijí • u akcí již schválených a pokračujících z předchozích let, • u dotací, které jsou součástí finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a krajů, schválených v rámci zákona o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok, • u dotací jmenovitě určených jednotlivým obcím a krajům a schválených v rámci zákona o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok. Při rozhodování o poskytnutí dotace, půjčky nebo NFV bude muset být brán zřetel i na eventuální zvýšení zadluženosti z důvodu zajištění spolufinancování obce a kraje při účasti na programech financovaných z prostředků Evropské Unie. Poprvé bude vypočítán ukazatel dluhové služby v květnu 2004 za rok 2003. Definice a výpočet ukazatele dluhové služby Dluhová služba Obsah dluhové služby se definuje takto: • zaplacené úroky (položka 5141 rozpočtové skladby), • uhrazené splátky vydaných dluhopisů (položky 8xx2 rozpočtové skladby), • splátky jistin (položky 8xx4 rozpočtové skladby), • splátky leasingu (položka 5178 rozpočtové skladby). Dluhová základna Dluhová základna obsahuje: • skutečně dosažené daňové příjmy v Tř. 1 a nedaňové příjmy v Tř. 2 za daný kalendářní rok, plus • dotace souhrnného finančního vztahu (položky 4112 a 4212 rozpočtové skladby) (prostředky finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a k rozpočtům krajů podle přílohy zákona o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok). Dluhová služba se poměřuje ke skutečnému objemu dluhové základny za uplynulý kalendářní rok. Výsledkem poměru bude "ukazatel dluhové služby":

2 modely regulace zadlužení ÚSC v zahraničí (Evropa): 1. model: založen na kontrole přijímání úvěrů a zahrnuje i individuální úvěrové limity a individuální povolení 2. model: zaměřen na kontrolu míry zadluženosti a kontrolu současného rozpočtu, ve kterém musí být vyčleněny zdroje pro obsluhu dluhové služby Nástroje regulace: - nutnost předchozího souhlasu státní či jiné instituce pro přijetí dluhu - vymezení účelu, na který obce mohou přijmout dluh - omezení celkové roční částky přijatého dluhu, např. ve vztahu k dalším ukazatelům – výše příjmové stránky rozpočtu, daňovým příjmů, celkovým výdajům apod. - omezení využívání půjček pouze v domácí měně - možnost čerpání půjček pouze od státem určené instituce - stanovení maximální možné úrokové sazby, způsobu splácení dluhu, maximální doby splatnosti dluhu

B15. Přenesená působnost obcí, její financování a problémy s tím spojené (dle kategorií obcí – I., II. a III.). Vyvoďte závěry pro oblast veřejných financí z fragmentované struktury obecní samosprávy.(tohle jsem nikde absolutně nenašla!!!!!!)

Přenesená působnost obcí: -je okruhem záležitostí, které vykonávají orgány obce jménem státu, nikoli jménem svým. Za kvalitu výkonu této působnosti též vůči veřejnosti odpovídá stát, který ji orgánům obce svěřil. Proto také musí orgány obce při výkonu této cizí ( státní) působnosti respektovat vůli toho, kdo jim ji svěřil. Přenesenou působnost obce vykonávají pro stát výhradně obecní úřad a tzv. zvláštní orgány. Při výkonu přenesené působnosti se musí orgány obce plně řídit vůlí státu. Konkrétní obsah přenesené působnosti je stanoven zvláštními zákony z jednotlivých odvětví státní správy. Obecní úřad se skládá ze starosty, místostarosty a těch zaměstnanců obce, kteří jsou pro výkon své práce zařazeni do obecního úřadu (úředníci). Obecní úřad se zpravidla člení na odbory a právě odbory jsou těmi orgány, které konkrétní výkon přenesené působnosti zabezpečují. Zvláštní orgány jsou pak takové orgány, jejichž zřízení a činnost do detailů upravuje nějaký zvláštní zákon (např. přestupková komise); zřizuje je starosta.

přenesená působnost I. stupně - je umožněno rozsah zákonem jim svěřené přenesené působnosti modifikovat prostřednictvím tzv. veřejnoprávní smlouvy. Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou totiž uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy však nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy je potřeba souhlasu krajského úřadu.

Jako pověřený obecní úřad - přenesená působnost II. stupně - je pro účel výkonu přenesené působnosti označován obecní úřad, který vedle základního rozsahu přenesené působnosti vykonává dále v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Obecním úřadem s rozšířenou působností - přenesená působnost III. stupně - je pro účel výkonu přenesené působnosti označován takový obecní úřad, který vedle základního rozsahu přenesené působnosti a vedle přenesené působnosti II. stupně vykonává v rozsahu jemu

svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím předpisem.

