Cyklistická akademie

Cyklistická akademie Inspirací je tisíc omylů při rozvíjení cyklodopravy v západní Evropě Ukazuje nejčastější mýty a omyly cyklodopravy

Ing. Jaroslav Martinek [email protected] mobil: 602 503 617

1

Cyklistická akademie – Struktura prezentace: 1. 2. 3. 4. 5.

Představení Cyklistické akademie Vize, cíle – věc, na kterou se zapomíná Specifický cíl 1 – řízení procesů a financování Specifický cíl 2 – cyklistická infrastruktura (tvrdá opatření) Specifický cíl 3 – kampaně, PR (měkka opatření)

2

ČÁST 1. Cyklistická akademie - představení Pro 75% účastníků semináře:

Pro 25% účastníků semináře:

jistě si vyberete nějakou užitečnou informaci ze 40 lekcí

půjdete po linii příručky

Nepopsaný list papíru

3

Cyklistická akademie: INSPIRACE A MOTIVACE

www.cyklomesta.cz

4

Cyklistická akademie: KNIHOVNY

www.cyklodoprava.cz

www.cyklokonference.cz

5

Cyklistická akademie: Možnost aplikace v projektu SMO „Obce sobě“

6

Cyklistická akademie je svým způsobem podkladem pro porozumění plánování udržitelné městské mobility (SUMP)

7

Cyklistická akademie má svůj e-learning, ale na principu soutěže Hlavní město cyklistů 2014 http://www.cyklomesta.cz/o-asociaci/soutez-hlavni-mesto-cyklistu-2014/ Přihlášky:

28.1. 2014 – 20.3. 2014

Hodnocení:

do 15.4.2014

Vyhlášení:

Konec dubna 2014

Příklad jedné otázky: 1.8. Ustanovil magistrát nebo městský úřad Vašeho města odborníka do funkce cyklokoordinátora? Poznámka: Inspirujte se v příručce NEPOPSANÝ LIST PAPÍRU : prioritou 1. ŘÍZENÍ PROCESU A FINANCOVÁNÍ (NÁSTROJE), Oblast 2. ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE

8

ČÁST 2. Vize, cíle – věc, na kterou se zapomíná 9

Scénáře vývoje

ZÁKLADNÍ OTÁZKA je politická, nikoliv odborná: Jak chci, aby moje město vypadalo?

• scénář A – dobrá dostupnost zaměřená na motorovou dopravu • scénář B – dobrá dostupnost pro všechny zkvalitněním mobility „krátkého dosahu“

• scénář C – udržitelná dostupnost s významnými změnami v dopravním chování

Dopravní politika EU – jsou naše města ztotožněna s touto politikou? • Pěší • Cyklistická • Hromadná doprava (car sharing, car pooling)

koalice mobility

• Individuální automobilová doprava 10

Pokud zvolím scénář B) dobrá dostupnost pro všechny zkvalitněním mobility „krátkého dosahu“ Jak představit myšlenku integrované městské mobility?

VIZE 25?

SMART CITIES?

11

Pokud zvolím scénář A) dobrá dostupnost zaměřená na motorovou dopravu

„If you plan for cars and traffic, you get cars and traffic. If you plan for people and places, you get people and places.“ Fred Kent, Project for Public Spaces

12

CO PŘEDCHÁZÍ VÝBĚRU SCÉNÁŘE

EKONOMIE, ALE TROCHU JINAK

(Lekce 1)

„K tomu, aby byl člověk dobrým ekonomem. Musí být buď dobrým matematikem, nebo dobrým filozofem, nebo být obojím. Dali jsme příliš velký prostor matematice a naopak příliš zatlačili do pozadí naší vlastní lidskost. Tím jsme získali pokřivené umělé modely, které jsou k ničemu, pokud je chceme aplikovat na skutečný svět.“ Z knihy „Ekonomie dobra a zla“ od Tomáše Sedláčka U nás musíme navíc stále dokazovat, že investice do cyklistické infrastruktury patří mezi nejefektivnější. Na západ od nás se již od těchto diskusí opouští – prostě s cyklistickou dopravou se počítá, že spoluvytváří kvalitu života ve městě. Aspoň na chvíli se podívejme na jízdní kolo jinýma očima: "Smysl to začne dávat až později, ačkoli i pak si to jen stěží dokážete racionalizovat. Prostě se cítíte dobře, po jízdě na kole se cítíte být v pohodě, jako byste naplnili nějakou nekonkrétní, vnitřně danou potřebu. Neřešíš nějaké zdraví, nějaké ekonomické přínosy. Cítíš se „jen“ dobře". Inspirováno knihou "Běhání s Keňany". LEKCE 1. EKONOMICKÉ PŘÍNOSY. Není jednoduché vysvětlit ekonomické přínosy cyklistiky a zdůraznit její výhody v porovnání s motorovým vozidlem. Ekonomické přínosy cyklistiky totiž spočívají hlavně v různých skrytých a nekvantifikovatelných nákladech, přičemž úspory na místní úrovni nejsou často bezprostředně viditelné.

13

CO PŘEDCHÁZÍ VÝBĚRU SCÉNÁŘE Scénaře vývoje: druhý pohled

(Lekce 2)

Je třeba vidět souvislosti – DOPRAVA NENÍ JEN O DOPRAVĚ

Mobilita jako součást životní stylu (Dopravní prostředek je jen nástroj. Zbytečná pohodlnost má negativní důsledky)

Jak se dítě dostane na atletický trénink?

14

PO VÝBĚRU SCÉNÁŘE (Lekce 3)

Nepřetržitý SUMP- plánovací proces (prvky a aktivity) SUMP směřuje k AKČNÍMU PLÁNU, nikoliv jen ke zpracování generelů všeho druhu. Charakteristiky: •

Nepřetržitý proces

•

Jasné cíle

•

Řízení poptávky po dopravě

•

Používání scénářů

•

Vyhodnocení a kontrola (management kvality)

•

Integrovaná tvrdá a měkká opatření

•

Reálné ceny pro uživatele

„NEPOPSANÝ LIST PAPÍRU“ – NENÍ TAKOVÝM AKČNÍM PLÁNEM? Poznámka: Nepopsaný list papíru je metodická příručka cyklistické akademie, která vede ke zpracování Akčního plánu.

•

Zapojení a účast široké veřejnosti

Zdroj: www.mobilityplans.eu

15

PO VÝBĚRU SCÉNÁŘE

Příklad Drážďan SUMP Drážďany 2025+ :

(Lekce 3)

Nový strategický most Všichni víme, že je třeba myslet integrovaně, ale jak začneme mluvit o cyklistice, všichni mají pocit, že jednáme izolovaně. Je to možná i proto, že s cyklistickou dopravou se na městech zachází izolovaně a to chceme změnit.

Izolovaný přístup při zavádění opatření je nebezpečný • SUMP umožňuje rozvoj strategicky sladěných opatření při zvážení všech souvislostí a vedlejších efektů • dynamické změny v populaci, ekonomice a dopravním chování vyžadují NEPŘETŘŽITÉ přizpůsobování (kalibrování) a plánování • SUMP je nezbytný ke koordinaci různých plánů • široká kooperace a konsensuální plánovací přístupy usnadňují zavádění vybraných opatření • izolovaný přístup a jednání snadno vede k nežádoucím negativním efektům a neočekávaným výdajům

16

PO VÝBĚRU SCÉNÁŘE

Příklad Opavy Plán udržitelné městské mobility

(Lekce 3)

V říjnu 2013 byly ve Statutárním městě Opava zahájeny práce na projektu „Plán udržitelné městské mobility Opava (PUMM)“, kdy bude vytvořen plán, který zajistí trvale udržitelný dopravní systém založený na nových principech plánování a zajistí uskutečnění prioritních cílů pro udržitelnou dopravu. VIZE PLÁNU UDRŽITELNÉ MOBILITY: Vytvořit bezpečný a zdravý veřejný městský prostor pro obyvatele. Regulovat nárůst individuální automobilové dopravy efektivním uspořádáním dopravního prostoru, organizací dopravy a vlivem na změnu dopravního chování. Optimalizovat dělbu přepravní práce ve prospěch udržitelné a ekologické dopravy zkvalitněním hromadné, cyklistické a pěší dopravy.

Zpracovaný dokument – PUMM Opava vznikne za účelem řešit dlouhodobou, integrovanou dopravní strategii města Opavy s cílem uspokojení potřeb mobility lidí i podniků ve městě a okolí včetně zajištění lepší kvality života obyvatel. Další informace na www.mobilita-opava.cz

17

PO VÝBĚRU SCÉNÁŘE (Lekce 4)

Principy hodnocení dopravní politiky Komplexní problémy dopravního systému lze řešit jen pomocí celistvého a integrovaného přístupu. Vzhledem k dynamicky se měnícím podmínkám je takový přístup jediným způsobem, jak najít dlouhodobé řešení v oblasti mobility. Tuto vizi je možno uskutečnit nejen procesem plánování městské mobility - SUMP (viz LEKCE 3), ale také procesem hodnocení strategických plánů a stávajících dopravních politik. Města mají k dispozici dvě možnosti hodnocení a to prostřednictvím Místní agendy 21 nebo projektu QUEST. MÍSTNÍ AGENDA 21 Hodnocení udržitelné dopravy: 1. Podpora veřejné dopravy a dalších druhů alternativní dopravy (pěší, cyklo) /infrastruktura/ 2. Snižování nutnosti používat individuální automobilovou dopravu a podpora alternativních druhů dopravy 3. Nízkoemisní vozidla 4. Bezpečnost silničního provozu 5. Snižování vlivu dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel

PROJEKT QUEST Projekt QUEST je auditem dopravní politiky, který zároveň pomáhá k orientaci dopravní politiky směrem k udržitelnosti. Do Česka přináší nové principy vedení dopravní politiky – takové, které se osvědčily v západních zemích. Hlavním principem úspěšné dopravní politiky je zapojení všech složek, které ovlivňují dopravu ve městě, nebo jsou jí významně ovlivňovány.

