Zpráva o postupu realizace projektu „Podpora meziobecní spolupráce“ za období od 1. oficiálního setkání představitelů obcí do 2. oficiálního setkání představitelů obcí
(podkladový materiál pro 2. oficiální setkání představitelů obcí)
ORP Hořice duben 2015
1
OBSAH 1.
Úvod ................................................................................................................................................ 3 1.1 Vymezení území ORP ..................................................................................................................... 3
2.
1.1.1
Poloha .............................................................................................................................. 3
1.1.2
Sídelní struktura .............................................................................................................. 4
1.1.3
Počet obcí ........................................................................................................................ 4
Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP ................................................ 4 2.1 Zhodnocení průběhu komunikace v území ................................................................................... 4 2.1.1
Počet zapojených obcí do projektu; uskutečněná jednání.............................................. 4
2.1.2 Postoje starostů jednotlivých obcí k možnému prohloubení meziobecní spolupráce; možné směry spolupráce; zhodnocení spolupráce s nezapojenými obcemi v rámci SO ORP ........ 5 2.1.3 Zhodnocení výsledků „Analýzy území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení“........................................................................................................................ 6 2.1.4
Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce .. 7
2.2 Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů ............................. 7 2.3 Zhodnocení průběhu prací na návrhové části souhrnného dokumentu ..................................... 10 3. Výsledky zpracování návrhových částí zpracovávaných témat včetně hlavních výsledků benchmarkingu...................................................................................................................................... 12 3.1 Oblast odpadového hospodářství ............................................................................................... 12 3.2 Oblast školství.............................................................................................................................. 13 3.3 Oblast sociální ............................................................................................................................. 14 3.4 Oblast bezpečnosti ...................................................................................................................... 14 3.5 Benchmarking .............................................................................................................................. 15 4.
Zhodnocení aktivit v oblasti průřezového tématu „Administrativní podpora malých obcí“ ........ 16
5.
Prezentace připravených právních dokumentů (stanovy DSO) .................................................... 19
6.
Návrh prohlášení o vzájemné spolupráci obcí .............................................................................. 19
7.
Závěr .............................................................................................................................................. 20
2
1. Úvod 1.1 Vymezení území ORP Správní obvod ORP Hořice se rozkládá ve střední části Královéhradeckého kraje, Podkrkonoší. Rozlohou 19 280 ha, i počtem obyvatel 18 374 patří obvod k nejmenším v kraji, jeho ústředním městem je město Hořice. Zahrnuje celkem 29 obcí.
Obrázek 1: Mapa obcí SO ORP Hořice
1.1.1 Poloha Region Hořicka se rozkládá na úpatí Hořického pískovcového chlumu, jenž je přirozeným předělem mezi drsným podhůřím Krkonoš na severu a úrodným Polabím na jihu. Hořicko disponuje mohutnými ložisky kvalitního pískovce vhodné pro stavebnictví i pro jemné sochařské práce. Kvalita životního prostředí je dobrá, bez výraznějšího zatížení. Zemědělská půda zabírá na Hořicku téměř 70 % území, zatímco lesní půdy pouze 20,9 %. Územím ORP a městem Hořice prochází silnice I. třídy I/35 spojující Hradec Králové s Jičínem. Tato komunikace by měla být ve výhledu nahrazena rychlostní komunikací R35, která by region napojila na síť dálničních a rychlostních komunikací. Území protíná železniční trať č. 041 v úseku Hradec Králové - Jičín. Místním železničním uzlem je obec Ostroměř, kde se trať č. 041 protíná s tratí č. 040 Stará Paka - Chlumec nad Cidlinou.
3
1.1.2 Sídelní struktura ORP Hořice je plošně čtvrtým nejmenším obvodem v rámci Královéhradeckého kraje. Svojí rozlohou 19 280 ha zaujímá 4,1 % rozlohy kraje. Rozlohou i počtem obyvatel patří obvod k nejmenším v kraji. V ORP Hořice se nachází celkem 29 obcí, z nichž statut města mají obce dvě, a to Hořice a Miletín. Hustota zalidnění je 95,8 osob/km2 (rok 2012). Na území je 69 % zemědělské půdy, což odpovídá spíše zemědělskému rázu ORP. Průmysl se soustřeďuje do města Hořice.
1.1.3 Počet obcí ORP Hořice zahrnuje celkem 29 obcí - Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov, Vřesník. ORP Hořice je územím s pouze 2 městy, zbytek tvoří 27 obcí, z nich je 35 % do 200 obyvatel, 38 % do 500 obyvatel, 21 % do 1000 obyvatel.
2.
Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP 2.1 Zhodnocení průběhu komunikace v území 2.1.1 Počet zapojených obcí do projektu; uskutečněná jednání
Ve správním obvodě ORP Hořice se nachází 29 obcí. Do projektu se zapojila alespoň částečně většina obcí, tj. 27 obcí (někteří jsou aktivnější, někteří méně, pouze Staré Smrkovice a Vřesník se nezapojily vůbec). Důvodem aktivní či pasivní spolupráce je především jejich časové vytížení, proto považujeme 93 % zapojení za významné a vážíme si ho, protože 80 % všech starostů je neuvolněných. Od července 2014 do dubna 2015 se uskutečnila tři neformální setkání zástupců obcí a čtyři fokusní skupiny. Od počátku projektu v pořadí již II. neformální setkání zástupců obcí ORP Hořice se uskutečnilo 25. září 2014 v Kulturním domě Koruna v Hořicích. Zástupci obcí byli seznámeni s návrhy realizačního týmu k návrhové části souhrnného dokumentu (s vizí, problémovými okruhy i cíli). Ke každé oblasti se vedla diskuse nad možným řešením. Zástupci obcí odhlasovali podobu vize, problémových okruhů i cílů na 100 %. Vystoupila také vedoucí odboru zdravotní a sociální péče MěÚ Hořice s informacemi o možnostech obcí při zajišťování zdravotní a sociální péče u svých obyvatel. Na závěr byl přednesen aktuální vývoj meziobecní spolupráce na straně SMO i na straně DSO Podchlumí. Zástupci obcí byli seznámeni s vyplněnými metodickými listy (s místopředsedou svazku, členkou rady svazku, manažerkou svazku) a všichni měli možnost se vyjádřit k jeho podobě. Nikdo nevznesl žádné požadavky nebo návrhy. Setkání bylo zároveň poslední před volbami. I přesto byla účast poměrně vysoká, 66 % (stejně jako na 1. oficiálním setkání a o 10 % vyšší než na 1. neformálním setkání). Cenná byla diskuse mezi starosty, která pokračovala i po ukončení zasedání, čímž se posiluje partnerství a spolupráce obcí nejen mezi sebou, ale také s ORP Hořice.
