ORGANIZACE TANEČNÍ SOUTĚŽE MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Bakalářská práce
Studijní program: Studijní obor:
B7401 – Tělesná výchova a sport 7401R003 – Rekreologie
Autor práce: Vedoucí práce:
Denisa Sýkorová Mgr. Pavlína Vrchovecká, Ph.D.
Liberec 2014
Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce, Mgr. Pavlíně Vrchovecké, Ph. D., za její čas, trpělivost i péči, kterou mi věnovala během zpracování této práce. Chtěla bych také poděkovat svým rodičům, kteří mě celou dobu mého studia psychicky podporovali.
Organizace taneční soutěže Mistrovství České republiky 2013 Denisa Sýkorová
BP-2014
Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Vrchovecká, Ph. D.
Anotace
Předmětem bakalářské práce je organizace taneční soutěže Mistrovství České republiky. První část bakalářské práce je zaměřena na popis tance a tanečního stylu disco dance, popis základních pojmů z oblasti managementu a marketingu. V druhé části charakterizuji samotnou realizaci taneční soutěže Mistrovství České republiky 2013. V závěrečné části bakalářské práce se zabývám vyhodnocením organizace soutěže a doporučuji změny do dalších ročníků. Klíčová slova: tanec, realizace soutěže, moderní tanec.
The organization of the dance competition Championship Czech republic Annotation
The goal of the thesis is the organization of dance competitions Championship of Czech Republic. The first part of the thesis is concentrated on the description of dance and dance style disco dance, a description of the basic concepts of management and marketing. The second part I characterize the actual implementation of dance competitions Championship Czech Republic 2013. The final part of the thesis deals with the evaluation of the organization of the competition and recommends changes to next year.
Keywords: dance, realization of competition, modern dance.
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1 Cíl práce ....................................................................................................................... 11 1.1 Dílčí cíle práce ...................................................................................................... 11 2 Teoretická část ............................................................................................................. 12 2.1 Tanec ..................................................................................................................... 12 2.2 Historie disco dance a jeho vývoj ......................................................................... 13 2.2.1 Disco dance v dnešní době ............................................................................. 14 2.2.2 Taneční organizace ......................................................................................... 15 2.2.2.1 International Dance Organization ............................................................ 15 2.2.2.2 Czech Dance Organization ...................................................................... 15 2.3 Management .......................................................................................................... 17 2.3.1 Sportovní management ................................................................................... 17 2.3.2 Manažer .......................................................................................................... 18 2.3.2.1 Sportovní manažer ................................................................................... 18 2.3.2.2 Funkce manažera ..................................................................................... 19 2.3.2.3 Role manažera.......................................................................................... 20 2.4 Marketing .............................................................................................................. 22 2.4.1 Role marketingu ve sportu.............................................................................. 23 2.4.1.1 Reklama ve sportu ................................................................................... 23 2.4.1.2 Sponzoring ve sportu ............................................................................... 24 2.5 Strategický postup pro realizaci sportovní akce.................................................... 26 3 Metodika práce ............................................................................................................ 28 4 Praktická část ............................................................................................................... 29 4.1 Technický předpis ................................................................................................. 30 4.1.1 Taneční kostým .............................................................................................. 31 4.1.2 Rozdělení věkových kategorií ........................................................................ 33 4.1.3 Soutěžní disciplíny ......................................................................................... 34 4.1.3.1 Sólo .......................................................................................................... 34 4.1.3.2 Duo........................................................................................................... 34 4.1.3.3 Malé skupiny............................................................................................ 35 4.2 Povinnosti organizátora soutěže ............................................................................ 36 4.2.1 Praktická část .................................................................................................. 36 5
4.2.1.1 Organizační tým ....................................................................................... 36 4.2.1.2 Taneční prostory ...................................................................................... 37 4.2.1.3 Hudba, zvukař, moderátor ....................................................................... 39 4.2.1.4 Porota ....................................................................................................... 40 4.2.1.4.1 Povinnosti porotce ............................................................................. 41 4.2.1.4.2 Hodnocení porotců ............................................................................ 41 4.3.1.5 Předávání cen ........................................................................................... 42 4.2.1.6 Zdravotník ................................................................................................ 43 4.2.1.7 Časový harmonogram .............................................................................. 43 4.2.2 Ekonomická část ............................................................................................. 45 4.2.2.1 Rozpočet .................................................................................................. 45 4.2.2.2 Marketing a propagace soutěže................................................................ 48 4.2.2.3 Sponzoři ................................................................................................... 49 4.3 Zhodnocení celé taneční soutěže ........................................................................... 50 5 Závěr ............................................................................................................................ 52 6 Literatura ...................................................................................................................... 54
6
Seznam použitých zkratek MČR
Mistrovství České republiky
CDO
Czech Dance Organization
IDO
International Dance Organization
DVK
Dětská věková kategorie
JVK
Juniorská věková kategorie
HVK
Hlavní věková kategorie
7
Seznam obrázků Obrázek 1 - Role manažera (Zdroj: Čáslavová, 2009) ................................................... 20 Obrázek 2 - Role manažera (Zdroj: Čáslavová, 2009) ................................................... 21 Obrázek 3 - Taneční kostým (Zdroj: autor) ................................................................... 32 Obrázek 4 - Skupiny organizačního týmu (Zdroj: Czech Dance Organization) ............ 37 Obrázek 5 - Taneční plocha (Zdroj: autor) .................................................................... 39 Obrázek 6 - Logo CDO (Zdroj: Czech Dance Organization) ........................................ 49
8
Seznam tabulek Tabulka 1 - Časový harmonogram MČR 2013 1. část (Zdroj: Czech Dance Organization) .................................................................................................................. 44 Tabulka 2 - Časový harmonogram MČR 2013 2. část (Zdroj: Czech Dance Organization) .................................................................................................................. 45 Tabulka 3 - Rozpočet MČR 2013 (Zdroj: Czech Dance Organization)......................... 47
9
Úvod Tanec je všeobecně znán jako prostředek pro vyjádření tanečníkových emocí, nálad a pocitů bez jediného mluveného slova. Jde o pohybovou aktivitu vytrvalostního charakteru, která je doprovázena hudbou různých žánrů. V České republice je toto sportovní odvětví stále více oblíbené, a to již od útlého věku. Důkazem jsou desítky tanečních skupin v dětské věkové kategorii, které se každoročně účastní okresních, krajských soutěží, dokonce i Mistrovství České republiky. A právě taneční soutěže přispívají k rozvoji moderního tance, kde mohou tanečníci porovnat a zlepšovat své pohybové schopnosti díky konkurenci, kterou vidí v ostatních tanečnících. V České republice se konají menší, regionální soutěže i velké celorepublikové, kde po jejich ukončení známe ty nejlepší, kteří si odnášejí titul Mistra České republiky v dané soutěžní disciplíně. Tanci, konkrétně stylu disco dance v soutěžní kategorii sólo, duo a malé skupiny, se aktivně věnuji již sedmnáctým rokem. Osmým rokem působím jako vzdělávací lektor v taneční skupině Takt Liberec a byla jsem, jako jedna z organizátorů, u pořádání taneční soutěže Mistrovství České republiky 2013. Již tedy několikátým rokem se ocitám převážně v roli tanečníka a účastníka soutěže. Pouze jednou, jsem měla možnost, účastnit se organizace velké taneční soutěže u nás, a viděla jsem, že to není nic jednoduchého. Během svého studia na vysoké škole jsem také nabyla spoustu vědomostí týkající se oblasti managementu a marketingu, tyto vědomosti jsem chtěla zužitkovat a uvést ve své bakalářské práci. Proto jsem se rozhodla podrobně nahlédnout na stranu organizace takových soutěží. V rámci práce zanalyzujeme jednotlivé kroky, které jsou pro organizaci taneční soutěže nezbytné. Obsahem tedy bude organizace taneční soutěže Mistrovství České republiky 2013 v oblasti tanečního stylu disco dance. Práce by měla sloužit jako návod k pořádání tanečních soutěžích pro každého, kdo by měl zájem tento druh akce uspořádat a pomoct mu při řešení nejrůznějších organizačních problémů.
10
1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce bylo popsat přípravu, realizaci a také vyhodnocení taneční soutěže Mistrovství České republiky 2013. Na základě zjištěných poznatků z celé realizace, navrhnout doporučení na zlepšení pro konání této soutěže do dalších let.
1.1 Dílčí cíle práce Pro dosažení hlavního cíle této bakalářské práce byly vytyčeny tyto dílčí cíle:
prostudovat technický předpis Czech Dance Organization,
prostudovat povinnosti organizátora taneční soutěže,
popsat metodický postup při realizace taneční soutěže,
navrhnout doporučení pro praxi.
11
2 Teoretická část
2.1 Tanec Pod pojmem tanec si můžeme představit společenskou pohybovou aktivitu, při které se vykonávají rytmické pohyby převážně za doprovodu hudby. Tanec je považován za druh umění, díky němuž může tanečník vyjádřit své emoce, nálady či pocity a tak rozvíjí svojí osobnost (Janeček, 2013). Dále můžeme pojem tanec chápat jako pohybové vyjádření hudby, které nám pomocí různých tanečních technik, gest a mimik napomáhá znázornit kultivovaný pohyb do souladu s hudbou. V tanci jsou skryta různá sdělení a myšlenky, jež pomocí pohybové řeči tanečníků předává choreograf divákovi. Není však důležité pokaždé vkládat do tance nějakou myšlenku či nějaký děj. Dějový tanec má totiž obsahovat takové zákonitosti, které využívá literatura, jako je například zápletka, konflikt a rozuzlení. Jsou však i tance bez děje, které mají za úkol diváka pouze zaujmout a pobavit. Ale jsou i takové, zejména v divadle, kde mají za úkol dotvářet na scéně určitou atmosféru nebo protiváhu mluvených a zpívaných scén, jako je tomu v muzikálu. Cesty choreografa proto mohou být různé a záleží pouze na něm, kterou se vydá (Baláš, 2003). Vznik tance se řadí do dob, kdy člověk tesal pouze kámen, lidé našli tak možnost, jak vyjádřit své pozitivní i negativní nálady a pocity. Dával průchod svému štěstí i žalu, zaháněl démony a prosil božstva o přízeň. Vytvořili si tak rituální obřady, díky nimž mohli uctívat významné události, jako jsou například oslavy na počest lovu, plodnosti, úmrtí či další významné události, které jsou vědecky dokázané z jeskynních maleb. Tančilo se ve skupinách, které byly rozděleny na muže a ženy, lidé byli pomalovaní, nosili masky a vyjadřovali své emoce různými pohyby a jako hudba jim sloužily lidská ústa, které používali na vytvoření zvuku1. Důležitost tance v životě lidských společenství byla zejména v raných kulturách prvořadná. Vycházíme-li ze skutečnosti, že tanec vznikl jako radostný, ale i depresivní projev vyrovnání nebo vystupňování vnitřního napětí lidského nitra, zjistíme, že se
1
Historie tance [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.phatbeatz.cz/historie-tance
12
z něho stal v různých etapách lidstva významný činitel náboženský, politický, kulturní, společenský a v neposlední řadě i zábavný (Balaš, 2003). Umění tance se charakterizuje do pěti základních složek, které se nazývají míra, paměť, rozdělení taneční plochy, vzdušnost a rozmanitost. Mírou rozumíme dokonalou shodu mezi tanečníkem a hudebním rytmem. Jednotlivé taneční pohyby musí přesně zapadat do tempa a dynamiky zvolené taneční hudby. Druhá složka nazvaná paměť, znázorňuje znalost tanečních kroků a cviků zvoleného tanečního stylu a schopnost tanečníky uvědomit si jejich vzájemnou návaznost či posloupnost. Další složkou umění tance je rozdělení taneční plochy. Tato složka vyjadřuje schopnost tanečníka přizpůsobovat velikosti tanečních kroků a pohybů s daným tanečním povrchem. Předposlední složka vzdušnost neboli elevace se týká schopnosti tanečníka, které má vnést lehkost a vybalancování do zdvihů či různých akrobatických prvků. Rozmanitost je poslední tedy pátou složkou umění tance. Tuto složku lze chápat jako schopnost obměňovat taneční kroky a pohyby, tím se myslí změna dynamiky, tempa a velikost jednotlivých pohybů (Janeček, 2013).
