Rok 1965 Vítězný únor Dne 25. února 1965 konal se v sále kina ve 13:30 manifestační sraz pracujícího lidu a občanstva k oslavě Vítězného února. Srazu zúčastnili se všichni pracující ze závodů a velké množství občanstva. Hlavním řečníkem byl s. Jos. Jíra, řed. zákl. devítileté školy při ozdravovně Jul. Fučíka v Kateřině, který promluvil o významu 25. února, jeho vzniku a přitom podal vývojový přehled u nás až do dnešních dnů s navázáním na nové výrobní směrnice uváděné u nás v život. Po jeho a závěrečném projevu byla manifestace zakončena Písní práce. 1 Městská konference KSČ v Počátkách V sobotu dne 6. března 1965 konala se ve Spartaku celodenní městská konference KSČ, jíž zúčastnili se delegáti všech místních organizací KŠC a OVKSČ. Po zahájení, projevu a referátech, jakož i diskuzi, bylo přikročeno k volbě nového místního výboru KŠC, do něhož byli zvoleni tito soudruzi: Barták Miroslav – ved. Pletař. závodů GK Třebíč, závod Počátky Dvorský Karel – ved. Zeměděl. nákupního a zásobovacího podniku, n. p. sklad Počátky Holub František – vedoucí Průmyslového podniku MH v Kamenici n. L., provoz Počátky Houdek František – úředník okresního soudu v Pelhřimově a předseda místní komise lidové kontroly Janků František – tajemní Měst NV v Počátkách Malý Bohumil – předseda Měst NV v Počátkách
Novotný Karel starší – zaměstnanec n. p. Agrostroj v Pelhřimově, provoz Počátky Novotný Karel mladší – dělník v n. p. Agrostroj – Pelhřimov, závod Počátky 2 Poula Jan – učitel na základ. devítileté škole v Počátkách Povondra Karel – agronom JZD Lísek v Počátkách Veselý František – člen Veřejné bezpečnosti v Počátkách Po konferenci výbor zvolil předsedou MV KSČ s. Františka Holuba 3 Mezinárodní den žen Oslavu mezinárodního dne žen pořádal Výbor žen v Počátkách v neděli odpoledne dne 7. března 1965. Slavnost konala se v sále kina. Po úvodním projevu předsedkyní s. Anny Slepičkové následovala vložka dětí z mateřské školy a kroužku lid. školy umění. Poté následoval hlavní projev s. Jos. Jíry, řed. školy v Kateřině o poslání ženy v socialismu, v účasti na budování, o světovém dění a podílu ženy na něm a zakončil jej protestem proti promlčení válečných zločinů v NSR. V kulturní vložce následovaly recitace a písně žactva zdejší ZDŠ a na to žactvo lidové školy umění předneslo hudební vložky. Po ní s. Frant. Janků, tajemník Měst NV přečetl závazky k tomuto dni. Na zakončení žactvo z Dětského domova předneslo čísla recitační a zpěvní a žactvo z lidové školy umění čísla hudební. Na závěr oslavy měla s. předsedkyně Anna Slepičková závěrečný projev. 4 Májové oslavy Přestože bylo stále nepříznivé počasí – přeháňky a chladna – počasí 1. máje plně přálo. Pouze v ten den svítilo slunce a bylo teplo, což velmi přispělo k slavnostnímu průběhu oslav Prvního máje. Již od časných hodin ranních byla všude slavnostní nálada. Celé město bylo krásně vyzdobeno, okna a výklady hýřily výzdobou, na domech vlály vlajky a přes ulice hesla. Na náměstí před Měst NV řada vlajek socialistických států a před nimi nové hospodářské stroje z místního Agrostroje s pěknou výzdobou obrazovou.
