ORIENTAČNÍ BIOLOGICKÝ PRŮZKUM V RÁMCI ZÁMĚRU
„SPORTOVNĚ RELAXAČNÍ AREÁL“ ČESKÁ LÍPA, ŽIZNÍKOV
V Lipně, dne 24. listopadu 2014
Petr Janda
2
.
Název: Orientační / zjednodušený biologický průzkum v rámci záměru „Sportovně relaxační areál“, Česká Lípa, Žizníkov. Biologická studie zaměřená na popis biotopů v rámci stávajícího areálu, popisuje aktuální stav plochy záměru výstavby sportovně relaxačního areálu v Žizníkově. Vzhledem k nevhodnému termínu zpracování (listopad) nelze tuto dokumentaci považovat za inventarizační průzkum, ale jen za orientační posouzení stavu bioty. Studie je velmi zjednodušená. Je podkladem pro orgány státní správy v ochraně přírody a krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a dále jako příloha oznámení záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění (EIA).
Zpracoval: Petr Janda - Biologické projekty Lipno 103 438 01 Žatec IČ: 67834795 tel. 725 969 662 e-mail:
[email protected] web: www.biologicke-projekty.cz
Kraj: Katastrální území: Zadavatel: Termín:
LIBERECKÝ Žizníkov Petr Marek, Žizníkov listopad 2014
.
1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Předkládaný text je krátkým a pouze orientačním průzkumem a výčtem vegetace a fauny pozemků p.p.č. 180 (část), 182 (část) a 210/6 v k.ú. Žizníkov, kde je plánována výstavba, respektive přestavba (dovybudování) volnočasového areálu navazujícího na stávající restauraci. Vzhledem k nevhodnému termínu zpracování (listopad) nelze tuto dokumentaci považovat za inventarizační průzkum, ale jen za orientační posouzení stavu bioty. Tato práce je podkladem pro stanoviska orgánů státní správy v ochraně přírody a krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a je rovněž přílohou oznámení záměru pro zjišťovací řízení EIA. Objednavatelem této studie je stavebník, Petr Marek, Žizníkov. Důvodem je potřeba: 1. provést jednoduchou rekognoskaci lokality záměru a popis její bioty i přes nevhodný termín. 2. rešerší zjistit aktuální osídlení faunou přilehlých přírodních prvků, zejména EVL Horní Ploučnice (a PP Niva Ploučnice u Žizníkova) a zjistit případný přesah vlivu záměru na biotu této EVL. Zpracovatel této studie konstatuje, že je odborně způsobilý provádět průzkumy flóry i fauny a výsledky dále implementovat v závěrech v souladu s legislativou, zejména se zákonem č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 2. CHARAKTERISTIKA LOKALITY Jedná se o plochu mezi restaurací U Kerama, komunikací a řekou Ploučnicí. Lokalita je velmi snadno přístupná. Bezprostřední okolí, které není součástí zkoumaného prostoru, je tvořeno především zastavěným územím Žizníkova, přiléhající komunikací mezi obcí a hlavní silnicí a zejména tokem řeky Ploučnice (není popisována). Vlastní lokalita je tvořena vlastními pozemky p. č. 180 a 182, přičemž u těchto pozemků se jedná o velmi malou část a pozemkem p. č. 210/6 v k.ú. Žizníkov Pozemky jsou využívány jako občasné sportoviště pro potřeby obyvatel Žizníkova, popř. návštěvníky restaurace, popř. náhodnými vodáky, kteří zde táboří (v oblasti není jiná možnost, táboření na volných dostupných plochách uznává i vodácký průvodce). Charakteristická je svojí návazností na zastavěné území a na restauraci. Jedná se o rovinatý pozemek nad řekou Ploučnicí, bylinný pokryv je tvořený druhy dosévaných antropogenních trávníků – hřišťová směs. V ploše jsou rovněž prvky pro sport (branky atp.), dětské hřiště a také plochy bez vegetace (vyšlapané, zraňované pojezdy a terénními úpravami).
3
.
