Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html
Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické Vojtěch Kodet & Dana Kořínková listopad 2010
Tento projekt byl v roce 2010 finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR. Děkujeme.
Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D. & Ing. Dana Kořínková listopad 2010
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 2 Metodika ................................................................................................................................................. 3 Výsledky................................................................................................................................................... 6 Péče o lokalitu ....................................................................................................................................... 15 Závěr...................................................................................................................................................... 15 Literatura............................................................................................................................................... 16 Příloha 1: Spektrogramy hlasových záznamů vybraných druhů ........................................................... 17 Příloha 2: Fotodokumentace................................................................................................................. 20
Úvod Pobočka ČSO na Vysočině má od roku 2009 ve vlastnictví 0,5 ha pozemků na mokřadu u Dobré Vody Lipnické, které jsme dostali darem od Ing. Milana Zelenky a Ing. Petra Zelenky za účelem ochrany přírody na této lokalitě, za což jim oběma patří náš velký dík. O pozemky bude pečovat náš Pozemkový spolek Gallinago při Pobočce ČSO na Vysočině a výsledky této studie budou jedním z podkladů pro návrh odpovídající péče o tuto lokalitu.
2
Metodika Zájmová lokalita se nachází v kraji Vysočina v okrese Havlíčkův Brod v katastrálním území Dobrá
Voda Lipnická a jedná se o pět parcel ve vlastnictví naší organizace o celkové rozloze 0,5 ha. Orientační poloha a přesné vymezení je znázorněno na následujících snímcích.
(zdroj podkladových snímků: www.cuzk.cz)
Lokalita leží na prameništi na levém břehu bezejmenného potůčku. Jedná se o neobhospodařované travnaté porosty a prameniště s navazujícími podmáčenými loukami svazu Calthion a ovsíkovými loukami svazu Arrhenatherion. Jedná se o ukázku mozaiky mokřadních společenstev, která představují charakteristické vegetační typy území Českomoravské vrchoviny s výskytem řady vzácných, ohrožených a regionálně významných druhů rostlin ale i živočichů. Část lokality zabíhá do
3
okraje smíšeného listnatého lesa, který tvoří její přirozenou hranici. Nejsou nám známy žádné přírodovědné průzkumy, které by zde byly realizovány. Studovaná lokalita se nachází ve fytogeografickém okresu Českomoravské vrchoviny, obvodu Českomoravského mezofytika, v oblasti mezofytika a ve čtverci 6357 středoevropského síťového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). V rámci středoevropské květné oblasti spadá do hercynika. Rozmezím nadmořských výšek, 576 – 600 m n. m., zasahuje do bukového vegetačního stupně. Z klimatického pohledu lokalita spadá do mírně teplé (MT3) klimatické oblasti (QUITT 1971). Geologické podloží je tvořeno žulami (granitická řada). Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří bikové bučiny as. Luzulo-Fagetum (NEUHÄUSLOVÁ 1998). Ornitologický průzkum lokality v roce 2010 byl prováděn v následujících třech úrovních. U každé úrovně je uveden popis metodiky a plánovaný rozsah podle schváleného projektu. A) Redukovaná metoda mapování hnízdních okrsků Pozorovatel pomalu prochází celou lokalitou s občasnými zastávkami a zaznamenává všechny ptáky zjištěné vizuálně i akusticky, zakresluje jejich polohu do plánku a u každého zaznamenává jeho aktivitu (zpěv, lov…). Pozorování probíhá od svítání do 9 hod. SEČ, kdy je aktivita ptáků největší, a to za vhodného počasí (bez silnějšího větru a bez srážek). Takto se lokalita zkontroluje 3x během hnízdní sezóny. Výsledkem je přehled zaznamenaných druhů a jejich početnost na lokalitě. B) 12 hodinový bodový akustický monitoring Akustický monitoring pomocí digitálních zvukových záznamníků, kterým lze podchytit i skrytě žijící a noční druhy. Je zaměřen na večerní, celonoční a ranní dobu, čímž se podchytí všechny akusticky se projevující druhy vyskytující se v okolí záznamníku. Podmínkou metodiky je vhodné počasí (bez silnějšího větru a bez srážek). Na lokalitě budou instalovány akustické záznamníky minimálně 2x během hnízdní sezóny. Výsledkem je přehled zaznamenaných druhů. Analýza nahrávek byla provedena pomocí metodiky SAVICKÉHO (2008). Ukázky spektrogramů hlasových záznamů vybraných druhů jsou zobrazeny v příloze. C) Orientační kontrola Návštěva lokality v libovolném čase, při které jsou zaznamenávány všechny zjištěné druhy ptáků a u druhů vzácnějších též jejich počty. Bude prováděn vždy při instalování a sběru zvukových záznamníků. Botanický průzkum lokality byl v roce 2010 proveden během dvou návštěv, při kterých byl pořízen přehled všech zjištěných vyšších rostlin a pořízen celkový popis vegetace. V rámci prvého šetření byl hlavní důraz kladen na jarní aspekt. Při druhé návštěvě byl důraz kladen na vegetační charakteristiky lokality za použití fytocenologického snímkování. Lokalita Dobré Vody Lipnické, určená k podrobné inventarizaci, byla v rámci botanického průzkumu poprvé navštívena v druhé polovině května (23. 