18

Lekce 1 - 4

Shrnutí úvodní části: Je třeba si vybrat scénář, vizi, za kterou město musí chtít jít. SUMP vede dle určité metodiky ke zpracování AKČNÍHO PLÁNU Když si odmyslíme slova „CYKLISTICKÁ AKADEMIE“, „CYKLISTICKÁ DOPRAVA“, tak v následující struktuře můžeme poznat prvky akčního plánování, které se dají vztáhnout na řešení dopravy a mobility jako celku. Vždy se pohybujeme ve třech oblastech: 1. Řízení procesů & financování (aneb o nástrojích) 2. Tvrdá opatření (infrastruktura, dopravní prostředky) 3. Měkká opatření (kampaně, MM, …) TAKŽE: CYKLISTICKÁ AKADEMIE NEJSOU LEKCE, ALE JE TO NÁSTROJ, KTERÝ MÁ DOVÉST MĚSTO KE ZPRACOVÁNÍ AKČNÍHO PLÁNU, S INTEGROVANÝM PŘÍSTUPEM (TO JE OBRANA NA TO, ABY SE CYKLISTICKÁ DOPRAVA NEŘEŠILA IZOLOVANĚ, COŽ SE ČASTO STÁVÁ). Každopádně znovu je to spojeno s otázkou:

Jaké vlastně chceš mít město?

19

Lekce 1 - 4

Pozvánky navazující na úvodní část 1) Projekt CIVITAS CAPITAL – making the best of CIVITAS! Asociace může spolupracovat na realizaci evropského projektu CIVITAS CAPITAL – making the best of CIVITAS! (http://www.cyklomesta.cz/o-asociaci/vize-25-integrovanypristup/civitas/). Díky tomuto projektu si členská města mohou sáhnout na řadu výhod, který tento projekt umožňuje. V Praze dne 20.2.2014 se k tomuto projektu uskuteční první pracovní porada. Jsme zváni, že můžeme vstoupit do sítě CIVINET. Velkou naší výhodou je, že zde nemusí vstupovat jednotlivá města, ale může zde vstoupit celá naše asociace. Na jednání však nemusí přijít jen "cyklokoordinátoři", ale obecně pracovníci úřadu, kteří řeší dopravu jako takovou. 2) Kurz “BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility“ je pořádaný v rámci projektu BUMP - Boosting Urban Mobility Plans, Trénink bude realizován v rámci čtyř 2-3 denních modulů a celkem bude trvat 10 školících dnů. Mezi jednotlivými moduly bude vždy přestávka v trvání 3-4 týdnů. Podrobný program je dostupný na: www.bump-mobility.eu Kurz začíná 19.3.2014 v Třebíči. 20

ČÁST 3. Strategický cíl 1 - Řízení procesů a finance Oblast 1. PROCES PLÁNOVÁNÍ (Lekce 5, 6) Oblast 2. ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE (Lekce 7 – 9, 14) Oblast 3. FINANČNÍ NÁSTROJE (Lekce 1, 10 - 12) Oblast 4. PRÁVNÍ NÁSTROJE (Lekce 13) Oblast 5. MANAGEMENT DAT & VÝZKUM (Lekce 15)

21

OBLAST 1. PROCES PLÁNOVÁNÍ

1.1.1. PRINCIPY PLÁNOVÁNÍ - Územní plán (Lekce 5)

1.1.2. CYKLOGENEREL (Lekce 6)

22

Oblast 1. PROCES PLÁNOVÁNÍ 1.1.1. PRINCIPY PLÁNOVÁNÍ - Územní plán

Příklad z Litovle – kde je problém?

(Lekce 5)

3.6.1 Dopravní infrastruktura (citace z popisné části územního plánu Litovle) Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Litovel byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008, včetně aktualizace č.1 z roku 2011), Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013 (dále jen Koncepce rozvoje silniční sítě OK) (2006), atd. Dále byly využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. Tato kapitola je následně členěna následovně: • 3.6.1.1 Silniční doprava • 3.6.1.2 Doprava v klidu • 3.6.1.3 Cyklistická doprava • 3.6.1.4 Železniční doprava • 3.6.1.5 Letecká a vodní doprava • 3.6.1.6 Integrovaná doprava Zdroj: citace z Územního plánu města Litovel

23


Příklad z Litovle – kde je problém?

(Lekce 5)

3.6.1.3 Cyklistická doprava – citace z územního plánu města O stávajících podmínkách pro rozvoj cyklistické dopravy a směru dalšího vývoje vypovídá Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji (aktualizace 2009). Mikroregion Litovelsko si nechal v roce 2004 zpracovat studii cyklodopravy s názvem Koncepce rozvoje cyklistické dopravy a cykloturistiky v Mikroregionu Litovelsko a v roce 2005 pak navazující dokument Technická studie cyklistické dopravy a cykloturistiky v Mikroregionu Litovelsko. Navržené cyklostezky respektují základní podmínku bezpečnosti cyklistické dopravy a dále vycházejí vstříc potřebám cykloturistů, které provádějí po turisticky nejatraktivnějších místech mikroregionu. V roce 2007 byla zpracována strategie rozvoje cykloturistiky v mikroregionu Litovelsko a jejího cílového produktu „Bike“ s názvem Marketingová studie návštěvnosti mikroregionu Litovelsko turisty a návštěvnosti cykloturisty, vč. vyhodnocení stávající a návrhu žádoucí infrastruktury a služeb pro cykloturistiku. Celkem je v Litovli a v nejbližším okolí vybudováno 5 193 m cyklostezek a opatření pro cyklisty, z toho extravilán 4 433 m cyklostezek a 5 250 m komunikací označených dopravní značkou B11 (Zákaz vjezdu všech motorových vozidel), propojujících město Litovel s okolními obcemi. V intravilánu města je realizováno 760 m komunikací. Město Litovel, tak jako řada jiných měst, má systém jednosměrných ulic, jejíž cílem je zamezit průjezdu aut centrem. Toto řešení se ale často stává bariérou pro cyklisty, proto bylo dopravní značení doplněno o dodatkové tabulky „Cyklistům vjezd povolen“. 24


(Lekce 5)

Příklad z Litovle – kde jsou rezervy územního plánu Územní plán je jen šablonou, kde se nereflektuje, že cyklistická doprava je v Litovli používaným dopravním prostředkem číslo 1 Automobilová a Cyklistická doprava – Status Quo. • ORP Litovel funguje jak město s přilehlými satelity (v tomto případě se jedná o obce ve vzdálenosti do cca 20 km). V tomto případě je skutečně nejpoužívanější osobní automobil. • Jenže do ORP Litovel patří také samotné město Litovel a obce ve vzdálenosti do 5 km. V tomto případě je nejpoužívanější na Litovelsku jízdní kolo. Tuto skutečnost ovšem území plán nerefletuje

25

Oblast 1. PROCES PLÁNOVÁNÍ 1.1.1. PRINCIPY PLÁNOVÁNÍ - Územní plán Aspekty integrace v plánování

(Lekce 5)

Je třeba vidět souvislosti

26


ALE JÍZDNÍ KOLO TAKY - Je zvláštní, jak malá pozornost se jemu a obyvatelům, kteří na něm jezdí, věnuje Litovel a jízdní kolo • Na jízdním kole jezdí skoro každý • Rychlé a jednoduché z A do B • Viditelné znaky společenské a politické přijatelnosti cyklistiky • Cyklistika je zábava! Ale: • Cítí se bezpečně ? – podmínka pro využití jízdního kola v každodenním životě • Jaká je kvalita infrastruktury ? – která udržuje potenciál 27


(Lekce 5) PŘÍKLAD PREZENTACE: NOVÝ ÚZEMNÍ PLÁN PARDUBICE (16.9.2013)

Důležitější než samotný územní plán je ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - Nový územní plán Pardubic ovlivní rozvoj území města na mnoho příštích let. Přímo či nepřímo, více či méně, zasáhne do života všech obyvatel města. Vizí a mottem nového územního plánu je NÁVRAT DO MĚSTA - tím je myšlen návrat do ulic, náměstí, parků a ostatních veřejných prostorů města, návrat mezi běžné obyvatele a uživatele města, návrat k jejich každodenním potřebám. Hlavními cíli řešení nového územního plánu Pardubic jsou pak „Pardubice – město sousedství“, „Pardubice – prostupné město“, „Pardubice – město s krajinou“ a „Pardubice – svébytná součást aglomerace“. Doporučujeme shlédnout film: LIDSKÝ ROZMĚR Zdroj: Veronika Šindlerová DOPRAVA A NOVÝ ÚZEMNÍ PLÁN PARDUBICE Prezentace dne 16.9.2013, Pardubice