2.2 Historie disco dance a jeho vývoj Jako první se na umělecké scéně objevuje takzvaný Disco-funk, který plynule přešel z čistého funky, a to v 70. letech. Po těchto letech už se objevuje čistý styl disco dance, který se dostává do kluků, rádií a tím spouští také vlnu prvních tanečních kroků a pohybů. K největšímu rozkvětu tohoto tanečního stylu ovšem došlo po natočení tanečního filmu Horečka sobotní noci ( Saturday night fever), který udal jistý módní trend diskotékovému tanci. Hlavními hudebními představiteli, díky nimž se taneční styl disco rozmohl, jsou Bee Gees, Abba, Donna Sumer, Amanda Leer, ale i Michael Jackson. Dnes již známe disco jinak než jako v 70. letech, ale jeho podstata by měla být zachována. Nejznámější osobností disco dance je Tom Moulton, který položil základy mnohým krokům, díky nimž se disco stalo velmi vhodným stylem pro taneční choreografie2.
2
Czech Dance Organization: Soutěžní a technická pravidla. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.czechdance.org/index.php?option=com_content&view=article&id=1802:soutni-a-technickapravidla-formace-2014&catid=65:tiskove-zrpavy&Itemid=93
13
Vznik moderního tance se zařazuje na začátek 20. – 30. let 20. století. Průkopníkem moderního tance byla Isadora Duncan, v té době nejvýraznější americká tanečnice a představitelka novodobého tance.
Už od dětských let se věnovala
klasickému tanci, ve kterém ráda vyzdvihávala svobodu těla a ducha a jejich vzájemnou harmonii. Vycházela z názoru, že by pohyby těla měly vyjadřovat vnitřní pocitové implusy. Ostře vystupovala proti školám klasického tance a propagovala rozvoj škol, kde by děti díky tanci poznávaly krásu estetických pohybů lidského těla. Její volná pohybová plastika se skládala z prvků chůze, běhu na pološpičkách, lehkých skoků, otáček a výrazových gest. Na začátku 20. Století hostovala po celé Evropě a byla velmi úspěšná a žádaná. Její přesvědčivý a strhující prožitek z pohybu měl velký emocionální dopad na diváky a zvýšil zájem po přirozeném pohybu (Baláš, 2003).
2.2.1 Disco dance v dnešní době Velká odlišnost od předešlých módních vln se v disco dance projevuje tím, že se z tančíren vytratili zpěváci a živé orchestry. Pro taneční styl disco dance je charakteristický naprosto pravidelný až strojový rytmus se čtyřmi strojovými dobami v taktu. Období disca přineslo další mediální jev, a to videoklipy, které jdou všemi proudy populární hudby až do dnes. Tak jako předešlé vývojové etapy, ovlivnilo i disco výrazně oblast módy (Baláš, 2003). Zásadou tance disco dance je rytmus, nebo-li tempo a patří mezi nejtěžší typy rytmických
tanců.
Pro
svou
muzikálnost,
taneční
variabilitu
a
originalitu
si disco drží srdce dívek a chlapců již od 70. let až po současnost. Disco dance je energický, přesný a moderní tanec, při kterém je vyžadována dobrá fyzička, svalová kondice, rytmus a celková energie vložená do tance. Nejtypičtějšími pohyby pro tento styl jsou dynamické pohyby paží, které zdůrazňují pohyb těla, flexibilita těla, obraty v koordinaci s pohyby paží, trupu a hlavy, piruety a točky, výskoky, skoky a švihy, skluzy a různé variace na zemi, gymnastické prvky a jiné. V současné době je velice moderní mísit disco dance s takzvaným vogue dance, což je prvek převzatý ze stylů funky. Jedná se o dynamické pózy, postoje a uvolněné pohyby, které používají modelky při fotografování a „waacking dance“, který je specifický protáčením rukou v loktech nebo zápěstích, „cat walk“ a jinými prvky. Styl disco je také specifický svými kostýmy. Aby pohyby správně vynikly, je potřeba mít kostýmy přiléhavé k tělu, blyštivé, 14
pestrobarevné a kreativní, zkrátka takové, aby podtrhly všechny potřebné detaily taneční sestavy3.
2.2.2 Taneční organizace Organizací, které se zabývají nejrůznějšími tanečními styly, je na světě nespočetně. Taneční kroužky, školní kroužky, malé kluby, větší taneční centra či velké taneční organizace – ti všichni se podílí na zabavení a vyplnění volného času dětí a dospívajících lidí, což má pozitivní vliv na vytváření správných pohybových návyků, koordinaci těla, dýchacích návyků a také přispívá k prevenci proti nadváze či obezitě. Mezi nejdůležitější organizace patří zejména International Dance Organization a pod ní spadající Czech Dance Organization.
2.2.2.1 International Dance Organization International Dance Organization - dále jen IDO, je v současnosti největší taneční organizace na světě, která byla založena díky Morenovi Poliderimu. Taneční organizace IDO vznikla jako nezisková organizace, založená 18. září 1981 v Itálii. Hlavním účelem organizace bylo poskytovat kontinentální a světové mistrovské soutěže pro amatérské i profesionální tanečníky ve všech tanečních disciplínách. IDO reprezentuje přes 90 národů z 6 kontinentů a více než 250 000 tanečníků na celém světě4.
2.2.2.2 Czech Dance Organization Czech Dance Orgaznization, o. s. – dále jen CDO, je největší a nejpočetnější taneční organizací v České republice, která vznikla 27. listopadu 2007. V dnešní době má organizace přes 10 500 členů a 4 500 nečlenů. CDO je jedinou organizací, která může nominovat taneční jednotku na mezinárodní taneční soutěže. Z tohoto důvodu je 3
Czech Dance Organization: Soutěžní a technická pravidla. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.czechdance.org/index.php?option=com_content&view=article&id=1802:soutni-a-technickapravidla-formace-2014&catid=65:tiskove-zrpavy&Itemid=93 4 IDO [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ido-dance.com/ceis/webHomeIdo.doc
15
taneční liga pro její členy prestižní záležitostí a především možností, jak se utkat s mezinárodní konkurencí. Získat titul Mistra Evropy nebo dokonce Mistra světa v sólovém, párovém či ve skupinovém tanci je snem snad každého tanečníka. A díky CDO se mnozí členové pyšní těmito významnými tituly. Pro taneční kluby, které mají zájem o účast na Mistrovství České republiky či na některém z mezinárodních mistrovství, je tedy registrace u CDO nezbytná5.
5
O nás [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z :http://www.czechdance.org/index.php?option=
com_content&view=category&layout=blog&id=144&Itemid=215
16
2.3 Management Management se chápe jako proces soustavného plánování, organizování, vedení lidí a kontrolování, který míří k dosažení cílů organizace. Jedná se o proces, protože jde o uskupení následujících aktivit a úkolů, které jsou vzájemně propojené. Manažer má být uznáván ostatními členy organizace, na základě jejich očekávání, za kvalitní plnění svých úkolů a vnášení řádu do svých aktivit. Management lze chápat jako proces, zaměřený na dosažení cílů, což znamená, že úkoly a aktivity jsou odvozovány z cílů, stanovených členům organizace (Bělohlávek, 2006). Pojem management lze též chápat jako soubor uspořádaných poznatků,ve většině případů ověřených praxí, které jsou zpracovány formou instrukcí pro jednání nebo jako principy. Management se opírá o teorie a metody z více vědních disciplín, jako jsou například ekonomie, matematika, psychologie, sociologie, statistiky a další. Dále v sobě obsahuje prvky umění, které souvisí s individuálními schopnostmi manažerů, neboli jde o organizační schopnosti manažerů, umění jednat a komunikovat s lidmi, o vystupování, schopnost kvalifikovaného rozhodovaní a jiné (Veber, 2011). Dle několika odborníků je management chápán jako umění, jiní odborníci zastávají názor, že jde o vědu. Ale jsou tu i tací, co jsou přesvědčeni, že jde o souhrn umění, citu, vědeckých poznatků a zkušeností. Jednodušeji řečeno, jde o „povídání“, jak „vládnout“ lidem, jak dosahovat vytyčených cílů a úspěchů, aby „šéfem“ – manažerem, vedení lidé pracovali efektivněji či ekonomičtěji (Kubias, 2011).
2.3.1 Sportovní management „Sportovní management jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních, spolků, svazů, klubů, tělovýchovných jednot, družstev, které alespoň zčásti akcentují podnikatelsky orientované chování. Dále zde jde zcela bezvýhradně přímo o způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných a sportovních služeb (Čáslavová, 2009, s. 18)“.
17
2.3.2 Manažer „Manažeři odpovídají za plnění takových úkolů, které vyžadují řízení dalších členů organizace. V rozsahu a obtížnosti těchto úkolů, stejně jako v postavení manažerů v rámci organizace, jsou však velké rozdíly. Rozdíly v úrovni umožňují určení požadavků a dovedností, potřebných pro úspěšné plnění organizačních cílů na dané úrovni, a přitom motivují manažery k osobnímu rozvoji a sledování kariérové dráhy. Manažeři se dělí podle svého postavení v organizaci na liniové (nižší), střední a vrcholové (Bělohlávek, 2006, s. 26)“. Linioví manažeři nebo taky nižší manažeři se nacházejí na nižších úrovních manažerské hierarchie. Jejich hlavním úkolem je vedení zaměstnanců při plnění každodenních úkolů. Do této skupiny manažerů se řadí například mistři na výrobní jednotce, vrchní sestry v nemocnici a dispečeři v dopravě. Střední manažeři dohlíží na řízeních liniových manažerů, popřípadě také řadových pracovníků organizace. Mezi jejich hlavní úkoly patří koordinace vykonávaných úkolů se záměrem dosažení organizačních cílů. Mezi střední manažeři se řadí stavbyvedoucí, vedoucí provozu, vedoucí odboru a další. Vrcholoví manažeři jinak také top manažeři se řadí do nejmenší manažerské skupiny. Jejich hlavním úkolem je formulování organizační strategie, ale přitom musejí vykonávat i ostatní manažerské činnosti. Za vrcholové manažery se považují generální ředitelé, ředitelé divizí, odborní ředitelé a další (Bělohlávek, 2006).
2.3.2.1 Sportovní manažer Za sportovní manažery se považují lidé, kteří vedou sportovní družstvo či jednotlivce ve vyšších soutěžích, specialisté, kteří jsou vyškolení pro přípravu sportovních akcí, jako jsou mistrovství světa a Evropy, příprava Olympijských her apod., specialisté pro uplatnění sportu ve volném čase lidí, také specialisté, kteří vnáší sport mezi zdravotně handicapované lidi atd. Tito manažeři působí na úrovni vedení sportovní činnosti. Dalším typem manažerů jsou členové výkonných sportovních a tělovýchovných svazů, vedoucí sportovních středisek řízených armádou a policií apod. Tito manažeři působí na úrovni řízení určitého sportovního spolku. Posledním typem sportovních manažerů, jsou manažeři v podnikatelském sektoru. Do této skupiny 18
manažerů patří pracovníci reklamních agentur a marketingových agentur pro TVS, vedoucí fitness, vedoucí výroby sportovního nářadí a náčiní apod (Čáslavová, 2009).
