Optimalizace skladových zásob ve firmě RUDOLF JELÍNEK a.s

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Optimalizace skladových zásob ve firmě RUDOLF JELÍNEK a.s. Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Pavel Kolman

Bc. Marcela Mikesková Brno 2008

**zadání**

Za vstřícnost a pomocnou ruku bych tímto chtěla poděkovat Ing. Pavlu Kolmanovi, který byl vedoucím mé diplomové práce a také RNDr. Františku Vlčkovi a dalším pracovníkům firmy RUDOLF JELÍNEK a.s. za poskytnuté podklady k mé práci.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Optimalizace skladových zásob ve firmě RUDOLF JELÍNEK a.s.“ vypracovala samostatně a že jsem všechny použité zdroje uvedla v seznamu literatury.

V Brně dne 15. 5. 2008

…………………………

Abstrakt Mikesková, M. Optimalizace skladových zásob ve firmě RUDOLF JELÍNEK a.s. Diplomová práce, Brno, 2008. Práce se zabývá možnostmi umístění palet s hotovými výrobky do regálů v nově postavených skladových prostorech firmy RUDOLF JELÍNEK a.s. tak, aby se minimalizovala doba nakládky expedovaného zboží. V úvodu je nastíněna činnost logistického útvaru společnosti a stav současného skladu odbytu. Těžiště práce spočívá ve výpočtu přístupových dob k jednotlivým paletovým pozicím v regálu a následně ve vytvoření modelu skladu s rozmístěním výrobků podle jejich obrátkovosti. Závěr práce je zaměřen na zhodnocení přínosu řešení pro firmu RUDOLF JELÍNEK a.s.

Abstract Mikesková, M. Store supplies optimization in RUDOLF JELÍNEK company. Diploma thesis, Brno, 2008. The thesis deals with the possibilities of the location of pallets with finished goods in the stands in the newly built storage areas of the RUDOLF JELÍNEK company so that the time of loading dispatched goods will be minimized. In the introduction activities of the logistics department and the state of the current store sales are outlined. The focus of the work lies in the calculation of access time for each pallet position in the stand and in the creation of a warehouse model with products deployed according to their turnover. The conclusion of the work concerns with an assessment of the benefits for the RUDOLF JELÍNEK company.

Obsah 1 Úvod a cíl práce ..................................................................................... 8 1.1 Úvod .................................................................................................................... 8 1.2 Cíl ......................................................................................................................... 8

2 Literární rešerše ..................................................................................... 9 2.1 Základní pojmy .................................................................................................. 9 2.2 Sklad a uskladnění zboží .................................................................................. 9 2.2.1 Sklad ......................................................................................................................... 9 2.2.2 Uskladnění zboží .................................................................................................. 10 2.2.3 Konkrétní formy skladování zboží .................................................................... 10 2.2.4 Konkrétní formy skladování zboží v regálech ................................................. 12

3 Metodika............................................................................................... 19 3.1.1 Legislativa.............................................................................................................. 19 3.1.2 Použitý SW ............................................................................................................ 19 3.1.3 Nástin postupu řešení.......................................................................................... 20

4 Vlastní práce......................................................................................... 21 4.1 Stručná historie palírenské výroby ve Vizovicích....................................... 21 4.2 Společnost RUDOLF JELÍNEK a.s................................................................. 22 4.2.1 Výrobkové portfolio............................................................................................. 22 4.2.2 Získání a úprava dat ............................................................................................ 23

4.3 Logistický útvar společnosti........................................................................... 23 4.3.1 Organizační struktura.......................................................................................... 23 4.3.2 Nákup, výroba a manipulace.............................................................................. 24 4.3.3 Skladování hotových výrobků............................................................................ 25 4.3.4 Příjem objednávek a odbyt.................................................................................. 26 4.3.5 Doprava, vychystávání, expedice ...................................................................... 27

4.4 Nové skladovací prostory............................................................................... 28 4.4.1 Návrh manipulační techniky .............................................................................. 29 4.4.2 Výpočet přístupových dob.................................................................................. 30 4.4.3 Tvorba grafického modelu skladu ..................................................................... 35 4.4.4 Rozmístění výrobků do regálů ........................................................................... 37

6

5 Diskuse.................................................................................................. 44 6 Závěr ...................................................................................................... 46 7 Literatura............................................................................................... 48 8 Přílohy ................................................................................................... 49 A

Skladové položky............................................................................................. 49

B

Používaná manipulační technika .................................................................. 54

C

Přístupové doby k řadovým regálům A–H ................................................. 55

D

Model časové dostupnosti paletových míst – sklad ................................... 59

E

Model časové dostupnosti paletových míst – regály.................................. 62

F

Model rozmístění skupin výrobků ve skladě .............................................. 65

7

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Kde v rámci logistického systému a konkrétně pak kde ve skladu by měly být výrobky či materiál umístěny? Při objemu skladových zásob obsahujících velký počet skladových položek bude mít tato otázka kritický účinek na efektivitu i produktivitu celého systému. Správné uspořádání skladu může zvýšit výstup, zlepšit tok produktů, snížit náklady, zlepšit služby zákazníkům a poskytnout zaměstnancům lepší pracovní podmínky. Optimální stavební a prostorové uspořádání skladu konkrétního podniku se bude lišit podle typu výrobků, které podnik potřebuje skladovat, podle finančních možností podniku, dále v návaznosti na konkurenční prostředí a na potřeby zákazníků. Manažer skladu musí také zvažovat nákladové souvislosti mezi pracovní silou, zařízením, prostorem a informacemi. Nákup dražších ale výkonnějších manipulačních zařízení může ovlivnit optimální velikost skladového zařízení. Instalací nákladného systému dopravních pásů, které ušetří náklady na pracovní sílu a zvýší produktivitu, lze zase ovlivnit uspořádání skladu. Je nezbytné, aby podnik při posuzování všech těchto faktorů a jejich kombinací postupoval podle logické a konsistentní rozhodovací strategie a vytvořil tak pro sebe optimální skladovací systém. Bez ohledu na to, jaké konkrétní uspořádání nakonec podnik pro svůj sklad zvolí, vždy by měl dosáhnout toho, aby dostupný skladový prostor byl využit beze zbytku a efektivně.

1.2 Cíl Cílem práce je seznámit se s chodem současného skladu odbytu a zjistit potřebné informace o výrobcích ve firmě RUDOLF JELÍNEK a.s. Dále pak doporučit manipulační techniku vhodnou k obsluze regálů a následně navrhnout rozmístění palet s hotovými výrobky v nových skladových prostorech tak, aby se minimalizovala doba nakládky expedovaného zboží. Nakonec vytvořit model s klasifikací vypočtených přístupových dob z expedičního prostoru k jednotlivým paletovým pozicím v regálu a model zachycující konkrétní rozmístění palet s výrobky.

8

2 Literární rešerše 2.1 Základní pojmy Logistika představuje organizaci, plánování, řízení a realizaci toků zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích. [Štůsek, J., 2007] Logistický řetězec představuje takové dynamické propojení trhu spotřeby s trhy zdrojů (surovin, materiálů a polotovarů) z hmotného i nehmotného hlediska, které vychází od poptávky konečného zákazníka a jehož cílem je pružné a hospodárné uspokojení tohoto požadavku konečného článku řetězce. [Štůsek, J., 2007] Sklad je místem udržování zásob (čili místem přerušení materiálového toku), eventuelně i místem kompletace materiálu (zboží). [Pernica, P., 2005] FIFO (First In, First Out – „první dovnitř, první ven“) – první vstupující prvek zároveň ze systému první vystupuje (fronta). [Vaněček, D., Kaláb, D., 2003] LIFO (Last In, First Out – „poslední dovnitř, první ven“) – poslední vstupující prvek ze systému první vystupuje (zásobník). [Vaněček, D., Kaláb, D., 2003] EDI (Electronic Data Interchange) – elektronická výměna dat – je moderní způsob komunikace mezi dvěma nezávislými subjekty, při které dochází k výměně standardních strukturovaných obchodních a jiných dokumentů elektronickou formou. [CVV, 2008]

2.2 Sklad a uskladnění zboží 2.2.1 Sklad Sklad je podle definice místo udržování zásob, což je však jeho sekundární funkce. Primární funkcí skladu je expedovat materiál (zboží) v množství, kvalitě, skladbě, obalech a přepravních prostředcích, v čase a v pořadí podle požadavků odběratelů. Z pohledu logistických řetězců je sklad vnímán spíše jako fáze celkového procesu, než jako místo. Souhrnně vzato, sklady plní (umožňují plnit) funkce: •

vyrovnávací (množstevně, časově),

•

zabezpečovací (při výkyvech ve spotřebě – poptávce, v dodávkách či s ohledem na další nepředvídatelná rizika),

•

rozdělovací (přijímají velké zásilky, například z výroby a rozdělují je na menší dodávky určené pro jednotlivé trhy nebo skupiny odběratelů),

•

kompletační (přeměňují sortiment dodávaný dodavateli na sortiment požadovaný odběrateli), 9

•

konsolidační (sdružují menší dodávky do velkých zásilek),

•

spekulační (v souvislosti s tvorbou spekulativních zásob),

•

zušlechťovací (ve spojitosti s technologickými procesy, například se sušením, zráním apod. ),

•

celní (pro dovážené zboží, které zůstává v celním skladu pod kontrolou, dokud není distribuováno nebo spotřebováno výrobou a zaplaceny celní poplatky). [Pernica, P., 2005]

2.2.2 Uskladnění zboží Uskladnění zboží je třeba věnovat velkou pozornost, protože působí na uchování jeho kvality. Rovněž ovlivňuje rychlost odběru a tím i celkovou produktivitu práce ve skladu. Způsob uložení je ovlivněn zejména: •

druhem skladu a jeho provozní organizací,

•

vlastnostmi zboží, které určují možnou délku jeho skladování, možnosti paletizace a stohování, balení a způsobu ukládání volně nebo do regálů,

•

hmotností a objemem zboží, což rozhoduje o uložení v prostoru a o možnosti vrstvení (velká hmotnost neumožňuje uskladňovat zboží ve vrstvách, ani v regálech s malou nosností; objemné a těžké zboží se umisťuje ve spodních regálových příčkách, aby jejich odběr byl co možná nejméně namáhavý,

•

četností odběru zboží, tj. nejžádanější zboží je třeba ukládat co nejblíže k expedici,

•

způsobem manipulace se zbožím – při malé mechanizaci se sklad využije zpravidla jen v plošném rozsahu, zatím co při použití vysokozdvižných vozíků je možné vrstvení do větších výšek,

•

rozmístěním a uspořádáním zboží ve skladu – zde je možné použít pevné, záměnné, kombinované nebo alternativní řešení. [Vaněček, D., Kaláb, D., 2003]

2.2.3 Konkrétní formy skladování zboží 1) Technologie skladování zboží ve stozích Tato technologie spočívá ve vytváření stohů vrstvením palet se zbožím jako manipulačních jednotek a v manipulaci paletizovaného zboží vysokozdvižnými vozíky. Stohy palet se tvoří volně na podlaze. Při jejich uspořádání na skladové ploše se klade důraz na potřebu minimálního počtu manipulačních uliček a co největšího využití skladové plochy a prostoru. Uličky je třeba řešit tak, aby umožnily snadnou manipulovatelnost s paletami.

10

Technologie stohování vyžaduje dodržení následujících zásad: •

stohovat jen ty palety, ve kterých je zboží dostatečně upevněno a paleta unese bez rizika na sobě další palety,

•

rovnoměrně rozložit zboží ve stohované paletě,

•

vrstvit palety ve stohu tak, aby se dosáhla výška, která odpovídá možnému zatížení spodní palety,

•

ukládat palety do stohu opatrně, zvláště při vysokozdvižným vozíkem ve vyšších vrstvách stohu,

•

zabezpečit pro stohování pevnou a rovnou plochu.

manévrování

Blokové skladování je vhodné tam, kde se jedná o menší rozsah sortimentu a velká množství, připadající na jeden druh sortimentu, která se mají skladovat, protože existuje přímý přístup pouze k horním skladovým jednotkám v čelní řadě bloku. Má-li se naproti tomu skladovat velký počet rozličných součástí, nabízí skladování v řadách vzhledem k jeho lepším přístupovým podmínkám četné výhody. 2) Skladování v regálech Používá se tehdy, když se zboží pro malé množství nedá vrstvit ani stohovat, popřípadě jde o zboží křehké nebo o zboží, u kterého se objem manipulační jednotky mění. Způsob uskladnění spočívá v rozdělení skladu podle sortimentních skupin, i když v malých skladech se toto neprovádí. Každý jednotlivý pracovník skladu zná zpaměti umístění jednotlivých položek a tak poměrně snadno skladuje a expeduje zboží podle požadovaného sortimentu. Regály jsou prakticky v každém skladu základním vybavením, které umožňuje zaměstnavateli zavádět mechanizaci skladových prací. S ohledem na velikost, rozměry a druh břemene a obrátkovost zásob se volí druh, konstrukce a výše regálů. Do regálu – dle jejich konstrukce lze umisťovat jednotlivé kusy zboží, krabice, palety. Regály mají být uloženy na pevném základu, který nepodléhá deformacím, aby byla zajištěna jejich stabilita. Podmínkou stability je dobré zakotvení sloupků. Dvoustranné regály se nesmějí zatěžovat na jednu stranu. Výhodou skladování v regálech je přehlednost a možnost přístupu ke každé paletě. Prostor mezi regály tvoří manipulační uličky, jejichž šířka závisí na objemu manipulované jednotky i použité mechanizace pro naskladnění. Manipuluje se ručně, vysokozdvižnými vozíky, zakládači.

11

2.2.4 Konkrétní formy skladování zboží v regálech a) Sklady s příhradovými regály Skladování ve skladech s příhradovými regály (policemi) na uzavřených příhradových podlažích z ocelového plechu nebo dřeva se provádí ve více rovinách nad sebou. V regálových rámových konstrukcích nebo postranních stěnách se nacházejí děrované mřížky, do kterých se zavěšují podlahové nosníky. Příhradová podlaží se k regálovým nosníkům připojují buď prostřednictvím zasouvacích spojení nebo se k nim přišroubují.