4
V pořadí III. neformální setkání zástupců obcí proběhlo 23. ledna 2015. Nově zvolení starostové byli seznámení se základními rysy projektu, s dosavadními činnostmi, definovanými cíli a dalším vývojem v projektu. Některé konkrétní cíle byly v současné době řešeny, proto proběhla diskuse k jejich naplňování (kompostárna, sběrný dvůr, terénní pečovatelské služby, krizový leták pro starosty, IT, bioodpady apod.), resp. konkrétní nabídka ORP Hořice ke spolupráci v těchto problematikách. Poté vystoupila motivující starostka s informacemi ze setkání motivujících starostů v Praze a vyjádřila se k tendencím v projektu do budoucna. Dále byli starostové seznámeni s průřezovým tématem administrativní podpory malých obcí, byl jim vysvětlen směr, kam se toto téma ubírá, a všichni byli vyzváni k vyplnění záznamníku, jehož prvky byly vysvětleny. IV. neformální setkání zástupců obcí se uskutečnilo 4. března 2015 a bylo úzce zaměřené pouze na sdílení zkušeností s řešením zákonné povinnosti k nakládání s bioodpady v obcích, způsob zpracování vyhlášky obcí k bioodpadům apod. Realizační tým pomůže zpracovat žádost o dotaci u Královéhradeckého kraje na nákup kompostérů a kompostovacích sil. Dále si obce ujasnily podobu vyhlášek, které konzultují s MV ČR. Byly srovnány ceny poskytovatelů těchto služeb apod. V měsíci září 2014 se konaly také fokusní skupiny (7 – 10 odborníků v dané oblasti), které měly za cíl podrobně diskutovat a upravovat problémové okruhy a cíle navržené realizačním týmem. Dne 15. září 2014 pro oblast odpadového hospodářství a sociální služby, 22. září 2014 pro oblast školství a 23. září 2014 pro oblast bezpečnosti. Fokusní skupiny pomohly uvědomit si více souvislostí v problémových okruzích, čímž napomohla také hlubšímu zpracování stromu problémů. V některých případech vyvolala živou diskusi a vnesla svěží vítr do plachet problémů, jejichž řešení stálo doposud poněkud v pozadí.
2.1.2 Postoje starostů jednotlivých obcí k možnému prohloubení meziobecní spolupráce; možné směry spolupráce; zhodnocení spolupráce s nezapojenými obcemi v rámci SO ORP Od počátku realizace projektu se starostové ORP Hořice přiklání spíše k transformaci stávajícího DSO Podchlumí (namísto tvorby nového), který je polyfunkční a jediný v území (jen několik obcí náleží do DSO Lázeňský mikroregion řízeného ze sousedního ORP). Mikroregion Podchlumí jedná o připojení 3 obcí, které prozatím nepatří do žádného DSO. Nutno ovšem podotknout, že se ve většině případů nejedná o obce, které by se zcela distancovaly od mikroregionu. Hořice a Cerekvice nad Bystřicí Jsou totiž zapojené v MAS Podchlumí a rozvoj své obce realizují pomocí ní.
5
Obrázek 2 DSO působící v území ORP
Obce by v rámci DSO chtěly spolupracovat jako doposud v rozmanitých oblastech, jejichž potřeba existuje nebo se v budoucnu objeví. Polyfunkčnost svazku by tak měla být zachována. Jsou to například oblasti školství, sociální péče, komunálních odpadů, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, životního prostředí, ochrany ovzduší, rozvoje cestovního ruchu, podpory podnikání, rozvoje služeb v území, zajištění dopravní obslužnosti, zabezpečování čistoty obce, správy majetku obcí a mnoho dalších. Z 2. dotazníku, který byl vyplněn 26 obcemi, byly ve vazbě na budoucí meziobecní spolupráci generovány následující závěry. Největší výhody spolupráce mezi obcemi spatřují zástupci až poloviny obcí z ORP Hořice ve finančních úsporách. Po 11 hlasech označili zástupci jako výhodu také snadnější prosazení regionálních rozvojových cílů a zvýšení povědomí o životě v okolních obcích. 85 % obcí se domnívá, že stávající DSO jsou schopné v širším regionu koordinovat oblast sociálních služeb, ale hned v závěsu také odpadové hospodářství a školství. Často bylo ale upozorňováno na nutnost finanční podpory z centrální úrovně, kvalitní personální zajištění a místní znalost pro to, aby mohly být tyto oblasti koordinovány. Pouze 7 obcí tento názor nemá, a to hlavně v oblasti školství (spádovost škol). Nejčastější argumenty byly, že by si obce měly tyto oblasti zajišťovat samy, protože samy znají nejlépe místní problémy (DSO je již příliš velké), nebo že by pro plnohodnotnou koordinaci chyběly finanční prostředky.
2.1.3 Zhodnocení výsledků „Analýzy území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení“ Z analýzy území z pohledu meziobecní spolupráce vyplynulo, že vhodnějším pro rozvoj meziobecní spolupráce se jeví Mikroregion Podchlumí, který sdružuje 26 členských obcí, z nichž 18 náleží do ORP Hořice a 8 dalších náleží do sousedního ORP Jičín. Mezi obcemi panuje prozatím stejný názor, o vzniku nového DSO se neuvažuje. Svazem bylo doporučeno nabídnout členství dalším obcím, aby v případě zájmu měla spolupráce mezi obcemi co nejširší dosah. To zatím provedeno nebylo z důvodu nejistoty o dalším směřování mikroregionu. Mikroregion Podchlumí by rád ve své činnosti pokračoval
6
a dále profesionalizoval svoji činnost při respektování většinového, demokratického a reprezentativního principu. Na podzim 2014 byly vyplňovány metodické listy, které zjišťovaly preference území ohledně podoby daného DSO. Byly vyplněny s místopředsedou DSO Podchlumí, členkou rady DSO Podchlumí (a zároveň motivující starostkou projektu), s manažerkou DSO Podchlumí a KMOS projektu. Protože byl ze strany DSO vznesen požadavek na co nejmenší odklon od stávajících stanov z důvodu jejich funkčnosti a dobrých zkušeností, vyplnili jmenovaní členové metodické listy s nejvyšší pečlivostí a rozvahou. Tato podoba stanov/dotazníku byla starostům na II. neformálním shromáždění 25. 9. 2014 představena a všichni byli vyzváni k připomínkám. Nikdo tak neučinil, a proto se domníváme, že tento vzorově vyplněný dotazník znázorňuje postoj starostů těchto 13 obcí z DSO Podchlumí, kteří se účastnili zasedání. Z odpovědí v Metodických listech vyšlo, že meziobecní spolupráce by se měla nadále prohlubovat pomocí DSO Podchlumí. Od Svazu měst a obcí ČR smluvní partner Město Hořice obdržel 29. 1. 2015 návrh stanov pro Mikroregion Podchlumí i návrh na změnu údajů v rejstříku svazků.
