smlouvy o zprostředkování, smlouvy komisionářské a smlouvy o obchodním zastoupení

DPH

VERLAG DASHÖFER

ON-LINE ON-LINE Novinky z legislativy a praxe pro plátce DPH

Praha 5. září 2014

Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury

O L G A H O L U B O VÁ A KO L E K T I V A U T O R Ů

18/2014 Vážení a milí čtenáři,

Zprostředkovatelské služby a DPH

toto vydání Vám přináší velmi zajímavý článek na téma Zprostředkovatelské služby a DPH – 1. část od Ing. Dany

– 1. část Ing. Dana Langerová

Úvod Uplatňování daně z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen ZDPH) při poskytování zprostředkovatelských služeb v různých oblastech je častým před mětem dotazů. Následující řádky budou tedy věnovány aplikaci jednotlivých ustanovení ZDPH v případě poskytování zprostředkovatelských služeb v různých oborech činností. Vyplyne z nich, že u služeb zprostředkování může být místo plnění stanoveno jak v tuzemsku, tak mimo tuzemsko. Pokud je místo plnění u služeb zprostředkování v tuzemsku, může se jednat o plnění zdanitelné, plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, ale také o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Zabývat se budeme veškerými těmito variantami, a to především s uvedením typických příkladů pro jednotlivé situace.

I. Zprostředkovatelská služba Pojem zprostředkovatelská služba jako takový není v žádném z ustanovení ZDPH definován. Obecně se však jedná o poskytování služeb charakteru sjednání či zajištění určitých obchodních či jiných záležitostí. Ve vazbě na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), se bude jednat především o služby sjednávané na základě smlouvy příkazní,

Langerové. smlouvy o zprostředkování, smlouvy komisionářské a smlouvy o obchodním zastoupení. Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce (§ 2430 až § 2444 občanského zákoníku). Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi (§ 2445 až § 2454 občanského zákoníku). Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu (§ 2455 až 2470 občanského zákoníku). Ke smlouvě komisionářské je na místě uvést, že ZDPH obsahuje několik speciálních ustanovení, která prodej zboží či poskytování služeb na základě smlouvy komisionářské řeší. Dle ustanovení § 13 odst. 3 písm. b) ZDPH se za dodání zboží pro účely tohoto zákona považuje dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, přičemž toto dodání se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi. Ustanovení § 14

Dále zodpovídáme Vaše dotazy. Do příštích vydání pro Vás připravujeme další novinky v DPH nebo například článek o registraci k DPH. Existuje nějaká oblast DPH, která Vám dělá problémy? Napište nám na [email protected] a naši odborníci zpracují seriál o problematice, která Vás zajímá.

Obsah Zprostředjkovatelské služby – 1. část .......................................... 1 Dotazy Sazba DPH u opravy plynového kotle ............................ 5 Nárok na odpočet DPH u vzdělání ...................................... 5 Registrace k DPH na Slovensku .................................. 6 Vrácená záloha ............................ 6 Nákup a prodej pozemlů ............ 7 Biologické ošetření odpadního potrubí ...................... 7 Uplatnění nároku na odpočet DPH .......................... 8 Dovoz automobilu ...................... 8

odst. 2 písm. b) ZDPH je nastaveno obdobně pro poskytování služeb na základě komisionářské či obdobné smlouvy. Je zde tedy nastavena jakási fikce samostatného plnění – dodání zboží či poskytnutí služby komisionářem, ačkoli komisionář dodává zboží či poskytuje službu, které jsou vlastnictvím komitenta nebo třetí osoby. Zdanitelné plnění se přitom považuje za uskutečněné dle ustanovení § 21 odst. 5 písm. g) a h) ZDPH dnem dodání zboží (poskytnutí služby) třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem dodání zboží (poskytnutí služby) třetí osobou. Zjednodušeně řečeno komitent dodá zboží komisionáři a ve chvíli, kdy komisionář toto zboží dodá třetí osobě, dochází k uskutečnění zdanitelného plnění při dodání tohoto zboží jak ze strany komitenta komisionáři, tak ze strany komisionáře třetí osobě. Pokud se jedná o tuzemské zdanitelné plnění a komisionář i komitent jsou plátci, vystaví oba ke stejnému datu doklad na prodej stejného zboží a přiznají daň na výstupu. Komisionář si z daňového dokladu vystaveného komitentem může uplatnit nárok na odpočet daně při splnění obecných podmínek daných pro možnost uplatnění daně na vstupu ZDPH. Příklad na aplikaci jednotlivých zmíněných ustanovení ZDPH je uveden v poslední kapitole tohoto příspěvku. Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi (§ 2483 až § 2520 občanského zákoníku).