Obrázek 1, 2: Policové regály zdroj: www.kovoveregaly.cz/policove.html

Výhody a nevýhody skladů s příhradovými regály (policemi): •

výhody: o možnost přímého přístupu ke každému druhu sortimentu, o téměř bezporuchový systém, o dobré možnosti uspořádání a kontroly zásob, o možnost jednoduché skladové organizace, o střední investiční náklady (závislé na vybavenosti),

•

nevýhody: o částečně nepříznivé úchopové pozice pro obslužný personál (spodní a horní regálové plochy), o vysoké pracovní náklady při manuální obsluze a při větší přepravní vzdálenosti, o vyšší potřeba ploch a nižší využití prostoru při manuální obsluze regálů, o mechanizace pouze v omezeném rozsahu, o FIFO lze zavádět jen obtížně .

12

Uvedený systém skladování je vhodný zvláště pro široký sortiment součástí, které jsou v menších až středních množstvích (např. náhradní součásti) anebo pro skladováni zejména drobných součástí. b) Paletové regálové sklady Paletové regálové sklady jsou určeny pro skladování paletového zboží. Podle průjezdnosti buď neobsahují či obsahují regálová podlaží. Pokud nejsou podlážky, existují pouze nositele uložení, na které se osazují ložné jednotky. V závislosti na konstrukci skladových regálů je možno do jedné paletové příhrady ukládat jednu nebo více ložných jednotek. U jednomístného systému se ložná jednotka uskladňuje na dvě konzole pro jednu rovinu pole. Protože jsou konzole výškově nastavitelné, je možné přizpůsobení konkrétní paletové výšce. Tím je možné dosáhnout vytížení prostoru v přepočtu najedno skladovací místo. U vícemístných systémů je možno vedle sebe ukládat více palet nasazením podélných podlážek. Vytvářejí-li se mezi nositeli uložení prostřednictvím panelů uzavřené plochy, je možné ukládat ložné jednotky s různými rozměry, které by jinak mezi nositeli uložení propadly. U skladů s vysokou skladovací výškou bývá vnější povrch budovy zhotoven většinou z lehkého profilového plechu, který se přímo montuje na vnější regálové místo. Střecha je nesena prodlouženými regálovými nosníky. Tím je možné docílit významných úspor na stavebních nákladech.

Obrázek 3: Paletový regál zdroj: www.regalovesystemy.sk/produkty/paletove_reg.php

13

Výhody a nevýhody paletových regálových skladů: •

výhody: o střední využití plochy a prostoru, o vysoká schopnost přizpůsobení měnící se struktuře sortimentu, o možnost mechanizace a automatizace, o přímý přístup ke všem druhům skladového sortimentu, o dobrá kontrola stavu zásob, o střední rozsah investic,

•

nevýhody: o možnost poruch při vyšším stupni automatizace, o požaduje se tvorba ložných jednotek s optimálním využitím prostoru.

c) Sklady s paletovými vjezdovými a průjezdovými regály Zde se jedná o speciální stavební konstrukce paletových regálových systémů, které společně spojují výhody blokového stohování a regálového skladování. Vjezdové regály Podobají se svojí konstrukcí paletovému regálu typu „jednomístný systém“. Zde se ovšem uskladňuje více palet vzájemně za sebou podle regálové hloubky na dvou spojitých konzolách nebo na podlažích. Konzole se montují zprava a zleva na nosníkové konstrukce. Protože pracovní průjezdy lze uskutečňovat pouze z jedné strany, provádí se naskladňování (i vyskladňování) odzadu dopředu. Proto vidlicový zvedací vozík zajíždí do „skladových soutěsek“, nejprve až na jejich konec a poté vždy na kratší vzdálenost. Je třeba dbát na to, aby se stavební šířka vidlicového zvedacího vozíku vešla mezi konzole. Zpravidla se zakládá maximálně 8 ložných jednotek za sebou (systém LIFO). Vjezdové regály se nasazují v případě větších množství skladovaného zboží s vysokými hmotnostmi při omezeném sortimentu a nízké míře obrátkovosti. Kromě toho se hodí pro skladování substrátů citlivých na tlak. Průjezdné regály Zde existuje možnost projíždět celé regálové pole. Proto např. může být průjezdný regál obsazován ze vstupní strany ložnými jednotkami prostřednictvím vidlicových zvedacích vozíků, zatímco na druhé straně odebírá ložné jednotky jiný mechanizační prostředek. Tímto regálovým systémem je umožněna realizace principu FIFO.

14

Obrázek 4, 5: Průjezdové regály zdroj: www.regalovesystemy.sk/produkty/paletove_reg.php

Výhody a nevýhody skladu s paletovými vjezdovými a průjezdnými regály: •

výhody: o nízký až střední objem investic, o v průjezdných regálech možnost FIFO, o střední využití plochy skladu,

•

nevýhody: o není možný žádný přímý přístup, jen na krajní místa, o omezená možnost automatizace, o vhodné spíše pro pomalu-obrátkové zásoby, o rozměry ložných jednotek musí být jednotné, aby se mohly ukládat na boční úložné konzoly, o sklady s vjezdovými regály mohou používat pouze LIFO.

d) Sklady se spádovými regály Tyto regály jsou vhodné pro separátní uskladňování a vyskladňování za sebou umístěných manipulačních jednotek, které se pohybují samospádem nebo prostřednictvím pohonu, a to od místa nakládání k místu odběru. Regálové kanály umístěné v regálové konstrukci vedle sebe a nad sebou, mohou uskladňovat určitý počet stejnorodých ložných jednotek. Uskladňování a vyskladňování probíhá na protilehlých kanálových otvorech. Podle požadavků kladených na velikost, hmotnost a vnější formu ložných jednotek, lze používat různé dopravní principy. Často to bývají např. válečkové dráhy. Má-li pohyb ložných jednotek probíhat prostřednictvím samospádové síly, musí spád činit 2–8 stupňů. Jakmile se z některého kanálu odebere jedna ložná jednotka, začne zadržená kolona rolovat dopředu. Aby se předešlo škodám, ke kterým by mohlo dojít vzájemným narážením následných ložných jednotek, předpokládá se zavedení určitých brzdných systémů.

15

U tohoto systému lze zajistit princip FIFO. Určitou nevýhodou je pohyb ložných jednotek během skladování, takže tento systém není vhodný pro ložné jednotky uskladňované do vrstev. Přestože rovinné systémy jsou v důsledku nezbytného pohonu spojeny s vyššími investicemi než je tomu u systémů se skloněnou dráhou, dává se jim přednost i přes jejich vyšší pořizovací náročnost.

Obrázek 6: Spádové regály zdroj: www.meta-online.cz/mensi/p_spad.htm

Výhody a nevýhody skladů se spádovými regály: •

výhody: o lze uplatnit princip FIFO, o není třeba vytvářet žádné manipulační uličky, naskladňuje se a vyskladňuje se z čelních stran, o střední až vysoké využití plochy skladu, o je možná automatizace,

•

nevýhody: o přímý přistup pouze v čelní zóně regálu, o možnost poruch, zvláště u válečkových posuvných systémů, o možnost poškození zboží při nárazech způsobených přesuny. [Vaněček, D., Kaláb, D., 2003]

16

e) Sklady s regálovým systémem BT Radioshuttle Tento regálový systém nepotřebuje žádné uličky, palety jsou ukládány nebo nabírány na protilehlých krajích dlouhých kanálů. Paletou manipulují speciální satelitní jednotky, které obsahují baterii s možností opětovného dobíjení a které vjíždí do regálového systému těsně pod jednotlivými úrovněmi skladovaných palet. Jednotky mohou být obsluhovány jakýmkoli vysokozdvižným vozíkem s bočním nebo čelním vedením. Regály jsou řešeny tak, aby jimi manipulační jednotka mohla projíždět těsně pod vlastní nosnou částí určenou pro palety. Satelitní jednotky mohou pracovat automaticky v jednotlivých kanálech regálového systému podle principu LIFO i FIFO a jsou nezávislé na jakékoli manipulační technice. Mohou být řízené dálkovým ovládáním přímo z obsluhujícího vozíku. Zatímco je paleta ukládána na místo v hloubce regálového kanálu, obslužný vozík přiváží další paletu a naopak. Vozík naloží paletu, kterou satelitní jednotka přiveze na kraj kanálu a odveze ji do expedičního prostoru nebo přímo do přistaveného nákladního vozu. Podvozek mezitím jede do hloubky kanálu, nebere další paletu v pořadí a veze ji na kraj regálu. Jeden vysokozdvižný vozík může úkolovat více satelitních jednotek najednou. Tím se dosahuje vysoké rychlosti při manipulaci ve skladu. Standardní satelitní jednotka má nosnost 1500 kg. Hloubka skladovacího kanálu je neomezená. Výška regálového systému je limitována pouze výškou zdvihu obslužného vozíku.

Obrázek 7: Systém Radioshuttle zdroj: www.mediabank.bt-forklifts.com/Standard/

17

Výhody a nevýhody skladů s regálovým systémem BT Radioshuttle: •

výhody: o jednoduchý princip použitelný v jakémkoli typu skladu, o bezuličkové a vysokohustotní skladování, o maximální využití skladové plochy, o vysoká manipulační kapacita, o minimální provozní náklady,

•

nevýhody: o vyšší pořizovací hodnota, o nutná užší sortimentní skladba, protože v každém tunelu (bez ohledu na jeho délku nebo FIFO/LIFO manipulaci) musí být uloženo identické zboží. [EREGAL.CZ, 2008]

18

3 Metodika Cílem této kapitoly je seznámit se s legislativou v oblasti výroby a skladování lihovin a také se SW prostředky, které při své práci využiji. V závěru kapitoly je nastíněn postup řešení. 3.1.1 Legislativa Firma RUDOLF JELÍNEK a.s. se při své činnosti řídí podmínkami stanovenými právními předpisy, kterými jsou zejména: •

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,

•

zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních,

•

zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích,

•

zákon č. 61/1997 Sb., o lihu.

3.1.2 Použitý SW ArcGIS je skupina softwarových produktů americké firmy ESRI, která tvoří komplexní geografický informační systém vhodný pro vytváření, správu, integraci a analýzu geografických dat. Na český trh jej dodává firma ARCDATA Praha, s.r.o. ArcGIS se skládá ze tří částí: •

ArcGIS Desktop – sada aplikací GIS,

•

ArcSDE – rozhraní mezi GIS produkty a DBMS. ArcSDE tedy zprostředkovává přístup do prostorových databází,

•

ArcIMS – mapový server, který slouží k distribuci služeb GIS a geografických dat na intranetu a Internetu. Umožňuje také tvorbu jednoduchých aplikací pro prezentaci prostorových dat.

ArcGIS Desktop zahrnuje sadu tří integrovaných aplikací: •

ArcMap – je aplikace určená pro všechny mapově orientované úlohy včetně kartografie, editace a analýzy založené na mapovém základu; umožňuje vizualizaci, vytváření map a interaktivně s nimi pracovat, pomocí dotazů procházet geografická data a hledat mezi nimi vztahy, prezentovat data mnoha možnými způsoby,

•

ArcCatalog – slouží ke správě prostorových dat, struktur databáze a datového modelu, k prohlížení a záznamu metadat, poskytuje možnost definovat schéma struktury geografických datových vrstev,

•

ArcToolbox – aplikace, která obsahuje mnoho GIS nástrojů na zpracování geodat, konverzi dat, správu mapových vrstev apod.

Pro ArcGIS Desktop je v současné době k dispozici řada volitelných nadstaveb. Nadstavby dovolují vykonávat různé pokročilé úlohy, jako například práce 19

s rastrovými daty, tvorba modelů terénu, prostorové analýzy, 3D vizualizace, atd. Mezi tyto rozšíření patří: •

Spatial Analyst – pokročilé rastrové modelování a mapová algebra,

•

3D Analyst – nástroj pro modelování ve 3D,

•

Data Interoperability – nástroj pro převod dat v různých formátech,

•

Survey Analyst – správa měřených dat, geodetické výpočty a další.

ArcGIS 3D Analyst

3D Analyst nabízí pokročilé GIS nástroje pro trojrozměrné modelování a dává uživatelům možnost efektivně vizualizovat a analyzovat data reprezentující povrch. Pomocí nadstavby 3D Analyst lze zobrazovat pohled na povrch z více pozorovacích stanovišť, dotazovat se na povrch, určovat viditelnost z vybraného místa na povrchu a vytvářet realistické perspektivní pohledy „položením“ rastrových a vektorových dat na povrch. Jádrem nadstavby 3D Analyst je aplikace ArcScene, která poskytuje rozhraní pro prohlížení více vrstev trojrozměrných dat a pro modelování terénu a jeho trojrozměrnou vizualizaci. [ESRI, 2004] 3.1.3 Nástin postupu řešení Výpočet dob přístupnosti do jednotlivých regálových pozic a rozmístění palet s výrobky je naznačen v uvedených krocích. Podrobnější popis následuje v dalších kapitolách. •

Seřazení výrobků podle obrátkovosti,

•

zvolení vhodné manipulační techniky,

•

výpočet přístupových dob pro jednotlivé pozice v každém regálu,

•

přičtení času potřebného na ujetí vzdálenosti vysokozdvižným vozíkem z expediční zóny k jednotlivým regálům a zpět,

•

získání tabulek s přístupovými dobami ke každému úložnému místu ve skladě,

•

vytvoření modelů skladu v aplikaci ArcScene,

•

barevné vyznačení dob přístupnosti do míst v regálech,

•

barevné vyznačení rozmístění výrobků ve skladě.

