Optimalizace daňových sazeb z pohonných hmot v ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Optimalizace daňových sazeb z pohonných hmot v ČR Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Petr David, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Zuzana Horáková

Brno 2013

Obsah

6

Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Petru Davidovi Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky k diplomové práci, stejně tak za čas, který mi věnoval.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s odborným dohledem doc. Ing. Petra Davida Ph.D. Dále prohlašuji, že všechny podklady, ze kterých jsem čerpala, jsou uvedené v použité literatuře. V Brně dne 22. 5. 2013 __________________

Abstract Horáková, Z. Optimization of tax rates on fuel in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013. This thesis is concentrate on price and income elasticity of demand, specifically from fuel in The Czech Republic. These results are compared with values of elasticity in Austria, Slovakia, Poland and Germany. The main object is to find out price and income elasticity of demand for gasoline and diesel. Based on these results try to evaluate, if the provided tax is optimal for The Czech Republic. In the end, there is also suggestion for government of the Czech Republic for better consumption tax setting. Keywords: Price elasticity of demand, income elasticity of demand, fuel, consumption tax

Abstrakt Horáková, Z. Optimalizace daňových sazeb z pohonných hmot v České republice. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Diplomová práce je zaměřena na cenovou a důchodovou elasticitu poptávky z pohonných hmot v České republice. Výsledky elasticit poptávky jsou komparovány s hodnotami cenové a důchodové elasticity v Rakousku, Slovensku, Polsku a Německu. Cílem této práce je zjistit cenovou a důchodovou elasticitu poptávky po automobilovém benzínu a motorové naftě a na základě zjištěných výsledků zhodnotit, zda je nastavená daň v České republice optimální. V závěru je uvedeno doporučení vládě České republiky pro optimální nastavení daňové sazby z pohonných hmot. Klíčová slova: Cenová elasticita poptávky, důchodová elasticita poptávky, pohonné hmoty, spotřební daň

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce

10

3

Daně z minerálních olejů

12

3.1.

8

Předmět daně........................................................................................... 12

3.2. Principy výběru daní ............................................................................... 14 3.3. Plátce daně ............................................................................................... 16 3.4. Daňová povinnost .................................................................................... 17 3.5. Osvobození od daně ................................................................................. 17 3.6. Nárok na vrácení daně ............................................................................. 19 3.7. Základ daně, sazby daně, výpočet spotřební daně ................................. 20 3.8. Specifika daní z minerálních olejů ve vybraných státech .......................24 3.8.1. Rakousko ............................................................................................. 25 3.8.2. Slovensko ............................................................................................26 3.8.3. Polsko .................................................................................................. 27 3.8.4. Německo ............................................................................................. 28 3.8.5. Porovnání daňových systémů z minerálních olejů .............................29 3.9. Harmonizace spotřebních daní z minerálních olejů v EU ......................32 4

Možnosti daňových úniků s pohonnými hmotami

34

5

Elasticita poptávky po pohonných hmotách

37

6

Metodika

41

7

Ověření relevance výpočtu elasticity

48

7.1. Analýza vlivu spotřební daně, DPH a ceny ropy na cenu benzínu ........... 50 7.2. Vliv spotřební daně a měsíčního důchodu na spotřebu benzínu .............. 57 7.2.1

Popisné charakteristiky ...................................................................58

7.2.2

Kvantifikace modelu na datech .......................................................58

7.2.3

Statistická verifikace ....................................................................... 60

7.2.4

Ekonomická verifikace ....................................................................62

Obsah

7.2.5

7

Závěr regresní analýzy .................................................................... 66

7.3. Analýza vlivu spotřební daně, DPH a ceny ropy na cenu nafty ................ 67 7.4. Vliv spotřební daně a průměrného důchodu na spotřebu nafty............... 74

8

7.4.1

Popisné charakteristiky ...................................................................75

7.4.2

Kvantifikace modelu na datech ...................................................... 76

7.4.3

Statistická verifikace ....................................................................... 78

7.4.4

Ekonomická verifikace .................................................................... 79

7.4.5

Závěr regresní analýzy .................................................................... 83

Stanovení elasticity z pohonných hmot

85

8.1. Elasticita poptávky po automobilovém benzínu.....................................86 8.2. Elasticita poptávky po motorové naftě....................................................87 8.3. Elasticita poptávky v sousedních státech ............................................... 88

9

8.3.1

Rakousko ......................................................................................... 88

8.3.2

Slovensko ........................................................................................ 90

8.3.3

Polsko .............................................................................................. 92

8.3.4

Německo.......................................................................................... 94

Diskuze výsledků

98

10 Závěr

103

11

109

Literatura

Seznam obrázků

113

Seznam tabulek

114

Přílohy

116

Příloha 1 Česká republika………………………………………………………………...…...116 Příloha 2 Rakousko……………………………………………………………………..……….117 Příloha 3 Slovensko………………………………………………………………………..…….118 Příloha 4 Polsko…………………………………………………………………………….…….119 Příloha 5 Německo………………………………………………..………………………….…120

Úvod

8

1 Úvod Slovem daň se rozumí povinná dávka do státního rozpočtu, či jiného rozpočtu autority (např. rozpočty krajů, rozpočty obcí), která je zákonem stanovená. Daň funguje dle Kubátové (2010) na principu neúčelovosti, nenávratnosti a neekvivalentnosti. V České republice a v sousedních státech České republiky (Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko), kterých se tato diplomová práce týká, jsou v současné době rozlišovány dva druhy daní. Jedná se o daně přímé a daně nepřímé. Přímé daně platí státu poplatník, na rozdíl od nepřímých daní, které za poplatníka platí plátce daně nepřímo. Plátce nejprve vybere daň jako přirážku na ceně výrobku či služby, a následně je odvede státu. Spotřební daň je nejstarší vybíranou daní. Spotřební daň neměla stejnou podobu, jako dnes, ale podobala se spíše clům. Cla byla zavedena kvůli ochraně obchodujících zemí a krácení zisků z prodeje obchodníků. Tato cla byla připočítávána k ceně výrobků a z tohoto důvodu postihovala spotřebitele. Z těchto cel vznikly spotřební daně, jak jsou známy v současné době. Vznikem samostatné České republiky 1. ledna 1993 proběhla daňová reforma. Do té doby byl v tehdejší Československé republice zaveden socialistický daňový systém. Po rozdělení Československa vznikl moderní daňový systém, který se blížil vyspělým státům Evropy. I přesto, že v roce 1993 nebyla Česká republika součástí Evropské unii, přijala systém, který byl kompatibilní a harmonizovaný se systémem EU a všech členských států. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 přijala další opatření, která se týkají daňového systému, včetně systému spotřebních daní. Největší změnou bylo zavedení daňových sazeb, které korespondovaly s minimálními sazbami nastavenými Evropskou unií. Vzhledem k tomu, že je diplomová práce zaměřena na Českou republiku, v celé práci je užíván termín spotřební daň, nikoliv akcíz 1, který je vhodné používat v rámci Evropské unie. I přesto, že jsou zkoumány sazby daně a ceny pohonných hmot v sousedních státech České republiky (členů Evropské unie), je vhodnější užijí spojení spotřební daň, protože je na ni diplomová práce zaměřena. Spotřební daně, které se řadí mezi daně nepřímé, jsou v České republice vybírány z minerálních olejů, do kterých spadá již zmíněná daň z motorového benzínu a motorové nafty, dále tabákových výrobků a alkoholických nápojů, konkrétně lihu, piva, vína a meziproduktů. Diplomová práce je zaměřena na cenovou a důchodovou elasticitu poptávky po pohonných hmotách, konkrétně po automobilovém benzínu a motorové naftě. Cenová elasticita poptávky vyjadřuje, jaká je citlivost poptávaného množství statku (v tomto případě benzínu a nafty) na jeho cenu a důchodová elasticita poptávky vyjadřuje citlivost poptávaného množství na důchod spotřebitele. Cenová elasticita je někdy označována jako přímá elasticita 1

Akcíz, je odvozen od slova exicise, respektive excise duty - spotřební daň

Úvod

9

poptávky. Statistiky uvádí, že cenová elasticita po benzínu a po naftě je neelastická, to znamená, že hodnota je menší, než jedna. Cenově neelastické poptávky jsou z důvodu špatného nahrazení statku. Pohonné hmoty (respektive jízdu autem), lze jen velmi těžko nahradit. Jako příklad substitutu lez uvést jízdu městskou hromadnou dopravou nebo jízdu taxi. Studie uvádí, že spotřeba pohonných hmot je záporně neelastická, tedy s růstem ceny benzínu a nafty se poptávka sníží. Cenová a důchodová elasticita poptávky se dělí na dlouhodobou a krátkodobou. Za krátké období je v tomto případě považován jeden rok. Za dlouhodobou elasticitu poptávky je chápáno období delší, než 3-5 let.

Cíl práce

10

2 Cíl práce Cílem diplomové práce je zjistit, zda je současná daň z pohonných hmot v České republice (z motorového benzínu a motorové nafty) nastavena efektivně a zda je vhodné výši sazby daně v budoucnosti měnit. Konkrétně, zda výše daně (v souvislosti s následnou změnou ceny) ovlivňuje poptávku po pohonných hmotách. Je nutno zjistit elasticitu poptávky po pohonných hmotách a její změny v průběhu let 1993 – 2012 v České republice, v důsledku vývoje cen benzínu, nafty a důchodu. Jak spotřebitelé reagují na změnu ceny pohonných hmot v jednotlivých letech a jak se odráží změna jejich důchodu na poptávaném množství. Cílem je zjištěnou cenovou elasticitu poptávky interpretovat na vývoji cen v důsledku změny spotřebního zdanění a ceny ropy. Dílčím cílem je zjistit, zda se změna ceny v České republice projeví na poptávce po pohonných hmotách v sousedních státech, konkrétně Rakousku, Slovensku, Polsku a Německu. Na základě dosažených výsledků se závěrečné doporučení týká případné změny výše sazby daně z pohonných hmot. Cílem diplomové práce je ověření hypotézy, která předpokládá, že cenová elasticita poptávky po pohonných hmotách (automobilovém benzínu a motorové naftě) je záporně neelastická. To znamená, že s růstem ceny o 1 % dochází k poklesu poptávaného množství pohonných hmot o méně, než 1 %. A zároveň zamítnutí nulové hypotézy, která udává cenově elastickou poptávku. Dále je cílem ověření hypotézy, která předpokládá, že důchodová elasticita poptávky po pohonných hmotách je kladně neelastická. Tedy, že s růstem důchodu spotřebitele o 1 %, roste poptávané množství po pohonných hmotách o méně, než 1 %. Dalším cílem diplomové práce je ověřit hlavní hypotézu, která předpokládá, že na cenu benzínu a nafty lineárně působí spotřební zdanění. Zároveň zamítnutí nulové hypotézy, která předpokládá, že mezi cenou benzínu a spotřební daní není lineární vztah, stejně tak, že mezi cenou nafty a spotřební daní není lineární vztah. Zároveň je cílem práce ověření hypotéz uvedených v metodice diplomové práce, souvisejících s regresní analýzou, která slouží ke statistické průkaznosti výpočtu cenové a důchodové elasticity po pohonných hmotách. Dílčími cíli práce jsou: o sjednocení informací o předmětu daně v rámci spotřebních daních v České republice, o sjednocení informací o dvou základních principech výběru daní, konkrétně o principu výběru daní v zemi spotřeby a principu výběru daní v zemi původu, o konkretizace pojmu plátce daně z minerálních olejů, se specifikací zaměřenou na pohonné hmoty, o identifikace případů, kdy vzniká daňová povinnost z pohonných hmot

Cíl práce

11

o identifikace situací, kdy dochází k osvobození od daně z minerálních olejů a nároku na vrácení daně a konkrétních případů osvobození z pohonných hmot a nároků na vrácení, o popis základu daně, sazeb daně a výpočet daně z minerálních olejů, o popis vývoje harmonizace daňového systému z minerálních olejů s Evropsku Unií, o popis daňových systémů spotřebních daní v Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku, o popis možností daňových úniků v oblasti pohonných hmot, jejich specifika o Popis případů analyzující cenovou a důchodovou elasticitu v zahraničních státech a v České republice, o na základě regresní analýzy zjistit, zda mají proměnné spotřební daň, daň z přidané hodnoty a cena ropy vliv na cenu automobilového benzínu a motorové nafty, o na základě regresní analýzy zjistit, zda má cena automobilového benzínu motorové nafty vliv na jejich spotřebu a dále zjistit, zda má průměrný důchod spotřebitelů vliv na spotřebu automobilového benzínu a motorové nafty. Cílem regresní analýzy je zhodnocení, zda se jedná o klasický lineární regresní model za pomoci stanovených předpokladů. Regresní analýza slouží k prokázání statistické významnosti cenových a důchodových elasticit, o na základě výpočtu cenové elasticity poptávky po pohonných hmotách v České republice zjistit, zda se změna ceny benzínu a nafty projeví na poptávce po těchto pohonných hmotách, o na základě výpočtu důchodové elasticity poptávky po pohonných hmotách v České republice zjistit, zda se změna spotřebitelského důchodu projeví na poptávce po automobilovém benzínu a motorové naftě, o zjistit, zda se změna ceny v České republice projeví na poptávce po pohonných hmotách v sousedních státech, konkrétně Rakousku, Slovensku, Polsku a Německu, o zhodnocení výsledků provedení regresní analýzy, o zhodnocení výsledků provedení výpočtu cenové a důchodové elasticity poptávky po pohonných hmotách, o diskuze výsledků se zjištěnými skutečnostmi, uvedenými v teoretické části diplomové práce, o na základě dosažených výsledků provedení závěrečného doporučení případné změny výše sazby daně z pohonných hmot.


12

3 Daně z minerálních olejů Kapitola Daně z minerálních olejů v diplomové práci obsahuje vymezení spotřební daně z minerálních olejů, s konkrétním zaměřením na automobilový benzín a motorovou naftu v České republice Je zde formulován předmět daně, dva principy výběru spotřebních daní, následně je definován plátce daně a jeho daňová povinnost, základ daně, sazba daně a výpočet daňové povinnosti. Následně je popsána možnost nároku na vrácení daně, případně kdy dochází k daňovému osvobození. Také je tato kapitola zaměřena na základní orientaci při uplatňování spotřebních daní při dodávkách vybraných výrobků na území členských států Evropské unie s následnou harmonizací spotřebních daních z minerálních olejů v Evropské unii. Tato kapitola je také orientována na systém spotřebních daní z minerálních olejů sousedních států České republiky, konkrétně se jedná o daňový systém Rakouska, Slovenska, Polska a Německa. Jsou zde uvedena specifika v jednotlivých zemích, průměrné ceny pohonných hmot a jejich spotřebního zdanění.

3.1. Předmět daně Součástí spotřebních daní v České republice je i daň z minerálních olejů, včetně daně z motorové nafty a motorového benzínu, na které je diplomová práce zaměřena. Podrobně jsou jednotlivé druhy minerálních olejů, podléhající spotřební dani uvedeny v tabulce číslo 1. Předmětem daně jsou skupiny minerálních olejů, které uvádí Zákon č. 353/2003 Sbírky, o spotřebních daních. Jednotlivé skupiny výrobků jsou uvedeny pod číselnými kódy, které jsou nazývány kódy nomenklatury2. Motorová nafta není zcela jednoduše dohledatelná, patří mezi skupinu minerálních olejů Střední oleje a těžké plynové oleje. Motorový benzín patří do skupiny Motorové benzíny.

2

číselné označení výrobku uvedené v nařízení Radě Evropské unie o tarifu


13

Tabulka 1 Předmět daně z minerálních olejů

Kód nomenklatury 2710 11 41 až 59 2710 11 11 až 25 a 90 27010 11 31 a 70 2710 10 19 11 až 49 2710 19 51 až 69 2710 91 až 99 2711 12 11 až 19 2711 12 11 až 19

2711 12 11 až 19

Minerální oleje Motorové benzíny Ostatní benzíny (lékařský benzín, technický benzín, atd.) Letecké pohonné hmoty benzinového typu Střední oleje a těžké plynové oleje (Motorová nafta) Těžké topné oleje Odpadní oleje Zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely Zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebudou používané pro výrobu tepla Zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané - pro stacionární motory - v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích - pro vozidla určené k používání mimo veřejné cesty, nebo pro vozidla, která nejsou schválena k používání převážně na veřejných silnicích

Zdroj: Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daní; práce autora

Minerální oleje, jako předmět spotřební daně je velmi komplikovaný. Je to především z toho důvodu, že většina minerální olejů je v zákoně uvedena pouze pod kódem nomenklatury a je velmi těžko identifikovatelný konkrétní olej, který je pod svým názvem znám v praxi. Jako příklad lze uvézt propan-butan (LPG) či bionaftu. Další komplikací u vybraných skupin minerálních olejů je nutnost sledovat účel použití, protože předmětem daně jsou oleje pouze pro konkrétní využití, nejčasněji pro pohon do motorů a k výrobě tepla. Komplikovanost pramení i z četnosti výrobků, spadajících do spotřebního zdanění minerálních olejů a také to, že nejsou zdanitelné pouze oleje v čisté formě, ale také směsi s dalšími výrobky. U těchto daní je velká možnost zneužití, komplikovanost výběru, včetně výjimek při osvobozování. Zneužití nejvíc pramení z ilegálního přimíchávání minerálních olejů, například do těžkých plynových olejů. Takto upravené směsi nejsou ve většině případů rozpoznatelné ani chemickým laboratorním rozborem. Kontrolním prvkem se stal systém EMCS, který stanovuje pravidla pro sledování pohybu výrobků v rámci Společenství (Svátková, 2009).


14

EMCS systém je dle celní správy (2013) zkratka pro elektronický systém pro přepravu a sledování výrobků podléhající spotřební dani, konkrétně z anglického spojení Excise Movement and Control System. Tento systém byl v České republice zaveden 1. 4. 2010. Implementace systému byla na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 1152/2003 ES ze dne 16. června 2003. Systém zjednodušuje kontrolu pohybu zboží mezi členskými státy v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a zároveň posiluje vnitřní trh Společenství. EMCS systém nahrazuje průvodní doklady v papírové formě elektronickými průvodními doklady a zajišťuje lepší kontrolu přepravy zboží. Díky tomuto systému je propojeno více než 80 tisíc daňových subjektů všech členských států Evropské unie. Systém především umožňuje lepší fungování vnitřního trhu. Jedná se konkrétně o zjednodušení pohybu zboží, které podléhá spotřebnímu zdanění, zavedením elektronického přenosu průvodních dokladů. Dále zabezpečuje pohyb tohoto zboží v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a kontrolou údajů před odesláním zboží. V neposlední řadě monitoruje pohyb zboží v reálním čase a vykonáváním kontrol po dobu přepravy.

3.2. Principy výběru daní Jsou rozlišovány dva principy výběru spotřebních daní na základě místa zdanění. Jedná se o princip výběru daně v zemi původu a princip výběru daně v zemi spotřeby. To znamená, že je posuzováno, zda dojde ke zdanění minerálních olejů v zemi, ze kterého olej pochází, případně v zemi určení, tedy v zemi, kdy byl přímo spotřebován. Tyto principy jsou nastoleny z toho důvodu, že některé výrobky nejsou určeny k okamžité spotřebě, ale jsou koupeny za účelem dalšího prodeje v jiné zemi. Z tohoto důvodu lze zemi původu chápat také jako stát, ze kterého je výrobek dodán. A zemi spotřeby je možno chápat jako stát, do kterého výrobek směřuje a následně je do něj také dodán. Tyto dva principy nemusí být řešeny v případě, že se země původu a země spotřeby shodují, tudíž dochází ke zdanění pouze v jednom státě (Svátková, 2009). Tyto principy jsou upravovány především kvůli aspektu výnosu daně a také jistoty, že výrobek bude zdaněn, případně nebude zdaněn dvakrát. Zamezení dvojího danění, případně vyloučení nezdanění, dodává spotřebním daním charakter jednorázové daně, někdy nazýváno také jednofázové daně. Evropská unie má společná závazná pravidla zdaňování pro všechny členy. Rozlišuje princip země původu ve vztahu k členským státům EU, princip země původu ke vztahu ke třetím zemím a princip země spotřeby. Česká republika přijala tato pravidla po vstupu do Evropské unie 1. května 2004. Princip země původu je znázorněn v tabulce číslo 2. Jedná se o danění výrobku v té zemi, ze kterého pochází (respektive v zemi, kde byl vyroben), případně ze které byl dodán. Daňový výnos připadá státu výroby a nezáleží, zda byl výrobek exportován do jiného státu. Z tohoto důvodu není nutné vymezovat odlišná pravidla pro vnitrostátní, či mezinárodní dodání a zdanění výrobku. Takto stanovený daňový systém snižuje administrativní náklady a minimalizuje


15

prostor pro daňové úniky. Z pohledu státu spotřeby, případně místa, do kterého je výrobek dodán, nedochází ke zdaňování v tomto státě, tedy státu spotřeby neplyne daňový výnos. Výrobek je kupován konečným spotřebitelem za cenu včetně daně ze země původu. Vzhledem k tomu, že v Evropské unii není dokonalé sjednocení daňových sazeb všech výrobků, daň se stává velkým faktorem ovlivňující cenu pro spotřebitele. Princip země původu není nevýhodný pouze pro konečného spotřebitele, ale také pro stát jako celek. V případě závislosti státu na dovozu významné části produktů, neplyne této zemi žádný daňový výnos. Nízký výnos a oslabení daně může vést i k nedostatečnému fungování fiskální politiky. V současné době se princip země původu v Evropské unii a současně i v České republice téměř vůbec nevyužívá. Výrobky, které podléhají tomuto principu, jsou určeny pro osobní spotřebu, bez souvislosti s podnikáním. V Evropské unii mohou nastat dvě situace zdanění v zemi původu. Jedná se o vlastní dopravu vybraných výrobků fyzickou osobou pro osobní spotřebu, z jednoho členského státu do druhého. Jak již bylo výše zmíněno, jedná se především o dovoz výrobků v rámci turistiky, které jsou ovšem omezeny množstevními limity. Druhou možností jsou drobné zásilky neobchodního charakteru zasílané mezi fyzickými osobami z různých členských států EU. Opět podléhají množstevním limitům. Tabulka 2 Princip země původu

Země původu (výroby) Zdanění

Země spotřeby (místa určení) - osvobození od daně nebo - vynětí z předmětu daně

Zdroj: Svátková (2009), práce autora

V tabulce číslo 3 je zobrazen princip země spotřeby. Výrobky jsou zdaněny v zemi spotřeby (neboli místa určení), tedy v zemi, do které výrobek směřuje. Daňový výnos vykazuje země spotřeby. Daň plní funkci fiskální, ale slouží i jako nástroj regulace fiskální politiky. Na rozdíl od principu země výroby je zde zachována daňová neutralita, tzn., že zahraniční i tuzemský výrobek podléhá stejnému daňovému zacházení. Nevýhodou tohoto principu je vyšší riziko daňových úniků. Projevuje se jako neochota spotřebitelů výrobek v zemi spotřeby přiznat. Problém úniků se umocnil po odstranění celních hranic v rámci Evropské unie. Tento princip je u spotřebního zdanění využíván v Evropské unii a České republice častěji, než princip země výroby. Využívá se ve dvou základních situacích. První je dodání výrobků mezi dvěma podnikatelskými subjekty členských států EU, případně mezi členským státem a třetí zemí. Druhá situace nastává při zasílání výrobků podnikatelským subjektem fyzické osobě (Kubátová, 2010). Ve výjimečných případech může dojít k dvojímu zdanění výrobku. Dochází k němu v případě, že se země výroby a země spotřeby vztahují k jednomu konkrétnímu výrobku.


16

Tabulka 3 Princip země spotřeby

Země původu (výroby) - osvobození od daně, případně bez daně nebo - zdanění + vrácení daně

Země spotřeby (místa určení) Zdanění

Zdroj: Svátková (2009), práce autora

3.3. Plátce daně Plátcem daně je fyzická nebo právnická osoba, která je výrobcem, oprávněným příjemcem, provozovatelem daňového skladu, nebo daňovým zástupcem, již vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká při dovozu, dále v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely (než na které se osvobození vtahuje), v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň (než na které se vrácení vztahuje), v případě ztráty nebo znehodnocený výrobků. Plátcem je dále osoba, uplatňující nárok na vrácení daně, osoba, která poruší režim podmíněného osvobození od daně během dopravy, osoba, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě. Osoba, která skladuje nebo dopravuje výrobky ve větším množství. Větším množstvím se rozumí minerální oleje (s výjimkou zkapalněných ropných plynů) dopravovaných v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně množství dopravované v běžných nádržích zvýšené o 20 l. Větším množstvím se dále rozumí doprava zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně 5 tlakových nádob. Plátcem daně se dále rozumí fyzická či právnická osoba, které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při převodu vlastnického práva k nezdaněným výrobkům a dále osobě, která je daňovým zástupcem při zasílání výrobků na území České republiky. Plátce daně, který má povinnost daň přiznat a zaplatit, má v rámci skupiny minerálních olejů určitá specifika. Vyjma výše zmíněných plátců daně patří mezi plátce daně fyzické a právnické osoby, které uvádí Svátková (2009): o Prodaly, případně samy použily výrobek pro pohon motorů (s výjimkou motorů, které podléhají dani ze zemního plynu) o Prodaly, případně samy použily směsi do minerálních olejů, jedná se například o přísady proti zadření motorů, které jsou následně smíchány s pohonnou hmotou o Prodaly, případně samy použily minerální olej s nižší sazbou, než na který je konkrétní o Prodaly, případně samy použily odpadní oleje pro pohon motorů nebo výrobu tepla (a již nebyly zdaněny)


17

3.4. Daňová povinnost Vznik daňové povinnosti je dle § 8 Zákona o spotřebních daních definován, jako den výroby výrobků na daňovém území Evropského společenství, nebo v den dovozu vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. Poté je nutno vzniklou daň přiznat a zaplatit. Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká podle § 9 téhož zákona okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu a to na území České republiky. Paragraf 9 se netýká odpadních olejů s číslem nomenklatury 2710 91 až 99. Při dovozu výrobků vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit v den vzniku celního dluhu a to pouze v případě, že výrobky nebyly vedeny pod režimem podmíněného osvobození od daně. V případě, že jsou výrobky uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení výrobků do volného oběhu v České republice. Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit se liší u jednotlivých výrobků podléhající spotřební dani. V praxi se mohou vyskytnout situace, které nastávají pouze u konkrétních skupin minerálních olejů. Dle § 9 Zákona o spotřební dani vzniká povinnost daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit: o Prodejem, případně bezúplatným předáním nezdaněných odpadních olejů ke spotřebě a to pro pohon motorů a výrobě tepla o Prodejem minerálních olejů, které jsou zdaněny nižší sazbou daně, než sazbou účelu, ke kterým byly skutečně použity o Prodejem výrobků, které jsou přísadou do minerálních olejů a jsou zdaněny nižší sazbou daně, než oleje, do kterých jsou přimíchány o Prodejem minerálních olejů pro pohon motorů a motorových vozidel a minerálních olejů k výrobě tepla Krácení daňové povinnosti může vznikat u minerálních olejů v případě, že měly být využity k jiným, než zdanitelným účelům a následně byly k těmto jiným účelům skutečně použity. V případě, že je daný minerální olej zdaněn sazbou nižší, než sazbou účelu, ke kterému náleží, dochází opět ke krácení daňové povinnosti. Dále je nutno zdaňovat minerální oleje přímo použitelné k výrobě tepla a využití pro pohon motorových vozidel a motorů, nelze je zdanit plošně.

3.5. Osvobození od daně Může dojít k situaci, kdy jsou výrobky předmětem daně, ale v konečném důsledku jsou od ní osvobozené. Vybrané výrobky se nachází ve spotřebním okruhu, který se nazývá volný daňový oběh. To znamená, že výrobky volně obíhají, je možno je prodat a spotřebovat, ale jsou osvobozené od daně, tedy, z nichž neplyne žádný daňový výnos do státního rozpočtu.


18

Osvobození od spotřební daně může být dvojího typu. Jedná se o podmíněné osvobození a osvobození trvalé. Podmíněné osvobození znamená osvobození dočasné. Dochází k němu v případě, kdy je výrobek uchováván v daňovém skladu, nebo je na cestě k příjemci či spotřebiteli. Trvalé osvobození od spotřební daně je opět specifické pro minerální oleje. Může ovšem dojít ke čtyřem základním případům, kdy jsou osvobozeny veškeré výrobky, podléhající spotřební dani, včetně minerálních olejů. Toto trvalé osvobození se týká výrobků dovezených ze třetích zemí, ale pouze v případě, že jsou osvobozeny od dovozního cla. Termín osvobození od dovozního cla nelze ztotožnit s pojmem bez cla, nebo clo ve výši nula. Druhý případ trvalého osvobození daně je u výrobků dovezených ze třetích zemí, ale pouze v případě, že se na ně vztahuje osvobození od daně z přidané hodnoty. Tyto dva uvedené případy jsou považovány za nejčastější. Může dojít k dalším dvěma případům, které již nejsou tak běžné. Jedná se o osvobození výrobků dopravených z členského státu Evropské unie pro ozbrojené síly NATO a pro osoby, které mají imunitu. Posledním možným případem je osvobození všech výrobky podléhající spotřební dani nakoupené státními orgány České republiky v době vyhlášeného ohrožení státu (Svátková, 2009). Vyskytují se případy trvalého osvobození od spotřební daně, které jsou specifické pouze pro minerální oleje, nikoliv pro všechny typy výrobků, podléhající spotřební dani. V první řadě se jedná o minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 Zákona o spotřebních daních. Konkrétně se jedná o motorové benzíny a motorovou naftu, které nejsou využity k pohonu motorů. V případě, že byly použity do motorů, jsou automaticky zdaňovány bez jakéhokoliv osvobození. V případě, že byly spotřebovány v daňovém skladu v souvislosti s podnikatelskou činností (i pro pohon motorů), jsou od daně trvale osvobozeny. Další výjimkou motorových benzínů a nafty je trvalé osvobození pro pohon motorů v letecké a vodní dopravě. V § 45 odst. 1 téhož zákona jsou dále uvedeny odpadní benzíny, které jsou trvale osvobozeny při využití jako vstupní suroviny k další výrobě a to výrobků, které nejsou předmětem spotřební daně. Další položkou § 45 jsou odpadní oleje. Tyto oleje jsou trvale osvobozeny v případě zpracovatelských postupů, které mají ekologický aspekt. Dalšími trvale osvobozenými minerálními oleji jsou oleje uvedené v § 45 odst. 2 Zákona o spotřebních daních. Jedná se o směsné oleje a jsou osvobozeny v případě, že neslouží k pohonu motorů, případně byly spotřebovány v daňovém skladu. Jedná se o stejný případ jako oleje uvedené v § 45 odst. 1. Dalšími osvobozenými oleji jsou oleje uvedené v § 45 odst. 3. Jedná se o směsi minerálních olejů, například toluen, asfalt, sójový olej. Trvalé osvobození se vztahuje pouze ke spotřebě těchto směsí v daňovém skladu při podnikatelské činnosti. Osvobození se týká také výrobků uvedených v § 45 odst. 6. Příkladem je parafín, vazelína či rašelina. Trvalé osvobození platí pouze v případě, že tyto oleje neslouží k pohonu motorů, nebo výrobě tepla. Poslední osvobození se týká všech minerálních olejů, kde došlo ke zdůvodnitelným skutečným ztrátám při výrobě olejů, dopravě a skladování.


