Osvobození procesu vzniku smlouvy

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2013 V OBLASTI PRACOVNÍ PRÁVO NEJLEPŠÍ ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ ROKU 2011 A 2009 PODLE HODNOCENÍ CHAMBERS EUROPE NEJLEPŠÍ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ ROKU 2013 A 2010 V ČESKÉ REPUBLICE PODLE HODNOCENÍ WHO'S WHO LEGAL

Z JUDIKATURY

Osvobození procesu vzniku smlouvy Na sklonku účinnosti občanského zákoníku změna v jeho chápání STÁHNOUT PDF PROSINEC 2013 Ani jsme se nenadáli a máme tady opět čas vánoční. Sháníme dárky, finišujeme v práci a snažíme se všechno stihnout tak, abychom si 24. prosince mohli sednout k vánočnímu stolu s pocitem, že jsme tento rok udělali vše, co bylo potřeba. Já bych třeba měla vánoční svátky prožít, kromě jiného, s tím, že jsem se pěkně naučila nové předpisy soukromého práva, a že mě tedy v roce 2014 nemůže nic překvapit. Nicméně se trošku obávám, že překvapení asi pár bude. Už teď k určitým ustanovením NOZ existuje několik různých teoretických názorů. A to, který se prosadí, se dozvím až za nějaký čas. V následujících letech tedy asi pár překvapení zažijeme. Ale to přeci nevadí. Jak říkal jeden můj klient: „Život je pestrý.“ A tak to má být. Takže si počkám na překvapení, které najdu pod vánočním stromečkem, jakož i na překvapení, která najdu v nových rozhodnutích našich soudů. A budu se těšit na to, jaké pocity ve mně tato překvapení vzbudí. Do nového roku Vám za naši kancelář přejeme jen ta nejpříjemnější překvapení, pohodu a spoustu úspěchů. Za redakci Glatzová & Co. Markéta Tvrdá

PRACOVNĚPRÁVNÍ OKÉNKO

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením MPSV potvrdilo: Přefakturace zboží a služeb není náhradním plněním ve smyslu zákona o zaměstnanosti! STÁHNOUT PDF

Dopady rekodifikace soukromého práva do řízení lidských zdrojů po 1. 1. 2014 aneb co je v pracovním právu zase nového? STÁHNOUT PDF ZE SLOVENSKA

Ochrana osobných údajov Aké zmeny prináša nový zákon o ochrane osobných údajov? STÁHNOUT PDF

Slovenské koncernové právo „Mám viac spoločností, ktoré spolu navzájom obchodujú. Na čo si dávať pozor?“ STÁHNOUT PDF REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA

Nová úprava nájemních vztahů aneb co vše se změní v našich starých smlouvách STÁHNOUT PDF

Náhrada škody dle nového občanského zákoníku aneb náhrady za psychické strádání STÁHNOUT PDF AKTUÁLNĚ

Právnická firma roku 2013 Glatzová&Co. absolutním vítězem v prestižní Právnické firmě roku 2013 v oblasti Pracovní právo STÁHNOUT PDF

PF 2014 Všem čtenářům našeho newsletteru přejeme šťastné a veselé Vánoce a úspěšný start do nového roku! STÁHNOUT PDF

Glatzova & Co. Betlémský palác | Husova 5, 110 00 Praha 1 | Česká Republika www.glatzova.com | +420 224 401 440 | fax: +420 224 248 701 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333

Z JUDIKATURY

LEGAL NEWS: PROSINEC 2013

Osvobození procesu vzniku smlouvy

Za jeden z výdobytků rekodifikace v oblasti smluvního práva bývá považována principiální dispozitivita právní úpravy vzniku smlouvy. Nový občanský zákoník v § 1770 dokonce přímo předvídá, že strany ujednají pro uzavření smlouvy jiný postup, než stanoví zákon, a na ustanovení o nabídce a jejím přijetí v takovém případě odkazuje jen přiměřeně (subsidiárně). Jak si však stojíme v současném právu? Přinese nabytí účinnosti nového občanského zákoníku v tomto ohledu až takovou změnu? Z dosavadní judikatury Nejvyššího soudu bylo možné dovozovat, že proces vzniku smlouvy je v současném občanském zákoníku upraven kogentně, strany se od něho tudíž nemohou v žádném směru odchýlit. Připomeňme např. závěry rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2994/99 ze dne 26. 3. 2001: „Pouze zákon tak může stanovit zvláštní kontraktační proces odlišný od běžného uzavření smlouvy upravený v ust. § 43a a násl. obč. zák., kdy např. návrh na uzavření smlouvy není určen určitým osobám. Tato obecná právní úprava uzavírání smluv má ve smyslu ust. § 2 odst. 3 obč. zákona kogentní povahu a účastníci občanskoprávních vztahů se od ní dohodou nemohou odchýlit.“ Takto přísné pojetí se nyní mění. Nejvyšší soud se od něj odklonil. Učinil tak ve velkém senátu, rozhodnutím sp. zn. 31 Cdo 1571/2010 ze dne 16. 1. 2013. Oč v souzené věci šlo? O vznik zástavní smlouvy. S bankou coby zástavním věřitelem ji uzavíral (v pozici zástavních dlužníků) manželský pár. Banka návrh podepsala a poslala oběma manželům po jejich synovi. Výslovně přitom účastníky instruovala, aby (až ji podepíší a podpisy úředně ověří) smlouvu rovnou doručili katastrálnímu úřadu. Tak se i stalo. Katastrální úřad (po odstranění

nedostatků původního podání) zástavní právo také zapsal. Po letech však zástavní dlužníci u soudu namítli, že zástavní právo nevzniklo, když neexistuje smlouva, která by je zakládala. Poukázali na to, že kogentní úprava kontraktačního procesu v platném občanském zákoníku vyžaduje, aby akceptace byla ve stanovené lhůtě doručena zpět navrhovateli (§ 43c odst. 2 ObčZ), jinak smlouva nevznikne. K tomu v jejich případě nedošlo – kontraktační proces nebyl završen, jak v minulosti Nejvyšší soud vícekrát judikoval. Viz např. v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 114/99 ze dne 14. 12. 1999. Nejvyšší soud přesto nedal žalujícím manželům za pravdu. Ve velkém senátu se odchýlil od dosavadní judikatury a napříště jednoznačně uzavřel: „Ustanovení § 43c odst. 2 obč. zák., ve spojení s § 45 odst. 1 obč. zák., výslovně nezakazuje možnost účastníků upravit okamžik vzniku smlouvy odlišně. Ani z povahy označených ustanovení dle názoru Nejvyššího soudu nevyplývá, že se od nich nelze odchýlit. Je-li hlavním účelem ustanovení § 43c odst. 1 a 2 a § 45 odst. 1 obč. zák. […] ochrana oferenta před nejistotou, zda a kdy oblát ofertu přijal, pak tento účel nemůže bránit tomu, aby oferent výslovně vyjádřil svou vůli být vázán akceptovaným návrhem i za jiných předem sjednaných - podmínek; jinak řečeno, aby si účastníci dohodou určili okamžik vzniku smlouvy jinak, než k okamžiku dojití akceptovaného návrhu oferentovi.“ Strany tak ani za účinnosti stávajícího občanského zákoníku nebudou svazovány zákonnou úpravou kontraktačního procesu. Na počátku svého vztahu třeba dohodnou, že jejich smlouva vznikne jinak a jindy, např. tak, že kupující (bez součinnosti

