Orchestrální akademie

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Studijní obor: Hra na lesní roh

Orchestrální akademie Bakalářská práce

Autor práce: Eliška Adamová Vedoucí práce: prof. MgA. Jindřich Petráš Oponent práce: odb. as. MgA. Zuzana Rzounková, Ph.D.

Brno 2014

Bibliografický záznam ADAMOVÁ, Eliška. Orchestrální akademie [Orchestral academy]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra dechových nástrojů, 2014. 32 s. Vedoucí diplomové práce prof. MgA. Jindřich Petráš

Anotace Tato bakalářská práce přibližuje nový projekt pro mladé hráče, který vznikl před pár lety. Vysvětluje, co pojem orchestrální akademie znamená, popisuje, jak projekt funguje a jaké jsou jeho výhody a nevýhody. Práce je rozdělena do několika kapitol, které se zaměřují na popis jednotlivých orchestrů a jejich orchestrálních akademií. U nejvýznamnějších orchestrálních akademií v České republice je uveden i samotný vývoj daného hudebního tělesa. Důležitou součástí mé práce jsou rovněž rozhovory s významnými členy těchto hudebních projektů a také můj osobní názor na dané téma.

Annotation This thesis describes a new project for young musicians, which was created a few years ago. It explains what the term orchestral academy means, provides details about how it works and what are its advantages and disadvantages. The work is divided into several chapters, which are concentrated on a description of particular orchestras and their orchestral academy. Together with the most important orchestral academies in the Czech Republic there are also origins and developments of those orchestras, too. The thesis also includes a significant part where are interviews with important members of this musical project and my personal opinion to this topic.

Klíčová slova Orchestrální akademie, orchestr, konkurz, Prague Philharmonia – PKF, Česká filharmonie, Filharmonie Brno, Nadační fond, Berlínská filharmonie, Bamberský symfonický orchestr

Keywords Orchestral academy, orchestra, audition, Prague Philharmonia – PKF, Czech Philharmonic, Brno Philharmonic, Foundation, Berlin Philharmonic, Bamberg symphony orchestra

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a prameny. V Brně, dne 13. dubna 2014

Eliška Adamová

Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří obohatili a zpestřili moji bakalářskou práci prostřednictvím uskutečněných rozhovorů a to zejména panu Svatoplukovi Zaalovi, paní Adéle Bartákové a slečně Adéle Triebeneklové.

Obsah PŘEDMLUVA ...................................................................................................................................... 1 ÚVOD .................................................................................................................................................... 2 1.

CO JE ORCHESTRÁLNÍ AKADEMIE? ................................................................................ 3

2.

PRAGUE PHILHARMONIA - PKF ........................................................................................ 5 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

3.

VZNIK ORCHESTRU .................................................................................................................... 5 ORCHESTRÁLNÍ AKADEMIE V PKF .............................................................................................. 6 ROZHOVOR S PANEM SVATOPLUKEM ZAALEM .......................................................................... 7 ROZHOVOR SE SLEČNOU ADÉLOU TRIEBENEKLOVOU .............................................................. 11 UKÁZKA KONKURZU PRO LESNÍ ROH DO ORCHESTRÁLNÍ AKADEMIE V PKF............................. 14

ČESKÁ FILHARMONIE ........................................................................................................ 16 3.1 3.2 3.3

VZNIK ORCHESTRU .................................................................................................................. 16 ORCHESTRÁLNÍ AKADEMIE V ČESKÉ FILHARMONII ................................................................. 18 ROZHOVOR S PANÍ ADÉLOU BARTÁKOVOU .............................................................................. 19

4.

ORCHESTRÁLNÍ AKADEMIE VE FILHARMONII BRNO ............................................ 22

5.

NADAČNÍ FOND JIŘÍHO KOUTA ...................................................................................... 23

6.

ORCHESTRÁLNÍ AKADEMIE V NĚMECKU ................................................................... 24 6.1 6.2

7.

ORCHESTRÁLNÍ AKADEMIE V BERLÍNSKÉ FILHARMONII .......................................................... 24 ORCHESTRÁLNÍ AKADEMIE V BAMBERSKÉM SYMFONICKÉM ORCHESTRU ............................... 26

VLASTNÍ NÁZOR ................................................................................................................... 28

ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 30 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................................................... 31

Předmluva Tématem této bakalářské práce je orchestrální akademie. Jedná se o nový projekt pro mladé a talentované hráče, který však není všeobecně dostatečně znám. Projekt nabízí jedinečnou možnost mladým muzikantům začlenit se do orchestru a připravit se tak na budoucí život profesionálního hráče. Ve své práci nejprve podrobně vysvětluji, co vlastně projekt orchestrální akademie znamená. Dále se věnuji principu orchestrálních akademií, jejich fungování, výhodám a nevýhodám. Prostřednictvím své bakalářské práce bych současně také ráda inspirovala mladé hudebníky k začlenění se do tohoto projektu, který je pro mnohé stále ještě velkou novinkou. Jednou z kapitol mé práce je Prague Philharmonia – PKF, která jako první v České republice zahájila projekt orchestrální akademie. Součástí zmíněné kapitoly je vývoj orchestru a rozhovor se Svatoplukem Zaalem, vedoucím orchestrální akademie v PKF. Práce je dále obohacena o rozhovor s Adélou Triebeneklovou, členkou orchestrální akademie PKF a České filharmonie. Následující kapitola je věnována České filharmonii, její historii a též nově zavedené orchestrální akademii. Významnou částí je pak rozhovor s paní Adélou Bartákovou, vedoucí orchestrální akademie v České filharmonii. Věnuji se také vysvětlení rozdílu mezi těmito dvěma orchestry, tomu, jak se jejich pohledy a požadavky na různá témata liší. V bakalářské práci rovněž zmiňuji orchestrální akademii ve Filharmonii Brno a Nadační fond Jiřího Kouta v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK. Součástí mé práce je rovněž porovnání orchestrálních akademií v České republice a v Německu. Jako příklad jsou uvedeny dvě orchestrální akademie: v Berlíně a v Bamberku. Jedním z důvodů vybrání tohoto tématu byla potřeba přiblížení dané možnosti studentům, kolegům i pedagogickému sboru. Orchestrální akademie v Evropě a zejména v Německu jsou totiž v současné době velice aktuální a díky velkému zájmu a finančním podporám se dostávají do popředí i v České republice. Závěrem prezentuji i svůj osobní náhled na téma orchestrálních akademií. Sama jsem měla možnost tento projekt zažít a velice jej obdivuji. Ráda bych proto své zkušenosti předala dál prostřednictvím zvoleného tématu.

1

Úvod V úvodu bych ráda nastínila, z jaké literatury a jakých pramenů jsem čerpala informace ke své bakalářské práci. Tématem této práce je orchestrální akademie, která byla v České republice zavedena teprve nedávno, a proto se až nyní o ní začínají hráči dozvídat. K tomuto tématu bohužel není k dispozici mnoho informací. Pramenů je málo, řadí se mezi ně například propagační materiál. Dodnes nebyla sepsána, natož publikována žádná literatura ani diplomová práce na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V mé práci se proto převážně opírám jak o vlastní zkušenosti s orchestrální akademií, tak o internetové stránky, na kterých se nacházejí informace a nabídky konkurzů do jednotlivých orchestrálních akademií, v Prague Philharmonia – PKF, v České filharmonii, nově ve Filharmonii Brno, v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK a v zahraničí. Mé téma také doplňují rozhovory s důležitými lidmi, kteří mají praxi nebo určité postavení v této oblasti.