19

3.6. Nárok na vrácení daně Za předem stanovených podmínek je možné, aby některé fyzické a právnické osoby pořádaly stát o vrácení spotřební daně. Částka, kterou stát navrátí, zpět se nazývá vratka daně. O tuto část si stát snižuje příjem do státního rozpočtu. Vrácení spotřební daně je možné ze základních šesti důvodů. Tyto důvody se vztahují na všechny výrobky podléhající spotřební dani, včetně minerálních olejů. Dále se uvádí další možnosti nároku na vrácení spotřební daně specifické pro minerální oleje. Nárok na vrácení spotřební daně dle Zákona o spotřebních daních (společná ustanovení pro všechny výrobky, podléhající spotřební dani): o Dnem, kdy byl výrobek, podléhající dani zničen u výrobce, který není provozovatelem daňového skladu, oprávněného příjemce, nebo daňového zástupce. Tento výrobek musel být zničen zásahem vyšší moci, tedy událost nastala nepředvídatelně a neodvratitelně o Dnem, kdy byl výrobek propuštěn do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku3 o Dnem, kdy byl předložen poslední doklad při zasílání výrobku do jiného členského státu Evropské unie o Dnem, kdy byly splněny všechny podmínky pro vrácení spotřební daně, při dodání výrobku pro účely podnikání do členského státu Evropské unie o Dnem zjištění nových skutečností, které doposud a díky kterým byl výrobek zdaněn spotřební daní

nebyly

známé

Nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů vzniká dle Zákona o spotřebních daních: o Dnem, kdy provozovatel daňového skladu přijal znečištěné oleje, které uvedl do volného oběhu, ale do tohoto okamžiku je neprodal a dále oleje, které slouží jako materiál k dalšímu zpracování Jedná se o specifickou právní úpravu vrácení spotřební daně z důvodu opětovného uvedení minerálních olejů do režimu podmíněného osvobození4. Ten umožňuje, aby tuzemské zboží bylo vyvezeno do zahraničí, kde bude následně zušlechtěno a poté dovezeno zpět. Je částečně nebo i úplně od cla osvobozené, celní úřady jej povolují ale jen výjimečně. Jedná se o opak aktivního zušlechťovacího styku. Clo se platí z hodnoty přidané v zahraničí. 3


20

o Dnem, kdy byly spotřebovány topné oleje, sloužící k výrobě tepla Jedná se o topné oleje, které byly barveny nebo značkovány. V tomto případě nedochází k navrácení celé spotřební daně, ale pouze její části. Celková vratka je snížena o 660 Kč/1000 l. Nárok na vrácení se uplatňuje u celního úřadu a to podáním daňového přiznání. Toto daňové přiznání se podává ve standardní lhůtě, tedy do 25. dne měsíce, následujícího po měsíci skončení zdaňovacího období, případně nejpozději do 6 měsíců, kdy byl nárok uplatněn poprvé. Tyto informace jsou uvedeny v § 56 Zákona o spotřebních daních. o Dnem, kdy byly spotřebovány oleje v zemědělské prvovýrobě. Tato část se vztahuje na výrobky, které fyzické či právnické osoby zakoupily s cenou včetně daně, nebo tyto výrobky vyrobily a použily právě pro zemědělskou prvovýrobu. Daň se vrací ve výši 60 % nebo 80 % ze zaplacené daně dle druhu spotřebovaného minerálního oleje. Nárok se uplatňuje dle dokladu o využívání zemědělské půdy. Jaký typ pozemku plátce využívá je možno ověřit ve veřejném registru půdy LPIS. Nárok na vrácení se uplatňuje u celního úřadu, opět je lhůta pro podání obvyklá, tedy do 25. dne měsíce, následujícího po měsíci skončení zdaňovacího období, případně nejpozději do 6 měsíců, kdy byl nárok uplatněn poprvé. V tomto konkrétním případě je ověřování správnosti uplatnění nároku na vrácení spotřební daně relativně složitá. Kontrolní činnost evidence spotřeby těžkých plynových olejů pro orbu na pozemku a další zemědělské činnosti spočívá především v meziročním porovnání uplatňovaných nároků a zkušenosti s daným subjektem z předcházejících období. o Dnem, kdy byly spotřebovány ostatní benzíny v podnikání pro jiné účely, než je výroba tepla, výroba směsí minerálních olej a pohon motorů o Dnem, kdy byly spotřebovány oleje ozbrojenými silami NATO

3.7. Základ daně, sazby daně, výpočet spotřební daně U výrobků podléhající spotřební dani je vždy stanoven základ daně, který je nutný pro výpočet celkové spotřební daně. Známa musí být i sazba daně

4

Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je umístěn v daňovém skladu, nebo je dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a vývoz (§ 24 až 27f).)


21

a způsob výpočtu. Základ daně u výrobků, podléhající spotřební dani je dvojího typu. Jedná se o specifický základ daně a kombinovaný základ daně, který se skládá ze specifického a valorického, neboli hodnotového základu daně. Kombinovaný základ daně je v České republice využíván pouze u cigaret (Široký (2010). Výpočet spotřební daně z minerálních olejů je tedy výhradně počítán ze specifického základu daně. Specifickým základem daně mohou být množstevní nebo objemové jednotky. Příkladem množstevních jednotek je tuna, která se využívá při výpočtu daně těžkých topných olejů, zkapalněných ropných plynů a zkapalněných bioplynů. U těchto výrobků je jedná o tunu čisté hmoty. Příkladem objemových jednotek je litr, který je využíván pro vyčíslení daně z motorových a ostatních benzínů či motorové nafty. Litr, jako jednotka pro výpočet daně z minerálních olejů je používán při 15° Celsia. Na základ daně bezprostředně navazuje sazba daně. V případě, že je využíván specifický základ daně, automaticky je aplikována pevná sazba daně. Kombinované sazbě daně specifické, odpovídá opět pevná sazba daně a v případě kombinované sazby daně hodnotové, odpovídá relativní sazba daně. Sazba daně se tedy přímo odvíjí od typu základu, to znamená, že na minerální oleje jsou aplikovány pouze pevné sazby daně. Spotřební daň z pevného základu přímo úměrně roste se spotřebou. I přesto, že v případě poklesu spotřeby klesá výběr daně do státního rozpočtu, jedná se o velmi stabilní daň. Zdaňovány jsou především výrobky s neelastickou poptávkou, tudíž vyšší cena a vyšší daň neodradí konzumenty od jejich spotřeby. Konkrétní sazby daně jednotlivých minerálních olejů, podléhající spotřební dani, jsou uvedeny v tabulce číslo 4 včetně jejich názvů a kódů nomenklatury. Sazby daně se u minerálních olejů liší především dle účelu použití. Jak je z tabulky patrné, nejvyšší sazbu mají oleje, které slouží k pohonu motorů. Motorové benzíny mají vyšší sazby daně, než motorová nafta. Na druhou stranu nejnižší sazbu představují minerální oleje k výrobě tepla.


22

Tabulka 4 Sazby daně z minerálních olejů

Kód Minerální oleje nomenklatury 2710 11 41 až 59 Motorové benzíny 2710 11 11 až 25 a Ostatní benzíny (lékařský benzín, 90 technický benzín, atd.) Letecké pohonné hmoty benzinového 27010 11 31 a 70 typu 2710 10 19 11 až Střední oleje a těžké plynové oleje 49 (Motorová nafta) 2710 19 51 až 69 Těžké topné oleje 2710 91 až 99 Odpadní oleje Zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k 2711 12 11 až 19 prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely Zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k 2711 12 11 až 19 prodeji nebudou používané pro výrobu tepla Zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro  stacionární motory  v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, 2711 12 11 až 19 stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích  pro vozidla určené k používání mimo veřejné cesty, nebo pro vozidla, která nejsou schválena k používání převážně na veřejných silnicích

Sazba daně 12 840 Kč/1000 l 13 710 Kč/1000 l 13 710 Kč/1000 l 10 950 Kč/1000 l 472 Kč/t 660 Kč/1 000 l 3 933 Kč/t

500 Kč/t

1 290 Kč/t


V tabulce číslo 5 jsou uvedeny změny sazeb daně z automobilového benzínu v České republice. Od vzniku samostatné České republiky došlo k sedmi změnám výše těchto sazeb. Vývoj sazeb daně je rostoucí. Z tabulky je patrné, že od 1. července 1999 se změnily měrné jednotky sazby daně. Do roku 1999 byly využívány jako měrné jednotky tuny a poté v červenci tohoto roku se změnily na litry. Přesněji se jednotkou sazby daně z motorového benzínu stalo 1000 litrů. Pro přepočet sazby z litrů na tuny by odpovídající koeficient 1,33.


23

Tabulka 5 Změny sazby daně z benzínu v ČR

Datum změny

Sazba daně

1.1. 1993 1.1. 1994 1.1. 1995 1.1. 1996 1.1. 1998 1.7. 1999 1.1. 2004

9 390 Kč/t 10 055 Kč/t 10 160 Kč/t 11 570 Kč/t 12 950 Kč/t 10 840 Kč/1000 l 12 840 Kč/1000 l


V tabulce číslo 6 jsou uvedeny změny sazeb daně z motorové nafty v České republice. Na rozdíl od sedmi změn u motorového benzínu došlo u motorové nafty pouze k pěti změnám. Z tabulky je patrné, že v jednotlivých letech docházelo k růstu sazby daně. Největší nárůst sazby byl zaznamenán v roce 2004. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně po pěti letech, není toto zvýšení nikterak markantní, oproti ostatním rokům. Od 1. července 1999 se změnily měrné jednotky sazby daně. Do roku 1999 byly využívány jako měrné jednotky tuny a poté v červenci tohoto roku se změnily na litry. Přesněji se jednotkou sazby daně z motorové nafty stalo 1000 litrů. Pro přepočet sazby z litrů na tuny by odpovídající koeficient 1,19. Tabulka 6 Změny sazby daně z nafty v ČR

Datum změny

Sazba daně

1.1. 1993 1.1. 1995 1.1. 1998 1.7. 1999 1.1. 2004

8 250 Kč/t 8 340 Kč/t 8 700 Kč/t 8150 Kč/1000 l 10 950 Kč/1000 l


Výpočet spotřební daně je vzhledem k výpočtům jiných daní velmi jednoduchý. Výpočet spotřební daně je dle Svátkové (2009) prezentován jako: Spotřební daň = základ daně x sazba daně V tabulce číslo 7 je zobrazen příklad výpočtu celkové daně z motorového benzínu a motorové nafty. Celková daň, která je uvalena na tyto pohonné hmoty je tvořena spotřební daní a daní z přidané hodnoty. Průměrné ceny motorového benzínu a motorové nafty jsou získány z Ústředního Automotoklub ČR (UAMK, 2013). Jedná se o ceny k 1.12. 2012. Z těchto cen je následně vypočítáno celkové zdanění. Spotřební daň za litr je současná sazba daně, která se ovšem v Zákoně o spotřebních daních uvádí na 1000 litrů. Sazba daně je pro pohonné hmoty vy-


24

užívána základní. Uvedená sazba DPH je platná v roce 2012. Aktuální sazba daně z přidané hodnoty v roce 2013 je 21 %. Daň z přidané hodnoty je vypočítána dle vzorce 2. V tabulce je uvedeno celkové zdanění jednotlivých výrobků, které je vypočítáno podle vzorce 3 a celkové zdanění v procentech podle vzorce 4. Cena motorového benzínu je z 52 % tvořena daní a cena motorové nafty 47 %. Tyto příklady výpočtu a výše zdanění podílející se na ceně nafty a benzínu jsou uvedeny i v kapitole Spotřební daně ve vybraných státech. Jsou uvedeny příklady vztahující se k Rakousku, Slovensku, Polsku a Německu. Díky tomu lze jednoznačně porovnat výše průměrných cen, výši DPH a celkového zdanění podílejícího se na ceně z pohonných hmot v roce 2012. Tabulka 7 Výpočet daně v ČR

Daňový systém Cena bez daně Průměrná cena Spotřební daň za litr Sazba DPH DPH za litr Celkové zdanění Zdanění v %

Motorový benzín 17,16 (0,67 EUR) 5 36 Kč/litr (1,41 EUR/l) 12,84 Kč (0,5 EUR) 20 % 6 Kč (0,26 EUR) 18,84 Kč (0,74 EUR) 52,33 %

Výpočet 39-18,84 36:120x20 12,84+6 18,84:36

Motorová nafta 18,88 (0,74 EUR) 35,80 Kč/l (1,4 EUR/l) 10,95 Kč (0,43 EUR)

Výpočet 35,8-16,92

-

20 % 5,97 Kč (0,23 EUR) 16,92 Kč (0,66 EUR) 47,26 %

35,8:120x20 10,95+5,97 16,92:35,8

Zdroj: ÚAMK (2012), Zákon 353/2003 Sb. o spotřebních daních; práce autora

3.8. Specifika daní z minerálních olejů ve vybraných státech Každý členský stát Evropské unie má svůj vlastní daňový systém, přesto dochází ke společné harmonizaci daní. V této je části jsou popsána specifika daňového systému z minerálních olejů v Rakousku, Slovensku, Polsku a Německu. Daňový systém spotřebních daní v těchto jednotlivých zemí je velmi podobný. Spotřební daň je uvalená na stejné skupiny výrobků, liší se pouze konkrétními typy zboží a sazbami daní. V tabulkách 8-11 jsou uvedeny průměrné ceny v Eurech, případně i v národní měně daného státu za litr benzínu a nafty za rok 2012. Dále spotřební daň na jeden litr, sazba daně z přidané hodnoty (která je součástí celkové daně motorového benzínu a motorové nafty), také je zde vyjádření daně z přidané 5

Kurz ČNB ke dni 15.3. 2013


25

hodnoty, vypočítané podle vzorce 2, celkové zdanění vyjádřené v peněžních jednotkách, vypočítané podle vzorce 3 a v procentním vyjádření, vypočítané podle vzorce 4. V tabulce je pro srozumitelnost a přehlednost jednotlivé výpočty uvedeny. Tyto hodnoty jsou aktuální z roku 2012. Jsou uvedeny pro porovnání výše sazby daně a celkové daně na benzínu a naftě mezi jednotlivými zeměmi. 3.8.1. Rakousko Spotřební daně jsou v Rakousku uvaleny na pivo, minerální oleje, alkohol, výrobky z lihu a tabák. Spotřební daně v Rakousku tvoří vysoký příjem do státního rozpočtu, stejně jako tomu je v České republice. Daňový systém se měnil po vstupu Rakouska do Evropské unie v roce 1995. V tomto státě přizpůsobovali sazby daně minimálním požadovaným sazbám ze strany EU. V tabulce číslo 8 jsou uvedeny informace o cenách a daních uvalené na motorovou naftu a motorový benzín v Rakousku. Zajímavé je, že motorový benzín má nižší průměrnou cenu, než motorová nafta. Jedná se o jedinou sousední zemi České republiky, která má ceny takto nastaveny. Samozřejmě se jedná o průměrné ceny a může docházet k jiným cenovým rozdílům v nezprůměrovaných cenách. Sazba daně z přidané hodnoty je o jedno procento nižší, než sazba daně v České republice. Celkové zdanění benzínu je 51 % a motorové nafty pouze 45 %. Tabulka 8 Výpočet daně v Rakousku


Benzín

Výpočet

Nafta

Výpočet

0,68 EUR/l

1,39-0,71

0,77 EUR/l

1,4-0,63

1,39 EUR/l

-

1,40 EUR/l

-

0,482 EUR

-

0,397 EUR

-

20 %

-

20 %

-

0,2317 EUR

1,39:120 x 20

0,2333 EUR

0,71 EUR

0,482+0,2317

0,63 EUR

51,08 %

0,71:1,39

45 %

1,40:120x 20 0,397+0,2 333 0,63:1,41

Zdroj: OECD (2013), Europa (2013a), Global property guide (2013a), práce autora


26

3.8.2. Slovensko Daňový systém Slovenska se zaměřením na spotřební daně je velmi podobný systému v České republice. Spotřební daně jsou stejně jako v ČR uvalovány na výrobky z důvodu zisku do státního rozpočtu, ale také z důvodu zdravotního a ekologického. Na Slovensku převládá právě snaha odradit spotřebitele od konzumace zdravotně škodlivých výrobků, které mají díky daním vyšší cenu. Dále také ekologické důvody. Na Slovensku jsou spotřební daně uvalovány na 5 skupin výrobků, jedná se o minerální oleje, tabák a tabákové výrobky, pivo, víno a líh. Velké změny ve spotřebních daních probíhaly v roce 2003. Důvodem bylo rozložení zvýšení daňového zatížení do delšího období a dále také kompenzace sníženého příjmu z daně z přidané hodnoty v tomto roce. Nejvýznamnějším důvodem zvýšení sazby daně v roce 2003 bylo splnění minimálních sazeb spotřebních daní požadované Evropskou unií. V současné době Slovensko uplatňuje daňové sazby u všech skupin výrobků, které splňují minimální hranici. V tabulce číslo 9 jsou uvedeny informace, týkající se průměrné ceny motorového benzínu a nafty, včetně výše spotřební daně a daně z přidané hodnoty na ně uvalené. Průměrná cena motorové nafty je levnější a spotřební daň na litr je nižší. Celkové zdanění v procentech, které se odráží na ceně je u benzínu 51 %, kdežto u nafty téměř 43 %. Z pohledu ceny a výše daně je výhodnější spotřebovávat motorovou naftu. Daň z přidané hodnoty je na Slovensku o jedno procento nižší, než v České republice. Tabulka 9 Výpočet daně na Slovensku

Daňový systém Cena bez daně Průměrná cena Spotřební daň za litr

Benzín

Výpočet

Nafta

Výpočet

0,73 EUR/l

1,49-0,76

0,81 EUR/l

1,41-0,6

1,49 EUR/l

-

1,41 EUR/l

-

0,515 EUR

-

0,368 EUR

-

Sazba DPH

20 %

-

20 %

-

DPH za litr

0,2483 EUR

1,49:120 x 20

0,235 EUR

1,41:120x 20

0,76 EUR

0,515+0,2483

0,60 EUR

0,368+0,23 5

51,01 %

0,76 Kč:1,49

42,55 %

0,60:1,41

Celkové zdanění Zdanění v %

Zdroj: OECD (2013), Europa (2013b), Global property guide (2013b), práce autora

Na Slovensku došlo 1. února 2010 ke snížení spotřební daně o 23,5 % z nafty a to kvůli tlaku autodopravců. Slovenská vláda si toto snížení obhájila na základě argumentů nárůstu spotřeby motorové nafty, který vykompenzuje


27

snížení příjmů ze spotřebních daní. V roce 2010 došlo k nárůstu spotřeby motorové nafty o 25,6 % oproti minulému roku. Faktory růstu spotřeby byly prokázány jako snížení spotřební daně, oživení exportu a ekonomiky, nárůst daňového zatížení v Maďarsku a České republice, apreciace měny v sousedících státech a v neposlední řadě nárůst vozového parku. Snížení spotřební daně se na zvýšení spotřeby nafty podílelo ve výši 14,5 % (Finance, 2012). Český trh s motorovou naftou je přibližně třikrát větší, než trh slovenský. Objem spotřeby nafty v rámci mezinárodní kamionové dopravy je sdílený, proto přesun tankování mezinárodní kamionové dopravy na Slovensku způsobí vyšší dopad na změnu spotřeby nafty na Slovensku, než v České republice. Snížení spotřební daně v roce 2010 mělo velmi negativní dopad na příjmy veřejných rozpočtů. Příjmy se kvůli tomuto snížily o 73 mil. EUR. Z těchto důvodů došlo 1.1. 2011 k opětovnému navýšení spotřební daně (Libinst, 2013) 3.8.3. Polsko Spotřební daně v Polsku, které jsou nazývány Akcyza jsou uvaleny na širší sortiment výrobků, oproti skupinám výrobků v České republice a současně i sousedních států ČR. Daně jsou uvaleny na motorová paliva, alkoholické, ale i jiné nápoje, tabákové výrobky, elektřinu, parfémy, kosmetiku, některé druhy elektroniky, automobily, střelné zbraně či jachty. Sazby daně jsou zpravidla vyšší, než v České republice. Největší rozdíl výše sazby daně je uvalena na alkohol. (Eures, 2012). V tabulce jsou uvedeny průměrné ceny motorového benzínu a motorové nafty. V přepočtu těchto cen na Eura, se jedná o nejnižší průměrnou cenu obou pohonných hmot ve vybraných státech. Celkový podíl zdanění na ceně nafty a benzínu je také nejnižší z těchto čtyř států. Obě pohonné hmoty nedosahují daně na ceně 50 %.


28

Tabulka 10 Výpočet daně v Polsku


Benzín

Výpočet

Nafta

Výpočet

0,7 EUR/l

1,35-0,65

0,83 EUR/l

1,4-0,572

1,35 EUR/l6

-

1,4 EUR/l

-

0,4 EUR

-

0,31 EUR

-

23 %

-

23 %

-

0,25 EUR

1,35:123 x 23

0,2618EUR

0,65 EUR

0,4+0,25

0,5718 EUR

48,15%

2,71:5,59

40,84%

1,4:123x2 2 0,31+0,26 18 0,5718:1,4

Zdroj: OECD (2013), Europa (2013c), Global property guide (2013c), práce autora

3.8.4. Německo V Německu jsou spotřební daně uvaleny na benzín, těžká paliva, energetické produkty, alkoholické nápoje (pivo, víno), tabákové výrobky, ale také kávu. Uvalení spotřebních daní na kávu se liší od většiny členských států Evropské unie. Z uvedené tabulky 11 vyplývá, že průměrná cena benzínu je vyšší, než průměrná cena nafty. Daň z přidané hodnoty je o 2 % nižší, než v České republice. Konečný podíl daně (spotřební, DPH), na motorovém benzínu je 58 %, podíl daně na motorové naftě je o 10 % nižší.

6

kurz ČNB ke dni 15.3. 2013


29

Tabulka 11 Výpočet daně v Německu

Daňový systém Cena bez daně Průměrná cena Spotřební daň za litr

Benzín

Výpočet

Nafta

Výpočet

0,64 EUR/l

1,54-0,9

0,74 EUR/l

1,44-0,7

1,54 EUR/l

-

1,44 EUR/l

-

0,6545 EUR

-

0,4704 EUR

-

Sazba DPH

19 %

-

19 %

-

DPH za litr

0,2459 EUR

1,54 : 119 x 19

0,2299 EUR

1,44:119x19

0,90 EUR

0,6545+0,24 59

0,70 EUR

0,4704+0, 2299

58,44 %

0,90 : 1,54

48, 61 %

0,70 : 1,44

Celkové zdanění Zdanění v %

Zdroj: OECD (2013), Europa (2013d), Global property guide (2013d), práce autora

3.8.5. Porovnání daňových systémů z minerálních olejů V grafu číslo 1 jsou zobrazeny procentuální hodnoty celkového zdanění (spotřební daň, daň z přidané hodnoty), z automobilového benzínu a motorové nafty u zemí Rakousko, Slovensko, Polsko, Německo a Česká republika. Celkové zdanění v % u benzínu a nafty 60 50 40 Benzín Nafta

30 20 10 0

Rakousko

Slovensko

Polsko

Německo

Graf 1 Celkové zdanění benzínu a nafty v procentech Zdroj: práce autora

ČR


30

Jak je z grafu patrné, nejvyšší zdanění u benzínu je v Německu. Hodnota dosahuje téměř 60 % celkové ceny benzínu. Nad 52 % daně z ceny benzínu má Česká republika. Obdobné hodnoty jako Česká republika mají v rámci porovnání celkového zdanění z benzínu také Rakousko a Slovenko. Jejich hodnoty dosahují přibližně 51 %. Nejnižší zdanění benzínu je v Polsku. Konkrétně se jedná o 48 % celkové ceny. Z grafu vyplývá, že je pro občany České republiky výhodné tankovat ve všech sousedních státech, kromě Německa. Záleží ale na situaci, při jaké k tankování dochází. Pokud by se občan České republiky rozhodl jet do sousedních států kvůli nižšímu zdanění benzínu, nebylo by to pro něj pravděpodobně výhodné, protože nižší zdanění je v rámci procent a cesta do zahraniční by byla jistě nákladnější. Stejné rozdělení daňového zastoupení je i u motorové nafty. Z grafu 1 lze zaznamenat, že nejvyšší zdanění má Německo (téměř 50 %), O něco lépe je na tom Česká republika a poté s nižším zdaněním nafty je v pořadí Rakousko, Slovenko a Polsko. Cena bez daně, cena s daní, spotřební daň u benzínu

1,6 1,4 1,2 1 Cena bez daně

0,8

Cena s daní Spotřební daň

0,6 0,4 0,2 0

Rakousko

Slovensko

Polsko

Německo

ČR

Graf 2 Ceny a spotřební daň z benzínu Zdroj: práce autora

V grafu číslo 2 a 3 jsou zkoumány ceny automobilového benzínu a motorové nafty bez daně, s daní a dále jsou v těchto grafech zobrazeny výše spotřební daně. Z grafu číslo 2, který prezentuje ceny a spotřební daně z benzínu je jasně viditelné, jakou roli hraje výše spotřební daně. U Německa je cena s daní nejvyšší ze všech prezentovaných států a zároveň je výše spotřební daně také nejvyšší. Naopak cena bez daně je nejvyšší z těchto pěti zemí. Z čehož jasně vyplývá, že v Německu vybírá stát nejvyšší objem daně z benzínu na jeden spotřebovaný litr. Ostatní státy mají výši ceny benzínu bez daně a spotřební daň


31

v relativním poměru. Jediné Polsko má téměř nejvyšší cenu bez daně benzínu a zároveň nejnižší spotřební daň v porovnání s ostatními státy. Polsko představuje opak Německa. Česká republika má třetí nejvyšší cenu benzínu s daní v porovnání se sousedními státy. Vyšší ceny mají v Německu, které dosahují 1,54 Eur/lir a na Slovensku, které v průměru dosahují 1,49 Eur/litr. V České republice je průměrná cena benzínu v přepočtu na Eura 1,41 za litr. Pro české občany je výhodnější tankovat benzín v Rakousku a Polsku, kde se ceny s daní pohybují níže. Samozřejmě opět záleží, zda pro pohonné hmoty jedou do zahraničí cíleně, nebo v souvislosti například s nutnou návštěvou cizí země. Cena bez daně, cena s daní, spotřební daň u nafty 1,6 1,4 1,2 1 Cena bez daně

0,8

Cena s daní Spotřební daň

0,6 0,4 0,2 0

Rakousko

Slovensko

Polsko

Německo

ČR

Graf 3 Ceny a spotřební daň z nafty Zdroj: práce autora

V grafu číslo 3 jsou zobrazeny stejné hodnoty, jako v grafu číslo 2, ovšem graf číslo tři je se zaměřením na motorovou naftu. Graf tedy znázorňuje cenu nafty bez daně, cenu nafty s daní a spotřební daň. Cena s daní u motorové nafty je téměř stejná u všech srovnávaných zemí. Průměrné ceny se liší jen o setiny Eur. Ceny bez daně jsou u Německa a poté u České republiky nejnižší a přesným opakem jsou výše spotřební daně, které jsou u těchto dvou států nejvyšší. Naopak u Rakouska, Polska a Slovenska jsou ceny bez daně vyšší než u Německa a ČR a spotřební zdanění je relativně nízké. Ceny bez daně s přičtením spotřební daně a daně z přidané hodnoty se následně u zemí vyrovnávají. Pro občany České republiky tedy není vůbec výhodné cestovat za do sousedních států kvůli koupi a následné spotřebě pohonných hmot.


32

3.9. Harmonizace spotřebních daní z minerálních olejů v EU Harmonizace spotřebních daní v Evropské unii probíhá od ledna 1993, kdy vznikl Jednotný vnitřní trh. Harmonizace je nejvíce zaměřena na vyrovnávání jednotlivých sazeb. V případě velkých rozdílů sazeb mezi členskými státy může docházet k ohrožení hospodářské soutěže a jednotného vnitřního trhu. V Evropské unii je harmonizace spotřebních daní spíše strukturální, to znamená, že je v rámci členských států sjednocena struktura jednotlivých typů daní a stanovení minimálních sazeb, které musí všechny členské státy akceptovat. Nejsou stanovovány konkrétní jednotné sazby daní výrobků, podléhající spotřebnímu zdanění, protože každý členský stát má odlišnou historii a specifický systém. V Evropské unii od roku 1993 zaveden Jednotný celní sazebník, pro stanovení základu daně zboží, podléhající spotřební dani. Od stejného data byly zavedeny i minimální sazby daně jednotlivých výrobků. Základními prameny, upravující harmonizace spotřebních daní v Evropské unii jsou tři skupiny směrnic. Jedná se o směrnici č. 92/12/EEC, směrnice č. 2003/96/EC a čtyři směrnice k aproximaci sazeb. Směrnice 92/12/EEC upravuje výrobu, držení a přepravu výrobků, podléhající spotřebnímu zdanění, tato problematika je upravována obecně, konkrétní druhy spotřebních daní jsou upravovány samostatně dalšími směrnicemi. V této směrnici je upraven režim podmíněného osvobození od daně, který nastává v případě, že se tyto výrobky pohybují mezi členskými státy. Tuto směrnici je možné nalézt také pod názvem horizontální směrnice. Další právní úpravou je strukturální směrnice, která již konkrétně rozděluje spotřební daň na daň z minerálních olejů7 alkoholu a alkoholických nápojů a tabáku. Minerální oleje (pod názvem energetické produkty a elektrická energie) jsou konkrétně upraveny ve směrnici č. 92/81/EEC. Tato směrnice udává, že předmětem daně jsou veškeré minerální oleje, které jsou určeny pro spotřebu a prodej, jako palivo a pohonná hmota. Další směrnicí, které se bezprostředně vztahuje k minerálním olejům, respektive energetickým produktům je směrnice č. 2003/96/EC. Tato směrnice rozšiřuje zdaňování na elektrickou energii, uhlí a zemní plyn a stanovuje minimální sazbu daně z hlediska účelu použití. Cílem zdanění z hlediska použití je omezení emisí v souvislosti s Kjótským protektorem. Tento Kjótský protektor umožňuje členským státům získat daňové výhody, v případě, že zavádějí opatření ke snížení emisí. V tabulce číslo 12 jsou zobrazeny minimální sazby akcízů v Evropské unii z motorové nafty a motorového benzínu v Eurech za 1000 litrů. Jsou zde uvedeny roky, kdy proběhla změna jednotlivých sazeb. Změna sazby daně, která Daň z minerálních olejů byl změněn směrnicí č. 2003/96/EC na dan z energetických produktů a elektrické energie 7


33

proběhala v roce 2010, je aktuální minimální sazbou platnou pro všechny členské státy. Tabulka 12 Změny sazby daně z benzínu

rok 1992 2004 2010

Sazba daně pro benzín 337 Eur/1000 l 421 Eur/1000 l 421 Eur/1000 l

Zdroj: Europa (2013a); práce autora Tabulka 13 Změny sazby daně z nafty

rok 1992 2004 2010 Zdroj: Europa (2013b); práce autora

Sazba daně pro naftu 245 Eur/1000 l 302 Eur/1000 l 330 Eur/1000 l


34

4 Možnosti daňových úniků s pohonnými hmotami Daňové úniky velkou měrou souvisí s nepřímým zdaněním. K daňovým únikům dochází velmi často, roli zde hraje princip zdanění. To znamená, že na četnosti výskytu daňových úniků záleží, zda se jedná o princip zdanění v zemi spotřeby, nebo o princip zdanění v zemi původu. Jak již bylo zmíněno v kapitole Principy výběru daní, častější a více náchylnější k daňovým únikům je princip země spotřeby, oproti principu země původu. Daňový únik je dle daňového portálu Sagit (2013) definován, jako minimalizace, případně celková nulace daňové povinnosti. Daňový únik se dělí na legální a nelegální. O legální daňový únik se jedná v případě, že daňový subjekt využije nedostatků, případně neúmyslných chyb v zákoně. Proti těmto daňovým únikům se dá bránit úpravou zákonů a dalších právních předpisů. Druhým způsobem daňového úniku je únik nelegální. Jedná se o případy, kdy daňový subjekt jedná v rozporu se zákonem. Může jít o úniky neúmyslné, například nepochopení právního předpisu či zákona, nedostatečnou informovaností a podobně. Dále může jít o úniky úmyslné, které jsou většinou trestnými činy. Těmto únikům se lze v určité míře bránit kontrolní a vyhledávací činností správců daně Ministerstvo financí České republiky uvádí nelegální daňové úniky z pohonných hmot jako nejčastější, s největší ztrátou na státním rozpočtu. Tyto úniky nejsou problémem pouze pro vládu a snížení příjmů státního rozpočtu, ale jedná se především o likvidaci konkurence nepoctivými prodejci, kteří prodávají nezdaněné pohonné hmoty mnohem levněji. Jeden z velmi často prováděných daňových úniků, ale také lehce odhalitelných, je dovoz pohonných hmot bez patřičných dokladů. V případě nezjištění tohoto druhu daňového podvodu dochází k selhání kontroly při přepravě zboží. Jedním z největších daňových úniků u minerálních olejů je nelegální dovoz ze zahraničí. Tato nelegální činnosti může probíhat zneužitím jména jiné společnosti, která pohonné hmoty dováží osvobozené od daně. Velmi snadno se k potřebným dokladům dané firmy dostane bývalý zaměstnanec, který již u firmy nepracuje. Daň by měla být po odhalení podvodu vyměřena skutečnému pachateli, ale v praxi jsou tyto osoby jen velmi těžko dohledatelné, a proto v těchto případech dochází k vysokým daňovým únikům. Další možností je vytvoření imaginární společnosti, která je po odhalení úniku nedohledatelná a daň nezaplatí (Policie, 2013). Dalším častým daňovým únikem je využití nižší sazby daně, kterou aplikují v ostatních zemích. Je tedy výhodné zakoupit pohonné hmoty v zahraničí a nelegálně palivo převézt pro spotřebu v České republice.


