Úvod do studia světové ekonomiky Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA Bankovní institut , vysoká škola , PRAHA
Osnova 1.Cíl a obsah studijního předmětu 2.Předmět studia světové ekonomiky 3.Metody využívané při zkoumání světové
ekonomiky 4.Zdroje ke studiu světové ekonomiky
1.Obsah a cíle studijního předmětu
Obsah a cíl studijního předmětu
• Obsah kursu “Světová ekonomika” • Cíle, které sleduje studium teorie světové
ekonomiky a zkoumání světového hospodářství
• Rozhraní – (interface) teorie světové ekonomiky s jinými vedními disciplinami)
Obsah kursu “Světová ekonomika” 1. Předmet studia světové ekonomiky, paradigma , kategoriální aparát a metodika
zkoumání 2. Vznik a vývoj světové a globální ekonomiky - globální ekonomika jako historická
kategorie 3. Struktura globální ekonomiky ( globální ekonomika jako logická a systémová
kategorie) 4. Subjekty operující v globální ekonomice, struktura a uspořádání a řízení 5. Systém vztahů mezi subjekty světové ekonomiky a jejich nositelé a vývoj 6. Teoretické koncepce zkoumání mezinárodních ekonomických vztahů
7. Obsah a formy interdependence a globalizace v rámci globální ekonomiky 8. Strukturální rovnováha a nerovnováha v globální ekonomice 9. Dynamika strukturálního vývoje globální ekonomiky a jeho zákonitosti 10.Strukturální vývoj globální ekonomiky v reálném čase
11.Regulace a řízení globální ekonomiky 12.Instituce, institucionální struktura globální ekonomiky
Obsah a cíl studijního předmětu • Cílem předmětu je pochopit základy současných procesů globalizace probíhajících v rámci světové ekonomiky a jejich
vazby na mezinárodní ekonomické vztahy a národní ekonomiky. Teorie světové ekonomiky objasní posluchačům základní souvislosti globálního ekonomického vývoje a
identifikuje mechanismy , kterými se vyvíjí jeho komponenty a struktury, jakož i způsoby, kterými se do globálních ekonomických procesu zasahuje ze strany národních i
nadnárodních institucí
Cí a obsah studijního předmětu Obsah a cíl studijního předmětu
• Zvláštní pozornost je věnována seznámení s metodickými
přístupy k analýze světové ekonomiky jako základního faktoru vnějšího prostředí rozvoje národní ekonomiky a podnikových strategií, které získávají v rámci procesů globalizace stále významnější pozici i pro strategické myšlení, plánování a manažerské rozhodování na úrovni koeporací i státních a nadstátních entit
Paradigma teorie světové ekonomiky a jeho současné změny •
Pojem vědeckého paradigmatu zavádí do teorie vědeckého poznání T.S. Kuhn
•
Vědecké paradigma chápe ako souhrn základních hypotéz,
předpokladů a představ určité skupiny vědců, ktorý je úzce spojen s metodickými pravidlami řešení, intuitívnich postojů a hodnocením zkoumaných problémů. •
Změnu paradigmatu vědy chápe jako problém změny přístupu, který je postaven na anomáliích, ktoré odporují existujucímu a ustálenému způsobu chápaní jevů a jejich vysvětlení.
Paradigma teorie světové ekonomiky a jeho současné změny •
Nové otázky z teórie a praxe si v určitom momentě mezní kumulace vyžadují nové způsoby kladení otázek ze strany dané vědní discipliny a nové odpovědi na tyto otázky.
•
Proměna vedeckého paradigmatu se koná formou tzv. vědeckých revolucí až tehdy , když se dosavadní
paradigma vyčerpá a
přestáva vyhovovat při hledání odpovědí na tyto anomálie a řešení některých otázek ve věde ale i v praxi. Pokuď se uvedených anomálií nashromáždí příliš mnoho, dochádzí k hladání nového paradigmatu a po dokončení tohoto procesu znova nastáva období tzv. normální vědy.