(mapa s vyznačením posuzované lokality, zdroj: www.mapy.cz) 3. POPIS A VYHODNOCENÍ BIOLOGICKÝCH PRVKŮ KRAJINY 3.1 METODIKA SBĚRU A VYHODNOCENÍ DAT Vlastnímu vypracování této orientační biologické studie předcházela rekognoskace terénu provedená formou základní pochůzky územím a jeho nejbližším okolím dne 24. listopadu 2014. Průzkum byl zaměřen na stav bioty, vybrané skupiny živočichů, kteří mají přímou vazbu na lokalitu, a byl pouze orientační. Soupis poznatelných druhů cévnatých rostlin byl proveden na základě terénního průzkumu. Koncepcí se zoologický průzkum zaměřil na průzkum obratlovců a to především z důvodu nevhodného ročního období pro provádění průzkumů fauny bezobratlých. Vzhledem k tomu, že není k dispozici jarní a letní období (aspekt) nebylo možné ani modifikovat bioindikační průzkum. Průzkum, respektive sběr bezobratlých a standardních bioindikačních skupin (např. mravenci nebo střevlíci) nebyl reálný a tak bioindikační průzkum nebyl proveden. Nevhodné období prováděných terénních šetření nezkresluje případné znalosti o obojživelnících, plazech a ptácích, protože lokalita není vhodná pro osídlení významných druhů. Rizika, která může záměr způsobit pro faunu oblasti, byla vyhodnocena bez opominutí žádného známého faktu.
4
.
V širší oblasti byl prováděn intenzivní botanický a zoologický (entomologický) průzkum a to na plochách, které jsou přírodovědecky velmi hodnotné a které do plochy záměru přímo nezasahují. Jedná se o přírodovědný průzkum pro záměr "Revitalizace ramene Ploučnice, Žizníkov, ř.km 41,1 - 41,5", dále průzkumy pro záměr „Zvýšení ochrany sídel v povodí Ploučnice před povodněmi - studie proveditelnosti“ a nakonec průzkumy pro „Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období 2014-2023“. Žádný z těchto podrobných biologických dokumentů neuvádí přesah výskytu zvláště chráněných nebo vzácných druhů do pozemků záměru, tedy parcel 180, 182 a 210/6 v k.ú. Žizníkov neuvádí. Bezobratlí nebyli zjišťováni. Přehled zjištěných obratlovců byl sestaven podle výsledků přímých pozorování a případně na základě hlasových projevů a pobytových značek (stop, trusu, nor a hnízd). 3.2 VEGETACE A FLÓRA Vzhledem k tomu, že se jedná o vegetaci ploch v zastavěném území a popř. ruderální vegetaci z přiléhajících pozemků, byl soupis učiněn i přes extrémně nepříznivý termín z poznatelných druhů a zápisků zpracovatele. Nevyskytuje se žádný zvláště chráněný druh, resp. druh uvedený v příloze č. 2 vyhlášky, výskyt zvláště chráněného druhu rostliny lze s jistotou vyloučit. Pokud byly některé jednotlivé druhy přehlédnuty, pak náleží ze 42 % pravděpodobností ke skupině ruderálů. K určování jednotlivých druhů rostlin byl použit Klíč ke květeně ČR (Kubát et al. 2002). Informace o kategorii ochrany podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., a podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka [ed.] 2001). Informace o původnosti druhu dle seznamu zavlečených druhů rostlin z časopisu Preslia (2012) (Pyšek et al. 2012). Při inventarizaci druhů bylo zhodnoceno souhrnně stromové (E3) a bylinné patro (E1). Mechové patro (E0) je vynecháno, keřové (E2) se nevyskytuje. Vysvětlivky zkratek životních forem: [zpracováno dle: Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně ČR] Ef – epifyt: vytrvalé rostliny rostoucí (avšak neparazitující) na těle jiné rostliny, nejčastěji stromu Ff – fanerofyt: dřeviny s obnovovacími pupeny obvykle více než 0,3 m nad zemí; podle typu rozlišujeme: MFf – megafanerofyt: stromy NFf – nanofanerofyt: keře Gf – geofyt: vytrvalé byliny s obnovovacími pupeny pod povrchem půdy; přežívají obvykle cibulemi, hlízami nebo oddenky Hf – hydrofyt: vodní rostliny s obnovovacími pupeny ponořenými ve vodě Hkf – hemikryptofyt: vytrvalé až dvouleté byliny s obnovovacími pupeny na nadzemních stoncích těsně při povrchu půdy; pupeny jsou chráněny šupinami nebo nahloučenými jinými orgány a obvykle též sněhovou pokrývkou Chf – chamaefyt: byliny nebo nízké dřeviny s obnovovacími pupeny nad zemí (nejvýše do 0,3 m) Tf – ferofyt: jednoleté byliny bez obnovovacích pupenů; nepříznivá období přežívají pouze v semenech
5
6
.