35

K daňovým únikům dochází k tzv. podmíněném režimu. Konkrétně se jedná o přepravu pohonných hmot z jednoho státu do druhého (do státu určení), kde má být zboží spotřebováno a zdaněno. Pohonné hmoty ovšem zůstanou v jiném státě, například právě v České republice, kde budou spotřebovány a nezdaněno. Zboží se tedy po cestě dle dokladů ztratí a dál již neexistuje. Dochází k porušení podmínek přepravy dle § 28 Zákona o spotřebních daních. V případě, že se toto porušení přepravy dozví daňový sklad, jeho povinností je oznámit daňovému úřadu k čemu došlo dle § 28 odstavec 7 a 8. K těm to případům může docházet i v rámci přepravy jedné země, ale kvůli časové náročnosti přepravy z dvou různých zemí a jazykové bariéře dochází k častějším případům právě u dvou různých zemí. Samostatnou kapitolou daňových úniků u pohonných hmot je zneužití povinného podílu biosložky paliva. Nejčastějšími biopalivy jsou methylester mastných kyselin, který se mísí s naftou a dále ethanol, který se mísí s benzínem. Tyto biosložky paliv jsou velmi šetrné k životnímu prostředí. Dochází k nižšímu vypouštění kouře ze spalování pohonných hmot s těmito příměsemi. K daňovým únikům dochází takovým způsobem, že prodejci pohonných hmot dodávají stanovenou část biosložky do paliv, na kterou je uplatňována snížená sazba daně, ale posléze je prodávají jako klasická paliva se základní sazbou daně. Používání biopaliv je upravenou legislativou Evropské unie, konkrétně se jedná o směrnici 2003/30/EC, o podpoře používání biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv v dopravě. Evropská komise udává povinnost všem členským státům nahradit 20% fosilních paliv biopalivy, a to do roku 2020. Česká republika implementovala tuto směrnici do zákona č. 92/2024 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších právních předpisů. V § 3a zákona 92/2004 Sb. Je uvedeno minimální množství, které musí být obsaženo v pohonných hmotách. V současné době platí od 1. ledna 2013 1,5 % (dle tohoto Zákona) minimální výše biosložky motorového benzínu, konkrétně se jedná o bioethanol. Objem této biosložky nesmí překročit 5 % objemu motorového benzínu a nesmí dojít k překročení obsahu kyslíku 2,7 %. Zákon dále stanovuje minimální objem biosložky motorové nafty. Jedná se o minimum 1,5 %. Podíl nesmí překročit 7 % objemu. Dalším daňovým únikem může být nelegální míchání pohonných hmot. Jedná se například o přimíchávání minerálních olejů, které jsou od daně osvobozeny (ethanolu, či biopaliv druhé generace – nepotravinářská část biomasy, biologický odpad) do motorové nafty a motorového benzínu. Nejen, že je krácen státní rozpočet o příslušnou daň, ale také je inkriminovaná nafta a benzín špatné kvality k použití. Provozovatelé čerpacích stanic také nabádají zákazníky, aby čerpali polovinu nafty či benzínu a polovinu například ethanolem, která je od daně osvobozená (Události ČT, 2010). Kdyby tyto směsi míchali přímo provozovatelé, již by nebyl ethanol od daně osvobozen, ale byl zdaněn základní sazbou daně jako benzín a nafta. Další a velmi častou možností úniku je použití minerálního oleje k jinému účelu, než byl použit (Policie, 2013). Konkrétně se jedná o dovoz minerálních olejů, který má být určen například ve strojírenství či stavebnictví (podléhá


36

osvobození od daně), ale následně je prodáván na čerpacích stanicích jako klasický automobilový benzín a motorová nafta. Dochází k daňovému úniku, ale také ke klamání spotřebitele, protože pohonné hmoty určené k jiným účelům, než k pohonu motorů jsou pro pohon motorů nevhodné a může dojít ke zničení či poškození motoru. Česká obchodní inspekce (2013) pravidelně vydává seznam čerpacích stanic, u kterých byla zjištěna nekvalitní nafta či benzín, a kterým byla touto inspekcí udělena pokuta. Pro klasického spotřebitele je doporučováno, aby tento seznam zaznamenával a pohonné hmoty od těchto čerpacích stanic netankoval, i přesto, že většinou nabízejí nižší cenu pohonných hmot. Poslední využívanou možností (Policie, 2013) je předem plánované nesplacení daně. Dochází k němu tak, že subjekt přizná daň a podá daňové přiznání. Poté vyhlásí úpadek společnosti, případně osobní bankrot a daň stát nemá z čeho vymáhat. Aktiva a finanční prostředky jsou převedeny na jinou vzniklou společnost. Daň tedy ve výsledku nebude vůbec odvedena. Toto je hojně využíváno spíše u subjektů, které s pohonnými hmotami obchodují ve velkém množství.


37

5 Elasticita poptávky po pohonných hmotách V diplomové práci je použita cenová a důchodová elasticita poptávky po pohonných hmotách, konkrétně po automobilovém benzínu a motorové naftě. Cenová elasticita vyjadřuje, jaká je citlivost poptávaného množství statku (v tomto případě benzínu a nafty) na jeho cenu. Cenová elasticita je někdy označována jako přímá elasticita poptávky. Statistiky uvádí, že cenová elasticita po benzínu a po naftě je neelastická, to znamená, že hodnota je menší, než jedna. Cenově neelastické poptávky jsou z důvodu špatného nahrazení statku. Pohonné hmoty (respektive jízdu autem), lze jen velmi těžko nahradit. Jako příklad substitutu lez uvést jízdu městskou hromadnou dopravou nebo jízdu taxi. Goodwin (2004) uvádí, že spotřeba pohonných hmot je záporně neelastická, tedy s růstem ceny benzínu a nafty se poptávka sníží. Dále uvádí, že cenová elasticita po pohonných hmotách je blízká nule a to především v krátkém období, jež značí neelasticitu. Za krátké období je v tomto případě chápán jeden rok. Podle délky období jsou elasticity poptávky děleny na krátkodobé (nejčastější jeden rok) a dlouhodobé (nejméně rozmezí období 3-5 let). Lze také zmínit křížovou elasticitu poptávky. Tato elasticita poukazuje na citlivost poptávaného množství statku (benzínu, nafty), na změnu ceny statku jiného. V tomto případě se nabízí zmínit cena jízdného hromadné dopravy. Goodwin (2004) uvádí, že v případě substitučních statků8 (např. benzín a jízdenka MHD) je křížová elasticita kladná. To znamená, že spotřebitel zvýší svoji poptávku po jednom statku, v případě, že se zvýší cena statku druhého. V případě komplementárních statků9 (např. benzín a automobil) je křížová elasticita záporná. Empirické studie potvrdily, že krátkodobé elasticity jsou nižší, než dlouhodobé, protože v dlouhém časovém úseku dochází k časové prodlevě mezi změnou ceny a reakcí na tuto změnu. Dlouhodobé elasticity jsou větší, než krátkodobé elasticity a to přibližně 2-3 krát. Některé analýzy prokázaly, že důchodová a cenová elasticita poptávky po pohonných hmotách v čase klesá a to s nárůstem bohatství společnosti. Goodwin (2004) uvádí výsledky analýzy poptávky v USA a Velké Británii. Jeho analýza prokázala, že v případě růstu cen pohonných hmot o 10 %, dojde k poklesu spotřeby pohonné hmoty přibližně 2,5 % za rok (hodnota elasticity 0,25), v dlouhém období pak o více, než 6 % (hodnota elasticity -0,6). Je to pravděpodobně z toho důvodu, že řidiči se více snaží o úspory spotřeby, například způsobem jízdy vedoucím k nižší spotřebě, technické zlepšení vozidla, nákup úspornějšího vozidla. Dalším možným důvodem je úplné nepoužívání vozidel s velkou spotřebou a jejich vyřazení. 8 9

jsou dva statky, u kterých spotřebitel snadno zaměňovat spotřebu jednoho statku druhým statek, jehož spotřeba roste se spotřebou jiného, protože se tyto statky doplňují


38

Jak uvádí Brůha a Ščasný (2005), cenové elasticity pohonných hmot se v zahraniční pohybují v rozmezí od -0,2 až – 0,4. To znamená, že poptávka je neelastická, respektive necitlivá na cenovou změnu. V České republice nebyly provedeny přílišné analýzy o elasticitách po pohonných hmotách. Analýzy a zkoumání provádí Centrum pro otázky životního prostřední UK v Praze. Toto centrum vydalo studie, že cenové elasticity poptávky po pohonných hmotách jsou vyšší, než západoevropské země a USA. Je zde prokázáno, že reakce na změnu ceny jsou stále citlivější. Kováčová (2007) uvádí studii o cenové elasticitě poptávky po pohonných hmotách. Všechny elasticity poptávky jsou v absolutní hodnotě menší než 1, což znamená, že jednoprocentní zvýšení ceny benzínu a nafty vyvolá menší než jednoprocentní pokles spotřeby. Stejně tak v případě důchodové elasticity, jednoprocentní pokles příjmu způsobí méně než jednoprocentní pokles poptávaného množství. Výsledky poukazují na cenově neelastickou poptávku po pohonných hmotách. Na základě svých výsledků prokázala, že v případě zvýšení ceny pohonných hmot (benzín a nafta) o 10 % dojde ke snížení o 2,64 % poptávky po benzinu. A desetiprocentní zvýšení důchodu spotřebitele vyvolá zvýšení poptávky o 9,8 %. Důchodová elasticita poptávky po benzinu se blíží jednotkové elasticitě (jednoprocentní pokles příjmů vyvolá jednoprocentní pokles spotřeby tohoto paliva). Kováčová dále uvádí, že na elasticitu poptávky má vliv zejména nahraditelnost statku blízkými substituty. Espey (1998), vydal metaanalýzu, ve které se zabýval 345 krátkodobými elasticitami poptávky a 363 dlouhodobými elasticitami poptávky a to v letech 1966-1997. Metaanalýza prokázala, že ve Spojených státech amerických je krátkodobá cenová elasticita poptávky po benzínu – 0,26. To tedy znamená, že 10 % růstu ceny benzínu vyvolá snížení poptávaného množství benzínu o 2,6 %. V dlouhém období (delší než jeden rok) vyšla v této studii cenová elasticita – 0,58, což tedy znamená, že nárůst ceny benzínu o 10 % vyvolá snížení poptávaného množství o 5,8 %. Espey prokázal cenově neelastickou poptávku po benzínu v USA. Krátkodobá důchodová elasticita poptávky vyšla 0,47 a dlouhodobá 0,88. Výsledek lze interpretovat jako nárůst důchodu spotřebitele o 10 %, vyvolá nárůst spotřeby pohonných hmot v krátkém období o 4,7 % a v dlouhém období o 8,8 %. Jedná se o důchodově neelastickou poptávku. Goodwin vydal studii již v roce 1992. Porovnával odhady poptávkových elasticit, které byly provedeny v roce 1991 ve Velké Británii. Výsledkem jeho analýzy byla průměrná průkazná cenová elasticita po pohonných hmotách, která činila v krátkém období – 0,27 a v dlouhém období – 0,73. Pro krátké období zkoumal 57 analýz a pro dlouhé období 53 analýz. Goodwin potvrdil, že cenová elasticit po pohonných hmotách ve Velké Británii je neelastická. Jak již bylo dříve zmíněno, Goodwin vydal další studii o elasticitě poptávky po pohonných hmotách v roce 2004. Zjistil, že Krátkodobá cenová elasticita poptávky je – 0,25 a v dlouhém období – 0,64. Jedná se opět o cenově neelastickou poptávku, tedy že spotřebitelé nereagují na změnu ceny. Respektive reagují na ni v menším procentuálním měřítku, než je změna ceny.


39

Goodwin (2004) provedl také analýzu důchodové elasticity poptávky. Průměrná hodnota mu vyšla 0,49. V absolutní hodnotě se jedná o vyšší číslo, než cenové elasticity v krátkém období. To znamená, že domácnosti s vyšším příjmem více spotřebovávají benzín a naftu. V případě, že vzroste průměrný důchod spotřebitele o 10 %, dojde k nárůstu spotřeby pohonných hmot o 4,9 %. Dalšími autory, kteří se zabývali elasticitou poptávky po pohonných hmotách, jsou Graham a Glaister (2004). Prováděli analýzy v rozmezí let 1966 – 2000. Součástí jejich analýzy byla také elasticita poptávky, kterou v krátkém období publikovali jako – 0,25 a v dlouhém období – 0,74. V obou případech byla prokázána cenově neelastická poptávka. Výsledky lze interpretovat, jako zvýšení ceny pohonných hmot o 10 % vyvolá snížení poptávaného množství v krátkém období o 2,5 % a v dlouhém období o 7,4 %. V zahraničí bylo provedeno analýz o elasticitách poptávky celá řada, v České republice ovšem nikoliv. Prokazatelné výsledky uvádí studie Brůha a Šťasného (2005). Cenová elasticita poptávky po pohonných hmotách v České republice jsou – 0,504 v roce 2003 a – 0,65 v roce 2004. To znamená, že se jedná o cenově neelastické poptávky. Konkrétní výsledky lze interpretovat, jako zvýšení ceny pohonných hmot o 10 % vyvolá snížení poptávky o 5,04 % v roce 2003 a 6,5 % v roce 2004. V případě srovnání výsledků se zahraničními studiemi jsou výsledky z České republiky vyšší. Může se jednat o odlišnou techniku odhadu použitých dat (mikro panelová data). Ale také to může znamenat, že spotřebitelé v České republice jsou citlivější k cenovým změnám, než obyvatelé Evropské unii a USA, kde byly ostatní analýzy prováděny. V průběhu času se elasticity poptávky mění. Některé zahraniční studie prokazují rostoucí cenovou a důchodovou elasticitu poptávky po pohonných hmotách, způsobenou nárůstem bohatství společnosti. Z uvedených výsledků lze shrnout, že zahraniční cenové elasticity po pohonných hmotách se pohybují přibližně v okolí -0,25 pro krátké období a v intervalu -0,64 až -0,74 v dlouhém období. To znamená, že průměrná poptávka je neelastická. Krátkodobá důchodová elasticita se v zahraniční pohybuje v intervalu od 0,24 do 0,34 a dlouhodobá přibližně 0,8 – 0,9. To značí důchodově neelastickou poptávku, ovšem kladnou, tedy že s růstem důchodu roste také spotřeba pohonných hmot, ale méně, než procentuální změna důchodu. Na základě zkoumaných analýz lze konstatovat, že cenová i důchodová elasticita poptávky po pohonných hmotách je neelastická a zároveň je vyšší v dlouhém období. V krátkém období se výsledky elasticit blíží nule. Ševčík a Rod (2010) uvádějí, že marže prodejců pohonných hmot v České republice jsou srovnatelné s maržemi v Evropě (tedy i se státy Polsko, Slovensko, Rakousko a Německo). Tato marže je ve výši 8 eurocentů/litr pohonné hmoty. Na základě své analýzy zjistili, že nelze zvýšením sazby spotřební daně z automobilového benzínu nebo motorové nafty snížit intenzitu dopravy na českém území. Uvádí, že objem dopravy se během sledovaného období nesnížil, stejně tak se nesnížil počet nově registrovaných automobilů. Zjistili, že zvýšení sazby daně z pohonných hmot výrazně negativně ovlivňuje příjmovou stranu veřejných rozpočtů. Citlivostní analýzou dokládají, že


40

snížení sazby daně přibližně o 2 Kč/l (tzv. bod zvratu) motorové nafty vede ke zvýšení vybrané spotřební daně (nárůst inkasa ve veřejném rozpočtu). V případě růstu objemu dopravy by byl bod zvratu dosažen při nižší sazbě. Pokud sousední státy v případě snížení spotřební daně v České republice zvýší svoje spotřební zdanění z pohonných hmot, tak se pozitivní efekty v České republice ještě zvýší. Vyšší sazby spotřební daně z nafty a benzínu činí tyto pohonné hmoty v ČR více konkurenceschopné. Ševčík a Rod (2010) uvádějí přímé dopady na spotřebitele, v případě zvýšení ceny z pohonných hmot zapříčiněnou nárůstem spotřební daně. Zvýšení spotřební daně a následného zvýšení ceny z pohonných hmot zatěžuje domácnostem výši jejich výdajů, při stávají spotřebě pohonných hmot. Spotřební daň je někdy označována za nástroj, který by měl omezit negativní externality plynoucí ze spotřeby, v tomto případě zhoršování životního prostředí a zhoršování zdraví obyvatel. Vzhledem k tomu, že pohonné hmoty představují produkt s velmi neelastickou poptávkou, výše zmíněné zamýšlené efekty jsou diskutabilní. Možnost vyhnout se zvýšené spotřební dani je v České republice velmi malá. To znamená, že lze považovat zvýšení spotřební daně za efektivní z pohledu zvýšení daňového inkasa veřejného rozpočtu. Na druhou stranu existují i nepřímé dopady. Tyto dopady se projevují zprostředkovaně, tedy jako druhotná reakce na cenu pohonných hmot. Jako příklad nepřímých dopadů lze uvést skončení užívání automobilů. Je to často kritizováno za přenos vyšších nákladů Navzdory zvýšené ceně, ovšem jen relativně málo uživatelů přestane svůj automobil užívat. To znamená, že nepřímé dopady nejsou tak výrazné.

Metodika

41

6 Metodika V diplomové práci jsou použity standardní metody pro zpracování vědecké práce, dále pak statistické a ekonomické metody specifické pro tuto práci. Nejčastěji se v práci vyskytuje metoda deskripce. Metoda deskripce je využita především v částech popisující daňový systém spotřebního zdanění z minerálních olejů v České republice. V této části je dále popsán daňový systém Rakouska, Slovenska, Polska a Německa, se zaměřením na spotřební daně z pohonných hmot. Jsou zde uvedeny specifika odlišující se od systému v České republice. V této kapitole diplomové práce jsou uvedeny průměrné ceny automobilového benzínu a motorové nafty. Tyto ceny jsou získány převážně ze statistických úřadů jednotlivých států a z evropského portálu pro energii, které jsou uvedeny ve zdrojových datech na konci práce. Průměrná roční cena benzínu (benzín automobilový natural 95 oktanů) a nafty (motorová nafta) se vypočte jako vážený průměr z cen vykázaných distribučními společnostmi, kde jsou jako váhy použita prodaná množství příslušné pohonné hmoty a to příslušnou společností. Distribuované společnosti vykazují ceny benzínu a nafty jednou týdně a z těchto cen je vypočítán roční průměr váženým aritmetickým průměrem. Tedy jedná se o součet všech vykázaných týdenních hodnot cen benzínu a nafty, podělených jejich počtem. Dále je vždy v této kapitole průměrná cena benzínu a nafty, spotřební daň a sazba daně DPH. Z tohoto je vypočítána průměrná cena benzínu a nafty bez daně, daň z přidané hodnoty, celkové zdanění a celkové zdanění v procentním vyjádření. Průměrná cena bez daně je vypočítána dle vzorce 1, DPH je vypočítáno ze vzorce 2, celkové zdanění je vypočítáno podle vzorce 3 a celkové zdanění v procentech je vypočítáno podle vzorce 4. C  cena  daň

(1)

kde: C je cena bez daně Cena je průměrná cena benzínu či nafty (včetně daně) Daň je součet spotřební daně a DPH DPH 

cena ( sazba  100 )  sazba

(2)

kde: DPH je daň z přidané hodnoty Cena je průměrná cena benzínu či nafty (včetně daně) Sazba je sazba spotřební daně z benzínu či nafty Daň  SD  DPH

(3)

Metodika

42

kde: Daň je celkové zdanění SD je spotřební daň z benzínu či nafty DPH je daň z přidané hodnoty z benzínu či nafty Daň% 

daň  100 cena

(4)

kde: Daň% je celkové zdanění vyjádřeno v % Daň je celková daň vyjádřena v p. j. Cena je průměrná cena benzínu či nafty Reálné ceny ropy jsou počítány tak, že se nominální cenu ropy v daném měsíci udána poměrem indexu spotřebitelských cen (CPI) se podělí indexem spotřebitelských cen základního období. Skutečné ceny ropy jsou aktualizovány každý měsíc tak, aby aktuální měsíc byl základním obdobím. Tyto hodnoty byly získány z agentury pro mezinárodní energii, uvedenou v literatuře. V diplomové práci jsou provedeny vícerozměrné regresní analýzy. Nejprve jsou provedeny regresní analýzy zkoumající vliv spotřebního zdanění z benzínu a nafty, ceny ropy a DPH na cenu automobilového benzínu a motorové nafty. Uvádí se, že cena benzínu je složena z ceny ropy, daně z přidané hodnoty, spotřební daně, ceny distrubce a marže. Vzhledem k tomu, že již bylo provedeno mnoho analýz, lze předpokádat, že cena distribuce a marže je zanedbatelnou položkou v ceně ropy. Proto nebyla mezi jednotlivé vysvětlující proměnné zahrnuta. Vysvětlující proměnné na ceně benzínu a nafty jsou tedy spotřební daň, daň z přidané hodnoty a cena ropy. Další regresní analýza, která je v diplomové práci provedena, zkoumá vliv ceny automobilového benzínu a motorové nafty na spotřebu těchto pohonných hmot a dále vliv průměrného spotřebitelského důchodu na spotřebu benzínu a nafty. Vysvětlující proměnné (cena benzínu a nafty, průměrný důchod spotřebitele) a vysvětlované proměnné (poptávka po benzínu, poptávka po naftě) byly zvoleny, protože regresní analýzy slouží jako podklad statistické průkaznosti cenové a důchodové elasticity poptávky po pohonných hmotách, ve kterých jsou opět využity ceny pohonných hmot, průměrný důchod spotřebitele a poptávka po pohonných hmotách. Ke zjištění výsledků je použita vícerozměrná regresní analýza časových řad, která je provedena za pomocí statisticko-ekonometrického programu Gretl a je aplikována na výše zmíněné modely. Jednotlivé testy a ukazatele, které jsou v regresní analýze počítány, slouží ke zjištění, zda byly splněny předpoklady klasického lineárního regresního modelu. Při splnění těchto předpokladů lze konstatovat, že mezi zkoumajícím proměnnými je lineární závislost.

Metodika

43

V regresních analýzách jsou provedeny výpočty popisných statistik, které zahrnují střední hodnotu, která je vypočítána za pomocí aritmetického průměru. Aritmetický průměr je součet všech hodnot vydělený jejich počtem a je získán dosazením do vzorce: x

1 k  xi fi n i 1

(5)

(kde: d m je dolní mez modální třídy, f m je četnost modální třídy, h je šířka třídy). Dále je u proměnných spočítán medián, jedná se o označení kvantilu, který udává hodnotu, dělící soubor seřazených hodnot na dvě zhruba stejně velké části a je vypočítán podle vzorce: x p  d ip 

p  kpip1 pip

h

(6)

(kde:dp je dolní hranice třídy obsahující kvantil, p je kvantil, h je šířka třídy, pp je relativní četnost kvantilu, kpi je součtová relativní četnost předchozí třídy). Další popisnou statistikou je směrodatná odchylka, která je vypočítána podle vzorce 3, k němuž je zapotřebí vzorec k výpočtu rozptylu 4. Rozptyl sám o sobě nemá vypovídací schopnost, slouží právě k výpočtu směrodatné odchylky:

  2 2 

1 n  x i  x 2  f i  n i 1

(7) (8)

Směrodatná odchylka udává kvadratický průměr odchylek hodnot znaku od jejich aritmetického průměru, tedy vypovídá o tom, jak moc se od sebe navzájem liší typické případy (hodnoty) v souboru zkoumaných čísel. Směrodatná odchylka je nejčastěji užívaná míra variability. Posledním ukazatelem popisné statistiky je variační koeficient, který je používán pro srovnání dvou a více znaků a nabývá hodnot 0;1 , je vyjádřen v procentech. Variační koeficient a je spočítán podle vzorce: V 

x x

(9)

V diplomové práci je dále používána analýza rozptylu, neboli ANOVA. Jedná se o metodu matematické statistiky, která ověřuje hodnotu náhodné veličiny. Tato veličina nabývá konečného počtu možných hodnot a slouží k rozdělení zkoumaných veličin do skupin. V regresní analýze jsou ke stanovení výsledku všech proměnných použity testy. Nejprve je použit t-test parametrů, pro zjištění statistické významnosti

Metodika

44

parametrů. Hlavní hypotéza H0 udává, že parametr není statisticky významný ( H 0 :  i  0 ), alternativní hypotéza HA znamená, že parametr je statisticky významný ( H A :   0 ). Záměrem je u t-testu vyvrátit hlavní hypotézu a ta je zamítnuta, jestliže je vypočtená p-hodnota menší, než zvolená hladina významnosti. V modelu by měly zůstat pouze ty vysvětlující proměnné, jejíž parametry jsou statisticky významné. Úrovňová konstanta  0 je v modelu ponechána i v případě, že není statisticky významná. Konstanta pouze udává výchozí úroveň, od které model začíná vyrovnávat data. Dalším testem užitým ve vícerozměrné analýze je F-test. Tento test slouží k vyjádření statistické významnosti modelu. Hypotéza H0: model není statisticky významný ( H 0 :   0 ), HA: model je statisticky významný ( H A :   0 ). Záměrem tohoto testu je zamítnout hlavní hypotézu o statistické nevýznamnosti modelu. To nastává v případě, že je p-hodnota menší, než zvolená hladina významnosti. Dále je využit RESET test, který slouží k hodnocení správné specifikace modelu. Nulová hypotéza H0 značí: model je správně specifikován ( H 0 :   0 ), alternativní hypotéza HA: model je nesprávně specifikován ( H A :   0 ). Záměrem je nezamítnout hlavní hypotézu o správné specifikaci modelu, kdy p-hodnota testu je vyšší než hladina významnosti. Následným prováděným testem je test nelinearity. Tento test slouží k hodnocení lineárního vztahu proměnných, tedy zda existuje mezi jednotlivými proměnnými lineární vztah. Hypotéza testů nelinearity H0: vztah je lineární a je správně zvolen funkční tvar ( H 0 :  0  c, 1  0 ), alternativní hypotéza HA: vztah není lineární ( H A :  0  c,   0 ). Záměrem je u testu nelinearity nezamítnout hlavní hypotézu o lineárním vztahu proměnných, který nastává, právě když je p-hodnota větší, než hladina významnosti. Dále je v regresní analýze použit adjustovaný koeficient determinace. Tento ukazatel vypovídá o vhodnosti modelu s více vysvětlujícími proměnnými, které jsou v modelu zohledněny. Vyšší hodnoty adjustovaného koeficientu determinace ukazují lepší vysvětlení modelu regresí. V modelu lineární regrese s absolutním členem leží hodnota adjustovaného koeficientu determinace v intervalu 0;1 a udává, jaký podíl rozptylu v pozorování závislé proměnné se podařilo regresí vysvětlit. Whiteův test, který je v diplomové práci k analýze proměnných využit, slouží ke zjištění homoskedsticity chybového členu, tedy zda má chybový člen konstantní rozptyl. Při porušení tohoto předpokladu se jedná o heteroskedasticitu (nekonstantní rozptyl), který představuje variabilitu chybového členu, měnící se v jednotlivých úsecích pozorování. Nulová hypotéza Whiteova testu předpokládá homoskedasticitu, tj. konstantní rozptyl, tedy variance reziduí je konstantní ( H 0 :   0 ). Alternativní hypotéza předpokládá heteroskedasticitu, rozptyl nemá konstantní varianci ( H A :   0 ). Záměrem Whiteova testu je ne-

Metodika

45

zamítnutí nulové hypotézy o homoskedasticitě, p-hodnota musí být větší, než zvolená hladina významnosti. Durbinův-Watsonův test slouží k testování sériové korelace prvního řádu chybového členu. Hypotéza H0 uvádí, že chybového členu prvního řádu není detekována autokorelace. Alternativní hypotéza říká, že je v testovaném souboru sériová korelace chybového členu. Hodnoty Durbin-Watsonova testu se pohybují od nuly do čtyř. Pokud je tato statistika rovna číslu 2, rezidua nevykazují žádnou autokorelaci, hodnoty, které jsou menší, než 2 značí pozitivní autokorelaci a hodnoty, které jsou větší než 2, značí autokorelaci negativní. Chí-kvadrát test slouží ke zjištění normálního rozdělení chybového členu. Nulová hypotéza H0 udává normalitu chybového členu ( H 0 :   0 ) a hypotéza HA nenormalitu chybového členu ( H A :   0 ). Záměrem Chí-kvadrát testu je nezamítnutí hlavní hypotézy o normalitě chybového členu, p-hodnota testu musí být větší než hladina významnosti. Dalším používaným testem je Breusch-Pagan test. Tento test slouží k detekci heteroskedasticity chybového členu v lineárním regresním modelu. Nulová hypotéza H0 udává homoskedasticitu chybového členu ( H 0 :   0 ) a hypotéza HA udává heteroskedasticitu chybového členu ( H A :   0 ). Záměrem Breuch-Pagan testu je potvrdit hlavní hypotézu. Tak je potvrzena v případě vyšší p-hodnoty testu, než je hladina významnosti. U všech použitých testů v této diplomové práci je zvolená hladina významnosti 5 %, tedy  =0,05. Hladina významnosti tak představuje riziko, které je v případě zkoumaných testů možné podstoupit. U analýz časových ekonomických řad je nejčastěji používána hladina významnosti 5 %, proto je stanovena i v této práci. Aby se jednalo o klasický lineární regresní model, musí být splněno následujících 7 předpokladů: 1) Regresní model je lineární v parametrech, je správně specifikován a má aditivně připojen chybový člen 2) Chybový člen má nulovou střední hodnotu 3) Všechny vysvětlující proměnné jsou nekorelované s chybovým členem 4) Pozorování chybového členu jsou nekorelována se sebou samými = NE sériová korelace 5) Chybový člen má konstantní varianci = NE heteroskedasticita 6) Žádná vysvětlující proměnná není perfektní lineární kombinací jiné vy světlující proměnné = NE perfektní multikolinearita 7) Chybový člen je normálně rozdělen Sedmý předpoklad nemusí být vždy splněn. I v případě, že není splněn, jedná se o lineární regresní vztah vysvětlujících proměnných, ovšem poté se nejedné o nejlepší nestranný odhad.

