Ostrava jako shrinking city? Ostrava - shrinking city?

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Ostrava jako shrinking city? Ostrava - shrinking city? Bakalářská práce Tibor Mikula

Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.

Brno 2015

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM Autor:

Tibor Mikula Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Název práce:

Ostrava jako shrinking city?

Studijní program:

Geografie a kartografie

Studijní obor:

Geografie

Vedoucí práce:

Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.

Akademický rok:

2014/2015

Počet stran:

52 + 13

Klíčová slova:

Shrinking

cities;

Ostrava;

Populační

Deindustrializace; Zaměstnanost; Bytový fond

úbytek;

BIBLIOGRAPHIC ENTRY Author

Tibor Mikula Faculty of Science, Masaryk University Department of geography

Title of Thesis:

Ostrava - shrinking city?

Degree programme:

Geography and Cartography

Field of Study:

Geography

Supervisor:

Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.

Academic Year:

2014/2015

Number of Pages:

52 + 13

Keywords:

Shrinking

cities;

Ostrava;

Population

Deindustrialization; Employment; Housing fund

decline;

ABSTRAKT Předmětem bakalářské práce je analýza konceptu „shrinking cities“ a jeho aplikace na konkrétním případu města Ostravy. První část definuje pojem „shrinking cities“, a to nejen obecně, ale i pomocí příkladů v Německu a USA. Další části práce se zabývají charakteristikou města Ostravy. Zahrnují historický vývoj města i jeho soudobý popis. Pozornost je věnovaná obyvatelstvu Ostravy, zejména jeho vývoji a přirozenému pohybu. Práci uzavírá charakteristika města z hlediska zaměstnanosti a stavu bytového fondu. Cílem práce je na základě zvolených demografických údajů posoudit, zdali je možné Ostravu považovat za „shrinking city“.

ABSTRACT The subject of the bachelor thesis is an analysis of the concept “shrinking cities” and the application on the city of Ostrava. In the first part, we define the concept “shrinking cities”, not only in general, but we describe the situation in Germany and the United States. In the next parts, we deal with the characteristic of Ostrava. These parts contain the historical development and contemporary description of Ostrava. Attention is paid to the population of Ostrava, mainly to the development and the natural changes. The thesis in concluded by the employment and residential characteristic of the city. The aim of this study is conclude, on the basis of the selected demographic indicators, whether Ostrava can be considered as “shrinking city” or not.

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor:

Tibor Mikula Geografie a kartografie Geografie

Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje bakalářskou práci s tématem:

Ostrava jako shrinking city? Ostrava - shrinking city? Zásady pro vypracování: Bakalářská práce bude koncipována jako kritická aplikace konceptu tzv. "shrinking cities" na konkrétním příkladu města Ostravy. Cílem práce je posouzení střednědobého demografického, ekonomického a prostorového vývoje města prostřednictvím analýzy vybraných kvantitativních ukazatelů, resp. prostřednictvím jejich konfrontace s vnímaným/konstruovaným obrazem či příběhem města. Součástí bakalářské práce budou následující problémové okruhy: 1. Zacílená rešerše literatury s důrazem na charakteristiku konceptu shrinking cities; 2. Operacionalizace konceptu shrinking cities v konkrétní případové studii Ostravy, navržení vhodné metodologie výzkumu; 3. Analýza politických, ekonomických a kulturních faktorů ovlivňujících vývoj města na pozadí zvoleného časového období; 4. Zpracování kvantitativní analýzy vývoje města za použití navržených a odůvodněných ukazatelů a jejich konfrontace se spíše kvalitativně vedeným výzkumem obrazu, resp. příběhu města; 5. Stručné zhodnocení aplikovatelnosti konceptu shrinking cities na případ vývoje Ostravy.

Rozsah grafických prací:

podle potřeby

Rozsah průvodní zprávy:

cca 30–40 stran

Seznam odborné literatury: V průběhu úvodních konzultací budou doporučeny relevantní texty především z odborných periodik (GeoJournal, International Journal of Urban and Regional Research, apod.).

Jazyk závěrečné práce:

čeština

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.

Podpis vedoucího práce:

..............................................................

Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdání bakalářské práce:

říjen 2014 do 14. května 2015

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

Se zadáním bakalářské práce souhlasím, jsem si vědom, že zadání práce je závazné. Převzal: ............................................................... dne .......................................

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval především Mgr. Ondřeji Mulíčkovi, Ph.D. za odborné vedení, čas, trpělivost a cenné rady, kterými nemalou mírou přispěl ke konečné podobě mé bakalářské práce. Mé velké poděkování patří také mým nejbližším, kteří stáli po celou dobu při mně.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 14. května 2015

……………………………… Tibor Mikula

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 9 1.

DEFINOVÁNÍ POJMU SHRINKING CITIES ........................................................... 10

1.1.

Shrinking cities v Německu ...................................................................................... 15

1.2.

Shrinking cities v USA ............................................................................................. 17

2.

HISTORIE OSTRAVY ................................................................................................ 19

3.

CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉ OSTRAVY....................................................... 22

4.

OBYVATELSTVO OSTRAVY .................................................................................. 24

4.1.

Vývoj počtu obyvatelstva ......................................................................................... 24

4.2.

Přirozený pohyb obyvatelstva ................................................................................... 31

4.3.

Porodnost .................................................................................................................. 32

4.4.

Úmrtnost ................................................................................................................... 33

4.5.

Přirozený přírůstek .................................................................................................... 34

4.6.

Shrnutí ....................................................................................................................... 35

5.

ZAMĚSTNANOST V OSTRAVĚ............................................................................... 37

6.

BYTOVÝ FOND V OSTRAVĚ .................................................................................. 41

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 45 SEZNAM LITERATURY ................................................................................................... 47 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................... 51 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................. 52 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 53

8

ÚVOD V této bakalářské práci se budu zaměřovat jak na teoretické vysvětlení konceptu shrinking cities, tak i na jeho následnou aplikaci v konkrétním případě statutárního města Ostravy. K tomu, abych se mohl dopracovat k závěru, jestli je možné Ostravu považovat za shrinking city, či nikoliv, mi během psaní bakalářské práce přispělo mnoho faktorů. V prvé řadě nelze opomenout studium jak zahraniční, tak i české literatury, která se problematikou spojenou se shrinking cities zabývá. Definování pojmu shrinking cities je proto věnována celá první kapitola práce. K popisu historického vývoje města slouží následující kapitola, věnující se historii Ostravy od počátků jejího vzniku až do 20. století. K následnému detailnějšímu popisu současné podoby města slouží kapitola následující kapitola. Další části bakalářské práce se věnují demografickému vývoji, zaměstnanosti a stavu bytového fondu. Soustředím se zde jak na vývoj ostravského obyvatelstva jako celku, tak i na jednotlivé městské obvody. Popisován je rovněž i přirozený pohyb obyvatelstva, zahrnující studium porodnosti, úmrtnosti a přirozeného přírůstku. K lepšímu porozumění zkoumaných charakteristik slouží nejen řada grafů a map, ale také srovnání Ostravy s vybranými městy České republiky a Českou republikou jako celkem. Mezi města, která jsou zařazena do srovnání, spadají Brno, Plzeň a Ústí nad Labem. Práce obsahuje rovněž soubor tří rozhovorů a jedné písemné korespondence s lidmi, kteří mají ke zkoumanému tématu mnohé co sdělit. Mezi komunikační partnery, se kterými byly rozhovory vypracovány, patří starosta městského obvodu Krásné Pole, dále mladá žena, která se z Ostravy vystěhovala v roce 2010, a muž středních let, žijící v Ostravě celý svůj

život, jenž

vystěhování

neplánuje.

Písemná

korespondence

probíhala

se

zaměstnankyní oddělení marketingu Magistrátu města Ostravy. Tato data jsou zařazena v přílohách na konci práce a dopomáhají k lepšímu porozumění zkoumaného tématu.

9

1. DEFINOVÁNÍ POJMU SHRINKING CITIES Abychom mohli zdárně odpovědět na otázku, jestli je možné Ostravu zařadit mezi shrinking cities (v práci je používáno i české synonymum smršťující se města), je nutné tento pojem nejprve definovat. V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že neexistuje žádná ucelená definice tohoto pojmu. Různí autoři na pojem shrinking cities nahlížejí z různých pohledů. Philipp Oswalt v mezinárodním kontextu rozlišuje dva hlavní protichůdné typy rozvoje měst – exponenciálně rostoucí města, typická především pro oblast Jižní Ameriky a Asie, a smršťující se města, která jsou charakteristické poklesem populace. Smršťující se města jsou důsledkem mnoha transformačních procesů, především deindustrializace, suburbanizace, postsocialistické transformace a demografického stárnutí (OSWALT, 2005, s. 12–14). Odborný článek Planning Shrinking Cities pracuje s definicí Thorstena Weichmanna. Dle tohoto výkladu za shrinking city považujeme hustě zalidněné město s nejméně deseti tisíci obyvateli. Takové město se musí potýkat i s podstatnými populačními ztrátami, a to po dobu nejméně dvou let. Jeho ekonomika navíc musí procházet transformací se symptomy strukturální krize (WEICHMANN, 2007 in HOLLANDER a kol., 2009, s. 6). Definice anglofonního konceptu shrinking cities Karla Maiera je sice poněkud strohá, avšak o to výstižnější. Dle něj můžeme za shrinking cities označit města potýkající se s poklesem počtu obyvatel a s ním souvisejícími jevy (MAIER, 2007 in RUMPEL, SLACH, 2012, s. 860). Petr Rumpel a Jiří Slach navíc dodávají, že v shrinking cities dochází také k oslabení politického, ekonomického či jiného významu v rámci hierarchie sídelního systému (RUMPEL, SLACH, 2012, s. 860). Karina

Pallagst,

zabývající

se

mimo

jiné

konceptem

shrinking

cities

v mezinárodním kontextu, za shrinking city považuje hustě osídlenou městskou oblast s určitými specifiky, mezi něž řadí především populační ztrátu obyvatel ve velkých oblastech

a

ekonomickou

s některými

transformaci

příznaky strukturální

krize

(PALLAGST, 2008 in WEICHMANN, PALLAGST, 2012, s. 261). S obdobným definováním shrinking city se setkáváme i u Jána Bučka a Branislava Blehy, jenž užívají definici Tim Rienietz a Martinez-Fernandezové. Ty za smršťující se město označují městskou oblast, která se potýká jak se ztrátou počtu obyvatel, tak s ekonomickým úpadkem či restrukturalizací. Rovněž do typických znaků pro shrinking

10

cities zahrnují rostoucí nezaměstnanost a různé sociální problémy (RIENIETZ, 2009; MARTINEZ-FERNANDEZ a kol., 2012 in BUČEK, BLEHA, 2012, s. 2). Proces smršťování je také doprovázen demografickými, hospodářskými, geografickými či sociálními změnami, a to kvalitativními i kvantitativními (BUČEK, BLEHA, 2012, s. 2). Rovněž je vhodné si povšimnout skutečnosti, že shrinking city není jednotným pojmem ve světové geografii. Tento pojem se jako nový termín v městském plánování a rozvoji objevil teprve nedávno. Například ve Spojených státech se pojem shrinking city často užívá podobně jako urban decline (GROSSMAN, 2007 in PALLAGST, 2008, s. 7). Urban decline či urban decay můžeme volně přeložit jako úpadek měst. Tento pojem má značně negativní význam, a to jak pro procesy ekonomického, tak i sociodemografického vývoje a úpadku fyzických struktur (LANG, 2005 in RUMPEL, SLACH, 2012, s. 860). Termín shrinkage (smršťování) ale nemusíme chápat přímo negativně. Dle Rumpela a Slacha se jedná o pojem neutrální a v určitém kontextu i pozitivní. Zmiňují například, že snížením počtu obyvatel může dojít i k jiným skutečnostem, než k pouhému demografickému úbytku. V prvé řadě tvrdí, že tím může dojít ke zvýšení kvality života v městských částech, které se například potýkaly se skutečností, že jednu bytovou jednotku obývaly dokonce až tři domácnosti. Pokles obyvatel může rovněž znamenat i určitý pokles environmentální zátěže. Snížení počtu městského obyvatelstva tak může korespondovat se snížením počtu obyvatel, jež k přepravě využívají především individuální dopravu. V místech bývalé vysokopodlažní zástavby navíc mohou vznikat plochy s novým využitím – parky počínaje či zelenými plochami pro sportovní a jiné volnočasové aktivity konče (RUMPEL, SLACH, 2012, s. 861). Obdobně problematiku shrinkage popisuje i Oswalt, jenž říká, že smršťování je zpočátku bráno jako negativní vývoj pro většinu populace. Zároveň je následováno odchodem mladšího, aktivnějšího a mobilnějšího obyvatelstva, které vidí lepší perspektivu k žití na jiných místech. Ve stejné době se však ve smršťujícím se městě vytváří přebytek prostoru, ve kterém shledávají ostatní sociální skupiny určitou formu potenciálu (OSWALT, 2005, s. 13). Podle Oswalta jsou shrinking cities ve 20. století předzvěstí konce 200 let trvající industrializace, která byla založena na fosilní energii. V budoucnu se stanou smršťující se procesy stejně tak běžné, jako se nyní jeví procesy růstové (OSWALT, 2009 in AUDIRAC, FOL, MARTINEZ-FERNANDEZ, 2010, s. 51).

11

Zaměříme-li se na poslední dvě dekády, tedy na období od 90. let minulého století, můžeme pozorovat pokles počtu evropského obyvatelstva, a to jak obyvatel západní, tak i severní a střední Evropy. Tomu, že smršťování měst není a nebude jednorázovou záležitostí, nahrávají i odhady OSN a Evropské komise. Dle těchto odhadů bude pokles evropského obyvatelstva nadále pokračovat. K této skutečnosti přispívá i fakt, že od počátku 90. let 20. století zesílil pokles obyvatelstva střední a východní Evropy jako celku. Demografické projekce OSN počítají s poklesem evropské populace, a to o více než 100 miliónů obyvatel během období od roku 2000 do roku 2050 (KINGHOLZ, 2009 in RUMPEL, SLACH, 2012, s. 860). Annett Steinführerová a Annegret Haaseová popisují, že se evropská města potýkají s rozšiřováním městských brownfieldů1, zvýšenou spotřebou půdy či demografickými změnami. Vzhledem ke skutečnosti, že autorky jako rozhodující faktor pro rozvoj měst spatřují celkový počet obyvatel a jeho změny, zvolily by jako hlavní úkol městského rozvoje řešení důsledků těchto změn (HAASE, STEINFÜHRER, 2007, s. 184). V průběhu industrializace se města vyznačovala zejména vysokou imigrací. Ovšem i masivní vlna imigrace v určitý okamžik skončila. Pokles obyvatel průmyslových, západoevropských a severoamerických měst se datuje k roku 1960. Nesmíme však opomenout ani výrazný populační úbytek ve většině východoněmeckých měst. Proces smršťování se stal jedním z důležitých faktorů, jež se týkaly vývoje městské změny v Německu, a to již od jeho znovusjednocení v roce 1990. Spolkové země, umístěné ve východní části státu, tedy v bývalé Německé demokratické republice, se potýkaly s dramatickým demografickým a ekonomickým poklesem (WEICHMANN, 2007 in AUDIRAC, FOL, MARTINEZ-FERNANDEZ, 2010, s. 52). Tyto skutečnosti vedly nejen ke vzniku opuštěných pozemků či neobydlených bytů, ale i k nerovnováze na trhu s bydlením či zvyšujícím se veřejným nákladům (GLOCK, HÄUßERMANN, 2004; OSWALT, 2004 in HAASE, STEINFÜHRER, 2007, s. 184–185). Vznik shrinking cities je dle užitých definic jevem, který vznikl díky působení mnoha procesů, a to jak na lokálních, tak i na řádově vyšších úrovních. Prakticky lze identifikovat tři základní makroprocesy, díky kterým ke smršťování měst dochází. Mezi Nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace (Národní strategie regenerace brownfieldů, 2008). 1