s prodávajícím) odebere zboží ze skladu prodávajícího, k němuž má přístup. Tímto úkonem (vyzvednutím zboží) tak bude smlouva uzavřena. Velký senát Nejvyššího soudu k tomu doslova pokračoval: „Lze proto uzavřít, že účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy ve smyslu § 44 odst. 1 obč. zák. může být (jde-li o smlouvu, u níž projevy účastníků nemusí být na téže listině, srov. § 46 odst. 2 větu druhou obč. zák.) dohodou stran určena k jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli; to platí i pro zástavní smlouvu, jejíž vznik byl posuzován v dané věci. Účastníci budoucí smlouvy uzavírané tzv. distančním způsobem se mohou též dohodnout, že projev vůle obláta (přijetí návrhu smlouvy) působí vůči oferentovi za jiných podmínek, než od okamžiku, kdy mu tento projev „dojde“, neboť výslovnému projevu vůle oferenta, být vázán návrhem za jiných (předem dohodnutých) podmínek, povaha ustanovení § 45 odst. 1 obč. zák. nebrání. Na tomto závěru ničeho nemění ani skutečnost, že uzavíraná smlouva má obligatorně písemnou formu, neboť povinnost obláta doručit písemné prohlášení o přijetí návrhu smlouvy nebo písemně akceptovaný návrh smlouvy zpět oferentovi zákon nevymezuje.“ Uvedeným rozhodnutím tak Nejvyšší soud ve velkém senátu potvrdil, že i v obecném právu občanském lze návrh smlouvy přijmout byť jen tím, že se podle něj oblát zachová. Možnost takové reálné akceptace návrhu dosud výslovně upravuje jen obchodní zákoník (§ 275 odst. 4 ObchZ). Teprve nový občanský kodex ji zobecňuje pro celé soukromé právo (§ 1744 NOZ). V nastíněném postoji lze tudíž spatřovat další krok Nejvyššího soudu k většímu sblížení staré i nové úpravy

www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333

Z JUDIKATURY


kontraktačního procesu. Není bez zajímavosti, že jeden z argumentů pro uvedený závěr našel Nejvyšší soud i v pojetí nového občanského zákoníku. Za zmínku stojí obecná argumentace z oblasti právních principů. Velký senát Nejvyššího soudu podpořil stanovisko právní vědy, podle něhož vzniknou-li v oblasti soukromého práva pochybnosti o tom, zda je určité zákonné ustanovení kogentní nebo

dispozitivní, je třeba ctít zásadu přednosti závěru o jeho dispozitivitě. V citovaném rozhodnutí se k tomu doslova uvádí: „[…] při pochybnostech, zda je občanskoprávní norma kogentního nebo dispozitivního charakteru, je třeba dát v souladu se zásadami, kterými jsou občanské právo a občanský zákoník ovládány (srov. zejména princip obecné svobody -

autonomie jednání zakotvený v článku 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), přednost závěru, že norma má dispozitivní charakter […]” To je významný judikatorní příspěvek k nazírání na povahu soukromého práva a jeho norem, neboť do zmiňovaného rozhodnutí byl občanský zákoník chápán spíše jako kogentní norma. Autor: Petr Čech




Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením V poslední době jsme zaznamenali zvýšený počet dotazů ze strany našich klientů, jakým způsobem mají zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru správně plnit povinnost stanovenou v § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), tj. povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením („OZP“) ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele, který činí 4 %. Zaměstnavatelé mohou splnit tuto povinnost některým ze zákonem předvídaných způsobů, anebo jejich vzájemnou kombinací, a to: a) zaměstnáním příslušného počtu OZP v pracovním poměru, nebo b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo c) odvodem do státního rozpočtu. První ani třetí způsob plnění povinnosti větší potíže v praxi nevyvolávají. Problematickým je však druhý (tzv. náhradní) způsob naplňování povinného podílu uvedený pod písmenem b). S účinností od 1. ledna 2012 byl totiž zákon o zaměstnanosti novelizován, a to s cílem, aby byl podpořen odbyt výrobků zaměstnavatelů OZP a tím zvýšena zaměstnanost této cílové skupiny. V §

81 odst. 3 tak bylo nově výslovně stanoveno, že zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % OZP a osoby samostatně výdělečně činné, které jsou sami OZP („kvalifikovaní zaměstnavatelé“) mohou pro účely splnění povinného podílu poskytnout své výrobky a služby pro účely jejich uplatnění jinými zaměstnavateli jako náhradního plnění. Právě použití přivlastňovacího zájmena „svůj“ v textu zákona mělo dát jasně najevo, že již nebude v rámci náhradního plnění možné uplatňovat cenu výrobků a služeb, které kvalifikovaní zaměstnavatelé sami nevyrábějí a či neposkytují, ale pouze bez dalšího tzv. „přefakturovávají“ či „přeprodávají“ od jiných subjektů, které nesplňují kvalifikační požadavky a nemají vlastnosti kvalifikovaných zaměstnavatelů vyžadované zákonem o zaměstnanosti. Přes jasnou dikci zákona je stále praxí mnoha firem uplatňovat jako náhradní plnění plnou hodnotu výroků a služeb nakoupených od kvalifikovaných zaměstnavatelů, přestože tito neposkytují své výrobky a služby, ale pouze přeprodávají zboží a služby jiných poskytovatelů. Správně by však jako náhradní plnění měla být uplatňována pouze hodnota dodatečně poskytnutých „vlastních“ služeb kvalifikovaných zaměstnavatelů k přeprodávanému zboží (jsou-li nějaké). Nejasnost v této otázce paradoxně způsobilo samo Ministerstvo práce a sociálních věcí („MPSV“), které nejdříve ve svém stanovisku ze dne 13.8.2013 uvedlo, že pokud je zboží odebráno či přefakturováno od jiného subjektu, než od kvalifikovaného zaměstnavatele, není možné takovou dodávku pro účely

