Oslava jarních výročí Výročí nám pomáhají pamatovat si. Narozeniny jsou výročím dne tvého narození. Manželé slaví své 50. výročí svatby jako oslavu svého společného života. I národy mají svá výročí: 15. srpen je dnem, kdy Indie slaví svou nezávislost od britské nadvlády; Quingming je starodávný čínský svátek, obnovený v roce 2008, k uctění předků, zatímco ve Spojených Státech a Kanadě je Díkuvzdání každoročním svátkem k připomenutí Stvořitelových darů svobody a hojnosti jídla. I Nebe má svá výročí. Tato výročí, pečlivě vyložena v Bibli, učí veliké, rozsáhlé pravdy o Yahuwahově plánu pro záchranu Jeho lidu od hříchu. Výročí našeho spasení jsou rozdělena do tří skupin: jarní výročí, letní výročí [Letnice] a podzimní výročí. Každá skupina začíná s extra-zvláštním Novým Měsícem, který signalizuje přicházející dobu připomínání. Nový Měsíc prvního měsíce na jaře je Nebeský pravý Nový rok. Čtrnáctého tohoto měsíce pak následuje Pesach a poté týden dlouhá oslava Yahuwahova vysvobození. Mnoho lidí se domnívá, že tyto výroční slavnosti byly dány pouze Izraelitům, nebo že byly nějak „přibity na kříž“. Je však plánem Nebes, aby tyto zvláštní časy připomínání byly zachovávány po všechny věky, protože uchovávají v čerstvé paměti Yahuwahovu velkou lásku a sebeobětování se pro svět, který Ho nenáviděl. Satan se snažil napodobit Yahuwahovy svátky. Lidé na celém světě slaví pohanské Vánoce. Křesťané, kteří by měli mít lepší poznání, slaví také Velikonoce a dokonce i Halloween! To jsou všechno padělky, které mají odvést pozornost od skutečných Svatých dnů k falešným svátkům.
Novoroční Den Nového Měsíce Nový rok je čas opětovného odevzdání se a zkoumání srdce. Může být slaven různými způsoby podle situace a potřeb rodiny. Jedinci Když je člověk sám, je to vždy otázka, jak má zachovávat tato svatá výročí. Ať už člověk žije sám nebo s nevěřící rodinou, je výzvou zachovávat tyto zvláštní časy smysluplným způsobem. Když se Kristus díval přes staletí, viděl mnohé, jak musí kvůli Něj kráčet sami. Dal ujištění, že „kde jsou dva nebo tři shromážděni v Mé jméno, tam jsem Já uprostřed nich“. Bible zjevuje, že každému, kdo je oddaný Yahuwahovi, je přiřazen jeho vlastní, osobní, strážný anděl. Když touží jedinec v upřímnosti srdce uctívat Stvořitele, strážný anděl, který je vždy přítomen, se stává tou druhou bytostí „shromážděnou v [Kristově] jménu“ a Kristovo zaslíbení, že tam také bude, je naplněno. Tak jako se všemi Novými Měsíci, i Nový rok je den bez obchodování. Jedinec může obdržet velké požehnání, když stráví den zkoumáním srdce, stejně jako vzdáváním díků. Na Nový rok může člověk udělat dobrou věc: napsat si seznam všech věcí, za které je vděčný od posledního Nového roku. Kniha Žalmy je plná krásných modliteb zasvěcení a opětovného sebeodevzdání. Četba Žalmů může být smysluplná v tento den, když je člověk sám. Napsaní seznamu duchovních Novoročních rozhodnutí – věcí, které by ses rád naučil nebo studoval, vítězství, které bys chtěl dosáhnout skrze plné oddání se tvému Spasiteli, to vše jsou způsoby, jak oslavit Nový rok, pokud jsi sám nebo sama.