II. Obrat Než se začneme zabývat uplatňováním daně v případě zprostředkovatelských služeb u plátců, připomeneme si, jakým způsobem dochází k načítání úplat za zprostředkovatelské služby do obratu. Tato skutečnost má význam jak pro osoby povinné k dani, které plátci nejsou, a to z důvodu případného vzniku povinnosti registrace ve vazbě na dosaženou výši obratu, tak pro plátce, kteří sledují obrat z důvodu určení zdaňovacího období, případně z důvodu záměru zrušení registrace. Pravidla určující zahrnování úplat do obratu jsou obsažena v ustanovení § 4a ZDPH. Do obratu se pro účely ZDPH načítají úplaty bez daně za poskytnuté služby s místem plnění v tuzemsku, pokud jde o úplaty za plnění zdanitelná, plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně nebo plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56 ZDPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Je na místě zdůraznit první z podmínek, tedy že do obratu se načítají pouze úplaty, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Pokud je místo plnění u poskytnuté zprostředkovatelské služby stanoveno mimo tuzemsko, úplata náležející osobě povinné k dani za toto plnění se do obratu pro účely ZDPH nenačítá. Je-li místo plnění u zprostředkovatelské služby stanoveno v tuzemsku, pak se do obratu načítají veškeré úplaty osobě povinné k dani náležející jí za plnění zdanitelná. Stejně tak se do obratu načítají veškeré úplaty za plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně. Jinak je tomu u úplat za plnění

osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, neboť do obratu se načítají pouze ty, které jsou úplatami za plnění osvobozená od daně dle § 54, § 54a, § 55 a § 56 ZDPH, a to pouze tehdy, pokud nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Výklad pojmu „doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně” lze citovat z informace zveřejněné na stránkách Ministerstva financí ČR v prosinci 2008 (Informace k uplatňování DPH pro územně samosprávné celky): „... taková činnost, která není prováděna pravidelně, neexistuje ani předpoklad její soustavnosti, který je vyjádřen záměrnou opakovaností, na její uskutečňování není vyčleněný personál, náklady a úplata přijatá za takovou činnost je v porovnání s celkovým obratem minimální. Jedná se o činnost, která je uskutečněním něčeho výjimečného, nahodilého a nepředvídaného.” Ve vazbě na výše uvedená speciální ustanovení ZDPH pro prodej zboží či poskytování služeb na základě komisionářské či obdobné smlouvy je na místě uvést, že do obratu pro účely ZDPH se u komisionáře zahrnuje pouze jeho odměna (provize) za jím poskytnutou službu – „obstarání záležitosti na účet komitenta”. Příklady

Tuzemská osoba povinná k dani zprostředkuje maďarské firmě prodej jejích potravinářských výrobků několika tuzemským firmám. Místem plnění je dle ustanovení § 9 odst. 1 ZDPH Maďarsko (viz Místo plnění). Úplata za zprostředkování se tuzemské osobě povinné k dani do obratu nenačítá (místo plnění poskytnuté služby je mimo tuzemsko).

Připravujeme pro Vás seriál Novela zákona o DPH od 1. 10. 2014 a 1. 1. 2015 Novela ZDPH od 1. 10. 2014 a 1. 1. 2015: 1. Hodlá zavést druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 %, které by mělo podléhat zboží uvedené v nové příloze č. 3a k zákonu o DPH. 2. Ruší již dříve schválené části zákonů č. 370/2011 Sb., 295/2012 Sb. a 500/2012 Sb., které měly od r. 2016 zavést jednotnou sazbu daně ve výši 17,5 % a provádí z toho plynoucí další úpravy zákona o DPH. 3. Zachovává stávající hranici výše obratu pro registraci k DPH na 1 000 000 Kč. 4. Zavádí nová pravidla pro stanovení místa plnění, zejména u telekomunikačních služeb, rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani. 5. Pro zjednodušení registrace, podávání daňového přiznání a placení daně zavádí tzv. zvláštní režim jednoho správního místa, který formálně člení na a) režim mimo EU a b) režim EU. 6. Stanoví pravidla podávání daňového přiznání a placení daně v režimu jednoho správního místa v tuzemsku, stanoví pravidla registrace a zrušení registrace osoby povinné k dani k režimu jednoho správního místa v tuzemsku.

2

DPH on-line

18/2014 – vyšlo 5. září 2014

Tuzemská osoba povinná k dani zprostředkuje jiné tuzemské firmě prodej jejích potravinářských výrobků několika dalším tuzemským firmám. Místem plnění je dle ustanovení § 9 odst. 1 ZDPH tuzemsko (viz Místo plnění) a jedná se o plnění zdanitelné. Úplata za zprostředkování se tuzemské osobě povinné k dani do obratu načítá. Tuzemská osoba povinná k dani zprostředkovává pro tuzemskou firmu penzijní připojištění soukromých osob. Místem plnění je dle ustanovení § 9 odst. 1 ZDPH tuzemsko (viz Místo plnění) a jedná se o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54a ZDPH (nejde o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně). Úplata za zprostředkování se tuzemské osobě povinné k dani do obratu načítá.

