COMAPÍK Role Marketingu v ComApu
Editorial
V chytré literatuře jsem se dočetl, že úloha marketingu ve firmě spočívá ve čtyřech bodech, v tzv. čtyřech „P“: · Product – marketing by měl vyřešit otázky, co budeme vyrábět a nabízet, a to pomocí: § průzkumu a segmentace trhu, zjišťování podílu na trhu, § zpětné vazby od zákazníků, § sledováním konkurence a trendů na trhu… · Price – rolí marketingu je i odpovědět na otázku, za kolik to budeme prodávat. · Place – marketing musí vyřešit, kde a jak to budeme prodávat, tzn. otázky distribuce, a to pomocí: § řízení distribučních a prodejních cest. · Promotion § tzn. reklama v médiích, PR, tiskoviny, výstavy.
Listopad - prosinec 2008
Otázkou ale zůstává, může to vše zvládnout Marketingové oddělení? Nemůže. Je to práce pro celou firmu. Znamená to, že marketing se nerovná pouze marketingové oddělení. Jak řekl jeden ze zakladatelů Hewlett-Packard, že „Marketing je příliš důležitý, aby se mohl ponechat na Oddělení marketingu“. Co je tedy rolí marketingového oddělení v ComApu? ? Naučit lidi ve firmě marketingově přemýšlet - což
znamená, že na prvním místě je zákazník a potom až produkt. Nejdřív musíme zjistit, co lidé chtějí a pak to teprve vyrábět. ? Spolupráce na projektech ? Osvěta ? Tvorba nástrojů pro marketing - abychom mohli
marketing dělat musíme mít informační systém. ? Marketingový informační systém MoKoŠa ? Průzkum a analýza trhů - velké průzkumy budou
vždy součástí marketingového oddělení. ? například Rusko ? Velikost trhů gen-sety a marine ? Odhady podílu na trhu
Nejkrásnější čas v roce? Nabalená stojím v Bille mezi zeleninou a poslouchám, jak z místních reproduktorů zní vánoční hudba. „It is the most wonderful time of the year…“, sladce se ozývá celým supermarketem. V ruce držím přeplněný košík přísadami na vánoční cukroví a přemýšlím o tom, co budu dělat dřív. Opravdu jsou Vánoce tím nejkrásnějším časem v roce? Pro mnohé z nás je to spíš čas stresu, plný úkolů a práce. Shánění a rozdávání dárků, a to nejen v soukromém životě, ale i pro partnery ComApu. Příprava vánočního večírku a také posledního čísla COMAPÍKu v tomto roce, patří mezi další úkoly, které nelze odložit. A pak mnoho dalších, které nesmí zůstat rozdělané do nového roku. Určitě je to ale čas, kdy je rodina pohromadě i v takových případech, kde je distančně velice vzdálená. A to je na celých Vánocích asi to nejkrásnější. V Londýně jsem potkala pár lidí, kteří nežili v zemi, ze které pocházeli. Ale právě na Vánoce byli pohromadě se svými rodinami, a to i v případě, že žijí na jiném kontinentu. To bych ráda popřála i Vám. Krásné a pohodové prožití svátků po boku těch, které máte rádi a shledání s rodinou, které Vás naplní štěstím. A všechno nejlepší do nového roku!
Nezaměňujme tedy marketing a marketingové oddělení. Marketing se týká nás všech.
Aleš Procházka marketingový ředitel
Daniela Hýblerová PR oddělení
COMAPÍK Martina Čmielová personální oddělení
Zaměřeno na lidi Nástupy a odchody Nástupy zaměstnanců: 3. 11. Martina Ťopková - odd. OPoZ 10. 12. Zuzana Těžká - recepční Výstupy zaměstnanců: 18. 11. Miroslava Schořová 30. 11. Vítězslav Kučva
Martina
Zuzana
V současné době hledáme Junior Marketing Specialistu na poloviční úvazek do PR/Marketing.
Všechno nejlepší! Přejeme všechno nejlepší kolegyním a kolegům narozeným v listopadu a prosinci: Liborovi Š., Mirkovi D., Markétě, Mirkovi N., Honzovi B., Pepovi, Alešovi K., Pavlovi P., Michaelu V. a Vlastovi H.
Stáže v zahraničních pobočkách
Martina Hrodková personalistka
O stážích jsme se již několikrát v COMAPÍKu i na meetingu několikrát zmiňovali, ale ráda bych Vám připomenula pár základních pravidel a informací. Stáže jsou možné v našich pobočkách ve Velké Británii, Austrálii, Itálii, Rusku a Saudské Arábii. Je to příležitost hlavně pro technické pozice, zejména pro OPoZ. Ale samozřejmě je možné, aby se hlásili zaměstnanci i z jiných oddělení. Stačí vyplnit dotazník, který vám budeme pravidelně rozesílat nebo jen sdělit svůj zájem svému vedoucímu a přiblížit mu své představy. Doufáme, že zájemců o stáže bude hodně, protože je to jedinečná příležitost nejen pro ComAp a jeho pobočky, ale hlavně pro vás.