2

1. Co je orchestrální akademie? Orchestrální akademie je unikátní projekt pro mladé hráče, který je pro hudební dění v České republice velkou novinkou. Tento projekt umožňuje talentovaným jedincům zdokonalit se ve hře na své hudební nástroje a také se v hudbě více vzdělat ještě před tím, než se hráči stanou členy orchestru na plný úvazek. Orchestrální akademie v České republice byla založena teprve nedávno, v roce 2008. Prvním, kdo tento nápad uskutečnil, byla Prague Philharmonia – PKF. Prvotním cílem PKF bylo odlišení se od ostatních orchestrů a zrealizování něčeho nového. Jako vzor si orchestr zvolil Německo, kde jsou orchestrální akademie běžně zavedeny ve většině symfonických orchestrů i v orchestrech operních. Dalším, kdo včlenil orchestrální akademii do svého chodu, byla Česká filharmonie. Oba tyto orchestry mají přesnou představu fungování tohoto nově vzdělávacího projektu a jsou s ním velice spokojeni. O tom svědčí i nové informace, že akademii přebírají i další orchestry, jako je například Filharmonie Brno nebo podobnou formu – Nadační fond Jiřího Kouta, který má Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Po absolvování konzervatoře, vysoké školy nebo jiného hudebního vzdělání není často jednoduché se v hudbě uplatnit. Navíc v České republice není dostatek odborných vysokých škol. Na hudební vzdělání se specializují pouze tři vysoké školy – Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Akademie múzických umění v Praze a Fakulta umění Ostravské univerzity. Ačkoli mají studenti možnosti zahrát si v amatérských, školních či příležitostných orchestrech nebo mají povinnou účast ve školních orchestrálních projektech, nemusí vždy mít ve svém věku dostatek zkušeností, aby uspěli u konkurzu do profesionálního tělesa. Tento projekt proto mladým hráčům poskytuje příležitost zahrát si v kvalitním a renomovaném orchestru s ne příliš vysokými požadavky na přijetí. Orchestrální akademie je takzvaným mezníkem mezi amatérským a profesionálním životem a usnadňuje přechod mezi studiem a pracovním životem. Tento projekt je hlavně založen na důkladné přípravě mladých umělců. Akademici jsou začleňováni do orchestru, vzděláváni díky soukromým lekcím a komorní hudbě. Také je jim ukázán orchestr z druhé strany, jeho příprava a zkoušení, což je pro jejich budoucí profesionální život umělce velmi důležité. Orchestrální

3

akademie slouží převážně jako částečné úvazky, avšak s ohledem na věk hráčů. Výhody akademie jsou v jednodušším konkurzu oproti náročnějšímu konkurzu na pozice na plný úvazek a v přístupu dalších členů orchestru. Na akademiky nejsou totiž kladeny tak vysoké požadavky a jejich chyby se více tolerují. Ostatní hráči orchestru jsou ke studentům shovívavější a většinou je jejich záměrem co největší zlepšení dosavadních kvalit akademiků a předávání zkušeností ze své orchestrální praxe. Některé orchestry přímo zastávají názor, že orchestrální akademie slouží k výchově nových členů jejich orchestru či budoucích nástupců. Každá orchestrální akademie v České republice nebo v zahraničí má své vlastní požadavky i finanční ohodnocení a liší se také samotným průběhem studia. Jednotlivé orchestry mají na studenty konkrétní požadavky, které mohou nebo nemusí v průběhu let měnit. Rozdíly mezi nejrůznějšími akademiemi jsou ale převážně malé. Týkají se obvykle počtu odehraných projektů nebo finanční stránky. V Německu díky rozsáhlosti a dlouhodobosti orchestrálních akademií mohou být tyto rozdíly poněkud větší, avšak v České republice se v tuto dobu orchestrální akademie skoro neliší. Až teprve s jejich dalším rozvojem a vývojem se zjistí, zda všechny podmínky a požadavky byly dostačující.

4

2. Prague Philharmonia – PKF 2.1 Vznik orchestru Prague Philharmonia – PKF, dříve Pražská komorní filharmonie, vznikla přibližně v roce 1994 a byla zapsána do rejstříku prospěšných prací dnem 13. 3. 1996. Hlavním iniciátorem založení orchestru byl dirigent Jiří Bělohlávek 1, který usiloval o komorní orchestr složený z mladých hudebníků. Po roce 1996, kdy bylo toto hudební těleso oficiálně založeno, se stalo jedním z nejprestižnějších a nejznámějších v České republice, v Evropě i ve světě. Většina zakládajících členů je stálými hráči v orchestru do dnešní doby. Jsou výbornými hudebníky, plní energie, nasazení, jejichž cílem je vysoká úroveň hrané hudby. Obsazení orchestru je podobné jako v období vídeňského klasicismu, avšak rozsah se v závislosti na repertoáru může zmenšovat nebo zvětšovat, a to právě díky externím hráčům nebo studentům z orchestrální akademie. Hudební možnosti orchestru jsou široké od barokních děl, přes klasická, romantická, až po soudobou – hudbu 20. a 21. století, čímž orchestr získává na zajímavosti. Cílem PKF není pouze provozování hudby, ale i zaškolování mladých talentů a vzdělávání dětí. Tento orchestr jako jeden z prvních začal pořádat zajímavé a tematické koncerty pro nejmenší i pro jejich rodiče. Dětský klub Notička společně s hráči uskutečňuje programy, kde děti seznamuje s hudbou, vzdělává je a snaží se rozšířit jejich umělecké cítění, a to vše zábavnou formou. Tyto dětské koncerty jsou velmi oblíbené a posluchači se mohou na každém dalším setkání těšit na nové zážitky. PKF koncertuje po celé České republice i v zahraničí, například v Německu, Švýcarsku, Itálii, Japonsku, Číně nebo ve Spojených státech. Natáčí CD, hostuje na mnoha festivalech. Spolupracuje s věhlasnými sólisty, mezi které patří Elina Garanča2, Anna Netrebko3, Rolando Villazón4, Placido Domingo5či Magdaléna 1

Jiří Bělohlávek (24. 2. 1946 Praha) – český dirigent, působící v Praze, Brně, Německu a Americe. V této době vyučuje dirigování na Akademii múzických umění v Praze. 2 Elina Garanča (1976 Riga) – celosvětově uznávaná lotyšská operní mezzo-sopranistka. Působí převážně v Rakousku a v Německu. 3 Anna Netrebko (18. 9. 1971 Krasnodar) – jedna z nejvýznamnějších operních zpěvaček současnosti, sopranistka. Vystupovala například v Covent Garden, v Metropolitní opeře nebo na Salzburském festivalu. K ruskému občanství jí bylo v roce 2006 uděleno občanství rakouské. 4 Rolando Villazón (22. 2. 1972 Ciudad de México) – mexický operní pěvec, tenorista. Představil se v Covent Garden v Londýně, v Metropolitní opeře v New Yorku a v dalších zemích po celém světě.

5

Kožená6. Prvním šéfdirigentem a uměleckých vedoucím byl Jiří Bělohlávek, který zde působil až do sezóny 2005/06 a v současné době s tímto orchestrem nadále spolupracuje. Dalším dirigentem byl Kaspar Zehnder7 a později Jakub Hrůša8, pod jehož vedením dnes orchestr jen vzkvétá.

2.2 Orchestrální akademie v PKF Cílem založení orchestrální akademie v PKF, vůbec první akademie v České republice, bylo vyhledávání mladých hudebníků. Již po prvním roce fungování se ukázalo, že založení nového projektu bylo pro orchestr správnou volbou. PKF založila orchestrální akademii v roce 2008. V této době podobná možnost pro uplatnění mladých talentů v České republice chyběla, a tímto počinem se PKF od ostatních orchestrů zcela odlišila. Orchestr začal nabízet nové zkušenosti mladým, talentovaným hráčům, poskytovat jim praktické zkušenosti, vzdělání v orchestrální i sólové hře a napomáhat jim v profesním růstu. Orchestrální akademie se stala velkým přínosem nejen pro studenty a mladé hráče, ale i pro orchestr samotný, a to například v rozšiřování tělesa na jednotlivých koncertech. Orchestrální kurz v PKF trvá deset měsíců: od září do června. Detailní rozvrh výuky orchestrálních partů i praxe jsou individuální s důrazem na harmonogram pro danou sezónu. Soukromá výuka obsahuje 20 lekcí, tedy dvě vyučovací hodiny za měsíc. Výuka se skládá z nastudování partů před koncerty PKF nebo popřípadě libovolných ukázek, které si žák přichystá. Orchestrální praxe zahrnuje účast na dvaceti projektech pořádaných PKF v České republice nebo v zahraničí. Projekty mohou být vybrány z koncertů klasické, soudobé nebo komorní hudby pro jednotlivé koncerty či turné. Každý nový člen akademie získá lektora, se kterým absolvuje individuální lekce a který je mu nápomocen v jeho orchestrálním působení. Po 5

Placido Domingo (21. 1. 1941 Madrid) – uznávaný španělský operní pěvec, tenorista. Působí v severní Americe, v Mexiku a hostuje po celém světě. Často je obsazován do inscenací v Metropolitní opeře a Covent Garden. 6 Magdaléna Kožená (26. 5. 1973 Brno) – česká mezzo-sopranistka. Studovala konzervatoř v Brně, vyhrála International Mozart Competition v Salzburgu. Věnuje se převážně koncertnímu vystupování a recitálům. Její manžel je Sir Simon Rattle – šéfdirigent Berlínských filharmoniků. 7 Kaspar Zehnder (27. 8. 1970 Riggisberg) – švýcarský dirigent, spolupracuje s Českou republikou – Magdalena Kožená, Jana Boušková, FOK, Filharmonie Brno, od roku 2005 do roku 2008 byl šéfdirigentem PKF. 8 Jakub Hrůša (23. 7. 1981 Brno) – vystudoval gymnázium v Brně a Akademii múzických umění v Praze pod vedením Jiřího Bělohlávka, byl šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně,