28

Oblast 1. PROCES PLÁNOVÁNÍ 1.1.1. PRINCIPY PLÁNOVÁNÍ - Územní plán PŘÍKLAD PREZENTACE: NOVÝ ÚZEMNÍ PLÁN PARDUBICE (16.9.2013)

(Lekce 5)

29


(Lekce 5)

30


(Lekce 5)

31


(Lekce 5)

Inspirace pro revizi z jiného sektoru Motto: město není jen prostor k bydlení, ale hlavně k žití. Veřejné prostory jsou místem setkávání. Sdělovací prostředky nás informují o pučích a volbách, ale náměstí je ještě důležitější. Co je dětem do volebních preferencí? Ony potřebují vidět, jak se lidé oblékají a chovají, co si myslí. Vůbec se nejedná o nějakou hlubokou komunikaci, právě naopak; na náměstí se musí jednat o ty nejobyčejnější věci, bez kterých není života, co se teď nosí, o čem se povídá, kdo umřel … a o dětech. Když tohle vezmete lidem tím, že náměstí ucpete automobily, tak jim berete kus života. A nezáleží přitom, jak krásně jsou okolní budovy, ale na tom, jestli se mohu potkat, zastavit a v klidu prohodit pár slov. Václav Cílek 32

Oblast 1. PROCES PLÁNOVÁNÍ 1.1.2. Cyklogenerel

Generely: umíme využít jejich potenciál?

(Lekce 6)

OPAKOVÁNÍ – ŠIRŠÍ KONTEXT: SUMP vede k tomu, že by měly být zpracovány i generely, jako například pěší, veřejné dopravy, nebo parkování, či generel dopravy jako takový. K dispozici máme Příklad města Brna: Statutární město Brno v přípravné fázi po zveřejnění ZELENÁ KNIHA zajistilo zpracování podkladů pro Akční plán městské mobility: Akční plán pro městskou mobilitu města Brna doposud nebyl vypracován. Jsou připraveny vstupní strategické dokumenty, jejichž závěry budou zapracovány (oblast dopravy): – STRATEGIE PRO BRNO strategický plán rozvoje města Brna – Územní plán města Brna – Generel veřejné dopravy (v současnosti je projednávání v závěrečné fázi) – Generel pěší dopravy – schválený dokument – Generel cyklistické dopravy – schválený dokument (nicméně dlouho jen formální dokument) – ALE AŽ BUDE TAKÉ GENEREL PARKOVÁNÍ, JE MOŽNÉ, ŽE SE DOSTANE DO STŘETU S GENERELEM CYKLISTICKÉ DOPRAVY

33


Generely: umíme využít jejich potenciál?

(Lekce 6)

Aspekty integrace v plánování Sektorální integrace: Dopravní plánování Prostorové plánování Plánování v oblasti životního prostředí Sociální plánování Ekonomické plánování Horizontální integrace Okolní administrativní celky Vertikální integrace: Vrcholové a sekundární úrovně plánování

Integrace v čase Plánování jako kontinuální proces zahrnující údržbu

Integrované dopravní plánování Účast všech zainteresovaných osob: Zabývající se potřebami všech zúčastněných osob

Modální integrace Všechny obory dopravy

Integrální zabývání se mobilitou : Integrace všech důvodů cest a kauzálních vztahů cest Holistické akční plány: Integrace různých typů opatření, ne pouze zaměření na infrastrukturu

According Beckmann (1999): Integrierte Verkehrsentwicklungsplanung – Potenziale zur Verbesserung der Wirksamkeit verkehrsplanerischer Maßnahmen

34


ZÁSADY

(Lekce 6)

STUDIE (GENEREL) CYKLISTICKÉ DOPRAVY Konkretizace cíle: a) Město do roku 2025 dokončí kvalitní hlavní síť cyklotras, včetně vyznačení. Vzhledem k očekávanému nárůstu cyklistické dopravy se přitom musí přezkoušet a dále rozvíjet standardy na základě nové verze TP 179. Dílčí úseky, které ještě nejsou vybudovány v souladu se standardy, je nutné odpovídajícím způsobem krok za krokem kvalifikovat. b) Do roku 2017 bude dokončena v celé délce minimálně jedna významná páteřní trasa. c) O právě dokončených trasách bude veřejnost zajímavým způsobem informována tiskovými zprávami,

Zásada 1. Preventivně zajišťovat růst

Zásada 2. Učinit jízdu na kole atraktivní Zásada 3. Postupný výběr úseků k realizaci

35


ÚMYSLNÉ OPAKOVÁNÍ:

(Lekce 6)

Aspekty integrace v plánování Je třeba vidět souvislosti – DOPRAVA NENÍ JEN O DOPRAVĚ Mobilita jako součást životní stylu (Dopravní prostředek je jen nástroj. Zbytečná pohodlnost má negativní důsledky)


36


Inspirace pro naše plány

(Lekce 6)

V rámci projektu Central MeetBike, a díky spolupráci s Technickou univerzitou v Drážďanech, byly zpracovány dva pilotní generely cyklistické dopravy, které vnáší nový pohled do plánování cyklistické dopravy, a které bortí stávající představy o podobě plánovacího dokumentu. První vznikl pro Pardubice, druhý pro Uherské Hradiště. V čem jsou nové?

Nový princip zpracování generelu cyklistické dopravy se nesoustředí pouze na vybrané komunikace, ale posuzuje celou komunikační síť.jsou nové? 37


Další inspirace pro naše plány

(Lekce 6)

FGSV e.V. – Německá dopravní a silniční výzkumná asociace

Základy pro ERA: 2010: RASt 06 Průvodce návrhem silnic: „… navrhovat silnici ze stran ne od prostředku“

Naučme se od Němců jednoduché pravidlo“ Pokud rekonstruujete a nebo budujete novou komunikace, tak začněte projektovat od kraje, kdy na prvním místě jsou chodci, pak cyklisté a pak auta. 38


Další inspirace pro naše plány Příprava nových TP 179 – technické podmínky nové generace

(Lekce 6)

Aspekty integrace v plánování - varianty

39

Oblast 1. PROCES PLÁNOVÁNÍ DŮSLEDEK

STUDIE (GENEREL) CYKLISTICKÉ DOPRAVY = KVALITNÍ PLÁN

(Lekce 6)

Mnoho nástrojů, jak řešit cyklistickou dopravu

40

Oblast 1. PROCES PLÁNOVÁNÍ DŮSLEDEK

STUDIE (GENEREL) CYKLISTICKÉ DOPRAVY = ČASTÉ CHYBY

(Lekce 6)

GENEREL EXISTUJE (A MŮŽE BÝT I SOUČÁSTÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU), ALE: 1) realizuje se nějaká velká stavba, generel se „ani neotevře“ a tak se může stát, že se přeruší všechny příčné vazby. 2) není propojen s akčním plánem a tak se opatření realizují ad hod. například v Lipsku se generel projednával 4 roky, aby jeho součástí byl právě akční plán)

41

OBLAST 2. ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE (aneb o lidském rozměru) 1.2.1. PARTNERSTVÍ VNĚJŠÍ (Lekce 7) 1.2.2. AKTIVNÍ ČLOVĚK (Lekce 8)

1.2.2. PARTNERSTVÍ VNITŘNÍ (Lekce 9) 1.2.3. O POŘÁDKU (Lekce 14) 1.2.4. O VIZI

42

Oblast 1.2. ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE

ASOCIACE MĚST PRO CYKLISTY

(Lekce 7)

Asociace mi připomíná náš fotbalový či hokejový tým („Hoši z Nagána“). Úspěch se dostaví jen tehdy, pokud bude tým prožívat zážitek jednoty a jednoho ducha. Vždy je třeba mít štěstí na šílence, kteří potí krev, řezají sebou, kašlou na odřeniny a hrají jak o život, to je zážitek jednoho ducha. Když se ovšem vyskytne někdo „vždyť o co jde“, je po jednotě ….

43

Oblast 1.2. ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE 1.2.1. Cyklokoordinátor

(Lekce 8)

CYKLOKOORDINÁTOR • • •

Součást organizace města, základní styčný bod (města, obory, veřejnost, záj.sk.) Možnost řešit i externí formou Umožnění komunikace napříč obory

Činnost – Organizační/vzdělávací – Finanční analýza – Plánování, příprava, stanovení cílů • Dostatečně specifikované, měřitelné, dosažitelné, relevantní, časově optimalizované • Každoroční revize, majetkoprávní vztahy, posudky – Vnější koordinace • ŘSD, SŽDC a další, veřejná doprava (organizátoři, dopravci), projektanti, atd. – Propagace, komunikace • Média, cyklomail, pilotní řešení (nástroj vizualizace), web, kampaně, atd.