COMAPÍK MoKoŠa motivační systém
Tomáš Oupický marketingové oddělení
Uplynul již měsíc od spuštění motivačního systému pro MoKoŠu. Jen ve zkratce malé připomenutí. Za každou marketingovou informaci dostanete podle způsobu jejího předání body. Pokud rovnou vložíte informace na KiWiKi a přidáte šablonu {{chcibody|xxxx}}, kde xxxx nahradíte svou zkratkou, pak máte 1 bod, pokud informaci jen pošlete v emailu nebo jako zápis ze schůzky, máte pouze bodu čtvrt (1/4). Nasbírané body můžete vyměnit za hodnotné odměny, jejichž aktuální seznam je na: http://kiwiki/index.php/Kategorie:Chci_body. Jméno Miles Revell
Počet bodů 4.5
Peter Chrenka
2
Jan Tomandl
1.25
Martin Málek
1
Eda Oborník
1
Libor Mertl
0.5
Pavel Vydarený
0.25
V současné době již 7 zaměstnanců dostalo nějaké body. Jejich seznam vidíte v tabulce. Někteří vložili rovnou článek do KiWiKi a jiní poslali informace pouze emaily, proto také jsou tam i polovičky bodů. Základní kritérium pro získání bodů je mít přístup k marketingovým informacím. Co to ale znamená a za co všechno mohu body získat? Jednak se můžete podívat na KiWiKi na Marketingové otázky, kde je obecná nápověda nebo na stránku: http://kiwiki/index.php/Kategorie:Dostal_body, kde jsou články body ohodnocené, pro Vaši inspiraci.
V zásadě se jedná o informace o cenách konkurenčních produktů, informace o vyráběném množství, ať již konkurenčních produktů či gensetů jednotlivých packagerů (i výrobců lodí), informace o ekonomických ukazatelích konkurentů a zákazníků či packagerů. Velice zajímavou a žádanou oblastí jsou porovnání a poznámky k našim a hlavně konkurenčním produktům. Prakticky tak můžete doplňovat informace do článků o společnostech, kontrolérech a zemích. Pokud máte informaci a nevíte, kam či jak ji vložit, obraťte se na mne, rád vám pomohu. Tím se dostáváme k otázce, kde je možné takové informace získávat. Není to jen přímou diskusí s partnery a zákazníky. Takto získané informace jsou sice jedny z nejlepších, ale velice mnoho informací lze dohledat i na Internetu (u každé společnosti i kontroléru jsou odkazy na jejich web stránky) tak i v časopisech, které k nám chodí. A propó, za první informaci, kterou předáte dál (tak abych o tom věděl :-) ) dostanete velice pěknou sadu, skládající se z lepítek a tužky. První sady budou předány na prosincovém firemním meetingu. Jelikož se blíží Vánoce a konec roku, tak bych MoKoŠe přál mnoho zajímavých marketingových článků pod stromeček a nám všem mnoho zábavy a radosti při jejich zjišťování v příštím roce.
Našel jsem velice zajímavý krátký článeček o úkolech Před delší dobou se stal velmi pozoruhodný, avšak zcela pravdivý příběh. Jeho hrdinou je jistý George Dantzig, v té době student matematiky na Berkeley, který nechtěně dokázal něco, co nikdy být dokázáno nemělo. Jednoho dne, stejně jako častokrát, přišel Dantzig pozdě na hodinu matematiky. Tentokrát dorazil až na samotný konec přednášky a vše, co stihnul, bylo opsat si dvě matematické úlohy napsané na tabuli. Dantzig měl za to, že se jako vždy jedná o domácí úkol a tak večer k rovnicím zasednul a začal pro ně hledat řešení. Už po chvilce se rovnice ukázaly jako velmi těžké. Dantzig však ve snaze přijít domácímu úkolu na kloub pokračoval a za několik dnů nakonec s poměrně dost úsilím rovnice vyřešil. Zhruba o týden později své profesorce odevzdal domácí úkol. Ta však zůstala zírat v němém úžasu. Ony dvě rovnice totiž nebyly domácí úkol. Profesorka toho dne na tabuli jen napsala dvě rovnice, které nelze vyřešit. Zkrátka a dobře rovnice, které nejlepší matematici po celém světě, skuteční géniové, prohlásili za neřešitelné. Překvapený Dantzig byl tak zaskočený, že vše, na co se vzmohl, bylo: „Promiňte. Nevěděl jsem, že ty rovnice nemají být vyřešeny“.
COMAPÍK Na obědě s tetou Kateřinou
Kateřina Kratochvílová marketingové odd.
Aleš Krumphanzl Představení se: Pozice v ComApu: Programátor v Oddělení vývoje SW Jak dlouho už v ComApu pracuje: 6,5 roku Otázky z práce: 1. Jak jsi se dostal k práci v ComApu? Objevil jsem na netu inzerát a zašel na interview. První půl rok jsem tu pracoval při civilce. Když jsem nastupoval, bylo v ComApu jen 35 lidí. 2. Co se Ti na ComApu nejvíce líbí? Lidi, akce, atmosféra a to, že když nesouhlasím se svým šéfem, tak mu můžu otevřeně říct, že to, co říká, je nesmysl. :-) Otázky ze života: 3. Jakým příslovím se snažíš v životě řídit? Ráno moudřejší večera. A proto vstávám v 5h ráno… 4. Bez čeho bys nemohl žít? Bez iluze, že si můžu dělat, co chci. 5. Jakou knížku jsi naposledy četl a jak na Tebe zapůsobila? Hospoda Jamajka od Daphne du Maurier o pobřežních pirátech, kteří světlem lákají lodě na útesy. Nebylo to špatné, ale děj byl vcelku předvídatelný. 6. Jaký film Tě v poslední době zaujal? Už pár let sleduji sérii Saw horory o chlápkovi jménem Jigsaw, který se snaží lidi „vychovávat“ pomocí svých děsivých a rafinovaných pastí, kterými je staví před „zajímavá“ dilemata. Make your choice ... :-) 7. Co všechno by podle Tebe měla mít žena Tvých snů? Kromě takových těch klasických věcí, které by měly být buď správně velké či správně malé, by měla být sportovně založena a mít nějaký výrazný zájem, protože není nic horšího, než když žena nutí muže ke společnému nicnedělání. 8. Čím jsi chtěl být, když jsi byl malý? Nejprve popelářem a později kovbojem a indiánem. 9. Kdybys byl zvířetem, jakým zvířetem bys chtěl být a proč? Hrochem, líbí se mi. 10. Máš nějaký velký sen? Největší sen je všechny své sny realizovat :-). Nemám vyloženě jeden velký sen, ale spíš jen přání, která se, doufám, vyplní.