plnění povinného podílu započítat, aby pak v oficiálním dopise z 14.10.2013 (zřejmě pod tlakem lobbyistů) tento závěr zpochybnilo s tím, že je odlišný od dlouhodobě aplikované praxe a způsobil by řadě zaměstnavatelů potíže s naplněním zákonné povinnosti bez možnosti reakce, tj. uzavření potřebných smluv dodavatelsko odběratelských. Dne 31.10.2013 ale vydalo MPSV k dané otázce další stanovisko (lze jen doufat, že konečné), v němž se vrací k závěrům stanoviska původního a potvrzuje, že způsoby plnění, které nezvyšují odbyt výrobků zaměstnavatelů OZP ani zaměstnanost OZP, jsou v rozporu s účelem sledovaným právní úpravou. Vzhledem k tomu, že pouhý přeprodej či přefakturace výrobků a služeb od jiných subjektů, odbyt vlastních výrobků zaměstnavatelů OZP ani zaměstnanost této cílové skupiny nijak nezvyšuje, je dle našeho názoru plnění povinného podílu tímto způsobem v rozporu se zákonem. Při plnění povinného podílu tímto způsobem tedy zaměstnavatelům doporučujeme, aby si vždy ověřili, zda výrobky a služby poskytované jim kvalifikovaným zaměstnavatelem jsou skutečně jeho vlastní výrobky a služby, případně jsou přeprodávané od jiných kvalifikovaných zaměstnavatelů. V opačném případě se vystavuje riziku postihu ze strany inspekce práce, která se dle MPSV má při svých kontrolách v současné době zaměřovat na tuto problematiku a porušení právních předpisů sankčně postihovat včetně případného předávání podnětů dalším orgánům (živnostenské úřady, finanční úřady, orgány činné v trestním řízení). Autoři: Tomáš Jelínek, Marie Janšová




Dopady rekodifikace soukromého práva do řízení lidských zdrojů po 1. 1. 2014 Nepamatuji rok, kdy by od 1. ledna nedocházelo ke změnám v pracovněprávní legislativě a personalisté a HR manažeři by nebyli nuceni učit se nová zákonná pravidla a postupy. Rok 2014 však bude výjimečný, neboť i do pracovněprávních vztahů významně zasáhne rekodifikace soukromého práva a zejména nový občanský zákoník (NOZ). Nový občanský zákoník se uplatní i v pracovněprávních vztazích Nový občanský zákoník ovlivní i pracovněprávní vztahy, a to přesto, že přímo v zákoníku práce mnoho změn nenajdeme. Úpravu nového občanského zákoníku je totiž nutné použít na pracovněprávní vztahy tehdy, neexistuje-li výslovná regulace v zákoníku práce. Nový občanský zákoník výrazně posiluje autonomii vůle smluvních stran. Stanoví také méně případů, ve kterých se nebude možné od zákonných požadavků odchýlit. Nová pravidla se v pracovněprávních vztazích projeví pouze omezeně. Od zákoníku práce se bude možné odchýlit tehdy, není-li to v rozporu s výslovným zákonným zákazem, dobrými mravy či veřejným pořádkem. V pracovněprávních vztazích je pak výslovně zachována i garance nejméně a nejvýše přípustných práv a povinností stanovených zákonem práce nebo kolektivní smlouvou jako nejméně nebo nejvýše přípustných. Přípustnost odchylky od zákona pak bude posuzována zejména s ohledem na to, zda neodporuje smyslu a účelu

zákona. Nepřípustným ujednáním bude např. taková dohoda, která bude porušovat zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace. Dalšími významnými korektivy posuzování platnosti právních jednání v pracovněprávních vztazích je dodržení zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance a uspokojivých a bezpečnostních pracovních podmínek. Odchýlit se od zákona je možné smlouvou či vnitřním předpisem; ten však nesmí zaměstnancům stanovovat nové povinnosti, než ty vyplývající ze zákona. Jak uzavřít pracovní smlouvu Do pracovněprávních vztahů se plně promítne rovněž nová úprava uzavírání smluv. Ta je výrazně odlišná od stávající praxe a mj. umožňuje, aby k uzavření smlouvy došlo i tehdy, pokud druhá strana nabídku smlouvu přijala s určitými výhradami či změnami, které významně nemění dohodnutý obsah smlouvy. Pokud chcete takovým překvapením zabránit, musíte jednat obezřetně a rychle a jakékoli takové změny bez zbytečného prodlení odmítnout. Alternativně dejte ještě před uzavřením smlouvy druhé straně najevo, jakým způsobem má být smlouva uzavřena, případně si dohodněte způsob uzavření smlouvy. Pozor na tzv. adhezní smlouvy. Jedná se o smlouvy, které jsou zpravidla na formulářích, anebo druhá strana fakticky nemá možnost ovlivnit jejich obsah a má tedy jen na výběr smlouvu buď podepsat, nebo odmítnout. Slabší strana, v pracovněprávních vztazích zpravidla zaměstnanec, je chráněna proti nesrozumitelným či zvláště nevýhodným ustanovením v takových smlouvách. Nebude-li nesrozumitelné ustanovení zaměstnanci dostatečně vysvětleno, je neplatné. Netahejte nikoho za nos aneb o

předsmluvní odpovědnosti I v pracovněprávních vztazích bude možné využít koncept předsmluvní odpovědnosti. Pokud si totiž strany při vyjednávání pracovní smlouvy nesdělí vzájemně všechny okolnosti rozhodné pro její uzavření, např. zaměstnavatel zatají, že pracovní pozice vyžaduje časté pracovní cesty, pak odpovídá druhé straně za újmu, která jí v tomto důsledku vznikla. Ještě závažněji se předsmluvní odpovědnost projeví tehdy, nedojde-li k uzavření pracovní smlouvy bez zjevného důvodu přesto, že jednání stran dospělo do takového stadia, že se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. Nepoctivě tak bude jednat firma, která bude nadále vyjednávat s několika kandidáty, přestože už ví, že má zájem jen o jednoho z nich. Stejně tak jedná nepoctivě zaměstnanec, který se nadále účastní výběrového řízení u více zaměstnavatelů, přestože již je rozhodnut, u kterého z nich nastoupí a má s tímto např. i sjednány podmínky nástupu a s těmi zbývajícími bude jednat již jen „na oko“. V každém případě platí, že ten, kdo jednal takto nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, a to až do výše ztráty z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Započtení pohledávek na mzdu konečně přípustné Nová právní úprava konečně přináší jistotu ohledně možnosti započtení pohledávek zaměstnavatele na mzdu či plat zaměstnanců. Není však jednoznačná, pokud jde o maximální přípustnou výši započtení. Úprava obsažená v NOZ započtení pohledávek na mzdu zaměstnanců výslovně dovoluje, avšak pouze do výše poloviny zaměstnancovy mzdy, platu či jejich náhrad. Naproti tomu zákoník práce požaduje, aby při započtení na mzdu