B16. Kontrolní systémy veřejných financí (finanční kontrola ve veřejné správě, přezkoumávání hospodaření ÚSC). Základní informační systémy VEFI (ISPROFIN, CEDR) a jejich význam Jen takový úvod.. Složitost systému kontroly ve veřejném sektoru je dána tím, že tento sektor národního hospodářství je velmi komplikovaný, protože zahrnuje různá odvětví a instituce, mezi kterými existují mnohostranné a mnohovrstevné interakce s proměnlivými vztahy subjektů a objektů kontroly. Proto ještě předtím, než bude kontrola popsána jako nástroj řízení, je nezbytné specifikovat, co přesně je myšleno objektem řízení, který podléhá kontrole, tj. veřejný sektor a veřejná správa. Současně však struktury a elementy veřejné správy a veřejného sektoru jsou i subjektem kontroly, tj. tím, kdo kontroluje každý orgán, organizace či osoba může vystupovat v obou pozicích. Veřejný sektor tvoří jednu ze dvou částí neziskového sektoru národního hospodářství (neziskový sektor se člení na veřejný a soukromý sektor) a pro účely textu je popsán s využitím definice, která je v odborné ekonomické literatuře nejběžněji používaná. Veřejná správa, jako specifická součást veřejného sektoru, je zmíněna jen informačně s ohledem na dostatek dostupné odborné literatury, která se jí věnuje podrobně. Definice veřejného sektoru: „Veřejný sektor je ta část národního hospodářství, ve které jsou ve veřejném zájmu uspokojovány potřeby společnosti a občanů formou statků prostřednictvím veřejných služeb, je financována převážně z veřejných rozpočtů, je řízena a spravována veřejnou správou, rozhoduje se v ní převážně s využitím veřejné volby a podléhá veřejné kontrole. A ještě dodatek: tenduje k neefektivnosti.“

Finanční kontrola ve veřejné správě Systém finanční kontroly ve veřejné správě je tvořen třemi základními podsystémy: veřejnoprávní kontrolou, kontrolou vykonávanou podle mezinárodních smluv a vnitřním kontrolním systémem, jehož součástí je vnitřní audit. Důležitým prvkem systému finanční kontroly ve veřejné správě je také přesné vymezení kompetencí mezi zodpovědnými pracovníky instituce. Jedná se o příkazce operace, správce rozpočtu a hlavního účetního. V rámci jejich zodpovědnosti je realizována i předběžná kontrola, která by měla zamezit například uzavírání neefektivních smluv, výkon neefektivních operací apod.

Základní informační systémy VEFI ISPROFIN Informační Systém PROgramového FINancování je manažerský systém pro řízení a kontrolu čerpání položek státního rozpočtu. Podporuje a realizuje podmínky vyhlášky č. 560/2006 Sb. ze dne 11. prosince 2006. Funkce systému : • • • • • •

Pro každou akci, investiční nebo neinvestiční, plánovat finanční potřeby a zdroje podle podmínek stanovených vyhláškou MF Akce je evidována, a v průběhu realizace sledována, podle hodnotových, termínových a technologických kriterií stanovených vyhláškou Systém umožňuje průběžné operativní sledování průběhu realizace akce a zpracování požadované dokladové dokumentace Zpracovává dokumentaci nutnou k uvolňování finančních prostředku v souladu se stanovenými postupy Umožňuje export a import dat, jak v samotném sytému, tak i mezi cizími vnějšími informačními systémy Základní údaje o jednotlivých akcí zpřístupňuje na Internetu.

IS CEDR (Centrální evidence dotací z rozpočtu) Informační systém CEDR (Centrální evidence dotací z rozpočtu) slouží jako podpůrný nástroj pro sledování, evidenci, vyhodnocení a kontrolu dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. Skládá se z několika částí, které jsou podle svého určení provozovány u poskytovatelů dotací (resorty, agentury), v centru zpracování (MF) a na Ústředním finančním a daňovém ředitelství (ÚFDŘ), finančních ředitelstvích a okresních finančních úřadech. V současné době je provozován celkem ve 111 lokalitách v ČR a jeho služeb využívá přibližně 1150 uživatelů. Přístup k vybranému okruhu informací má i veřejnost prostřednictvím Internetu.

B17. Charakteristika mezinárodních veřejných financí. Struktura příjmů a výdajů rozpočtu EU a procedura jeho schvalování. Rozpočtový proces (zásady) ČR a EU.