20

4 Vlastní práce 4.1 Stručná historie palírenské výroby ve Vizovicích Tradice výroby pálenek ve Vizovicích je stará přes čtyři sta let. První písemný doklad o existenci palírny je z roku 1585. Palírna tehdy patřila vizovické vrchnosti a stála na náměstí, za nějaký čas byla přemístěna do Štěpské ulice, naproti panskému pivovaru. Tehdy se v ní pálily zejména zbytky po výrobě piva (zbytky sladu), později také obilí, z něhož se vyráběla žitná. Kolem poloviny 18. století se začala pálit také slavná slivovice, protože Vizovicko bylo velmi příhodným krajem k pěstování ovocného stromoví. Po roce 1880 se v palírně, kterou vrchnost pronajímala, objevil Jakub Jelínek z Luhačovic a jeho syn Zikmund, který tu byl nějaký čas ředitelem. V roce 1895 palírnu koupil Karel Singer, a tak se zrodila „První vizovická pálenice Karla Singra“, známá svou slivovicí a borovičkou daleko za hranicemi Moravy. Zikmund Jelínek si v roce 1891 založil vlastní podnik. Také zdejší rolníci se v roce 1894 sdružili do „Rolnického akciového závodu ovocnářského Vizovice“, který však brzy zkrachoval, ale zkratka podniku – RAZOV – se udržela jako název západního konce Vizovic, kde dnes sídlí a vyrábí firma RUDOLF JELÍNEK a.s. Od roku 1926 pak vedl odkoupenou firmu na Razově syn Zikmunda Jelínka Rudolf a propůjčil jí své jméno. Ve 30. letech zahájil výrobu košer destilátů a v roce 1934 se prosadil na náročné zámořské trhy, čímž proslavil své jméno i jméno Vizovic po celém Obrázek 8: Ovocnářský závod Razov zdroj: www.rjelinek.cz/historie.php světě. Rozvoj vizovických palírníků krutě přerušila druhá světová válka. Do obnovy zruinovaného podniku na Razově se pustili synové Rudolfa – Zdeněk a Jiří. Po smrti Zdeňka (v roce 1946) se stal posledním majitelem Jiří. Za dva roky přišlo znárodnění, majetek Jelínků připadl státu a Jiří s rodinou emigroval do zahraničí. Ještě před tím se Jiří Jelínek dohodl se státem na registraci originální obchodní značky RUDOLF JELÍNEK, kterou pak užíval národní podnik po dalších 40 let. V 50. a 60. letech se podnik v rámci různých reorganizací přesouval od jednoho národního podniku k druhému. Od roku 1991 firma hospodaří samostatně. V roce 1994 se stala akciovou společností, v níž majetkovou převahu postupně získala skupina českých podnikatelů. Nyní je společnost RUDOLF JELÍNEK a.s. největším výrobcem ovocných destilátů ve střední Evropě a odkaz rodiny Jelínků a staleté tradice palírenství na Valašsku jsou rozvíjeny dál. [RUDOLF JELÍNEK, 2008] 21

4.2 Společnost RUDOLF JELÍNEK a.s. RUDOLF JELÍNEK je akciová společnost zabývající se výrobou alkoholických nápojů, zejména ovocných destilátů. Nejznámější je slivovice, kterou firma vyrábí v několika variantách (košer, nekošer, zlatá, bílá) a dále značkové ovocné destiláty té nejvyšší kvality (např. hruškovice, meruňkovice, třešňovice atd.). Palírenství má ve Vizovicích tradici již od 16. století. Samotná společnost mající nyní 110 zaměstnanců vznikla v roce 1894. [RUDOLF JELÍNEK, 2008] 4.2.1 Výrobkové portfolio Výrobky společnosti RUDOLF JELÍNEK a.s. jsou známé po celé České republice, nejsou však určeny pouze pro domácí trh. Vývoz výrobků má tradici od roku 1934 a v posledních letech stále stoupá, v roce 2005 již představoval celou čtvrtinu produkce společnosti. Významná část exportu směřuje na Slovensko, tradičně důležitým odběratelem zůstávají USA, z dalších zemí Rakousko, Maďarsko, Německo, ale také Kanada, Austrálie a Jižní Afrika. Společnost RUDOLF JELÍNEK a.s. plánuje rozšiřování exportu i v dalších letech, zejména do Polska a Ruska. [RUDOLF JELÍNEK, 2008]

Obrázek 9: Produkty firmy R. Jelínek zdroj: www.rjelinek.cz/produkty.php

Vyráběné alkoholické nápoje se stáčí do jednoho nebo více typů lahví a tvoří tak 215 položek, které je potřeba umístit do regálů. Tabulka s kódovým označením těchto produktů seřazených podle prodejnosti je uvedena v příloze A. Konkrétní názvy výrobků společnost z pochopitelných důvodů neposkytla. V tabulce 1 je uvedeno všech 11 typů používaných lahví, informace o počtu kusů v kartonech a na paletě a také údaje o hmotnosti naplněných lahví i plně naložených palet. Zohlednění typu lahve u stejného druhu výrobku je důležité především u vysoko-obrátkového zboží, které se bude umísťovat do regálového systému Radioshuttle, protože v každém kanálu (bez ohledu na jeho délku nebo FIFO/LIFO manipulaci) musí být identické zboží.

22

TYP LAHVE

KUSY V VÁHA VČETNĚ VÁHA PLNÉ VÁHA LAHVÍ NA KUSY NA PALETĚ (KG) PALETĚ KARTONU PALETY (KG) LAHVE (KG)

3l 5,56 400 72 2 1l 1,50 432 288 8 0,7 l hranatá 1,30 560 432 6 0,7 l budík 1,39 400 288 6 0,5 l vysoká 1,00 480 480 8 0,5 l light 0,83 478 576 12 0,5 l karafa 1,33 384 288 6 0,5 l budík 1,13 432 384 8 0,35 l 0,67 336 504 12 0,2 l 0,46 552 1200 20 0,05 l 0,15 170 1152 12 Tabulka 1: Přehled balení výrobků podle používaných typů lahví

430 462 590 430 510 508 414 462 366 582 200

4.2.2 Získání a úprava dat Většina podkladů k výpočtu přístupových dob mi byla poskytnuty firmou RUDOLF JELÍNEK a.s. Základní zdroj tvořila tabulka s kódovým označením produktů s počtem vyrobených kusů za rok 2007. Tyto údaje bylo potřeba upravit, protože nový sklad bude uveden do provozu až v roce 2009. Podle odhadů firmy byly hodnoty navýšeny o 15%, čímž se získala odhadovaná výroba v roce 2008. Tato hodnota byla upravena ještě o 20% navýšení plánované pro rok 2009. Ke každé položce pak byla přičtena odpovídající pohotovostní zásoba. Dále byla tato výsledná roční hodnota přepočtena na měsíční a podělena počtem lahví na paletě, čímž vznikly odhady průměrného počtu palet ve skladě za měsíc (viz příloha A). Protože byly potřebné údaje odhadovány z dat z roku 2007 a z ročních hodnot ještě průměrovány, je nutné počítat s určitým zkreslením.

4.3 Logistický útvar společnosti 4.3.1 Organizační struktura Ve společnosti je uplatňována klasická liniová organizační struktura. Na samém vrcholu je generální ředitel, pod kterého spadají ředitelé jednotlivých odborných útvarů. Konkrétně jde o obchodního ředitele, ekonomického ředitele, výrobně-technického ředitele, ředitele logistiky a IT a ředitele pro export a marketing. Každý z útvarů má dále podrobně zpracované své vlastní vnitřní členění. Dále se budu v práci zabývat pouze logistickým útvarem, pod který spadá sklad odbytu a s ním související činnosti. Na obrázku 10 je znázorněna organizační struktura logistického útvaru firmy RUDOLF JELÍNEK a.s. Nejvyšší pozici tohoto odborného úseku zastává ředitel logistiky a IT, pod kterého spadá celkem 12 zaměstnanců.

23

Ředitel logistiky a IT RNDr. František Vlček

Referent odbytu, logistika

Dělník výroby, řidič VZV, expedient

Dělník výroby, řidič nákladních vozů

Správce výpočetní techniky

4 zaměstnanci

4 zaměstnanci

3 zaměstnanci

1 zaměstnanec

Obrázek 10: Organizační struktura logistického útvaru zdroj: logistický útvar firmy R. Jelínek

4.3.2 Nákup, výroba a manipulace Pro nakoupené suroviny k výrobě je v areálu firmy RUDOLF JELÍNEK a.s. rezervován poměrně významný prostor. To je dáno především nutností předzásobení skleněnými obaly z důvodu jejich dlouhé dodací lhůty. Proces výroby je poměrně složitý, nároky na logistiku jsou ale spíše podprůměrné. Hotové výrobky vycházejí z jedné nebo v případě potřeby z obou výrobních linek umístěných v jednom provozním objektu. Druhá linka slouží k výrobě především v době přestavby výkonnější linky nebo při potřebě zvýšení výroby. Přestavba linky může trvat až několik hodin. Přestavbou je myšlena změna nastavení linky pro produkci jiného druhu výrobku. Jedná se například o: •

vyčištění stáčecího zařízení a jeho seřízení na daný objem lahve,

•

seřízení podavačů lahví,

•

zadání čárového kódu výrobku do laserového vypalovacího zařízení,

•

výměnu uzávěrů a etiket,

•

změnu nastavení balícího stroje a řadu dalších činností.

Výrobky jsou při ústí linky baleny do kartonů a poté strojově skládány na palety. Pro bezpečnou manipulaci jsou následně strojově obaleny fólií. Přímo v prostoru výrobní haly je poměrně velký prostor pro shromáždění palet s hotovými výrobky. Ty jsou postupně odváženy do sousední předávací zóny a po jejím zaplnění musí být manipulační technikou odvezeny do skladu odbytu přes pojezdovou komunikaci. Firma obchoduje s velkým množstvím odběratelů a tak je pro ni velmi významná otázka plánování výroby a její kapacita. Plán výroby zohledňuje čtrnáctidenní až měsíční bezpečnostní zásobu na skladě a je sestavován přesně na jeden týden a orientačně na týden následující. Plán je tvořen v kooperaci zástupců výroby a odbytu, tedy i podle aktuálního vývoje odběru hotových výrobků. Plánování není příliš podporováno softwarovými nástroji, které by 24

odhadovaly budoucí poptávku, nebo automaticky upozorňovaly na nedostatek některých druhů zboží. Kapacita výkonnější linky je při ideálních podmínkách 5000 lahví za hodinu. Paletové množství se liší podle výrobků, ale u dominantního formátu je rámcově možné počítat přibližně 500 kusů na paletě. Výrobní sekvence jsou voleny s ohledem na technologicky přijatelné množství. Navíc je nutné zpracovat vstupní surovinu ze započatého tanku do 24 hodin. Při sestavování výrobního plánu tedy není možné vycházet pouze z požadavku minimalizace skladových zásob. 4.3.3 Skladování hotových výrobků Hotové výrobky jsou na paletách přemisťovány z výrobní haly do skladu odbytu, který je v současné době rozdělen na tři částečně oddělené prostory. Zboží je ukládáno volně na manipulační ploše ve stozích, v maximální výšce dvou až tří vrstev v závislosti na druhu zboží a obalu.

Obrázek 11: Ukládání zboží v současném skladě zdroj: logistický útvar firmy R. Jelínek

Práce je organizována na jednu denní směnu, ovšem s velmi častými přesčasy. Pro manipulaci je používán jeden paletový vozík a jeden vysokozdvižný vozík, který současně naváží výrobky z výrobní haly. Kromě hlavního skladu odbytu je k dispozici také druhá skladová kapacita (využívaná zejména pro zboží určené pro Slovensko). Skladování hotových výrobků je slabou stránkou celého logistického systému. Budova skladu není v odpovídajícím technickém stavu, bude nutná její přestavba s větší využitelnou vnitřní výškou skladu a střešní konstrukcí, která umožní vybavení skladu regálovými systémy. Také uspořádání jednotlivých položek ve skladu vychází pouze ze zkušenosti pracovnic expedice – je snaha lokaci volit podle obrátky produktu. Problémem je také nedostatek skladového místa ve špičkových obdobích a také nedostatek pracovníků.

25

Používané palety

Hotové výrobky jsou uskladněny na standardních dřevěných euro paletách, které jsou opakovaně použitelné a nabíratelné ze čtyř stran. Základní parametry: •

rozměr: 800 × 1 200 × 145 mm,

•

nosnost: 1 500 kg při rovnoměrném rozložení zátěže na paletě,

•

hmotnost: 28 kg. [KWESTO, 2008]

Obrázek 12: Paleta 800 x 1200 EUR zdroj: www.kwesto.cz/Module/9924

Používaná manipulační technika

V současné době zabezpečuje ukládání palet ve skladu vysokozdvižný vozík Toyota 7FGF18. Vzhledem k plánovanému zvýšení stohovatelnosti, bude třeba tuto techniku nahradit jinou technikou se zdvihem 8 m. Dále firma používá paletový vozík typu Toyota 7PML20 (viz příloha B). 4.3.4 Příjem objednávek a odbyt Objednávky jsou přijímány několika způsoby (telefonicky, faxem, elektronicky) s potenciálem růstu objednávek EDI. Doba dodání je průměrně do 48 hodin od příjmu objednávky, což není kritický požadavek na funkčnost logistiky. Celá strategie firmy je postavena na propracované marketingové a obchodní koncepci. Výrobkové portfolio je poměrně rozsáhlé, stejně jako obsluhovaná síť zákazníků. Jejich požadavky se výrazně liší podle charakteru odběratele. Stále výraznější je podíl velkých řetězců. Z logistického hlediska v tomto případě výhodný očekávaný podíl celopaletových množství dominantních výrobků. Na druhé straně lze očekávat stále přísnější dodací podmínky měřené např. požadovanou lhůtou dodání nebo rozsahem průvodní dokumentace. Roste také podíl privátních značek, u kterých lze počítat s rozvozem poměrně velkých přepravních množství menšího počtu produktů, tedy opět z logistického hlediska méně problémová skupina odběratelů. Podíl produktů privátních značek a závozů do velkých řetězců do značné míry ovlivňuje celkovou potřebnou skladovou kapacitu, protože značnou rozkolísanost odběrů (například díky akcím na podporu prodeje) není většinou možné vykrýt pouze operativním zvýšením výroby. Pro zajištění spolehlivosti dodávek odběratelům je tedy nutné držet vyšší pojistnou zásobu produktů. Průběh velikosti objednávek koresponduje daleko více se sezónními trendy v daném odvětví 26

a není tolik narušen mimořádnými výkyvy. Pro logistiku nepříznivé jsou naopak menší přepravní dávky a složení závozů z většího počtu druhů výrobků. Mezi další podstatné informace patří trvanlivost zboží, která ale v případě alkoholických nápojů pro svou délku nehraje prakticky žádnou roli. Dále je důležité odhadnout budoucí vývoj. V této firmě je předpokládán růst objemu výroby kolem 10–20% ročně s možnou převahou nárůstu směřovaného na slovenský trh. 4.3.5 Doprava, vychystávání, expedice Doprava výrobků k odběratelům je zajišťována vlastními i najímanými dopravními prostředky. Firma disponuje dvěma rozvozovými vozidly značky IVECO (Eurocargo Tector ML150 E28 a Daily 50C11V), která ale nejsou používána jen pro potřeby distribuce hotových výrobků. K automobilům jsou přidělení dva stálí řidiči, což může vést k zbytečnému nárůstu logistických nákladů z důvodu nerovnoměrného procenta jejich využití. Kromě vlastních dopravních prostředků firma využívá služeb dopravních firem, z nichž dominantní je Prowers. Tento smluvní dopravce je ohodnocován podílem z ceny rozváženého zboží, což je poměrně výhodná konstrukce cenové nabídky pro objednatele dopravy (RUDOLF JELÍNEK a.s.).