12

nimi můžeme nalézt deindustrializaci a ztrátu pracovních příležitostí, snížení porodnosti v průběhu druhé demografické revoluce a suburbanizaci. Tyto hlavní příčiny vzniku smršťujících se měst mohou být ovlivněny přírodními katastrofami, politickými konflikty či administrativními změnami (MARTINEZ-FERNANDEZ a kol., 2012 in RUMPEL, SLACH, 2012, s. 863). Ve výzkumu Shrink Smart z roku 2012 dávají autoři prostor i dalším procesům, kvůli kterým podle nich dochází ke smršťování měst. Jako první uvádějí hospodářský pokles. Ten obvykle vede k migraci obyvatelstva z města či regionu pryč za prací. Druhým procesem je suburbanizace, případně vznik urban sprawl2. Jako poslední příčina jsou uváděny přirozené demografické změny, tedy konkrétně přirozený úbytek obyvatelstva. Je však potřeba si uvědomit, že jak příčiny, tak i důsledky smršťování, jsou velmi často propojeny. Mezi důležité faktory ovlivňující příčiny smršťování je i v této práci zařazen politický systém a jeho dopady na různých prostorových úrovních. Rovněž je zde zahrnut soubor ekologických podmínek a kulturních faktorů, jež se na smršťování podílejí. Zaměříme-li se na následky městského smršťování, tak v prvé řadě zjistíme, že spektrum následků může být široké a liší se případ od případu. Je ale možné vybrat typické důsledky spojené s přímou početní ztrátou obyvatelstva. Patří mezi ně těchto sedm bodů: klesající hustota obyvatelstva; zvyšující se nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou týkající se bydlení; zvyšující se nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou týkající se sociální či dopravní infrastruktury a využívání veřejných služeb; klesající poptávka po místních komerčních službách; vznik volných půd, opuštěných budov a brownfieldů; měnící se demografické složení obyvatelstva, týkající se zejména nárůstu počtu osob staršího věku a vyšší tlak na místní obecní rozpočet (BERNT a kol., 2012, s. 2–5). Vylidňování obcí a regionů nemá za následek pouze úbytek obyvatelstva, ale jak již bylo popsáno výše, vede i k redukci vybavenosti a služeb v těchto územích. Mezi tyto služby lze zařadit především dopravní a technickou vybavenost, služby denní potřeby, zdravotnictví, případně i nabídku volnočasových aktivit (MAŘÍKOVÁ, 2000; MUSIL, 2004; SZCZYRBA, 2005 in OUŘEDNÍČEK, ŠPAČKOVÁ, FEŘTROVÁ, 2011, s. 780). S procesem smršťování jde ruku v ruce proces vytváření problémových, sociálně vyloučených lokalit. Tyto lokality vznikají především na základě rostoucí nabídky levného ubytování, které koresponduje se snižující se poptávkou po bydlení. Ta je dána klesajícím Forma suburbanizace, kterou je možno považovat za nežádoucí z ekonomického, sociálního i environmentálního pohledu (Urban sprawl, 2014). 2

13

počtem obyvatel ve smršťujícím se městě. Vznik těchto problémových lokalit funguje navíc jako push faktor3, který je hnacím motorem odchodu obyvatel, jež žijí v sousedství těchto míst. Migrační pohyby jsou pak v tomto případě přirozenou reakcí obyvatel na prostorové rozdíly jak v kvalitě života, tak i v kvalitě a kvantitě pracovních příležitostí (RUMPEL, SLACH, 2012, s. 864). Pokud se budeme chtít zaměřit na strategie řešení procesu smršťování, nabízí se celá řada variant, jak se s tímto procesem vypořádat. Jako řešení všech ekonomických, sociálních a environmentálních problémů, které ve shrinking city vznikají, se nabízí především reindustrializace, vytváření jakýchkoliv pracovních míst, ekonomický růst či přilákání přímých zahraničních investic a soukromých investorů. Rovněž i vznik nových poboček a rozvoj sektoru služeb se jeví jako vhodná strategie řešení problému (BERNT a kol., 2012, s. 12–13). V dnešních dnech se setkáváme s jevem smršťujících se měst prakticky v celé Evropě. Z 220 velkých a středních evropských měst se více než polovina potýkala v období mezi lety 1996 až 2001 s početní ztrátou obyvatel. Toto evropské městské smršťování však není prioritně způsobeno suburbanizací. To lze říci zejména o východní a střední Evropě. Právě tam totiž kombinace postsocialistických a postfordistických transformačních procesů vedla k závažným smršťujícím jevům, spojeným s odlivem obyvatelstva a přirozenou populační ztrátou. Ovšem nejdůležitějším faktorem je soudobý demografický trend porodnosti. Úroveň porodnosti je totiž hluboko pod úrovní potřebnou pro udržení početního stavu populace (WEICHMANN, PALLAGST, 2012, s. 264). V začátcích práce jsem zmiňoval, že shrinking city je poměrně nový termín. Samotné smršťování ale novým trendem není. Se smršťujícími se městy je možné se setkat již ve středověku. Pád Římské říše, morové rány či hladomory zanechávaly své stopy v městské zástavbě (BENKE, 2005 in PALLAGST, 2008, s. 7). Později byla města často zasažena epidemiemi, válkami či požáry. S příchodem devatenáctého století a s ním spjatou industrializací dochází k významným sídelním změnám po celé Evropě. Na jedné straně lze pozorovat větší aglomerace a na straně druhé smršťování měst či celých regionů. V současné době lze říci, že se lokálně smršťují postsocialistické země, zejména tedy Lotyšsko, Bulharsko,

Odstředivé, vytlačující faktory, které např. nutí migranty k opuštění země jejich původu (Slovník cizích slov, 2015). 3

14

Rumunsko, Maďarsko, Slovensko a východní část Německa, ze severských zemí pak především Finsko a Švédsko. Ze států nacházejících se na jihu Evropy se s touto situací potýká především Itálie a Španělsko. Mnoho západoevropských zemí je také ovlivněno změnou demografické struktury, kupříkladu již zmiňovanou nízkou porodností. Avšak důvody pro smršťování měst v Evropě jsou komplexní, částečně se překrývají, a tím problém smršťování zvyšují (PALLAGST, 2008, s. 8).

1.1. Shrinking cities v Německu Jak již bylo popsáno v předcházející části práce, Německo je jednou ze zemí, jenž se potýká s problematikou shrinking cities. Urban shrinkage (městské smršťování) ztvárňoval v Německu pojem schrumpfende Städte, který můžeme rovněž překládat jako zmenšující či smršťující se města. Tento staronový fenomén městského smršťování je v Německu známý již téměř 30 let. Poprvé byl termín schrumpfende Städte představen Hartmutem Häußermannem a Walterem Siebelem v roce 1988 jakožto pojmenování jevu, při kterém docházelo k poklesu počtu obyvatel, který zažívala německá města v důsledku deindustrializace (HÄUßERMANN, SIEBEL, 2008 in MARTINEZ-FERNANDEZ a kol., 2012, s. 215). Jedním z hlavních důvodů vzniku německých schrumpfende Städte nacházejících se především na území bývalé Německé demokratické republiky byla rozsáhlá ekonomická změna, jež nastala díky znovusjednocení Německa. V mnoha východoněmeckých městech byla tato změna, následována nejen růstem nezaměstnanosti k 20% hranici, ale taktéž vysokým migračním úbytkem obyvatel, kteří mířili na západ země (PALLAGST, 2008 in HANOUSKOVÁ, 2012, s. 36). Nelze však říci, že schrumpfende Städte můžeme nalézt pouze na východě země. Pokles zaměstnanosti a počtu obyvatel můžeme zaznamenat také v Brémách, Porúří, Sársku aj., nicméně tyto ztráty byly relativně mírné. Dieter Keim, německý sociolog bydlení, zkoumal počet obyvatel 24 měst ze tří spolkových zemí za roky 1988 a 1989, a to z Brandenburska, Meklenbursko-Předního Pomořanska a Saska. Z těchto měst mělo největší absolutní úbytek obyvatelstva Lipsko se ztrátou 104 993 obyvatel (17,66 %). Největší relativní ztrátu utrpěla Hoyerswerda, a to 28,46 % (20 781 obyvatel) (GÖSCHEL, 2003, s. 605).

15

Vzhledem ke skutečnosti, že Lipsko bylo na konci 80. let minulého století postihnuto značnou populační ztrátou, jeví se jako vhodný příklad německého schrumpfende Städte. I přesto, že zaznamenalo ztrátu více než 100 000 obyvatel, platila u něj obdobná situace jako u většiny východoněmeckých měst. Lipsko se nezačalo smršťovat až s koncem socialistického režimu, nýbrž tuto skutečnost zaznamenávalo již dříve. Německo se populačně neustále zmenšuje již od roku 1966 a v Lipsku počet obyvatel mírně klesá již od roku 1933 (FLORENTIN, 2010, s. 85). Hlavními důvody ztráty tak velkého počtu obyvatel byla jak migrace do západní části Německa, která byla motivována značnou ztrátou průmyslových pozic, ke které došlo při deindustrializaci, tak i státem podporovaná suburbanizace v 90. letech. Nesmíme opomenout ani demografické stárnutí a s ním spojený pokles porodnosti. V roce 1999 rozšířilo Lipsko své správní území a tímto způsobem se mu podařilo přestat se potýkat se ztrátou obyvatel. I přes skutečnost, že počet obyvatel Lipska již neklesá, jsou zde pořád patrné následky smršťování. Mezi hlavní a nejvíce viditelné můžeme zařadit neobydlené byty, nevyužívané komerční prostory, nadbytek infrastruktury či vznik brownfieldů (RINK a kol., 2012, s. 6). Po roce 2015 očekává východoněmecké Lipsko další vlnu smršťování. Vznik této situace má být podmíněn převážně demografickým stárnutím populace a snižováním počtu domácností. Nelze však říci, že o město ztrácí zájem investoři. Na počátku tisíciletí se Lipsko stává významným centrem automobilového průmyslu. Právě v této oblasti jsou situovány podniky takových koncernů, jakými jsou například Porsche či BMW. Mimo to je možné považovat Lipsko za mezinárodní logistický uzel (RINK a kol., 2012, s. 8). Daniel Florentin ve své práci popisuje plán pro řízení smršťování, který je na Lipsko konkrétně zaměřen. Tento plán se skládá ze tří hlavních cílů, které by měly být brány jakožto zásadní body, které dopomohou městu dosáhnout udržitelného a dynamického vývoje. Jako první je zde uváděna záchrana architektonického dědictví spočívající v renovaci a obnově historického centra města. Druhý cíl programu řízeného smršťování má název „Mehr Grün, Weniger Dichte“. Toto německé slovní spojení můžeme volně překládat jako „Více zeleně, méně hustoty“. Spočívá ve vytvoření vícera otevřených ploch a ploch se zelení. Avšak oblasti, kterých by se změna měla týkat, nejsou veřejnými prostory. Proto je vznik množství nových zelených ploch často závislý na dobré vůli současných majitelů pozemků. V tom však vzniká problém. Stávající majitelé totiž shledávají v plochách zeleně pouze přechodné stádium a vidí v těchto oblastech určitou

16

možnost zisku v budoucnosti, a to díky výstavbě nových budov. Jako poslední cíl programu je popisováno určité vytvoření mini-center či mini-uzlů. Proces vytvoření takovýchto městských mini-center je však závislý na konkurenceschopnosti jednotlivých míst. Avšak konkurence na tak malém území by mohla vést k ještě většímu úpadku města a sociální a prostorové diferenciaci (FLORENTIN, 2010, s. 89–94).

1.2. Shrinking cities v USA S fenoménem shrinking cities se potýkají i města ve Spojených státech. Téměř dvě třetiny z 280 amerických metropolitních oblastí rostou velmi pomalu nebo rovnou klesají. Proces smršťování v USA prakticky zahájil pokles počtu pracovních míst, jenž vyústil v migraci obyvatel do jiných oblastí. Velkou roli v městském smršťování hrála rovněž i decentralizace bydlení a zaměstnání. Původní obyvatelé městských center migrují do okrajů měst. Nová kombinace levného bydlení a situace na trhu práce v městských centrech přivádí do městských jader nepříliš kvalifikované imigranty. Proces, při kterém dochází k růstu městských předměstí na úkor jejich centrálních částí měst, se nazývá parazitní suburbanizace. Během světové hospodářské krize trvající od roku 2008 se zvětšily populační a majetkové ztráty, a to především v již smršťujících se městech, jakými jsou například Detroit či Millwaukee, a rychle se rozšířily i do bývalých prosperujících měst Sunbeltu (CUNNINGHAM-SABOT a kol., 2014, s. 15–16). Jako vhodný příklad smršťování můžeme použít metropolitní oblast Detroitu. Největší populační ztráty zaznamenalo město Detroit na svém území především z důvodu suburbanizace během druhé poloviny dvacátého století. Díky této situaci výrazně poklesl počet obyvatel města, ale na druhou stranu vzrostla populace samotného regionu (OSWALT, 2005, s. 14). I přes skutečnost, že je Detroit doposud nejlidnatější město státu Michigan, potýká se již několik desetiletí se značnou populační ztrátou. Celkový pokles populace během sledovaného období 1950–2003 byl více než 50 %, což znamenalo úbytek obyvatel o téměř 930 000 osob. Prakticky od roku 1950 do konce tisíciletí zmizelo ve vnitřním centru Detroitu na 147 000 domů vlivem demolic a žhářství. Od roku 1960 bylo v Detroitu zrušeno přes 70 % pracovních míst v sekundárním sektoru, což v absolutních číslech udává zhruba 165 000 pozic. Sektor služeb nabízel pouhých 30 000 nových pracovních míst.

17

Během tohoto období rovněž docházelo k poklesu počtu vydaných stavebních povolení do centra města. Na druhou stranu dochází k silnému růstu detroitského předměstí, a to jak z hlediska bytové výstavby, tak počtu pracovních míst. V roce 1999 byl průměrný roční výdělek obyvatel předměstí dokonce dvakrát vyšší, než tomu bylo u obyvatel žijících v městském centru. Ne vždy tomu však bylo takto. Po roce 1909, tedy po roce, kdy se začal sériově vyrábět automobil Ford Model T., mělo v Detroitu sídlo stále více automobilových společností. Mezi tyto významné společnosti patřil nejen Ford, ale také Chrysler či General Motors. Vznik velkého množství nových pracovních míst v automobilovém průmyslu přilákal do Detroitu mnoho lidí z celého světa. Mezi těmito novými obyvateli se nacházeli jak přistěhovalci z Irska, Itálie a Německa, tak i lidé z východní Evropy a Afroameričané (SCHETT, 2011, s. 9). Období růstu Detroitu můžeme pozorovat do konce druhé světové války, během které dochází v městě k rozmachu průmyslu. V tomto období bychom mohli Detroit nazvat národním či dokonce mezinárodním průmyslovým centrem. Růst města bychom tedy mohli sledovat prostřednictvím procesu industrializace. Avšak po vyvrcholení detroitské industrializace přichází silný úpadek průmyslu města a s ním spojený vznik regionální dichotomie. Po druhé světové válce dochází k suburbanizaci městského obyvatelstva (BOOZA, METZGER, 2004, s. 44). Tato suburbanizace byla mj. motivována federálními programy. Vláda pomáhala urychlit bytovou výstavbu a s ní spojený nákup prostřednictvím dotovaných úvěrů pro vracející se vojáky z druhé světové války. Navíc vládní a soukromé úvěry na bydlení se omezovaly na místa, jež nepodléhala rasové heterogenitě. Tato situace měla za následek, že lidé byli přímo motivováni ke koupi domů mimo Detroit, neboť úvěrová podmínka rasové homogenity vyřadila z potenciálního výběru mnoho detroitských čtvrtí. Ropná krize v 70. letech minulého století, stejně jako výrobní pokles přicházející o jednu dekádu později, vytvořili společně s celkovou ekonomickou transformací Spojených států problém nejen Detroitu, ale i mnoha jiných centrálních měst (SUGRUE, 1996 in BOOZA, METZGER, 2004, s. 46–47).