2.3.2.2 Funkce manažera Pod manažerskými funkcemi (činnosti, aktivity) manažera si můžeme představit typické činnosti, které vykonává manažer při své práci. Základní klasifikace člení funkce manažera na plánování, organizování, vedení lidí a kontrolování. Plánování řadíme jako první manažerskou funkci, které se zabývá stanovením a výběrem cílů, určení způsobů (činností) a prostředků potřebných k jejich dosažení. Tvorba cílů je zejména záležitostí dialogu vrcholového vedení s představiteli nižších úrovní tak, aby se odstranily případné disproporce nebo rozpory a zjistila se reálná možnost jejich plnění. Plánování můžeme aplikovat pro všechny manažerské funkce a každý manažer by měl mít tuto funkci perfektně zvládnutou. Druhá manažerská funkce vychází ze stanovených cílů organizace. Zahrnuje zřízení účelné organizační struktury pro lidi, kteří jsou v dané organizaci, neboli všechny úkoly a zdroje potřebné k dosažení cílů jsou přiděleny lidem, kteří jsou schopni je splnit nejlépe. Rozhodování se považuje za nejvýznamnější činnost, kterou manažeři v rámci managementu provádějí. Každý z nás se dnes a denně potýká s rozhodováním, pokud zvolíme chybné rozhodnutí, následky si odpykáváme sami, pokud ale chybné rozhodnutí zvolí manažer, může to mít neblahé následky na celou firmu (Veber, 2011). Třetí manažerská funkce se nazývá vedení. Vedení lze chápat jako proces motivování, stimulování, usměrňování a ovlivňování lidí takovým způsobem, aby byli prospěšní organizaci a zároveň pomohli k dosažení všech stanovených cílů organizace. Závěrečná funkce manažera je kontrolování, které zahrnuje porovnání plánovaných cílů s cíli dosaženými. Jedná se tedy o měření dosažených výsledků vzhledem k cílům, které nám pomáhá zjistit výskyt odchylek od plánů nebo standardů a zároveň pomoci k jejich odstranění. Fáze kontrolního procesu se dělí do několika základních skupin, kam se řadí získávání a výběr informací, ověření správnosti výchozích informací, kritické hodnocení všech kontrolovaných jevů a procesů, návrhy na opatření a zpětná vazba, tedy kontrola realizace navrhovaných opatření (Armstrong, Kotler, 1992).
19
2.3.2.3 Role manažera Rolí manažera rozumíme soubor mnoha složitých úloh, funkcí a povinností. Jejich přehled, členění podle kritérií, znalostí, dovedností, přístupů k práci a hodnot nalezneme v následujícím obrázku č. 1 (Čáslavová, 2009, s. 15).
Role
Znalosti
Dovednosti
Postoj
Hodnoty
Analytik
Přehled o statických metodách, základy ekonomie, logiky, psychologie, sociologie a vlastního oboru
Sběr a analýza informací, odhad trendů na základě relevantních dat
Ochota zkoumat informace, pocit uspokojení z práce s daty, grafy, empirickými údaji
Správná analýza užitečná pro rozhodování
Plánovač
Převedení cílů do plánovacích programů, předvídání možností Přání projektovat pravděpodobnosti Plánovací principy, minulost a současnost Plán jako směr výsledků, vývoj plánu plánovací techniky a do budoucnosti, aktivity, aplikace cílů v podmínkách postupy přání transportovat do konkrétního užití omezených zdrojů, filozofii do praxe zpracování velkých čísel v realitě rozvoje společnosti (realizace plánu)
Realizátor změn
Iniciovat změny, Rozeznat jaké podněcovat lidi ke možnosti nastávají ve změnám, analýza společnosti, potřeby z organizaci, ve komplexního hlediska skupině aj., zavádění řešení potřeb a prosazování změn podniku
Nositel zdrojů
Řídící vztahy, Přání samostatného systémové, převzetí organizační aj. odpovědnosti, přání hodnoty, spolupráce kooperovat a sdílet s veřejností v řešení s ostatními, konkurenčním vést je ke změnám prostředí
Spolupracovat s Rozmisťování a partnery v distribuci a Agendy a okruhy vytváření síťě nositelů na trhu racionální informací o zdrojích zdrojů chování z hlediska nákladovosti Obrázek 1 - Role manažera (Zdroj: Čáslavová, 2009)
20
Spolupráce s ostatními subjekty
Role
Znalosti
Dovednosti
Postoj
Hodnoty
Principy a procesy Naslouchat, jasně Ochota sdílet názory komunikace, Komunikační hovořit „profesním a pocity s ostatními, Potřeba širokého ovlivňování a partner jazykem", vstoupit do důvěryhodnost porozumění přesvědčování lidí, komunikačních sítí (ochota důvěřovat) tvorba kanálů Vedení lidí v práce, identifikovat potřeby Principy učení a lidi vzdělávat se, Práce naskýtá vzdělávání, ukazovat na Ochota učit a příležitosti k učení, Vychovatel vyučovacích metod a příkladech, co je překonávat obtíže kultivace osobnosti postupů, metod potřebné, vytváření vzděláním pracovníků „učení prací" příznivého klimatu pro podnikové vzdělávání
Řešitel problémů
Pomocník druhých
Postupy řešení Sběr analýza dat, problémů, hledání a tvorba variant identifikace rozhodování, problémů, technické zohlednění vlivů analýzy a ohodnocení působících na řešení variant řešení problémů Psychologie a sociologie
Systémů a procesů, vazeb části a celku, Koordinátor zásad komunikace, sdělování informací a stanovení priorit
Vytvářet klima Zdravé klima řešící Přání otevřených konflikty a stimulující otevřenosti a vztahů mezi lidmi k výkonnosti podpory Znázornění a implementace nových systémů a procesů, Část musí tvořit s Systémový přístup k celkem jeden efektivní jednání řízení organismus vedení jednotlivců, skupin a stanovení cílů
Techniky výstavby a Vytváření týmů z Tvůrce týmu vývoje týmu individualit a skupin
Výkonný vedoucí
Problémy je třeba nacházet a překonávat
Hledání viny nepomáhá řešení problémů, nezaujatý, problémově orientovaný přístup, vše, co směřuje k optimálnímu řešení je prospěšné
Přání vytvořit efektivní tým lidí vzájemně se podporujících
Respektování lidského potenciálu
Plánování, Jaké dostupné zdroje Systematičnost v Zdroje musejí být organizace, kontrola, mají být efektivně práci, nadšení pro využity pro naplnění praxe i teorie využity v řídicím nové cesty, způsoby a cílů metody managementu managementu, vedení procesu Obrázek 2 - Role manažera (Zdroj: Čáslavová, 2009)
21
2.4 Marketing Marketing byl charakterizován různými autory, různými definicemi. Všichni autoři se ale shodli na společném subjektu, tím je zákazník a uspokojení jeho přání a potřeb. Marketing lze chápat jako proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání, ovlivňování a ve finální fázi uspokojení a přání zákazníků efektivním a výhodným způsobem zajišťujícím splnění cílů organizace (Dědková a Honzáková, 1998). Dále lze marketing charakterizovat jako manažerský proces používaný firmou, jednotlivci či skupinami. Jeho cílem je naplňovat potřeby a přání implementující společnosti. Ty mohou představovat cokoli. Může jít o maximalizaci zisku, ačkoli cílem komerčních marketingových specialistů obvykle bývá dosažení prodejních cílů nebo tržního podílu. Dosahuje jich pomocí společenského procesu, jehož prostřednictvím uspokojují další jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot. To omezuje chování firmy, která musí pochopit přání a potřeby ostatních jednotlivců a skupin a změnit se tak, aby byla schopná vytvářet produkty a hodnoty, jež může směnit (Kotler, Armstrong, 1992). Dle standardních definic je marketing soubor celé řady činností, jako je například nakupování, prodej, doprava, skladování, financování, převzetí rizika velkoobchody, standardizace a roztřídění výrobků dle jejich kvality, zajištění informací o trhu - o konkurenci, o zákazníkovi a další. Hlavním cílem marketingu je zjistit přání a potřeby zákazníků a ty poté uspokojit, co nejlépe než konkurenční podniky. Dalším cílem marketingu je zajistit podniku dlouhodobý odbyt výrobků a služeb a tím zabezpečit úspěšnost jeho činnosti, která musí být založena na spokojenosti zákazníků. Mezi další cíle marketingu patří splnění cílů organizace, zejména dosažení zisku, zaujmout místo na trhu, vytvoření zpětné vazby mezi zákazníkem a společností, dostat se do podvědomí zákazníků, vytvoření image podniku, zabezpečit dostatek prostředků pro další rozvoj, spokojenost vlastních zaměstnanců, vlastníků a akcionářů a další. Marketingové cíle popisují, kam se má společnost dostat, neboli popisují její požadovaný budoucí stav a jejich dosažení zajišťuje zdravý růst a prosperitu podniku (Dědková a Honzáková, 1998).
22
2.4.1 Role marketingu ve sportu Význam a uplatnění marketingu v oblasti sportu během posledních deseti let je evidentní a stále výraznější. Použití marketingu je charakterizováno zejména u organizací, které produkují sportovní zboží jako je sportovní obuv a textilní výrobky pro sport, tak marketingové agentury, které zpracovávají a vyhodnocují sponzorské projekty pro firmy podporující sport nebo propagující sportovní osobnosti, ale i samotné sportovní organizace. Hlavním důvodem proč se sportovní organizace zabývají marketingem, je poskytování finančních zdrojů pro provozování sportovních aktivit. Výrazné uplatnění marketingu se svými nástroji v oblasti sportu si začínají uvědomovat obchodní společnosti i neziskové organizace tím, že zákazníci mohou přispět ke kladnému rozvoji jejich sportovní organizace či obchodní organizace ve sportu (Čáslavová, 2009). Základní rozdělení sportovního marketingu se uvádí podle literatury do dvou velkých skupin a to „sport v marketingu“ a „marketing ve sportu“. Sport v marketingu zahrnuje firmy, které nemusejí mít nic společného se sportem, ale využívají danou sportovní činnost či sportovce ke svému zviditelnění, jiným slovem řečeno reklama. Marketing ve sportu můžeme chápat jako sportovní organizace, tělovýchovné jednoty a sportovce, kteří osobně spolupracují s různými firmami a využívají marketingu k získání finančních nebo jiných prostředků na své sportovní činnosti (Novotný, 2010).
2.4.1.1 Reklama ve sportu Reklamou rozumíme placenou formu neosobní prezentace výrobků, služeb nebo myšlenek určité firmy, instituce či jiné organizace na základě komunikačních médií. Díky základním komunikačním médiím, jako je televize, rozhlas, denní tisk, časopis, plakáty a film, můžeme využívat reklamu v oblasti tělesné výchovy a sportu (Čáslavová, 2009). Pojem sportovní reklama se vztahuje reklamě, která využívá komunikační média z oblasti sportu. Ve sportovním odvětví rozlišujeme několik druhů sportovních reklam, mezi které patří reklama na dresech a sportovních oděvech, reklama na startovacích číslech, reklama na mantinelu (pásu), reklama na sportovním nářadí a náčiní a reklama na výsledkových tabulích. 23
Reklama na dresech a sportovních oblečení je považována za nejvyšší stupeň seznámení zákazníka s produktem dané společnosti. Způsob znázornění reklamy je v podobě textu, motivu nebo loga sponzorské společnosti. Dle působení na zákazníka se považuje tento druh reklamy za dlouhodobý, protože závodníci jsou oblečeni ve sportovních dresech a oděvech během tréninků, zápasů, exhibicích, při interview a dalších akcí. Reklama na startovacích číslech záleží pouze na pořadateli závodu. Tento druh sportovní reklamy je považován za krátkodobý, jelikož způsob prezentace je viditelný pouze v televizním přenosu nebo v přímém kontaktu se sportovcem. Reklama na mantinelu (pásu) se znázorňuje textem, logem společnosti nebo také grafickými reklamami, které jsou na mantinelech pohyblivé. Způsob znázornění této reklamy působí na zákazníka především při přímém přenosu, ale záleží na správném úhlu kamery, velikosti reklamy a i na image značky. Reklama na sportovním nářadí a náčiní působí na zákazníka především při úspěchu sportovce. Způsob prezentace této reklamy je dán organizátory sportovní akce, ale záleží i na velkosti a typu nářadí a náčiní. Posledním druhem sportovní reklamy je reklama na výsledkových tabulích. Tento druh reklamy je zviditelněn na multifunkčních tabulích, kde se uvádějí především loga sportovních klubů. Dále jsou využívány na sportovištích i jednotlivé reklamní panely a reklamní transparenty. Jednotlivé reklamní panely využívá Česká republika na fotbalových utkáních. Příkladem je AC Sparta Praha, která má na hřišti umístěn reklamní panel generálního partnera firmy Generali. Reklamní transparenty různých firem se vyskytují například v tenisu, cyklistických a atletických závodech. Jako příklad nám může posloužit transparent banky Credit Lyonnais, generálního sponzora Tour de France (Čáslavová, 2009).