COMAPÍK Na obědě s tetou Kateřinou
Kateřina Kratochvílová marketingové odd.
Martina Čmielová Představení se: Pozice v ComApu: Asistentka personálního oddělení Jak dlouho už v ComApu pracuje: 4 měsíce Otázky z práce: 1. Jak jsi se dostala k práci v ComApu? Studovala jsem sociální práci na Ostravské univerzitě a po škole jsem dělala v oboru s nevidomými a těžce zrakově postiženými lidmi. Pak, když jsem se přestěhovala do Prahy, rozhodla jsem se, že bych chtěla zkusit práci v personalistice, tak jsem skoro rok pracovala v personální agentuře, kde jsem si ale uvědomila, že by mě více bavila práce v interním HR. Letos v létě jsem začala hledat a objevila jsem inzerát na pozici asistentky personálního oddělení v ComApu, jenž přesně splňoval mé představy. 2. Co se Ti na ComApu nejvíce líbí? Přátelská atmosféra, příjemný kolektiv, benefity a hlavně možnost seberealizace. Otázky ze života: 3. Jakým příslovím se snažíš v životě řídit? Jaké si to uděláš, takové to máš. 4. Bez čeho bys nemohla žít? Bez rodiny a přátel a bez smyslu života či nějakého životního směřování. 5. Jakou knížku jsi naposledy četla a jak na Tebe zapůsobila? Moc podvědomí od Josepha Murphyho. Autor je psycholog a jeho kniha pojednává o tom, že je důležité věřit v sama sebe a myslet pozitivně, neboť komplexy a problémy si často přivoláváme jen samotným přemýšlením o nich. 6. Jaký film Tě v poslední době zaujal? 21: Oko bere. Film je o skupince nadaných studentů na matematiku a statistiku, kteří se díky svému profesorovi dostanou do světa hazardu. Každý víkend odlétají pod jinou identitou do kasín v Las Vegas, kde díky přepočítávání karet a smluvených signálů dokážou obelstít hru Oko bere a vyhrávají velké peníze. Film je natočen dle skutečné události. 7. Co všechno by podle Tebe měl mít muž Tvých snů? Měl by vyzařovat určité charisma, být upřímný, zodpovědný, mít smysl pro humor a vědět, co v životě chce. 8. Čím jsi chtěla být, když jsi byla malá? To si vůbec nepamatuji. 9. Kdybys byla zvířetem, jakým zvířetem bys chtěla být a proč? Tak třeba hadem, který když jde, tak leží.. :-). Ne, vážně, jsem ráda, že jsem lidskou bytostí. 10. Máš nějaký velký sen? Chtěla bych procestovat Francii. Láká mě především Provence, kterou bych ráda projela na kole.
COMAPÍK 12+2 aneb když se podaří…
Pavel Vydarený PR Manager
Je 2. prosince večer, sedím ve Velmi jemném klubu Limonádový Joe a čekám na číšníka, až přinese „šampíčko“, ať můžeme spustit akci. Jakou akci? No přece křest prvního originál kalendáře v dějinách firmy ComAp!!!! Ano, opravdu čtete správně, naše firma se rozhodla vydat svůj vlastní kalendář. Jistě si spousta z vás řekne, vždyť na tom nic tak zvláštního není. Vlastní kalendář produkuje spousta firem. Stačí přece uvolnit z PR budgetu patřičný balík peněz, vzít pár výrobků ze skladu, zavolat do foto ateliéru a za chvilku máte zdrojový materiál, který se přežene přes DTPko a tiskárnu a dílo je na světě. Jenže ten náš kalendář je poněkud jiný. Zvláštní. Nebojím se říct naprosto originální (jistě chápete, že jako jeho kmotr ho musím takto titulovat :-) ). Jeho originalita spočívá v tom, že je to společné dílo 12 „modelek“ a 2 „fotografů“. Věřím, že se ty modelky a ani ti fotografové neurazí za ty uvozovky. Ty modelky jsou všechno moje kolegyně a ti dva fotografové zase kolegové. Můžete si být 100% jistí, že modeling či profi fotografování rozhodně není náš obor podnikání. A tak lze s jistotou říci, že kromě samotného tisku vše ostatní vzniklo „in-house“.
Křest
A jak to všechno vlastně začalo? K detailnímu popisu bohužel není prostor, nicméně to jistě všichni dobře znáte. Na počátku byla bláznivá myšlenka, která se nám natolik zalíbila, že bylo těžké se jí vzdát. Ta touha dokázat něco neobvyklého byla silnější a pomohla nám překonat počáteční těžkosti se získáváním modelek, diskusi kdy, kdo a co bude fotit či určitou nedůvěru pár kolegů v rozumný výsledek. Hlavní role: kalenář, vedlejší role: modelky Hedvika, Jana, Kateřina, Daniela a Petra, fotografové Tomáš a Radim a kmotr Pavel.
