Optimalizace řízení pohledávek obchodní společnosti REGA BRNO, spol. s r.o

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Optimalizace řízení pohledávek obchodní společnosti REGA BRNO, spol. s r.o. Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petra Kamínková

Martina Potůčková

Brno 2011

Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Petře Kamínkové za odborný dohled a cenné rady, které mi pomohly k vypracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat obchodní společnosti REGA BRNO, spol. s r.o. za to, že mi poskytla firemní data a umožnila mi je zveřejnit.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím odborné literatury a pramenů, uvedených na seznamu, který tvoří přílohu této práce. V Brně dne 25. května 2011

__________________

Abstract Potůčková, Martina. Optimization of debt management in company REGA BRNO, spol. s r.o.. Brno, 2011. 65 p. Bachelor thesis. Mendel University in Brno. This thesis deals with debt management in the REGA BRNO, spol. s r.o. The work is divided into two parts. The first part, a literature review, describes the theoretical background. The second part analyzes the status of claims in the selected company in three years. Discussion focuses on assessing the current state debt, then there are those recommendations and propose solutions for efficient management of receivables. Keywords Receivable, debt management, debt recovery, financial statements, financial analysis.

Abstrakt POTŮČKOVÁ, Martina. Optimalizace řízení pohledávek obchodní společnosti REGA BRNO, spol. s r.o.. Brno, 2011. 65 s. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Bakalářská práce se zabývá problematikou řízení pohledávek v obchodní společnosti REGA BRNO, spol. s r.o. Práce je dělena na dvě části. První část, literární rešerše, popisuje teoretická východiska. Druhá část analyzuje stav pohledávek ve vybrané společnosti v jednotlivých letech. Diskuze se věnuje zhodnocení současného stavu pohledávek, dále jsou zde uvedeny doporučení a návrhy řešení k efektivnějšímu řízení pohledávek ve společnosti.

Klíčová slova Pohledávka, řízení pohledávek, vymáhání pohledávek, účetní výkazy, finanční analýza.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

12

2

Cíl práce a metodika

13

3

2.1

Cíl .................................................................................................................13

2.2

Metodika......................................................................................................13

Literární rešerše 3.1

Pohledávky .................................................................................................. 15

3.1.1

Vznik pohledávky................................................................................ 15

3.1.2

Zánik pohledávky................................................................................ 17

3.1.3

Výhody pohledávek.............................................................................18

3.1.4

Nevýhody pohledávek ........................................................................18

3.2

Řízení pohledávek.......................................................................................18

3.2.1

Preventivní zajištění pohledávek.......................................................19

3.2.2

Pojištění pohledávek.......................................................................... 20

3.2.3

Opravné položky (OP) k pohledávkám ............................................ 20

3.2.4

Odpis pohledávek .............................................................................. 22

3.2.5

Započtení pohledávek........................................................................ 23

3.2.6

Postoupení pohledávek ..................................................................... 24

3.2.7

Úroky z prodlení a náhrada škody.................................................... 24

3.3

Vymáhání pohledávek ................................................................................25

3.3.1

Vymáhání pohledávek po splatnosti ................................................ 26

3.3.2

Způsoby vymáhání pohledávek ........................................................ 26

3.4

4

15

Finanční analýza a účetní výkazy...............................................................27

3.4.1

Vstupy do finanční analýzy ............................................................... 29

3.4.2

Finanční analýza .................................................................................31

Analytická část 4.1

36

Profil společnosti........................................................................................ 36

4.1.1

Organizační struktura společnosti ................................................... 36

6

Obsah

4.1.2

Právní forma společnosti a předmět podnikání .............................. 37

4.2

Pohledávky společnosti.............................................................................. 38

4.3

Řízení pohledávek ve společnosti ............................................................. 39

4.3.1

Preventivní zajištění pohledávek...................................................... 39

4.3.2

Pojištění pohledávek.......................................................................... 40

4.3.3

Doba splatnosti pohledávek a úroky z prodlení ..............................40

4.4

Vymáhání pohledávek.................................................................................41

4.4.1

Mimosoudní vymáhání.......................................................................41

4.4.2

Soudní vymáhání ............................................................................... 42

4.4.3

Exekuční řízení................................................................................... 43

4.4.4

Konkurzní řízení ................................................................................ 43

4.5

Řízení pohledávek společnosti REGA BRNO........................................... 44

4.5.1

Neuhrazené pohledávky v roce 2008 ............................................... 44

4.5.2

Neuhrazené pohledávky v roce 2009 ............................................... 47

4.5.3

Neuhrazené pohledávky v roce 2010................................................ 49

4.6

Pohledávky v souvislosti s finanční analýzou ...........................................51

4.6.1

Pohledávky a finanční analýza v roce 2008..................................... 52

4.6.2

Pohledávky a finanční analýza v roce 2009..................................... 54

4.6.3

Pohledávky a finanční analýza v roce 2010 ..................................... 56

5

Diskuze, doporučení a návrhy řešení

59

6

Závěr

62

7

Literatura

63

8

Přílohy

65

Obsah

7

8

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1.

Dvě dimenze řízení pohledávek

19

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Tvorba OP u soudu

21

Tab. 2

Právní forma společnosti

38

Tab. 3

Seznam neuhrazených pohledávek v roce 2008

45

Tab. 4


48

Tab. 5


50

Tab. 6

Zkrácená rozvaha v roce 2008

52

Tab. 7


54

Tab. 8


56

10

Seznam rovnic

Seznam rovnic Rov. 1

Běžná likvidita

31

Rov. 2

Pohotová likvidita

32

Rov. 3

Pracovní kapitál

32

Rov. 4

Doba splatnosti pohledávek

32

Rov. 5

Obrat aktiv

33

Rov. 6

Rentabilita aktiv (ROA)

33

Rov. 7

Ukazatel věřiteského rizika

33

Rov. 8

Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv

34

Seznam grafů

11

Seznam grafů Graf 1. Neuhrazené pohledávky do 20 tis. Kč v roce 2008

46

Graf 2. Neuhrazené pohledávky nad 20 tis. Kč v roce 2008

46

Graf 3. Poměr úhrad vůči dluhům v roce 2008

47

Graf 4. Neuhrazené pohledávky v roce 2009

49

Graf 5. Neuhrazené pohledávky v roce 2010

51

12

Úvod

1 Úvod Po roce 1990 se v České republice velmi změnily podmínky v oblasti podnikání. Dalo by se hovořit o svobodném podnikání, které nadále přestalo být ovlivňováno politickým uspořádáním. Největším problémem však stále dodnes zůstává neplnění smluvních povinností, které vyplývá z platební morálky každého jedince či podnikatelského subjektu. Každá fyzická i právnická osoba každodenně problematiku financí. Jejich součástí jsou mimo jiné pohledávky. Jednotlivé podniky vyrábějící výrobky či poskytující služby předpokládají, že za svoje zboží a služby dostanou zaplaceno. Zákazníci ovšem nemusejí platit hotově, častější způsob je platba bankovním převodem na základě vystavené faktury. Některé subjekty jsou v této souvislosti nuceni financovat svoje závazky pomocí úvěrů, tudíž dochází k zadluženosti podnikatelských subjektů. Bankovní domy nabízejí spoustu výhodných i méně výhodných úvěrů. Zahrnují spotřebitele masivní reklamou a propagací, takže se často stane, že podnik financuje své závazky pomocí úvěrů, i když to není zcela nezbytné. Takovéto hospodaření velice snižuje ekonomickou stabilitu firmy. Navíc firmě vznikají dodatečné náklady ve formě úroků, které jsou nuceni finanční instituci uhradit jako poplatek za zapůjčení kapitálu. Extrémním případem jsou tzv. neplatiči, kteří nejsou schopni dostát svým závazkům, které mnohokrát zůstávají zcela neuhrazeny. Z tohoto důvodu by mělo být řízení pohledávek v podnikové praxi na denním pořádku. Práce s pohledávkou by měla být systematická již od jejího vzniku. Zabezpečením pohledávky je možné předejít mnoha komplikacím, které následně mohou v budoucnu nastat. Každý podnikatelský subjekt by si měl najít takový způsob řízení pohledávek, který je pro něj nejefektivnější. Pokud se sníží počet nedobytných pohledávek na minimum, je to známka dobře fungujícího systému v oblasti řízení pohledávek. Pro svoji závěrečnou práci jsem si vybrala firmu REGA BRNO, spol. s r.o., která se s pozdě placenými, či dokonce vůbec neuhrazenými pohledávkami často potýká. Vzhledem k tomu, že jde o malý (dalo by se říci, že rodinný) podnik, každá neuhrazená pohledávka značně narušuje finanční stabilitu firmy.


13

2 Cíl práce a metodika 2.1

Cíl

Cílem bakalářské práce je optimalizovat řízení pohledávek ve společnosti REGA BRNO, spol. s r.o. Problematika řízení pohledávek je velmi složitá. Na základě analýzy neuhrazených pohledávek v jednotlivých letech provedu vhodná doporučení a návrhy pro zefektivnění řízení pohledávek ve vybraném podniku. K řešení bude využita finanční analýza se zaměřením na aktiva, potažmo pohledávky. Dílčím cílem je navrhnout podniku vhodná doporučení zejména v oblasti prevence, zajištění a následného vymáhání neuhrazených faktur. V posledních třech letech se společnost potýká s velkým objemem pozdě placených nebo neuhrazených pohledávek. Tato skutečnost značně ovlivňuje ekonomické rozhodování firmy. Získané prostředky ze včasných úhrad by podnikatelský subjekt mohl investovat do jiných produktů na trhu. REGA BRNO poskytuje svým odběratelům obchodní úvěr, což vyplývá z desetidenní splatnosti vystavených faktur. Platby v hotovosti jsou téměř výjimečné, tudíž je zapotřebí, aby podnikatelský subjekt věnoval větší pozornost řízení pohledávek.

2.2 Metodika Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a analytickou. První část zahrnuje zejména definici základních pojmů. Pohledávky jsou zde řešeny z hlediska účetního, daňového a právního. Dále je nahlíženo na vznik pohledávek, jejich zánik, klady a zápory. Další důležitou oblastí je řízení pohledávek, kde jsou vymezeny pojmy jako prevence, zajištění a vymáhání pohledávek. Druhá kapitola je zaměřena na využití teoretických poznatků v praxi. Ve vybrané společnosti je analyzováno, jakým způsobem jsou pohledávky řízeny. Nejprve je v bakalářské práci obecně popsáno, z jakých činností pohledávky vznikají a jak jsou dále řešeny v podnikovém systému řízení. Zaměřím se na vývoj v posledních třech letech. Neuhrazené pohledávky pro přehlednost budou zpracovány do grafické podoby. Závěrem bude posouzena finanční analýza, spočítány hodnoty jednotlivých ukazatelů, následně srovnány s doporučenými hodnotami a adekvátně okomentovány. Poslední část, diskuze, je zaměřena na celkové zhodnocení pohledávek a jejich řízení v konkrétním podniku. Dle všeobecné analýzy navrhnu doporučení k optimalizaci řízení pohledávek. V navrženém řešení budou doporučeny postupy, které by měla společnost podniknout k maximálnímu zefektivnění řízení svých pohledávek. K vypracování mé bakalářské práce jsem využila především znalosti z předmětu podniková ekonomika, podnikové finance a částečně i finančního

14


účetnictví. Důležitou pomůckou pro vypracování závěrečné práce byla odborná literatura, která velmi rozšířila mé dosavadní vědomosti.

Literární rešerše

15

3 Literární rešerše Pro podnikatelský subjekt je stěžejní náplní práce prodávat své výrobky nebo služby. Ke správnému fungování firmy je zapotřebí nastavit takové podmínky, aby za poskytnutí těchto výrobků a služeb podnikatel dostával řádně a včas zaplaceno. Pokud tomu tak není, je nutné přistoupit k řadě opatření, která jsou shrnuta v této závěrečné práci. V první části práce se zaměřím na pohledávky obecně, především jejich vznik a zánik, poté specifikuji samotné řízení pohledávek a také jejich vymáhání.

3.1

Pohledávky

Pohledávky představují práva, resp. nároky podniků vůči jiným subjektům na příjem peněžních prostředků, popř. věcná plnění od těchto subjektů. Mají úvěrový charakter. Uvádějí se v aktivech rozvahy. Lze je považovat za specifickou formu umísťování kapitálu. (Valach, 2001) Pohledávkou všeobecně rozumíme peněžitou pohledávku, určitý nárok na zaplacení peněžité částky. Tyto nároky vznikají především na základě smlouvy jako nárok resp. právo na zaplacení smluvené kupní ceny, ceny za provedení díla, odměny za obstarání záležitosti, provize za zprostředkování nebo jiné úplaty. (Macek, Tomsa, 1994) Pohledávky ovlivňují řadu stránek finančního hospodaření firmy – majetkovou strukturu společnosti, její finanční strukturu, v návaznosti na to likviditu společnosti, náklady i výnosy společnosti, neboť vznik pohledávky je účetně vznikem výnosu společnosti. Míra vlivu pohledávek na tyto stránky finančního hospodaření závisí přirozeně mj. na jejich kvantitativní výši a podílu v majetkové struktuře firmy. Pohledávky z obchodní činnosti tvoří přibližně ¾ celkových pohledávek. (Vozňáková, 2003) 3.1.1

Vznik pohledávky

Podle Valacha (2001) mohou pohledávky vznikat z různých důvodů, zejména: a)

Z obchodních styků – tj. z dodávek výrobků, zboží, prováděných výkonů, prací a služeb, pokud odběratel – v souladu s dohodnutými podmínkami – tyto výkony platí s časovým odstupem po jejich uskutečnění. Pohledávky vznikají při obchodním styku i vůči dodavatelům při placení předem či poskytování záloh na dodávky zboží. Některé vznikají ze zákona, soudních rozhodnutí.

Podnikatelské subjekty se rozhodují o poskytnutí obchodního úvěru v rámci své úvěrové finanční politiky. Její podstatou je způsob, kterým budou zákazníci platit své závazky. Jedná se o transakce s využitím úvěru ale i o bezúvěrové plat-

16


by. Úhradu pohledávek můžeme rozdělit do následujících kategorií: úhradu při dodání, opožděné platby (založeno na obchodním úvěru), platby předem a postupné placení. (Živělová, 1999) Vznik obchodního úvěru je dokladován většinou fakturou nebo směnkou. V současnosti je poskytování obchodních úvěrů zcela běžné a většina podnikatelů by bez tohoto druhu úvěru nebyla schopna existovat. V tržní ekonomice přispívá především ke zvýšení konkurenceschopnosti a prodejní úspěšnosti firmy. (Živělová, 1999)

b)

Z ostatních důvodů. Vznikají jako nároky na dotace, odpočty daní, z půjček zaměstnancům aj. subjektům, jako nároky na splacení kapitálu společníky či nároky na úhradu ztrát společníky.

