Optimalizace investičního controllingu webových projektů

Optimalizace investičního controllingu webových projektů Jan Tyrychtr, Ivana Švarcová Katedra informačních technologií Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita, [email protected], [email protected] Abstrakt: Cílem příspěvku je optimalizace procesu plánování investic do webových projektů. V teoretické části byla provedena syntéza informací autorů jako Bozem (1987), Seicht (1992), Gunasekaran (2001, 2006), Eschenbach (2004), Azadeh (2009) a další. Popsány jsou hodnotící metody investic zaměřených na neziskové webové projekty. Ve 3. části je navržena inovace procesu investičního controllingu s vlastní realizací webových projektů využívající databázový systém. Akcentovány jsou aktivity, které je možné do investičního rozpočtu zahrnout. Jedná se o aktivity testování účinnosti celé webové aplikace a simulace provozu databázového systému. Efekt zahrnutí těchto aktivit do investičního rozpočtu je demonstrován v případové studii. Klíčová slova: Investice, controlling, investiční controlling, management, řízení IT projektů, webová aplikace. Abstract: The aim is to optimise the process of planning investment in web projects.. Synthesis of information by authors as Bozem (1987), Seicht (1992), Gunasekaran (2001, 2006), Eschenbach (2004), Azadeh (2009) and others was carried out in me literature review. The methods for evaluating investments to non-commercial web projects are described. Process innovation of investment controlling with own realization of web projects using database system is proposed in the third part of this paper. Activities, which are can to be included in the investment budget, are accented. These activities are testing the effectiveness of the entire web application and traffic simulation database system. Effect of including those activities into the investment budget is demonstrated in the case study. Keywords: Investment, controlling, investment controlling, management, IT project management, web application.

1. Úvod V současnosti již většina podniků neinvestuje pouze do investičních statků, jako jsou budovy, stroje, zařízení a podobně, ale také do informačních technologií (IT) popřípadě do informačních systémů (IS). Tyto investice do IS/IT jsou pořizovány především z důvodu lepší efektivity podnikových procesů. A to i za předpokladu, že tato efektivita není objektivně prokázána. Problémem investic do IS/IT je, že sledování výnosu takové investice je velmi obtížné. Pokud je cílem investice optimalizace podnikových procesů, měly by tyto procesy být sledovány, zdali dochází k očekávaným přínosům. Ne vždy je cílem investice do IS/IT výnos, velmi často se jedná o investice, které mají pouze přinášet užitek (například v podobě lepší komunikace se zaměstnanci, nebo informační charakter pro podporu rozhodování a podobně.) Dalším typem investice je zavádění webových aplikací pro podnik (jako

26

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011

Jan Tyrychtr, Ivana Švarcová

součást IS, samostatný webový portál nebo podnikové webové stránky). V případě nekomerčního subjektu je při rozhodování o investici do webových projektů nutné především sledovat jejich nákladovou složku (například nelze realizovat výnos na základě komerční reklamy umístěné na webových stránkách).

2. Teorie Každý podnik musí řešit problematiku investiční činnosti, tak aby si zajistil dlouhodobou prosperitu. Pojem investice v makroekonomickém pojetí představuje „Aktiva, která nejsou určena pro bezprostřední spotřebu, ale jsou určena pro užití ve výrobě spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků“ (Synek, 2007). Investice lze chápat (Scholleová, 2009): v užším pojetí jako majetek, který není určen ke spotřebě, ale je učen k tvorbě dalšího majetku, a ten podnik pak prodává na trhu; nebo v širším pojetí jako v současnosti obětované prostředky na pořízení majetku, který bude dlouhodobě pomáhat podniku přinášet vyšší užitky a v důsledku umožní získat i vyšší finanční efekty. Seicht (1992) uvádí následující možnosti pro rozhodování o investicích: volba mezi investicí a neinvesticí; volba mezi okamžitou investicí a pozdější investicí; volba mezi různými investičními záměry; volba mezi různými objekty investic pro stejný investiční záměr; další provoz nebo likvidace. Podněty k investicím mohou vyplývat jak z vnitřku podniku (např. ze strategického plánování), tak z vnějšku (např. prostřednictvím poradců, nebo z vývoje na odbytových trzích, či vývoje technologie) (Eschenbach, 2004).