2.1.4 Zhodnocení konkrétních meziobecní spolupráce
aktivit
vedoucích
k formování
nové
Vedení DSO Podchlumí sleduje vývoj projektu, je obeznámeno s možnostmi, které by pomocí projektu meziobecní spolupráce mohly ovlivňovat jeho činnost a vývoj. Na Shromáždění starostů DSO Podchlumí ale nebyl návrh stanov doposud prezentován. Dle vývoje legislativy, projektu a meziobecní spolupráce v území jsme připraveni kvalifikovaně debatovat nad možnostmi prohloubení meziobecní spolupráce z hlediska jejího institucionálního rámce na některých dalších setkáních s obcemi. Faktem je, že se obce v ORP Hořice pravidelně scházejí. Během projektu se sešli starostové na 1 oficiálním setkání a dalších 5 neformálních, přičemž 4 z nich byly komplexní, co se týče oblastí projektu (s účastí cca 80 %) a 1 z nich orientované pouze na nakládání s bioodpadem.
2.2 Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů Oba motivující starostové zhodnotili dosavadní průběh projektu, dosažené výsledky i návrhy na další směřování meziobecní spolupráce. Mgr. Jana Němečková, starostka obce Dobrá Voda u Hořic Projekt zmapoval stávající zkušenosti a názory starostů na problematiku spolupráce obcí v různých oblastech samostatné působnosti obcí. Ukázalo se, že stanovené oblasti spolupráce, tj. odpadové hospodářství, sociální oblast, školství, bezpečnost a právní pomoc obcím, potřebují všechny obce. Ať už bude obcím nabídnuta pomoc ze strany ORP nebo bude spolupracovat několik menších obce na společném problému. Naprosto rozhodující je, aby všichni chtěli upřímně spolupracovat. Když někdo nechce, tak spolupráce fungovat nebude, byť budou podmínky sebelepší. Často jde o spolupráci na konkrétních akcích či spolupráci v neformální podobě (výměna zkušeností). Spolupráce obcí v rámci svazků je hodnocena převážně velmi pozitivně Starostové vidí jako závažný nedostatek financí a nedostatečnou či složitou a rychle se měnící legislativu, v menší míře pak nízkou podporu ze strany státu. Špatné fungování, řízení či právní formu spolupráce starostové považují za velmi významnou. Podle názoru starostů by měl stát podpořit
7
fungování meziobecní spolupráce finančně a to především stanovením podílů ve sdílených daních. Většina starostů v tom vidí trvalý příjem pro fungování meziobecní spolupráce. Další finanční podporou by bylo poskytování dotací na realizaci konkrétních projektů, což se zatím nejeví dobře v rámci nového programovacího období. Pro vznik fungující spolupráce mezi obcemi z hlediska organizačního a institucionálního je důležitá hlavně jednoduchá organizační struktura a profesionální řízení. S tím souvisí jasné vymezení kompetencí a také průběžná metodická podpora. Je zřejmé, že předpokladem ke vzniku fungující spolupráce mezi obcemi je profesionální řízení s jasně vymezenými kompetencemi. Za nejvhodnějšího nositele meziobecní spolupráce je považován Dobrovolný svazek obcí, který by poskytl starostům pomoc se složitou administrativou a kvalitní metodickou pomoc. Určitě by to mělo pozitivní přínos pro rozvoj obcí v celém území obce s rozšířenou působností. Svazek má přehlednou strukturu orgánů a jednoduché financování. Jeho hlavním účelem je koordinace společného postupu při realizaci záměrů v členských městech a obcích, plánování investičních akcí v návaznosti na potřeby celého regionu Po dokončení své profesionalizace (stálý manažer na plný úvazek) a po dohodě s ORP by měl být i schopen poskytovat malým obcím určitý administrativní a správní servis. Samozřejmě to závisí na možném získání dodatečných prostředků od státu na kofinancování těchto činností. Obce v ORP Hořice mají dobrou zkušenost ze vzájemné spolupráce : V rámci mikroregionu – společné projekty na pořízení techniky a obnovu veřejných prostranství; společné vybavení - podium, stan, parket a stánky; společné pořízení dopravního značení; projekt vzdělávání pro starosty aj. Dosavadní spolupráce s ORP Hořice : společný projekt na vybavení pracoviště CzechPoint, společné zajištění spisové služby malým obcím; společný dodavatel energií. Projekt meziobecní spolupráce pomohl zahájit spolupráci s ORP v oblasti v oblasti odpadů, tj. využívání sběrného dvora ( na základě smlouvy 5 obcí ), dále byla zahájena spolupráce ve využívání kompostárny ( zatím 1 obec, ale budou i další ). Dále byl zpracován společný projekt na pořízení kompostérů ( zapojeno 5 obcí ). ORP Hořice reaguje na novou legislativu v oblasti odpadů a připravuje se na rozšíření kapacity kompostárny a pořízení svozové techniky pro sběrný dvůr. ORP organizuje semináře pro starosty zejména z pohledu měnící se legislativy. V oblasti bezpečnosti byl již realizován „hlásný profil“ s podporou dotace od KÚ Král. Kraje ( 6 obcí ) a dokončuje se informační krizový leták – manuál pro starosty v období živelných pohrom ( všechny obce ). V oblasti sociální byly zmapovány sociální služby v rámci ORP, jejich dostatečnost a kapacita a byl zatím zpracován informační leták informující o všech sociálních službách v rámci ORP. Předpokládáme rozšíření služeb do okolních obcí. V oblasti školství vznikají menší společné projekty pro sousední obce, např. zajištění dopravy dětí do spádové MŠ ( 5 obcí ), společné sportovní setkávání malotřídních škol ( 5 škol ), rozvoj nabídky mimoškolních aktivit malotřídních škol tak, aby škola nabídla v co největší míře tyto aktivity a aby děti nemusely za těmito aktivitami dojíždět. Tato oblast bude dále mapována a budou hledány konkrétní možnosti spolupráce.