Metodika

46

V diplomové práci dále počítána cenová a důchodová elasticita poptávky. Cenová elasticita poptávky vyjadřuje vztah mezi změnou ceny zboží a změnou poptávaného množství v závislosti se změnou této ceny. Cenová elasticita se vyjadřuje jako procentuální změna. Výsledkem elasticity je bez jednotkové číslo, které ovšem udává právě procentní změnu. Hlavním prvkem cenové elasticity je nepřímá úměra. Tedy při zvýšení ceny klesá poptávané množství a naopak, při snížení ceny poptávané množství roste. Cenová elasticita poptávky je vyjádřena vztahem 10. Q  100 P Q Q Ed    P Q P  100 P

(10)

kde: Ed je cenová pružnost poptávky, Q je množství poptávaného zboží, P je cena poptávaného množství za jednotku, delta Q je změna množství zboží, delta P je změna v ceně poptávaného zboží. Důchodová elasticita vyjadřuje závislost změn poptávaného množství na změnách důchodu spotřebitele. Jedná se o procentuální změnu množství určitého státu při změně důchodu o 1 %. Důchodová elasticita se vypočítá za pomocí vztahu 11. Q  100 I Q Q Ed    I Q I  100 I

(11)

kde: Ed je důchodová pružnost poptávky, Q je množství poptávaného zboží, I je průměrný důchod spotřebitele delta Q je změna množství zboží, delta I je změna v důchodu spotřebitele. Z cenové a důchodové elasticity v jednotlivých letech časové řady 1993-2012 pro Českou republiku a časové řady 2000-2012 pro Rakousko, Slovensko, Polsko a Německo je vypočítán prostý aritmetický průměr, který je vyjádřen jako součet jednotlivých elasticit a následně vydělen jejich počtem. Z průměru elasticit poptávky jsou vyřazeny hodnoty na základě níže zmíněných kritérií.

Metodika

47

Hodnoty cenové elasticity jsou z vypočítaného průměru časové řady vyřazeny v případě, že dojde ke změně ceny benzínu nebo nafty v po sobě následujících dvou letech o méně než 1,7 % a zároveň nedosahuje procentuální změny poptávaného množství po benzínu a naftě. Hodnoty důchodové elasticity jsou z vypočítaného průměru časové řady vyřazeny v případě, že dojde ke změně průměrného důchodu spotřebitele v po sobě následujících dvou letech o méně, než 1,2 % a zároveň tato změna nedosahuje procentuální změny poptávaného množství po pohonných hmotách. Pro Českou republiku byla zvolena hladina 1,9 % změny důchodu spotřebitele. Hodnoty elasticit jsou vyřazeny z toho důvodu, že zkreslují konečné průměrné hodnoty elasticita poptávky, vzhledem k tomu, že se velmi málo mění cena a důchod, ale zároveň se mění poptávané množství po pohonných hmotách. Právě tyto hranice jsou zvoleny na základě podrobného zkoumání jednotlivých cen pohonných hmot, důchodu a poptávaného množství. Vypočítané změny cen benzínu a nafty v procentech, změny poptávaného množství v procentech a změny důchodu jsou uvedeny v příloze 1 pro Českou republiku, v příloze 2 pro Rakousko, v příloze 3 pro Slovensko, v příloze 4 pro Polsko a v příloze 5 pro Německo. K vyvození závěrů jednotlivých částí diplomové práce, včetně kapitoly Závěr, je získán prostřednictvím metody syntéza. Jedná se o shrnutí získaných poznatků ze všech částí diplomové práce. Konkrétně se jedná o spojení více částí do jednoho celku. V této práci je dále využita metoda dedukce, která slouží k vyvozování vlastních závěrů a úsudků autora. Jedná se o usuzování od obecného zjištění k jednotlivému. Ke zpracování práce je použito odborných knih, zabývajících se problematikou daní v České republice. Z velké části je využíván Zákon o spotřebních daních, který je ve znění z roku 2003. Dále jsou použity internetové zdroje. Internetové zdroje jsou používány převážně k získání zdrojových dat pro praktickou část diplomové práce. V diplomové práci byly také použity odborné studie a články, zabývající se problematikou elasticit z pohonných hmot. V neposlední řadě jsou v diplomové práci využity poznatky z osobních konzultací s vedoucím diplomové práce. Použité zdroje jsou uvedeny na konci diplomové práce.


48

7 Ověření relevance výpočtu elasticity V této části diplomové práce jsou provedeny regresní analýzy vlivu vysvětlovaných proměnných na vysvětlující proměnné, tím je prokázáno, zda závislost mezi těmito proměnnými existuje (respektive jak je závislost silná) a tím je možno elasticity poptávky statisticky prokázat. V Regresní analýze dále zjišťována závislost spotřební daně, daně z přidané hodnoty a ceny ropy na ceně benzínu a nafty. Je to z toho důvodu, aby bylo jistě prokazatelná závislost mezi některými proměnnými a následné odvozování v další regresní analýze a použitých elasticitách. V rámci regresní analýzy modelu zjišťující závislost spotřební daně, DPH a ceny ropy na ceně pohonných hmot je odhadnut nejlepší možný model, na kterém je poté provedeny testy specifikace modelu, testy nelinearity parametrů a testy heteroskedasticity. V možných případech je provedeno grafické znázornění těchto testů a potvrzení jejich správnosti. V konečné fázi regresní analýzy je zjištěno, zda existuje závislost mezi jednotlivými proměnnými. U regresní analýzy, která zkoumá závislost mezi spotřebou benzínu a nafty na jejich ceně a důchodu spotřebitelů, jsou stanoveny jednotlivé závislé a nezávislé proměnné, vytvořen bodový diagram a proložení modelu funkční formou. Dále jsou provedeny testy specifikace modelu a jednotlivých proměnných, stanoveny intervaly spolehlivosti a provedena analýza rozptylu. Prostřednictvím empirické analýzy je stanoveno, zda jsou splněny předpoklady klasického regresního modelu. Zdrojová data jsou uvedena v tabulkách a jsou primárně získána ze statistických úřadů jednotlivých států, včetně Českého statistického úřadu. Ceny benzínu a nafty jsou získána z Evropského energetické portálu, který je spravován Evropskou komisí.


49

Tabulka 14 Zdrojová data ČR Cena [CZK]/litr10 nafta

Spotřeba

Sazba daně [Kč/1000l]

benzín (tis. t)

nafta (tis. t)

. bezín

nafta

Cena ropy11 [$/galon]

Důchod [CZK/měsíc]

Rok

benzín12

1993

18,79

15,70

320,4

1 682,5

9390*

8 250*

1,69

5 904

1994

19,13

15,60

621,3

1 685,6

10 055*

8 250*

1,66

7 004

1995

19,05

15,64

782,1

1 982,9

10 160*

8 340*

1,66

8 172

1996

20,99

18,44

1 010,3

2 285,3

11 570*

8 340*

1,75

9 825

1997

22,19

19,27

1 210,8

2 239,6

11 570*

8 340*

1,70

10 802

1998

20,28

16,72

1 172,7

2 275,0

12 950*

8 700*

1,44

11 801

1999

25,97

22,20

1 390,0

2232,0

10 840

8 150

1,56

12 797

2000

28,21

26,67

1 562,3

2 393,1

10 840

8 150

1,97

13 614

2001

24,16

21,89

1 974,4

2668,4

10 840

8 150

1,84

14 378

2002

24,40

21,55

1 976,0

2 659,3

10 840

8 150

1,70

15 524

2003

23,73

21,10

2 156,5

3 211,1

10 840

8 150

1,93

16 430

2004

25,78

25,73

2 267,5

3 487,2

11 840

9 950

2,24

17 466

2005

28,15

22,20

2 059,8

3 703,6

11 840

9 950

2,65

18 344

2006

27,41

27,87

2 006,0

3856,0

11 840

9 950

2,92

19 546

2007

30,50

32,03

2 092,0

4 021,0

11 840

9 950

3,09

20 957

2008

23,85

26,07

2 015,0

4030,0

11 840

9 950

3,45

22 691

2009

28,44

26,96

2 040,0

4098,0

11 840

9 950

2,50

23 488

2010

32,88

32,01

1 856,0

3 881,0

12 840

10 950

2,91

23933

2011

33,75

35.58

1 781,0

4 013,0

12 840

10 950

2,98

24 439

2012

35,04

35,82

1 602,9

3 832,4

12 840

10 950

2,65

25109

Zdroj: ČAPPO , ČSÚ, EIA, MPSV, OECD, Sagit (2012) *Sazba daně Kč/t

10

Průměrná cena za příslušný týden benzínu (benzín automobilový natural 95 oktanů) a nafty (motorová nafta) se vypočte jako vážený průměr z cen vykázaných distribučními společnostmi, kde jsou jako váhy použita prodaná množství příslušné pohonné hmoty příslušnou společností. 11 Reálná cena ropy 12 Benzín natural 95 oktanů


50

7.1. Analýza vlivu spotřební daně, DPH a ceny ropy na cenu benzínu Uvádí se, že cena benzínu je složena z ceny ropy, daně z přidané hodnody, spotřební daně, ceny distrubce a marže. Vzhledem k tomu, že již bylo provedeno mnoho analýz (kolika procenty se jednotlivé složky podílí na ceně benzínu), lze předpokádat, že cena distribuce a marže je zanedbatelnou položkou v této analyze. Proto nebyla mezi jednotlivé vysvětlující proměnné zahrnuta. Ve vícerozměrné regresní analýze je zkoumán vliv vybraných proměnných na vysvětlovanou proměnnou (cena) – cena automobilového benzínu v Kč na jeden litr. Jako vysvětlující proměnné jsou uvažovány následující proměnné: - spotřební daň z automobilového benzínu (SD) - daň z přidané hodnoty (DPH) - cena ropy za jeden galon (cena_ropy) V rámci vícerozměrného regresního modelu tak bude analyzován funkční vztah: cena = f ( SD, DPH, cena_ropy), přičemž lze předpokládat pozitivní vliv u spotřební daně, daně z přidané hodnoty a ceny ropy. To znamená, že čím vyšší budou tyto proměnné, tím vyšší bude cena benzínu. Znaménka jsou přiřazena k jednotlivým proměnným. + + + cena = f (SD, DPH cena_ropy), Získané odhady parametrů pro úvodní vícerozměrný regresní model je lineární funkční vztah, který je popsán rovnicí: Ŷt = - 1,84406 + 0,00197668 SD - 0,137185DPH + 3,47207 cena_ropy Tabulka 15 Model 1

Koeficient const SD cena_ropy DPH Zdroj: práce autora

-1,84406 0,00197668 3,47207 -0,137185

Směr. t-podíl chyba 36,9059 -0,04997 0,00100188 1,973 2,85470 1,216 1,26774 -0,1082

p-hodnota 0,9608 0,0660 0,2415 0,9152


51

Tabulka 16 Ukazatele modelu 1

ukazatel P-hodnota (F) Koeficient determinace Adj. koeficient determinace Durbin-Watson statistika Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritétium

hodnota 0,001758 0,599916 0,524900 1,447879 109,1345 113,1175 109,9121

Zdroj: práce autora

Tabulka číslo 16 ukazuje vybrané ukazatele posouzení modelu. K vyhodnocení testů je u všech modelů zvolená hladina významnosti 5 %, tedy  =0,05. Na základě p-hodnoty F-testu je zamítnuta nulová hypotéza o nevýznamnosti modelu jako celku. Hodnota Durbin-Watsonova testu je téměř 2 a znační, že v modelu není autokorelace reziduí prvního řádu. Model je vysvětlen téměř na 60 % variability vysvětlované proměnné (udáno koeficientem determinace). Značí to velmi dobré vysvětlení modelu. Problém však nastává u p-hodnoty t-statistiky. Vysvětlované proměnné spotřební daň, daň z přidané hodnoty a cena ropy se na hladině významnosti α = 0,05 ukazují, jako statisticky nevýznamné. U všech těchto proměnných není zamítnuta nulová hypotéza o nevýznamnosti, protože p-hodnota t-statistiky v jejich případě je větší než hladina významnosti: DPH: 0,9152> 0,05, cena_ropy: 0,2415> 0,05. Nejvyšší p-hodnotu kromě konstanty má proměnná DPH, proto bude v dalším kroku při modifikaci modelu vyřazena. I přesto, že jsou dvě vysvětlující proměnné nevýznamné, parametry mohou být významné již po vyřazení jedné proměnné. V následujících tabulkách je zobrazen druhý model. Tabulka 17 Model 2

Koeficient Const SD cena_ropy Zdroj: práce autora

-5,70465 0,00201105 3,73328

Směr. chyba 9,16885 0,00092215 1,47900

t-podíl -0,6222 2,181 2,524

p-hodnota 0,5421 0,0435 0,0218


52

Tabulka 18 Ukazatele modelu 2

ukazatel P-hodnota (F) Koeficient determinace Adj. koeficient determinace Durbin-Watson statistika Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritétium

hodnota 0,000418 0,599623 0,552520 1,482547 107,1492 110,1364 107,7323


Po úpravě modelu o statisticky nevýznamnou proměnnou daň z přidané hodnoty, je patrné, model jako celek je opět statisticky významný, ostatní sledované hodnoty ukazatelů uvedených v tabulce č. 18 jsou podobné jako u prvního modelu. Na základě informačních kritérii lze tvrdit, že nový model je vhodnější. Schwarzovo, Akaikovo i Hannanovo-Quinnovo v případě lepšího vysvětlení modelu klesají s rostoucím adjustovaným koeficientem determinace. Při bližším zkoumání jednotlivých proměnných a jejich p-hodnot t-statistiky, jsou všechny proměnné (SD, cena_ropy) statisticky významné, protože jejich p-hodnoty jsou nižší než hladina významnosti 0,05. Tento model je vhodný pro další analýzu a je brána jako výsledný model. Ve výsledném modelu je na základě předchozí analýzy vyloučena proměnná DPH. Následně je opět provedena teoretická úvaha o záporném, nebo kladném vlivu vysvětlujících proměnných na vysvětlovanou proměnnou ceny benzínu. Jedná se o kladná znaménka u proměnných spotřební daň a cena ropy. Tedy, že s růstem těchto proměnných, roste cena benzínu. + + cena = f(SD, cena_ropy). Získané odhady parametrů pro úvodní vícerozměrný regresní model jsou popsány rovnicí: Ŷt = 5,70465+ 0,00201105 SD + 3,73328 cena_ropy V tabulce číslo 19 je provedena analýza rozptylu, která hodnotí variabilitu. Regresní suma čtverců udává, kolik variability se daným výsledným modelem vysvětlilo. Reziduální suma čtverců pak naopak ukazuje množství variability, které se modelem vysvětlit nepodařilo. Suma čtverců regrese je o téměř sto jednotek vyšší, než reziduální suma čtverců, značí to dobrý výsledek vysvětlení variability modelem.


53

Tabulka 19 Analýza rozptylu

Regrese Reziduum Celkem

Součet čtverců 275,671 184,07 459,741

Stupně volnosti 2 17 19

Střední kvadrát 137,836 10,8276 24,1969

F hodnota 12,73

Zdroj: práce autora Tabulka 20 Testy nelinearity

testy test nelinearity (druhé mocniny) test nelinearity (logaritmy)

p-hodnota 0,191719 0,256505


Testy nelinearity, uvedené v tabulce číslo 20, nezamítají hypotézu správné specifikace modelu. P-hodnoty testů byly větší než 0,05. Tabulka 21 Testy specifikace

testy Test RESET pro specifikaci (druhé a třetí mocniny) Test RESET pro specifikaci (pouze druhé mocniny) Test RESET pro specifikaci (pouze třetí mocniny)

p-hodnota 0,877 0,918 0,899


Ani v jedné z výše uvedených variant RESET testu (tabulka 21) není zamítnuta hypotéza správné specifikace modelu. Nezamítnutí hypotéz bylo na základě porovnání p-hodnot s hladinou významnosti 5 %. Všechny p-hodnoty jsou vyšší, než 0,05. V tabulce číslo 22 jsou provedeny testy heteroskedasticity. Konkrétně se jedná o Whiteův tes a Breusch-Paganův test. Oba testy v tabulce mají zjištěnou p-hodnotu větší než 0,05. Testy heteroskedasticity nezamítají hypotézu o homostedasticitě chybového členu. Tabulka 22 Testy heteroskedasticity

testy

p-hodnota

Whiteův test heteroskedasticity

0,066819

Breusch-Paganův test heteroskedasticity

0,392756



54

Graf č. 2 – ACF, PACF

Graf 4 ACF, PACF Zdroj: práce autora

Při zkoumání přítomnosti sériové korelace bylo využito grafů ACF a PACF (graf číslo 4) Hranici 0,5 v absolutní hodnotě nebylo překročeno v žádném zkoumaném zpoždění. Grafy ACF, PACF nenaznačují přítomnost sériové korelace. Tabulka 23 DW test

test Durbin-Watsonův

p-hodnota 0,0532448


Durbin-Watsonův test, který je uveden v tabulce 23 má vyšší p-hodnotu, než zvolená hladina významnosti, proto není zamítnuta nulovou hypotézu o žádné autokorelaci první řádu, což jen potvrzuje zjištění z grafů ACF a PACF. Na grafu číslo 5 je zobrazena normalita reziduí. Na první pohled není zřejmé normální rozdělení. Ovšem Chí-kvadrát test, který byl v rámci regresní analýzy proveden, s p-hodnotou 0,49095 nezamítá hypotézu o normálním rozložení reziduí.


Graf 5 Normalita reziduí Zdroj: práce autora

Graf 6 Normalita reziduí Q-Q graf Zdroj: práce autora

55


56

Q-Q graf číslo 6 potvrzuje tvrzení Chí-kvadrát testu o normálních rozdělení. Body jsou velmi blízko zakreslené přímky, řadu lze považovat za normálně rozdělenou. Na grafu číslo 7 jsou zobrazeny skutečné a vyrovnané hodnoty pro porovnání modelu. Na začátku sledovaného období mají hodnoty téměř shodný trend. Mezi léty 1998-2006 nebyl vymodelován přesný obraz vyrovnaných hodnot ke skutečným, což lze taky vysvětlit málo vysvětlujících, statisticky významných proměnných, ale i možný vliv měřením krátkého časového období.

Graf 7 Skutečné a vyrovnané hodnoty Zdroj: práce autora

Byla provedena analýza původního modelu, kde jsou použity vysvětlující proměnné: Spotřební daň z automobilového benzínu, daň z přidané hodnoty a cena ropy. Tento model byl upraven sestupnou metodou, kde byla vyřazována nevýznamné proměnná DPH, na základě p-hodnoty T-testu. Poté již byly proměnné Spotřební daň a cena ropy významné. Model jako celek je statisticky významný, protože p-hodnota F-testu se snížila a zároveň byla nižší, než zvolená hladina významnosti. Došlo ke zvýšení adjustovaného koeficientu determinace a k poklesu informačních kritérií. To znamená, že došlo ke kladným výsledkům celkového hodnocení modelu. Pomocí testu specifikace nebyla zamítnuta hypotéza správné specifikace modelu. Model byl dále testován Whiteových a Breusch-Paganovým testem, na základě kterých nebyla zamítnuta hypotéza o homoskedasticitě. To znamená, že model je heteroskedasticitní. Grafy ACF a PACF nenaznačují autokorelaci. Z histogramu lze předpokládat normální rozdělení, pro ověření byl vyhodnocen Chí-kvadrát test, který nezamítá hypotézu o normálním rozdělení reziduí. Toto tvrzení potvrzuje i Q-Q graf, který vyjadřuje normální rozdělení. Na základě provedené analýzy modelu byly splněny všechny


57

předpoklady vícerozměrného klasického lineárního regresního modelu. Předpoklady pozitivních vlivů proměnných Spotřební daň a Cena ropy, které byly předem stanoveny, byly ve výsledném modelu potvrzeny. Na základě výsledného modelu byla sestavena regresní rovnice Ŷt = 5,70465+ 0,00201105 SD + 3,73328 cena_ropy, kterou je možno ekonomicky interpretovat. V případě zvýšení spotřební daně z benzínu na tisíc litrů o jednu Kč, vzroste cena benzínu o 0,002 Kč na 1000 l (to je růst spotřební daně o 1 Kč na jeden litr způsobí růst ceny benzínu o 2 Kč/l). A v případě zvýšení ceny ropy o 1 Kč na galon ropy (to je o 0,2642 Kč na jeden litr), zvýší se cena benzínu o 3,73328 Kč na litr. Obě proměnné jsou statisticky významné a ovlivňují cenu benzínu. Změna spotřební daně působí na změnu ceny benzínu o 100%, cena ropy pak přibližně 300%. V modelu je prokázána závislost na 60 %, kterou lze považovat za středně silnou. Původní předpoklad vlivu byly splněny v obou případech, to znamená, že zvýšení spotřební daně a ceny ropy má vliv na zvýšení ceny benzínu. Na cenu benzínu působí spotřební daň a cena ropy, největší měrou se na cenu benzínu podílí cena ropy. Na základě regresní analýzy lze prokázat, že na změnu ceny benzínu působí lineárně i změna spotřební daně. Při výpočtu cenové elasticity poptávky po benzínu lze poté vyvozovat závěry prokazující, že změnu ceny ovlivňuje změna spotřební daně.

7.2. Vliv spotřební daně a měsíčního důchodu na spotřebu benzínu V regresní analýze je zachycen vliv ceny benzínu v Kč a průměrné měsíční mzdy na spotřebě benzínu. Vysvětlované a vysvětlující proměnné pro dva modely jsou popsány v tabulce číslo 24. Lze předpokládat, že se bude jednat o lineární závislost spotřeby a ceny benzínu. Odhadovaná rovnice je tedy Yî  ˆ0  ˆ1 X i . Je předpokládaná nepřímá úměra, tedy s růstem ceny benzínu bude klesat spotřeba. Odhadem je záporné znaménko parametru vysvětlující proměnné. U modelu spotřeba benzínu a průměrná měsíční mzda lze předpokládat opět lineární závislost, ale tentokrát s přímou úměrou. Tedy s růstem průměrné měsíční mzdy spotřebitelů vzroste spotřeba benzínu. Odhadnuté znaménko vysvětlující proměnné je kladné. Tabulka 24 Stanovené proměnné

Typ proměnné Vysvětlovaná Y Vysvětlující X

1) Veličina Spotřeba benzínu Cena benzínu

Označení spotreba cena


2) Veličina Spotřeba benzínu Průměrná měsíční mzda

Označení spotreba duchod



1)

Y  f X  spotreba  f cena

58

2) Y  f X  spotreba  f duchod

7.2.1 Popisné charakteristiky V tabulce číslo 25 jsou uvedeny popisné charakteristiky proměnných spotřeba benzínu, cena benzín a průměrného měsíčního důchodu. Popisné charakteristiky jsou střední hodnota, medián, minimu a maximum hodnotu, směrodatná odchylka a variační koeficient. Tabulka 25 Popisné charakteristiky

Střední hodnota Medián Minimum Maximum Směrodatná odchylka variační koeficient

spotřeba

cena benzínu

důchod

1594,8 1818,5 320,40 2267,5 567,09 0,35558

25,635 25,090 18,790 35,040 4,9190 0,19189

16111 15977, 5904,0 25109, 6106,1 0,37900


Průměrně se v České republice spotřebovalo v letech 1993-2012 1 594 800 tun benzínu. Průměr je vypočítán podle vzorce (5), maximální spotřebované množství benzínu je 2 267 500 tun. Nejmenší spotřebované množství je 320 400 tun. Průměrná cena benzínu ve sledovaném období byla 25,64 Kč. Maximální cena benzínu byla 35,04 Kč a minimální 18,79. Průměrný důchod spotřebitelů 16 111 Kč. Maximální 25 109 Kč a minimální 5 904 Kč. Směrodatná odchylka se od průměru spotřebovaného množství benzínu liší o  567 090 tun a je spočítána za pomocí vzorce (7). Směrodatná odchylka ceny benzínu je  4,92 a důchodu  6 106. Medián spotřeby benzínu je 1 818 500 a udává, že polovina hodnot výběru je větší nebo rovna hodnotě 1 818 500 a polovina menší a je spočítán za pomocí vzorce (6). Medián ceny benzínu je 25,09 a důchodu 15 977. 7.2.2 Kvantifikace modelu na datech Odhad parametrů modelu je proveden za pomocí metody nejmenších čtverců a dané parametry jsou u obou modelů dosazeny do kvadratické funkční formy 2 (paraboly), která má rovnici Yî  ˆ0  ˆ1 X i  ˆ2 X i . Tyto funkční formy byly zvoleny na základě indexu determinace R 2 , který je u zvolených funkčních forem nejblíže jedné a tedy nejlépe vysvětluje modely. Oproti lineární funkční formě vzrostl koeficient determinace a poklesla informační kritéria, proto je tato funkční forma vhodnější. Proložení kvadratickou funkční formou (parabolou) je zobrazeno na grafech číslo 8 a 9.


59

1) Kvadratická funkční forma – spotřeba benzínu vysvětlovaná ceně benzínu za litr Yî

=

n  20

-10251,5

+ 855,885Xi - 14,8414 Xi2 (137,902) (2,59775) t=6,206 t=-5,713 2 R  0,789069 F  31,79747

2) Kvadratická funkční forma – spotřeba benzínu vysvětlovaná na průměrném měsíčním důchodu Yî

=

n  20

-1757,26

+0,390380Xi -9,95754e-06Xi2 (0,0345632) (1,06813e-06) t=11,29 t=-9,322 2 R  0,936261 F  124,8554

Graf 8 Proložení hodnot parabolou (spotřeba benzínu vs. cena) Zdroj: práce autora


60

Graf 9 Proložení hodnot parabolou (spotřeba benzínu vs. důchod) Zdroj: práce autora

7.2.3 Statistická verifikace Tabulka 26 Testy specifikace (spotřeba vs. cena benzínu)

Model RESET test Test nelinearity – čtverce Test nelinearity – logaritmy

Testová statistika 1,868647 2,4914 2,65564

p-hodnota 0,189 0,11447 0,103183

Zdroj: práce autora Tabulka 27 Testy specifikace (spotřeba vs. důchod)

Model Testová statistika RESET test 6,107012, Test nelinearity – čtverce 7,72264, Test nelinearity – logaritmy 7,77702

p-hodnota 0,0515 0,0710403 0,0529151


V tabulce číslo 26 byl proveden RESET test a test nelinearity čtverce i logaritmy. Na základě RESET testu jsou oba modely správně specifikovány, což vyplývá z p-hodnot, která je vyšší, než zvolená hladina významnosti 0,05. Je potvrzena hlavní hypotéza o nelinearitě.


61

Test nelinearity je proveden i na kvadratické funkční formě všech zkoumaných modelů. Vysvětlující i vysvětlované proměnné jsou nelineární transformací původních dat, proto se stále jedná o lineární regresi a je tedy možné použít stejné techniky jako u lineárního modelu proloženého přímkou. P-hodnoty testů nelinearity jsou větší než 0,05, je potvrzena hlavní hypotéza, že vztah mezi proměnnými je lineární. Zvolené funkční formy byly správně. Tabulka 28 T-testy a intervaly spolehlivosti (spotřeba vs. cena)

t-statistika p-hodnota

1 -  = 0,95 DM HM

Parametr

SE

0 1 2

1784,64

-5,744

2,38e-05

- 1,36496

20,9737

137,902

6,206

9,57e-06

0,000605436

0,0364461

2,59775

-5,713

2,54e-05

- 1,12651e-005

1,638e-006

Zdroj: práce autora Tabulka 29 T-testy a intervaly spolehlivosti (spotřeba vs. důchod)

1 -  = 0,95 DM HM

Parametr

SE

t-statistika

p-hodnota

0 1 2

253,728

-6,926

2,45e-06

-13329,4

9670,86

0,0345632

11,29

2,53e-09

-1,84144

35,0607

1,06813e-06

-9,322

4,29e-08

- 0,00964302 0,00364145


Dále byly provedeny t-testy zkoumaných modelů. V tabulce číslo 28 a 29 jsou mimo t-testů uvedeny také směrodatné odchylky jednotlivých proměnných a dále intervaly spolehlivosti. P-hodnoty t-testu v první modelu jsou menší, než hladina významnosti 0,05. Byla zamítnuta hlavní hypotéza o nevýznamnosti parametrů. Označení parametru  0 je konstanta. Významnost parametru  1 je potvrzena i intervalem spolehlivosti, protože se v něm nenachází číslo nula. Druhý model má opět, jako v případě prvního modelu, všechny p-hodnoty parametrů menší, než hladina významnosti. Všechny parametry jsou statisticky významné. Intervaly spolehlivosti jsou uvedeny v tabulkách a potvrzují výsledek t-testů o statistické významnosti parametrů. Všechny vysvětlující proměnné u obou modelů jsou statisticky významné, proto jsou v modelech ponechány. Tabulka 30 Analýza rozptylu u benzínu ESS RSS TSS 4,8214e+006

F R2 R2 1,28884e+006 6,11024e+006 31,79747 0,789069 0,764253

0,89

TSS F R2 R2 6,11024e+006 124,8554 0,936261 0,928762

R 0,97

ESS 5,72077e+006 Zdroj: práce autora

RSS 389463

R


62

Další částí regresní analýzy je analýza rozptylu, která je provedena v tabulce číslo 30 a 31. Hodnoty koeficientu determinace a korigovaný koeficientu determinace zobrazují vhodnost modelů. První model je vysvětlen téměř na 80 %, to znamená výborné vysvětlení modelu. Druhý model je vysvětlen téměř na 94%. Jedná se o excelentní výsledek. Dalším ukazatelem uvedeném v tabulce je koeficient korelace. Koeficient korelace u prvního modelu je 0,89 a u druhého 0,97. Tyto hodnoty jsou blízko jedné, to znamená, že lineární závislost mezi proměnnými je velmi silná. U druhého modelu je lineární závislost téměř stoprocentní. Dalším provedeným testem byl F-test o statistické významnosti modelu. První model je vyjádřen Fc = 1,80e-06 (p-hodnota) je menší než hodnota F-testu 31,79747, to znamená, že je zamítnuta hlavní hypotéza a model je statisticky významný. Druhý model má p- hodnotu 6,88e-11, která je opět menší, než hodnota F testu 124,8554. I druhý model je statisticky významný. 7.2.4 Ekonomická verifikace Tabulka 31 Testy reziduí (spotřeba vs. cena)

Model Whiteův test Chí-kvadrát test

Testová statistika 4,987064 1,846

p-hodnota 0,288627 0,39734

Zdroj: práce autora Tabulka 32 Testy reziduí (spotřeba vs. důchod)


Testová statistika

p-hodnota

6,689907

0,244742 0,275

0,275


Následně byl proveden Whiteův test a Chí-kvadrát test včetně grafického znázornění normality rozdělení modelů. První model má vypočítanou p-hodnotu 0,29, která je větší, než hladina významnosti 0,05. Je zamítnuta nulová hypotéza o heteroskedasticitě a znamená to, že model je homoskedasticitní. Stejně tak je homoskedasticitní druhý model, protože p-hodnota 0,25 je větší, než hladina významnosti. Nemusí tedy dojít k nápravě – opravné heteroskedasticitě. Následně jsou provedeny Chí-kvadrát testy. P-hodnoty obou modelů jsou větší, než 0,05. Nedochází k zamítnutí nulové hypotézy, což znamená, že chybový člen modelů má normální rozdělení. Potvrzení je viditelné i na grafech číslo 10 a 11. Sloupce se pohybují ve stanoveném intervalu.


Graf 10 Normalita reziduí (spotřeba benzínu vs. cena) Zdroj: práce autora

Graf 11 Normalita reziduí (spotřeba benzínu vs. důchod) Zdroj: práce autora

63


64

Další částí analýzy byla zkoumána přítomnost sériové korelace. K tomu byl využit Durbin-Wtsonův test a následně grafický ACF, PACF test. U prvního modelu je v grafu číslo 12 jasně prokazatelná nepřítomnost sériové korelace. Druhý model je zobrazen na grafu číslo 13. Zde dochází k možné autokorelaci prvního řádu. Proto je jí nutné potvrdit, nebo vyvrátit Durbin-Watsonovým testem. Tabulka 33 DW test (spotřeba vs. cena)


p-hodnota 0,269

Zdroj: práce autora Tabulka 34 DW test (spotřeba vs. důchod)


p-hodnota 0,428


V tabulce číslo 33 a 34 jsou provedeny Durbin- Watsonovy testy. P-hodnoty u obou modelů překračují hodnotu hladiny významnosti. To znamená, že není zamítnuta nulová hypotéza o žádné autokorelaci prvního řádu, což jen potvrzuje zjištění z grafu ACF, PACF.