2.1 Řízení IT projektů „Projektové řízení je aplikace znalostí, dovedností, nástrojů a technik při realizaci projektových aktivit za účelem dosažení požadavků projektu“ (Schwalbe, 2010). Organizace investují značné prostředky do IT ve snaze přeměnit podnikové procesy a zvýšit produktivitu, popřípadě ziskovost. V mnoha organizacích podporují projektoví manažeři zavádění novějších obchodní strategie řízení portfolia projektů (Schwalbe, 2010). Řízení portfolia se zaměřuje na dosahování strategických cílů. Projektové řízení se zaměřuje na cíle taktické. Řízení IT projektů zahrnuje podle Schwalbe (2010) integrované řízení projektu, řízení rozsahu projektu, řízení času projektu, řízení nákladů projektu, řízení kvality projektu, řízení lidských zdrojů v projektu, řízení komunikace v projektu, řízení rizik v projektu, řízení obstarávání v projektu.


27

Optimalizace investičního controllingu webových projektů

IMPLEMENTIT

SELECTIT Výběr IT projektu - Přínos - Riziko - Náklady PROJECTIT

Strategická implementace IT a monitoring - Aplikace - Nedostatky - Hodnocení

EVALUATEIT

Legenda: Proces Informační tok

Hodnocení výkonnosti IT - Výkon - Poučení - Nápravná opatření

Fáze řízení

Obr. 1. Životní cyklus řízení IT projektů (podle Stewart, 2008). Stewartem (2008) publikovaný model ProjectIT je právě vhodný pro transformaci a dosažení žádoucích cílů, nákladů a požadavků na kvalitu (obrázek č. 1). ProjectIT a související moduly pro výběr IT projektů (SelectIT), strategická implementace IT (ImplementIT) a hodnocení výkonu IT (EvaluateIT) je jeden z prvních komplexních přístupů k systematickému a soustavnému řízení IT projektů (Stewart, 2008). Takový rámec zmírňuje rizika a poměr mezi náklady a přínosy IT projektu. Důležitou podporou řízení IT projektů je informační systém. Liu (2008) uvádí, že informační systém řízení by měl brát v úvahu výsledky a implementovat společný postup pro vývoj systému podle vybraných norem. Takovýto krok povede ke zlepšení výkonnosti projektu organizace prostřednictvím kontrol podle normalizace a pravděpodobně také ke zlepšení spolupráce na známých aktivitách (Liu, et al., 2008).

2.2 Investiční controlling Controlling investic je ústřední součástí podnikového plánování a podnikového řízení orientovaného na výsledek a funguje jako průvodce celým průběhem investic (Leibsch, 1987, cit. v Eschenbach, 2004). Controlling investic se dotýká jak plánování v dlouhodobém horizontu, tak krátkodobých operativních plánů (Scholleová, 2009). Podle Langeho (1988) je cílem controllingu investic podpora procesů řízení na všech hierarchických rovinách v oblasti investic (příprava nástrojů controllingu investic, zajišťování informací pro různé úrovně rozhodování, koordinace a kontrola). Důležitou fází procesu plánování je rozhodnutí o investici nebo neinvestici. Tato fáze vyžaduje, aby manažeři měli širší a hlubší znalosti o rozhodovacím kontextu, tak aby