III. Místo plnění Již v předchozí kapitole bylo zmíněno, že pro vyhodnocení načítání úplat za plnění do obratu je důležité, zda se jedná o plnění s místem plnění v tuzemsku či nikoli. Tato skutečnost, tedy zda se místo plnění zprostředkovatelské služby nachází v tuzemsku, je podstatná také z hlediska určení, zda plnění bude předmětem daně dle tuzemského ZDPH. Je-li místo plnění stanoveno mimo tuzemsko, pak zprostředkovatelská služba není ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) ZDPH předmětem daně dle tuzemského ZDPH a tuzemská daň či osvobození dle tuzemského zákona nebudou aplikovány. Pro účely určení místa plnění u zprostředkovatelské služby bude vždy podstatné, komu bude služba poskytována, zda osobě povinné k dani či osobě nepovinné k dani. Osoba povinná k dani je definována v ustanovení § 5 odst. 1 ZDPH jako fyzická nebo právnická osoba (a to i ta, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání), která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osoba nepovinná k dani není v ZDPH přímo definována a rozumí se jí všechny ostatní osoby, tedy fyzické či právnické osoby, které neuskutečňují ekonomickou činnost. Bude-li zprostředkovatelská služba poskytnuta osobě povinné k dani,

pak místo plnění dané služby bude stanoveno dle základního pravidla uvedeného v ustanovení § 9 odst. 1 ZDPH. Místem plnění je v tomto případě místo, kde má příjemce plnění sídlo. Pokud je však služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. V případě poskytnutí zprostředkovatelské služby osobě povinné k dani tak pro účely stanovení místa plnění není podstatné, na jakém smluvním podkladě je plnění poskytováno, tedy není podstatné, zda poskytovatel plnění jedná vlastním jménem nebo jménem a na účet příjemce služby. Příklady

Plátce poskytne službu zprostředkování nákupu zboží – náhradních dílů k automobilům v Polsku jiné tuzemské firmě. Místo plnění je v daném případě stanoveno dle sídla příjemce plnění v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 ZDPH v tuzemsku. Plnění tak bude předmětem daně dle tuzemského ZDPH a daň odvede tuzemský poskytovatel plnění. Plátce poskytne službu zprostředkování slovenské firmě. Zprostředkuje prodej textilního zboží slovenské firmy do tuzemska. Místem plnění je dle ustanovení § 9 odst. 1 ZDPH místo, kde má slovenská firma sídlo, tedy Slovensko. Místo plnění u této zprostředkovatelské služby je mimo tuzemsko, není tak předmětem daně dle tuzemského ZDPH a daň z tohoto plnění bude vypořádána na Slovensku dle slovenských daňových zákonů. I v případě poskytování zprostředkovatelských služeb osobám povinným k dani může být místo plnění stanoveno jinak než dle základního pravidla daného ustanovením § 9 odst. 1 ZDPH. Dle ustanovení § 10 ZDPH místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci, včetně služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovité věci a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou zejména služby architekta a stavebního dozoru, je místo, kde se nemovitá věc nachází. V případě

poskytování zprostředkovatelských služeb, které se jakýmkoli způsobem týkají nemovitých věcí, je nezbytné posoudit, zda vazba na nemovitou věc je pouze nepřímá (např. zprostředkování zakázky – provedení stavebních prací na nemovité věci stavební firmě jako zhotoviteli) a místo plnění se v takovém případě stanoví nikoli dle § 10 ZDPH, ale dle § 9 odst. 1 ZDPH, nebo je vazba na nemovitou věc přímá (např. zprostředkování prodeje nemovité věci jejímu vlastníkovi jako objednateli) a místo plnění bude vyhodnoceno dle § 10 ZDPH. V obdobné věci rozhodoval Nejvyšší správní soud a z rozhodnutí č. j. 2 Afs 92/2005-45 ze dne 29. 9. 2005 lze snad dovodit skutečnost, že služby realitních kanceláří jsou vždy službami vztahujícími se k nemovité věci, takže jakékoli zprostředkování s vazbou na nemovitou věc provedené realitní kanceláří má místo plnění dle § 10 ZDPH, tedy tam, kde se nemovitá věc nachází. V případě služeb zprostředkovatelů jednajících jménem a na účet jiné osoby, kdy služba spočívá ve zprostředkování poskytnutí služby ubytování v hotelnictví nebo odvětví s podobnou funkcí a je poskytnuta osobě povinné k dani, se místo plnění dle článku 31 Nařízení Rady (EU) č. 282/2011 nestanoví dle § 10 ZDPH, ale dle základního pravidla, § 9 odst. 1 ZDPH. V případě poskytnutí zprostředkovatelské služby osobě nepovinné k dani je podstatné, na jakém smluvním základě je plnění poskytnuto. Pokud poskytovatel plnění při zprostředkování jedná jménem a na účet osoby nepovinné k dani, pak je místem plnění místo, kde je místo plnění zajišťovaného plnění dle ustanovení § 10e ZDPH. V ostatních případech poskytnutí zprostředkovatelské služby osobě nepovinné k dani bude místo plnění podléhat základnímu pravidlu danému ustanovením § 9 odst. 2 ZDPH, dle kterého místem plnění je místo, kde má osoba poskytující službu sídlo. Pokud je však zprostředkovatelská služba poskytnuta prostřednictvím provozovny osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.

NAPIŠTE SI O SVŮJ ČLÁNEK Máte téma na zajímavý článek? Chtěli byste v časopisu seriál článků na Vaše téma? Napište nám na [email protected] a my zpracujeme článek přesně podle Vašich představ.