Graf 12 ACF, PACF (spotřeba vs. cena) Zdroj: práce autora


65

Graf 13 ACF, PACF (spotřeba vs. důchod) Zdroj: práce autora

Aby se jednalo o klasický lineární regresní model, musí být splněno 7 předpokladů, které jsou uvedeny v metodické části diplomové práce. První předpoklad o správné specifikace modelu, který je lineární v parametrech a má aditivně připojen chybový člen, je splněn u obou modelů. Správnou specifikaci modelu prokázal RESET test. Druhý předpoklad o nulové střední hodnotě chybového členu je také splněn, protože je v modelu zařazena konstanta, která vždy zajistí nulovou střední hodnotu. Třetí předpoklad o nekorelovaných vysvětlujících proměnných s chybovým členem byl prokázán RESET testem, byl splněn. V případě správné specifikace modelu je tento předpoklad splněn vždy. Čtvrtý předpoklad o sériové korelaci se provádí pouze u časových řad, nebylo nutné jej tedy provádět. Pátý předpoklad o heteroskedasticitě byl splněn, chybový člen je homoskedasticitní, má konstantní varianci. Šestý předpoklad představuje, že vysvětlující proměnná není perfektní lineární kombinací jiné vysvětlující proměnné. Tento předpoklad je v jednorozměrném modelu vždy splněn, protože je v modelu pouze jedna vysvětlující proměnná, předpoklad se týká se pouze vícerozměrného modelu. Sedmý předpoklad byl opět splněn, normální rozdělení chybového členu prokázal Chí-kvadrát test. Na základě regresní analýzy byly splněny všechny předpoklady.


66

7.2.5 Závěr regresní analýzy Na základě výsledků regresní analýzy byla prokázána lineární závislost obou modelů. Tyto modely jsou na základě zkoumaných testů správně specifikovány. První regresní model ukazuje pozitivní vliv ceny benzínu na jeho spotřebu a je vyjádřen rovnicí Yî = -10251,5 +855,885Xi - 14,8414 Xi2 . Z tohoto vztahu vyplývá, že se v případě zvýšení ceny benzínu o jednu Kč, se sníží spotřeba benzínu o 14 841 tun ročně. Výsledkem je lineární závislost mezi proměnnými, konkrétně se jedná o nepřímou úměru. Je potvrzena prvotní úvaha o lineární závislosti. Model je vysvětlen na 80 %. Druhý model zkoumal závislost mezi důchodem a spotřebou benzínu. Tento model je vyjádřen rovnicí Yî = -1757,26 + 0,390380Xi - 9,95754e-06Xi2. Opět se jedná o lineární závislost, nepřímou úměru. Z rovnice vyplývá, že při zvýšení důchodu spotřebitele o jednotku se sníží spotřeba benzínu o 0,009958 tun benzínu. Nebyla potvrzena původní myšlenka o přímé úměře, tedy že s růstem důchodu bude růst i spotřeba benzínu. Spotřeba benzínu klesá s růstem důchodu o velmi malou hodnotu. Lineární závislost zde byla prokázána na 94 %. To poukazuje na fakt, že důchod má vliv na spotřebu, ale vždy ve velmi malém množství. Zjištěná lineární závislost ceny benzínu a důchodu na spotřebě je důležitá pro další analýzu a zkoumání cenové a důchodové elasticity, která je provedena v další části diplomové práce. Vzhledem k tomu, že bylo splněno všech 7 předpokladů prokazující lineární vztah proměnných, lze tuto regresní analýzu za relevantně ověřující výpočty cenových a důchodových elasticit poptávky. Na grafu číslo 14 je zobrazen pro přehlednost vývoj spotřeby benzínu od roku 1993 do roku 2012. Je z něj patrný stoupající trend od roku 1993 do roku 2004. Je to pravděpodobně způsobeno nárůstem počtu automobilů v České republice a zvyšujícím se trendem růstu počtu automobilů v jedné domácnosti. Tento pokles byl způsoben vysokým nárůstem ceny ropy. Cena ropy neklesala až do roku 2009.


67

Graf 14 Vývoj spotřeby benzínu Zdroj: práce autora

7.3. Analýza vlivu spotřební daně, DPH a ceny ropy na cenu nafty Cena nafty je stejně jako cena benzínu složena z největší části z ceny ropy, dále spotřební daně, daně z přidané hodnoty a v neposlední řadě ceny distribuce a prodejní marže. Následující regresní analýze je zjišťován vliv těchto složek na ceně nafty. Do analýzy není zahrnuta marže a cena distribuce. Důvod je uveden v úvodu kapitoly 7.1. Ve vícerozměrné regresní analýze je zkoumán vliv vybraných proměnných na vysvětlovanou proměnnou (cena) – cena motorové nafty v Kč na jeden litr. Jako vysvětlující proměnné jsou uvažovány následující proměnné: - spotřební daň z motorové nafty (SD) - daň z přidané hodnoty (DPH) - cena ropy za jeden galon (cena_ropy) V rámci vícerozměrného regresního modelu tak bude analyzován funkční vztah: cena = f ( SD, DPH, cena_ropy), přičemž lze předpokládat pozitivní vliv u spotřební daně, daně z přidané hodnoty a ceny ropy. To znamená, že čím vyšší budou tyto proměnné, tím vyšší bude cena nafty. + + + cena = f (SD, DPH cena_ropy),


68

Získané odhady parametrů pro úvodní vícerozměrný regresní model jsou: Ŷt = - 29,4014+ 0,00350499SD + 0,567993DPH + 4,17066cena_ropy Tabulka 35 Model 1

Koeficient const SD cena_ropy DPH

- 29,4014 0,00350499 4,17066 0,567993

Směr. t-podíl chyba 36,3917 - 0,8079 0,00152123 2,304 3,65518 1,141 1,32040 0,4302

p-hodnota 0,4310 0,0350 0,2706 0,6728

Zdroj: práce autora Tabulka 36 Ukazatele modelu 1

ukazatel P-hodnota (F) Koeficient determinace Adjust. koef. determinace Durbin-Watson statistika Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritétium

hodnota 0,000107 0,720775 0,668421 1,085231 112,5529 116,5359 113,3304


Tabulka číslo 36 ukazuje vybrané ukazatele posouzení modelu. K vyhodnocení testů je u všech modelů zvolená hladina významnosti 5 %, tedy  =0,05. Na základě p-hodnoty F-testu je zamítnuta nulová hypotéza o nevýznamnosti modelu jako celku, protože p-hodnota tohoto testu je nižší, než zvolená hladina významnosti. Hodnota Durbin-Watsonova testu je 1,085. Tato hodnota poukazuje na pozitivní autokorelaci reziduí prvního řádu. Autokorelace bude zkoumána dalšími testy, pro její potvrzení či vyvrácení. Model je vysvětlen na 72 % variability vysvětlované proměnné (udáno koeficientem determinace). Značí to velmi dobré vysvětlení modelu. Dále je zkoumána statistická významnost jednotlivých vysvětlujících proměnných. Proměnné cena ropy a spotřební daň jsou na zvolené hladině významnosti nevýznamné. Není zamítnuta hypotéza o nevýznamnosti proměnných, p-hodnoty jsou vyšší, než hladina významnosti (cena ropy: 0,673>0,05; spotřební daň: 0,271>0,05). Nejprve bude vyřazena proměnná s nejvyšší p-hodnotu DPH. Po odstranění této proměnné může dojít ke vzniku plně významného nového modelu. Tento model je prezentován v následující části. V tabulce číslo 37 jsou zobrazeny koeficienty, směrodatné chyby, t-podíly a p-hodnoty konstanty, proměnné spotřební daň a proměnné ceny ropy.


69

Tabulka 37 Model 2

Koeficient const SD cena_ropy

-14,2755 0,00342141 3,08561

Směr. t-podíl chyba 9,14868 -1,560 2,58116 1,195 1,47900 2,324

p-hodnota 0,1371 0,0248 0,0328

Zdroj: práce autora Tabulka 38 Ukazatele modelu 2

ukazatel P-hodnota (F) Koeficient determinace Adjust. koef. determinace Durbin-Watson statistika Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritétium

hodnota 0,000022 0,717546 0,684316 1,084085 110,7829 113,7701 111,3660


Model byl upraven a došlo k vyřazení nevýznamné proměnné daň z přidané hodnoty. Nyní je model jako celek statisticky významný a jeho zkoumání je prezentováno v tabulce číslo 38. P-hodnota F testu je nižší, než hladina významnosti 0,05. Koeficient determinace zůstal nezměněn a to 72 %, adjustovaný koeficient determinace se zvýšil na 68 %, což značí vyšší vysvětlení modelu, než v předchozí analýze. Informační kritéri (Schwarzovo, Akaikovo, HannanovoQuinnovo) se oproti předchozímu modelu snížila. Adjustovaný koeficient determinace se zvýšil, informační kritéria klesla. Tento výsledek naznačuje správnost nově zvoleného modelu. Dále se zjišťuje významnost jednotlivých vysvětlujících proměnných. P-hodnoty proměnné spotřební daň i cena ropy jsou nižší, než hladina významnosti. Je zamítnuta nulová hypotéza o nevýznamnosti proměnných, proměnné jsou statisticky významné. Model číslo dvě bude dále analyzován. Z modelu byla vyloučena statisticky nevýznamná proměnná DPH. Je provedena úvaha o kladném, či záporném vlivu vysvětlujících proměnných spotřební daně a ceny ropy na vysvětlovanou proměnnou ceny nafty. + + cena = f(SD, cena_ropy). Získané odhady parametrů pro úvodní vícerozměrný regresní model jsou: Ŷt = - 14,2755 + 0,00342141 SD + 3,08561cena_ropy V tabulce číslo 39 jsou zobrazeny hodnoty analýzy rozptylu. Tato analýzy hodnotí variabilitu. Regresní suma čtverců udává, kolik variability se daným výsledným modelem vysvětlilo. Reziduální suma čtverců pak naopak ukazuje množství


70

variability, které se modelem vysvětlit nepodařilo. Suma čtverců regrese je o téměř sto jednotek vyšší, než reziduální suma čtverců, značí to dobrý výsledek vysvětlení variability modelem. Tabulka 39Analýza rozptylu

Součet čtverců 560,776 220,743 781,519

Regrese Reziduum Celkem

Stupně volnosti 2 17 19

Střední kvadrát 280,388 12,9849 41,1326

F hodnota 21,5934

Zdroj: práce autora Tabulka 40 Testy nelinearity

testy test nelinearity (druhé mocniny) test nelinearity (logaritmy)

p-hodnota 0,157879 0,170585


V tabulce číslo 40 jsou testy nelinearity. Jsou zde testy nelinearity druhé mocniny i logaritmy. P-hodnoty testů nelinearity nezamítají hypotézu správné specifikace modelu. Tabulka 41 Testy specifikace

testy Test RESET pro specifikaci (druhé a třetí mocniny) Test RESET pro specifikaci (pouze druhé mocniny) Test RESET pro specifikaci (pouze třetí mocniny)

p-hodnota 0,365 0,151 0,152


V tabulce číslo 41 jsou provedeny Reset testy specifikace modelu. P-hodnoty všech variant Reset testu jsou vyšší, než zvolená hladina významnosti. Z tohoto důvodu není zamítnuta hypotéza o správné specifikaci modelu. V tabulce číslo 42 jsou provedeny testy heteroskedaticity. Konkrétně se jedné o Whiteův test heteroskedasticity a Breusch-Paganův test heteroskedasticity. P-hodnoty obou testů jsou vyšší, než 0,05 (0,067>0,05; 0,393>0,05), proto není zamítnuta hypotéza o homoskedasticitě chybového členu. Tabulka 42 Testy heteroskedasticity

testy

p-hodnota

Whiteův test heteroskedasticity

0,066819

Breusch-Paganův test heteroskedasticity

0,392756



71


V grafu číslo 15 je zkoumána přítomnost sériové korelace. Jedná se o graf ACF, PCF. Nebyla překročena hranice 0,5 v absolutní hodnotě. Tento výsledek značí, že v modelu není přítomná sériová korelace Tabulka 43 DW test


p-hodnota 0,0664196


V tabulce číslo 43 je proveden Durbin-Watsonův test. P-hodnota tohoto testu je vyšší, než zvolená hladina významnosti, proto není zamítnuta nulovou hypotézu o žádné autokorelaci první řádu, což jen potvrzuje zjištění z grafů ACF a PACF. V grafu číslo 16 je zobrazena normalita reziduí. Na první pohled není zřejmé normální rozdělení. Ovšem Chí-kvadrát test s p-hodnotou 0,84646 nezamítá hypotézu o normálním rozložení reziduí.


72

Graf 16 Normalita reziduí Zdroj: práce autora

Graf 17 Normalita reziduí Q-Q graf Zdroj: práce autora

Q-Q graf (graf číslo 17) potvrzuje tvrzení Chí-kvadrát testu o normálních rozdělení. Body jsou velmi blízko zakreslené přímky a periodicky se od přímky odchylují. Vzhledem k tomu, že lze v grafu pozorovat určitou periodicitu, řadu lze považovat za normálně rozdělenou.


73

V grafu číslo 18 jsou zobrazeny skutečné a vyrovnané hodnoty pro porovnání modelu. Na grafu jsou zobrazeny skutečné a vyrovnané hodnoty pro porovnání modelu. Skutečné a vyrovnané hodnoty jsou ve sledovaném období rozdílné. Shodný trend lze pozorovat až na konci sledovaného období. Tento jev lze vysvětlit málo vysvětlujícími proměnnými případně krátkým časovým obdobím.

Graf 18 Skutečné a vyrovnané hodnoty Zdroj: práce autora

Byla provedena analýza původního modelu, kde jsou použity vysvětlující proměnné: Spotřební daň z motorové nafty, daň z přidané hodnoty a cena ropy. Tento model byl upraven sestupnou metodou, kde byla vyřazována nevýznamné proměnná DPH, na základě p-hodnoty T-testu. Poté již byly proměnné Spotřební daň a cena ropy významné. Model jako celek je statisticky významný, protože p-hodnota F-testu se snížila. Došlo ke zvýšení adjustovaného koeficientu determinace a zároveň k poklesu informačních kritérií. To znamená, že došlo ke kladným výsledkům celkového hodnocení modelu. Pomocí testu specifikace nebyla zamítnuta hypotéza správné specifikace. Model byl dále testován Whiteových a Breusch-Paganovým testem, na základě kterých nebyla zamítnuta hypotéza o homoskedasticitě. To znamená, že model je heteroskedasticitní. Grafy ACF a PACF nenaznačují autokorelaci. Z histogramu lze předpokládat normální rozdělení, pro ověření byl vyhodnocen Chí-kvadrát test, který nezamítá hypotézu o normálním rozdělení reziduí. Toto tvrzení potvrzuje i Q-Q graf, který vyjadřuje normální rozdělení. Na základě provedené analýzy modelu byly splněny všechny předpoklady vícerozměrného klasického lineárního regresního modelu. Předpoklady pozitivních vlivů proměnných Spotřební daň a Cena ropy, které byly předem stanoveny, byly ve výsledném modelu potvrzeny.


74

Na základě výsledného modelu byla sestavena regresní rovnice Ŷt = - 14,2755+0,00342141 SD + 3,08561 cena_ropy. V případě zvýšení spotřební daně z motorové nafty na tisíc litrů o jednu Kč, vzroste cena nafty o 0,00342 Kč na 1000 l (to je růst spotřební daně o 1 Kč na jeden litr způsobí růst ceny nafty o 3,42 Kč/l). V případě zvýšení ceny ropy o 1 Kč na galon ropy (to je o 0,2642 Kč na jeden litr), zvýší se cena nafty o 3,08561 Kč na litr. Na cenu nafty působí lineárně spotřební daň a cena ropy, Na základě regresní analýzy lze prokázat, že na změnu ceny nafty působí změna spotřební daně. Při výpočtu cenové elasticity poptávky po naftě lze poté vyvozovat závěry prokazující, že změnu ceny ovlivňuje změna spotřební daně. Při porovnání výsledků regresní analýzy u automobilového benzínu a motorové nafty lze pozorovat podobné výsledky. Obě analýzy prokázaly, že na cenu těchto dvou pohonných hmot největší měrou působí spotřební daň a cena ropy. U obou modelů byla vyřazena statisticky nevýznamná proměnná daň z přidané hodnoty. Její p-hodnota byla vyšší, než zvolená hladina významnosti. Poté oba modely měly již všechny statisticky významné vysvětlující proměnné. Tyto modely byly podrobeny testům a další analýze. Při bližším zkoumání jsou jednotlivé dílčí výsledky regresní analýzy velmi podobné. Stejně tak konečný výsledek. V případě změny spotřební daně o jednu korunu, se změní cena benzínu o 2 Kč a cena nafty o 3,42 Kč. V případě změny ceny ropy o 1 Kč na galon se změní cena benzínu o 3,73 Kč na litr a cena nafty o 3,086 Kč/l.

7.4. Vliv spotřební daně a průměrného důchodu na spotřebu nafty V následující části je provedena regresní analýza, která zkoumá vliv spotřební daně z nafty na její ceně a dále průměrný měsíční důchod na ceně nafty. Vysvětlované a vysvětlující proměnné pro dva modely jsou popsány v tabulce číslo 44. Prvotně lze, stejně jako u regresní analýzy zkoumající závislosti na ceně benzínu, předpokládat, že se bude jednat o lineární závislost spotřeby, důchodu a ceny nafty. Odhadovaná rovnice je tedy Yî  ˆ0  ˆ1 X i . Je předpokládaná nepřímá úměra, tedy s růstem ceny benzínu bude klesat spotřeba, to znamená, že je odhadováno záporné znaménko proměnné cena nafty. U modelu, který zkoumá závislost průměrné měsíční mzdy na spotřebě nafty lze opět předpokládat lineární závislost, tentokrát s přímou úměrou. To znamená, že v případě zvýšení průměrného důchodu spotřebitelů se zvýší spotřeba nafty. Předpokládá se kladné znaménko vysvětlující proměnné průměrné měsíční mzdy.


75

Tabulka 44 Stanovené proměnné


1) Veličina Spotřeba nafty Cena nafty

Označení spotreba cena


2) Veličina Spotřeba nafty Průměrná měsíční mzda

Označení spotreba duchod


1) Y  f  X  spotreba  f cena

2) Y  f X  spotreba  f duchod

7.4.1 Popisné charakteristiky V tabulce číslo 45 jsou zobrazeny popisné charakteristiky jednotlivých proměnných, tedy spotřeby nafty, ceny nafty a důchodu. Jedná se o střední hodnotu, medián, maximum, minimum, směrodatnou odchylku a variační koeficient. Tabulka 45 Popisné charakteristiky

Střední hodnota Medián Minimum Maximum Směrodatná odchylka Variační koeficient

spotřeba

cena nafty

důchod

3 011,8 2 939,8 1 682,5 4 098,0 876,83 0,29113

23,953 22,200 15,600 35,820 6,4135 0,26776

16 111 15 977, 5 904,0 25 109, 6 106,1 0,37900


Průměrně se v České republice spotřebovalo v letech 1993-2012 3 011 800 tun nafty. Průměr je vypočítán podle vzorce 1, maximální spotřebované množství nafty 4 098 000 tun. Nejmenší spotřebované množství 1 682 500 tun. Směrodatná odchylka je vypočítána podle vzorce 7. Směrodatná odchylka se od průměru spotřebovaného množství nafty liší o  876 830 tun, od ceny nafty o 6,41 Kč a od průměrného důchodu o 6 106,1 Kč. Medián je spočítán za pomocí vzorce 6. Medián spotřeby nafty je 2 939 800 tun, ceny benzínu 23,953 a důchodu 16 111 Kč. Variační koeficient je spočítán podle vzorce 9. Variační koeficient spotřeby je 29 %, ceny nafty 27 % a důchodu 40 %. Pravděpodobnost náhodné veličiny je u všech proměnných velmi malá, nedochází ani k padesáti procentní pravděpodobnosti výskytu náhodné veličiny.


76

7.4.2 Kvantifikace modelu na datech Odhad parametrů modelu je proveden za pomocí metody nejmenších čtverců. Parametry prvního modelu jsou dosazeny do kvadratické funkční formy, grafic2 ky znázorněné parabolou. Tato funkční forma má rovnici Yî  ˆ0  ˆ1 X i  ˆ2 X i . Parametry druhého modelu jsou dosazeny do lineární funkční formy. Tyto funkční formy byly zvoleny na základě indexu determinace R 2 , který je v těchto případech nejblíže jedné a tedy nejlépe vysvětluje dané modely. Byly provedeny OLS odhady13, i pro jiné funkční formy, ale nejvíce vyhovovala kvadratická forma pro první model a lineární funkční forma pro druhý model. Proložení modelu parabolou a přímkou je zobrazeno na grafech 19 a 20. 1) Kvadratická funkční forma – spotřeba nafty vysvětlovaná na ceně nafty za litr Yî

=

n  20

- 2974,22

+ 389,697Xi - 5,46370Xi2 (134,303) (2,64212) t= 2,902 t=- 2,068 2 R  0,756856 F  26,45864

2) Lineární funkční forma – spotřeba nafty vysvětlovaná na průměrném měsíčním důchodu Yî

=

n  20

13

786,177

+ 0,138144 Xi (0,00923920) t=11,29 t=-9,322 2 R  0,0,925485 F  223,5622

Získané metodou nejmenších čtverců


Graf 19 Proložení hodnot parabolou (spotřeba nafty vs. cena) Zdroj: práce autora

Graf 20 Proložení hodnot parabolou (spotřeba nafty vs. důchod) Zdroj: práce autora

77


78

7.4.3 Statistická verifikace Tabulka 46 Testy specifikace (spotřeba vs. cena nafty)

Model RESET test (2. a 3. mocniny) Test nelinearity – čtverce Test nelinearity – logaritmy

Testová statistika 0,092542 0,231167 0,213784

p-hodnota 0,912 0,63066 0,643818

Zdroj: práce autora Tabulka 47 Testy specifikace (spotřeba vs. důchod)

Model RESET test (2. a3. mocniny) Test nelinearity – čtverce Test nelinearity – logaritmy

Testová statistika 10,209416 0,882172, 0,0998475

p-hodnota 0,0739 0,347608 0,752013


V tabulkách 46 a 47 byly provedeny pro oba analyzované modely RESET testy druhé a třetí mocniny a dále testy nelinearity čtverce a logaritmy. Na základě RESET testu jsou oba modely správně specifikovány, protože p-hodnoty jsou vyšší, než zvolená hladina významnosti 0,05. Je potvrzena hlavní hypotéza o správné specifikaci modelu. Test nelinearity je proveden i na kvadratické funkční formě prvního zkoumaného modelu. Vysvětlující i vysvětlované proměnné jsou nelineární transformací původních dat, proto se stále jedná o lineární regresi a je tedy možné použít stejné techniky jako u lineárního modelu proloženého přímkou. P-hodnoty obou testů nelinearity jsou větší než 0,05, je potvrzena hlavní hypotéza, že vztah mezi proměnnými je lineární. Tyto testy potvrzují, že zvolené funkční formy jsou správné. Tabulka 48 T-testy a intervaly spolehlivosti (spotřeba vs. cena)

1 -  = 0,95 DM HM

Parametr

SE

t-statistika

p-hodnota

0 1 2

1625,10

- 1,830

0,0448

- 6402,89

454,443

134,303

2,902

0,0099

106,341

673,052

2,64212

- 2,068

0,0442

- 11,0381

0,110680

Zdroj: práce autora Tabulka 49 T-testy a intervaly spolehlivosti (spotřeba vs. důchod)

1 -  = 0,95 DM HM

Parametr

SE

t-statistika

p-hodnota

0 1

158,686

4,954

0,0001

452,789

1119,56

0,00923920

14,95

1,36e-011

0,118734

0,157555



79

V tabulkách 48 a 49 jsou provedeny t-testy, jsou zde dále směrodatné odchylky proměnných a intervaly spolehlivosti. P-hodnoty t-testů jsou nižší, než hladina významnosti 0,05. To znamená, že je zamítnuta hlavní hypotéza a parametry jsou významné. Proto jsou tyto parametry v modelu ponechány a v dalších částech jsou prováděny následující testy. Tabulka 50 Analýza rozptylu u nafty ESS RSS 1,1056e+007

3,55181e+006

ESS RSS 1,35193e+007 1,0885e+006 Zdroj: práce autora

F R2 R2 1,46078e+007 26,45864 0,756856 0,728250

0,87

TSS F R2 R2 1,46078e+007 223,5622 0,925485 0,921345

R 0,97

TSS

R

Další částí regresní analýzy je analýza rozptylu. Hodnoty koeficientu determinace a korigovaný koeficientu determinace zobrazují vhodnost modelů. První model je vysvětlen na 77 %, druhý na 93 %. Oba modely jsou velmi dobře vysvětleny. Druhý model vyjadřuje nadstandardní výsledek. Koeficient korelace označen písmenem R je u prvního modelu 0,87 a u druhé ho 0,97. Obě hodnoty se blíží jedné a proto je mezi proměnnými velmi silná lineární závislost. Především druhý model, který má koeficient korelace téměř 1 a potvrzuje správně zvolenou lineární funkční formu. Dále byl proveden F-test o statistické významnosti modelu. První model je vyjádřen Fc = 6,02e-06 (p-hodnota) je menší než hodnota F-testu 26,45864, to znamená, že je zamítnuta hlavní hypotéza o nevýznamnosti modelu. Druhý model má p- hodnotu 1,36e-11. Tato hodnota je menší, než hodnota F testu 223,5622, i u tohoto modelu je zamítnuta hlavní hypotéza o statistické nevýznamnosti modelu. 7.4.4 Ekonomická verifikace V části ekonomické verifikace je proveden test heteroskedasticity (Whiteův test) a test normality rozdělení (Chí kvadrát test) včetně grafického znázornění. Tabulka 51 Testy reziduí (spotřeba vs. cena)


Testová statistika 4,965461 1,846

p-hodnota 0,083515 0,39734

Zdroj: práce autora Tabulka 52 Testy reziduí (spotřeba vs. důchod)

Model Whiteův test Chí-kvadrát test Zdroj: práce autora

Testová statistika

p-hodnota

6,060260

0,194693 0,77786

0,502


80

Testy jsou provedeny v tabulkách 51 a 52. P-hodnota Whiteova testu prvního modelu je vyšší, než hladina významnosti 0,05. Z toho vyplývá, že je zamítnuta hlavní hypotéza o heteroskedasticitě, model je homoskedasticitní. P-hodnota Whiteova testu druhého modelu je opět vyšší, než 0,05, je zamítnuta hypotéza o heteroskedasticittě. Dále jsou v tabulkách uvedeny Chí kvadrát testy normality rozdělení. P-hodnoty obou modelů jsou vyšší, než hladina významnosti. Chybový člen je normálně rozdělen. Rozdělení je zobrazeno i na grafech číslo 21 a 22. Grafy na první pohled neprezentují normalitu rozdělení, protože všechny sloupce se nenachází ve stanoveném intervalu, ale normalita byla potvrzena Chíkvadrát testem.

Graf 21 Normalita reziduí (spotřeba nafty vs. cena) Zdroj: práce autora


81

Graf 22 Normalita reziduí (spotřeba nafty vs. důchod) Zdroj: práce autora

Další částí analýzy byla zkoumána přítomnost sériové korelace. K tomu byl využit Durbin-Wtsonův test a následně grafický ACF, PACF test. U prvního modelu je v grafu číslo 24 jasně prokazatelná nepřítomnost sériové korelace. Druhý model je zobrazen na grafu číslo 25. Zde dochází k možné autokorelaci prvního řádu. Proto je jí nutné potvrdit, nebo vyvrátit Durbin-Watsonovým testem. Tabulka 53 DW test


p-hodnota 1,172717

Zdroj: práce autora Tabulka 54 DW test


p-hodnota 0,552918


V tabulce číslo 53 a 54 jsou provedeny Durbin- Watsonovy testy. P-hodnoty u obou modelů překračují hodnotu hladiny významnosti. To znamená, že není zamítnuta nulová hypotéza o žádné autokorelaci prvního řádu, což jen potvrzuje zjištění z grafu ACF, PACF číslo 23 a vyvrací sériovou korelaci z grafu číslo 24.


82



V předchozí analýze byly provedeny popisné charakteristiky, zvolena funkční forma a k ní i předepsaná rovnice. Dále byly provedeny RESET testy a testy nelinearity, T-testy, intervaly spolehlivosti a byla provedena analýza rozptylu. V další části byl proveden Whiteův test specifikace modelu a Chí-kvadrát test


83

o normálním rozdělení chybového členu včetně jeho grafického znázornění. Nakonec byl proveden Durbin-Watsonův test sériové korealce a grafické znázornění za pomocí grafu ACF, PACF. Aby se jednalo o klasický lineární regresní model, musí být splněno 7 předpokladů, které jsou uvedeny v metodice. Všechny předpoklady byly splněny. První předpoklad o správné specifikace modelu, který je lineární v parametrech a má aditivně připojen chybový člen, je splněn u obou modelů. Správnou specifikaci modelu prokázal RESET test. Druhý předpoklad o nulové střední hodnotě chybového členu je také splněn, protože je v modelu zařazena konstanta, která vždy zajistí nulovou střední hodnotu. Třetí předpoklad o nekorelovaných vysvětlujících proměnných s chybovým členem byl prokázán RESET testem, byl splněn. V případě správné specifikace modelu je tento předpoklad splněn vždy. Čtvrtý předpoklad o sériové korelaci byl prokázán Durbin-Watsonovým testem a grafem ACF, PACF. U obou modelů byla zamítnuta sériová korelace. Pátý předpoklad o heteroskedasticitě byl splněn, chybový člen je homoskedasticitní, má konstantní varianci. Šestý předpoklad předstvuje, že vysvětlující proměnná není perfektní lineární kombinací jiné vysvětlující proměnné. Tento předpoklad je v jednorozměrném modelu vždy splněn, protože je v modelu pouze jedna vysvětlující proměnná, předpoklad se týká se pouze vícerozměrného modelu. Sedmý předpoklad byl opět splněn, normální rozdělení chybového členu prokázal Chí-kvadrát test. Na základě regresní analýzy byly splněny všechny předpoklady. 7.4.5 Závěr regresní analýzy Na základě výsledků regresní analýzy byla prokázána lineární závislost obou modelů. Tyto modely jsou na základě zkoumaných testů správně specifikovány. První regresní model ukazuje pozitivní vliv ceny nafty na jeho spotřebu a je vyjádřen rovnicí Yî = -2974,22 + 389,697X i- 5,46370Xi2. Zvolená byla kvadratická funkční forma, která je pouhou transformací lineární funkční formy. Z rovnice vyplývá, že pokud dojde ke zvýšení ceny nafty o jednu korunu, dojde ke snížení spotřeby nafty o 5 463,7 tun ročně. Analýza prokázala lineární závislost, nepřímou úměru. Byla prokázána původní úvaha o lineární závislost s nepřímou úměrou, tedy záporným znaménkem u vysvětlované proměnné spotřeby nafty. Model je vysvětlen ze 76 % a lineární závislost je na základě koeficientu korelace silná, jedná se o závislost 87 %. Druhý model prokázal lineární závislost mezi průměrným měsíčním důchodem spotřebitele a spotřebou nafty. Tento model je vyjádřen rovnicí Yî =786,177 + 0,138144 Xi. Jedná se o lineární funkční formu, která vyjadřuje, že v případě zvýšení důchodu o jednotku se zvýší spotřeba o 138 tun ročně. Byla potvrzena původní myšlenka o přímé úměře, tedy že s růstem důchodu bude růst i spotřeba benzínu. Model byl vysvětlen na 97 %, to znamená, že nebyly opomenuty žádné další proměnné.


84

Zjištěná lineární závislost ceny nafty a důchodu na spotřebě je důležitá pro další analýzu a zkoumání cenové a důchodové elasticity, která je provedena v další části diplomové práce. Vzhledem k tomu, že bylo splněno všech 7 předpokladů prokazující lineární vztah proměnných, lze tuto regresní analýzu za relevantně ověřující výpočty cenových a důchodových elasticit poptávky. Na grafu číslo 25 je zobrazen pro přehlednost vývoj spotřeby nafty v letech 1993-2012. V celém sledovaném období lze pozorovat rostoucí trend. Od roku 119 do roku 1999 je spotřeba nafty téměř konstantní a v roce 2010 došlo k mírnému poklesu.