PRACOVNĚPRÁVNÍ OKÉNKO zaměstnance byly respektovány podmínky stanovené pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a tedy, že se uplatní zejména pravidlo o nezabavitelné částce, na kterou již započtení není přípustné. Toto pravidlo zákoníku práce jako zákona speciálního by tak zřejmě mělo dostat přednost před úpravou dle NOZ. Dohodou o srážkách ze mzdy je

LEGAL NEWS: PROSINEC 2013 možné zajistit i více dluhů Stejná pravidla ohledně maximální částky mzdy či její náhrady, kterou je možné v důsledku započtení zaměstnanci nevyplatit, se uplatní také při srážkách ze mzdy prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy. Nově bude možné, aby měl zaměstnanec své dluhy zajištěny i více

dohodami o srážkách ze mzdy, ale k uzavření takové dohody se vyžaduje předchozí souhlas zaměstnavatele. Novinkou je také to, že náklady spojené s placením srážek nese zaměstnavatel jen u jedné dohody; má-li jich zaměstnanec více, nese náklady s placením srážek sám. Výši těchto nákladů vyčíslí zaměstnavatel. Autor: Mgr. Marie Janšová


ZE SLOVENSKA


Ochrana osobných údajov

S účinnosťou od 1. júla 2013 bol prijatý nový zákon o ochraně osobných údajov („zákon“). Tento zákon na jednej strane do značnej miery kopíruje pôvodne platný zákon o ochrane osobných údajov, na druhej strane však prináša aj nové povinnosti. Stručný prehľad zmien uvádzame nižšej: Možnosť využívať elektronický podpis Nový zákon konečne jednoznačne konštatuje, že písomný súhlas dotknutej osoby so spracovaním osobných údajov môže byť podpísaný aj zaručeným elektronickým podpisom. Doterajšia úprava totiž umožňovala len vlastnoručné podpísanie písomného súhlasu. Sprostredkovateľ len na základe písomnej zmluvy Poveriť sprostredkovateľa spracúvaním osobných údajov je možné len na základe písomnej zmluvy. Zmluva musí byť podpísaná najneskôr v deň začatia spracovania údajov sprostredkovateľom a musí obsahovať náležitosti stanovené zákonom. Sprostredkovateľ môže spracovávať osobné údaje prostredníctvom subdodávateľa len v prípade, ak je to výslovne dohodnuté v zmluve. Nový zákon umožňuje, aby sprostredkovateľ za prevádzkovateľa získaval a likvidoval osobné údaje, vybavoval námietky dotknutých osôb, poskytoval im informácie a vykonával prenos osobných údajov do členských štátov Európskej únie alebo tretích krajín. Doterajšie zmluvné vzťahy so sprostredkovateľom sa musia zosúladiť s novým zákonom do konca júna 2014. Sprístupňovanie, resp. zverejňovanie osobných údajov zamestnancov Zamestnávateľ bude môcť, bez súhlasu zamestnanca, sprístupniť tretím

osobám alebo zverejniť osobné údaje zamestnanca, a to v rozsahu: titul, meno, priezvisko, jeho zaradenie, miesto výkonu práce a kontaktné údaje (t.j. telefónne a faxové číslo, pracovný email). Podmienkou je, aby takéto sprístupnenie alebo zverejnenie bolo nevyhnutné na plnenie pracovných povinností a aby nenarušilo vážnosť, dôstojnosť a bezpečnosť zamestnanca. Monitorovanie priestoru, ktorý je prístupný verejnosti Nový zákon definuje priestor prístupný verejnosti ako priestor, do ktorého je voľný vstup a možno sa v ňom voľne zdržiavať bez časového obmedzenia alebo vo vymedzenom čase (napríklad nákupné centra, prevádzky obchodov, parky, parkoviská, okolie domov a bytov, ktoré je verejne prístupné, atď.). Nový zákon taktiež jednoznačne stanovil, že priestor bude môcť byť monitorovaný aj za účelom ochrany majetku alebo zdravia. Nový zákon prináša predĺženie lehoty na likvidáciu záznamu z monitorovania. Záznam získaný monitorovaním bude musieť byť zlikvidovaný do 15 dní (pôvodná lehota bola 7 dní) odo dňa nasledujúceho po dni, v ktorom bol záznam vyhotovený. Označenie monitorovaného priestoru sa nevyžaduje, ak tak nestanoví osobitný zákon. Poučenie oprávnených osôb Nový zákon jasne stanovuje, že oprávnenou osobou (takou osobou je osoba, ktorá prichádza do styku s osobnými údajmi v rámci svojho pracovného alebo obdobného pomeru) sa daná osoba stáva až dňom jej poučenia o právach a povinnostiach vyplývajúcich jej zo zákona. Zákon zároveň presne určuje obsah písomného záznamu, ktorým sa potvrdzuje vykonanie poučenia a ustanovenie oprávnenej osoby.

Prevádzkovatelia sú povinný poučiť oprávnené osoby o existencii nového zákona a povinnostiach z neho vyplývajúcich do konca roka 2013. Zodpovedná osoba Nový zákon prináša významné zmeny v ustanoveniach týkajúcich sa zodpovednej osoby, t.j. osoby, ktorá dozerá na dodržiavanie zákona pri spracúvaní osobných údajov. Od júna je prevádzkovateľ povinný písomne určiť zodpovednú osobu len v prípade, ak spracúva osobné údaje prostredníctvom 20 a viac oprávnených osôb. Určiť možno za zodpovednú osobu len takú fyzickú osobu, ktorá je plne spôsobilá na právne úkony, je bezúhonná a má platné potvrdenie o absolvovaní skúšok zodpovednej osoby, ktoré jej vydá Úrad na ochranu osobných údajov („Úrad“) po tom, čo u neho absolvuje školenie a úspešne urobí skúšky. Zodpovednú osobu, ktorá bude spĺňať nové požiadavky je potrebné poveriť do konca júna 2014 a toto poverenie oznámiť Úradu. Zavedenie poplatkov za registráciu informačných systémov Registrácia informačného systému alebo zmena registrácie stojí 20,- EUR, pri osobitnej registrácií informačného systému alebo jeho zmene 50,- EUR. Dňom účinnosti nového zákona sa všetky registrácie a osobitné registrácie informačných systémov rušia a je potrebné ich nanovo zaregistrovať najneskôr do konca roka 2013. Cezhraničný prenos osobných údajov do tretích krajín Malé zmeny sa dotkli aj prenosu osobných údajov do tretích krajín (t.j. do krajín mimo EU). Ak prevádzkovateľ prijme záruky vyplývajúce zo štandardných zmluvných doložiek alebo záväzných vnútropodnikových


ZE SLOVENSKA pravidiel, ktoré boli schválené niektorým z úradov na ochranu osobných údajov so sídlom v členskom štáte EÚ, prenos osobných údajov do