28



bylo dosaženo minimalizace investičních rizik. Gautier a kol. (2009) doporučují u metodik managementu (nejen u investičního controllingu) vytvořit sdílení znalostí, tak aby byly zvažovány názory více odborníků, zajištěna podpora ad hoc komunikace mezi partnery a zlepšena integrace technologií. Obrázek č. 2 ukazuje podle Eschenbacha (2004) zjednodušené schéma průběhu plánování, hodnocení, realizace a kontroly investic. Controlling investic nemůže sloužit jen k samotnému plánování a vyhodnocování, ale musí být součástí tvorby metodiky a rámců hodnocení celého investičního procesu tak, aby probíhalo v souladu s podnikovými cíli (Scholleová, 2009). Aby mohl controlling splnit cíle podniku a tím též cíle controllingu v souvislosti s investicemi, je třeba odpovídajícím způsobem podpořit rozhodování, vytvořit směrnice a formovat postupy, vše v případě potřeby zdokonalovat a dohlížet na jejich dodržování. (Bozem, 1987). Důležitým úkolem controllingu investic při podpoře řízení podniku v rozhodování o investicích je vývoj systému plánování a kontroly a odpovídajícího informačního systému (Peemöller, 1993). Investiční záměr

Kritéria hodnocení

Omezující faktory

Popis investice

Shromáždění alternativ

Předběžná volba/výběr

Podrobná analýza

Ocenění Doporučení Rozhodnutí

Realizace, řízení, kontrola

Obr. 2. Schéma fází procesu plánování investic a rozhodování o investicích (Eschenbach, 2004). Dle Eschenbacha (2004) lze konstatovat, že kontrolní aktivity se mohou na jedné straně vztahovat na kontrolu provedení a na druhé straně na kontrolu výsledku. Do první oblasti přísluší kontrola výdajů, termínů a technickoorganizační koncepce. Kontrola výsledků obsahuje sledování a prověřování hospodárnosti a rentability, SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011

29


technického a organizačního výsledku a jiných cílů spojených s investicí (Eschenbach, 2004).

2.3 Investiční controlling IT projektů Podnikatelé měli a dokonce mají pocit, že peníze vynaložené na IT projekty (rozvoj, modernizaci a / nebo nákup aplikací a podpůrných systémů, nákup a zavádění technologií, začlenění samostatně běžící aplikace, operační systémy) se nevrátí, jejich investice do IT nepřinášejí žádný zisk, konkurenceschopnost podniku nezlepší (Erdos, et al., 2008). Důvodem je, že ve většině případů nejsou a nebyly investice analyzovány. Kvalita návrhů velkých IT projektů je často vnímána jako otázka ceny, funkčnosti a doby zpracování. Některé organizace mohou trvat na funkčních požadavcích a ceně, jiné pouze mohou klást důraz na kvalitu projektového týmu atp. (Vymětal, 2008). Tyto požadavky musí respektovat strategickou integraci a nehmotnou a nefinanční výkonnost IT projektů. Konceptuální model navržený Gunasekaranem (2001) klade důraz na hodnocení přínosů strategických, taktických, operativních, finančních a nehmotných metod hodnocení investic (obrázek č. 3). Tento model nabízí proveditelné, potenciálně efektivní metody k určení, zda investice do IT je životaschopná (Gunasekaran, et al., 2001). Existuje mnoho dalších obecných postupů a metod (např. CBA - Cost Benefit Analysis, VBM - Value Base Management, CPM - Corporate Performance Management), které je možné použít pro měření podnikové informatiky (Maryška, 2009). Výběr vhodné metody je vhodné posuzovat dle následujících hledisek (Nekvasil, 2008): vypovídací schopnost výstupů metody, nákladnost metody, časová náročnost metody, náročnost metody na exaktnost vstupů, srovnatelnost výstupů metody, nároky na organizační strukturu podniku, vhodnost metody ve vztahu k povaze investice. Vždy podle možností zachycení a přiřazení nákladů a užitku mohou být vymezeny různé skupiny metod hodnocení investic (Eschenbach, 2004). Scholleová (2009) uvádí metody pro hodnocení investic rozdělených do několika kategorií: metody nevýnosového charakteru, statické metody, dynamické metody a metody s nejistotou. Důležitou aktivitou investičního controllingu je právě výběr vhodné metody pro hodnocení investic. Některé nedostatky metod hodnocení investic do IT uváděných v různých studiích (Doherty, et al., 2002; Gunasekaran, et al., 2006) odstraňuje Azadeh (2009) navrženým integrovaným rámcem. Integrovaný rámec je založený na integraci VAHP (Voting Analytical Hierarchy Process), Delphi, a DEA (Data Envelope Analysis - metoda odhadu produkční funkce založená na teorii lineárního programování) pro hodnocení investic IT. Delphi je navržen tak, aby umožňoval překonávat interpersonální problémy chování pracovních skupin (Azadeh, et al., 30