Paradigma teorie světové ekonomiky a jeho současné změny • Klasická paradigmata ekonomické vědy byla postavena na: – předpokladu, že lidské rozhodnutí jsou vedeny dokonalou racionalitou, a sledováním individuálních cílů ,kterou udržuje chování trhů s dokonalou konkurencí
– ignorování fyzikálně biologických procesů, přírodního a životního prostředí – soustředění pozornosti na preferenci ekonomického růstu
před ostatními ukazateli rozvoje lidské společnosti – předpokladu dominance finanční ekonomiky nad reálnou, která se podřizuje jejím parametrům výsledkům
Nové paradigma teorie světové ekonomiky Nové paradigma znamená v teorii světové ekonomiky zejména: •
změnu v přístupu k chápání cílů, smyslu, podmínek a smeřování
ekonomických aktivit lidské společnosti v globálním meřítku •
změnu úrovně abstrakce využívané při analýze včetně nastavení vnějších a vnitřných hranic objektu zkoumání, jeho rozhraní s jinými objekty a vědnými disciplínami, které je zkoumají, integrace a interdisciplinarity jednotlivých vědních disciplín a ich metod zahrnutých do procesu zkoumání
•
změnu kategoriálního aparátu a metodologického instrumentária využitého při analýze zkomaného objektu
•
změnu v přístupu k interpretaci výsledků výzkumu a jejich aplikáci v hospodářskopoliticé praxi jak na makro, tak aj na mikroekonomické
úrovni.
Nové paradigma teorie světové ekonomiky
„Homo economicus musí být zbaven bezmezného sobectví a přizpůsobit se ekonomickému modelu, v němž je relativní distribuce prosperity důležitější než individuální uspokojení.“ Eduardo Porter v knížce „The Price of Everything, Solving the Mystery of
Why We Pay What We Do” , Penguin Group, New York, 2011 ,
Cí a obsah studijního předmětu Obsah a cíl studijního předmětu Teorie světové ekonomiky má interdisciplinární charakter a řadu vazeb na další ekonomické ale rovněž i
neekonomické vědní disciplíny jako např.: • Makroekonomika a částečně taky mikroekonomika • Ekonomická a sociální geografie a prostorová ekonomika • Vědy o Zemi (geosciences), ekologie • Teorie mezinárodních vztahů a politologie • Sociologie, mezinárodní právo atd.
Obsah a cíl studijního předmětu • Teorie světové ekonomiky využívá při rozvoji své metodologie řady dalších vědních disciplin Teorii složitých adaptivních systémů Přírodní vědy (ekologie, fyzika, klimatologie,
matematika, biologie) Společenské vědy (ekonomie, historie, politologie, právo, filozofie, sociologie)
2. Předmět studia světové ekonomiky
Předmět studia světové ekonomiky
• Vymezení základních pojmů spojených se studiem světové ekonomiky • Obsah pojmů mezinárodní, světové , globální
hospodářství, teorie světové ekonomiky • Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky
Předmět studia teorie světové ekonomiky • Teorie světové ekonomiky je relativně mladá disciplina, která ještě není pevně usazená ve struktuře ekonomických věd jako některé jiné tradiční vědy
• Ani samotný název není ještě sjednocený : – existují různé názvy - světová ekonomika, světové hospodářství, mezinárodní ekonomika, globální ekonomika a
pod.
• v našem pojetí - světové hospodářství jako objekt zkoumání teorie světové ekonomiky
Předmět studia světové ekonomiky
Vymezení předmetu studia odráží různé
metodické přístupy k pojetí tohoho pojmu: ➡Utilitárně – pragmatické (bez vymezení předmětu) ➡Zúžené – vztahové (pouze mez.ekonomické vztahy) ➡Sumárně – kumulativní (jako suma národních ekonomik světa)
➡Celostně - komplexní (specifický vzájemně propojený a závislý organismus)
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky • Kategoriální aparát teorie světové ekonomiky závisí od zvoleného pojetí a používané metodologie pro zkoumání světového hospodářství • Existují “klasické” makroekonomické přístupy se svým aparátem postaveným zejména na vztahovém pojetí • Moderní přístupy využívají zejména kategoriální
aparát teorie systémů aplikovaný na vzájemně podmíněné sociálně-ekonomické a evnironmentální procesy v globálním měřítku
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky
Jednou z klíčových kategorií odrážejících změnu přístupu ke klasickému paradigmatu ekonomické vědy je ukazatel ekonomického růstu: Hrubý domácí produkt (HDP), který byl historicky spojován s ekonomickým rozvojem a životní úrovní dosaženou jednotlivými zeměmi
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky Hrubý domácí produkt (HDP) Vyjadřuje ekonomickou hodnotu vytvořenou v národním
hospodářství za uplynulé období (zpravidla rok). Je možné jej interpretovat jako hodnotu zboží a služeb domácího původu určených ke konečnému užití, proto bývá (především v
přepočtu na jednoho obyvatele) považován za ukazatele materiální životní úrovně obyvatel.