A tak dnes po více než 20 měsících neskutečné práce přichází slavnostní den, kdy se „naše dítě“ objeví ve světle ramp a reflektorů. Nikdo už nemyslí na brzké ranní vstávání, aby na Karlově mostě nebyl ani človíček, na mraky, které nám odháněly ideální slunce, na hladového ženicha, kterého nechala nevěsta klidně čekat, jen aby mohla být v kalendáři……. Vše je pryč, dnes už se každý těší jen na výsledek. Autogramiáda - dárek pro pár vyvolených
Jako kmotr tohoto speciálního kalendáře bych chtěl poděkovat všem aktérům za perfektní dílo a vedení firmy za ochotu zariskovat a poskytnout nám prostor a peníze na dotáhnutí další „comapácké“ myšlenky až do konce. A jelikož kalendář zaznamenal již pár pozitivních ohlasů od odborníků z oblasti reklamy a marketingu, tak já se o jeho budoucnost rozhodně nebojím. Přeji Vám všem, komu se dostane do ruky, ať se líbí a dělá radost během celého roku 2009. Minimálně takovou radost, jakou jsme zažili my všichni, kteří jsme se zúčastnili slavnostního křtu nového ComAp kalendáře - ComAp Girls in Prague 2009. Viz fotky a jejich komentář.
Rozhovor modelky Petry pro nejmenovanou TV stanici
Fotograf Tomáš je nadšen, že kmotrem kalendáře je Pavel... a modelka Jana zdá se být taktéž nadšena
K poslechu hrála vynikající kapela - Broky Františka Kanečka
I k tanci hrála kapela - Broky Františka Kanečka
COMAPÍK Postřehy z Londýna Na konci listopadu jsem si udělala služební výlet do Londýna. Zní to lákavě, ale nebyla to jen samá zábava. Čekaly mě tam i povinnosti. Přebrat cenu na slavnostním vyhlášení. Dostali jsme se totiž mezi 500 nejrychleji rostoucích technologických firem v Evropě, Africe a na středním Východě. Z těchto dvou dnů přináším několik postřehů. Být na Ruzyni o hodinu a půl dříve před odletem je pro mě akorát na to, abych se uklidnila a přestala se bát, že mi uletí letadlo. Je ale pravda, že mě víc děsí cesta zpět. V Londýně také občas svítí sluníčko. Díky přeletu nad městem se mi tak naskytl mnohem lepší výhled na Temži a památky než z drahého London Eye. Londýnský hotel Americana má sice trošku zvláštní jméno, ale nakonec jsem ho našla, i když jsem neznala číslo domu, jen jméno ulice. Řídím se tu totiž heslem: „Nejsem chlap, tak se zeptám.“ A tak se ptám snad úplně na všechno :-). Pokoj je malinkatý, ale účelně zařízený. Postel je obrovská a svádí k tomu se po ní rozvalovat. V hotelu jsou ochotní mi půjčit dokonce i redukci do zásuvky. Bez ní by mi byly všechny ty nabíječky docela na nic. Měla jsem si vzít tenisky. Přes dvě hodiny jsem chodila po Regent's Parku v kozačkách na podpatku. To by samo o sobě nebylo tak strašné, kdybych první dvě hodiny večerního ceremoniálu neprostála u koktejlového stolku v lodičkách na podpatku. Už jsem nevěděla, jak se mám zkroutit, abych ulevila bolavým chodidlům. Během večera jsem měla možnost si povídat se Slovákem pracujícím pro Deloitte Praha, kterého jsem z nadšení, že vidím někoho z ČR uvítala slovem „Ahoj!“ a po zbytek večera jsem mu zarytě vykala a snažila se mluvit spisovně, abych svůj trapas napravila. Nicméně je to příležitost popovídat si česko-slovensky. Setkala jsem se s Angličanem žijícím v Polsku, který má za manželku Češku, se dvěma Švédy, kteří už po hodině vypadali, že to s bílým vínem trošku přehnali a Rusem, který tu byl, stejně jako já, ze své země jediný zástupce. V průběhu večeře jsou promítány výsledky. Jsme 429. Ostatní u stolu na mě pokřikují a chápavě se usmívají. Aby ne, když se všichni umístili lépe. Ale co, i tak je to pro nás úspěch po 39. místě ve střední Evropě a 8. místě v ČR. Špičku prostě tvoří softwarové a internetové firmy. Kabaretní trio Boom Chicago jsou výborní! Jediná kulturní vložka programu mě opravdu nadchla. Improvizují, scénky upravují podle toho, co jim publikum napoví. Největší potlesk ale získal jeden z diváků, který navrhl, že běžně používaná věc v kanceláři je sekretářka a nejoblíbenější žánr filmu je porno. S tím vším si ale tyhle dvě slečny a jeden mladík poradili. Vyhlašuje se vlastně jen prvních sedm míst. Pak už jen káva a dezert s Rusem, jehož firma dělá cosi pro letiště. Na odchodu jsem mu vnutila náš Product Overview. Zajímalo by mě, zda si ho alespoň odveze do Ruska. Nemohla jsem se dočkat, až si zuji boty, takže jsem se už dlouho nezdržovala. Únava na mě asi byla i vidět, protože mi Rus řekl, že bych měla jít spát, jinak tu umřu. Potvrdila jsem si, že jsem optimista. Během snídaně jsem si naplánovala dlouhou trasu, kterou se vydám. Z hotelu směrem k Hyde Parku, přes Green Park k Buckinghamskému paláci, přes další park k Westminster Abbey a Big Benu, přes Temži, pod London Eye, k Millennium Bridgey, mrknout na St Paul's Cathedral a pak dál podél Temže k Tower Bridge, podívat se přes řeku na Tower of London a pak už hurá do hotelu pro kufr a hurá hodinu metrem na Heathrow. Problém ale nastal hned na začátku trasy. V parku jsem potkala husy, které jsem si musela nutně vyfotit, potom holuby, potom veverky, potom další husy a tak dále. Veverky v posledním z parků byly tak ochočené, že mi šplhaly po noze jen, aby se dostaly k buráku, který mi dal úplně cizí pán, když viděl, jak se nad nimi rozplývám. Zpoždění jsem se snažila dohnat a u žádné památky se příliš nezdržovat, ale nedařilo se. Čas se krátil a tak jsem od galerie Tate musela už opravdu běžet. Doběhla jsem jen k London Bridge, zahlédla jen jednu věžičku Tower Bridge a už spěchala na metro. Letadlo jsem stihla bez problémů. Je čas se rozloučit.