Obrázek 13: Najímaný nákladní automobil s kapacitou 33 palet zdroj: www.prowers.cz/pics/trucks/trucks_22tons.jpg

Objednávky dopravy jsou řízeny odbytem na základě skutečné potřeby, tedy podle počtu plánovaných rozvozů. Naplánování jednotlivých jízd je také zpracováváno expedicí podle sestaveného seznamu došlých objednávek, které jsou sdružovány zejména podle místa vykládky. Existují také určité pravidelné závozy k některým odběratelům. Minimální množství není určeno, ale je snaha telefonicky dotěžovat automobily. Počet denních závozů (jízd) se pohybuje mezi třemi a šesti vozovými zásilkami (podle provedených rozhovorů). Organizace dopravy není optimální a firma plánuje zřízení pozice organizátora dopravy (dispečera), součástí jehož odpovědnosti bude řízení flotily vlastních a najímaných vozidel. K samotné nakládce je využívána pouze jedna rampa a přidružený prostor části skladu. Nakládku ztěžuje špatný technický stav rampy, která neumožňuje například vjezd manipulačních vozíků přímo do 27

ložného prostoru kamionu. S paletami na korbě manipuluje řidič paletovým vozíkem. Nakládka jednoho automobilu je poměrně časově náročná také v důsledku přesunu palet z ukládací lokace ve skladu přímo do automobilu. Naložení nákladního auta s kapacitou 17 palet trvá přibližně 30 minut, s kapacitou 33 palet dvojnásobek. Zdržení nastává především chystáním tzv. mixovaných palet složených z několika druhů zboží, které musí být kompletovány a ovinuty stahovací fólií. Zatím není zřízena předchystávací zóna, do které by se umisťovaly předem zkompletované palety.

4.4 Nové skladovací prostory Se zahájením výstavby nového skladu hotových výrobků se počítá ještě v roce 2008 a poslední stavební práce by měly být dokončeny za 6 měsíců. Protože bude plánovaný sklad postaven na místě dnešního skladu, jeho rozměry základny 35,23 × 55,15 m přibližně kopírují rozměry stávající budovy. K požadovanému rozšíření kapacity skladových prostor na 4 122 paletových míst – tedy téměř na dvojnásobek – dojde především v důsledku zvětšení minimální světlé výšky skladu ze 7,70 m na 9,27 m, což umožní sklad efektivně vybavit moderními regálovými systémy. Pro porovnání: současná budova skladu poskytuje přibližně 850 paletových pozic měřeno podlahovou plochou. Při maximální stohovatelnosti tří vrstev, by tedy v případě plného vytížení byla skladová kapacita 2 550 palet. Reálné uspořádání ale umožňuje uložení daleko nižšího počtu (díky volným blokům, respektování různých dat výroby, režimu FIFO a dalším omezením).

Obrázek 14: Rozmístění regálů v novém skladě zdroj: logistický útvar firmy R. Jelínek

28

Další velká změna bude způsob přemisťování výrobků do nového skladu. Místo dosavadního převozu palet s výrobky manipulační technikou přes pojezdovou komunikaci bude vést do nového skladu prodloužená výrobní linka, čímž bude omezen pohyb manipulační techniky mimo prostory skladu. Výrobní linka bude mezi výrobní halou a budovou skladu situována nad komunikací. Výrobky budou plynule přijíždět zabalené v krabicích do manipulačního prostoru skladu hotových výrobků (viz obrázek 14 – šipka a vyšrafovaná plocha), kde budou strojově naskládány na paletu, obaleny folií a uloženy do regálů. Obrázek 14 zachycuje plánek nového skladu s vyznačením vrat, vchodu a prostoru pro manipulaci s hotovými výrobky (vlevo dole) a plochy pro umístění právě expedovaných palet s výrobky (vpravo dole). Sklad bude vybaven dvěma typy regálů – největší část budou zabírat tři regálové systémy BT Radioshuttle (1–3) o celkové kapacitě 3 258 paletových pozic, zbylé prostory skladu zaplní čtyři řadové paletové regály (A–H) s možností umístění až 864 naložených palet. Přesněji regál Radioshuttle 1 se skládá z 11 kanálů o hloubce 15 pozic v 6 řadách (990 paletových míst), Radioshuttle 2 tvoří 9 kanálů o hloubce 27 pozic v 6 řadách (1 458 paletových míst) a Radioshuttle 3 má 9 kanálů o hloubce 15 pozic v 6 řadách (810 paletových míst). V tzv. expediční zóně (za sloupy v pravé části obrázku 14) nebudou umístěny žádné regály, protože expediční zóna má světlou výšku pouze 4,14 m. Zde budou ukládány přímo na podlahu a pouze v jedné vrstvě palety s výrobky, z nichž se budou tvořit mixované palety při odběru menšího množství výrobků. Tento fakt ale v práci nebude uvažován a tak ani paletová místa v expediční zóně nebudou ve výsledném modelu figurovat jako možná úložiště, tedy nebude pro ně počítána přístupová doba. Prostor nad expediční zónou je vyhrazen především pro kanceláře, které jsou v současném jednoúrovňovém skladě nevyhovující jak rozlohou, tak umístěním, a dále pro archiv a zázemí pro všechny zaměstnance logistického útvaru firmy. 4.4.1 Návrh manipulační techniky Jak již bylo dříve zmíněno, budou nové skladové prostory vybaveny velkokapacitními regálovými systémy a řadovými regály, kde budou palety umístěny až ve výšce 7,9 m. Současný vysokozdvižný vozík se zdvihem 3 m je tedy nevyhovující a je nutné pořídit novou manipulační techniku se zdvihem minimálně 8 m. Požadavky nejlépe splňuje vysokozdvižný vozík Veflex VRE150 (viz obrázek 15). Je vybaven vším potřebným pro náročné aplikace a pro vysoký výkon při manipulaci ve velmi úzkých uličkách. K potřebným výpočtům byly tedy použity níže uvedené hodnoty doporučeného vysokozdvižného vozíku VRE150.

29

Základní parametry: •

nosnost: 1 500 kg,

•

výška zdvihu: 8,2 m,

•

rozměry (výška × šířka × délka s vidlicí): 3,97 × 1,42 × 3,33 m,

•

rychlost zdvihu (naložený/prázdný): 0,29/0,37 m/s,

•

rychlost spouštění (naložený/prázdný): 0,50/0,48 m/s,

•

rychlost jízdy (naložený/prázdný): 9/9 km/h,

•

poloměr otočení: 2,11 m. [BT MANIPULAČNÍ TECHNIKA, 2008]

Obrázek 15: Vysokozdvižný vozík Veflex VRE150 zdroj: www.bt-forklifts.cz/cs/Trucks/ProductRange/VeryNarrowAisleTrucks/VEFLEX_VRE.htm

4.4.2 Výpočet přístupových dob Protože se práce zabývá optimalizací skladových zásob s ohledem na minimalizaci doby nakládky, bude přístupová doba rovna součtu časů následujících činností: příjezdu vysokozdvižného vozíku z expediční zóny k příslušnému regálu před 1. sloupec, posunu vozíku a pohybu vidlic ke konkrétnímu místu, nabrání palety s výrobky, sundání naložených vidlic, navrácení se k 1. sloupci regálu a odvezení palety do expedičního prostoru. Vozík VRE150 je vybaven otočnými vidlicemi, může tedy najíždět do uliček s natočenými vidlicemi a šetřit tím čas potřebný na otáčení celého vozíku.

30

Obrázek 16: Rozměry regálů v mm zdroj: logistický útvar firmy R. Jelínek

K výpočtu byly použity údaje z obrázku 16 a odstavce 4.4.1. Pro každý úložný prostor byl nejprve spočítán čas potřebný pro pohyb vysokozdvižného vozíku z výchozí pozice (před jednoznačně časově nejvýhodnějším ukládacím místem – 0. patro v 1. sloupci) k jednotlivým paletovým pozicím v regálu, k němu byla přičtena doba manipulace s paletou a čas nutný pro přesun vozíku zpět k výchozí pozici. Tímto výpočtem byly získány dvě základní tabulky. Jedna pro regálový systém Radioshuttle, kde jsou palety odebírány pouze z krajní pozice každého kanálu (viz tabulka 2) a jedna pro řadový regál (viz tabulka 6). Přičtením součtu doby příjezdu z expediční zóny k příslušnému regálu a cesty zpět k hodnotě v 0. patře v 1. sloupci se v MS Excel přepočítaly všechny hodnoty v dané tabulce, čímž byly nakonec získány vlastní tabulky přístupových dob všech regálů ve skladě.

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

1. sl. 2. sl. 3. sl. 4. sl. 5. sl. 6. sl. 7. sl. 8. sl. 9. sl. 10. sl. 45,27 46,47 47,67 48,87 50,07 51,27 52,47 53,67 54,87 56,07 38,22 39,42 40,62 41,82 43,02 44,22 45,42 46,62 47,82 49,02 31,16 32,36 33,56 34,76 35,96 37,16 38,36 39,56 40,76 41,96 24,11 25,31 26,51 27,71 28,91 30,11 31,31 32,51 33,71 34,91 17,05 18,25 19,45 20,65 21,85 23,05 24,25 25,45 26,65 27,85 10,00 11,20 12,40 13,60 14,80 16,00 17,20 18,40 19,60 20,80 Tabulka 2: Přístupové doby společné pro Radioshuttle (v sekundách)

31

11. sl. 57,27 50,22 43,16 36,11 29,05 22,00

V tabulce 2 je vidět očekávaný růst přístupových dob (bez času příjezdu a odjezdu vozíku) od pozice v 0. patře v 1. sloupci k pozici v 5. patře v 11. sloupci. Přístupová doba paletového místa v 0. patře v 1. sloupci je jak již bylo naznačeno dříve rovna pouze době manipulace s paletou (10 s), neboť vozík je umístěn přímo před tímto místem. Hodnota vedlejšího ukládacího prostoru nacházejícího se v 0. patře ve 2. sloupci byla získána přičtením doby pojezdu k tomuto sloupci a zpět (1,2 s) k hodnotě předchozího místa (v 0. patře v 1. sloupci). Hodnota dalšího vedlejšího místa (v 0. patře ve 3. sloupci) byla zjištěna opět přičtením doby pojezdu k tomuto sloupci a zpět k hodnotě předchozího místa (v 0. patře ve 2. sloupci). Stejným postupem byly dopočítány zbylé hodnoty v příslušném patře. Hodnota místa v 1. patře v 1. sloupci byla vypočtena přičtením doby zdvihu prázdných vidlic (4,05 s) a doby spouštění naložených vidlic (3 s) k hodnotě v 0. patře v 1. sloupci (10 s). Údaj v 1. patře ve 2. sloupci vznikl přičtením doby zdvihu prázdných vidlic a doby spouštění naložených vidlic k hodnotě v 0. patře ve 2. sloupci. Obdobně byly vyčísleny doby ve všech políčkách tabulky. Ukázka výpočtu přístupových dob z tabulky 2: Zdvih prázdných vidlí o patro:

1,50 m = 4,05 s. m 0,37 s

Nabrání palety v regálu: 10 s. Spouštění naložených vidlic o patro:

1,50 m = 3 s. m 0,50 s

Posun k vedlejšímu sloupci – tam i zpět: 2 ⋅

1,50 mm = 1,20 s. m 2,50 s

0. patro, 1. sloupec: 10 s. 0. patro, 2. sloupec: 10 s + 1,2 s = 11,20 s. 0. patro, 3. sloupec: 11,2 s + 1,2 s = 12,40 s. 1. patro, 1. sloupec: 10 s + 4,05 s + 3 s = 17,05 s. 1. patro, 2. sloupec: 11,2 s + 4,05 s + 3 s = 18,25 s. 1. patro, 3. sloupec: 12,4 s + 4,05 s + 3 s = 19,45 s.

32

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

1. sl. 2. sl. 3. sl. 4. sl. 5. sl. 6. sl. 7. sl. 8. sl. 9. sl. 10. sl. 48,92 50,12 51,32 52,52 53,72 54,92 56,12 57,32 58,52 59,72 41,86 43,06 44,26 45,46 46,66 47,86 49,06 50,26 51,46 52,66 34,81 36,01 37,21 38,41 39,61 40,81 42,01 43,21 44,41 45,61 27,76 28,96 30,16 31,36 32,56 33,76 34,96 36,16 37,36 38,56 20,70 21,90 23,10 24,30 25,50 26,70 27,90 29,10 30,30 31,50 13,65 14,85 16,05 17,25 18,45 19,65 20,85 22,05 23,25 24,45 Tabulka 3: Konkrétní přístupové doby (v sekundách) – Ratioshuttle 1

11. sl. 60,92 53,86 46,81 39,76 32,70 25,65

Tabulka 3 ukazuje celkové přístupové doby k jednotlivým místům regálového systému Radioshuttle 1. To znamená, že k buňce v 0. patře a v 1. sloupci v tabulce 2 byla přičtena doba ujetí trasy z expedičního prostoru k danému regálu a zpět (3,65 s) a ostatní hodnoty se v MS Excel podle výše uvedených vzorců přepočítaly. Stejný postup s obměněnou dobou ujetí příslušné trasy byl opakován pro zbylé dva regály Radioshuttle (viz tabulka 4 a 5). Ukázka výpočtu přístupových dob z tabulky 3: Doba ujetí trasy z expedičního prostoru k regálu 1 – tam i zpět: 2 ⋅

4,56 m = 3,65 s. m 2,50 s

0. patro, 1. sloupec: 10 s + 3,65 s = 13,65 s. 0. patro, 2. sloupec: 13,65 s + 1,2 s = 14,85 s. 0. patro, 3. sloupec: 14,85 s + 1,2 s = 16,05 s. 1. patro, 1. sloupec: 13,65 s + 4,05 s + 3 s = 20,70 s. 1. patro, 2. sloupec: 14,85 s + 4,05 s + 3 s = 21,90 s. 1. patro, 3. sloupec: 16,05 s + 4,05 s + 3 s = 23,10 s. Tabulka 4 zachycuje přístupové doby k regálu Radioshuttle 2. Je patrné, že políčko v 0. patře a v 1. sloupci je vůči tabulce 2 zvýšeno o dobu ujetí trasy vozíkem z expedičního prostoru k danému regálu a zpět – 42,52 m (viz níže). Doba ujetí trasy z expedičního prostoru k regálu 2 – tam i zpět: 2 ⋅