Časně z rána vyhrával občanstvu budíček a po něm v 9 hodin byl na Žirovnické ulici sraz všech účastníků průvodu, který vyšel v 10 hodin, ubíral se kolem nemocnice, Březinovou ulicí do ulice 25. února ke hřbitovu, odkud protisměrem pokračoval na náměstí. – Průvod zahajovali vlajkonoši a transparenty, za nimi členové Měst NV, ONV a KNV, dále členové MV KSČ, pak pionýři se svými vlajkami, školy, hudba, závody, občanstvo a alegorické vozy. Všude byla slavnostní nálada, provolávána hesla a dechová hudba plně zvyšovala radostnou náladu všech účastníků 5 Po dojití na náměstí v 10:30 hod. průvod zaujal místo před tribunou. Po zahrání státních hymen ČSSR a SSSR, předseda měst NV s. B. Malý a předseda MV KSČ s. Fr. Holub uvítali účastníky. Poté následoval projev s. Černého, tajemník OV KSČ v Pelhřimově, který promluvil o historii 1. májů, o vývoji u nás od našeho osvobození Rudou armádou až do dnešního dne, dále o vývoji průmyslu a péči o člověka u nás, o světových událostech ve Vietnamu a Dominikánské republice a stoupající životní úrovni s přáním všemu občanstvu v jeho budovatelských snahách hojnost dalších úspěchů. Po jeho projevu s. Fr. Janků, tajemník Měst NV přečetl resoluci adresovanou ÚV KSČ a předseda MV KSČ s. Fr. Holub poděkoval všem přítomným za účast. Po skončení proslovů byla hrána Internacionála. Účast na této oslavě byla: na manifestaci celkem (včetně dětí) 1.773, z toho v průvodu celkem 1.423, školní mládeže 544, krojovaných účastníků 326. – Pionýrů v krojích 136, škol. mládeže 544, ČSM v krojích 60, Spartak v krojích 26, Svazarm ve cvičeb. úborech 10, požárníci v uniformách 32, Čs. červený kříž v uniformách 22, zaměstnanci ČSD v uniformách 4, zaměstnanci ČSAD v uniformách 14, milice 10, VB 6. 6 Bylo neseno: vlajek a praporů 29, obrazů 19, hesel a transparentů 16, dále bylo v průvodu: jízdních kol 6, motocyklů 12, ozdobených vozů 3, alegorick. vozy 8, hudebníků 22. – Účast podle závodů: Agrostroj 150, Průmyslový podnik 85, Pletařské závody Gus. Klimenta 65, Družstvo uměl. průmyslu 52, Komunální služby 20, Kožeděl. a gumár. podnik 6, - výrobní závody celkem 378, dále nemocnice 55, škola (včetně učitelů) 550, dětský domov (vč. uč.) 55, ozdravovna
(vč. učit.) 125, státní statek 6, JZD Borovina 20, JZD Lísek 45, ČSAD, pošta apod. 30, ČSD 12, z obcí: Veselá 15, Bělá 6, Turovka 4, Polesí 22, Počátky a osady 450. V rámci májových oslav uspořádala TJ Spartak Počátky 5. května večer “Spartakiádní večer“ s ukázkami nácviku. Ve čtvrtek 6. května konal se “běh vítězství“. Trať vedla od hřbitova městem k nemocnici a zúčastnili se ho žactvo devítileté školy, členové Spartaku, Českosloven. svazu mládeže, Svazarmu a požárníci. V sobotu 8. května 65 večer konalo se za účasti občanstva v 18 hod. v zasedací síni Měst NV slavnostní zasedání městského národního výboru, místního výboru KSČ a složek Národní fronty. 7 Po zahrání hymen ČSSR a SSSR pronesl úvodní projev předseda MV KSČ s. Fr. Holub. Po něm přednesl hlavní projev s. Jos. Jíra z Počátek – Kateřiny k 20. výročí osvobození naší vlasti Rudou armádou. Po jeho projevu následovalo předání pamětních medailí za zásluhy o osvobození a rozvoj k 20. výročí osvobození ČSSR, které obdrželi. S. Josef Jíra, ředitel základní školy při ozdravovně J. Fučíka v Počátkách – Kateřině. S J. Petrů, údržbář v ozdravovně Jul. Fučíka v Počátkách – Kateřině. S. Jan Jirků, řed. ZDŠ v Počátkách – in memoriam, která byla předána zvláštní deputací jeho manželce. Dále byly uděleny diplomy čestného uznání za práci při budování socialistické republiky. Obdrželi je: s. Karel Smejkal, tajemník Měst NV s. František Kuňas, děl. v Agrostroji s. Jan Lehejček, dělník v Agrostroji Po schůzi vyšel průvod všech účastníků zasedání a občanstva k památníků 2. světové války, kde po projevu předsedy Měst NV byly položeny věnce. Týž průvod odebral se odtud na hřbitov k hrobu partyzána Kasíka, kde byl rovněž položen věnec. 8
Večer v 19:30 vyšel z parku slavnostní průvod městem. V čele jeho vlajkonoši, členové Měst NV, MV KSČ a NF, dále žactvo s lampiony, hudba a občanstvo. Ubíral se Březinovou ulicí přes Štítného náměstí na náměstí Riegrovo a přes Palackého náměstí ulicí 25. února ke hřbitovu. Jeho cestu doprovázelo hřmění dělobuchů. – U hřbitova se průvod zastavil a po krátkém projevu s. J. Jíry byl z protější strany Továrního rybníka vypalován od Agrostroje krásný ohňostroj, který všichni účastníci průvodu s velkým zájmem pozorovali. Rovněž v rámci májových oslav byla v neděli 9. května otevřena v muzeu výstava “Historie budování jednoho provozu Agrostroje v Počátkách“. Téhož dne konala se v rovněž v rámci májových oslav v Polesí okrsková soutěž požárníků o nejlepší družstvo okrsku Počátky, z níž vítězně vyšlo družstvo počátecké. Také 9. května odpoledne byly na Valše rybářské závody o ceny, které uspořádala místní odbočka Čsl. svazu rybářů v Počátkách. Závody konaly se na Velkém jezeře. 