5. 2010), kdy byl důraz kladen na druhy jarního aspektu a na předběžné vylišení společenstev. Byly sepsány veškeré bylinné druhy. V první polovině července byla lokalita navštívena podruhé (9. 7. 2010). V této době byla společenstva již plně vyvinuta, což umožnilo provedení fytocenologického snímkování. Studium vegetace bylo provedeno klasickými metodami curyšsko-montpelliérské školy, fytocenologické snímky byly zaznamenány s použitím sedmistupňové Braun-Blanquetovy škály
4
(MORAVEC et al. 1994). Základní fytocenologické jednotky (třída, svaz, asociace) byly následně vylišeny na základě zaznamenaného kvalitativního (druhového) a kvantitativního odhadu druhové pokryvnosti (Metodika mapování fytocenóz, ŘEPKA et. al. 1995). Vylišené jednotky byly podrobně popsány a zakresleny do vegetační mapy. Byly zapsány veškeré vyšší rostliny (E3, E2, E1 a E0) vyskytující se na lokalitě. Kategorie ochrany a ohrožení jednotlivých druhů jsou ve studii znázorněny použitím následujících symbolů: A) Označení kategorií zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb.: §§§ - kriticky ohrožený §§ - silně ohrožený § - ohrožený B) Označení kategorií ohrožených druhů ptáků podle červeného seznamu ČR (ŠŤASTNÝ et BEJČEK 2003): CR - kriticky ohrožený EN - ohrožený VU - zranitelný NT - téměř ohrožený LC - málo dotčený C) Označení kategorií ohrožených druhů rostlin podle červeného seznamu ČR (PROCHÁZKA 2001): C1 - kriticky ohrožený C2 - silně ohrožený C3 - ohrožený C4 - vyžadující další pozornost D) Označení lokálně vzácnějších druhů, které nejsou uvedeny mezi zvláště chráněnými druhy ani v červeném seznamu: ○ - lokálně významný E) Označení kategorií významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany (KODET et KUNSTMÜLLER 2008): !!! - hnízdiště zasluhující mimořádně vysokou pozornost !! - hnízdiště zasluhující zvýšenou pozornost ! - hnízdiště zasluhující pozornost Řazení druhů ptáků bylo zachováno podle metodického doporučení pro faunistické výzkumy v České společnosti ornitologické (HUDEC 1993). České a latinské názvosloví ptáků je použito podle HUDCE et al. (2003). Systematické zařazení ptáků do jednotlivých řádů je podle publikované Fauny ČR (HUDEC 1983, 1984, HUDEC et ŠŤASTNÝ 2005). Seznam rostlinných druhů je řazen v abecedním pořadí. Použitá nomenklatura a české názvosloví vychází z Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002). Nomenklatura syntaxonů vychází u travinných a keříčkových společenstev z prvního dílu Vegetace České republiky (CHYTRÝ 2007), u rašelinné vegetace přehledu vegetace rašelinišť a mokřadních luk (RYBNÍČEK et al. 1984) u ostatních společenstev pak přehledu rostlinných společenstev ČR (MORAVEC et al. 1995). Pro úplnost je u každého společenstva uveden typ biotopu dle Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2001).
5
Výsledky 1) Avifauna mokřadu u Dobré Vody Lipnické
§,VU,!!
§§,VU,!! LC,! LC,!!
§§,EN,!!! §,LC ○ ○
§,NT,! §,VU,!! §,VU,!!
Druh
DRAVCI (ACCIPITRIFORMES) Káně lesní (Buteo buteo) DLOUHOKŘÍDLÍ (CHARADRIIFORMES) Sluka lesní (Scolopax rusticola) MĚKKOZOBÍ (COLUMBIFORMES) Holub hřivnáč (Columba palumbus) SOVY (STRIGIFORMES) Sýc rousný (Aegolius funereus) ŠPLHAVCI (PICIFORMES) Žluna zelená (Picus viridis) Datel černý (Dryocopus martius) Strakapoud velký (Dendrocopos major) PĚVCI (PASSERIFORMES) Skřivan lesní (Lullula arborea) Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) Linduška lesní (Anthus trivialis) Červenka obecná (Erithacus rubecula) Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) Kos černý (Turdus merula) Drozd zpěvný (Turdus philomelos) Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) Pěnice slavíková (Sylvia borin) Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) Budníček menší (Phylloscopus collybita) Budníček větší (Phylloscopus trochilus) Sýkora uhelníček (Parus ater) Sýkora modřinka (Parus caeruleus) Sýkora koňadra (Parus major) Brhlík lesní (Sitta europaea) Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) Krkavec velký (Corvus corax) Špaček obecný (Sturnus vulgaris) Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) Strnad obecný (Emberiza citrinella) Celkem hnízdících párů / zpívajících samců Celkem druhů na lokalitě Celkem druhů včetně bezprostředního okolí
6
o
Celkem
Horní mokřad Dolní louka
Ochrana a ohrožení
Tabulka shrnuje získané výsledky a uvádí počet zjištěných párů (respektive zpívajících/volajících samců) daného druhu na lokalitě (o = zaznamenán v bezprostředním okolí; p = pouze přeletující jedinci).
