Ostatní Zdroj: Lidové noviny Datum vydání: 10.7.2010 Práce doma není v módě, do Česka přišel coworking PRAHA Pokud jste někdy zkoušeli pracovat z domova, asi víte, ţe to má i své stinné stránky. Ráno je obtíţné donutit se vstát, poté přichází neodbytná touha uvařit si kávu, pak chuť na něco malého, a najednou je večer a vy zjistíte, ţe jste celý den strávili brouzdáním po internetu, aniţ byste cokoliv udělali. I proto nyní slaví úspěch takzvaný coworking – zjednodušeně řečeno společenství lidí na volné noze sdílejících společnou kancelář – fenomén, který se v posledních letech šíří světem a nedávno dorazil i k nám, do České republiky. Coworkingové hnutí vzniklo poměrně nedávno v Kalifornii a v loňském roce dorazilo i do Česka, kdyţ v listopadu 2009 bylo v Praze otevřeno první coworkingové centrum. Od té doby vyrostla řada dalších. Jiţ nyní fungují tato centra kromě Prahy také v Brně a Písku, nová mají v nejbliţší době vzniknout také v Jihlavě a Ostravě. Jak přiznávají zakladatelé prvních coworkingových center u nás Jan Sekera a David Odstrčil, inspiraci nalezli u našich severních sousedů v Polsku, kde coworking jiţ nějakou dobu s úspěchem funguje. Provozování takové coworkingové kanceláře ale není, jak by se moţná mohlo zdát, ţádnou charitativní činností. Členové společenství za pronájem místa v kanceláři platí, a potenciálně se tak jedná o velmi zajímavou podnikatelskou příleţitost. Coworking v překladu znamená spolupráce. Jeho základem je sdruţení lidí pracujících povětšinou na volné noze. Ti si pronajímají místo ve sdílené kanceláři, respektive coworkingovém centru, jak se tato kancelář nazývá. Zde mají k dispozici obvyklé kancelářské zařízení – stůl, tiskárnu, připojení k internetu či projektor – a k tomu kuchyňku a společné odpočinkové zázemí. První takové coworkingové centrum bylo zaloţeno v roce 2005 v americkém San Francisku. A co vlastně láká lidi na volné noze do coworkingových kanceláří? Proč nepracují v pohodlí domova, kde maj& iacute; svůj klid, nic je neruší, a raději si připlácejí za místo v kanceláři, kam musejí den co den dojíţdět? Podle Davida Odstrčila, provozovatele coworkingového centra a zároveň překladatele na volné noze, existují dva hlavní důvody – snaha dosáhnout vyšší efektivity práce a potřeba sociálního a profesního kontaktu. „Nevíte, jaké je to trávit většinu svého času v jedné místnosti. První měsíc nebo i rok vám přijde skvělé, ţe můţete pracovat a ani se nemusíte svlékat z pyţama, ale po čase vám z toho začne takříkajíc hrabat,“ říká Odstrčil. A problémem není podle něj pouze sociální izolace, ale i ta profesní. Jak dodáv&aac ute;: „Je velmi těţké udrţet se ve styku s profesním vývojem, s profesní realitou, kdyţ jste celý den zavřeni sami doma. V coworkingovém centru jste neustále v kontaktu dalšími lidmi, a to nejen z vašeho oboru,“ říká Odstrčil. Jeho domněnku o nízké efektivitě práce z domova potvrzuje Lukáš Uhl, provozovatel seznamovací agentury. Na otázku, jak se mu pracuje v coworkingovém centru, odpovídá: „Je to paráda. Dřív, kdyţ jsem dělal doma, jsem trávil spoustu času koukáním na videa na YouTube nebo jinými zbytečnostmi. Teď, kdyţ vidím, ţe všichni kolem pracují, nutí mě to pracovat taky.“ Sloţení takové sdílené kanceláře bývá poměrně různorodé. Obvykle převaţují IT odborníci, programátoři a webdesignéři, ale pracují zde i lidé dalších profesí – překladatelé, účetní, nejrůznější poradci či provozovatelé e-shopů – prakticky kdokoliv, kdo ke své práci nepotřebuje více neţ počítač, internet a telefon.