6

skončení kurzu obdrží hráč certifikát vydaný právě PKF, který potvrzuje účast v orchestrální akademii. Působení v akademii je omezeno na dva roky, tudíž je možné kurz po jednom roce znovu opakovat, avšak konkurz musí být splněn znovu. Přihlásit se může jakýkoliv hudebník z České republiky, států Evropské unie nebo dalších zemí, který 1. září, kdy se kurz zahajuje, splňuje věkovou hranici mezi osmnáctým a třicátým rokem. Uchazeč musí mít dovršené hudební vzdělání potvrzené maturitou či absolutoriem z konzervatoře nebo diplomem z vysoké školy. Hráči jsou vybráni na základě úspěšného složení konkurzu, který vypisuje PKF. Daná přehrávka je složena ze sólového vystupování a hry partů. V případě nespokojenosti může být kurz předčasně ukončen buď ze strany PKF, nebo hráče. Každému akademikovi je uděleno stipendium ve výši 40 000 Kč na celou sezónu, které je rozděleno do měsíčních plateb. Při splnění standardních podmínek může být hráč osloven mimo rámec akademie jako výpomoc orchestru a podle toho být také honorován. PKF akademikům neposkytuje nástroje, koncertní oděv, ubytování ani neplatí individuální výlohy spojené s dopravou na místo hudební činnosti. Pro sezónu 2013/14 jsou v orchestrální akademii obsazena tato místa – první housle, druhé housle, viola, violoncello, kontrabas, flétna/pikola, hoboj, klarinet, fagot/kontrafagot, lesní roh, trubka, bicí.

2.3 Rozhovor s panem Svatoplukem Zaalem Svatopluk Zaal se narodil v roce 1972 v Poličce. V letech 1986 až 1992 studoval obor trubka ve třídě pana prof. B. Dvořáčka a později pokračoval ve studiu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně u doc. Jana Brody. Působil v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu a v Pražském komorním orchestru. Od roku 1994 je členem PKF a současně vyučuje na Gymnáziu a Hudební škole hlavního města Prahy. Uskutečnění rozhovor zpestřil bakalářskou práci o pohled vedoucího orchestrální akademie v PKF na tento nový projekt, akademiky i vztahy, které s nastoupením akademika do akademie vznikají. působí po celém světě: Anglie, Německo, Japonsko, Amerika. Věnuje se i operní tvorbě. V současné době je šéfdirigentem a hudebním ředitelem PKF.

7

Co bylo popudem k vytvoření orchestrální akademie v PKF? Iniciativa vzešla od pana Petra Bendy, který byl prvním vedoucím orchestrální akademie v PKF. Nyní je houslistou v Ostravské filharmonii. Studoval v zahraničí, kde ho jeho pedagog seznámil s orchestrální akademií, přiblížil mu, v čem spočívá a jak funguje. Dalším iniciátorem byl koncertní mistr Jan Fišer9, který se s touto novinkou seznámil při svých studiích v Americe. S jakým cílem PKF orchestrální akademii zakládala? Jedním z cílů založení orchestrální akademie bylo odlišení se od ostatních orchestrů. Já osobně si myslím, že je to fantastická příležitost pro studenty, kteří začínají působit v orchestrech. Po několikahodinovém rozhovoru pana Bendy s ředitelem PKF, týkajícího se získání grantů a finančního navýšení, vznikla v roce 2008 naše orchestrální akademie. Jak jste získal pozici vedoucího orchestrální akademie? Po odchodu pana Petra Bendy na Moravu se ředitel PKF rozhodl jmenovat koordinátorem orchestrální akademie pouze jednu osobu společně s inspektorem orchestru, kterým jsem již byl. V čem spočívá funkce vedoucího orchestrální akademie? Funkce například zahrnuje vypisování konkurzů, korekci podmínek pro uchazeče (úpravy a kontroly správnosti partů), osobní podílení se na konkurzech nebo korespondování a vyjednávání s potencionálními uchazeči. Dále je vedoucí orchestrální akademie v kontaktu s lektory, kontroluje účast akademika na projektech a na soukromých hodinách, které jsou v rámci akademie. Jak PKF vnímá akademiky? Co se týče mého postoje k akademikům, považuji je za své kolegy a rovnocenné partery. Vím, že dotyčný student nemusí a většinou ani nemá dostatečné zkušenosti v orchestru, a proto mnohdy může být vystresovaný nebo vyplašený. Akademikovi předávám z hraní co možná nejvíce vlastních poznatků a připravuji ho na precizní hru v orchestru. Myslím si, že je dobré, aby každý hráč již ve svém mládí přistupoval 9

Jan Fišer – člen PKF od roku 2004, hráč prvních houslí a koncertní mistr.

8

ke hře poctivě, nic nezanedbával a hlavně na sobě hodně pracoval, protože to se mu v pozdějších letech zúročí. Snažím se ho ale na druhou stranu i uklidnit a dostat ho nejlépe „úsměvnou formou“ do klidné nálady. V hraní se ale s akademiky řeší většinou pouze detaily. Na základě konkurzu již porota pozná, zda student svůj hudební nástroj ovládá nebo ne. Jak dirigenti nahlížejí na akademiky? Hostující dirigenti konkrétní členy orchestrální akademie ani neznají, pouze vědí, že je u nás zavedená. Šéfdirigent Jakub Hrůša10 akademiky zná, protože ví, kdo je stálým hráčem a kdo ne, ale nerozlišuje je. Důležité je, aby orchestr hrál dobře jako celek, a pokud je šéfdirigent s něčím nespokojený, reaguje na oba stejně. Jaká je obtížnost konkurzů do orchestrální akademie v PKF? Konkurz se skládá ze dvou částí, sólové skladby a hry partů. Party si vybírá každá skupina zvlášť. Nemyslím si, že je konkurz jednoduchý, ale řekl bych, že je jednodušší, než jaký by byl do stálého zaměstnání. Pokud hráč uspěje v konkurzu, nabídne mu PKF roční orchestrální kurz, ale negarantuje mu, že v orchestru musí zůstat. Jsou případy, kdy akademik odejde, například za studiem do zahraničí nebo za jinou prací. Bohužel je i možnost, pokud orchestr není s akademikem spokojen, se s ním rozloučit i ze strany PKF, ale takové případy se vyskytují jen ojediněle. Může být orchestrální akademie považována za určitou přípravu na stálé zaměstnání v orchestru? Určitě. Tento orchestrální kurz může hráče v hudební praxi jen posunout a umožní mu získat mnoho zkušeností, nejen hráčských ale i lidských. Člověk by měl nejen podávat kvalitní výkony, ale měl by se i začlenit do kolektivu. Jaká je spokojenost s orchestrální akademií z pohledu akademiků? Myslím, že velká. Samozřejmě každý hráč s orchestrální akademií být spokojen nemusí, ale podle reakcí našich akademiků soudím, že je pro mladé hráče velkým přínosem. 10

Jakub Hrůša – viz kapitola – Vznik orchestru (Prague Philharmonia – PKF)

9

Je nějaká nevýhoda orchestrální akademie? Já v orchestrální akademii žádnou nevýhodu nevidím. Možná jen to, že se s některými výbornými hráči a skvělými lidmi po roce nebo dvěma musíme rozloučit. U některých akademiků pociťujeme velkou oporu a hlavně přínos celému orchestru. Je velká škoda, když jsme s někým na 100 % spokojeni a nadále s námi nemůže pokračovat. Občas se ale vyskytne možnost zahrát si v orchestru jako výpomoc, tak alespoň touto cestou se s daným hráčem můžeme potkat znovu. Neuvažovala PKF o prodloužení orchestrální akademie na dva roky? Musím přiznat, že ano. Stanovy si PKF totiž určuje sama. S kolegy a panem ředitelem jsme se ale shodli, že roční kurz je pro nás lepším řešením. Na rozdíl od České filharmonie nemáme tak vysoké a stálé finanční prostředky, a proto ponecháváme naši orchestrální akademii pouze na jeden rok. Měl vznik orchestrální akademie v České filharmonii dopad na orchestrální akademii v PKF? Trochu ano. Většina hráčů ale přišla, (před těmi dvěma lety, kdy byl poprvé uskutečněn konkurz do akademie České filharmonie), na oba konkurzy. Ohlas a renomé má samozřejmě Česká filharmonie větší. Mimo jiné výhodou akademie v České filharmonii je to, že má obsazení pro všechny druhy nástrojů, u nás například tuba nebo trombon chybí. A co se týče studentů ze zahraničí, pro které jsou orchestrální akademie také určeny, u nich je v povědomí hlavně Česká filharmonie. Pociťuje PKF rivalitu vůči orchestrální akademii v České filharmonii? Rivalitu jako takovou z naší strany určitě nepociťujeme. Je pravdou, že Česká filharmonie bude v České republice s největší jistotou fungovat i nadále. Mají státní dotace, velký management, vlastní budovu a mnoho dalších výhod. My, abychom upoutali diváky, se musíme snažit vymýšlet nadčasové projekty a zajímavé koncerty. Jedna z odlišností je například dětský klub Notička. Dříve jsme se lišili právě i orchestrální akademií, kterou Česká filharmonie již také zavedla a bohužel tím tato odlišnost zanikla.