o
1
1
1
1
1
2
o o o 1 o 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 o o 1 1 1 20 19 26
o o o 1
o o 1
o p 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1
1 p 1 2 1 2 2 2 2 3 3 2 1 2 2 1 1 o o 1 2 2 37 22 29
1 1
1 1 18 17 21
Komentář k vybraným druhům ptáků Sluka lesní (Scolopax rusticola) - §,VU,!! - opakovaně zaznamenávána při kontrolách i instalovanými zvukovými záznamníky, což svědčí o jejím pravděpodobném hnízdění v blízkém okolí, lokalita je součástí jejího tokaniště, kvorkající samec zaznamenán 22. 5. 2010 (večer), 23. 5. 2010 (ráno), 2. 7. 2010 (21:38), 3. 7. 2010 (3:45, 3:46, 21:39), 4. 7. 2010 (3:26, 3:27, 3:39, 3:40, 3:43, 21:39, 21:46), 5. 7. 2010 (3:32, 3:33, 3:59, 4:00), 8. 7. 2010 (21:30), 9. 7. 2010 (3:45) - podmáčená místa jsou ideální pro sběr potravy, pro hnízdění preferuje listnaté a smíšené lesy nedaleko podmáčených míst s křovitým porostem, hnízdí na zemi Sýc rousný (Aegolius funereus) - §§,VU,!! - dne 22. 5. 2010 zaznamenán houkající samec v okolním lese - hnízdí v dutinách stromů převážně po datlu černém, přímo na lokalitě proto nehnízdí Žluna zelená (Picus viridis) - LC,! - ve dnech 2. 7., 3. 7. a 9. 7. 2010 se ozýval samec z přilehlého lesa, kde také pravděpodobně hnízdí - na lokalitu může zaletovat za potravou Datel černý (Dryocopus martius) - LC,!! - dne 3. 7. 2010 se ozýval samec z přilehlého lesa, kde také pravděpodobně hnízdí Skřivan lesní (Lullula arborea) - §§,EN,!!! - ve dnech 3. 7., 4. 7. a 5. 7. 2010 zde byl zaznamenán zpívající samec (viz příloha 1), jedná se o nejvýznamnější ornitologický objev na této lokalitě, neboť se jedná o jediný známý doložený hnízdní výskyt tohoto druhu v okrese Havlíčkův Brod v posledním půl století, pravidelná hnízdění tohoto druhu jsou známá z Havlíčkobrodska ze 40. a 50. let 20. st., po roce 1960 již nebylo jeho hnízdění v této oblasti zaznamenáno - pro hnízdění preferuje suché plochy s řídkou vegetací a roztroušenými stromy, okraje lesních porostů, světliny či paseky a suché stráně řídce porostlé křovinami, hnízdo si staví na zemi Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) - §,LC - během hnízdní doby přeletují ptáci lovící hmyz nad lokalitou, hnízdí převážně na budovách, tedy mimo lokalitu Linduška lesní (Anthus trivialis) - ○ - 1 zpívající samec byl zjištěn na dolních loukách, druhý v bezprostředním okolí horního mokřadu - pro hnízdění vyhledává prosvětlené lesy, lesní okraje, paseky a lesostepní stanoviště, tudíž podmínky na lokalitě jí plně vyhovují, hnízdí na zemi Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) - ○ - dne 23. 5. 2010 byl zaznamenán zpívající samec na dolních loukách, pravděpodobně hnízdí u nedalekého stavení v budce či v dutině stromu v okolí - ve volné krajině hnízdí převážně v listnatých a smíšených lesích, v alejích, starších remízech či starších porostech podél vodotečí Ťuhýk obecný (Lanius collurio) - §,NT,! - dne 23. 5. 2010 byl zaznamenán varující samec na horním mokřadu, jeho hnízdění na lokalitě je možné, hnízda si staví především v hustých keřích
7
Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) - §,VU,!! - dne 9. 7. 2010 zaznamenán 1 volající pták v blízkém okolí, jedná se o druh vázaný převážně na smrčiny, hnízdo si staví na stromech uvnitř lesního porostu, na lokalitě tedy nehnízdí Krkavec velký (Corvus corax) - §,VU,!! - dne 9. 7. 2010 pozorován 1 volající pták v blízkém okolí, hnízda si staví na stromech či na skalách, na lokalitě nehnízdí
2) Flóra a vegetace mokřadu u Dobré Vody Lipnické Studovaná lokalita přestavuje z vegetačního hlediska poměrně druhově bohaté území. Zastoupeny jsou jak druhy zcela běžné a typické pro danou lokalitu, tak druhy vzácnější, zvláště chráněné druhy. Představuje ukázku mozaiky mokřadních společenstev, která tvoří charakteristické vegetační typy pro území Českomoravské vrchoviny. Celkem bylo zaznamenáno 112 cévnatých rostlin, z nichž spadá 1 do kategorie zvláště chráněných druhů (vachta trojlistá Menyanthes trifoliata §, C3), 5 druhů je zapsáno v červeném seznamu (2 ohrožené a 3 vyžadující pozornost), a 5 lokálně významných druhů. Celkem bylo zapsáno sedm fytocenologických snímků. Společenstva byla zařazena do dvou hlavních tříd, čtyř řádů, pěti svazů a tří asociací. Seznam rostlinných druhů: (L1 – druh nalezen v horní části lokality, mokřad a okolí; L2 – druh nalezen ve spodní části lokality, louka nad a pod silnicí) Aegopodium podagraria L. – bršlice