Vysvětlivky zkratek invazních statusů: [zpracováno dle: Pyšek et al. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic] Cas – casual: náhodný výskyt (druh se ve volné přírodě pravidelně nereprodukuje a pokud se v krajině vyskytuje v delším časovém horizontu, je závislý na opakovaném, člověkem zprostředkovaném přísunu diaspor) Nat – naturalized: naturalizace (druh se ve volné přírodě rozmnožuje generativně či vegetativně, jeho výskyt není závislý na dalších introdukcích a jeho přítomnost na určité lokalitě či v určitém území je dosti vytrvalá) Inv – invasive: invaze (druh se v krajině šíří a vytváří více či méně rozsáhlé populace) Další použité zkratky v textu: Vegetace zkoumaného území se skládá z druhů rostlin rozdělených do jednoduchých skupin podle ekologického nároku a podle současného vnímání vhodnosti či nevhodnosti jejich existence na přírodě blízkých lokalitách. STATUS: V - druhy vodní a mokřadní M - druhy přirozeného výskytu, mezofilní (luční), žádoucí a druhy obecné, se širokou ekologickou amplitudou a neřazené do žádné z jiných skupin R - druhy ruderální a druhy plevelů C - druhy nepůvodní, invazně se šířící, nebezpečné Z - druhy pěstované nebo zplanělé ze zahrad (mimo druhů vysetého trávníku)
Inventarizace druhů cévnatých rostlin na lokalitě E3 Stromové patro
Životní forma
Latinský název
Český název
MFf MFf MFf
Betula pendula Tilia cordata Ulmus laevis
bříza bílá lípa srdčitá jilm vaz
Status
M Z V
Zavlečené druhy rostlin Pyšek et al. (2012): in Preslia
Poznámka
výsadba výsadba
7
.
E1 Bylinné patro Životní forma
Latinský název
Český název
Hkf Hkf Hkf Hkf Hkf Hkf
Agrostis capillaris Achillea millefollium Arctium tomentosum Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Bellis perennis
M M R M R M
Hkf
Capsella bursa-pastoris
Hkf Hkf Gf Hkf Hkf Hkf Tf Hkf Tf Hkf Hkf Hkf Hkf Hkf Tf Hkf Gf Hkf Hkf
Cirsium arvense Dactylis glomerata Elytrigia repens Erodium cicutarium Festuca sp. Geranium pratense Geranium pusilum Glechoma hederacea Impantiens glandulifera Lamium album Lamium purpureum Lolium perrene Plantago lanceolata Plantago major Poa annua Poa pratensis Ranunculus bulbosus Rumex sp. Symphytum officinale Taraxacum sect. Ruderalia Trifolium repens
psineček výběžkatý řebříček obecný lopuch plstnatý ovsík vyvýšený pelyněk černobýl sedmikráska chudobka kokoška pastuší tobolka pcháč rolní srha laločnatá pýr plazivý pumpava rozpuková kostřava kakost luční kakost maličký popenec břečťanolistý netýkavka žláznatá hluchavka bílá hluchavka skvrnitá jílek vytrvalý jitrocel kopinatý jitrocel větší lipnice roční lipnice luční pryskyřník hlíznatý šťovík kostival lékařský pampeliška lékařská
R
jetel plazivý
M
Hkf Hkf
Statu s
R R M R R M M R M C R R M M R R M M R V
Zastoupení jednotlivých segmentů vegetace: Vegetace celkově Status
Počet
Zastoupení v %
Mezofilní Ruderální Nepůvodní Pěstované Vodní
14 13 1 1 2
46 42 3 3 6
Zavlečené druhy rostlin Pyšek et al. (2012): in Preslia
Poznámka
nat inv
nat inv
nat
nat inv nat nat dominantní
cas
8
.