18

2. HISTORIE OSTRAVY První písemná zmínka o vsi Ostrava (dnešní městský obvod Slezská Ostrava) se objevuje v roce 1229. Další písemná zmínka je věnována Moravské Ostravě, a to o zhruba 30 let později. Je ale pravděpodobné, že Moravská Ostrava existovala již dříve, a to jako součást mohutného majetku benediktýnských mnichů kláštera v Týnci u Krakova. Nejspíš se na území Moravské Ostravy rozkládala již ve 12. století slovanská osada, stojící na hranici českého státu, kterou v této době zaujímala řeka Ostravice (NAVRÁTIL, 2007, s. 5–6). Územím Moravské Ostravy procházela stezka ze Saska přes Opavu, Hlučín, Landek, a to až do Těšína. Z této stezky bylo možné napojit se na regionální a posléze na významnou obchodní stezku, vedoucí z Prahy přes Olomouc do polského Krakova. Datum vzniku testamentu biskupa Bruna ze Shaueneburku, 29. prosinec 1267, můžeme pokládat jako mezník, od kterého začínáme počítat stáří Moravské Ostravy. Status města získala zcela jistě před koncem 80. let 13. století, kdy ji v letopise Zlá léta po smrti Přemysla Otakara II. zmiňuje biskup Tobiáš z Bechyně. Základní urbanistická podoba Moravské Ostravy byla již v druhé polovině 13. století velkolepá. Především rozsáhlá velikost dnešního Masarykova náměstí byla s více než 9 000 m2 v porovnání s ostatními náměstími středních a malých měst východní Moravy významná (NAVRÁTIL, 2007, s. 6–7). Ve 14. století spadalo město Ostrava společně s Panstvím hukvaldským pod majetky olomouckého biskupství, bylo však často zastavováno. Vývoj biskupských měst byl tehdy ve srovnání s královskými poněkud opožděný. Nicméně Ostrava se mohla pyšnit jedním z předních městských práv, tržním právem, a to již za působení biskupa Bruna (JIŘÍK, PITRONOVÁ, 1967, s. 89–91). Roku 1512 bylo Hukvaldské panství společně s Ostravou trvale připojeno ke statkům olomouckého biskupství, a to až do poloviny 19. století. Především v 2. polovině 15. století začíná Moravská Ostrava hospodářsky prosperovat a dochází k významnému nárůstu obyvatel. Ve městě se rychle rozvíjí řemesla, jsou ustaveny cechy a rovněž i privilegium druhého výročního trhu (NAVRÁTIL, 2007, s. 9–11). V 16. století město koupilo ves Čertovu Lhotku (dnešní Mariánské Hory), dále pak i ves Přívoz. Tímto nákupem se však zadlužilo a muselo si od olomoucké kapituly vypůjčit finanční prostředky. Nejprve 1 500 moravských zlatých, poté proběhly další čtyři úvěry

19

v nižších hodnotách. Už jen skutečnost, že Moravské Ostravě byly tyto půjčky poskytnuty, hovoří o značné ekonomické síle města (NAVRÁTIL, 2007, s. 12–14). V první polovině 17. století vypukl v Ostravě mor, který zahubil zhruba 500 obyvatel. To znamenalo ztrátu asi 40–50 % celkového obyvatelstva. Mor měl za následek vylidnění města a s ním spojenou redukci rozsahu i sortimentu řemeslné výroby, rovněž zde zůstalo mnoho neobydlených domů. Špatné situaci nepomohl ani velký požár v roce 1675, při kterém vyhořela téměř polovina města (BAKALA a kol., 1993, s. 81, 93). Také 18. století znamenalo pro Moravskou Ostravu úbytek obyvatel, kteří své domovy opouštěli především z důvodu velké chudoby. V tomto období město opět několikrát vyhořelo. Příznivější situace nastává v 19. století, kdy se zvyšuje hospodářský, obchodní a dopravní ruch. Moravská Ostrava se stává také důležitým centrem obchodu, zejména s dobytkem (NAVRÁTIL, 2007, s. 19, 21). Ve 20. letech 19. století vzniká ve městě početná vrstva obyvatel hledajících zdroj obživy mimo doposud typickou oblast zemědělství. Vytvořila se zde jedna z podmínek pro následný rozvoj industrializace, a to trh pracovních sil. Postupem času přestává být centrum města schopno pohltit přibývající množství obyvatel. Postupně se tedy zvyšuje význam předměstí, a to především přívozského a vítkovického (JIŘÍK, PITRONOVÁ, 1967, s. 212–213). S průmyslovou revolucí přichází nejmarkantnější růst počtu obyvatel Ostravy. Současně s objevem ložisek uhlí přichází i nález ložisek železa. Tato skutečnost vybízela k rozmachu železářského průmyslu a s ním spojené prosperity celého kraje. Těžba v tomto období nedosahovala většího rozsahu, v budoucím vývoji Moravské Ostravy však měla obrovský význam. V letech 1830–1880 začíná Ostrava zvyšovat svůj význam, a to díky koncentraci průmyslových provozů, které působí jako pull-faktory pro celé okolí. Město se tak stává jedním z nejvýznamnějších středisek těžkého průmyslu (JIŘÍK, PITRONOVÁ, 1967, s. 216, 222, 225, 236). Jako určitý mezník ve vývoji průmyslu na Ostravsku můžeme považovat založení Rudolfovy hutě ve Vítkovicích, ke kterému došlo v roce 1828. Posléze začínají vznikat i další průmyslové podniky a doly. Vzhledem k prudké industrializaci dochází i k socioekonomickým změnám. Výrazný populační růst Moravské Ostravy je typický především v 2. polovině 19. století, kdy se počet obyvatel zvýšil o více než 700 %. Začínají vyrůstat dělnická sídliště, hlavně v blízkosti dolů a hutí. Vzhledem ke stále větší poptávce po nových bytech nastává problém příchozím obyvatelům bydlení zabezpečit. Pro řadu

20

průmyslových podniků byl dostatek pracovní síly často limitujícím faktorem v jejich rozvoji, a tak začaly dělnické byty stavět z vlastní iniciativy (NAVRÁTIL, 2007, s. 22–25). V Moravské Ostravě žilo roku 1880 13 448 obyvatel, v následujících letech se velikost ostravské populace i nadále zvyšovala. O 30 let později zde žilo již přes 36 000 osob. Město se tak stalo největší obcí celé ostravské průmyslové oblasti. Obce, nacházející se v blízkosti Moravské Ostravy, se vlivem postupného zastavění ploch čím dál více přibližovaly a vytvářely tak ostravskou městskou aglomeraci. Mezi obce, jež tuto aglomeraci tvořily, můžeme zařadit samotnou Moravskou Ostravu, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Hrabůvku, Svinov, Polskou Ostravu, Radvanice, Hrušov, Michálkovice, Velké a Malé Kunčice, Muglinov a Heřmanice. Počet obyvatel celé ostravské aglomerace narůstal obdobně, jako tomu bylo u Moravské Ostravy. Mezi lety 1880 až 1910 se počet obyvatel zvýšil ze 41 000 na více než 160 000 osob. I přes fakt, že v této době přirozený přírůstek ostravského obyvatelstva nabýval nadprůměrných hodnot, nestačil pokrýt poptávku průmyslových závodů po nových pracovních silách. S rostoucí industrializací tak roste i význam migrace obyvatelstva. Ostravské průmyslové podniky však brzy vyčerpaly své blízké i vzdálenější migrační zázemí, a tak se Ostrava stává cílem masového, převážně mužského, přistěhovalectví z Haliče v Polsku (JIŘÍK, PITRONOVÁ, 1967, s. 361–362). Rozvojem průmyslu i terciální sféry se v období hospodářské prosperity města v 20. letech 20. století stupňoval počet obyvatel. Hlavním důvodem růstu ostravské populace byla i nadále migrace obyvatelstva. Jednalo se především o vnitřní imigraci, a to z Moravy a Slezska, ale v menší míře také ze Slovenska. Vzhledem ke zdokonalování a rozšiřování dopravní sítě přistěhovalectví sláblo a bylo nahrazováno relativně snadnou dojížďkou do zaměstnání (BAKALA a kol., 1993, s. 307–308). Po první světové válce se význam města dále zvyšoval a velké množství finančních institucí začalo v Ostravě budovat své pobočky. Tomuto rozvoji předcházel vznik tzv. Velké Ostravy. V původním návrhu Velké Ostravy se jednalo o sloučení patnácti okolních obcí a měst, ale nakonec došlo k zúžení plánovaného projektu a sloučena byla Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Hrabůvka, Nová Ves a Zábřeh nad Odrou. K připojení Slezské Ostravy dochází až ve válečném období, konkrétně v roce 1941 (NAVRÁTIL, 2007, s. 32–36).

21

3. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉ OSTRAVY Město Ostrava se nachází na východě České republiky (viz Obr. 1). Jak dle rozlohy, tak i počtem obyvatel se jedná o třetí největší město České republiky. Ostrava se skládá z 23 městských obvodů, mezi které spadají Hošťálkovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava-Jih, Petřkovice, Plesná, Polanka, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice a jako poslední obvod Vítkovice (viz Obr. 1).

Obr. 1: Poloha Ostravy a srovnávaných měst v rámci ČR.

V rámci České republiky se jedná o významné sídelní, průmyslové a intelektuální centrum. Především rozvoj těžkého průmyslu byl hnacím motorem rozvoje celého města. V současné době se na území města nacházejí všechny stupně předškolního i školního vzdělávání či rozsáhlá obchodní síť. Pokud se zaměříme na kvalitu životního prostředí, je nutné konstatovat, že Ostrava patří k nejvíce postiženým oblastem České republiky. Tato situace je následkem především

22

industriálního charakteru města. Avšak vlivem restrukturalizace průmyslu či investic směřujících k zlepšování životního prostředí dochází k určitému zkvalitňování jak ovzduší, tak životního prostředí jako celku. Vzhledem k množství kulturních či sportovních akcí je Ostrava i vyhledávaným turistickým centrem. Koná se v ní například hudební festival Colours of Ostrava či Janáčkův máj. Rovněž i přítomnost CHKO Poodří, národní přírodní rezervace Polanská niva či přírodní rezervace Polanský les může rozvoji cestovního ruchu v Ostravě napomoci (Charakteristika okresu Ostrava-město, 2012).

23

4. OBYVATELSTVO OSTRAVY Abychom mohli zodpovědět otázku, zda je možné považovat Ostravu za shrinking city, je nezbytné studium vývoje a přirozeného pohybu obyvatelstva, které není možné považovat za statický element. Jsou pro něj typické změny v počtu, struktuře, prostorovém rozložení a mnohé další. Tyto změny bývají zpravidla navzájem propojené a charakteristické pro každou populaci (MLÁDEK, 1992, s. 64). V této kapitole se proto zaměříme na vývoj počtu ostravského obyvatelstva v čase a na jeho přirozený pohyb.

4.1. Vývoj počtu obyvatelstva Jako první se budeme zabývat počtem ostravského obyvatelstva a jeho vývojem. Abychom mohli rozdíly snadněji pozorovat, je vhodné absolutní údaje o počtu obyvatel relativizovat. Jakožto vhodný ukazatel pro porovnání populačního vývoje Ostravy a ostatních měst byl zvolen bazický index vývoje počtu obyvatel (viz Obr. 3). Bazický index porovnává hodnoty počtu obyvatel vzhledem ke stejnému bodu časové řady, v našem případě k počátku zkoumaného období, tedy k roku 1919. Prakticky říká, o kolik procent se změnil počet obyvatel sledovaného roku oproti počátečnímu roku 1919. Během sledovaného období můžeme spatřit určitou diferenci mezi vývojem početního stavu obyvatel Ostravy a populačním vývojem ostatních měst přidaných ke srovnání (viz Obr. 2).

24

Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel ve vybraných městech mezi lety 1919–20134, střední stav obyvatelstva (k 1. 7.). (Zdroj: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR - 1919–2005, Demografická ročenka měst – 2001–2010, Obyvatelstvo - roční časové řady, Veřejná databáze.)

Na přelomu 19. a 20. století potřebovaly průmyslové podniky na Ostravsku stále větší množství pracovní síly. Kvůli neschopnosti pokrýt tuto poptávku z řad místního obyvatelstva rostl na významu vliv imigrace. Nejednalo se pouze o imigraci českého obyvatelstva, podstatnou roli zde hráli také zahraniční imigranti. Ostravský průmysl začal vyhledávat zdroje levné pracovní síly z řad domkářů5 a podruhů6, a to především v oblastech jižního Polska – Wieliczka, Bochnia, Brzesko. Tato situace měla za následek nárůst populace během let 1890–1910 o necelých 100 000 osob (JIŘÍK, PITRONOVÁ, 1967, s. 362). Nárůst ostravského obyvatelstva můžeme pozorovat i během 20. let 20. století. V této době došlo ke sloučení sedmi moravských obcí do tzv. Velké Ostravy (Moravské Ostravy, Přívozu, Mariánských Hor, Vítkovic, Hrabůvky, Nové Vsi a Zábřehu nad Odrou). Data za roky 1938–1946 pro město Ústí nad Labem nejsou dostupná. Data za roky 1941 a 1942 nejsou pro město Brno dostupná. 5 Vlastník domku s malým pozemkem, jež se živí řemeslem a námezdní prací (Orlické hory a Podorlicko, 2014). 6 Podnájemník bez vlastního domu a pozemku, jež se živí řemeslem a námezdní prací, často čeledín (Orlické hory a Podorlicko, 2014). 4

25

Po tomto nárůstu počet obyvatel Ostravy začíná stagnovat, a to až do konce 30. let. Počátek druhé světové války znamenal pro Ostravu ztrátu více než 25 000 obyvatel. Na druhou stranu již v roce 1941 byl zaznamenán nárůst o téměř 50 000 osob. Během tohoto období se pohybuje hodnota přirozeného přírůstku značně nad celorepublikovým průměrem, což populační vývoj města příznivě ovlivnilo. Rovněž byla v tomto roce připojena Slezská Ostrava. Na vývoj počtu obyvatelstva měla vliv i migrace. Budeme-li popisovat významné migrační toky vedoucí do či z Ostravy v průběhu 2. poloviny 20. století, je vhodné zmínit se o významném migračním nárůstu v 50. a 60. letech. Od 70. let můžeme vývoj migrace v Ostravě rozdělit do tří vln. První vlna dosáhla svého vrcholu v roce 1970, od tohoto roku však začíná počet imigrantů klesat. Po tomto poklesu přichází druhá migrační vlna, která dosahuje vrcholu v roce 1979. Posléze zaznamenáváme tři roky trvající migrační úbytek, který je roku 1983 vystřídán třetí imigrační vlnou vrcholící v roce 1985 (IVAN, HORÁK, 2011, s. 118–123). Tento fakt nám potvrzuje i grafické znázornění bazického indexu vývoje počtu obyvatel (viz Obr. 3), kde můžeme tyto vlny snadno pozorovat. Dle stejného grafu je viditelné, že Ostrava je od počátku sledovaného období městem, které zvýšilo počet svých obyvatel o nejvyšší procentuální hodnotu. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 1990, kdy byl v porovnání s rokem 1919 vyšší o 271,9 %. Obdobně tomu je i v případu Ústí nad Labem, kde je nejvyšší nárůst pozorován ve stejném roce, avšak o více než 4 % nižší. Je ale nutné si uvědomit, že Ostrava je populačně téměř třikrát větší, než zmiňované Ústí nad Labem, což značí, že absolutní nárůst ostravského obyvatelstva byl značný.

26

Obr. 3: Bazický index vývoje počtu obyvatel ve vybraných městech a ČR mezi lety 1919–20137. (Zdroj: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR - 1919 – 2005, Demografická ročenka měst – 2001–2010, Obyvatelstvo - roční časové řady, Veřejná databáze.)

Celkový počet ostravské populace se až na drobné výkyvy zvyšuje prakticky do počátku 90. let minulého století. Od té doby dochází ke značným populačním ztrátám. Od roku 1990 do roku 2013 se snížil počet obyvatel Ostravy o téměř 11 %, což znamená ztrátu více než 36 000 obyvatel. Ve srovnání s ostatními zkoumanými městy se ale nejedná o nejvyšší relativní hodnotu. Avšak v absolutních číslech je úbytek ostravského obyvatelstva vyšší než úbytek obyvatelstva ostatních zkoumaných měst dohromady. Dle procentuálního úbytku obyvatel je s Ostravou srovnatelné především Ústí nad Labem s hodnotou dosahující 12,3 %. Zaměříme-li se na populační vývoj Brna a Plzně, tak lze konstatovat, že k určitému úbytku obyvatelstva dochází, ale ani u jednoho z měst nebyl oproti roku 1990 zaznamenán více než 5% úbytek (viz Obr. 4).

