ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY součást č. 9 - ŠKOLNÍ ŘÁD, PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ (KLASIFIKAČNÍ ŘÁD)

Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov, Myslbekova 996, okres Karlovy Vary


ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY součást č. 9 - ŠKOLNÍ ŘÁD, PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ (KLASIFIKAČNÍ ŘÁD) Číslo jednací:

ZŠ/03/73/14

Vypracoval:

Mgr. Martin Fous, ředitel školy

Schválil:

Mgr. Martin Fous, ředitel školy

Pedagogická rada projednala dne

25.8.2014

Školská rada projednala dne:

18.9.2014

Směrnice nabývá platnosti ode dne:

19.9.2014

Směrnice nabývá účinnosti ode dne:

19.9.2014

1. Úvodní ustanovení Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy a poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím níž získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Nedílnou součástí hodnocení je konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby přetrvávající nedostatky odstranil. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení. 2. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady pro sebehodnocení žáků 2.1. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 2.2. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Žák je hodnocen za to, co umí, nikoliv za to, co neumí. 2.3. Podle níže uvedených kritérií se klasifikují žáci ve všech vyučovacích předmětech uvedených ve školním učebním plánu 1. – 9. ročníku. 2.4. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky. Organizační řád školy – součást č.9 - Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

strana 1


2.5. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Potom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 2.6. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě. 2.7. Celkový prospěch hodnocení zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení. 2.8. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat ke konci prvního pololetí, určí ředitel pro klasifikaci náhradní termín tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců od skončení klasifikačního období. Není-li možno klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se v prvním pololetí nehodnotí (§ 52 zákona 561/2004 Sb). 2.9. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat ke konci 2. pololetí, určí ředitel pro klasifikaci náhradní termín tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby žák podmíněně navštěvuje nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník (odst.3, § 52 zákona 561/2004 Sb.). 2.10. V případě odložení klasifikace v závěru klasifikačního období jsou získávány podklady pro klasifikaci: a)

hodnocením zvládnutí učiva probíraného v hodnoceném pololetí školního roku (v případě odložení klasifikace za 1. pololetí jde o učivo 1. pololetí, v případě odložení klasifikace za 2. pololetí pak o učivo 2. pololetí předchozího školního roku případně znovu devátého ročníku),

b)

hodnocením zvládnutí učiva probíraného v hodnoceném pololetí školního roku a současně hodnocením zvládnutí učiva v období posunutí klasifikace,

c)

komisionálním přezkoušením z učiva hodnoceného období (komisionální přezkoušení se nevztahuje na předměty s převahou praktického a výchovného zaměření)

2.11. O volbě způsobu získání podkladů pro odloženou klasifikaci rozhoduje po projednání s ředitelem školy vyučující, jenž uzavírá klasifikaci žáka v dotčeném předmětu za pololetí, kterého se odložení klasifikace týká. 2.12. O odložení klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů pro odloženou klasifikaci jsou žák a jeho zákonný zástupce informováni písemně třídním učitelem okamžitě po rozhodnutí o těchto skutečnostech (nejpozději v termínu předání vysvědčení). 2.13. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů Organizační řád školy – součást č.9 - Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

strana 2


ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. 2.14. Komise pro přezkoušení jmenuje ředitel. V případě, že je vyučující ředitel, jmenuje komisi příslušný krajský úřad. Komise je tříčlenná – tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popř. jiný vyučující daného předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 2.15. Výsledek komisionálního přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 2.16. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 2.17. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 2.18. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 2.19. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2.20. Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel. Nemůže-li se žák z vážných zdravotních důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku. 2.21. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy (lékařského potvrzení), klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný. Tento žák, stejně jako žák, který nevykonal opravnou zkoušku úspěšně, neprospěl. 2.22. Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů, plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou. 2.23. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí se žákovi zpravidla vydává místo vysvědčení výpis z vysvědčení.