Rodiny Tak jako jednotlivci, i rodiny mají prožívat Nový rok jako čas znovuodevzdání svých životů a rodin Yahuwahovi. Rodinná bohoslužba by měla být zvláštním časem společenství. Rodina může sečíst požehnání posledního roku a vyjádřit vděčnost Nebeskému Otci za tyto dary z Nebes. Zvláštní věcí během bohoslužby by mohlo být sepsání rodinného seznamu duchovních rozhodnutí. Svaté dny jsou taktéž úžasnou dobou pro účast při rodinné modlitbě. Rodinná modlitba se liší od modlitby jedince v tom, že všichni, kdo chtějí, se mohou připojit ke společné modlitbě. To neznamená, že mluví jeden přes druhého a člověk neslyší ani sám sebe. Je to modlitba, kdy se jeden člověk začne modlit a aniž by řekl „Amen“, další člověk může pokračovat, pokud je osloven nějakou myšlenkou nebo přáním. To může znít cize a dokonce podivně při prvních pokusech, ale když se rodina nebo pár naučí modlit tímto způsobem, prožijí velké požehnání! Místo toho, aby tvá mysl někde bloudila, zatímco někdo druhý povídá dál a dál, tvá mysl zůstává soustředěná a ty můžeš promluvit nahlas, když Duch Kristův zapůsobí na tvé srdce. Modlitba tímto způsobem je konverzací mezi zúčastněnými a Otcem v Nebi. Dvacet minut, půl hodiny nebo i více, strávených v modlitbě není neobvyklé, když se blízcí přátelé nebo rodina naučí modlit tímto vzrušujícím a smysluplným způsobem. Když si děti přivyknou na tento způsob modlitby, mohou se také přidat a všichni zažijí velké požehnání. Satanisté považují oslavy osobních narozenin za nejvyšší satanský svátek v roce.1 Proto oslava Nového roku, která zahrnuje výměnu malých smysluplných dárečků, může zaujmout místo tradičních narozenin a je něčím, na co se těší děti. Dárečky nemusí být drahé nebo početné. Ale dárek, který podporuje osobní zájmy nebo schopnosti dítěte, takový, který mu dává pocit, že je neobyčejné, milováno a ceněno jako jedinec, je velmi utvrzující způsob, jak učinit tento den výjimečný. Protože je důležité pro děti, aby se také učily radovat z dávání, nemělo by se na ně zapomínat a dovolit jim pracovat společně na tvorbě malých dárečků pro své rodiče. Radost ze schopnosti dávat učiní z tohoto dne velmi oblíbený svátek pro děti, protože jejich milující srdce si budou užívat příležitost také projevit lásku. Skupiny Tak jako jednotlivci, i skupiny se mohou těšit ze čtení Žalmů. Pokud se sejdou dvě nebo více rodin, může se navrhnout, že každá rodina se podělí s ostatními o žalm, který je pro ně významný. Pak může každý člen rodiny říci, proč je právě tento žalm pro ně tak významný. Písně chvály a nového sebeodevzdání jsou také součástí bohoslužby, stejně jako modlitba. Jakožto den opětovného zasvěcení, bylo by hezké využít příležitost a setkat se s ostatními ze skupiny a mít možnost podělit se o svou víru do nadcházejícího roku. Skupinová modlitba, tak jako rodinná modlitba, by byla daleko smysluplnější a příjemnější, kdyby se všichni modlili společně a ne jednotlivě jeden po druhém. Praktika modlitby, kde má každý jednotlivec svobodu mluvit, co má na srdci, tak jak na něj působí Kristův duch (raději než muset čekat, až na něj přijde řada, a možná i zapomenout, co chtěl říct), učiní modlitební čas nejvýznamnější událostí setkání. Zakončení modlitbou Pána je obzvláště krásný způsob, jak uzavřít skupinovou a rodinnou modlitbu. Nový rok je úžasný den pohledu vpřed na přicházející rok a obnovené sebeodevzdání, svého života a vlastní rodiny Stvořiteli a našemu milujícímu Nebeskému Otci.