10

2.4 Rozhovor se slečnou Adélou Triebeneklovou Adéla Triebeneklová je v současné době studentkou třetího ročníku bakalářského studia na hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze ve třídě odb. as. Radka Baboráka a doc. Zdeňka Divokého, Ph.D. Absolvovala studium na Hudebním gymnáziu u paní Vladimíry Klánské a na Pražské konzervatoři u prof. Bedřicha Tylšara. Od roku 2012 je členkou orchestrální akademie Prague Philharmonia – PKF, od sezóny 2013/14 působí jako orchestrální akademička v České filharmonii a zároveň je členkou orchestru Opery Národního divadla. Díky rozhovoru s Adélou Triebeneklovou je bakalářská práce obohacena o pohled akademika na orchestrální akademie. Jaká byla Vaše motivace k tomu, abyste se přihlásila ke konkurzu do orchestrální akademie? Největší motivací bylo dostat se do profesionálního orchestru. Před tím jsem hrála jen ve studentských orchestrech a přála jsem si zažít něco jiného. Také jsem chtěla zažít pocit, který má člověk, když se konkurzu účastní. Je to úplně něco jiného, než když vystupuje sólově. Byl konkurz do orchestrální akademie snazší než do stálého orchestru? Já jsem konkurz do akademie vnímala podobně jako konkurz do stálého orchestru, v mém případě do Státní opery v Praze. Co se týče trémy, ta byla stejná. Konkurz je velká stresová situace, ať už je kamkoliv, a ve své podstatě je i před podobnou komisí. Celkově mohu říci, že konkurz byl náročný, ale přece jen o trochu snazší, než konkurz na stálé místo. Jak jste spokojena s oběma orchestrálními akademiemi? Velice. Oba jsou to skvělé orchestry a člověk si zahraje hodně zajímavých projektů. S PKF hrajeme nejen klasickou hudbu, ale například minulý týden (poznámka – konkrétně 6. listopadu 2013) jsme měli jazzový koncert s Wayenem Shorterem. Akademici tak mají možnost poznat různé druhy hudby a seznámit se i s náročnějšími skladbami.

11

Jaké jsou rozdíly v orchestrální akademii PKF a orchestrální akademie České filharmonie? Jeden z rozdílů se týká kolektivu. PKF je orchestr plný mladých hráčů, kteří nového člena přivítají s „otevřenou náručí“, starají se o něj a přijímají jej bez problémů. Oproti tomu v České filharmonii je společnost jako celek více uzavřená a striktní. Mohou se ale v dané skupině, kam akademik nastoupí, vybudovat i přátelské vztahy. Mají zde skvělý management a organizaci. Zkoušky začínají v přesný čas a před každým projektem předstoupí pověřená osoba, která všem pana dirigenta představí a přečte jeho životopis, což je velmi zajímavé. Doporučila byste akademii dalším mladým hráčům? Rozhodně. Je to perfektní zkušenost. Hráč se naučí spoustu nových věcí a získá mnoho zážitků. Pozná výborné dirigenty a skvělé sólisty. Jaké jsou výhody orchestrální akademie? Oproti sólovému vystupování se mladí muzikanti naučí hrát ve velké sestavě hráčů, naučí se vnímat hraní kolegů a přizpůsobit se jim. Navíc, pokud hráč podává dobré výkony, ostatní si ho zapamatují. Akademik tím získá možnost být do budoucna zván na jiné koncerty mimo akademii nebo třeba i do jiného orchestru a o tom hudební život vlastně je. Najdou se i nějaké nevýhody orchestrálních akademií? Nevýhody, podle mého názoru, skoro žádné nejsou, možná finanční, ale to se týká vlastně celého orchestru. Kdyby mi ale bylo sděleno, že působení v akademiích je zadarmo, šla bych do toho stejně. Jaký je Váš pocit ve skupině? V PKF se cítím dobře. V České filharmonii se cítím spokojeně, i když trochu uzavřeně. Možná je to způsobené i tím, že tam hraje můj pan profesor, a proto k této skupině pociťuji větší respekt. Jak orchestry přijímají akademiky? Jako žáky nebo jako kolegy?

12

V každé skupině je to nejspíše úplně jiné. V mém případě si myslím, že mě oba orchestry považují za kolegyni. Nesnaží se akademiky podceňovat, naopak jim hlavně radí, jak se zlepšovat. Jsou projekty akademikům určovány? Liší se v tomto směru od sebe PKF a Česká filharmonie? V PKF bývají projekty doporučovány, ale lze si je s vedoucím skupiny domluvit. Ve velkých koncertech, kde jsou například čtyři lesní rohy, má akademik takzvanou nepsanou povinnost se těchto akcí účastnit. Za jeden měsíc by měl akademik takto odehrát dva projekty, pokud se mu to ale nepodaří, je možné si projekty posunout a další měsíc hrát víc. V PKF se za projekt počítají i koncerty v zahraničí, což je velmi příjemné. Na rozdíl od toho v České filharmonii si hráč své projekty vybírá zcela sám. Když se akademik na nějaký koncert necítí nebo se ho nemůže zúčastnit, je možné si vybrat jiný. V orchestru je totiž dalších osm hornistů, kteří mohou hrát. Oproti tomu v PKF jsou pouze čtyři hornisté a dva z nich jsou na postu prvního, tudíž domluva může být někdy složitější. Bohužel ale v České filharmonii nemají akademici možnost zájezdů. Musejí být pouze osloveni ostatními hráči, na základě nedomluvení se mezi hráči stálými, ale předem si zájezd jako projekt vybrat nemohou. Projektů musí akademik odehrát za celou sezónu celkem 10, a to znamená nejlépe jeden za měsíc. Každý projekt je složen ze zkoušek, které probíhají od pondělí do středy, a dvou koncertů ve čtvrtek a v pátek. Oproti tomu v PKF bývají projekty nárazové. Z jaké orchestrální akademie máte bohatší zkušenosti? Jelikož jsem v PKF déle, čerpám více z ní, ale myslím, že získané zkušenosti z obou hudebních těles jsou rovnocenné a opravdu velké. V České filharmonii se pracuje velmi detailně, co se týče nás, skupiny lesních rohů, pracujeme hodně s druhem nasazení a dynamikou. PKF klade oproti tomu důraz na celkový zvuk nejen skupiny ale i orchestru. Jaká je Vaše největší zkušenost, kterou jste získala po dobu svého působení v těchto dvou orchestrálních akademiích? Nejvíce čerpám ze závěrečného koncertu soutěže Pražské jaro, který byl v květnu tohoto roku. Nejen proto, že soutěž byla pro náš obor a já měla možnost s PKF 13

finalisty doprovázet, ale i proto, že můj part v orchestru nebyl lehký a hodně mě naučil. Je to velká zkušenost hrát se sólistou stejného nástroje. Člověk hráče více vnímá a snaží se mu i z orchestru vyhovět – stylem i barvou tónu. Ještě teď, když si na tyto koncerty vzpomenu, mám husí kůži. Má akademik nějaké úlevy v orchestru? Myslím, že ne, alespoň já jsem se s tím zatím nesetkala. Napomáhá Vám nyní ve stálém zaměstnání ve Státní opeře nějakým způsobem Vaše minulá účast v orchestrálních akademiích? Určitě. Díky akademiím jsem se dříve v orchestrech seznámila s některými áriemi, které se ve Státní opeře hrají. Avšak působení v opeře je více náročné. Hráč musí udržet pozornost až na tři hodiny, někdy i více a koncerty v orchestrech bývají kratší. Bylo by vhodné podle Vašeho názoru do budoucna zavést orchestrální akademii i do operních orchestrů? Ano. Hráč by získal velké zkušenosti a hlavně by si trénoval pozornost, která je důležitá pro jakékoliv hraní a zejména právě v operách.