2009). VAHP slouží pro výběr dodavatele a DEA využívá lineárního programování k výpočtu účinnosti definovaných strategických podnikatelských jednotek (SBU) (Azadeh, et al., 2009).

2.3.1 Nákladové metody Nákladový controlling se zaměřuje na úspornost a účinnost v řízení nákladů a umožňuje podniku významně zvýšit konkurenceschopnost (Vereš, a další, 2009). Pro vzájemné porovnání dvou alternativních investic do webové aplikace je vhodné použít nákladové metody. Nákladové metody jsou velice dobrým nástrojem pro porovnání dvou investic se stejným výstupním efektem, a to zejména tam, kde je případný výnos obtížně určitelný (Scholleová, 2009). Ve fázi rozhodování o investici se stejným výstupním efektem je vhodné použít následující metody:

Metoda ročních průměrných nákladů Podstatou je porovnání ročních průměrných nákladů, které jsou definovány takto (Scholleová, 2009): R = N + k * IN, kde N - průměrné provozní náklady za období k - požadovaná výnosnost podniku IN - počáteční investiční náklad

Metoda vyrovnání investičních a provozních nákladů Metoda vyrovnání nákladů srovnává investiční projekty bez ohledu na časovou hodnotu peněz a jejich požadovanou výnosnost z hlediska výhodnosti v oblasti kumulovaných nákladů (Scholleová, 2009). Cílem metody je stanovit zlomovou dobu využívání, tj. dobu využívání, pro kterou přestává být lepší volba varianty z investičního hlediska méně náročná (Scholleová, 2009).

Metoda diskontovaných nákladů Metoda diskontovaných nákladů bere v úvahu časově různě rozloženou nákladovou náročnost i riziko reprezentované podnikovou diskontní mírou (Scholleová, 2009).

kde N - provozní náklady za období k - požadovaná výnosnost podniku IN - počáteční investiční náklad i - rok provozu investice n - doba životnosti