kozí noha; L1, L2 Agrostis stolonifera L. – psineček výběžkatý; L2 Achillea millefolium L. – řebříček obecný; L1 Alopecurus aequalis Sobol. – psárka plavá; L2 Alopecurus pratensis L. – psárka luční; L1, L2 Anemone nemorosa L. – sasanka hajní; L1 Anthoxantum odoratum L. – tomka vonná; L1 Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. – kerblík lesní; L1, L2 Arrhenatherum elatius L. – ovsík vyvýšený; L2 Calamagrostis epigejos (L.) Roth – třtina křovištní; L1, L2 Caltha palustris L. – blatouch bahenní; L1, L2 Calystegia sepitum (L.) R. Br. – opletník plotní; L2 Campanula patula L. – zvonek rozkladitý; L1 Campanula rotundifolia L. – zvonek okrouhlolistý; L2 Capsella bursa-pastoris (L.) Med. – kokoška pastuší tobolka; L2 Cardamine amara L. – řeřišnice hořká; L1, L2 Carex echinata Murray – ostřice ježatá; L1 Carex nigra (L.) Reichardt – ostřice obecná; L1 Carex ovalis Good. – ostřice zaječí; L1 Carex panicea L. – ostřice prosová; L1 Carex rostrata Stokes – ostřice zobánkatá; L1 Carex vesicaria L. – ostřice měchýřkatá; L1 Cirsium arvense (L.) Scop. – pcháč oset; L1 Cirsium oleraceum (L.) Scop. – pcháč zelinný; L1 Cirsium palustre (L.) Scop. – pcháč bahenní; L1
8
Crepis paludosa (L.) Moench – škarda bahenní; ○; L1 Cytisus scoparius (L.) Link – janovec metlatý; L1 Dactylis glomerata L. – srha říznačka; L1 Deschampsia caespitosa (L.) P. B.– metlice trsnatá; L1 Dryopteris filix-mas (L.) Schott – kapraď samec; L1 Epilobium palustre L. – vrbovka bahenní; C4a; L1 Epilobium parviflorum Schreber – vrbovka malokvětá; L1 Epilobium tetragonum L. – vrbovka čtyřhranná; L1 Equisetum arvense L.– přeslička rolní; L1 Equisetum palustre L. – přeslička bahenní; ○; L1 Eriophorum angustifolium Honck. – suchopýr úzkolistý; ○; L1 Euphorbia cyparissias L. – pryšec chvojka; L2 Festuca rubra L. – kostřava červená; L2 Ficaria verna Huds. subsp. bulbifera Á. Löve et D. Löve – orsej jarní; L1, L2 Filipendula ulmaria (L.) Maxim. – tužebník jilmový; L1 Galeobdon luteum Huds. – pitulník žlutý; L1, L2 Galeopsis pubescens Besser – konopice pýřitá; L1 Galeopsis tetrahit L. – konopice polní; L1 Galium album s. lat. Mill. – svízel bílý; L2 Galium aparine L. – svízel přítula; L1, L2 Galium mollugo L. – svízel povázka; L1, L2 Galium palustre L. – svízel bahenní; L1 Geranium robercianum L. – kakost smrdutý; L1 Heracleum sphondylium L. – bolševník obecný; L2 Holcus mollis L. – medyněk měkký; L1 Hypericum maculatum Crantz – třezalka skvrnitá; L1, L2 Chaerophyllum aromaticum L. – krabilice zápašná; L1, L2 Chaerophyllum hirsutum L. – krabilice chlupatá; L1 Chelidonum majus L. – vlaštovičník větší; L1, L2 Impatiens parviflora DC. – netýkavka malokvětá; L1, L2 Juncus effusus L. – sítina rozkladitá; L1 Juncus filliformis L. – sítina níťovitá; ○; L1 Knaucia arvensis (L.) Coulter – chrastavec rolní; L2 Lamium album L. – hluchavka bílá; L1 Leontodon autumnalis L. – máchelka podzimní; L2 Lolium perene L. – jílek vytrvalý; L1, L2 Lotus corniculatus L. – štírovník růžkatý; L2 Lychnis flos-cuculi L. – kohoutek luční; L1 Lysimachia nemorum L. – vrbina hajní; L2 Lysimachia nummularia L. – vrbina penízkovitá; L1 Lysimachia vulgaris L. – vrbina obecná; L1 Menyanthes trifoliata L. – vachta trojlistá; §, C3 ; L1 Mycelis muralis (L.) Dum. – mléčka zední; L1 Myosotis nemorosa Besser – pomněnka hajní; L1, L2 Oxalis acetosella L. – šťavel kyselý; L1 Phleum pratense L. – bojínek luční; L2 Pimpinella major (L.) Huds. – bedrník větší; L2 Plantago major L. – jitrocel větší; L1 Poa nemoralis L. – lipnice hajní; L1, L2 Poa trivialis L. – lipnice obecná; L1, L2 Potentilla erecta Räuschel – mochna nátržník; L1 Potentilla palustris (L.) Scop. – zábělník bahenní; C4a; L1
9
Prunella vulgaris L. – černohlávek obecný; L1 Pteridium aquilinum (L.) Kuhn – hasivka orličí; L1 Ranunculus acris L. – pryskyřník prudký; L1 Ranunculus repens L. – pryskyřník plazivý; L1 Rubus fruticosus agg. – ostružiník křovitý; L2 Rubus idaeus L. – ostružiník maliník; L1, L2 Rumex acetosa L. – šťovík kyselý; L1 Rumex crispus L. – šťovík kadeřavý; L1, L2 Rumex obtusifolius L. – šťovík tupolistý; L1 Sanguisorba officinalis L. – krvavec toten; L2 Scirpus sylvaticus L. – skřípina lesní; L1 Scrophularia nodosa L. – krtičník hlíznatý; L1 Scutellaria galericulata L. – šišák vroubkovaný; L1 Silene latifolia Poiret subsp. alba (Mill.) Greuter et Burget – silenka širolistá bílá; L2 Shagnum sp. - rašeliník; L1 Stellaria graminea