Otázka: Československo mezi válkami. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Kristýna Š

Studijni-svet.cz || Československo mezi válkami - maturitní otázka z dějepisu Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. || Navštivte také náš eShop http://obchod.studijni-svet.cz

Otázka: Československo mezi válkami Předmět: Dějepis Přidal(a): Kristýna Š

V období mezi lety 1918 a 1939 se v ČSR vžilo označení PRVNÍ REPUBLIKA. Tento nově vzniklý stát zůstal po celou dobu svojí existence demokratický -> ve střední Evropě výjimečné. Ani demokratické ČSR nedokázalo vyřešit národnostní problémy, které se staly hlavní příčinou jeho zániku.

NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ v této době v tehdejším Československu žilo přibližně 13 milionů obyvatel 51 % Čechů (6 850 000), 23 % Němců (3 100 000), 14 % Slováků (1 900 000), Maďaři, Rusíni, Poláci, Ukrajinci... oblasti, kde žili Němci: 1. DEUTSCHBÖHMEN – centrum Liberec 2. SUDETELAND – centrum Opava 3. DEUTSCHSÜDMÄHREN – centrum ve Znojmě 4. BÖHMERWALDGAU – centrum Prachatice

VZNIK PRVNÍ REPUBLIKY (28. října 1918 - 30. září 1938) 18. říjen 1918 - v Paříži vydána Washingtonská deklarace - prohlášení nezávislosti Československa exilovou vládou 27. října 1918 - Andrássyho nóta - ochota Rakouska-Uherska (dále RU) uzavřít mír a přislíbení uznat práva Čechoslovákům, odpověď ministra zahraničí RU na 14 bodů prezidenta Wilsona, zveřejněna 28. října 28. října 1918 - vyhlášení samostatné Československé republiky předními představiteli Národního výboru

page 1 / 6


Muži 28. října - Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, Vavro Šrobár 30. října 1918 – 200 členských politiků přijalo Martinskou Deklaraci – na jejím základě se Slovensko připojilo k českým zemím Pařížská mírová konference – ČSR definitivně uznána v mezinárodním měřítku o Karel Kramář a Edvard Beneš – dojednání podoby hranic, nedořešena pouze hranice s Polskem

POLITICKÝ SYSTÉM 14. listopadu 1918 – první zasedání národního výboru Výsledky zasedání – odtržení od RU, sesazení Habsburků z trůnu, zrušení šlechtických titulů a privilegií, zákon o 8 hodinové pracovní době, nově vzniklý stát bude republikou Prezidentem byl zvolen T. G. Masaryk – mohl být zvolen více než 2x Stanovena nová vláda: Předseda vlády – Karel Kramář Ministr zahraničí – Edvard Beneš Ministr financí – Alois Rašín Ministr války – Milan Rastislav Štefánik Duben 1919 - pozemková reforma - vyvlastněna/vykoupena půda velkostatků nad 250 ha půdy nezemědělské a 150 ha půdy zemědělské - jednalo se skoro o 30 % veškeré půdy, která byla v lednu 1920 přerozdělena mezi obyvatelstvo bez půdy (640 000 rodin), což vedlo k vytváření střední třídy, která měla být oporou státu 26. února 1919 - proběhla měnová reforma (Alois Rašín) -> vojensky uzavřené hranice, aby se zabránilo pronikání peněz z okolních států, část bankovek stažena z oběhu, okolkování RU měny, později vyměněny za měny koruny československé - zabránění hyperinflace a stabilizace měny

ÚSTAVA byla přijata 29. února 1920 o ČSR je demokratická republika o Občanům zaručena plná práva – volební, náboženská, majetková o V čele státu prezident volený na 7 let o Rozdělena moc soudní o Zákonodárná moc – NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

POLITICKÉ STRANY Celá řada politických stran Nejvlivnější – AGRÁRNÍ STRANA – republikánská strana malorolnického lidu o Pravicová strana, podporována především venkovským obyvatelstvem o Během 1. republiky vyhrála většinu voleb o Představitelé – A. Švehla, Hodža, Beran ČESKOSLOVENSKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ

page 2 / 6


o Původně nejpočetnější o Představitelé: V. Tusar, Soukup o V roce 1921 se od ní oddělila Komunistická strana ČS KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKOSLOVENSKÁ o Chtěla soc. demokracii radikalizovat o Hlavní představitel: K. Gottwald DNSAP = Německá nacionálně socialistická strana dělnická o Od roku 1933 SUDETONĚMECKÁ STRANA o Heinlein, K. H. Frank o Usilovala o odtržení pohraničí a jeho připojení k Německu HLINKOVA L´UDOVÁ STRANA Neuznávala čechoslovakismus a chtěla autonomii Slovenska Postupně se fašizovala Pod vedením J. Tisa STRANA NÁRODNĚ SOCIÁLNÍ Václav Klofáč STRANA LIDOVÁ Katolický proud Jan Šrámek 1919 se konaly první komunální volby – vítězství sociální demokracie (30%) a agrární strana (20%) – premiér Vlastimil Tusar o Vznikla RUDOZELENÁ VLÁDA, která prosadila ústavu podobající se té dnešní z roku 1993 – podkladem pro ní byla ústava 3. Francouzské republiky z roku 1940 1920 se konaly první parlamentní volby o Opět zvítězila sociální demokracie a agrárníci a vytvořili RUDOZELENOU KOALICI, která vydržela jen do září a později se konaly předčasné volby