Ivan Doležal, místostarosta města Hořice
8
Projekt byl a je přínosem pro vzájemnou spolupráci obcí SO ORP. Hlavní přínos spatřuji v setkávání starostů obcí, vzájemném si předávání zkušeností a zároveň v navazování spolupráce v různých oblastech samosprávy mezi obcemi. Téma jako takové vybídlo starosty a zástupce obcí k diskusi a k zamyšlení nad oblastmi činností, které je nejvíce trápí a na kterých by se při vzájemné spolupráci dalo ušetřit nemalé množství finančních prostředků. Aktivním zapojením starostů a realizačního týmu projektu jsme začali realizovat řadu společných projektů, které naše obce tížily nejvíce. Myslím si, že výběr témat zadavatelem projektu odpovídal té problematice, která naše obce trápí nejvíce. Bylo zcela určitě vhodné výběr jednoho tématu nechat na obcích, protože každé ORP a řekněme každou skupinu obcí může trápit úplně něco jiného. Nastartované diskuse v budoucnosti vybídnou obce provozovat ty své zájmové činnosti v lokálních skupinkách, které nebudou kopírovat ORP, ale mohou se zcela libovolně vytvářet pro jednotlivé zájmové oblasti. Myslím si, že témata otevřená v diskusi s obcemi nastartovala první projekty a věřím, že další budou zdárně pokračovat. Jedním z nejpalčivějších problémů posledních měsíců byla zcela nová povinnost obcí nakládat s biologickým odpadem dle novy zákona o odpadech. Tento problém jsme důkladně rozebírali nejen v rámci společných jednání s dotčenými obcemi, ale i s odbornými organizacemi, které se nakládání s bioodpadem běžně zabývají. Tento náš první projekt však brzdila nejednotnost v uplatňování výkladu zákona. Spolupráce však mohla být a nakonec byla nastartována společným využitím kompostárny v Lískovicích, kterou město Hořice otevřelo z dotace v roce 2011. Bioodpadu jsme se věnovali velmi důkladně. Každá obec však měla jiné představy o řešení této nové povinnosti. Praxe s uplatňováním zákona a hlavně jeho výkladu věřím, že posune i další obce k tomu, aby se ke společnému využívání přidaly. Další možností společného projektu obcí bylo podání žádosti v rámci dotačního titulu Královéhradeckého kraje Nakládání s odpady a ochrana ovzduší. Do žádosti se aktivně zapojilo město Hořice jako žadatel a jako partneři obce Nevratice, Chomutice, Dobrá Voda u Hořic, Milovice u Hořic. V případě získání dotace tak do ORP získáme 200 kompostérů, 9 kompostovacích sil a jeden 11 m3 kontejner. Vzhledem k výhledu využívání kompostárny ke svozu bioodpadu více obcemi byla podána také žádost o dotaci na její rozšíření. V návaznosti na její rozšíření se ucházíme i o dotační titul na pořízení svozového automobilu vhodného pro svoz bioodpadu. Umožnění využití sběrného pro obce v ORP byl další problém, který se nám podařilo vyřešit. Navýšením kapacity sběrného dvora na sklonku uplynulého roku dnes můžeme nabídnout tuto hořickou investici k využití obcím sice za úplatu, ale pouze související s úhradou provozních nákladů na likvidaci. Jedním z prvních cílů naší meziobecní spolupráce bylo vyřešení hlásného profilu pro obce ležící na břehu řeky Javorky. I tento projekt se nám podařilo vyřešit prostřednictvím dotačních prostředků Královéhradeckého kraje. Na hlásný profil za cca 300 tis. Kč jsme získali 173 tis. Kč dotaci a řešení tak pomůže 6 obcím, pro které bude představovat jasné varování před blížící se velkou vodou. V rámci krizového řízení jsme také aktualizovali krizový leták pro starosty ORP a krizové pracovníky těchto měst a obcí. Tento leták přispěje k pohotové reakci starostů v případě jakékoliv nenadále krizové situace v jejich obcích.
9
Dalšími společnými možnými tématy, kterými by se mohla ubírat naše společná spolupráce, jsou terénní sociální služby, které řadu obcí také trápí. Jedním z podstatných problémů, který jsme často řešili při společných jednáních, byl bezpečný přechod přes R35 ve směru na Libonice a Dobrou Vodu. Nejde však o silnici v majetku obce, proto bude řešení tohoto problému ještě představovat běh na dlouhou trať. Pevně věřím, že i v tomto problému najdeme společné řešení, které bude spolufinancováno z dotačních prostředků. Na dobré cestě byl projekt za cca 3 mil. Kč na zvýšení bezpečnosti technologického centra při ORP Hořice, který měl být přínosem i pro obce. Bohužel došlo ke komplikacím v procesu výběrového řízení na dodavatele služeb, kvůli kterým již nebylo možné stihnout harmonogram projektu, a byla by ohrožena celá dotace. Žadatel město Hořice tedy muselo od projektu odstoupit a v současné době prozatím nemáme vyhlídku dotačních výzev, které by nám pomohli tyto aktivity naplnit. Věříme však, že dotační výzvy na období do roku 2020 nabídnou možnosti řešení i v této oblasti. Velmi pozitivně hodnotím navázání společné komunikace mezi starosty navzájem. Probírali jsme běžná témata, která starosty trápí. Tato jednání byla přínosná hlavně pro starosty, kteří jsou starosty novými. Společně jsme také v rámci II. oficiálního setkání rozšířili program o školení pro nové starosty vedené právníkem krajského úřadu pod názvem „Zákon o obcích a související“. V budoucnu bychom rádi využili již vytvořeného DSO a dále prohlubovali spolupráci s obcemi prostřednictvím Mikroregionu Podchlumí. V tomto DSO funguje personál, který ví, jak obcím s jejich problémy pomoci, případně na koho se obrátit o pomoc. Byla by škola nevyužít možnosti navázat meziobecní spolupráci na tyto fungující svazky. Přínos meziobecní spolupráce bude u nás jistě patrný i v budoucích letech. Město Hořice bude vzhledem k dostupnosti servisu pro obce lídrem a částečným garantem spolupráce. Hlavním úkolem je pomoci malým obcím s řešením jejich problémů, které pro neuvolněného starostu malé obce představují často nepřekonatelný problém a pro město běžnou rutinou. Zároveň budu pozitivně hodnotit, pokud se obce společně zapojí do dotačních výzev EU a ministerstev. Pevně věřím, že projekt meziobecní spolupráce splnil to, co se od něho očekávalo a otevřel diskusi mezi obcemi o společném řešení jejich složitých a pro jednotlivé obce nedostupných aktivit. Projekt dále ukázal, že pokud budeme chtít v otevřených tématech pokračovat, bude pravděpodobně nutné se zamýšlet i nad úpravou legislativy tak, aby obce nebyly ve spolupráci omezovány. Praxe a řešení prvních projektů nám odhalí nedostatky, které budeme muset v této oblasti ke spokojenosti obcí řešit.