2.4.1.2 Sponzoring ve sportu Sponzoring neboli sponzorování lze považovat za významný prostředek k zabezpečení finančních zdrojů tělovýchovných, sportovních a turistických organizací, spolků a klubů, v neposlední řadě i jednotlivců. Za sponzorství lze považovat finanční
24
prostředky, věcné dary a i služby osobám či organizacím, na jejichž základě vzniká vztah mezi sponzorovaným a sponzorem. Podle Čáslavové (2009) se dělí sponzorování na sponzoring jednotlivých sportovců, sportovních týmů, sportovních akcí a sponzoring sportovních klubů. Sponzorování jednotlivých sportovců se nejvíce využívá u vrcholového sportu. Na základě sepsání sponzorské smlouvy, sportovec vedle finanční podpory dostává i materiální pomoc ve formě sportovního oblečení s logem sponzora, náčiní, reklamní pomůcky a další potřebné věci k danému sportovnímu odvětví. Sponzor má práva provádět reklamu vyobrazením sportovce na svých produktech nebo jiná opatření na podporu prodeje, jako je například autogramiáda. Druhou možností je sponzorování sportovních týmů. Tento typ sponzoringu je využíván na celý tým a především u kolektivního sportu. Sponzor poskytuje jednak finanční prostředky, ale i sportovní vybavení, ubytovací služby a i například zajištění dopravy. Sponzorovaný tým uvádí logo sponzora na týmovém oblečení, reklamu prostřednictvím inzerátu a opatření na podporu prodeje apod. Třetím typem je sponzorování sportovních akcí, které je velmi významné pro sport. Sponzor u této možnosti sponzoringu hradí veškeré náklady spojené s pořádáním akce, mezi které patří pronájem prostor místa konání akce či například propagace akce. Jako protislužbu lze nabídnout sponzorovi plejáda reklamních možností od programového sešitu, vstupenek, reklamy o přestávkách až po uvádění titulu „hlavního sponzora“ akce. Návrhy všech protivýkonů ze strany uchazeče o sponzorování bývají obvykle konkretizovány a doloženy v tzv. „sponzorských balíčcích“, které jsou písemně dokumentovány a doloženy určitou cenou. Čtvrtou a zároveň poslední možností je sponzorování sportovních klubů či institucí. Nabízí nejširší možnosti z hlediska činností, které lze nabídnout sponzorovi. Tím, že např. sportovní klub disponuje jak sportovci, sportovními družstvy, svými profesionálními odděleními, pořádá sportovní akce atd., jde šířka nabízených protivýkonů do velkého rozmezí. V první řadě může klub nabídnout produkty, které vznikají prostřednictvím jeho sportovní činnosti. Dále pak je třeba vyjasnit, jaké má další nabídky, které se nevztahují přímo ke sportu – např. zprostředkovatelské a ubytovací služby (Čáslavová, 2009).
25
Pokud se podařilo získat vhodného sponzora, nastane finální fáze neboli podpis sponzorské smlouvy. Jako každá smlouva, tak i sponzorská smlouva má určitou obsahovou i formální strukturu, ale také podstatné náležitosti. Ze smlouvy vyplývají oboustranné povinnosti, jak ze strany sponzorovaného, tak i ze strany sponzora. Sponzorská smlouva musí obsahovat tyto části:
název a účel,
majitelé práv,
podpis výkonů akce,
druh sponzorování (titul oficiální sponzor a hlavní sponzor, dílčí sponzor),
katalog reklamních možností (reklama na pásu, vlaječkách, sportovním oděvu, plakáty, programové sešity, vstupenky),
sestavení celkového balíčku reklamních možností,
regulace využívání jména spolku pro vlastní reklamní opatření sponzora,
řízení exkluzivních akcí v hlavním sponzorování,
počet, druh a reklamní možnosti dílčích sponzorů,
stanovení odměn,
doba splatnosti smlouvy (Čáslavová, 2004).
2.5 Strategický postup pro realizaci sportovní akce Pod pojmem strategický postup si můžeme představit soubor deseti navzájem navazujících etap, podle nichž se může orientovat každý organizátor tělovýchovných a sportovních akcí. Ke každé etapě se váže jedna kontrolní otázka, na kterou by si měl organizátor při konání akce odpovědět. První etapou je rozbor současného stavu, který umožní organizátorovi rozhodnout o cíli akce a cestě, která k němu vede, volbě prostředků a nástrojů k jeho uskutečnění. Pokud je předem pevně zadán cíl, tato etapa odhalí, zda je v silách organizátora akci uskutečnit. Následuje etapa budoucího prostředí. Tato etapa se zabývá vypořádáním rizik, která akce skrývá a je vždy na organizátorovi akce minimalizovat skrytá rizika nebo eventuálně počítat s hmotnými nebo časovými rezervami.
26
Na tuto etapu následuje etapa naší současné možnosti. V této etapě postupu je předmětem reálné zhodnocení možností a nedostatků, jen tak lze předurčit stupeň úspěšnosti. Po této etapě je na organizátorovi vymezit možné směry. Organizátor může určit i několik cílů, o kterých později rozhodne na základě předchozích etap. Některé cíle však mohou vyžadovat i různé směry jejich dosažení, někdy jsou naprosto protichůdné. Na základě předchozí etapy můžeme stanovit cíle, jejich strukturu, hierarchii či optimalizaci. Šestá etapa se týká možných přístupových cest. Před uskutečněním akce, musíme zvážit všechny strategické varianty na základě všech hledisek, protože u mnoho akcí lze dosáhnout cíle mnoha variantami. Následuje zvolení cest strategie. Na základě zhodnocení účinků a důsledků různých strategií vybereme tu, která je celkově nejvýhodnější. Osmá etapa se týká programu akce. Pokud si organizátor zvolil cíle i strategii jejich realizace, může se zabývat detaily plánu činností z hlediska co nejlepšího výsledku. Tato etapa zahrnuje rozdělení rolí jednotlivým účastníkům, stanovuje plán akcí, časový harmonogram, termín a způsob kontroly. Předposlední etapa se zabývá rozpočtem celé akce. V návaznosti na předchozí etapu je nutné stanovit rozpočet příjmů a výdajů celé akce. Na straně příjmů uvádíme typy finančních zdrojů a jejich výši, do této strany řadíme například vstupné, poplatky účastníků, dotace a dary od firem. Strana výdajů vyjadřuje druhy výdajů a jejich výši účelově podle všech činností sportovní akce. Následuje závěrečná etapa a tím myslíme přehled a kontrolu. Aby nedocházelo ke zbytečným kolizím, zpožděním celé akce či ke zbytečným nákladům, je třeba kontrolovat průběh akce a ve vhodný okamžik učinit zásah, který by eliminoval či minimalizoval výkyvy (Čáslavová, 2009).
27
3 Metodika práce Při tvorbě této bakalářské práce jsme postupovali na základě vlastní zkušenosti s realizací a organizací taneční soutěže Mistrovství České republiky 2013. Metodou získávání informací byly především neřízené rozhovory se samotnými organizátory předešlých tanečních akcí. V rámci sběru informací a dat o organizaci tanečních soutěží jsme měli možnost nahlédnout do technických a soutěžních pravidel Czech Dance Organization, kterými se organizátor, vedoucí tanečních souborů a tanečník musí řídit během konání taneční soutěže. Další informace nám podala viceprezidentka Czech Dance Organization pro Liberecký kraj, která nám podrobně vysvětlila, jak probíhá výběrové řízení na organizátora taneční soutěže.
28
4 Praktická část Tato kapitola se zabývá podrobným postupem, jak zrealizovat taneční soutěž. Organizátorem pořádající taneční soutěž se může se stát každý, kdo je řádným členem taneční organizace Czech Dance Organization (dále jen CDO). Každý organizátor projde výběrovým řízením na pořadatele taneční soutěže, kde podá přihlášku žadatele, metodický pokyn a termín uskutečnění soutěže. Přihláška žadatele je vyhotovena jak v písemné, tak v elektronické podobě, která musí být doložena povinnými přílohami. Jedná se o kopie rezervace pronájmu prostor na uvedený termín, kopie dokladu o zaplacení kauce (poplatku) za organizaci soutěže a projekt taneční soutěže dle vlastního návrhu s referencemi žadatele, dodavatele světelné a ozvučovací techniky. Poplatek soutěže neboli kauce je finanční částka, kterou zaplatí organizátor taneční soutěže již při podání přihlášky žadatele soutěže. Pokud organizátorovi ve výběrovém řízení bude zamítnuta přihláška, kauce mu bude zpětně vrácena na bankovní účet. Na základě výběrového řízení a usnesení Prezídia CDO je zvolen organizátor taneční soutěže, který podepíše smlouvu s taneční organizací a zorganizuje soutěž dle platných soutěžních a technických pravidel CDO. Mezi prvotní povinností organizátora soutěže je potvrzení pronajatých prostor majiteli pronajímaného objektu. Dále je nutno v co nejkratší dobu zpracovat propozice taneční soutěže spolu s propagačními materiály a rozeslat je taneční organizaci CDO, která vyvěsí tyto zpracované materiály na internetových stránkách a rozpošle je elektronickou poštou všem vedoucím tanečních klubů. Na základě propozic soutěže se elektronickou poštou přihlašují všechny soutěžní jednotky, které chtějí v den konání akce soutěžit. Přihlásit se můžou všechny soutěžní jednotky tři týdny před zahájením taneční soutěže, kdy za každou soutěžní disciplíny, ve které jsou přihlášeni, platí startovné v hodnotě 100,-Kč v místě konání taneční akce. Přihlášení do taneční soutěže se uzavírá vždy týden před zahájením taneční soutěže. Na základě počtu přihlášených soutěžních jednotek do dané soutěžní disciplíny, je na organizátorovi sestavit časový harmonogram soutěže. Organizátor musí brát v potaz, že někteří tanečníci soutěží v několika soutěžních disciplínách, proto je nutno
29
sled soutěžních disciplín uspořádat tak, aby se tanečníci mohli připravit na jinou disciplínu. Nejdůležitější činností organizátora taneční soutěže je zajištění personálních pracovníků minimálně měsíc před zahájením taneční soutěže. Jedná se o organizační tým, zvukaře a moderátora, zajištění odborné poroty a v neposlední řadě i zdravotníka. Při pořádání sportovních závodů či soutěží jsou důležitým článkem pro organizátora sponzoři. V tanečních soutěžích pořádaných pod taneční organizací CDO jsou sponzoři, která spolupracují s CDO již řadu let, zajištěni a další sponzoři jsou v kompetenci organizátora taneční soutěže. Dalším bodem je samotná realizace taneční soutěže, kdy organizátor dohlíží na průběh a správný chod celé soutěže. Pokud se objeví nedostatky, vždy se soutěžící a vedoucí souborů obrací na organizátora, který se snaží nedostatky odstranit okamžitě a nenápadně, stranou od diváků a soutěžících. Na závěr tanečních soutěží organizátor zajistí úklid a navrácení prostor do původního stavu. Poslední povinností pořádajícího organizátora soutěže je zhodnocení celé taneční akce, fotodokumentace nejen pro mediální partnery, ale i pro diváky a tanečníky, zveřejnění výsledkových listin na internetových stránkách CDO a zaslání výsledků vedoucím tanečních klubů.