Pesach
Prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce navečer je Yahuwahův Pesach. (Leviticus 23,5) Pesach je jedním z nejhlouběji zasahujících svátků celého roku. Není to jen připomenutí vysvobození z Egyptského otroctví, je to připomenutí vysvobození z hříchu. Bylo to na Pesach, kdy Kristus zemřel pro tebe a pro mne jako Yahuwahův Beránek, který snímá hříchy tohoto světa. Žádný jiný den v roce se nezdá být tak dlouhý, jako Pesach pro toho, kdo si připomíná toto výročí. Biblický den začal při úsvitu, proto třetí hodina dne odpovídala zhruba 9:00 našeho času, nebo také polovině mezi úsvitem a polednem. Písmo uvádí, že Kristus byl ukřižován okolo třetí hodiny. Je 9:00 ráno. S vědomím, co Kristus udělal pro mne, cítím vážnost této hodiny. Jak ubíhá další hodina a já si uvědomuji, že Kristus byl v takovém duševním utrpení díky tíze viny mých hříchů, že sotva cítil fyzickou bolest, začínám chápat ohavnost hříchu. Je jedenáct hodin. Stále na kříži. Stále se snaží dýchat. Stále se cítí zavržen Svým Otcem kvůli mne, kvůli mých hříchů – rodí se hluboká touha naprosto a úplně se odevzdat takové Lásce. Poledne. Temnota zahaluje kříž. Hodiny tohoto dne se vlečou pomalu, když si uvědomuješ, že právě v tento den zemřel tvůj Spasitel za tebe! Třetí hodina odpoledne. Kristus zemřel v devátou hodinu, okolo 15:00 dnešního času. Konečně je po všem. Yahuwahův Syn zvítězil. Krev usmíření, krev, která nám dovoluje, abychom byli jedno s Yahuwahem, byla prolita. Pesach však není den zahálky. Během Svátku Nekvašených chlebů, který začíná hned další den, musí být všechny kvasnice odstraněny z domu. Kvasnice Kategorie potravin, které typicky obsahují kvasnice, jsou produkty vyrobené z obilí. Protože se potraviny i recepty liší v každé zemi, je vhodné číst, co zakoupené nebo komerčně vyrobené potraviny obsahují. Kvasnice mohou být nazvány různými jmény jako např. droždí, pekařské kvasnice, jedlá soda, prášek do pečiva nebo jen kvasnice. Účelem kvasnic je, aby pokrm nakynul, byl lehčí a objemově větší. Z toho důvodu je taky božsky užitým symbolem pro hřích, který proniká skrze celého člověka a mění jeho charakter. Ten se stává nafoukaným a plný vlastního já. Obojí, autolýzovaný kvasničný extrakt a pivovarské kvasnice (známé taky jako nutriční kvas), jsou používané jako ochucovadla. Nemají schopnost kvasit nebo kynout. Je ponecháno na jedinci, aby se rozhodl, jestli ochucovadla, která nemají schopnost kvasit, budou kvalifikována mezi vyloučené věci. Lidé zachovávající tento svátek, kteří nejsou vegáni, mohou použít vejce namísto kvasnic. Kategorie přísad, na které by se měl dávat pozor, obsahují (nejen) následující:
Pečící směsi - včetně směsi na housky, vdolky a lívance Chleby: Bochníky, bochánky, housky, pita chléb, ploché chleby, bagety, krosanty, vdolky, koblihy, atd. Chladné obiloviny Sušenky
Moučníky: koláčky, cukroví, atd. Mražené potraviny: vafle, palačinky, atd.
zahrnují droždí, jedlou sodu, prášek do pečiva - všechno, co kvasí těsto. Rodina nebo i jedinec žijící sám mohou tyto věci dopotřebovat s předstihem nebo uschovat ve vnějším mrazáku, garáži nebo jiném takovém místě. Když žije člověk v nevěřící rodině, není vždy možné odstranit všechny kvasnice z domu, ani není doporučeno, aby kvůli vlastnímu přesvědčení nutil k tomu ostatní. Když je však člověk nebo rodina jednotná, vyhledávání kvasnic na Pesach se stává živým podobenstvím toho, jak důkladně by měl být všemi hledán hřích ve vlastním srdci. Je až neuvěřitelné, jak mnoho, mnoho připravovaných jídel nebo směsí obsahuje některou formu kvasnic! Navečer se pak rodina shromáždí ke zvláštní Pesach večeři. Je to doba, kdy mohou být pozváni přátelé, jejichž srdce tíhnou k pravdě, aby s tebou sdíleli velmi posvátnou zvláštní chvíli. Neexistuje jediný správný způsob, ani špatný způsob, jak