Valach (2001) udává klasifikaci pohledávek dle:  subjektů – na platící a neplatící  místa dlužníka – na tuzemské a zahraniční  času – na krátkodobé do 1 roku a dlouhodobé nad 1 rok  míry rizikovosti Pohledávky vznikají z nejrůznějších obchodních vztahů. K nejčastějším případům patří pohledávky za odběrateli. Jedná se o případy, kdy odběratel nezaplatí určitou částku v dohodnutém termínu. Většinou je termín splatnosti uveden v písemné podobě (ve smlouvě, na faktuře). Od této chvíle se stává pohledávka dlužnou a věřitel je oprávněn ji vymáhat všemi zákonnými prostředky. Pokud již pohledávka vznikne, věřitel je povinen zaslat dlužníkovi upomínku v písemné podobě. Výše upomínané částky musí být přesně vyčíslena s přesným datem, ve kterém měla být zaplacena. Doporučuje se upomínky zasílat poštou, nejlépe doporučeně. Důležitou součástí v řízení pohledávek je i promlčecí lhůta, která je zákonem stanovena na tři roky. (Živělová, 1999) 1.

Pohledávka z právního hlediska Pojem pohledávka je v právu chápán jako právo, které vzniká jednomu účastníku vůči druhému účastníku. Obsahem práva je vyžadovat určité přesně vymezené plnění, a to z určitého právního důvodu. Účastníky tohoto právního vztahu nazývá právo věřitel a dlužník. Důvody vzniku pohledávky upravuje § 489 Občanského zákoníku. Právní vztah vzniká nejčastěji na základě smlouvy. Jedná se o dvoustranný i vícestranný právní úkon, kdy věřitel má právo od dlužníka obdržet určité plnění a dlužník má povinnost vůči věřiteli mu toto plnění poskytnout. Podoba plnění může být jak peněžitá, tak nepeněžitá. Pod pojmem splatnost pohledávky se rozumí povinnost dlužníka tuto pohledávku uspokojit. (Drbohlav, Pohl, 2006)


17

2.

Pohledávka v účetních předpisech Zde bude uvedeno, jak se zachycují pohledávky v účetnictví. Paragraf 10 a 11 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, rozděluje pohledávky na dlouhodobé se splatností delší než jeden rok a krátkodobé se splatností do jednoho roku. Toto dělení obsahově navazuje na rozvahu a zohledňuje se při sestavování účetní závěrky. V současné době již účetní jednotka nemusí používat tradiční postupy účtování jako je určité řazení problematiky, konkrétní čísla účtů, účetní operace apod., protože v roce 2002 se prováděcím předpisem tato povinnost zrušila. Směrná účtová osnova vymezila pro pohledávky účtovou třídu 3 – Zúčtovací vztahy, bez ohledu na dobu splatnosti. Závazná jsou pouze první dvě čísla syntetických účtů, třetí číslo si může účetní jednotka stanovit libovolně sama. V účtové skupině 31 – Pohledávky se nacházejí pohledávky z obchodních vztahů. Tímto se rozumí pohledávky za odběrateli. Obecně je i nadále používán účet číslo 311. Důležitou součástí v obchodním styku je i placení záloh. Poskytnuté zálohy je nutné sledovat na účtu 314. V praxi se ještě objevují další účty, a to například účet 315 – Ostatní pohledávky, kde je možné zachycovat např. reklamace vůči dodavatelům, popř. účet 378 – Jiné pohledávky. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, uvádí ocenění pohledávky podle § 25 odst. 1 písm. g. Při vzniku se pohledávky oceňují jmenovitou hodnotou, při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen včetně nákladů s pořízením souvisejících. Reálnou hodnotou se oceňují pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování. (Drbohlav, Pohl, 2006) 3.1.2

Zánik pohledávky

Obchodní zákoník uvádí způsoby zániku pohledávek v § 323 - 334.  Splnění dluhu Nejčastějším způsobem, kdy dochází k zániku pohledávky, je splnění dluhu v peněžité podobě. Transakce se v praxi uskutečňuje hotovostním nebo bezhotovostním platebním stykem s odběratelem.  Částečné splnění závazku Jedná se o písemné prohlášení dlužníka, ve kterém uznává svůj závazek. Podle obchodního zákoníku (§ 323 odst. 2) se za uznání závazku také považuje placení úroků a částečné plnění závazku dlužníkem.  Započtení pohledávky (viz kapitola Započtení pohledávek)

18


 Prekluze Pojem prekluze vyjadřuje zánik pohledávky v důsledku neuplatnění práva, které bylo třeba uplatnit v určité době, a tato doba marně uplynula. Pokud by dlužník prekludovaný dluh uhradil, byla by tato skutečnost posuzována jako plnění bez právního důvodu a jednalo by se ze strany věřitele o bezdůvodné obohacení. Dlužník by se mohl domáhat vrácení plnění. Prekludované právo nelze uplatnit u soudu.  Další způsoby Mezi další případy, jak mohou pohledávky zanikat, řadíme např. smrt dlužníka nebo věřitele, dohodou, prominutím dluhu a vzdáním se práva aj. 3.1.3

Výhody pohledávek

K základním pozitivům pohledávek řadíme:  Platební podmínky jsou součástí obchodní nabídky. Obecně lze čekat vyšší prodeje při poskytování dodavatelského úvěru než při prodeji výhradně za hotové.  Délka odkladu splatnosti se může stát konkurenční výhodou v boji o podíl na trhu.  Dodavatelský úvěr je zdrojem financování pro odběratele, čímž mu dodavatel umožní rozvoj a sobě odbyt výrobků. (Kislingerová, 2007) 3.1.4

Nevýhody pohledávek

Negativa pohledávek jsou zejména následující:  Vždy existuje riziko nezaplacení. Ztráta z nezaplacení přitom není pouze v hodnotě výrobků, ale i v DPH, které se musí odvést státu, ušlé marži a zaplacené dani z příjmů. Na druhou stranu, o hodnotu nedobytných pohledávek lze při splnění určitých podmínek snížit základ daně z příjmů.  Dodavatelský úvěr musí dodavatel nějak financovat, což pro něj znamená zvýšené finanční náklady (pokud sám nedostává dostatečný úvěr od svého dodavatele).  Ne vždy odběratel poskytnutým úvěrem nutně financuje svůj rozvoj. Někdy se ukáže, že takto získané zdroje použije na financování jiných podnikatelských nebo soukromých aktivit. (Kislingerová, 2007)

3.2 Řízení pohledávek Řízením pohledávek rozumíme činnosti podniků, které směřují k optimálnímu usměrňovaní jejich pohledávek. Smyslem řízení je chránit společnost před vysokým počtem pozdě placených faktur a minimalizovat podíl ne-


19

dobytných pohledávek, tzn. i minimalizovat s tímto spojené náklady. Každý podnikatelský subjekt si musí nastavit svoji úvěrovou politiku. V případě striktní úvěrové politiky bude množství nezaplacených faktur velmi malé. Na druhou stranu benevolentní politika zajistí vysoký objem prodeje, nicméně procento neuhrazených pohledávek bude výrazně vyšší. Z uvedeného je zřejmé, že optimum se nachází někde uprostřed a jeho nalezení je obtížné. Důležitou součástí podnikání je míra rizika, kterou každý subjekt musí podstupovat. S rizikem je spojena např. odměna ve formě marže. Širší cíl řízení pohledávek by proto mohl být zformulován spíše jako umožnění růstu prodeje bez zvyšujícího se rizika vzniku špatných pohledávek a negativních dopadů do cash flow. (Kislingerová, 2007)

Obr. 1.

Dvě dimenze řízení pohledávek

Řízení pohledávek

Prevence

Vymáhání

Zdroj: Vlastní zpracování na základě Kislingerové (2007)

Prevence je soubor opatření majících zabránit vzniku pozdě hrazených a nedobytných pohledávek. Vymáhání nastupuje v okamžiku, kdy se nepodařilo zajistit, aby byla pohledávka uhrazena včas. Preventivní opatření by měla být začleněna do prodejních procesů, aby nemuselo docházet k následnému vymáhání, které je samo o sobě velmi finančně náročné. Důležitým faktorem v oblasti řízení pohledávek nejsou pouze pohledávky z hlavní obchodní činnosti, ale také ostatní pohledávky, které s klíčovou obchodní činností úzce nesouvisejí. Podniky si často neuvědomují, že i zde mohou být vázány značné zdroje, a proto na ně nesmějí opomínat. (Kislingerová, 2007) 3.2.1

Preventivní zajištění pohledávek

Ještě před vznikem pohledávky je důležité učinit kroky, které podniku pomohou k tomu, aby riziko nesplacení pohledávky bylo co nejmenší. Podle Bařinové, Vozňákové (2007) jsou vhodným způsobem k zajištění pohledávek například smlouvy, přijaté zálohy či informace o potenciálním obchodním partnerovi. 1. Smlouva

20


Před vznikem pohledávky je nutné uzavřít smlouvu, která by měla jasně definovat smluvní strany, obsah kontraktu, výši úplaty a platební a dodací podmínky. Veškeré změny ve smlouvě mají písemnou podobu a jsou přiloženy jako dodatek, se kterým musí všechny zúčastněné strany souhlasit. V praxi jde převážně o smlouvy mezi prodávajícím a kupujícím. Rozlišujeme, zda se jedná o osobu fyzickou nebo právnickou. U fyzické osoby zpravidla uvádíme jméno a příjmení, rodné číslo a bydliště. Právnické osoby jsou označeny názvem obchodní firmy (dle obchodního rejstříku), IČ a sídlem. Obecná úprava, která platí i pro obchodní vztahy upravuje Občanský a Obchodní zákoník. K větší minimalizaci rizika přispívá rozhodčí doložka, která stanovuje přesný postup v případě sporu smluvních stran. 2. Záloha V současné době se velmi často přistupuje k placení záloh. Zálohově může být zaplacena část nebo i celá hodnota smluvené ceny dodávky, záleží na dohodě obchodních stran. Žádný zákon neupravuje minimální výši záloh, která musí být uhrazena. Spousta podniků má interní směrnicí předepsáno, kolik procent z celkové částky budou zálohově fakturovat odběrateli. 3.2.2

Pojištění pohledávek

Pohledávky lze i pojistit. Pojištění pohledávek je určeno podnikatelským subjektům, kteří chtějí snížit riziko toho, že jim dlužník včas a řádně neuhradí dlužnou částku. Obecně platí, že téměř každý obchodní úvěr může být pojištěn. Pojištění se může vázat buď na konkrétní obchod, nebo na konkrétního obchodního partnera, v jehož případě se pojišťuje obrat. Komerční pojištění pohledávek kryje rizika z nezaplacení pohledávek a pomáhá v situacích, kdy je odběratel neschopný nebo neochotný splácet své závazky včas. Pojistná smlouva chrání dodavatele proti ztrátám zapříčiněným insolvencí odběratele nebo jeho platební neschopností. Nejčastěji se tak děje při zahraničním obchodním styku, který provází značná rizika. V zahraničí může dojít k politické nestabilitě (válka, stávky apod.), ekonomickým potížím (problémy s transferem úhrad do ČR), přírodním katastrofám atd. (Bařinová, Vozňáková, 2007) 3.2.3

Opravné položky (OP) k pohledávkám

Podle Bařinové a Vozňákové (2007) opravné položky dělíme na dvě skupiny, a to na zákonné a účetní. 1.

Zákonné opravné položky Jsou upraveny zákonem o rezervách a jejich tvorba je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. O opravných položkách účtujeme na základě interních účetních dokladů a jsou daňově uznatelným nákladem.


21

Tvoří se k nepromlčeným pohledávkám a mohou být tvořeny pouze účetními jednotkami. Zásady tvorby OP, které jsou platné od 1. 1. 2008:  Pokud částka pohledávky činí do 200 000 Kč, lze tvořit OP až do výše 20% bez soudního vymáhání.  Pokud pohledávka překročí 200 000 Kč, lze vytvořit OP až do výše 20% pouze v případě soudního vymáhání. Vyšší tvorba opravných položek je možná pouze po přihlášení pohledávek u soudu (viz. Tabulka č. 1).

Tab. 1

Tvorba OP u soudu

Doba po splatnosti v měsících Výše opravné položky v % 12 33 18 50 24 66 30 80 36 100 Zdroj: Vlastní zpracování na základě Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Od 1. 1. 2006 je možné vytvořit opravnou položku k pohledávce ve výši 100%, pokud její hodnota nepřesáhne 30 000 Kč, od konce lhůty splatnosti uplynulo více jak 12 měsíců a celková hodnota pohledávek vůči témuž dlužníkovi nepřesáhla 30 000 Kč. Zákonné opravné položky nelze tvořit u pohledávek za upsaný vlastní kapitál (ke společníkům, akcionářům, členům družstva), mezi osobami spojenými (osoba, která vlastní více než 25% společnosti), mezi osobami blízkými (rodiče, sourozenci, manžel, manželka, děti), na úvěry, půjčky, zálohy, poplatky z prodlení, penále a o kterých nebylo účtováno ve výnosech (od roku 2008). 1.1. Pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení Insolvence se dá jiným slovem nazvat také jako úpadek. Definujeme ji jako neschopnost firmy dostát svým závazkům nebo také trvalá nelikvidita podniku. Obecně se dá říci, že splatné dluhy jsou vyšší než realizovatelná hodnota aktiv. Insolvenční řízení je obecně jakékoliv zvláštní soudní řízení, jehož předmětem je projednání úpadku a jeho řešení. Tuto problematiku řeší zákon o rezervách podle paragrafu 8. V případě přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení můžeme vytvořit opravnou položku ve výši 100%, ale pouze v roce, kdy byly pohledávky přihlášeny. Pokud již máme opravné položky částečně vytvořeny, dotvoříme je do plné výše (tzn. do 100%).

22


2.

Účetní opravné položky Jsou daňově neúčinné, připočitatelná položka k hospodářskému výsledku. Cílem je snížit ocenění pohledávky v účetnictví, kdy snížení nemá trvalý charakter. Tvorba i čerpání účetních opravných položek se řídí vnitropodnikovou směrnicí a je důležitým nástrojem pro dodržení zásady opatrnosti v účetnictví Tyto opravné položky tvoříme vždy na konci účetního roku (většinou se tedy jedná o datum 31. 12.). Nejčastějším důvodem k vytváření opravných položek jsou zásoby, a to v případě, že jsou zastaralé, neprodejné atd. a pak také pohledávky (jedná se především o obtížně vymahatelné pohledávky). 3.2.4

Odpis pohledávek

Odpis je přímé snížení hodnoty pohledávky, odepsaná částka se promítne v nákladech. Jedná se o nevratný proces. Důvodem pro odpis pohledávky bývá obvykle to, že pohledávku nelze po dlužníkovi vymoci. Odpisy dělíme na účetní a daňové. 1.

Účetní odpisy Stejně jako u opravných položek nemají daňovou účinnost. Odpis se provádí na základě rozhodnutí účetní jednotky dle vnitropodnikové směrnice. Nejčastěji se jedná o případy, kdy by bylo vymáhání pohledávky neefektivní nebo je tato šance velmi malá. 2.