31


3. Optimalizace investičního controllingu webových projektů s vlastní realizací. V rámci controllingu investic do webových projektů je vhodné zachytit problematiku kontroly návrhu databáze jako jedno z kritérií hodnocení investic do IT. Databáze a databázové systémy jsou používány pro organizaci a manipulaci s daty ve většině organizací. Také většina webových aplikací využívá databázových systémů. Výsledky provedeného experimentu (Tyrychtr, a další, 2010) potvrdily, že doba odezvy webové aplikace je pozitivně asociována s počtem řádků v databázi. Tento faktor se bohužel projeví až po nějaké době provozu aplikace, kdy již většinou změna návrhu struktury databázového schématu bývá velmi obtížná. Případná ztráta výkonnosti vede k restrukturalizaci celé aplikace nebo databázového schématu. Důsledkem je pak ekonomická ztráta pro organizaci (Tyrychtr, a další, 2010). Hodnocení Kargem (2011) provedené studie ukazuje, že náklady na prevenci získali nejmenší pozornost, i přes jejich velký dopad na celkové náklady. Feng (2009) potvrzuje, že vnitřní kontrola kvality má ekonomicky významný vliv. Výsledky studie (Rothenberger, et al., 2010) prokázaly, že rozvoj kvality je klíčem k úspěšné a efektivní tvorbě software. Proto je vhodné do procesu plánování investic IT zahrnout volbu charakteristik jakosti IS a příslušných měr (například doba odezvy, propustnost systému, a další). Výběr vhodné metriky může v organizacích vycházet ze systému managementu jakosti IT (SMJ). Obrázek č. 3 ukazuje upravený proces plánování investic (původně podle Eschenbacha, 2004). Implementace SMJ má přímý vliv na podrobnou analýzu, jejíž stanovení se dále promítá v dalších fázích procesu plánování investice. Vhodné je zařadit metriky charakteristiky účinnosti, které v rozhodování o investici velmi často nejsou zohledněny a mohou tak významně ovlivnit celkový rozpočet investičního projektu. Volba metrik a z nich vyplívající aktivity je nutné konkrétně zahrnout do investičního rozpočtu a podrobně popsat v technickoekonomické studii proveditelnosti (feasibility study). Především testování účinnosti aplikace a simulace provozu databázového systému se projeví ve fázi ocenění investic.

32



Kritéria hodnocení

Investiční záměr

Omezující faktory

Popis investice

Systém management u jakosti IT

Shromáždění alternativ

Předběžná volba/výběr

Podrobná analýza

Volba metrik IS

Ocenění Doporučení Realizace, řízení, kontrola

Rozhodnutí

Obr. 3. Upravené schéma fází procesu plánování investic a rozhodování o investicích do IT. V tabulce č. 1 je uvedena část investičního rozpočtu projektu do webové aplikace. Důležitou aktivitou, kterou je možné do rozpočtu zahrnout je právě testování účinnosti celé webové aplikace a simulace provozu databázového systému. Náklady těchto aktivit se projeví v přímých nákladech. Jejich rozsah je dán velikostí a dobou života projektu, disponibilitou kvalifikovaných pracovníků, rozsahem databáze a množstvím dat. Tabulka 1. Investiční rozpočet - akcentace aktivit pro testování účinnosti aplikace. Testování

5 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

Testování funkčnosti Testování přívětivosti Testování použitelnosti Testování účinnosti Simulace Kontrola rychlosti databáze

68 480,00 Kč 2 Tester

Junior

8

4

hodina

32

70

4 480,00 Kč

2 Tester

Senior

8

2

hodina

16

100

3 200,00 Kč

2 Tester

Senior

8

3

hodina

24

100

4 800,00 Kč

2 Tester

Senior

8

7

hodina

56

100

11 200,00 Kč

Databázový Senior specialista

8

14

hodina

112

200

44 800,00 Kč

2

Nezahrnutí výše uvedených aktivit do procesu návrhu webového projektu se projeví ve fázi provozu aplikace. V tabulce č. 2 jsou zobrazeny aktivity, které bude nutné během celkové doby provozu aplikace provést operativně v případě, že aktivity testování SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011

33


účinnosti a simulace provozu databázového systému nebudou v investiční fázi provedeny. Důsledkem může být zvýšení provozních nákladů pro organizaci v rámci celkové doby provozu webové aplikace. Tabulka 2. Investiční rozpočet - Provozní náklady. B. 2

Údržba

B. 2.1 Aktualizace Oprava B. 2.2 programových modulů Optimalizace B. 2.3 databáze RestrukturaliB. 2.4 zace databáze

304 000,00 Kč 2

Programátor

Junior

8

30 hodina

240

90

43 200,00 Kč

2

Programátor

Junior

8

120 hodina

180

90

172 800,00 Kč

Senior

8

25 hodina

200

200

40 000,00 Kč

Senior

8

30 hodina

200

200

48 000,00 Kč

1 1

Databázový specialista Databázový specialista

Rozhodnutí o zahrnutí aktivit testování účinnosti a simulace provozu databázového systému je nutné provést na základě podrobné analýzy hodnocení investic. Důležité je pro stanovení hodnoty investice kvantifikovat především následující vstupní veličiny: počet období provozu webové aplikace (IT), podnikovou diskontní míru, přímé a provozní náklady a peněžní toky za jednotlivá období.