21,26 m = 17,01 s. m 2,50 s

1. sl. 2. sl. 3. sl. 4. sl. 5. sl. 6. sl. 7. sl. 8. sl. 9. sl. 5. p. 62,28 63,48 64,68 65,88 67,08 68,28 69,48 70,68 71,88 4. p. 55,22 56,42 57,62 58,82 60,02 61,22 62,42 63,62 64,82 3. p. 48,17 49,37 50,57 51,77 52,97 54,17 55,37 56,57 57,77 2. p. 41,12 42,32 43,52 44,72 45,92 47,12 48,32 49,52 50,72 1. p. 34,06 35,26 36,46 37,66 38,86 40,06 41,26 42,46 43,66 0. p. 27,01 28,21 29,41 30,61 31,81 33,01 34,21 35,41 36,61 Tabulka 4: Konkrétní přístupové doby (v sekundách) – Ratioshuttle 2

33

Tabulka 5 znázorňuje přístupové doby k regálu Radioshuttle 3, zde je výše zmíněné políčko zvětšeno o dobu ujetí trasy tam i zpět 97,18 m (viz níže). Doba ujetí trasy z expedičního prostoru k regálu 3 – tam i zpět: 2 ⋅

48,59 m = 38,87 s. m 2,50 s

1. sl. 2. sl. 3. sl. 4. sl. 5. sl. 6. sl. 7. sl. 8. sl. 9. sl. 5. p. 84,14 85,34 86,54 87,74 88,94 90,14 91,34 92,54 93,74 4. p. 77,09 78,29 79,49 80,69 81,89 83,09 84,29 85,49 86,69 3. p. 70,03 71,23 72,43 73,63 74,83 76,03 77,23 78,43 79,63 2. p. 62,98 64,18 65,38 66,58 67,78 68,98 70,18 71,38 72,58 1. p. 55,93 57,13 58,33 59,53 60,73 61,93 63,13 64,33 65,53 0. p. 48,87 50,07 51,27 52,47 53,67 54,87 56,07 57,27 58,47 Tabulka 5: Konkrétní přístupové doby (v sekundách) – Ratioshuttle 3

Analogickým způsobem jako v tabulce 2 pro regálové systémy Radioshuttle jsou v tabulce 6 spočítány časové hodnoty potřebné pro pohyb a manipulaci vysokozdvižného vozíku v řadových paletových regálech.

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

1. sl. 45,27 38,22 31,16 24,11 17,05 10,00

2. sl. 46,00 38,94 31,89 24,84 17,78 10,73

3. sl. 46,73 39,67 32,62 25,56 18,51 11,46

4. sl. 47,45 40,40 33,35 26,29 19,24 12,18

5. sl. 48,18 41,13 34,07 27,02 19,97 12,91

6. sl. 48,91 41,86 34,80 27,75 20,69 13,64

7. sl. 49,64 42,58 35,53 28,48 21,42 14,37

8. sl. 50,37 43,31 36,26 29,20 22,15 15,10

9. sl. 51,09 44,04 36,99 29,93 22,88 15,82

10. sl. 11. sl. 12. sl. 13. sl. 14. sl. 15. sl. 16. sl. 17. sl. 18. sl. 5. p. 51,82 52,55 53,28 54,01 54,73 55,46 56,19 56,92 57,65 4. p. 44,77 45,50 46,22 46,95 47,68 48,41 49,14 49,86 50,59 3. p. 37,71 38,44 39,17 39,90 40,63 41,35 42,08 42,81 43,54 2. p. 30,66 31,39 32,12 32,84 33,57 34,30 35,03 35,76 36,48 1. p. 23,61 24,33 25,06 25,79 26,52 27,25 27,97 28,70 29,43 0. p. 16,55 17,28 18,01 18,74 19,46 20,19 20,92 21,65 22,38 Tabulka 6: Přístupové doby společné pro řadové regály (v sekundách)

Ukázka výpočtu přístupových dob z tabulky 6: Zdvih prázdných vidlí o patro:

1,50 m = 4,05 s. m 0,37 s

Nabrání palety v regálu: 10 s Spouštění naložených vidlic o patro:

1,50 m = 3 s. m 0,50 s

34

Posun k vedlejšímu sloupci – tam i zpět: 2 ⋅

0,91 m = 0,73 s. m 2,50 s

0. patro, 1. sloupec: 10 s. 0. patro, 2. sloupec: 10 s + 0,73 s = 10,73 s. 0. patro, 3. sloupec: 10,73 s + 0,73 s = 11,46 s. 1. patro, 1. sloupec: 10 s + 4,05 s + 3 s = 17,05 s. 1. patro, 2. sloupec: 10,73 s + 4,05 s + 3 s = 17,78 s. 1. patro, 3. sloupec: 11,46 s + 4,05 s + 3 s = 18,51 s. Tabulky konkrétních přístupových dob k jednotlivým úložným prostorům všech řadových regálů ve skladě jsou uvedeny v příloze C. 4.4.3 Tvorba grafického modelu skladu Při tvorbě grafického modelu skladu byly využity znalosti získané během studia předmětu Geografické informační systémy, kde se studenti seznámí s balíkem aplikací ArcGIS. Tento produkt byl aplikován i přesto, že není primárně určen pro řešení logistických problémů a skladování, nýbrž pro práci s geodaty a geoprostorem. Nabízí však řadu vhodných nástrojů, s jejichž pomocí je možné graficky znázornit podobu nového skladu a provést vizualizaci časové dostupnosti jednotlivých úložných míst. Práce s tímto systémem je poměrně intuitivní, nicméně vyžaduje alespoň znalosti získané studiem výše uvedeného předmětu. Návodem rovněž může být moje bakalářská práce, ve které je práce s jednotlivými aplikacemi podrobně popsána (Evidence a prezentace geodat integrovaného záchranného systému JmK, Brno, 2006). Práci na modelu lze rozdělit do tří fází podle aplikací, které byly během práce používány. Nejprve se za pomoci aplikace ArcCatalog vytvořily soubory datových vrstev pro jednotlivá patra regálů, které se následně importovaly do aplikace ArcMap. Zde se pomocí nástrojů pro editaci vrstev zakreslila podoba nového skladu podle dokumentace poskytnuté firmou RUDOLF JELÍNEK a.s., včetně rozvržení regálů a paletových míst. Všech šest vrstev odpovídajících jednotlivým patrům regálů, se následně rozšířilo o atribut pro evidenci časové dostupnosti paletových míst a pro řešená místa se zanesly příslušné časové hodnoty získané z výpočtů. V poslední fázi tvorby vizuálního modelu skladu byla využita aplikace ArcScene, která umožňuje pracovat s připravenými daty v prostorovém zobrazení. Datové vrstvy se umístily nad sebe nastavením základní výšky (záložka „Base Heights“ ve vlastnostech vrstvy), čímž se docílilo zobrazení jednotlivých pater regálů. Nastavením parametru „Extrusion“ na vhodně zvolenou hodnotu v každé vrstvě se povedlo zobrazit 35

paletová místa pomocí kvádrů reprezentujících jednotlivé palety se zbožím. Stejným způsobem se postupovalo i při zobrazení budovy skladu. ArcScene nabízí mnoho možností klasifikace dat podle zadaných hodnot. Tyto možnosti byly využity pro barevné znázornění časové dostupnosti paletových míst. Z vypočtených hodnot je patrné, že dostupnost nejlepšího místa ve skladu je 13,65 s, naopak nejhorší místo má čas dostupnosti 119,11 s. Na základě vypočítaných hodnot bylo vytvořeno 6 tříd dostupnosti s rozsahem 20 s. Vzniklo tak celkem šest, co do počtu zahrnutých paletových míst nestejně velkých skupin, které byly zavedeny do klasifikace vrstev a každému místu byla přiřazena určitá barva z vybrané barevné škály. Výsledkem tohoto rozdělení je barevná vizualizace časové dostupnosti paletových míst ve všech regálech zobrazená na následujícím obrázku 17. Zelená barva značí místa s nejlepší časovou dostupností, červená naopak ta, která jsou časově dostupná nejhůře.

Obrázek 17: Tvorba modelu skladu v programu ArcScene

Rozdělení do šesti barevných skupin je pouze orientační, samozřejmě je možné provést mnohem podrobnější členění až do takové úrovně podrobnosti, kdy by se jedna barva shodovala s konkrétním paletovým místem. Obrázek jasně napovídá, která místa jsou časově dobře dostupná a tudíž i vhodná pro uložení vysoko-obrátkových produktů a která jsou naopak časově špatně dostupná a kam se s největší pravděpodobností budou umísťovat výrobky s nízkou prodejností.

36

Grafický model časové dostupnosti má velkou výhodu ve své názornosti a přehlednosti. Mnohem lépe tak vyjdou najevo i tak zdánlivě nepatrné detaily, mezi něž patří i fakt, že v některých případech je lepší použít pro uložení nižší patro ve vzdálenějším regálu, než vyšší patro v regálu umístěném blíže odbavovacímu prostoru. 4.4.4 Rozmístění výrobků do regálů Firma RUDOLF JELÍNEK a.s. sice plánuje vytvořit v blízkosti nového skladu odstavné plochy pro čekající nákladní automobily, ale jejich hromadění v areálu firmy není žádoucí. Bude tedy zapotřebí expedovat zboží v co nejkratším čase, aby se dodržely naplánované odbavovací doby. Je tedy zřejmé, že nejobrátkovější položky by měly být umístěny v regálových pozicích s nejkratší přístupovou dobou a naopak položky s nižší prodejností v úložných místech regálů s horší časovou dostupností. Všech 215 položek (seřazených podle obrátkovosti) bylo ještě před připočtením pohotovostní zásoby rozděleno do několika skupin – 155 položek bylo přiřazeno do skupiny výrobků s nízkou prodejností, které budou umístěny do řadových regálů. V tabulce v příloze A mají některé tyto červeně označené výrobky vyšší hodnotu průměrného stavu zásob než skupina nad nimi, což je dáno výší pohotovostní zásoby, která byla ke každé položce po rozdělení do skupin přičtena (pomalu-obrátkové zboží má pohotovostní zásobu na 4 týdny, vysoko-obrátkové na 2 týdny). Zbylých 60 položek (215 minus 155) tedy spadá do vysoko-obrátkových výrobků, které byly rozděleny do pěti skupin podle podobného rozsahu výroby a tedy prodejnosti tak, aby se počet produktů ve skupinách s klesající prodejností zvyšoval (viz příloha A). Pro další výpočty budou uvažovány pouze vysoko-obrátkové výrobky, tj. výrobky z první až páté skupiny. V tabulce v příloze A jsou rovněž u všech položek vysoko-obrátkových skupin uvedeny také potřebné počty kanálů příslušného regálu. Umisťování položek vysoko-obrátkového zboží bylo prováděno následovně: •

z tabulky v příloze A byl vybrán nerozmístěný výrobek s nejvyšší prodejností,

•

pro tento výrobek byl zjištěn odhadovaný průměrný počet palet ve skladě během jednoho měsíce,

•

z tabulky časové dostupnosti jednotlivých paletových míst byl vybrán neobsazený kanál Radioshuttle s nejlepší časovou dostupností, který byl zaplněn potřebným počtem palet uvažovaného výrobku,

•

předchozí krok se opakuje tak dlouho, dokud nejsou umístěny všechny palety zvoleného výrobku,

•

postup je opakován pro všechny výrobky podle jejich prodejnosti.

37

Tento algoritmus by například pro položku Výrobek_0179 vypadal takto: odhadovaný průměrný počet palet ve skladě během jednoho měsíce je 337. První obsazený kanál je v Radioshuttle 1 v 0. patře v 1. sloupci s dobou přístupnosti 13,65 s, další je sousední prostor s časem 14,85 s. Po obsazení 17 kanálů po 15 místech v Radioshuttle 1 se další časově nejvýhodnější kanál nachází v Radioshuttle 2 (1 kanál po 27 místech), další dva pak zase v Radioshuttle 1 (2 kanály po 15 místech) a poslední potřebný kanál pro zbylých 25 palet je zase v Radioshuttle 2 (1 kanál po 27 místech). Rozmístění všech šedesáti položek výše uvedeným postupem je zachyceno v tabulce 7, 8 a 9. Pro lepší přehlednost jsou ukládané výrobky označeny pouze koncovým dvojčíslím nebo trojčíslím ze svého názvu. Tento způsob umístění položek je sice z časového hlediska nejvýhodnější, nicméně z pohledu uspořádanosti rozložení výrobků ve skladě je nevhodný. Většina položek se nachází na více místech ve dvou až třech různých regálech, jak je vidět na několika barevně vyznačených položkách v tabulkách. Pro pracovníky skladu by byl tento způsob nesouvislého ukládání stejného druhu výrobků značně nepřehledný a nepraktický. Dal by se dobře využít pouze v případě, že by každá položka zabírala maximálně jeden kanál.

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

1. sl. 60 51 140 179 179 179

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

2. sl. 198 51 140 130 179 179

3. sl. 4. sl. 5. sl. 6. sl. 7. sl. 8. sl. 9. sl. 134 128 126 54 78 112 178 167 167 191 60 60 198 164 189 189 32 32 51 51 167 130 130 130 130 140 140 189 179 179 179 179 179 130 130 179 179 179 179 179 179 179 Tabulka 7: Rozmístění položek do Radioshuttle 1

10. sl. 205 45 167 32 130 179

1. sl. 2. sl. 3. sl. 4. sl. 5. sl. 6. sl. 7. sl. 8. sl. 183 97 93 59 127 74 204 50 92 78 112 172 175 136 39 61 60 60 134 164 45 54 111 86 51 51 51 167 191 191 60 198 130 140 189 189 32 32 51 51 179 179 130 130 130 130 140 140 Tabulka 8: Rozmístění položek do Radioshuttle 2

9. sl. 66 105 169 134 167 189

1. sl.

9. sl.

2. sl.

3. sl.

4. sl.

5. sl.

6. sl.

7. sl.

8. sl.

