OBCHODNÍ AKADEMIE ORLOVÁ

OBCHODNÍ AKADEMIE ORLOVÁ

SEBEEVALUAČNÍ TESTY – ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Mgr. Vlasta Doležalová

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

ORLOVÁ 2012 PROJEKT: ŠKOLA DNES A ZÍTRA INOVATIVNÍ PŘÍSTUP K VÝUCE TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ

Řešitel projektu: Obchodní akademie, Orlová, příspěvková organizace

Učební pomůcka pro podporu výuky přírodních věd a technických oborů

Název:

SEBEEVALUAČNÍ TESTY – ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Autor:

Mgr. Vlasta Doležalová

Vydání:

první, 2012

Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou správnost odpovídá autor.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

OBSAH: Úvod ........................................................................................................................................... 4 1

Ozónová vrstva Země....................................................................................................... 5 1.1 Testové úlohy ............................................................................................................. 5 1.1.1 Určete, zda tvrzení jsou pravdivá ........................................................................... 5 1.1.2 Doplňte správné odpovědi ...................................................................................... 6 1.1.3 Práce s grafy a mapami .......................................................................................... 8 1.2 Řešení testových úloh............................................................................................... 10 1.2.1 Určete, zda tvrzení jsou pravdivá ......................................................................... 10 1.2.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 11 1.2.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 13

2

Skleníkový efekt a globální oteplování ......................................................................... 15 2.1 Testové úlohy ........................................................................................................... 15 2.1.1 Určete, zda tvrzení jsou pravdivá: ........................................................................ 15 2.1.2 Doplňte správné odpovědi:................................................................................... 16 2.1.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 19 2.2 Řešení testových úloh............................................................................................... 21 2.2.1 Určete, zda tvrzení jsou pravdivá: ........................................................................ 21 2.2.2 Doplňte správné odpovědi:................................................................................... 23 2.2.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 25

3

Kyselý déšť a půda ......................................................................................................... 27 3.1 Testové úlohy ........................................................................................................... 27 3.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 27 3.1.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 30 3.1.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 32 3.2 Řešení testových úloh............................................................................................... 33 3.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 33 3.2.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 36 3.2.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 37

4

Kvalita vody .................................................................................................................... 39 4.1 Testové úlohy ........................................................................................................... 39 4.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 39 4.1.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 41 4.1.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 42 4.2 Řešení testových úloh............................................................................................... 44 4.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 44 4.2.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 45 4.2.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 46

5

Koncentrace O2 a CO2 – buněčné dýchání................................................................... 49 5.1 Testové úlohy ........................................................................................................... 49 5.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 49 5.1.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 50 5.1.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 52 5.2 Řešení testových úloh............................................................................................... 55 5.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 55 5.2.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 56 5.2.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 58

6

Vliv UV záření na živé organismy ................................................................................ 61 6.1 Testové úlohy ........................................................................................................... 61 6.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 61 6.1.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 62 6.1.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 65 6.2 Řešení testových úloh............................................................................................... 68 6.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 68 6.2.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 69 6.2.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 72

7

Dekompoziční systém ..................................................................................................... 75 7.1 Testové úlohy ........................................................................................................... 75 7.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 75 7.1.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 77 7.1.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 78 7.2 Řešení testových úloh............................................................................................... 80 7.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 80 7.2.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 82 7.2.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 83

8

Odraz světla – vliv na skleníkový efekt a globální oteplování.................................... 85 8.1 Testové úlohy ........................................................................................................... 85 8.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 85 8.1.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 87 8.1.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 89 8.2 Řešení testových úloh............................................................................................... 90 8.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 90 8.2.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 92 8.2.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 94

9

Studie lokálního počasí .................................................................................................. 95 9.1 Testové úlohy ........................................................................................................... 95 9.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 95

9.1.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 96 9.1.3 Práce s grafy a mapami ........................................................................................ 97 9.2 Řešení testových úloh............................................................................................... 98 9.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá ......................................................................... 98 9.2.2 Doplňte správné odpovědi .................................................................................... 99 9.2.3 Práce s grafy a mapami ...................................................................................... 100 Citovaná a doporučená literatura.................................................................................... 101

Úvod Sebeevaluační testy – environmentální výchova jsou určeny nejen pro učitele biologie a environmentální výchovy na středních školách, ale především pro žáky. Obsahuje celkem devět kapitol - témat z oblasti ekologie a ochrany životního prostředí stejně jako sbírka laboratorních cvičení. Jednotlivá témata jsou zaměřena na stěžejní problémy těchto vědeckých disciplín a procesy ovlivňující životní prostředí na naší planetě. Všechny testové úlohy jsou koncipovány tak, aby si žáci ověřili své získané znalosti týkající se těchto významných ekologických témat.. Každá kapitola má tři úrovně ověřování znalostí. V první úrovni ověřování jednoduše pouze vybírají pravdivá tvrzení, v druhé úrovni je potřeba formulovat odpověď a nejvýše hodnocena je třetí úroveň ověřování. Zde je potřeba vyslovit závěry, hodnocení, srovnání. První část každé kapitoly obsahuje testové úlohy a je určena žákům, druhá část každé kapitoly obsahuje řešení. V této části textu jsou uvedeny kurzívou odpovědi na dílčí otázky.

Kyselý déšť a půda 5

1 Ozónová vrstva Země 1.1 Testové úlohy 1.1.1 Určete, zda tvrzení jsou pravdivá 1. Ozónová vrstva vzniká v atmosféře při střetu molekul vzdušného kyslíku s freony Ano

Ne

2. Ozónová vrstva chrání planetu před ultrafialovým zářením Ano

Ne

3. Halogenované sloučeniny nebo samotné halogeny fluoru, chloru a bromu blokují reakce vedoucí ke vzniku ozónu? Ano 4.

Ne

Halogenované sloučeniny nebo samotné halogeny fluoru, chloru a bromu blokují reakce vedoucí ke vzniku ozónu a vznikají ozónové díry Ano

Ne

5. Živým organismům na Zemi při trvalém poškozování ozónové vrstvy žádné nebezpečí nehrozí. Ano

Ne

6. Živým organismům na Zemi vlivem UV záření hrozí poškozování povrchových struktur. Ano 7.

Ne

U člověka vlivem UV záření hrozí poškozování kůže a zraku. Ano

Ne

8. Na Zemi mají nejvíce poškozenou ozónovou vrstvu oblasti kolem rovníku.? Ano

Ne

9. Freon výrazně poškozuje ozónovou vrstvu a jeho používání je výrazně omezeno? Ano

Ne

6

Kyselý déšť a půda

10. Na slunci může člověk pobývat bez poškození kůže jak dlouho chce. Ano

Ne

11. Opalovací krém nám umožňuje delší pobyt na Slunci bez poškození kůže? Ano

Ne

12. UVA, UVB a UVC záření se od sebe liší zabarvením. Ano

Ne

1.1.2 Doplňte správné odpovědi 13. Ve kterých ročních obdobích je v našich zeměpisných šířkách nutné používat opalovací krémy ....................................................................................... 14. Při jakých situacích je v našich zeměpisných šířkách nutné používat opalovací krémy? ....................................................................................... 15. Proč je nutné používat opalovací krémy při pobytu u vody? ....................................................................................... 16. Proč je nutné používat opalovací krémy také při pobytu na sněhu? ....................................................................................... 17. Které záření způsobuje u člověka kromě poškození kůže také úpal ....................................................................................... 18. Které záření může vézt až ke vzniku rakoviny kůže ? ....................................................................................... 19. K jakým faktorům, ovlivňujícím život na Zemi patří sluneční záření? .......................................................................................

20. Které záření využívají rostliny pro průběh fotosyntézy? .......................................................................................


7

21. Na které tři složky je rozděleno ultrafialové záření? ....................................................................................... 22. Čím se liší UVA, UVB a UVC záření? ....................................................................................... 23. Kde končí většina UV záření? ....................................................................................... 24. Ozónová vrstva vzniká v atmosféře, ve které její části? ....................................................................................... 25. V jaké výšce nad zemským povrchem se nachází ozonová vrstva? ....................................................................................... 26. Jak vzniká ozónová vrstva? ....................................................................................... 27. Jak dochází k poškozování ozónové vrstvy? ....................................................................................... 28. Jak vznikají v atmosféře ozónové díry? ....................................................................................... 29. Jak se chráníme před poškozením kůže UVA zářením? ....................................................................................... 30. Ve kterém dokumentu jsou opatření, která by porušování ozónové vrstvy zastavila .......................................................................................

8


1.1.3 Práce s grafy a mapami

Obrázek 1-1 Schéma vzniku ozónu v atmosféře (zdroj www.wikipedia.cz).

31. Jak vzniká ozónová vrstva? .......................................................................................

Graf č. 1-1 Ukázka grafu měření intenzity UVB záření – otvor s opalovacím krémem – naměřena intenzita UVB záření okolo 26 mW/m2).

Graf č. 1-2 Ukázka grafu měření intenzity UVB záření  kontrolní otvor (jen fólie – naměřena hodnota okolo 105 mW/m2, bez fólie byla naměřena hodnota okolo 160 mW/m2)


9

32. U kterého grafu je naměřena nižší hodnota UVB záření? ................................................................................. 33. U kterého pokusu byla naměřena vyšší hodnota UVB záření? ....................................................................................... 34. V jakých jednotkách měříme UVB záření:..... mW/m2 ....................................................................................... 35. Proč byla naměřena nižší hodnota UVB záření při použití opalovacího krému? .......................................................................................

10


1.2 Řešení testových úloh 1.2.1 Určete, zda tvrzení jsou pravdivá 1. Ozónová vrstva vzniká v atmosféře při střetu molekul vzdušného kyslíku s freony Ne 2. Ozónová vrstva chrání planetu před ultrafialovým zářením Ano 3. Halogenované sloučeniny nebo samotné halogeny fluoru, chloru a bromu blokují reakce vedoucí ke vzniku ozónu? Ano 4.

Halogenované sloučeniny nebo samotné halogeny fluoru, chloru a bromu blokují reakce vedoucí ke vzniku ozónu a vznikají ozónové díry

Ano 5. Živým organismům na Zemi při trvalém poškozování ozónové vrstvy žádné nebezpečí nehrozí. Ne 6. Živým organismům na Zemi vlivem UV záření hrozí poškozování povrchových struktur. Ano 7.

U člověka vlivem UV záření hrozí poškozování kůže a zraku.

Ano 8. Na Zemi mají nejvíce poškozenou ozónovou vrstvu oblasti kolem rovníku.? Ne 9. Freon výrazně poškozuje ozónovou vrstvu a jeho používání je výrazně omezeno? Ano

11


10. Na slunci může člověk pobývat bez poškození kůže jak dlouho chce. Ne 11. Opalovací krém nám umožňuje delší pobyt na Slunci bez poškození kůže? Ano 12. UVA, UVB a UVC záření se od sebe liší zabarvením. Ne 1.2.2 Doplňte správné odpovědi 13. Ve kterých ročních obdobích je v našich zeměpisných šířkách nutné používat opalovací krémy V létě a v zimě je jejich použití nutností, během dalších měsíců v roce přihlížíme ke stavu pokožky člověka (a ke specifickému fototypu kůže) 14. Při jakých situacích je v našich zeměpisných šířkách nutné používat opalovací krémy? při pobytu u vody (dochází k odrazu paprsků od vodní hladiny) při pobytu na sněhu (odraz od sněhu) 15. Proč je nutné používat opalovací krémy při pobytu u vody? dochází k odrazu paprsků od vodní hladiny 16. Proč je nutné používat opalovací krémy také při pobytu na sněhu? Dochází k odrazu slunečních paprsků od sněhu 17. Které záření způsobuje u člověka kromě poškození kůže také úpal UVB záření 18. Které záření může vézt až ke vzniku rakoviny kůže ? UVA záření 19. K jakým faktorům, ovlivňujícím život na Zemi patří sluneční záření? abiotické faktory 20. Které záření využívají rostliny pro průběh fotosyntézy?