4. Vlastní aplikace investičního controllingu webového projektu V této části je demonstrováno zahrnutí aktivit "testování účinnosti" a "simulace provozu databázového systému" do investičního rozpočtu. Předpokladem hodnocení investic je, že se jedná o neziskové investice s obtížně měřitelnými přínosy. Aplikovány jsou nákladové metody pro posouzení vhodnosti konkrétní investice za vybraného předpokladu, že platí IN1>IN2 a N1
4.1 Identifikace investičního záměru Formulace problému Cílem projektu je vytvoření zpravodajského portálu s modelem redakčního systému. Jedná se o webovou aplikaci (www portál) s předpokládanou dobou provozu 10 let. Základní činností webové aplikace je publikování příspěvků (např. článků), jejich správa a zobrazení. Jednotlivé příspěvky budou ukládány do databáze s přibližnou četností 15 příspěvků /den.

Projekt - varianta č. 1 Doba realizace: 8 měsíců. Náklady na tvorbu aplikace: 225 590,00 Kč Provozní náklady za dobu životnosti aplikace: 2 422 800,00 Kč Tento projekt předpokládá tvorbu webové aplikace v 6 fázích - formulace požadavků, návrh aplikace, implementace, tvorba dokumentace, testování a finální spuštění.

34



Specifickou stránkou projektu je způsob návrhu aplikace. Pro návrh konceptuálního modelu bude použit ERA diagram, tak aby celým procesem návrhu databáze prostupovaly predikce přírůstků jednotlivých entit. Tato varianta klade důraz na testování rychlosti databáze a simulace provozu aplikace dle požadavku životnosti aplikace.

Projekt - varianta č. 2 Doba realizace: 8 měsíců. Náklady na tvorbu aplikace: 162 230,00 Kč Provozní náklady za dobu životnosti aplikace: 2 683 600,00 Kč Tento projekt předpokládá tvorbu webové aplikace v 6 fázích - formulace požadavků, návrh aplikace, implementace, tvorba dokumentace, testování a finální spuštění.

4.2 Analýza nákladů Zhodnocení dvou investičních variant je provedeno pomocí následujících metod: metoda průměrných ročních nákladů, metoda kumulovaných nákladů a metoda diskontovaných nákladů. Pro zobecnění a snazší porovnání je použita diskontní sazba 6% podle kategorie podniku stanovená Maříkem (1994). Kvantitativní výsledky zahrnuté v obou variantách projektů jsou zpracovány na základě výsledků řešení IGA ČZU v Praze č. 201111150007.

Metoda ročních průměrných nákladů R1 = R2 = Při k = 6%, potom:

2 447 233,80 Kč 2 704 232,20 Kč

Varianta č. 2 (R2) je z pohledu průměrných ročních nákladů náročnější, zvolena by podle této metody měla být varianta č. 1.

Metoda kumulovaných nákladů Máme-li variantu 1 s počátečními náklady IN1 a ročními provozními náklady N1 a variantu 2 s počátečními náklady IN2 a ročními provozními náklady N2 a platí, že: IN1 > IN2 a N1 < N2, potom celkové kumulované náklady KN za dobu n=10 let (životnosti aplikace) budou:

KN1 = IN1 + n * N1 = 2 830 030,00 Kč KN2 = IN2 + n * N2 = 3 027 470,00 Kč a doba n, kdy dojde k jejich vyrovnání KN1 = KN2, bude: n = (IN1 - IN2)/(N2-N1) = 2,43