HDP/obyv. ve světě 2008
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky Už koncem
šedesátých let však mnozí ekonomové začali
zpochybňovat veliký důraz, ktorý se věnoval přístupu k měření ekonomického rozvoje a blahobytu na úzkém základě HDP.
Byl to výsledek toho, že se poprvé objevily nepříznivé účinky nekontrolovaného hospodářskeho růstu na životní prostředí a začalo hledání širšího měřidla ekonomického rozvoje a životní úrovně, který by nebyl výhradně postaven na kvantitativních finančních údajích o HDP.
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky Již tehdy W. Nordhaus a J. Tobin (1972) z Yalské univerzity navrhli a
vypracovali širší ukazavatel pokroku než HDP, který nazvali "Míra ekonomického blahobytu" (M.E.W. - Measure of Economic Welfare). Ukazatel sice z koncepce HDP vychází, byl však doplněn o některé další aspekty (volný čas, neplacená práce ).
MEW = HDP + hodnota volného času + hodnota neplacené práce - hodnota enviromentálních škod
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky Postupně byl tento koncept doplněn o škody na životním prostředí způsobené průmyslovou výrobou a spotřebou , které redukovaly hodnotu blahobytu odvozenou z HDP. Vznikl tak index uržitelného ekonomického blahobytu ( Index of Sustainable Economic Welfare ISEW ) , který je považován za předchůdce pozdějších pokusů vytvořit ukazatel udržitelného rozvoje.
ISEW = osobní výdaje+ veřejné výdaje (mimo obrany)+ neplacená práce - soukromá ochrana - hodnota enviromentálních škod
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky V minulém desetiletí se proces hledání alternativních ukazatelů začíná zrychlovat , což konec konců nepřímo potvrzuje tezi o narůstání podmínek pro změnu paradigmatu ekonomické vědy v době globalizace. Problematika komplexního přístupu k otázkám růstu a trvalého rozvoje hodnocena na bázi mimoekonomických ukazatelů se intenzivně diskutovala již na Summitu OSN v Rio de Janeiro v roce 1992 , což mělo pozitivní vliv ma podporu konceptu udržitelného rozvoje a zavedení sledování jeho ukazatelů . Tento vývoj byl pak následován celou řadou iniciativy , jako na globální , tak na regionální i národní úrovni , což se projevilo růstem zaváděných systetických ukazatelů sociálního rozvoje , kterých bylo ještě v 90.tych letech používaných 2 a začátkem třetího tisíciletí už asi 30.
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky • V poslední době se objevila celá řada nových návrhů ukazatelů komplexního sledování a srovnávání sociálně ekonomického rozvoje celého světového hospodářství , ale i hospodářství národních ekonomik postavených na finačních I nefinančních parametrech . • Patří mezi ně např. Index lidského rozvoje ( HDI ) , Ukazatel skutečného pokroku - Genuine Progress Indicator ( GPI ) , Hrubé domácí štěstí ( GDH ), Happy Planet Index (HPI), Ekologická stopa (Ecological Foot), Světová databáze štěstí a pod.