12


fotosynteticky aktivní záření 21. Na které tři složky je rozděleno ultrafialové záření? UVA, UVB a UVC záření 22. Čím se liší UVA, UVB a UVC záření? Liší se odlišnými vlnovými délkami 23. Kde končí většina UV záření? Většina UV záření je pohlcena atmosférou 24. Ozónová vrstva vzniká v atmosféře, ve které její části? Vzniká ve stratosféře 25. V jaké výšce nad zemským povrchem se nachází ozonová vrstva? ve výšce okolo 2535 km nad zemským povrchem 26. Jak vzniká ozónová vrstva? reakcí vzdušného kyslíku s fotony slunečního záření 27. Jak dochází k poškozování ozónové vrstvy? reakcí molekul ozónu s freony (halogenovými sloučeninami) 28. Jak vznikají v atmosféře ozónové díry? reakcí molekul ozónu s freony (halogenovými sloučeninami) 29. Jak se chráníme před poškozením kůže UVA zářením? Opalovacím krémem 30. Ve kterém dokumentu jsou opatření, která by porušování ozónové vrstvy zastavila v tzv. Montrealském protokolu (z 16. 9. 1987) – protokol o látkách poškozujících ozónovou vrstvu Země


13


Obrázek 1-2 Schéma vzniku ozónu v atmosféře (zdroj www.wikipedia.cz).

31. Jak vzniká ozónová vrstva? Ozónová vrstva vzniká v atmosféře při střetu molekul vzdušného kyslíku s fotony slunečního záření

Graf č. 1-3 Ukázka grafu měření intenzity UVB záření – otvor s opalovacím krémem – naměřena intenzita UVB záření okolo 26 mW/m2).

Graf č. 1-4 Ukázka grafu měření intenzity UVB záření  kontrolní otvor (jen fólie – naměřena hodnota okolo 105 mW/m2, bez fólie byla naměřena hodnota okolo 160 mW/m2)

14


32. U kterého grafu je naměřena nižší hodnota UVB záření? u grafu č. 1-1 s opalovacím krémem je naměřena nižší hodnota UVB záření 33. U kterého pokusu byla naměřena vyšší hodnota UVB záření? u grafu 1-2 bez opalovacího krému 34. V jakých jednotkách měříme UVB záření:..... mW/m2 35. Proč byla naměřena nižší hodnota UVB záření při použití opalovacího krému? opalovací krémy obsahují organickou látku, která pohlcuje UV záření nebo látku, která toto záření odráží.

15


2 Skleníkový efekt a globální oteplování 2.1 Testové úlohy 2.1.1 Určete, zda tvrzení jsou pravdivá: 1.

Skleníkový efekt nazýváme proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety tím, že snadno propouští sluneční záření. Ano

Ne

2. Tepelné záření o větších vlnových délkách zpětně vyzařované z povrchu planety atmosféra účinně absorbuje a brání tak jeho okamžitému úniku do prostoru. Ano

Ne

3. Skleníkový efekt se vyskytuje přirozeně na Zemi téměř od jejího vzniku. Ano

Ne

4. Bez výskytu skleníkových plynů by průměrná teplota při povrchu Země (určovaná jen radiační bilancí) byla −18 °C. Ano

Ne

5. Skleníkový efekt je nezbytným předpokladem života na Zemi. Ano

Ne

6. Skleníkový efekt je způsoben spalováním fosilních paliv. Ano

Ne

7. Skleníkový efekt je způsoben také kácením lesů a globálními změnami krajiny. Ano Ne 8. Antropogenní skleníkový efekt je způsoben lidskou činností. Ano

Ne

9. Antropogenní skleníkový efekt přispívá ke globálnímu oteplování. Ano

Ne

10. Zpomalují tak ochlazování Země.

16


Ano

Ne

11. Čím je koncentrace plynů vyšší, tím hůře teplo uniká. Ano

Ne

12. Čím je koncentrace plynů nižší, tím hůře teplo uniká. Ano

Ne

13. Díky skleníkovému efektu, vznikl na Zemi život. Ano

Ne

14. Bez skleníkového efektu by teplota povrchu Země byla tak nízká, že by život zde nebyl možný. Ano

Ne

15. Doprovodný jev globálního oteplování je pozorován na celém světě ústupem ledovců Ano

Ne

16. Projevuje se globální oteplování jen ústupem ledovců v oceánech? Ano

Ne

17. Projevuje se globální oteplování ústupem také u horských ledovců? Ano

Ne

18. Má globální oteplování vliv na zdraví člověka? Ano

Ne

19. Ovlivňuje globální oteplování i hospodářské činnosti člověka? Ano

Ne

2.1.2 Doplňte správné odpovědi:


17

20. Které plyny se nejvíce podílejí na skleníkovém efektu? ......................................................................................................... 21. Tyto plyny označujeme jako skleníkové, protože fungují stejně jako sklo ve skleníku. Jak fungují? ......................................................................................................... 22. Jakých hodnot by dosahovala průměrná teplota při povrchu Země bez výskytu skleníkových plynů (určovaná jen radiační bilancí) …………………………………………………………………………………… 23. Co popisuje termín globální oteplování? ......................................................................................................... 24. Co znamená nárůst průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů pro ledovce na horách a v oceánech? ......................................................................................................... 25. U kolika procent ledovců byl tento ústup ledovců prokázám? ......................................................................................................... 26. Lze očekávat, že změny teplot povedou k dalším klimatickým změnám. Se kterými jevy se v poslední době setkáváme? ......................................................................................................... 27. Jaké jsou důsledky těchto klimatických změn? ......................................................................................................... 28. Který známý český politik není zastáncem teorie globálního oteplování a na mezinárodní půdě své postoje důrazně prezentuje ......................................................................................................... 29. Jaký je vliv globálního oteplování na zdraví člověka ? (podle WHO – Světové zdravotnické organizace) ......................................................................................................... 30. Jaký je vliv globálního oteplování na světovou ekonomiku

18


......................................................................................................... 31. CO2 a další skleníkové plyny (např. methan, oxidy dusíku, ozón, freony) působí jako stěny skleníku a tím zabraňují: .........................................................................................................

32. Proces, který je spojen s nárůstem teploty na Zemi, se nazývá: .........................................................................................................

33. Čím je způsoben antropogenní skleníkový efekt .........................................................................................................

34. Která změna v charakteru lidských hospodářských činností přispěla k výraznému oteplení? .........................................................................................................

35. Jaké jsou vnější projevy globálního oteplování? .........................................................................................................


19

2.1.3 Práce s grafy a mapami Kjótský protokol (z roku 1997)

Obrázek č. 2-1 Státy, které ratifikovaly Kjótský protokol (zdroj www.wikipedia.cz) – zeleně jsou vyznačeny státy, které protokol ratifikovaly, červeně – podepsaly, ale odmítly ratifikovat, šedě – nepodepsaly.

36. Které státy Země neratifikovaly Kjótský protokol (z roku 1997) tento dokument – ......................................................................................................... 37. Které státy tento dokument nepodepsaly? ......................................................................................................... 38. Které plyny označujeme jako skleníkové a proč? .......................................................................................................

Graf č. 2-1 Ukázka grafu měření teploty.

20


39. Jaké jednotky jsou vyznačeny na ose x ......................................................................................................... 40. Jaké jednotky jsou vyznačeny na ose y: ......................................................................................................... 41. Jaká je minimální teplota naměřená během experimentu :............................... 42. Jaká je maximální teplota naměřená během experimentu: ...............................

21


2.2 Řešení testových úloh 2.2.1 Určete, zda tvrzení jsou pravdivá: 1. Skleníkový efekt nazýváme proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety tím, že snadno propouští sluneční záření. Ne 2. Tepelné záření o větších vlnových délkách zpětně vyzařované z povrchu planety atmosféra účinně absorbuje a brání tak jeho okamžitému úniku do prostoru. Ano 3. Skleníkový efekt se vyskytuje přirozeně na Zemi téměř od jejího vzniku. Ano 4. Bez výskytu skleníkových plynů by průměrná teplota při povrchu Země (určovaná jen radiační bilancí) byla −18 °C. Ano 5. Skleníkový efekt je nezbytným předpokladem života na Zemi. Ano 6. Skleníkový efekt je způsoben spalováním fosilních paliv. Ano 7. Skleníkový efekt je způsoben také kácením lesů a globálními změnami krajiny. Ano 8. Antropogenní skleníkový efekt je způsoben lidskou činností. Ano 9. Antropogenní skleníkový efekt přispívá ke globálnímu oteplování. Ano 10. Zpomalují tak ochlazování Země. Ano

22


11. Čím je koncentrace plynů vyšší, tím hůře teplo uniká. Ano 12. Čím je koncentrace plynů nižší, tím hůře teplo uniká. Ne 13. Díky skleníkovému efektu, vznikl na Zemi život. Ano 14. Bez skleníkového efektu by teplota povrchu Země byla tak nízká, že by život zde nebyl možný. Ano 15. Doprovodný jev globálního oteplování je pozorován na celém světě ústupem ledovců Ano 16. Projevuje se globální oteplování jen ústupem ledovců v oceánech? Ne 17. Projevuje se globální oteplování ústupem také u horských ledovců? Ano 18. Má globální oteplování vliv na zdraví člověka? Ano 19. Ovlivňuje globální oteplování i hospodářské činnosti člověka? Ano


23

2.2.2 Doplňte správné odpovědi: 20. Které plyny se nejvíce podílejí na skleníkovém efektu? oxid uhličitý, metan a jiné vzácné plyny 21. Tyto plyny označujeme jako skleníkové, protože fungují stejně jako sklo ve skleníku. Jak fungují? propouštějí sluneční paprsky, ale teplo, které by se jinak vyzářilo ven, je odráženo zpět. 22. Jakých hodnot by dosahovala průměrná teplota při povrchu Země bez výskytu skleníkových plynů (určovaná jen radiační bilancí) −18 °C. 23. Co popisuje termín globální oteplování? nárůst průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů 24. Co znamená nárůst průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů pro ledovce na horách a v oceánech? Ústup horských ledovců i ledovců v oceánech 25. U kolika procent ledovců byl tento ústup ledovců prokázám? prokázáno u 90 % ledovců, 26. Lze očekávat, že změny teplot povedou k dalším klimatickým změnám. Se kterými jevy se v poslední době setkáváme? zvyšuje se četnost a intenzita extrémních atmosférických jevů – povodně, hurikány, sucha, vlny veder 27. Jaké jsou důsledky těchto klimatických změn? Jsou pozorována zvedání hladiny moří, změny zemědělských výnosů, globální stmívání, snižování průtoku řek v létě apod. 28. Který známý český politik není zastáncem teorie globálního oteplování a na mezinárodní půdě své postoje důrazně prezentuje Prof. Václav Klaus (své závěry publikoval v knize Modrá, nikoli zelená planeta (z roku 2007)),

24


29. Jaký je vliv globálního oteplování na zdraví člověka ? (podle WHO – Světové zdravotnické organizace) výskyt infekčních onemocnění (přenos klíšťaty a komáry), podvýživa, problémy dýchacího ústrojí, nemoci způsobené kontaminací vody, 30. Jaký je vliv globálního oteplování na světovou ekonomiku extrémní vlivy počasí ovlivňují nejen výrobní sféru hospodářství, ale stojí miliardy dolarů i pojišťovací ztráty, 31. CO2 a další skleníkové plyny (např. methan, oxidy dusíku, ozón, freony) působí jako stěny skleníku a tím zabraňují: úniku tepelného záření ze Země skrz atmosféru.