2.5 Ukázka konkurzu pro lesní roh do orchestrální akademie v PKF Konkurz do orchestrální akademie v PKF v oboru lesní roh je vždy jednokolový a je složen ze dvou částí. První část je zaměřená na přednesení sólového koncertu a druhá část je hra vybraných partů. Pro sezónu 2011/12 v oboru lesní roh, kdy jsem měla možnost se konkurzu zúčastnit a uspět, byl vybrán Koncert od Wolfganga Amadea Mozarta číslo 2 Es dur KV 417. Z dané skladby byla vybrána první věta Allegro maestoso a věta druhá Andante. Orchestrální party byly vybrány celkem dva. Prvním partem byla část 3. symfonie Es dur, op. 55 neboli Eroica od Ludwiga van Beethovena a druhým se stalo slavné sólo z violoncellového koncertu op. 104 od Antonína Dvořáka.

14

Obr. 1: Ludwig van Beethoven symfonie č. 3, 4. věta Finale: Poco andante

Obr. 2: Antonín Dvořák koncert pro violoncello, 1. věta Allegro

15

3. Česká filharmonie 3.1 Vznik orchestru Orchestr České filharmonie vznikl roku 1896 a během velmi krátké doby si vybudoval velmi dobré renomé v celé Evropě již před první světovou válkou. Nevznikl z dvorních orchestrů bohatých šlechticů jako většina ostatních orchestrů, například v Drážďanech nebo v Berlíně, ale díky velkému úsilí samotných členů. Od druhé poloviny 19. století se začaly objevovat orchestry divadelní, mezi něž se řadil hlavně orchestr Prozatímního divadla, který spolupracoval s orchestrem Německého divadla v Praze. V roce 1873 vznikl z těchto dvou orchestrů spolek s názvem Filharmonie. Velkou zásluhu na samotném vzniku orchestru České filharmonie měl Bedřich Smetana11. Právě on založil v roce 1869 tzv. filharmonické koncerty hrané v Prozatímním divadle. Velká náročnost filharmonických koncertů však vedla k nespokojenosti mezi hráči operního orchestru a vyústila ve stávku, která je považována za další impulz, který vedl k založení samostatného hudebního celku, specializovaného na symfonické koncerty. První koncert České filharmonie se uskutečnil 4. ledna 1896 v Rudolfinu a dirigoval jej Antonín Dvořák12. V orchestru působili i kapelníci z Národního divadla, v té době mladý Oskar Nedbal,13nebo dirigenti ze zahraničí. Od počátku vzniku měla Filharmonie problémy s financemi, proto Oskar Nedbal přišel s návrhem přeměnit Českou filharmonii na „spolek s ručením omezeným“. Nedbal byl zvolen předsedou a sám poskytl finanční prostředky na pomoc jeho fungování. Během první světové války byla práce České filharmonie omezena. V této době vedl orchestr Vilém Zemánek14, později Vítězslav 11

Bedřich Smetana (1824 Litomyšl–1884 Praha) – Jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů v období romantismu, který skládal převážně operní tvorbu. Byl také hudebním kritikem, klavíristou, pedagogem a prvním kapelníkem v Prozatímním divadle. 12 Antonín Dvořák (1841–1904) – celosvětově proslulý český skladatel. Uznávaný pedagog a dirigent, který skládal symfonie, opery, vokálně-instrumentální skladby, komorní hudbu, instrumentální koncerty a působil v Čechách i v New Yorku. 13 Oskar Nedbal (26. 3. 1874 Tábor–24. 12. 1930 Záhřeb) – český skladatel, dirigent a violista. Byl žákem Antonína Dvořáka a členem Českého kvarteta. Stal se celosvětově uznávaným převážně díky svým operetám. 14 Vilém Zemánek (1875–1922) – český dirigent. Českou filharmonii vedl v letech 1903–1918 a účastnil se všech abonentních i populárních koncertů. Byl obviněn z „němectví“ a následně z funkce odvolán.

16

Čelanský15 společně s Václavem Talichem16, který v roce 1919 vedení orchestru převzal. Za jeho éry byl orchestr chloubou nové republiky a velkým přínosem jak po stránce umělecké, tak i organizační, přestože se také nevyhnul finančním potížím. Po odchodu Václava Talicha nastupuje na post šéfdirigenta Rafael Kubelík 17. Během jeho působení se začaly finanční problémy zmenšovat. V roce 1945 dr. Edvard Beneš podepsal Dekret prezidenta republiky o zestátnění České filharmonie. Od této doby se orchestr přiblížil svojí ekonomickou situací hudebním tělesům v západní Evropě. Po komunistickém převratu, naneštěstí pro orchestr, Rafael Kubelík emigroval. Sezónu zachránil Václav Neumann18 a rok poté se na postu šéfdirigenta objevil Karel Ančerl19. Jeho zvolením Česká filharmonie získala stabilitu a vysokou uměleckou úroveň. Ani on se však vlně emigrace nevyhnul a nově jmenovaným šéfdirigentem byl pak v roce 1968 Václav Neumann. Mezi další věhlasné šéfdirigenty patřili Jiří Bělohlávek, Gerd Albrecht20 nebo Vladimir Ashkenazy21. O klidnější období se zasloužili od roku 2001 generální ředitel Václav Riedlbauch22 a dirigent Zdeněk Mácal23. V sezóně 2013/14 je šéfdirigentem České filharmonie Jiří Bělohlávek24. V současné době je orchestr světově uznávaný a má věhlasné renomé.

15

Vítězslav Čelanský (17. 7. 1870–27. 10. 1931) – český dirigent a skladatel. Působil v Národním divadle, v Městském divadle v Plzni, v Městském divadle na Královských Vinohradech i v zahraničí – v Paříži nebo ve Lvově. Šéfdirigentem České filharmonie byl dvakrát po poměrně krátkou dobu, a to v letech 1901 a 1918. 16 Václav Talich (28. 5. 1883–16. 3. 1961) – houslista, pedagog a dirigent. Českou filharmonii řídil v letech 1919–1941. 17 Rafael Kubelík (29. 6. 1914–11. 8. 1996) – český dirigent světového věhlasu, skladatel a syn známého houslisty Jana Kubelíka. Byl šéfdirigentem České filharmonie v letech 1941–1948 a poté emigroval. 18 Václav Neumann (29. 9. 1920 Praha–2. 9. 1995 Vídeň) – uznávaný český dirigent. Byl šéfdirigentem České filharmonie, se kterou natočil mnoho nahrávek. V roce 1977 byl jmenován Národním umělcem. 19 Karel Ančerl (11. 4. 1908 Tučapy–3. 7. 1973 Toronto) – celosvětově známý dirigent. V letech 1950– 1968 byl šéfdirigentem České filharmonie, pod jehož vedením dosáhl orchestr vysoké úrovně. Emigroval do Toronta, kde po zbytek života zůstal. 20 Gerd Albrecht (19. 7. 1935 Essen) – německý dirigent. Působil v Berlíně, v Hamburgu. Byl jedním z prvních zahraničních šéfdirigentů České filharmonie. 21 Vladimir Ashkenazy (6. 7. 1937) – významný dirigent, klavírista ruského původu a další zahraniční dirigent České filharmonie. 22 Václav Riedlbauch (1. 4. 1947) – byl uměleckým šéfem Národního divadla a dnes je generální ředitel České filharmonie. 23 Zdeněk Mácal (8. 1. 1936 Brno) – byl šéfdirigentem České filharmonie. Emigroval do Spojených států amerických, kde dodnes působí. 24 Jiří Bělohlávek – viz kapitola – Prague Philharmonia – PKF