Graf 25 Vývoj spotřeby nafty Zdroj: práce autora

Výsledky analýzy, která zkoumala závislosti cen, důchodu a spotřeby benzínu jsou velmi podobné výsledkům z analýzy, která zkoumala závislosti u nafty. V případě zvýšení ceny benzínu i nafty dochází ke snížení spotřeby nafty a benzínu v řádech tisíců tun. U obou analýz byla prokázána silná lineární závislost. Stejný výsledek lze pozorovat také u závislosti spotřeby benzínu a nafty na průměrném měsíčním důchodu spotřebitelů. U obou analýz byla prokázána velmi silná negativní lineární závislost. U obou výsledků ovšem dochází k velmi malé změně spotřeby. Rozdíl ve spotřebě benzínu a nafty je patrný. Spotřeba benzínu prudce stoupala do roku 2004 a poté již klesala. Naopak spotřeba nafty vykazuje stabilní rostoucí trend v celém sledovaném období.


85

8 Stanovení elasticity z pohonných hmot V této kapitole diplomové práce je řešena cenová a důchodová elasticita poptávky po automobilovém benzínu a motorové naftě v letech 1993-2012 pro Českou republiku a v letech 2000-2012 pro Rakousko, Slovensko, Polsko a Německo. K hodnocení elasticity poptávky po pohonných hmotách je použit průměr v letech 2004-2012 v České republice. Průměr v tomto časovém úseku je použit z toho důvodu, že od roku 1993 do roku 2003 ekonomické podmínky nebyly příliš ideální a výsledek elasticity by mohl být zkreslený. Hodnoty let 1993-2003 jsou v práci uvedeny pro možné porovnání se současností a vývojem časové řady. Průměr cenové a důchodové elasticita pro sousední státy České republiky je vypočítán z celé časové řady od roku 2000 do roku 2012. Zkreslující hodnoty elastici jsou na základě zvolené metodiky z tohoto průměru vyřazeny.

8.1. Elasticita poptávky po automobilovém benzínu V tabulce číslo 55 jsou zdrojová data, ze kterých je vypočítána cenová (dle vzorce 10) a důchodová (dle vzorce 11) elasticita poptávky po automobilovém benzínu. Tabulka 55 Elasticita poptávky po benzínu v ČR

rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 průměr

cena 18,79 19,13 19,05 20,99 22,19 20,28 25,97 28,21 24,16 24,4 23,73 25,78 28,15 27,41 30,5 23,85 28,44 32,88 33,75 35,04 -

důchod

poptávka

5 904 7 004 8 172 9 825 10 802 11 801 12 797 13 614 14 378 15 524 16 430 17 466 18 344 19 546 20 957 22 691 23 488 23 933 24 439 25 109 -

320,4 621,3 782,1 1 010,3 1 210,8 1 172,7 1 390,0 1 562,3 1 974,4 1 976,0 2 156,5 2 267,5 2 059,8 2 006,0 2 092,0 2 015,0 2 040,0 1 856,0 1781,0 1602,9 -

cenová důchodová elasticita elasticita poptávky poptávky x x 51,90122 5,040613 -61,8885 1,551987 2,865145 1,442477 3,471325 1,995731 0,365575 -0,34024 0,660433 2,195494 1,437125 1,941586 -1,83733 4,700354 0,081578 0,010167 -3,32664 1,565185 0,595823 0,816303 -0,99638 -1,82217 0,993582 -0,39861 0,380293 0,59388 0,168814 -0,44485 0,064467 0,353232 -0,57774 -4,76073 -1,5272 -1,9113 -2,61628 -3,64761 -0,39051 -1,24687


Očištěný průměr

-

-

86

-

-0,39051

-0,80764

Zdroj: ČSÚ (2012), práce autora

Časová řada prokázala, že ve většině let cenová elasticita poptávky po benzínu neelastická. To znamená, že více, než polovina hodnot ve sledovaném období jsou menší, než 1. Při změně ceny o 1 %, dochází ke změně poptávaného množství o méně než jedno procento. Na elasticitu má vliv možnost nahraditelnosti daného statu blízkými substituty a zbytnest (respektive nezbytnost) statku. V případě těžké nahraditelnosti statků, jako je právě benzín, je poptávka značně neelastická, což dokazují výsledky cenové elasticity v čase. V roce1994 a 1995 jsou výsledky cenové elasticity velmi vysoké. V roce 1994 se jedná o hodnotu cenové elasticita 54,19 a v roce 1995 v aboslutní hodnotě o 61,89. Běžně se výsledky cenové elasticita pohybují v blízkosti jedné, a to hodnoty menší, než jedna a větší než jedna. Takto vysoké hodnoty mohou být způsobeny velkým nárůstem poptávky po benzínu a zároveň bez změny jeho ceny. Cena se změnila pouze 0,3 Kč. Zvýšení poptávky po pohonných hmotách lze přisuzovat nárůstu vozového parku po ukončení komunistického řežimu v listopadu 1989. Došlo k uvolnění trhu a následnému boomu na trhu. Automobilový sekror zaznamenal výrazný vývoj, v důsledku kterého nastal prudký nárůst nákupu automobilů, což také způsobilo snížení využívání hromadných dopravních prostředků (Pucher, 1999). Časová řada začíná v roce 1993, je zde tedy možnost domněnky, že v těchto letech stale doznívá boom po nákupu nových vozů, protože za komunistického režimu byly automobily velmi nedostupné Průměrná cenová elasticita v letech 2004 až 2012 je -0,39051.Vzhledem k tomu, že je elasticita udávána v absolutní hodnotě, jedná se o výsledek 0,39051. Hodnota 0,39051 < 1, značí neelastickou poptávku po benzínu. To znamená, že procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu objemu poptávaného množství benzínu. Výsledek lze interpretovat následovně. Zvýšení ceny benzínu o 10 %, vyvolá růst poptávaného množství o 3,91 %. Průměrná důchodová elasticita je -1,24687 v rozmezí let 2004-2012. V této časové řadě byla vyřazena elasticita z roku 2010. Důchod se změnil o pouhé 1,9 % a zároveň se nedosáhl změny poptávaného množství benzínu. Poté vyšla důchodová elasticita poptávky – 0,81. Výsledek v absolutní hodnotě je menší, než 1. To znamená, že se jedná o důchodově neelastickou poptávku. Jednoprocentní změna důchodu vyvolá menší, než jednoprocentní změnu poptávky. Konkrétně se jedná o výsledek, že v případě zvýšení důchodu o 10 %, se sníží poptávané množstí o 8,1 %. V případě zkoumání jednotlivých výsledků lze zaznamenat, že časová řada 19 let prokázala, že v průběhu času je důchodová poptávka neelastická. Více než polovina výsledků je cenově neelastická (v absolutní hodně menší, než jedna). Průměrná důchodová elasticita byla vypočítána z časové řady v letech 2004-2012. Ovšem i v případě, že by do průměru byly zahrnuty roky 1993-2003, podle metodického pokynu by hodnoty elsticit z roku 1994 a 1995 byly vyřazeny, protože v těchto letech došlo k velmi


87

male změně důchodu a zároveň tyto změny nedosáhly procentuální změny poptávaného množství po benzínu. Při pozorování časové řady cenové elasticity lze posoudit, že od roku 2004 do roku 2012 se cenová elasticita stávala méně neelastickou. To znamená, že původně se hodnoty pohybovaly blíže jedné (blíže cenové elasticitě) a poté se v průběhu času blížily k nule (blíže cenové neelasticitě). U důchodové elasticity nelze pozorovat žádný výrazný trend. Hodnoty důchodových elasticit se pohybují v záporných I kladných hodnotách, ovšem převažují hodnoty cenové neelasticity. Výsledky cenové a důchodové elasticity poptávky po benzínu korespondují s výsledky z regresní analýzy. Lze tedy konstatovat, že výsledky elasticit jsou statisticky průkazné.

8.2. Elasticita poptávky po motorové naftě V tabulce číslo 56 jsou zdrojová data, ze kterých je vypočítána cenová a důchodová elasticita poptávky po motorové naftě. Výsledky jsou uvedeny v tabulce. Tabulka 56 Elasticita poptávky po naftě v ČR

rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 průměr očištěný průměr

cena 15,7 15,6 15,64 18,44 19,27 16,72 22,2 26,67 21,89 21,55 21,1 25,73 22,2 27,87 32,03 26,07 26,96 32,01 35,58 35,82 -

důchod 5 904 7 004 8 172 9 825 10 802 11 801 12 797 13 614 14 378 15 524 16 430 17 466 18 344 19 546 20 957 22 691 23 488 23 933 24 439 25 109 -

Zdroj: ČSÚ (2012), vlastní zpracování

poptávka 1 682,50 1 685,60 1 982,90 2 285,30 2 239,60 2 275,00 2 232,00 2 393,10 2 668,40 2 659,30 3 211,10 3 487,20 3 703,60 3 856,00 4 021,00 4 030,00 4 098,00 3 881,00 4013,00 3832,40 -

cenová elasticita x -0,28927 68,78678 0,851843 -0,44428 -0,11945 -0,05767 0,358465 -0,64186 0,219562 -9,93686 0,391845 -0,45232 0,161113 0,286675 -0,01203 0,494259 -0,28269 0,304963 -6,6718 -0,64222

důchodová elasticita x 0,009889 1,057654 0,753939 -0,2011 0,170912 -0,22395 1,130544 2,049924 -0,04279 3,555411 1,363611 1,234467 0,627987 0,592759 0,027051 0,480396 -2,79495 1,608707 -1,64156 0,166494

-0,64222

0,536677


88

Cenová elasticita po motorové naftě je v letech 2004-2012 -0,64222, respektive se jedná o výsledek v absolutní hodnotě 0,64222. Elasticita je menší, než jedna, to znamená, že se jedná o cenově neelastickou poptávku. Procentní změna ceny vyvolá menší, než jednoprocentní změnu poptávky po naftě. Výsledek lze interpretovat jako: zvýšení ceny benzínu o 10%, vyvolá pokles poptávaného množstí o 6,42 V případě zaměření na jednotlivé výsledky časová řady, je patrné, že více, než polovina výsledků je cenově neelastická. To znamená, že hodnoty jsou menší, než 1. Znamená to, že při změně ceny o 1 %, dochází ke změně poptávaného množství o méně než jedno procento. Průměrná důchodová elasticita v letech 2004-2012 je 0,166494, což poukazuje na důchodově neelastickou poptávku po motorové naftě. Na základě zvolené metodiky byla vyřazena hodnota důchodové elasticity z roku 2010, protože došlo ke změně důchodu o pouhých 1,9 % a zároveň nedosáhla procentuální změny poptávaného množství po motorové naftě. Po vyřazení této hodnoty vyšla důchodová elasticita 0,54. Jedná se o důchodově neelastickou poptávku. Jednoprocentní změna důchodu vyvolá menší, než jednoprocentní změnu poptávaného množství. Konkrétně se jedná o zvýšení důchodu o 10 % procent, které vyvolá růst poptávky po naftě o 5,4 %. Výsledky cenové a důchodové elasticity poptávky po naftě korespondují s výsledky z regresní analýzy. Lze tedy konstatovat, že výsledky elasticit jsou statisticky průkazné. U důchodové elasticity lze od roku 2004 pozorovat klesající trend neelasticity poptávky po naftě. To znamená, že se hodnoty vice přibližují nule a stávajíc se vice neelastickými. Ovšem od roku 2010 došlo ke zvratu a hodnoty vykazují důchodovou elasticitu.

8.3. Elasticita poptávky v sousedních státech V kapitole elasticita poptávky v sousedních státech je zkoumána cenová a důchodová elasticita poptávky v Rakousku, Slovensku, Polsku a Německu a to v letech 2000-2012. Z časové řady elasticit je následně vypočítán prostý aritmetický průměr a je zjištěna, jaká je elasticita poptávky po benzínu a naftě Cenová elasticita poptávky je vypočítána ze vzorce 10 a důchodová elasticita ze vzorce 11. 8.3.1 Rakousko V tabulce číslo 57 jsou zobrazeny ceny automobilového benzínu a motorové nafty v Rakousku v letech 2000-2012, dále spotřeby benzínu a nafty v tisících tunách, také v této časové řadě a následně roční průměrný důchod. Ceny benzínu, nafty a důchodu jsou uvedeny v Eurech, protože v letech 2000-2012 bylo v Rakousku používáno jako národní platidlo Euro.


89

Tabulka 57 Zdrojová data Rakousko

Cena [EUR]/litr Rok

benzín

nafta

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

0,942 0,911 0,875 0,881 0,947 1,035 1,094 1,111 1,237 1,030 1,205 1,388

0,733 0,754 0,719 0,728 0,790 0,952 1,010 1,027 1,258 0,969 1,144 1,359

2012

1,436

1,399

Poptávka benzín nafta (tis. t) (tis. t) 1 675 5 321 1 765 5 235 1 897 5 453 2 201 5 693 2 133 5 935 2 074 6 268 2 003 6 076 1 967 6 295 1 854 6 150 1 976 6 790 2 786 7 754 2 675 7 900 2 740

7 980

Důchodroční [EUR] 29 732 30 280 30 966 32 288 34 348 35 505 36 690 37 789 38 843 39 544 39 828 40 765 41 152

Zdroj: IEA, OECD (2012)

V tabulce číslo 58 jsou hodnoty cenové elasticity poptávky po benzínu a naftě vypočítané podle vzorce 6 a také hodnoty důchodové elasticity poptávky po benzínu a naftě vypočítané podle vzorce 7. Hodnoty jsou uvedeny pro časovou řadu od roku 2000 do roku 2013 a je z nich vypočítán prostý aritmetický průměr, který je dále interpretován. Tabulka 58 Elasticity-Rakousko

Rok

Cenová elasticita benzín nafta x x -1,632739528 -0,564143868 -1,892540132 -0,897104653 23,3702337 3,516107342 -0,412402076 0,499130228 -0,297665473 0,273612281 -0,600534462 -0,502783707 -1,156618014 2,141404949 -0,506544492 -0,102407256 -0,393232546 -0,452989 2,412666281 0,786127498 -0,26234804 0,10018775 0,702647975 0,344050633 1,610910266 0,428432683

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 průměr Očištěný -0,33660921 průměr Zdroj: Práce autora

Důchodová elasticita benzín nafta x x 2,915219523 -0,876897351 3,301117452 1,838110275 3,753702996 1,030930524 -0,484242379 0,666266698 -0,821162771 1,665680132 -1,025700963 -0,917790182 -0,600028074 1,203306795 -2,059675828 -0,825842172 3,646236614 5,766331489 57,07689457 19,76830882 -1,693521733 0,800342661 2,559564346 1,066692834 5,547366979 2,59878671

-0,04693819 0,693194484 0,951427642


90

Cenová elasticita poptávky po benzínu je v průměru 1,61. Tato hodnota je zkreslena elasticitou v roce 2003. V tomto roce došlo k malé změně ceny benzínu, ale zároveň došlo ke změně poptávaného množství. Po vyřazení hodnoty z roku 2003 vyšla průměrná cenová elasticita po benzínu – 0,3366. Jedná se o cenově neelastickou poptávku. Tedy, že spotřebitelé reagují na procentní změnu ceny méně, než je samotná změna. V případě zvýšení ceny benzínu o 10 % dojde ke snížení poptávky o 3,37 %. Cenová elasticita poptávky po naftě je v letech 20002012 v průměru 0,43 %. I v tomto případě je průměr zkreslen hodnotami jednotlivých elasticit. Jedná se o elasticitu zjištěnou v roce 2003 a v roce 2007. V těchto letech došlo k velmi malé změně ceny nafty. Poté vyšla průměrná cenová elasticita – 0,469. Jedná se o cenově neelastickou poptávku, to znamená, že pří změně ceny o 1 % dojde ke změně poptávaného množství o méně, než 1 %. Konkrétně se jedná o zvýšení poptávky po naftě o 0,47 % pří zvýšení ceny nafty o 10 %. Hodnota cenové elasticity poptávky je téměř neelastická. Změna ceny vyvolá jen velmi malou změnu poptávaného množství. Důchodová elasticita je po benzínu vyšla bez očištění hodnot 5,547. Už tento výsledek je značně nereálný. Po bližším zkoumání lze pozorovat velmi elastickou hodnotu poptávky v roce 2010, která je 57,1. Mezi roky 2009 a 2010 nedošlo téměř ke změně ročního důchodu, ale došlo k navýšení poptávky po naftě Proto je tento výsledek silně elastický. Na základě metodického pokynu je vyřazena i hodnota z roku 2012, protože změna důchodu byla nižší, než 1,2 % a zároveň nedosahovala procentní změny poptávaného množství po benzínu. V případě vyřazení těchto hodnot z průměru, vyšla důchodová elasticita poptávky po benzínu 0,69. Tento výsledek je již nezkreslen. Lze interpretovat jako zvýšení poptávky po benzínu o 6,9 %, v případě zvýšení důchodu spotřebitele o 10 %. Stejně tak výsledek důchodové elasticity poptávky po naftě jej zkreslen hodnotou z roku 2010. Jedná se o stejný případ. V případě vyřazení této hodnoty je důchodová elasticita po naftě ve výši 0,9514. To znamená, že při zvýšení důchodu o 10 %, dojde ke zvýšení poptávaného množství o 9,51 %. Jedná se o téměř jednotkově elastickou poptávku, tedy že zvýšení důchodu spotřebitele vyvolá stejné zvýšení poptávky po naftě. 8.3.2 Slovensko V tabulce číslo 59 jsou zobrazeny ceny benzínu a nafty na Slovensku v letech 2000-2012. Ceny benzínu a nafty jsou do roku 2008 uvedeny ve Slovenských korunách a také v Eurech, které jsou přepočteny koeficientem, který činí 30,1260 SKK/EUR, jak uvádí portál Zavedenieura (2013). Dále je zde zobrazena spotřeba automobilového benzínu a motorové nafty v tisících tunách a průměrný roční spotřebitelský důchod v Eurech.


91

Tabulka 59 Zdrojová data Slovensko

Cena benzínu Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

EUR/l

SKK/l

0,869 0,987 1,030 1,068 1,142 1,278 1,307 1,265 1,295 1,103 1,249 1,440 1,54

26,18 29,73 31,03 32,18 34,40 38,50 39,37 38,11 39,00 * * * *

Cena nafty

EUR/l SKK/l 0,698 0,789 0,998 1,040 1,072 1,256 1,317 1,261 1,390 1,095 1,114 1,340 1,44

21,03 23,77 30,07 31,33 32,30 37,84 39,67 37,98 41,86 * * * *

Poptávka Důchodroční benzín nafta [EUR] (tis. t) (tis. t) 597 864 5 048 643 943 5 187 687 954 5 390 689 966 5 736 633 1 058 6 334 628 1 101 6 856 642 1 168 7 418 637 1 168 7 997 672 1 303 8 820 682 1 367 9 043 759 1 489 9 148 790 1 505 10 176 810 1706 9 660

Zdroj: ŠUSR, IEA, OECD (2012)

* Euro platné od 1.9.2009 V tabulce číslo 60 jsou hodnoty cenové elasticity poptávky po benzínu a naftě vypočítané podle vzorce 10 a také hodnoty důchodové elasticity poptávky po benzínu a naftě vypočítané podle vzorce 11. Jedná se o elasticity v letech 20002012, ze kterých je vypočítán aritmetický průměr a upraven. Tabulka 60 Elasticity-Slovensko

Rok

Cenová elasticita benzín nafta x x 0,567441728 0,701338014 1,570689718 0,04403639 0,078909063 0,298891884 -1,17302789 3,095238095 -0,06632748 0,236788033 0,982429168 1,252989086 0,242360184 0 2,316849817 1,129838324 -0,10036892 -0,23143463 0,852960672 5,143418165 0,267084687 0,052966593 0,364556962 1,789634551 0,491963142 1,12614204

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 průměr Očištěný 0,491963142 průměr Zdroj: Práce autora

0,6975

Důchodová elasticita benzín nafta x x 2,798259885 3,320610179 1,748485011 0,298058288 0,045350902 0,195950122 -0,779608856 0,913521261 -0,095845969 0,493162839 0,271958655 0,742372673 -0,099779941 0 0,533895024 1,123099377 0,588565022 1,942671104 9,723655914 7,68625074 0,363456934 -0,010747041 -0,499264057 1,789634551 1,216594044 1,181457788 0,406289384 0,540936893


92

Cenová elasticita poptávky po benzínu je v průměru 0,49. Jedná se o cenově neelastickou poptávku. V případě zvýšení ceny benzínu o 10 % dojde ke zvýšení poptávky o 4,9 %. Cenová elasticita poptávky po naftě je v letech 2000-2012 v průměru 1,13 Z těchto hodnot byla vyřazena elasticita roku 2010. V roce 20092010 se cena nafty změnila pouze o 0,019 EUR a zároveň se změnila spotřeba o 122 tisíc tun nafty. Tato hodnota zkresluje výsledky uvedené časové řady. Poté vyjde průměrná cenová elasticita 0,6975, Jedná se o cenově neelastickou poptávku, to znamená, že pří změně ceny o 1 % dojde ke změně poptávky o méně, než jedno %. Konkrétně lze výsledek interpretovat, jako zvýšení ceny nafty o 10 % vyvolá zvýšení poptávky po naftě o 6,98 %. Důchodová elasticita benzínu vyšla v průměru 1,2166. Tato hodnota je zkreslena elasticitou poptávky v roce 2010. V tomto roce se průměrný důchod spotřebitelů změnil o 105 EUR a zároveň došlo ke změně spotřeby o 77 tisíc tun. Změna důchodu byla velmi malá a na základě zvolené metodiky je hodnota elasticity v roce 2010 z celkového průměru vyřazena. Následně vyjde důchodová elasticita poptávky 0,4062. Jedná se o cenově neelastickou poptávku. Konkrétně lze interpretovat, jako zvýšení důchodu spotřebitelů o 10 % vyvolá zvýšení poptávaného množství nafty o 4,06 %. Důchodová elasticita u nafty je 1,1815. I zde došlo k vyřazení elasticity v roce 2010. Stejně jako u zjišťování elasticity u benzínu se zde důchod změnil pouze o 105 Eur a zároveň se změnila spotřeba o 122 tisíc tun. Výsledná důchodová elasticita nafty vyšla 0,5409. To znamená, že pří zvýšení ceny o 10 % dojde ke zvýšení poptávky po naftě o 5,41 %. Důchodová elasticita je po benzínu i naftě neelastická. Zvýšení důchodu spotřebitele o 100 %, vyvolá zvýšení poptávky po obou pohonných hmotách o méně než 100 %. Výsledky důchodové elasticity jsou velmi podobné. 8.3.3 Polsko V tabulce číslo 61 jsou zobrazeny ceny benzínu a nafty v Polsku v časové řadě od roku 2000 do roku 2012. V Polsku je oficiálním platidlem Polský zlotý, který je označován zkratkou PLN. Ceny benzínu, nafty a průměrného ročního důchodu jsou uvedeny v polské měně i v Eurech. Je to z toho důvodu, aby bylo snadnější porovnání s ostatním státy, které mají jako oficiální měnu Euro. Měny jsou přepočítány kurzem ČNB k datu 5.5.2013. Dále jsou v tabulce zobrazeny spotřeby automobilového benzínu a motorové nafty v tisících tunách.


93

Tabulka 61 Zdrojová data Polsko

Rok

Cena benzínu

EUR/l 0,752 2000 0,746 2001 0,729 2002 0,741 2003 2004 0,833 0,999 2005 1,021 2006 1,106 2007 1,264 2008 0,947 2009 1,138 2010 1,249 2011 2012 1,369

PLN/l 3,076 3,068 2,981 3,033 3,423 4,067 4,005 4,211 4,475 4,102* 4,546* 5,143 5,710*

Poptávka (tis. t) EUR/l PLN/l benzín nafta Cena nafty

0,677 0,664 0,618 0,629 0,700 0,924 0,985 0,991 1,238 0,838 1,064 1,127 1,361

2,771 2,731 2,527 2,572 2,877 3,751 3,861 3,774 4,381 3,629* 4,247* 5,077* 5,683*

3 897 4 187 4 276 4 235 4 300 4 024 4 123 4 168 4 266 4 356 5 768 5 873 5 960

4 897 5 342 5 342 5 699 6 217 6 650 8 207 9 473 10 583 10 765 12 768 12 657 12 900

Důchodroční EUR PLN 5 566 5 982 6 108 6 384 6 516 6 731 7 065 6 297 8 136 8 537 9 090 9 093 10 184

23 061 24 784 25 307 26 450 26 999 27 889 29 271 26 091 33 711 35 373 37 665 37 675 42 197

Zdroj: IEA (2011), OECD (2011)

V tabulce číslo 62 jsou hodnoty cenové elasticity poptávky po benzínu a naftě vypočítané podle vzorce 10 a také hodnoty důchodové elasticity poptávky po benzínu a naftě vypočítané podle vzorce 11. Hodnoty jsou uvedeny pro časovou řadu od roku 2000 do roku 2012 a je z nich vypočítán prostý aritmetický průměr, který je dále interpretován. Tabulka 62 Elasticity-Polsko

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 průměr Očištěný průměr

Cenová elasticita benzín nafta x x -9,32683261 -4,732332197 -0,93277512 0 -0,58249532 3,754569279 0,123620451 0,805236402 -0,3220902 0,217649188 1,117171968 3,546574633 0,131100997 25,32411356 0,164587332 0,470123697 -0,084122 -0,05322593 1,607175996 0,689925973 0,18663080 -0,14682537 0,154184403 0,092466315 -0,646987 2,49735629 -0,1302491 0,562192488

Zdroj: Práce autora

Důchodová elasticita benzín nafta x x 0,995674681 1,215849382 1,009166695 0 -0,212195469 1,47895268 0,742299023 4,39592273 -1,945285019 2,110812439 0,495804365 4,718457971 -0,100403794 -1,419058235 0,080510093 0,401224464 0,428043815 0,348922648 5,004111475 2,872414201 55,15776699 -26,34163534 0,123464384 0,160013982 0,55176585 -0,83817692 0,6019263

1,35695935


94

Cenová elasticita poptávky po benzínu je v průměru - 0,65. Tento výsledek je zkreslen výsledkem cenové elasticity v roce 2001. Mezi léty 2000-2001 se cena benzínu změnila pouze o 0,006 Eur a zároveň se změnila poptávka o 290 tisíc tun. Takto velmi malá změna ceny vyvolala velmi vysokou elastickou poptávku. Na základě zvolené metodiky byla z časové řady vyloučena. Poté vyšla průměrná cenová elasticita poptávky po benzínu – 0,1302 Jedná se o cenově neelastickou poptávku. To znamená, že spotřebitelé reagují na procentní změnu ceny méně, než je samotná změna. V případě zvýšení ceny benzínu o 10 % dojde ke snížení poptávky o 1,3 %. Jedná se o velmi neelastickou poptávku. Cenová elasticita poptávky po naftě je v letech 2000-2012 v průměru 2,5 %. I v tomto případě je časová řada ovlivněna hodnotami elasticit, které neodpovídají realitě. Tentokrát byly vyřazeny tři hodnoty. Jedná se o hodnoty z roku 2001, 2003 a 2007. Změny ceny byly nižší, než zvolená změna ceny 0,02 a zároveň se změnila poptávka o více než 77 tisíc tun. Nejvyšší hodnota elasticita vznikla v roce 2007. Došlo k velmi malé změně ceny a zároveň k velké změně poptávaného množství. Spotřebitelé mohli využít nerostoucí ceny a neomezovat svoji spotřebu. V čase se předpokládá a časové řady dokazují, neustálý růst cen pohonných hmot, proto spotřebitelé pravděpodobně využili jednoroční stagnaci cen nafty. Po vyřazení těchto tří hodnot vyšla cenová elasticita poptávky po naftě 0,5621. Jedná se o cenově neelastickou poptávku, to znamená, že pří změně ceny o 1 % dojde ke změně poptávaného množství o méně, než 1 %. Konkrétně se jedná o zvýšení poptávky po naftě o 5,62 % pří zvýšení ceny nafty o 10 %. Důchodová elasticita po benzínu je neelastická. Došlo k vyřazení hodnoty z roku 2011, kdy byla hodnota elasticity vyšší, než 50. V tomto případě se důchod téměř nezměnil, ale zároveň vzrostla poptávka po benzínu. Průměrná důchodová elasticita v letech 2000-2012 po vyřazení extrémní hodnoty vyšla 0,602. To znamená, že při zvýšení důchodu spotřebitele o 10 % dojde ke zvýšení poptávky o 6,02 %. Důchodová elasticita poptávky po naftě je elastická. v tomto případě došlo k vyřazení hodnoty z roku 2011. Poté vyšla důchodová elasticita poptávky po naftě 1,357. Poptávka je v tomto případě elastická, při zvýšení důchodu o 10 % dochází ke zvýšení poptávky o 13,57 %. 8.3.4 Německo V tabulce číslo 63 jsou zobrazeny ceny automobilového benzínu a motorové nafty v Německu v letech 2000-2012, dále spotřeby benzínu a nafty v tisících tunách, také v této časové řadě a následně roční průměrný důchod. Ceny benzínu, nafty a důchodu jsou uvedeny v Eurech, protože od roku 2000-2012 bylo v Německu používáno jako národní platidlo Euro.