Organizační řád školy – součást č.9 - Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

strana 3


3. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Snažíme se o co možná nejobjektivnější získávání podkladů pro hodnocení žáka. Respektujeme individuální zvláštnosti žáka. Využíváme mnoha metod (i alternativních), jak zjistit úroveň znalostí a dovedností. 3.1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami e) analýzou různých činností žáka f) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP, VP g) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka h) alternativními způsoby (skupinové práce, projekty apod.) 3.2. Žák 6. – 9. ročníku musí být z předmětu s převahou naukového zaměření vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň čtyřikrát za každé pololetí, z toho nejméně dvakrát ústně (v předmětech s jednohodinovou týdenní dotací je možné žáka vyzkoušet ústně pouze jedenkrát za pololetí). Učitel musí mít ve všech předmětech dostatečné podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka (např. bodovací systém, popř. jiné metody a formy hodnocení). 3.3. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě (odůvodní své hodnocení rozborem kladů i nedostatků). Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. 3.4. Písemné práce a další druhy zkoušek se doporučují zadávat častěji a v kratším rozsahu (do 25 minut). 3.5. Termín písemné práce či zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, zapíše vyučující v předstihu do průběžné klasifikace jako plánovanou klasifikaci (v jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru). Žáci budou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným termínem zkoušky. 3.6. Učitel je povinen vést evidenci klasifikace žáka. 3.7. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. 4. Hodnocení a klasifikace Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je v souladu s § 51 zákona 561/2004 Sb. a se souhlasem školské rady vyjádřeno klasifikačním stupněm nebo širším slovním hodnocením, o které však rodič musí požádat. Organizační řád školy – součást č.9 - Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

strana 4


Při hodnocení výkonů žáka se učitel opírá především o dominantní a kladné vlastnosti žákovy osobnosti. Pozitivní hodnocení a pochvala je nejen odměnou, ale i stimulem ke zvýšenému úsilí žáků. Při souhrnné klasifikaci učitel objektivně zhodnotí celkové výkony a klasifikuje žáka s ohledem na naplňování očekávaných výstupů v jednotlivých vzdělávacích oborech a utváření klíčových kompetencí. 4.1. Hodnocení klasifikačními stupni Při hodnocení klasifikačními stupni jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a ke svému věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“ Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“ 4.1.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou naukového zaměření Převahu naukového zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků se v těchto předmětech v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: 

ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti



schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí



kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost



aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim



přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu



kvalita výsledků činností



osvojení účinných metod samostatného studia

Stupeň 1 – výborný Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Organizační řád školy – součást č.9 - Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

strana 5


Stupeň 2 – chvalitebný Žák samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Stupeň 3 – dobrý Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se projevují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 – dostatečný Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 – nedostatečný Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné chyby a nedostatky není schopen opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Úroveň jeho vědomostí není předpokladem pro práci ve vyšším ročníku. Organizační řád školy – součást č.9 - Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

strana 6


4.1.2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, výchova ke zdraví a výchova k volbě povolání. Při klasifikaci těchto předmětů se hodnotí 

stupeň tvořivosti a samostatnost projevu



osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace



poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti



kvalita projevu



vztah žáka k činnostem a zájem o ně



estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnost



v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví

Stupeň 1 – výborný Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Stupeň 2 – chvalitebný Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Stupeň 3 – dobrý Žák je v činnostech méně aktivní, méně samostatný a méně pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Stupeň 4 – dostatečný Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 – nedostatečný Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev Organizační řád školy – součást č.9 - Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

strana 7


je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. 4.1.3. Celkové hodnocení žáka 

prospěl(a) s vyznamenáním - není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré



prospěl(a) - není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný



neprospěl(a) - je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí



nehodnocen(a) - není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

4.2. Hodnocení slovní Žák může být na základě žádosti rodičů hodnocen širším slovním hodnocením. V případě použití širšího slovního hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Součástí slovního hodnocení je také doporučení, jak předcházet případným neúspěchům a jak je překonávat. 4.2.1. Celkové hodnocení žáka, u kterého bylo rozhodnuto o kombinaci slovního hodnocení a klasifikace: 

Stupeň prospěl(a) s vyznamenáním - není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 (chvalitebný), a to i v případě předmětů, které jsou hodnoceny slovně (případný převod slovního hodnocení na klasifikaci nesmí být horší než stupeň 2 – chvalitebný), průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů, u kterých se používá klasifikace, není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobře.