2.3 Zhodnocení průběhu prací na návrhové části souhrnného dokumentu Návrhová část Strategie byla zpracovávána v měsících srpen – prosinec 2014, v takovéto posloupnosti: Srpen 2014 – stanovení vize. Analytik pro dané téma vytvořil prvotní návrh, který byl připomínkován a doplňován formou brainstormingu v realizačním týmu projektu se dvěma hosty (4 analytici, 2 motivující starostové, manažerka DSO Podchlumí, manažer MAS Podchlumí). Z tohoto setkání vzešla
10
konečná podoba, která nebyla již dále měněna a která byla na setkání starostů ORP Hořice odhlasována. Září 2014 - sestavení problémových okruhů, ke kterým konkrétní analytik dospěl z provedených analýz (zejména SWOT), nástinů variant, z diskusí nad nimi se zástupci obcí a motivujícími starosty. Také byla brána v potaz jejich významnost a reálnost řešení. Analytik definoval 3 problémové okruhy, na kterých došlo ke shodě také s fokusní skupinou. Fokusní skupina (9 členů) byla složena z odborníků v dané oblasti. Problémové okruhy a návrh cílů byly podrobně diskutovány a upraveny dle podnětů členů skupiny. Fokusní skupina pomohla uvědomit si více souvislostí v problémových okruzích, čímž napomohla také hlubšímu zpracování stromu problémů. V měsíci září se také uskutečnilo neformální setkání starostů obcí v ORP Hořice, kteří schválili konečnou podobu problémových okruhů i cílů. Říjen 2014 – u každého problémového okruhu byly stanoveny analytikem (předjednány na fokusní skupině a s motivujícími starosty) 1 – 3 cíle v souladu s pravidlem SMART, umožňujícím definovat cíle s větší přesností a komplexností. Každému cíli analytik přiřadil gestory (celkem 4), resp. osoby iniciující kroky směrem k naplnění cílů. Stanovení gestorů bylo provedeno v součinnosti s motivujícími starosty a vždy příslušným odborem MěÚ Hořice, se kterými byla projednána konečná podoba cílů. Listopad 2014 – pro každý problémový okruh a cíl byl analytikem stanoven indikátor a jeho správce zodpovídající za zjišťování jeho hodnot. Stanovení správců indikátorů bylo provedeno v součinnosti s motivujícími starosty a příslušnými odbory MěÚ Hořice. Na základě jejich podnětů analytik zpracoval konečnou podobu karet indikátorů. Prosinec 2014 – realizačním týmem ve spolupráci s motivujícími starosty byla stanovena implementace Strategie, realizační tým zodpovědný za monitorování a hodnocení realizace Strategie, proces změn. Leden 2015 – 7. ledna 2015 byl souhrnný dokument zaslán všem obcím v ORP Hořice k připomínkování. Žádná z obcí se nevyjádřila. Dne 26. 1. 2015 obdržel smluvní partner Město Hořice závěrečný posudek k souhrnnému dokumentu. Únor 2015 – realizační tým zapracovával připomínky Svazu z posudků a upravoval souhrnný dokument Březen 2015 – dne 6. 3. 2015 byl opravený souhrnný dokument zaslán Svazu měst a obcí k závěrečnému přijetí. Dne 19. 3. byl Svazem akceptován a 24. 3. předán regionální koordinátorce vytištěný. Během zpracování návrhové části se nevyskytly žádné podstatné nebo neřešitelné problémy.
11
3.
Výsledky zpracování návrhových částí zpracovávaných témat včetně hlavních výsledků benchmarkingu
Tato kapitola shrnuje základní závěry z návrhové části Strategického dokumentu. V každé oblasti byly stanoveny tři problémové okruhy, pro které byly stanoveny 1 - 4 cíle. Každý cíl má svého správce dlouhodobě podporujícího jeho naplnění, které bude sledováno prostřednictvím sady indikátorů. Na stanovené cíle budou navazovat každoročně aktualizované akční plány, které budou určovat, jakými konkrétními kroky či projekty budou ty které cíle řešeny. Za monitorování a hodnocení realizace Strategie je zodpovědný realizační tým složený z manažera Strategie, řídící skupiny, správců cílů a gestorů indikátorů.
3.1 Oblast odpadového hospodářství V návrhové části Strategického dokumentu byly stanoveny následující tři problémové okruhy, pro které byly stanoveny vždy 2 cíle. Každý cíl má svého správce dlouhodobě podporujícího jeho naplnění, které bude sledováno prostřednictvím sady indikátorů.
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Region Hořicko je postavený na partnerství obcí, respektující zásady trvale udržitelného rozvoje, s efektivním systémem nakládání s odpady, kvalitním předškolním a základním vzděláváním i volnočasovými aktivitami. Občané včetně dětí a mládeže jsou nepřetržitě vzděláváni v oblasti životního prostředí a prevence kriminality. Území Hořicka je pokryté ucelenou sítí sociálních služeb na principu komunitního plánování. SO ORP Hořice je bezpečné místo pro život. Problémová oblast 1
Problémová oblast 2
Problémová oblast 3
Nedostupnost zařízení pro nakládání s odpady v SO ORP Hořice
Nedostatečnost třídění využitelného a recyklovatelného odpadu
nezodpovědnost občanů A související Výskyt černých skládek
Cíl 1.1 Zpřístupnit sběrný dvůr v Hořicích občanům spádových obcí a zajistit spolufinancování
Cíl 2.1 Připravit společný systém sběru a dalšího nakládání s kovy a biologicky rozložitelným odpadem s ohledem na schválenou legislativu
Cíl 3.1 Zavést dlouhodobou informační a vzdělávací kampaň pro širokou veřejnost s cílem správného nakládání s komunálním odpadem
SPRÁVCE CÍLE: MÍSTOSTAROSTA MĚSTA HOŘICE
SPRÁVCE CÍLE: MÍSTOSTAROSTA MĚSTA HOŘICE
SPRÁVCE CÍLE: MANAŽER DSO PODCHLUMÍ
Cíl 1.2 Využití nebo rozšíření stávající kapacity zařízení pro nakládání s BRKO a optimalizace sítě zařízení tohoto typu
Cíl 2.2 Zefektivnit sběr všech využitelných složek komunálních odpadů
3.2 Prohloubit ekologickou výchovu na školách s využitím dostupných celostátních programů
SPRÁVCE CÍLE: ODBOR ŽP MĚÚ HOŘICE
SPRÁVCE CÍLE: MÍSTOSTAROSTA MĚSTA HOŘICE
SPRÁVCE CÍLE: Ředitel ZŠ a MŠ E. Štorcha, Ostroměř
12
3.2 Oblast školství