Zdroj: E15 Datum vydání:
9.7.2010
SPOLEČNOST Developeři na golfu. Místem konání čtvrtého ročníku golfového turnaje Developers Cup 2010 byl Golf Resort Ypsilon Liberec. Slavnostní party, vyhlášení výsledků a předání cen proběhlo v praţském Bugsy’s baru. Letošního klání se zúčastnilo 85 hráčů a téměř 50 hostů z řad developerů a profesionálů z realitního trhu. „Kapacitu turnaje jsme museli oproti předchozímu ročníku rozšířit o další tři flighty,“ potvrdil zájem o akci Robert Jašek (na snímku vpravo), ředitel reklamní agentury Graffitti Networks Grafix, která byla organizátorem a generálním partnerem turnaje
Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 9.7.2010 Rekordní nedobrovolná dražba: za 300 milionů REALITY Nejnižší cena za areál v Brandýse bude 300 milionů Věřitelská banka Eurohypo se rozhodla pro radikální přístup Na podzim se má uskutečnit největší nedobrovolná draţba nemovitostí v Česku letos a zřejmě vůbec největší, co odborníci pamatují. Jejím předmětem jsou pozemky a výrobní hala, kde je v nájmu společnost Continental Automotive Czech Republic. Informace o plánované draţbě je zveřejněna v katastru nemovitostí. Předmětem draţby jsou budovy a pozemky o celkové výměře téměř 90 tisíc metrů čtverečních, samotné stavby pak stojí na necelých 29 tisících metrech čtverečních. Majitelem pozemků je praţská společnost Cambados, která má problémy se splácením úvěru. Věřitel, kterým je podle informací HN německá banka Eurohypo, se proto rozhodla poslat pozemky do draţby. „Nejniţší podání činí něco pod 300 milionů korun. Po dlouhé době je to největší nedobrovolná draţba takového objemu,“ potvrdil Miroslav Hájek, generální ředitel draţební společnosti Naxos, která se draţbu chystá nejpozději v říjnu organizovat. To, ţe se bude jednat zřejmě o největší draţbu bez souhlasu vlastníka nemovitostí, odhaduje i Jaroslav Hradil z konkurenční draţební společnosti Prokonzulta. „Banky konečně začínají chápat, ţe nedobrovolná draţba je efektivní a rychlý způsob, jak získat své peníze zpět,“ říká Hradil. Jeho slova ilustrují i čísla. Zatímco za celý loňský rok se uskutečnilo 396 nedobrovolných draţeb, v letošním prvním pololetí jich je na webu centralniadresa. cz evidováno jiţ 472. To je zhruba čtvrtina všech draţeb. Loni byl jejich podíl asi šestinový. Ţádný dopad na provoz Continental Automotive Czech Republic zaměstnává v Brandýse nad Labem kolem 1500 lidí a je jednou z českých divizí německého koncernu Continental. Provozu firmy, která dodává díly a příslušenství pro automobilový průmysl, například palubní přístroje a systém měření
paliva do mladoboleslavských škodovek, by se chystaná změna majitele výrobního areálu neměla dotknout. „Neočekáváme, ţe změna majitele bude mít dopad na aktivity naší společnosti,“ řekl Knut Staade z brandýské společnosti. Continental je totiţ v nájmu a nájemní smlouvy přejdou pod nového majitele. Zástupci společnosti Naxos i oslovení realitní poradci očekávají, ţe plánovaná draţba nemovitostí, které uţívá společnost Continental, vyvolá mezi investory značný zájem. Velký vliv na cenu budou mít nájemní podmínky, které však Staade ani zástupci draţebníka nepřiblíţili. „Za předpokladu, ţe tam bude kvalitní nájemní smlouva, to je určitě zajímavá cena. Spousta investorů na takové draţby čeká,“ řekl Dušan Šťastník z investičního oddělení realitně poradenské společnosti King Sturge. Aby byl areál firmy Continental pro investory zajímavý, musela by v ní firma mj. zůstat nájemníkem po dobu nejméně tří, anebo lépe pěti let, dodal Šťastník. Hlavně byty a rodinné domy Naxos letos jiţ koncem dubna prodal v nedobrovolné draţbě například pozemek, který vlastnila v průmyslové zóně Borská pole na Plzeňsku společnost Plzen Development Project patřící do skupiny developerské AIG/Lincoln. Ten se vydraţil za necelých 33 milionů korun. Navrhovatelem byla v tomto případě UniCredit Bank. Předmětem nedobrovolných draţeb jsou v Česku zejména byty a rodinné domy, často zástavy za hypoteční úvěry. Ty se prodají za niţší částky, draţba brandýského areálu v řádech stovek milionů korun je proto svým způsobem raritou. Nedobrovolné draţby 300 milionů korun je minimální částka, kterou ţádá v dosud největší nedobrovolné draţbě v zemi věřitelská banka eurohypo za areál firmy Cambados v brandýse nad Labem. Pro srovnání, největší loňskou draţbou vůbec (ale dobrovolnou), byl logistický areál v Lovosicích, vydraţený za 274 milionů. 