101 131 192 147 165 208 150 190 89 37 120 168 16 144 121 38 44 178 205 110 183 43 42 60 198 134 128 45 54 38 44 Tabulka 9: Rozmístění položek do Radioshuttle 3

38

129 59 178

11. sl. 136 126 191 32 130 179

Proto byl zvolen jiný způsob rozmisťování výrobků ve skladě. V předchozím modelu se objevovaly výhodnější časy pro přístup v druhém regálu, přestože ještě nebyl zaplněný první a ve třetím regálu, přestože nebyl zabrán ani první ani druhý regál, což vedlo k nelogickému ukládání výrobků na různá místa ve skladě. Tomu se dalo předejít upravením modelu tak, aby se barevná škála představující dobu přístupnosti zobrazovala v rámci každého regálového systému Radioshuttle samostatně (viz obrázek 18 a příloha E). Při stanovování rozsahů dob přístupnosti už tedy nebyly výchozí tabulky 3, 4 a 5 s konkrétními přístupovými dobami (zahrnujícími čas příjezdu a odjezdu k regálům) ale tabulka 2, která je společná pro všechny tři regály Radioshuttle. Časově nejdostupnější místo v 0. patře a v 1. sloupci s hodnotou 10 sekund je společné pro všechny tyto regály, nejhůře dostupné místo se liší, protože regály nemají v řadách stejný počet kanálů. Pro Radioshuttle 1 je nejvyšší hodnota v 5. patře a v 11 sloupci tabulky – 52,27 s, pro Radioshuttle 2 a 3 je to hodnota v 5. patře a v 9 sloupci – 54,87 s. Do rozsahů pro určení barevné škály byla tedy zadána minimální hodnota u všech regálů 10 s a příslušná maximální hodnota podle daného regálu, dělení na 6 časových skupin bylo dodrženo. Výsledkem tohoto rozdělení je barevná vizualizace časové dostupnosti paletových míst v jednotlivých regálech zobrazená na následujícím obrázku 18, nižší patra pak v příloze E. Zelená barva opět značí místa s nejlepší časovou dostupností, červená naopak ta, která jsou časově dostupná nejhůře.

Obrázek 18: Doby přístupnosti pro každý regál Radioshuttle

39

Při rozmisťování výrobků v novém skladě byly výchozí tabulky 10 a 11, kde byly pro každou položku vypočítány potřebné počty kanálů v příslušných regálech. Pro 1. položku (Výrobek_0179), která se bude logicky umisťovat do regálu nacházejícího se nejblíže k expediční zóně, byl tedy výpočet následující: regál Radioshuttle 1 má 15 míst v kanálu, hodnota 337 tedy byla tímto počtem vydělena a výsledná hodnota 22,47 byla zaokrouhlena nahoru, protože v kanálech musí být pouze identické zboží a tak nebude možné kanál doplnit jiným výrobkem. První položka tak zabírá 23 kanálů v regálu Radioshuttle 1. Umístění výrobků bylo navrženo v rámci celých skupin, konkrétní položky ve skupině by měly být uloženy po domluvě s obsluhou vysokozdvižného vozíku, které se tato problematika nejvíce týká. Jak je vidět v tabulce 10 a 11 ve sloupcích RT 1, RT 2 a RT 3, Radioshuttle 1 bude zaplněn celou 1. skupinou položek a téměř celou 2. skupinou položek, ukládání zbylých výrobků z 2. skupiny bude pokračovat ve vedlejším regálu Radioshuttle 2 od časově nejvýhodnějších pozic a dále zde budou uskladněny výrobky z celé 3. skupiny a větší části 4. skupiny. Ostatní položky ze 4. skupiny a celá 5. skupina obsadí časově nejlepší místa z regálu Radioshuttle 3. Označení výrobku

Odhadovaná výroba/rok (ks)

Počet lahví na paletě

Odhadovaný prům. počet palet ve skladě/měsíc

Počet potřebných kanálů v RT1

337 Výrobek_0179 2 324 217 576 23 252 Výrobek_0130 1 451 418 480 17 133 Výrobek_0140 916 206 576 9 118 Výrobek_0189 813 499 576 8 112 Výrobek_0032 770 572 576 8 190 Výrobek_0051 655 017 288 1 109 Výrobek_0167 625 934 480 61 Výrobek_0191 421 368 576 121 Výrobek_0060 416 606 288 60 Výrobek_0198 414 359 576 73 Výrobek_0134 251 378 288 42 Výrobek_0164 236 826 480 30 Výrobek_0128 201 061 576 54 Výrobek_0045 183 903 288 25 Výrobek_0126 169 827 576 45 Výrobek_0054 153 147 288 21 Výrobek_0092 141 441 576 21 Výrobek_0111 138 520 576 20 Výrobek_0038 136 687 576 27 Výrobek_0078 135 800 432 20 Výrobek_0086 133 614 576 26 Výrobek_0044 133 536 432 Tabulka 10: Rozmístění položek do Radioshuttle – 1.část

40

RT2

7 5 3 5 3 3 2 2 2 1 2 1 1 1 1 1 1

RT3

Označení výrobku

Odhadovaná výroba/rok (ks)

Počet lahví na paletě

Odhadovaný prům. počet palet ve skladě/měsíc

Počet potřebných kanálů v RT1

19 Výrobek_0112 126 323 576 9 Výrobek_0169 120 393 1 152 31 Výrobek_0178 106 226 288 20 Výrobek_0172 101 698 432 17 Výrobek_0205 92 966 480 16 Výrobek_0175 92 063 480 14 Výrobek_0110 91 149 576 27 Výrobek_0136 90 550 288 25 Výrobek_0183 84 564 288 12 Výrobek_0039 81 670 576 12 Výrobek_0190 79 747 576 15 Výrobek_0043 76 122 432 21 Výrobek_0097 70 600 288 21 Výrobek_0061 69 726 288 14 Výrobek_0089 67 897 432 13 Výrobek_0042 67 002 432 9 Výrobek_0093 60 649 576 12 Výrobek_0105 59 089 432 11 Výrobek_0037 58 026 480 17 Výrobek_0059 57 591 288 8 Výrobek_0120 49 267 576 14 Výrobek_0127 46 496 288 10 Výrobek_0168 45 047 384 13 Výrobek_0074 44 402 288 8 Výrobek_0016 41 812 480 3 Výrobek_0204 38 864 1 152 11 Výrobek_0131 36 270 288 6 Výrobek_0144 36 067 576 11 Výrobek_0050 35 510 288 3 Výrobek_0192 33 134 1 152 9 Výrobek_0121 29 353 288 9 Výrobek_0066 29 197 288 2 Výrobek_0147 28 127 1 200 9 Výrobek_0129 28 127 288 6 Výrobek_0165 26 896 384 5 Výrobek_0208 26 042 480 2 Výrobek_0150 25 935 1 200 5 Výrobek_0101 24 336 480 Tabulka 11: Rozmístění položek do Radioshuttle – 2.část

RT2

RT3

1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Výše popsaný způsob rozmístění pěti skupin skladových položek je znázorněn v tabulce 12, 13 a 14, kde jsou také vidět doby pro pojezd vysokozdvižného vozíku a manipulaci s paletami (v sekundách). Uložení výrobků každé skupiny je vyznačeno stejnou barvou, jakou má skupina v tabulce 10 a 11. Tabulka 12 ukazuje rozmístění skupin skladových položek do Radioshuttle 1. Tento regál se nachází nejblíže expediční zóně, proto zde budou nejprve ukládány 41

nejprodávanější výrobky, tedy 1. skupina položek. 1. skupina potřebuje pro uložení 40 kanálů (23 + 17), ty se začnou obsazovat od políčka s nejnižším časem (tmavě zelená). Umisťování po skupinách řeší problém nesouvislého ukládání stejného druhu výrobku. 2. skupina (světle zelená) zabere zbývající kanály Radioshuttle 1 a ještě 12 kanálů v Radioshuttle 2 (viz tabulka 13), který se nachází vedle. Zaplňovat se začíná opět od políčka s nejmenším časem. 3. skupina (žlutá barva v tabulce 13) obsadí 29 kanálů v Radioshuttle 2, zbylých 13 kanálů v tomto regálu a 7 kanálů v Radioshuttle 3 zaplní skupina 4 (oranžová barva v tabulce 13 a 14). Poslední skupina (tmavě oranžová barva v tabulce 14) potřebuje pro uložení 22 kanálů v Radioshuttle 3. Ve třetím regálu zůstalo několik kanálů nezaplněno. Ty budou využity později v důsledku plánovaného růstu výroby v dalších letech minimálně o 10%.

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

1. sl. 2. sl. 3. sl. 4. sl. 5. sl. 6. sl. 7. sl. 8. sl. 9. sl. 10. sl. 45,27 46,47 47,67 48,87 50,07 51,27 52,47 53,67 54,87 56,07 38,22 39,42 40,62 41,82 43,02 44,22 45,42 46,62 47,82 49,02 31,16 32,36 33,56 34,76 35,96 37,16 38,36 39,56 40,76 41,96 24,11 25,31 26,51 27,71 28,91 30,11 31,31 32,51 33,71 34,91 17,05 18,25 19,45 20,65 21,85 23,05 24,25 25,45 26,65 27,85 10,00 11,20 12,40 13,60 14,80 16,00 17,20 18,40 19,60 20,80 Tabulka 12: Rozmístění skupin skladových položek do Radioshuttle 1

11. sl. 57,27 50,22 43,16 36,11 29,05 22,00

1. sl. 2. sl. 3. sl. 4. sl. 5. sl. 6. sl. 7. sl. 8. sl. 9. sl. 5. p. 45,27 46,47 47,67 48,87 50,07 51,27 52,47 53,67 54,87 4. p. 38,22 39,42 40,62 41,82 43,02 44,22 45,42 46,62 47,82 3. p. 31,16 32,36 33,56 34,76 35,96 37,16 38,36 39,56 40,76 2. p. 24,11 25,31 26,51 27,71 28,91 30,11 31,31 32,51 33,71 1. p. 17,05 18,25 19,45 20,65 21,85 23,05 24,25 25,45 26,65 0. p. 10,00 11,20 12,40 13,60 14,80 16,00 17,20 18,40 19,60 Tabulka 13: Rozmístění skupin skladových položek do Radioshuttle 2 1. sl. 2. sl. 3. sl. 4. sl. 5. sl. 6. sl. 7. sl. 8. sl. 9. sl. 5. p. 45,27 46,47 47,67 48,87 50,07 51,27 52,47 53,67 54,87 4. p. 38,22 39,42 40,62 41,82 43,02 44,22 45,42 46,62 47,82 3. p. 31,16 32,36 33,56 34,76 35,96 37,16 38,36 39,56 40,76 2. p. 24,11 25,31 26,51 27,71 28,91 30,11 31,31 32,51 33,71 1. p. 17,05 18,25 19,45 20,65 21,85 23,05 24,25 25,45 26,65 0. p. 10,00 11,20 12,40 13,60 14,80 16,00 17,20 18,40 19,60 Tabulka 14: Rozmístění skupin skladových položek do Radioshuttle 3

Takové uspořádání je určitě přehlednější než první způsob popsaný na začátku této kapitoly. U dvou skupin položek nebyl jako poslední kanál zaplněn přesně ten kanál, který vycházel podle hodnoty doby dostupnosti. Nacházel se totiž ve vyšší řadě, přičemž předchozí řada ještě nebyla zcela zaplněna, protože se však časový rozdíl zmiňovaných úložných míst pohyboval jen v desetinách sekund, bylo upřednostněno zaplnění časově méně výhodného políčka ležícího v řadě s předchozími položkami skupiny. Konkrétně se jedná o políčko ve 4. patře

42

a v 1. sloupci v regálu Radioshuttle 1, které mělo být zabráno 1. skupinou (tmavě zelená), ale bylo místo něho zaplněno uspořádáním výhodnější políčko v 3. patře a 7. sloupci (viz tabulka 12) a podobně v regálu Radioshuttle 3 mělo být pro 4. skupinu (světle oranžová) vyhrazeno místo v 1. patře a v 1. sloupci, ale byla použita pozice v 0. patře a v 7. sloupci. Barevně vyznačené rozmístění skupin výrobků v tabulce 12, 13 a 14 je znázorněno na modelu skladu na následujícím obrázku 19.

Obrázek 19: Rozmístění skupin výrobků ve skladě

43

5 Diskuse Přínosem práce je navržení rozmístění skladových položek do konkrétně určených regálů s přesně stanovenou polohou v budoucím skladě firmy RUDOLF JELÍNEK a.s. tak, aby se minimalizovala doba expedice výrobků a zároveň byla dodržena přehlednost a logičnost ukládání zboží. Způsob ukládání založený na dobách přístupnosti všech regálů Radioshuttle, kde nejnižší hodnota časové dostupnosti je jednoznačně v regálu Radioshuttle 1 a nejvyšší hodnota jednoznačně v Radioshuttle 3, se ukázal jako nevhodný. Hodnoty mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou se totiž nenachází v souvislém sledu sousedních buněk a zasahují do dalšího regálu ještě před zaplněním započatého regálu. Jedna položka zboží by se tak musela ukládat na více míst ve skladě, což je nesmyslné a především nežádoucí. Druhý postup ukládání do regálů se již nepotýká s problémem identického zboží na více místech ve skladě. Přístupová doba úložných míst je vypočtena a barevně vyznačena v rámci každého regálu Radioshuttle samostatně. Zaplňovat nejobrátkovějším zbožím se tedy začnou nejprve kanály regálu Radioshuttle 1, který se nachází nejblíže expediční zóně, po jeho zaplnění se bude s ukládáním pokračovat v Radioshuttle 2 a nakonec se bude zboží umisťovat do nejvzdálenějšího regálu Radioshuttle 3. Rozmístěním výrobků do regálů po celých skupinách (místo určení konkrétních kanálů pro uložení každé položky) vznikly souvislé oblasti regálových kanálů, do kterých může firma umisťovat položky ze skupin podle svých představ a zkušeností. Dle mého názoru je tento návrh rozmístění výrobků přehledný, dobře aplikovatelný pro široké výrobkové portfolio a v podmínkách pevně daného rozložení a paletové kapacity regálů nejlépe vyhovuje požadavku na minimalizaci doby nakládky. Práce vychází z plánovaného rozložení regálů v prostorách nového skladu poskytnutého firmou RUDOLF JELÍNEK a.s. Oproti dnešnímu bezregálovému skladu s nižší výškou vzroste kapacita na 4 122 paletových míst, tedy téměř na dvojnásobek, což splňuje požadavek společnosti. Při rozmisťování jednotlivých položek se ale takové umístění regálů nejevilo příliš výhodně. Regál nejblíže k expediční zóně – Radioshuttle 1 má sice v jedné řadě více kanálů než zbylé regály stejného typu, ale jeho hloubka je pouze 15 paletových míst, přičemž Radioshuttle 2 má hloubku 27 úložných pozic. V Radioshuttle 1 budou umístěny nejobrátkovější výrobky zabírající největší počet palet, což ve výsledku znamená, že zaplní více kanálů tohoto méně hlubokého regálového systému a naopak méně obrátkové výrobky umisťované do Radioshuttle 2 s větší hloubkou zaberou kanál jen částečně a ve většině případů by jim stačilo 15 paletových pozic, které nabízí méně hluboký regál. Proto se jeví umístění největšího regálového systému Radioshuttle 2 místo regálu Radioshuttle 1 s ohledem na klesající počet naložených palet s klesající prodejností položek jako efektivnější. Konkrétní ukázka zmiňovaného návrhu je na následujícím 44

obrázku 20. Tato možnost přesunutí regálů poskytuje v regálech Radioshuttle stejnou kapacitu jakou má původní podoba skladu, při přemisťování řadových regálů se paletová kapacita ještě o 12 míst navýší.