17

3.2 Orchestrální akademie v České filharmonii Česká filharmonie se stala druhým orchestrem v České republice, který založil vlastní orchestrální akademii, a to v sezóně 2012/13. Kurz je převážně zaměřen na orchestrální hru, ale díky koncertům Českého spolku a různým dalším programům pořádaných Českou filharmonií se akademici mohou účastnit i komorní hudby. Předpokládaná délka studia v orchestrální akademii jsou dvě koncertní sezóny, to znamená dvacet měsíců, z nichž každá začíná v září a končí v červnu. Každý rok akademik absolvuje individuální výuku s předními hráči České filharmonie, kde se připravuje na budoucí koncerty. Má nárok na čtyři hodiny výuky za měsíc. Další částí je orchestrální praxe, v jejímž rámci musí splnit 80 orchestrálních frekvencí, což znamená přibližně 10 projektů, každý po dobu jednoho týdne. Orchestrální činnost je převážně soustředěna na abonentní řadu České filharmonie v Praze. Ke studiu se mohou přihlásit hudebníci ve věkovém rozmezí mezi osmnácti a dvaceti šesti lety. Orchestrální akademie v České filharmonii je otevřena pro tyto obory: housle, viola, violoncello, kontrabas, harfa, flétna, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh, trubka, trombon, tuba a bicí nástroje/tympány. V roce 2014 jsou vypsány konkurzy na sezóny 2014/15 a 2015/16. U konkurzu musí být zahrána skladba pro sólový nástroj a vybraný repertoár ze stěžejních orchestrálních partů. Pokud některý z vybraných hráčů odstoupí z akademie dříve, konkurz může být vypsán i mimo období dané pro konkurzy. Česká filharmonie uděluje akademikům stipendium v hodnotě 40 000 Kč na jednu sezónu, které je vypláceno měsíčně. Po absolvování studia je účastníkům vydán certifikát o řádné účasti v orchestrální akademii České filharmonie. Orchestr nezajišťuje nástroje, koncertní oděv, cestovní náklady ani ubytování. Tento projekt orchestrální akademie je zaštítěn Českou komisí pro UNESCO. Se založením orchestrální akademie přišlo do orchestru mnoho nových impulzů a Česká filharmonie díky tomu zdůraznila požadavky na kvalitu hudebního vzdělání pro mladé hráče.

18

3.3 Rozhovor s paní Adélou Bartákovou Rozhovor s paní Mgr. Adélou Bartákovou, vedoucí orchestrální akademie v České filharmonii, proběhl korespondenčně, a to 27. listopadu 2013. Paní Bartáková vykonává nejen funkci vedoucí orchestrální akademie, ale je současně i vedoucí koncertů a projektů v Rudolfinu právě pro tento orchestr. Díky tomuto rozhovoru vyvstal nový a detailnější pohled na orchestrální akademii, její fungování i míru spokojenosti jak ze strany České filharmonie, tak i samotných členů orchestrální akademie. Jak je Česká filharmonie spokojená s fungováním orchestrální akademie? Česká filharmonie vnímá svoji orchestrální akademii jako velký přínos. Kontakt s mladými hudebníky přináší do fungování orchestru nové impulsy. Orchestr si například „mapuje“ prostředí pro případ konkurzů na uvolněná místa v orchestru – hudebník, který je již znám ze svého působení v akademii, může být lépe přijat u konkurzu do orchestru. Členové akademie jsou také zapojováni do edukativních aktivit České filharmonie a prezentují se na jednom koncertě v rámci Českého spolku pro komorní hudbu. Tím obohacují a bezpochyby zpestřují činnost i obraz filharmonie. Bude Česká filharmonie i nadále pokračovat s projektem orchestrální akademie? Ano, jedná se o dlouhodobý projekt, o ukončení činnosti akademie vůbec neuvažujeme. Jak jsou akademici vnímáni jednotlivými skupinami? Jsou s nimi sekce spokojené? Jednotlivé skupiny si členy akademie pochvalují, vedoucí skupin se jim věnují a chtějí jim předat své zkušenosti. Do jisté míry jim ale také působení členů akademie šetří práci (hraje-li člen akademie, logicky nehraje člen filharmonie). Je úroveň konkurzů, kterými akademici projdou, vysoká?

19

Do orchestrální akademie České filharmonie probíhají konkurzy velice podobně jako ty do orchestru. Oba kladou na uchazeče stejně vysoké nároky. Přijatí uchazeči musí splňovat nejvyšší úroveň a nemohou poškozovat dobré jméno orchestru. Jsou zapojeni do všech aktivit orchestru a musí se plně přizpůsobit chodu instituce. To je pro ně ostatně ta největší zkušenost. Jak samotní akademici vnímají fungování orchestrální akademie České filharmonie? Jsou spokojeni? Přáli by si nějaké vylepšení či změnu? Orchestrální akademie České filharmonie funguje teprve druhou sezónu, a jelikož účast každého člena je předpokládána na dva roky, zatím jsme průzkum mezi jejími absolventy nedělali. Chystáme se na to. Zdá se nám ovšem, že jsou členové akademie spokojeni, získávají obrovskou zkušenost ze společného hraní s předními hráči prvního českého orchestru a mají možnost nahlédnout do fungování celého tělesa. Kde vznikl podnět k samotnému vytvoření orchestrální akademie? Pokud vím, podnět vzešel z orchestru. Někteří jeho členové sledovali činnost akademií ve světě a někteří byli sami účastníky některých západních akademií. V dnešní době patří k dobrému jménu každého světového orchestru, aby se zasadil o rozvoj vzdělávání mladých hudebníků, a vlastní akademie je jistě velkým přínosem takovému rozvoji. Jaký byl důvod k vytvoření akademie na dva roky? Inspirovali jsme se u berlínské akademie Herberta von Karajana25. Dvouletý program se nám zdá být tak akorát pro získání zkušeností. Je chod orchestrální akademie náročný? Nevím přesně, myslíte-li organizačně – asi ano. První rok fungování byl náročnější, nyní jsou již všechny mechanismy víceméně nastaveny a fungují přirozeně a lehce. Je vlastně jen jedno vypjatější období, které vyžaduje více času – především v době vypsání a poté v průběhu konkurzů.

25

Herbert von Karajan (1908–1989) – světoznámý dirigent narozený v Salzburgu. Působil v Ulmu, v Cáchách, ve Vídni vedl Státní operu a v Berlíně se stal šéfdirigentem Berlínských filharmoniků. Založil Salzburský festival, který je dnes nejrenomovanějším operním festivalem na světě.

20

Mezi orchestrální akademií České filharmonie a orchestrální akademií PKF existují pouze malé odlišnosti. Je podle Vás mezi těmito dvěma orchestrálními akademiemi nějaká rivalita? Nemyslím si, že by existovala nějaká rivalita. Já ji rozhodně nevnímám. Akademie si jsou sice podobné, samotné orchestry však ne tolik. Jaká je podle Vás motivace pro mladé hudebníky zúčastnit se konkurzu do orchestrální akademie právě do České filharmonie? Myslím, že pro mladé hudebníky je jakákoli účast na konkurzu obrovskou zkušeností. Konkurence v hudebním prostředí je veliká a každá účast v soutěži či konkurzu se počítá. Hudebníci získávají lepší povědomí o úrovni svých kolegů, a to jim může pomoci v rozhodování, kam směřovat po studiích. Každopádně úspěch u konkurzu do orchestrální akademie České filharmonie je bezpochyby také prestižní záležitostí, která může výrazně obohatit životopis mladého umělce.

21

4. Orchestrální akademie ve Filharmonii Brno Dalším zakladatelem orchestrální akademie je nově i Filharmonie Brno. Tento orchestr je zatím posledním a celkově třetím v naší republice, jehož součástí je tento unikátní projekt. Orchestrální akademie v Brně začne fungovat počínaje sezónou 2014/15 a má naprosto stejné podmínky pro vstup jako Česká filharmonie v Praze. Účast člena akademie potrvá celé dvě koncertní sezóny, pokud akademik neodstoupí dříve. Studium je složené z orchestrální praxe a individuální výuky vedené převážně vedoucími skupin. Hráči mají možnost zúčastnit se projektů abonentní řady i komorní hudby. Přihlásit se mohou hudebníci ve věku osmnácti až dvaceti šesti let v oborech – housle, viola, violoncello, kontrabas, harfa, flétna, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh, trubka, trombon, tuba a bicí nástroje/tympány. První konkurz je vypsán tento rok, na jaře 2014, a další oficiální konkurz se uskuteční na podzim roku 2015. Podmínky pro výběrové řízení se skládají z přednesení sólové skladby (pomalé a rychlé části) a hry repertoárových orchestrálních partů. Akademici budou finančně ohodnoceni, ale dosud není známo v jaké výši. Honoráře by měly odpovídat stejným částkám, které jsou vypláceny hostujícím orchestrálním hráčům. Filharmonie Brno nebude akademikům hradit ubytování, cestovní výdaje, hudební nástroj ani koncertní oděv. Po ukončení studia získá hráč certifikát o absolvování orchestrální akademie Filharmonie Brno.