Daňové odpisy

Jedná se o odpisy, jejichž výši a způsob uplatnění určuje zákon o daních z příjmů (§ 24 odst. 2 y). Neuplatňují se do účetních nákladů, nýbrž se zohledňují při určování základu daně z příjmů. Aby byl odpis z daňového hlediska účinný, musí respektovat pravidla dané zákonem, kde jsou přesně vyjmenovány situace, kdy lze pohledávku jednorázově odepsat a zahrnout do nákladů. Jde o dlužníka,  u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,  který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení,  který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,  který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou,  na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby,


23

 jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce. Odpis pohledávky lze daňově uplatnit do výše vytvořených opravných položek. Existuje také jednorázový odpis pohledávek. Podle zákona o daních z příjmů (§ 24/2 y) platí, že pohledávku můžeme jednorázově odepsat do nákladů jako daňově uznatelný náklad, a to v případě pohledávky za dlužníkem:  u kterého soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu nebo pro nedostatek majetku dlužníka,  který je v konkurzním a vyrovnávacím řízení,  pokud dlužník zemřel a pohledávka nemůže být uspokojena ani nemůže být vymáhána na jeho dědicích,  u dlužníka, který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel s ním není nijak spojen ani není blízkou osobou,  uplatňuje-li se na majetek dlužníka veřejná dražba,  je-li majetek dlužníka, ke kterému se pohledávka váže postižen exekucí a to na základě provedené exekuce. Platí ale, že takto odepsat lze pohledávky, o kterých bylo účtováno ve výnosech a zároveň jsou způsobilé k tvorbě opravných položek podle zákona o rezervách (nejedná se tedy o např. půjčky, zálohy atd.) (Bařinová, Vozňáková, 2007) 3.2.5

Započtení pohledávek

Pokud si dvě firmy vzájemně dluží, je možné sepsat smlouvu o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků. V obchodních vztazích započtení pohledávek upravuje § 358 – 364 Obchodního zákoníku. Podle toho, o jaký úkon se jedná, dělíme započtení na:  jednostranné – Pokud jedna ze stran nekomunikuje nebo o započtení nejeví zájem, setkáváme s tzv. jednostranným úkonem, což znamená, že jeden subjekt učiní vůči druhému projev vůle směřující k započtení. K započtení není potřebný souhlas druhé strany a dochází k němu i proti její vůli.  oboustranné – jedná se o započtení pohledávek dohodou, které jsou odsouhlaseny oběmi stranami. Smlouva o zápočtu musí obsahovat následující náležitosti: • údaje o obou stranách • pohledávky, které jsou předmětem zápočtu (číslo faktury, částka) • částku vzájemného zápočtu • kdo doplatí vzniklý rozdíl a jakým způsobem (převodem na účet, hotově)

24


Pokud se vzájemné pohledávky kryjí, nastane zánik pohledávek okamžikem, kdy se pohledávky způsobilé k započtení setkají. Macek a Tomsa (1994) uvádí, že písemná forma sice není zákonem předepsána, ale je vhodné uzavírat zápočty v písemné formě (s ohledem na případně potřebný důkaz o započtení). 3.2.6

Postoupení pohledávek

Postoupením pohledávky neboli cesí se rozumí podle § 524-530 Občanského zákoníku změna v osobě věřitele. K postoupení pohledávky není nutný souhlas dlužníka, ale věřitel je povinen dlužníka neprodleně informovat. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená na nového věřitele. Postoupit pohledávku lze i přihlášením do konkurzního řízení. Pokud věřitel pohledávku do konkurzního řízení přihlásí, nemusí čekat na konec řízení, ale může pohledávku postoupit a tak získat náhradu rychleji. K postoupení je ze zákona vyžadována písemná podoba smlouvy. Postoupit nelze pohledávku: • která končí smrtí věřitele, • jejíž obsah by se změnil změnou věřitele, • jenž není postižitelná výkonem rozhodnutí, • jejíž postoupení by odporovalo dohodě s dlužníkem. (Bařinová, Vozňáková, 2007) Pohledávky mohou být postoupeny dvojím způsobem:  bezúplatně – jmenovitá hodnota postoupených pohledávek je u postupníka zúčtována v podrozvaze, do bilančního účetnictví se promítnou až v momentu zpeněžení.  za úplatu – jestliže v době postoupení pohledávka trvala a postupitel se písemně zavázal za dobytnost pohledávky, ručí jen do výše přijaté úhrady s příslušenstvím. Věřitel se snaží získat co nejrychleji své peněžní prostředky, proto je pravděpodobné, že pohledávka bude postoupena úplatným převodem. (Bařinová, Vozňáková, 2007) 3.2.7

Úroky z prodlení a náhrada škody

Kislingerová (2007) uvádí, pokud odběratel eviduje fakturu po splatnosti, je oprávněn požadovat úroky z prodlení. Tato sankční platba náleží věřiteli za porušení dlužníka splnit svůj peněžitý závazek řádně a včas. Nepřihlíží se na skutečnosti, které prodlení způsobily. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.


25

Podstatou úroků z prodlení je finanční náhrada, která věřiteli kryje vynaložené náklady. Náhrada škody se nárokuje, pokud vznikly dodatečné náklady nad rámec úroků z prodlení nebo pokud dodavatel zaznamenal ušlý zisk nebo jinou ztrátu. Je nutné, aby podnik pouze nezasílal odběrateli penalizační faktury, ale aby úhradu faktury i s úroky skutečně vymáhal. Tímto krokem dává nesolidnímu odběrateli najevo, že svá prohlášení myslí opravdu vážně. V praxi je však vymáhání úroků z prodlení složité. Často se jedná o odběratele, se kterým chce podnikatelský subjekt spolupráci dlouhodobě udržet, a proto od vymáhání úroků ustupuje v zájmu zachování dobrých obchodních vztahů.

3.3 Vymáhání pohledávek Snahou každé společnosti je, aby její zákazníci platili včas. Pokud preventivní opatření firmy nejsou dostatečná nebo efektivní, je nutné přistoupit k vymáhání pohledávek. Jedná se tedy o pohledávky pozdě hrazené nebo dokonce nedobytné. Než společnost přistoupí k vymáhání pohledávek, měla by se nejdříve zamyslet nad tím, proč zákazníci neplní svoje závazky. Zákazníci buď zaplatit včas nemohou a nebo nechtějí:  Nemohou – mají nedostatek kapitálu, nemají přístup k externím zdrojům financování od bank nebo se dostali do druhotné platební neschopnosti vinou svých zákazníků.  Nechtějí – jsou si vědomi toho, že vymahatelnost pohledávky je špatně ošetřena, čekají na poslední chvíli nebo financují jiné (třeba i soukromé) aktivity. Často se stává, že odběratel (dlužník) předkládá různé reklamace dodavateli, které uvádí jako důvod neplacení svých závazků. Z tohoto důvodu by měl dodavatel klást velký důraz především na kvalitu vystavených faktur. Údaje na faktuře by měly být přesné, aby nedocházelo k dalším operacím, které celý proces prodlužují. Jedná se zejména o správné označení dlužníka, objednané, dodané a vyfakturované počty a jednotkové ceny. Bezchybnost a splnění všech vlastních závazků vezme odběrateli většinu argumentů pro opodstatněnost jeho zpoždění v placení. Důležité je, aby si podnikatelské subjekty hlídali tzv. promlčecí dobu. Po jejím uplynutí již nelze nároky uplatňovat u soudu. Délka promlčecí doby je rozdílná. Pokud se jedná o vztah mezi podnikateli, který se řídí obchodním zákoníkem, obecně činí promlčecí doba 4 roky. Občanský zákoník upravuje vztah mezi podnikatelem a občanem, popř. mezi občany, v tomto případě promlčecí doba činí 3 roky. Písemné uznání dluhu, částečné plnění nebo úhrada úroků z prodlení obnovuje promlčecí dobu a začíná její nový běh. Naopak exekuční nebo soudní jednání zastavuje běh promlčecí doby.

26


3.3.1

Vymáhání pohledávek po splatnosti

Každý podnikatelský subjekt by si měl stanovit přesný postup při vymáhání pohledávek. Je logické, že nelze aplikovat stejný postup na všechny pohledávky (dlužníky). Každá společnost tento problém řeší v závislosti na svých individuálních podmínkách, konkurenčním prostředí a možnostech vymáhání pohledávek. Zejména obchodní společnosti, které podnikají v silně konkurenčním prostředí, dávají přednost telefonickému urgování. Nástrojem vymáhání v síťových odvětvích bude hrozba odpojení telefonu či přívodu elektřiny nebo plynu. Krajním řešením je vymáhání soudní cestou nebo inkasními agenturami. K takovému kroku nepřistoupí podnik, který má zájem na další spolupráci s dlužníkem. Zasílání upomínek má spíše podpůrný charakter. Již dlouhou dobu je velmi diskutovanou otázkou, kdo má mít v rámci společnosti zodpovědnost za vymáhání pohledávek – zda obchodní útvar, nebo finanční útvar. Názorové neshody spočívají především v tom, že obchodníci jsou sice v užším kontaktu se zákazníky, budují s nimi dobré vztahy, nicméně by bylo v rozporu, kdyby kladli na odběratele tlak spojený s vymáháním pohledávek. 3.3.2

Způsoby vymáhání pohledávek

Kislingerová (2007) definuje sedm základních způsobů vymáhání pohledávek. 1.

Telefonický kontakt

Uplatňuje se u společností, které mají mnoho zákazníků s menším objemem pohledávek. Je to nenákladný způsob, jak rychle vyřešit daný problém. Pro složitější případy se ale jeví jako nevhodný, zde se doporučuje osobní schůzka. Telefonní kontakt je možné aplikovat ihned po zjištění, že je pohledávka po splatnosti, ale i u postupného splácení, které je nutné kontrolovat. 2.

Osobní kontakt Osobní kontakt je efektivnější, protože lidé lépe dostojí svým slibům. Z hlediska času a cestování se jedná o nákladnější způsob vymáhání pohledávek. Dohody o splácení by měly být písemně potvrzené, protože psychologicky má písemný závazek mnohem větší vážnost a při případném soudním vymáhání je dokazování jednodušší.

3.

Písemné upomínky

Upomínky tiskne účetní jednotka automaticky přímo ze softwaru. V současnosti už pozbývají na významu a mají spíše dokumentační charakter. Pokud obsahují další postihy při neuhrazení, mohou efektivně přispět k inkasu nebo alespoň k jednání dlužníka, které směřuje k úhradě závazku. Typickým upomínacím nástrojem jsou úroky z prodlení za každý započatý den, kdy nebyla


27

pohledávka zaplacena. Poslední upomínka se nazývá pokus o smír a musí být poslána doporučeně. 4.

Vymáhací agentury

Vymáhací agentury zajišťují mimosoudní inkaso pohledávek. Velkou výhodou je rychlost, protože vymáhání soudní cestou je zdlouhavé. Dále pak také zkušenosti, protože agentury jsou zběhlé v řešení nedobytných pohledávek a v neposlední řadě poradí se systémem řízení pohledávek. Agentury za svoji službu požadují provizi. 5.

Soudní vymáhání

Pokud se podnik rozhodne pro řešení neuhrazených pohledávek soudní cestou, musí počítat s poplatkem ve výši 4% z žalované pohledávky pro vydání platebního rozkazu a s 2% pro výkon rozhodnutí. Další náklady je potřeba vynaložit na soudní zastoupení. Nicméně obvykle nepřináší skutečné uspokojení věřitele. 6.

Exekuce

Exekuce se děje proti vůli dlužníka a útočí na jeho hmotný a nehmotný majetek. K prosazení vůle soudu napomáhají exekutorské úřady. Exekutor je oprávněn zpeněžit majetek dlužníka a tím uspokojit věřitelovu pohledávku. Exekuce se dělí na dva druhy podle způsobu uspokojení práv. Jedná se o práva peněžitá (př. srážky ze mzdy) a nepeněžitá (např. odebráním věci movité). 7.

Konkurz

Krajním řešením nedobytných pohledávek je přihlášení do konkurzního řízení. Většinou se do konkurzu dostávají společnosti, které již nemají žádný majetek. Zákon o konkurzu a vyrovnání říká, že: „Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své závazky.“ Další skutečností pro vyhlášení konkurzu je předlužení podnikatele.

3.4 Finanční analýza a účetní výkazy Důležitým faktorem pro správné fungování firmy je finanční rozhodování. Předpokladem finančního rozhodování je znalost mnoha jevů jako např. vyhodnocení dostupných informací, zvážení rizik a nejistot atd. Tyto činnosti vykonává v podniku finanční manažer, kterému slouží výsledky finanční analýzy pro strategické a taktické rozhodování o investicích a financování. Dále pak výstupy finanční analýzy poslouží jejím uživatelům. Podle Živělové (2002) je možno rozdělit uživatele finanční analýzy na externí a interní.

28


K externím uživatelům řadíme:  obchodní partnery firmy – do této skupiny patří dodavatelé a odběratelé. Zákazníci preferují zejména dlouhodobou stabilitu podniku. Naopak dodavatele zajímá především platební schopnost podniku, případně struktura oběžných aktiv.  banky (příp. další věřitelé) – posuzují tři hlavní faktory podniku, a to likviditu, solventnost a výnosnost.  investory – do podniku chtějí vložit svůj kapitál, tudíž se rozhodují podle míry rizika a zhodnocení vložených prostředků.  konkurenční firmy – informace z FA jim slouží k porovnání s vlastními výsledky, jde jim o upevnění svého postavení na trhu.  stát a jeho orgány – primárně údaje potřebují pro formování hospodářské politiky, sekundárně pro kontrolu daňových a jiných odvodů podniků a samozřejmě je také důležité jejich využití pro statistické účely.  auditory, finanční a daňové poradce – chtějí docílit maximální stability firmy a vyvarovat se nedostatkům ve finančním řízení. Nicméně existuje i mnoho interních uživatelů, mezi které se zahrnují:  majitelé firmy – majitele zajímá především zhodnocování vloženého kapitálu a s tím související práce manažerů.  manažeři firmy – manažeři jsou nejdůležitějším článkem pro finanční rozhodování v podniku jak z pohledu operativního, tak i z dlouhodobého. Sledující finanční situaci nejen vlastní firmy, ale také konkurenci a obchodní partnery.  zaměstnanci podniku – zaměstnancům se jedná hlavně o své vlastní hmotné zabezpečení, tudíž mají zájem zejména na prosperitě a finanční stabilitě firmy. Finanční analýza poukazuje na tzv. finanční zdraví firmy. Nejedná se ale pouze o momentální stav, ale zejména o vývojové tendence v čase, stabilitu výsledků v porovnání s výsledky v odvětví či oboru. K výpočtům se používají data z minulosti a současnosti, což informuje podnik o možných rizicích, kladech a záporech dosavadního fungování. Podnikatelský subjekt je výsledky finanční analýzy značně ovlivněn, tudíž jsou její dopady promítnuty do budoucího finančního rozhodování. Přestože je finanční analýza zahleděna do minulosti, jejím hlavním úkolem je řízení budoucího vývoje podniku. Jedná se zejména o následující oblasti:  verifikace výsledků, kvantifikace příčin – jejich hodnocením dochází k odhalení reálného finančního postavení firmy.  rezervy – snaha o vytvoření rezerv v provozní a investiční činnosti, dále pak posouzení využití peněžních prostředků, nákladů, výnosů atd.