Data za roky 1938–1946 pro město Ústí nad Labem nejsou dostupná. Data za roky 1941 a 1942 nejsou pro město Brno dostupná. 7

27

Obr. 4: Bazický index vývoje počtu obyvatel ve vybraných městech a ČR mezi lety 1990–2013. (Zdroj: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR - 1919–2005, Demografická ročenka měst – 2001–2010, Obyvatelstvo - roční časové řady, Veřejná databáze.)

Vzhledem k jednostranné orientaci Ostravy na průmyslový růst, a to zejména na hutnictví a hornictví, byly zanedbávány obslužné funkce města. Skutečnost, že v osmdesátých letech minulého století připadalo na Ostravsko nejvíce procent těžby černého uhlí, výroby koksu, surového železa či oceli v zemi, svědčí o tom, že byl hospodářský význam města před rokem 1989 více než značný (SUCHÁČEK, 2005, s. 79). Od roku 1990 dochází k politické a ekonomické transformaci v celé zemi. Roku 1994 je v Ostravě uzavřen poslední černouhelný důl. Tato situace vedla k celkovému snížení ekonomického i politického významu města jako průmyslového centra. Deindustrializace a s ní spojená ztráta pracovních míst vedly od devadesátých let minulého století nejen k výše zmíněnému poklesu obyvatel, ale i ke změně sociodemografické struktury. Pokud budeme chtít odpovědět na otázku, co stojí za depopulačním vývojem ostravské populace, nenaskytne se nám jednoznačná odpověď. Mezi hlavní důvody vzniku tohoto procesu můžeme zařadit hned několik faktorů, například vystěhovalectví, suburbanizaci nebo změny v reprodukčním chování populace. Mezi ně řadíme především snižování porodnosti, které ale není ojedinělým jevem pro Ostravu – můžeme jej pozorovat napříč celou republikou i ve většině evropských měst (RUMPEL, SLACH, BORUTA, 2009, s. 70). Aneta Serafinová z Magistrátu města Ostravy dodává, že úbytek ostravského obyvatelstva, se kterým se město potýká od 90. let minulého století, souvisí také s útlumem těžkého

průmyslu.

Rovněž

se

zmiňuje

i

o

následných

transformačních

a

restrukturalizačních změnách v hospodářství. Tyto změny jsou spojeny s poklesem počtu 28

pracovních míst. Mezi nejčastější důvody, které motivují Ostravany k odstěhování se z města, zahrnuje vysokou nezaměstnanost, špatnou kvalitu ovzduší a vysokou kriminalitu (Korespondence s Anetou Serafinovou, 7. 4. 2015 viz příloha). V průběhu 90. let se Ostrava začíná potýkat s již zmíněnou zvyšující se nezaměstnaností, která má v kombinaci se špatným životním prostředím za následek populační ztráty. Úbytek počtu obyvatel byl způsoben především následnou emigrací obyvatelstva, a to jak z hlediska suburbanizace, tak i dálkové migrace. Jak již bylo zmíněno výše, důvody vystěhovalectví obyvatel z města ovlivňují různé faktory. Igor Ivan a Jiří Horák mezi ně zařazují pokles ekonomických příležitostí, nízkou kvalitu bydlení, špatnou situaci v oblasti životního prostředí nebo subjektivní preference obyvatel žít za hranicemi města. Rozvoj suburbanizace je podporován také kvalitním a rychlým dopravním spojením mezi městem a jeho předměstími. Na poklesu ostravského obyvatelstva se podílel i přirozený úbytek, ovšem v mnohem menší míře než migrace. Změna počtu městského obyvatelstva s sebou přináší také určité ekonomické dopady. Mezi ně můžeme zahrnout například menší nároky na počet obchodů, spotřebitelských služeb či volnočasových zařízení (IVAN, HORÁK, 2011, s. 118, 122). Ztráta přibližně 30 000 obyvatel je považována za důsledek pracovně motivovaného vystěhovalectví a suburbanizačních tendencí Ostravanů. Populační pokles však není vysoký natolik, aby ovlivnil fyzickou strukturu města. Ke změnám této struktury docházelo například v anglickém Liverpoolu, ve kterém byly z důvodu vysokého populačního úbytku bourány nevyužité bytové domy (Korespondence s Anetou Serafinovou, 7. 4. 2015 viz příloha). Aby se proces vylidňování města alespoň zpomalil, je nutné vytvořit z Ostravy atraktivní místo pro život. Zatraktivnění lze dosáhnout například pomocí tvorby nových a kvalitních pracovních míst či podpory vzdělávání. Rovněž i snížením kriminality, zlepšením kvality ovzduší a městského prostředí jako celku je možné pokles obyvatelstva zpomalit. V současnosti město Ostrava vyvíjí řadu aktivit, které mají stávající obyvatelstvo udržet a nové přilákat. V rámci životního prostředí se jedná například o komunikaci s velkými znečišťovateli města a jejich přesvědčování k investicím do ekologie. Mezi další aktivity lze zařadit také nadlimitní čištění silnic či rozšiřování ploch městské a izolační zeleně8. Roku 2010 vznikl Fond pro děti ohrožené znečištěným ovzduším. Jeho hlavní účel Izolační zeleň má funkci clony, která odděluje obytné plochy od průmyslových areálů nebo frekventovaných komunikací (Projekty izolační zeleně, 2015). 8

29

spočívá v péči o zdraví dětí bydlících v nejvíce ohrožených částech města. Ve spolupráci s Evropskou unií je finančně podporována stavba nových a revitalizace starších volnočasových areálů. Rovněž je revitalizováno městské prostředí a dochází ke stavbě nových cyklistických stezek (Korespondence s Anetou Serafinovou, 7. 4. 2015 viz příloha). Nyní se zaměříme na vývoj počtu obyvatel v jednotlivých městských obvodech Ostravy. Sledovat budeme období od roku 1991 do roku 2011, kdy se s úbytkem obyvatelstva potýkají zejména čtyři městské obvody. Patří mezi ně nejlidnatější městský obvod Ostrava-Jih, dále pak Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky a v poslední řadě Poruba. Nejvyššího procentuálního úbytku obyvatel dosáhla Poruba, a sice 20,7 % (17 381 obyvatel). Druhý největší úbytek, 16,6 % (7 718 obyvatel), byl zaznamenán v obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, pomyslné třetí místo zaujímají Mariánské Hory a Hulváky s 15,6% (2 272 obyvatel) úbytkem. U Ostravy-Jih tato hodnota dosáhla úrovně 10 % (11 832 obyvatel). Nelze však říci, že s úbytkem počtu obyvatel se potýkají jen tyto čtyři obvody. Mezi populačně se snižující obvody lze v posledních letech zařadit i Vítkovice s populační ztrátou 5,2 % (367 obyvatel). Většinu populačně se zmenšujících městských obvodů můžeme prostorově zařadit do středu města (viz Obr. 5). Na druhou stranu u obvodů, které se nacházejí v blízkosti městských okrajů, můžeme ve vývoji počtu obyvatel pozorovat přesně opačný trend. Relativně nejvyššího populačního nárůstu dosáhlo Krásné Pole s 43,9 % (833 obyvatel), dále pak Martinov s 34,9 % (387 obyvatel) a v neposlední řadě Svinov s 27,3% nárůstem (922 obyvatel). Nejvyšší absolutní nárůst počtu obyvatel je ve Slezské Ostravě, a to s přírůstkem 1 695 osob (8,7 %). Mezi příčiny, které napomáhají silnému populačního růstu městského obvodu Krásné Pole, můžeme podle starosty obvodu Tomáše Výtiska zařadit geografickou polohu obvodu na návětrné straně, se kterou souvisí také čistší ovzduší v rámci města. Někteří nově přistěhovalí obyvatelé Krásného Pole proto sami sebe označují za ekologické uprchlíky. Přírůstek obyvatelstva s sebou přináší nejen klady, ale i zápory. V prvé řadě se problémy týkají veřejné infrastruktury. Především nedostatečná kapacita školských zařízení a naprosto nevyhovující dopravní skelet přinášejí obvodu obtíže. Pro zlepšení této situace se obvod snaží využívat dotací z fondů Evropské unie. Například během prvního týdne v květnu roku 2015 začne již druhá etapa projektu Zvýšení bezpečnosti na

30

komunikacích v MOB Krásné Pole. Mezi další infrastrukturní změny patří i masivní investice do odkanalizace či posilování internetové sítě optickými kabely (Rozhovor s Tomášem Výtiskem, 28. 4. 2015 viz příloha). Poruba, jakožto městský obvod s největší relativní i absolutní populační ztrátou od počátku 90. let, je zároveň druhým nejlidnatějším obvodem ve městě. Prakticky do konce druhé světové války byla Poruba malou obcí s nevelkým významem. Významným časovým bodem je rok 1951, ve kterém byla vybrána jakožto místo budoucího bydlení pro více než 100 000 obyvatel. K této situaci došlo především díky výhodné geografické polohy Poruby v blízkosti průmyslového centra Ostravy. V roce 1967 byla Poruba největším sídlištěm v zemi (JIŘÍK, PITRONOVÁ, 1967, s. 613).

Obr. 5: Změna počtu obyvatel městských obvodů Ostravy mezi lety 1991–2011. (Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001, SLDB 2011)

4.2. Přirozený pohyb obyvatelstva Mezi hlavní populační procesy, jež přímo ovlivňují přirozený pohyb obyvatelstva, patří porodnost (natalita) a úmrtnost (mortalita) obyvatelstva. Z ostatních procesů lze zmínit

31

především sňatečnost, rozvodovost a potratovost, které sice přímo nezasahují do bilance přirozeného pohybu obyvatelstva, ale mohou podstatnou měrou ovlivnit procesy hlavní, a to v prvé řadě natalitu (MLÁDEK, 1992, s. 65).

4.3. Porodnost Porodnost, jakožto jedna z nejdůležitějších složek demografické reprodukce, nemůže být v této práci opomenuta. Za vhodný ukazatel porodnosti byla zvolena hrubá míra porodnosti (HMP). Ta je dána počtem živě narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu sledované populace. V Ostravě lze pozorovat podobné tendence ve vývoji HMP jako u ostatních sledovaných měst (viz Obr. 6). 20. léta minulého století jsou typická poklesem počtu živě narozených dětí, což se projevuje i na velikosti ukazatele. Všeobecný nárůst HMP během období druhé světové války je od 50. let vystřídán poklesem kulminujícím na konci tohoto desetiletí. Tato skutečnost byla umocněna mimo jiné přijetím zákona o umělém přerušení těhotenství i z jiných než zdravotních důvodů, nepříznivými trendy v ekonomice nebo nedostatečnou sítí předškolních zařízení. Až na tři krátká období nárůstu HMP trvá stav poklesu porodnosti do současnosti. Roku 1962 byla problematika snižující se porodnosti řešena na sjezdu komunistické strany. Jako možný postup řešení tohoto úpadku bylo navrženo rozšiřování předškolní a mimoškolní péče o děti, ocenění mateřství při odchodu do důchodu a prodloužení mateřské dovolené. Tato slíbená opatření měla pozitivní vliv na růst porodnosti, a to především v první polovině 70. let. K plnění vytyčených cílů však nedošlo, což mělo za následek opětovné snižování počtu narozených dětí (RYCHTAŘÍKOVÁ, 2007, s. 2). V první polovině 70. let byla postupně přijata opatření, která měla tento problém řešit. Mezi nejvýznamnější lze zařadit především zdvojnásobení podpory při narození dítěte a rozšíření žen pobírajících mateřský příspěvek. Patří k nim i zvýšení přídavků na děti rodinám, jež mají dvě a více dětí, či zavedení výhodných státních půjček mladým manželům. Tato a další opatření společně s dobudováním chybějících předškolních zařízení přispěla ke strmému nárůstu HMP a vzniku tzv. Husákových dětí. Za Husákovy děti jsou označovány ty děti, které se narodily právě v této silné populační vlně první poloviny 70. let (RYCHTAŘÍKOVÁ, 2007, s. 2–3).

32

Poslední zřetelný nárůst počtu narozených dětí nastává po roce 2000. Právě v tomto období dochází k reprodukci početně silných ročníků ze 70. let. Tato skutečnost má za následek nejen nárůst porodnosti, ale i problémy s ní spojené, kupříkladu nedostatečnou kapacitou školských zařízení (Do škol míří extrémně silný ročník, děti Husákových dětí, 2013).

Obr. 6: Vývoj hrubé míry porodnosti ve vybraných městech a ČR mezi lety 1923–2013. (Zdroj: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR - 1919–2005, Demografická ročenka měst – 2001–2010, Obyvatelstvo - roční časové řady, Veřejná databáze.)

4.4. Úmrtnost Pro pochopení vývoje populací je nutné sledovat také úmrtnost. Jakožto její vhodný ukazatel byla zvolena hrubá míra úmrtnosti (HMÚ), která je definována jako počet zemřelých osob na 1 000 obyvatel středního stavu. Pokud se zaměříme na vývoj HMÚ v Ostravě, můžeme pozorovat fakt, že Ostrava i ostatní sledovaná města jsou do 50. let pod celorepublikovým průměrem. Především období 50. a 60. let, kdy došlo k výraznému poklesu počtu zemřelých, značí příznivý vývoj úmrtnosti. V následujícím období však dochází k pozvolnému nárůstu HMÚ, a to především z důvodu zhoršujícího se životního prostředí či nezdravého životního stylu (Historie úmrtnosti, 2014). U Ostravy hodnota HMÚ začíná stagnovat v 80. letech a na konci 90. let se dostává poprvé nad celorepublikový průměr. S obdobným vývojem se potýká i Ústí nad Labem (viz Obr. 7).

33

Obr. 7: Vývoj hrubé míry úmrtnosti ve vybraných městech a ČR mezi lety 1923–2013. (Zdroj: ČSÚ)

4.5. Přirozený přírůstek Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých, neboli přirozený přírůstek, je ukazatel indikující přirozený růst, anebo úbytek obyvatelstva. Vzhledem k potřebě porovnat hodnoty přirozeného přírůstku populačně různorodých území mezi sebou užíváme hodnot hrubé míry přirozeného přírůstku (HMPP). Ta se vypočítá jako rozdíl HMP a HMÚ. Lze si všimnout, že trend vývoje HMPP prakticky kopíruje vývoj HMP (viz Obr. 8). Hlavní důvody mající za následek vývoj těchto ukazatelů byly rozpracovány v předcházejících kapitolách. Hovoříme tedy o silném vlivu pronatalitních politik a jejich důsledků.

34

Obr. 8: Vývoj hrubé míry hrubé míry přirozeného přírůstku ve vybraných městech a ČR mezi lety 1923– 2013. (Zdroj: ČSÚ)

4.6. Shrnutí Ve 2. polovině 19. století zaznamenáváme v Ostravě výrazný početní nárůst obyvatelstva. Tato skutečnost je způsobena především zakládáním průmyslových podniků a dolů. Vznik těchto institucí šel ruku v ruce s migračním přírůstkem obyvatelstva, které do Ostravy přicházelo zejména kvůli novým pracovním příležitostem. Populační růst sledujeme i v průběhu 20. století, během kterého dochází ke slučování přilehlých měst a obcí. Jako typický příklad lze uvést vznik tzv. Velké Ostravy ve 20. letech. Nárůst obyvatelstva ale nebyl zapříčiněn pouze připojováním okolních území. Za důležitý faktor musíme považovat i migraci. K významným migračním přírůstkům dochází během 50. a 60. let. Po tomto období zaznamenáváme další migrační vlny s vrcholy v letech 1970, 1979 a 1985. Zohlednit musíme i vliv přirozeného přírůstku, který byl v porovnání s Českou republikou jako celkem i s jednotlivými zkoumanými městy po většinu sledovaného období nadprůměrný. V 90. letech však dochází k útlumu populačního růstu města a můžeme pozorovat pokles počtu obyvatelstva. Tento pokles je dáván do souvislosti jak s politickou a

35

ekonomickou transformací země po roce 1989, tak i s klesajícím přirozeným přírůstkem. Souběžně s touto transformací probíhá na území Ostravy rozsáhlá deindustrializace, která má za následek velkou ztrátu pracovních míst. Zvyšující se nezaměstnanost v kombinaci s nepříliš dobrým životním prostředím motivuje mnoho obyvatel k opuštění města. Nelze však říci, že za úbytkem populace stojí pouze dálková migrace. Velký vliv zde má také suburbanizace, jejíž rozvoj je motivován především rychlou a kvalitní dopravní dostupností Ostravy z jejího předměstí. Úbytek ostravského obyvatelstva trvá od počátku devadesátých let prakticky do současnosti, a to s přibližnou ztrátou 1 000 obyvatel za rok.