44

Oblast 1.2. ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE 1.2.2. Cyklokoordinátor

SÍŤ MÍSTNÍCH PARTNERŮ

(Lekce 9)

ve spolupráci s dalšími partnery vytvořit neformální síť organizací přátelských k cyklistům http://www.cyklomesta.cz/partneri/ Mezi nejdůležitější zainteresované skupiny patří: • městští a krajští dopravní odborníci, kteří pracují na městských / krajských úřadech (vedoucí odborů a lidé s pravomocí), • obecní / komunální / krajští politici v městské radě, • městští a dopravní odborníci v poradenských (projekčních) firmách, • policie a další bezpečnostní složky.

Mohou mezi ně patřit také např.: • místní podnikatelé a firmy, zájmová sdružení obchodníků a podnikatelů, • obchodní komory, turistické spolky a organizace, profesní organizace, hospodářské organizace, organizace hájící občanská práva, ekologická sdružení a skupiny a další neziskové organizace, • lékaři specialisté, zejména ti zainteresovaní v otázkách veřejného zdraví, prevence obezity a duševního zdraví, • vzdělávací zařízení: školky, školy, vysoké školy, • provozovatelé veřejné dopravy, • média.

45

Oblast 1.2. ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE 1.2.3. Řízení kvality

(Lekce 14)

AUDIT CYKLISTICKÉ POLITIKY SOUTĚŽ HLAVNÍ MĚSTO CYKLISTŮ 2014, je také svým způsobem auditem • • • • • • • • •

potřeby cyklistů / uživatelů vedení & komunikace politika na papíře finanční prostředky & zaměstanci infrastruktura komunikace & vzdělávání propagace & partnerství doplňkové aktivity vyhodnocování & dopad 46

Oblast 1.2. ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE 1.2.4. Odbor mobility

(Lekce 8)

CYKLOKOORDINÁTOR a ODBOR MOBILITY Cyklokoordinátorovi lze rozumět Jako zárodku budoucího ODBORU (CENTRUM) MOBILITY – (jedná se o vizi v oblasti organizačních nástrojů)

ŠIRŠÍ KONTEXT: Administrativa ve vztahu k udržitelné mobilitě – cíl založit ODBOR MOBILITY • Scházejí metodické pokyny pro integraci jednotlivých sektorových politik a opatření ve prospěch udržitelné mobility • Nízký stupeň odbornosti v otázkách mobility na relevantních úřadech státní (krajské, městské správy) a s tím související uplatňovaní individuálních pohledů (zájmů), často krátkodobých na úkor koncepčnosti cílového řešení • Nedostatečné kompetence odborných referátů – složité řízení procesu přípravy, složité projednávání v analytických a návrhových fázích • Nevyjasněná problematika řízení mobility mimo stávající strukturu úřadů (vychází z legislativních bariér)

47

OBLAST 3. FINAČNÍ NÁSTROJE (aneb o lidském rozměru)

48

Oblast 1.3. FINANČNÍ NÁSTROJE

(Lekce 1 - 2 a 10 - 12)

EKONOMIE A NĚKOLIK CITÁTŮ OPAKOVÁNÍ

„K tomu, aby byl člověk dobrým ekonomem. Musí být buď dobrým matematikem, nebo dobrým filozofem, nebo být obojím. Dali jsme příliš velký prostor matematice a naopak příliš zatlačili do pozadí naší vlastní lidskost. Tím jsme získali pokřivené umělé modely, které jsou k ničemu, pokud je chceme aplikovat na skutečný svět.“ Z kniha Ekonomie doprava a zla od Tomáše Sedláčka U nás musíme navíc stále dokazovat, že investice do cyklistické infrastruktury patří mezi nejefektivnější. Na západ od nás se již od těchto diskusí opouští – prostě s cyklistickou dopravou se počítá, že spoluvytváří kvalitu života ve městě. Aspoň na chvíli se podívejme na jízdní kolo jinýma očima: "Smysl to začne dávat až později, ačkoli i pak si to jen stěží dokážete racionalizovat. Prostě se cítíte dobře, po jízdě na kole se cítíte být v pohodě, jako byste naplnili nějakou nekonkrétní, vnitřně danou potřebu. Neřešíš nějaké zdraví, nějaké ekonomické přínosy. Cítíš se „jen“ dobře". Inspirováno knihou "Běhání s Keňany". LEKCE 1. EKONOMICKÉ PŘÍNOSY. Není jednoduché vysvětlit ekonomické přínosy cyklistiky a zdůraznit její výhody v porovnání s motorovým vozidlem. Ekonomické přínosy cyklistiky totiž spočívají hlavně v různých skrytých a nekvantifikovatelných nákladech, přičemž úspory na místní úrovni nejsou často bezprostředně viditelné.

49


(Lekce 2) ÚMYSLNÉ OPAKOVÁNÍ: Přeci aspoň jeden ekonomický přínos Mobilita jako součást životní stylu (Dopravní prostředek je jen nástroj. Zbytečná pohodlnost má negativní důsledky)


50


ROZPOČET – BEZ NĚJ AKČNÍ PLÁN NEFUGUJE, ANI CYKLOGENEREL

(Lekce 10 )

ZÁKLADNÍ STRUKTURA POLOŽEK ROZPOČTU MĚSTA PRO PODPORU CYKLISTIKY 1 - „TVRDÁ“ OPATŘENÍ: INFRASTRUKTURA PŘÍMÉ NÁKLADY: • 100 - projektová příprava, studie, atd.; • 110 - stavebně technická opatření na komunikační síti a to podle zpracovaného generelu cyklistické dopravy (většinou se jedná o výstavbu cyklistických stezek všech kategorií); • 120 - nízkonákladová opatření jako seriózní alternativu k cenově náročným rekonstrukčním řešením, např. • 130 - systém parkovacích zařízení pro kola; • 140 - začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému (intermodální přestupní body); • 150 - informační systém (dopravní značení); • 160 - realizaci menších projektů, služeb a opatření, např. veřejné opravny kol, systém sdílení kol a půjčovny kol. NEPŘÍMÉ NÁKLADY: • 170 - zapracování cyklistických opatření do připravovaných staveb dopravní infrastruktury: • 180 - správa a údržba komunikací (většinou se jedná o rozpočet technických služeb města. Údržbářská služba má stanoveny úkoly a dohlíží na bezproblémové využívání cyklistické infrastruktury po celý rok. Např. úklid povrchu cyklistických stezek / tras (sklo, bláto), opravy, ořezávání zarůstající vegetace. Hlášení škod a stížností by mělo být standardizované.

2 - „MĚKKÁ“ OPATŘENÍ: KAMPANĚ, PROPAGACE, CYKLOTURISTIKA PŘÍMÉ NÁKLADY: • 200 - internet a web, případně sociální sítě; • 210 - informační brožury, letáky, roll-bannery, plakáty, cyklomapy; • 220 - různé akce, kampaně a události (panelové diskuze, soutěže) • 230 – realizace dalších opatření spojených s PR aktivitami NEPŘÍMÉ NÁKLADY (realizované zainteresovanými pracovníky města): • 240 – práce s médií - televizní a rozhlasové vysílání a tiskové zprávy; • 250 - články, reklamy v novinách, tiskové konference. 3 - „MĚKKÁ“ OPATŘENÍ: MONITORING / ŠKOLENÍ • 310 - informační školení a kurzy; • 320 - provádění pravidelného cyklistického auditu; • 330 - průběžné sčítání kol; • 340 - sledování a vyhodnocování nehodovosti, pasport cyklistických komunikací

51


(Lekce 11 )

FINANCE PRO INFRASTRUKTURU KLASIKA: STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (SFDI) STRUKTURÁLNÍ FONDY EU JE TŘEBA ALE TAKÉ VYUŽÍVAT VELKÉ INFRASTRUKTURÁLNÍ STAVBY - NOVOSTAVBY A REKONSTRUKCE OPATŘENÍ VE VOLNÉ KRAJINĚ

52


(Lekce 11 )

FINANCE PRO INFRASTRUKTURU KLASIKA: STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (SFDI) STRUKTURÁLNÍ FONDY EU JE TŘEBA ALE TAKÉ VYUŽÍVAT VELKÉ INFRASTRUKTURÁLNÍ STAVBY - NOVOSTAVBY A REKONSTRUKCE OPATŘENÍ VE VOLNÉ KRAJINĚ

53


(Lekce 11 )

FINANCE PRO INFRASTRUKTURU ÚMYSLNÉ OPAKOVÁNÍ MĚSTO PROSTĚ MŮŽE UŠETŘIT, KDYŽ PŘI VELKÝCH INFRASTRUKTURÁLNÍCH STAVBÁCH BUDE PAMATOVAT NA CYKLISTY. POKUD SE AŽ POSLÉZE ZJISTÍ, ŽE SE NA NĚCO ZAPOMNĚLO, PAK TO HRDAÍ MĚSTO-

54


NÍZKONÁKLADOVÁ OPATŘENÍ

(Lekce 12 )

KLASIKA INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ NA MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍCH INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ NA KRAJSKÝCH A STÁTNÍCH KOMUNIKACÍCH OBECNÁ OPATŘENÍ KE ZKLIDŇOVÁNÍ DOPRAVY JEDNOSMĚRNÉ ULICE S POVOLENÝM VJEZDEM CYKLISTŮ ZMĚNY V LEGISLATIVĚ ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ

55


OPAKOVÁNÍ – PRŮŘEZOVAT, ŠIRŠÍ KONTEXT ROZPOČET VE VZTAHU K UDRŽITELNÉ MOBILITĚ Limitované státní, regionální i městské (obecní) rozpočty neumožňují dostatečně financovat různá opatření pro udržitelný rozvoj mobility, včetně prostředků do výzkumu této problematiky a do pilotních projektů. Města (až na výjimky) neumí dostatečně čerpat relevantně vysoké prostředky, které k tomuto účelu jsou vyhrazeny v programech Evropské Unie.