32. Proces, který je spojen s nárůstem teploty na Zemi, se nazývá: globální oteplování.

33. Čím je způsoben antropogenní skleníkový efekt je způsoben lidskou činností.

34. Která změna v charakteru lidských hospodářských činností přispěla k výraznému oteplení? průmyslová revoluce (hlavně ve 20. století) došlo k oteplení v rozsahu 0,30,6°C.

35. Jaké jsou vnější projevy globálního oteplování? tání ledovců, vlny extrémních veder a sucha, hurikány, požáry.


25

2.2.3 Práce s grafy a mapami Kjótský protokol (z roku 1997)

Obrázek č. 2-2 Státy, které ratifikovaly Kjótský protokol (zdroj www.wikipedia.cz) – zeleně jsou vyznačeny státy, které protokol ratifikovaly, červeně – podepsaly, ale odmítly ratifikovat, šedě – nepodepsaly.

36. Které státy Země neratifikovaly Kjótský protokol (z roku 1997) tento dokument – problém s ratifikací ze strany USA. 37. Které státy tento dokument nepodepsaly? Afgánistán 38. Které plyny označujeme jako skleníkové a proč? CO2, methan, oxidy dusíku, ozón, freony, působí jako stěny skleníku a tím zabraňují:úniku tepelného záření ze Země skrz atmosféru

Graf č. 2-2 Ukázka grafu měření teploty.

26


39. Jaké jednotky jsou vyznačeny na ose x Jednotky času 40. Jaké jednotky jsou vyznačeny na ose y: Jednotky.teploty 41. Jaká je minimální teplota naměřená během experimentu :............................... 42. Jaká je maximální teplota naměřená během experimentu: ...............................

27


3 Kyselý déšť a půda 3.1 Testové úlohy 3.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. Déšť se stává kyselým, když se zvýší jeho pH. Ano

Ne

2. Kyselé deště vznikají reakcí oxidů dusíku a oxidů síry s vodními parami. Ano

Ne

3. Reakcí oxidů dusíku a oxidů síry s vodními parami. dochází ke snížení pH dešťů. Ano

Ne

4. Kyselé deště vznikají jako důsledek průmyslové činnosti. Ano

Ne

5. Na vzniku kyselých dešťu se nepodílí automobilová doprava. Ano

Ne

6. Žádný podíl na vzniku kyselých dešťů nemají ani lokální topeniště. Ano

Ne

7. Na vzniku kyselých dešťu se vůbec nepodílí ani přírodní jevy. Ano

Ne

8. Kyselý déšť pak snižuje pH půdy a vodních ploch. Ano

Ne

28


9. Vysoká kyselost (acidita) je zhoubná pro mnoho druhů rostlin a živočichů Ano

Ne

10. Vysoká kyselost (acidita) celosvětově je jednou z hlavních příčin dramatického poklesu např. populací obojživelníků. Ano

Ne

11. Vysoká kyselost (acidita) prospívá skoro všem rostlinám. Ano

Ne

12. Vysoká kyselost (acidita) způsobuje náchylnost rostlin k chorobám a jsou častěji napadány hmyzími škůdci, Ano

Ne

13. Vysoká kyselost (acidita)u živočichů zvyšuje mortalitu vajíček Ano

Ne

14. Vysoká kyselost (acidita) u živočichů nezpůsobuje ani přímo nebo nepřímo zvýšenou citlivostí k chorobám. Ano

Ne

15. Vlivy kyselých dešťů mnohdy pozorujeme stovky kilometrů od velkých měst a průmyslových oblastí. Ano

Ne

16. Kyselý déšť je jedním z hlavních globálních problémů. Ano

Ne

17. Ve velkých průmyslových oblastech bylo naměřeno pH deště hodnoty 2,4 (pH octa!!!). Ano

Ne

18. Kyselý déšť pozitivně působí na půdní a vodní ekosystémy. Ano

Ne

29


19. U populací ryb, obojživelníků, nejsou pozorovány žádné výrazné vlivy . Ano

Ne

20. V půdě dochází k zachycování kyselin.

Ano

Ne

30


3.1.2 Doplňte správné odpovědi 21. Které látky vypouštěné průmyslovými podniky (především slévárny a uhelné elektrárny) do ovzduší se podílí na vzniku kyselých dešťů? ..................................................................................................... 22. Jaké chemické sloučeniny se vytváří, když se ve vzduchu mísí oxidy dusíku a síry.s vodními parami? ..................................................................................................... 23. Kyseliny, které vznikají reakcí oxidů dusíku a síry.s vodními parami se následně dostávají do mraků a projevují se v pH dešťové vody. Jak? : ..................................................................................................... 24. Které činnosti člověka, kromě průmyslu, mají významný podíl na vytváření kyselých dešťů ..................................................................................................... 25. Které přírodní děje mají vliv na vytváření kyselých dešťů_ ..................................................................................................... 26. Jak se projevuje kyselý déšť v půdách a vodních plochách? ..................................................................................................... 27. Vysoká kyselost (acidita) je zhoubná pro mnoho druhů živočichů. Jak se projevuje? ..................................................................................................... 28. Vysoká kyselost (acidita) je zhoubná také pro mnoho druhů rostlin. Jak se projevuje? ..................................................................................................... 29. Jaké pH deště bylo naměřeno ve velkých průmyslových oblastech? ..................................................................................................... 30. Proč se často jako velmi postižené oblasti uvádějí země Skandinávie, i přesto, že nepatří mezi velké znečišťovatele .....................................................................................................


31. Proč jsou velmi často kyselými dešti poznamenány i horské oblasti .....................................................................................................

31

32



Obrázek č. 3-1 4 pH kyselých dešťů (zdroj http://science.howstuffworks.com)

32. Jaké pH je typické pro kyselé deště? ..................................................................................................... 33. Které oblasti v České republice jsou kyselými dešti výrazně postižené ..................................................................................................... 34. Jaká je průměrná hodnota pH srážek v České republice? ..................................................................................................... 35. Které oblasti na Zemi, které jsou výrazně zasaženy vlivem kyselých dešťů .....................................................................................................

36. Jak se změnilo pH dešťové vody po přefiltrování přes vzorek půdy? – ..................................................................................................... 37. Pokud byly po filtraci vody naměřeny hodnoty pH zásadité vody –čím je tento jev způsoben? ..................................................................................................... 38. Jaký závěr lze vyvodit z pokusu filtrování dešťové vody přes vzorek půdy? .....................................................................................................

33


3.2 Řešení testových úloh 3.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. Déšť se stává kyselým, když se zvýší jeho pH. Ne 2. Kyselé deště vznikají reakcí oxidů dusíku a oxidů síry s vodními parami. Ano

3. Reakcí oxidů dusíku a oxidů síry s vodními parami. dochází ke snížení pH dešťů. Ano 4. Kyselé deště vznikají jako důsledek průmyslové činnosti. Ano 5. Na vzniku kyselých dešťu se nepodílí automobilová doprava. Ne 6. Žádný podíl na vzniku kyselých dešťů nemají ani lokální topeniště. Ne 7. Na vzniku kyselých dešťu se vůbec nepodílí ani přírodní jevy. Ne

8. Kyselý déšť pak snižuje pH půdy a vodních ploch. Ano

9. Vysoká kyselost (acidita) je zhoubná pro mnoho druhů rostlin a živočichů

34


Ano 10. Vysoká kyselost (acidita) celosvětově je jednou z hlavních příčin dramatického poklesu např. populací obojživelníků. Ano 11. Vysoká kyselost (acidita) prospívá skoro všem rostlinám. Ne 12. Vysoká kyselost (acidita) způsobuje náchylnost rostlin k chorobám a jsou častěji napadány hmyzími škůdci, Ano 13. Vysoká kyselost (acidita)u živočichů zvyšuje mortalitu vajíček Ano 14. Vysoká kyselost (acidita) u živočichů nezpůsobuje ani přímo nebo nepřímo zvýšenou citlivostí k chorobám. Ne

15. Vlivy kyselých dešťů mnohdy pozorujeme stovky kilometrů od velkých měst a průmyslových oblastí. Ano 16. Kyselý déšť je jedním z hlavních globálních problémů. Ano 17. Ve velkých průmyslových oblastech bylo naměřeno pH deště hodnoty 2,4 (pH octa!!!). Ano

18. Kyselý déšť pozitivně působí na půdní a vodní ekosystémy. Ne 19. U populací ryb, obojživelníků, nejsou pozorovány žádné výrazné vlivy .

35


Ne 20. V půdě dochází k zachycování kyselin.

Ano

36


3.2.2 Doplňte správné odpovědi 21. Které látky vypouštěné průmyslovými podniky (především slévárny a uhelné elektrárny) do ovzduší se podílí na vzniku kyselých dešťů? oxidy dusíku a síry 22. Jaké chemické sloučeniny se vytváří, když se ve vzduchu mísí oxidy dusíku a síry.s vodními parami? kyselina sírová a dusičná. 23. Kyseliny, které vznikají reakcí oxidů dusíku a síry.s vodními parami se následně dostávají do mraků a projevují se v pH dešťové vody. Jak? : snižují pH dešťové vody 24. Které činnosti člověka, kromě průmyslu, mají významný podíl na vytváření kyselých dešťů rostoucí automobilová doprava nebo zemědělství. 25. Které přírodní děje mají vliv na vytváření kyselých dešťů_ sopečná činnost a děje probíhající např. v bažinách. 26. Jak se projevuje kyselý déšť v půdách a vodních plochách? snižuje pH půdy a vodních ploch. 27. Vysoká kyselost (acidita) je zhoubná pro mnoho druhů živočichů. Jak se projevuje? celosvětově je jednou z hlavních příčin dramatického poklesu např. populací obojživelníků, zvyšuje např. mortalita vajíček – a to buď přímo, nebo nepřímo zvýšenou citlivostí k chorobám. 28. Vysoká kyselost (acidita) je zhoubná také pro mnoho druhů rostlin. Jak se projevuje? rostliny se stávají náchylnějšími k chorobám a jsou častěji napadány hmyzími škůdci, 29. Jaké pH deště bylo naměřeno ve velkých průmyslových oblastech? bylo naměřeno pH deště hodnoty 2,4 (pH octa!!!).


37

30. Proč se často jako velmi postižené oblasti uvádějí země Skandinávie, i přesto, že nepatří mezi velké znečišťovatele tato oblast je v zóně převládajících větrů z průmyslových oblastí, 31. Proč jsou velmi často kyselými dešti poznamenány i horské oblasti protože jsou zde intenzivnější srážky


Obrázek č. 3-2 4 pH kyselých dešťů (zdroj http://science.howstuffworks.com)

32. Jaké pH je typické pro kyselé deště? pH nižší než 7 33. Které oblasti v České republice jsou kyselými dešti výrazně postižené např. se jedná o oblast Krušných hor, Jizerských hor 34. Jaká je průměrná hodnota pH srážek v České republice? podle www.czp.cuni.cz je pH v ČR v rozmezí mezi 45. 35. Které oblasti na Zemi, které jsou výrazně zasaženy vlivem kyselých dešťů Čína, Rusko, východní Evropa,

38


36. Jak se změnilo pH dešťové vody po přefiltrování přes vzorek půdy? – došlo k neutralizaci – přiblížení se hodnotě pH=7; 37. Pokud byly po filtraci vody naměřeny hodnoty pH zásadité vody –čím je tento jev způsoben? tento jev způsoben množstvím popílku ve vzduchu při dešti. 38. Jaký závěr lze vyvodit z pokusu filtrování dešťové vody přes vzorek půdy? půda zachytila část kyselin resp. nečistot ze vzorku dešťové vody.