zachovávat Pesach. Protože byl Yahuwahův Beránek zabit, není už déle potřeba opět zabíjet beránka. Zvířecí beránci jen poukazovali směrem k Yahuwahovu Beránkovi. Jeho krev byla již prolita, ale my si stále připomínáme toto výročí s láskou a vděčností pro Jeho velkou oběť. Umývání nohou Památka Páně, kterou Kristus ustanovil v době poslední večeře před Svým ukřižováním, je krásný způsob bohoslužby během této svaté chvíle. Umývání nohou je samo o sobě krásným obřadem. Umývání nohou symbolizuje Kristovu krev, která smývá naše hříchy. Tak jako Yahushua umýval nohy učedníkům, tak máme i my umývat nohy jeden druhému jako důkaz Kristovy vlastní lásky v naších srdcích, která nás inspiruje k činům vzájemné lásky a služby. Dokonce i když člověk nemá nikoho, s kým by sdílel tento významný obřad, není důvod, proč by si nemohl umýt své vlastní nohy. Je to koneckonců vzpomínka na očištění, které nám individuálně dává Kristus. Některé rodiny rády zpívají písně o družnosti po umývání nohou. Večeře Pesach Různí lidé nacházejí různé způsoby, jak smysluplně slavit Pesach. Některé rodiny dávají přednost zachovávání Pesach večeře jen symbolicky. Hlavními částmi „večeře“ jsou hroznová šťáva, hořké byliny, nekvašený chléb, sůl a sop, do něhož se namáčí chléb. Tyto jsou ochutnány, ale nejí se jako pokrm. Jiné rodiny, obzvláště ty s mladými dětmi, to pojídají jako večeři s tím, že k tomu přidávají jiné potraviny, které byly dostupné v biblických dobách. Neexistuje žádný špatný nebo správný způsob, jak slavit Pesach. Hlavní je najít způsob, který tobě a tvé rodině vyhovuje a je připomínkou Krista, našeho pravého obětního Beránka.
Hroznová šťáva: Symbolizuje Kristovu krev, která smývá naše hříchy. Hořké byliny: Hořké byliny jsou symbolem hořkosti hříchu, který způsobil smrt našeho Spasitele. Nejlepší jsou čerstvé byliny, ale pokud nejsou k mání, mohou být použity i sušené. Mohou být skutečně hořké, jako například vodilka (zlatá pečeť), něco, co se jen ochutná a používá jako symbol. (Pokud se rodina rozhodne tak učinit, mladé děti by měly být dopředu varovány. Hlavní je naučit děti, aby neplakaly.) Poživatelnější „hořké byliny“ mohou být připraveny z jemně nakrájených listů zeleného a červeného hlávkového salátu, petržilky, kadeřavé čekanky, atd. se zálivkou s citrónové šťávy lehce
pokropené solí. Během jídla by mohly být všechny tyto symboly vysvětleny dětem a vedena užitečná diskuze se všemi přítomnými. Nekvašený chléb: Biblická ilustrace kvasnic jako symbolu pro hřích by měla být dobře vysvětlena hostům nebo dětem. Nekvašený chléb jedli Izraelité v noci před opuštěním Egypta. Před svým vysvobozením měli odstranit všechny kvasnice ze svých domovů. Stejným způsobem mají lidé poslední generace prohledávat svá srdce a a skrze krev Beránka z nich odstranit veškerý hřích, aby byli připraveni na větší vysvobození z tohoto hříšného světa. Nekvašený chléb je nejlepší vyrobit z celozrnné pšeničné mouky nebo špaldy. Je to jednoduché, snadné a velmi chutné. Sůl: Sůl symbolizuje slzy pokání. Když někdo zažije hořkost hříchu, vstupuje utěšující milost Kristova, pozývá člověka k plnému podřízení své vůle a prožití pokoje a radosti, která přichází jen od Něho. Pro ty, kdo preferují jen symbolický pokrm, je možné nechat kolovat misku se solí, aby si každý vzal malou špetku. Je možné také umístit malé mističky se solí na každé místo. Mořská nebo kamenná sůl je vhodná, pokud je možné ji sehnat. Sop: Sop je sladká omáčka. Při poslední večeři před Kristovou smrtí se Jan nahnul a konkrétně zeptal Yahushui, kdo Ho zradí. Kristus odpověděl, že ten, kdo namočí svou ruku s Ním do misky, ten bude zrádcem. Sop, také znám jako charoset/haroset, je omáčka z čerstvého nebo sušeného ovoce: datlí, fíků, rozinek, atd. Různé kultury to vyrábí jinak, podle toho, jaké plody jsou dostupné.