L. – ptačinec trávovitý; L1 Stellaria media (L.) Vill. – ptačinec prostřední; L1 Stellaria palustre Hoffm. – ptačinec bahenní; C3; L1 Symphytum officinale L. – kostival lékařský; L1, L2 Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgeerd et Štěpánek – pampeliška lékařská; L2 Urtica dioica L. – kopřiva dvoudomá; L1, L2 Vaccinium myrtillus L. – brusnice borůvka; L1 Valeriana dioica L. – kozlík dvoudomý; C4a; L1 Veronica chamaedrys L. – rozrazil rezekvítek; L1, L2 Viola palustris L. – violka bahenní; ○; L1 Dřeviny: Acer pseudoplatanus L. – javor klen; L1, L2 Betula pendula Roth – bříza bělokorá; L1 Carpinus betulus L. – habr obecný; L1 Corylus avellana L. – líska obecná; L1 Fagus sylvatica L. – buk lesní; L1, L2 Frangula alnus Mill. – krušina olšová; L1 Fraxinus excelsior L. – jasan ztepilý L2 Juglans regia L. ořešák královský; L1 Pinus sylvestris L. – borovice lesní; L1 Populus tremula L. – topol osika; L2 Prunus avium (L.) L. – třešeň ptačí; L1 Quercus robur L. – dub letní; L1, L2 Salix aurita L. – vrba ušatá; L1 Salix caprea L. – vrba jíva; L1 Salix fragilis L. – vrba křehká; L1, L2 Sambucus racemosa L. – bez červený; L2 Přehled rostlinných společenstev: Třída: MOLINIO-ARRHENATHERETEA TÜXEN 1937 Řád: Molinietalia KOCH 1926 Svaz: Calthion TÜXEN 1937 podsvaz: Calthenion BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ 1978 as.: Scirpetum sylvatici RALSKI 1931 Svaz: Alopecurion pratensis PASSARGE 1961 (as.: Poo trivialis-Alopecuretum pratensis REGEL 1925)
10
Řád: Arrhenatheretalia TÜXEN 1931 Svaz: Arrhenatherion KOCH 1926 Třída: SCHEUCHZERIO-CARICETEA FUSCAE TÜXEN 1937 Řád: Caricetalia fuscae KOCH 1926 em. NORDTH 1936 Svaz: Caricion fuscae KOCH 1926 em. KLIKA 1934 as.: Caricetum goodenowii J. BRAUN 1945 subas.: Caricetum fuscae caricetosum paniceae KLIKA et ŠMARDA 1944 Řád: Scheuchzerietalia palustris NORDHAGEN 1937 Svaz: Sphagno recurvi-Caricion canescentis PASSARGE (1964) 1978 as.: Carici rostratae-Sphagnetum apiculati OSVALD 1923 Charakteristika rostlinných společenstev Řád: Molinietalia KOCH 1926 Hygrofilní travinná nebo travino bylinná společenstva mokrých až čerstvě vlhkých stanovišť, které jsou alespoň na začátku vegetačního období pod vlivem podzemní nebo záplavové vody. Nehnojené nebo přihnojované louky na minerálně bohatých půdách na výše položených místech niv řek a potoků. Svaz: Calthion TÜXEN 1937 Travinná a vysokobylinná společenstva luk s trvale zvýšenou vlhkostí ve svrchní části půdního profilu. Na základě stupně obhospodařování se společenstva svazu Cathion dělí na dva podsvazy: Calthenion a Filipendulenion. Calthenion zahrnuje jedno- až dvousečné louky a některá společenstva pramenišť. Filipendulenion zahrnuje nekosená vysokobylinná společenstva s dominantním tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria). Indikačními druhy svazu jsou: blatouch bahenní (Caltha palustris), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). podsvaz: Calthenion BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ 1978 as.: Scirpetum sylvatici RALSKI 1931 Jedná se o jednu z nejrozšířenějších asociací Calthionu. Základ společenstva tvoří dominantní skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), ostatní druhy jsou v podružném zastoupení, mechy chybějí. Základní garnituru druhů tvoří zástupci vlhkých luk. Z nich se zde uplatňují druhy: vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), blatouch bahenní (Caltha palustris), sítina rozkladitá (Juncus effusus). Společenstvo se vyskytuje na lokalitě v místech s vysokou hladinou podzemní vody, která především v jarních měsících působí trvalé zatopení stanoviště. Dle Katalogu biotopů ČR odpovídá biotopu T1.6, vlhká tužebníková lada. Fytocenologický snímek S1; 9. 7. 2010, 25 m², zamokření 1 cm, pokryvnost E1 100%; Scirpus sylvaticus 5, Caltha palustre 1, Urtica dioica 1, Lychnis flos-cuculi +, Filipendula ulmaria r, Juncus effesus r, Epilobium palustre r, Epilobium tetragonum r, Galium palustre r, Galeopsis pubescenc r, Rumex crispus r, Crepis paludosa r, Cirsium palustre r, Myosotis nemorosa r. Fytocenologický snímek S4; 9. 7. 2010, 25 m², zamokření 1 cm, pokryvnost E1 95%; Scirpus sylvaticus 4, Galeopsis pubescenc 2, Caltha palustre 1, Lysimachia vulgaris 1, Scutellaria galericulata 1, Alopecurus pratensis 1, Urtica dioica 1, Filipendula ulmaria r, Epilobium tetragonum r, Galium palustre r, Carex nigra r, Carex echinata r, Galium aparine r.