29

 kontrola – nástroj kontroly je jedním z nejdůležitějších faktorů, protože ukazuje, zda jsou opatření úspěšná a jakým způsobem přispívají k finanční situaci podniku. V praxi často převládá názor, že finanční analýza není nutná. Mnoho manažerů je přesvědčeno, že jim postačí informace vyplývající z účetních výkazů, konkrétně z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a z cash flow. Tato myšlenka však není správná, protože výkazy nemají dostatečnou vypovídací schopnost. Základním nedostatkem je, že neposkytují informace o silných a slabých stránkách podniku, nebezpečích a o celkové kvalitě hospodaření. 3.4.1

Vstupy do finanční analýzy

K provádění finanční analýzy jsou potřeba především kvalitní informace o podniku. Podstatné je, aby tyto informace nezkreslovaly hospodaření firmy po finanční stránce. Manažer čerpá z informací uvedených v účetní závěrce, kterou je každý subjekt vedoucí účetnictví povinen provést. V České republice existují tři základní typy účetních závěrek: řádná, mimořádná, mezitímní. Nejčastěji se setkáme s řádnou účetní závěrkou, která se zpracovává k poslednímu dni běžného účetního období. Jedná se o tzv. konečnou účetní závěrku. Jak již název napovídá, mimořádná účetní závěrka se sestavuje též jako konečná, ale pouze ve speciálních případech, např. vstup společnosti do likvidace. Mezitímní účetní závěrka je sestavena kdykoli v průběhu účetního období mimo rozvahového dne. Nedochází však k uzavírání účetních knih a její vypovídací schopnost je omezená. Dalším typem účetní závěrky je tzv. konsolidovaná, která je povinně zpracovávána mezi kapitálově spojenými subjekty. Účetní závěrka představuje soubor finančních výkazů, které účetní jednotka sestavuje za účetní období. Standardními účetními výkazy tvořící účetní závěrkou jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát a cash flow (přehled o finančních tocích). Ke každé účetní závěrce se zpracovávají i přílohy, které jsou číslovány. Dále popíši jednotlivé výkazy podrobněji. Ve svém výkladu se zaměřím především na úlohu pohledávek v jednotlivých výkazech. 1. Rozvaha Martinovičová (2006) popisuje rozvahu neboli bilanci jako písemný přehled, který je sestavován ke konkrétnímu datu. Tento přehled můžeme rozdělit na dvě části – aktiva a pasiva. Aktiva zachycují konkrétní složení majetku podniku, naopak pasiva zahrnují zdroje financování. Základem pro sestavení rozvahy je bilanční rovnice, která zajišťuje rovnováhu aktiv a pasiv. Funkcí rozvahy je věrně zachytit stav majetku podniku (aktiva) a jeho finanční krytí (pasiva). Zákon o účetnictví přikazuje, kdy je nutné bilanci sestavovat. Jedná se tedy o rozvahu řádnou (měsíčně, koncem roku), počáteční (při založení podniku) a mimořádnou (likvidace, fúze).

30


Základní dělení aktiv:  dlouhodobý majetek – hmotný, nehmotný, finanční majetek  oběžná aktiva – pohledávky, materiál, zásoby, zboží, peníze, účty v bance, finanční majetek Rozvaha pohledávky dělí na krátkodobé a dlouhodobé. Mezi nimi je zásadní rozdíl ve lhůtě splatnosti – krátkodobé jsou splatné do jednoho roku, naopak dlouhodobé nad jeden rok. Pasiva taktéž řadíme do několika kategorií:  vlastní kapitál – základní kapitál, emisní ážio, zákonný rezervní fond, ostatní fondy, nerozdělený zisk minulých let  cizí zdroje – dlouhodobý cizí kapitál (zákonné rezervy, ostatní rezervy, závazky, úvěry), krátkodobé cizí zdroje (závazky, úvěry) 2. Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty neboli výsledovka dle Martinovičové (2006) zachycuje strukturu nákladů a výnosů firmy. Výsledek hospodaření vykázaný v rozvaze je dále podrobněji rozebrán právě ve výsledovce. Hlavní funkcí tohoto výkazu je informovat o tom, zda je podnikatelský subjekt schopen vytvářet dostatečný objem zisku. Výsledovka se opět sestavuje k přesnému datu, a to v pravidelných ročních intervalech. Její podoba může být horizontální či vertikální. Principem horizontální výsledovky je to, že výnosy a náklady se vykazují odděleně a stojí proti sobě. Jak již název napovídá, u vertikální podoby je výsledek hospodaření zjišťován po stupních (dílčích činnostech). Výkaz zisků a ztrát zachycuje výnosy v podobě peněžního ocenění výrobků a služeb (i v případě, že nebyly proplaceny). Náklady souvisejí s vykazovanými výnosy. Zisk je základním motivem podnikání, tudíž i důležitým kritériem rozhodování. Výsledovka umožňuje sledovat ukazatele jako rentabilitu, návratnost vloženého kapitálu a již zmiňovanou ziskovost. 3. Cash flow Cash flow znamená v překladu z angličtiny peněžní tok. Anglický výraz se v českém jazyce ustálil, a proto jej není třeba překládat. Cash flow představuje změnu stavu peněžních prostředků či jejich ekvivalentů za určité období. Změna spočívá buď v přírůstku, nebo v úbytku těchto prostředků, která souvisí s ekonomickou činností firmy. Koncepce cash flow vychází z příjmů a výdajů, nikoliv z výnosů a nákladů. Nejpřesněji lze cash flow definovat jako peněžní tok, který vyjadřuje skutečný pohyb peněžních prostředků společnosti a je východiskem pro řízení likvidity. Cash flow se rozlišuje podle oblastí podnikových činností na cash flow z provozní činnosti, z investiční činnosti a z finanční činnosti. (Martinovičová, 2006)


31

Výkaz o peněžních tocích doplňuje dva základní předchozí výkazy. V příloze naleznete bazickou strukturu cash flow a jeho propojení s rozvahou.

3.4.2

Finanční analýza

Veškeré rozhodování o podnikových financích musí být podloženo finanční analýzou. Pomocí jednotlivých ukazatelů je podnikatelský subjekt schopen posoudit úroveň současné finanční situace, tzv. finanční zdraví podniku, a samozřejmě také analyzovat finanční vyhlídky do budoucna. Tato finanční predikce umožní firmě učinit kroky ke zlepšení ekonomické situace, k zajištění prosperity a k přípravě a zkvalitnění rozhodovacích procesů. Jako vstupy do finanční analýzy mohou být různé zdroje informací. Jsou to:  účetní data podniku – z výkazů, účetnictví a výročních zpráv,  ostatní data o podniku – statistiky poptávky, výroby, prodeje aj., vnitřní směrnice,  externí data – z ekonomického prostředí firmy (prognózy, hodnocení, odborný tisk, odhady analytiků atd.). Výsledky finanční analýzy mohou sloužit například investorům (akcionáři, společníci, věřitelé) nebo taktéž obchodním partnerům (dodavatelé, odběratelé, konkurence, státní orgány). Při tvorbě finanční analýzy postupujeme podle následujícího způsobu: 1. etapa – volba jednotlivých ukazatelů a jejich výpočet, určení srovnávacích základen. 2. etapa – poměrové, rozdílové a absolutní ukazatele analyzujeme a srovnáme s již s zvolenými základnami. 3. etapa – tzv. trendová analýza (vyhodnocení ukazatelů v čase). 4. etapa – hodnocení vzájemných vztahů mezi ukazateli – odhalení příčin vývoje. 5. etapa – Zpracování návrhů a opatření na zlepšení stávající situace. Jako základnu volíme srovnání ukazatelů v čase, v prostoru, s plánem a na základě expertních zkušeností. (Martinovičová, 2006) Martinovičová (2006) člení finanční analýzu vertikálně a horizontálně. 1. horizontální analýza (analýza trendů) – zde se zahrnuje vliv času, který přispívá ke změnám ukazatelů. Sledovací období je pět až deset let, ve kterém podléhají analýze klíčové položky účetních výkazů. 2. vertikální analýza (procentní analýza položek) – úkolem je analyzovat strukturu aktiv a pasiv, kapitálové a majetkové struktury firmy a jejich následná optimalizace. Tato práce bude zaměřena pouze na takové ukazatele finanční analýzy, které nějakým způsobem ovlivňují pohledávky. Bude se tedy jednat hlavně o levou

32


stranu rozvahy, tudíž aktiva (přesněji oběžná aktiva), do kterých pohledávky spadají. Vzhledem k tomu, že výstupem mojí práce má být optimalizace řízení pohledávek, nemá význam zabývat se všemi ukazateli finanční analýzy. V knize Manažerské finance (2007) autorka E. Kislingerová popisuje jednotlivé základní ukazatele finanční analýzy takto: Veškeré složky výkonnosti podniku pokrývají poměrové ukazatele. Mezi ně patří také ukazatele likvidity. Získaný výsledek napovídá o tom, jak je podnik schopen splácet své dluhy. Pro dlouhodobé fungování podniku je nezbytná jeho likvidita. Pojmy likvidita a likvidnost mají každý jinou interpretaci, to znamená, že jejich význam je odlišný.  Likvidita – schopnost přeměnit aktiva na peněžní prostředky, kterými je podnik schopen pokrýt svoje splatné závazky.  Likvidnost – určuje míru obtížnosti přeměny majetku na hotovost. Váže se hlavně k majetkovým složkám – oběžným aktivům. Likvidita je spojována s poměrovými ukazateli, čtyři základní uvádím níže. 1.

Běžná likvidita Měří, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Jinak řečeno, kolikrát je schopen podnik uspokojit své věřitele při proměně oběžných aktiv na hotovost. Má zásadní význam pro úhradu krátkodobých závazků. Je citlivá na strukturu zásob a především pohledávek. Najít optimální hodnotu je velice obtížné a diskutabilní. Průměrně se má tato likvidita pohybovat v rozmezí 1,6 – 2,5. Konzervativnější strategie pracovního kapitálu uvádí více než 2,5, naopak v případě agresivní strategie se uvádí rozmezí 1,0 – 1,6. Podnik si sám rozhodne, kterou strategii zvolí podle preference – zda akceptuje vyšší výnos nebo menší riziko.

(1)

(Current ratio) 2.

Pohotová likvidita Ukazatel pohotové (rychlé) likvidity snižuje krátkodobá aktiva o zásoby, tedy o krátkodobé aktivum, které negeneruje peníze v případě, že nedojde k jeho prodeji a zároveň i krátkodobé pohledávky, které již představují realizovaný prodej, nicméně nikoli pohotové prostředky. Pohotová likvidita vyjadřuje, jaká část krátkodobých závazků je krytá pouze finančním majetkem. Zajímavé a zároveň důležité je sledovat vývoj tohoto ukazatele v čase. Optimální doporučená hodnota činí 0,7 – 1,0, v konzervativním případě 1,1 –


33

1,5, naopak v agresivní verzi 0,4 – 0,7. Pokud ukazatel nabyde hodnoty přesně 1, znamená to, že by podnikatelský subjekt měl být schopen vyrovnat své závazky bez prodeje zásob. Pokud jsou ukazatele příliš vysoké, podnik váže značný objem oběžných aktiv ve formě pohotových prostředků. Pohotové prostředky zpravidla nepřinášejí žádný úrok.

(2)

(Quick ratio) 3.

Pracovní kapitál

Jedná se o doplňující ukazatel likvidity. Obecně lze konstatovat, že čím větší má podnik pracovní kapitál, tím lépe. Nelze ho však použít pro srovnání mezi podniky, neboť jde o absolutní ukazatel. Velikost pracovního kapitálu závisí na velikosti jednotlivého podniku. (3) Dalšími důležitými ukazateli jsou ukazatele aktivity. Jsou využívány zejména pro řízení aktiv a reprezentují kombinované ukazatele. Kombinované proto, že jsou do vzájemných vztahů dávány položky z rozvahy (majetek) a z výkazu zisku a ztráty (tržby). Můžeme se setkat se dvěma typy ukazatelů aktivity vyjádřenými buď počtem obratů, nebo dobou obratu. 4.

Doba splatnosti pohledávek

Ukazatel doby inkasa pohledávek z obchodního styku měří rychlost/dobu s jakou společnost zinkasuje v průměru své pohledávky. Čím je tento ukazatel nižší (například doba inkasa 30 dnů), tím méně zdrojů k financování pohledávek podnikatelský subjekt potřebuje a naopak. Ostatně průměrná doba splatnosti pohledávek neznamená nic jiného než průměrnou dobu, po kterou podnik financuje, zpravidla bezúročně, své odběratele.

(4)

(Average collection period) 5.

Obrat aktiv

Tento ukazatel komplexně měří efektivnost využívání celkových aktiv. Říká, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Ukazatel by měl minimálně dosahovat

34


hodnoty 1, avšak záleží na podnikové strategii. V praxi je dobré použít odvětvové srovnání.

(5)

(Total assets turnover) Ukazatele rentability jsou někdy také označovány jako ukazatele výnosnosti či návratnosti. Zobrazují vliv řízení aktiv, financování firmy a likvidity na rentabilitu. Udávají, kolik korun zisku připadá na 1 Kč jmenovatele (v tomto případě aktiv). 6.

Rentabilita aktiv (ROA)

Produkční síla je klíčovým měřítkem výnosnosti. Jedná se o poměr zisku s celkovými aktivy, které podnikatelský subjekt investoval do podnikání. EBIT udává zisk před zdaněním a nákladové úroky. Tvar vzorce, který je uveden níže, je vhodný pro situace, kdy se mění v čase sazba daně ze zisku, případně se mění struktura financování (pasiv). Doporučuje se počítat na počátku a na konci roku.

(6)

ROA (Return on assets) V situaci, kdy podnik využívá k financování svých aktiv cizí zdroje, hovoříme o zadluženosti. Ukazatele zadluženosti slouží k porovnání firem z hlediska velikosti cizího kapitálu. Pro dlouhodobé stabilní působení firmy na trhu není možné aktiva financovat pouze cizími zdroji. Ukazatele zadluženosti jsou ovlivňovány několika faktory, jsou to: daně, riziko, typ aktiv a stupeň finanční volnosti podniku.

7.

Ukazatel věřitelského rizika

Obecně platí, že čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší je riziko věřitelů a investorů.

(7)


35

8.

Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv (zadluženost vlastního jmění) Vypočtená hodnota určuje, jaká část firemních aktiv je financována kapitálem akcionářů. Zadluženost měřená těmito ukazateli se pohybuje v rozmezí <0, 1> a roste lineárně.