Daniela Hýblerová PR oddělení
COMAPÍK Kulinářský koutek
Hedvika Kriegerová obchodní oddělení
Tak na mě zas jednou přišlo to moje spisovatelské střevo a nutí mě něco psát.Akdyž si to někdo přečte, tím lépe. Přemýšlela jsem, co bych tak mohla napsat, aby to bylo něco, o čem vím, že by mohlo být zajímavé, užitečné a kde mě hned tak někdo nenachytá na švestkách. Tak vyhrálo vaření. Ne, že bych byla nějaká super kuchařka, upřímně řečeno umím v zásadě jen rajskou, za to prý výbornou :-). A to ještě jen s masovými knedlíčky, páč kdybych k tomu měla dělat maso, tak by asi skončilo černé jak uhel. Už jsem to jednou zkoušela a to stačilo… Když jsem si to takto uvedla a je jasné, že nebudete očekávat super honosné recepty, upozorňuji ještě, že zásadně nic neodvažuji a neměřím (až na vánoční pečivo a puding :-)). Je pravda, že tímto způsobem nejméně 3 palačinky padnou na „vychytávání much“, ale dává to i prostor pro jistou kreativitu :-) Takže začnu něčím jednoduchým, vcelku rychlým, nenáročným a dobrým. Tedy, když se to povede :-) Vezměte pánev, hlubokou, pokud možno aby měla okraj kolmý vůči dnu a aby se na ní nic nepřichytávalo a postavte ji na oheň, plotýnku, cokoli máte.Achtělo by to zapnout/zapálit. Klidně hodně, ať se to rychle zahřeje. Do pánve nalijte spoustu oleje. Asi tak do ½ pánve. Než se olej rozehřeje, oloupejte si brambory. Kolik, záleží na tom, jací jste jedlíci. Brambory nakrájejte a dejte do oleje, ztište, přiklopte a nechte je tam cca 20 minut, občas je potřeba brambory otočit, aby nebyly z jedné strany připečené a z druhé nedovařené. Jo, a není třeba je krájet na nějaké specifické tvary, jako např. hranolky, prostě, jak to přijde… Teď je čas pro vaši kreativitu. Je jasné, že ještě stále nevíte, co vaříte a tak ani nevíte, co přesně se bude hodit, ale pokud máte rádi cibuli, česnek, papriku, hrášek nebo třeba nějakou uzeninu či jiné masíčko, je teď ten pravý okamžik na to, to pokrájet a vhodit do pánve za bramborami. Jen upozorňuji, že česnek se strašně rád a strašně rychle pálí, takže ten až někdy nakonec. Mno, a než všechno to v té pánvi změkne, musíte si ještě v nějaké větší míse našlehat vajíčka. Jenom tak vidličkou, ale aby byla napěněná. Tento okamžik je ideální na přidání soli a kdejakého koření (pokud ho máte rádi :-) ).A teď se rozkrývá základní myšlenka tohoto pokrmu. Když brambory a vše ostatní změkne, je třeba to vložit do mísy, ve které jsou našlehaná vejce. Pochopitelně bez oleje. Olej slijte a schovejte si ho, není ani připálený ani přepálený a dalšímu pokrmu může dodat jedinečnou chuť. Máte 2 možnosti. Buď můžete brambory s vajíčkem jen promíchat, nebo můžete ty brambory v tom vajíčku ještě rozmačkat. Já je mačkám, ale nutné to není. Vypadá to v této fázi nechutně?Ale je to moc dobrý, a navíc, ještě jsme neskončili :-) Pánev, ze které jste slili olej, znovu postavte na plotnu a až se zahřeje vlijte do ní obsah mísy a urovnejte, aby to bylo všude přibližně stejně vysoké. Pokud vaše pánev nemá rovné stěny, pak ještě trochu upravte okraje, budete to do té pánve ještě otáčet, tak ať se vám to vejde. Tak, když už vám to z té opékané strany ztuhlo a vypadá to hotově, musíte ten bramborový dortíček otočit, aby se vám udělal i z druhé strany. V zemi původu na to mají takovou vychytanou dvojpánev, já si to vždycky „sesypu“ na talíř, pak na něj přiložím znovu tu pánev a překlopím to. A opékám druhou stranu.Akdyž už máte dosmaženo, dáte to na talíř, rozkrájíte to jako dort, dáte k tomu zeleninový salát, kdo má rád přidá kečup nebo tatarku a máte hotovo. Výhodou je, že základem tohoto pokrmu jsou skutečně jen brambory a vejce (a sůl…), všechno ostatní tam můžete a nemusíte dávat… záleží na vašem jazýčku. A dá se to použít jako hlavní jídlo i na jednohubky…Akdybyste chtěli vědět, co že to teď zrovna jíte, tak je to „Tortilla Espaňola“ :-)
Neobyčejně obyčejné MHD
Kateřina Kratochvílová Marketingové oddělení