Graficky znázorněné zastoupení jednotlivých segmentů vegetace:
Graficky znázorněné zastoupení jednotlivých segmentů vegetace
3%
6%
Obecné
3%
Ruderální
46%
Pěstované Cizí
42%
Vodní
3.3 FAUNA Latinsky Anas platyrhynchos Carduelis carduelis Columba palumbus Parus major Passer montanus Pica pica Turdus merula
Česky Kachna divoká Stehlík obecný Holub hřivnáč Sýkora koňadra Vrabec polní Straka obecná Kos černý
§
Výskyt +
+
Migrant + + + + + + +
Zhodnocení: Jedná se o běžnou faunu ptáků zastavěného území s mírnou vazbou na biotopy řeky. Druhy přímo vázané na Ploučnici se na pozemcích pravděpodobně nevyskytují. Jméno Apomys sylvatica, myšice křovinná Arvicola terrestris, hryzec vodní Capreolus capreolus, srnec obecný Erinaceus europaeus, ježek západní Felis sylvestris f. cattus, kočka domácí Sorex araneus, rejsek obecný Talpa europaea, krtek obecný
Výskyt
stopy, migrace častá častý
Zhodnocení: savci lokality jsou druhy běžné až obecné.
.
4. POPIS VÝSKYTU UDÁVANÝCH ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ V MOŽNÉM KONTAKTU Druhy EVL Horní Ploučnice Evropsky významná lokalita CZ0513506 - Horní Ploučnice Niva Ploučnice, Ještědského, Panenského a Hradčanského potoka v území ležícím východně od České Lípy. Biota: Přirozené koryto Ploučnice - především v horní části – je vhodným trdlištěm lososa obecného (Salmo salar) - štěrkové plochy s prokysličenou vodou. Na všech tocích, které jsou součástí lokality, se vyskytuje vydra říční (Lutra lutra). Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) se vyskytuje a pravidelně rozmnožuje na Ploučnici v úseku meandrů mezi Mimoní a Českou Lípou. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek očkovaný (Maculinea teleius) a přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) se vyskytují na loukách podél toku Ploučnice, především v okolí Mimoně a Pertoltic pod Ralskem, modrásek bahenní se vyskytuje i v meandrech Ploučnice pod Mimoní směrem k České Lípě. Výskyt vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana) byl zjištěn v oblasti Hradčanských rybníků. Kvalita a význam: Významná lokalita toku Ploučnice, cenných zachovalých mokřadních společenstev, extenzivně obhospodařovávaných luk, lesostepních společenstev a na ně vázaných zvlášť chráněných a významných druhů rostlin a živočichů. Velmi významná lokalita pro vydru říční (Lutra lutra), která se zde pravidelně rozmnožuje. Jedinci z lokality jsou zdrojem pro osídlení širší okolní krajiny, lokalita představuje také migrační koridor vydry nadregionálního významu. Velmi významná lokalita pro rozmnožování lososa obecného (Salmo salar) a vývoj jeho juvenilních stádií. Silná, pravidelně se rozmnožující populace klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) je významná v celonárodním měřítku. Jedna z mála lokalit s výskytem vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana) v Čechách. Pro modráska očkovaného (Maculinea teleius), modráska bahenního (Maculinea nausithous) a přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) jde o jednu z mála lokalit výskytu v severních Čechách. Pouze na lokalitě Mokřiny mezi Žizníkovem a Vlčím Dolem bylo ve společenstvech podmáčených, rašelinných i vysychavých luk, rákosin, potočních a mokřadních olšin a na místech odvodňovacích příkopů potvrzeno 21 zvláště chráněných druhů rostlin. Lokalit podobného charakteru se v nivě horní Ploučnice vyskytuje více, ovšem převážná většina porostů lemujících řeku Ploučnici a Svitávku nebyla po mnoho let obhospodařována. V současné době dochází na některých místech k částečnému znovuobnovení hospodaření na těchto vlhkých, kdysi velmi hodnotných loukách. Zranitelnost: Území Horní Ploučnice: aplikace insekticidů, zarůstání či naopak intenzifikace hospodaření, úpravy koryta, změny vodních poměrů, znečištění vody. Lze jednoznačně vyloučit výskyt zvláště chráněných druhů živočichů (rostlin pak jednoznačně) z EVL Horní Ploučnice v plochách záměru. Možný je pouze střet s populací vydry říční, která podél Ploučnice běžně migruje. Vydra říční (Lutra lutra) Jak již bylo uvedeno, tak je Ploučnice významným regionálním koridorem pro vzájemnou migraci saské a severočeské subpopulace. Podle posledních studií nejsou některé stavby pro vydru říční výraznou překážkou (Jurečka a Valchovič 2006), na Kamenici dokonce migruje v opevněném toku v zastavěném území měst. Lze konstatovat, že tato stavba nebude pro migraci významnou překážkou. Pravděpodobně bude nutný monitoring „oplocení“ hřišť a to v prvním roce provozu.