(8)

(Debt ratio)

36

Analytická část

4 Analytická část 4.1 Profil společnosti REGA BRNO, spol. s r.o. sídlí na ulici Čechyňská 8 v Brně. REGA byla založena jako česká společnost roku 1992, kdy navázala ve své činnosti na třicetiletou tradici firmy REGA WIEN. Podnik se zabývá především obchodní činností v oblasti gastronomie. Hlavním zaměřením společnosti je projektování a zajišťování ucelených dodávek technologického zařízení pro gastronomické provozy jako jsou restaurace, jídelny, školy, nemocnice, hotely apod. Vedlejší náplní pracovní činnosti firmy je prodej kávovarů značky Solis. Podnikatelský subjekt klade velký důraz na servisní činnost, ať už se jedná o kávovary nebo jiná zařízení. Hlavním cílem podniku je spolupracovat s velkými podniky, které vydávají velké množství jídel a k tomu samozřejmě potřebují dostatečné zázemí pro přípravu a vaření pokrmů. Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodní činnost, REGA spolupracuje s mnoha dodavateli. Jde převážně o české firmy, ale dlouhodobě společnosti dodávají zboží i tři zahraničními partneři. Velkou konkurenční výhodou podniku je zejména dlouholetá tradice, kvalitní zboží a levný servis. Především servis kávovarů společnost zajišťuje pro zákazníky ze všech koutů České republiky. REGA také zprostředkovává dodávky do známých hotelů. Za zmínku určitě stojí hotel Intercontinental v Praze nebo hotely International a Holiday Inn v Brně. Kromě hotelů firma vybavuje restaurační zařízení po celé republice a spolupracuje také s předními cateringovými společnostmi. Od roku 1998 je REGA také dodavatelem atypických výdejních pultů. REGA je známý dodavatel chladícího a mrazícího nábytku pro supermarkety a obchody. Velmi široký sortiment chladících a mrazících pultů a vitrín v nejrůznějších variantách je schopen uspokojit nároky velkých supermarketů ale i menších prodejen. V minulých letech se firma prezentovala na brněnském veletrhu Salima. Stánek je vždy speciálně upraven tak, aby vypadal autenticky jako kuchyně, které REGA vybavuje. Návštěvníci si mohou vyzkoušet a prohlédnout vystavená zařízení a dokonce vidět, jak příprava pokrmů probíhá. Podnik si na veletrh najímá kuchaře, který vaří různé speciality. Každý návštěvník má samozřejmě možnost ochutnat. 4.1.1

Organizační struktura společnosti

Organizační struktura se v posledním roce velmi změnila. Jako mnoho dalších firem, REGA prošla v roce 2009 ekonomickou krizí, což se značně podepsalo na personálním stavu podniku. Pro porovnání bude v této části práce uvedena organizační struktura, která fungovala zhruba do necelé poloviny roku 2010. Následně popíší personální stav tak, jak vypadá v současnosti.

Analytická část

37

 Organizační struktura společnosti do poloviny roku 2010: Společnost má tři stálé zaměstnance a dva pracovníky na dohodu o provedení práce. Jednatel a ředitel společnosti: Ing. Vladimír Potůček Obchodní ředitel: Ing. Petr Vrchota Servisní technik: Petr Kolda Vedení účetnictví měla na starosti fyzická osoba – paní Jaroslava Kuchařová, která nebyla zaměstnancem společnosti. Podnikatelský subjekt měl daňového poradce, který kontroloval veškeré úkony, které provedla paní Kuchařová. Jednalo se především o měsíční výkazy, daně včetně daňových přiznání, mzdy a roční uzávěrku.  Současná organizační struktura společnosti: Současná situace je diametrálně odlišná. Z důvodu již zmiňované finanční krize došlo ke snížení stavu zaměstnanců na minimum, protože mzdové náklady byly pro podnik nadále neúnosné. Stálý pracovník je v současné době pouze jeden, a to jednatel a zároveň ředitel společnosti Ing. Vladimír Potůček. Dále jsou ve firmě zaměstnány dvě pracovnice, které mají podepsanou dohodu o provedení práce. Zastávají pozice asistentky a pomocné účetní, která připravuje podklady pro daňovou poradkyni. Daňová poradkyně převzala po paní Kuchařové vedení účetnictví, tudíž se náklady značně snížily. Celkově bylo zjištěno při uzávěrce za rok 2010, že náklady na zaměstnance klesly o 1,5 milionu korun. Statutárním orgánem firmy je Ing. Vladimír Potůček, který rozhoduje o důležitých krocích společnosti. Dělá veškerá rozhodnutí, avšak schválení probíhá přes valnou hromadu. Nejčastějšími úkony valné hromady je schválení účetní závěrky, rozdělení zisku nebo úhrada ztráty. Mezi další pravomoci valné hromady patří rozhodování o změnách ve společenské smlouvě či změna stanov.

4.1.2

Právní forma společnosti a předmět podnikání

Jak již název napovídá, jedná se o společnost s ručením omezeným. V takovémto typu společnosti se ze zákona musí vložit základní kapitál, který je tvořen vklady společníků. I v této oblasti proběhla v srpnu po dlouhých letech změna. Opět bude uvedeno srovnání stavu do srpna roku 2010 a současný stav.

38

Analytická část

Tab. 2

Právní forma společnosti

Soud: Spisová značka: IČ: Obchodní firma: Právní forma: Sídlo: Stav subjektu: Datum zápisu:

Krajský soud v Brně C 6606 46964169 REGA BRNO, spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným Čechyňská 8, 60200 Aktivní subjekt 15.7.1992

Zdroj: Zpracování na základě informačního zdroje Obchodní rejstřík firem [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. REGA BRNO, spol. s r.o. Dostupné z WWW: .

Základní kapitál byl stanoven na 700 000 Kč. Na začátku podnikání se na jeho vkladu podíleli tři společníci následujícím způsobem: 20 000 Kč – Ing. Vladimír Potůček 20 000 Kč – Ing. Alena Pexídrová 660 000 Kč – Ing. Miroslav Jirků V srpnu roku 2010 se složení podílníků změnilo. Ing. Jirků daroval svůj majoritní podíl panu Ing. Potůčkovi, tudíž je nyní rozložení následující: 680 000 Kč – Ing. Vladimír Potůček (obchodní podíl 93%) 20 000 Kč – Ing. Alena Pexídrová (obchodní podíl 7%) Podle obchodního rejstříku je předmětem podnikání společnosti REGA BRNO:  projektová činnost ve výstavbě,  výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení,  výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

4.2 Pohledávky společnosti Společnost pracuje na základě smluvních vztahů, které jsou uvedeny ve smlouvě. Jedná se například o smlouvu o dílo, kupní smlouvu atd. Z tohoto závazkového vztahu požaduje podnik plnění na dlužníkovi. Z obchodních vztahů tedy vznikají pohledávky, které je společnost povinna zachycovat v účetnictví. REGA BRNO, spol. s r.o. eviduje pohledávky na účtu číslo 311 100. Všichni odběratelé jsou účtováni pouze na tento účet, analytické členění odběratelů podni-

Analytická část

39

katelský subjekt nepovažuje za nutné (vzhledem k její velikosti a počtu vydaných faktur). Společnost vystavuje faktury v jiném softwaru, než jsou následně účtovány. Pohledávky mohou firmě vznikat z prodeje zboží nebo služeb. V případě prodeje zboží je nezbytnou součástí faktury dodací list, který musí být odběratelem potvrzen (při převzetí zboží). REGA má automaticky nastavenou desetidenní splatnost svých faktur. U větších obchodních partnerů, kteří s firmou dlouhodobě spolupracují, je splatnost posunuta až o měsíc. Naopak v případě skonta je splatnost zkrácena na pět dní. Pohledávka zaniká po její úhradě. Způsob úhrady je uveden na faktuře. Podnikatelský subjekt preferuje platbu převodním příkazem, při osobním odběru v hotovosti, popřípadě pokud se zboží menších rozměrů posílá poštou, úhrada probíhá na dobírku. Na základě výpisu z banky si účetní platbu spáruje s neuhrazenou fakturou v účetnictví. Pokud nastane situace, že má podnik vůči obchodnímu partnerovi pohledávky i závazky, podnikatelský subjekt vytvoří dohodu o započtení pohledávek a závazků. Rozdíl v započtených částkách podnik neprodleně po obdržení podepsané dohody uhradí na bankovní účet protistrany.

4.3 Řízení pohledávek ve společnosti Společnost REGA se již několik let snaží zefektivnit řízení pohledávek, aby počet neuhrazených vydaných faktur byl co nejnižší. Jak vyplývá z rozhovoru s jednatelem firmy, stále nastávají situace, kdy pohledávky nejsou hrazeny včas nebo dokonce vůbec. Vzhledem k velikosti podniku je tento jev velmi nežádoucí a může do budoucna značně narušovat stabilitu firmy, protože konkurence je opravdu vysoká. Nyní je ve městě Brně asi padesát konkurenčních firem se zaměřením na gastronomii. Základem pro řešení pohledávek je jejich analýza, ze které vyplývá další postup společnosti. Nejdříve se podnikatelský subjekt snaží získat dlužné částky sám na vlastní náklady. Pokud to není možné, přichází další alternativní řešení v podobě mimosoudního, popř. soudního vymáhání. Každé rozhodnutí v oblasti řízení pohledávek je řádně a důsledně zvažováno, aby nezvyšovalo dodatečné náklady na vymáhání apod. 4.3.1

Preventivní zajištění pohledávek

Preventivními opatřeními může podnik předejít mnoha problémům v budoucnosti. Správnými postupy v oblasti prevence je možné snížit počet neuhrazených pohledávek na minimum. Základní informace o odběrateli REGA BRNO, spol. s r.o. zjišťuje nahlédnutím do obchodního (živnostenského) rejstříku. Dnes již zejména prostřednictvím internetu, ale REGA BRNO, spol. s r.o. požaduje při prvním obchodním styku po odběrateli kopii výpisu z obchodního rejstříku. Dalším krokem pro zjištění finančního stavu odběratele, je náhled do

40

Analytická část

evidence dlužníků nebo lze informace vyčíst z účetních výkazů, které jsou volně přístupné veřejnosti na internetu. Důležitým předpokladem pro včasné úhrady dlužné částky za prodej zboží nebo služeb je sepsání obchodní smlouvy, která upravuje podmínky platby. Tuto činnost měl dříve na starosti obchodní ředitel, v současné době se veškeré obchodní aktivity přenesly na ředitele společnosti. Ten je zodpovědný i za včasnou a správnou úhradu dlužné částky. Podnik disponuje dvěmi softwary, s nimiž každodenně pracuje. V jednom případě se jedná o programové vybavení, které slouží k vystavování nabídek, objednávek, faktur vydaných a dodacích listů. Dále zde asistentka vytváří pokladní příjmové a výdajové doklady. Druhý program je účetní software, kde se pohledávky evidují v přehlednější formě (upozornění na datum splatnosti, možnost vytvoření tiskových sestav dle zadaných kritérií). Jednatel Ing. Vladimír Potůček si zaznamenává úhrady faktur v softwaru, kde vystavuje faktury. Účetnictví je samozřejmě provázáno s bankou, tudíž párování plateb probíhá automaticky přiřazením z evidence faktur. 4.3.2

Pojištění pohledávek

Pojištění pohledávek je efektivní pouze v případě vyšší fakturované částky, kdy se jedná o desetitisíce až miliony korun českých. Tato situace nastává při realizaci velkých zakázek na důležité projekty. Jako příklad uvádím vybavení provozoven, hotelů a závodních restaurací. Pokud by REGA chtěla mít pojištěné i faktury v řádu několika stovek či tisíci korun, její náklady by se rapidně zvýšily. Doplňkovou činností firmy je servis kávovarů a prodej náhradních dílů. Tyto operace firmě negenerují velké zisky, jde spíše o komplexní péči o zákazníka, který si zakoupil produkty dodávané společností REGA. Vystavené faktury na výše zmíněné úkony nemá význam pojišťovat, protože by mohla nastat situace, že pojistné přesáhne vyfakturovanou částku. Pojištění pohledávek velkých obchodních transakcí je dnes nezbytnou záležitostí, neboť v případě jakýchkoli problémů v oblasti úhrady závazků z důvodu druhotné platební neschopnosti, by se mohla narušit konkurenceschopnost společnosti. Po několika upomínkách, na které není odběratelem reagováno, podnik postupuje pohledávky pojišťovně. Pojišťovna se nadále snaží od obchodního partnera peníze získat, pokud se jí to dostupnými prostředky nepodaří, vyplatí dlužnou částku klientovi. Ve smlouvě má podnik nastaveny různé limity plnění v případě vzniku pojistné události. Zde se jedná o pojistnou sazbu v rozmezí okolo 0,7 – 0,8% objemu pohledávek. 4.3.3

Doba splatnosti pohledávek a úroky z prodlení

Standardní doba pro splatnost faktury je interní směrnicí stanovena na 10 dní. Tento obchodní dodavatelský úvěr se ovšem liší podle postavení odběratele na finančním trhu. Níže je uvedena specifikace možných druhů odběru zboží.

Analytická část

41

 Náhradní díly do kávovarů, čistící a odvápňovací prostředky si zákazníci vyzvedávají osobně v sídle firmy. U těchto odběrů je požadována platba v hotovosti oproti příjmovému pokladnímu dokladu.  Vzdálenějším zákazníkům lze drobné komponenty dodat prostřednictvím dobírky. Dobírkový balíček obsahuje fakturu, ve které je účtován poplatek za poštovné a balné. Dobírkovou částku hradí adresát ihned při převzetí zásilky.  Klasické faktury mají splatnost 10 dní. Do této doby je odběratel povinen uhradit dlužnou částku, jinak mu hrozí penále ve výší 0,05% za každý započatý den prodlení. Tato informace je automaticky generována programem na konci faktury.  U větších zakázek je postup fakturace odlišný. Aby podnikatelský subjekt předešel případným problémům s placením, požaduje zaplatit zálohovou fakturu. Záloha je vystavena na 50% z celkové peněžní částky. Informace o částečné platbě najde odběratel ve smluvních podmínkách, které jsou sepsány ve smlouvě o dílo, popř. kupní smlouvě. Následný daňový doklad je ponížen o hodnotu již zaplacené zálohy. V posledních letech REGA BRNO od záloh ustoupila, což má dopad na řádné úhrady pohledávek

4.4 Vymáhání pohledávek Začátkem každého měsíce si jednatel vyžádá seznam pohledávek po splatnosti. V případě, že se jedná o dlužné částky 10 000 Kč a více, sám obvolá obchodní partnery s urgencí o zaplacení. U nižších částek se o kontakt odběratele postará asistentka. Pokud i přes telefonickou upomínku není pohledávka uhrazena, vystaví se 1. upomínka v papírové podobě, která je zaslána na odběratele poštou. Na úhradu upomínky má zákazník čtrnáct dní, pokud ani po uplynutí této doby nedojde k zaplacení, podnikatelský subjekt vystaví 2. upomínku, tzv. pokus o smír. Občas se může stát, že odběrateli daňový doklad nepřišel nebo se někde ztratil. REGA vystaví opis faktury, který opětovně zašle na adresu zákazníka. Tyto případy jsou ojedinělé, avšak pokud nastanou, REGA akceptuje prodloužení splatnosti dluhu. Po opětovném vymáhání, kdy odběratel žádným způsobem nereaguje na telefonické či písemné upomínky, dochází k jinému způsobu řešení. Podnik se musí rozhodnout, zda bude pohledávku vymáhat soudní nebo mimosoudní cestou. Toto rozhodnutí je stěžejní především z hlediska nákladovosti vymáhání. Dalším kritériem je také efektivita návratnosti dlužné částky. 4.4.1