9 Městská lidová knihovna Dnem 1. července 1965 nastala změna ve vedení městské lidové knihovny. – Dosavadním knihovníkem byl Jan Longin, učitel. nyní v. v. – Protože místo knihovnické stalo se normální zaměstnání při 4 hod. denně a jako důchodce při 60 letech nemohl je bez změny výše důchodu vykonávat, bylo knihovnictví svěřeno radou Měst NV Janě Přibilové z Počátek čp. 13. Knihovna je nově uspořádaná podle knihovnických směrnic a také tak vedena. Nachází se ve 2. poschodí v bývalé zasedací síni v budově Státní spořitelny. Původní byla umístěna jako obecní knihovna v přízemí (nyní malé jídelně) obecné, pozd. národní školy, po zřízení školní jídelny přestěhována na náměstí do čp. 21 – v r. 1949, kde býval národní výbor, po adaptaci místností na byt stěhovala se v r. 1961 na náměstí do I. poschodí čp. 16 a zde po opětné adaptaci na byt v r. 1963 byla přestěhována do místnosti dnešní, kde již dříve ve vedlejší místnosti za knihovníka říd. učitele Rybáka umístěna byla. Jan Longin byl knihovníkem 30 let. 10 Oprava kostela Začátkem srpna bylo začato se zevní opravou kostela na náměstí.
Opravují jej pracovníci jihočeského podniku pro údržbu památek v Č. Budějovicích. Nejdříve bylo přikročeno k zevní opravě chrámové lodi, kterou lešení obepíná. Oprava se bude prováděti ještě v příštím roce. Letos věnuje stát na opravu 160.000 Kčs a opravy si vyžádají 242.000 Kčs. Opravuje se vnějšek. Omítka se oklepává až na holé zdivo a nová nahazuje, přičemž původní architektura se zachovává. Opravována bude pak i věž. Plechový kryt byl na ni dán již dříve. 11 Městský národní výbor změny Měsíc červen 1965 byl začátkem změn v Měst NV v Počátkách. V červnu 1965 dosavadní předseda Měst NV s. B. Malý vzdal se funkce předsedy Měst NV a zastupoval ho pak jeho náměstek s. Jan Kouba. – Po předání funkce byl pak jmenován vedoucím odboru pracovních sil při ONV v Pelhřimově. Tento stav trval do 18. srpna, kdy plénum Měst NV zvolilo předsedou Měst NV dosavadního předsedu MV KSČ s. Františka Holuba, uvolněného vedoucího Průmyslového podniku v Kamenici n. L., závod Počátky, zvoleného 15.8.1965 v doplňkové volbě 6. obvodu za zemřelého J. Jirků do Měst. NV. Dále nastaly tyto změny: Náměstek předsedy Měst NV s. Jan Kouba, na vlastní žádost byl odvolán z této funkce a za něho zvolen s. Karel Chadim, který byl současně odvolán z předsednictví bytové komise a zvolen předsedou komise pro školství a kulturu. Z funkce předsedy komise pro školství a kulturu byl odvolán Václ. Kadlec 12 Za člena rady Měst NV byl zvolen s. František Guth a pověřen funkcí předsedy komise místního hospodářství. Dále do rady Měst NV byl povolán s. Ludvík Dubský a pověřen funkcí předsedy bytové komise. 13 Šafkův rybník
Šafkův rybník do něhož vytéká voda přes Agrostroj z Továrního rybníka, byl stále obtíží města. Všude plno bahna, zarostlý travinami, v bahně staré hrnce a odpad a k rybaření už nebyl. Proto město po zralé úvaze přikročilo k jeho zrušení. Dne 1. září 65 byl rybník vypuštěn a nyní teče jen potok začínající pod jezem Továrního rybníka u Agrostroje. Na Moravě protéká podél Moravské ulice a v ulici Rudé Armády podtokem opouští město. Po vyschnutí a úpravě toku bude bývalý rybník vhodně oset, osázen keři a stromovím, takže zde vznikne pěkné a zdravé prostředí našeho města. 14 Školství ve škol. r. 1965-66 U nás v Počátkách byly k 1. září 1965 tyto školy: Základní devítiletá škola ZDŠ se 455 žáky, 16 třídami a 22 učiteli. Při této škole je družina mládeže se třemi družinářkami. Mateřská škola má 73 dětí a 6 učitelek s vychovatelkami. Základní devítiletá škola při Dětském domově s 56 žáky a 10 učiteli s vychovateli a vychovatelkami. Základní devítiletá škola při ozdravovně J. Fučíka v Kateřině, kde vyučuje 5 učitelů v turnusech 120 dětí. Učňovská škola kuchařská a číšnická přestěhovala se do Humpolce, kde Jednota převzala vhodnější objekt. Volmanec – budovy se zahradou má nadále Jednota ve vlastnictví a plánuje tam až do dalšího v létě vésti pohostinství. Lidová škola umění – hudba 15 Den tisku, rozhlasu a televize V pondělí dne 20. září 1965 konal se v zasedací síni Měst NV “Den tisku, rozhlasu a televize“. Na tyto besedy v městech vyslalo také Rudé Právo své redaktory, z nichž jeden byl u nás a vysvětlil přítomným celý průběh a účel vzniku novinářského zpravodajství, spojené s dopisovateli, získávání zpráv, jejich ověřování, práci v sazárně a expedici a pojednal o spolupráci tisku s rozhlasem a televizí.