Návrh na odstranění: Vhodná kombinace státního, krajských, místních rozpočtů, případně rozpočtů provozovatelů jednotlivých služeb dopravy a přepravy na podporu udržitelné dopravy (např. pro vznik programu na úsporu energie v dopravě, plánu udržitelné městské mobility) a dílčích strategií (cyklostrategie, strategie park and ride apod.) Nastavení státních, krajských rozpočtů a tematických programů je věc prioritizace opatření a souvisejících vazeb se státní politikou, nelze je tedy příznivě ovlivnit okamžitě. 56

OBLAST 4. LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE (aneb o lidském rozměru)

57

Oblast 1.4. LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE

CYKLOLEGISLATIVA

(Lekce 13)

Legislativa ve vztahu k cyklistické dopravě: SAMOSTATNÁ PREZENTACE + INFORMACE NA WEBU Tato lekce společně s informacemi na www.cyklodoprava.cz shrnují hierarchii předpisů a poradí, co a kde hledat. A TAKÉ přichází s návrhy cyklolegislativních změn PŘÍKLADY Z OLOMOUCE A LITOVLE, JAK VYUŽÍT LEGISLATIVNÍCH ZMĚN V PRAXI

58


CYKLOLEGISLATIVA

(Lekce 13)

MYŠLENKU, KTEROU V LEKCI NENAJDETE: CO KDYBY MĚSTO VYDALO SVOU VYHLÁŠKU, VE KTERÉ BY VŠEM INVESTORŮM DALO POVINNOST ZŘIZOVAT STOJANY )PŘÍKLAD Z MĚSTA GDAŇSK) PŘÍKLAD Z OLOMOUCE, KDE SE POSTAVILO NOVÁ BUDOVA, NOVÉ PARKOVIŠTĚ, PLOCHY SE ZABRALO HODNĚ, ALE VEŘEJNÉ PARKOVIŠTĚ PRO KOLA NENAJDETE

59


(Lekce 13)

OPAKOVÁNÍ – PRŮŘEZOVAT, ŠIRŠÍ KONTEXT LEGISLATIVA VE VZTAHU K UDRŽITELNÉ MOBILITĚ Postavení plánů udržitelné mobility, případně městské mobility, v legislativě ČR prozatím není vyjasněno. Není ani definován územní celek, pro který by měly být plány mobility zpracovávány. Vzhledem k neexistující národní strategii udržitelné mobility, nebo obdobnému dokumentu, nejsou tyto otázky dostatečně řešeny ani v souvisejících zákonech, např. stavebním zákonu, zákonu o památkové ochraně apod. Schází jakákoliv legislativní podpora pro povinnost zaměstnavatelů podporovat udržitelnou dopravu zaměstnanců na cestě do/ze zaměstnání Návrh na odstranění: Odstranění těchto bariér je možné při prokazatelném doložení neudržitelnosti stávajícího stavu nekontrolovaného rozvoje dělby dopravní práce, který ve výsledku v dlouhodobém výhledu může zablokovat stále větší části dopravního systému a tím vážně ochromit ekonomiku celého státu. 60

OBLAST 5. MANAGEMENT DAT A VÝZKUM ( k čemu a proč?)

1.5.1. DOPRAVNÍ CHOVÁNÍ (Lekce 15) 1.5.2. DATA 1.5.3. POTŘEBY CYKLISTŮ (Lekce 14)

61

Oblast 1.5. MANAGEMENT DAT & VÝZKUM 1.5.1. DOPRAVNÍ CHOVÁNÍ

DOPRAVNÍ CHOVÁNÍ

(Lekce 15)

Průzkumy dopravního chování poskytují informace o využívání dopravních prostředků (např. podílu dopravního výkonu), stejně jako účelech cest, které byly vykonány v průběhu sledovaného období. Na základě analýzy dat z průzkumu je možné získat přehled o tzv. dopravní poptávce odkud, kam a proč lidé jezdí a jaké k tomu využívají dopravní prostředky. Obvykle mají tyto průzkumy podobu dotazníkového šetření na vybraném vzorku obyvatel. Je důležité, aby průzkumy byly prováděny podle standardizované metodiky a byly tak srovnatelné s jinými českými i zahraničními studiemi. Ačkoliv jsou průzkumy dopravního chování jedním z důležitých předpokladů kvalitního dopravního plánování, v České republice jich bylo dosud provedeno jen pár. V roce 2012 například proběhlo šetření v Pardubicích a Uherském Hradišti, v roce 2013 se pak uskutečnil průzkum pokrývající území Jihomoravského kraje. pěší cyklisté veřejná doprava

Vývoj dělby přepravní práce

automobily

62


DOPRAVNÍ CHOVÁNÍ

(Lekce 15)

Můžete například znát jako v Pardubicích:

63


DOPRAVNÍ CHOVÁNÍ SČÍTANÍ

Můžete znát jako v Pardubicích

(Lekce 15)

Můžete znát jako ve Vídni 64

Oblast 1.5. MANAGEMENT DAT & VÝZKUM 1.5.2. DATA

DATA a) Nehodovost

b) Délka a kvalita cyklistických tras

Nehodovost (počet nehod) je indikátor, který ukazuje na míru nebezpečí v ulicích. Jelikož se nám jedná zejména o podmínky pro cyklisty, zajímají nás pouze nehody za účasti cyklistů. Obvykle existují policejní statistiky o zaznamenaných nehodách. Nehody se rozdělují podle zranění na nehody s následkem smrti, se středně těžkými zraněními, s lehkými zraněními nebo bez zranění.

Abychom mohli sledovat vývoj cyklistické infrastruktury (kvantitu a kvalitu), měl by být sledován indikátor „délka cyklistických tras“, a to jak v celkové délce cyklistické sítě v dané oblasti, tak i přírůstek za uplynulé období (např. jeden rok). Zároveň je nutné sledovat kvalitu cyklistických tras, zejména kvalitu povrchů.

Více viz. opatření 1.5.2. DATA

Více viz. opatření 1.5.2. DATA

65

Oblast 1.5. MANAGEMENT DAT & VÝZKUM 1.5.3. POTŘEBY CYKLISTŮ

POTŘEBY CYKLISTŮ K prosazení mnoha dobrých opatření nedošlo jen proto, že byla prezentována v nevhodnou dobu, na nevhodném místě, nevhodným způsobem a neinformovaným lidem. Z tohoto důvodu další oblast nutná pro podporu cyklistické dopravy je získání veřejnosti a její zapojení do přípravy konkrétních projektů a strategií. Můžeme tím předejít mnoha problémům.

Příklady nástroje zapojení veřejnosti: • dotazníkové šetření (otevřené nebo uzavřené otázky), • veřejná setkání, kulaté stoly a workshopy, • návštěvy dotčených lokalit, • kontaktní místo, e-mail, telefon pro sdělování potřeb a problémů cyklistů.

66

Oblast 1.5. MANAGEMENT DAT & VÝZKUM

(Lekce 15)

OPAKOVÁNÍ – PRŮŘEZOVAT, ŠIRŠÍ KONTEXT MANAGEMENT DAT VE VZTAHU K UDRŽITELNÉ MOBILITĚ • •

• • • • •

Neexistence aktuálních dat, především z hlediska aktuálních i plánovaných počtu bydlících, ale i pracovních příležitostí, případně objektů a zařízení, které indukují vysokou dopravní poptávku Neexistence metodiky pro stanovení reprezentativního vzorku dat ze skladby bydlících a rovněž dat o dopravním chování jednotlivých skupin bydlících i pracujících Neexistence reálných dat o obratu zboží, případně výrobků v jednotlivých skupinách firem Nedostatečné monitorování negativních vlivů dopravy (hluk, kvalita ovzduší) Neexistence metodiky pro dopravní průzkumy, včetně průzkumů nemotorové dopravy Velmi malý rozsah průzkumů dopravy (pokud již existují, snaha o snížení ceny je často na úkor kvality a dostatečné reprezentativnosti vstupních dat) Neochota jednotlivých pořizovatelů i dodavatelů dat sdílet tato data

Návrh na odstranění: Odstranění souvisí především se zvýšením obecného povědomí, ale tím i povědomí politické reprezentace a rozhodujících struktur o potřebě zajištění udržitelné mobility a o cestách k tomuto cíli.