Mimosoudní vymáhání

Pokud dojde k mimosoudnímu vymáhání, společnost postoupí svoje pohledávky specializované firmě. Na základě zastupitelské smlouvy agentura provádí vymáhání pohledávek. Nejdříve provede jejich rozbor a poté následně jednotlivé

42

Analytická část

dluhy vymáhá. Tento způsob vymáhání není příliš nákladný, přesto však relativně účinný. Agentura postupuje vždy v souladu s právním řádem České republiky. Inkasní specialisté používají tyto metody:  písemné odstupňované upomínání  telefonické jednání a urgence  osobní jednání s dlužníkem  zanesení dlužníka do registru dlužníků REGA oceňuje rychlé jednání agentury. Do 24 hod od převzetí pohledávky zašle dlužníkovi první upomínku a v dalších přesně nastavených intervalech jej budou osobně kontaktovat inkasní specialisté. V případě že není dlužník schopen uhradit pohledávku najednou, agentura nastaví splátkový kalendář tak, aby byl závazek co nejdříve a bez problémů splněn. Společnost pracuje na základě mandátní smlouvy uzavřené ve smyslu ustanovení § 566 a následujících Obchodního zákoníku a plné moci, které se řídí všeobecnými obchodními podmínkami. K účinnému postupu musí mít k dispozici kopie všech dokumentů, které dokládají existenci pohledávky (např. faktury, objednávky, případně uznání dluhu...). Agentura si účtuje za svoje služby odměnu. Výše odměny je velice rozdílná, protože závisí na dvou faktorech. Jedná se o výši pohledávky a o její stáří. Čím je dlužná částka vyšší, tím je vyšší i provize agentury. Stejně tak čím delší je stáří pohledávky, tím je i provize vyšší. Provize se vypočítává z procentního podílu dlužné částky. REGA uhradí provozi až po úspěšném inkasu a připsání dlužné částky na účet mandanta. 4.4.2

Soudní vymáhání

REGA se snaží všechny své pohledávky vymoci sama nebo pomocí vymáhací agentury. Pokud ani jeden způsob není úspěšný, musí přijít na řadu mnohem více nákladná a zdlouhavá soudní cesta. Společnost zastupuje právní zástupce, který se s ní dohodne na průběhu vymáhání dluhu. Právní zástupce písemně informuje dlužníka o tom, že jeho neuhrazený závazek bude dále řešen soudní cestou. Společnost REGA si musí před každým soudním vymáháním ujasnit, co od soudního řešení pohledávky očekává. a) Pohledávka za dlužníkem může být v soudním (případně následném exekučním) řízení vymožena. b) Pohledávka může dospět v nedobytnou, soudním rozhodnutím může být povolen odpis pohledávky. Mezi výhody soudního řízení řadíme vstup třetí osoby mezi dlužníka a věřitele. Tento krok může být při vymáhání klíčový, protože z psychologického hlediska se může dlužník zaleknout a dlužnou částku uhradí. Před soudem zastupuje společnost REGA BRNO právní zástupce, který prostřednictvím Obvod-

Analytická část

43

ního soudu doručí dlužníkovi na základě žaloby platební rozkaz. Na tuto výzvu má dlužník možnost reagovat 15 dní, a to tak, že dojde k úhradě dluhu. Dlužná částka také zahrnuje náklady na soudní řízení – soudní poplatek, odměnu advokáta, úroky z prodlení apod. V této situaci odvolání není možné. Odvolat se lze pouze proti výši nákladů na soudní řízení. Dlužník se má právo odvolat k soudu, který je o instanci výše, tudíž k Městskému soudu. Na druhou stranu má soudní vymáhání pohledávek i mnoho nevýhod jako např. formálnost, zdlouhavost, zprostředkovanost, neoperativnost a komplikovanost. Aby bylo možno vůbec začít vymáhat pohledávku, je nutno nejprve zpracovat písemně návrh žaloby, který je nutno doručit soudu společně se zaplacením soudního poplatku. Bez těchto úkonů soud svoji činnost vůbec nezahájí. Úskalí pro věřitele spočívají především v bezchybném formálním zpracování žaloby. Další nevýhodu soudního vymáhání pohledávek spatřuji i ve skutečnosti, že se dlužník před soudem nechává zastupovat. Soud potom nejedná přímo s dlužníkem, ale s jeho advokátem, či obecným zástupcem. Není tak vystaven bezprostřednímu tlaku soudce, není nucen o věci přemýšlet a spoléhá na advokáta. Danou pohledávku přestává považovat za důležitou. 4.4.3

Exekuční řízení

Pro zvýšení efektivity soudního vymáhání pohledávek podnikatelský subjekt využívá služeb exekutora. Exekuční řízení se zahajuje na návrh společnosti REGA BRNO. Soudní exekutor, který obdržel návrh na nařízení exekuce, předloží tento návrh spolu s exekučním titulem nejpozději do 15 dnů soudu a požádá ho o udělení pověření k provedení exekuce. Soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením pověří exekutora do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Usnesení se doručí exekutorovi, oprávněnému – společnosti REGA a povinnému, tj. dlužníkovi, do vlastních rukou. Od doručení usnesení nesmí dlužník nakládat se svým majetkem. Exekutor poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Mezi náklady exekučního řízení patří zejména odměna exekutora a hotové výdaje vzniklé při provádění exekuce. Náklady exekuce hradí povinný (dlužník) a exekutor je vymáhá v rámci exekučního řízení. Způsob určení odměny exekutora a dalších nákladů exekuce upravuje vyhláška č. 330/2002 Sb., exekutorský tarif. Exekutor může na začátku vymáhání požadovat od podniku zálohu na úhradu nákladů spojených s exekucí, avšak tyto zálohy jsou firmě vráceny od dlužníka (v rámci výkonu rozhodnutí). 4.4.4

Konkurzní řízení

Krajním řešením, jak dostat od dlužníka zaplaceno, je jeho přihlášení do konkurzního řízení. Tímto způsobem podnik nepostupuje moc často, jedná se spíše o výjimky, pokud už všechny předešlé varianty řešení selhaly, tudíž se po-

44

Analytická část

hledávka stala v podstatě nevymahatelnou. REGA musí zjistit, že je dlužník v úpadku, až poté přistoupí k prohlášení konkurzu. Soud po prohlášení konkurzu vyzve společnost REGA BRNO, spol. s r.o., aby ve lhůtě třiceti dnů ode dne prohlášení konkurzu přihlásila všechny své pohledávky. Seznam nově prohlášených konkurzů pravidelně vychází v Obchodním věstníku. Pro spolehlivou kontrolu to však rozhodně nelze doporučit jako jediný zdroj informací. Protože podnik nemá specializovaný software pro správu pohledávek, je třeba manuálně kontrolovat pohledávky pomocí internetu, a to na informačním serveru Ministerstva spravedlnosti ČR www.justice.cz. Jednatel firmy prohledává server pomocí identifikačního čísla z důvodu možného přejmenování dlužníka.

4.5 Řízení pohledávek společnosti REGA BRNO Pro správný chod podniku je nutné efektivně řídit pohledávky, které podniku vznikly na základě vydaných faktur. Následující úsek práce rozdělím na tři části podle roku, ve kterém pohledávka vznikla. Aby bylo možné provést objektivní srovnání, práce bude členěna na neuhrazené pohledávky se splatností v roce 2008, 2009 a 2010. Po analýze tří po sobě následujících let můžeme definovat závěry a alternativy k nápravě řízení pohledávek v dané společnosti. Po dohodě s panem Ing. Potůčkem, jednatelem společnosti, budou v textu změněny názvy dlužníků. Je zřejmé, že podnikatelský subjekt nechce uvádět přesné názvy svých obchodních partnerů, které podniku neuhradili své závazky, protože by tento krok mohl narušit dodavatelsko-odběratelské vztahy. 4.5.1

Neuhrazené pohledávky v roce 2008

Dle vnitropodnikového účetnictví bylo v roce 2008 evidováno celkem osm dlužných společností. Celková hodnota neuhrazených pohledávek činila 3.678.395,50 Kč. Některé z nich byly částečně uhrazeny pomocí zálohy, popř. proběhla jejich částečná úhrada. Na konci roku 2008 byl celkový počet neuhrazených pohledávek v počtu deset. K 31. 12. 2008 zbývalo celkově uhradit částku 687.052,64 Kč. Přehled vydaných faktur i s jejich částečnými úhradami uvádím v následující tabulce:

Analytická část Tab. 3

45


Číslo faktury vydané R2008/043 R2008/127 R2008/136 R2008/143 R2008/148 R2008/155 R2008/156 R2008/188 R2008/204 R2008/208 Celkem

Odběratel Trans Eure CM Hai P Brno P Brno P Brno IRK DYM Eure

Hodnota faktury (Kč) 380390,50 16112 13685 1052 2722839 366715 15470 3136,50 156674,50 2320,50 3678395,5

Uhrazeno (Kč) 190195,50 0 0 0 2454900,61 332231,45 14015,30 0 0 0 2801147,86

Dlužná částka (Kč) 190195 16112 13685 1052 267938,39 34483,55 1454,70 3136,50 156674,50 2320,50 687052,64

Zdroj: Zpracováno na základě vnitropodnikového materiálu společnosti REGA BRNO, spol. s r.o.

Jednatel společnosti řeší každou neuhrazenou fakturu individuálně, což je velmi časově náročné. Nejdříve se jednalo o telefonické upomínky odběratelů, poté musela REGA přistoupit k upomínání písemnou formou. V dalším textu jsou uvedeny informace o částečných úhradách některých faktur (viz tabulka výše). Faktura číslo 43 byla částečně uhrazena prostřednictvím zálohové faktury. Záloha činila přesně jednu polovinu z celkové částky. Druhá polovina z této faktury byla uhrazena začátkem následujícího roku. V případě společnosti P Brno se jedná o částečné úhrady ve výši 90% z hodnoty faktury. Na tomto poměru se firma P nedohodla s jednatelem společnosti REGA BRNO, spol. s r.o. a rozhodla se zaslat jen částečnou platbu. Podle dohody měly být doplatky v hodnotě 10% uhrazeny do konce roku 2008, k čemuž však nedošlo do dnešního dne u faktury číslo 148 a 155. Na upomínky následně reagovali téměř všichni dlužníci a svoje závazky uhradili převodem na běžný účet společnosti v průběhu následujícího roku 2009. Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, ke stálým dlužníkům se zařadila společnost P Brno, protože pohledávky nebyly v daném roce uhrazeny. Pohledávky firmy P Brno v celkové hodnotě 302.421,94 Kč se staly dlouhodobými. Pro kvalitní grafické zobrazení bylo nutné rozdělit výši neuhrazených faktur na dvě kategorie, a to v prvním případě do 20 tisíc Kč a ve druhém nad 20 tisíc Kč. Níže uvádím dva grafy podle popsaného rozdělení.

46

Analytická část

Graf 1.

Neuhrazené pohledávky do 20 tis. Kč v roce 2008

Dlužná částka v Kč

Neuhrazené pohledávky do 20 tis. Kč v roce 2008 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

Eure CM Hai P Brno

Odběratelé

Zdroj: Vlastní zpracování na základě vnitropodnikového materiálu společnosti REGA BRNO, spol. s r.o. Graf 2.

Neuhrazené pohledávky nad 20 tis. Kč v roce 2008

Neuhrazené pohledávky nad 20 tis. Kč v roce 2008


320000 280000 240000 200000

Trans

160000

P Brno

120000

DYM

80000 40000 0 Odběratelé

Zdroj: Vlastní zpracování na základě vnitropodnikového materiálu společnosti REGA BRNO, spol. s r.o.

Zajímavou veličinou je také procentuální poměr zaplacených částek vůči hodnotě celkových dluhů v roce 2008. Tato hodnota byla zjištěna pomocí výsečového grafu. Z celkové dlužné částky 3.678.395,50 Kč bylo uhrazeno 2.991.342,86 Kč, z čehož vyplývá, že hodnota dluhu za rok 2008 je 687.052,64 Kč. Jak naznačuje graf, zhruba 81% z celkové výše dluhů bylo odběrateli v roce 2008 uhrazeno. Naopak cca 19% v roce 2008 uhrazeno nebylo.

Analytická část Graf 3.

47

Poměr úhrad vůči dluhům v roce 2008

Poměr úhrad vůči dluhům

19%

Neuhrazeno Uhrazeno

81%


4.5.2


V roce 2009 se společnost REGA opět potýkala s velkým množstvím neuhrazených faktur. V účetnictví byla zaznamenána velmi podobná neuhrazená částka jako v předcházejícím roce. Suma neuhrazených faktur činí 640.468 Kč. Žádná z pohledávek však nebyla ani částečně uhrazena. Podle tabulky na následující straně je zřejmé, že hodnota faktury vystavené je stejná jako hodnota dluhu na konci roku 2009.

48 Tab. 4

Analytická část Seznam neuhrazených pohledávek v roce 2009

Číslo faktury vydané R2009/085 R2009/104 R2009/105 R2009/117 R2009/132 R2009/178 R2009/179 R2009/180 R2009/182 R2009/185 R2009/189 R2009/193 R2009/200 R2009/203 Celkem

Odběratel Hai Jezdec Jezdec Balák Hai Eure Eure Eure Eure Eure Eure Gas Mend Dos

Hodnota faktury (Kč) 3136 9377 1904 766,5 1147 586697,5 2618 3927 10810 5950 416,5 2975 9948,5 795 640468

Uhrazeno (Kč)

Dlužná částka (Kč) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3136 9377 1904 766,5 1147 586697,5 2618 3927 10810 5950 416,5 2975 9948,5 795 640468


Až na jednu výjimku se jedná o menší dlužné částky maximálně do 11.000 Kč. Tato statistika napovídá, že si společnost REGA BRNO pohlídala platbu důležitých zakázek v řádu desítek tisíc korun. Jedinou výjimkou je faktura číslo R2009/178 v částce 586.697,50 Kč. Hodnota této pohledávky činí přes 91% z celkového dluhu roku 2009. Splatnost dané faktury byla stanovena na 27.12.2009, tudíž podnik předpokládá uhrazení dluhu v měsíci lednu nadcházejícího roku 2010. Pro přehlednost je na následující straně uveden graf, z něhož je vyloučena faktura 178, neboť její hodnota je v porovnání s ostatními extrémní. Podle vyfakturovaných položek na dokladech bylo zaznamenáno, že převážná většina dlužných částek plyne z poskytnutého servisu kávovarů, popř. z prodeje náhradních dílů, který s opravami úzce souvisí.