36

5. ZAMĚSTNANOST V OSTRAVĚ U většiny shrinking cities je běžným jevem vysoká nezaměstnanost. Z hlediska vývoje tohoto ukazatele se budeme věnovat studiu obecné míry nezaměstnanosti (OMN). Ta je definována jako podíl nezaměstnaných osob na celkové pracovní síle (Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - Metodika, 2015). Hodnota OMN dosahovala u Ostravy v roce 1991 velikosti 3,3 %. O deset let později, v roce 2001, se ukazatel více než zpětinásobil a zastavil se na čísle 17,3 %. Během následující dekády zaznamenáváme pokles nezaměstnaných o více než 9 000 osob, což se projevilo i ve velikosti OMN. Její hodnota se snížila na 12,9 % Za jeden z důvodů razantního navýšení počtu nezaměstnaných během 90. let minulého století můžeme označit deindustrializaci a s ní spojené ztráty pracovních míst v průmyslových podnicích. Celkový počet zaměstnaných v sekundéru mezi lety 1991 až 2001 klesl o téměř 43 %, což v absolutních hodnotách znamená snížení počtu pracovníků o zhruba 32 000. Snížením počtu průmyslových pracovních pozic byly zasaženy všechny městské obvody – každý z nich ztratil průměrně více než třetinu těchto pozic. Od stejné doby pozorujeme v Ostravě také úbytek počtu zaměstnanců u velkých průmyslových společností. Mezi takové firmy řadíme i Ostravsko-karvinské doly (OKD), které v období 90. let vlivem utlumení a následného ukončování těžby propustily mnoho pracovníků (Stručná historie OKD, 2012). OKD však nejsou jediným podnikem, který se potýkal se snižováním stavů. Například Vítkovické železárny ukončily ve Vítkovicích roku 1998 výrobu surového železa. Ke konci 90. let se železárny dostávají do značných ekonomických potíží a uvažuje se, že budou po částech rozprodány (Přehled historie, 2009). Ostrava není jediným městem, které se potýkalo s úbytkem počtu zaměstnanců v průmyslu. Jako vhodný příklad můžeme uvést i středočeské Kladno. Roku 1996 zde zkrachovala hutní společnost Poldi a posléze ukončily těžbu Českomoravské doly. Tato skutečnost měla za následek, že o práci přišlo více než 6 000 osob. Propuštění lidé poté začali hledat práci v hlavním městě, které mohlo pojmout značnou část nezaměstnaných. Další část nezaměstnaných našla uplatnění také v nově vybudovaných kladenských průmyslových zónách (Ostravsku hrozí "důlní otřes", 2013).

37

Obdobně jako tomu bylo u příkladu Kladna, tak i V Ostravě byly vybudovány nové průmyslové zóny, jež zaměstnaly mnoho lidí. Mezi důležité ostravské průmyslové zóny můžeme zařadit například Ostravu-Mošnov a Ostravu-Hrabovou. První ze jmenovaných se nachází v těsném sousedství mezinárodního letiště Leoše Janáčka, zhruba 25 kilometrů jižně od centra Ostravy. S rozlohou čítající 200 ha patří tato průmyslová zóna k největším v Moravskoslezském kraji. K 30. 6. 2012 zde bylo vytvořeno již 1 557 pracovních míst (viz Obr. 9). Mezi investory patří například firmy věnující se automobilovému průmyslu, kterými jsou PLAKOR Czech, MAHLE Behr Ostrava či Cromodora Wheels. V nejbližších letech se počítá jak s intenzivním rozvojem celého území v okolí letiště, tak i průmyslové zóny. 120 ha velkou průmyslovou zónu Ostrava-Hrabová můžeme označit jako hlavní průmyslovou zónu Ostravy. Je situována na jihu města v těsné blízkosti nejlidnatějšího městského obvodu Ostrava-Jih. Bylo zde vytvořeno více než 7 000 pracovních míst (viz Obr. 9), což je v přepočtu na plochu jedna z nejvyšších hodnot v České republice. V současnosti v ní působí více než 50 různých společností a má značný ekonomický i sociální přínos. Zóna získala nejedno ocenění od Ministerstva průmyslu a obchodu v soutěži o průmyslovou nemovitost roku (Hlavní průmyslové zóny, 2015).

Obr. 9: Vývoj počtu nově vytvořených pracovních míst v průmyslových zónách Ostrava-Hrabová a OstravaMošnov mezi lety 2004–2013. (Zdroj: Ostrava!!!)

Při pohledu na grafické znázornění OMN (viz Obr. 10) v roce 1991 je zřejmé, že městské obvody s vyššími hodnotami ukazatele se nacházejí v centru a východní části města. Nejvyšší míry je dosaženo v MO Vítkovice, a to 7,4 %. Mezi další obvody se

38

zvýšenou nezaměstnaností lze zařadit i Mariánské Hory a Hulváky (4,6 %) či Slezskou Ostravu (4,5 %). V roce 2001 je situace obdobná. S nejvyšší OMN se potýkají Vítkovice, hodnota ukazatele zde dosahuje velikosti 35,6 %. Mezi další obvody s vysokou OMN lze zařadit i Slezskou Ostravu (24 %) či Radvanice a Bartovice (20,3 %). Celkově můžeme u hodnoty OMN v jednotlivých městských obvodech mezi lety 1991 až 2001 pozorovat rostoucí trend. Prakticky u všech obvodů se za tuto dekádu ukazatel minimálně zdvojnásobil. Alarmující jsou především vysoké hodnoty OMN u nejvíce postižených obvodů, které se v některých případech více než zpětinásobily. V roce 2011 zaznamenáváme oproti roku 2001 pokles OMN prakticky u všech městských obvodů. Jedinou výjimku zde tvoří městský obvod Martinov, u kterého hodnota ukazatele vzrostla o zhruba 7 %. Vítkovice jsou stejně jako v roce 1991 a 2001 obvodem s nejvyšší OMN. Konkrétně zde ukazatel dosahuje 22,2 %. Vysoké hodnoty jsou pozorovatelné také v městském obvodu Slezská Ostrava (16,7 %) či Mariánské hory a Hulváky (16,4 %). Při srovnání zkoumaných let 1991, 2001 a 2011 je patrné, že městské obvody s vyššími hodnotami OMN se nacházejí především ve východní a centrální části města. Nelze to však říci vždy, kupříkladu v roce 1991 byla vyšší OMN naměřena i v Proskovicích a Porubě. Tyto městské obvody se nacházejí v blízkosti hranic města na západní straně. Ke zvýšení zaměstnanosti a celkovému zlepšení situace na trhu práce by dle ředitelky krajské pobočky úřadu práce v Ostravě Yvony Jungové napomohl příchod nových investorů. Ti by mohli vytvořit větší počet pracovních míst, a to především pro uchazeče s nízkou kvalifikací či základním vzděláním. Určitý problém, který brání zlepšení situace, spatřuje v nedostatečném zapojení lidí produktivního věku do celoživotního vzdělávání a v nízké motivaci některých uchazečů o zaměstnání pracovat. Také hejtman moravskoslezského kraje, Miroslav Novák, vidí v aktivním jednání s potenciálními investory určitou možnost zvýšení zaměstnanosti. V prvé řadě se však zmiňuje o naplnění průmyslových zón, jejichž vznik podporuje kraj již od 90. let minulého století (JUNGOVÁ; NOVÁK in CARBOLOVÁ, 2015, s. 10). V současnosti město vyhledává a komunikuje s investory. Také nabízí pobídky, jejichž cílem je usnadnění rozhodnutí o příchodu nových zahraničních investorů. S nimi se pojí vytvoření nových pracovních míst. Díky vytvoření takovýchto míst již nebude nutné stěhovat se za prací mimo hranice města. Vznik nových pracovních pozic tedy ovlivní

39

kladně jak vývoj nezaměstnanosti, tak i vývoj početního stavu obyvatelstva (Korespondence s Anetou Serafinovou, 7. 4. 2015 viz příloha).

Obr. 10: Obecná míra nezaměstnanosti v městských obvodech Ostravy mezi lety 1991–2011. (Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001, SLDB 2011)

40

6. BYTOVÝ FOND V OSTRAVĚ Bydlení řadíme mezi základní faktory ovlivňující existenci a rozvoj města. Vytvoření příznivých podmínek pro bydlení může napomoci ke zlepšení současných nepříznivých trendů v demografickém vývoji obyvatelstva a příznivě ovlivnit migrační proudy zejména mladých a vzdělaných osob. Kvalita bydlení je ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří například úroveň občanské vybavenosti, kvalita veřejných prostranství či kvalita samotného objektu bydlení (Koncepce bydlení městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz na období 2014–2018, 2013, s. 3). Jako vhodný ukazatel, který nám může být nápomocen k porozumění vývoje bytového fondu v Ostravě, jsem zvolil podíl neobydlených bytů. Ten je dán počtem neobydlených bytů k celkovému počtu bytů. Tento ukazatel je rovněž vhodné užít pro zjištění, zdali Ostrava nese znaky smršťujících se měst, pro které je vysoký podíl neobydlených bytů typickým jevem. V roce 1991 se v Ostravě nacházelo celkem 132 806 bytů, z nichž bylo neobydleno celkem 6 837. Podíl neobydlených bytů tedy dosáhl hodnoty 5,1 %. Největší podíl neobydlených bytů byl zaznamenán v městském obvodu Vítkovice (16,1 %), dále pak v Nové Vsi (14,7 %) a Slezské Ostravě (13,8 %). Téměř polovinou se na počtu neobydlených bytů podílí obvody Moravská Ostrava a Přívoz (2 172 neobydlených bytů) a Slezská Ostrava (1 242 neobydlených bytů). Nejlidnatější ostravské obvody, Ostrava-Jih a Poruba, jsou v porovnání s ostatními obvody charakteristické nízkou hodnotou tohoto ukazatele. U Ostravy-Jih činí podíl neobydlených bytů 1,6 %, u Poruby dokonce méně než 1 %. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o obvody s vysokým počtem bytů, dosahuje součet neobydlených bytů téměř 1 000. Rok 2001 je v porovnání s rokem 1991 typický poklesem podílu neobydlených bytů, a to téměř ve všech městských obvodech. Výjimku tvoří obvody Ostrava-Jih a Poruba, kde hodnota ukazatele stoupla. U prvního obvodu je zaznamenán růst na 3,1 %, u druhého na 2,9 %. I přes tuto skutečnost jsou zmíněné hodnoty jedněmi z nejnižších ze všech městských obvodů. Na druhou stranu nejvyšší podíl neobydlených bytů byl opět zaznamenán ve Vítkovicích, a sice 10,6 %. S odstupem více než 3,5 % je následován Plesnou a Moravskou Ostravou a Přívozem. Celkově se v Ostravě nacházelo 134 041 bytů, z toho neobydlených 5 653. Podíl neobydlených bytů tehdy dosahoval hodnoty 4,2 %.

41

O deset let později, tedy v roce 2011 se Ostrava potýká s nárůstem počtu neobydlených bytů, a to ve všech městských obvodech. Celkový počet bytů se v tomto roce zastavil na čísle 137 467. Počet neobydlených bytů dosáhl hodnoty 9 828, což znamená, že celkový podíl neobydlených bytů činí 7,1 %. Oproti roku 2001 je tedy zaznamenán nárůst o 2,9 %. Městským obvodem s nejvyšším podílem neobydlených bytů se stává Nová Ves (26,6 %) následována Novou Bělou (22,6 %) a Martinovem (20,2 %). Nízké hodnoty podílu neobydlených bytů jsou zaznamenány opět v nejlidnatějších Ostravských obvodech. Nejnižší můžeme pozorovat u Poruby (3,9 %) a Ostravy-Jih (4,4 %). I přes skutečnost, že hodnoty zkoumaného ukazatele jsou v Porubě a Ostravě-Jih nejnižší, tak se na celkovém počtu neobydlených bytů Ostravy podílejí více než 34 %. Obdobná situace nastává i u Moravské Ostravy a Přívozu a Slezské Ostravy, kde velikost podílu neobydlených bytů dosahuje 8,5 %. Celkový počet neobydlených bytů u těchto čtyř nejlidnatějších obvodů, které mají zároveň nejnižší hodnoty podílu neobydlených bytů, dosáhl hodnoty 6 251, což znamená, že se na celkovém počtu neobydlených ostravských bytů podílejí téměř ze dvou třetin. Lze si povšimnout, že vyšší podíl neobydlených bytů je nejzřetelnější v centru Ostravy a to především v letech 1991 a 2001 (viz Obr. 11). Tuto skutečnost můžeme považovat za následek intenzivně se rozrůstajících panelákových sídlišť mezi lety 1946 až 1991. Centrum se v této době začínalo vylidňovat a být neatraktivní. V 90. letech situaci zhoršila privatizace. Noví majitelé byty z velké části přeměnili na kancelářské prostory a tím přispěli ke snížení dynamiky života v centru města (KUCHTOVÁ, ČESELSKÝ, 2007, s. 36–37). V procentuálně nejrychleji populačně rostoucím městském obvodě Ostravy, v Krásném Poli, sledujeme během sledovaného období mezi lety 1991 až 2011 růst počtu neobydlených bytů. Z původních 52 neobydlených bytů v roce 1991 se do roku 2011 jejich počet zvýšil o 76. Na druhou stranu zde zaznamenáváme i nárůst celkového počtu bytů, a to o celkem 410, což v relativních hodnotách znamená více než třetinový nárůst. Starosta Krásného Pole Výtisk se od svého zvolení v roce 2006 snažil společně se svými kolegy zastavit živelný a nekoordinovaný rozvoj výstavby a expanzi výstavby do polí, se kterým se obvod do této doby potýkal. To se dle jeho slov povedlo a od roku 2006 nedochází k významnému rozšiřování území určeného pro individuální bydlení. Na druhou stranu byla podpořena výstavba developerských projektů, jež byly naplánovány v rámci územního plánu. Vzhledem ke skutečnosti, že zastupitelé obvodu chtěli a chtějí Krásné

42

Pole prezentovat jako klidovou oblast, byla jednou z jejich prvních aktivit od zvolení snaha o vyřazení stavby nové průmyslové zóny v Krásném Poli z územního plánu. Snaha byla úspěšná a na pozemcích, kde měla stát průmyslová zóna, se v současnosti chystá výstavba zhruba 15 domů určených k bydlení (Rozhovor s Tomášem Výtiskem, 28. 4. 2015 viz příloha). Vzhledem ke skutečnosti, že v Krásném Poli zastupitelé nepovolili další extenzivní růst výstavby mimo hranice zastavěného území, způsobuje současný velký zájem o bydlení zhušťování zástavby směrem dovnitř obvodu. Noví obyvatelé přicházejí také z řad Ostravanů. Patří k nim ti, co dříve žili v okolí centra či ve východních částech města, jakými jsou například Slezská Ostrava nebo Michálkovice. V současné době se objevuje trend související se zvyšováním nájmů v bývalých bytech od OKD. Například někteří lidé z Poruby, kterých se zmiňované zvyšování nájmů dotýká, a v Krásném Poli mají chatku, současné byty opouštějí a do těchto chatek se stěhují. Tato skutečnost však s sebou nese řadu problémů. Lidé trvale bydlící v chatových oblastech se starosty například dotazují, kdy budou v okolí jejich bydliště opraveny a rozšířeny cesty, vybudovány chodníky, zaveden plyn a mnohé další. Odpověď však zní, že nikdy. Tato odpověď se zakládá na faktu, že tito lidé nebydlí v zóně pro trvalé bydlení a skutečnost, že zde mají rodinný dům a trvalé bydliště s tím naprosto nesouvisí (Rozhovor s Tomášem Výtiskem, 28. 4. 2015 viz příloha).