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně (Top 10 zemí)
Zdroj: Global Finance, 2012
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně
Zdroj: Global Finance, 2012
Světová databáze štěstí Roky šťastného života
Zdroj: Global Finance, 2013
Světová databáze štěstí Průměrné štěstí
Zdroj: Global Finance, 2013
Světová databáze štěstí Spokojenost se životem
Zdroj: Global Finance, 2013
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně Index lidského rozvoje (HDI Human Development Index) měří kvalitu lidského života. HDI je vypočten na základě tři kategorií faktorů: lidské zdraví, úroveň vzdělání a materiální
životní standard. Vlastní vývoj prošel v posledních deseti letech změnami, vazba HDI na některé z jeho tří základních složek však zůstaly nezměněny. Každoročně je publikován ve zprávě o lidském rozvoji, která se publikuje od 1991 v rámci Programu OSN pro rozvoj (UNDP)
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně •
Index šťastné planety ( Happy Planet Index-HPI) . Zajímavý a nový ukazatel, který se pokusí měřit kvalitu života ve vztahu k prostředí je Index šťastné planety (Happy Planet Index-HPI). Je to
první index, který kombinuje kvalitu lidského života a enviromentální efektivitu. Neodhaluje "najšťastnější zemi světa", ale státy umístněné na špičce jsou státy, které pro zajištění spokojeného života svých obyvatel, poškodzují přírodu nejméně. Index, který kombinuje rovněž 3 skupiny ukazatalů ukazuje, že vysoká spotřeba přírodních zdrojů automaticky nepřináší štěstí obyvatel a naopak.
Happy Planet Index
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně • Ukazatel hrubého národního štěstí
(Gross Domestic
Happeness) je založen na podpoře udržitelného rozvoje, zachování a podpoře kulturních hodnot, přírodního prostředí a na dobré vládě. Tyto čtyři pilíře jsou rozděleny do více kategorií a to celkem 72 ukazatelů. Všech 193 členských států Organizace spojených národů v červenci 2011
jednomyslně přijalo usnesení
VS
na téma, ”Štěstí:
holistický přístup k jeho rozvoji", který se projednával v sídle OSN v New Yorku v dubnu 2012.
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně
V roce 2005, například dokonce i Světová banka zveřejnila zprávu, "Kde je bohatství národů? Měření kapitálu 21. století", která shromáždila data pro tzv. skutečné úspory (Genuine Savings - GS) pro některé ze 140 zemí. Cílem zkoumání je měřit reálné úspory v ekonomice, poté, co budou zohledněny investice do lidského kapitálu, škody způsobené znečištěním a vyčerpávaním přírodních zdrojů. GS - je peněžní ukazatel, podle kterého 30 rozvojových zemí vykazuje negativní skutečné úspory, čímž se snižuje rozsah jejich zdrojů jako základu pro budoucnost.
Genuine Savings
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně •
Významným indexom nového typu je ekologická stopa ( Ecological Footprint)
navržený Wackernagelom a Reesom (1995).
Tento index v patrí do této kategorie přístupů navzdory faktu, že jeho výsledky nejsou vyjádřeny v měnových jednotkách. Ekologická stopa definované populace (jednotlivec, město, stát, svět ...) je celková plocha ekologicky produktívní země a vodní plochy, využívaná výhradně k zajištění zdrojů a asimiláci odpadů produkovaných danou populaci, pri používání běžných technologií. Je vyjádřována v jednotkách plochy v hektarech, či přesneji v globálnych hektarech na osobu.
•
obr.č.
•
Globálna ekologická stopa a jej komponenty
• •
zastavaná plocha
•
úrodná poda
•
uhlík
Ekologická stopa podle zemí (2008)
•
Zdroj: The Living Planet Report 2012
•
Zdroj: The Living Planet Report 2012
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně Výhodou ekologické stopy je, že jí můžeme porovnávat s tzv. dostupnou biologickou kapacitou, která vyjadřuje biologickou produktivitu biologicky produktivního prostoru v rámci určitého
celku , např. státu či celé Země. Vzhledem k tomu, že ekologickou stopu i biologickou kapacitu měříme ve stejných jednotkách ( globálních hekterech) , můžeme je vzájemně srovnávat. Populace státu, či jiného území jejichž stopa překračuje biologickou kapacitu vytváří ekologický deficit.