Charakteristika mezinárodních VEFI Role mezinárodních financí, a v jejich rámci též mezinárodních veřejných financí, s postupující globalizací světa vzrůstá. Růst vzájemné závislosti ekonomik celého světa, dynamika mezinárodního obchodu a zejména mezinárodního finančního a kapitálového trhu, rostoucí úloha nadnárodních korporací, vznik nečekaných turbulencí ve světové ekonomice v minulých letech, prohlubování disproporcí mezi bohatými a chudými zeměmi zvýrazňuje potřebu mezinárodní fiskální koordinace. Mnohé problémy, které se tradičně řešily v národních hranicích, nabývají mezinárodního charakteru, narůstá obava z nerovnoměrného rozdělování důchodů, z generace negativních mezinárodních externalit zejména ekologické povahy. Názory na řešení těchto problémů nejsou jednotné. Stoupenci některých směrů, příslušných zejména k neoliberálnímu proudu, spatřují příčiny právě v omezující činnosti mezinárodních organizací a v ochranářských a paternalistických aktivitách národních států. Naproti tomu mnozí teoretici a političtí činitelé, především neokeynesiánské provenience a institucionální směry, žádají naopak větší mezinárodní regulaci uvedených procesů a větší finanční participaci vyspělých států, tj. ve své podstatě posilování systému mezinárodních veřejných financí. Mezinárodní VEFI jsou na jedné straně odvozeny od národních veřejných financí, na druhé straně nejsou jejich pouhým derivátem, mají autonomní působnost. Pro mezinárodní VEFI je platná charakteristika VEFI ztělesněna ve třech tradičních principech – neekvivalence, nenávratnosti, nedobrovolnosti. Struktura mezinárodních VEFI je analogická národním veřejným financím. To znamená, že v nejširším pojetí zahrnuje mezinárodní finanční vztahy, mezinárodní peněžní fondy, mezinárodní veřejné instituce, mezinárodní finanční nástroje, mezinárodní rozpočtová pravidla a mezinárodní orgány správy a kontroly mezinárodních VEFI Mezi aktéry (subjekty) mezinárodních VEFI lze zařadit mezinárodní (nadnárodní) integrační seskupení, mezinárodní organizace celosvětového i regionálního charakteru, jakož i jimi založené či od nich odvozené instituce a organizace. V nejširším smyslu do tohoto prostoru, resp. na jeho rozhraní, náleží též mezinárodní neziskové organizace nestátního charakteru, které v té či oné míře jsou pravidelně financovány z mezinárodních veřejných rozpočtů. V mnoha případech je tato hranice neostrá, což se ostatně týká i velkých národních neziskových organizací operujících celosvětově. Řada těchto marginálních subjektů je přitom financována vícezdrojovým způsobem a není závislá jen na mezinárodních veřejných zdrojích. Mezinárodní veřejné finance jsou rozprostřeny a současně se realizují prostřednictvím podsystémů (dílčích rozpočtů), resp. složek mezinárodních veřejných financí. Představují klasické rozpočty mezinárodních uskupení a organizací, mimorozpočtové fondy a tzv. mezinárodní agentury. Příjmová stránka mezinárodních rozpočtů - Členské příspěvky - Vlastní příjmy - Jiné (dary, úroky, půjčky apod.) - Přímé financování společných aktivit

členskými státy (např. některé mírové a policejní operace) - Diskuse o zavedení mezinárodních daní (ekologických, z obchodu na mezinárodních kapitálových trzích apod.)

Výdajová stránka mezinárodních rozpočtů - Administrativní náklady - Výdaje na vlastní diverzifikované aktivity a činnosti organizace

Specifika funkcí mezinárodních VEFI - alokační - (re)distribuční - stabilizační

Struktura

příjmů

a

výdajů

rozpočtu

EU

a

procedura

jeho

schvalování

Příjmy rozpočtu EU - Cla - Vyrovnávací zemědělské dávky - Podíl z výnosu na dani z přidané hodnoty (0,50 %) - Čtvrtý zdroj – dle HDP (dnes opět převažuje) - Ostatní - Zkreslení (cla – optické zvýšení pro některé země) - Úpravy DPH, sdílení spotřebních daní - Úvahy o zavedení „evropských daní“, např. z energie, dopravních (letecká doprava), telekomunikačních (televize,rozhlas), z úroků, DPPO, DPFO nebo DP z rodin)?!- na rok 2009 se připravuje reforma příjmové stránky rozpočtu EU

Výdaje rozpočtu EU (2007 – 13) - Trvale udržitelný rozvoj (strukturální f., věda, vzdělání, 49,4 mld.) - Přírodní zdroje (zem., životní prostředí, 56,15 mld.) - Občanství, svobody, bezpečnost a právo (11,19 mld.) - EU jako globální hráč (7,8 mld.) - Administrativa (6,96 mld.)