43

Obr. 11: Podíl neobydlených bytů v městských obvodech Ostravy mezi lety 1991–2011. (Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001, SLDB 2011)

44

ZÁVĚR Bakalářská práce se věnovala studiu fenoménu shrinking cities na konkrétním případě města Ostravy. Města, která se dají za shrinking cities označit, se nacházejí v rámci celého světa. Za pomoci studia vybraných ukazatelů jsem se snažil zjistit, zda je možné mezi ně zařadit právě i Ostravu. Proces smršťování je ovlivněn mnoha faktory. Za jeden z hlavních důvodů vzniku shrinking cities v Německu je považována deindustrializace, která byla následována růstem nezaměstnanosti a vysokým migračním úbytkem obyvatel. Ve Spojených státech amerických zahájil proces smršťování pokles počtu pracovních míst, který měl za následek migraci obyvatel do jiných oblastí. Rovněž zde můžeme zařadit i velký vliv decentralizace, a to jak v bydlení, tak i zaměstnání. Díky uvedeným informacím můžeme sledovat, že v období mezi lety 1990 až 2013 se Ostrava potýká s úbytkem obyvatelstva, a to ve výši zhruba 11 %. V porovnání se zahraničními městy, jako je například německé Lipsko, které zaznamenalo populační ztrátu mezi lety 1933 až 1998 téměř 39 % či americký Detroit se ztrátou více než 50 % obyvatel v letech 1950 až 2003, je pokles ostravského obyvatelstva relativně nízký (RUMPEL, SLACH, 2012, s. 874). Důvody úbytku ostravské populace souvisejí mimo jiné i s transformačními a restrukturalizačními

změnami

v hospodářství,

ke

kterým

docházelo

v průběhu

devadesátých let minulého století. Mezi hlavní příčiny poklesu populace patří deindustrializace a s ní spjatá ztráta pracovních míst a vysoká nezaměstnanost. Dalšími důvody jsou suburbanizační tendence obyvatel, pokles ekonomických příležitostí, nízká kvalita bydlení, špatný stav životního prostředí či vysoká kriminalita. Na pokles obyvatelstva má rovněž vliv i přirozený úbytek. Z vypracovaných rozhovorů vyplývají podobné závěry. Naprostá většina populačně se zmenšujících městských obvodů spadá do středu města. Mezi obvody, kterých se ztráta obyvatel týká nejvíce, patří Mariánské Hory a Hulváky, Moravská Ostrava a Přívoz, Ostrava-Jih a v poslední řadě Poruba. Na druhou stranu, do nejvíce rostoucího obvodu Krásné Pole, nacházejícího se při západním okraji Ostravy, se stěhují také současní obyvatelé města, a to především z centrální a východní

45

části. Tyto části se během sledovaného období od roku 1991 do roku 2011 potýkaly buďto s poklesem počtu obyvatel či jen s mírným nárůstem. Od roku 2004 bylo v nově zbudovaných ostravských průmyslových zónách vytvořeno na 9 000 nových pracovních míst. V současnosti město vyhledává a komunikuje s novými investory, jejichž příchod se pojí se vznikem dalších pracovních pozic. Vznik takovýchto pracovních míst kladně ovlivňuje jak vývoj nezaměstnanosti, tak s ním spojený početní stav obyvatelstva. Většina městských obvodů rovněž zaznamenává od roku 1991 nárůst počtu obyvatel. Také fakt, že nárůst celkového množství ostravských bytů od roku 1991 do roku 2011 je vyšší, než nárůst celkového počtu neobydlených bytů, dokazuje, že o bydlení v Ostravě je stále zájem. Především kvůli výše zmíněným důvodům nemůžeme současný vývoj Ostravy považovat za takový, jaký shledáváme u současných shrinking cities. Ostravu bych proto na základě dostupných údajů za shrinking city neoznačil. Je ale důležité se vývoji města Ostravy dále věnovat a snažit se předejít možným negativním dopadům dalšího poklesu obyvatel. V bakalářské práci jsou přehledně shrnuty hlavní důvody vystěhovávání ostravského obyvatelstva a rovněž nastíněny možné kroky vedoucí k zastavení nebo alespoň zpomalení tohoto trendu. Domnívám se, že bakalářská práce proto může být přínosem pro další odborné texty věnující se této tématice.

46

SEZNAM LITERATURY Literatura: AUDIRAC, I.; FOL, S.; MARTINEZ-FERNANDEZ, C. (2010): Shrinking Cities in a Time of Crisis. Berkeley Planning Journal, 23, č. 1, s. 51–57. BAKALA, J. (a kol.) (1993): Dějiny Ostravy. Sfinga, Český Těšín, 816 s. BERNT, M.; COCKS, M.; COUCH, Ch.; GROSSMANN, K.; HAASE, A.; RINK, D. (2012): Policy Response, Governance and Future Directions, Shrink Smart Research Brief No. 2. Helmholtz Centre for Environmental Research – UFZ, Lipsko, 30 s. BOOZA, J.; METZGER, K. (2004): On some socio-economic aspects of Detroit. In: Detroit--No.III of the series working papers of the project Shrinking Cities. Kulturstiftung des Bundes, Berlín, s. 44–49. BUČEK, J.; BLEHA, B. (2013): Urban Shrinkage as a Challenge to Local Development Planning in Slovakia. Moravian Geographical Reports, 21, č. 1, s. 2–15. CARBOLOVÁ, L. (2015): Zaměstnavatelé. Mladá fronta DNES. 27. 2. 2015. CUNNINGHAM-SABOT,

E.;

AUDIRAC,

I.;

FOL,

S.;

MARTINEZ-

FERNANDEZ, C. (2014): Theoretical Approaches of “Shrinking Cities“. In: Shrinking Cities. Internatinal Perspectives and Policy Implications. Routledge, Londýn, s. 14–32. FLORENTIN, D. (2010): The “Perforated City:“ Leipzig´s Model of Urban Shrinkage Management. Berkeley Planning Journal, 23, č. 1, s. 83–101. GÖSCHEL, A. (2003): Stabtumbau – Zur Tukunft schrumofender Städte vor allem in den neuen Bundesländer. Informationen zur Raumentwicklung, 10, č. 11, s. 605–615. HANOUSKOVÁ, L. (2012): Kritická geografická analýza konceptu shrinking city. Masarykova univerzita, Brno, 110 s. HOLLANDER, J.; PALLAGST, K.; SCHWARZ, T.; POPPER, F. (2009): Planning shrinking cities. Special issue on Emerging Research Areas, Progress in Planning, 72, č. 4, s. 223–232. Dostupné z: http://policy.rutgers.edu/faculty/popper/ShrinkingCities.pdf (cit. 28-02-2015). IVAN, I.; HORÁK, J. (2011): Population Changes Caused by Industrialization and Deindustrialization – Comparison of Ostrava and Glasgow. Geografický časopis, 63, č. 2, s. 113–132. JIŘÍK, K.; PITRONOVÁ, B. (1967): Dějiny Ostravy. Nakladatelství Profil, Ostrava, 768 s.

47

KUCHTOVÁ, R.; ČESELSKÝ, J. (2007): Bytová výstavba v Ostravě – minulost a současnost. Urbanismus a územní rozvoj, 10, č. 2, s. 36–41. MARTINEZ-FERNANDEZ, C.; AUDIRAC, I.; FOL, S.; CUNNINGHAM-SABOT, E. (2012): Shrinking Cities: Urban Challenges of Globalization. International Journal of Urban and Regional Research, 36, č. 2, s. 213–225. MLÁDEK,

J.

(1992):

Základy

geografie obyvatelstva.

Slovenské

pedagogické

nakladateľstvo, Bratislava, 232 s. NAVRÁTIL, B. (2007): Ostrava. Paseka, Praha, 68 s. OSWALT, P. (ed.) (2005): Shrinking Cities, Volume 1: International Research. Hatje Cantz Verlag, Bonn, 736 s. OUŘEDNÍČEK, M.; ŠPAČKOVÁ, P.; FEŘTROVÁ, M. (2011): Změny sociálního prostředí a kvality života v depopulačních regionech České republiky. Sociologický časopis, 47, č. 4, s. 777–803. PALLAGST, K. (2008): Shrinking Cities. Planning Challenges from an International Perspective. In: Cities Growing Smaller. Kent State University´s, Kent, 101 s. RINK, D.; HAASE, A.; BERNT, M.; ARNDT, T.; LUDWIG, J. (2012): Urban shrinkage in Leipzig, Germany. Helmholtz Centre for Environmental Research – UFZ, Lipsko, 77 s. RUMPEL, P.; SLACH, O. (2012): Je Ostrava „smršťujícím se městem“?. Sociologický časopis, 48, č. 5, s. 859–878. RUMPEL, P.; SLACH, O.; BORUTA, T. (2012): Governance smršťujících se měst v Evropském kontextu. In Výzkum regionálního rozvoje – vybrané přístupy a témata. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, Kapitola 1.4, s. 63–74. RYCHTAŘÍKOVÁ, J. (2007): Porodnost v České republice: dvě rozdílné epochy. Geografické rozhledy, 17, č. 1, s. 2–5. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 1991. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011. SCHETT, S. (2011): An Analysis of Shrinking Cities. Universität Innsbruck, Innsbruck, 17 s. STEINFÜHRER, A.; HAASE, A. (2007): Demographic Change as a Future Challenge for Cities in East Central Europe. Geografiska Annaler, 89 B, č. 2, s. 183–195.

48

SUCHÁČEK, J. (2005): Restrukturalizace tradičních průmyslových regionů v tranzitivních ekonomikách. VŠB – TU, Ostrava, 221 s. WEICHMANN, T.; PALLAGST, K. (2012): Urban shrinkage in Germany and the USA: A Comparison of Transformation Patterns and Local Strategies. International Journal of Urban and Regional Research, 36, č. 2, s. 261–280. Internetové zdroje: Demografická ročenka měst - 2001 až 2010. Český statistický úřad [online]. 30. 9. 2011 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/demograficka-rocenka-mest2001-az-2010-ckznxpx1sr Do škol míří extrémně silný ročník, děti Husákových dětí. Novinky.cz [online]. 11. 6. 2013 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/304517-do-skol-miriextremne-silny-rocnik-deti-husakovych-deti.html. Hlavní průmyslové zóny. Moravskoslezský kraj [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/prumyslove_zony.html. Koncepce bydlení městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz na období 2014 - 2018. Statutární město Ostrava - oficiální portál [online]. 12. 12. 2013 [cit. 2015-03-26]. Dostupné

z:

https://moap.ostrava.cz/cs/radnice/urad/odbor-majetkovy/oddeleni-spravy-

majetku/formulare/copy_of_c-documents-and-settings-mop104-dokumenty-dokument-adbytova-komise-2013-18-koncepce-final-4.pdf. Historie úmrtnosti. Demografie [online]. 2014 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_umrtnosthistorie. Charakteristika okresu Ostrava-město. Český statistický úřad [online]. 18. 6. 2012 [cit. 2015-1503]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xt/charakteristika_okresu_ostrava_mesto. Jazykové minimum pro čtení matrik. Orlické hory a Podorlicko [online]. 3. 11. 2014 [cit. 2015-03-15].

Dostupné

z:

http://www.volani-rodu.unas.cz/sova/matriky-jazykove-

minimum.pdf. Národní strategie regenerace brownfieldů. CzechInvest [online]. 20. 6. 2008 [cit. 2015-0316].

Dostupné

z:

http://www.czechinvest.org/data/files/strategie-regenerace-vlada-

1079.pdf. Obyvatelstvo - roční časové řady. Český statistický úřad [online]. 19. 2. 2015 [cit. 201503-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu

49

OKD

po

roce

1990.

OKD

[online].

2012

[cit.

2015-03-26].

Dostupné

z:

http://www.okd.cz/cs/o-nas/strucna-historie-okd/okd-po-roce-1990. Ostravsku hrozí "důlní otřes". Česká televize [online]. 31. 7. 2013 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/236426-ostravsku-hrozi-dulniotres/. Projekty izolační zeleně. OSTRAVA!!! [online]. 9. 2. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/projekty-mesta-ostravy/projekty-mestaostravy/projekty-izolacni-zelene Projekty města Ostravy. OSTRAVA!!! [online]. 9. 2. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/projekty-mesta-ostravy/projekty-mestaostravy Přehled historie. Vítkovice Machinery Group [online]. 2009 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.vitkovice.cz/9/cs/node/176. Slovník cizích slov. SCS. ABZ. CZ [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/push-faktory. Urban

sprawl.

Suburbanizace

[online].

2014

[cit.

2015-03-17].

Dostupné

z:

http://www.suburbanizace.cz/04_teorie_urban_sprawl.htm. Veřejná databáze. Český statistický úřad [online]. 16. 3. 2006 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=19&maklist_velikost=10000 Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR - 1919 - 2005. Český statistický úřad [online]. 30. 11. 2006 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vyvoj-zakladnich-demografickych-ukazatelu-ve-vybranychmestech-cr-1919-2005-p7mrw5x24l Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - Metodika. Český statistický úřad [online].

3.

2.

2015

[cit.

http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps.

50

2015-03-26].

Dostupné

z:

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Poloha Ostravy a srovnávaných měst v rámci ČR (str. 22) Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel ve vybraných městech mezi lety 1919–2013, střední stav obyvatelstva (k 1. 7.) (str. 25) Obr. 3: Bazický index vývoje počtu obyvatel ve vybraných městech a ČR mezi lety 1919– 2013 (str. 27) Obr. 4: Bazický index vývoje počtu obyvatel ve vybraných městech a ČR mezi lety 1990– 2013 (str. 28) Obr. 5: Změna počtu obyvatel městských obvodů Ostravy mezi lety 1991–2011 (str. 31) Obr. 6: Vývoj hrubé míry porodnosti ve vybraných městech a ČR mezi lety 1923–2013 (str. 33) Obr. 7: Vývoj hrubé míry úmrtnosti ve vybraných městech a ČR mezi lety 1923–2013 (str. 34) Obr. 8: Vývoj hrubé míry hrubé míry přirozeného přírůstku ve vybraných městech a ČR mezi lety 1923–2013 (str. 35) Obr. 9: Vývoj počtu nově vytvořených pracovních míst v průmyslových zónách OstravaHrabová a Ostrava-Mošnov mezi lety 2004–2013 (str. 38) Obr. 10: Obecná míra nezaměstnanosti v městských obvodech Ostravy mezi lety 1991– 2011 (str. 40) Obr. 11: Podíl neobydlených bytů v městských obvodech Ostravy mezi lety 1991–2011 (str. 44)

51

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Písemná korespondence s Anetou Serafinovou Příloha č. 2: Rozhovor s Tomášem Výtiskem Příloha č. 3: Rozhovor s Helenou Vaňkovou Příloha č. 4: Rozhovor s Kamilem Salajkou

52

PŘÍLOHY Příloha č. 1

PÍSEMNÁ KORESPONDENCE S ANETOU SERAFINOVOU Aneta Serafinová v současnosti působí na oddělení marketingu Magistrátu města Ostravy. TM: Jaké skutečnosti podle Vás stojí za vylidňováním Ostravy, se kterým se město potýká již od 90. let 20. století? AS: Vylidňování Ostravy, které započalo v 90. letech 20. století, souvisí s útlumem těžkého průmyslu, následnými významnými transformačními a restrukturalizačními změnami hospodářství se kterými je spojen i pokles počtu pracovních míst. TM: Co je dle Vás nejčastějším důvodem odstěhování obyvatel z města? AS: vysoká nezaměstnanost; špatná kvalita ovzduší; kriminalita. TM: Jak se Ostravy dotkla ztráta zhruba 30 000 obyvatel od počátku 90. let? AS: Ztráta přibližně 30. tisíc obyvatel od počátku 90. let je považována za pracovně motivované vystěhovalectví. Tento pokles není ovšem tak velký, aby se projevil například ve fyzické struktuře města, tzn., že nebyly bourány nevyužité bytové domy, jako tomu bylo například v Liverpoolu. Od roku 1989 je migrační saldo Ostravy záporné, což je také způsobeno suburbanizačními tendencemi Ostravanů (Čeladná, Ostravice…). TM: Myslíte si, že počet obyvatel bude i nadále klesat? Co by případný pokles pro Ostravu znamenal? AS: Pokles obyvatel je způsoben dvěma faktory poklesem porodnosti a procesem vylidňování, který se ovšem týká většiny velkých měst, nejen Ostravy. Podstatné je vytvořit z Ostravy město atraktivní pro život a řešit významné aspekty života komplexně, aby se proces vylidňování alespoň zpomalil. TM: Co by mohlo napomoci k ukončení poklesu obyvatel? AS: Příležitost je spatřována ve tvorbě nových, kvalitních pracovních míst, podpoře vzdělání a oborů, které jsou důležité pro náš region a tudíž nebude nutné se stěhovat za prací jinam. Další důležitou složkou je zlepšení kvality ovzduší, zatraktivnění městského prostředí a snížení kriminality.