PŘEDŠKOLNÍ A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Region Hořicko je postavený na partnerství obcí, respektující zásady trvale udržitelného rozvoje, s efektivním systémem nakládání s odpady, kvalitním předškolním a základním vzděláváním i volnočasovými aktivitami. Občané včetně dětí a mládeže jsou nepřetržitě vzděláváni v oblasti životního prostředí a prevence kriminality. Území Hořicka je pokryté ucelenou sítí sociálních služeb na principu komunitního plánování. SO ORP Hořice je bezpečné místo pro život. Problémová oblast 1
Problémová oblast 2
Problémová oblast 3
Nedostatek finančních prostředků
Nedostatečná dopravní obslužnost dětí do MŠ a žáků do ZŠ v malých obcích SO ORP Hořice
Nedostatečné spektrum volnočasových aktivit v malých obcích SO ORP Hořice
Cíl 1.1 Realizovat společné projekty investičního, provozního i modernizačního charakteru
Cíl 2.1 Zajistit bezpečnou a odpovídající dopravu žáků
Cíl 3.1 Rozšířit volnočasové aktivity pro děti školního i předškolního věku v SO ORP Hořice
SPRÁVCE CÍLE: MÍSTOSTAROSTA MĚSTA HOŘICE
SPRÁVCE CÍLE Starosta obce Dobrá Voda u Hořic:
SPRÁVCE CÍLE: Ředitel ZŠ a MŠ E. Štorcha, Ostroměř
Cíl 1.2 Rozšířit meziobecní spolupráci v SO ORP Hořice
Cíl 3.2 Poskytnutí osvěty v oblastech prevence nežádoucích jevů, bezpečnosti a životního prostředí
SPRÁVCE CÍLE: MÍSTOSTAROSTA MĚSTA HOŘICE
SPRÁVCE CÍLE: Ředitel ZŠ a MŠ E. Štorcha, Ostroměř Cíl 3.3 Zajistit náhradu bývalých jeslí zařízením podobného charakteru a účelu SPRÁVCE CÍLE: Ředitel ZŠ a MŠ E. Štorcha, Ostroměř Cíl 3.4 Nasměrovat žáky pro budoucí profesní uplatnění SPRÁVCE CÍLE: Ředitel ZŠ a MŠ E. Štorcha, Ostroměř
13
3.3 Oblast sociální
SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Region Hořicko je postavený na partnerství obcí, respektující zásady trvale udržitelného rozvoje, s efektivním systémem nakládání s odpady, kvalitním předškolním a základním vzděláváním i volnočasovými aktivitami. Občané včetně dětí a mládeže jsou nepřetržitě vzděláváni v oblasti životního prostředí a prevence kriminality. Území Hořicka je pokryté ucelenou sítí sociálních služeb na principu komunitního plánování. SO ORP Hořice je bezpečné místo pro život. PROBLÉMOVÁ OBLAST 1
PROBLÉMOVÁ OBLAST 2
PROBLÉMOVÁ OBLAST 3
KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍ PÉČE NEPOKRÝVAJÍCÍ CELÉ ÚZEMÍ SO ORP HOŘICE
NEROVNOMĚRNÉ POKRYTÍ PEČOVATELSKÝMI SLUŽBAMI
VÝSKYT NEŽÁDOUCÍCH JEVŮ, EXISTENCE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALIT
Cíl 1.1 Aktualizovat komunitní plán služeb sociální péče
Cíl 2.1 Rozšířit terénní pečovatelské služby do všech částí SO ORP Hořice
Cíl 3.1 Zajistit prevenci vzniku a šíření nežádoucích jevů
SPRÁVCE CÍLE: ODBOR SOCIÁLNÍ PÉČE MěÚ HOŘICE Cíl 1.2 Zajistit dostatečnou informovanost občanů, klientů a obcí SPRÁVCE CÍLE: ODBOR SOCIÁLNÍ PÉČE MěÚ HOŘICE
SPRÁVCE CÍLE: DOMOV PRO SENIORY HOŘICE Cíl 2.2 Zavést ambulantní hygienické služby
SPRÁVCE CÍLE: DOMOV PRO SENIORY HOŘICE
SPRÁVCE CÍLE: ODBOR SOCIÁLNÍ PÉČE MěÚ HOŘICE Cíl 3.2 Řešit problematiku v sociálně vyloučených lokalitách SPRÁVCE CÍLE: ODBOR SOCIÁLNÍ PÉČE MěÚ HOŘICE
3.4 Oblast bezpečnosti
BEZPEČNOST
Region Hořicko je postavený na partnerství obcí, respektující zásady trvale udržitelného rozvoje, s efektivním systémem nakládání s odpady, kvalitním předškolním a základním vzděláváním i volnočasovými aktivitami. Občané včetně dětí a mládeže jsou nepřetržitě vzděláváni v oblasti životního prostředí a prevence kriminality. Území Hořicka je pokryté ucelenou sítí sociálních služeb na principu komunitního plánování. SO ORP Hořice je bezpečné místo pro život. PROBLÉMOVÁ OBLAST 1
PROBLÉMOVÁ OBLAST 2
PROBLÉMOVÁ OBLAST 3
VÝSKYT RIZIKOVÝCH MÍST NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
VYŠŠÍ KRIMINALITA V SO ORP HOŘICE A ABSENCE POLICIE V
NEDOSTATKY V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ
14
OBCÍCH Cíl 1.1 Vybudovat přechodovou lávku v Libonicích a úprava přechodu v Ostroměři
Cíl 2.1 Zřídit spolkovou obecní policii nebo rozšířit stávající MP v Hořících
Cíl 3.1 Vytvořit krizový leták pro starosty
SPRÁVCE CÍLE: Vedoucí odboru dopravy MěÚ Hořice
SPRÁVCE CÍLE: Starosta obce Ostroměř
SPRÁVCE CÍLE: Vedoucí správního odboru MěÚ Hořice
Cíl 1.2 Vybudovat cyklostezky a odpočinková místa na cyklotrasách
Cíl 2.2 Zvýšit preventivní činnost pro starší občany
Cíl 3.2 Zvýšit bezpečnost JPO při výjezdech a snížit dojezdovou dobu k zásahu
SPRÁVCE CÍLE: Vedoucí odboru dopravy MěÚ Hořice
SPRÁVCE CÍLE: Vedoucí OOP Hořice
SPRÁVCE CÍLE: Velitel stanice HZS Hořice
Cíl 1.3 Vytvořit systém na společnou údržbu pozemních komunikací
Cíl 2.3 Snížit majetkovou trestní činnost
SPRÁVCE CÍLE: Starosta obce Cerekvice nad Bystřicí
SPRÁVCE CÍLE: Vedoucí OOP Hořice
3.5 Benchmarking Benchmarking je metoda, která je založena na porovnávání sebe sama s jinými za účelem nalezení standardů a výsledně i dobré praxe. Slouží k porovnání výkonnosti SO ORP s jinými územními celky a jeho výsledky představují jedno z klíčových východisek pro tvorbu strategie. Data z benchmarkingu byla vtělena do souhrnného dokumentu vždy k související kapitole a byla vytvořena také samostatná Zpráva o benchmarkingu v ORP Hořice, která bude starostům taktéž poskytnuta. Následující text je shrnutím zmiňované souhrnné zprávy. SO ORP Hořice leží v Královéhradeckém kraji a tvoří 1 z 15ti správních obvodů tohoto kraje, jehož stručná charakteristika je dána následujícími údaji:
do SO spadá celkem 29 obcí (což je velikost přibližně odpovídající průměru kraje);
počtem obyvatel 18 463, z čehož 8 733 žije v jádrovém městě, se řadí mezi pětici nejmenších obvodů;
rozlohou přes 190 km2 se řadí mezi 4 nejmenší obvody.
Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Hořice lze definovat jako ekonomicky méně výkonné, kde dominují podniky bez zaměstnanců (živnostníci) a kde se míra nezaměstnanosti dlouhodobě drží nad průměrem Královéhradeckého kraje. Běžné i kapitálové výdaje obcí na jednoho 15
obyvatele se v porovnání s populačně srovnatelnými SO ORP příliš neliší, krajské hodnoty ale lehce převyšují. V porovnání s celorepublikovým průměrem je hustota osídlení ORP Hořice nižší o cca 40 osob/km2. V porovnání se populačně srovnatelnými ORP v celé ČR má ORP Hořice nejvyšší počet obcí ve svém správním obvodu na spíše nižší rozloze i hustotě osídlení. Vzdálenost dojezdu k dálnici je z ORP Hořice dobrá v porovnání s ostatními ORP v kraji. ORP Hořice vynakládá vyšší prostředky na sociální služby než ostatní SO ORP kraje. Tomu odpovídá i kapacita domovů poskytujících sociální služby – domovy pro seniory a domovy pro osoby se zdravotním postižením, která je nadprůměrná oproti ostatním SO ORP kraje či stejně populačně velkým SO ORP. Naproti tomu domy se zvláštním režimem, azylové domy a chráněné bydlení se v tomto ORP vůbec nevyskytují. V tomto nedostatku lze spatřovat příležitost pro vývoj sociálních služeb v ORP Hořice. V oblasti odpadového hospodářství vykazuje SO ORP vyšší produkci komunálního odpadu a výdaje obcí v daném ORP převyšují průměrnou výši výdajů obcí v Královéhradeckém kraji. V porovnání s populačně stejně velkými jednotkami v celé ČR dosahuje ORP Hořice průměrných hodnot. V případě ukazatelů ve školství v ORP Hořice zjišťujeme, že průměrný počet žáků ve třídách I. a II. stupně i dětí ve třídách MŠ se nijak výrazně neliší od průměru Královéhradeckého kraje, ani ostatních srovnatelných SO ORP. Lehká odlišnost nastává při srovnání běžných a kapitálových výdajů, kdy ORP Hořice má nižší kapitálové výdaje. Lze konstatovat, že úroveň SO ORP Hořice je v uvedených službách i ekonomické výkonnosti na dobré úrovni. Rezervy pro zlepšení jsou především v oblasti sociálních služeb a odpadového hospodářství.
4.
Zhodnocení aktivit v oblasti průřezového tématu „Administrativní podpora malých obcí“
Ze záznamníku zaměřeného na zjištění potenciálního zájmu starostů o poskytnutí vybraných služeb prováděného v lednu 2015 vyplynulo, že většina z 20 respondentů (ve 43 případech v rámci všech dotazovaných okruhů podpory1) by preferovala jako způsob zajištění agend smluvní spolupráci s DSO. Shodně ve 33 případech by obce zajišťovaly agendy na komerční bázi (právnické či fyzické osoby). Pokud ale sledujeme dané agendy zvlášť, tak právní podporu by obce svěřily nejčastěji fyzickým osobám na komerční bázi, ekonomické agendy zaměstnanci obce, dotační management DSO, veřejné zakázky také DSO, IT podpora buď fyzické podnikající osobě, nebo DSO, technickou a stavební podporu fyzické podnikající osobě a rozvoj obce voleným zástupcům obcí. Z dotazníku č. 2 pak vyplynulo, že pro maximálně fungující spolupráci mezi obcemi by dle zástupců obcí měla být stanovena jednoduchá organizační struktura, spolupráce by měla být profesionálně řízena a průběžně metodicky podporována z centrální úrovně, s jasně vymezenými kompetencemi. Mělo by dojít ke zjednodušení legislativy.
1
Právní podpora, ekonomické agendy, dotační management, veřejné zakázky, IT podpora, technická a stavební podpora, rozvoj obce
16
Co se týče rozsahu poptávané podpory a spolupráce, tak v naprosté většině (56 případů) se jako nejvhodnější jeví průběžné konzultace, a to nejčastěji v právní podpoře, technické a stavební podpoře, ekonomických agendách. Druhá nejvolenější byla soustavná metodická podpora (32 případů), nejčastěji v dotačním managementu nebo ekonomických agendách. Třetí nejvolenější (kompletní zajištění služby – 29 případů) by si starostové představovali nejčastěji v IT podpoře, či veřejných zakázkách.
Ke způsobu financování se obce vyjádřily tak, že v současné době nejčastěji plně hradí agendy ze svých zdrojů (46 případů, nejčastěji rozvoj obce a dotační management).
17
Do budoucna by ale rády dostávaly příspěvek z RUD určený pro DSO zajišťující službu + aktivační poplatek obce (66 případů, nejčastěji na dotační management a veřejné zakázky, IT podporu nebo ekonomické agendy) nebo plné financování podílem z RUD určené pro DSO zajišťující službu (31 případů – nejčastěji právní a IT podpora či rozvoj obce). Z 2. dotazníků (na jaře 2014) také vyplynulo, že pro financování meziobecní spolupráce se většina (16 obcí) přiklání k stanovení podílu na sdílených daních, 13 obcí k poskytnutí dotace a jedna obec by preferovala daňovou úlevu.
18
5.