472 nedobrovolných draţeb je v současné době evidováno na webu centralníadresa. cz. Za celý rok 2009 se jich uskutečnilo 396. jejich podíl na celkovém počtu draţeb se zvýšil ze zhruba šestiny na téměř čtvrtinu. 186 milionů korun je celková částka, za kterou byl vydraţen nemovitý majetek v nedobrovolných veřejných draţbách. Celková hodnota draţených nemovitostí přitom byla 779 milionů korun.
Zdroj: Mladá fronta DNES Datum vydání: 9.7.2010 Dobrou adresu dostanete, ale prověří si vás PRAHA Mít místo statisíců jen stokoruny, a přesto získat sídlo své firmy v Praze? Moţné to je, ale v poslední době je to sloţitější. Ţadatel totiţ musí počítat s tím, ţe si ho firma, jeţ virtuální sídla nabízí, více prověří. Počty nepoctivých klientů, kteří se domnívají, ţe virtuální adresou uniknou kontrolám či různým sankcím, totiţ vzrostly a firmy nabízející virtuální adresy musejí být proto daleko ostraţitější.
I tak je o pouhou prestiţní adresu, na kterou můţe chodit pošta, faxy a několikrát v měsíci lze sjednat v pronajaté místnosti třeba i obchodní schůzky, stále vyšší zájem. Pronájmy „kamenných“ kanceláří v souvislosti s ekonomickou krizí totiţ zaznamenaly v minulých dvou letech pokles. Například firma Prague Office, která nabízí pronájem virtuálních kanceláří v reprezentační budově v Kbelích, za poslední tři měsíce mohla nakonec zaregistrovat virtuální sídlo pouze třem zájemcům. „Dalších dvanáct jsme museli po nahlédnutí do obchodního rejstříku odmítnout, “ sdělila MF DNES jedna ze zaměstnankyň s tím, ţe firma nyní bedlivě zkoumá veřejně dostupné záznamy, neţ ţadateli o dobrou adresu vyhoví. „Je to nezbytné - nejenom kvůli moţným exekucím, ale také kvůli jménu naší firmy,“ zdůraznila. I firma Mestrey, u které sídlí virtuálně nyní 30 různých, většinou realitních a obchodních, společností ze Středočeského kraje a Moravy, řeší vzrůstající počty nepoctivců. „Objevili jsme firmy, které se k nám nahlásily zcela bez našeho vědomí. Stačily jim k tomu veřejně přístupné dokumenty z portálu Justice. cz. Vzhledem k tomu, ţe tam jsou i různé podpisy, okopírovaly si je a přehlášení sídla úspěšně provedly. Museli jsem se obrátit na obchodní soud,“ svěřila se makléřka firmy Martina Brandová. Poukázala i na další riziko tohoto druhu podnikání. „Klienti u nás provádějí platby čtvrtletně. Někteří poté, co získají všechny potřebné dokumenty k přehlášení, další faktury platit přestanou. Vymáhání plateb je pak velmi sloţit&eac ute;,“ dodala Brandová. To firma Prague Business Office, která byla na českém trhu s podnikáním ve světě virtuálních kanceláří průkopníkem, nějaký zásadní posun v narůstajícím počtu nepoctivých klientů prý nepozoruje. „Virtuální sídla nabízíme uţ od roku 2004 na pěti místech v Praze. Většina našich klientů je u nás dlouhodobě a lze říct, ţe jsou to solidní podnikatelé - vývojáři, IT technici, firmy zabývající se výškovými pracemi. Několik výjimek, které hledaly ve virtuální adrese útěk před zodpovědností, za ty roky také bylo. To jsme ale dobře smluvně ošetřili, takţe ti, co by se takhle chtěli vyhnout exekucím a vym&aacu te;hání nějakých pohledávek, to uţ ani nezkoušejí,“ shrnula jedna ze zaměstnanců firmy Barbora Helclová s tím, ţe v současné době na jimi pronajímaných adresách sídlí zhruba sto podnikatelů.