4.1 Technický předpis Pod pojmem technický předpis si můžeme představit soubor dohod, pravidel
a předpisů, kterými se musí tanečník, vedoucí tanečních souborů a také organizátor tanečních soutěží řídit během konání taneční soutěže. Tyto technické předpisy z oblasti tanečního sportu se nazývají propozice taneční soutěže (viz příloha č. 4 a příloha č. 5), které se skládají ze sedmi základních částí. První částí propozic taneční soutěže jsou uvedeny základní údaje o soutěži, ve které se vždy uvádí název taneční soutěže, CDO kód akce, druh taneční soutěže, datum konání a místo konání akce, soutěžní disciplíny, oficiální nominační listy, kvalifikační kola a metodický pokyn k přihlašování na MČR. Druhá část propozic soutěže se nazývá personální obsazení soutěže. Do této části spadají informace o organizátorovi soutěže, zástupce organizátora, telefonní kontakt, emailová adresa, vedoucí soutěže, moderátor, sčitatel soutěže, předseda poroty a odborná porota. Třetí částí jsou technické podmínky, kam se řadí diplomy, medaile, 30
poháry, druh taneční plochy, barva taneční plochy, světelné zajištění a zvuk. Další částí je vstupné, kde se uvádí základní vstupné, snížené vstupné a vstupné zdarma. Pátá část propozic soutěže se týká časového harmonogramu soutěže, kde se uvádí pouze předběžné časy při pořádání soutěže. Jedná se o otevření místa konání soutěže, neorganizované prostorové zkoušky, odmazávání zaprezentovaných soutěžních jednotek, které nebudou v den konání soutěže startovat, porada odborné poroty, porada vedoucích tanečních kolektivů, přepokládané zahájení soutěží kvalifikačních kol, předpokládané zahájení soutěže MČR, ukončení soutěžních disciplín a vyhlášení výsledků věkové kategorie mini a DVK, následně ukončení soutěžních disciplín a vyhlášení výsledků věkové kategorie JVK a HVK. Předposlední částí propozic jsou přihlášky a přihlášení se na soutěž. V této části jsou nejdůležitější termíny pro přihlášení a ukončení prezentace, platba startovného a výše startovného. Závěrečnou částí propozic soutěže jsou doplňkové informace, které musí vždycky schválit předseda odborné poroty, také datum zveřejnění propozic a číslo smlouvy o spolupráci. Dále se zmíníme podrobněji jen o některých z nich.
4.1.1 Taneční kostým Taneční kostým je důležitou součástí každého tanečníka, podtrhuje jeho taneční choreografii a celkový vzhled tanečníka. Dle pravidel Czech Dance Organiazation6 musí být kostým vkusný, efektní, nepříliš odhalený a odpovídat věkovému zařazení tanečníka. Při nedodržení tohoto pravidla může předseda poroty, se souhlasem odborné poroty, udělit napomenutí popřípadě udělit diskvalifikaci. V začátcích při pořádání soutěží v tanečním stylu disco dance se používaly velice lesklé látky s různorodými blýskavými částečkami. Postupem času se na taneční scéně objevil latex, který také přidal na lesku v kombinaci se třpytivými látkami, ale zároveň i pocení těl tanečníků. V dnešní době jsou charakteristickým prvkem kostýmu legíny s hojným zdobením, které se inspirují nynějšími módními trendy, jako jsou například krajky, zvířecí vzory, kamínkové ornamenty, kovové druky a jiné. Dalším typickým znakem dnešních kostýmů jsou honosně zdobené kamínkové čelenky a krátké topy s obrovskými ramenními vycpávkami. Čím více se kostým leskne a třpytí, tím vypadají taneční prvky 6
Czech Dance Organization: Soutěžní a technická pravidla. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.czechdance.org/index.php?option=com_content&view=article&id=1802:soutni-atechnicka-pravidla-formace-2014&catid=65:tiskove-zrpavy&Itemid=93
31
efektivněji. Taneční kostýmy by měly být něčím originální, osobité a zároveň přizpůsobené k fyzickým proporcím tanečníka. Každý tanečník se může řídit svým vkusem, ale zároveň musí dodržovat daná pravidla. Nedílnou součástí kostýmu je i líčení a úprava vlasů. Jak taneční kostým, tak i líčení musí odpovídat věkovému zařazení tanečníka. Líčení soutěžních tanečníků je výraznější než na běžné denní používání, oči jsou zvýrazněné třpytkami většinou v barvě kostýmu. Jedním z typických účesů, které se používají na soutěžích, je vyčesaný drdol nebo culík s vyžehlenými, nakrepovanými nebo natočenými vlasy do loken. Ke konečné úpravě vlasů se přidává doplněk v podobě ozdobných gumiček, kamínkových sponek, barevných třpytek, kytiček či další různé vlasové aplikace opět sladěné s barvou kostýmu.
Obrázek 3 - Taneční kostým (Zdroj: autor)
32
4.1.2 Rozdělení věkových kategorií Jako v každém sportovním odvětví, tak i v tanečním odvětví se rozdělují disciplíny dle věkových kategorií. Podle soutěžního řádu Czech Dance Organization se rozdělují věkové kategorie do čtyř základních výkonnostních kategorií a to mini, dětská věková kategorie, juniorská věková kategorie a hlavní věková kategorie. V kategorii mini soutěží ti nejmladší, kteří v kalendářním roce konání soutěže dovrší maximálně 8 let věku. Tato věková kategorie bývá na soutěžích u hodnocení porotců nejvíce zohledňována, právě kvůli věku soutěžního tanečníka. Další soutěžní kategorií je dětská věková kategorie (dále jen DVK). V této věkové kategorii soutěží tanečníci, kteří v kalendářním roce konání soutěže dovrší maximálně 11 let věku. Jednou z nejpočetnějších věkových kategorií, které mají největší počet soutěžních jednotek, je juniorská věková kategorie (dále jen JVK). V JVK mohou soutěžit tanečníci, kteří v kalendářním roce konání soutěže dovrší minimálně 12 let a maximálně 15 let věku. Poslední a nejstarší věkovou kategorií na tanečních soutěží je hlavní věková kategorie (dále jen HVK). Do této kategorie spadají soutěžní jednotky, které v kalendářním roce konání soutěže dovrší minimálně 16 let věku. Tanečníci se vždy musí řídit, při přihlašování soutěžních jednotek do taneční soutěže, pravidlem o rozdělení věkových kategorií. Například pokud tanečník spadá svým věkem do soutěžní kategorie DVK, musí soutěžit jen v této v této věkové kategorii. Výjimku tvoří ti tanečníci, kteří soutěží v taneční kategorii duo. Pokud tanečníci nespadají do stejné věkové kategorie, vždy se zařadí do věkové kategorie staršího spolutanečníka.7
7
Czech Dance Organization: Soutěžní a technická pravidla. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.czechdance.org/index.php?option=com_content&view=article&id=1802:soutni-a-technickapravidla-formace-2014&catid=65:tiskove-zrpavy&Itemid=93
33
4.1.3 Soutěžní disciplíny Jak na ligových a extraligových soutěžích, tak i na tanečních soutěžích Mistrovství České republiky se soutěží v tanečních disciplínách sólo, duo a malé formace v soutěžních kategoriích mini, dětské, juniorské a hlavní věkové kategorii.
4.1.3.1 Sólo V této soutěžní disciplíně soutěží každý tanečník sám za sebe. Soutěží s nacvičenou choreografií, kterou mu sestaví a společně s ním natrénuje trenér nebo si ji vymyslí sám tanečník.
Odborná porota hodnotí provedení a kvalitu daných
tanečních kroků, akrobatické prvky a v neposlední řadě i originalitu sestavy. Součástí hodnocení je umělecký dojem, neboli kontakt s publikem, celkový taneční projev a mimický výraz obličeje sólového tanečníka. Vysoce je i ceněna schopnost prožitku a přenesení emocí na diváka. V potaz se bere i rozlišení mezi mužskou a ženskou choreografii, která by měla být patrná už a první pohled. Soutěžní sólo vystoupení trvá jednu minutu, po tuto dobu se snaží tanečník zaujmout porotu co nejvíce a předvést jim, co nejlepší taneční výkon. V jednom soutěžním kole se vždy tančí dvě sólové minuty, mezi dvěma minutami je vždy čas, přibližně jednu až dvě minuty, na oddychnutí a načerpání sil.
4.1.3.2 Duo V taneční disciplíně duo se tančí vždy v párech. Tyto páry můžou být smíšené (dívka a chlapec) nebo páry stejného pohlaví (dvě dívky nebo dva chlapci). Základem této soutěžní disciplíně je synchronizovaný pohyb, neboli sjednocení technické úrovně tanečníků a také jejich fyzického vzhledu obou tanečníků. Důležité jsou pulzující, koordinované a ostré pohyby opepřené originalitou. V této disciplíně se především hodnotí zakomponování párových figur do taneční sestavy, udržení rytmu je samozřejmostí, stínové postavení, zrcadlové pozice, různé proplétání rukou, kánon, pózy, akrobacie, práce s tanečním prostorem, synchronizace párových pohybů a také náročnost taneční choreografie. Stejně jako u sólové disciplíny, tak i v disciplíně duo
34
probíhá soutěžní vystoupení jednu minu tu a tančí se dvě soutěžní vystoupení v každém postupovém kole
4.1.3.3 Malé skupiny V malých skupinách soutěží maximálně sedm tanečníků a minimální počet jsou čtyři tanečníci. Porotce hodnotí vyjádření charakteru tanečního stylu disco dance v souladu s hudební předlohou. U této kategorie se hodnotí synchronizace pohybů, zvládnutí technik, využití postupového tancování, náročnost a různorodost, změny tvarů, akrobatické prvky ve více lidech, originalita a kvalita taneční choreografie. Choreografická kresba je nápaditější vhledem k vyššímu počtu tanečníků, můžou se tvořit tvary řadové, čtvercové, trojúhelníkové, asymetrické obrazce, využití sólisty, dvojice či trojice. Také se kladně hodnotí maximální využití prostoru taneční plochy. Oproti
disciplínám
sólo
a
duo,
soutěžní
vystoupení
malé
skupiny
u juniorské a hlavní kategorie trvá dvě minuty a u věkové kategorie mini a děti trvá soutěžní vystoupení minutu a třicet vteřin8.
U všech soutěžních disciplín se stará o hudbu zvukař, který pouští skladby příslušné délky dle soutěžní disciplíny na hudební aparatuře. Živá hudba není povolena na základě pravidel Czech Dance Organization. Povinností organizátora soutěže je zajistit hudební skladby vhodné příslušné věkové kategorii, například u dětské věkové kategorie volíme veselé písničky, které mají jednoduchý rytmus. U juniorské a hlavní věkové kategorie můžeme volit náročnější skladby se složitějším rytmem. Hudební skladba může zaznít, bez omezení, několikrát v průběhu celé taneční soutěže.
8
Czech Dance Organization: Soutěžní a technická pravidla. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.czechdance.org/index.php?option=com_content&view=article&id=1802:soutni-a-technickapravidla-formace-2014&catid=65:tiskove-zrpavy&Itemid=93
35
4.2 Povinnosti organizátora soutěže 4.2.1 Praktická část Dalšími důležitými povinnostmi organizátora je zajistit organizační tým, který se stará o chod celé soutěže, zajistit místo konání taneční soutěže, dále také zajistit zvukaře a moderátora, odbornou porotu a zdravotníka, sestavit a vyvěsit na internetové stránky časový harmonogram soutěže, v neposlední řadě zajistit propagaci samotné taneční soutěže a také sponzory. Organizátor taneční soutěže je povinen ocenit každou soutěžní jednotku, která se umístila ve finále Mistrovství České republiky, diplomem a dále 1. – 3. místo medailemi a pohárem nebo trofejí. Další ocenění, jako jsou věcné ceny, dárkové poukazy na taneční workshopy nebo památeční dárek v podobě fotografie, jsou plně v kompetenci organizátora celé akce.
4.2.1.1 Organizační tým Na každé taneční soutěži je jedním z nejdůležitějších článků organizační tým, který se stará o bezproblémový chod soutěže. Zastoupení na Mistrovství České republiky 2013 bylo 193 sólistů, 100 duet a 54 malých skupin ve všech věkových kategorií. Po přijetí všech elektronických přihlášek se organizátor celé taneční akce rozhodl rozšířit organizační tým dle plánovaného počtu 15 členů na členů 20. Tento tým byl rozdělen do několika skupin, kde každé skupině byla přidělena daná činnost. V následujícím grafu můžeme vidět rozložení skupin organizačního týmu a jejich činnosti (viz. obr. 4).