Rodiny, které preferují úplnou večeři, jako v biblických dobách, si mohou vychutnat další jídla jako je čočková polévka, pomeranče, hrozny, mandle, fíky a datle. Hořké byliny jsou dobré s klíčky na nekvašený chléb. Pro ty, kteří si zvolí mít s Pesachem plnohodnotnou večeři, přichází po večeři nejvýznamnější událost večera: Památka večeře s dodatečným nekvašeným chlebem a procházejícím Yahushuovým pohárem. Zatímco byl nekvašený chléb součástí večeře, tento nekvašený chléb je oddělen jen pro tento obřad památky. Hostitel nebo hostitelka poskytne čtení z Bible, obvykle pasáž o poslední večeři. Je to posvátný okamžik. Předávání Yahushuova poháru je vrchol večera. Má-li paní domu velkou číši, nebo si může půjčit, o to zvláštnější bude Yahushuův pohár. Kristus řekl učedníkům: „Toto čiňte na Mou památku“. To je stále výsada Jeho následovníků. Jeden člověk se napije z číše, otře ubrouskem své otisky rtů a předá ji další osobě. Tak jak Kristus řekl učedníkům: „Pijte z něj všichni“, tak aby nezbyla žádná „krev z hroznů“, která symbolizuje Kristovu krev prolitou za naše hříchy. Mnoho rodin si volí, aby jejich děti čekaly, dokud jim nebude 12 let, a teprve pak jim dovolí se účastnit, protože 12 let je věk, kdy se dítě stává samo zodpovědné za svou vlastní duši. Když je tato služba u konce, přichází modlitba znovuzasvěcení a všichni se účastní děkováním Yahushuovi za Jeho velkou oběť a Otci za tak velkou lásku, která Ho vedla k tomu, že byl ochoten obětovat Svého vlastního Syna, aby zachránil hříšníky. Různé způsoby ukončení obřadu zahrnují požehnání vyslovené vedoucím / hostitelem / hostitelkou / rodiči nad ženou / dětmi / hosty. To může být čteno z Bible nebo vysloveno vlastními slovy. Písmo říká, že když bylo po večeři, Yahushua a učedníci zpívali píseň a vyšli ven. To nebyl žalozpěv, ale radostná píseň. Kristus se radoval při myšlence, že mnoho, mnoho duší bude skrze Jeho oběť zachráněno. I když dnes truchlíme nad našimi hříchy, které si vyžádaly takovou oběť, abychom byli zachráněni, můžeme se radovat, že Kristovo vítězství bylo získáno a my můžeme být zachráněni skrze víru v Jeho spravedlnost.
Návrhy: Každý jednotlivec, rodina nebo skupina by měla sama zkoumat různé způsoby, jak vykonávat tuto svatou událost, aby byla smysluplná. Někteří lidé rádi pokládají barevné tkané přikrývky na podlahu a podávají jídlo v košíkách na nízkých stolech. Jiní používají své nejlepší nádobí a prostírání. Světlo svíček vždy dodá zvláštní záři, ať už jsou používány svíčky v křišťálových stojanech nebo malých děkovných miskách z barevného skla.