11
Fytocenologický snímek S5; 9. 7. 2010, 25 m², zamokření 1 cm, pokryvnost E1 95%; Scirpus sylvaticus 2, Crepis paludosa 2, Caltha palustre 1, Juncus effesus 1, Cardamine amara 1, Scutellaria galericulata 1, Urtica dioica 1, Galium palustre +, Valeriana dioica +, Myosotis nemorosa +, Rumex acetosa +, Filipendula ulmaria r, Epilobium tetragonum r, Cirsium palustre r, Galium aparine r.
Svaz: Alopecurion pratensis PASSARGE 1961 Vlhké až čerstvě vlhké louky vázané na krátkodobě zaplavované nebo podmáčené polohy nížinného až podhorského stupně, na hlubokých živinami bohatých půdách. Louky bývají jednoročně koseny. Někdy jsou do asociace (Poo trivialis-Alopecuretum pratensis Regel 1925) tohoto svazu zahrnovány i intenzivně hnojené chudé kulturní louky mezofilního charakteru s přisévanou psárkou. Polopřirozené psárkové louky asociace se od nich odlišují specifickou floristickou skladbou a vlhkostním režimem. Vzhledem k převažujícímu množství dominantních kulturních trav a celkově druhově chudému společenstvu bylo toto společenstvo vylišeno jako kulturní párková louka. Dle Katalogu biotopů ČR odpovídá biotopu X5, intenzivně obhospodařované louky. Společenstvo se nachází na okraji studované lokality, na přechodu z vlhké centrální části svazů Calthionu a smíšeného listnatého lesa, v jehož podrostu se masivně rozrůstá janovec metlatý (Cytisus scoparius). Vzhledem k chudému druhovému složení se spíše jedná o přechodovou fázi bez upřesňující determinace. Fytocenologický snímek S2; 9. 7. 2010, 18 m², zamokření 0,5 cm, pokryvnost E1 100%; Alopecurus pratensis 3, Holcus mollis 3, Urtica dioica 2, Chaerophyllum aromaticum 1, Lysimachia numularia 1, Lolium perene 1, Galium aparine +, Galeopsis pubescenc +, Cirsium palustre r, Cirsium arvense r, Achillea millefolium r.
Řád: Arrhenatheretalia TÜXEN 1931 Společenstva čerstvě vlhkých luk a pastvin, sahající od podhůří do nejvyšších poloh. Svaz: Arrhenatherion KOCH 1926 Vysoko stébelná až středně vzrůstavá luční společenstva živinami středně až dobře zásobených půd kyselé až neutrální reakce, většinou typu hnědozem. Jde o náhradní společenstva svazů Carpinion a Fagion (KRAHULEC 1996). Společenstvo blízké asociaci Arrhenatherum se nachází ve spodní části lokality. Maloplošná louka nad silnicí s chudou garniturou druhů. Dle Katalogu biotopů ČR odpovídá biotopu T1.1, mezofilní ovsíkové louky. Fytocenologický snímek S7; 9. 7. 2010, 25m², zamokření 0 cm, pokryvnost E1 100%; Arrhenatherum elatius 3, Alopecurus pratensis 2, Galium mollugo 2, Lolium perene 1, Hypericum maculatum 1, Cirsium arvense +, Holcus mollis +, Achillea millefolium +, Sanguisorba officinalis +, Phleum pratense +, Stellaria graminea +, Agrostis stolonifera +, Rumex acetosa +, Veronica chamaedrys +, Calamagrostis epigejos +, Ranunculus acre r, Knautia arvensis r, Pimpinella major r.
Třída: SCHEUCHZERIO-CARICETEA FUSCAE TÜXEN 1937 Společenstva minerotrofních rašelinišť na krátkostébelných ostřicových lukách na minerálních zamokřených půdách (RYBNÍČEK 1984).