9
.
Druhy PP Niva Ploučnice u Žizníkova V dokumentaci návrhu Plánu péče o PP Niva Ploučnice u Žizníkova je významná pozornost věnována biotopů a zvláště chráněným druhům bezobratlých. Součástí je i podrobné vymapování jejich recentního výskytu, které provedl DAPHNE – Institut aplikované ekologie v roce 2013.
Převzatá ortofotomapa s vyznačením výskytu nejcennější druhů bezobratlých v rámci PP Niva Ploučnice u Žizníkova. Žádný z naturových druhů nebyl zaznamenán v blízkosti ploch záměru. (zdroj: Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období 2014 – 2023 (návrh na vyhlášení) – autor: DAPHNE, 2013) 5. ZÁVĚR Během průzkumu nebyl zjištěn žádný zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha. Závěry posouzení v dané lokalitě jsou následující: Flóra Území je z hlediska květeny téměř bezcenné, respektive degradované. Jedná se především o vegetaci kulturního dosévaného trávníku s převahou jílku vytrvalého a jetelu plazivého, popřípadě druhy ruderálními na okrajích plochy. Částečně mohou pronikat odolné mokřadní druhy z rozhraní břehu Ploučnice.
10
.
Ve zkoumaném území bylo zjištěno pouze 31 taxonů cévnatých rostlin, z toho 14 ruderálních anebo plevelných. Nevyskytuje se žádný zvláště chráněný druh, resp. druh uvedený v příloze č. 2 vyhlášky, výskyt zvláště chráněného druhu rostliny lze s jistotou vyloučit. Pokud byly některé jednotlivé druhy přehlédnuty, pak náleží ze 42 % pravděpodobností ke skupině ruderálů. Fauna Fauna sestává z druhů eurytopních, nestálých migrantů a druhů vázaných na potravní nabídku. Vlastní lokalitu trvale osídlily pouze 2 druhů savců a početnost trvalé vazby ptáků nelze vzhledem k době průzkumů přesně stanovit. Ptáci v ploše řešeného území s jistotou nehnízdí. Z obratlovců bylo zjištěno 7 druhů ptáků a 7 druhů savců a žádný není zvláště chráněný (uvedený v příloze č. 3 vyhlášky). Jedná se o zcela obecnou faunu obývající plochy synantropní, popřípadě přes tyto plochy přecházející. Z významných migrantů může být zastižena pouze vydra říční. 6. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Adámek, Z., Helešic, J., Maršálek, B et Rulík, M. (2010): Aplikovaná hydrobiologie. Fakulta rybářství a ochrany vod. Jihočeská univerzita České Budějovice. Anděra, M. (1982): Poznáváme naše savce. – Praha. Baruš, V. a Oliva, O. a kol. (1992a): Obojživelníci. Fauna ČSFR. Sv. 25. Academia. – Praha. Baruš, V. a Oliva, O. a kol. (1992b): Plazi. Fauna ČSFR. Sv. 26. Academia. – Praha. Hanel, L. (1995): Ochrana ryb a mihulí. Metodika ČSOP č. 10. – Vlašim. Hejný S. et Slavík B. [eds.] (1988): Květena České republiky. 1. – Praha. Holub, J. & Procházka, F. (2000): Red list of vascular plants of the Czech Republic – 2000. – Preslia 72: 187– 230. Honců, M. (2010): Průzkum rorýsů (Apus apus) na Českolipsku v letech 2008/9 – druhá část. Kominíček, Zpravodaj severočeské pobočky ČSO. 11: 11-14. Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s. Hume, B. (2004): Ptáci Evropy. – Praha. Chytrý, M. & Tichý, L. (2003): Diagnostic, constant and dominant species of vegetation classes and alliances of the Czech Republic: a statistical revision. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 108: 1–231. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. – Praha. Kubát, K. [ed.] a kol. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Praha. Marhoul, P. a Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Metodika AOPK ČR. – Praha. Menclová, p. (2011): Obojživelníci Liberecka. Náš kraj o.s. a SCHKO Jizerské hory. 16pp. Mikátová B., Vlašín M. (2002): Ochrana obojživelníků. Metodika ČSOP č. 1. Brno. 139pp. Mikátová B., Vlašín M. (2004): Obojživelníci a doprava. Doplněk k metodice ČSOP č. 1. Brno. 66pp. Mikátová B., Vlašín M., Zavadil V. (2001): Atlas rozšíření plazů v České republice. Atlas of the distribution of reptiles in the Czech Republic. AOPK ČR. – Brno, Praha. Mlíkovský, J. (2003). Ornitologické tabulky. Metodika ČSOP č. 27. – Vlašim. Moravec J. (1994): Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Národní muzeum. – Praha. Moravec, J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. ed. Litoměřice. Neuhäuslová Z. & Moravec J. [eds.] et al. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky - Map of Potential natural vegetation of the Czech Republic. – 1 map. color., ed. Kartografie, Praha
11
. Petrusková, T., Fischer, D., Štambergová, M., Petrusek, A. a Kozubíková, E. (b.v.): Praktická ochrana raků – Materiály AOPK ČR. – Praha. Petříček, V. [ed.] a kol. (1999): Péče o chráněná území. I. Nelesní společenstva. – Praha. Pyšek, P., Danihelka, J., Sádlo, J., Chrtek, J. Jr., Chytrý, M., Jarošík, V., Kaplan, Z., Krahulec, F., Moravcová, L., Pergl, J., Štajerová, K. & Tichý, L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia 84: 155–255. Pyšek, P., Sádlo, J. & Mandák. B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia, Praha, 74: 97-186. Slavík B. [ed.] (1987): Regionálně fytogeografické členění ČR. - Příloha (mapa), In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena ČSR I, Academia, Praha Šťastný, K. a Bejček, V. (2003): Červený seznam ptáků České republiky. In: Plesník, J., Hanzal. J. & Brejšková, L. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 95-129. Veselý, V. (2008): Seznam zvláště chráněných druhů v ČR. Fauna Bohemiae Septentrionalis. Tomus 33. – Ústí nad Labem. Vojar, J. (2007): Ochrana obojživelníků. Doplněk k metodice ČSOP č. 1. – Louny. Vojar, J. a kol. (2009): Biologické hodnocení lokality Hanspaulka. unpubl. Voženílek, P. (1994): Změny v rozšíření obojživelníků a plazů na území bývalého Severočeského kraje po deseti letech. – Fauna Bohem. Septentr., 19 (Suppl.): 1-112. Zadrobilová, L., Feřtová, J. a Slámová, P. (2010): Sovy Liberecka. Náš kraj o.s. a SCHKO Jizerské hory. 11pp. Zavadil, V., Sádlo, J. a Vojar, J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. Metodika AOPK ČR. Praha.
12
.
7. SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Fotodokumentace
Charakter lokality.
Rozhraní biotopu břehů řeky Ploučnice a plochy záměru (tato část není součástí záměru).
13
.
Detail vegetace.
Detail vegetace.
14