67

ČÁST 4. Strategický cíl 2 - Infrastruktura Oblast 1. POSTUPNĚ VYBUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS

Oblast 2. UTVÁŘET CELÉ MĚSTO PŘÁTELSKÉ K CYKLISTŮM Oblast 3. ÚDRŽOVAT CYKLISTICKOU INFRASTRUKTURU Oblast 4. DOSTATEČNÉ MOŽNOSTI PARKOVÁNÍ A ÚSCHOVY KOL Oblast 5. PROPOJIT CYKLISTICKOU A VEŘEJNOU DOPRAVU Oblast 6. SLUŽBY A PEDELEKY

Technická literatura: příprava nových TP 179 – technické podmínky nové generace 68

Oblast 2.1. POSTUPNĚ VYBUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS (Lekce 17 - 20) OPAKOVÁNÍ

STUDIE (GENEREL) CYKLISTICKÉ DOPRAVY Mnoho nástrojů, jak řešit cyklistickou dopravu

69

Oblast 2.1. POSTUPNĚ VYBUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS (Lekce 6 a 17 - 20)

OPAKOVÁNÍ - ZÁSADY

STUDIE (GENEREL) CYKLISTICKÉ DOPRAVY Konkretizace cíle: a) Město do roku 2025 dokončí kvalitní hlavní síť cyklotras, včetně vyznačení. Vzhledem k očekávanému nárůstu cyklistické dopravy se přitom musí přezkoušet a dále rozvíjet standardy na základě nové verze TP 179. Dílčí úseky, které ještě nejsou vybudovány v souladu se standardy, je nutné odpovídajícím způsobem krok za krokem kvalifikovat. b) Do roku 2017 bude dokončena v celé délce minimálně jedna významná páteřní trasa. c) O právě dokončených trasách bude veřejnost zajímavým způsobem informována tiskovými zprávami,

Zásada 1. Preventivně zajišťovat růst

Zásada 2. Učinit jízdu na kole atraktivní Zásada 3. Postupný výběr úseků k realizaci

70

Oblast 2.1. POSTUPNĚ VYBUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS (Lekce 17 - 20)

ZÁSADA 4 – každý dopravní prostředek potřebuje svou síť

Řešení cyklistické dopravy bylo historicky orientované na uzavřený systém bezpečných tras se snahou o minimalizaci kontaktu s motorovou dopravou. Výsledkem tohoto přístupu je nedostatečně hustá, nespojitá síť cyklostezek a komunikací uzpůsobených provozu cyklistů, která není schopná nabídnout cyklistům plynulost a komfort srovnatelný s automobilovým provozem.

71

OBLAST 1. POSTUPNĚ VYBUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS (aneb o struktuře nových Technických podmínek TP 179) 2.1.1. VOZOVKA (Lekce 17) 2.1.2. CYKLOSTEKY (Lekce 18) 2.1.3. KŘIŽOVATKY A KŘÍŽENÍ (Lekce 19) 2.1.4. EXTRAVILÁN (Lekce 20) 72

Oblast 2.1. POSTUPNĚ VYBUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS 2.1.1. VOZOVKA (Lekce 17)

Opatření 2.1.1. VOZOVKA Aby se zrealizovala páteřní trasa, můžeme realizovat opatření na vozovce – příklad z Litovle

73

Oblast 2.1. POSTUPNĚ VYBUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS 2.1.2. CYKLOSTEZKY (Lekce 18)

Opatření 2.1.2. CYKLOSTEZKY

OPAKOVÁNÍ: Cyklolegislativa – lekce 13 Aby se zrealizovala páteřní trasa, můžeme realizovat např. stezku pro chodce s povoleným vjezdem jízdních kol (C 7 + E 13)

74



OPAKOVÁNÍ: Cyklolegislativa – lekce 13 Příklady z Olomouce: stezky, které cyklista musí použít

75



K čemu vlastně slouží „cyklostezky“? Příklad z Olomouce: vybudujeme ŚANTOVKU, včetně cyklostezek. Otázka je a za jakým účelem? Olomoučané do ŚANTOVKY dojedou po cyklostezce a mohou nakupovat. paráda !!! Olomoučané, kteří nechtějí nakupovat v ŚANTOVCE však mají smůlu … Příčné vazby jsou potrhané. Ať žijí plánovači, kteří ví, o čem je život. 76

Oblast 2.1. POSTUPNĚ VYBUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS 2.1.3. KŘIŽOVATKY A KŘÍŽENÍ Opatření 2.1.3. KŘIŽOVATKY A KŘÍŽENÍ, (Lekce 19)

která se neřeší Ppříklady z Litovle, cílem je realizovat bodová opatření směřující ke zvyšování bezpečnosti cyklistů na páteřní trase

77

Oblast 2.1. POSTUPNĚ VYBUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS 2.1.3. KŘIŽOVATKY A KŘÍŽENÍ (Lekce 19)

Opatření 2.1.3. KŘIŽOVATKY A KŘÍŽENÍ, která se neřeší Příklady z Olomouce

78

Oblast 2.1. POSTUPNĚ VYBUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS 2.1.4. EXTRAVILÁN (Lekce 20) Opatření 2.1.4. PROPOJENÍ S OKOLNÍMI

OBCEMI, která se řeší. Cílem je zajistit propojení města s okolními obcemi – například Litovel má opatření téměř zrealizována.

79

Oblast 2.1. POSTUPNĚ VYBUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS 2.1.4. EXTRAVILÁN (Lekce 20)

Opatření 2.1.4. PROPOJENÍ S OKOLNÍMI OBCEMI, která se neřeší.

V každém z měst (včetně členů asociace) se dají najít příklady chybějící infrastruktury nebo polovičatých řešení (například národní cyklokoordinátor už léta marně touží po své cyklostezce Olomouc – Chomoutov). I když místní cyklokoordinátoři ve spolupráci s komunálními politiky jistě dělají mnoho užitečné práce, většina z nich je stále v pozici „vizionářů“ nebo „nadšenců“. Proto potřebujeme vás, kteří aspoň někdy vyjedete na kolo, kteří rádi berete na kolo svoje děti či přátele, abyste vyjádřili podporu aktivitám asociace. Podpořte nás prostřednictvím sítě Facebook (čím více nás bude, tím bude hlas Asociace silnější).

80

Oblast 2.1. POSTUPNĚ VYBUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS 2.1.4. EXTRAVILÁN (Lekce 20)

Opatření 2.1.4. EXTRAVILÁN

možné řešení v budoucnosti • Separace z důvodu rychlosti (ale nutný dlouhý čas pro vytvoření sítě – priority?) • Cyklistické pruhy v extravilánu ? (ne v SRN , ale v CH, NL, BE, FR) • Rychlostní limit 60-70 km/h na vedlejších silnicích bez cyklistických zařízení? • Zaměření na vjezdy do vesnic

81

OBLAST 2. UTVÁŘET CELÉ MĚSTO PŘÁTELSKÉ K CYKLISTŮM (OBČANŮM) (aneb o struktuře nových Technických podmínek TP 179) 2.2.1. OBECNÉ NÁROKY NA VEŘEJNÝ PROSTOR (Lekce 17 a 21) 2.2.2. ZKLIDŇUJÍCÍ PRVKY (Lekce 21)

2.2.3. a 2.2.4. ZÓNY (Lekce 21) 2.2.5. JEDNOSMĚRKY (Lekce 22) 2.2.6. CYKLOULICE (Lekce 21)

82

Oblast 2. UTVÁŘET CELÉ MĚSTO PŘÁTELSKÉ K CYKLISTŮM (OBČANŮM) 2.2.1. OBECNÉ NÁROKY NA ULIČNÍ PROSTOR (Lekce 17 a 21)

Opatření 2.2.1. OBECNÉ NÁROKY NA VEŘEJNÝ PROSTOR

Cyklistické značení na komunikaci jako marketingový prvek

83

Oblast 2. UTVÁŘET CELÉ MĚSTO PŘÁTELSKÉ K CYKLISTŮM (OBČANŮM) 2.2.1. OBECNÉ NÁROKY NA ULIČNÍ PROSTOR (Lekce 21)

Opatření 2.2.1. OBECNÉ NÁROKY NA VEŘEJNÝ PROSTOR

VRAŤME SE K PÁTEŘNÍ TRASE V LITOVLI REKONSTRUKCE NÁMĚSTÍ: Sdílený veřejný prostor

84

Oblast 2. UTVÁŘET CELÉ MĚSTO PŘÁTELSKÉ K CYKLISTŮM (OBČANŮM) 2.2.2. ZKLIDŇUJÍCÍ OPATŘENÍ (Lekce 21)

Opatření 2.2.2. ZKLIDŇUJÍÍ OPATŘENÍ realizovat bodová opatření směřující ke zvyšování bezpečnosti cyklistů Opatření pro lokální zklidnění provozu jsou zpravidla používána v rámci zklidněných zón, ale mohou být aplikována i samostatně nebo jako součást liniového zklidňování vybrané komunikace. Jedná se například o tyto možnosti: zpomalovací prahy a polštáře, vychýlení ze směru jízdy, zúžení komunikace, hrdla.