Stupeň prospěl(a) - není-li v žádném z povinných vyučovacích předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný), a to i v případě předmětů, které jsou hodnoceny slovně (případný převod slovního hodnocení na klasifikaci nesmí odpovídat stupni 5 – nedostatečný).



Stupeň neprospěl(a) - je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný), a to i v případě, které jsou hodnoceny slovně (případný převod slovního hodnocení na klasifikaci odpovídá stupni prospěchu 5 –nedostatečný) nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí


strana 8




Stupeň nehodnocen(a) - není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

Slovní hodnocení žáka se převádí do klasifikace v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka, dále pak pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4.3. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se řídíme Vyhláškou č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Na základě posudku odborného pracoviště je v případě potřeby na takového žáka vypracován individuální vzdělávací plán, součástí kterého je i způsob hodnocení žáka. Žák se pak hodnotí klasifikačním stupněm nebo širším slovním hodnocením /vždy na základě žádosti rodičů/. V případě použití širšího slovního hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Součástí slovního hodnocení je také doporučení, jak předcházet případným neúspěchům. V maximální míře se snažíme o to, aby hodnocení těchto žáků vyjadřovalo zejména jejich pokrok a zlepšení v rámci jejich možností a vzhledem k jejich druhu poruchy. Hodnocení není zaměřené primárně na srovnávání žáka s jeho spolužáky, ale zaměřuje se na individuální pokrok a na naplnění předem stanovených požadavků. 4.3.1. Celkové hodnocení žáka, u kterého bylo rozhodnuto o kombinaci slovního hodnocení a klasifikace: 

Stupeň prospěl(a) s vyznamenáním - není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 (chvalitebný), a to i v případě předmětů, které jsou hodnoceny slovně (případný převod slovního hodnocení na klasifikaci nesmí být horší než stupeň 2 – chvalitebný), průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů, u kterých se používá klasifikace, není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobře.



Stupeň prospěl(a) - není-li v žádném z povinných vyučovacích předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný), a to i v případě předmětů, které jsou hodnoceny slovně (případný převod slovního hodnocení na klasifikaci nesmí odpovídat stupni 5 – nedostatečný).



Stupeň neprospěl(a) - je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný), a to i v případě předmětů, které jsou hodnoceny slovně (případný převod slovního hodnocení na klasifikaci odpovídá stupni prospěchu 5 – nedostatečný) nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí



Stupeň nehodnocen(a) - není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů na konci prvního pololetí.


strana 9


4.4. Hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. 4.5. Klasifikace chování 4.5.1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě 4.5.2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během klasifikačního období 4.5.3. Kritéria pro jednotlivé stupně chování jsou následující: Stupeň 1 - velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje stanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 - uspokojivé Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. I přes důtku třídního učitele se dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování Stupeň 3 - neuspokojivé Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování nebo školního řádu. I přes důtku ředitele školy se dopouští takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu 4.6. Výchovná opatření Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně 4.6.1. Pochvaly a) Ředitel školy uděluje na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci. Pochvalu ředitele školy může udělit ředitel školy např. za: 

dlouhodobou nebo opakovanou pomoc při organizaci školních akcí



samostatnou celoroční práci (ve školním časopisu, ve školním parlamentu, příspěvky na internetové stránky)



opakovanou úspěšnou reprezentaci školy ve sportovních soutěžích


strana 10




umístění v okresních a krajských kolech předmětových soutěží



aktivní práci ve školním parlamentu



individuální sportovní úspěchy v celostátním měřítku



mimoškolní aktivity ve prospěch obce, ekologické aktivity, účast na projektech protidrogové prevence a prevence proti šikaně

b) Třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi uděluje pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci. Pochvalu třídního učitele může udělit třídní učitel např. za: 