Změna rozpočtových bloků (hlav,kapitol) 2007 -2013 _ Trvale udržitelný rozvoj (39,8 %) _ Přírodní zdroje (38,6%) _ Občanství, svoboda, bezpečnost, spravedlnost (11,2 %) _ EU jako globální partner (5,2 %) _ Administrativa (5,2 %) 2000 – 2006 _ Zemědělství (47 %) _ Strukturální operace (33,47%) _ Vnitřní politiky (8 %)

_ Vnější vztahy (5 %) _ Administrativa (6 %)

Rozpočtový proces (zásady) ČR a EU. Rozpočtový proces EU _ Do rozpočtového procesu vstupují 3 rozpočtové struktury (orgány), tj. Komise, Rada ministrů, Parlament _ Dvojí čtení _ Vychází se z dlouhodobého finančního rámce _ Sestavování a schvalování (povinné a nepovinné výdaje) _ Pojetí rozpočtového provizória _ Pojetí rozpočtových opatření _ Závěrečný účet _ Role Účetního dvora (absolutorium, v r. 1996 nebylo uděleno a EK odstoupila v r. 1999)

Rozpočtové zásady ČR (podléhají historickému vývoji) _ úplnosti a jednotnosti _ reálnosti a pravdivosti _ vyrovnanosti _ publicity _ transparentnosti Rozpočtové zásady EU _ Zásada jednoty a věrnosti zachycení _ Zásada každoročnosti _ Zásada vyrovnanosti _ Zásada účetní jednotky _ Zásada všeobecnosti _ Zásada nepřiřazenosti _ Zásada hrubého rozpočtu _ Zásada přesného stanovení _ Zásada řádného finančního hospodaření _ Zásada transparentnost

_ Komise zveřejňuje stav plnění rozpočtu každý měsíc(údaje rozděleny dle kapitol a oblastí politik) _ Komise zveřejňuje výroční zprávu, která zahrnuje konsolidované zprávy o plnění rozpočtu a rozvahu. Roční účetní závěrka dle mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor a shrnuje účetní závěrky všech institucí a orgánů EU a většiny agentur. _ Od r. 2005 EU přešla od hotovostního účetnictví a rozpočetnictví na aktuální princip. _ Rozpočtové účty (podrobné) x souhrnné účty _ Příděly na závazky x příděly na platby

B18. Odlišnost pojetí a struktury nadnárodních, resp. mezinárodních veřejných financí v Evropské unii a v NATO (rozpočet, rozpočtový proces apod.). Srovnání rozpočtu EU a NATO:

NATO • 26 členských států • Žádný samostatný orgán nevykonává plnou řídící pravomoc nad všemi složkami finanční struktury organizace, každý orgán NATO má svůj roční rozpočet, finanční předpisy a roční rozpočty schválené Severoatlantickou radou (na základě konsenzu), může existovat rozpočtové provizorium • Finanční kontrola – finanční revizor a Mezinárodní komise auditorů (nezávislý orgán) • Převážnou část vojenských výdajů si hradí člen samostatně (např. zbraně), jen některé prvky (systém protivzdušné obrany, velitelské struktury a infrastruktura) je financována z rozpočtu NATO – do 0,5 % obranných výdajů členů • Struktura společného financování je diverzifikovaná a decentralizovaná (řady aktivit se účastní jen některé státy) • 15 tisíc osob v mez. velitelských strukturách si hradí členské země, pouze ústředí je hrazeno z rozpočtu NATO, účast v misích si většinou hradí členské země (např. problém Afghánistánu – finanční) _

EU • 27 členských států • Sofistikovaný (blíží se národním rozpočtům), ale současně komplikovaný (Komise, Rada, Evropský parlament) • Diverzifikované příjmy a výdaje • Konsolidovaný (Výjimka Evropský rozvojový fond, výdaje na bezpečnostní operace, EIB apod.) • Vždy vyrovnaný (nepřípustný deficit) • Střednědobý finanční rámec (od r. 1988) = vytvořit nepřekročitelné výdajové stropy a tím posílit fiskální disciplínu • Britská „sleva“, plus Nizozemí, Německo, Rakousko a Švédsko • Vstup nových členských států – nový titul = kompenzace • Princip subsidiarity a proporcionality • Příjmy rozpočtu EU: _cla, vyrovnávací zemědělské dávky _ Podíl z výnosu na dani z přidané hodnoty (0,50 %) _ Ostatní _ Zkreslení (cla – optické zvýšení pro některé země) _ Úpravy DPH, sdílení spotřebních daní _ Úvahy o zavedení „evropských daní“, např. z energie, dopravních (letecká doprava), telekomunikačních