Obrázek 20: Návrh přemístění regálů ve skladě

45

6 Závěr Práce se zaměřuje na návrh optimálního rozmístění výrobků ve skladu firmy RUDOLF JELÍNEK a.s. při zohlednění požadavku minimální doby nakládky. Cílem bylo seznámit se s chodem současného skladu odbytu a doporučit manipulační techniku vhodnou k obsluze nových moderních regálů. Dále pak vytvořit model s barevnou klasifikací vypočtených přístupových dob z expedičního prostoru k jednotlivým paletovým pozicím v regálech a model zachycující rozmístění palet s výrobky podle jejich prodejnosti. Potřebné podklady k práci poskytla firma RUDOLF JELÍNEK a.s. Základní zdroj k výpočtům tvořila tabulka s kódovým označením produktů a odpovídajícím počtem vyrobených kusů za rok 2007, z kterých byla odhadnuta předpokládaná výroba v roce 2009. Konkrétní názvy svých výrobků společnost z pochopitelných důvodů neposkytla. Jedním z úkolů bylo i zhodnocení současné manipulační techniky používané firmou RUDOLF JELÍNEK a.s. a posouzení, zda tato technika vyhovuje požadavkům nového skladu. Na základě podkladů poskytnutých zaměstnanci logistického útvaru vyšlo najevo, že stávající technika je pro nový sklad zcela nevyhovující a bude nutné ji nahradit novou, která lépe splní stanovené požadavky. Na základě prozkoumání nabídky trhu byla vybrána manipulační technika vhodná pro nasazení v novém skladu. Technické parametry zvoleného vysokozdvižného vozíku společně s dodanými rozměry regálových systémů byly použity při výpočtu časové dostupnosti jednotlivých paletových míst. V práci jsou navrženy dva způsoby ukládání zboží ve skladu. První, založený pouze na časové dostupnosti paletových míst, se z pohledu souvislosti rozložení výrobků ukázal jako chaotický a pro pracovníky expedice náročný na orientaci. Právě z tohoto důvodu byl model přehodnocen a přepracován do podoby druhého modelu, který již požadavek na souvislé rozmístění výrobků v regálech Radioshuttle zohledňuje, přičemž je brána v úvahu i časová dostupnost jednotlivých paletových míst. Ta je však u druhého modelu uvažována pouze v rámci vybraného regálového systému a nikoliv v rámci celého skladu jako v případě prvního modelu, což se z pohledu souvislosti rozložení výrobků ukázalo jako výhodnější. Posledním úkolem bylo vytvoření grafického modelu s barevnou klasifikací vypočtených přístupových dob z expedičního prostoru k jednotlivým paletovým pozicím v regálu a model zachycující konkrétní rozmístění palet s výrobky. Zde se jako vhodné ukázalo použití geografického softwaru ArcGIS, který je sice primárně určen pro práci s geodaty a geoprostorem, nicméně nabízí řadu užitečných funkcí, které byly při tvorbě uvedených modelů využity.

46

Výsledkem této práce je model rozložení výrobků v novém skladu firmy RUDOLF JELÍNEK a.s. Protože proces vyskladňování není deterministická záležitost, není možné zaručit, že jakákoli konkrétní doba vyskladňování bude vždy nejkratší, ale ve většině případů bude požadavek na co nejrychlejší dobu vyskladnění splněn. Tento návrh řešení, včetně vybrané manipulační techniky, zcela splňuje požadavky dané firmou RUDOLF JELÍNEK a.s. a je možné jej nasadit v reálných podmínkách fungování firmy.

47

7 Literatura BT MANIPULAČNÍ TECHNIKA: Veflex VRE150. (elektronický zdroj) [cit. 6. 5. 2008]. http://www.bt-forklifts.cz/NR/rdonlyres/642861FF-9475-41BE-A42E-2D8875B4F 544/11954/VRE150.pdf CVV: Elektronická komunikace – co je EDI. (elektronický zdroj) [cit. 24. 4. 2008]. http://www.ccv.cz/elektronicka-komunikace-edi/co-je-edi/ EREGAL.CZ: Regálový systém Radioshuttle. (elektronický zdroj) [cit. 7. 4. 2008]. http://eregal.ihned.cz/c4-10030030-18429160-10A000_d-vysoka-kapacita-nizsi-naklady FORKLIFTACTION.COM: Toyota – 7FGF18 Specifications. (elektronický zdroj) [cit. 18. 3. 2008]. http://www.forkliftaction.com/equipment/specifications.asp?itid=395 KOLEKTIV AUTORŮ ESRI. ArcGIS 9 – Co je to ArcGIS? 1. vyd. USA: ESRI Press, 2004. ISBN 1-58948-132-1. KWESTO: Dřevěná paleta, EUR výměnná. (elektronický zdroj) [cit. 18. 3. 2008]. http://www.kwesto.cz/Module/9924 RUDOLF JELÍNEK: Profil společnosti. (elektronický zdroj) [cit. 29. 2. 2008]. http://www.rjelinek.cz/profil-spolecnosti.php RUDOLF JELÍNEK: Historie společnosti. (elektronický zdroj) [cit. 29. 2. 2008]. http://www.rjelinek.cz/historie.php ŠTŮSEK, J. Řízení provozu v logistických řetězcích. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-534-6. PERNICA, P. Logistika pro 21. století. 1. vyd. Praha: Radix, spol. s r. o., 2005. ISBN 80-86031-59-4. VANĚČEK, D., KALÁB, D. Logistika (1. díl: Úvod, řízení zásob a skladování). 1. vyd. České Budějovice: DTP, 2003. ISBN 80-7040-652-6.

48

8 Přílohy A Skladové položky Označení výrobku Výrobek_0179 Výrobek_0130 Výrobek_0140 Výrobek_0189 Výrobek_0032 Výrobek_0051 Výrobek_0167 Výrobek_0191 Výrobek_0060 Výrobek_0198 Výrobek_0134 Výrobek_0164 Výrobek_0128 Výrobek_0045 Výrobek_0126 Výrobek_0054 Výrobek_0092 Výrobek_0111 Výrobek_0038 Výrobek_0078 Výrobek_0086 Výrobek_0044 Výrobek_0112 Výrobek_0169 Výrobek_0178 Výrobek_0172 Výrobek_0205 Výrobek_0175 Výrobek_0110 Výrobek_0136 Výrobek_0183 Výrobek_0039 Výrobek_0190 Výrobek_0043 Výrobek_0097 Výrobek_0061 Výrobek_0089 Výrobek_0042 Výrobek_0093 Výrobek_0105 Výrobek_0037 Výrobek_0059 Výrobek_0120

Odhadovaná výroba/rok (ks)

Počet lahví na paletě

Odhadovaný prům. počet palet ve skladě/měsíc

2 324 217 1 451 418 916 206 813 499 770 572 655 017 625 934 421 368 416 606 414 359 251 378 236 826 201 061 183 903 169 827 153 147 141 441 138 520 136 687 135 800 133 614 133 536 126 323 120 393 106 226 101 698 92 966 92 063 91 149 90 550 84 564 81 670 79 747 76 122 70 600 69 726 67 897 67 002 60 649 59 089 58 026 57 591 49 267

576 480 576 576 576 288 480 576 288 576 288 480 576 288 576 288 576 576 576 432 576 432 576 1 152 288 432 480 480 576 288 288 576 576 432 288 288 432 432 576 432 480 288 576

337 252 133 118 112 190 109 61 121 60 73 42 30 54 25 45 21 21 20 27 20 26 19 9 31 20 17 16 14 27 25 12 12 15 21 21 14 13 9 12 11 17 8

49

Počet potřebných kanálů v regálech RT1

RT2

RT3

19 9 4 3 4 4 4 2 3 2 1 1 1 1 1 1 0 0 0 1 0 0 1 0 1 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2 5 3 3 2 5 2 2 3 1 2 1 0 1 1 1 1 1 0 1 1 0 1 1 0 1 0 1 0 1 1 1 1 0 1 1 0 0 1 1 0 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 1 1 0 1 0 0 2 0 0 2 0 0 2 0 1 0 1 0 1 0 0 1 0 0 1 1 0 0 1 1 1

Označení výrobku Výrobek_0127 Výrobek_0168 Výrobek_0074 Výrobek_0016 Výrobek_0204 Výrobek_0131 Výrobek_0144 Výrobek_0050 Výrobek_0192 Výrobek_0121 Výrobek_0066 Výrobek_0147 Výrobek_0129 Výrobek_0165 Výrobek_0208 Výrobek_0150 Výrobek_0101 Výrobek_0135 Výrobek_0057 Výrobek_0068 Výrobek_0080 Výrobek_0142 Výrobek_0119 Výrobek_0182 Výrobek_0098 Výrobek_0056 Výrobek_0207 Výrobek_0118 Výrobek_0109 Výrobek_0181 Výrobek_0199 Výrobek_0114 Výrobek_0088 Výrobek_0035 Výrobek_0209 Výrobek_0036 Výrobek_0013 Výrobek_0033 Výrobek_0003 Výrobek_0073 Výrobek_0152 Výrobek_0018 Výrobek_0193 Výrobek_0203 Výrobek_0107 Výrobek_0148

Odhadovaná výroba/rok (ks)

Počet lahví na paletě

Odhadovaný prům. počet palet ve skladě/měsíc

46 496 45 047 44 402 41 812 38 864 36 270 36 067 35 510 33 134 29 353 29 197 28 127 28 127 26 896 26 042 25 935 24 336 30 157 29 245 29 003 28 428 27 183 26 458 26 333 25 995 25 295 24 973 24 573 24 388 23 759 22 922 21 315 20 233 19 334 18 959 18 728 18 710 17 974 17 477 17 243 16 799 16 515 16 099 16 078 15 922 15 049

288 384 288 480 1 152 288 576 288 1 152 288 288 1 200 288 384 480 1 200 480 288 288 288 1 200 576 432 1 152 288 288 480 576 432 384 384 480 288 288 480 288 288 576 288 288 1 200 1 152 1 152 1 152 432 1 200

14 10 13 8 3 11 6 11 3 9 9 2 9 6 5 2 5 18 17 17 4 8 11 4 16 15 9 8 10 11 10 8 12 12 7 11 11 6 11 10 3 3 3 3 7 3

50

Počet potřebných kanálů v regálech RT1

RT2

RT3

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 1 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0

0 1 0 1 0 1 1 0 1 1 0 1 1 1 1 1 1

Označení výrobku Výrobek_0070 Výrobek_0055 Výrobek_0065 Výrobek_0145 Výrobek_0095 Výrobek_0153 Výrobek_0090 Výrobek_0052 Výrobek_0082 Výrobek_0123 Výrobek_0141 Výrobek_0102 Výrobek_0160 Výrobek_0076 Výrobek_0008 Výrobek_0005 Výrobek_0194 Výrobek_0174 Výrobek_0025 Výrobek_0049 Výrobek_0040 Výrobek_0011 Výrobek_0173 Výrobek_0009 Výrobek_0026 Výrobek_0062 Výrobek_0104 Výrobek_0019 Výrobek_0115 Výrobek_0139 Výrobek_0094 Výrobek_0064 Výrobek_0099 Výrobek_0103 Výrobek_0053 Výrobek_0007 Výrobek_0046 Výrobek_0067 Výrobek_0077 Výrobek_0116 Výrobek_0069 Výrobek_0072 Výrobek_0024 Výrobek_0106 Výrobek_0096 Výrobek_0113

Odhadovaná výroba/rok (ks)

Počet lahví na paletě

Odhadovaný prům. počet palet ve skladě/měsíc

14 908 14 781 14 596 14 227 13 458 13 252 13 208 12 922 12 857 11 593 11 339 11 086 10 702 10 663 10 509 10 132 9 771 9 734 9 732 9 584 9 240 9 147 9 087 9 045 8 908 8 707 8 195 8 182 7 852 7 810 7 618 7 535 7 134 7 062 7 056 7 054 6 971 6 614 6 521 6 266 6 219 6 183 6 113 6 066 6 061 5 730

288 432 384 504 480 1 200 1 152 288 1 152 504 288 288 504 288 288 1 152 288 1 152 1 200 288 1 200 1 152 432 1 152 1 200 288 1 152 72 1 200 1 200 480 288 480 1 200 288 1 152 432 432 1 152 288 288 288 288 432 480 1 152

9 6 7 5 5 2 2 8 2 4 7 7 4 7 7 2 6 2 2 6 2 2 4 2 2 6 2 19 2 2 3 5 3 1 5 2 3 3 1 4 4 4 4 3 3 1

51

Počet potřebných kanálů v regálech RT1

RT2

RT3

Označení výrobku Výrobek_0100 Výrobek_0149 Výrobek_0017 Výrobek_0058 Výrobek_0006 Výrobek_0146 Výrobek_0014 Výrobek_0079 Výrobek_0108 Výrobek_0117 Výrobek_0091 Výrobek_0210 Výrobek_0122 Výrobek_0151 Výrobek_0138 Výrobek_0027 Výrobek_0083 Výrobek_0202 Výrobek_0137 Výrobek_0155 Výrobek_0041 Výrobek_0176 Výrobek_0063 Výrobek_0085 Výrobek_0002 Výrobek_0047 Výrobek_0211 Výrobek_0161 Výrobek_0184 Výrobek_0196 Výrobek_0156 Výrobek_0125 Výrobek_0200 Výrobek_0034 Výrobek_0031 Výrobek_0154 Výrobek_0162 Výrobek_0023 Výrobek_0143 Výrobek_0048 Výrobek_0015 Výrobek_0212 Výrobek_0166 Výrobek_0157 Výrobek_0213 Výrobek_0215

Odhadovaná výroba/rok (ks)

Počet lahví na paletě

Odhadovaný prům. počet palet ve skladě/měsíc

5 699 5 621 5 559 5 556 5 538 5 348 5 169 5 125 5 106 5 057 5 028 4 826 4 750 4 368 4 189 4 074 3 739 3 341 3 328 3 211 3 193 3 021 3 011 2 766 2 756 2 694 2 525 2 488 2 441 2 246 2 241 2 158 2 153 2 059 1 955 1 763 1 573 1 373 1 373 1 326 1 264 1 178 1 139 1 115 1 071 1 066