4

Kvalita vody 4.1 Testové úlohy

4.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. Voda má rozhodující význam pro život na Zemi. Ano

Ne

2. Voda je součástí těl všech organismů. Ano

Ne

3. Voda zajišťuje transport látek v tělech Ano

Ne

4. Voda se neúčastní na biochemických reakcí organismu Ano

Ne

5. Voda neumožňuje tepelnou regulaci v tělech organismů. Ano

Ne

6. Voda je také životním prostředím pro mnoho organismů. Ano

Ne

7.

Na Zemi je většina vody slaná, Ano

Ne

8.

Většinu vody na Zemi tvoří sladká voda. Ano

Ne

9. Zdrojem vody v přírodě jsou především atmosférické srážky. Ano

Ne

10. Život organismů je ovlivněn jen dostatečným množstvím vody. Ano

Ne

11. Velký význam pro život organismů má také optimální teplotou vody. Ano

Ne

40


12. Pro život organismů nemají žádný význam další vlastnosti vody, jako např. pH vody, salinita, hustota, obsah kyslíku, viskozita aj. Ano

Ne

13. Se zvyšující teplotou ubývá ve vodě množství kyslíku. Ano

Ne

14. Znečištění vody má negativní vliv na lidskou populaci Ano

Ne

15. Znečištění vody nemá vliv na vodní společenstva. Ano

Ne

16. Příčinou ubývání potravních zdrojů – jako jsou ryby, měkkýši a korýši,je znečištění vody. Ano

Ne

17. Čištěním vod dochází ke kontaminaci pitné vody. Ano

Ne

18. Ke kontaminaci vody dochází vypouštěním průmyslového odpadu do řek a oceánů. Ano

Ne

19. Pesticidy, herbicidy, ropné odpady, těžké kovy, detergenty, jsou považovány za toxický odpad. Ano

Ne

4.1.2 Doplňte správné odpovědi 20. Které látky v odpadech mohou zabíjet nebo vážně poškozovat organismy žijící ve vodním prostředí. ......................................................................................... 21. Pesticidy, herbicidy, ropné odpady, těžké kovy, detergenty jsou pro svou nebezpečnost souhrně označoványjako: ......................................................................................... 22. Čím může být toxický odpad nebezpečný ve vodním prostředí? ......................................................................................... 23. Jak velké množství toxických látek je nebezpečné pro organismy živících se filtrováním vody ......................................................................................... 24. Jaké důsledky má styk organismů živících se filtrováním vody s toxickými látkami? ......................................................................................... 25. Jakou hodnotu pH má podle norem pitná voda? ......................................................................................... 26. Jak dochází ke kontaminaci pitné vody? ......................................................................................... 27. Čím jsou nebezpečné pesticidy, herbicidy, ropné odpady, těžké kovy, detergenty? ......................................................................................... 28. Jaká je výhoda pití vody z kohoutku a balené vody? .........................................................................................

29. Jaké důsledky má pití balené vody na životní prostředí? ......................................................................................... 30. Jak se označuje voda s pH vyšším než 7 .........................................................................................

42


31. Jak se označuje voda s nižším pH než 7 ......................................................................................... 4.1.3 Práce s grafy a mapami 32. Jaké množství rozpuštěných pevných látek (TDS – total dissolved solids) je povoleno u pitné vody? ......................................................................................... 33. Jsou vyšší hodnoty rozpuštěných pevných látek pro člověka nebezpečné? ......................................................................................... 34. Jaké vlastnosti má voda s vyšším obsahem rozpuštěných pevných látek? ......................................................................................... 35. Čidlo měřící elektrickou vodivost kapalin (konduktometr) umožní získat hodnotu celkového množství pevných látek ve vodě. Jak se přepočítává? ......................................................................................... 36. V jakých jednotkách byla měřena konduktivita čidlem? ......................................................................................... 37. Jak se provádí přepočet konduktivity na mg/l? .........................................................................................

38. Některá skupina mohla naměřit zásaditý charakter srážek? Čím je to způsobeno? ......................................................................................... 39. Voda má význam pro život na Zemi z několika hledisek. Uveďte je. .........................................................................................

40. Jaká voda na Zemi převažuje?

......................................................................................... 41. Kolik procent vody na Zemi tvoří sladká voda? .........................................................................................

42. Co je hlavním zdrojem vody v přírodě? ......................................................................................... 43. Život organismů není ovlivněn jen dostatečným množstvím vody, velký vliv mají i další faktory. Které? .........................................................................................

44


4.2 Řešení testových úloh 4.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. Voda má rozhodující význam pro život na Zemi. Ano 2. Voda je součástí těl všech organismů. Ano 3. Voda zajišťuje transport látek v tělech Ano 4. Voda se neúčastní na biochemických reakcí organismu Ne 5. Voda neumožňuje tepelnou regulaci v tělech organismů. Ne 6. Voda je také životním prostředím pro mnoho organismů. Ano

7.

Na Zemi je většina vody slaná, Ano

8.

Většinu vody na Zemi tvoří sladká voda. Ne

9. Zdrojem vody v přírodě jsou především atmosférické srážky. Ano 10. Život organismů je ovlivněn jen dostatečným množstvím vody. Ne 11. Velký význam pro život organismů má také optimální teplota vody. Ano

12. Pro život organismů nemají žádný význam další vlastnosti vody, jako např. pH vody, salinita, hustota, obsah kyslíku, viskozita aj. Ne 13. Se zvyšující teplotou ubývá ve vodě množství kyslíku. Ano 14. Znečištění vody má negativní vliv na lidskou populaci Ano 15. Znečištění vody nemá vliv na vodní společenstva. Ne 16. Příčinou ubývání potravních zdrojů – jako jsou ryby, měkkýši a korýši,je znečištění vody. Ano 17. Čištěním vod dochází ke kontaminaci pitné vody. Ne 18. Ke kontaminaci vody dochází vypouštěním průmyslového odpadu do řek a oceánů. Ano 19. Pesticidy, herbicidy, ropné odpady, těžké kovy, detergenty, jsou považovány za toxický odpad. Ano

4.2.2 Doplňte správné odpovědi 20. Které látky v odpadech mohou zabíjet nebo vážně poškozovat organismy žijící ve vodním prostředí. Pesticidy, herbicidy, ropné odpady, těžké kovy, detergenty 21. Pesticidy, herbicidy, ropné odpady, těžké kovy, detergenty jsou pro svou nebezpečnost souhrně označoványjako: Toxický odpad 22. Čím může být toxický odpad nebezpečný ve vodním prostředí?

46


Může být roznášen a difundován do rozsáhlých oblastí. 23. Jak velké množství toxických látek je nebezpečné pro organismy živících se filtrováním vody může být letální již minimální množství toxických látek. 24. Jaké důsledky má styk organismů živících se filtrováním vody s toxickými látkami? Následně jsou negativně ovlivněny i další skupiny organismů jako např. ptáci nebo savci, protože se těmito filtrátory živí. 25. Jakou hodnotu pH má podle norem pitná voda? hodnotu pH v rozmezí 6,58,5 26. Jak dochází ke kontaminaci pitné vody? Řeky, jezera a oceány jsou používány jako otevřené stoky pro průmyslový odpad a kanalizační splašky. 27. Čím jsou nebezpečné pesticidy, herbicidy, ropné odpady, těžké kovy, detergenty? mohou zabíjet nebo vážně poškozovat organismy žijící ve vodním prostředí. 28. Jaká je výhoda pití vody z kohoutku a balené vody? u většiny veřejnosti často převládá názor, že balená voda je "bezpečnější", mnohdy je opak pravdou

29. Jaké důsledky má pití balené vody na životní prostředí? Zůstávají plastové láhve, hromadí se odpady 30. Jak se označuje voda s pH vyšším než 7 označuje se jako zásaditá,

31. Jak se označuje voda s nižším pH než 7 označuje se jako kyselá


32. Jaké množství rozpuštěných pevných látek (TDS – total dissolved solids) je povoleno u pitné vody? Nemělo by překročit hodnotu 500 mg/l. 33. Jsou vyšší hodnoty rozpuštěných pevných látek pro člověka nebezpečné? Nejsou 34. Jaké vlastnosti má voda s vyšším obsahem rozpuštěných pevných látek? voda je označována jako tvrdší, může mít jinou chuť (např. chutná slaně, hořce...). 35. Čidlo měřící elektrickou vodivost kapalin (konduktometr) umožní získat hodnotu celkového množství pevných látek ve vodě. Jak se přepočítává? přepočet 1000 μS/cm = 500 mg/l. 36. V jakých jednotkách byla měřena konduktivita čidlem? Čidlo měří v μS/cm 37. Jak se provádí přepočet konduktivity na mg/l? pomocí: 1000 μS/cm = 500 mg/l,

38. Některá skupina mohla naměřit zásaditý charakter srážek? Čím je to způsobeno? zásadité srážky jsou způsobeny přítomností popílku (strusky apod.) ve vzduchu, 39. Voda má význam pro život na Zemi z několika hledisek. Uveďte je. Voda je součástí těl všech organismů, zajišťuje transport látek v tělech, účastní se biochemických reakcí organismu, umožňuje tepelnou regulaci, je také životním prostředím pro mnoho organismů.

40. Jaká voda na Zemi převažuje? většina vody je slaná 41. Kolik procent vody na Zemi tvoří sladká voda?

48


jen 3 % tvoří sladká voda.

42. Co je hlavním zdrojem vody v přírodě? Zdrojem vody v přírodě jsou především atmosférické srážky. 43. Život organismů není ovlivněn jen dostatečným množstvím vody, velký vliv mají i další faktory. Které? optimální teplotou vody, pH vody, salinitou, hustotou, obsahem kyslíku, viskozitou aj.

5 Koncentrace O2 a CO2 – buněčné dýchání 5.1 Testové úlohy 5.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. Při dýchání organismu se uvolňuje oxid uhličitý. Ano

Ne

2. Při dýchání organismu - člověka se neuvolňuje žádná energie. Ano 3.

Ne

Dýchání buněk využívá kyslík k oxidaci organických látek na oxid uhličitý a vodu Ano

Ne

4. U dýchání buněk se uvolňuje velké množství energie. Ano

Ne

5. U jednobuněčných organismů je dýchání buněk současně dýchání organismu. Ano

Ne

6. Vyjadřuje tato rovnice: C6H12O6 + 6 O2 → 6 CO2 + 6 H2O + energie. aerobní metabolismus? 7.

Aerobní metabolismus se dá vyjádřit jako neúplná oxidace molekuly glukózy kyslíkem. Ano

Ne

8. Při aerobním metabolismu se energie se uvolňuje postupně, protože metabolické dráhy zahrnují vždy několik oxidačních reakcí. Ano

Ne

9. Při aerobním metabolismu se organická molekula (substrát) odbourává postupně. Ano

Ne

10. Při aerobním metabolismu se atomy vodíku za účasti dýchacího řetězu přenesou na molekulární kyslík a při tom se právě uvolní energie. Ano

Ne

50


11. Při anaerobním metabolismu většina buněk dovede uvolňovat energii ze živin i bez účasti kyslíku Ano

Ne

12. Při anaerobním metabolismu se oxiduje jedna část molekuly na úkor části druhé, která je redukována. Ano

Ne

13. Při anaerobním metabolismu je oxidačním činidlem kyslík. Ano

Ne

14. Na intenzitu buněčného dýchání nemají vliv žádné faktory. Ano

Ne

5.1.2 Doplňte správné odpovědi 15. Jak probíhá dýchání organismu, např. člověka, jímž se rozumí nasávání a vypuzování vzduchu z plic. .............................................................................................. 16. Uvolňuje se při dýchání organismů energie? .............................................................................................. 17. Jak probíhá dýchání buněk? .............................................................................................. 18. Jak probíhá dýchání u jednobněčných organismů? .............................................................................................. 19. V jaké formě se uvolňuje enrgie při hoření? .............................................................................................. 20. Podle jaké rovnice probíhá úplná oxidace molekuly glukózy kyslíkem aerobní metabolismus? probíhá podle rovnice: C6H12O6 + 6 O2 → 6 CO2 + 6 H2O + energie. 21. Jak se uvolňuje energie při aerobním metabolismu? .............................................................................................. 22. Vysvětlete reakci zvanou dehydrogenace,

23. .............................................................................................. 24. Kdy se při aerobním metabolismu uvolňuje energie? .............................................................................................. 25. Co znamená anaerobní metabolismus? .............................................................................................. 26. Co je oxidačním činidlem při anaerobním metabolismu?. ..............................................................................................