DPH on-line

18/2014 – vyšlo 5. září 2014

3

Příklady

Tuzemský plátce zprostředkuje tuzemské soukromé osobě přepravu zakoupeného nábytku z Polska do tuzemska. Tuzemský plátce při zprostředkování této přepravy nejedná jménem soukromé osoby – osoby nepovinné k dani, místo plnění služby zprostředkování tak bude dle ustanovení § 9 odst. 2 ZDPH v tuzemsku dle sídla poskytovatele plnění. Tuzemský plátce uplatní u zprostředkovatelské služby daň na výstupu. Tuzemský plátce zajišťuje pro českou soukromou osobu stejnou službu, tedy zprostředkování přepravy nábytku z Polska do tuzemska, v tomto případě však jedná jménem a na účet tuzemské soukromé osoby – osoby nepovinné k dani. Místo plnění u služby zprostředkování osobě nepovinné k dani se v daném případě stanoví dle ustanovení § 10e ZDPH, tedy tam, kde je místo plnění zajišťovaného plnění. Zajišťovaným plněním je přeprava zboží osobě nepovinné k dani, a jelikož je přeprava poskytnuta mezi členskými státy, je místem plnění přepravy zboží dle ustanovení § 10f odst. 2 ZDPH místo zahájení přepravy, tedy Polsko. Místo plnění zprostředkovatelské služby je pak rovněž v Polsku. Tuzemský plátce by měl ověřit případnou povinnost odvést daň z tohoto plnění v Polsku. Rovněž v případě poskytování zprostředkovatelských služeb ve vazbě na nemovité věci osobám nepovinným k dani může docházet ke stanovení místa plnění dle ustanovení § 10 ZDPH za podmínek výše uvedených.

IV. Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň, případně uskutečnění plnění V případě, že poskytnutí zprostředkovatelské služby je předmětem daně dle tuzemského ZDPH, tedy má místo plnění v tuzemsku, a nejedná se o plnění od daně osvobozené, pak je plátce povinen daň přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Jedná se o obecné pravidlo obsažené v ustanovení § 21 odst. 1 ZDPH.

Obecným pravidlem pro stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění u zprostředkovatelské služby je ustanovení § 21 odst. 4 písm. a) ZDPH, dle kterého se při poskytnutí služby zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve. Za den poskytnutí služby u služeb zprostředkovatelských lze obecně považovat den, kdy dojde ke splnění všech závazků ve smlouvě sjednaných.

Ve vazbě na konkrétní podmínky nelze vyloučit využití některého ze speciálních ustanovení § 21 ZDPH pro stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění. Jedná-li se v případě poskytnutí zprostředkovatelské služby o plnění osvobozené od daně, pak pro stanovení dne uskutečnění plnění platí obdobně výše uvedené (§ 21 odst. 10 ZDPH). V případě plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně vzniká povinnost přiznat uskutečnění plnění dle § 51 odst. 2 ZDPH ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. U plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně vzniká povinnost přiznat uskutečnění plnění dle § 63 odst. 2 ZDPH ke dni jeho uskutečnění. V případě, kdy je tuzemský plátce příjemcem zprostředkovatelské služby, která byla poskytnuta osobou neusazenou v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku, vzniká plátci dle § 24 ZDPH povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Zdanitelné plnění se přitom považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby, tedy opět dnem, kdy dojde ke splnění všech závazků ve smlouvě sjednaných. Pokud naopak plátce poskytne zprostředkovatelskou službu s místem plnění mimo tuzemsko, je povinen dle § 24a ZDPH přiznat toto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plnění se opět považuje za uskutečněné dnem poskytnutí zprostředkovatelské služby.

Skvělý zdroj informací DPH aktuálně + DPH v kostce • Časopis DPH aktuálně spolu s publikací DPH v kostce tvoří skvělý informační zdroj pro oblast DPH. • Jedinečná publikace DPH v kostce Vám pomůže bleskově vyřešit všechny Vaše problémy v oblasti daně z přidané hodnoty. Je určena všem, kteří se potřebují dobře orientovat v oblasti daně z přidané hodnoty. • Nabízí Vám zcela nový koncept, díky kterému můžete rychle vyřešit Vaše problémy. • Již se nemusíte zdlouhavě probírat nekonečným množstvím teorie.

Nyní 1 + 1 ZDARMA Využijte tuto jedinečnou akci a objednejte si DPH v kostce 2014 a na počátku roku 2015 Vám zašleme zaktualizované vydání pro rok 2015 zcela zdarma!

Více informací naleznete na http://www.dashofer.cz/dph-v-kostce-2014-productusdph/

4

DPH on-line

18/2014 – vyšlo 5. září 2014

?

dotazy Sazba DPH u opravy plynového kotle

nou sazbu daně. Není potřeba zkoumat, zda jde v tomto konkrétním případě o opravy v kanceláři.