95

Tabulka 63 Zdrojová data Německo

Rok

Cena [EUR]/litr benzín

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

0,765 0,865 1,051 0,873 0,929 1,055 1,103 1,162 1,326 1,066 1,206 1,396 1,625

2012

Poptávka (tis. t)

0,698 0,653 0,766 0,873 0,929 1,055 1,103 1,162 1,326 1,066 1,206 1,396

23 786 24 479 24 566 25 851 25 038 23 430 22 605 21 300 20 573 21 690 22 549 23 420

26 789 27 324 27 876 27 943 28 920 28 531 29 135 31 793 22 625 22 450 25 670 26 895

Důchodroční [EUR] 34 400 35 200 36 400 37 200 38 100 38 700 39 149 40 300 41 400 40 929 41 750 42 390

1,460

24 890

27 450

42 596

nafta

benzín

nafta

Zdroj: Gasoline Germany (2011), IEA (2011), OECD (2011)

V tabulce číslo 64 jsou hodnoty cenové elasticity poptávky po benzínu a naftě vypočítané podle vzorce 10 a také hodnoty důchodové elasticity poptávky po benzínu a naftě vypočítané podle vzorce 11. Jedná se o cenové a důchodové elasticity v letech 2000-2012, ze kterých je následně vypočítán prostý aritmetický průměr pro jednotlivé elasticity. Tabulka 64 Elasticity-Německo

Rok

Cenová elasticita benzín nafta x x 0,222881107 -0,30977059 0,016528321 0,116742648 -0,30885269 0,017206373 -0,490274623 0,545064315 -0,473512642 -0,099173692 -0,773914319 0,46529798 -1,079268498 1,70554607 -0,241833849 -2,0431741 -0,276901764 0,039447514 0,301552394 1,092115813 0,245179737 0,302903246 0,3826312 0,450118516 -0,20631547 -0,19019367

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 průměr Očištěný -0,20631547 -0,19019367 průměr Zdroj: Práce autora

Důchodová elasticita benzín nafta x x 1,252795762 0,858747994 0,104252625 0,592592593 2,380017097 0,109359305 -1,299911029 1,445180069 -4,078121256 -0,854132089 -3,034913266 1,824670996 -1,963592433 3,103025208 -1,250452411 -1,56465832 -4,772379605 0,679874723 1,974338382 7,150353336 2,519807558 3,113054514 12,91595848 4,246368022 0,395649992 0,975369696 0,075815809

0,678006212


96

Cenová elasticita poptávky po benzínu je v průměru - 0,21. Jedná se o silně cenově neelastickou poptávku. V případě zvýšení ceny benzínu o 10 % dojde ke snížení poptávky o 2,1 %. Cenová elasticita poptávky po naftě je v letech 20002012 je v průměru 0,19. Jedná se opět o silně cenově neelastickou poptávku, to znamená, že při zvýšení ceny nafty o 10 % dojde ke zvýšení poptávky po naftě o 1,9 %. Důchodová elasticita je po benzínu i naftě neelastická. Zvýšení důchodu spotřebitele o 100 %, vyvolá zvýšení poptávky po obou pohonných hmotách o více méně než 100 %. U důchodové elasticity poptávky po benzínu došlo na základě zvolené metodiky k vyřazení hodnot z roku 2005, 2009 a 2012. Hodnoty změny důchodu v procentním vyjádření byly menší, než 1,2 % a zároveň nedosahovaly procentuální změny poptávaného množství. Poté je hodnota důchodové elasticity 0,1 %. Jedná se o velmi malou změnu poptávaného množství benzínu v případě změny ceny benzínu. U důchodové elasticity poptávky po naftě došlo k vyřazení hodnoty elasticity z roku 2012, protože zde byla velmi malá změna důchodu a zároveň došlo ke změně poptávaného množství. Po vyřazení hodnoty vyšla důchodová elasticita 0,678, což znamená, že zvýšení důchodu o 10 % vyvolá zvýšení poptávky po benzínu o 6,8 %. Tabulka 65 Porovnání elasticity poptávky

země Česká republika Rakousko Slovensko Polsko Německo

Cenová elasticita Důchodová elasticita benzín nafta benzín nafta -0,391 -0,642 -0,808 0,537 -0,337 -0,047 0,693 0,951 0,406 0,541 0,492 0,698 -0,130 0,562 0,602 1,357 -0,206 -0,190 0,076 0,678


V tabulce číslo 65 jsou uvedeny výsledné průměrné cenové a důchodové elasticity poptávky po automobilovém benzínu a motorové naftě v České republice, Rakousku, Slovensku, Polsku a Německu. Cenová elasticita poptávky po benzínu je ve všech zemích neelastická. To znamená, že při změně ceny benzínu o 1 % dojde ke změně poptávaného množství o méně, než 1 %. V případě České republiky, Rakouska, Polska a Německa se jedná o případ, kdy při zvýšení ceny benzínu dojde ke snížení poptávaného množství. Na Slovensku je výsledek také neelastický, ovšem v tomto případě dochází ke zvýšení poptávaného množství benzínu v případě zvýšení ceny. Tento výsledek nekoresponduje s teorií elasticit po pohonných hmotách, které udává cenově záporně neelastickou poptávku. Je to způsobeno tím, že pohonné hmoty nemají sobě blízké substituty a tyto statky lze jen těžko nahradit. V České republice je v porovnání se sousedními státy nejvyšší záporně cenově neelastická poptávka po benzínu. To znamená, že zvýšení ceny benzínu v České republice způsobuje vyšší snížení poptávaného množství, než v sousedních státech. Cenová elasticita poptávky po naftě je ve všech analyzovaných státech cenově neelastická. V České republice, Rakousku a Německu se jedná o záporně


97

neelastickou poptávku a na Slovensku a Polsku se jedná o kladně neelastickou poptávku. Opět má Česká republika nejvyšší záporně neelastickou poptávku ve zmiňovaných státech. Důchodová elasticita poptávky po benzínu a naftě vyšla téměř ve všech případech neelastická. Cenově elastická vyšla pouze v Polsku a to v případě nafty, to znamená, že zvýšení důchodu spotřebitele o jedno procento vyvolalo zvýšení poptávaného množství po naftě o více, než jedno procento. Tento výsledek nekoresponduje s teorií, že důchodová elasticita poptávky po pohonných hmotách má být neelastická. Dále je odlišný výsledek důchodové elasticity v případě benzínu v České republice. I přesto, že se jedná o důchodově neelastickou poptávku, tato elasticita je záporná. To znamená, že v případě zvýšení důchodu spotřebitele se sníží poptávka po benzínu. Tento výsledek se liší od výsledků elasticit sousedních států. V České republice je cenová elasticita poptávky po pohonných hmotách větší, než v sousedních státech. V případě porovnání záporně neelastických poptávek. Z těchto výsledků lze usuzovat, že spotřebitelé z České republiky tankují pohonné hmoty v okolních státech, tedy Rakousku, Slovensku, Polsku a Německu. V případě zvýšení ceny benzínu a nafty v České republice vyvolá vyšší pokles poptávky po těchto pohonných hmotách, než v okolních státech. Lze předpokládat, že více snížená poptávka po benzínu a naftě v České republice se přesunula do sousedních států. Spotřebitelé reagují na změnu poptávky v závislosti na celkové ceně pohonných hmot. I přesto, že cena se skládá z ceny ropy, spotřebního zdanění, daně z přidané hodnoty a dopravy a marže obchodníků, spotřebitelům je zpravidla jedno, z jaké části se na ceně podílí spotřební daň. Reagují pouze na celkovou cenu, ať už se zvýšila na základě zvýšení ropy, nebo právě zvýšením sazby daně z pohonných hmot. V diplomové práci tedy byla zkoumána celková cena automobilového benzínu a motorové nafty, na základě kterých spotřebitelé reagují. Práce je zaměřena na optimalizaci daňových sazeb z pohonných hmot. Na základě cenové a důchodové elasticity poptávky po pohonných hmotách bylo zjištěno, že se jedná o neelastické poptávky, tedy, že spotřebitelé reagují na změnu cenu méně, než je takto změna.

Diskuze výsledků

98

9 Diskuze výsledků Cenová elasticita poptávky po benzínu v České republice je průměrně – 0,391 získána z elasticit počítaných v letech 2004-2012. Cenová elasticita poptávky po naftě je v České republice průměrně -0,642 ve stejném sledovaném období. Zkoumanou cenovou elasticitu poptávky po pohonných hmotách lze považovat za dlouhodobou, protože sledované období bylo 9 let. Za krátkodobou elasticitu poptávky se považuje období kratší než jeden rok. Cenová elasticita poptávky po benzínu je v České republice, Rakousku, Slovensku, Polsku a Německu neelastická. To znamená, že při změně ceny benzínu o 1 % dojde ke změně poptávaného množství o méně, než 1 %. V případě České republiky, Rakouska, Polska a Německa se jedná o záporně neelastickou poptávku, tedy v případě zvýšení ceny benzínu dojde ke snížení poptávaného množství. Na Slovensku je výsledek kladně neelastický, to znamená, že v tomto případě dochází ke zvýšení poptávaného množství benzínu v důsledku změny ceny. Cenová elasticita poptávky po naftě je ve všech analyzovaných státech cenově neelastická. V České republice, Rakousku a Německu se jedná o záporně neelastickou poptávku a na Slovensku a Polsku se jedná o kladně neelastickou poptávku. Česká republika má nejvyšší záporně neelastickou poptávku ve zmiňovaných státech. Analýzu cenové elasticity poptávky v USA a Velké Británii provedl Goodwin (2004). Tato analýza prokázala, že v případě růstu cen pohonných hmot (automobilový benzín 95 oktanů a motorová nafta) o 10 %, dojde k poklesu poptávky přibližně o 2,5 % v krátkém období (hodnota elasticity -0,25) a o 6,4 % v dlouhém období (hodnota elasticity -0,64). Vzhledem k tomu, že výsledky cenové elasticity v diplomové práci jsou zjišťovány pro dlouhé období, výsledky jsou porovnávány s hodnotou -0,64. V České republice vyšla dlouhodobá elasticita poptávky -0,642, to znamená, že tento výsledek odpovídá studii z roku 2004 a elasticity poptávky v České republice a USA jsou srovnatelné. Cenová elasticita poptávky po benzínu je -0,391. Tento výsledek lze také považovat za velmi podobný, nachází se mezi hodnotami cenové elasticity v krátkém a v dlouhém období uvedené ve studii Goodwina. Hodnoty cenové elasticity po obou pohonných hmotách v Rakousku a Německu jsou spíše blíže hodnotě krátkodobé cenové elasticity prezentované Goodwinem. Průměrná cenová elasticita poptávky po benzínu i naftě na Slovensku se blíží hodnotě dlouhodobé poptávky, ale liší se nezáporným znaménkem. To znamená, že nedochází k poklesu poptávaného množství po benzínu a naftě v případě zvýšení ceny těchto pohonných hmot. Může to být způsobeno pravděpodobně tím, že ve sledovaném období let 20002012 docházelo jen k velmi malé změně poptávky po pohonných hmotách (v řádech několika procent), ale zároveň rostla cena pohonných hmot. Tyto hodnoty se odrazily na kladných hodnotách cenové elasticity v jednotlivých letech a následně ovlivnily průměrnou cenovou elasticitu.

Diskuze výsledků

99

Espey (1998) ve své metaanalýze uvedl, že ve Spojených státech amerických je krátkodobá cenová elasticita poptávky po benzínu -0,26 a v dlouhém období je hodnota elasticity -0,58. Dalšími autory, kteří se zabývali elasticitou poptávky po pohonných hmotách, jsou Graham a Glaister (2004). Součástí jejich analýzy byla také elasticita poptávky, kterou v krátkém období publikovali jako – 0,25 a v dlouhém období – 0,74. V obou případech byla prokázána cenově neelastická poptávka. Cenová elasticita poptávky po benzínu v České republice je v rozmezí mezi krátkodobou a dlouhodobou elasticitou poptávky, kterou uvádí autor Espey, Graham a Glaister. Naopak cenová elasticita poptávky po naftě se blíží výsledné hodnotě dlouhodobé poptávky v těchto zmíněných analýzách. Vzhledem k tomu, že výsledky cenových elasticit poptávky po pohonných hmotách jsou u zahraničních autorů velmi podobné, lze uvést stejné hodnocení cenových elasticit u sousedních států České republiky, jako tomu bylo v předešlém porovnání analýzy Goodwina. V České republice nebyly provedeny přílišné analýzy o elasticitách po pohonných hmotách. Analýzy a zkoumání provádí Centrum pro otázky životního prostřední UK v Praze. Toto centrum vydalo studie, že cenové elasticity poptávky po pohonných hmotách jsou vyšší, než západoevropské země a USA. Je zde prokázáno, že reakce na změnu ceny jsou stále citlivější. Studii o cenové elasticitě poptávky po pohonných hmotách (benzín 95 oktanů a motorová nafta) vypracovala Kováčová (2007). Všechny výsledné elasticity poptávky jsou v její studii v absolutní hodnotě menší než 1, což znamená cenovou neelasticitu poptávky. Na základě svých výsledků prokázala krátkodobou neelasticitu poptávky -0,264. V této diplomové práci byla zkoumána dlouhodobá elasticita poptávky, z tohoto důvodu nelze výsledky z analýzou od Kováčové přímo porovnávat. Ovšem studie prokázaly, že dlouhodobá cenová elasticita je vyšší, než krátkodobá a z toho důvodu lze stanovit výsledky cenové elasticity poptávky po benzínu a naftě za věrohodné pro trh České republiky. Další výsledky cenových elasticit uvádí Brůha a Ščasný (2005). Cenová elasticita poptávky po pohonných hmotách v České republice je – 0,577 v letech 2003-2004. Autoři prokázali cenově neelastickou poptávku po pohonných hmotách. V případě srovnání výsledků se zahraničními studiemi jsou výsledky z České republiky vyšší. Může se jednat o odlišnou techniku odhadu použitých dat (mikro panelová data). Ale také to může znamenat, že spotřebitelé v České republice jsou citlivější k cenovým změnám, než spotřebitelé ostatních států Evropy a USA. Tyto výsledky lze ztotožnit s výsledky cenové elasticity poptávky v této diplomové práci. V porovnání se sousedními státy ČR jsou hodnoty elasticit vyšší. Goodwin (2004) provedl také analýzu důchodové elasticity poptávky po pohonných hmotách. Průměrná hodnota elasticity poptávky je dle jeho analýz 0,49. Důchodovou elasticitou se dále zabýval Espey (1998), který uvedl krátkodobou elasticitu poptávky 0,47 a dlouhodobou důchodovou elasticitu poptávky 0,88. Jedná se důchodově neelastické poptávky s kladnými hodnotami, které lze interpretovat, jako nárůst důchodu o 1 % vyvolá nárůst poptávky po pohonných hmotách o méně, než 1 %. Důchodovou elasticitou poptávky po pohonných

Diskuze výsledků

100

hmotách se v České republice zabývala Kováčová (2007). Ve své studii uvedla, že krátkodobá elasticita poptávky po automobilovém benzínu a motorové naftě je 0,98. Jedná se tedy o důchodově neelastickou poptávku s kladnou hodnotou. Tento výsledek lze interpretovat, jako zvýšení důchodu o 1 % vyvolá zvýšení poptávaného množství o méně, než 1 %. Z uvedeného vyplývá, že dlouhodobá důchodová elasticita poptávky po pohonných hmotách se blíží spíše číslu jedna. V České republice vyšla průměrná důchodová elasticita poptávky po benzínu – 0,808 a po naftě 0,537. Oba výsledky jsou důchodově neelastické. Výsledek důchodové elasticity poptávky po naftě lze srovnat s výsledky studií, které byly provedeny v zahraničí. Ovšem elasticita poptávky po benzínu vychází se záporným znaménkem. Tento výsledek nelze ztotožnit s žádnou uváděnou studií. Konkrétně se jedná o snížení poptávky po benzínu o méně než 1 %, v případě zvýšení spotřebitelského důchodu o 1 %. Tento výsledek lze přisuzovat jiné mentalitě lidí v České republice, než v USA a Velké Británii, kde byly studie prováděny. To znamená, že na zvýšení důchodu mohou obyvatelé České republiky reagovat snížením poptávaného množství. Například dávají přednost volnému času a netráví jej v autě, tím pádem nespotřebovávají pohonné hmoty. Výsledek této důchodové elasticity může být případně zkreslen časovou řadou. Výsledky důchodové elasticity poptávky po benzínu i naftě v sousedních státech ČR lze srovnat s výsledky zahraničních studií. Výjimkou jsou hodnoty v Polsku a Německu. V Polsku vyšla průměrná důchodová elasticita poptávky 1,357, což znační elastickou poptávku. To znamená, že v případě zvýšení důchodu spotřebitele o 1 % dojde ke zvýšení poptávky po naftě o více, než 1 %. V Německu důchodová elasticita poptávky po benzínu velmi neelastická, to znamená, že v případě změny důchodu spotřebitele nedochází k výrazné změně poptávaného množství benzínu. V průběhu času se elasticity poptávky mění. Některé zahraniční studie prokazují rostoucí cenovou a důchodovou elasticitu poptávky po pohonných hmotách, způsobenou nárůstem bohatství společnosti. Dlouhodobé cenové elasticity poptávky po pohonných hmotách se v zahraničních studiích pohybují v intervalu od -0,64 až -0,74. Dlouhodobá důchodová elasticita poptávky se pohybuje okolo hodnoty 0,8. Studie tedy prokázaly, že se jedná v obou případech o neelastické poptávky. Lze shrnout výsledky v této diplomové práci. Cenové elasticity poptávky po naftě a benzínu jsou neelastické se záporným znaménkem. Pouze průměrné hodnoty získané na Slovensku a v Polsku u poptávky po naftě jsou kladné a nekorespondují se studiemi v zahraničí. V případě důchodové elasticity poptávky lze výsledky jednotlivých států považovat za srovnatelné se zahraničními studiemi. Všechny průměrné hodnoty jsou důchodově neelastické, vyjma důchodové elasticity poptávky po naftě v Polsku. Ovšem dlouhodobá důchodová elasticita poptávky je v případě analýzy Espeye (1998) 0,88 a v případě české autorky Kováčové je to dokonce 0,98. I přesto, že je důchodově elastická poptávka po naftě v Polsku, blíží se jedné, stejně jako výsledky studií Espeye a Kováčové. Zahraničním studiím se vymyká výsledná důchodová elasticita poptávky po benzínu v České republice. Nejedná se o kladnou hodnotu, ale zápornou.

Diskuze výsledků

101

Výsledky důchodové elasticity v Rakousku, Slovensku, Polsku a Německu jsou velmi podobné (vyjma velmi důchodově neelastické poptávky po benzínu v Německu a důchodově elastické poptávky po naftě v Polsku). Jedná se o neelastickou poptávku, kde se hodnoty pohybují v rozmezí od 0,4 do 0,95. Většina hodnot se spíše blíží jedné. Tyto výsledky lze ztotožnit s výsledky zahraničních studií. Vzhledem k tomu, že byly analyzovány 4 země střední Evropy, lze předpokládat, že podobné výsledky důchodové elasticity poptávky po benzínu a naftě budou vykazovány i v ostatních státech střední Evropy, potažmo celé Evropské unie. Samozřejmě se mohou hodnoty důchodové elasticity v jednotlivých státech lišit, ale to už je otázka mentality spotřebitelů daného státu. Česká republika je ve výsledku důchodové elasticity poptávky po benzínu velmi specifická. Nekoresponduje s výsledky zahraničních studií zabývajících se důchodovou elasticitou poptávky po pohonných hmotách a také neodpovídá výsledkům důchodové elasticity sousedních států, zjištěné v této diplomové práci. Tento výsledek je specifický v tom, že důchodová elasticita vyšla záporná, tedy že s růstem důchodu klesá poptávané množství pohonných hmot. Tento výsledek lze ovšem považovat za statisticky průkazný a pravděpodobně i správný, protože v diplomové práci byly použity dvě různé metody ke zjištění stejného výsledku. Obě metody dospěly ke stejnému výsledku. Spotřebitelé reagují na změnu poptávky v závislosti na celkové ceně pohonných hmot. I přesto, že cena se skládá z ceny ropy, spotřebního zdanění, daně z přidané hodnoty a dopravy a marže obchodníků, spotřebitelům je zpravidla nezáleží na tom, z jaké části se na ceně podílí spotřební daň. Reagují pouze na celkovou cenu, ať už se zvýšila na základě zvýšení ropy, nebo právě zvýšením sazby daně z pohonných hmot. V diplomové práci tedy byla zkoumána celková cena automobilového benzínu a motorové nafty, na základě kterých spotřebitelé reagují. Z výsledků cenové a důchodové elasticity poptávky po pohonných hmotách bylo zjištěno, že se jedná o neelastické poptávky, tedy, že spotřebitelé reagují na změnu cenu méně, než je tato změna. Diplomová práce je především zaměřena na obyčejné spotřebitele pohonných hmot, než na autodopravce. Je to z toho důvodu, že v analýze byly použity průměrné ceny pohonných hmot, které prezentují čerpací stanice. Nejedná se tedy o ceny pohonných hmot pro autodopravce, kteří používají palivové karty. Ceny na základě palivových karet vychází z velkoobchodních cen na trhu a nezohledňuje maloobchodní koncové ceny. K těmto cenám jsou následně přičteny fixní přirážky, které se v jednotlivých státech liší, dle geografické polohy státu. Optimalizace daňových sazeb lze adekvátně řešit jinými metodami. Například analyzovat výši vybrané spotřební daně ve státním rozpočtu, na základě změny sazby daně. To znamená, že je zkoumána výše vybrané daně do státního rozpočtu v letech, kdy došlo ke změně sazby daně, potažmo v letech následujících. Na základě této analýzy lze zjistit, zda se poptávka po pohonných hmotách snížila či zvýšila a v jakém rozsahu. Z výsledků cenové elasticity v diplomové práci lze odvodit, že pokud bude vláda usilovat o zvýšení příjmů do státního rozpočtu, má možnost zvýšit sazbu daně z pohonných hmot. To vyvolá zvýšení

Diskuze výsledků

102

ceny benzínu a nafty, ale nevyvolá to pravděpodobně větší snížení poptávaného množství. To znamená, že vláda vybere do státního rozpočtu vyšší daně, na úkor spotřebitelů pohonných hmot.

Závěr

103

10 Závěr Diplomová práce se zabývá cenovou a důchodovou elasticitou poptávky po automobilovém benzínu a motorové naftě v České republice. Na základě výsledků cenové a důchodové elasticity, které jsou podpořeny vícerozměrnou regresní analýzou (kvůli statistické prokazatelnosti výsledků elasticit), lze vyvodit závěry a doporučení. V práci je zjištěno, zda spotřebitelé reagují na změnu spotřebního zdanění (respektive změnu ceny) změnou poptávky po benzínu a naftě, a zda spotřebitelé reagují na změnu poptávaného množství těchto pohonných hmot v důsledku změny jejich důchodu. V práci byl nejprve poptán daňový systém v České republice s konkretizací na spotřební daně z minerálních olejů. Byly sjednoceny informace o plátci daně z minerálních olejů se zaměřením na pohonné hmoty, identifikovány případy vzniku daňové povinnosti z pohonných hmot, identifikovány situace kdy dochází k osvobození od daně a nároku na vrácení daně. Dále byl popsán základ daně, sazba daně a výpočet daně z minerálních olejů a harmonizace systému s Evropskou unií. V další části diplomové práce byly popsány specifika daňového systému spotřebního zdanění a výše daní v Rakousku, Slovensku, Polsku a Německu. V další čísti byly popsány možnosti daňových úniků souvisejících s pohonnými hmotami a v neposlední řadě identifikovány výsledky analýz a studií zahraničních i tuzemských autorů zabývajících se cenovou a důchodovou elasticitou poptávky po pohonných hmotách. V diplomové práci mělo dojít k ověření hlavní hypotézy, která předpokládá, že na cenu benzínu a nafty lineárně působí spotřební zdanění. Zároveň zamítnutí nulové hypotézy, která předpokládá, že mezi cenou benzínu a spotřební daní není lineární vztah, stejně tak, že mezi cenou nafty a spotřební daní není lineární vztah. V práci byla provedena regresní analýza zkoumající vliv spotřebního zdanění, DPH a ceny ropy na ceně benzínu a nafty. Tato regresní analýze byla provedena, aby prokázala, že v případě změně spotřební daně v letech 1993-2012 došlo ke změně ceny jejím vlivem a mohla být posléze hodnocena cenová elasticita celkové ceny benzínu a nafty. Model, zkoumající závislost mezi proměnnými, v rámci analýzy benzínu, prokázal lineární závislost, vyjádřenou rovnicí přímky Ŷt = 5,70465+ 0,00201105 SD + 3,73328 cena ropy, která vypovídá o zvýšení spotřební daně z benzínu na tisíc litrů o jednu Kč, která vyvolá růst ceny benzínu o 0,002 Kč na 1000 l (to je růst spotřební daně o 1 Kč na jeden litr způsobí růst ceny benzínu o 2 Kč/l). Výsledný model prokázal, že na cenu benzínu má vliv cena ropy a spotřební zdanění, obě proměnné jsou statisticky významné. V modelu je prokázána závislost na 60 %, kterou lze považovat za středně silnou. U tohoto modelu byly splněny všechny předpoklady klasického lineárního regresního modelu, což dokazuje, že se jedná o nejlepší lineární nestranný odhad. Byla potvrzena hlavní hypotéza o lineárním vztahu mezi cenou benzínu a spotřební daní.

Závěr

104

Model, zkoumající závislost mezi proměnnými u nafty prokázal také lineární závislost, vyjádřenou rovnicí přímky Ŷt = - 14,2755+0,00342141 SD + 3,08561 cena_ropy, V případě zvýšení spotřební daně z motorové nafty na tisíc litrů o jednu Kč, vzroste cena nafty o 0,00342 Kč na 1000 l (to je růst spotřební daně o 1 Kč na jeden litr způsobí růst ceny nafty o 3,42 Kč/l). Výsledný model prokázal, že na cenu benzínu má vliv cena ropy a spotřební zdanění, obě proměnné jsou statisticky významné. V modelu je prokázána závislost na téměř 72 %, jedná se o silnou lineární závislost. U tohoto modelu, stejně tak jako u prvního, byly splněny všechny předpoklady klasického lineárního regresního modelu. I v tomto případě byla splněna hlavní hypotéza o lineárním vztahu mezi cenou nafty a spotřební daní. Při porovnání výsledků regresní analýzy u automobilového benzínu a motorové nafty lze pozorovat podobné výsledky. Obě analýzy prokázaly, že na cenu těchto dvou pohonných hmot největší měrou působí spotřební daň a cena ropy. U obou modelů byla vyřazena statisticky nevýznamná proměnná daň z přidané hodnoty. Konečný výsledek těchto dvou regresních analýz je velmi podobný. V případě změny spotřební daně o jednu korunu, se změní cena benzínu o 2 Kč a cena nafty o 3,42 Kč. V případě změny ceny ropy o 1 Kč na galon se změní cena benzínu o 3,73 Kč na litr a cena nafty o 3,086 Kč/l. Tyto regresní analýzy slouží k průkaznosti, že na cenu pohonných hmot působí velkou měrou spotřební daň. I přesto, že byla zkoumána cenová elasticita poptávky po pohonných hmotách, kde byla využita celková cena, lze na základě regresní analýzy prokázat, že cena je lineárně ovlivňována právě spotřebním zdaněním. Na základě výsledků regresní analýzy, která zkoumala závislost mezi spotřebním zdaněním, DPH, cenou ropy a cenou automobilového benzínu a motorové nafty lze prokázat, že mezi spotřební daní a cenou benzínu a nafty je velmi silná lineární závislost. To znamená, že v případě zvýšení spotřebního zdanění se zvýší i cena benzínu a nafty. Na základě této analýzy lze tedy prokázat, že v letech, kdy došlo ke zvýšení spotřebního zdanění, došlo i ke zvýšení ceny nafty a ceny benzínu. To znamená, že spotřebitelé reagovali na změnu poptávky po pohonných hmotách v důsledku změny ceny, která byla lineárně ovlivňována spotřební daní. I přesto, že cena se skládá z ceny ropy, spotřebního zdanění, daně z přidané hodnoty, dopravy a marže obchodníků, spotřebitelům ve většině případů nezáleží na tom, z jaké části se na ceně podílí spotřební daň. Reagují pouze na celkovou cenu, ať už se zvýšila na základě zvýšení ropy, nebo právě zvýšením sazby daně z pohonných hmot. Následně byla provedena regresní analýza, která zkoumala vliv ceny benzínu a nafty na poptávce po benzínu a naftě. Tato regresní analýza je v diplomové práci zahrnuta kvůli statistické prokazatelnosti výsledků cenové elasticitě poptávky po benzínu a naftě. Výsledky regresní analýzy zkoumající závislost mezi cenou benzínu, důchodem spotřebitele a poptávkou po benzínu, prokázaly lineární závislost obou modelů. Tyto modely jsou na základě zkoumaných testů správně specifikovány. První regresní model (vliv ceny benzínu na poptávku po benzínu) ukazuje pozitivní vliv ceny benzínu na jeho spotřebu a je vyjádřen rovnicí Yî = -10251,5

Závěr

105

+855,885Xi - 14,8414 Xi2 . Z tohoto vztahu vyplývá, že se v případě zvýšení ceny benzínu o jednu Kč, se sníží spotřeba benzínu o 14 841 tun ročně. Výsledkem je lineární závislost mezi proměnnými, konkrétně se jedná o nepřímou úměru. Model je vysvětlen na 80 %, vysvětlení modelu bylo silné. Druhý model zkoumal závislost mezi spotřebitelským důchodem a spotřebou nafty. Na základě výsledků regresní analýzy byla prokázána lineární závislost. Model ukazuje pozitivní vliv ceny nafty na jeho spotřebu a je vyjádřen rovnicí Yî =-2974,22+389,697Xi5,46370Xi2. Z rovnice vyplývá, že pokud dojde ke zvýšení ceny nafty o jednu korunu, dojde ke snížení poptávky po naftě o 5 463,7 tun ročně. Analýza prokázala lineární závislost, nepřímou úměru. Model je vysvětlen ze 76 % a lineární závislost je na základě koeficientu korelace silná, jedná se o závislost 87 %. Výsledky této regresní analýzy slouží ke statistické prokazatelnosti výsledků cenové elasticity poptávky, která je v diplomové práci provedena. Cenová elasticita poptávky po benzínu a naftě v České republice je neelastická ze záporným znaménkem. To znamená, že v případě zvýšení ceny benzínu a nafty 1 %, dojde ke snížení poptávaného množství těchto pohonných hmot o méně, než 1 %. Výsledky cenových elasticit korespondují s výsledky z regresní analýzy, a proto je lze považovat za statisticky průkazné. Dále byla provedena regresní analýza, která zkoumala vliv průměrného spotřebitelského důchodu na poptávce po benzínu a naftě. Tato regresní analýza je v diplomové práci zahrnuta kvůli statistické prokazatelnosti výsledků důchodové elasticitě poptávky po benzínu a naftě. Model, který zkoumá vliv spotřebitelského důchodu na poptávce po benzínu je vyjádřen rovnicí Yî = -1757,26 + 0,390380Xi - 9,95754e-06Xi2. Jedná se o lineární závislost, nepřímou úměru. Z rovnice vyplývá, že při zvýšení důchodu spotřebitele o jednotku se sníží spotřeba benzínu o 0,009958 tun benzínu. Model je vysvětlen na 94 %. Druhý model prokázal lineární závislost mezi průměrným měsíčním důchodem spotřebitele a spotřebou nafty. Tento model je vyjádřen rovnicí Yî =786,177 + 0,138144 Xi. Jedná se o lineární funkční formu, která vyjadřuje, že v případě zvýšení důchodu o jednotku se zvýší spotřeba o 138 tun ročně. Výsledky regresní analýzy slouží ke statistické prokazatelnosti výsledků důchodové elasticity poptávky, která je v diplomové práci provedena. Cílem diplomové práce bylo ověření hypotézy, která předpokládá, že cenová elasticita poptávky po pohonných hmotách je záporně neelastická a zároveň zamítnutí nulové hypotézy, která udává cenově elastickou poptávku. Výsledky cenové elasticity poptávky po pohonných hmotách v této práci potvrdily hlavní hypotézu o cenové neelasticitě poptávky po automobilovém benzínu a motorové naftě. To znamená, že spotřebitelé reagují na změnu cenu méně, než je právě tato změna. Cenová elasticita poptávky po benzínu v České republice je -0,391 a cenová elasticita poptávky po naftě je – 0,642. Jedná se v obou případech o cenově neelastickou poptávku, konkrétně záporně neelastickou. To znamená, že při zvýšení ceny benzínu a nafty dojde ke snížení poptávaného množství po těchto pohonných hmotách. V případě, že dojde ke zvýšení ceny benzínu o 10 %,

Závěr

106

sníží se poptávka o 3,91 %. V případě, že dojde ke zvýšení ceny nafty o 10 %, dojde ke snížení poptávaného množství nafty o 6,42 %. V České republice je cenová elasticita poptávky po pohonných hmotách větší, než v sousedních státech, v případě porovnání záporně neelastických poptávek. V České republice je průměrná cenová elasticita poptávky po benzínu 0,391, v Rakousku – 0,337, v Polsku – 0,130 a Německu – 0,206. Na Slovensku je cenová elasticita kladná a to 0,492. V případě Rakouska, Polska a Německa byla potvrzena hlavní hypotéza, která předpokládá záporně neelastickou poptávku. Z těchto výsledků lze usuzovat, že spotřebitelé z České republiky tankují pohonné hmoty v těchto okolních státech, protože snížení poptávky po benzínu v České republice je v porovnání vyšší. V okolních státech nedošlo k tak výraznému poklesu poptávky. V případě Slovenska nebyla ověřena hlavní hypotéza o záporně neelastické poptávce po benzínu. Poptávka je neelastická, ale s kladným znaménkem. Dochází k nárůstu poptávaného množství benzínu, v případě zvýšení ceny. To pravděpodobně znamená, že na Slovensku tankují benzín i jiné státy, pro které jsou zde výhodné cenové podmínky, i přes navýšení ceny. V případě cenové elasticity poptávky po naftě byla potvrzena hlavní hypotéza u výsledku v Rakousku a Německu. Na Slovenku a v Polsku nebyla tato hypotéza prokázána a zároveň byla potvrzena nulová hypotéza. Cenová elasticita poptávky po naftě je v České republice – 0,642 a převyšuje cenovou elasticitu v Rakousku (- 0,047) a Německu (- 0,19). V České republice dochází k vyššímu snižování poptávky po naftě, než v okolních státech a zároveň také k vyššímu snižování poptávky po naftě, než po benzínu. To může znamenat, že autodopravci, kteří jezdí na naftu, tankují při přejezdu sousedními státy, právě ve státě, který nabízí nejlepší cenové podmínky. Na Slovensku a Polsku dochází k navýšení poptávky po naftě, v případě zvýšení ceny. Z toho lze usoudit, že v Polsku, které poskytuje nejlepší cenové podmínky (zkoumán rok 2012), dochází k navýšení poptávky i v případě navýšení ceny, protože Polsko nabízí výhodnou cenu pro další státy (včetně České republiky). Z výsledků jednotlivých elasticit lze usuzovat, že více snížená poptávka po benzínu a naftě v České republice se přesunula do sousedních států. Pro spotřebitele ČR je výhodné tankovat v Rakousku, Slovensku a Polsku. Tyto země mají výhodnější cenu pohonných hmot, analyzované v roce 2012. Nejnižší ceny benzínu i nafty jsou v Polsku. V této zemi mají také nejnižší spotřební zdanění z automobilového benzínu a motorové nafty. I přesto, že tyto státy nabízí lepší cenové podmínky v porovnání s Českou republikou, to je výhodou především pro autodopravce, kteří okolními státy projíždí a mají možnost zde natankovat. Tato výhoda se také vztahuje pro obyvatele hraničních obcí, kterým se cenově vyplatí pro benzín či naftu jet do sousedního státu. Pro obyvatele obcí, které jsou od hranic vzdálené, to jistě nebude výhodné, protože by spotřebovali palivo za cestu do zahraničí. Nejlepší podmínky budou mít obyvatelé českých měst na polských hranicích, protože mají možnost přejet natankovat do Polska za mnohem nižší cenu, než je v České republice. Tato výhoda se ale vztahuje na velmi malou skupinu lidí.