49




12000 Hai

10000

Jezdec 8000

Balák

6000

Eure Gas

4000

Mend 2000

Dos

0 Odběratelé


Odběratelé byli upomínáni především telefonickou cestou. Protože se jednalo ve většině případů o nízké částky, eliminovaly se problémy s jejich úhradou. Po telefonátu s asistentkou na začátku roku 2010 došlo k připsání dlužných částek na firemní účet Komerční banky. Do dlouhodobých pohledávek, které nebyly a stále do dnešního dne nejsou uhrazeny, se řadí faktury číslo R2009/104, 105, 117 a 193. K tomu je nutné připojit ještě dvě faktury z roku 2008, za které podniku dluží firma P Brno. 4.5.3


V roce 2010 došlo k výraznému posunu v oblasti řízení pohledávek. Celková dlužná částka dosáhla hodnoty 56.291 Kč, což je výrazně méně než v předcházejících letech. Situace je trošku podobná jako v minulém roce, kdy hodnota jedné faktury, v tomto případě číslo 183, přesahuje více jak polovinu celkového dluhu. Přehled neuhrazených pohledávek je přehledně zobrazen v tabulce na následující straně.

50 Tab. 5

Analytická část Seznam neuhrazených pohledávek v roce 2010

Číslo faktury vydané R2010/079 R2010/097 R2010/102 R2010/132 R2010/151 R2010/158 R2010/163 R2010/166 R2010/183 R2010/186 Celkem

Odběratel Hai Bus Hana Hai Eure Sodex Bar Erko Velko Panoch

Hodnota faktury (Kč) 637 1548 3439 499 5280 1236 160 4114 319920 5937,5 342770,5

Uhrazeno (Kč)

Dlužná částka (Kč)

0 0 0 0 0 0 0 0 286479,5 0 286479,5

637 1548 3439 499 5280 1236 160 4114 33440,5 5937,5 56291


Dle jednotlivých fakturovaných položek je opět velký počet neuhrazených faktur ze servisu kávovarů. Tento problém by měl být do budoucna odstraněn, protože některé opravy jsou časově náročné. Navíc má podnikatelský subjekt specifické místo na trhu v oblasti oprav a servisu kávovarů, kdy se na ni obrací zákazníci ze všech koutů České republiky, proto je důležité platby za poskytnuté služby lépe kontrolovat. Pro názornost jsou pohledávky opět zobrazeny v grafu. V roce 2010 částky jednotlivých neuhrazených faktur nepřesáhly částku 6.000 Kč, pokud pomineme jednu extrémní veličinu, což je nedoplatek od společnosti Velko v hodnotě 33.440,50 Kč. Z celkového počtu deseti neuhrazených faktur, byla pouze jedna částečně uhrazena. Jedná se o FV R2010/183. Vzhledem k tak nízkým fakturovaným částkám, je zřejmé, že odběratelé neprovedli ani částečnou úhradu svých závazků.


51




7000

Hai

6000

Bus

5000

Hana

4000

Eure

3000

Sodex

2000

Bar Erko

1000

Panoch

0 Odběratelé


Společnost REGA BRNO prováděla upomínání nejdříve telefonicky. Většina odběratelů obratem splatila svůj dluh bankovním převodem. Firma Bus několikrát v hovoru přislíbila okamžité uhrazení dlužné částky. Stalo se tak až po zaslání 2. upomínky, tzv. pokus o smír. V současné době jsou všechny závazky roku 2010 uhrazeny. Jak vyplývá z každoroční analýzy pohledávek, mezi nejčastější dlužníky se řadí dva odběratelé – Eure a Hai. Eure je velký partner podniku, tudíž má výhody v prodloužené splatnosti faktur. Protože se jedná o dlouhodobého a stálého odběratele, řízení pohledávek vůči této společnosti je specifické. REGA se uchýlila k telefonické domluvě, která již několik let ne zcela efektivně funguje. Problémy nastaly ve spolupráce s firmou Hai. Dlouhodobě má podnik potíže s úhradami, jak již naznačuje každoroční seznam dlužníků podniku. Hai nereagovalo na žádnou formu upomínek, tudíž jednatel byl nucen přistoupit k vymáhání pomocí agentury PROFI-CZ spol. s r.o. REGA zaslala dlužníkovi doporučený dopis s informací o postoupení pohledávek vymáhací agentuře. Obratem společnost obdržela všechny dlužné platby na běžný účet. Vymáhání tedy nakonec nebylo zahájeno.

4.6 Pohledávky v souvislosti s finanční analýzou Zajímavý pohled na pohledávky může poskytnout také finanční analýza. Finanční analýza bude provedena pro tři roky po sobě, tzn. pro rok 2008, 2009 a 2010. V porovnání tří po sobě jdoucích účetních roků je možné zjistit, jakým směrem se ubírá ekonomická situace podniku. Meziroční srovnání je důležité zejména z hlediska plánování. Na základě vypočtených hodnot může podnikatelský subjekt podniknout určité kroky, které by pomohli zefektivnit činnost podniku a udržet jeho konkurenceschopnost.

52

Analytická část

Finanční analýza bude orientována pouze na takové ukazatele, které zahrnují položku aktiv a jejichž součástí jsou pohledávky. Primární data vstupující do finanční analýzy byly zjištěny na základě účetní závěrky daného účetního období. Data byla vyčtena z příloh, které ze zákona musí společnost přikládat k daňovému přiznání z příjmu právnických osob. Těmito přílohami jsou rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Dalším pomocným výkazem pro výpočty byl přehled o finančních tocích neboli cash flow. Daňové přiznání pro firmu každý rok sestavuje daňový poradce k rozvahovému dni, což je 31. 12. daného roku. Vzhledem k tomu, že přiznání za společnost REGA BRNO, spol. s r.o. překládá finančnímu úřadu finanční poradce, je lhůta pro jeho podání stanovena až na 1.7. roku následujícího. Jednatel společnosti požaduje, aby účetní uzávěrka byla provedena co nejdříve. 4.6.1

Pohledávky a finanční analýza v roce 2008

Společnost v tomto roce vykázala v rozvaze následující hodnoty: Tab. 6


Hodnota v tisících Kč AKTIVA Aktiva celkem Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky PASIVA Vlastní kapitál Cizí zdroje Krátkodobé závazky

5170 5014 1985 2528 2428 2705 2705


Z výše uvedených hodnot vyplývá, že většina z celkového objemu aktiv patří do aktiv oběžných. Další důležitou položkou je hodnota pohledávek. Celková výše pohledávek v podniku za rok 2008 činí zhruba polovinu (přesněji téměř 49%) celkových aktiv. Z tohoto důvodu je nutné, aby řízení pohledávek v podniku bylo co nejefektivnější, neboť má podnikatelský subjekt obrovské množství finančních prostředků vázáno právě v pohledávkách. Naopak v případě pasiv je zřejmé, že veškeré cizí zdroje zahrnují pouze krátkodobé závazky. Tyto závazky vznikly především z obchodních vztahů. Podíl krátkodobých závazků na celkovém objemu pasiv činí 52%. Na základě výkazu zisku a ztráty byla zjištěna hodnota tržeb v celkové výši 17.998.000 Kč. Tržby byly získány z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb. Pro porovnání hodnota nákladů vynaložených na prodané zboží činila 12.498.000 Kč. V roce 2008 bylo dosaženo kladného hospodářského výsledku – zisku ve výši 42.000 Kč. Zisk byl použit na uhrazení ztráty z minulých let.

Analytická část

53

Zde uvádím pouze vybrané hodnoty finanční analýzy pro rok 2008: 5014  1,85 Běžná likvidita  2705

Průměrná hodnota ukazatele běžné likvidity se má dle teoretických poznatků pohybovat v rozmezí 1,6 – 2,5. Oběžná aktiva společnosti REGA BRNO pokrývají krátkodobé závazky 1,85krát, tzn. 1,85krát je podnik schopen uspokojit své věřitele při proměně oběžných aktiv na hotovost.

5014  1985  1,12 2705 Pohotová likvidita 

Společnost REGA uplatňuje spíše konzervativnější strategii v oblasti pohotové likvidity. Hodnota 1,12 říká, kolikrát jsou krátkodobé závazky kryty pouze finančním majetkem. Hodnota oběžných aktiv je očištěna o zásoby, které negenerují zisk, pokud je podnik neprodá.

Pracovní kapitál  2258  2705  447 Záporná hodnota pracovního kapitálu je dosti kritická. Obecně čím vyšší je pracovní kapitál, tím lepší. Jeho výše závisí na velikosti podniku. REGA BRNO se řadí k malým podnikům, nicméně záporný pracovní kapitál je nepřípustný.

2258  45,79 17998 Doba splatnosti pohledávek  365 Podnik zinkasuje své pohledávky přibližně za 46 dní. Jinak řečeno, po dobu 46 dní společnost poskytuje svým odběratelům bezúročnou půjčku. Doba inkasa pohledávek by v optimálním případě měla být co nejnižší. REGA poskytuje na vydaných fakturách splatnost 10 dní, ale doba inkasa činí téměř 46 dní, čehož vyplývá, že odběratelé často platí své závazky se zpožděním.

17998  3,48 Obrat aktiv  5170

Obrat aktiv ukazuje, jak jsou efektivně využívána aktiva. Vypočtená hodnota uvádí, že se aktiva otočí zhruba 3,5krát.

54

Analytická část

42  0,0081 Rentabilita aktiv  5170

Rentabilita aktiv uvádí, jaká je produkční síla společnosti. Vypočtené číslo je velmi nízké, to znamená, že výnosnost aktiv je zanedbatelná. Výše zisku je v porovnání s investovanými aktivy více jak stokrát menší.

2705  0,52 Ukazatel věřitelského rizika  5170

Věřitelské riziko činí 52%. To znamená, že zadluženost podniku je poměrně vysoká a pro věřitele či investory tato podnikatelský subjekt není příliš atraktivní.

2428  0,47 Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv  5170

47% firemních aktiv je financováno kapitálem akcionářů. 4.6.2


V rozvaze za rok 2009 bylo uvedeno následující (viz tabulka): Tab. 7



5079 5059 2264 2706 2211 2868 2202


Hodnoty jednotlivých položek v tabulce bilance jsou velmi podobné minulému roku. Výrazné rozdíly byly ve výsledovce, kdy celkové tržby činily pouze 6.710.000 Kč, což je více jak 2,5krát méně než v roce 2008. Zde je vidět jasný dopad ekonomické krize, která se projevila u menších podniků s několikaměsíčním zpožděním. Z ekonomické recese také vyplývá záporný výsledek hospodaření. Celková ztráta za rok 2009 činila 217.000 Kč.

Analytická část

55

5059  2,30 Běžná likvidita  2202

Hodnota ukazatele běžné likvidity se od loňského roku zvýšila. Svědčí to o přecházení na konzervativnější firemní strategii. Hodnota 2,3 je na horní hranici doporučovaného průměru.


U pohotové likvidity zůstala strategie podniku zachována na konzervativnějším způsobu financování. Výsledné číslo opět mírně narostlo, tudíž se předpokládá, že preferovaná strategie bude do budoucna zachována.

Pracovní kapitál  2706  2202  504 Pracovní kapitál se oproti minulému roku dostal do kladných čísel. Je možné rozlišovat dva úhly pohledu – hledisko manažerské a hledisko vlastníka firmy. Manažer požaduje pro udržení veškerých činností co největší pracovní kapitál, naopak vlastník chce pracovní kapitál minimalizovat.

2706  147,20 6710 Doba splatnosti pohledávek  365 Rychlost inkasa pohledávek se v roce 2009 velmi prodloužila – více než 3x. Tento jev bych přikládala ekonomické krizi, která dopadla na menší podniky. Odběratelé nebyli schopni splatit svoje závazky v požadované lhůtě. Společnost REGA měla vázány vysoké finanční prostředky v pohledávkách, které nemohla investovat jinde na trhu.

6710  1,32 Obrat aktiv  5079

Výrazně se od roku 2008 snížil obrat aktiv, z 3,48 na 1,32. Minimální doporučená hodnota 1 je splněna, avšak tento pokles není do budoucna žádaný.

56

Analytická část

 217  0,043 Rentabilita aktiv  5079

Z investovaného kapitálu nebyl generován zisk, tudíž můžeme hovořit o záporné rentabilitě aktiv. Rentabilita je klíčová z hlediska hodnocení podniku. Dlouhodobě jen tento stav neudržitelný.


O 4% se zvýšila i zadluženost. Tento jev souvisí s pozdě uhrazenými pohledávkami od odběratelů, tudíž společnost nemohla včas hradit svoje závazky vůči dodavatelům.

2211  0, 44 Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv  5079

44% z celkových aktiv je financována vlastním kapitálem. 4.6.3


Účetní závěrka za rok 2010 obsahovala rozvahu v tomto znění: Tab. 8



4963 4950 2162 2525 2261 2702 2066


V souvislosti s ekonomickou krizí, proběhla změna v personálním útvaru společnosti. V současné době má podnik pouze jednoho stálého zaměstnance (zároveň jednatele), který vykonává téměř veškeré činnosti ve firmě. Vzhledem k jeho fyzickým možnostem není možné dosahovat tržeb z roku 2008, kdy byli ve společnosti zaměstnáni tři pracovníci. Celková hodnota tržeb činí přesně 6.223.000 Kč. Vynaložené náklady na prodané zboží dosáhly sumy v hodnotě

Analytická část

57

4.063.000 Kč. Podnik v roce 2010 dosáhl kladného hospodářského výsledku v podobě 30 tisíc Kč. Výsledek hospodaření hovoří ve prospěch zlepšení ekonomické situace v podniku, protože byl schopen generovat zisk a dostat se tak ze záporných hodnot z minulého roku.

4950  2,40 Běžná likvidita  2066

Jak již naznačil vývoj z let minulých, v roce 2010 se strategie stala ještě konzervativnější, i když se pořád pohybuje v rozmezí průměru, tj. do hodnoty 2,5.


Pohotová likvidita se vyvíjí podobně jako běžná likvidita. Velikost ukazatele uvádí, že převládá konzervativní strategie. Do budoucna se dají očekávat velmi podobné hodnoty.

Pracovní kapitál  2525  2066  459 Velikost pracovního kapitálu se v roce 2010 snížila. Tento pokles přikládám faktu, že se snížil personální stav ve firmě. Dalším faktorem pro pokles pracovního kapitálu je nabytí většinového podílu panem Ing. Potůčkem, který se stal manažerem a vlastníkem společnosti zároveň. Rozpor mezi hlediskem manažerským a vlastnickým zanikl a velikost pracovního kapitálu se optimalizovala.

2525  148,10 6223 Doba splatnosti pohledávek  365 Negativní trend pokračuje v době splatnosti pohledávek. Opět došlo k mírnému nárůstu v době inkasa, a to na 148 dní. Z dlouhodobého pohledu je nutné zavést opatření, která dobu inkasa výrazně sníží. Finance získané ze včasně hrazených pohledávek pak podnik může investovat. Investice firmě přinese zisk v podobě připsaného úroku.

58

Analytická část

6223  1,25 Obrat aktiv  4963

Aktiva by mohla být využívána více. Obrátila se pouze 1,25krát za rok. Větší obrat si podnik zajistí vyššími tržbami z prodeje svých výrobků a služeb.

30  0,0060 Rentabilita aktiv  4963

Rentabilita aktiv se v porovnání s minulým rokem velmi zlepšila, avšak stále nedosahuje požadovaných hodnot. Zisk je základním podmětem k provozování podnikatelské činnosti. Aby společnost obstála v konkurenčním prostředí, je potřeba dosahovat vyšších zisků. Z toho plyne i zvýšení rentability aktiv.