účast ve školním kole předmětových soutěží



za reprezentaci školy v okresních kolech předmětových soutěží



za opakovanou nebo úspěšnou reprezentaci školy ve sportovních soutěžích



aktivní přístup k vyučování



za vylepšování školního prostředí



za pomoc při organizaci školních akcí



za vzorné plnění žákovské služby



za aktivní práci ve školním parlamentu

4.6.2. Opatření k posílení kázně Opatření k posílení kázně se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti řádu školy. Tato opatření zpravidla předcházejí před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: 

napomenutí třídního učitele



důtka třídního učitele



důtka ředitele školy

a) Napomenutí třídního učitele ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí. Napomenutí třídního učitele může udělit třídní učitel 

za porušování režimu školy např. 

pozdní příchody do školy (po 7:55 hod.)



pozdní příchody do hodin



neukázněný přesun do učeben



nedovolené zdržování se v budově školy o volné hodině



zbytečné zdržování se v šatnách po vyučování



neomluvenou absenci na třídnické hodině


strana 11




za porušování zásad chování např. 

neomluvená absence do 2 vyučovacích hodin



nepřezouvání



vyrušování při vyučování



nerespektování pokynů učitelů a zaměstnanců školy



neukázněné chování v budově a před budovou školy



neslušné chování, užívání vulgárních výrazů



používání mobilních telefonů, audio a video přehrávačů, apod. v budově školy



žvýkání při hodině



poškozování učebnic, pomůcek, školního zařízení



zapomínání pomůcek, domácích úkolů…



opakované neplnění žákovské služby (tabule, pořádek ve třídě, zamykání šatny apod.)

b) Důtku třídního učitele udělí třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušení řádu školy, norem slušnosti, atd. Důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy. Důtku třídního učitele může udělit třídní učitel např. 

za opakované, soustavné nebo pokračující porušování režimu školy



porušování zásad chování



za neomluvenou absenci v rozsahu do 8 vyučovacích hodin (1 den)



za nevhodné chování ke spolužákům a zaměstnancům školy

c) Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě za opakovaná vážná provinění proti řádu školy, proti normám slušnosti. O udělení písemně informuje zákonné zástupce ředitel školy prostřednictvím třídního učitele. Důtku ředitele školy může udělit ředitel školy např. za: 

neomluvenou absenci



za nevhodné chování ke spolužákům a zaměstnancům školy



za zneužití hesla a uživatelského jména ke vstupu do školní matriky



za falšování zápisů v žákovské knížce či údajů ve školní matrice či komunikačním systému



vědomé a záměrné ničení školního majetku



vulgární urážky učitelů a spolužáků



prokázané šikanování (fyzické i psychické)



záměrné lhaní při projednávání přestupků


strana 12




neuposlechnutí pokynů učitele při školních akcích, při nichž je třeba dbát na zvýšenou opatrnost a ochranu zdraví (TV, plavecký výcvik, výlet, exkurze, LVZ, sportovní soustředění, kulturní akce, přesun po komunikacích apod.)



záměrné nebezpečné jednání, jehož výsledkem může být poškození zdraví vlastního nebo spolužákova



prokázanou krádež v době vyučování



prokázané nošení zbraní a nebezpečných předmětů do školy



prokázaná konzumace návykových látek (alkohol, cigarety, drogy), jejich nošení a distribuce ve škole a jejím nejbližším okolí