36
Obrázek 4 - Skupiny organizačního týmu (Zdroj: Czech Dance Organization)
4.2.1.2 Taneční prostory Před konáním každé taneční soutěže je na pořádajícím organizátorovi, aby dobře zvolil taneční prostory, které odpovídají všem parametrům pravidel Czech Dance Organization9 pro pořádání taneční soutěže. Taneční prostory musí být vždy pronajaty 24 hodin před zahájením taneční soutěže, aby organizátor měl dostatečný čas na přípravu a zorganizování akce a také 24 hodin po skončení taneční akce, na vyklizení a vrácení do původního stavu pronajatých prostor. V potaz se bere i hlediště, které musí být přizpůsobeno k určitému počtu diváků, cca 300 míst na sezení, další prostory na stání a vymezení prostoru pro natáčení. V hledišti musí být vyhrazeno místo pro odbornou porotu, která hodnotí všechny disciplíny malých skupin u všech věkových kategorií z hlediště, pro lepší viditelnost choreografie, náročnost a střídání tvarů. Tento prostor je oddělen reflexními páskami od diváků, kteří do této zóny nesmí vstupovat. Dále musí být vyhrazeno místo pro 9
Czech Dance Organization: Soutěžní a technická pravidla. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.czechdance.org/index.php?option=com_content&view=article&id=1802:soutni-atechnicka-pravidla-formace-2014&catid=65:tiskove-zrpavy&Itemid=93
37
odbornou porotu přímo před tanečním parketem, kde se hodnotí výkony všech soutěžních disciplín sól a duet u všech věkových kategorií. Vyhrazené místo, pro odbornou porotu, před tanečním parketem musí být alespoň jeden metr od ochranné zóny tanečního parketu. Toto pravidlo je zavedeno kvůli bezpečnosti odborné poroty a také lepší viditelnosti provedení tanečního výkonu soutěžícího tanečníka. Velikost taneční plochy musí být minimálně 12 (hloubka) x 14 (šířka) metrů. Povrch plochy musí být vždy pokryt speciální podlahovou krytinou, která nesmí být jakýmkoliv způsobem poškozena, aby se tanečník nemohl při svém výkonu zranit nebo aby poškození ovlivnilo jeho výkon. Nejčastějším krytím je podlahová krytina nazývaná baletizol, který se musí udržovat v čistotě po celou dobu konání soutěže (viz obr.5). Dále musím být taneční plocha ohraničená ochranou zónou minimálně 1 metr před čelem a po obou bočních stranách určené taneční plochy, do které nesmí tanečník během svého výkonu vstoupit. Do této ochranné zóny může vstoupit pouze předseda odborné poroty, odborná porota, inspice a také fotograf, kterého si pronajal organizátor pořádající taneční soutěž. Organizátor při konání Mistrovství České republiky je povinen zajistit barevné osvětlení, které osvětluje taneční parket a zároveň nesmí soutěžícího tanečníka či hodnotícího porotce oslnit. Ovládání světelných zařízení reguluje osvětlovač a řídí se pokyny organizátora taneční soutěže. Pořádání soutěží Mistrovství České republiky se koná každou taneční sezónu na jiné části České republiky, jednu taneční sezónu v Čechách a další sezónu na Moravě. Toto pravidlo bylo zavedeno před šesti lety, aby nebyla zvýhodněna pouze jedna část republiky. V taneční sezóně 2012 – 2013 se soutěž konala v Čechách a to v městě Jablonci nad Nisou. Organizátor soutěže pronajal Městskou sportovní halu, která vyhovovala všem parametrům pro konání soutěže pod vedením taneční organizace Czech Dance Organization.
38
Obrázek 5 - Taneční plocha (Zdroj: autor)
4.2.1.3 Hudba, zvukař, moderátor Typická hudba pro taneční styl disco dance je rytmická, pulzující a energická melodie, která má výbušný charakter. Jak jsem již výše zmiňovala v tanečních disciplínách sólo a duo ve všech věkových kategorií trvá soutěžní vystoupení jednu minutu, což odpovídá 34-35 taktům za minutu. V disciplínách malé skupiny u juniorské a hlavní věkové kategorie trvá soutěžní vystoupení dvě minuty, což odpovídá 68-69 taktům a u kategorií mini a děti probíhá vystoupení v délce jedné minuty a třiceti vteřin, což je 51-52 taktů. Odborná porota se zaměřuje na správné provedení tanečních kroků do hudby neboli nevypadávání z rytmu tempa hudby. Hudbu zajišťuje vždy organizátor taneční soutěže a nesmí vybočovat z daného tanečního stylu. Mezi podstatné osoby, bez kterých by jsme se na soutěži též neobešli, je zvukař. Ten se stará o ozvučení během celé soutěže, pouští skladby od organizátora taneční soutěže a také pouští znělky na zahájení či ukončení soutěže nebo také státní hymnu. Dalším důležitým článkem je moderátor, který provází publikum mluveným slovem celý dne konání soutěže. Jeho hlavní funkcí je uvádět a vyvolávat tanečníky na parket svým jménem nebo startovním číslem, které jim přidělí organizátor na začátku každé soutěže po rozlosování počítačem. Pro Mistrovství České republiky 2013 byl zvolen pan Roman Hájek, který již řadu let spolupracuje s taneční organizací Czech Dance Organization. 39
4.2.1.4 Porota Jedním z nejdůležitějších úkolů organizátora soutěže je zajištění odborné a kvalifikované poroty. Porotci jsou rozděleni podle kvalifikace na I., II. a III. třídu. Pro jmenování porotce pro hodnocení soutěží Mistrovství České republiky, Mistrovství Evropy a Světa je nutné úspěšně splnit kvalifikační studium pro získání licencí Českého svazu tanečního sportu Porotce třídy I. a Trenér třídy I. Úspěšné absolvování kvalifikačního studia
umožňuje
získat
živnostenský list
na
vázanou
živnost
Poskytování
tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti tanečního sportu10. Výběr poroty na Mistrovství České republiky si vybírá Czech Dance Organization minimálně dva měsíce před konáním soutěže. Vybraný porotce musí zpětně potvrdit, zda se může v daném termínu zúčastnit hodnocení soutěžních tanečníků. Konečný jmenný seznam porotců je vyvěšen na internetových stránkách Czech Dance Organization týden před zahájením soutěže. Při pořádání tanečních soutěží na úrovni Mistrovství České republiky je stanovený minimální počet porotců deset. V každé soutěžní disciplíně sólo a duo ve všech věkových kategoriích hodnotí vždy sedm porotců a při hodnocení tanečních disciplín malé skupiny hodnotí vždy 9 porotců. Vždy hodnotí lichý počet porotců, aby nedošlo ke shodě ve výsledném hodnocení. Pro Mistrovství České republiky 2013 byly zvolené porotkyně Hana Kovalenčíková, Kateřina Hubená, Ludmila Fišrová, Kateřina Štěpánková, Iva Bičišťová, Dominika Kocourková, Daniela Fantová, Silvie Netíková, Lenka Čondlová a Dita Hejníková. Všechny vybrané porotkyně mají licenci Porotce I. třídy, trenéra I. třídy a dlouholetou praxi v hodnocení na tanečních soutěžích.
10
Porotce. Český svaz tanečního sportu: Porotce [online]. 2012 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.csts.cz/cs/Informace/DokumentyKeStazeni
40
4.2.1.4.1 Povinnosti porotce Porotce je povinen vykonávat svoji odbornou funkci v souladu s platným zněním Soutěžního řádu a kvalifikačních požadavků, tyto materiály má v listinné podobě po ruce během celé soutěže. Dále nesmí porotce hodnotit ty soutěžní disciplíny na taneční soutěži, ve kterých se účastní jejich rodinný příslušník, pokud by k hodnocení dané disciplíny došlo, je konečný výsledek usnesen za neplatný. Během soutěže nesmí dojít ke změnám porotců v jedné disciplíně. Pokud porotce začne hodnotit kategorii v první kole, nesmí ho nahradit v dalších kolech jiný porotce, pokud nehrozí ohrožení života11.
4.2.1.4.2 Hodnocení porotců Taneční soutěže, extraligové, ligové a Mistrovství České republiky, ve stylu disco dance jsou pořádány vždy taneční organizace Czechdance organization. Všechny soutěže mají přesně daná pravidla, které jsou uvedeny v Soutěžním řádu a v kvalifikačních požadavcích, podle kterých se musí porotci i tanečníci řídit. I když jsou pravidla jasně stanovená, nikdy nemohou zaručit objektivitu hodnocení porotců. S tímto problémem se již několik let potýkají i jiné sporty, ve kterých nelze měřit výkon soutěžícího stopkami, počtem nastřílených branek či jiným objektivním způsobem. Taneční porotce má po celou soutěž nelehký úkol a to hodnotit tanečníky na základě několika skutečností. Mezi důležité hodnotící prvky patří taneční technika, neboli provedení tanečních prvků, obtížnost a náročnost dané taneční choreografie. Každý porotce si všímá i dynamiky a frázování tanečních sestav na danou taneční skladbu, pokud tanečník nedrží správný rytmus na zvolenou skladbu, nemůže očekávat kladné ohodnocení. Každé soutěžní kolo má různý postupový klíč soutěžních jednotek. Porotci udělují postupové křížky tanečníkům, které je svými výkony zaujali v daném kole nejvíce a chtějí je vidět i v dalším kole. Tyto postupové křížky se zaznamenávají do soutěžních archů, které jsou zpracovány v tištěné podobě podle soutěžního řádu
11
Czech Dance Organization: Soutěžní a technická pravidla. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.czechdance.org/index.php?option=com_content&view=article&id=1802:soutni-a-technickapravidla-formace-2014&catid=65:tiskove-zrpavy&Itemid=93
41
Czech Dance Organization. Dále udělují body 1 - 30 (přičemž 30 je nelepší) soutěžícím, kteří nedostali postupový křížek a tak končí v taneční soutěži. Po ukončení dané soutěžní disciplíny vyberou sčitatelé záznamové archy od všech porotců, kteří soutěžní disciplínu hodnotili a zpracují počítačovou technikou, která je majetkem Czech Dance Organization, postupové výsledky a konečné bodové umístění. Tyto zpracované výsledky se vytisknou a vyvěsí odbornou inspicí na výsledkových tabulích (viz příloha č. 1). Takto se hodnotí každé soutěžní kolo až do finálového kola. Ve finále porotci už neudělují žádné postupové křížky ani žádné bodové ohodnocení, ale rozdávají známky. Hodnocení finálových výsledků může být skryté nebo otevřené. Skryté hodnocení znamená, že porotci po odtančení finálových kol přidělí známky, do svých záznamových archů, soutěžícím dle jejich pořadí (přičemž 1 je nelepší a 6 nejhorší finálová známka) a tyto známky budou odhaleny moderátorem, pomocí mluveného slova, až při vyhlašování výsledků dané taneční disciplíny (viz. příloha č.2). Opakem je otevřené hodnocení, kdy porotci po odtančení finálových kol mají chvíli na udělení výsledných známek a poté je oficiálně zveřejňují, zvednutím číselných karet 1 – 6 podle ohodnocení jednotlivého porotce, před finálovými tanečníky. (Stejně jako o skrytého hodnocení je 1 nejlepší známka a 6 nejhorší finálová známka).
4.3.1.5 Předávání cen Na základě výsledného hodnocení porotců proběhne slavnostní předávání cen vítězům. Toto předávání se uskutečňuje vždy po skončení finálových kol každé taneční disciplíny. Předávání cen vítězům musí být veřejné a vyhlášeno moderátorem soutěže nebo předsedou poroty na tanečním parketu. Ceny pro finálové tanečníky předává vždy prezident Czech Dance Organization. Organizátor soutěže Mistrovství České republiky musí zajistit pro první až třetí místo medaile, poháry a pro prvních šest finálových míst diplomy (viz příloha 3). Jiné ocenění v podobě dárkových poukazů a věcných darů je na samotném organizátorovi. Další povinností organizátora, pořádající Mistrovství České republiky, je v čelním pohledu pro diváky vyvěsit vlajku České republiky a na počest Mistra České republiky nechat zaznít národní hymnu.
42
4.2.1.6 Zdravotník Na každé taneční soutěži by měl být přítomen lékař, zdravotník nebo kvalifikovaný medik, který je po celou dobu akce k dispozici a měl vždy po ruce vybavenou lékárničku pro okamžitou první pomoc. Je umístěn na viditelném místě, nejlépe v blízkosti tanečního parketu a v případě jakéhokoliv zranění nebo kolapsu, je vyvolán moderátorem. Zdravotník by měl mít dosažené lékařské vzdělání a také by měl projít kurzem první pomoci. U pořádání všech tanečních soutěží musí být v místě konání soutěže přistaven i záchranný vůz, který v případě úrazu nebo při zdravotních komplikacích okamžitě odveze zraněného či nemocného do nejbližší nemocnice, kde je poskytnuta odborná lékařská péče.