ZAHRANIČNÍ POLITIKA Republika orientovala svoji politiku na dohodové mocnosti, zvláště na Francii. Komplikované vztahy se sousedy a se sovětským Ruskem (podzim 1919 – listopad 1920 -> návrat legionářů ze Sibiře) Snaha o urovnání sporů s Polskem (spor o Těšínsko) Srpen 1920 uzavřela ČSR dohodu s Jugoslávií a v roce 1921 se k nim připojilo Rumunsko -> Malá dohoda

EKONOMIKA ČSR A HOSPODÁŘSKÁ KRIZE (1929 – 1935) Problémy za vzniku ČSR: rozložený přídělový systém, pandemie španělské chřipky, růst nezaměstnanosti kvůli vojákům z front, vznik nových států vedl k celním bariérám, přerušením železničních tratí... Listopad 1918 - hladové bouře, zejména v německém pohraničí, další přišly r. 1919

page 3 / 6


V ČSR bylo 60-70% veškerého průmyslu RU, byl to jediný nástupnický stát, kde průmysl převažoval nad zemědělstvím - nejrozvinutější byli Čechy, Morava a Slezsko. Výrazněji hůř na tom bylo Slovensko a nejhůře Podkarpatská Rus Na počátku 20. let byly odstraněny poválečné ekonomické problémy, vytvořena stabilní měna ČSR od roku 1924 – ekonomicky prosperuje – patří mezi 10 nejprůmyslovějších států světa Vznik nových podniků, modernizování starých Značky na světové úrovni: Škodovy a Baťovy závody, československé zbrojovky -> tahouni ekonomiky Automobily Praga, Tatra, Laurin & Klement -> nebyly schopné automobilům ze Západu konkurovat, technologická zaostalost KRIZE VYPUKLA v roce 1929 – v ČSR až se zpožděním v roce 1933 o Nejprve postila zemědělství o Později spotřební průmysl a nakonec celé hospodářství Pokles vývozu (o více než 70%), průmyslová výroba se snížila na polovinu, nezaměstnanost (z 2% na 13% - přes 980 000 nezaměstnaných) Vláda (široké koalice) nebyla na nic podobné ho připravena – zavedla opatření, která mírnila dopady krize na obyvatelstvo (příspěvky v nezaměstnanosti, stravovací akce, veřejné práce), ale bohužel neřešila příčiny krize -> stávka a demonstrace – nasazení četnictva, oběti dopad krize: nejhorší v německém pohraničí (Sudetech) -> otázka Němců se dostává do popředí, sociální a národnostní napětí V roce 1932 nastoupil Jan Malypetr – vláda přikročila k řešení problémů 9. června 1933 - zákon o mimořádné moci nařizovací – proto vláda směla vydávat ekonomické zákony bez schválení parlamentu Mnohé firmy zachráněny za cenu omezení svobody podnikání Stát reguloval zahraniční obchod krize se u nás obešla bez krachu na burze a bankrotů velkých bank Hluboké sociální důsledky krize - aktivizace extrémistických stran, zejména KSČ (Klement Gottwald), plánem bylo podřídit stranu mezinárodní Kominterně (sdružení kom. stran, sídlo v Moskvě) - na počátku 30. let organizovala KSČ většinu dělnických protestních akcí Nejhorší incidenty se uskutečnily v Sudetech (únor 1931 - protestní pochod v Duchcově, 4 mrtví; listopad 31 nedaleko Frývaldova hladový pochod-akce úředně zakázána, 8 mrtvých) Kromě komunistů narostl vliv dalších extrémistů př. německých nacionalistů Krize pomalu odeznívala, avšak do vypuknutí války zcela nezmizela