V případě, že se webová aplikace bude využívat déle než 2 roky a 5 měsíců (přesně 2,43 let), měla by být zvolena varianta s vyššími vstupními náklady. Tabulka č. 3 Kumulované náklady v jednotlivém období.

počet let KN1 KN2

1 649510 612230

2 891790 880590


3 6 9 4 5 7 8 10 1134070 1376350 1618630 1860910 2103190 2345470 2587750 2830030 1148950 1417310 1685670 1954030 2222390 2490750 2759110 3027470 35


3500000

3000000

2500000

2000000 KN1 KN2

1500000

1000000

500000

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 1 Kumulované náklady Z grafu je patrné, že varianta č. 2 (KN2) je z pohledu kumulovaných nákladů náročnější, zvolena by podle této metody měla být varianta č. 1 (KN1).

Metoda diskontovaných nákladů Při k = 6%, potom:

NPVC1 = NPVC2 =

2 190 431,89 Kč 2 319 022,96 Kč

Vhodnější pro investování je varianta s nižší hodnotou diskontovaných nákladů. V tomto případě se jedná o variantu č. 1 (NPVC1).

4.3 Rozhodnutí a doporučení Porovnány byly dvě investiční varianty pro tvorbu a provoz webové aplikace. První varianta s vyššími pořizovacími náklady a nižšími provozními náklady. Druhá varianta s nižšími pořizovacími náklady a vyššími provozními náklady. Pro zhodnocení variant byly použity tři nákladové metody: metoda průměrných ročních nákladů, metoda kumulovaných nákladů a metoda diskontovaných nákladů. Všechny tři nákladové metody doporučují zvolit variantu č. 1. Tedy investici s vyššími vstupními náklady a nižšími provozními náklady.

5. Závěr Řízení IT projektů je v mnoha organizacích prováděno na taktické úrovni. Ovšem některé životní cykly řízení IT projektů jako Stewartův model ProjectIT (2008) 36



představují komplexní přístup řízení IT projektů jak na taktické, tak strategické úrovni. Právě metody a modely navržené nejen pro taktickou (popřípadě operativní) úroveň řízení, ale také strategickou jsou vhodné pro investiční controlling. Konceptuální model navržený Gunasekaranem (2006) klade důraz na hodnocení přínosů strategických, taktických, operativních, finančních a nehmotných metod hodnocení investic. Azadeh (2009) navrhl integrovaný rámec, který je založený na integraci VAHP, Delphi, a DEA. Eschenbach (2004) představil zjednodušené schéma průběhu plánování, hodnocení, realizace a kontroly investic. Výběr vhodného modelu pro investiční controlling v organizaci je determinován především fází životního cyklu, ve které se organizace nachází. Příspěvek charakterizuje optimalizaci procesu plánování investic do webových projektů (viz. obr. 3). Akcentovány jsou aktivity, které je možné do investičního rozpočtu zahrnout. Autoři považují tento pohled na proces optimalizace plánování a porovnání investice podle nákladových metod, společně s analýzou vhodným metrik informačních systémů za podnětné. Takový postup umožňuje zvolit vhodnou investici do neziskových webových projektů nebo IT s obtížně měřitelnými přínosy.