Jaká sazba daně se uplatní u opravy plynového kotle v kancelářích bytového družstva? Kanceláře jsou v bytovém domě, kde v každém bytě je samostatný plynový kotel. Ing. Jana Kolářová Je potřeba vyjasnit, v jakém režimu z hlediska DPH se nachází bytový dům. A. Sociální bytový dům § 48a zákona o DPH Sníženou sazbu DPH lze na opravu plynového kotle uplatnit ve smyslu § 48a zákona o DPH za splnění následujících podmínek: 1. Jde o bytový dům ve smyslu § 48 odst. 2 písm. a) zákona o DPH. Tedy jde o stavbu pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. 2. A zároveň jde o bytový dům pro sociální bydlení ve smyslu § 48a odst. 6 zákona o DPH. Tedy jde o bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení. Takovým bytem se ve smyslu § 48a odst. 4 zákona o DPH rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2. Jde o součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností tvořících příslušenství bytu. Při splnění obou těchto podmínek lze při opravě stavby pro sociální bydlení vč. jejího příslušenství uplatnit sníže-

B. Bytový dům § 48 zákona o DPH Pokud by nebyla splněna druhá z uvedených podmínek, stále ještě přichází v úvahu aplikace snížené sazby daně podle § 48 zákona o DPH. Musí však být splněna podmínka, že jde o bytový dům ve smyslu výše uvedeného bodu 1. Podle Informace k uplatňování DPH u bytové výstavby z 16. listopadu 2007 „Opravou se rozumí též údržba.” Pokud by nebyla splněna ani tato podmínka, nelze se podle mého názoru vyhnout aplikaci základní sazby daně (kancelář není určena pro bydlení). Od roku 2015 má být dvojkolejnost pravidel v § 48 a § 48a zákona o DPH sjednocena.

Nárok na odpočet DPH u vzdělání Můj dotaz se týká žádosti u FÚ o vrácení DPH u aktivit spojených s realizací odborného rozvoje. Máme podanou žádost o příspěvek na úhradu nákladů zabezpečení vzdělávací aktivity zaměstnanců v rámci projektu Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců. Chci se zeptat, zda můžeme FÚ žádat o vrácení DPH u došlých faktur od školitelů. Tato otázka je přímo v dotazníku pro Úřad práce. Ing. Martina Matějková

Z Vašeho dotazu dovozuji, že pod pojmem „vrácení DPH” chápete případné uplatnění nároku na odpočet daně ve smyslu ustanovení § 72 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH”). Vracení daně, tak jak je v zákoně o DPH vymezeno v ustanoveních § 80 až § 86 zákona o DPH, řeší problematiku vracení daně osobám používajícím výsad a imunit, vracení daně v rámci zahraniční pomoci, vracení daně v tuzemsku osobám k dani v jiném členském státě, vracení daně plátcům v jiných členských státech, zahraničním osobám povinným k dani, fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží, zdravotně postiženým osobám a ozbrojeným silám cizích států. Je tedy zřejmé, že žádné z uvedených ustanovení se nevztahuje k Vašemu případu. Jelikož blíže neuvádíte, kdo je žadatelem o příspěvek na úhradu nákladů zabezpečení vzdělávací aktivity zaměstnanců v rámci jmenovaného projektu, lze na Váš dotaz odpovědět pouze v obecné rovině. Ve smyslu ustanovení § 72 zákona o DPH je k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, kterým může být například Vámi uváděné poskytnuté plnění jednotlivými školiteli, oprávněn plátce, který v rámci svých ekonomických činností použije předmětné plnění pro účely uskutečňování plnění uvedených pod písm. a) až e) tohoto zákonného ustanovení. Pokud by měl mít tedy žadatel o uvedený příspěvek nárok na odpočet daně na vstupu, pak by se muselo z pohledu zákona o DPH jednat o osobu povinnou k dani ve smyslu § 5 zákona o DPH, tedy o fyzickou nebo právnickou oso-

Zvládněte DPH levou zadní! Ptáte se, jak vstřebat všechny nové úpravy v zákoně o DPH? Objednejte si náš on-line kurz DPH 2014. • • • •

14 lekcí – max. 26 hodin v každé lekci příklady z praxe kontrolní otázky k procvičení na konci každé lekce certifikát o absolvování kurzu Více informací naleznete na adrese http://www.du.cz/oncdph14/.

DPH on-line

18/2014 – vyšlo 5. září 2014

5

bu, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Pouze takováto osoba by se mohla stát plátcem DPH a případně, při splnění podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně vymezených v ustanovení § 73 zákona o DPH, uplatňovat nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění.