52 5.1.3 Práce s grafy a mapami


Graf č. 5-1 Ukázka grafu: nenaklíčená semena při pokojové teplotě (koncentrace CO2).

Graf č. 5-2 Ukázka grafu: šest hodin naklíčená semena fazolí mungo (koncentrace CO2).

Graf č. 5-3 Ukázka grafu: šest hodin klíčící semena za snížené teploty (CO2).

27. V čem se měří koncentrace CO2? ..............................................................................................

28. Jakých hodnot dosahovala koncentrace CO2 v minulosti? ..............................................................................................

29. v posledních 150 letech výrazně vzrostla koncentrace CO2. Jakých hodnot dosahuje? .............................................................................................. 30. Je patrné z údajů získaných měřením, že u semen dochází k dýchání? .............................................................................................. 31. Jaký měla vliv teplota na dýchání semen? .............................................................................................. 32. Bez ohledu na to, zda organismus přijímá organické látky z okolí, nebo si je sám syntetizuje, je způsob, jakým z nich získává energii, stejný. Energie může být uvolňována dvěma základními způsoby. Jakými? .............................................................................................. 33. Dýchací řetězec je složitý systém, kde probíhá? .............................................................................................. . 34. Vodík vázaný v redukovaných koenzymech – NADPH + H+ a FADH2 je oxidován kyslíkem. Co vzniká? .............................................................................................. . 35. Vodík není s kyslíkem slučován přímo a také energie není uvolňována naráz, ale po částech a využívá se na tvorbu makroergických vazeb v molekulách ATP. Jak se nazývá tento proces? ..............................................................................................

36. Faktory ovlivňující buněčné dýchání dělíme na vnější a vnitřní. Které faktory řadíme mezi vnější? ..............................................................................................

54


37. Které vnitřní faktory ovlivňují buněčné dýchání rostlin? .............................................................................................. 38. Jaká je optimální teplota prostředí pro buněčné dýchání? ..............................................................................................

5.2 Řešení testových úloh 5.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. Při dýchání organismu se uvolňuje oxid uhličitý. Ano 2. Při dýchání organismu - člověka se neuvolňuje žádná energie. Ano 3.

Dýchání buněk využívá kyslík k oxidaci organických látek na oxid uhličitý a vodu Ano

4. U dýchání buněk se uvolňuje velké množství energie. Ano 5. U jednobuněčných organismů je dýchání buněk současně dýchání organismu. Ano 6. Vyjadřuje tato rovnice: C6H12O6 + 6 O2 → 6 CO2 + 6 H2O + energie. aerobní metabolismus? Ano 7.

Aerobní metabolismus se dá vyjádřit jako neúplná oxidace molekuly glukózy kyslíkem. Ano

8. Při aerobním metabolismu se energie se uvolňuje postupně, protože metabolické dráhy zahrnují vždy několik oxidačních reakcí. Ano 9. Při aerobním metabolismu se organická molekula (substrát) odbourává postupně. Ano 10. Při aerobním metabolismu se atomy vodíku za účasti dýchacího řetězu přenesou na molekulární kyslík a při tom se právě uvolní energie. Ano

56


11. Při anaerobním metabolismu většina buněk dovede uvolňovat energii ze živin i bez účasti kyslíku Ano 12. Při anaerobním metabolismu se oxiduje jedna část molekuly na úkor části druhé, která je redukována. Ano 13. Při anaerobním metabolismu je oxidačním činidlem kyslík. Ne 14. Na intenzitu buněčného dýchání nemají vliv žádné faktory. Ne 5.2.2 Doplňte správné odpovědi 15. Jak probíhá dýchání organismu, např. člověka, jímž se rozumí nasávání a vypuzování vzduchu z plic. Při dýchání u člověka se v krvinkách váže kyslík a z krve se uvolňuje oxid uhličitý. 16. Uvolňuje se při dýchání organismů energie? Při dýchání organismů se prakticky neuvolňuje žádná energie. 17. Jak probíhá dýchání buněk? Dýchání buněk využívá kyslík k oxidaci organických látek na oxid uhličitý a vodu a teprve zde se uvolňuje velké množství energie. 18. Jak probíhá dýchání u jednobněčných organismů? U jednobuněčných organismů je dýchání buněk současně dýchání organismu. 19. V jaké formě se uvolňuje enrgie při hoření? Při hoření se uvolňuje veškerá energie ve formě tepla 20. Podle jaké rovnice probíhá úplná oxidace molekuly glukózy kyslíkem aerobní metabolismus? probíhá podle rovnice: C6H12O6 + 6 O2 → 6 CO2 + 6 H2O + energie. 21. Jak se uvolňuje energie při aerobním metabolismu?

Energie se uvolňuje postupně, metabolické dráhy zahrnují vždy několik oxidačních reakcí, při kterých se organická molekula (substrát) odbourává postupně. 22. Vysvětlete reakci zvanou dehydrogenace, Při dehydrogenaci dochází při oxidační reakci k odtržení dvou atomů vodíku od molekuly substrátu 23. Kdy se při aerobním metabolismu uvolňuje energie? Odtržené atomy vodíku z molekuly substrátu se nakonec za účasti dýchacího řetězu přenesou na molekulární kyslík a při tom se právě uvolní energie. 24. Co znamená anaerobní metabolismus? buňky uvolňují energii ze živin i bez účasti kyslíku 25. Co je oxidačním činidlem při anaerobním metabolismu?. Oxidačním činidlem zde není kyslík, v podstatě se oxiduje jedna část molekuly na úkor části druhé, která je redukována.



Graf č. 5-4 Ukázka grafu: nenaklíčená semena při pokojové teplotě (koncentrace CO2).

Graf č. 5-5 Ukázka grafu: šest hodin naklíčená semena fazolí mungo (koncentrace CO2).

Graf č. 5-6 Ukázka grafu: šest hodin klíčící semena za snížené teploty (CO2).

26. V čem se měří koncentrace CO2? měří pomocí hodnot ppm (ppm = jeden díl z miliónu, např. 1 ml z 1 m3).

27. Jakých hodnot dosahovala koncentrace CO2 v minulosti? V minulosti se hodnoty pohybovaly v rozmezí 190290 ppm,

28. v posledních 150 letech výrazně vzrostla koncentrace CO2. Jakých hodnot dosahuje? na hodnotu kolem 380 ppm. 29. Je patrné z údajů získaných měřením, že u semen dochází k dýchání? Ano, již u několik hodin klíčících semen pozorujeme dýchání – rostoucí hodnotu CO2. 30. Jaký měla vliv teplota na dýchání semen? Snížení teploty zpomalí uvolňování CO2 resp. dýchání semen. 31. Bez ohledu na to, zda organismus přijímá organické látky z okolí, nebo si je sám syntetizuje, je způsob, jakým z nich získává energii, stejný. Energie může být uvolňována dvěma základními způsoby. Jakými? anaerobním metabolismem: bez přítomnosti kyslíku, aerobním metabolismem: vyžadujícím přítomnost kyslíku. 32. Dýchací řetězec je složitý systém, kde probíhá? probíhá na vnitřní membráně mitochondrií. 33. Vodík vázaný v redukovaných koenzymech – NADPH + H+ a FADH2 je oxidován kyslíkem. Co vzniká? vzniká voda a uvolňuje se velké množství energie. 34. Vodík není s kyslíkem slučován přímo a také energie není uvolňována naráz, ale po částech a využívá se na tvorbu makroergických vazeb v molekulách ATP. Jak se nazývá tento proces? proces tzv. oxidační fosforylace.

35. Faktory ovlivňující buněčné dýchání dělíme na vnější a vnitřní. Které faktory řadíme mezi vnější? mezi vnější faktory se řadí teplota prostředí, obsah kyslíku v prostředí, přítomnost dalších látek (kyanid, oxid uhelnatý, oxid siřičitý aj.). 36. Které vnitřní faktory ovlivňují buněčné dýchání rostlin?

60


Z vnitřních faktorů je rozhodující fyziologický stav rostliny a její stáří, obsah vody v pletivech, množství zásobních látek. 37. Jaká je optimální teplota prostředí pro buněčné dýchání? má optimum v rozmezí 2535 °C.

6 Vliv UV záření na živé organismy 6.1 Testové úlohy 6.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. Všechny vlivy neživé přírody ovlivňující životní pochody na Zemi se souhrnně nazývají abiotické faktory. Ano

Ne

2. Mezi nejvýznamnější abiotické faktory řadíme sluneční záření. Ano

Ne

3. Sluneční záření je jediným energetickým vstupem do atmosféry a tím i do všech ekosystémů. Ano

Ne

4. K fotosyntéze rostliny využívají celé sluneční spektrum. Ano

Ne

5. Z celého slunečního spektra je k fotosyntéze rostlin využíváno tzv. fotosynteticky aktivní záření Ano

Ne

6. Vlnové délky 400 až 750 nm patří ultrafialovému záření. Ano

Ne

7. Při dopadu slunečního záření se část světla odrazí - reflexe Ano

Ne

8. Při dopadu slunečního záření se část světla pohltí - absorpce Ano

Ne

9. Při dopadu slunečního záření část světla prochází listem - transmise. 10. Ultrafialové záření - UV záření má vlnovou délku 290380 nm Ano

Ne

11. Ultrafialové záření je záření s kratší vlnovou délkou než viditelné světlo

62


Ano

Ne

12. Ultrafialové záření je pro člověka je neviditelné. Ano

Ne

13. Ptáci, plazi a některý hmyz UV záření nevnímají. Ano

Ne

14. Ozónovou vrstvou atmosféry projde většina UV záření. Ano

Ne

15. Ve vysokých vrstvách atmosféry způsobuje UV záření tzv. ionizaci vzdušného kyslíku a to je příčinou vzniku ozónu. Ano

Ne

16. Některé plynné sloučeniny fluoru (např. freony) se s ozónem v atmosféře slučují a tím se atmosféra trvale zbavuje ozónu Ano

Ne

17. Při úbytku ozónu se schopnost atmosféry pohlcovat UV záření zvyšuje. Ano

Ne

18. Místa bez ozónu se nazývají ozónové díry. Ano

Ne

19. Záření UVB je pro živé organizmy zhoubné. Ano

Ne

20. Záření UVB je pro živé organizmy i prospěšné. Ano

Ne

21. Záření UVB rozkládá nebo narušuje životně důležité organické sloučeniny s vážnými následky na metabolismu. Ano

Ne

22. UVB záření dokáže pronikat vodou až do hloubky několika metrů. Ano

Ne

6.1.2 Doplňte správné odpovědi 23. Co řadíme mezi nejvýznamnější abiotické faktory?

........................................................................................... 24. Která část z celého slunečního spektra je pro rostliny k fotosyntéze využívána? ........................................................................................... 25. Při dopadu slunečního záření do porostu dochází k jeho kvantitativním a kvalitativním změnám. K jakým změnám dochází? ........................................................................................... 26. Jakou vlnovou délku má ultrafialové záření ........................................................................................... 27. Jaký typ UV záření se dostane na povrch Země? ........................................................................................... 28. Kromě kůže má UVB záření vážný dopad i na oči a imunitní systém. 29. Jaký dopad má UVB záíření na oči? ........................................................................................... 30. Jaký vliv má UVB záření na jednobuněčné organismy? ........................................................................................... 31. Dokáže UVB záření pronikat vodou? ...........................................................................................