LEGAL NEWS: PROSINEC 2013 tretích krajín, ktoré nezaručujú primeranú ochranu, sa bude môcť uskutočniť aj bez písomného súhlasu dotknutej osoby. To neplatí pre

osobitnú kategóriu osobných údajov (napr. rodné číslo, rasa, atď.). Autori: Lucia Regecová, Danica Valentová


ZE SLOVENSKA


Slovenské koncernové právo

Obchodný zákonník vo svojich ustanoveniach upravuje viaceré prípady, v ktorých sa kladú podmienky pre uzatváranie zmlúv medzi spoločníkmi alebo konateľmi a „ich spoločnosťami“. Ich cieľom je hlavne sprehľadnenie týchto obchodov a dosiahnutie reálneho oceňovania predmetu zmlúv. Hlavne písomne Požiadavka sprehľadnenia obchodov sa dotýka jednoosobových kapitálových spoločností – spoločností s ručením obmedzením a akciových spoločností. Hlavne u malých a stredných podnikateľoch je bežné, že jediný spoločník je zároveň aj konateľom spoločnosti. V takom prípade musí byť akákoľvek zmluva, ktorá sa uzatvára medzi spoločnosťou a jediným spoločníkom, ktorý je zároveň aj konateľom spoločnosti, uzatvorená v písomnej forme. Rovnaký princíp sa uplatní aj pri akciovej spoločnosti. Zmluva, ktorá sa uzatvára medzi akciovou spoločnosťou a jej jediným akcionárom, ktorý je súčasne členom jej predstavenstva, musí byť taktiež písomná. Obmedzenia pri nadobúdaní majetku s.r.o. a a.s. Veľký pozor si treba dávať pri uzatváraní zmlúv, ktorými spoločnosť nadobúda majetok za protihodnotu (t.j. kúpnu cenu) vo výške najmenej 10% z jej základného imania, a ktorá je uzatvorená medzi s.r.o. alebo a.s. a: jej zakladateľom, spoločníkom alebo akcionárom, osobou blízkou so zakladateľom alebo spoločníkom/akcionárom, ovládanou osobou alebo ovládajúcou osobou. Spoločnosť môže nadobúdať majetok najmä kúpnou zmluvou, zmluvou o predaji podniku, zmluvou o kúpe

prenajatej veci, odplatným postúpením pohľadávky, atď. Ak by sa takáto zmluva uzatvárala do dvoch rokoch od vzniku spoločnosti, návrh zmluvy musí byť vopred schválený valným zhromaždením spoločnosti. Obchodný zákonník však nestanovuje následky neschválenia návrhu zmluvy, t.j. či je zmluva neplatná. V zásade platí, že ak má zmluva všetky náležitosti, je platná. Avšak spoločnosť môže zakročiť voči konateľom alebo členom predstavenstva, ktorí zmluvu podpísali bez predchádzajúceho schválenia jej návrhu valným zhromaždením a požadovať od nich prípadnú náhradu vzniknutej škody. Za účelom posúdenia, či kúpna cena alebo odplata za majetok, ktorý spoločnosť nadobúda, zodpovedá jeho reálnej hodnote, musí byť hodnota predmetu zmluvy určená znaleckým posudkom. Vyhotovenie znaleckého posudku nebude potrebné, ak valné zhromaždenie spoločnosti rozhodne, že hodnota predmetu zmluvy sa nemusí určiť znaleckým posudkom ak (i) jeho hodnota už bola určená znaleckým posudkom, ktorý bol vyhotovený k dátumu nie staršiemu ako 6 mesiacov pred nadobudnutím práva k predmetu zmluvy spoločnosťou, pričom počas týchto 6 mesiacov nedošlo k výraznej zmene hodnoty majetku alebo (ii) ak je hodnota predmetu zmluvy uvedená v riadnej účtovnej závierke za predchádzajúce obdobie, ktorá je overená audítorom bez výhrady. V oboch prípadoch je štatutárny orgán povinný vyhotoviť písomnú správu s opisom predmetu zmluvy, spôsobe jeho ocenenia a s vyhlásením, že nenastali okolnosti, ktoré by výrazne zmenili hodnotu majetku po jeho ocenení. Účinnosť zmluvy nastane najskôr jej uložením do zbierky listín spolu so

znaleckým posudkom. Ak nedošlo k vyhotoveniu znaleckého posudku, do zbierky listín sa ukladá (i) predchádzajúci znalecký posudok, ktorý nie je starší ako 6 mesiacov alebo auditovaná účtovná závierka s uvedením hodnoty majetku a (ii) správa štatutárneho orgánu podľa predchádzajúceho odseku. Zmluvné strany si samozrejme môžu dohodnúť, že účinnosť zmluvy nastane neskôr ako jej uložením do zbierky listín spolu s uvedenými dokumentmi. Pokiaľ by znalecký posudok nebol vyhotovený, ani by sa neuplatnilo vyššie uvedené alternatívne určenie ceny, takáto zmluva by bola neplatná pre rozpor so zákonom. Uvedené obmedzenia sa netýkajú, darovacej zmluvy (nakoľko ide o bezodplatnú zmluvu), zmlúv uzatváraných pri bežnom obchodnom styku, na nadobudnutie majetku podľa rozhodnutia súdu alebo správneho orgánu a na majetok nadobudnutý na burze za cenu rovnajúcu sa kurzu zodpovedajúcemu ponuke v tom čase. Bežným obchodným stykom je uzatváranie zmlúv, ktoré súvisia s podnikateľskou činnosťou spoločnosti. Obmedzenie pri možnom zmenšovaní majetku akciovej spoločnosti Ak chce akciová spoločnosť poskytnúť úver, pôžičku, previesť majetok alebo poskytnúť užívanie majetku akciovej spoločnosti (nájom, výpožičku), poskytnúť ručenie, záložné právo alebo iné formy zábezpeky (i) členovi predstavenstva, (ii) prokuristovi (iii) inej osobe oprávnenej konať za a.s. (napríklad podnikový zmocnenec), (iv) im blízkym osobám, ktoré konajú na ich účet alebo (v) právnickým a fyzickým osobám v mene ktorých tieto osoby konajú, môže tak urobiť len na základe predchádzajúceho súhlasu dozornej


ZE SLOVENSKA rady a za podmienok obvyklých v bežnom obchodnom styku (napríklad pri dodržaní obvyklej výšky zmluvných sankcií, úroku z omeškania, atď.). V prípade, že predchádzajúci súhlas dozornej rady bude chýbať, právny úkon nebude spoločnosť zaväzovať a spoločnosť si môže uplatňovať náhradu škody voči členom predstavenstva. Ak by súhlasom