Registrace DPH na Slovensku Mám otázku ohledně praktického účtování dokladů, když se zaregistrujeme jako dobrovolní plátci DPH na Slovensku. Posíláme tam zboží a koncem roku bychom tak jako tak překročili limit 35 000 EUR. Není mi jasné, jak se vypořádat s doklady, které budou vstupovat do slovenského přiznání. Do českého přiznání k DPH by vstupovat asi neměly, ale jak mám o nich účtovat? Když je nezahrnu do přiznání k DPH v ČR, tak mi pak nebude souhlasit výsledovka s odevzdaným DPH. Ten prodej budu mít v příjmech, ale náš FÚ neuvidí odvedenou daň. Nebo se to někde na přiznání DPH v ČR objeví v nějakém řádku, stejně, jako když používáme reverscharge? Na slovenském přiznání budou vstupy i výstupy. Ing. Marie Pitková Zasíláním zboží se rozumí dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu EU, pokud je odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou osobou. Místem plnění při zasílání zboží je místo, kde se zboží nachází v době, kdy začíná jeho odeslání nebo přeprava, pokud zasílané zboží není předmětem spotřební daně a celková hodnota zasílaného zboží, které osoba povinná k dani zaslala do členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží, bez daně nepřekročila v daném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku stanovenou jiným členským státem, je-li zboží přepraveno z tuzemska do jiného členského státu. V případě, že hodnota zboží nepodléhajícího spotřební dani zasílaného tuzemským plátcem do jiného členského státu nepřekročí v daném kalendářním roce ani v předchozím částku stanovenou tímto členským státem EU (Slovensko 35000 EUR), bude místo plnění v místě odeslání, tj. v případě zasílání zboží tuzemským plátcem do jiného členského státu bude místo plnění v České republice a zasílání zboží bude podléhat české DPH. Tuzemský plátce je povinen přiznat České republice daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného pl-

6

nění, daň uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň. V případě zasílání zboží podle § 8 se do ř. 1 a 2 DP uvádí hodnota zaslaného zboží plátcem z tuzemska s místem plnění v tuzemsku do jiného členského státu, pokud hodnota zasílaného zboží nepřesáhne registrační limit uvedené země, nebo nepovažuje-li plátce za místo plnění při zasílání jiný členský stát. V případě, že hodnota zasílaného zboží tuzemským plátcem DPH do jiného členského státu přesáhne částku stanovenou tímto státem, vznikne plátci povinnost registrace v tomto členském státě. Zaregistrováním vzniká povinnost řádně přiznat a zaplatit daň dle daňové legislativy platné v daném členském státě. Následně tedy hodnota zasílaného zboží bude podléhat DPH v členském státě, ve kterém se zboží nachází po ukončení zasílání, tuzemský plátce bude povinen přiznat a zaplatit DPH v členském státě příjemce zboží. V České republice toto dodání zboží formou zasílání nebude podléhat české DPH. Plátce daně má u plnění uskutečněných v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, která pro tato plnění použije. V daňovém přiznání se v případě zasílání zboží dle § 8 uvádí do ř. 24 hodnota zasílaného zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu s místem plnění v jiném členském státě, pokud hodnota zasílaného zboží přesáhne registrační limit uvedené země nebo považuje-li plátce za místo plnění při zasílání zboží jiný členský stát. Účetnictví účetní jednotky bude vedeno v souladu se zákonem o účet-

nictví, účtováno bude i o dokladech vstupujících do DP Slovenska, tyto doklady budou vstupovat do přiznání k DPH na ř. 24 DP tuzemského plátce.

Vrácená záloha V roce 2013 jsme za službu, kterou nám měl poskytnout belgický dodavatel, zaplatili zálohu 1 000 EUR. Tu jsme i vykázali v DAP DPH v 10/2013. V 7/2014 se vedení dohodlo, že k poskytnutí služby nedojde a záloha se nám vrátí. Dodavatel nám v 7/2014 zálohu vrátil na účet. Máme podat dodatečné DAP k DPH za 10/2013 s minusem do řádku 5 a 43? Nebo máme tuto vratku zálohy dát do řádného DAP k DPH v 7/2014 (datum přijetí 1 000 EUR)? Máme vykázat tuto vratku v původním kurzu (dobropis nám nevystavili) nebo v kurzu s datem přijetí v 7/2014? Ing. Jana Kolářová Výchozí situaci rozumím tak, že v říjnu 2013 byla přiznána daň ze zálohy na službu od osoby z jiného členského státu, přičemž byl použit kurz platný pro příjemce ke dni poskytnutí zálohy ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o DPH. Zároveň byl uplatněn plný nárok na odpočet. Opravu základu daně a výše daně upravuje § 42 zákona o DPH, přičemž podle § 42 odst. 7 zákona o DPH se ustanovení použijí i při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku. Povinnost opravy základu daně a daně se týká i situace, kdy došlo k vrácení úplaty, při jejímž přijetí vznikla povinnost přiznat daň, pokud se plnění neuskutečnilo (§ 42 odst. 1 písm. e) zákona o DPH).

Připravujeme pro Vás

Nemovité věci a zákon o DPH V tomto rozsáhlém článku naleznete kompletní řešení složité problematiky nemovitých věcí z pohledu zákona o DPH platného od 1. ledna 2014.     

Stavby Pozemky Kdy je dodání osvobozené od DPH Jaká sazba DPH se uplatní Velké množství příkladů z praxe

To v š e n a l e z n e t e v t o m t o č l á n k u j i ž b r z y !