Není MHD jako MHD :-). O tom se stačili přesvědčit všichni cestující, kteří se vydali v listopadových dnech tramvají podél Podolského nábřeží. Opravoval se zde Vyšehradský tunel a Dopravní Podnik Praha přišel s kuriózní náhradou – parníkem X21, který pendloval mezi Výtoní a Podolskou vodárnou místo tramvají. Pro jedny nepříjemné zdržení, pro druhé krásné zpestření a pro jiné neopakovatelný zážitek na celý večer - parníkem se totiž dalo jezdit v kuse tam a zpět, nikdo vás nevyháněl, naopak - pan kapitán vařil v podpalubí svařák, grog či čaj .. Nač tedy chodit do hospody, mnohem lákavější je povozit se večer v parníku :-). Ve čtvrtek 27. listopadu, poslední den výluky, jsme tedy vyrazili s kamarády na večerní poetické pendlování parníkem. Ještě než přistupuji, tak mi kamarádi (již značně rozšafní) volají z parníku, jestli nemůžu koupit někde vínko, kapitánovi prý došlo a není z čeho vařit svařák... Inu, víno do restaurace na svaření jsem si ještě nikdy nenesla, ale proč ne.. Začínám tušit, že nás čeká podařená taškařice.. Nastupuji u Podolské vodárny a neomylně zamířím rovnou do podpalubí. U dřevěných stolků tu posedává spousta skupinek různého věku i ražení, všichni očividně nemají naspěch a věru nevypadají, že by chtěli v brzké době vystoupit. Kamarádi mě vesele vítají s tím, že už tu jezdí dvě hodinky a jaká je to idylka, prý už ani nestačí sledovat, kde zrovna kotví… Na další zastávce přistupuje kamarád s kytarou a než se nadáme, tak spustí – nejprve písně s vodní tématikou a když ty dojdou, tak volně přejde na tématiku alkoholickou (např. Whisky, to je moje gusto a podobné šlágry). Za chvíli se k nám přidává nadšeně celé podpalubí. A o něco později dokonce roztančíme houpající se parket. Vždy, když parník přirazí, tak do podpalubí nakoukne několik „transferujících“ cestujících, kteří se nestačí divit svým očím. Mnozí si nás fotí a jakýsi klučina si nás dokonce natáčí na video. Pravda, to se v normálním MHD jen tak nestává... Když vylezu na palubu, tak mi ledový vítr rozcuchá vlasy a naskytne se mi nádherný výhled na noční Prahu.. Inu, romantika jak vyšitá! Tak se není čemu divit, že když po 10. hodině večerní parník odpluje na svou krátkou pouť naposledy, nikomu z nás se nechce vystupovat. Kapitán zavelí směrem do podpalubí: “Chcete jet s námi dál do centra?” A všichni sborem vykřikneme: „Jasně!“ Pak nás straší, že jedeme až na Zbraslav, nám je to ale fuk, hlavně, že plujeme :-). Nakonec se ukáže, že míříme pouze k Palackému mostu. Zde už musíme definitivně opustit houpající se MHD, kapitán nám všem podá ruku, popřeje krásný večer a my odcházíme, zase o jeden nezapomenutelný zážitek bohatší. Škoda, že takových výluk není více, trocha romantiky v dnešní uspěchané době by nikoho nezabila ;-).
COMAPÍK Florbalový ComAp
Jaroslav Kourek ředitel vývoje
Jako každý rok jsme se i letos zúčastnili florbalového turnaje na podporu vozíčkářů! Celkem se přihlásilo 10 týmů. ComAp se zúčastnil již počvtrté a chystal se na to, že se bude bít o co nejlepší umístění. Bohužel jako každý rok hráči těsně před turnajem odmítali účast a tak děkujeme všem, kdo na poslední chvíli změnili své plány a na turnaj dorazili. Kupodivu, turnaj nezačal bojem v sobotu, ale již v pátek večer, kdy při patečním pivečku jsme obdrželi zprávu, že hala Sokol Královské Vinohrady je obsazena resp., že halu si pronajali současně dva subjekty a náš turnaj je přesunut do jiné haly v Čakovicích. Po nočních telefonátech se nám podařilo všechny hráče sehnat a tak jsme byli na první ranní zápas kompletní. Do branky se postavil Víťa a hned v úvodu je potřeba říct, že byl opravdovou oporou! V každém zápase, a to včetně vozíčkářského, obdržel maximalně dvě branky, vyjma jediného prohraného zápasu na turnaji v normální hrací době! Naše sestava byla poskládána ze samých zkušených borců. Považte - 1. útok Franta, Mirek a Zdenek - lepší formaci snad nejde ani poskládat. 2. útok - Jarda, Mirek, Pavel a Jirka - zdatně držel krok s první pětkou. Turnaj pro nás začal pohodovým zápasem, který jsme jednoznačně vyhráli. Avšak druhý již byl prověrkou naší připravenosti a zápas skončil remízou. A po dalším vyhraném zápase naše úspěšná pouť turnajem skončila v semifinále, kde jsme narazili na pozdějšího vítěze celého turnaje, City Hotels. Ukázalo se, že soupeř je o třídu lepší a o vítězi zápasu nebylo od začátku sporu a branky pravidelně zatěžovaly naše konto. A tak jsme se soustředili na zápas o třetí místo, kde jsme si věřili. Zápas se nevyvíjel pro nás dobře, když jsme po první půli prohrávali 1:0, ale po "tvrdé" domluvě hráčům o přestávce se tým zvedl a drtivým náporem dvěma góly zápas otočil na 2:1. Při vstřelené brance se radoval i náš jediný skalní povzbuzovač Zdenda. V momentě, kdy už jsme se těšili na pohár, přišla nevídaná hrubice našeho hráče a soupeř vyrovnal v poslední vteřině na 2:2 a tak o vítězi museli rozhodnout samostatné nájezdy. Bohužel zklamání z již vyhraného zápasu se na nás podepsalo a soupeř proměnil všechny nájezdy, zatímco my jsme uspěli pouze jednou.Ale i tak šlo o naše nejlepší umístění v historii turnaje! ComAp tímto děkuje všem zúčastněným! Amáme přání na příští turnaj. Hledá se brankář a fandové, především něžného pohlaví ;-)!