12
Řád: Caricetalia fuscae KOCH 1926 em. NORDTH 1936 Ostřicovo-travní společenstva zamokřených lučních stanovišť na minerálních půdách, častěji však ostřicovo-mechová společenstva slatinných rašelinišť a některých prameništních rašelinišť od kolinních do subalpinských poloh celého státu (RYBNÍČEK 1984). Svaz: Caricion fuscae KOCH 1926 em. KLIKA 1934 Svaz lze charakterizovat obecně jako soubor krátkostébelných ostřicových společenstev na mělkých rašelinách nebo rašelinných loukách, trvale vlhkých stanovišť s proměnlivým obsahem živin. Prostředí může být slabě kyselé až neutrální. Od ostatních společenstev se liší především tím, že jeho fytocenózy většinou neprodukují a hlavně nehromadí rašelinu. Vývojově jde o velmi mladá společenstva, která nahrazují původní porosty svazů Alnion a Salicion. Za identifikační druhy lze počítat především ostřici obecnou (Carex nigra), ostřici šedavou (Carex canescens), ostřici ježatou (Carex echinata), ostřici prosovou (Carex panicea), ostřici zobánkatou (Carex rostrata), sítinu rozkladitou (Juncus effusus). as.: Caricetum goodenowii J. BRAUN 1945 Asociace reprezentující typická náhradní společenstva původních porostů vlhkomilných dřevin. Na studovaném území se vyvinula na svažitém stanovišti s vysokou hladinou podzemní vody, která stagnuje a nebo je v mírném pohybu. Jedná se o nízkostébelná ostřicová společenstva s převahou bylin a obvykle slabším zastoupením mechorostů. Dominantním a zároveň diagnostickým druhem je ostřice obecná (Carex nigra). subas.: Caricetum fuscae caricetosum paniceae KLIKA et ŠMARDA 1944 Subasociace je vylišená diferenciačním druhem ostřice prosová (Carex panicea). Nachází se zde nejvzácnější botanické druhy lokality, početná populace vachty tojlisté (Menyanthes trifoliata) §, C3, kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica) C4a a vrbovky bahenní (Epilobium palustre) C4a. Společenstvo se nachází v centrální části mokřadu. Dle Katalogu biotopů ČR odpovídá biotopu R2.3, přechodová rašeliniště. Fytocenologický snímek S3; 9. 7. 2010, 9m², zamokření 1 cm, pokryvnost E1 100%; Carex nigra 3, Potentilla palustris 2, Lysimachia vulgaris 2, Carex panicea 1, Carex panicea 1, Cirsium palustre 1, Caltha palustre +, Juncus effesus +, Carex echinata +, Menyanthes trifoliata +, Cardamine amara +, Carex rostrata +, Eriophorum angustifolium +, Viola palustre +, Scutellaria galericulata +, Filipendula ulmaria r, Epilobium palustre r, Galium palustre r, Potentilla erecta r, Anthoxantum odoratum r, Valeriana dioica r, Rumex acetosa r. Svaz: Sphagno recurvi-Caricion canescentis PASSARGE (1964) 1978 as.: Carici rostratae-Sphagnetum apiculati OSVALD 1923 Tato asociace patří mezi nejběžnější typy rašeliniští. Je tvořena druhově chudými porosty ostřice zobánkaté (Carex rostrata) a suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) s vtroušeným zábělníkem bahenním (Potentilla palustris) C4a. Mechové patro bývá bohatě vyvinuto. Na lokalitě je mechové patro zastoupeno druhy rašeliníků (Sphagnum sp.), ale jen v minimálním množství. Dle Katalogu biotopů ČR odpovídá biotopu R2.3, přechodová rašeliniště.
13
Fytocenologický snímek S6; 9. 7. 2010, 25 m², zamokření 1 cm, pokryvnost E1 100%, E0 10%; E0: Sphagnum sp. 2 E1: Carex rostrata 3, Caltha palustre 2, Lysimachia vulgaris 2, Juncus effesus 1, Cirsium palustre 1, Rumex acetosa 1, Scutellaria galericulata 1, Epilobium tetragonum +, Galium palustre +, Crepis paludosa +, Lychnis flos-cuculi +, Myosotis nemorosa +, Cardamine amara +, Epilobium palustre r, Potentilla palustris r.
Obrázek 1: Vegetační mapa horního mokřadu s rozmístěním fytocenologických snímků.
14
Obrázek 2: Vegetační mapa dolních luk s rozmístěním fytocenologických snímků.
Péče o lokalitu Lokalita Dobré Vody Lipnické představuje v rámci regionu ukázku mozaiky mokřadních společenstev, která jsou dosud zachovalá. Díky vyšší nadmořské výšce a přiměřenému rekreačnímu využití
oblasti zde dosud nejsou používány intenzivní hospodářské technologie, a proto není lokalita ohrožena eutrofizací. Z vegetačně floristického hlediska je zde nejcennější vegetace přechodového rašeliniště s výskytem vzácných druhů. Absence managementu se zde negativně projevuje zarůstáním konkurenčně silnějších druhů a nálety pionýrských dřevin a křovin. Jejich redukce a pravidelné jednoleté kosení přispějí ke zdárnému dalšímu rozvoji této mokřadní vegetace.