4.2.1.7 Časový harmonogram Přesný sled a pořadí všech tanečních disciplín, které se konají v daný den taneční soutěže, je zaznamenán v časovém harmonogramu soutěže. Harmonogram soutěže se vypracovává po ukončení a uzavření přihlášek, které se uzavírají minimálně týden před zahájením plánované akce. Po podání přihlášek organizátor vypracuje předběžný harmonogram, který vyvěsí na internetových stránkách Czech Dance Organization a zašle na emailové adresy všem vedoucím tanečních skupin, který se taneční soutěže v daný den zúčastní. Časový harmonogram se v den konání soutěže může změnit na základě prezence soutěžních jednotek, kde se dají taneční jednotky odhlásit z jakéhokoliv důvodu. Proto je povinnost každého tanečníka být v místě konání soutěže a připraven soutěžit vždy s dvouhodinovým předstihem, kvůli případným časovým změnám v harmonogramu. Případnou změnu v časovém harmonogramu ohlásí vždy moderátor soutěže po ukončení prezence soutěžních jednotek. Hlavním úkolem organizátora je vytvořit takový časový harmonogram, aby odpovídal počtu přihlášených soutěžících v dané soutěžní disciplíně a zohledňoval vždy danou věkovou kategorii. Zohledněním věkové kategorii se myslí, že kategorie mini a dětská věková kategorie budou pořádány dříve než věková kategorie junioři a hlavní. Tyto dvě věkové kategorie většinou zakončují taneční soutěž. Organizátor akce musí
43
brát v potaz, že mnoho tanečníků soutěží ve více tanečních disciplínách, proto musí nechávat dostatečný čas na převlečení a přípravu na další soutěžní disciplínu. V následující tabulce je znázorněn konečný časový harmonogram Mistrovství České republiky 2013, který nebyl během soutěže nijak změněn nebo upravován (viz tabulce č. 1 a tabulce č. 2). Tabulka 1 - Časový harmonogram MČR 2013 1. část (Zdroj: Czech Dance Organization)
UDÁLOST Otevření místa konání Prostorové zkoušky Porada odborné poroty Porada vedoucích kolektivů Slavnostní zahájení soutěže MČR Malé skupiny DVK - 1. kolo Malé skupiny JVK - 1. kolo Malé skupiny MINI - finále Malé skupiny DVK - semifinále Malé skupiny JVK - semifinále Malé skupiny DVK - finále Malé skupiny JVK - finále Malé skupiny HVK - finále Vyhlášení výsledků malých skupin + oběd Sólo MINI - 1. kolo Sólo DVK(ženy) - 1. kolo Sólo MIN I- 2. kolo Sólo DVK(ženy) - 2. kolo Sólo DVK(muži) -semifinále Sólo MINI - semifinále Sólo DVK(ženy) - semifinále Sólo DVK(muži) - finále Sólo MINI - finále Sólo DVK(ženy) - finále Sólo JVK(ženy) - 1. kolo Duo MINI - finále Vyhlášení výsledků sólo MINI + DVK Sólo HVK(ženy) - 1. kolo Sólo JVK(ženy) - 2. kolo Duo DVK - 1. kolo Sólo HVK(ženy) - 2. kolo Sólo JVK(ženy) - semifinále Duo DVK - semifinále 44
ČAS 6:30 6:45 - 7:45 7:15 7:30 9:00 9:20 9:40 10:10 10:25 10:40 11:00 11:15 11.30 11:45 12:15 12:35 13:00 13:15 13:30 13:40 13:50 14:00 14:10 14:25 14:35 15:00 15:10 15:25 15:50 16:05 16:25 16:40 16:50
Tabulka 2 - Časový harmonogram MČR 2013 2. část (Zdroj: Czech Dance Organization)
Sólo HVK(ženy) - semifinále Sólo JVK(muži) - finále Sólo JVK(ženy) - finále Duo DVK - finále Sólo HVK(muži) - finále Sólo HVK(ženy) - finále Duo JVK - 1. kolo Vyhlášení výsledků DVK Duo, JVK + HVK sólo Duo HVK - 1. kolo Duo JVK - 2. kolo Duo HVK - 2. kolo Duo JVK - semifinále Duo HVK - semifinále Duo JVk - finále Duo HVK - finále Vyhlášení výsledků Duo JVK + HVK Ukončení soutěže
17:05 17:15 17:30 17:45 18:00 18:15 18:25 19:00 19:20 19:45 20:05 20:25 20:40 20:55 21:05 21:20 21:30
4.2.2 Ekonomická část 4.2.2.1 Rozpočet Každý ročník se taneční organizace Czech Dance Organization snaží uspořádat taneční soutěž Mistrovství České republiky tak, aby byla zisková a ne prodělečná. Nejtěžším úkolem pro taneční organizaci je zajištění celkových prostor dle požadavků, ale i finančních prostředků Czech Dance Organization. Ceny startovného jsou vždy stejné a nemůže je žádný organizátor zvýšit nebo snížit, naopak cena vstupného není pevně stanovená. Vstupné pro diváky určí organizátor na základě finanční částky, za kterou si pronajmul taneční prostory. Vždy se pořadatel snaží stanovit cenu vstupného co nejníže, aby nalákal diváky. Za posledních šest ročníků konání Mistrovství České republiky se cena vstupného pohybovala od 150,- Kč do 200,- Kč. Co se týče odborné poroty, ti jsou placeny vždy od hodiny za hodnocení soutěžních disciplín, přesněji řečeno, dostávají výplatu za každou započatou hodinu od začátku
45
soutěže počínajíc poradou odborné poroty. Dále jim organizátor musí proplatit cestovní výlohy či jim zajistit dopravu na taneční akci, pokud je nutné tak i ubytování. Mistrovství České Republiky 2013 se konalo již šestým rokem pod vedením taneční organizace Czech Dance Organization, tentokrát na severu Čech a to v Jablonci nad Nisou. Hlavní položkou na straně příjmu, při organizaci takové soutěže, tvořily vybrané peníze za startovné všech tanečníků a vstupné od diváků. Cena startovného je vždy stejná a to 100,-Kč za každou soutěžní disciplínu, ve které tanečník soutěží (př. tanečník soutěží v disciplíně sólo a duo, celková cena za startovné činí 200,- Kč). Vstupné na každé soutěži je jiné, vždy to záleží na organizátorovi celé akce. Na této soutěži bylo stanovené základní vstupné 150,- Kč, pro ZTP, ZTTP a důchodce bylo vstupné 80,- Kč a dle organizátora, děti do 3 let měli vstup zdarma. Další položkou na straně příjmů byly dotace. Město Jablonec nad Nisou poskytlo 30 000,-Kč na tuto celorepublikovou taneční akci, kdy pan primátor, Ing. Petr Beitl, města Jablonec nad Nisou, předal vedoucímu soutěže, panu Nováčkovi, dárkový poukaz v hodnotě 30 000,-Kč při slavnostním zahájení MČR 2013. Další a zároveň poslední položkou příjmů byly pronájmy prostoru haly, před vstupem do soutěžního sálu, pro malé stánky, které prodávaly taneční oblečení a obuv, speciální látky či dekorativní kosmetiku. Organizátor soutěže stanovil cenu pronájmu pro výstavbu stánku do dvou cenových kategorií, které se lišily velikostí stánku. První cenová kategorie zahrnovala všechny stánky, které svoji rozlohou nepřesahovaly 10m2. Pronájem takových prostor byl vyčíslen na 1500,-Kč. Druhou cenovou kategorií byly stánky o rozloze větší než 10m2, těmto stánkům byly pronajaty prostory vstupní haly za 1800,-Kč. Organizátor soutěže pronajal 4 stánky, které svoji rozlohou nepřesáhly 10m2. Celkový příjem z těchto pronajatých stánků byl 6000,-Kč. Na straně výdajů, při realizaci soutěže MČR 2013, byly nejvíce použity finanční prostředky na pronájem prostor Městské sportovní haly Jablonec nad Nisou, osvětlení a hudební aparaturu, celková cena za tyto výdaje byla 120 000,-Kč. Odměny pro porotce a organizátory byly další položkou rozpočtu na straně výdajů. Porotkyně byly vyplaceny za každou započatou hodiny, kterou hodnotily soutěžní disciplíny. K výplatám byly připočteny i cestovní a ubytovací výdaje. Po sečtení všech výdajů na výplaty, byla vyčíslena částka 28 000,-Kč.
46
Plakáty, letáčky a i reklama na internetových stránkách, neboli propagace celé taneční soutěže byla posledním větším výdajem organizátora soutěže MČR 2013. Propagační materiály byly vyčísleny na 2500,-Kč. Další položky výdajů už nezasahovaly do rozpočtu tak razantně, ale přesto byly pro konání soutěže nezbytné. Jednalo se o zapůjčení tanečního povrchu baletizolu, výrobu medailí a pohárů, tisk diplomů, nákup počítačového papíru, zajištění identifikačních pásek pro tanečníky a diváky, občerstvení pro porotce a všechen organizační tým. Na Mistrovství České republiky 2013 byl po odečtení výdajů od příjmů vyčíslen zisk v hodnotě 5 310,-Kč. Přesné číselné vyjádření finančních částek rozpočtu, jednotlivých příjmů a výdajů, je uvedeno v následující tabulce č. 3.
Tabulka 3 - Rozpočet MČR 2013 (Zdroj: Czech Dance Organization)
ROZPOČET PŘÍJMY Položka
VÝDAJE Kč
Položka
Kč
Startovné
77 100 Pronájem
50 000
Vstupné
59 510 Hudební aparatura
30 000
Dotace
30 000 Osvětlení
40 000
Stánky
6 000 Výplata-porotci Výplata-organizátor
3 000
Baletizol
3 000
Medaile, poháry
Celkem:
25 000
10 500
Občerstvení
2 500
Propagace
2 500
Identifikační pásky
500
PC papír
300
172 610 Celkem:
167 300
ZISK = 172 610 - 167 300 = 5 310 Kč 47
4.2.2.2 Marketing a propagace soutěže Další součástí při pořádání taneční soutěže je důraz na marketing a kvalitní propagaci celé soutěže. Propagaci Mistrovství České republiky si dělá taneční organizace Czech Dance Organization samostatně na každé Ligové a Extraligové soutěži během celé taneční sezóny. Velkou výhodou je, že taneční organizace má naplánované všechny taneční soutěže Ligové, Extraligové i Mistrovství České republiky před zahájením taneční sezóny. Na základě sestavení časového plánu všech soutěží může propagovat soutěže před zahájení taneční sezóny pomocí internetových stránek Czech Dance Organization a zaslání emailu všem vedoucím tanečních kolektivů. Za tyto propagační cesty se neplatí žádné finanční prostředky. Další neplacenou formou propagace soutěže jsou i sociální sítě, jako je například facebook. Na tomto internetovém portálu lze založit skupinu s názvem pořádající akce, která se dá jednoduše poslat mezi spřátelené uživatele. Je však potřeba tuto skupinu pravidelně aktualizovat, doplňovat nové informace k pořádání soutěže, pokud nastanou nějaké změny, dají se okamžitě zveřejnit na této skupině. Dále se tu dají nahrávat fotodokumentaci z příprav a z místa konání soutěže, také tu můžeme nechat uživatele, aby se vyjádřili k dané soutěži. Tato skupina nezanikne ihned po skončení soutěže, jsou tu nadále vyvěšovány výsledky všech tanečních disciplín, které se v den konání soutěže uskutečnily, fotografie od všech fotografie z dané akce a můžeme tu nalézt i články z regionálních novin. Jedinou placenou formou propagace byla propagace formou tištěných plakátů ve formátu A3, které si daný organizátor soutěže sám navrhne, nechá odsouhlasit od vedení Czech Dance Organization a poté je nechá vytisknout. Plakátů bylo natištěno přesně 500 kusů a byly vyvěšeny na Ligových a Extraligových soutěžích během celé taneční sezóny. Na plakátu musí být stručně uvedeny všechny potřebné a důležité informace, které se soutěže týkají. Nesmí chybět název a datum soutěže, místo konání soutěže, logo Czech Dance Organization (viz obr. č. 6) a všech partnerů a také webové stránky s podrobnějšími informacemi. Hlavním propagačním materiálem, na všech tanečních soutěžích konaných v taneční sezóně 2012 – 2013, byl velký billboard o rozměrech 14m do šířky 48
a 6m do výšky, který byl postavený za taneční plochou. Na billboardu byli nafoceni všichni Mistři České republiky ve všech tanečních disciplínách z předešlé taneční sezóny. Uprostřed billboardu bylo umístěno logo Czech Dance Organization a na postranních částech byli zobrazeny hlavní sponzoři, kteří se podíleli za vytvoření a zaplacení tohoto billboardu. Dále sponzoři, kteří přispěli finančními či jinými prostředky na organizaci tanečních soutěží.