•

Vzorce spolufinancování mají (televize, historický charakter a přes aktualizaci rozhlas), z úroků, DPPO, DPFO nebo DP z rodin)?! jsou nepřesné

B19. Popište mechanismus financování z fondů EU (strukturální fondy, Kohezní fond, Národní rozvojový plán, operační programy atd.). Finanční perspektiva 2007 – 2013.

Finanční perspektiva Finanční perspektiva neboli víceletý finanční rámec slouží od roku 1988 ke střednědobému plánování výdajů a de facto i k nastavení politických priorit na období následujících pěti až sedmi let. Je přijímána ve formě meziinstitucionální dohody, tj. dohody mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. Finanční perspektiva je členěna do několika okruhů (headingů) a ke každému z nich je přiřazena výše výdajů v jednotlivých letech. Tato částka představuje strop, jenž nelze při sestavování ročních rozpočtů v žádném případě překročit. Tímto způsobem přispívá finanční perspektiva k dodržování rozpočtové kázně Finanční perspektiva 2007 – 2013 (mil. EUR) Položka závazků

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

Udržitelný růst

51267

52415

53616

54294

55368

56876

58303

382139

Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

54985

54322

53666

53035

52400

51775

51161

371344

Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1199

1258

1380

1503

1645

1797

1988

10770

EU jako globální hráč

6199

6469

6739

7009

7339

7679

8029

49463

Administrativa

6633

6818

6973

7111

7255

7400

7610

49800

Kompenzace (Bulharsko, Rumunsko)

419

191

190

Položky závazků celkem

120702

121473

122564

122952

124007

125527

127091

864316

Jako % HND EU

1,1%

1,08%

1,07%

1,04%

1,03%

1,02%

1,01%

1,048%

Položky plateb celkem

116650

119620

111990

118280

115860

119410

118970

820780

%HND EU

1,06%

1,06%

0,97%

1,00%

0,96%

0,97%

0,94%

1,00%

Výdaje EU na období 2007 – 2013 (%) • Udržitelný růst a zaměstnanost – 44% • Ochrana a správa přírodních zdrojů – 43% • Činnost EU na mezinárodní scéně – 6% • Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost – 1%

800

•

Jiné výdaje, včetně správy – 6%

Rozpočet EU umožňuje přerozdělit prostředky ve prospěch méně vyspělých zemí nebo regionů EU. Tento princip solidarity bohatších zemí s chudšími vede k tomu, že lze rozlišit dvě skupiny zemí: 1. Tzv. čistí plátci, kteří přispívají do rozpočtu více, než z něj získávají, jedná především o Německo, Itálii, Velkou Británii a Francii v absolutním vyjádření. Pojem „čistý plátce“ – zohledňuje nejen to, kolik která země do rozpočtu odvede, ale i to, kolik dostane zpět prostřednictvím čerpání z evropských fondů. Na přední příčky se tak kromě výše zmíněných dostává též Holandsko a Švédsko. 2. Tzv. čistí příjemci, kteří z rozpočtu více získávají, než kolik do něj přispívají, jedná se o méně vyspělé země, jako např. Španělsko, Řecko, Portugalsko a členské země, které vstoupily do EU v r. 2004.

Mechanismus financování z fondů EU Strukturální fondy EU K řešení regionálních disparit jsou určeny strukturální fondy (Evropský fond regionálního rozvoje ERDF a Evropský sociální fond ESF). Ke zmírnění rozdílů v úrovni příjmů mezi členskými státy pak slouží Fond soudržnosti. Jsou nástrojem k dosahování ekonomické a sociální soudržnosti EU. Prostředky z těchto fondů jsou určeny na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy zaměstnanosti. Ministerstvo pro místní rozvoj je centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU v ČR. V tabulce je názorné srovnání cílů a nástrojů politiky soudržnosti v období 2000 – 2006 a nového programového období 2007 – 2013. 2000 – 2006 2007 - 2013 Cíle