32. Má UVB záření negativní vliv i na zelené rostliny? ........................................................................................... 33. Uveďte pozitivní účinky UVB záření. ........................................................................................... 34. Proč je pro člověka nutný dostatečný přísun vitamínu D? ........................................................................................... 35. Uveďte alespoň tři odvětví (mimo biologii), kde se využívá UV záření. ........................................................................................... 36. Jaký je biologický princip opalování

64


........................................................................................... 37. Co je melanin? ........................................................................................... 38. Jaká je funkce melaninu? ........................................................................................... 39. Jaké jsou správné zásady opalování? ........................................................................................... 40. Co znamená označení SPF faktor na opalovacích krémech? ........................................................................................... 41. Jaké jsou výhody plastových skel u slunečních brýlí? ........................................................................................... 42. Proč se neopálíme za oknem? ...........................................................................................


vložení slunečních brýlí Obrázek č. 6-1 Ukázka grafu měření intenzity (osvětlení a UVA záření) UVB záření – od shora dolů – za přímého osvětlení a při vložení slunečních brýlí před čidla.

Obrázek č. 6-2 Ukázka grafu měření intenzity (osvětlení a UVA záření) UVB záření – od shora dolů za oknem  průměrná intenzita osvětlení – 5119 lux, UVA – 7100-7800 mW/m2, UVB – 160-170 mW/m2.

66


Obrázek č. 6-3 Ukázka grafu za přímého osvětlení Sluncem v přítomnosti mraků.  průměrná intenzita osvětlení – 5119 lux, UVA – 3000-3400 mW/m2, UVB – 74-84 mW/m2.

43. Které faktory ovlivnily intenzitu UVB záření? ........................................................................................... 44. Jaký mělo vliv na snímání UVB záření předložení slunečních brýlí před čidlo? ........................................................................................... 45. Jak ovlivnily měření mraky? ........................................................................................... 46. jaká byla hodnota intenzity UVB záření při změnách podmínek snímání? ........................................................................................... 47. Sluneční záření patří mezi významné abiotické faktory ovlivňující život na Zemi. Uveďte další abiotické faktory. ...........................................................................................

48. Na jaké složky je rozděleno UV záření a čím se jednotlivé složky liší?? ........................................................................................... 49. Jakých vlnových délek dosahují jednotlivé složky UV záření?

50. Kterou část záření využívají rostliny pro fotosyntézu? ........................................................................................... 51. Jak se podílí UV záření na vzniku ozónu? .......................................................................................... 52. Proč jenUV záření pro organismy nebezpečné?

...........................................................................................

53. Kde se projevuje pozitivní účinek UV záření?

...........................................................................................

68


6.2 Řešení testových úloh 6.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. Všechny vlivy neživé přírody ovlivňující životní pochody na Zemi se souhrnně nazývají abiotické faktory. Ano 2. Mezi nejvýznamnější abiotické faktory řadíme sluneční záření. Ano 3. Sluneční záření je jediným energetickým vstupem do atmosféry a tím i do všech ekosystémů. Ano 4. K fotosyntéze rostliny využívají celé sluneční spektrum. Ne 5. Z celého slunečního spektra je k fotosyntéze rostlin využíváno tzv. fotosynteticky aktivní záření Ano 6. Vlnové délky 400 až 750 nm patří ultrafialovému záření. Ano 7. Při dopadu slunečního záření se část světla odrazí - reflexe Ano 8. Při dopadu slunečního záření se část světla pohltí - absorpce Ano 9. Při dopadu slunečního záření část světla prochází listem - transmise. Ano 10. Ultrafialové záření - UV záření má vlnovou délku 290380 nm Ano

11. Ultrafialové záření je záření s kratší vlnovou délkou než viditelné světlo Ne

12. Ultrafialové záření je pro člověka je neviditelné. Ano 13. Ptáci, plazi a některý hmyz UV záření nevnímají. Ne 14. Ozónovou vrstvou atmosféry projde většina UV záření. Ne 15. Ve vysokých vrstvách atmosféry způsobuje UV záření tzv. ionizaci vzdušného kyslíku a to je příčinou vzniku ozónu. Ano 16. Některé plynné sloučeniny fluoru (např. freony) se s ozónem v atmosféře slučují a tím se atmosféra trvale zbavuje ozónu Ano 17. Při úbytku ozónu se schopnost atmosféry pohlcovat UV záření zvyšuje. Ne 18. Místa bez ozónu se nazývají ozónové díry. Ano 19. Záření UVB je pro živé organizmy zhoubné. Ano 20. Záření UVB je pro živé organizmy i prospěšné. Ano 21. Záření UVB rozkládá nebo narušuje životně důležité organické sloučeniny s vážnými následky na metabolismu. Ano 22. UVB záření dokáže pronikat vodou až do hloubky několika metrů. Ano 6.2.2 Doplňte správné odpovědi 23. Co řadíme mezi nejvýznamnější abiotické faktory? mezi nejvýznamnější abiotické faktory řadíme sluneční záření, teplotu, atmosféru a její složení, chemické složení půdy, obsah rozpustných látek ve vodě aj.

70


24. Která část z celého slunečního spektra je pro rostliny k fotosyntéze využívána? pro rostliny k fotosyntéze je využíváno tzv. fotosynteticky aktivní záření (vlnové délky 400 až 750 nm). 25. Při dopadu slunečního záření do porostu dochází k jeho kvantitativním a kvalitativním změnám. K jakým změnám dochází? část světla se odrazí (reflexe), pohltí (absorpce) a prochází listem (transmise). 26. Jakou vlnovou délku má ultrafialové záření ultrafialové záření - UV záření má vlnovou délku 290380 nm 27. Jaký typ UV záření se dostane na povrch Země? 99 % UV záření, které se dostane na povrch Země, je typu UVA. 28. Kromě kůže má UVB záření vážný dopad i na oči a imunitní systém. Jaký dopad má UVB záření na oči? Dokáže poničit až zcela spálit tyčinky a čípky, gangliové buňky a nervová zakončení v rohovce - vyniká tzv. „sněžná slepota“. 29. Jaký vliv má UVB záření na jednobuněčné organismy? Jednobuněčné organizmy dokáže zničit zcela - dokáže změnit molekuly nesoucí genetickou informaci v buněčném jádře na energeticky výhodnější, vyvolat poškození funkcí organel, ovlivnit osmotický tlak nebo spustit lyzi. 30. Dokáže UVB záření pronikat vodou? Dokáže pronikat vodou až do hloubky několika metrů, kde je soustředěna většina podvodních organismů. 31. Má UVB záření negativní vliv i na zelené rostliny? UVB záření také negativně ovlivňuje vzrůst zelených rostlin, účinnost fotosyntézy, ale i třeba celkovou plochu jejich listů. 32. Uveďte pozitivní účinky UVB záření. Pozitivní účinky UVB záření zahrnují schopnost aktivace produkce vitamínu D v kůži 33. Proč je pro člověka nutný dostatečný přísun vitamínu D? Lidé s dostatečným přísunem vitamínu D (ať již v přirozené stravě, nebo v potravinových doplňcích) jsou lépe chráněni před UVB zářením.

34. Uveďte alespoň tři odvětví (mimo biologii), kde se využívá UV záření. – např. výroba potravin (ničení mikroorganismů), sterilizace nástrojů, bezpečnostní znaky identifikované UV zářením (např. svítidla na kontrolu kreditních karet), astronomie, hubení hmyzu pomocí UV lamp, čištění vody v bazénech UV lampami, soudní znalectví, detekce požárů 35. Jaký je biologický princip opalování jsou-li pokožkové buňky vystaveny UV záření, dochází k produkci intermedinu (melanocyty stimulující hormon, MSH), jenž podporuje tvorbu melaninu v melanozomech. Melanin se poté po malých částech předává do sousedních buněk tzv. keratinocytů a způsobuje zde opálení. 36. Co je melanin? melanin je pigment způsobující hnědé zbarvení kůže; vzniká v melanocytech – což jsou světlé buňky nacházející se v epidermis těsně nad její spodní (bazální) vrstvou; 37. Jaká je funkce melaninu? funkce melaninu je absorbovat UV záření a tím zabránit jeho účinkům na ostatní struktury 38. Jaké jsou správné zásady opalování? vyhýbání se přímému slunci v době mezi 11.15. hodinou; používání ochranných opalovacích krémů s co nejvyšším SPF faktorem, ochrana správným oblečením (vliv materiálu, barvy, vlhkosti atd.) dnes se vyrábí oblečení s tzv. UPF faktorem chránícím před ultrafialovým zářením, 39. Co znamená označení SPF faktor na opalovacích krémech? uvádí, jaká část ultrafialového záření se při jeho použití dostane do kůže (např. faktor 10 propustí do kůže 1/10 ultrafialového záření a zjednodušeně řečeno prodlouží váš pobyt na slunci 10krát při vzniku stejných škod), 40. Jaké jsou výhody plastových skel u slunečních brýlí? ultrafialové záření poškozuje zrak, proto je nutné chránit oči slunečními brýlemi, u kterých se dnes preferuje použití plastových skel; sklo samotné totiž propouští UVA záření, kdežto plast ne, 41. Proč se neopálíme za oknem? princip opalování závisí na reakci UV záření s pokožkovými buňkami, jak víme, UV záření je sklem okna zachyceno, takže k reakci nedochází.



vložení slunečních brýlí Obrázek č. 6-4 Ukázka grafu měření intenzity (osvětlení a UVA záření) UVB záření – od shora dolů – za přímého osvětlení a při vložení slunečních brýlí před čidla.

Obrázek č. 6-5 Ukázka grafu měření intenzity (osvětlení a UVA záření) UVB záření – od shora dolů za oknem  průměrná intenzita osvětlení – 5119 lux, UVA – 7100-7800 mW/m2, UVB – 160-170 mW/m2.

Obrázek č. 6-6 Ukázka grafu za přímého osvětlení Sluncem v přítomnosti mraků.  průměrná intenzita osvětlení – 5119 lux, UVA – 3000-3400 mW/m2, UVB – 74-84 mW/m2.