LEGAL NEWS: PROSINEC 2013 dozornej rady došlo k porušeniu povinnosti jej členov konať s odbornou starostlivosťou, napríklad by súhlasili s uzatvorením zmluvy aj za neobvyklých podmienok, spoločnosť by si mohla nárokovať náhradu škody aj voči členom dozornej rady . Jedinou výnimkou z povinnosti získania predchádzajúce súhlasu dozornej rady v uvedených prípadoch je situácia,

kedy akciová spoločnosť ako spoločnosť ovládajúca poskytuje plnenie ovládanej osobe. Pri transakciách so spriaznenými osobami je potrebné brať vyššie uvedené pravidlá do úvahy, v opačnom prípade môže dôjsť k neplatnosti celej transakcie. Autori: Jiří Sixta, Danica Valentová


REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA


Nová úprava nájemních vztahů

Od 1. 1. 2014 bude celá problematika nájemních vztahů nemovitostí, včetně bytů a nebytových prostor i nájmu movitých věcí upravena v novém občanském zákoníku („NOZ“). Ruší se nejen zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ale také zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů.

●

Nový občanský zákoník navíc stanoví pravidlo, podle kterého bez ohledu na to, zda byla nájemní smlouva k nemovitostem, bytům či nebytovým prostorám uzavřena před 1. 1. 2014 nebo až po tomto datu, budou se nájemní vztahy řídit pouze NOZ (§ 3074 NOZ). Starými předpisy se budou řídit pouze konkrétní práva a povinnosti stran - nároky, které již vznikly. Níže uvádíme seznam těch největších a nejdůležitějších změn v nájemních vztazích: Změny obecně pro všechny nájemní vztahy ●

●

●

●

●

●

●

Lze pronajmout i věc, která vznikne teprve v budoucnu (dnes to judikatura vylučovala). Nájem nemovité věci lze zapsat do katastru nemovitostí (nikdo se tak nebude moci dovolávat toho, že o nájemním vztahu k nemovitosti, kterou koupil, nevěděl). Ujednají-li si strany nájem na dobu určitou delší než padesát let, má se za to, že byl nájem ujednán na dobu neurčitou s tím, že v prvních padesáti letech lze nájem vypovědět jen z ujednaných výpovědních důvodů a v ujednané výpovědní době. Výslovně je stanoveno, že pronajímatel nemá právo o své vůli pronajatou věc měnit. To samozřejmě neplatí u nutných oprav. Je stanovena povinnost nájemce věc užívat jako řádný hospodář. Na zajištění nájemného má dnes pronajímatel zástavní právo k movitým věcem v prostorách. Od 1.

●

●

1. 2014 nemá pronajímatel právo zástavní, ale právo zadržovací. Je tedy oprávněn tyto věci zadržet až do zaplacení dlužného nájemného. Změní-li se vlastník věci, přejdou práva i povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Nicméně pro nového vlastníka nebudou závazná ta ujednání o pronajímatelových povinnostech, které NOZ nestanoví, ledaže o nich nový vlastník věděl (např. pokud si dělal due diligence). Navíc pokud nový vlastník věci neměl rozumný důvod pochybovat, že kupuje věc, která není pronajata, a ono se ukáže, že pronajata je, má tento nový vlastník právo nájem vypovědět do tří měsíců poté, co se dozvěděl nebo musel dozvědět o tom, že je věc pronajata a kdo je nájemcem. To ale neplatí, byl-li pronajat byt, ve kterém nájemce bydlí. V takovém případě pronajímatel vypovědět smlouvu nemůže. Je-li dána výpověď bez výpovědní doby, musí být taková výpověď vždy odůvodněná. Změnila se pravidla pro automatické prodloužení smlouvy. Automatické prodloužení smlouvy je možné i u bytu, což dnes nešlo. Od 1. 1. 2014 nebude zapotřebí podání žaloby o vyklizení, aby se smlouva automaticky neprodloužila, ale bude stačit i zaslání písemné výzvy k vyklizení nájemci do jednoho měsíce po skončení nájmu, a u nájmu bytu do tří měsíců (pokud nájemce byt v této době užívá). Pokud výzva zaslána nebude, nájem se prodlouží maximálně o rok, u bytů o dva roky. Pokud strana porušuje smlouvu zvlášť závažným způsobem a tím působí druhé straně značnou újmu, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

Změny v nájmu bytů ●

Speciální ustanovení o nájmu bytu či

●

●

●

●

●

●

●

●

domu se použijí na každé prostory, které slouží k bytovým potřebám, tedy i na nebytový prostor, který slouží k potřebě bydlení. Naopak nebude chráněn nájem bytu, kde nájemce nebydlí a používá ho pro jiné účely, nebo nájem bytu, kde nájemcem je právnická osoba, jelikož ta nemá bytové potřeby. Ačkoliv se práva nájemce částečně oslabují - dochází k vypuštění bytových náhrad a soud již nemusí k výpovědi přivolit - nájem zůstává i nadále chráněn, neboť ustanovení o nájmu bytu jsou jednostranně kogentní, což znamená, že se k ujednáním, která zkracují nájemcova práva, nepřihlíží. Pokud nájemce v bytě bydlí, je oprávněn byt (jeho část) podnajmout jiné osobě i bez souhlasu pronajímatele (jde tedy např. o podnájem pokoje). NOZ výslovně zakazuje sjednávat v nájemních smlouvách na byt s nájemcem smluvní pokutu nebo zjevně nepřiměřené povinnosti. Pokud tam takové ujednání bude, nebude se k němu přihlížet. Výpověď musí být písemná a musí obsahovat poučení o námitkách a soudním přezkumu. Nájemce má právo smlouvu na dobu určitou kdykoliv vypovědět, změní-li se okolnosti do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Neplatnost výpovědi pronajímatele musí nájemce aktivně zažalovat ve dvou měsíční lhůtě ode dne doručení výpovědi. Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li jeho chov pronajímateli a ostatním nepřiměřené obtíže. Nájemce také může v bytě pracovat nebo i podnikat, nezpůsobí-li to zvýšené zatížení pro byt nebo dům. Pronajímatel si může vyhradit, že se vyžaduje jeho souhlas s přijetím