288 288 288 288 288 288 1 152 1 152 1 152 1 152 1 152 1 152 1 152 1 200 288 288 1 152 288 1 152 504 288 1 152 504 1 152 1 152 432 504 504 504 288 504 288 1 152 288 1 152 288 288 288 576 432 288 504 288 504 504 504

4 4 4 4 4 4 1 1 1 1 1 1 1 1 3 3 1 2 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 2 1 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

52

Počet potřebných kanálů v regálech RT1

RT2

RT3

Označení výrobku Výrobek_0132 Výrobek_0158 Výrobek_0159 Výrobek_0214 Výrobek_0206 Výrobek_0186 Výrobek_0021 Výrobek_0201 Výrobek_0163 Výrobek_0195 Výrobek_0185 Výrobek_0028 Výrobek_0124 Výrobek_0029 Výrobek_0197 Výrobek_0170 Výrobek_0087 Výrobek_0084 Výrobek_0171 Výrobek_0071 Výrobek_0022 Výrobek_0081 Výrobek_0075 Výrobek_0010 Výrobek_0030 Výrobek_0004 Výrobek_0188 Výrobek_0001 Výrobek_0177 Výrobek_0020 Výrobek_0180 Výrobek_0187 Výrobek_0133 Výrobek_0012

Odhadovaná výroba/rok (ks)

Počet lahví na paletě

Odhadovaný prům. počet palet ve skladě/měsíc

1 061 1 014 1 011 972 928 884 710 614 582 577 426 421 390 304 250 174 146 138 138 109 109 109 99 94 91 86 42 39 34 23 18 16 13 10

384 504 504 504 288 504 72 1 152 288 288 504 72 432 1 152 288 288 1 152 1 152 288 72 72 1 152 72 1 152 288 288 72 1 152 1 152 1 152 288 72 1 152 1 152

1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

53

Počet potřebných kanálů v regálech RT1

RT2

RT3

B Používaná manipulační technika Vysokozdvižný vozík – základní parametry: •

nosnost: 1 750 kg,

•

výška zdvihu: 3 m,

•

rozměry (výška × šířka × délka s vidlicí): 2,03 × 1,07 × 2,28 m,

•

rychlost zdvihu (naložený/prázdný): 0,60/0,64 m/s,

•

rychlost jízdy (naložený/prázdný): 18,5/19 km/h,

•

poloměr otočení: 1,98 m. [FORKLIFTACTION.COM, 2008]

Obrázek 1: Vysokozdvižný vozík Toyota 7FGF18 Zdroj: www.stroji.net/index.php?id=20&machine_id=2393

Paletový vozík – základní parametry: •

nosnost: 2 000 kg,

•

šířka: 0,73 m,

•

rychlost jízdy (naložený/prázdný): 7,5/8,5 km/h,

•

poloměr otočení: 1,56 m. [FORKLIFTACTION.COM, 2008]

Obrázek 2: Paletový vozík Toyota 7PML20 zdroj: www.fantauzzisas.it/modelli/transpallet_a_motore/7PML20.htm

54

C Přístupové doby k řadovým regálům A–H A 5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

1. sl. 74,42 67,37 60,31 53,26 46,21 39,15

2. sl. 75,15 68,10 61,04 53,99 46,93 39,88

3. sl. 75,88 68,82 61,77 54,72 47,66 40,61

4. sl. 76,61 69,55 62,50 55,44 48,39 41,34

5. sl. 77,33 70,28 63,23 56,17 49,12 42,06

6. sl. 78,06 71,01 63,95 56,90 49,85 42,79

7. sl. 78,79 71,74 64,68 57,63 50,57 43,52

8. sl. 79,52 72,46 65,41 58,36 51,30 44,25

9. sl. 80,25 73,19 66,14 59,08 52,03 44,98

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

10. sl. 80,97 73,92 66,87 59,81 52,76 45,70

11. sl. 81,70 74,65 67,59 60,54 53,49 46,43

12. sl. 82,43 75,38 68,32 61,27 54,21 47,16

13. sl. 83,16 76,10 69,05 62,00 54,94 47,89

14. sl. 83,89 76,83 69,78 62,72 55,67 48,62

15. sl. 84,61 77,56 70,51 63,45 56,40 49,34

16. sl. 85,34 78,29 71,23 64,18 57,13 50,07

17. sl. 86,07 79,02 71,96 64,91 57,85 50,80

18. sl. 86,80 79,74 72,69 65,64 58,58 51,53

B 5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

1. sl. 79,04 71,98 64,93 57,88 50,82 43,77

2. sl. 79,77 72,71 65,66 58,60 51,55 44,50

3. sl. 80,49 73,44 66,39 59,33 52,28 45,22

4. sl. 81,22 74,17 67,11 60,06 53,01 45,95

5. sl. 81,95 74,90 67,84 60,79 53,73 46,68

6. sl. 82,68 75,62 68,57 61,52 54,46 47,41

7. sl. 83,41 76,35 69,30 62,24 55,19 48,14

8. sl. 84,13 77,08 70,03 62,97 55,92 48,86

9. sl. 84,86 77,81 70,75 63,70 56,65 49,59

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

10. sl. 85,59 78,54 71,48 64,43 57,37 50,32

11. sl. 86,32 79,26 72,21 65,16 58,10 51,05

12. sl. 87,05 79,99 72,94 65,88 58,83 51,78

13. sl. 87,77 80,72 73,67 66,61 59,56 52,50

14. sl. 88,50 81,45 74,39 67,34 60,29 53,23

15. sl. 89,23 82,18 75,12 68,07 61,01 53,96

16. sl. 89,96 82,90 75,85 68,80 61,74 54,69

17. sl. 90,69 83,63 76,58 69,52 62,47 55,42

18. sl. 91,41 84,36 77,31 70,25 63,20 56,14

55

C 5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

1. sl. 83,65 76,60 69,55 62,49 55,44 48,38

2. sl. 84,38 77,33 70,27 63,22 56,17 49,11

3. sl. 85,11 78,06 71,00 63,95 56,89 49,84

4. sl. 85,84 78,78 71,73 64,68 57,62 50,57

5. sl. 86,57 79,51 72,46 65,40 58,35 51,30

6. sl. 87,29 80,24 73,19 66,13 59,08 52,02

7. sl. 88,02 80,97 73,91 66,86 59,81 52,75

8. sl. 88,75 81,70 74,64 67,59 60,53 53,48

9. sl. 89,48 82,42 75,37 68,32 61,26 54,21

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

10. sl. 90,21 83,15 76,10 69,04 61,99 54,94

11. sl. 90,93 83,88 76,83 69,77 62,72 55,66

12. sl. 91,66 84,61 77,55 70,50 63,45 56,39

13. sl. 92,39 85,34 78,28 71,23 64,17 57,12

14. sl. 93,12 86,06 79,01 71,96 64,90 57,85

15. sl. 93,85 86,79 79,74 72,68 65,63 58,58

16. sl. 94,57 87,52 80,47 73,41 66,36 59,30

17. sl. 95,30 88,25 81,19 74,14 67,09 60,03

18. sl. 96,03 88,98 81,92 74,87 67,81 60,76

D 5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

1. sl. 88,27 81,22 74,16 67,11 60,05 53,00

2. sl. 89,00 81,94 74,89 67,84 60,78 53,73

3. sl. 89,73 82,67 75,62 68,56 61,51 54,46

4. sl. 90,45 83,40 76,35 69,29 62,24 55,18

5. sl. 91,18 84,13 77,07 70,02 62,97 55,91

6. sl. 91,91 84,86 77,80 70,75 63,69 56,64

7. sl. 92,64 85,58 78,53 71,48 64,42 57,37

8. sl. 93,37 86,31 79,26 72,20 65,15 58,10

9. sl. 94,09 87,04 79,99 72,93 65,88 58,82

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

10. sl. 94,82 87,77 80,71 73,66 66,61 59,55

11. sl. 95,55 88,50 81,44 74,39 67,33 60,28

12. sl. 96,28 89,22 82,17 75,12 68,06 61,01

13. sl. 97,01 89,95 82,90 75,84 68,79 61,74

14. sl. 97,73 90,68 83,63 76,57 69,52 62,46

15. sl. 98,46 91,41 84,35 77,30 70,25 63,19

16. sl. 99,19 92,14 85,08 78,03 70,97 63,92

17. sl. 99,92 92,86 85,81 78,76 71,70 64,65

18. sl. 100,65 93,59 86,54 79,48 72,43 65,38

56

E 5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

1. sl. 92,89 85,83 78,78 71,72 64,67 57,62

2. sl. 93,61 86,56 79,51 72,45 65,40 58,34

3. sl. 94,34 87,29 80,23 73,18 66,13 59,07

4. sl. 95,07 88,02 80,96 73,91 66,85 59,80

5. sl. 95,80 88,74 81,69 74,64 67,58 60,53

6. sl. 96,53 89,47 82,42 75,36 68,31 61,26

7. sl. 97,25 90,20 83,15 76,09 69,04 61,98

8. sl. 97,98 90,93 83,87 76,82 69,77 62,71

9. sl. 98,71 91,66 84,60 77,55 70,49 63,44

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

10. sl. 99,44 92,38 85,33 78,28 71,22 64,17

11. sl. 100,17 93,11 86,06 79,00 71,95 64,90

12. sl. 100,89 93,84 86,79 79,73 72,68 65,62

13. sl. 101,62 94,57 87,51 80,46 73,41 66,35

14. sl. 102,35 95,30 88,24 81,19 74,13 67,08

15. sl. 103,08 96,02 88,97 81,92 74,86 67,81

16. sl. 103,81 96,75 89,70 82,64 75,59 68,54

17. sl. 104,53 97,48 90,43 83,37 76,32 69,26

18. sl. 105,26 98,21 91,15 84,10 77,05 69,99

F 5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

1. sl. 97,50 90,45 83,39 76,34 69,29 62,23

2. sl. 98,23 91,18 84,12 77,07 70,01 62,96

3. sl. 98,96 91,90 84,85 77,80 70,74 63,69

4. sl. 5. sl. 6. sl. 99,69 100,41 101,14 92,63 93,36 94,09 85,58 86,31 87,03 78,52 79,25 79,98 71,47 72,20 72,93 64,42 65,14 65,87

7. sl. 101,87 94,82 87,76 80,71 73,65 66,60

8. sl. 102,60 95,54 88,49 81,44 74,38 67,33

9. sl. 103,33 96,27 89,22 82,16 75,11 68,06

10. sl. 11. sl. 5. p. 104,05 104,78 4. p. 97,00 97,73 3. p. 89,95 90,67 2. p. 82,89 83,62 1. p. 75,84 76,57 0. p. 68,78 69,51

12. sl. 105,51 98,46 91,40 84,35 77,29 70,24

13. sl. 106,24 99,18 92,13 85,08 78,02 70,97

16. sl. 108,42 101,37 94,31 87,26 80,21 73,15

17. sl. 109,15 102,10 95,04 87,99 80,93 73,88

18. sl. 109,88 102,82 95,77 88,72 81,66 74,61

14. sl. 106,97 99,91 92,86 85,80 78,75 71,70

57

15. sl. 107,69 100,64 93,59 86,53 79,48 72,42

G 1. sl. 2. sl. 5. p. 102,12 102,85 4. p. 95,06 95,79 3. p. 88,01 88,74 2. p. 80,96 81,68 1. p. 73,90 74,63 0. p. 66,85 67,58

3. sl. 103,57 96,52 89,47 82,41 75,36 68,30

4. sl. 104,30 97,25 90,19 83,14 76,09 69,03

5. sl. 105,03 97,98 90,92 83,87 76,81 69,76

6. sl. 105,76 98,70 91,65 84,60 77,54 70,49

7. sl. 106,49 99,43 92,38 85,32 78,27 71,22

8. sl. 107,21 100,16 93,11 86,05 79,00 71,94

9. sl. 107,94 100,89 93,83 86,78 79,73 72,67

12. sl. 110,13 103,07 96,02 88,96 81,91 74,86

13. sl. 110,85 103,80 96,75 89,69 82,64 75,58

14. sl. 111,58 104,53 97,47 90,42 83,37 76,31

15. sl. 112,31 105,26 98,20 91,15 84,09 77,04

16. sl. 113,04 105,98 98,93 91,88 84,82 77,77

17. sl. 113,77 106,71 99,66 92,60 85,55 78,50

18. sl. 114,49 107,44 100,39 93,33 86,28 79,22

H 1. sl. 2. sl. 3. sl. 5. p. 106,73 107,46 108,19 4. p. 99,68 100,41 101,14 3. p. 92,63 93,35 94,08 2. p. 85,57 86,30 87,03 1. p. 78,52 79,25 79,97 0. p. 71,46 72,19 72,92

4. sl. 108,92 101,86 94,81 87,76 80,70 73,65

5. sl. 109,65 102,59 95,54 88,48 81,43 74,38

6. sl. 110,37 103,32 96,27 89,21 82,16 75,10

7. sl. 111,10 104,05 96,99 89,94 82,89 75,83

8. sl. 111,83 104,78 97,72 90,67 83,61 76,56

9. sl. 112,56 105,50 98,45 91,40 84,34 77,29

10. sl. 11. sl. 12. sl. 13. sl. 5. p. 113,29 114,01 114,74 115,47 4. p. 106,23 106,96 107,69 108,42 3. p. 99,18 99,91 100,63 101,36 2. p. 92,12 92,85 93,58 94,31 1. p. 85,07 85,80 86,53 87,25 0. p. 78,02 78,74 79,47 80,20

14. sl. 116,20 109,14 102,09 95,04 87,98 80,93

15. sl. 116,93 109,87 102,82 95,76 88,71 81,66

16. sl. 117,65 110,60 103,55 96,49 89,44 82,38

17. sl. 118,38 111,33 104,27 97,22 90,17 83,11

18. sl. 119,11 112,06 105,00 97,95 90,89 83,84

5. p. 4. p. 3. p. 2. p. 1. p. 0. p.

10. sl. 108,67 101,62 94,56 87,51 80,45 73,40

11. sl. 109,40 102,34 95,29 88,24 81,18 74,13

58

D Model časové dostupnosti paletových míst – sklad

59

60

61

E Model časové dostupnosti paletových míst – regály

62

63

64

F Model rozmístění skupin výrobků ve skladě

65

66

67