Zdroj: Sedmička Datum vydání:
8.7.2010
Rodinný dům? Na klíč za tři měsíce Postavit rodinný dům často trvá i několik let. Jsou ale systémy, které lidem umožní pohodlně bydlet už za osm týdnů. Podobně jako u stavebnice Lego je i v modulární výstavbě moţné téměř vše. Místo jedné kostičky je základním prvkem stavebního systému takzvaný modul. Je to obytný prostor o ploše aţ šestatřicet metrů čtverečních s okny, dveřmi, podlahou a stropem. Většinou má tvar kvádru nebo krychle. „Stavební buňky jsou šikovné. Řešili jsme takhle chybějící chatičku na naší zahrádce v kolonii. Věřím, ţe by se z toho dal postavit i dům, ale asi by nevypadal nic moc,“ uvaţuje praţský důchodce Vladimír Peremský. Naopak, při návrhu takové stavby mají lidé mnoho prostoru pro fantazii. Ve spolupráci s architektem mohou vytvořit originální designovou vilu, stejně jako rodinný dům na první pohled k nerozeznání od druhých. „Na návrhy a výstavbu domů z modulárního systému se specializujeme, můţeme nabídnout i hotové typové projekty, ale častěji zákazníci chtějí právě
individuální návrh přesně podle svých představ,“ říká jednatel projekčně - architektonického ateliéru Cubespace Martin Kokta. Na rovině i v kopci Jednotlivě většinou řeší i zakládání stavby. Perfektně rovná deska není potřeba, hotový objekt se totiţ staví na betonové patky nebo ocelové zemní vruty. Záleţí na typu podloţí, výšce hladiny spodní vody, které určí geologický průzkum na konkrétním pozemku. Při jednotlivých návrzích domu není architekt omezený, můţe vybírat z více moţností usazení na pozemku a vybrat tu nejlepší pro konkrétní případ. Menší nebo větší nerovnost terénu by neměla být ţádný problém a realitou se stává dokonce i sen o bydlení na vodní hladině. Stačí konstrukci usadit na ponton. K vyuţití pro stavbu stylových rekreačních chat nebo bungalovů je tedy tento systém velmi vhodný. Výstavba domů pomocí modulárního systému je opravdu rychlá. Zatímco na pozemku připravují odborníci napojení na inţenýrské sítě podle projektu, v montáţní hale výrobce uţ mohou vznikat stěny a podlahy domu včetně izolace, rozvodů elektřiny i vody, vytápění, vnitřních obkladů a často i vybavení koupelny. Vše přesně podle projektu. Montáţ v hale navíc můţe probíhat i v zimních měsících a rodiny tak se stavbou nemusí čekat na příchod teplejšího počasí. Vzhled budoucího domu záleţí jen na poţadavcích, se kterými stavebník za architektem přijde. Jediným omezením jsou finanční moţnosti zákazníka a podmínky územního plánu. „Na fasádu můţe přijít opravdu cokoliv. Často zákazníci ţádají dřevěné obloţení, ale klasická fasádní omítka také není problém, pokud pouţijeme správný podklad,“ říká Pavel Heřmanský ze společnosti ZRUP Příbram, která se výrobou montovaných a kontejnerových staveb zabývá. Designéři mohou na fasádu vily navrhnout různé druhy povrchů i plech nebo sklo. Velká francouzská