CESTA K ZÁNIKU Růst Hitlerovi agresivity – porušování Versailleského systému Říjen 1933 zákon o zastavování činnosti politických stran o Zakázána DNSAP – přeměnila se na SUDETONĚMECKOU STRANU a v činnosti pokračovala Nebezpečí hrozilo hlavně zvenčí – ČSR obklopena nedemokratickými režimy (Polsko, Maďarsko, Německo, Rakousko) – „Ostrůvek demokracie“ Pokus o aktivaci MALÉ DOHODY – ale režimy v Jugoslávii a Rumunsko už byly závislé na Německu

page 4 / 6


Měla smlouvu se SSSR o vzájemné pomoci a spolupráci z května, ale SSSR mělo obdobnou i s Německem, a proto neměla moc velké význam Politika appeasementu západních zemí (Francie, VB,…) ČSR – mezinárodní izolace – jediným spojencem byla Francie Květen 1935 PARLAMENTNÍ VOLBY – ŠOK!!! o Nejsilnější stranou se stala SUDETONĚMECKÁ STRANA – v čele M. Hodža o SdP navázala úzkou spolupráci s Hitlerem 1935 odstoupení T. G. Masaryka a ve stejném roce byl prezidentem zvolen E. Beneš Situace se ještě zhoršila po Anšlusu = záboru Rakouska Na sjezdu v dubnu 1938 vyhlásil Henlein program strany – KARLOVARSKÉ POŽADAVKY o Požadují, aby vláda vytvořila uzavřené celky tam, kde je většina Němců (zejména Sudety) s vlastní samosprávou a možností volného šíření světového německého názoru o ČSR tyto požadavky nepřijímá (přijetím by vznikl německý stát ve státě) o V této době již SdP nechtěla pouze autonomii, ale připojení území k Německu

MNICHOV 15.9. 1938 inicioval britský ministerský předseda Chemberlain schůzku s Hitlerem v Berchtesgadenu o Šlo mu o udržení míru v Evropě – přinesl návrh na odtržení pohraničních oblastní ČSR s více než polovinou německého obyvatelstva – přijato o Kvůli tomuto rozhodnutí – demonstrace – 22. 9. následovala demise Hodžovi vlády -> následovala vláda generála J. Syrového 22.9. se Chamberlain s Hitlerem sešli znovu – Německo požadovalo územní ústupky ČSR i ve prospěch Maďarska a Polska o Syrového vláda to odmítla akceptovat a 23. 9. vyhlásila mobilizaci Hitler veřejně prohlásil, že ČSR musí jeho požadavky přijmout do 28. 9. jinak Německo zaútočí Jen několik hodin před vypršením ultimáta byla zorganizována schůze (mnichovská dohoda) – 30. 9. 1938 – bez československé účasti („O nás, bez nás“) o NĚMECKO (Hitler), VB (Chamberlain), FRANCIE (Daladier), ITÁLIE (Mussolini) o Naši zástupci čekali v předpokoji, kde jim bylo předáno memorandum –(„Odpověď vaší vlády se neočekává“) - obsahovalo předání Německého, Polského i Maďárského pohraničí o výsledek ČSR musí odevzdat pohraničí, Beneš podepisuje, ale ne po dohodě s parlamentem aby se to dalo v budoucnu zpochybnit podepsáním mnichovského skončilo období první republiky

DRUHÁ REPUBLIKA (30. 9. 1938 - 15. 3. 1939) ČSR oslabena – přišla o 1/3 území (41 000 km2) a o 5 milionů obyvatel z toho 1,5 mil Čechů Oslabení využili separatistické síly – 6. října 1938 Hlinkova strana předala vládě požadavek o autonomii Slovenska – druhého dne vznikla v Bratislavě slovenská vláda v čele s předsedou Hlinkovi strany Tisem

page 5 / 6


Příkladu Slovenska se přidala Podkarpatská Rus, která autonomii vyhlásila 11. Října. Tyto změny byly schváleny ústavními zákony -> konec existence Československé republiky – nadále jen Česko-Slovensko 5. Října 1938 prezident Beneš abdikuje a odjíždí do exilu (VB) Všechny pravicové strany se sloučily – STRANA NÁRODNÍ JEDNOTY – premiér bývalý agrárník R. Beran Prezidentem byl zvolen EMIL HÁCHA 30. listopadu 1938 Druhá republika – snaha o udržování korektních vztahů s Německem – Hitler však byl už rozhodnut ČSR zničit Hitler donutil Tisa (pod pohrůžkou předání Slovenska Maďarsku), aby vyhlásil samostatnost 14.3. 1939 SAMOSTATNÝ SLOVENSKÝ STÁT Téhož dne zahájilo Maďarsko obsazování Podkarpatské Rusi Prezident Hácha odjel do Berlína konzultovat situaci s Hitlerem, bylo však jen oznámeno, že ráno 15. 3. 1939 začnou české území obsazovat jednotky – Hácha to měl pouze schválit o Po nátlaku a vyhrožování zničením Prahy Hácha souhlasil a podepsal dokument 16.3. 1939 PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA

page 6 / 6 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Otázka: Československo mezi válkami. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Kristýna Š

Recommend Documents