42. Které faktory ovlivnily intenzitu UVB záření? Intenzita byla snížena v přítomnosti mraků, nejrůznější fólie nebo okenní sklo rovněž snížily intenzitu UVB (a také UVA) záření, 43. Jaký mělo vliv na snímání UVB záření předložení slunečních brýlí před čidlo? Došlo k poklesu intenzity UVB (a UVA) záření téměř na nulovou hodnotu, 44. Jak ovlivnily měření mraky? přítomnost již malých mraků snížila intenzitu záření, 45. jaká byla hodnota intenzity UVB záření při změnách podmínek snímání? v ukázkových grafech jsou naměřeny hodnoty? za oknem  průměrná intenzita osvětlení – 5119 lux, UVA – 7100-7800 mW/m2, UVB – 160-170 mW/m2. za přímého osvětlení Sluncem v přítomnosti mraků.  průměrná intenzita osvětlení – 5119 lux, UVA – 3000-3400 mW/m2, UVB – 74-84 mW/m2. 46. Sluneční záření patří mezi významné abiotické faktory ovlivňující život na Zemi. Uveďte další abiotické faktory. mezi nejvýznamnější abiotické faktory řadíme sluneční záření, teplotu, atmosféru a její složení, chemické složení půdy, obsah rozpustných látek ve vodě aj.

47. Na jaké složky je rozděleno UV záření a čím se jednotlivé složky liší?? Ultrafialové záření je rozděleno na tři složky – UVA, UVB a UVC záření (s odlišnými vlnovými délkami). 48. Jakých vlnových délek dosahují jednotlivé složky UV záření?

49. Kterou část záření využívají rostliny pro fotosyntézu?

74


Rostliny využívají tzv. fotosynteticky aktivní záření pro průběh fotosyntézy. 50. Jak se podílí UV záření na vzniku ozónu? Ve vysokých vrstvách atmosféry dochází díky UV záření k tzv. ionizaci vzdušného kyslíku a vzniku ozónové vrstvy. 51. Proč jenUV záření pro organismy nebezpečné? poškozuje kůži, zrak a imunitní systém. 52. Kde se projevuje pozitivní účinek UV záření?

Pozitivní účinek vykazuje při tvorbě vitamínu D

7 Dekompoziční systém 7.1 Testové úlohy 7.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. Ekosystémy jsou tvořeny společenstvy organismů a jejich abiotickým prostředím. Ano

Ne

2. Ekosystém je ve své podstatě funkční jednotka přírody Ano

Ne

3. Ekosystém je charakteristický specifickými potravními vztahy, Ano

Ne

4. Ekosystém je charakteristický koloběhem a tokem látek. Ano

Ne

5. Mezi základní složky ekosystému neřadíme abiotické prostředí. Ano

Ne

6. Autotrofní organismy je označení pro producenty v ekosystému. Ano

Ne

7. Heterotrofní organismy je označení pro konzumenty Ano

Ne

8. Heterotrofní organismy zahrnují býložravce, masožravce a všežravce. Ano

Ne

9. Dekompozitoři je označení pro rozkladače. Ano

Ne

10. Skupina dekompozitorů zahrnuje organismy, které se živí mrtvou organickou hmotou Ano

Ne

11. V ekosystému se energie získává rozkladem složitých organických látek.

76


Ano

Ne

12. K dekompozitorům řadíme bakterie a houby. Ano

Ne

13. Energie koluje celým ekosystémem v tzv. potravních řetězcích. Ano

Ne

14. Činností dekompozitorů dochází k uvolňování energie (tepelné) a mineralizaci chemických látek. Ano

Ne

15. V přírodě hrají při recyklaci živin rozkladači (dekompozitoři – bakterie a houby) bezvýznamnou roli. Ano

Ne

16. Nejvýznamnější roli.v přírodě hrají při recyklaci jen detritovoři (živočišní konzumenti mrtvé hmoty. Ano

Ne

7.1.2 Doplňte správné odpovědi 17. Čím jsou tvořeny ekosystémy? ................................................................................................. 18. Definuj pojem koprofág ................................................................................................. 19. definuj pojem nekrofág ................................................................................................. 20. Uveď příklady nekrofága. ................................................................................................. 21. Které složky patří mezi významné abiotické faktory ovlivňující život na Zemi. . ................................................................................................. 22. Kdo jsou detritovoři? .................................................................................................



Ukázka koncentrací CO2 v průběhu měření:  vzorek odebrán ze svrchní vrstvy kompostu (teplota 27,5 °C),

Obrázek č. 7-1 Ukázka koncentrací CO2 v průběhu měření

23. Jakou dobu se měřila produkce CO2? ................................................................................................. 24. K jakému nárůstu CO2 došlo během měření? ................................................................................................. 25. Jak se měnila koncentrace CO2 v průběhu jednoho měření: .................................................................................................

26. Jaký je rozdíl v měření mezi třemi vzorky při pokojové teplotě: ................................................................................................. 27. Jak lze předchozí tvrzení vysvětlit z biologického hlediska? ................................................................................................. 28. Jaký je rozdíl v měření při pokojové teplotě a v lednici? ................................................................................................. 29. Jak lze předchozí tvrzení vysvětlit z biologického hlediska? ................................................................................................. 30. Proč při pokusu narůstá teplo?

................................................................................................. 31. Jak se při pokusu potvrdila činnost rozkladačů? ................................................................................................. 32. Čím je způsoben nárůst koncentrace CO2 ? .................................................................................................

80


7.2 Řešení testových úloh

7.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. Ekosystémy jsou tvořeny společenstvy organismů a jejich abiotickým prostředím. Ano 2. Ekosystém je ve své podstatě funkční jednotka přírody Ano 3. Ekosystém je charakteristický specifickými potravními vztahy, Ano 4. Ekosystém je charakteristický koloběhem a tokem látek. Ano 5. Mezi základní složky ekosystému neřadíme abiotické prostředí. Ne 6. Autotrofní organismy je označení pro producenty v ekosystému. Ano 7. Heterotrofní organismy je označení pro konzumenty Ano 8. Heterotrofní organismy zahrnují býložravce, masožravce a všežravce. Ano

9. Dekompozitoři je označení pro rozkladače. Ano

10. Skupina dekompozitorů zahrnuje organismy, které se živí mrtvou organickou hmotou Ano

11. V ekosystému se energie získává rozkladem složitých organických látek. Ano 12. K dekompozitorům řadíme bakterie a houby. Ano 13. Energie koluje celým ekosystémem v tzv. potravních řetězcích. Ano 14. Činností dekompozitorů dochází k uvolňování energie (tepelné) a mineralizaci chemických látek. Ano 15. V přírodě hrají při recyklaci živin rozkladači (dekompozitoři – bakterie a houby) bezvýznamnou roli. Ne 16. Nejvýznamnější roli.v přírodě hrají při recyklaci jen detritovoři (živočišní konzumenti mrtvé hmoty. Ano

82 7.2.2 Doplňte správné odpovědi


17. Čím jsou tvořeny ekosystémy? Ekosystémy jsou tvořeny společenstvy organismů a jejich abiotickým prostředím. 18. Definuj pojem koprofág organismus konzumující vlastní výkaly, často dochází k opakovanému požírání (i vlastních) výkalů, např. mnohonožky; častěji bývá konzumován trus býložravců než masožravců, protože obsahuje dost organické hmoty, 19. definuj pojem nekrofág organismus konzumující mršiny; v podstatě má shodné složení potravy jako masožravec (proto se také u mnohých masožravců s konzumací mršin setkáváme); 20. Uveď příklady nekrofága. př. nekrofága u nás masařka, hrobařík. 21. Které složky patří mezi významné abiotické faktory ovlivňující život na Zemi. . mezi nejvýznamnější abiotické faktory řadíme sluneční záření, teplotu, atmosféru a její složení, chemické složení půdy, obsah rozpustných látek ve vodě aj. 22. Kdo jsou detritovoři? Nejvýznamnější roli.v přírodě hrají při recyklaci detritovoři - živočišní konzumenti mrtvé hmoty.

7.2.3 Práce s grafy a mapami Ukázka koncentrací CO2 v průběhu měření:  vzorek odebrán ze svrchní vrstvy kompostu (teplota 27,5 °C),

Obrázek č. 7-2 Ukázka koncentrací CO2 v průběhu měření

23. Jakou dobu se měřila produkce CO2? graf ukazuje měření 8 minut produkce CO2, 24. K jakému nárůstu CO2 došlo během měření? došlo k nárůstu z 1039 ppm na 3935 ppm: 25. Jak se měnila koncentrace CO2 v průběhu jednoho měření: koncentrace CO2 v průběhu experimentu roste, 26. Jaký je rozdíl v měření mezi třemi vzorky při pokojové teplotě: maximální produkce CO2 byla pozorována u vzorku č. 1 se svrchní vrstvou hrabanky, 27. Jak lze předchozí tvrzení vysvětlit z biologického hlediska? svrchní vrstva půdy obsahuje největší množství rozkradačů, 28. Jaký je rozdíl v měření při pokojové teplotě a v lednici? produkce CO2 ve vzorcích umístěných v lednici byla obecně nižší než ve vzorcích v laboratoři, u kterých probíhalo měření při pokojové teplotě,

29. Jak lze předchozí tvrzení vysvětlit z biologického hlediska? optimální teplota pro procesy u živých organismů se pohybuje okolo 25 °C, při snížených teplotách se procesy zpomalují.

84


30. Proč při pokusu narůstá teplo? Rozkladači neboli dekompozitoři se podílejí na významném procesu v půdě, při kterém je složitá organická hmota rozkládána na jednoduchou anorganickou složku. Při rozkladných procesech se v půdě uvolňuje teplo. 31. Jak se při pokusu potvrdila činnost rozkladačů? Činnost rozkladačů potvrdilo naše měření, protože bylo pozorováno dýchání těchto organismů pomocí rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v blízkosti půdy. 32. Čím je způsoben nárůst koncentrace CO2 ? Dýcháním rozkladačů roste koncentrace CO2

8 Odraz světla – vliv na skleníkový efekt a globální oteplování 8.1 Testové úlohy 8.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. U různých materiálů pozorujeme různou intenzitu zahřívání Ano

Ne

2. U různých materiálů pozorujeme rozdílnou schopnost odrazu světla. Ano

Ne

3. Nejvíce se zahřívají materiály tmavých barev. Ano

Ne

4. Nejméně se zahřívá barva bílá. Ano

Ne

5. Nejméně se zahřívají materiály tmavých barev. Ano

Ne

6. Nejvíce se zahřívá barva bílá. Ano

Ne

7. Od světlých (lesklých) materiálů se odráží největší množství světla. Ano

Ne

8. Od tmavých materiálů se odráží největší množství světla. Ano 9.

Ne

Největší množství světla se odráží na vodní hladině moří a oceánů. Ano

Ne

10. K odrazu záření dochází také ve vrstvách atmosféry, Ano

Ne

11. Odražené záření z atmosféry se vrací zpět na zemský povrch Ano

Ne

86


12. Odražené záření z atmosféry ohřívá zemský povrch Ano

Ne

13. Odražené záření z atmosféry způsobuje skleníkový efekt, Ano

Ne

14. Skleníkový efekt způsobuje tzv. globální oteplování Země. Ano

Ne

8.1.2 Doplňte správné odpovědi 15. Jakou závislost pozorujeme mezi nárůstem teploty a odrazem světla? ................................................................................................. 16. Které materiály se zahřívají nejvíce?: ................................................................................................. 17. Která barva se zahřívá nejméně? ................................................................................................. 18. Od kterých materiálů se odráží největší množství světla. ................................................................................................. 19. Kde na Zemi pozorujeme odraz od lesklých ploch? ................................................................................................. 20. K odrazu záření dochází také ve vrstvách atmosféry, přičemž se odražené záření vrací zpět na zemský povrch. K čemu dochází na zemském povrchu? ................................................................................................. 21. K odrazu záření dochází také ve vrstvách atmosféry, přičemž se odražené záření vrací zpět na zemský povrch Jak tento jev označujeme? ................................................................................................. 22. Co způsobuje skleníkový efekt?. ................................................................................................. 23. které materiály a barvy odráží světlo ................................................................................................. 24. a u kterých pozorujeme absorpci, případně rozptyl světla? ................................................................................................. 25. Ve kterých oblastech biologie se setkáváme s odrazem světla ................................................................................................. 26. K čemu mnoho živočichů využívá odrazu světla (a následné polarizace) ................................................................................................. 27. Ukterých živočichů se s touto schopností setkáváme?