Bylo nás sedm, ale zdravých jen pět
Daniela Hýblerová PR oddělení
„Kolik máš vlastně zdravých chlapů na Byrokrat Cup,“ ptal se mě Radim pár týdnů před naším již sedmým účinkováním na volejbalovém klání úředníků - PrintSoft Byrokrat Cupem. Zamyslela jsem se, počítala a pro jistotu poslala email s dotazem, kdo vlastně hrát půjde. Z jarního týmu odpadl Mirek kvůli problémům s ramenem. Martin měl vyvrknutý kotník, ale dušoval se, že za pár týdnů to doléčí a určitě hrát bude. Zdeňka trápily zdravotní potíže už dlouho a stále nad ním visel otazník. Tak jsem začala shánět externí posily. Ke kamarádce Zuzce se tak připojil její známý Kuba. Ve čtvrtek jel Zdeněk z práce dřív. Kromě přetrvávajících potíží chytil chřipku. Atak jsem raději sehnala posilu i za něj - kamaráda Víťu, který už s námi hrál před rokem. Poté, co z pátečního tréninku odkulhal Martin nejen s jedním, ale se dvěma vyvrknutými kotníky, nebyl už čas shánět někoho dalšího. „Uvidíme, přijdu určitě, buď budu hrát, nebo jen fandit. Jdu ledovat,“ napsal mi Martin. Čekalo mě pečení štrůdlu, ale než jsem se do toho pustila, musela jsem si postěžovat a smířit se s tím, že letošní podzimní turnaj nás prostě nezastihl v nejlepší fyzické kondici. Na Dejvické jsem potkala Martina. V tu samou chvíli mi zvonil telefon. Volala mi Markéta, aby mi řekla, že má zřejmě střevní chřipku a je jí špatně. „Jestli je to nutné, tak přijedu,“ říkala, ale nutné to nebylo. Martin na mě kýval, že to zkusí a bude hrát.Atak nás na první zápas bylo právě šest. Nečekala jsem už nic. „Nějak to dopadne,“ říkala jsem si. A o to větší překvapení a radost bylo, že jsme první zápas ve skupině vyhráli. K druhému jsme již nastoupili posílení Víťou, a tak si Martin mohl šetřit ovázané kotníky. Gymnázium Litoměřická byl pro nás ale příliš silný soupeř. Svedli jsme urputný souboj, hlavně ve druhém setu, který skončil 28:26, ale prohráli jsme. Ze skupiny jsme postupovali do dalších bojů z druhého místa. Abychom se dostali do vyššího pavouka, kde se hrálo o první místo, museli jsme porazit tým Nestlé. Zápas byl vyrovnaný, jeden set jsme vyhráli, druhý prohráli a rozhodovalo se v tie breaku. Ten jsme ovšem do vítězného konce dotáhnout nedokázali. Nejlépe jsme mohli být devátí. K tomu jsme ovšem museli porazit Stanford - 2:0 na sety, potom PepsiAmericas - 2:0 na sety a nakonec svést bitvu s pouze pětičlenným týmem z Telefoniky O2 Services.Ani ta se ale neobešla bez zdravotních komplikací. Stáli jsme na čáře a zdravili soupeře. „Martine! Musíš jít hrát,“ zvolal najednou Radim a už byl ve dveřích.Ani jemu se nevyhnuly střevní potíže. Do prvního setu tedy nastoupil Martin. Snažili jsme se dát do posledního zápasu všechno. Získali jsme první set, ale druhý jsme nejtěsnějším rozdílem prohráli. V tie breaku jsme opět neměli štěstí a tak jsme skončili desátí. Nepomohlo ani hlasité fandění fanoušků - Káči a Zdeňka. Kupodivu jsme ovšem dostali hrnečky TV Nova navíc k naší ceně, které by asi správně měl získat vítěz pavouka o deváté místo. To asi proto, že si pro cenu přišly dvě půvabné slečny. Na afterpárty jsme naše umístění zapili, zatančili jsme si a spokojení jsme se rozjeli domů. Někteří z nás potom celý týden marodili.
COMAPÍK Hory: 29. 1. - 1. 2. 2009, hotel PROM
Martina Čmielová personální oddělení
Já sama se zúčastním hor poprvé, takže nemůžu mluvit z vlastní zkušenosti. Podle toho, co jsem slyšela, to ale stojí za to, tak neváhejte a zapište se do souboru, který jsem posílala emailem. O co se jedná? ComApí hory jsou již tradiční každoroční akcí, které se můžou zúčastnit všichni zaměstnanci ComApu a jeho poboček, ale také naši zahraniční partneři. Je to vlastně odměna pro zaměstnance za to, že celý rok dobře pracovali. Proč jet na hory? Protože je to příležitost poznat své kolegy a kolegy z poboček. Je to jedinečná možnost si popovídat s lidmi, se kterými jinak nepřijdete do kontaktu jinde, než v pracovním prostředí. Je to příležitost stmelit kolektiv. Navíc se dozvíte zajímavé informace o firmě - o uplynulém roce a o plánech do budoucna. Určitě se i pobavíte a zažijete spoustu legrace, a to nejen během pátečních her, které pro vás připravuje Daniela, Pavel, Radim a Kačka, ale i v ostatních dnech.