●

●

●

nového člena do nájemcovy domácnosti (to neplatí, jedná-li se o sobu blízkou nebo případy zvláštního zřetele hodné). Pronajímatel může požadovat, aby v bytě žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu. Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného. Neujednají-li si ho a nevyloučí to, má pronajímatel právo jednou ročně navrhnout zvýšení nájemného až do výše místně srovnatelného obvyklého nájemného s tím, že zvýšení v součtu tří let může být maximálně 20 % původního nájemného. Obdobně lze nájemné i snižovat. Pokud nájemce s návrhem nesouhlasí, může se do tří měsíců pronajímatel domáhat určení nájemného u soudu. Pronajímatel může navrhnout zvýšení nájmu na financování úprav bytu nebo domu, jež ho trvale zlepšují. Pokud s navrhovaným zvýšením nájemného souhlasí alespoň 2/3 nájemců, platí zvýšené nájemné i pro ostatní nájemce, kteří se zvýšením nesouhlasili. Vyžadovaná jistota (neboli kauce) může být stanovena až do výše šestinásobku měsíčního nájemného. Dnes je možný jen třínásobek (ovšem i se započtením záloh, zatímco NOZ mluví jen o nájemném). Při skončení nájmu si pronajímatel může započíst, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Dnes je započtení možné jen pokud má pronajímatel na dlužnou

LEGAL NEWS: PROSINEC 2013 částku vykonatelné soudní rozhodnutí. Nájemce má navíc právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Změny v nájmu nebytových prostor ● ●

● ●

●

●

●

Speciální ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání se použijí vždy tehdy, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, a to bez ohledu na to, zda je účel nájmu ve smlouvě vyjádřen. Nemusíme tedy již řešit, zda použijeme různé zákony, pokud pronajímáme část nemovitosti a pokud pronajímáme ohraničené (vyčleněné) nebytové prostory. Podstatné pouze je, zda nepronajímáme k podnikání. Smlouva nemusí být písemná. Způsob rozúčtování služeb, pokud nebude sjednán ve smlouvě, stanoví jiný právní předpis, který zatím nebyl vydán. Nájemce nemůže změnit činnost v prostoru, pokud by změna způsobila zhoršení poměrů nemovité věci, poškodila pronajímatele či ostatní uživatele nemovitosti. Nájemce je v omezené míře oprávněn na nemovitou věc umístit štít či návěstí jen se souhlasem pronajímatele, který nesmí být bezdůvodně odmítnut. Pokud se pronajímatel do měsíce nevyjádří, platí, že souhlasí. Nájemce může převést nájem při

●

●

●

převodu podnikatelské činnosti nájemce (např. při převodu závodu) jen se souhlasem pronajímatele. Souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu musí být písemná. Výpověď smlouvy na dobu určitou ze zákonných důvodů je tříměsíční a musí být odůvodněná, jinak je neplatná. Výpověď smlouvy na domu neurčitou je šestiměsíční, s výjimkou případu, kdy má strana k výpovědi vážný důvod, pak je výpověď tříměsíční. Pokud nájem trvá pět či více let je výpovědní doba vždy šestiměsíční. Vypovídaná strana má právo podat proti výpovědi do jednoho měsíce námitky. Pokud strana nevezme výpověď zpět, rozhodne o námitkách soud, pokud se vypovídaná strana na soud obrátí do dvou měsíců po uplynutí lhůty ke zpětvzetí výpovědi. Nájemce má nové právo - skončí-li nájem výpovědí ze strany pronajímatele, má nájemce právo na náhradu za výhodu pronajímatele, nebo nového nájemce, kterou získali převzetím zákaznické základny vybudované vypovězeným nájemcem. Nájemce toto právo nemá, byl-li z nájmu vypovězen pro hrubé porušení svých povinností.

Závěrem je potřeba znovu zdůraznit, že i na vaše staré vztahy se tedy aplikují výše uvedené nové principy, práva a povinnosti stran. Autor: Markéta Tvrdá




Náhrada škody dle nového občanského zákoníku Nový občanský zákoník podstatně změnil právní úpravu náhrady škody. Reformou prošel pojem škody, předpoklady, za kterých bude nutné ji hradit, i způsob náhrady. Škodou se nově míní újma na jmění (§ 2894 odst. 1 NOZ). Rozumí se jí nejen snížení majetku (aktiv) poškozeného, ale také například zvětšení jeho dluhů (pasiv). Padá tak dosavadní judikatura, která nespatřovala vznik škody v tom, že poškozenému vznikl přičiněním škůdce dluh (např. finanční úřad mu vyměřil pokutu). Škodu povinný utrpěl až v okamžiku, kdy takový dluh zaplatil anebo kdy musel strpět výkon exekuce na svůj majetek. Až tehdy se – striktně vzato - snížil jeho majetek. Nově bude možné nahlížet jako na škodu již na samotný dluh. Škůdce bude povinen poškozeného tohoto dluhu zbavit (jeho zaplacením, dohodou s věřitelem o jeho prominutí, anebo také převzetím) nebo mu za něj poskytnout náhradu (§ 2952 NOZ). Ani nový občanský zákoník obecně nerozšiřuje pojem škody o újmu nemajetkovou, kterou je kupříkladu pošramocená pověst či psychické strádání. Ke kompenzaci nemajetkové újmy bude škůdce povinen, jen když si to strany ujednají, anebo stanoví-li tak zákon (§ 2894 odst. 2 NOZ). Okruh situací, pro které tak činí, se nicméně významně rozšiřuje. Za všechny lze zmínit například svévolné či škodolibé poškození věci, tedy obecně poškození, z něhož má škůdce potěšení. V takovém případě nahradí poškozenému i cenu zvláštní obliby věci, tedy v podstatě psychickou újmu spojenou s jejím zničením či poškozením. Újmu v podobě odůvodněného pocitu osobního neštěstí, které nelze jinak odčinit, bude škůdce povinen kompenzovat i tehdy, odůvodní-li to zvláštní okolnosti. To

je dosti vágní vymezení. Bude záležet jen na soudcích, ve kterých situacích dovodí takové okolnosti. Zákon poskytuje jen základní vodítko. O tyto případy by mělo jít zvláště tehdy (leč nikoliv výlučně – výčet je demonstrativní), poruší-li škůdce z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobí-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky. Nemajetkovou újmu bude třeba hradit rovněž ve všech případech, kdy povinnost k náhradě stanoví zákon o obchodních korporacích, tedy v podstatě vždy, vznikne-li taková újma následkem porušení povinnosti stanovené společenstevním právem. V rovině obecné úpravy nový občanský zákoník opouští dosavadní jednotné pojetí civilního deliktu. Dle něho odpovědnost zakládalo porušení libovolné právní povinnosti. Nezáleželo na tom, zda ji stanovil zákon, nebo dohoda stran. Nová právní úprava rozlišuje tři typy základních deliktů – porušení dobrých mravů (§ 2909 NOZ), zákona (§ 2910 NOZ) a smlouvy (§ 2913 NOZ). Právní režim jednotlivých typů se bude lišit. Ryze deliktní odpovědnost (náhrada škody při porušení povinnosti stanovené zákonem) se např. bude blížit dnešnímu subjektivnímu pojetí občanskoprávní odpovědnosti. Škůdce bude povinen k náhradě jen při vlastním zavinění, byť presumovaném. Odpovědnost kontraktní (náhrada škody při porušení povinnosti stanovené smlouvou) naopak navazuje na současnou objektivní odpovědnost obchodněprávní. Škůdce nahradí škodu bez ohledu na své zavinění, povinnosti se však zprostí, dovolá-li se liberačních důvodů vymezených v § 2913 odst. 2 NOZ. Naznačené dělení otevírá otázku, do které kategorie podřadit porušení povinnosti stanovené