88


.................................................................................................


Obrázek č. 8-1 Ukázka grafu – měření teploty a intenzity světla – modrá barva

28. U které barvy dochází k největšímu nárůstu teploty: ................................................................................................. 29. U které barvy dochází k nejmenšímu nárůstu teploty: ................................................................................................. 30. Jaká barva se využívá u solárních systémů? Proč? – ................................................................................................. 31. U které barvy byla naměřena nejvyšší hodnota odrazu světla: ................................................................................................. 32. U které barvy byla naměřena nejnižší hodnota odrazu světla: ................................................................................................. 33. jakou závislost pozorujeme mezi nárůstem teploty a odrazem světla? ................................................................................................. 34. Řasy (Algae) se vyznačují různými barvami – proč? – ................................................................................................................... ................................................................................................................... ......................................................................................................

90


8.2 Řešení testových úloh 8.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. U různých materiálů pozorujeme různou intenzitu zahřívání Ano 2. U různých materiálů pozorujeme rozdílnou schopnost odrazu světla. Ano 3. Nejvíce se zahřívají materiály tmavých barev. Ano 4. Nejméně se zahřívá barva bílá. Ano 5. Nejméně se zahřívají materiály tmavých barev. Ne 6. Nejvíce se zahřívá barva bílá. Ne 7. Od světlých (lesklých) materiálů se odráží největší množství světla. Ano 8. Od tmavých materiálů se odráží největší množství světla. Ne 9.

Největší množství světla se odráží na vodní hladině moří a oceánů. Ano

10. K odrazu záření dochází také ve vrstvách atmosféry, Ano 11. Odražené záření z atmosféry se vrací zpět na zemský povrch Ano 12. Odražené záření z atmosféry ohřívá zemský povrch Ano

13. Odražené záření z atmosféry způsobuje skleníkový efekt, Ano 14. Skleníkový efekt způsobuje tzv. globální oteplování Země. Ano



15. Jakou závislost pozorujeme mezi nárůstem teploty a odrazem světla? U různých materiálů pozorujeme různou intenzitu zahřívání a rozdílnou schopnost odrazu světla. 16. Které materiály se zahřívají nejvíce?: materiály barev tmavých. 17. Která barva se zahřívá nejméně? nejméně se zahřívá barva bílá. 18. Od kterých materiálů se odráží největší množství světla. Od světlých (lesklých) materiálů 19. Kde na Zemi pozorujeme odraz od lesklých ploch? na vodní hladině moří a oceánů. 20. K odrazu záření dochází také ve vrstvách atmosféry, přičemž se odražené záření vrací zpět na zemský povrch. K čemu dochází na zemském povrchu? dochází k ohřívání zemského povrchu 21. K odrazu záření dochází také ve vrstvách atmosféry, přičemž se odražené záření vrací zpět na zemský povrch Jak tento jev označujeme? skleníkový efekt, 22. Co způsobuje skleníkový efekt?. Způsobuje globální oteplování Země.

23. které materiály a barvy odráží světlo světlé a lesklé materiály 24. a u kterých pozorujeme absorpci, případně rozptyl světla? materiály barev tmavých. 25. Ve kterých oblastech biologie se setkáváme s odrazem světla – odraz světla na sítnici oka, odraz od vodní hladiny, skleníkový efekt, ohřívání zemského povrchu a další, 26. K čemu mnoho živočichů využívá odrazu světla (a následné polarizace)

k orientaci – ať už v prostoru nebo při lovu kořisti  27. u kterých živočichů se s touto schopností setkáváme? často se s ní setkáváme u hmyzu (např. včel, které si pomocí tance poté oznamují umístění zdroje potravy), dále u chobotnic, strašilek, sépií... Z obratlovců této schopnosti využívají při orientaci např. holubi.



Obrázek č. 8-2 Ukázka grafu – měření teploty a intenzity světla – modrá barva

28. U které barvy dochází k největšímu nárůstu teploty: U černé barvy 29. U které barvy dochází k nejmenšímu nárůstu teploty: U bílé barvy 30. Jaká barva se využívá u solárních systémů? Proč? – černá, protože tato barva pohlcuje nejvíce záření (a dochází k největšímu nárůstu teploty). 31. U které barvy byla naměřena nejvyšší hodnota odrazu světla: Světlá a lesklá barva 32. U které barvy byla naměřena nejnižší hodnota odrazu světla: Tmavá barva 33. 34. jakou závislost pozorujeme mezi nárůstem teploty a odrazem světla? U různých materiálů pozorujeme různou intenzitu zahřívání a rozdílnou schopnost odrazu světla. 35. řasy (Algae) se vyznačují různými barvami – proč? – rozdílné barvy řas jsou způsobeny rozdílným zastoupením fotosyntetických barviv (především se jedná o různé kombinace chlorofylů a,b,c,d); tyto rozdíly jsou dány faktem, že na hladině vody dochází k odrazu světla a do různých hloubek proniká jen jejich část; aby mohla probíhat fotosyntéza, došlo u řas ve větších hloubkách k adaptaci a zatímco u suchozemských rostlin se setkáváme s kombinací chl. a a b, u hnědých a červených řas to jsou kombinace chl. a + b nebo c,

9 Studie lokálního počasí 9.1 Testové úlohy 9.1.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě v určitém krátkém časovém úseku. Ano

Ne

2. Změny počasí jsou způsobeny především zemskou rotací. Ano

Ne

3. Počasí je jedinečným stavem atmosféry 4. Troposférá je člověku nejblíže a bezprostředně ho obklopuje. 5. Obecný typ počasí v oblasti se nazývá podnebí nebo klima. Ano

Ne

6. Počasí se může měnit velmi rychle, Ano

Ne

7. Změna klimatu je obvykle velmi rychlá. Ano

Ne

8. Počasí studuje meteorologie. Ano

Ne

9. oblasti s určitým charakteristickým typem abiotických a biotických faktorů,označujeme souhrnně pojmem biomy. Ano

Ne



10. Charakterizujte počasí. ................................................................................................ 11. Je dáno stavem všech atmosférických jevů. Kterých? ................................................................................................ 12. Co způsobuje změny počasí? ................................................................................................ 13. Počasí je jedinečným stavem atmosféry. Která část atmosféry bezprostředně obklopuje zemský povrch? ................................................................................................ 14. Jak označujeme obecný typ počasí? ................................................................................................ 15. Jak často se mění počasí? ................................................................................................ 16. Jak často dochází ke změnám klimatu? ................................................................................................ 17. Která věda studuje počasí? ................................................................................................ 18. Jaké oblasti na Zemi označujeme souhrnně pojmem biomy ................................................................................................ 19. V jakém biomu leží Česká republika? ................................................................................................ 20. Jaké teploty jsou typické pro oblast Silvaea? ................................................................................................ 21. Jaký je roční úhrn srážek v oblasti Silvaea? ................................................................................................


Obrázek č. 9-1 Schéma hlavních biomů Světa (zdroj www.uwsp.edu).

22. Které biomy jsou na Zemi nejznámější? ................................................................................................ ................................................................................................ ................................................................................................ 23. Které hlavní faktory charakterizují počasí na Zemi. ................................................................................................ 24. Ve kterém biomu leží Česká republika? ................................................................................................ 25. Jaký je zde charakter počasí v oblasti Silveae?(průměrné teploty, srážky...) ................................................................................................................... ................................................................................................................... .....................................................................................................

98


9.2 Řešení testových úloh 9.2.1 Určete, zda trvzení jsou pravdivá 1. Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě v určitém krátkém časovém úseku. Ano 2. Změny počasí jsou způsobeny především zemskou rotací. Ano 3. Počasí je jedinečným stavem atmosféry Ano 4. Troposférá je člověku nejblíže a bezprostředně ho obklopuje. Ano 5. Obecný typ počasí v oblasti se nazývá podnebí nebo klima. Ano 6. Počasí se může měnit velmi rychle, Ano 7. Změna klimatu je obvykle velmi rychlá. Ne 8. Počasí studuje meteorologie. Ano 9. Oblasti s určitým charakteristickým typem abiotických a biotických faktorů,označujeme souhrnně pojmem biomy. Ano

9.2.2 Doplňte správné odpovědi 10. Charakterizujte počasí. Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě v určitém krátkém časovém úseku. 11. Je dáno stavem všech atmosférických jevů. Kterých? teplotou vzduchu, stavem oblačnosti, rychlostí a směrem větru, déšť, sněžení 12. Co způsobuje změny počasí? Změny počasí jsou způsobeny především zemskou rotací. 13. Počasí je jedinečným stavem atmosféry. Která část atmosféry bezprostředně obklopuje zemský povrch? troposféra je člověku nejblíže a bezprostředně ho obklopuje 14. Jak označujeme obecný typ počasí? Obecný typ počasí v oblasti se nazývá podnebí nebo klima. 15. Jak často se mění počasí? Počasí se může měnit velmi rychle, 16. Jak často dochází ke změnám klimatu? změna klimatu je obvykle velmi pozvolná. 17. Která věda studuje počasí? Počasí studuje meteorologie. 18. Jaké oblasti na Zemi označujeme souhrnně pojmem biomy Na Zemi rozlišujeme oblasti s určitým charakteristickým typem abiotických a biotických faktorů, na kterých se vyskytují specifická rostlinná a živočišná společenstva. 19. V jakém biomu leží Česká republika? Česká republika leží v oblasti Silvaea. 20. Jaké teploty jsou typické pro oblast Silvaea? Tato oblast se vyznačuje po více než 120 dnů teplotami okolo 10 °C a více, amplituda průměrných teplot je v rozmezí 1825°C.

100


21. Jaký je roční úhrn srážek v oblasti Silvaea? Roční úhrn srážek biomu opadavých a smíšených lesů odpovídá 4501400 mm. Maximum srážek je zde v teplém období. 9.2.3 Práce s grafy a mapami

Obrázek č. 9-2 Schéma hlavních biomů Světa (zdroj www.uwsp.edu).

22. Které biomy jsou na Zemi nejznámější? Mezi nejznámější biomy patří: poušť a polopoušť, step, tundra, tajga (severské a horské jehličnaté lesy), tropický deštný les (Hylaea), tropické a subtropické suché lesy a lesosavany (Skleraea), opadavé a smíšené lesy mírného pásu (Silvaea), trvale nebo dočasně zaplavené oblasti a biom volného oceánu a šelfových moří. 23. Které hlavní faktory charakterizují počasí na Zemi. teplotou, vlhkostí vzduchu, tlakem vzduchu... 24. Ve kterém biomu leží Česká republika? Česká republika leží v oblasti Silvaea. opadavých a smíšených lesů mírného pásma 25. Jaký je zde charakter počasí v oblasti Silveae?(průměrné teploty, srážky...) Tato oblast se vyznačuje po více než 120 dnů teplotami okolo 10 °C a více, amplituda průměrných teplot je v rozmezí 1825°C. Roční úhrn srážek biomu opadavých a smíšených lesů odpovídá 4501400 mm. Maximum srážek je zde v teplém období.

Citovaná a doporučená literatura Učebnice: Ekologie a ochrana životního prostředí – Šlégl a kol. Biologie pro gymnázia – Jelínek, Zicháček. Ekologie, jedinci, populace a společenstva – Begon a kol.

OBCHODNÍ AKADEMIE ORLOVÁ

Recommend Documents