85

Oblast 2. UTVÁŘET CELÉ MĚSTO PŘÁTELSKÉ K CYKLISTŮM (OBČANŮM) 2.2.3. – 2.2.4. ZÓNY (Lekce 21)

Opatření 2.2.3. ZÓNY 30 Opatření 2.2.4. OBYTNÉ A PĚŠÍ ZÓNY

OPAKOVÁNÍ – LEKCE 5 Motto: město není jen prostor k bydlení, ale hlavně k žití. Veřejné prostory jsou místem setkávání. Sdělovací prostředky nás informují o pučích a volbách, ale náměstí je ještě důležitější. Co je dětem do volebních preferencí? Ony potřebují vidět, jak se lidé oblékají a chovají, co si myslí. Vůbec se nejedná o nějakou hlubokou komunikaci, právě naopak; na náměstí se musí jednat o ty nejobyčejnější věci, bez kterých není života, co se teď nosí, o čem se povídá, kdo umřel … a o dětech. Když tohle vezmete lidem tím, že náměstí ucpete automobily, tak jim berete kus života. A nezáleží přitom, jak krásně jsou okolní budovy, ale na tom, jestli se mohu potkat, zastavit a v klidu prohodit pár slov. Václav Cílek 86



Nová právní úprava na ulicích Francie

CIVITAS: Strategie řízení poptávky po dopravě jako např. omezení vjezdu, zpoplatnění komunikací, parkovací politiky a integrované plány mobility přispívají ke snížení objemu dopravy a znečištění . 87



Hierarchie ulic: Samovysvětlující silnice 30 km/h na většině (EP 2011: „pravidlo, výjimka) 50/70 km/h na některých ulicích (s cyklistickými zařízením) Některé Zóny pro pěší a Zóny 20 km/h Klíč pro dobré podmínky pro cyklistiku: >> dostatek prostoru pro všechny druhy dopravy >> nízká rychlost pro motorizované druhy 88

Oblast 2. UTVÁŘET CELÉ MĚSTO PŘÁTELSKÉ K CYKLISTŮM (OBČANŮM) (Lekce 21)

Souhrn opatření 2.2.2. – 2.2.4 I mimo páteřní síť tras je třeba vytvářet atraktivní a bezpečné podmínky pro cyklistickou dopravu. Poptávka po krátkých, pohodlných a bezpečných spojeních tudíž existuje plošně na celém území města. K tomu jsou vhodná tato opatření:

89

Oblast 2. UTVÁŘET CELÉ MĚSTO PŘÁTELSKÉ K CYKLISTŮM (OBČANŮM) 2.2.5. JEDNOSMĚRKY (Lekce 22)

Opatření 2.2.5. JEDNOSMĚRKY

Jednosměrné ulice = časté překážky pro cyklistickou dopravu

90

Oblast 2. UTVÁŘET CELÉ MĚSTO PŘÁTELSKÉ K CYKLISTŮM (OBČANŮM) 2.2.6. PREFERENCE (Lekce 21)

Opatření 2.2.6. PREFERENCE

OPAKOVÁNÍ – LEGISLATIVA: LEKCE 13

91

OBLAST 3. ÚDRŽBA CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY (aneb o struktuře nových Technických podmínek TP 179) 2.3.1. KVALITA (Lekce 23)

2.3.2. BEZBARIÉROVOST (Lekce 24) 2.3.3. STAVENIŠTĚ 2.3.4. POVINNOST

92

Oblast 3. ÚDRŽBA CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY 2.3.1. KVALITA (Lekce 23)

Opatření 2.3.1. KVALITA

Zkvalitňovat a udržovat stávají cyklistickou infrastrukturu Jak je to s údržbou cyklotras a cyklostezek v zimě?

93

Oblast 3. ÚDRŽBA CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY 2.3.2. BEZBARIÉROVOST (Lekce 24)

Opatření 2.3.2. BEZBARIÉROVOST

Infrastrukturu pro cyklistickou dopravu udržovat bez překážek

94

Oblast 3. ÚDRŽBA CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY 2.3.3. STAVENIŠTĚ

Opatření 2.3.3. STAVENIŠTĚ Brát ohled na cyklistickou dopravu na staveništích

Cyklisté mají být vedeni kolem staveniště bezpečně a bez větších omezení než jiní účastníci dopravy, např. bez nutnosti sesednout s kola. Například řešení jednosměrné dopravy, které se v místech staveb často objevuje, se lze v případě cyklistické dopravy – neboť ta je na objížďky zvlášť citlivá - většinou vyhnout. Se zbytečným nebo dokonce nebezpečným omezením cyklistické dopravy se obvykle setkáváme na místech staveb v silničním prostoru. Příčinou bývá nerespektování dopravně právních nařízení úřadů silniční dopravy firmami, které stavby provádějí. Kontrolní kapacity a tím i možnosti trestání jsou z důvodu personální situace v úřadech příliš malé. Doporučuje se spolupracovat se stavebními společnostmi a investory staveb, aby počítali s provizorním vedením cyklistů a chodců kolem míst staveb a náhradní cesty řádně vyznačili. P.S. ANI NEMÁM K DISPOZICI NĚJAKÝ PŘÍKLAD

95

Oblast 3. ÚDRŽBA CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY 2.3.4. POVINNOST (Lekce 23+ 24)

OPAKOVÁNÍ – Lekce 13 a 18 Opatření 2.3.4. POVINNOST

Přezkoumat povinnost používat cyklostezky – souvisí se změnou zákona patření 2:– příklady z Olomouce Stezky, které cyklista musí použít

96

OBLAST 4. DOSTATEČNÉ MOŽNOSTI PARKOVÁNÍ A ÚSCHOVY JÍZDNÍCH KOL (aneb o struktuře nových Technických podmínek TP 179) 2.4.1. KONCEPCE (Lekce 28)

2.4.2. REGULACE

2.4.3. PARTNEŘI

97

Oblast 4. DOSTATEČNÉ MOŽNOSTI PARKOVÁNÍ A ÚSCHOVY JÍZDNÍCH KOL 2.4.1. KONCEPCE (Lekce 28)

Opatření 2.4.1. CELKOVÁ KONCEPCE

Generel cyklodopravy versus generel parkování Příslušný odbor musí: CITY PARK – SMART CITIES a) připravit strategii parkování jízdních (širší kontext – parkování jakýkoliv vozidel) kol a navrhnout způsob financování. Úvaha nad parkováním v centrech měst b) systematicky identifikovat deficity v Často se člověk setkává s názorem, že zařízeních pro parkování kol ve možností parkovat v centrech měst je veřejném prostoru. Přitom je možné v málo. Je to ale pravda? A je rozšiřování těchto ploch řešením? Obávám se, že závislosti na místní situaci vzít v úvahu další parkovací místa v ulicích, parkovací změnu počtu parkovacích míst pro domy, garáže atp. problém neřeší, auta. respektive řeší ho jen zdánlivě; můžou sice krátkodobě pomoci, ve výsledku ale platí pravidlo, které říká, že nabídka vyvolává poptávku. Samozřejmě, že nekonečná spirála problému začíná u míry automobilismu. Vyřeší se tedy rozšířením počtu stání problém, nebo jde o klasickou ukázku dopravní indukce?

98

Oblast 4. DOSTATEČNÉ MOŽNOSTI PARKOVÁNÍ A ÚSCHOVY JÍZDNÍCH KOL 2.4.2. REGULACE (Lekce 28)

OPAKOVÁNÍ

CYKLOLEGISLATIVA (lekce 13) =

Opatření 2.4.2. Využívat regulační rámec MYŠLENKU, KTEROU V LEKCI NENAJDETE: CO KDYBY MĚSTO VYDALO SVOU VYHLÁŠKU, VE KTERÉ BY VŠEM INVESTORŮM DALO POVINNOST ZŘIZOVAT STOJANY )PŘÍKLAD Z MĚSTA GDAŇSK) PŘÍKLAD Z OLOMOUCE, KDE SE POSTAVILO NOVÁ BUDOVA, NOVÉ PARKOVIŠTĚ, PLOCHY SE ZABRALO HODNĚ, ALE VEŘEJNÉ PARKOVIŠTĚ PRO KOLA NENAJDETE

99

Oblast 4. DOSTATEČNÉ MOŽNOSTI PARKOVÁNÍ A ÚSCHOVY JÍZDNÍCH KOL 2.4.3. PARTNEŘI (Lekce 28)

Opatření 2.4.3. PARTNEŘI

Získat maloobchod a správu budov za partnery Dobře přístupné, bezpečné a proti počasí chráněné parkoviště pro jízdní kola v cílových bodech, zejména v nákupních ulicích, u velkých nákupních center, ale i u větších podniků a úřadů najdeme značné deficity. Následkem je zpravidla chaotické odkládání jízdních kol, které omezuje pěší dopravu. Jízdní kolo pak není vnímáno jako atraktivní alternativa. Důležitým úkolem podpory cyklistické dopravy je stále získávat porozumění a zájem rozhodujících partnerů.

Olomouc ŚANTOVKA – jako partner. Stojany jsou.

100

Oblast 5. PROPOJENÍ CYKLISTICKÉ A VEŘEJNÉ DOPRAVY 2.5.1. ZASTÁVKA (Lekce 29)

Opatření 2.5.1. ZASTÁVKA

Více možností parkování a úschovy jízdních kol na zastávkách Příslušný odbor musí: a) vypracovat program možností parkování jízdních kol u zastávek veřejné dopravy a spolupracovat s dopravními podniky, aby přispívaly k realizaci tohoto programu, b) usilovat o zlepšení situace parkování jízdních kol na hlavních nádražích, c) zvážit změnu využití parkovacích míst pro auta v blízkosti nádražních vchodů.