Obrázek 6 - Logo CDO (Zdroj: Czech Dance Organization)
4.2.2.3 Sponzoři Partneři neboli sponzoři soutěže jsou další důležitou součástí pro konání celé akce. Většinou se jedná o společnosti, které pomáhají k lepšímu uskutečnění akce. Jde o pomoc například finanční, ale i věcnou a občas stačí i maličkosti, které soutěž usnadní či pozvednou na vyšší úroveň. Všichni sponzoři, kteří přispěli jakýmkoliv způsobem k uspořádání soutěže, jsou zviditelněni na všech propagačních materiálech, jako jsou například logo partnera je uvedeno na sociálních sítích, plakátech, billboardu či je jméno partnera vyhlašováno moderátorem během konání soutěže. Hlavními partnery Mistrovství České republiky 2013 byly společnosti Diadora a Sansha Praha, s. r. o., kteří věnovali do soutěže dárkové poukazy. Společnost Diadora se zabývá prodejem sportovní obuvi a proto věnovala do soutěže dárkové poukazy pro soutěže na nákup sportovní obuvi v hodnotě 500,- Kč, 1000,-Kč a 1500,-Kč, kteří se 49
umístí na prvních třech místech v každé věkové kategorii a disciplíně. Stejně jako společnost Diadora se firma Sansha Praha, s. r. o. zabývá prodejem obuvi, ale také prodejem tanečního oblečení. Do soutěže věnovala tato společnost dárkové poukazy s 20%, 30% a 50% slevou na nákup sportovního oblečení a obuvi opět pro soutěžící, kteří se umístí na prvních třech místech v každé soutěžní disciplíně. Společnost Dancephoto spolupracuje s Czech Dance Organization již řadu let a řadí se mezi větší sponzory všech soutěží. Nejenom, že se stará o fotodokumentaci během konání taneční soutěže, ale také věnovala dárkový poukaz, ve formě památeční fotografie s logem MČR 2013, pro všechny Mistry České republiky 2013. Na oplátku mají vždy přednostní právo s výběrem prostor pro vystavění svého cestovního fotoateliéru. Dalším sponzorem byla firma Max Factor, která obdarovala všechny tanečníky, kteří se probojovali do finálových kol, malými kosmetickými produkty, jako jsou například make-up, řasenka, rtěnka a jiné. Firmy Top Dívka a Popcorn věnovaly do soutěže starší čísla časopisů, které byly rozdány, jako cena útěchy, všem tanečníkům, kteří se účastnili Mistrovství České republiky 2013. Dalšími partnery Mistrovství České republiky 2013 jsou Fajn Rádio, televizní stanice VOYO a Dance Life Expo.
4.3 Zhodnocení celé taneční soutěže Taneční soutěž na úrovni Mistrovství České republiky není problém uspořádat, pokud má člověk chuť a čas. Ale vždy je k tomu zapotřebí nutná dávka nadšení pro uskutečnění věci, jelikož druh těchto soutěží není ve většině případů výnosný. Mistrovství České republiky 2013 se neřadí do této bezvýnosné kategorie, díky velké návštěvnosti diváků a podpoře města Jablonce nad Nisou pokryly příjmy všechny výdaje spojené s organizací soutěže a naopak vznikl zisk v hodnotě 5 310,-Kč. Nejen po finanční stránce, ale i po stránce organizační se realizace soutěže vydařila. Zpětná vazba od diváků, vedoucích tanečních skupin a i samotných tanečníků byla především pozitivního názoru. Prvním pozitivem byl kladný názor na moderátora celé soutěže, který se postaral nejen o správných a rychlý chod celého dne konání
50
soutěže, ale zároveň dokázal diváky pobavit a tanečníky povzbudit do tanečního výkonu. Vedoucí tanečních skupin kladně hodnotili i výběr prostor pro konání soutěže. Městská hala Jablonec nad Nisou má dostatek parkovacích míst jak pro osobní automobily, tak i pro autobusové výpravy, což není vždy jednoduché zajistit. Taktéž prostory v hale jsou většího rozměru a velkým plusem jsou jednotlivé šatny, kde má téměř každá taneční skupina své zázemí a soukromí, včetně sociálního zařízení. Další výhodou je klimatizované zařízení po celé sportovní hale, které je při takovéto soutěži kladným doplňkem. Jako v každém sportovním odvětví, tak i na taneční soutěži se to neobešlo bez zranění a proto byl velkým pozitivem soutěže i zdravotník, který byl vždy k dispozici na viditelném místě a ve správný čas poskytl první pomoc. Kladně hodnotíme práci všech organizátorů soutěže, kteří po celý den konání soutěže odváděli stoprocentní a bezchybnou práci organizátora. Dokázali zorganizovat chod soutěže tak, aby předešli nežádoucím situacím. Tyto nepříjemnosti se většinou stávají u dětských věkových kategorií a kategorií mini, kdy inspice hledá tanečníka třeba i po celé hale, z důvodu neznalosti přiřazených startovních čísel, které bývají i třímístné. Jedinou výtkou a tím i doporučení do dalších let pořádání tanečních soutěží, bylo lepší sestavení časového harmonogramu. Na Mistrovství České republiky 2013 startovaly mezi prvními taneční disciplíny malé skupiny všech věkových kategorií, které mají nejvíce diváků a fanoušků. A právě pro udržení správné atmosféry během soutěže, bychom doporučili přeřadit tuto soutěžní disciplínu až na závěr celé taneční soutěže. Halu je nutno udržet co nejdéle zaplněnou diváky a fanoušky, protože je příjemnější vystupovat a soutěžit před očima diváků, než před poloprázdným hledištěm. Závěrem je nutno podoktnout, že se organizační tým, pod vedením Czech Dance Organization, vypořádal se zadaným úkolem s maximálním nasazením a velmi uspokojujícím výsledkem. Mistrovství České republiky 2013 byla úspěšně zakončena bez vážnějších komplikací.
51
5 Závěr Bakalářská práce se podrobně věnovala tématu organizace taneční soutěže Mistrovství České republiky 2013 z oblasti tanečního stylu disco dance. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo ukázat, jakým způsobem byla celá taneční soutěž zorganizována a co je u organizace takových soutěží potřeba. Prvním dílčím cílem této práce bylo prostudovat technický předpis Czech Dance Organization. Na základě těchto materiálů jsme zjistili, jakým způsobem taneční soutěž uspořádat a podle jakých technických a soutěžních pravidel postupovat při realizaci taneční soutěže. Druhým dílčím cílem práce bylo prostudovat povinnosti organizátora tanečních akcí. Na základě těchto prostudovaných materiálů jsme zjistili důležité úkoly organizátora taneční soutěže, mezi které patří zajištění organizačního týmu, tanečních prostor, zvukaře a moderátora, dále také zajistit odbornou porotu a zdravotníka. Dalšími důležitými povinnostmi organizátora akce bylo zajistit ocenění pro všechny soutěžní jednotky, které se umístily na prvních třech místech a také ocenění pro tanečníky, kteří se probojovali do finálových kol. Třetím dílčím cílem této bakalářské práce byl popis metodického postupu při realizaci taneční soutěže. Prvním nejdůležitějším krokem bylo zúčastnit se výběrového řízení na organizátora soutěže a na základě usnesení Prezídia Czech Dance Organization bylo získat pozici organizátora taneční soutěže. Dalším krokem organizátora při realizaci taneční akce bylo zajištění prostor pro pořádání soutěže, vytvoření časového harmonogramu, zajištění sponzorů a samotná realizace soutěže.
Závěrem
celé
taneční
soutěže
bylo
popsat
zhodnocení
soutěže,
fotodokumentace pro sponzory, diváky a tanečníky, zveřejnění výsledkových listin na internetových stránkách Czech Dance Organization a v neposlední řadě úklid a předání prostor majiteli pronajatého prostoru. Čtvrtým a zároveň posledním dílčím cílem práce bylo navrhnout případné doporučení pro praxi. Na základě zjištěných informací jsme došli k závěru, že jediným doporučením do dalších ročníků pořádání soutěží byla změna v časovém harmonogramu taneční akce, kdy by bylo vhodné přeřadit taneční disciplínu malé skupiny až na závěr celé taneční soutěže. Na základě zjištěných informací můžeme říci, že důležitým faktorem pro pořádání tanečních soutěží je schopný organizační tým, vyhovující taneční prostory a neméně důležitým článkem jsou sponzoři. V dnešní době se taneční odvětví stává stále více populárnějším sportovním odvětvím, což nám dokazují počty přihlášených 52
tanečníků na Mistrovství České republiky 2013. Celkový počet přihlášených tanečníků vzrostl o 40 procent během posledních dvou let. Doufám, že obsah bakalářské práce bude přínosem a pomůže k organizaci dalších podobných tanečních soutěží.
53
6 Literatura 1. ARMSTRONG, G. KOTLER P. Marketing. Praha, Česká republika: Grada. ISBN 978-80-247-0513-2. 2. BALÁŠ, Radek. Tance 20. století. Olomouc: HANEX, 2003. ISBN 80-8578340-1. 3. BĚLOHLÁVEK, František. Management. Olomouc: Rubico, s. r. o., 2001. ISBN 80-85839-45-8. 4. ČÁSLAVOVÁ, Eva., Management v tělesné výchově a sportu. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0050-1. 5. ČÁSLAVOVÁ EVA. Management a marketing sportu. Praha: Olympia, 2009. ISBN 978-80-7376-150-9. 6. DĚDKOVÁ, J., HONZÁKOVÁ, Základy marketingu. Liberec: TU v Liberci, 2005. 202 s. ISBN 80-7083-908-2. 7. JANEČEK, Václav. Úvod do taneční pedagogiky. Praha: Akademie múzických umění, 2013. ISBN 978-80-7331-267-1. 8. KUBIAS, Sáva. Úvod do managementu. Liberec: Technická Univerzita v Liberci, 2011. ISBN 978-80-7372-771-0. 9. NOVOTNÝ, J., Ekonomika sport. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 80-85866 10. VEBER, Jaromír. Management: Základy moderní manažerské přístupy. Praha: Management Press, s. r. o., 2011. ISBN 978-80-7261-200-0.
54
Internetové zdroje 1. Historie tance. [online]. [cit. http://www.phatbeatz.cz/historie-tance 2. IDO [online]. [cit. 2014-03-28]. dance.com/ceis/webHomeIdo.doc
2013-12-08].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.ido-
3. O nás [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z:http://www.czechdance.org/index.php?option=com_content&view=category& layout=blog&id=144&Itemid=215 4. Soutěžní a technická pravidla. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z :http://www.czechdance.org/index.php?option=com_content&view= article&id=1802:soutni-a-technicka-pravidla-formace-2014&catid=65:tiskovezrpavy&Itemid=93
55
Seznam příloh Příloha č. 1 – Dílčí protokol semifinálové kolo duo JVK Příloha č. 2 – Výsledková listina duo HVK Příloha č. 3 - Diplom MČR 2013 Příloha č. 4. – Propozice MČR 2013 Příloha č. 5 – Propozice MČR 2013
56
Příloha č.1 - Dílčí protokol semifinálové kolo duo JVK
Příloha č. 2 – Výsledková listina disciplína duo HVK
Příloha č. 3- Diplom MČR 2013
Příloha č. 4 – Propozice MČR 2013
Příloha č. 5 – Propozice MČR 2013