Finanční nástroj

Cíle

Finanční nástroj

Fond soudržnosti

Fond

Konvergence

Cíl 1

ERDF ESF EAGGF FIFG

Fond soudržnosti ERDF ESF

Cíl 2

ERDF ESF ESF

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

ERDF ESF

Interreg

ERDF

Urgan

ERDF

Evropská územní spolupráce

ERDF ESF

Leader

EAGGF

Equal

ESF

Rozvoj venkova a restrukturalizace rybolovu mimo cíle 1

EAGGF FIFG

Tato problematika nebude v novém období součástí politiky soudržnosti,ale bude zařazena pod Společnou zemědělskou politiku

9 cílů

6 finančních nástrojů

3 cíle

Cíl 3

3 finanční nástroje

Pro cíl Konvergence: • Podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s HDP na obyvatele nižším než 75% průměru tohoto ukazatele pro celou EU. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90% průměru tohoto ukazatele pro celou EU. Tento cíl je financovaný z: o ERDF se zaměřením na modernizace a diverzifikace ekonomické struktury členských států a regionů a na rozšíření a zlepšení základní infrastruktury a ochranu životního prostředí, o ESF - se zaměřením na zlepšení kvality a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích systémů a sociálních a ošetřovatelských služeb, na zvýšení investic do lidského kapitálu a na adaptaci veřejné správy, posílení administrativní kapacity národních a regionálních správ. V ČR pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou hl. m. Prahy. Podpora je dána: Tematické operační programy se zaměřují na určitou oblast, například životní prostředí, nebo infrastruktura a jsou platné pro

všechny regiony ČR. (OP Podnikání a inovace, OP Životní prostředí, OP Doprava, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, Integrovaný operační program, OP Technická pomoc). •

Regionální operační programy jsou zpracovány pro jednotlivé regiony soudržnosti NUTS II. S výjimkou hl. m. Prahy. Financovány budou z ERDF.

Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost • podpora regionů nespadající pod cíl 1 – jsou podporovány tři hlavní oblasti intervence o inovace a ekonomika založená na znalostech, o životní prostředí a předcházení rizikům o dostupnost a služby základního ekonomického významu • hl. Město Praha, která má operační programy dva, na druhou stranu však může pouze omezeně čerpat ze sektorových operačních programů. V jejím případě neplynou finanční prostředky z prvního cíle tj. Konvergence. (OP Praha Konkurenceschopnost (financováno z ERDF), OP Praha Adaptabilita (financováno z ESF)). Pro cíl Evropská územní spolupráce • vychází s Iniciativy Interreg – podpora další integrace EU spoluprací, přeshraniční, mezinárodní a meziregionální. • Programy přeshraniční spolurpáce – jsou platné pro příslušné příhraniční regiony a podporují spolupráci s příslušným přeshraničním regionem. • Priority jsou: podpora rozvoje vědy a výzkumu a informační společnosti, životní prostředí a předcházení rizikům a řízení vodních zdrojů. • Hlavním zdrojem financování je ERDF Kohezní fond někdy označovaný jako Fond soudržnosti. Nepatří mezi strukturální fondy a jako zvláštní fond solidarity v roce 1993 na pomoc čtyřem nejméně rozvinutým státům: Řecku, Portugalsku, Irsku a Španělsku. Jedná se o zvláštní fond solidarity na pomoc v souvislosti s přípravou na vytvoření Evropské měnové unie. Fond poskytuje finance na významné projekty z oblasti životního prostředí a infrastruktury. Možnost čerpat z tohoto fondu mají státy, jejichž HDP je nižší než 90% průměru EU. Tuto podmínku ČR splňuje (momentálně představuje její HDP na obyvatele asi 61% průměru EU). V současné době pomáhá všem 12 novým členským států. Cíle podpory: • projekty, které přispívají k dosažení cílů v oblasti životního prostředí: ochrana vod, nakládání s odpady a obaly, ochrana ovzduší, staré ekologické zátěže, • projekty, které přispívají k dosažení cílů v oblasti dopravy: železniční doprava, silniční doprava, vodní cesty, civilní letecká doprava, multimodální přepravní systémy.

B20. Finanční souvislosti vstupu ČR do EU. Aktuální stav v realizaci Konvergenčního programu. Problémy spojené s financováním společné zemědělské politiky EU .