Závěr Na sledované lokalitě a v jejím bezprostředním okolí bylo v hnízdním období v roce 2010 zaznamenáno 29 druhů ptáků. Pokud nebudeme počítat 7 druhů ptáků zjištěných pouze na přeletech či v bezprostředním okolí lokality, tak zbylých 22 druhů lze považovat za ptáky hnízdící na lokalitě (případně v blízkém okolí, avšak v takovém případě využívají lokalitu jako pravidelné loviště). Z hnízdících druhů patří 3 mezi zvláště chráněné, a to 1 silně ohrožený (§§) a 2 ohrožené (§); 3 druhy jsou zařazeny do červeného seznamu, a to 1 ohrožený (EN), 1 zranitelný (VU) a 1 téměř ohrožený (NT). Další 2 druhy můžeme považovat za lokálně významnější (○). Z pohledu důležitosti ochrany hnízdišť ptáků na Vysočině si lokalita v současnosti zasluhuje mimořádně vysokou pozornost (!!!) pro 1 druh, zvýšenou pozornost (!!) pro 1 druh a pozornost (!) také pro 1 druh. Nejvýznamnějšími druhy jsou skřivan lesní (Lullula arborea) a sluka lesní (Scolopax rusticola).
15
Studovaná lokalita přestavuje z vegetačního hlediska poměrně druhově bohaté území. Zastoupeny jsou jak druhy zcela běžné a typické pro danou lokalitu, tak druhy vzácnější a zvláště chráněné druhy. Představuje ukázku mozaiky mokřadních společenstev, která tvoří charakteristické vegetační typy pro území Českomoravské vrchoviny. Celkem bylo zjištěno 112 cévnatých rostlin, z těchto druhů spadá 1 do kategorie zvláště chráněných druhů (vachta trojlistá Menyanthes trifoliata §, C3), 5 druhů je zapsáno v červeném seznamu (2 ohrožené a 3 vyžadující pozornost) a 5 lokálně významných druhů. Celkem bylo zapsáno sedm fytocenologických snímků. Společenstva byla zařazena do dvou hlavních tříd, čtyř řádů, pěti svazů a tří asociací.
Literatura EHRENDORFER F. et HANANN U., 1965: Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78: 35-50. HUDEC K. [ed.], 1983: Fauna ČSSR. Ptáci 3/I, 3/II. – 1. vyd., Academia, Praha: 1-1236. HUDEC K. [ed.], 1993: Metodika faunistických výzkumů v České společnosti ornitologické. – Zprávy ČSO 37: 16-32. HUDEC K. [ed.], 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci 1. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-672. HUDEC K., ČAPEK M., HANÁK F., KLIMEŠ J. et PAVÍZA R., 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa. – Muzeum Komenského v Přerově: 1-462. HUDEC K. et ŠŤASTNÝ K. [ed.], 2005: Fauna ČR. Ptáci 2/I, 2/II. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-1204. CHYTRÝ M., KUČERA T. et Kočí M. [ed.], 2001: Katalog biotopů České republiky – Interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd. – AOPK, Praha. CHYTRÝ M. [ed.], 2007: Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha. KODET V. et KUNSTMÜLLER I., 2008: Kategorizace významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany. – Cinclus 19: 59-63. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK J. [ed.], 2002: Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. MORAVEC J. et al., 1994: Fytocenologie (Nauka o vegetaci). – Academia, Praha. MORAVEC J. [ed.], 1995: Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení – 2. ed., Severočeskou přírodou, Litoměřice. NEUHÄUSLOVÁ Z. [ed.], 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. PROCHÁZKA F., 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, 18: 1-166. QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. – Stud. Geogr., 16: 1-83. RYBNÍČEK K., BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ E. et NEUHAÜSEL R., 1984: Přehled rostlinných společenstev rašelinišť a mokřadních luk Československa. – Studie ČSAV. Academia, 8: 9-119. ŘEPKA R. et KAILER P., 1995: Metodika mapování fytocenóz. – AOPK ČR. Praha. SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. – In: KODET V., SAVICKÝ J. et HERTL I., 2008: Závěrečná zpráva projektu Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. – Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 9-37. ŠŤASTNÝ K. et BEJČEK V., 2003: Červený seznam ptáků České republiky. – In: PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds.]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda 22: 95120.
16
Příloha 1: Spektrogramy hlasových záznamů vybraných druhů Spektrogramy představují časový výsek 40 vteřin záznamu, který byl pořízen na lokalitě.
Sluka lesní (Scolopax rusticola) [§,VU,!!] - 3.7.2010 3:45 h
Skřivan lesní (Lullula arborea) [§§,EN,!!!] - 5.7.2010 3:35 h
Linduška lesní (Anthus trivialis) [○] - 4.7.2010 7:45 h
17
Červenka obecná (Erithacus rubecula) - 22.5.2010 21:15 h
Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) [○] - 23.5.2010 4:03 h
Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) - 3.7.2010 20:28 h
Pěnice slavíková (Sylvia borin) - 3.7.2010 5:08 h
18
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) - 3.7.2010 6:00 h
Strnad obecný (Emberiza citrinella) - 2.7.2010 21:23 h
19
Příloha 2: Fotodokumentace foto Vojtěch Kodet
20
21
22
23
24
25
26