TM: Snaží se město v současné době přilákat nové obyvatele? Pokud ano, jak? AS: Vše souvisí se vším, město vyhledává a komunikuje s investory, také nabízí pobídky, které mají za cíl usnadnit rozhodnutí o příchodu nových, zahraničních investorů, se kterými je spjato vytvoření nových pracovních míst. V problematice zlepšení životního prostředí vyvíjí město Ostrava řadu aktivit, kterými je komunikace s velkými znečišťovateli a jejich přimění k investicím do ekologie, dále od roku 2010 je zřízen Fond pro děti ohrožené znečištěním ovzduší, který slouží pro účely péče o zdraví dětí bydlících v nejvíce ohrožených částech města, také město nadlimitně čistí silnice a rozšiřuje plochy městské a izolační zeleně. Město ve spolupráci s Evropskou unií finančně podporuje tvorbu nových a revitalizaci starších volnočasových areálů, revitalizuje městské prostředí a staví nové cyklostezky. Tyto a řada dalších aktivit slouží ke zkvalitnění a zatraktivnění života v Ostravě a přilákání nových obyvatel.

Příloha č. 2

ROZHOVOR S TOMÁŠEM VÝTISKEM Tomáš Výtisk v současnosti působí jako starosta městského obvodu Krásné Pole. TM: Jaké skutečnosti podle Vás stojí za přírůstkem obyvatel Krásného Pole, se kterým se obvod potýká již od 90. let 20. století? TV: Od devadesátých let? TM: Přesně tak. TV: To je specifický úsek, jinak Krásné Pole, když se podíváme na nějakou delší vývojovou řadu, řekněme, já nevím, od 17. století, tak v podstatě neustále roste, samozřejmě mnohem pomaleji. V těch devadesátých letech to poměrně razantně eskalovalo. Nicméně, jako po celou dobu, když vezmeme období nějakých prvních matrik, kdy tady bylo 200 lidí, a po nějakých dvacetiletých nebo třicetiletých úsecích se budeme dívat, tak vždycky rostlo. To odpovídá určité… nebo podle mě je to záležitost polohy. Krásné Pole mělo jednu nebo pořád má jednu velkou nevýhodu, vždycky bylo na periferii. Bereme to už od dob poddanství, kdy bylo periferií nějakého panství, potom jsme byli na periferii okresu ať už Bílovec nebo Opava, pak jsme se přesunuli do v podstatě statutárního města Ostravy, ale opět na jeho periferii. To byla nevýhoda. Na druhou stranu, Krásné Pole má určitou výhodu, a to je výhodná poloha právě na návětrné straně průmyslové aglomerace, kde stejně jako v téměř ve všech evropských nebo hlavně teda západoevropských státech se na západní straně vytvářejí spíš luxusnější sídla a na východní straně, kde dopadá ten největší smog a imise z té průmyslové výroby, se spíš dělají levnější dělnická osídlení. Ono to má potom i vliv na…já jsem o tom četl takovou velice zajímavou studii, o tom jak hlasují východní a západní části evropských měst, a je to hrozně zajímavé protože ty východní jsou vždycky víc levicové a ty západní víc pravicové. A k tomu osídlení v těch devadesátých letech, tady právě došlo k výraznému využití té jedné z mála parciálních výhod, které Krásné Pole má, a to je právě jeho poloha, takže čistší ovzduší, relativně, samozřejmě v rámci města. V podstatě dá se říct, že nejčistší. Protože Krásné Pole je jednak na návětrné straně a jednak je to nejvyšší bod města Ostravy. My tady máme náš vrchol, měří 333 m n. m. a je to nejvyšší bod města Ostravy. To si myslím, že způsobilo ten razantní příliv zároveň i s příznivou cenou v té době, cenou

pozemku. A stalo se to v podstatě žádanou adresou lidí, kteří trošku jakoby zámožnější, kteří měli na to si tady koupit pozemek a postavit dům. TM: Takže to už jste mi zároveň odpověděl i na druhou otázku, a sice co je nejčastějším důvodem přistěhování obyvatel do Krásného Pole? TV: Jednoznačně je to poloha, a řekl bych, někteří to specifikují přímo, že se sami sebe označují za ekologické uprchlíky. TM: Tak ještě bych se vás zeptal, jak se toho Krásného Pole od těch devadesátých let dotkl přírůstek zhruba 800 obyvatel, ono to je de facto zhruba 43 % nárůst. TV: Ano, ano. Já tomu říkám zkráceně jedna třetina, že Krásné Pole narostlo o jednu třetinu, jak do počtu obyvatel, tak do počtu domů. Jak se dotkl, zní otázka? TM: Co to pro Krásné Pole znamenalo? TV: Samozřejmě takový poměrně razantní nárůst nese klady i zápory. V prvé řadě je to soužití obyvatel, těch starousedlíků s těmi novými, ale to bych řekl, že u nás se až tak jako výrazně negativně neprojevovalo. Co to s sebou nese je zároveň i mimořádný tlak na veřejnou infrastrukturu. To znamená, my teď docházíme k tomu, že nám za nedlouho nebude stačit škola. Přestože ještě za mého dětství do té naší školy se sjížděly děti ze tří obcí, z Vřesiny, z Dolní a Horní Lhoty a samozřejmě Krásného Pole. Dneska tam už jsou jenom krásnopolské děti, jenom na výjimku nějaké z jiné obce a přesto to nebude stačit. Takže to je jedna stránka věci. Druhá stránka věci je dopravní skelet. Je naprosto nevyhovující a mnohé cesty pamatuji z dětství jenom jako polní cesty, po kterém projel maximálně nějaký kravský povoz, dneska to má snášet zatížení nějakých tři a půl tisíce aut denně. Takže jsou s tím jakoby velké problémy které se musí řešit a my se snažíme pro tyto problémy maximálně využívat fondu Evropské Unie a získávat dotace, právě teď se nám podařilo, příští týden začne už druhá etapa takového projektu který se jmenuje Zvýšení bezpečnosti na komunikacích v MOB Krásné Pole. Takže snažíme se to řešit tady tím. Ale ta infrastruktura je samozřejmě mnohem komplexnější, vyžádalo si to, nebo teď si to vyžádalo masivní investice třeba do odkanalizování, které tady doteďka chybělo. Takže zároveň s tím se tady stavějí i kanály už vlastně od předloňského roku nebo teď jsme si tady posilovali internetovou síť optickým kabelem a podobné věci. Takže snažíme se to dohnat, snažíme se tady s tím demografickým rozvojem držet krok, ale samozřejmě vždycky až jsme o krok pozadu, protože nejprve tohleto vždycky předbíhá ten vývoj a my se ho vždycky jenom snažíme dohonit.

TM: Super. A já bych se zeptal, myslíte si vy sám, že počet obyvatel bude i nadále stoupat? TV: Myslím si, že ano, lépe řečeno, ne že si to myslím, ale vím to, protože vím, jaké projekty se tady chystají. Ještě řeknu takhle, když jsem nastoupil já, řekněme s mými kolegy, někdy před devíti lety, tak jeden z cílů, který jsme si vytkli jako nově zvolené vedení obce, čili jak zarazíme takový ten živelný a nekoordinovaný rozvoj nebo tu expanzi hlavně do polí a do těch do té doby polních částí, který tady probíhal do té doby. A poměrně živelně a poměrně nekoordinovaně a neslo to s sebou hodně negativ, a to se nám víceméně povedlo. Jako hlavní nástroj jsme samozřejmě použili územní plán, který kde jsme v podstatě to území určené pro bydlení individuální v podstatě za těch 8 let téměř nezvýšili o žádné velké plochy, vždycky to bylo jenom o maximálně jeden nějaký pozemeček, kde ještě nějaký starousedlík, jakožto místní člověk, si dělal nárok, že na svém poli, které těsně přiléhá k tomu, k té zóně pro bydlení, ještě přiléhá, tak tomu jsme to jakoby na výjimku povolili. Jinak jsme teda nerozšiřovali nikde to území. Na druhou stranu jsme ale podpořili výstavbu tam, kde do té doby už to bylo jakoby v rámci toho územního plánu naplánováno, takže za tu dobu se tady zrealizovali jeden větší developerský projekt, kdy jsme zastavěli nebo zastavuje se ještě doteďka takové pole, které zůstalo v podstatě uvězněno, kruhem kolem dokola už byly rodinné domky, a to pole tam zůstalo tak trošku jakoby viset a nebyl k němu přístup. Takže jsme i ve spolupráci s tím developerem soukromým, který to tam si snažil nějak vykoupit a zastavět, zasíťovat. Tak jsme mu pomohli i s těmi přístupy, aby se tam vůbec dostali, no a teď se tam prostě provádí zástavba. A to je jeden takový projekt, ten už v podstatě končí, tam už teď chybí postavit nějakých 5, 6 baráků a celkem tam vznikne nějaké to jakoby nové osídlení o celkovém počtu zhruba 40 rodinných domů. A druhý projekt, který teď podporujeme, ten zase vznikl na ploše, který územní plán vymezoval jako průmyslovou zónu. Což my jsme se teda hned při našem nástupu zděsili, že by tady u nás, kde my se chceme prezentovat jako klidová oblast maximálně tak pro nějakou rekreaci, ale rozhodně ne pro průmyslové aktivity, tak hned první, nebo jedna z prvních našich aktivit byla snaha zrušit tu průmyslovou zónu, což se nám právě povedlo, takže ve stávajícím územním plánu už nefiguruje, ale protože tam byl problém převést ty pozemky nebo ty funkční zóny územního plánu na něco jiného, tak jsme je převedli právě na ten rozvoj bydlení. No a teď právě víme, že se tam chystá nějaký další developerský projekt. V této chvíli nějakých asi 15 domů. Kromě tady toho, těch jako to jsou takové ty větší developerské projekty, kromě

toho, tím že my jsme jakoby nepovolili další extenzivní růst, jakoby mimo hranice toho zastavěného území, tak to má takový zvláštní efekt, že ten zájem o ty pozemky a o to bydlení tady v tom Krásném Poli je tak velký, že se teď takzvaně zahušťujeme dovnitř. To znamená, že každý místní majitel, který tady měl nějakou větší zahradu, tak zjistil, že v podstatě má v rukou několik miliónů, protože cena pozemků tady poměrně razantně roste, každým rokem se zvyšuje, a to i přes probíhající krizi realitní a celkovou teda. Takže spousta lidí se rozhodlo ty své místa stavební, které drželi pro své děti nebo prostě jenom tak, jakoby nějakou rezervu, tak ji prodalo a jakoby dovnitř se ten obvod zahušťuje, což tím pádem ten, přestože my, jak říkám jsme se snažili držet ten extenzivní rozvoj, tak ten počet obyvatel nadále jakoby roste, ale roste, řekl bych tempem už jakoby ukočírovatelným. Já to mám spočítaný, je to zhruba jedno až dvě procenta ročně. Což už není tak razantní a jakoby protiklad tady tomuhle, řekněme umírněnému rozvoji, jsme zjistili, že nám slouží Polanka nad Odrou. To je tady jeden místní obvod taky ostravský, kde v podstatě ty výchozí podmínky v roce 90 byly takové dost podobné, my jsme v tehdy měli nějakých, já nevím, 1800 obyvatel, oni měli něco přes dva. Oni ten rozvoj jakoby více pustili z ruky a teď už mají téměř 5000 obyvatel a my jsme na těch 2600. Takže my jsme to jakoby úplně nepustili a nedovolili jsme tady ten rozvoj tady tak úplně maximálně, a co jsem se teď bavil se svým kolegou, panem Vochňou z Polanky, tak jim to přináší nesmírné problémy, jako my to taky vnímáme jako problémy, ale řekněme řešitelné a nějak se s nimi snažíme držet krok, té Polance už se to poměrně vymklo z rukou a mají s tím neskutečné problémy. TM: Já právě ještě koukám, jak Krásné Pole sousedí s Porubou, tak Poruba ta se potýká se ztrátou snad 18 000 obyvatel od toho roku 1990, myslíte, že nějací obyvatelé přímo té Poruby se mohli přestěhovat do Krásného Pole, nebo že je tam něco třeba táhne? TV: Zcela určitě, určitě, nejsou to jenom oni, jako není to určitě většina, ale nějací mezi nima stoprocentně jsou, to vím, protože já samozřejmě musím ze své funkce podepisovat třeba stavební rozhodnutí k těm rodinným domkům, takže vím, kdo z jakého trvalého bydliště se k nám sem stěhují. To je to, takže z Poruby mezi nimi určitě jsou, i když, ale jak říkám, více to je spíše buď z centra, nebo z těch východních oblastí, jako ze Slezské nebo z Michálkovic, ale i ta Poruba tam figuruje a není to určitě žádná výjimka. Co bych ještě tady zmínil v rámci toho počtu obyvatel nebo toho demografického růstu, tak tady máme jeden naprosto unikátní fenomén, a to je to, že v Krásném Poli existuje 328 objektů,

které mají evidenční, pardon, teda ano, evidenční číslo. Jsou to chaty, případně jako chatky v zahrádkářských osadách. A trend poslední doby zvláště v souvislosti s tím jak bývalé byty OKD nyní RPG zvyšují nájmy, tak ti lidé, kteří měli ty byty v Porubě a tady měli třeba jenom tu chatku, tak ty byty pouštějí, protože už nejsou schopní ten nájem utáhnout a stěhují se do těch chatek. Jim teda bohužel, musím říct skutečně, podtrhuji třikrát bohužel, zákon o trvalém bydlišti umožňuje, protože, když se přihlásíte na trvalé bydliště třeba pod most, který má ale evidenční číslo, tak vás tam ten úřad zapíše, protože ví to místo, kde se nacházíte. Je to takové absurdum, ale je to tak, takže my prostě v chatkách a v naprosto pro celoroční obývání nevhodných objektech tady máme několik občanů. TM: Takže dalo by se říci, že přírůstek Krásného Pole může mít, může znamenat i to, že lidé si tam pouze dají své trvalé bydliště, ale v reálu tam nebydlí? TV: No, tak to taky, ale to v menší míře, ale oni skutečně ty chaty obývají, celoročně. Vím teď právě o některých, já třeba jsem si teď jedno takové chatoviště, kde je 128 chat, je to takzvaná chatoviště V Luhu, nebo Paseky se tomu říká, tak teď jsem si právě nechal vyjíždět z našeho, z naší evidence obyvatel, kolik tam máme teda skutečně těch trvale bydlících, tak jich tam máme 18, z toho ale 2 tam se teda trvale nezdržují. Takže takové věci, že si někdo jenom napíše, tak to tady je, ale drtivá většina jich tam skutečně bydlí. A ono to nese neskutečné problémy, protože tak jak my máme problém s tou dopravní infrastrukturou, s tím nízkým skeletem i přímo jakoby tady, jako mezi těmi obytnými domy, tak pro ty chatoviště se absolutně nikdy nepočítalo, že tam povede nějaká pořádná cesta, takže oni mě tady neustále atakují, kdy se opraví ta cesta, kdy se rozšíří, kdy tam bude chodník, jestli tam nepřivedeme náhodou plyn, kdy tam bude dojíždět OZO pro popelnice a takové věci, no a já jim odpovídám, že nikdy. Oni prostě nejsou v zóně pro trvalé bydlení, a to, že tam mají trvalé bydliště, s tím naprosto nesouvisí. A to oni nevědí. Oni si myslí, že když tam mají trvalé bydliště, že mají rodinný dům, a že se o ně musí obec postarat, jako o každého občana, není to pravda. A jsou z toho hluboce zklamaní a frustrovaní.