Prezentace připravených právních dokumentů (stanovy DSO)
Institucionalizace MOS je jednou z klíčových aktivit projektu a má otevřít prostor pro vytvoření adekvátního institucionálního zázemí pro spolupráci obcí na území ORP Hořice. Tato aktivita není v projektu povinná, pouze dává zainteresovaným obcím možnost/nabídku pro usnadnění postupu při prohlubování vzájemné spolupráce. Představitelé měst a obcí se zájmem o vytvoření či transformaci dobrovolného svazku obcí mohli vyjádřit své konkrétní preference ohledně podoby daného svazku obcí pomocí vyplnění metodických listů na podzim 2014. Jelikož se ale jednalo o 47 podrobných otázek, byl zvolen postup jiný, v území efektivnější. Metodické listy byly vyplněny v září 2014 za přítomnosti předsedy DSO (Ing. Gabriel), členkou Rady DSO (Mgr. Němečková), manažerkou DSO (Bc. Barešová) a KMOS (Ing. Burianová). Cílem nebylo je výrazně měnit, proto jsme postupovali dle stávajících stanov, které jsou funkční a ověřené praxí a pouze je upřesňovali. Dne 25. 9. 2014 byli zástupci obcí seznámeni s výsledky vyplnění na II. neformálním setkání, kterého se účastnilo 13 obcí z Mikroregionu Podchlumí. Na základě uvedených podkladů právní kancelář SMO ČR připravila právní dokumenty pro revizi stávajících stanov Mikroregionu Podchlumí i Návrh na změnu údajů v rejstříku svazku obcí u KHK. Tato podoba bude projednána v orgánech mikroregionu Podchlumí. Rada mikroregionu bude projednávat tuto věc na svém zasedání 16. 4. 2015. Stanovy mikroregionu Podchlumí byly upraveny, zejména co se týče komplexnosti z právního hlediska. Byl doplněn cíl svazku, práva členů, předmět činnosti o další agendy (DSO je polyfunkční) a také možnost vedlejší hospodářské činnosti. Doplněna byla i ustanovení o stanovách, orgánech a funkci manažera svazku. Došlo také k úpravě ustanovení o majetku a hospodaření svazku, rozdělení zisku, zrušení svazku a závěrečná ustanovení.
6.
Návrh prohlášení o vzájemné spolupráci obcí
Nejvhodnější varianty meziobecní spolupráce byly zapracovány do právně nezávazného společného prohlášení deklarující potenciální zájem obcí o vzájemnou součinnost v rámci SO ORP, které zúčastnění představitelé, jež s touto myšlenkou souhlasí, mohou podepsat. Znění Prohlášení o zájmu dále rozvíjet MOS má následující podobu.
PROHLÁŠENÍ O ZÁJMU DÁLE ROZVÍJET MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCI vzhledem k tomu, že máme zájem o to, aby byla posílena meziobecní spolupráce v rámci ORP Hořice a aby byla zajištěna efektivní odborná organizační kapacita pro všestranný rozvoj jednotlivých obcí, p r o h l a š u j e m e,
19
že se především v kontextu následujících cílů vzešlých z vytvořené rozvojové strategie budeme i nadále zabývat otázkou rozvoje a prohloubení meziobecní spolupráce v dotčeném regionu. Za nejvhodnější směry meziobecní spolupráce považujeme: - Rozvoj území pro zvýšení efektivity MOS ve vazbě na zvolené cíle v oblastech - školství, - sociální služby, - odpadové hospodářství a - bezpečnost. - Administrativní podpora malých obcí. - Nalezení nejvhodnější formy institucionalizace MOS (prozatím se jeví DSO Podchlumí).
7. Závěr Od konání 1. oficiálního setkání zástupců obcí v ORP Hořice probíhaly další práce na projektu i v komunikaci v území ORP Hořice. Ve SO ORP Hořice se do projektu více či méně zapojilo 93 % ze všech 29 obcí, ačkoli je 80 % všech starostů neuvolněných. Právě proto považujeme vysokou účast na všech třech neformálních setkáních za projev zájmu o témata řešená v projektu. Neformální setkání proběhla v září 2014, lednu a březnu 2015. V září 2014 se také uskutečnily fokusní skupiny, které sloužily k podrobné diskusi a úpravě problémových okruhů a cílů navržených realizačním týmem. Co se týče možného prohloubení MOS a dalších směrů spolupráce, tak se od prvopočátku jako vhodnější jeví transformace stávajícího DSO Podchlumí, který je polyfunkční a jediný řízený z území ORP Hořice; čítá 18 z 29 obcí v ORP Hořice. Mikroregion Podchlumí by rád ve své činnosti pokračoval a dále profesionalizoval svoji činnost při respektování většinového, demokratického a reprezentativního principu. Od července 2014 do dubna 2015 byla zpracovávána návrhová část ke každému volitelnému tématu (vize, problémové okruhy, cíle, indikátory, gestoři cílů, správci indikátorů, řídící struktura strategie) do strategického dokumentu, který byl v prosinci 2014 Svazu odevzdán. Na základě závěrečného posudku Svazu byl souhrnný dokument zfinalizován v březnu 2015 a v této podobě bude zveřejněn na webu města Hořice a také zaslán všem obcím v ORP Hořice. Jednou z klíčových aktivit projektu byl také benchmarking, jehož výsledky přinášejí důležitá východiska pro tvorbu strategií území správních obvodů obcí s rozšířenou působností a měly by být zohledněny v debatách o dalším rozvoji území ve vztahu k vybraným veřejným službám v oblastech školství, odpadového hospodářství a sociálních služeb. Podrobné souhrnné výsledky benchmarkingu zpracované realizačním týmem budou předány starostům v uceleném samostatném dokumentu. Dalším důležitým tématem je administrativní podpora malých obcí. Většina z respondentů by preferovala jako způsob zajištění agend smluvní spolupráci s DSO. Co se týče rozsahu poptávané podpory a spolupráce, tak v naprosté většině se jako nejvhodnější jeví průběžné konzultace. Ke způsobu financování se obce vyjádřily tak, že v současné době nejčastěji plně hradí agendy ze svých zdrojů, do budoucna by ale rády dostávaly příspěvek z RUD určený pro DSO zajišťující službu + aktivační poplatek obce. Představitelé měst a obcí se zájmem o vytvoření či transformaci dobrovolného svazku obcí mohli vyjádřit své konkrétní preference ohledně budoucí podoby daného svazku obcí pomocí vyplnění
20
metodických listů na podzim 2014. Na základě uvedených podkladů právní kancelář SMO ČR připravila právní dokumenty pro revizi stávajících stanov Mikroregionu Podchlumí i Návrh na změnu údajů v rejstříku svazku obcí u KHK. Záleží nyní na jednáních v orgánech DSO Podchlumí, zda-li budou nové stanovy zavedeny a jak bude meziobecní spolupráce do budoucna institucionalizovaná.
21