4.6.3. Udělené pochvaly ředitele školy a opatření k posílení kázně se zaznamenávají do školní matriky. Udělení pochvaly ředitele školy se navíc zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. 4.6.4. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo udělení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonném zástupci. 4.6.5. Pravidla pro řešení přestupků žáků proti školnímu řádu 4.6.5.1. Přípravné třídy a 1 až 4. ročník V průběhu klasifikačního období (pololetí) postupují vyučující podle tohoto postupu: a) pokud žák porušuje školní řád, projedná to s žákem pedagog, který přestupek zjistil, třídní učitel přestupek zaeviduje a ostatní pedagogové informují neprodleně třídního učitele b) v případě opakovaného výskytu stejných přestupků vůči školnímu řádu třídní učitel informuje o tomto rodiče žáka prostřednictvím webu školní matriky, případně žákovské knížky c) pokud nedojde k nápravě, udělí třídní učitel žákovi napomenutí třídního učitele (důvody pro udělení kázeňského postihu sdělí rodičům žáka) d) pokud nedojde k nápravě, udělí žákovi třídní učitel důtku třídního učitele (jednání s rodiči se může zúčastnit na požádání třídního učitele i výchovný poradce) e) v případě, že ani pak nedojde k nápravě, bude žákovi udělena důtka ředitele školy (jednání s rodiči se zúčastní minimálně třídní učitel, výchovný poradce a člen vedení školy; v případě závažných přestupků budu současně s udělením kázeňského postihu písemně informováno Oddělení sociálně právní ochrany na MěÚ Ostrov) f) pokud ani po intervenci sociálního odboru nedojde k nápravě, proběhne ve škole jednání za účasti pracovníka oddělení sociálně právní ochrany a rodičům bude doporučeno středisko výchovné péče. V případě závažného přestupku může být výše uvedený postup zkrácen, např. udělena důtka ředitele školy bez předchozích postupů třídního učitele. V takovém případě rozhodne o účastnících jednání s rodiči a o informování sociálního odboru ředitel školy. Organizační řád školy – součást č.9 - Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

strana 13


4.6.5.2. 5. až 9. ročník V průběhu klasifikačního období (pololetí) postupují vyučující podle tohoto postupu: a) pokud žák porušuje školní řád, projedná to s žákem pedagog, který přestupek zjistil, a bez zbytečného odkladu informuje zákonné zástupce žáka prostřednictvím webu školní matriky b) třídní učitel přiděluje jednotlivým zprávám bodovou hodnotu dle dodatku číslo 1 této směrnice (bodový systém pro udělování kázeňských postihů se týká drobnějších přestupků proti školnímu řádu, které ještě nevyžadují řešení v podobě udělení napomenutí třídního učitele, důtky třídního učitele či důtky ředitele školy) c) pokud nedojde k nápravě nebo bodová hodnota prohřešků proti školnímu řádu přesáhne hodnotu 20, udělí třídní učitel žákovi napomenutí třídního učitele (důvody pro udělení kázeňského postihu sdělí rodičům žáka) d) pokud se dítě nepolepší nebo bodová hodnota prohřešků proti školnímu řádu přesáhne hodnotu 40, udělí mu třídní učitel důtku třídního učitele (jednání s rodiči se může zúčastnit na požádání třídního učitele i výchovný poradce) e) v případě, že ani pak nedojde k nápravě nebo bodová hodnota prohřešků proti školnímu řádu přesáhne hodnotu 60, bude žákovi udělena důtka ředitele školy (jednání s rodiči se zúčastní minimálně třídní učitel, výchovný poradce a člena vedení školy; v případě závažných přestupků budu současně s udělením kázeňského postihu písemně informováno Oddělení sociálně právní ochrany na MěÚ Ostrov) f) pokud ani po intervenci sociálního odboru nedojde k nápravě, proběhne ve škole jednání za účasti pracovníka oddělení sociálně právní ochrany a rodičům bude doporučeno středisko výchovné péče. V případě závažného přestupku může být výše uvedený postup zkrácen, např. udělena důtka ředitele školy bez předchozích postupů třídního učitele. V takovém případě rozhodne o účastnících jednání s rodiči a o informování sociálního odboru ředitel školy. 5. Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku 5.1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odstavce 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 5.2. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 5.3. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků z důvodů uvedených v žádosti. Organizační řád školy – součást č.9 - Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