Svátek nekvašených chlebů Počátek Svátku nekvašených chlebů je zvláštní shromáždění připadající vždy na Sabat, 15. den prvního měsíce, a proto je také nazýván VELKÝ Sabat. Je to sedmidenní svátek trvající do 21. dne měsíce. Tento svátek má svá zvláštní pravidla. Během této doby se nejí nic z kvasnic. V širším smyslu než jen Pesach nám připomíná vysvobození Izraelitů z otroctví a také naše vysvobození z hříchu. Svátek nekvašených chlebů není dobou, kdy by člověk musel odložit práci stranou, ale může to být doba zvláštního rodinného společenství, jak zvláštních rodinných bohoslužeb, tak i plánovaných rodinných aktivit. Svátek nekvašených chlebů obsahuje tři hlavní události: (1) První den svátku je Velký Sabat 15. dne měsíce; (2) Druhý den svátku je oběť mávání snopem, nazvaná také Svátek prvotin (den Yahushuova vzkříšení 16. dne měsíce); (3) Poslední den Svátku je „svaté shromáždění“, 21. dne. [Všechna data jsou v prvním měsíci roku podle Yahuwahova luni-solárního kalendáře.] „Až vejdete do země, kterou vám dávám, a sklidíte její žeň, přinesete první snop ze své žně knězi. On zamává snopem před Yahuwahem, abyste došli zalíbení; druhého dne po Sabatu s ním kněz zamává.“ (Leviticus 23,1011) Pavel potvrdil symboliku Yahushuova vzkříšení na Svátek prvotin, když uvedl: Avšak Kristus vstal z mrtvých, prvotina těch, kdo zemřeli. . . . Jako v Adamovi všichni umírají, tak také v Kristu budou všichni obživeni. . . . Každý však ve svém pořadí: jako prvotina Kristus, potom při jeho příchodu ti, kdo jsou Kristovi. (viz 1. Korintským 15,20. 22-23) První den nekvašených chlebů Ze všech Sabatů v roce je První den Svátku nekvašených chlebů tím nejslavnostnějším. Je výročím dne, ve kterém Kristus spočíval v hrobce. Jak dlouhým se zdá tento den být, když člověk vzpomíná na to, jak zoufalí byli učedníci v onen den před tak mnoha lety! Nechápali, že Mesiášovo poslání bylo zemřít, a tak jejich zoufalství, žal, zlomená srdce a zmalomyslnění neznala při Jeho smrti hranic. Jak ubíhají hodiny tohoto výročí, člověk nemůže nemyslet opět a znovu na tu bezútěšnost, bolest a naprostou beznaděj, které prožívali první učedníci. Je to památník bídy a utrpení, kterou by prožíval celý svět, kdyby nebylo Otcovy lásky. Bez Spasitele by byl celý svět ztracen a zcela bez naděje. Je to velmi truchlivá doba a člověk začíná mít mlhavou představu o nesmírnosti hříchu. Yahuwahův zákon je dokonalý. Je to zapsaný opis pravých myšlenek a citů Věčného. Změnit to by znamenalo připustit, že na Tom, jehož charakter je popsán, existuje nějaká chyba. Toto bylo důvodem, proč nemohl být Yahuwahův svatý zákon změněn, aby omluvil hříšníky. Protože je však svatý zákon zákonem Lásky, Nekonečná Láska našla způsob, jak zachránit hříšníky: oběť vlastního Syna Lásky, která zaplatí cenu za viníka.
Satan nenáviděl Krista pro Jeho postavení už v dvorech [Yahuwaha]. Když byl sesazen, jeho nenávist ještě vzrostla. Nenáviděl Toho, který Sám Sebe obětoval pro záchranu hříšného lidstva. [Yahuwah] dovolil svému Synu, aby se narodil jako bezbranné dítě, podřízené slabostem lidství. Dovolil Mu žít životem běžným pro každou lidskou duši, se všemi jeho úskalími, bojovat boj, který musí vést každý člověk,s rizikem prohry a věčného zahynutí.1 Byl to skutečný boj, do kterého Kristus vstoupil a který mohl prohrát. Kdyby Kristus jen jednou podlehl hříchu, dokonce jen v Jeho mysli, bitva by byla ztracena. Satan by zvítězil a hřích by se rozšířil po celém vesmíru. Kristus a Otec riskovali v tomto boji Kristovu vlastní věčnou existenci. Kdyby Kristus zhřešil, sklidil by také odplatu za hřích: věčnou smrt. Každý otec na zemi miluje svého syna. Dívá se do jeho tváře a chvěje se při pomyšlení na nebezpečí, jaká