DPH on-line

18/2014 – vyšlo 5. září 2014

Oprava základu daně a výše daně je samostatným plněním. Podle § 42 odst. 4 zákona o DPH se použije při opravě kurz původního zdanitelného plnění. Tedy ve stejné výši, v jaké bylo přijetí služby přiznáno, by mělo být i sníženo. Oprava se provádí minusem do řádků 5 a 43, kde bylo přijetí služby při poukázání zálohy původně přiznáno. Oříškem může být, kdy je možné opravu provést. Vyjdeme-li z analogie § 28 odst. 2 zákona o DPH, který vychází ze Směrnice, má belgický dodavatel povinnost vystavit daňový doklad při přijetí platby. Ustanovení § 42 odst. 2 zákona o DPH upravující povinnost vystavit opravný daňový doklad nelze na osobu z jiného členského státu vztáhnout, opět však lze předpokládat analogické povinnosti v belgickém zákoně o DPH. Je tudíž otázkou, ve kterém zdaňovacím období může český plátce opravu provést, tj., kdy se oprava považuje za uskutečněnou, zda přijetím opravného daňového dokladu ve smyslu § 42 odst. 3 písm. b) zákona o DPH (ke kterému nedojde). Podle mého názoru je dostatečně průkaznou skutečností vrácení platby zpět na účet českého plátce, obzvláště pokud platba přijde ze stejného účtu, na který byla záloha zaslána. Provedení opravy v období, do kterého spadá přijetí platby zpět na účet, pak nelze považovat za předčasné či neprůkazné.

s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Fyzická osoba s příjmy podle par. 9 zák. o dani z příjmů je osobou povinnou k dani. Do obratu se podle § 4a zákona o DPH započítávají kromě jiného úplaty za zdanitelná plnění a za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet podle § 54 až 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. V letošním roce tedy příjmy z nájmu (§ 56a) do obratu nevstupují. Pokud osoba povinná k dani prodá pozemky, na kterých bude stavba, a dosud neuplynulo 5 let od její kolaudace, jedná se o zdanitelné plnění a u neplátce bude tato úplata vstupovat do obratu. Jakmile tedy přesáhnou příjmy z prodeje zastavěných pozemků 1 000 000 Kč, vznikne této osobě povinné k dani povinnost podat přihlášku k registraci a od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila obrat, je plátcem.

Nákup a prodej pozemků Fyzická osoba, nepodnikatel, má příjmy dle § 9 ZDPH (z pronájmu) cca 1 500 000 Kč za rok. Nakoupí pozemky, nechá je zasíťovat a prodá je. Stane se plátcem DPH? Ing. Eva Krekulová Plátcem se podle § 6 zákona o DPH stane osoba povinná k dani, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč,

Biologické ošetření odpadního potrubí Klient se zabývá biologickým ošetřením odpadního potrubí v budovách někdy i mimo něj např. v případě čištění septiků či lapolů. Mohou na tyto práce uplatnit sníženou sazbu DPH, tj. 15 %, a přenesenou daňovou povinnost? (CZ CPA 43.22.11) Ing. Martina Matějková

Podle Informace GFŘ a MF k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví podle ustanovení § 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH”) se použije režim přenesení daňové povinnosti při poskytnutí stavebních nebo montážních prací, které podle sdělení ČSÚ o zavedení klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve Sbírce zákonů odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. 1. 2008. Pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti je třeba splnit i ostatní zákonem dané podmínky (zejména se jedná o plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné mezi dvěma plátci, pro účely ekonomické činnosti příjemce plnění). Předmětná informace je spolu s dalšími souvisejícími informacemi a stanovisky dostupná na internetových stránkách finanční správy: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridanehodnoty/informace-stanoviska-asdeleni/rezim-preneseni-danove-povi nnosti. Ve smyslu ustanovení § 47 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH”) se u služeb uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon o DPH nestanoví jinak. Zákon o DPH stanoví jinak u služeb uvedených v příloze č. 2 k zákonu o DPH (dále jen „příloha č. 2”). Příloha č. 2 obsahuje seznam služeb podléhajících snížené sazbě DPH. Snížené sazbě DPH podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. 1. 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy. Pro přesné zatřídění do kódu klasifikace produkce a pro správné sazby DPH by bylo třeba plnění uvedené v dotaze co nejkonkrétněji vymezit. Pod kódem CZ-CPA 43.22.11, který v dotaze zmiňujete, je ve vysvětlivkách ke klasifikaci produkce uvede-

Na Zákaznickém portálu 24 naleznete: • • • • • • •

úplné znění zákona o DPH k 1. 1. 2014 nový tiskopis přiznání k DPH informace o skupinové registraci formuláře a tiskopisy ke stažení aktuality z oblasti DPH odpovědi na dotazy celý ročník DPH aktuálně 2013 ke stažení

DPH on-line

18/2014 – vyšlo 5. září 2014

http://zakaznik.dashofer.cz

7

na služba čištění a odblokování odpadních trubek v budovách. Pokud by tedy bylo možné předmětnou službu pod tento kód zařadit, byl by uplatněn při splnění všech výše uvedených podmínek režim přenesení daňové povinnosti. U tohoto plnění by se pak uplatnila základní sazba daně, jelikož tato služba není uvedena v příloze č. 2 k zákonu o DPH. Předmětná služba by mohla spadat i do kódu klasifikace produkce CZ-CPA 37.00.11 „Odvádění a čištění odpadních vod”. V takovém případě by režim přenesení daňové povinnosti uplatněn nebyl. Toto plnění by mělo podléhat snížené sazbě DPH, jelikož se jedná o službu uvedenou v příloze č. 2 k zákonu o DPH. O závazné posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění můžete, ve smyslu § 47b ve vazbě na § 47a zákona o DPH, požádat Generální finanční ředitelství.