6. Literatura AZADEH, A., KERAMATI, A. and JAFARY SONGHORI, M. An integrated Delphi/VAHP/DEA framework for evaluation of information technology/information system (IT/IS) investments. The International Journal of Advanced Manufacturing Technology. 2009, Vol. 45, 11, pp. 1233-1251. BOZEM, K. 1987. Investitions-Controlling in der Versorgungswirtschaft. ControllerMagazin, 12. Jg.,1987, Heft 1, pp. 11-20. DOHERTY, NF. and MCAULAY, L. 2002. Towards the formulation of a comprehensive framework for the evaluation of investments in sell-side e-commerce. Eval Program Plann. 2002, pp. 159–165. ERDOS, F., RAFFAI, M. and VARGA, A. The benefit of it-investments: technological and cost-return-benefit approach. [ed.] Chroust, G., Douek P. and Klas, J., IDIMT2008: MANAGING THE UNMANAGEABLE. Schriftenreihe Informatik, 2008, Vol. 25, pp. 275-288. ESCHENBACH, R. 2004. Controlling. Praha : ASPI, 2004. 816 str. 80-7357-035-1. FENG, M., LI, Ch. and McVAY, S. 2009. Internal control and management guidance. Journal of Accounting and Economics. December 2009, Vol. 48, 2-3, pp. 190-209. GAUTIER, G., KAPOGIANNIS, G. and PIDDINGTON, C. Pro-Active Project Management. I-ESA 2009: International Conference on Interoperability for Enterprise. 2009, pp. 320-326. GUNASEKARAN, A., et al. A model for investment justification in information technology projects. International Journal of Information Management. 5, 2001, Vol. 21, pp. 349-364. GUNASEKARAN, A., NGAI, EWT. and McGAUGHEY, RE. Information technology and systems justification: A review for research and applications. European Journal of Operational Research 2006, Vol. 173, 3, pp. 957–983.


37


KARG, L. M., GROTTKE, M. and BECKHAUS, A. A systematic literature review of software quality cost research. Journal of Systems and Software. March 2011, Vol. 84, 3, pp. 415-427. LANGE, C. Investitionsentcheidunden im Umbruch: Structur eines InvestitionsControllingsystems. München : Reichmann T., 1988. pp. 133-146. LEIBSCH, D. Investitions-Controlling. Instrumente und Hindernisse des Investitionserfolgs. January 1987, pp. 35-42. LIU, J. Y.-C., et al. 2008. The impact of software process standardization on software flexibility and project management performance: Control theory perspective. Information and Software Technology. 9-10, 2008, Vol. 50, pp. 889-896. MARYŠKA, M. Model měření nákladů v podnikové informatice. Systémová integrace, 2009, 3, stránky 130-140, ISSN 1210-9479 MAŘÍK, M. Finanční analýza a plánování v obchodních podnicích. Praha : VŠE, 1994. 165 str.. 80-7079-209-4. NEKVASIL, M. Možnosti hodnocení efektivity investic do IT. Systémová integrace, 2008, 3, stránky 124-150. ISSN 1210-9479 PEEMÖLLER, V. H. Investitions-Controlling. Jahrbuch für Controlling und Rechnungswesen. 1993, pp. 363-386. ROTHENBERGER, M. A., KAO, Y. and Van WASSENHOVE, L. N. Total quality in software development: An empirical study of quality drivers and benefits in Indian software projects. Information & Management. 2010, Vol. 47, 7-8, pp. 372-379. SEICHT, G. Investition und Finanzierung.WU Wien : s.n., 1992. SCHOLLEOVÁ, H. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 978-80-247-2952-7. SCHWALBE, K. Information Technology Project Management. Boston : Cengage Learning, 2010. 704 pp.. 9781111221751. STEWART, R., A. A framework for the life cycle management of information technology projects: ProjectIT. International Journal of Project Management. 2008, Vol. 26, 2, pp. 203-212. SYNEK, M. Manažerská ekonomika. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 978-80-247-1992-4. TYRYCHTR, J., POLÁČKOVÁ, J. a ŠVARCOVÁ, I. Akcentace a inovace konceptuálního modelu při vývoji databázových aplikací. Systémová integrace. 2010, Sv. 17, 4, stránky 51-62. VEREŠ, I. a BONDAREVA, I. Možnosti použitia metódy ABC v systéme nákladového controllingu. Brno: CERM s. r. o., 2009. Trendy ekonomiky a managementu. 1802-8527. VYMĚTAL, D. Balanced quotation analysis in IT projects. Ekonomie a Management. 2, 2008, 12, pp. 132-140.

38


Optimalizace investičního controllingu webových projektů

Recommend Documents