okna nebo zimní zahrady nejsou v modulární výstavbě výjimkou, protoţe nosný systém je pouze v rozích modulů. Stejně tak různé druhy a tloušťky zateplení. Jde tak řešit i energeticky úsporný dům. „Úniky tepla záleţí hlavně na síle izolační vrstvy a kvalitě oken a dveří. Z modulů je moţné navrhnout a postavit jak nízkoenergetickou stavbu, tak i pasivní dům,“ tvrdí Kokta. Úsporně nebo pasivně Při stavbě úsporného bydlení musí dbát na umístění stavby vzhledem ke světovým stranám. U těchto domů platí, ţe čím jednodušší je tvar stavby, tím menší únik tepla bude mít. Plochá střecha, se kterou se moduly standardně dodávají, je přitom u nízkoenergetických a pasivních staveb ţádoucí. Pak lidem nic nebrání v tom, aby zaţádali o dotaci z programu Zelená úsporám na úsporný nebo pasivní dům. Ploché střechy jsou navíc ideální i pro vybudování střešní zahrady nebo terasy. Lidé, kteří uznávají spíše tradiční tvary střech, si ale také mohou přijít na své. Výrobci jsou schopni na modul nastavět jakýkoliv tvar střechy. Na dřevěném nebo ocelovém krovu mohou lidé mít všechny druhy dostupných krytin, včetně osvědčené pálené tašky. Budova je tedy po dokončení naprosto k nerozeznání od rodinných domů stavěných z tradičních materiálů. Sedlová střecha s taškami základní stavbu prodraţí. I tam se ale nabízí moţnost přizpůsobit tempo výstavby finančním moţnostem rodiny. „Dům normálně funguje se standardní plochou střechou. Kdyţ si pak lidé na vysněnou šikmou uspoří, můţe se i s obytným podkrovím postavit dodatečně. S její hmotností je ale třeba počítat uţ v návrhu konstrukce,“ popisuje moţné řešení Kokta. Navíc se podle něj dá stejně jednoduše přidat na dům druhé patro nebo přístavek, kdyţ se rodina rozroste. Nevýhodou takových staveb bude pro mnoho lidí jejich ţivotnost. Jak výrobci, tak projektanti mluví o modulárních domech jako o jednogeneračních. Ţivotnost takové stavby závisí na
materiálech, ze kterých je postavená nosná konstrukce. „Ocel vydrţí v našich povětrnostních podmínkách třicet aţ čtyřicet let. Její ţivotnost se ale můţe prodlouţit aţ několikanásobně, kdyţ je dobře provedené opláštění. U rodinných domů, kde je konstrukce chráněná hydroizolací, zateplením a obloţením, bych typoval ţivotnost i osmdesát nebo klidně devadesát let,“ tvrdí Heřmanský. Domněnky a cena I názor odborníka je ale dnes jen doměnkou, protoţe ţádný z modulárních rodinných domů ještě tak dlouho nestojí. To se ovšem dá říct o většině budov z nových stavebních materiálů. Kratší ţivotnost vyváţí niţší pořizovací cena. „Za vyprojektování a stavbu domu na klíč si účtujeme od devatenácti do jednadvaceti tisíc korun za metr čtvereční zastavěné plochy domu. Záleţí na sloţitosti poţadavků zákazníka. Pokud zvolí luxusní materiály a zařízení, cena můţe horní hranici i překročit,“ uvaţuje Kokta a dodává, ţe velkou úsporou při stavbě z modulů je hlavně čas.