22

5. Nadační fond Jiřího Kouta Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK je jedním z předních českých orchestrů v České republice. Byl založen v roce 1934 dirigentem a hudebním organizátorem Rudolfem Pekárkem. Tento orchestr prozatím neposkytuje orchestrální akademii, ale jeho součástí je Nadační fond, který se orchestrálnímu projektu velice podobá. Nadační fond pana Jiřího Kouta byl založen 30. listopadu 2011 a byl zapsán do nadačního rejstříku v Praze na přání a díky finančnímu přispění uznávaného šéfdirigenta Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK pana Jiřího Kouta. Cílem Nadačního fondu je vzdělávání mladých hráčů ze středních a vysokých hudebních škol, kteří jsou vybráni na základě konkurzu uměleckou radou daného orchestru. Tento rok, konkrétně 15. ledna 2014, bylo uskutečněno výběrové řízení v kostele svatého Šimona a Judy. Uchazeči se mohli přihlásit do čtyř nástrojových skupin – housle, viola, violoncello a tuba. Ze čtrnácti přihlášených byli vybráni čtyři stipendisté, přesněji, do každé sekce byl zvolen jeden hráč.

23

6. Orchestrální akademie v Německu Orchestrální akademie v Německu jsou již dlouholetou tradicí. Jednou z nevýznamnějších je pravděpodobně orchestrální akademie v Berlínské filharmonii. Je známá nejen díky světově proslulému orchestru samotnému, ale i díky své vysoké kvalitě, a proto je v následující kapitole podrobněji popsána. Další neméně důležitou orchestrální akademií je akademie v Bamberském symfonickém orchestru. Toto hudební těleso v Německu také patří mezi nejvěhlasnější a navíc jsem měla možnost zúčastnit se konkurzu do této orchestrální akademie, proto další kapitolu věnuji právě jí. V Německu funguje mnoho dalších orchestrálních akademií. Setkáme se s nimi ve většině symfonických orchestrech a operních divadel. Všechny jsou výborné a uznávané, avšak z výše uvedených důvodů jsem ve své práci zmínila pouze dvě z nich.

6.1 Orchestrální akademie v Berlínské filharmonii Na počátku 70. let přišel Herbert von Karajan26 s nápadem vytvořit orchestrální projekt, jehož cílem by bylo připravit mladé a nadané hudebníky na orchestrální hru do prestižních orchestrů a zejména do Berlínské filharmonie. Díky této nové myšlence vznikla v roce 1972 orchestrální akademie Berlínských filharmoniků. Tento nápad byl zrealizovaný také za pomoci malého okruhu kulturně smýšlejících členů v obchodní sféře a patronů, kteří po mnoho let soustavně finančně nový institut podporovali. Podstatou

orchestrální

akademie

v Berlínské

filharmonii

je

vedení

talentovaných hráčů samotnými členy orchestru tak, aby získali co nejvíce jedinečných zkušeností a dovedností. Kurz může probíhat jako postgraduální program nebo jako stáž při studiu. Je složen ze tří základních složek: individuální výuka – dvouhodinová lekce jedenkrát za týden, orchestrální hra – tři koncerty během dvou měsíců a komorní hra – koncerty pro veřejnost v Berlínské filharmonii. Lektoři jsou koncertní mistři nebo vedoucí jednotlivých sekcí. Komorní hra je významnou částí orchestrální akademie a nejen proto, že je zásadní pro členy orchestru. Hlavním cílem výuky je poskytnout mladým hráčům přístup 26

Herbert von Karajan (1908–1989) – viz kapitola – Rozhovor s paní Adélou Bartákovou

24

ke specifickým materiálům pro určitý nástroj. Pracovní fáze se soustředí na starou i současnou hudbu a navíc je zde procvičován standardní repertoár klasické, romantické a moderní hudby. Každou sezónu se koná pět komorních koncertů v sále filharmonie. Časový rozvrh kurzu závisí na průběhu sezóny orchestru a obvykle začíná prvního září. Kurz trvá dva roky a zahrnuje šestiměsíční zkušební dobu. Každý člen akademie získává grant ve výši 950 eur na měsíc, ale své zdravotní pojištění si hradí sám. Uchazeč musí doložit ukončení vysoké hudební školy nebo konzervatoře (diplomem nebo absolutoriem). Nejvyšší věk pro přihlášení se do akademie je 25 let. Přihláška musí obsahovat průvodní dopis, kopii diplomu, životopis a pasovou fotografii. Orchestrální akademie Berlínské filharmonie je otevřená pro všechny nástroje a dirigování. Aktuální nabídka konkurzů je pravidelně uváděna na webových stránkách Berlínské filharmonie v sekci Akademie. V současné době je například nabídka vypsána pro hoboj, klarinet, lesní roh, trubku, trombon a harfu. Termíny uzávěrky přihlášek a konkurzů se ale neshodují. V požadavcích je vyžadován koncert pro daný nástroj a výběr partů. V této sezóně je 31 akademiků: šest houslí, tři violy, dvě violoncella, dva kontrabasy, jedna flétna, dva hoboje, dva klarinety, dva fagoty, dva lesní rohy, dvě trubky, dva trombony, jedna tuba, dva bicí nástroje, jedna harfa a jeden dirigent. Zajímavostí v orchestrální akademii Berlínské filharmonie je Hubermanův stipendijní fond. Výběrová kritéria pro udělení stipendia jsou stejná jako pro členy orchestrální akademie, avšak hráč musí mít izraelské občanství. V roce 2008 bylo toto stipendium pojmenováno po Bronislawu Hubermanovi, který žil v letech 1882–1947. Tento polský houslista židovského původu sólově koncertoval po celé Evropě a spolupracoval s věhlasnými hráči své doby. Patřil mezi hudebníky, kteří silně vyjadřovali antipatie k nacistickému režimu. Spolupráce s Berlínskou filharmonií skončila jeho emigrací. V roce 1936 založil Huberman Palestinský orchestr, jež měl sloužit jako nový start pro hráče, kteří stejně jako on emigrovali. V roce 1948 vznikla z tohoto orchestru Izraelská filharmonie. Hubermanovské stipendium umožňuje německo-izraelskou spolupráci na umělecké a společenské úrovni. Projekt

25

je financován převážně ze soukromých darů a jeho patronkou je německá kancléřka Angela Merkelová.

6.2 Orchestrální akademie v Bamberském symfonickém orchestru Orchestrální akademie bamberských symfoniků vznikla v sezóně 2010/11 a díky založení této akademie začal orchestr podporovat školení nové generace muzikantů. Do tohoto kurzu mají možnost se přihlásit mladí, vysoce nadaní hudebníci. Po úspěšně složeném konkurzu a zkušební době pak mohou hráči po dobu dvou let zažívat denní život profesionálního orchestru, pracovat s kvalitními dirigenty, sólisty nebo využívat soukromé lekce od jednotlivých pedagogů. Toto je ideální cesta, jak se seznámit

s orchestrálním

repertoárem

a

s uměleckými

požadavky

ke

hře

v profesionálním orchestru. Hlavním cílem akademie je účast mladých hudebníků na koncertech Bamberg Symphony Orchestra – Bayerische Staatsphilharmonie. Pravidelnou prací v orchestru se mladí hráči rychle naučí sžít se s orchestrálním repertoárem na vysoké úrovni a začlenit se do současného tělesa. Tato úroveň zkušeností může být získána pouze v prvotřídním orchestru a nemůže být poskytnuta žádnými konzervatořemi. Dalšími dvěma součástmi akademického programu jsou příprava orchestrální hry pod dohledem členů orchestru a soukromá instrumentální výuka. Akademici jsou vedeni lektory daného orchestru, ale mohou také intenzivně pracovat i s dalšími členy tělesa. Během kurzu pomáhají akademici i s projektováním komorních koncertů. V sezóně 2012/13 měli akademici například možnost zahrát si ve dvou ojedinělých projektech. Jedním z nich byl koncert pro rodiny, konaný 7. února 2013, který byl hrán převážně členy orchestrální akademie, a kde byl uveden Petr Pan od Leonarda Bernsteina. Druhým projektem byl koncert komorní hudby ze dne 3. března 2013, kde měli hráči šanci se sami prezentovat. Uchazeči o členství v orchestrální akademii v Bamberském symfonickém orchestru nesmějí být starší dvaceti šesti let, musejí být studenty nebo absolventy konzervatoře, musejí splnit podmínky konkurzu a projít šestiměsíční zkušební dobou. Kurz trvá dva roky a každý měsíc obdrží akademik 800 eur.