zákonem, leč pro smluvní vztah. Typicky povinnost péče řádného hospodáře, kterou stanoví zákon, ovšem coby součást minimálního (zákonného) obsahu smlouvy o výkonu funkce. Domníváme se, že důsledky takového porušení by logicky měly spadnout pod režim smluvní odpovědnosti. V teorii jsme však zaznamenali i názory odlišné. Doplňme, že ani režim smluvní odpovědnosti nebude vylučovat povinnost nahradit škodu jiné osobě, než je účastník smlouvy, k jejímuž porušení došlo. Oproti dnešní judikatuře, která je v tomto ohledu prakticky bezbřehá, se však částečně zúží okruh potenciálně oprávněných. Z nového občanského zákoníku se podává, že porušitel smluvní povinnosti nahradí škodu třetí osobě (která není stranou smlouvy) jedině tehdy, mělo-li splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit jejímu zájmu. Taková úprava se blíží německému pojetí smlouvy s ochrannými účinky pro třetího (Vertrag mit Schutzwirkung für Dritte). Zásadních změn se dočkaly skutkové podstaty zvláštní odpovědnosti (náhrada škody z provozní činnosti, škody způsobená provozem zvlášť nebezpečným, škody z provozu dopravních prostředků atd.). Některé z těch dosavadních se vyčlenily k samostatné úpravě, jiné přibyly. Velikým problémem pro podnikatele ve službách a stavebnictví by mohla být zvláštní úprava náhrady škody na nemovité věci (§ 2926 NOZ). Kdo, byť oprávněně, provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou. Vždy bez ohledu na to, zda při tom porušil právní povinnost, a bez možnosti jakékoliv liberace. To je značný posun oproti dnešnímu pojetí


REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA odpovědnosti za provozní činnost či provoz zvlášť nebezpečný. Strany sice zásadně budou moci předem sjednat omezení či vyloučení práva na takovou náhradu, a to i jako právo věcné, dojde-li k jeho zápisu do veřejného seznamu, problém však budou mít ti, kdož na to včas nevzpomenou, resp. vůči těm, s nimiž žádnou smlouvu neuzavírají, např. když rekonstrukcí nemovitosti např. zhotovitel poškodí jinou nemovitost, aniž to mohl předvídat. Zbystřit by ale měli také všichni majitelé nemovitostí, pokud jde o novou právní úpravu náhrady škody způsobené věcí, včetně nemovité (§ 2936 - § 2938 NOZ). Způsobí-li např. kolemjdoucímu škodu nájemník či jeho návštěva tím, že z okna vyhodí nějaký předmět, a škůdce nebude možné určit (např. proto, že se nepodaří zjistit, ze kterého okna věc vylétla nebo kdo ji vlastně vyhodil), nahradí škodu vlastník nemovitosti. Bude-li jich více (např. u bytových domů), nejspíš ji nahradí všichni, patrně i prostřednictvím

LEGAL NEWS: PROSINEC 2013 společenství vlastníků. Stejně tak, dojde-li k odloučení části budovy (např. kusu omítky) v důsledku její vady či nedostatečné údržby. Způsobenou škodu nahradí nejen současný vlastník budovy, ale solidárně s ním i vlastník předchozí, měla-li škoda příčinu v nedostatku vzniklém za trvání jeho vlastnictví, na který svého nástupce neupozornil, a došlo-li ke škodě do roka od zániku jeho vlastnického práva. Profesionálové všech oborů by zase měli zaregistrovat novou úpravu náhrady škody způsobené informací či radou (§ 2950 NOZ). Opět zcela bez ohledu na své zavinění, porušení právní povinnosti a dokonce i existenci smlouvy, a bohužel i bez možnosti jakékoliv liberace, nahradí každý, kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, škodu, kterou způsobí jinému neúplnou či nesprávnou informací, nebo jen „škodlivou“ radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Mimořádně

rizikovým se tak stane publikování jakýchkoliv odborných informací či „rad“, jestliže čtenáři platí za jejich zpřístupnění (např. v odborných časopisech či publikacích), ale např. i vystupování na veřejných konferencích či školeních, opět bude-li účast na nich zpoplatněna. Revoluční změnou prošla také právní úprava způsobu náhrady škody. Zatímco současná úprava upřednostňovala náhradu peněžní, nový občanský zákoník staví na principu restituce naturální (§ 2951 odst. 1 NOZ). Škoda se ze zákona nahradí uvedením do předešlého stavu. Teprve, nebude-li to možné, anebo požádá-li o to poškozený, může ji škůdce hradit v penězích. Strany si náhradu v penězích také nepochybně mohou předem sjednat. Jestliže tak však neučiní a poškozený nezbaví škůdce břímě naturální restituce, bude na škůdci, aby vlastním přičiněním i nákladem uvedl poškozeného do stavu, jako by ke škodné události nedošlo. Autor: Petr Čech


AKTUÁLNĚ


Právnická firma roku 2013

Na slavnostním galavečeru Právnické firmy roku, který se konal 11. 11. 2013 v hotelu Intercontinental Praha byla naše kancelář vyhodnocena jako Nejlepší advokátní kancelář v ČR v oblasti Pracovního práva, za což patří poděkování i Vám, našim klientům.

Úspěch naší kanceláře v soutěži Právnická firma roku v kategorii Pracovní právo nás upřímně těší a vážíme si jej o to více, že jsme ho získali v tak silném konkurenčním prostředí jiných významných advokátních kanceláří. Ocenění reflektuje dlouhodobou kvalitní práci a individuální přístup k Vám. Každý případ je pro nás výzvou, řešíme jej individuálně. Klíčem k úspěchu je pochopit Vaše skutečné potřeby. Svou práci máme rádi, proto pro naše klienty sledujeme novinky v právní oblasti,

pomáháme a podílíme se na jejich vzdělávání ve všem, co se jejich praxe z hlediska práva týká. Toto ocenění je pro nás o to cennější, že odráží hodnocení naší kanceláře nejenom nezávislou skupinou hodnotitelů, ale i kolegy z jiných advokátních kanceláří. Je to pro nás velká motivace a závazek vůči Vám, našim klientům, nepolevit a pokračovat ve vysoké kvalitě i nadále. Marie Janšová


AKTUÁLNĚ


PF 2014


Osvobození procesu vzniku smlouvy

Recommend Documents