Ekologická stopa planety Země (2008) 2
1
Zastavěná plocha Rybolov Lesnictví Spásání Zemědělská půda Uhlík
3. Metody využívané při zkoumání
světového hospodářství
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky I. • Abstrakce a její význam při zkoumání globálních ekonomických jevů • Konvenční a nekonvenční nástroje analýzy • Holistický (celostní) a parciální přístup ke zkoumání jevů ve světovém hospodářství • Strukturální analýza složitých adaptivních systémů a její prvky
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky II. • Modelování a predikce budoucího vývoje světového hospodářství
• Časoprostorový rámec analýzy světového hospodářství • Vztah finanční a reálné ekonomiky v pojetí světové ekonomiky
3.Metody Metodyvyužívané využívanépři přizkoumání zkoumáníaavýuce výuce světové ekonomiky •
Proces abstrakce spočíva v tom, že řada analytických aktů myšlení, ktoré
zpracovávají konkrétní smyslový materiál nebere v úvahu některé znaky , vlastnosti a vztahy daného předmětu a tyto jsou chápany v kontextu daného
zkoumání jako nepodstatné, čili se považují při daném
zkoumání za neměnné . Jiné znaky, vlastnosti a vztahy jsou naopak identifikované ako podstatné, a tyto mají
při analýze proměnlivý
charakter. •
Abstrakce je logická metoda, která spočíva v podstatě v tom že se odhlíží od určitých znaků daného předmětu a chápou se jako statické tj. nevyžadující zohledňovat jejich interakci s objektem zkoumání.
3.Metody Metodyvyužívané využívanépři přizkoumání zkoumáníaavýuce výuce světové ekonomiky Konvenční a nekonvenční nástroje analýzy
Konvenční metody analýzy jsou postaveny na klasickém paragimatu ekonomických věd a podávají zúžený tzv. ekonomistický přístup ke zkoumání světového hospodářství Nekonvenční metody zahrnují všechny nové postupy snažící se postihnout komplexnost a celostnost zkoumané kategorie a její vazby na blízké i vzdálenější okolí a jejich vzájemnou interdependenci
3.Metody Metodyvyužívané využívanépři přizkoumání zkoumáníaavýuce výuce světové ekonomiky
• Ke konvenčním nástrojům měření a srovnávání výkonnosti ekonomik světa patří sady ukazatelů, kterými lze vyhodnocovat uplynulý vývoj a využívat ji pro fundamentální analýzy makroekonomického vývoje zemí a celých regionů. Bývají pravidelně publikovány v odborných časopisech.
3.Metody Metodyvyužívané využívanépři přizkoumání zkoumáníaavýuce výuce světové ekonomiky Klasickou sadu konvenčních ekonomických a finančních indikátorů ukazatelů vývoje umožňujících mezinárodní srovnání tvoří: • Makroekonomické ukazatele země: – HDP – Index průmyslové výroby – Index spotřebitelských cen – Podíl nezaměstnanosti
3.Metody Metodyvyužívané využívanépři přizkoumání zkoumáníaavýuce výuce světové ekonomiky Druhou klasickou skupinu indikátorů představují výsledky vnějších ekonomických vztahů země: • Saldo zahraničního obchodu a jeho změny, • Slado běžného účetu platební bilance a jeho změny • Směnný kurz národní měny k hlavním světovým měnám a jeho vývoj
3.Metody Metodyvyužívané využívanépři přizkoumání zkoumáníaavýuce výuce světové ekonomiky
Třetí skupinu představují klasické finanční ukazatele (jako např.): • Deficit státního rozpočtu v poměru k HDP • Celková zadluženost veřejných rozpočtů • Vývoj úrokové míry (bankovní a státních dluhopisů) • Burzovní indexy
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Metody zkoumání mezinárodních ekonomických vztahů: Mezinárodní obchod – objem, tempo růstu, komoditní a teritoriální struktura, cenový vývoj, ToT, atd. Mezinárodní pohyb kapitálu – objem , obsahová a teritoriální struktura , zdroje a cílové země, dynamika, kapitálové výnosy atd. Mezinárodní pohyb pracovní síly – objem, struktura , dynamika , směřování
(zdrojové a cílové země), remitence atd. Mezinárodní finanční vztahy – vývoj obchodních a platebních bilancí, rovnováha, vývoj měnových kurzů a kurzové změny, burzovní indexy atd .