Zdroj: ČRo Plzeň Datum vydání:
7.7.2010
Nové byty vzniknou v objektu bývalých kasáren ve Strašicích Jiří TERŠ, moderátor -------------------V objektu bývalých kasáren ve Strašicích vznikne zhruba 100 nových bytů. Prostory kasáren mají uţ z 90 % vyuţití. Zbývalo najít uplatnění pro zbylé vojenské ubytovny. O polovinu z těchto tří podlaţních objektů se uţ hlásí zájemci. Dva chce koupit vlastník strašického solárního parku. O třetí objekt projevil zájem investor prostřednictvím realitní kanceláře. Podle starosty Strašic Jiřího Hahnera musí ţádosti projednat srpnové zastupitelstvo. Jiří HAHNER, starosta Strašic -------------------Ten zájem jejich vycházel z toho, ţe by mohly v těchto objektech ubytovávat svoje zaměstnance, nebo případně nabídnout k vyuţití i ostatním občanům naší obce. Jednoznačně deklarují ty firmy, ţe to budou byty, kde budou ubytováni zaměstnanci a ţádné ubytovny nebo zařízení podobného charakteru tam není zmiňováno.
Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 7.7.2010 Realitní telegraf Finep staví. Developer Finep zahájil výstavbu 101 bytů v PrazeVysočanech. Vyrostou v rámci čtvrté etapy projektu Harfa Park do dvou let. Central Group v zisku.
Developer Central Group loni vydělal 718 milionů korun před zdaněním. Firma prodala celkem 933 bytů, domů a parcel. Moderní terminál v Pardubicích. Logistická a spediční společnost DB Schenker zprovoznila logistický terminál v Pardubicích. Ten patří mezi největší developerské projekty v současnosti.
Zdroj: Lidové noviny Datum vydání: 7.7.2010 Správci budov osekávají náklady PRAHA Majitele nemovitostí i developery nutí ekonomická recese čím dál více šetřit na provozních nákladech. Ty zahrnují zejména servisní poplatky, kde jsou nejdraţší poloţkou výdaje za energie a sluţby. Úspory se týkají hlavně kancelářských a obchodních prostor, které se potýkají s rostoucí neobsazeností, a u nichţ se vlastníci snaţí udrţet si zbývající nájemce. „Jde například o poplatky za společné prostory a sluţby,“ vysvětluje vedoucí průzkumu z poradenské realitní společnosti Cushman & Wakefield Alexander Rafajlovič. Změna nastává i s ohledem na tvrdší konkurenci, zejména na kancelářském trhu. Moţnost nabídnout niţší servisní poplatky se developerům či majitelům dobře hodí. „Developeři s dlouhodobější vizí mají v tomto ohledu navrch, protoţe je zajímá hospodárnost budovy v delším horizontu, nejen nízké stavební náklady,“ dodává Rafajlovič s tím, ţe podobný přístup oznamuje i stále více investorů. „Krize nás zasáhla ve všech segmentech. Za poslední rok jsme podnikli kroky, které vedly k úsporám na straně nájemců našich kancelářských a maloobchodních budov,“ řekl LN ředitel investiční společnosti CSIA Lukáš Schirl. „Tendrovali jsme například dodavatele elektrické energie,“ dodává. Developer Ekospol zase podle generálního ředitele Evţena Korce uzavírá smlouvy výhradně s ověřenými dodavateli a vţdy na dlouhodobé bázi. Tendry ušetří aţ čtvrtinu nákladů na energie „Zpravidla spolupracujeme s velkými energetickými firmami, kde jsme schopni dosáhnout plošných slev na základě objemu dané zakázky,“ říká Schirl. Právě úspory na dodávkách energií mají největší podíl na sniţování provozních nákladů. Například v cenách elektřiny se správcům budov daří ušetřit aţ čtvrtinu celkových nákladů na energii. V souvislosti s tím roste poptávka po energetických certifikacích budov. Druhou největší poloţkou mezi servisními poplatky je podle oslovených firem správa budov a další sluţby jako dodávky úklidových prací či bezpečnostních a recepčních sluţeb. Majitelé budov začínají více sledovat i technologické úspory. „Pouţíváme například LED svítidla. To jsou technologie, které umoţňují další dramatické sníţení spotřeby energie, a to aţ o 20 procent,“ říká Schirl. Náklady na provoz kancelářských budov v Praze (koruny za m2 a měsíc) Správa 33 Kč Recepce a ostraha 14 Kč