ho v životě mohou potkat. Chtěl by ho ochránit před Satanovou mocí, před pokušením a bojem. Yahuwah – k údivu nebe i země – poslal svého jediného Syna vybojovat ten nejtěžší a nejnebezpečnější boj, aby naše děti mohly s jistotou jít po cestě života. „V tom je láska“ (1. Jana 4,10) Divte se nebesa, žasni země!2 Otec riskoval všechno, aby nás zachránil. Nevidíme ohavnost hříchu. Jsme s ním v pohodě. Tento Sabat je výročím pro naše rozpoznání toho, co to stálo našeho Eloaha a Jeho Syna pro naší záchranu. Kristus neviděl skrze portál hrobky. Pocit viny z celkové váhy hříchů světa byl tak velký, že cítil, že nikdy nebude přijat zpět do přítomnosti Svého Otce. „Bylo to vědomí hříchu, vkládající Otcův hněv na Něj jako zástupce člověka, které činilo pohár, který pil, tak hořkým, a zlomilo srdce Syna [Yahuwahova].“3 Láska Všemohoucího, Svatého a Věčného Otce byla taková, že byl ochoten riskovat všechno, aby zachránil hříšníky oklamané a svedené k hříchu. Láska Kristova byla taková, že byl ochoten riskovat Svou vlastní věčnou existenci a spolupracovat se Svým Otcem v tomto velikém, drahém a riskantním podniku. Klid a beznaděj dne, ve kterém Kristus spočíval v hrobce, je mdlým vylíčením toho, co by celý svět cítil bez svého Spasitele. Taková láska, tak veliká a čistá, taví kamenné hříšné srdce. Když si člověk uvědomí hloubku a šířku sebeobětavé, božské Lásky, uvědomí si také, že je bezpečné plně se podřídit pod kontrolu Lásky, že by raději přestal existovat, než existoval bez něj. Zde je Láska Zde je láska – obrovská jako oceán, Milující laskavost jako potopa! Když princ života, Naše výkupné, za nás prolil Svou drahocennou krev! Kdo nevzpomene na Jeho lásku? Kdo dokáže přestat zpívat Jemu chválu? On zapomenut být nemůže Po všechny věčné nebeské dny. Na hoře ukřižování Fontány se otevřely doširoka. Skrze brány potopy
Yahuwahova milost vylila ohromný a laskavý příliv. Milost a láska jak mocné řeky proudily neustále shora! A pokoj nebes A dokonalá spravedlnost Políbila obviněný svět láskou. Here is Love: (audio)
Doporučení: Svátek nekvašených chlebů může být velmi zvláštním časem rodinné pospolitosti. Rodinné bohoslužby se mohou zaměřit na lásku Otce vyjádřenou v životě Yahushuově. Zvláštní chvíle pro rodinné aktivity učiní tento týden zvláštním v životech dětí a přitáhne jejich srdce blíže k jejich rodičům pouty lásky. I když nejsou všechny dny tohoto svátku Sabaty, poslední z nich jím je, i když připadá na Den příprav. Takto poskytuje závěr Svátku nekvašených chlebů jeden z pouhých dvou případů za celý rok, kdy jsou dva Sabaty hned po sobě. ----------------------------------------------------------------1
Ellen G. White, Desire of Ages, p. 49.
2
Ibid.
3
Ibid., p. 753.
Mávání snopem Mávání snopem je nejradostnější doba ze všech jarních výročí! Je to den, ve který náš Spasitel vstal z hrobky! Byl vzkříšen, protože byl dokonalou, bezhříšnou obětí a díky Jeho oběti můžeme žít navždy s Ním. Ze všech dní, kdy naše láska a vděčnost má proudit k našemu Spasiteli a nebeskému Otci, má být tento den časem radosti, díkuvzdání a naděje. „On neušetřil vlastního Syna, ale za nás za všecky Ho vydal. Jak by nám spolu s Ním nedaroval všechno?“ (Římanům 8,32)1 Pohanství, které prostupuje novodobé Velikonoční slavnosti, vedlo mnohé k tomu, že ignorují den Kristova vzkříšení. Vážnost Pesachu je zachovávána tak, jak by měla být. Ale i Kristovo vzkříšení by mělo být připomínáno. Bez Kristovy smrti bychom byli bez pomoci a naděje. S Jeho vzkříšením, ujištěném Jeho dokonalým životem, je nám celé nebe otevřeno: pomoc, povzbuzení a pokrm zde, stejně jako nesmrtelné dědictví po celou věčnost. Takové slavné vítězství by mělo být vždy připomínáno. Yahuwah zvítězil! Jeho svatý zákon byl ospravedlněn a On byl schopen učinit, po čem toužil: zachránit hříšníky, oklamané a svedené k hříchu. Mávání snopem je výročí, které se zároveň dívávpřed do budoucí věčnosti, kdy bude učiněna nová země a hřích a hříšníci už nebudou. Po Svém díle spásy a vysvobození spočinul Yahushua v hrobce přes Sabat. Po šest tisíc let pracovali lidé pod tíhou Satana a hříchu. Když už nebude hříchu, vykoupení se budou těšit ze sabatní doby