3. klasickou Metody využívané při zkoumání Metody využívané při zkoumání a výuce a výuce světové ekonomiky světové ekonomiky Holistický (celostní) a parciální přístup (I)
Holismus (z řeckého to holon, celek) je filosofický názor nebo směr, který zdůrazňuje, že všechny vlastnosti nějakého systému nelze určit nebo vysvětlit pouze zkoumáním jeho částí. Naopak, celek podstatně ovlivňuje i fungování nebo podobu svých částí. Tuto zásadu vyslovil poprvé
Metafysice: "Celek je víc než souhrn jeho částí.“
Aristoteles
v
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Holistický (celostní) a parciální přístup (II) Holismus se objevuje jako nový princip v sociálních vědách od druhé poloviny 20. století a stále více se prosazuje jeho nutnost , jako klíčového metodického zkoumání
globálních
jevů
ve
principu právě při
světovém
hospodářství.
Holismus vychází z toho, že celkový vývoj objektu závisí od vývoje jeho jednotlivých komponentů, jejich vzájemných vztahů
a
zpětné
komponentům .
vazby
směřující
od
celku
k
jeho
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Vzájemná propojenost ekonomických jevů na celém světě je zřejmá hlavně v obdobích kataklyzmatického vývoje s globálními dopady na ekonomický a sociální vývoj po celé planetě . Holismus a abstrakce přitom nejsou v případě zkoumání světového hospodářství v protikladu ( jak by se mohlo na první pohled zdát). Jde spíše o nalezení takové úrovně abstrakce , při které budeme ještě schopni dodržet princip celostnostního pohledu na globální jevy na celosvětové úrovni .
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Holismus vedl k rozvoji systémového přístupu a jeho odvozených odnoží, jako je teorie chaosu a složitosti , protože složité systémy se chovají tak , že toto chování nemůže být odvozeno od vlastností jejich prvků samotných a jeví se jako úplné nově " vznikající " .
Holistický
princip
zkoumání
odpovídá
realitě
současného
globalizovaného a interdependentního světového hospodářství velmi přesně a to jak z pohledu propojenosti jednotlivých jevů v
rámci celé planety , tak z hlediska hledání způsobů a cest řešení.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Parciální přístupy patří do konvenčních metodických postupů analýzy světového hospodářství a mezinárodních ekonomických vztahů. V jejich rámci se zkoumají izolované ekonomické jevy na takové úrovni abstrakce, kdy za proměnné hodnoty se bere velice omezený počet proměnných bez hledání interakce do svého bližšího anebo vzdálenějšího okolí. Tento přístup neumožňuje zkoumat světové hospodářství jako celostní kategorii a zůstává na úrovni hypotéz, které sice identifikují určité kauzální souvislosti, ale nemají dostatečně univerzální vypovídající schopnost.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Strukturní analýza složitých adaptivních systémů a její prvky
Zakladatelem strukturní analýzy je Vassily Leontieff. Základní myšlenkou teorie je, že každý ekonomický systém je tvořen prvky mezi nimiž existují dodavatelsko-odběratelské vztahy. Každá změna v jednom prvku se může projevit v prvku jiném a úkolem strukturní analýzy je zachytit vazby a vztahy v daném systému právě z tohoto pohledu. Nástrojem analýzy je pak strukturní model. Jde tedy o metody a modely, zkoumající podmínky rovnováhy mezi zdroji a potřebami a rovnováhy mezi systémem a jeho okolím
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky •
Systémová dynamika je vědní disciplína, patřící mezi systémové vědy; zkoumá systémy a jejich vývoj a chování v čase; snaží se vydedukovat tendence, závislosti, vazby a vzorce chování mezi jednotlivými veličinami systému, z nichž se analyticky snaží nacházet mechanismy, jak tyto veličiny nebo jejich děje ovlivňovat nebo řídit.
•
Systémovou dynamiku lze aplikovat na jakkoli velký, dostatečně složitý systém až po dynamiku v rámci celé planety.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Systémová dynamika - se snaží upřesňovat a vědeckými metodami analýzy a syntézy popisovat a nahlížet na systémy objektivnějším úhlem pohledu, - poskytuje nástroje pro konstrukci s realitou lépe sladěných
modelů, jejich simulaci a ladění a prostředky pro jednodušší (a vědečtější) prognózy na základě těchto modelů.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Systém je vyčlenění určité části světa, která je vnitřně propojená prvky a vazbami. Dynamika přidává do systému navíc čas. Úkolem systémové dynamiky je vytvářet modely. Systémová dynamika kombinuje teorii, metody a filosofii, které potřebujeme, abychom mohli analyzovat chování systému.