Energie 44 Kč Daně, poplatky a pojištění 3 Kč Foto autor| Zdroj: Cushman & Wakefield 2010
Zdroj: Mladá fronta DNES Datum vydání: 7.7.2010 U dálnice na Prahu roste městečko s rodinnými domy Městečko s novými rodinnými domky má vyrůst v Jeřmanicích na Liberecku poblíž dálnice. Pozemky už jsou z osmdesáti procent rozprodané, investorovi už zbývá prodat posledních dvanáct parcel. Některé z nich však koupili spekulanti, kteří s nimi dál obchodují. JEŘMANICE Přes padesát nových domů má stát v Jeřmanicích na Liberecku. V blízkosti dálnice tak vyroste menší sídliště. Uţ je pro ně všechno připravené, silnice, inţenýrské sítě i veřejné osvětlení. Jenţe zatím tam řemeslníci pracují na výstavbě dvou domů, ostatní parcely leţí ladem. Přitom investor jich má uţ většinu prodanou. „Z těch šestapadesáti pozemků nám zbývá posledních asi dvanáct parcel. Obávám se, ţe některé pozemky koupili spekulanti, kteří je nyní budou prodávat dalším zájemcům za podstatně vyšší cenu,“ prohlásil jeden ze soukromých investorů, který si nepřál zveřejnit své jméno. Do dnešního dne se v oblasti nazývané Nové Jeřmanice staví dva domy, jeden z nich je před dokončením, druhý má základovou desku. Ostatní parcely zůstávají nedotčené. „Podmínkou bylo, ţe dokončíme inţenýrské sítě, aby si lidé pozemky koupili. Ty jsme uţ řádně předali obci, ale lidé nestaví. Moţná v důsledku hospodářské krize, ale i v důsledku spekulací,“ doplnil. Jeho slova ostatně potvrzují i inzeráty na internetových stránkách některých realitních kanceláří. Prodejci tam chtějí za pozemek v nově vybudované bytové zóně téměř dvanáct set korun za metr čtvereč ?ní. „Mrzí nás to, ale bohuţel to nemůţeme ovlivnit,“ dodal investor. S výstavbou inţenýrských sítí se začalo uţ na jaře loňského roku, letos v květnu se kolaudovaly. „Je tam vybudovaná kompletní infrastruktura, vodovod, kanalizace, přípojky elektřiny, hotové silnice,“ uvedl Tomáš Pasecký, jednatel Jizerskohorské stavební společnosti, která stavební práce zajišťovala. Pozemky původně získali dva majitelé v restituci, do jejich úpravy investovali kolem pětatřiceti milionů korun. Prodávat je začali zhruba před rokem za osm set korun za metr čtvereční. „Dali jsme si podmínku, ţe kaţdá parcela bude mít minimálně dva tisíce metrů čtverečních. Nechtěli jsme tam mít satelitní městečko, jeden dům nalepený na druhém,“ zdůraznil starosta Jeřmanic Karel Černý. Několik pozemků měla ve vlastnictví i obec, i ta uţ si je prodala. „Darem dostala obec od investora silnice, osvětlení. Vše je tam připravené na výstavbu domků,“ shrnul starosta. Mezi ţelezniční tratí a dálnicí navíc vyrůstá také nová průmyslová zóna. Pozemky o velikosti zhruba dvaceti hektarů mají ve vlastnictví stejní investoři jako u bytové zóny. „Teď se tam bude stavět prodejna automobilů a přibudou postupně další drobní podnikatelé, kteří tam budou mít zřejmě sklady. Zhruba polovina průmyslové zóny je ještě volná,“ upřesnil majitel pozemků. I tady se uţ budují inţenýrské sítě a přístupové silnice.
