Otázka 22 Rozmnožování rostlin 1. Způsoby rozmnožování u rostlin: a) Nepohlavně (vegetativně): •
•
typ množení, kdy nový jedinec vzniká z jediné buňky, tkáně, nebo části orgánu o některé rostliny vytvářejí zvláštní nepohlavní rozmnožovací orgány, např. jahodník vyhání v létě z přízemních listů šlahouny, které zakořeňují blízko mateřské rostliny a v tom místě vyrůstají dceřiny rostliny o jiné rostliny se rozmnožují oddenky (kosatec, pýr), hlízami (brambory, jiřiny) a cibulemi (česnek, lilie) u nepohlavního rozmnožování má nová rostlina shodný genotyp (soubor veškerých genetických informací) s mateřskou rostlinou
b) Pohlavně: •
splynutí haploidní samčí pohlavní buňky (samčí gamety) s haploidní samičí pohlavní buňkou (samičí gametou) vzniká diploidní zygota • zygota prodělá mitózu (mnohonásobně se dělí) a mění se na zárodek (embryo) nového organismu (u semenných rostlin je to semeno) Pohlavní rostliny: • s oboupohlavními květy (pestík (samičí pohl. b.) a tyčinka (samčí pohl. b.) v jednom květu) • s jednopohlavními květy (v jednom květu je jenom tyčinka nebo pestík): o jednodomé – na jedné rostlině jsou od sebe odděleny pestík a tyčinka: - většina jehličnanů (borovice – šištice se samčími pohl. buňkami jsou na konci žluté a se samičími jsou červené) - líska - kukuřice (úplně nahoře žluté provázky – samičí, v úžlabí listů červené – samičí o dvoudomé (gonochoristé) – na jedné rostlině jsou pouze samičí nebo samčí květy: - rakytník obecný - kopřiva dvoudomá - konopí seté
2. Rodozměny u kryto- a nahosemenných rostlin, kapraďorostů a mechorostů: a) Krytosemenné rostliny: „Příprava na oplození“: Tyčinka (samčí pohlavní buňka): • při meióze (zvláštní způsob buněčného dělení, při kterém vznikají haploidní pohlavní buňky- gamety) vznikají 4 nezralá pylová zrna v prašníku, která poté dozrají a mají dvě rozmnožovací buňky – vyživovací vegetativní buňku a rozmnožovací generativní buňku
•
o nezralé pylové zrno se označuje jako n a je haploidní – buňka, která obsahuje pouze jednu sadu chromozomů (pouze jeden chromozom z každého páru) zralé pylové zrno je připraveno na oplození
Pestík (samičí pohlavní buňka): • v semeníku se vytvoří nezralé vajíčko (diploidní útvar se dvěma obaly), ve kterém je nucellus (pletivo, které vyplňuje vajíčko), začne růst a když doroste do určité velikosti, proběhne meióza (vzniknou 4 nové buňky (makrospory) – 3 se degenerují a 1 se vyvíjí dál) a vyvine se nezralý zárodečný vak, kde tři krát proběhne mitóza a vznikne osm buněk o pomocné buňky (n) o vaječná buňka (n) o jádro zárodečného vaku (2n) o protistojné buňky (n)
Oplození: •
Když zárodečný vak dozraje, blizna začne produkovat sladký nektar a přes hmyz či vítr se k ní dostane samčí pylové zrno, když zrno přistane na blizně, vegetativní buňka (vyživovací) si do semeníku udělá cestu a spustí pylovou láčku, přes kterou se do semeníku dostane generativní buňka (rozmnožovací), která se rozdělí na dvě spermatické buňky a ty oplodní vaječnou buňku – embryo (2n – diploidní) a také jádro zárodečného vaku – endosperm (3n triploidní), haploidní buňky odumřou, ze zbytku pestíku se stane plod.
b) Nahosemenné rostliny: • •
nevytvářejí plody, není u nich dvojí oplození mohutná převaha sporofytu nad gametofytem o jehličnany (šiška je zdřevnatělá šištice, uvnitř jsou semínka, ne plody) o jinany (Ginkgo) o cykasy (palmoidní, ale ne palmy, mají šišky a ne plody)
c) Kapraďorosty:
• ke kapraďorostům patří plavuně, přesličky a kapradiny • společným znakem je heteromorfní rodozměna, ve které se sporofyt svým tvarem liší •
•
od gametofytu a velikostí ho značně převyšuje Plavuně: o sporofyt je vyvinut jako trvalá vždyzelená bylina s tenkým vidličnatě větveným stonkem o některé větvě stonku jsou zakončené klasem výtrusných lístků o ty nesou na vrchní straně ledvinitou výtrusnici, ve které meiózou vznikají haploidní výtrusy o z výtrusů vyklíčí jednodomý prokel, představující gametofyt, nesoucí pelatky i zárodečníky o z oplozené vaječné buňky vyroste nový sporofyt Přesličky: o přetrvává v zemi v podobě plazivého, článkovaného oddenku o z oddenku vyrůstají na jaře nezelené jarní lodyhy, zakončené výtrusným klasem – po vyprášení výtrusů zasychají o později z oddenku vyrostou jalové, zelené letní lodyhy (vytvoří zásobní látky, které jsou skladovány v oddenku a jsou potřebné na vytvoření jarních lodyh v příštím roce) – výtrusné listy jsou štítkovité a na spodní straně nesou výtrusnice
• Kapradiny: o přetrvávají v zemi plazivým oddenkem hustě porostlým kořeny o z oddenku vyrůstají velké složené listy, nesoucí na rubu kupky výtrusnic, chráněných blanitými ostěrami o stěna výtrusnic má prstenec z buněk, v suchém počasí z nich uniká voda, vytváří se pnutí a výtrusnice se roztrhnou a vypráší se z nich výtrusy o z výtrusu vyklíčí prokel srdčitého tvaru, nesoucí pelatky i zárodečníky o výtrusy jsou opatřeny 4 vláhojevnými pentlicemi, které se při změně vlhkosti vzájemně proplétají ve shluky roznášené větrem
d) Mechorosty: • • • •
na gametofytu (stélce) se tvoří pelatky (samčí) a zárodečníky (samičí), ve kterých je po jedné vaječné buňce oplození probíhá ve vodním nebo vlhkém prostředí a z oplozené vaječné buňky (zygoty) vyrůstá sporofyt, představovaný štětem a tobolkou tobolka je výtrusnice, ve které meiózou vznikají haploidní výtrusy z výtrusů vyklíčí prvoklíček, z něhož se vyvine stélka (gametofyt) a tak pořád dokola
gametofyt (n) sporofyt (2n)
mechorosty výtrus prvoklíček mechové rostliny pelatky (samčí) zárodečníky (samičí)
kapraďorosty výtrus prokel
gamety štět tobolka
gamety celá rostlina výtrusnice
krytosemenné nezralý zárodečný vak, nezralé pylové zrno zralý zárodečný vak, zralé pylové zrno
pelatky zárodečníky vaječná buňka celá rostlina semeník (nezralé vajíčko) prašné pouzdro
3. Dvojí oplození krytosemenných, semeno a plod ???? • musím se ho zeptat, co přesně tím myslel, protože o tom tam už píšu a nevím, co víc bych k tomu napsala..... když mi to vysvětlí, tak to doplním a dám to sem........
Zdroje: • • •
sešit Agi, Šárka P. a Dani, trocha wiki knihy: Biologie pro gymnázia – Jan Jelínek a Vladimír Zicháček Přehled učiva – Biologie – Brian Beckett a RoseMarie Gallagherová