Postup systémové dynamiky začíná od určení problému, který máme vyřešit - zejména situací, kdy je nutné lépe porozumět zkoumanému problému, anebo se vyhnout nežádoucímu chování systému, nebo jej vylepšit.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Metodologie systémové dynamiky:
•
Definování problémů k řešení
•
Definování systémových prvků
•
Vytvoření mentálního modelu.
•
Formalizace modelu
•
Vytvoření simulačního modelu
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Fáze modelování: 1. Formulace problému 2. Základní návrh modelu 3. Tvorba a budování modelu 4. Verifikace a validace dat 5. Simulace a analýza modelu 6. Sumarizace výsledků
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Modelování a predikce budoucího vývoje světového hospodářství. Praktické využití metodologie zaměřené na dynamickou systémovou a strukturní analýzu se objevilo v 70. tych letech při tvorbě modelů budoucnosti světového hospodářství. V roce 1972 tým pod vedením Forrestera a Meadowsové vyvinul první
počítačový
model
systémové
dynamiky
hlavních
demograficko-
ekonomických ukazatelů. Tuto simulaci vývoje nazvali World3 (Svět3) ; financovala ji skupina Římského klubu (The Club of Rome). World3 byla modelace vývoje hlavních globálních ukazatelů jako stav populace, množství zdrojů, míra znečištění, objem průmyslové výroby atd v čase na základě počátečních parametrů (jako například investice do technologií snižující znečištění) a desítek daných, vzájemně se ovlivňujících vztahů mezi nimi.
Výsledky modelu Svět 3 (populace)
Výsledky modelu Svět 3 ( lidský blahobyt )
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Modelování a predikce budoucího vývoje světového hospodářství. Jednotlivé modely a prediktívní projekce budoucnosti světového hospodářství
netvoří jednotný názorový a myšlenkový celek. Je možné konstatovat, že modely byly a jsou značně determinovány ideovou orientací svých autorů . Lze vyčlenit zhruba tři základní směry modelování a tvorby scénářů budoucnosti světového hospodářství : -
Antitechnokratický -pesimistický – Zprávy Římského klubu - (World 3)
-
Technokratický –optimistický – Modely Hudsonského institutu – The Year 2000
-
Realisticko reformistický – kompromisní - studie OSN: W.Leontieff : The Future of the World Economy - input-output mezisektorový globální model
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Časoprostorový rámec analýzy světového hospodářství Pojem časoprostorové komprese (time-space compression) popisuje zvyšující se pohyb a komunikaci v
prostoru, rozšiřování sociálních kontaktů v prostoru a jejich vnímání (percepci). Rostoucí prostorová mobilita a překonávání prostorových bariér jsou umožněny technologickým pokrokem ve výrobě, dopravě, komunikaci a informatice. V důsledku toho se role
prostoru a času v sociálním a ekonomickým rozvoji zásadně mění.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Časoprostorová komprese je významnou vlastností globální ekonomiky, díky které dochází k zrychlování a geografické expanzi systému výměny zboží a informací. Závěry: a) Čas a prostor přestávají být překážkou ekonomického rozvoje, stejně jako řízení ekonomických systémů na globální úrovni. b) Svět se ve vnímání lidí zmenšuje, ekonomické procesy se zrychlují
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Vztah finanční a reálné ekonomiky v pojetí světové ekonomiky. • Důležitým metodickým aspektem , který se projevuje při zkoumání světového hospodářství je rozdělění na tzv. reálnou a finanční ekonomiku. • Pod reálnou ekonomikou se rozumí ekonomický systém zaměřený na tvorbu materiálních statků a služeb , které poskytují přidanou hodnotu a slouží k uspokojování hmotných i nehmotných potřeb obyvatelstva jak přímo, tak i nepřímo • Finanční (virtuální ) ekonomiku představuje ten sektor ekonomiky, který byl původně určen k obsluze reálného sektoru, v posledním období však získal autonomii a dokonce zpětný vliv, ovlivňující a často i deformující základní ekonomické proporce.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky •
Vývoj kapitalismu po II. světové válce je charakterizován dvěma
formami: –
reálným kapitalismem (padesátá, šedesátá a částečně sedmdesátá léta)
–
finančním kapitalismem poslední dekády 20. století a začátek 21.století).