Příloha č. 3

ROZHOVOR S HELENOU VAŇKOVOU Helena Vaňková je v současnosti studentkou brněnské vysoké školy. Z Ostravy se vystěhovala v roce 2010. TM: Tak já bych se vás zeptal, jaký byl hlavní důvod vašeho vystěhování se z Ostravy, případně jaké další skutečnosti vás k vystěhování vedly? HV: Tak pro mě byl ten hlavní podnět ten, že jsem měla životní zlom toho, co budu dělat po maturitě a chtěla jsem jít studovat, tak jsem šla studovat do Brna. Jakoby nebylo to proto, že by jako mě v Brně zaujal nějaký obor, který by v Ostravě nebyl nebo blíž Ostravy. Ale já už jsem prostě rovnou věděla, už jsem se vůbec nedívala na ty školy, které jsou v Ostravě nebo v jejím okolí protože jsem prostě věděla, že chci odtama pryč. A že chci, že třeba mi nestačí ani Olomouc, že to mi ještě přijde jakoby moc blízko, ale že chci prostě pryč, tak jsem si našla Brno. A ty důvody proč jsem jako věděla, že chci pryč a proč jsem vůbec nepřemýšlela, že bych v Ostravě zůstala, tak jsou ty že, že se mi tam asi jednoduše nelíbí. Nelíbí se mi tam jak, když začneme, pro někoho to může znít směšně, ale když začneme tím životním prostředím, když začneme, když začneme, když budeme pokračovat charakterem obyvatel, jakože jaký typ lidí tam je, podle mě je tam docela velká chudoba a to se prostě na těch lidech podepisuje na tom, jak žijou, na tom kolik je tam krádeží, kolik je tam loupeží, kolik je tam přepadení. Já sama jsem třeba vždycky měla takový divný pocit, když jsem měla jet třeba z centra Ostravy domů v noci tramvají a samozřejmě další věc je to uplatnění, to jako životní uplatnění, že nejsem žádný technický typ, žádný takový jako která bych se chtěla angažovat někde v průmyslu a potom vlastně těch šancí uplatnit se v něčem jiném je tam méně než ve městech jako je Brno nebo Praha, tak to je jako můj názor, takže proto. TM: A jaké jsou podle vás důvody, které motivují současné případně už obyvatele, kteří se z Ostravy vystěhovali k tomu vystěhování se? HV: Tak proč si myslím já osobně, že se ti lidé kteří se odstěhovali, odstěhovali, tak je to za prací, kdy jak už jsem naznačovala v Ostravě je hodně pracovních uplatnění z hlediska nějakého průmyslu, nějaké tady té techniky a pokud se člověk chce…už i když vezmeme třeba nějaké herce, nějaké zpěváky, tak jo, jako začít někde v Ostravě, ale pokud chceme v té kariéře postupovat, tak se prostě přestěhujeme do Prahy, že. I když budeme, když

vezmeme sídla nějakých medií, když se podíváme na sídla velkých firem, tak si myslím, že jako většina z nich je prostě jinde než právě v té Ostravě, takže ta práce bude podle mě ten úplně hlavní důvod. A druhý takový velký důvod je zase to životní prostředí a ta skladba toho města, že dneska je asi trend jako všude, že se lidi stěhujou z toho města ven, ale v té Ostravě bych řekla tím, že je to jakoby poblíž těch Beskyd, takže i sama mám hodně známých, kteří se prostě z toho centra Ostravy prodali byt nebo pronajali nebo já nevím co a přestěhovali se prostě za Ostravu jako v rámci třeba toho Moravskoslezského kraje ale prostě někam do rodinného domku, někam pod ty hory, protože prostě jet každý den 20 minut do práce autem dneska není jako problém pro ty lidi, takže když to shrnu tak práce a to životní prostředí. TM: A napadají vás ještě nějaké důvody, které k tomu mohou ostatní lidi motivovat? HV: Tak potom bych i řekla, že pokud člověk plánuje třeba rodinu, tak třeba tu rodinu chce fakt vychovávat prostě v nějakém příjemnějším prostředí než ta Ostrava je. Jakože, buď prostě lidi ji mají rádi a zvyknou si na takový rázovitý styl toho města, anebo i potom, jako, tak moc rádi nemají a proto se prostě odstěhujou. Já si myslím, že pokud tam někdo zůstává, spíš bych to převedla. Pokud tam někdo zůstává, tak je to proto, že jako je tam zvyklý, má tam nějaké ty kořeny, má tam nějaké ty příbuzné, anebo se mu tam prostě zadařilo. A pokud, pokud tady toto tam nemá, nemá tam to zázemí nebo nemá tam ten svůj vysněný džob, tak se prostě nic ho tam nedrží, jakože by si řekl, jo dneska se prostě podívám z okna a je tady fakt nádherně. To jako si myslím že… TM: A jakými způsoby se podle vás dá vystěhovalectví předcházet? HV: Jako aby se tam, aby ti lidi prostě se nestěhovali pryč? TM: Přesně tak. HV: No tak řekla bych, že by muselo město hodně zapracovat na tom, aby když vystoupíme z nádraží, tak aby první co uvidíme, aby to nebyli bezdomovci, Romové, špína a smrad. Což jako třeba se už na některých místech daří, to prostředí zvelebovat, zkrášlovat, ale pořád tam převládá ten ráz toho, nebo v mých očích, posprejování prostě opotřebované, hnusné, staré baráky, fakt jako ti lidé se tam všude povalujou po zemi prostě. Největší náměstí ostravské, které má být chlouba, kde má člověk být rád, jakože se tam projde, tak se tam prostě Romové sprchujou v kašně, tak to si jako myslím že, pokud jako to takhle je, tak člověk potom nemá důvod tam zůstávat a říkat si jo, tady se mi líbí jako. A to je to centrum jako to je úplně hlavní potom i některá ta sídliště že, ty gangy, ty partičky, já jako teď, jak žiju v Brně už čtvrtý rok, tak jako to tady úplně tak nevidím jako

samozřejmě, že tady se to taky ukazuje, jo, ale tady máme prostě nějaké, máme Svoboďák, máme Zelňák, jsou nějaké slavnosti a tam se prostě shlukujou rodiny s dětmi tam je to prostě plné, tam lidi chodí rádi trávit volný čas, když byly vánoční trhy v Ostravě minulý rok, když jsem tam byla na návštěvě, tak tam bylo pár stánků, lidé prostě ty trhy málem obcházeli obloukem, bylo to tam prostě vylidněné, bylo to tam ošklivé, takže si myslím, že teda zvelebovat to město potom i jako klást ten důraz větší na tu na to životní prostředí, což jako oni se snaží, to jako težko co s tím udělat, no ale tak, tak ještě tam prostě klást ten důraz na to a na to aby tam bylo dost práce, aby tam nebyla taková ta chudoba no což jako což jako je taky těžko. TM: A jakým způsobem podle vás Ostrava motivuje potenciální nové obyvatele k tomu, aby se do města přistěhovali? HV: Aby se přistěhovali tak si myslím, že se hodně snaží třeba na tom kulturním poli jako dělat nebo tady na tom, jako způsobu vyžití, že teď dejme tomu to mistrovství světa v hokeji, ucházeli se o to evropské hlavní město kultury. Jo, jakože dávají najevo, že to není jako nějaké vybydlené město, kde nic není, jenom jako pár podniků, které jako ještě fungujou. Takže se snaží jako dávat najevo, že tam jsou ty krásy, a to je právě to, co by měli ještě víc tlačit, jo, že otevřely se vlastně ty železárny třeba, tak i to třeba láká ty turisty, ale vyloženě aby se někdo přistěhoval myslím si, že někam do centra, že to je jako těžké jo, že třeba jako někdo za nějakou prací se může tam nastěhovat do toho, jako do Ostravy, ale neřekla bych, že přímo jako do centra. TM: A pokud bysme to brali, že by se nemuseli přistěhovat lidé přímo do centra, ale pouze na území Ostravy, klidně i okrajových částí, například jak je Hrabůvka, Dubina, Poruba? HV: Tak čím jako by je mohli přitahovat, jo? TM: Co může ty nové obyvatele motivovat k tomu, aby se do Ostravy přistěhovali? Proč by někdo se tam měl přistěhovat? HV: No tak třeba aby se tam přesídlili nějaké firmy nebo nějaké podniky, které s sebou přivedou ty zaměstnance, aby jako ti lidé z okolí, asi se tam nebude stěhovat nikdo z Prahy podle mě, ale z okolí aby se tam přistěhovali prostě za prací. Aby tam vznikly nějaké zajímavé pracovní příležitosti. Třeba si myslím, že teď mohla pomoct trošku, třeba když se tam zřídila lékařská fakulta, že třeba se tam lidé nastěhovali, protože jim to přišlo zajímavé, že v okolí to takhle nikde není, až vlastně třeba v Olomouci. Potom ještě čím by je tam mohli nalákat…tak třeba že by se tam zřídily nějaké nové byty, nějaké jakoby hezká

sídliště, že by se tam postavili, což já osobně si teď neuvědomuju, že by se tam teď nějaká, nějaký pěkný komplex prostě bytů, kde budou parčíky, kde bude něco takového, aby jako zase ti lidi mohli mít nějakou motivaci, případně, nevím, třeba prodávat nějaké zvýhodněné pozemky v těch okolních, v těch okrajových částech, že by si tam člověk postavil ten barák tam, protože by to prostě výhodnější, než si ho postavit někde na té Čeladné. TM: Zhruba od počátku 90. let se Ostrava potýká s úbytkem zhruba 30 000 obyvatel, myslíte si, že trend bude i nadále pokračovat, že Ostrava se bude i nadále vylidňovat? HV: Ze svého vlastního pohledu si to myslím, protože si myslím, že to ty mladé lidi, táhne nebo mladé lidi musíme rozdělit mladé a mladé lidi. Mladé lidi, kteří chcou studovat, kteří mají nějakou, jsou nějak ambiciózní, mají stanovené nějaké vyšší cíle, než jít ve dvaceti někam pracovat, padesát let si tam odpracovat a dobrý. Tak si myslím, že tady ten typ lidí to táhne jak do světa, tak prostě do těch větších měst nebo do těch zajímavějších měst. Stejně tak si myslím, že když někdo má tu rodinu, tak je to táhne do těch domečků, někam na ten okraj nebo jako až za okraj vlastně. Takže to si myslím taky. A myslím si, že to bude pokračovat. I když si vezmeme kolik se tam děje různých, co pořád slyšíme, tam že se bouří nějací Romové, protože jim tam chcou zbourat baráky a já nevím co. To jsou takové věci, které jako si člověk řekne no tak tady jako nechci žít. A když se mu naskytne možnost jít jinam, tak si myslím, že když se mu naskytne možnost jít jinam, tak si myslím, že to lidi právě jako využívají hodně, takže si myslím, že to bude pokračovat.

Příloha č. 4

ROZHOVOR S KAMILEM SALAJKOU Kamil Salajka je v současnosti zaměstnaný muž středního věku, který celý život žije v Ostravě Porubě. TM: Tak já bych se vás zeptal, jaký hlavní důvod toho, že celý život žijete v Ostravě? Přemýšlel jste někdy o tom, že byste se odstěhoval? KS: No, přemýšlel, ale mám tady rodinu, mám tady zázemí, znám to tady, takže jsem tady zvyklý, nemám potřebu se teďka stěhovat. Ale přemýšlel jsem o tom, určitě. TM: A kdybych se zeptal, jaký je tedy hlavní důvod toho, proč tady stále žijete? KS: No, práce a rodina. TM: A jaké jsou podle vás důvody, které motivují současné obyvatele k vystěhování se z města? KS: Myslím si, že je to prestižnější práce, uplatnění na pracovním trhu, lepší platové podmínky v jiných krajích, případně v jiných zemích. A jako druhý důvod, asi taky nějaké stěhování za rodinou, za láskou a podobně. TM: A napadají vás i nějaké další důvody, které by mohly tady tuto situaci ovlivnit? KS: Tak samozřejmě může to být i jako dost nepříznivé ovzduší a celkem dost, řekl bych slabší, slabší jakoby kulturní zázemí, které Ostrava stále nemá, nebo co se týče…nedostatek parků, nějakého volného vyžití, to, to mi tady oproti jiným městům chybí. TM: A ještě bych se vás zeptal, jakými způsoby se podle vás dá vystěhovalectví předcházet? KS: No, tak především, lepším, asi bych řekl, lepším, jednak lepší infrastrukturou, kterou už tu máme, takže možná nějakou, nějakými lepšími podmínkami pro podnikání. To znamená lepší uplatnění na trhu práce. Nejenom těžký průmysl, ale i třeba nějaký, nějaké, administrativní zázemí pro různý nějaký firmy a podobně. No a potom samozřejmě i nějak to životní prostředí lepší a tak jak jsem zmínil, město by mohlo více zapracovat na nějakém tom kulturním vyžití a prostředí pro děti a podobně, pro rodiny, kde by si mohly vyjít někam do parku.

TM: A jakým způsobem podle vás motivuje Ostrava potenciální nové obyvatele k přistěhování? KS: No tak, to bych asi, to jako nevím, jestli takhle, každopádně tady vznikají nějaké ty…Vítkovické centrum, hala Gong, teďka myslím, že Komenského sady nebo jak se tomu říká, tam vznikl nějaký park, ale ten je bohužel daleko. Jinak asi teda nějak, že by z města přicházela nějaká motivace k zvelebení, to si nejsem zrovna úplně vědom. TM: A kdybychom se vžili do situace, že byste měl někomu Ostravu doporučit, v čem byste mu jí vychválil? V čem je jiná, oproti jiným městům? KS: No, já jsem z Poruby, takže já můžu třeba Porubu vychválit v tom, že je velmi dobře jakoby, co se týče vegetace, jakoby přírody nebo jako, jakoby zalesněná je taková, je to takové sídliště skoro jakoby v lese, takže tady se mi celkem dobře žije, tak to bych možná vyzdvihnul. No a pak takoví lidi jsou takoví přirozenější, než v nějakých větších městech, Ostrava je dost specifický kraj na povahovou vlastnost lidí, takže to bych možná vyzdvihnul. A řekl bych, že není tak hektická, jako třeba Praha. Praha je strašně hektická oproti Ostravě, Ostrava je klidnější. TM: Říkal jste, že jste z Poruby, tak já bych se zeptal, jestli víte, že od počátku 90. let se městský obvod Poruba potýká se ztrátou více než 18 000 obyvatel do současnosti, zaznamenal jste nějak tento úbytek obyvatelstva? KS: Ne, nějak jako necítím, že by tady nějak…Jo, jako je vidět, že tady není moc, je tady málo dětí, jo. Oproti třeba Zábřehu nebo Hrabůvce tady vidím, že skutečně ta Poruba jakoby stárne generačně, ale že by jako ubývalo, to nevím. Jako vím to, vím to teoreticky, ale není to vidět. TM: A celkově od počátku těch 90. let se Ostrava potýká také s úbytkem jakoby celé město, zhruba 30 000 obyvatel. Myslíte si, že i nadále bude tento trend pokračovat? KS: No, to je těžko jako, jako asi to záleží jak mladá generace, která dostudovává, je tady teďka poměrně hodně vysokých škol, takže pokud budou dostatečně motivováni, aby tady setrvali, tak asi ano. Tak asi, teda takhle, tak asi by se mohl ten trend obrátit. Ale pokud, myslím si, že i od 90. let se trošičku možná mění jakoby povaha těch mladých, že už tak nesledují, jakoby nějaké to vystěhování za lepším zaměstnáním, že možná už by mohli mít nějaké uplatnění tady snad. Pokud by se tady podporoval více ten trh práce jakoby, více se motivovaly ty firmy k nějakým administrativním kancelářím a případně i nějaké ty montážní haly a podobně, to co vlastně teďka na trhu je aktuální.