strana 14


6. Komisionální zkoušky 6.1. Komisionální zkoušky se konají v těchto případech: a) při přezkoušení žáka, kterého nebylo možno klasifikovat v řádném termínu na konci prvního nebo druhého pololetí v případě, že je tato forma získávání podkladů pro odloženou klasifikaci vybrána po projednání s ředitelem školy vyučujícím, který za odloženou klasifikaci zodpovídá b) při přezkoušení žáka, má-li zástupce pochybnosti o správnosti celkové klasifikace c) při zařazování žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku d) při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku mimo území České republiky e) při zkoušení žáka, který je osvobozen od povinnosti docházet do školy f) při opravných zkouškách g) při přezkoušení dětí českých občanů, při jejichž vzdělávání v zahraničí nebylo postupováno podle platných předpisů 6.2. Komise pro komisionální zkoušku je tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla učitel vyučující danému předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. 7. Informování o prospěchu a chování 7.1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci žáků byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka. 7.2. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: a) třídní učitel a učitelé příslušných předmětů na pravidelných třídních schůzkách nebo konzultacích pokud o to zákonní zástupci požádají b) informace o dosažených výsledcích se průběžně zobrazují na webu školní matriky ve formě známek a zpráv v komunikačním systému Komens, případně v žákovských knížkách c) při předávání ústní informace rodičům jsou dodržována pravidla pedagogického taktu a celkového pohledu na žáka, vždy jsou sděleny i informace o dosažených úspěších a kladných stránkách osobnosti žáka v souladu s mottem školního vzdělávacího programu „Každý žák je úspěšný“ d) při podávání informací o žákovi nedochází ke srovnávání s jinými žáky, nejsou poskytovány informace o výsledcích, úspěších či neúspěších jiného žáka 8. Pravidla pro sebehodnocení žáků: 8.1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. 8.2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.


strana 15


8.3. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení. 8.4. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: 

co se mu daří



co mu ještě nejde, jaké má rezervy



jak bude pokračovat dál

8.5. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 8.6. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. 8.7. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti: 

zodpovědnost



motivace k učení



sebedůvěra



vztahy v třídním kolektivu.

8.8. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. 9. Závěrečná ustanovení 9.1. Kontrolou provádění ustanovení této směrnice je statutárním orgánem školy pověřen zaměstnanec: Mgr. Věra Kučerová 9.2. O kontrolách provádí písemné záznamy. 9.3. Uložení směrnice v archivu školy se řídí spisovým řádem školy. 9.4. Směrnice nabývá účinnosti dnem: 19.9.2014 9.5. Žáci školy byli s touto směrnicí seznámeni třídními učiteli: 2.9.2014 9.6. Zákonní zástupci žáků byli informováni na třídních schůzkách 2.9.2014. Směrnice je k dispozici na internetových stránkách.

Příloha č. 1 – bodový systém pro udělování kázeňských postihů ve 5. – 9. ročníku

V Ostrově dne 28.8.2014

______________________ Mgr. Martin Fous ředitel školy


strana 16


příloha č.1

Bodový systém pro udělování kázeňských postihů ve 5. – 9. ročníku

název přestupku

body

zapomenutá učebnice

2

pozdní příchod do školy či do hodiny

5

zapomenutý sešit

3

zapomenutý pracovní sešit či atlas

5

zapomenutý cvičební úbor na TV

5

zapomenuté pomůcky (pravítka, čtvrtka…)

5

vyrušování v hodině

5

nepřezutí v budově školy

3

zapomenutý či nesplněný domácí úkol

2

záměrná nekázeň ve škole

7

mobil s příslušenstvím nebo přehrávač zapnutý v budově školy

7

podvod

10

nevhodné chování vůči ostatním žákům

10

vulgární vyjadřování

15

Organizační řád školy – součást č.9 - Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání (příloha 1)

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY součást č. 9 - ŠKOLNÍ ŘÁD, PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ (KLASIFIKAČNÍ ŘÁD)

Recommend Documents