Věřitelské riziko se v průběhu let pohybuje mírně nad 50%. Cílem společnosti by mělo být jeho snížení na minimum, aby byl podnik pro investory atraktivnější.

2261  0, 46 Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv  4963

Kapitálem akcionářů je financováno asi 46% aktiv.


59

5 Diskuze, doporučení a návrhy řešení V části diskuze bude zhodnoceno, jakým způsobem jsou pohledávky ve společnosti řízeny a dále budou navržena vhodná doporučení a opatření, která by podnik měl zavést, aby došlo k optimalizaci řízení pohledávek. Podnik se snaží pomocí preventivních opatření zjistit, s jakým odběratelem má možnost spolupráce. Prevence probíhá zejména u velkých zakázek, kde neuhrazení pohledávky by mohlo mít za následek narušení finanční stability podniku. Problém nastává v případě menších obchodních partnerů, kteří často nebývají společností nijak prověřováni. Přímým důkazem je analýza pohledávek v jednotlivých letech, kdy se setkáváme s velkým počtem neuhrazených faktur na nižší částky. Společnost REGA BRNO má výsadní postavení na trhu v oblasti servisu kávovarů švýcarské značky Solis. Za tyto opravy však často nebývá zaplaceno, a proto je potřeba zavést kontrolní mechanismy. Problém není v nesolventnosti odběratele, ale v častém opomínání na tak „zanedbatelné“ částky. V této části práce je uveden návrh konkrétního postupu, jakým způsobem by měl podnik neuhrazené pohledávky řešit. Doporučuji, aby si podnikatelský subjekt rozdělil neuhrazené pohledávky na dvě skupiny následovně:  podle výše neuhrazené částky – do 10 tisíc a nad 10 tisíc. Jak je uvedeno v kapitole Neuhrazené pohledávky v roce 2009, největší problém je s pohledávkami na nižší částky, na které společnost často zapomíná. V celkovém součtu menších dlužných částek se však podnik dostává do řádu i stovek tisíc korun.  podle odběratele – zda se jedná o dlouhodobého obchodního partnera či nikoliv. Toto dělení bych doporučovala zavést z důvodu odběratelských vztahů. Pokud by se jednalo o dlouhodobého a stálého odběratele, není vhodné mu hrozit například soudním vymáháním apod., protože by o něj mohl podnikatelský subjekt do budoucna přijít. Většinou totiž REGA předpokládá, že danému odběrateli bude dodávat i nadále své zboží a služby. Jedenkrát v měsíci (vždy k poslednímu datu v měsíci) vytiskne pracovnice ekonomického oddělení z účetního softwaru Waria přehled pohledávek po splatnosti a předá tento seznam asistentce jednatele. Ta následně vyhledá kontakty na příslušné dlužníky a informuje je o tom, že podnik eviduje pohledávku po splatnosti. Tento postup byl ve firmě víceméně podobný, ale tato činnost neprobíhala ve společnosti pravidelně. Navíc není v silách ředitele společnosti, aby řešil všechny činnosti probíhající ve firmě. Do výše uvedeného postupu bych doporučovala zavést inovaci v podobě elektronické komunikace. Asistentka by telefonicky protistraně oznámila, že jí dané informace o platbě posílá v elektronické zprávě, na kterou žádá odpověď se souhlasem. Myslím si, že z hlediska důkazního materiálu je e-mail prokazatelnější než pouhý telefonát, který se dá (např. před soudem) zamlčet nebo zpochybnit. Pokud by ani po telefonickém či písemném kontaktu nedošlo k úhradě faktury, pomocná účetní

60


v softwaru vystaví 1. upomínku. Pokud ani tehdy nedojde k úhradě dluhu, dojde k zaslání 2. upomínky – pokusu o smír. Doporučuji všechny upomínky posílat doporučeně. Dalším důležitým krokem pro optimalizaci řízení pohledávek je jejich postoupení k vymáhání, pokud je podnikatelský subjekt není schopen vymoci sám na své náklady. Pokud se jedná o malé fakturované částky, navrhuji pohledávky předat právníkům, kteří mají lepší donucovací prostředky v podobě penále, které dlužníkovi naskakuje za každý den prodlení. S těmito pohledávkami bych navrhovala obrátit se na advokátní kancelář Kestlová&Rotterová, která sídlí na Bratislavské ulici v Brně. Nabízí velmi zajímavý systém umožňující efektivní a finančně nenáročné vedení soudního či rozhodčího řízení bez nutnosti investice vysokých částek za právní služby. Odměna za právní služby je v těchto případech odvislá od výsledku věci a je z velké části hrazena z peněz vymožených od dlužníka nad rámec vymáhané jistiny. To znamená, že REGA BRNO nemusí za služby advokáta platit žádné poplatky, protože odměna mu plyne přímo od dlužníka. Advokát podniku pouze přepošle vymoženou částku – přesnou výši dluhu. Tímto krokem by podnik snížil náklady, neboť do dnešního dne neuhrazené pohledávky podnikatelský subjekt předával k řešení vymáhací agentuře, která žádá za své služby vyšší finanční odměnu Celý tento navržený systém by měla asistentka zaznamenávat přehledně například do tabulky v Microsoft Excel. Ke každé neuhrazené faktuře napíše data upomínání plus přislíbený termín platby. Je velmi obtížné určit, jak dlouhé by měly být intervaly mezi jednotlivými kroky upomínání. Dle mého názoru bych doporučovala zhruba týdenní interval a poté se uchýlila k následnému kroku vymáhání. Nyní společnost čeká až 14 dní než se uchýlí k dalšímu upomínání, což zbytečně prodlužuje dobu inkasa pohledávek. Dále bych společnosti navrhla, aby lépe využívala služeb účetního softwaru. Efektivnější využívání softwaru souvisí jak s upomínkami, tak s evidencí pohledávek. Dlouhodobě neuhrazené pohledávky nejsou analyticky rozděleny na samostatné účty. Dluh se po účetní uzávěrce vždy přenese do dalšího období a takto jsou převáděny několikaleté dluhy do dalších let. Doporučuji, aby podnikatelský subjekt vždy ke 31. 12. přeúčtoval neuhrazené pohledávky na jiný analytický účet s názvem Dlouhodobé pohledávky. Tento postup se mi jeví jako nejvhodnější a nejpřehlednější. Ke zvýšení efektivity by mohlo pomoci i odepisování pohledávek. V průběhu let nedošlo ani k jedinému odpisu pohledávky. Vzhledem k tomu, že byla jejich hodnota účtována do výnosů, ale částky nebyly uhrazeny a ani se jejich úhrada neočekává, je nutné provést odpis, kterým dluh podnikatelský subjekt zpět zúčtuje do nákladů. Pokud by se tak nestalo, docházelo by ke zkreslení věrného obrazu o finanční situaci podniku. Často však bývá problém dokázat, že pohledávka je prokazatelně nedobytná. Pro neuhrazené pohledávky, které jsou fakturovány stálým odběratelům nebo je částka faktury vysoká (v řádech desítek až stovek tisíc), bych doporučila zavést systém slev. Zavedením skonta neboli slevy za dřívější platbu, by společnost získala svoje finanční prostředky mnohem dříve a mohla by je investovat


61

dál. V současné době existuje spíše opačný systém. REGA poskytuje velkým obchodním partnerům delší dobu splatnosti, tudíž má mnoho prostředků vázáno v pohledávkách. Dalším možným řešením je zavedení zálohových faktur. Dodavatelé společnosti často požadují při dodání složit zálohu, v obchodním prostředí je to standardně používaný způsob inkasa. Tento systém jednatel částečně implementoval do praxe, avšak jedná se spíše o výjimky. Je třeba zvolit přiměřenou hranici, od které bude požadována platba zálohy. Jako vhodnou hranici bych zvolila hodnotu 50 tisíc Kč a odběratel by musel složit zálohu ve výší 70% z fakturované částky. Tímto způsobem se dá zvýšit okamžité cash flow podniku. Dalším způsobem, jak dostat řádně a včas zaplaceno, je postoupit pohledávky faktoringové společnosti. Podstatou faktoringu je odkup krátkodobých pohledávek do lhůty splatnosti. Tímto způsobem by podnik zrychlil cash flow, zvýšil svoji aktuální nákupní sílu a s tím související konkurenceschopnost. Faktoringová společnost uhradí hodnotu pohledávky na účet podniku bez ohledu na zaplacení pohledávky. Implementování toho prvku do oblasti řízení pohledávek s sebou nese určité náklady. Náklady se dělí na dvě položky – úrokovou sazbu a faktoringový poplatek. Úroková sazba se pohybuje v rozmezí jako kontokorentní úvěry (zhruba 10 – 19%) a faktoringový poplatek je zhruba 1,5% z nominální hodnoty pohledávky. Společnost REGA BRNO, spol. s r.o. má od Komerční banky poskytnuty dva podnikatelské úvěry. Jeden na částku 130.000 Kč a druhý ve výši půl milionu korun. Při sečtení měsíčních úroků z obou úvěrů dostáváme částku okolo sedmi až osmi tisíc korun. Tyto náklady jsou fixní a podnikatelský subjekt je každý měsíc musí pokrýt. Pokud by se podniku podařilo v nejbližší době vymoci staré dlužné pohledávky podle výše navrženého systému, mohla by část úvěru umořit a tím by klesly celkové splátky úroků z úvěrů.

62

Závěr

6 Závěr Řešení neuhrazených pohledávek je velmi náročné především z organizačního, časového i finančního hlediska. Z tohoto důvodu je velmi důležité zaměřit pozornost podnikatelského subjektu na řízení pohledávek. Stěžejním bodem jsou oblasti prevence a zajištění, které bývají často podceňovány. Pro ulehčení práce a rychlejší zpracování dat je v dnešní době nezbytný počítač a jeho programové vybavení. Cílem této bakalářské práce bylo navrhnout vhodná doporučení pro efektivnější řízení pohledávek ve vybrané společnosti. Se správným řízením také souvisí snížení počtu neuhrazených faktur. Optimální doporučení se opírá o teoretická fakta, která jsou uvedena v literární rešerši. Dále zde nalezneme definice vzniku a zániku pohledávek, jejich řízení a následné vymáhání. Analytická část je zaměřena na obchodní společnost REGA BRNO, spol. s r.o. Hlavní činností vybraného podniku jsou zejména projektové práce technologického vybavení v oblasti gastronomie a prodej a servis kávovarů švýcarské značky Solis. Pohledávky byly analyzovány ve třech po sobě následujících letech, jedná se o rok 2008, 2009 a 2010. V tomto období postihla podnikatelský subjekt ekonomická krize, což dokládají data pořízená z vnitropodnikového matriálu. Praktická část je zakončena zkrácenou finanční analýzou se zaměřením na pohledávky, potažmo aktiva podniku. Důležitou kapitolou je diskuze, ve které je zhodnoceno, jakým způsobem probíhá řízení pohledávek v konkrétní společnosti. Dále jsou zde uvedeny návrhy a doporučení, které by v praxi mohly firmě snížit objem neuhrazených pohledávek a celkově zkvalitnit jejich řízení. Věřím, že tato práce může posloužit nejen společnosti REGA BRNO, ale také dalším podnikatelským subjektům, které mají problémy v oblasti řízení a vymáhání pohledávek.

Literatura

63

7 Literatura Literární zdroje 1) BAŘINOVÁ, D. – VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky - právně - daňově - účetně. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2007. 136 s. ISBN 978-80-247-1816-3.2. 2) BREALEY, R. – MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. 4. kyd. Praha: East Publiching, 1999. 971 s. ISBN 80-85605-24-4. 3) DRBOHLAV, J. – POHL, T. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 219 s. ISBN 80-7357-162-5.3. 4) KISLINGEROVÁ, E. A KOL. Manažerské finance. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 745 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0.4. 5) KRÁČALÍKOVÁ, G. Zajištění a vymáhání pohledávek v rámci konkurzního řízení kapitálových společností v právních, daňových a účetních souvislostech. 1. vyd. Praha, 2004. 120 s. ISBN 80-86324-37-0. 6) MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha : Alfa Publishing, 2006. 184 s. ISBN 80-86851-50-8. 7) PILÁTOVÁ, J. – RICHTER, J. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi : praktická řešení a vzory : daňová a účetní problematika : vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009. 111 s. ISBN 978-80-7263-534-4.5. 8) VALACH, J. Finanční řízení podniku. Praha: Ekopress, 2001. 324 s. ISBN 80-86119-21-1.6. 9) VOZŇÁKOVÁ, I. Efektivní řízení pohledávek. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 122 s. Finance. ISBN 80-247-0770-5. 10) ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I.. 1. vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 105 s. ISBN 80-7157-339-6. 11) ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku II.. 1. vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1999. 88 s. ISBN 80-7157-369-8.

64

Literatura

Elektronické zdroje 1) Pohledávky [online]. 2009 [cit. 2010-12-06]. Vznik pohledávky. Dostupné z WWW: . 2) BusinessInfo [online]. 3.8.2009 [cit. 2010-12-06]. Pohledávky - zánik a postup při vymáhání pohledávek. Dostupné z WWW: . 3) Coface [online]. 2007 [cit. 2010-12-06]. Pojištění pohledávek. Dostupné z WWW: . 4) Podnikatel.cz [online]. 2007-2011 [cit. 2011-01-24]. Jak na pojištění pohledávek. Dostupné z WWW: . 5)

Az-data [online]. 11.3.2010 [cit. 2010-12-06]. Opravné položky k pohledávkám. Dostupné z WWW: .

6) Businesscenter [online]. 1998-2010 [cit. 2010-12-06]. Daňové odpisy. Dostupné z WWW: . 7) Obchodní rejstřík firem [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. REGA BRNO, spol. s r.o. Dostupné z WWW: .

Přílohy

65

8 Přílohy Příloha 1 – Ukázka elektronické zprávy zaslané odběrateli Dobrý den paní Nováková, na základě naší telefonické domluvy posílám informace ohledně pohledávky po splatnosti. Faktura číslo: Hodnota faktury: Dlužná částka: Datum splatnosti: Dlužnou částku uhraďte do 7 dní, tj. nejpozději ………… na bankovní účet číslo: 19-12345678/0100. V případě neuhrazení dluhu bude pohledávka postoupena k vymáhání právnímu zástupci. Obratem prosím potvrďte přijetí této zprávy. Děkuji. S pozdravem, Ing. Vladimír Potůček jednatel společnosti

66

Přílohy

Příloha 2 – Vzor upomínky Vážený odběrateli, dovolujeme si připomenout, že jste dosud neuhradil naši fakturu č. R2010/100 ze dne ……. splatnou dne .......... na částku: Kč. Věříme, že se tak stalo nedopatřením a dlužná částka bude uhrazena do 7 dnů od doručení této upomínky.

S pozdravem

…………………………………………. Ing. Vladimír Potůček jednatel společnosti

Optimalizace řízení pohledávek obchodní společnosti REGA BRNO, spol. s r.o

Recommend Documents