v nebeských dvorech. Mávání snopem se provádí první den týdne, protože se jedná o obnovení, čas znovu začít. Vzkříšení na Svátek Mávání snopem, první den nového týdne, je příslibem nekonečných cyklů času po celou věčnost, kdy vykoupení budou chválit Otce a Syna za Jejich jedinečný dar nekonečné lásky. Mávání snopem je slavnost díkuvzdání. Nesmíme zanedbávat vyjádřit vděčnost Kristu za nový život, který je náš skrze Jeho smrt za nás. Měli bychom Mu děkovat za naše dočasné životy a požehnání, stejně jako za nový duchovní život, který vytváří v našich srdcích. Zázrak vzrůstu z mrtvého semínka je podobenství o novém životě v nás, kteří jsme byli mrtví v přestoupeních a hříších. Jak říká apoštol Pavel: „S Kristem jsem ukřižován: nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.“ (Galatským 2,19-20) Mávání snopem je oslava nekonečné síly božské lásky. Chovej mne jak pečetidlo u srdce, měj mě jako pečetítko při ruce. Vždyť láska je silná jako smrt, žárlivost jako záhrobí tvrdá, žár její žárem ohně zhrdá. Tu lásku neuhasí velká voda, odplavit ji nedokáže dravý proud. Byť by kdo za lásku dával vše, co má, vypadal by jak prostoduchý bloud. (Píseň písní 8,6-7) Obklopeni takovou láskou jsme připraveni postupovat v boji proti nepříteli a s radostí nést poselství o Kristově lásce a brzkém návratu k padlému světu. Kdo nás odloučí od Kristovy lásky? Soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, nahota, nebezpečí nebo meč? . . . Ale v tomto všem dokonale vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. Jsem přesvědčen, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani moci ani výšina ani hlubina, ani žádné jiné stvoření nás nebude moci odloučit od Boží lásky, která je v Pomazanému Yahushuovi, našem Pánu. (Římanům 8,35-39) Doporučené aktivity: Tradičně byly snopy obilí svázány, aby byly předloženy Stvořiteli jako oběť mávání snopem. Pro mnohé, kteří žijí ve městech nebo v nevlídném klimatu, to není možné. Alternativním způsobem, jak uznat zázrak nového růstu, je vyklíčit nějaká semena. Pár dní před Máváním snopem nechejte vyklíčit nějaká zrna vložením do vlhkého prostředí a na slunce. Čočka potřebuje k vyklíčení jen tři dny. Při bohoslužbě v den Mávání snopem je můžete pozvednout při modlitbě jako symbol nového života, který nám byl dán, a smrti hříchu. Velké fazole, jako jsou pintos, jsou zábavnou a zajímavou poučnou zkušeností pro mladé děti. Namočte papírový ubrousek a vložte jej do čisté sklenice. Ujistěte se, že se papírový ubrousek dotýká stran sklenice. Zasuňte fazole mezi papírový ubrousek a sklo a postavte na okenní parapet, kde svítí slunce. Udržujte vlhkost ubrousku. Když pak fazole klíčí, děti mohou pozorovat živé
podobenství toho, jak semeno umírá, aby vznikl nový život. ----------------------------------------------------------------1
Svatá jména Otce a Syna byla nahrazena.
„Po vlastních narozeninách jsou dva hlavní Satanské svátky Walpurgisnacht [1. května] and Halloween.“ Anton S. LaVey, The Satanic Bible, (New York: HarperCollins Publishers, Inc., 1992), str. 96. 1
1
"After one's own birthday, the two major Satanic holidays are Walpurgisnacht [May 1] and Halloween." Anton S. LaVey, The Satanic Bible, (New York: HarperCollins Publishers, Inc., 1992), p. 96.