ČR v EU • Oficiální žádost o členství v EU: 17. 1. 1996 • Smlouva o přistoupení podepsána: duben 2003 • Vstup do EU: 1. 5. 2004 • V současnosti plnoprávným členem EU, přechodná období existují například: – Omezení volného pohybu pracovních sil – Omezení nabývání zemědělské půdy a lesů cizozemci – občany EU a přechodné období pro nabývání nemovitostí k vedlejšímu bydlení pro cizozemce – občany EU – Množství přechodných období v oblasti Ochrany životního prostředí – Trvalá výjimka pro sníženou sazbu daně DPH z produktů pěstitelského pálení. • Priority rozvoje ČR (Národní strategický referenční rámce) přijat 26. 7. 2007 EK • V roce 2006 byl podíl HDP/hlavu 18600 Eur (79,5 % průměru EU) (Slovensko: 14700 Eur = 62,8 % průměru EU)

• Občané vstupem získali: – Možnost volit a být voleni do EP v jiném členském státu – Možnost pohybovat se a pobývat na celém území EU – Právo na konzulární a diplomatickou ochranu ve 3. Zemích – Možnost obrátit se na Evropského ombudsmana – Právo pracovat ve všech zemích EU • ČR může využívat finanční prostředky z fondů EU • Evropské právo se stalo integrální součástí českého právního řádu, evropské právo je nadřazené právu českému. ČR se může podílet na vypracování primárního práva (smlouvy o přistoupení nových členů, zřizovací smlouvy) • České soudy, orgány VS a soukromé subjekty musí komunitární právo použít i v případě, že nebylo implementováno do vnitrostátního práva • ČR se řadí mezi chudší státy EU, v období 2007 – 2013 může ke zlepšení životní úrovně obyvatel čerpat 26,7 miliard EUr, (752,7 miliard Kč = 74 % státního rozpočtu ČR roku 2007), ročně tedy cca 93 miliard Kč. • Novinkou pro rozpočtové období 2007 – 2013 je podíl evropských fondů na financování projektů v ČR, který se zvyšuje z 80 % na 85 % • Za 1. pol. 2007 ČR získala 17,1 mld. Kč z EU a odvedla do něj 14,9 mld. Kč. Situace je srovnatelná se stejným obdobím loňského roku • V listopadu 2007 EU učinila krok k rozšíření schengenského prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol o 9 zemí (včetně ČR a Slovenska). Výjimkou budou mezinárodní letiště.

• Nutno splnit Maastrichtská konvergenční kritéria (5 ukazatelů) - Kritérium cenové stability – členský stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, sledovanou během jednoho roku před šetřením ,která nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace 3 států EU, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. - Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb – v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nesmí přesahovat o více než 2 procentní úrokovou sazbu 3 států EU, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. - Kritérium deficitu veřejných rozpočtů – poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k HDP v tržních cenách nepřekročí 3 %. - Kritérium hrubého veřejného dluhu – poměr hrubého veřejného dluhu k HDP v tržních cenách nepřekročí 60 %. - Kritérium stability měnového kurzu – členský stát dodržuje normální kurzová rozpětí, která jsou stanovena mechanizmem směnných kurzů Evropského měnového systému, a to min. v průběhu dvou posledních let před šetřením.

Vyhodnocení plnění konvergenčních kritérií Kritérium cenové stability ČR v roce 2008 velmi pravděpodobně nesplní. Proinflační šoky, především úpravy nepřímých daní v souvislosti s reformou veřejných financí a s harmonizací s právem EU (zvýšení snížené sazby DPH, spotřební daň na cigarety a ekologická daň), posouvají inflaci dočasně nad pravděpodobnou budoucí referenční hodnotu kritéria. Po odeznění tohoto jednorázového šoku plynoucího z administrativních opatření se inflace vrátí na nižší úroveň, pozorovanou v minulých letech. Ohlášené snížení inflačního cíle ČNB od 1. ledna 2010 na 2,0 % s tolerančním rozmezím ±1,0 p.b. pro národní index spotřebitelských cen (CPI) vytváří lepší podmínky pro plnění

kritéria cenové stability za tímto horizontem. Je však žádoucí, aby během účasti v ERM II nedocházelo k významným proinflačním úpravám nepřímých daní, které by znesnadňovaly splnění kritéria. Kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR neplní. Trajektorie fiskální konsolidace, na které je postaven aktualizovaný Konvergenční program ČR schválený vládou dne 28. listopadu 20071, zajistí stabilizaci veřejných financí a udržení vládního deficitu pod úrovní 3 % HDP. Nezajišťuje však dostatečné zlepšení strukturálních charakteristik rozpočtu a nezlepšuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Udržitelné snížení deficitu vládního Ten vychází z návrhu Státního rozpočtu na rok 2008 a Střednědobého výhledu SR ČR na léta 2009 a 2010, který vláda předložila PS PČR.) (1