26

V sezóně 2013/14 jsou obsazeny tyto nástroje: dva hráči na housle, jeden hráč na violoncello, dva hráči na kontrabas, jeden hráč na flétnu, jeden hráč na hoboj a jeden hráč na fagot. Bamberští symfonikové nevybírají každý rok stejný počet hráčů a ani nemají povinnost obsadit všechny sekce orchestru.

27

7. Vlastní názor Dříve jsem se účastnila několika konkurzů do studentských orchestrů i orchestrálních akademií a získané zkušenosti byly opravdu neopakovatelné. Díky úspěšnému složení jsem měla možnost zahrát si například v CEI-YO (Central European Initiative Youth Orchestra) nebo EUYO (European Union Youth Orchestra). Ani konkurzy do studentských orchestrů nejsou jednoduché o to víc, když nejsou určeny pouze studentům z České republiky ale i studentům z Evropské unie či z celé Evropy. Konkurzní řízení je založeno na podobném principu: hra sólové skladby a orchestrálních partů. Do orchestru EUYO se každoročně hlásí jedni z nejlepších mladých hráčů ve věku od čtrnácti do dvaceti čtyř let z dvaceti osmi zemí světa, proto je konkurence opravdu velká. V těchto studentských orchestrech se mladí hráči mohou přiučit mnohým novým dovednostem, a proto bych také účast v nich vřele doporučila. Časová náročnost oproti orchestrálním akademiím není velká. Hra v těchto orchestrech zahrnuje za celý rok dva turnusy, přičemž jeden z nich probíhá o letních prázdninách. Ačkoliv účast není honorována, v zahraničí jsou tyto orchestry velice populární a uznávané. Například v Německu jsou považovány za druhý typ orchestrálních akademií a pro mladé talenty je velkým potěšením si v takovýchto orchestrech zahrát. Orchestrální akademie v České republice jsou podle mého názoru ale také velice přínosné a užitečné. V roce 2011 jsem uspěla u konkurzu do orchestrální akademie PKF a měla jsem tak možnost v ní působit v sezóně 2011/12. PKF patří mezi nejkvalitnější orchestry u nás. Požadavky na konkurz byly přiměřené a zkušenosti, které jsem zde získala, byly ohromné. Zjistila jsem, jak profesionální orchestr funguje, jak je s hráči zacházeno a jaké jsou výhody i nevýhody práce v orchestru. Skupina lesních rohů ke mně přistupovala velmi mile a na úrovni. Zahrála jsem si mnoho skvělých skladeb a své zkušenosti jsem zužitkovala i v pozdějším fungování v jiných orchestrech. Naučila jsem se vnímat celou skupinu (dvou až čtyř hráčů na lesní roh), ke každému se přiladit a přizpůsobit se. Využívala jsem každé chvíle, kterou jsou v PKF měla, ke svému ještě většímu zdokonalení. Tento projekt mě velice nadchl a všem bych ho jen doporučila. Další mojí zkušeností s akademiemi byl konkurz do německé orchestrální akademie v Bambergu.

28

V porovnání s českými akademiemi byl rozdíl patrný již na začátku při výběru účastníků. Ke konkurzu nestačilo pouhé odeslání přihlášky, ale hráči byli pozváni teprve na základě zaslaného životopisu. Tudíž se v tomto případě může stát, že konkurzu se ani nemusí zúčastnit všichni přihlášení. Toto je velký rozdíl oproti postupu v našich akademiích, kde si (prozatím) vždy zahrají všichni, kteří se na konkurz přihlásí. Konkurz sestával z přednesení sólové skladby, kde bylo na výběr z více koncertů a hry orchestrálních partů. Další odlišností bylo množství partů, které mělo být ke konkurzu připraveno. Ukázek z orchestrálních skladeb bylo o mnoho více, než kolik je obvykle u nás. V prvním kole byla zahrána pouze část první věty ze zvoleného koncertu a žádný part. Ty měly být zahrány až v kole druhém. Do orchestrální akademie v Bambergu bylo přihlášeno přibližně kolem dvaceti pěti hráčů na lesní roh z celého světa – z Německa, Francie, Koreje a dalších zemí. Do druhého kola nepostoupil nikdo ze zahraničí. Dále se účastnili pouze Němci nebo hráči, kteří v Německu v dané době studovali. Po skončení konkurzu však nebyl vybrán nikdo. V Bamberském symfonickém orchestru není povinností v každém konkurzu vybrat jednoho hráče. Kvalita orchestru je velká, a proto jsou požadavky vysoké. Bohužel, dané představy nesplnil žádný hráč. Musím konstatovat, že i neúspěšný konkurz byl pro mne velkou zkušeností. Poznala jsem nové hráče, jejich hráčskou úroveň a získala trochu jiný pohled na orchestrální akademie. Přijetí do jakékoliv akademie je určitě skvělým výsledkem, ale i každá účast na konkurzu je velmi cenná. Dodá mladému hráči nové zkušenosti a zážitky, které může v pozdější době s úspěchem využít.

29

Závěr V bakalářské práci Orchestrální akademie jsem se snažila co nejlépe popsat tento unikátní projekt. Je zde podáno vysvětlení, co orchestrální akademie vůbec znamenají. Zmíněny jsou orchestry, které orchestrální akademii praktikují, a to zejména v České republice a v Německu. Pro Českou republiku jsou zde zaznamenány všechny orchestrální akademie z orchestrů – Prague Philharmonia, Česká filharmonie, Filharmonie Brno a neopomněla jsem ani zahrnout speciální Nadační fond Jiřího Kouta ze Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Z Německa jsou vybrány dvě nejdůležitější a nejzajímavější akademie, což jsou orchestrální akademie Berlínských filharmoniků a orchestrální akademie Bamberských filharmoniků. Nejsou zde vypsány pouze požadavky na přijetí, ale i různé výhody a přínosy, které působením v orchestrální akademii mohou studenti získat. Dále jsou v práci zahrnuty různé názory jednotlivých osobností. Důraz je kladen na spokojenost orchestrů s tímto projektem, důvod vzniku a jejich budoucí pokračování. Jedním z cílů mé práce byla snaha o uvědomění širší veřejnosti o této poněkud nové možnosti, která nabízí mladým hráčům a studentům možnost působení ve významných profesionálních orchestrech. Současně bylo také mým záměrem zaujmout a povzbudit mladé hráče k aktivnějšímu přístupu a možnému postupnému začlenění se do orchestrálních akademií. Orchestrální akademie jsou podle mého názoru jedinečnou příležitostí nabízející pouze samé profity. Ze své osobní zkušenosti bych účast v nich všem jen vřele doporučila.

30

Použité informační zdroje Literatura: 1) KOLÁČKOVÁ, Yvetta et al. Česká filharmonie 100 plus 10. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1422-5. Internetové zdroje: 2) Webové stránky České filharmonie. [online]. Dostupné z URL: < http://www.ceskafilharmonie.cz/> staženo: 13. 11. 2013 3) Webové stránky Berlínských filharmoniků. [online]. Dostupné z URL: < http://www.berliner-philharmoniker.de/en/> staženo: 31. 12. 2013 4) Webové stránky Bamberských symfoniků. [online]. Dostupné z URL: < http://www.bambergsymphony.com/> staženo: 13. 11. 2013 5) Webové stránky Prague Philharmonia – PKF. [online]. Dostupné z URL: staženo: 13. 11. 2013 6) Webové stránky Horn excerpts. [online]. Dostupné z URL: < http://hornexcerpts.org/> staženo: 21. 1. 2014 7) Webové stránky Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. [online]. Dostupné z URL: staženo: 28. 3 2014 8) Webové stránky Českého hudebního slovníku osob a institucí. [online]. Dostupné z URL: použití během celého psaní bakalářské práce 9) Webové stránky Oxford music online. [online]. Dostupné z URL: < http://www.oxfordmusiconline.com/> použití během celého psaní bakalářské práce Ostatní podklady a prameny: 10) Rozhovor se Svatoplukem ZAALEM, členem PKF a jejím inspektorem, Praha 15. 11. 2013 11) Interní materiály Prague Philharmonia – PKF 12) Emailová korespondence s Adélou BARTÁKOVOU [online], 7. – 29. 11. 2013, [email protected] 13) Psaný rozhovor s Adélou BARTÁKOVOU, vedoucí koncertního oddělení České filharmonie. Praha 27. 11. 2013

31

14) Rozhovor s Adélou TRIEBENEKLOVOU, členkou orchestrální akademie v České filharmonii a PKF. Praha 16. 11. 2013 15) Propagační materiál Filharmonie Brno – leták s nabídkou konkurzu do orchestrální akademie

32