Hotel Prom
Jak na hory pojedeme? Stejně jako minulý rok pojedeme na hory autobusy. Přesný čas jejich přistavení a odjezdu ještě upřesním v lednu. Oceňování “vytrvalců”
Hotel PROM Hotel PROM o celkové kapacitě 150 lůžek, jehož součástí jsou také 2 samostatné vily, se nachází ve Svobodě nad Úpou v Krkonoších. V zimním období lze pobyt využít zejména pro zimní sporty - sjezdové lyžování, běžecké lyžování. Lyžařský vlek je vzdálen asi 500 m od hotelu, další lyžařské areály jsou 3 km v Janských Lázních a 12 km v Peci pod Sněžkou. Ve všech střediscích je možné si vypůjčit sportovní potřeby. Pokračování na další straně. Z procházky..
Páteční hry
COMAPÍK Hory: 29. 1. - 1. 2. 2009, hotel PROM
Martina Čmielová personální oddělení
Na co se můžete těšit? Na prezentace o ComApu a oceňování “vytrvalců”, které jsou již tradiční součástí hor. Dozvíte, jak se ComApu dařilo v uplynulém roce a co plánuje jeho vedení na příští roky. Pokud jste v ComApu 5, 10 nebo 15 let, můžete se těšit na pěkný dárek jako ocenění vaší dlouhodobé práce. V pátek večer vás čekají hry, ve kterých budete moci vyhrát hodnotné ceny. PR oddělení slíbilo, že vyjde vstříc vašim požadavkům a připomínkám, takže hry budou celkově kratší, jednodušší a nebude se tolik běhat. Proto doufáme, že se jich zúčastní mnoho z vás, i proto, že ceny budou opravdu zajímavé. A získat cenu za 1. místo bude moci i pár z vás, kteří budou soutěžit, ale nebudou ve vítězném družstvu! V sobotu večer vás čeká diskotéka. A kromě toho také volný program v pátek i v sobotu - procházka, lyžování, běžky nebo například brusle. Budu ráda, když se k nám přidáte a zúčastníte se hor společně s námi!
Pojeďte s námi do Krkonoš! / Join us in Krkonoše! 29. 1. - 1. 2. 2009 Hotel PROM Svoboda nad Úpou
HORY 2009 / MOUNTAINS 2009 Napište nám! Na
[email protected] co se vám líbí, nelíbí, co vám chybí za informace a další připomínky budou vítány!
COMAPÍK Jazykový koutek Jingle Bells Dashing through the snow, in a one-horse open sleigh. Over the fields we go, laughing all the way.
Uháníme sněhem, v otevřených saních tažených koněm. Jedeme přes pláně, smějeme se celou cestu.
Bells on bobtail ring, making spirits bright. What fun it is to ride and sing a sleighing song tonight.
Zvonky na ocase zvoní a zvedají nám náladu. Jaká je to zábava jet dnes večer a zpívat písničku ze saní.
Jingle bells, jingle bells, jingle all the way! O what fun it is to ride in a one-horse open sleigh.
Rolničky, rolničky, Zvoňte celou cestu! Jaká je to legrace jet takto v otevřených saních tažených koněm.
The following phrases will help you with holiday greetings, especially if you plan on sending greeting cards in English to friends or family… General Spoken Greetings: Merry Christmas! - Veselé Vánoce Happy New Year! - Šťastný nový rok Happy Holidays! - Pěkné svátky Christmas card greetings: Season's Greetings – Pozdrav k svátkům Holiday Greetings – Pozdrav k svátkům, sváteční pozdravy Our thoughts are with you this holiday season… - Moc na tebe v tento čas myslíme Wishing you a warm holiday season… - Přejeme příjemné prožití svátků Wishing you the best of luck in the New Year… - Vše nejlepší v novém roce Wishing you peace in the coming New Year… - Přejeme klid a mír v nadcházejícím roce May your holiday season be filled with joy and happiness… - Ať jsou tvé svátky plny radosti a štěstí
1. What if there is no chimney? If a house does not have a chimney, then Santa uses some of his magic dust to make a chimney appear. Then the chimney disappears as soon as Santa leaves. 2. How do the reindeer fly? They eat special corn that makes them fly. 3. How does Santa understand all the different languages of the world? Some call it magic, others just think Santa is very, very smart. 4. What's Santa's favorite food? Santa's most favorite food is cookies, but he'll eat just about anything that you like and that you leave him on Christmas Eve. 5. Is there any food Santa doesn't eat? Santa won't eat venison (reindeer) burgers. 6. How much does Santa weigh? A little more than he should, but he remains healthy with all his exercise. 7. What are the elves' jobs? They make toys, care for the reindeer, wrap presents, help in the kitchen, clean--they all work together to make the Northpole a clean and comfortable place to live. 8. How does Santa visit the whole world in one night? The time zones help, but so do the reindeer and Santa's special magic. 9. Will Santa always bring what I ask for? Sometimes Santa thinks that what you ask for may not be the best gift for you, so he may give you something you will enjoy better. 10. Is there really a Santa Claus? Santa Claus is real to the people who believe he is real. Vocabulary: chimney – komín, dust – prášek, popel, prach, appear – objevit se, disappear – zmizet, reindeer – sob, venison – zvěřina, unlimited – neomezený, nekonečný