sektoru pod 3% hranici bude vyžadovat nejen dodržování již jednou schválených fiskálních pravidel (režim fiskálního cílení) a dodržování střednědobých výdajových rámců, ale i provedení dalších reforem. Podíl vládního dluhu na HDP se pro nejbližší období podařilo stabilizovat, k čemuž přispěl zejména rychlý hospodářský růst. Pokud však nebudou provedeny nezbytné reformy, v dlouhodobém výhledu se dá očekávat jeho postupné zvyšování. Ani úspěšné provedení střednědobé fiskální konsolidace nedokáže dlouhodobě udržitelným způsobem stabilizovat úroveň vládního dluhu, nebude-li fiskální systém připraven na očekávané dopady stárnutí populace. Formální vyhodnocení kurzového kritéria je možné provádět až po vstupu ČR do kurzového mechanismu ERM II a souvisejícím vyhlášení centrální parity pro kurz koruny. Vývoj v posledních několika letech ukazuje, že kolísání měnového kurzu CZK/EUR je menší než hypotetické pásmo ±15 %. Odchylky od průměrného kurzu však byly poměrně významné, dlouhodobě vykazuje měnový kurz trend směrem k posilování koruny. Z vymezení kritéria nevyplývá jeho jednoznačná interpretace. Lze se však domnívat, že v budoucnu by mělo být splněno. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v současnosti ČR plní a rovněž výhled nenaznačuje problémy v této oblasti.

Úvod do Společné zemědělské politiky Společná zemědělská politika – jedná se o systém zemědělských dotací a programů. Jako součást společného trhu se objevila již ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství podepsané v Římě v roce 1957 a od svého vzniku patří mezi nejkontroverznější témata evropské integrace. Jejím účelem bylo a je: �zvýšit produkci zemědělské výroby v členských zemích Evropského společenství, �zajistit slušné životní úrovně venkovského obyvatelstva (především lidí zaměstnaných v zemědělství) �stabilizovat zemědělský trhu. Důvody pro vznik SZP byly dvojího druhu: strategické a politické. Za strategický důvod lze považovat nesoběstačnost jednotlivých členských států EHS v produkci potravin v 50. a 60. letech 20. století. Evropské země byly nuceny spoustu zemědělských komodit dovážet a stávaly se tak zranitelnými. Bylo tedy zapotřebí zvýšit produkci, aby bylo soběstačnosti dosaženo. Politickým důvodem pak byla váha zemědělců jakožto voličů v jednotlivých státech. Bylo v zájmu politiků podporovat rozvoj venkova a zvyšování tamní životní úrovně. Základním nástrojem regulace a stabilizace zemědělského sektoru se stala regulace cen. Ceny zemědělských produktů tak měla navrhovat Komise a následně schvalovat formou směrnice Rada ministrů. V roce 1962 byl také založen Evropský zemědělský vyrovnávací a záruční fond, který se stal hlavním finančním nástrojem SZP. SZP stála na dvou principech: �principu kompenzačním - znamená, že členské státy se podílejí na financování SZP

solidárně, tj. že průmyslové státy, jako je například Německo, přispívají na dotování zemědělství. Tyto náklady jim mají být poté vykompenzovány jednotným trhem s průmyslovými produkty. Díky tomuto principu nemusí nést tíži nákladů pouze agrární státy. �principu preferenčním - spočívá v upřednostňování zemědělských produktů, vypěstovaných či vyrobených v členských státech EU. Důvodem tohoto principu i vzniku SZP obecně je zvýšení životní úrovně lidí, pracujících právě v zemědělském sektoru. Základním nástrojem se tedy stala regulace, kdy Komise určí ceny, za které musejí být zemědělské produkty vykupovány. V souvislosti s preferenčním principem byla také zavedena opatření, která zemědělce chrání před levnější produkcí ze zemí mimo Evropské společenství. Tomuto účelu posloužil systém tzv. variabilních přirážek. Pokud někdo chtěl do Evropy dovést levnější zemědělské produkty, byla mu Evropským společenstvím vypočítána dovozní přirážka, která dorovnala cenu dovážených výrobků na evropskou úroveň. Dovozci tedy museli své zboží prodávat za evropské ceny a evropští producenti zůstali konkurenceschopní. Kritika SZP SZP je kritizována zejména pro svou rozpočtovou náročnost, umělé zasahování do principů volného trhu a dotování evropského zemědělského exportu, které zvyšuje světové ceny potravin a znevýhodňuje tak producenty převážně ze zemí Třetího světa. Kritizována je též zemědělská celní politika, která uzavírá evropský trh neevropským potravinovým producentům.