Uplatnění nároku na odpočet DPH Pokud nastane situace, že jsme fakturu za zboží obdrželi v 6/2014, evidentně i v 6/2014 došla na firmu, ale nárok na DPH nebyl v 6/2014 uplatněn, je možné tuto fakturu dát do dalšího měsíce a uplatnit si nárok na DPH v 7/2014 nebo je správné dle zákona udělat dodatečné daň. přiznání a žádat o vrácení za 6/2014? Naše praxe byla, že se to jednoduše vše hodilo do dalšího měsíce (i například pokladní doklady, z kterých byl nárok na odpočet, ale pan majitel je zapomněl dát do účetnictví v měsíci nákupu, tak se z toho uplatnilo DPH, až o měsíc později). Nyní ale jsme byli kolegyní upozorněni, že to je špatně, že by se ze všeho, co je prokazatelně doručeno v dřívějším měsíci, mělo dělat dodatečné přiznání a žádat o vrácení nadměrného odpočtu FÚ. Ing. Dana Langerová Dle ustanovení § 72 odst. 3 ZDPH vzniká plátci nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti

zakládající povinnost tuto daň přiznat (myšleno kdy vznikla povinnost přiznat daň u poskytovatele plnění). Při odpočtu daně, kterou vůči plátci uplatnil jiný plátce, je ve smyslu ustanovení § 73 odst. 1 písm. a) a odst. 2 ZDPH plátce oprávněn nárok na odpočet daně uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém má daňový doklad. Citovaná ustanovení ZDPH tak řeší, kdy plátci nárok na odpočet daně vzniká a kdy jej lze nejdříve uplatnit. Lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně jsou pak stanoveny v ustanovení § 73 odst. 3 a 4 ZDPH. Dle § 73 odst. 3 ZDPH nelze nárok na odpočet daně uplatnit po uplynutí lhůty, která činí 3 roky. Tato lhůta počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Pokud má však plátce u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v částečné výši, je dle § 73 odst. 4 ZDPH oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve (tříletá lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 tím není dotčena).

zdaňovací období 6/2014, nebo stejně tak potom v řádném přiznání za zdaňovací období 7/2014 až 12/2014. Pokud by plátce v daném období v řádném přiznání nárok na odpočet daně neuplatnil, pak mu již zbývá jen možnost uplatnit nárok na odpočet daně v rámci tříleté lhůty formou dodatečného daňového přiznání za kterékoli ze zdaňovacích období 6/2014 až 12/2014.

Dovoz automobilu Akciová společnost dovezla ze Švýcarska ojetý osobní automobil, který koupila od fyzické osoby, neplátce DPH. Zaplatili jsme clo, automobil už má českou SPZ. Podléhá tento dovoz DPH? Ing. Ivana Langerová Dovoz zboží z třetí země, které se v ČR propustí do volného oběhu, podléhá zdanění s následným nárokem na odpočet. To se týká i zboží nakoupeného od neplátce. Jiné by to bylo při pořízení zboží z jiného členského státu – zde se zdaní jen nákup od plátce daně z jiného členského státu.

Při aplikaci citovaných ustanovení ZDPH na uvedený příklad lze uvést, že v případě plnění, u kterého vznikl nárok na odpočet daně za zdaňovací období 6/2014, daňový doklad měl plátce k dispozici již také v červnu 2014, lze nárok na odpočet daně uplatnit nejdříve za zdaňovací období 6/2014, ale stejně tak jej lze v rámci tříleté lhůty uplatnit v řádném přiznání v kterémkoli následujícím zdaňovacím období. Dodatečné daňové přiznání tedy plátce podávat nemusí. Ovšem toto vše platí pouze za situace, že má plátce z přijatého plnění plný nárok na odpočet daně. Pokud má plátce nárok na odpočet daně v částečné výši (v poměrné výši dle § 75 ZDPH nebo krácené výši dle § 76 ZDPH), pak nárok na odpočet z předmětného přijatého zdanitelného plnění může uplatnit nejdříve za

DPH ON-LINE Copyright © 2004–2014 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, www.zakaznik.dashofer.cz, e-mail: [email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborný redaktor: Miroslav Růžička, hlavní autorka: Olga Holubová / Sazba: SV, spol. s r. o., Praha / Tisk: Poly+, s. r. o., Praha / Vychází 2⫻ měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd., a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, evidenční č. MK ČR E 15179, dne 30. 3. 2004. / Redakční uzávěrka: 27. 8. 2014 / ISSN 1214-7540.

8

DPH on-line

18/2014 – vyšlo 5. září 2014