101

OBLAST 5. PROPOJENÍ CYKLISTICKÉ A VEŘEJNÉ DOPRAVY (aneb o struktuře nových Technických podmínek TP 179) 2.5.1. ZASTÁVKA (Lekce 29)

2.5.2. VOZIDLO

2.5.3. PŮJČOVÁNÍ

102

Oblast 5. PROPOJENÍ CYKLISTICKÉ A VEŘEJNÉ DOPRAVY 2.5.2. VOZIDLO (Lekce 29)

Opatření 2.5.2. VOZIDLO

Zajistit převoz jízdních kol v prostředcích veřejné dopravy

Příslušný odbor musí: a) spolupracovat s dopravními podniky, aby dlouhodobě udržovaly nabídku možností transportu jízdních kol ve veřejných dopravních prostředcích …; b) jako objednavatel zajistit zohlednění vývoje poptávky a začlenění požadavků na transport jízdních kol do plánu místní dopravy …;

103

Oblast 5. PROPOJENÍ CYKLISTICKÉ A VEŘEJNÉ DOPRAVY 2.5.3. PŮJČOVÁNÍ (Lekce 27)

Opatření 2.5.3. PŮJČOVÁNÍ

Veřejná jízdní kola pro „poslední kilometr“ Další možností, jak podpořit intermodalitu občanů, je realizace a podpora systémů veřejných půjčoven kol v ČR. V České republice tento systém zatím provozují jen České dráhy, které pod značkou ČD Bike nabízejí v některých oblastech krátkodobé půjčení jízdního kola. Dalším provozovatelem Bike Sharing systémů v České republice je společnost HOMEPORT , s.r.o. Zatím je v Praze - Karlíně realizován pilotní projekt, který slouží k vývoji produktu za provozu (více na www.homeportbike.cz). Příslušný odbor povede jednání o této možné službě s příslušným provozovatelem. 104

OBLAST 6. SLUŽBY a ELEKTROKOLA (aneb o struktuře nových Technických podmínek TP 179)

2.6.1. SLUŽBY (Lekce 30) 2.6.2. ELEKTROKOLA (Lekce 27)

105

Oblast 6. SLUŽBY a ELEKTROKOLA 2.6.1. SLUŽBY (Lekce 30)

Opatření 2.6.1. SLUŽBY

Podporovat realizaci navazující infrastrukturních služeb Příklad: instalace vzduchových kompresorů ve veřejném prostranství

Cyklistické stanice kombinují bezpečné a před nepřízní počasí chráněné parkování se službami cyklistickými i jinými. Mohou nabízet širokou paletu možných služeb, z nichž ty nejobvyklejší kromě hlídaného parkování jsou:. – Oprava a údržba kol – Mytí kol, například automatická myčka – Obchod s novými a použitými koly – Půjčovna kol, stanice Bike Sharing (systém veřejných kol – viz LEKCE 29) – Prodej cyklomap, brožur a příslušenství – Cyklistické informace, kancelář místního cyklistického sdružení – Bezpečnostní kódování kol – Dobíjení elektrokol 106

Oblast 6. SLUŽBY a ELEKTROKOLA 2.6.2. ELEKTROKOLA (Lekce 27)

Opatření 2.6.2. ELEKTROKOLA

Počítat při plánování s tímto novým fenoménem OČEKÁVAJTE NÁRUST: Lidé jsou ochotni cestovat do práce na kole do vzdálenosti 15 kilometrů. Nabídka rychlých a komfortních cyklostezek je důvodem, proč motoristé přesedají na jízdní kola. Tyto „cyklodálnice“ jsou skvělé právě pro elektrokola. Proto na těchto trasách můžeme očekávat nárůst lidí jezdících na elektrokolech.

107

ČÁST 5. Strategický cíl 3 Propagace & Bezpečnost & Turistika Oblast 1. MARKETINGOVÁ PODPORA CYKLISTICKÉ DOPRAVY

Oblast 2. BEZPEČNOST & MOBILITA & DOPRAVNÍ VÝCHOVA Oblast 3. CYKLOTURISTIKA A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY

108

Oblast 1. MARKETINGOVÁ PODPORA 3.1.1. BUDOVÁNÍ ZNAČKY Lekce 31 - 32)

Opatření 3.1.1. AKČNÍ PLÁN & PUBLIC RELATIONS

Vytvořit specifický akční plán marketingové podpory cyklistické dopravy, aneb je to o budování značky

109

Oblast 1. MARKETINGOVÁ PODPORA 3.1.1. BUDOVÁNÍ ZNAČKY Lekce 31 - 32)

Opatření 3.1.1. AKČNÍ PLÁN & PUBLIC RELATIONS


110

Oblast 1. MARKETINGOVÁ PODPORA 3.1.2. WEB CYKLOMĚSTA Lekce 31 - 32)

Opatření 3.1.2. WEB CYKLOMĚSTA


111

Oblast 1. MARKETINGOVÁ PODPORA 3.1.3. – 3.1.6. OPATŘENÍ DLE CÍLOVÝCH SKUPIN Lekce 33 – 36)

Opatření 3.1.3 – 3.1.6. OPATŘENÍ DLE CÍLOVÝCH SKUPIN Opatření: 3. DO PRÁCE NA KOLE – Realizovat kampaň „Do práce na kole“ 4. DO ŠKOLY NA KOLE – Realizovat kampaň „Do školy na kole“ 5. NAKUPUJ NA KOLE – Realizovat kampaň „Nakupuj na kole“ 6. SENIOŘI – Realizovat kampaň a prostředí na podporu cyklistiky u seniorů

112

Oblast 1. MARKETINGOVÁ PODPORA 3.1.4. DO ŠKOLYNA KOLE Lekce 34)

Příklad: Opatření 3.1.4. DO ŠKOLY NA KOLE

Lidské tělo je vytvořeno pro pohyb. Pokud se nehýbeme, tělo se stane nefunkčním! Kdy si děti vytváří dopravní návyky? 113

Oblast 1. MARKETINGOVÁ PODPORA CYKLISTICKÉ DOPRAVY – BUDOVÁNÍ ZNAČKY Lekce 31 – 36)

OPAKOVÁNÍ Cílová skupina

Sdělení

Děti (žáci)

Cyklistika je zábavná, přináší pocit svobody a nezávislosti. Na kole jste plnohodnotnou součástí dopravy.

Dospělí

Cyklistika je zábavná, dostane vás do formy a posílí zdraví.

Dojíždějící

Ježdění na kole šetří čas a peníze a drží vás ve formě.

Začátečníci na kole

Ježdění na kole je rychlé, jednoduché a pohotové.

Dámy

Jízdní kolo ženám sluší, je zábavné a dělá hezkou postavu

Starší lidé

Cyklistika přináší příjemný odpočinek, posiluje zdraví a kondici.

Motoristé

Jízdní kolo je rychlé, pohodlné a přináší úspory.

Lidské tělo je vytvořeno pro pohyb. Pokud se nehýbeme, tělo se stane nefunkčním! 114

Širší kontext: Oblast 1. MARKETINGOVÁ PODPORA „UDRŽITELNÉ“ DOPRAVY – BUDOVÁNÍ ZNAČKY Lekce 31 – 35) Širší kontext CIVITAS: Dopravní telematické systémy nabízejí příležitosti jak informovat cestující o možnostech přepravy a napomáhají tomu, aby městská doprava byla čistší a efektivnější •Strategie řízení poptávky po dopravě jako např. marketingové kampaně ke snížení objemu dopravy a znečištění •Řízení poptávky po dopravě (management mobility) pomáhá vytvořit novou kulturu mobility prostřednictvím marketingu, komunikace, vzdělávání a informačních kampaní

115

Oblast 2. BEZPEČNOST & MOBILITA & DOPRAVNÍ VÝCHOVA Širší kontext: vždyť se to týká všech Opatření: 1. MOBILITA & DOPRAVNÍ VÝCHOVA Podporovat rozšíření komplexní dopravní výchovu na místní úrovni, rozšířenou o prvky mobility 2. OHLEDUPLNOST - Posilovat ohleduplnost mezi automobilisty, cyklisty a chodci. 3. PREVENCE KRÁDEŽÍ KOL (AUT)Podporovat vznik preventivních programů proti krádežím kol (aut)

Děti a mladiství jsou nadprůměrně mobilní. Samostatná mobilita má velký význam pro dětský vývoj, z hlediska zdraví a schopnosti koncentrace, smyslu pro vnímání prostoru a vzdáleností, času a rychlosti, na učení se vlastní odpovědnosti a na vývoj sociálního chování. Zkušenosti s mobilitou, nabyté v tomto věku, jsou formující pro budoucí návyky v dopravě.

Součástí snahy o snížení dopravní nehodovosti je i působení na chování účastníků dopravy. Větší ohleduplnost mezi řidiči motorové dopravy, cyklisty a chodci by v mnohých případech nehodě zabránila.

116

Oblast 3. Cykloturistika a volnočasové aktivity Širší kontext: vždyť se to týká všech

117

Cyklistická akademie

Recommend Documents