Investování přebytků finančních prostředků v období fungování reálného kapitalismu, bylo přímo spojeno s výrobním procesem probíhajícím v reálné ekonomice. Peníze byly investovány tak, že byly použity buď k nákupu akcií, nebo byly využity k úvěrování podniku prostřednictvím banky. To znamená, že fungovala vazba mezi penězi a výrobou statků. Peníze plnily funkci směnného prostředku podle vzorce P-Z-P´-Z-P’’ Finanční sektor ještě "obsluhoval hospodářství" (P-peníze, Z-zboží).
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Finanční kapitalismus vznikl zejména : - uvolněním vazby dolaru na zlato, - zrušením většiny regulací v bankovním sektoru - zejména zrušením Glass-Steagallova zákona, který od sebe přísně odděloval obchodní a investiční bankovnictví.
Pak se banky vrhly na vymýšlení sofistikovaných finančních nástrojů, které měly umožňovat rozmnožování peněz mimo výrobní sektor. Sem patří většina futures, swapů, komoditních derivátů, které destabilizují ceny surovin, CDO atd...)
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Výše uvedený řetězec lze vyjádřit jako P-P-P
Do procesu zhodnocování peněz není zapojena lidská práce, není vytvářena žádná přidaná hodnota, celkový objem peněz vázaných na výrobu již nenarůstá. Peníze už vlastní produktivní ekonomiku neobsluhují. Jedná se o veliké kasíno, kde se přelévají peníze z jedné strany na druhou, kdy někdo na špici pyramidy vyhrává, ale značná část subjektů zapojených do tvorby hodnoty ve fázi výroby ztrácí a chudne.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Vztah objektivního a subjektivního faktoru při zkoumání světového hospodářství Důležitou částí metodologického přístupu je možnost aplikace výsledků poznání, které by mělo tvořit základ pro formulaci opatření ekonomické politiky (systému subjektivních zásahů do objektivního vývoje světového hospodářství), která budou v souladu se změnou paradigmatu současně implementovatelné v reálném ekonomickém životě.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Nástroje , které jsou pro implementaci politických záměrů k dispozici nejsou vždy v souladu s možnostmi a potřebami všech zemí světa (bez čehož ale nelze globální rovnováhy ekonomického a ekologického vývoje dosáhnout). Zásadním opatřením k eliminaci toho, aby ekonomický růst definitívně a nezvratně nepoškodil životní prostředí a přírodní kapitál plánety Země a nevyvolal katastrofické škody , bude muset být vývoj a zavedení nového modelu globálního politického řízení a regulace světového hospodářství.
4.Zdroje ke studiu světové ekonomiky
Zdroje ke studiu světové ekonomiky
• Studijní literatura • základní • doporučená • rozšiřující a doplňková • časopisecká
Základní literatura • Eva Cihelková a kolektiv: Světová ekonomika. Obecné trendy rozvoje: CH BECK 2009, ISBN: 978-80-7400-155-0 • Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn : Globální problémy světa v
ekonomických souvislostech, Praha, C. H. Beck, 2010, ISBN: 978-80-7400-326-4 • Pavel Neumann, Pavel Žamberský, Martina Jiránková:
Mezinárodní ekonomie, Praha, Grada, 2010, ISBN:978-80247-3276-3
Doporučená literatura • Martina Jiránková: Národní státy v globálních
ekonomických procesech, Professional Publishing, Příbram, 2010, ISBN:978-80-7431-025-6 • Libor Žídek: Dějiny světového hospodářství, 2009, ISBN: 978-80-7380-184-7 • Jana Marková: Mezinárodní měnová spolupráce,
Oeconomia, Praha, 2006. ISBN: 80-245-1053-7
Rozšiřující a doplňková literatura • Richard Baldwin, Charles Wyplosz: Ekonomie evropské integrace, Grada, Praha, 2008 ISBN: 978-80247-1807-1 • Ilona Švihlíková: Globalizace a krize. Souvislosti a scénáře, Grimmus, Praha, 2010, ISBN: 978-80-8746101-3
• Vladimír Jeníček: Globalizace světového hospodářství. C.H.Beck, Praha,2002, ISBN: 80-7179-787-1
Časopisecká • The Economist • The Global Finance • Euro
• Ekonom