Závěr

107

V případě zaměření na ostatní spotřebitele v České republice lze konstatovat, že prakticky nezáleží na výši spotřebního zdanění, které ovlivňuje cenu, protože je i přesto poptávky po pohonných hmotách neelastická. To znamená, že spotřebitelé na trhu s neelastickou poptávkou na jednoprocentní zvýšení ceny reagují snížením poptávaného množství automobilového benzínu a motorové nafty o nižší procentní část, než je samotné zvýšení ceny. Takže i v případě, že se zvýší sazba daně z pohonných hmot, vyvolá zvýšení ceny, spotřebitelé reagují změnou poptávky méně. To znamená, že daň z automobilového benzínu a motorové nafty byla v průběhu sledovaného období nastavena efektivně, adekvátně se zvyšovala cena pohonných hmot vlivem zvýšení spotřebního zdanění a spotřebitelé, i přesto, že snižují svoji poptávku po pohonných hmotách, jejich poptávka je neelastická a nesnižují ji ve výši změny ceny. Dále bylo cílem ověření hypotézy, která předpokládá, že důchodová elasticita poptávky po pohonných hmotách je kladně neelastická. Tedy, že s růstem důchodu spotřebitele o 1 %, roste poptávané množství po pohonných hmotách o méně, než 1 %. Důchodová elasticita poptávky po benzínu v České republice vyšla -0,808 a po naftě 0,537. V případě výsledku u benzínu byla vyvrácena hlavní hypotéza a zároveň byla potvrzena nulová hypotéza. Poptávka je neelastická, ale se záporným znaménkem. To znamená, že v případě růstu důchodu spotřebitele klesá poptávka po benzínu. V případě výsledku u nafty byla potvrzena hlavní hypotéza. Znamená to, že při růstu důchodu o 1 %, zvyšují spotřebitelé poptávku po naftě o méně, než 1 %. Důchodová elasticita poptávky po benzínu a naftě v České republice je neelastická. V případě důchodové elasticity poptávky po benzínu vyšla záporná neelasticita poptávky. To znamená, že v případě růstu důchodu spotřebitele dojde k poklesu poptávaného množství. Stejný výsledek prokázala i regresní analýza. I přesto, že tyto výsledky nekorespondují se zahraničními studiemi, lze je považovat za statisticky průkazné a pravděpodobně i správné, protože stejné výsledky byly v této diplomové práci zjištěny na základě dvou rozdílných metod. Stejně tak výsledky regresní analýzy, zkoumající vliv důchodu na poptávané množství nafty statisticky podporují výsledky důchodové elasticity poptávky po naftě. Dlouhodobé cenové elasticity poptávky po pohonných hmotách se v zahraničních studiích pohybují v intervalu od -0,64 až -0,74. Dlouhodobá důchodová elasticita poptávky se pohybuje okolo hodnoty 0,8. Lze shrnout, že cenové elasticity poptávky po naftě a benzínu jsou neelastické se záporným znaménkem. Výsledky diplomové práce korespondují se studiemi cenových elasticit v zahraniční, které se především zabývaly analýzou v USA a Velké Británii. Pouze průměrné hodnoty získané na Slovensku a v Polsku u poptávky po naftě jsou kladné a nekorespondují se studiemi v zahraničí. V případě důchodové elasticity poptávky lze výsledky jednotlivých států považovat za srovnatelné se zahraničními studiemi. Všechny průměrné hodnoty jsou důchodově neelastické, vyjma důchodové elasticity poptávky po naftě v Polsku. Dlouhodobá důchodová elasticita poptávky je v případě analýzy Espeye (1998) 0,88 a v případě české autorky Kováčové je to dokonce 0,98. I přesto, že je důchodově elastická poptávka po naftě v Polsku, blíží se jedné,

Závěr

108

stejně jako výsledky studií Espeye a Kováčové. Zahraničním studiím se vymyká výsledná důchodová elasticita poptávky po benzínu v České republice. Nejedná se o kladnou hodnotu, ale zápornou. Tento výsledek lze přisuzovat jiné mentalitě lidí v České republice, než v USA, kde byly prováděny studie důchodové elasticity poptávky po pohonných hmotách. To znamená, že na zvýšení důchodu mohou obyvatelé České republiky reagovat snížením poptávaného množství. Například dávají přednost volnému času, který netráví v autě, ale jinou činností. Na základě zjištěných výsledků lze stanovit doporučení pro výši spotřebního zdanění z pohonných hmot (automobilového benzínu a motorové nafty) v České republice. Cenová elasticita poptávky po benzínu a naftě v České republice je záporně neelastická. To znamená, že spotřebitelé nereagují na změnu ceny adekvátní změnou poptávaného množství po pohonných hmotách, reagují méně. Na základě výsledku neelastické poptávky lze hodnotit, že pohonné hmoty nemají blízké substituty, a proto spotřebitelé nereagují na cenu výraznou změnou poptávky. V průběhu času může docházet ke zvyšování či snižování ceny pohonných hmot, ale spotřebitelé budou reagovat změnou poptávaného množství stejně. V případě, že vláda bude zvyšovat sazbu daně z pohonných hmot ve stejné či velmi podobné výši jako tomu bylo doposud, ve stejných či podobných intervalech a v závislosti na změně sazby daně a vývoji cen pohonných hmot v okolních státech, lze usoudit, že spotřebitelé budou reagovat stejnou změnou poptávaného množství, jako tomu bylo doposud. To znamená, že i v případě navýšení daní nebude změněna poptávky po pohonných hmotách v České republice, za stanovených předpokladů. Lze doporučit ponechání stejné sazby daně, případně jejího navýšení ve stejném rozmezí, které probíhalo doposud. Toto navyšování sazby daně by mělo být v průběhu několika let, nikoliv v krátkých intervalech a také by nemělo být skokové navyšování o vyšší sazby a méně často. Nastavení velmi odlišné sazby daně z benzínu a nafty, případně velmi časté navyšování spotřební daně by mohlo vést ke změně chování spotřebitelů a změně jejich poptávky po pohonných hmotách. Stejně tak velmi odlišné nastavení daně, než v okolních státech.

Literatura

109

11 Literatura BRUHA, J., ŠČASNÝ, M. Analýza distribučních dopadů environmentální regulace. Zpravodaj MŽP. 2004, roč. 43, č. 4. Celní správa České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-02-02]. Systém EMSC. Dostupné z WWW: . ČAPPO [online]. 2012 [cit. 2012-03-07]. Výroční zpráva (roky 1993-2011). Dostupné z WWW: . CNOSSEN, S. Theory and practice of excise taxation : smoking, drinking, gambling, polluting, and driving. Oxford: Oxford University Press, 2005. 255 p. ISBN 0-19-927859-8. Český statistický úřad [online]. 2012a [cit. 2012-03-06]. Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2012b [cit. 2012-03-06]. Šetření průměrných cen vybraných výrobků – pohonné hmoty a topné oleje. Dostupné z WWW: . ČOI [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Čoi bude moci zveřejňovat nekvalitní benzínky. Dostupné z WWW: . Clever Tanken [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Benzinpreise in Europa. Dostupné z WWW: < http://www.clever-tanken.de/statistik6.asp?typ=Diesel>. ESPEY, M. Gasoline demand revised: an international meta-analysis of elasticities. Energy Economics. 1998, Vol. 20, ISSN 273-295. Europa [online]. 2013a [cit. 2013-01-10]. Taxes - Austria. Dostupné z WWW: . Europa [online]. 2013b [cit. 2013-01-10]. Daně - Slovensko. Dostupné z WWW: .

Literatura

110

Europa [online]. 2013c [cit. 2013-01-10]. Taxes - Poland. Dostupné z WWW: . Europa [online]. 2013d [cit. 2013-01-10]. Taxes - Germany. Dostupné z WWW: . Europa [online]. 2013e [cit. 2013-01-15]. Inventory of taxes. Dostupné z WWW: . Europe’s Energy Portal [online]. 2012 [cit. 2012-03-08]. Historical fuel prices. Dostupné z WWW: < http://www.energy.eu/historical-fuel-prices/>. GOODWIN, P., DARGAY, J., HANLY, M.: Elasticities of Road Traffic and Fuel Consumption with Respect to Price and Income: A Review. Transport Reviews. 2004, Vol. 24, No. 3. ISBN 275-292. GOODWIN, P. A review of new demand elasticities with special reference to short and long run effects of price changes. Journal of Transport Economics and Policy. 1992, Vol. 26, ISSN 155-163. Gasoline Germany [online]. 2012a [cit. 2012-03-07]. Statistics. Dostupné z WWW: . Gasoline Germany [online]. 2012b [cit. 2012-03-07]. Statistics. Dostupné | z WWW: . Global property quide [online]. 2013a [cit. 2013-01-10]. Taxes -Austria. Dostupné z WWW:. Global property quide [online]. 2013b [cit. 2013-01-10]. Taxes - Slovakia. Dostupné z WWW: . Global property quide [online]. 2013c [cit. 2013-01-10]. Taxes - Poland. Dostupné z WWW: .

Literatura

111

Global property quide [online]. 2013d [cit. 2013-01-10]. Taxes - Germany. Dostupné z WWW: . GRAHAM, D.J., GLAISTER, S. Road Traffic Demand Elasticity Estimates: A Review. Transport Reviews. 2004, Vol. 24, No. 3, ISSN 261-274. International Energy Agency [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. Oil Market Report. Dostupné z WWW: . KOVÁČOVÁ, A. (2007): Elasticita poptávky po pohonných hmotách. Zpravodaj MŽP, č. 7/2007. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha: ASPI, 2010. 279 s. ISBN 80-7357-205-2. Liberální institut [online]. 2013 [cit. 2013-01-09]. Spotřební daň z minerálních olejů v České republice. Dostupné z WWW: . MFČR [online]. 2013 [cit. 2013-01-15]. Daně a cla - aktuality 2012. Dostupné z WWW: . OECD [online]. 2012 [cit. 2012-03-07]. Tax database, Table 1.5. Avarage personal income tax and social security contribution rates on gross labour income. Dostupné z WWW: . Policie ČR [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Daňové úniky v souvislosti s PHM. Společná tisková zpráva Policie ČR a Celní správy ČR. Dostupné z WWW: < http://www.policie.cz/clanek/dalsi-danove-uniky-v-souvislosti-sphm.aspx>. PUCHER, J. The Transformation of Urban Transport in the Czech Republic 1998-1999, 1999. Transport Policy. 1999, Vol. 6, 225 – 236 p. ISSN 0967070X. SVÁTKOVÁ, S. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 300 s. ISBN 978-80-7357-443-7.

Literatura

112

Sagit [online]. 201a3 [cit. 2013-01-09]. Sazba daně z minerálních olejů. Dostupné z WWW: . Sagit [online]. 2012b [cit. 2012-03-07]. Sazba daně z minerálních olejů. Dostupné z WWW: . Směrnice Evropské komise (2003/30/EC). ŠIROKÝ J. Daně v Evropské unii. Praha: Linde, 2010. 352 s. ISBN 978-807201-799-7. ŠEVČÍK, ROD [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Spotřební daň z pohonných hmot v České republice – když více znamená méně. Dostupné z WWW: < http://libinst.cz/data/studie.pdf>. ŠUSR [online]. 2012 [cit. 2012-03-07]. Priemerné ceny pohonných látok v SR. Dostupné z WWW: . ŠUSR [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Priemerná mesačná mzda. Dostupné z WWW: < http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=187>. U.S. Energy Information Administration [online]. 2012 [cit. 2012-03-07]. Petroleum & Other Liquids. Dostupné z WWW: . Zavedení Eura [online]. 2013 [cit. 2013-05-02. Koeficient pro přepočet slovenských korun stanoven. Dostupné z WWW: . Zákon číslo 92/2004 Sb. o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších právních předpisů. Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daní.

Seznam obrázků

113

Seznam obrázků Graf 1 Celkové zdanění benzínu a nafty v procentech ....... Chyba! Záložka není definována. Graf 2 Cena a spotřební daň bezínu .................................................................... 29 Graf 3 Cena a spotřební daň z nafty .................................................................... 30 Graf 4 ACF, PACF ................................................................................................ 53 Graf 5 Normalita reziduí…………………………………………………………………….……..54 Graf 6 Normalita reziduí Q-Q graf…………………………………….…….………….………54 Graf 7 Skutečné a vyrovnané hodnoty ................................................................. 55 Graf 8 Proložení hodnot přímkou (spotřeba benzínu vs. cena .......................... 58 Graf 9 Proložení hodnot parabolou (spotřeba benzínu vs. důchod) ................... 59 Graf 10 Normalita reziduí (spotřeba vs. cena) .................................................... 62 Graf 11Normalita reziduí (spotřeba vs. důchod................................................... 62 Graf 12 ACF, PACF (spotřeba vs. cena) ............................................................... 63 Graf 13 ACF, PACF (spotřeba vs. důchod)........................................................... 64 Graf 14 Vývoj spotřeby benzínu ........................................................................... 66 Graf 15 ACF, PACF ............................................................................................... 70 Graf 16 Normalita reziduí………………………………………………………………….…..…..71 Graf 17 Normalita reziduí Q-Q graf………………………………….…….……………..….…71 Graf 18 Skutečné a vyrovnané hodnoty ............................................................... 72 Graf 19 Proložení hodnot přímkou (spotřeba benzínu vs. cena .......................... 76 Graf 20 Proložení hodnot parabolou (spotřeba benzínu vs. důchod) ................ 76 Graf 21 Normalita reziduí (spotřeba vs. cena) .................................................... 79 Graf 22Normalita reziduí (spotřeba vs. důchod.................................................. 80 Graf 23 ACF, PACF (spotřeba vs. cena) ............................................................... 81 Graf 24 ACF, PACF (spotřeba vs. důchod) .......................................................... 81 Graf 25 Vývoj spotřeby nafty……..………………………………………………………………83

Seznam tabulek

114

Seznam tabulek Tabulka 1 Předmět daně z minerálních olejů…………………………………………….…12 Tabulka 2 Princip země původu………………………………………………………………….14 Tabulka 3 Princip země spotřeby………………………………………………………………..15 Tabulka 4 Sazby daně z minerálních olejů…………………………………………….……..21 Tabulka 5 Změna sazby daně z benzínu v ČR……………………………………………….22 Tabulka 6 Změna sazby daně z nafty v ČR…………………………………………………..22 Tabulka 7 Výpočet daně v ČR………………………………………………………………..…..23 Tabulka 8 Výpočet daně v Rakousku……………………………………………….………….24 Tabulka 9 Výpočet daně na Slovensku……………………………………………….……….25 Tabulka 10 Výpočet daně v Polsku………………………………………………………..……27 Tabulka 11 Výpočet daně v Německu………………………………………………………….28 Tabulka 12 Změny sazby daně z benzínu……………………………………….…………….32 Tabulka 13 Změny sazby daně z nafty…………………………………………………….…..32 Tabulka 14 Zdrojová data ČR……………………………………………………………….…...48 Tabulka 15 Model 1……………………………………………………………………………..……49 Tabulka 16 Ukazatele modelu 1………………………………………………………………….50 Tabulka 17 Model 2………………………………………………………………………….……….50 Tabulka 18 Ukazatele modelu 2………………………………………………………………….51 Tabulka 19 Analýza rozptylu………………………………………………………………………52 Tabulka 20 Testy nelinearity………………………………………………………..……………52 Tabulka 21 Testy specifikace………………………………………………………………………52 Tabulka 22 Testy heteroskedasticity……………………………………………..……………52 Tabulka 23 DW test……………………………………………………………………….………….53 Tabulka 24 Stanovení proměnných………………………………………………..…………..56 Tabulka 25 Popisné charakteristiky…………………………………………………..………..57 Tabulka 26 Testy specifikace (spotřeba vs. cena)…………………………………..…….59 Tabulka 27 Testy specifikace (spotřeba vs. důchod)……………………………………..59 Tabulka 28 T-testy a intervaly spolehlivosti (spotřeba vs. cena)……………………60 Tabulka 29 T-testy a intervaly spolehlivosti (spotřeba vs. důchod)………..………60 Tabulka 30 Analýza rozptylu u benzínu………………………………………………………60 Tabulka 31 Testy reziduí (spotřeba vs. cena)………………………………………….…….61 Tabulka 32 Testy reziduí (spotřeba vs. důchod) ……………………………….………….61 Tabulka 33 DW test (spotřeba vs. cena)……………………………………………..……….63 Tabulka 34 DW test (spotřeba vs. důchod)………………………………………….………63 Tabulka 35 Model 1………………………………………………………………………..…………67 Tabulka 36 Ukazatele modelu 1………………………………………………………………….67 Tabulka 37 Model 2………………………………………………………………………………….68 Tabulka 38 Ukazatele modelu 2………………………………………………..……………….68 Tabulka 39 Analýza rozptylu……………………………………………………..………………69 Tabulka 40 Testy nelinearity……………………………………………………..………………70 Tabulka 41 Testy specifikace………………………………………………………………………70 Tabulka 42 Testy heteroskedasticity…………………………………………….……..………71

Seznam tabulek

115

Tabulka 43 DW test……………………………………………………………………….………….72 Tabulka 44 Stanovení proměnných………………………………………………..…………..72 Tabulka 45 Popisné charakteristiky……………………………………………..……………..73 Tabulka 46 Testy specifikace (spotřeba vs. cena)……………………………..………….74 Tabulka 47 Testy specifikace (spotřeba vs. důchod)……………………..…….………..74 Tabulka 48 T-testy a intervaly spolehlivosti (spotřeba vs. cena)……………….……75 Tabulka 49 T-testy a intervaly spolehlivosti (spotřeba vs. důchod)………..………77 Tabulka 50 Analýza rozptylu u benzínu………………………………………….……………77 Tabulka 51 Testy reziduí (spotřeba vs. cena)…………………………………………….….78 Tabulka 52 Testy reziduí (spotřeba vs. důchod) …………………………….…………….81 Tabulka 53 DW test (spotřeba vs. cena)………………………………………………..…….82 Tabulka 54 DW test (spotřeba vs. důchod)………………………………………….………82 Tabulka 55 Elasticita poptávky po benzínu v ČR……………………………….…………84 Tabulka 56 Elasticita poptávky po naftě v ČR………………………………………………86 Tabulka 57 Zdrojová data Rakousko…………………………………………………………..86 Tabulka 58 Elasticita Rakousko…………………………………………………..…………….88 Tabulka 59 Zdrojová data Slovensko………………………………………..………………..90 Tabulka 60 Elasticita Slovensko………………………………………………..……………….90 Tabulka 61 Zdrojová data Polsko………………………………………………………………..92 Tabulka 62 Elasticita Polsko…………………………………………………………..………….92 Tabulka 63Zdrojová data Německo………………………………………..…………………..94 Tabulka 64 Elasticita Německo………………………………………………………………….94 Tabulka 65 Porovnání elasticity poptávky……………………………..……………………95

Přílohy

116

Přílohy Příloha 1 Česká republika

rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

cena

důchod

benzín

nafta

18,79 19,13 19,05 20,99 22,19 20,28 25,97 28,21 24,16 24,4 23,73 25,78 28,15 27,41 30,5 23,85 28,44 32,88 33,75 35,04

15,7 15,6 15,64 18,44 19,27 16,72 22,2 26,67 21,89 21,55 21,1 25,73 22,2 27,87 32,03 26,07 26,96 32,01 35,58 35,82


Poptávka benzín

5 904 7 004 8 172 9 825 10 802 11 801 12 797 13 614 14 378 15 524 16 430 17 466 18 344 19 546 20 957 22 691 23 488 23 933 24 439 25 109

nafta

320,4 1 682,5 621,3 1 685,6 782,1 1 982,9 1010,30 2285,3 1210,80 2 239,6 1172,70 2 275,0 1 390,0 2 232,0 1562,30 2 393,1 1974,40 2 668,4 1976,0 2 659,3 2156,50 3 211,10 2 267,5 3 487,2 2 059,8 3 703,6 2 006,0 3 856,0 2 092,0 4 021,0 2 015,0 4 030,0 2 040,0 4 098,0 1 856,0 3 881,0 1781,0 4013 1602,9 3832,4

Změna ceny (%)

Změna poptávky (%)

benzín

benzín

1,7 -0,4 9,2 5,4 -9,4 21,9 7,9 -16,8 1,0 -2,8 8,0 8,4 -2,7 10,1 -27,9 16,1 13,5 2,6 3,7

nafta -0,6 0,3 15,2 4,3 -15,3 24,7 16,8 -21,8 -1,6 -2,1 18,0 -15,9 20,3 13,0 -22,9 3,3 15,8 10,0 0,7

48,4 20,6 22,6 16,6 -3,2 15,6 11,0 20,9 0,1 8,4 4,9 -10,1 -2,7 4,1 -3,8 1,2 -9,9 -4,2 -11,1

nafta 0,2 15,0 13,2 -2,0 1,6 -1,9 6,7 10,3 -0,3 17,2 7,9 5,8 4,0 4,1 0,2 1,7 -5,6 3,3 -4,7

ZměRozdíl změny Rozdíl změny na ceny a poptávky důchodu a podů(%) ptávky (%) chodu nafta nafta benzín nafta (%) 15,7 46,7 0,8 32,7 -15,5 14,3 21,0 14,7 6,3 0,7 16,8 13,3 -2,0 5,8 -3,6 9,0 11,2 -6,3 7,5 -11,1 8,5 6,2 16,8 -11,7 -6,9 7,8 -6,3 -26,6 7,9 -9,7 6,0 3,1 -10,0 5,0 0,7 5,3 37,6 32,2 15,6 5,0 7,4 -0,9 1,2 -7,3 -7,7 5,5 11,2 19,3 2,9 11,7 5,9 -3,1 -10,1 -1,0 2,0 4,8 -18,5 21,7 -14,9 1,1 6,1 0,0 -16,4 -8,8 -2,2 6,7 -6,0 -8,9 -2,6 -2,6 7,6 24,1 23,1 -11,5 -7,4 3,4 -14,9 -1,6 -2,2 -1,7 1,9 -23,4 -21,4 -11,8 -7,5 2,1 -6,8 -6,7 -6,3 1,2 2,7 -14,8 -5,4 -13,8 -7,4

Přílohy

117

Příloha 2 Rakousko

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

cena benzín nafta 0,942 0,733 0,911 0,754 0,875 0,719 0,881 0,728 0,947 0,790 1,035 0,952 1,094 1,010 1,111 1,027 1,237 1,258 1,030 0,969 1,205 1,144 1,388 1,359 1,436 1,399


důchod 29 732 30 280 30 966 32 288 34 348 35 505 36 690 37 789 38 843 39 544 39 828 40 765 41 152

Poptávka

Změna ceny (%)


benzín nafta benzín nafta benzín nafta 1 675 5 321 1 765 5 235 -3,4 2,8 5,1 -1,6 1 897 5 453 -4,1 -4,9 7,0 4,0 2 201 5 693 0,7 1,2 13,8 4,2 2 133 5 935 7,0 7,8 -3,2 4,1 2 074 6 268 8,5 17,0 -2,8 5,3 2 003 6 076 5,4 5,7 -3,5 -3,2 1 967 6 295 1,5 1,7 -1,4 3,5 1 854 6 150 10,2 18,4 -6,1 -2,4 1 976 6 790 -20,1 -29,8 6,2 9,4 2 786 7 754 14,5 15,3 29,1 12,4 2 675 7 900 13,2 15,8 -4,1 1,8 2 740 7 980 3,3 2,9 2,4 0,8

Změna Rozdíl změny ceny a poptávdůky (%) chodu (%) nafta nafta -

1,8 2,2 4,1 6,0 3,3 3,2 2,9 2,7 1,8 0,7 2,3 0,9

-

-8,7 -17,3 25,4 -9,3 -18,8 -8,0 -11,2 -15,9 29,5 -7,8 -9,9 -8,2

-

-4,4 8,9 3,0 -3,8 -11,7 -8,9 1,8 -20,7 39,3 -2,9 -14,0 -1,9

Rozdíl změny důchodu a poptávky (%) benzín nafta -

3,3 4,7 9,7 -9,2 -6,1 -6,8 -4,7 -8,8 4,4 28,4 -6,4 1,4

-

-3,5 1,8 0,1 -1,9 2,1 -6,4 0,6 -5,1 7,7 11,7 -0,5 0,1

Přílohy

118

Příloha 3 Slovensko

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

cena benzín nafta 0,869 0,698 0,987 0,789 1,030 0,998 1,068 1,040 1,142 1,072 1,278 1,256 1,307 1,317 1,265 1,261 1,295 1,390 1,103 1,095 1,249 1,114 1,440 1,340 1,54 1,44


důchod 5 048 5 187 5 390 5 736 6 334 6 856 7 418 7 997 8 820 9 043 9 148 10 176 9 660

Poptávka benzín 597 643 687 689 633 628 642 637 672 682 759 790 810

nafta 864 943 954 966 1 058 1 101 1 168 1 168 1 303 1 367 1 489 1 505 1706

benzín

nafta

benzín

nafta

Změna důchodu (%)

-

-

-

-

-

Změna ceny (%)

12,0 4,2 3,6 6,5 10,6 2,2 -3,3 2,3 -17,4 11,7 13,3 6,5

11,5 20,9 4,0 2,98 14,6 4,63 -4,4 9,3 -26,9 1,70 16,8 6,9


7,2 6,4 0,3 -8,8 -0,8 2,2 -0,8 5,2 1,5 10,1 3,9 2,5

8,3 1,2 1,2 8,6 3,9 5,7 0 10,3 4,6 8,1 1,0 11,7

2,7 3,8 6,0 9,4 7,6 7,6 7,2 9,3 2,5 1,1 10,1 -5,3

Rozdíl změny ceny a poptávky (%) benzín nafta -

-4,8 2,2 -3,3 -15,3 -11,4 0,0 2,5 2,9 18,9 -1,5 -9,3 -4,0

-

-3,2 -19,8 -2,8 5,7 -10,7 1,1 4,4 1,1 31,6 6,5 -15,8 4,8

Rozdíl změny důchodu a poptávky (%) benzín nafta -

4,5 2,6 -5,7 -18,3 -8,4 -5,4 -8,0 -4,1 -1,0 9,0 -6,2 7,8

-

5,7 -2,6 -4,8 -0,7 -3,7 -1,8 -7,2 1,0 2,2 7,0 -9,0 17,1

Přílohy

119

Příloha 4 Polsko

cena

Poptávka

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

důchod benzín

nafta

0,752 0,746 0,729 0,741 0,833 0,999 1,021 1,106 1,264 0,947 1,138 1,249 1,369

0,677 0,664 0,618 0,629 0,700 0,924 0,985 0,991 1,238 0,838 1,064 1,127 1,361


benzín 5 566 5 982 6 108 6 384 6 516 6 731 7 065 6 297 8 136 8 537 9 090 9 093 10 184

3 897 4 187 4 276 4 235 4 300 4 024 4 123 4 168 4 266 4 356 5 768 5 873 5 960

nafta 4 897 5 342 5 342 5 699 6 217 6 650 8 207 9 473 10583 10 765 12768 12 657 12900

Změna ceny (%) benzín


nafta

benzín

nafta

-

-

-

-

-0,8 -2,3 1,6 11,0 16,6 2,2 7,7 12,5 -33,5 16,8 8,9 8,8

-1,7 -7,4 1,7 10,1 24,2 6,2 0,6 20,0 -47,7 21,2 5,6 17,2

6,9 2,1 -1,0 1,5 -6,9 2,4 1,1 2,3 2,1 24,5 1,8 1,5

8,3 0,0 6,3 8,3 6,5 19,0 13,4 10,5 1,7 15,7 -0,9 1,9

Změna důchodu (%) -

7,0 2,1 4,3 2,0 3,2 4,7 -12,2 22,6 4,7 6,1 0,01 10,7

Rozdíl změny ceny a poptávky (%)

Rozdíl změny důchodu a poptávky (%)

nafta

nafta

benzín

nafta

-

-

-

-

7,7 4,4 -2,6 -9,5 -23,5 0,2 -6,6 -10,2 35,5 7,7 -7,1 -7,3

10,3 7,4 4,5 -1,8 -17,7 12,8 12,8 -9,5 49,4 -5,6 -6,5 -15,3

0,0 0,0 -5,3 -0,5 -10,1 -2,3 13,3 -20,3 -2,6 18,4 1,8 -9,3

1,4 -2,1 1,9 6,3 3,3 14,2 25,6 -12,1 -3,0 9,6 -0,9 -8,8

Přílohy

120

Příloha 5 Německo

cena

Poptávka

rok

důchod benzín

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

nafta

0,765 0,698 0,865 0,653 1,051 0,766 0,873 0,873 0,929 0,929 1,055 1,055 1,103 1,103 1,162 1,162 1,326 1,326 1,066 1,066 1,206 1,206 1,396 1,396 1,625 1,460


benzín 34 400 35 200 36 400 37 200 38 100 38 700 39 149 40 300 41 400 40 929 41 750 42 390 42 596

23 786 24 479 24 566 25 851 25 038 23 430 22 605 21 300 20 573 21 690 22 549 23 420 24 890

nafta 26789 27324 27876 27943 28920 28531 29135 31793 22625 22450 25670 26895 27450

Změna ceny (%) benzín


nafta

benzín

nafta

-

-

-

-

11,6 17,7 -20,4 6,0 11,9 4,4 5,1 12,4 -24,4 11,6 13,6 14,1

-6,9 14,8 12,3 6,0 11,9 4,4 5,1 12,4 -24,4 11,6 13,6 4,4

2,8 0,4 5,0 -3,2 -6,9 -3,6 -6,1 -3,5 5,1 3,8 3,7 5,9

2,0 2,0 0,2 3,4 -1,4 2,1 8,4 -40,5 -0,8 12,5 4,6 2,0

Rozdíl změny Změna ceny a poptávdůky (%) chodu (%) nafta nafta -

2,3 3,3 2,2 2,4 1,6 1,1 2,9 2,7 -1,2 2,0 1,5 0,5

-

-8,7 -17,3 25,4 -9,3 -18,8 -8,0 -11,2 -15,9 29,5 -7,8 -9,9 -8,2

-

8,8 -12,8 -12,0 -2,6 -13,3 -2,3 3,3 -52,9 23,6 0,9 -9,1 -2,4

Rozdíl změny důchodu a poptávky (%) benzín -

0,6 -2,9 2,8 -5,6 -8,4 -4,8 -9,0 -6,2 6,3 1,8 2,2 5,4

nafta -

-0,3 -1,3 -1,9 1,0 -2,9 0,9 5,5 -43,2 0,4 10,6 3,0 1,5

Optimalizace daňových sazeb z pohonných hmot v ČR

Recommend Documents