Občanstvo jeho výklad se zájmem sledovalo a všechny dotazy z řad účastníků ochotně zodpověděl. “Den tisku, rozhlasu a televize“ konal se také ve školách a závodech. 16 48. výročí VŘSR, oslavy MČSP Oslavy 48. výročí Velké říjnové revoluce a Měsíce československo-sovětského přátelství měly u nás slavnostní průběh. V předvečer oslav ve čtvrtek dne 4. listopadu 65 večer uspořádal Výbor žen na Měst NV besedu s redaktorkou týdeníku Vlasty s. Tomšů na téma “Moje cesta do SSSR“. Zahájení oslav konalo se v sobotu 6. listopadu 65 v sále kina, kde promluvil předseda Srazu československo-sovětského přátelství v Počátkách s. Jaroslav Bloch. – Po jeho projevu byl promítnut sovětský film “Rodná zem“. V neděli den 7.11.1965 byl pod patronátem Výboru žen v 17 a ve 20 hod promítán v kinu týž film “Rodná zem“. V pátek 12.11.65 večer konala se na Měst NV přednáška s. Veselého z okresního výboru Národní fronty v Pelhřimově na téma “Sovětská Sibiř“. Ve středu dne 17.11.65 byl v 17 a ve 20 hod. pod patronátem závodů promítán v kinu sovětský film “Chvějící se země“. 17 Ve čtvrtek 18.11.65 večer konala se na Měst NV beseda s tématickou přednáškou “Mírová politika a mírové soutěžení, revoluční řešení vztahů mezi kapitalismem a socialismem“. Pořádal ji MV KSČ a MV NF, přednášel lektor z Okresního domu osvěty v Pelhřimově. Ve čtvrtek 25.11.65 konal se v péči zákl. devítileté školy dopoledne v sále kina pro mládež koncert symfonického orchestru Domu osvěty v Pelhřimově. Ve středu 8.12.65 večer byl v kinu promítán pod patronátem závodů sovětský film “Návrat Veroniky“. V neděli 12.12.65 konala se ve vestibulu kina výstava sovětské knihy, spojená s prodejem vystavených knih. V pondělí 13.12.65 večer bylo na ukončení Měsíce československo-sovětského přátelství slavnostní zasedání Měst NV na němž byl zhodnocen průběh tohoto Měsíce a jeho závěr.
18 Veřejná vystoupení V rámci májových oslav uspořádala TJ Spartak ve středu dne 5. května 65 večer ve Spartaku “Spartakiádní akademii“ s ukázkami nácviků a jejich výsledků na letošní Spartakiádu v Praze. Vystoupilo žactvo, dorost, ženy a muži. V pátek dne 11. června 65 večer uspořádala lidová škola umění v Počátkách v sále kina “Večer hudební produkce žactva“, které tuto školu navštěvuje. Ve čtvrtek 21. listopadu 1965 konal se v péči zákl. devítileté školy v Počátkách dopoledne v sále kina koncert symfonického orchestru Domu osvěty v Pelhřimově. 19 Přednášky, besedy aj. Místní autoklub Svazarmu uspořádal v úterý dne 13. dubna 1965 na Měst NV přednášku se světelnými obrazy “V Alpách na kývačce“,spojenou s vyhodnocováním soutěže řidičů zúčastněných v soutěži. MVKSČ a Měst NV spolu se složkami NF uspořádali v úterý dne 15. června 1965 večer na Měst NV přednášku lektora KV KSČ v Českých Budějovicích na téma “Součastná mezinárodní situace“. Československý svaz mládeže Agrostroj Počátky a místní výbor ČSM uspořádali v pátek dne 5. listopadu 1965 na Měst NV večer besedu “Manželství a rodina“, kterou vedl okresní prokurátor JUDr. Vyhnálek z Pelhřimova. Tíž pořadatelé uspořádali v pátek 12. listopadu 65 na Měst NV besedu “Manželství očima lékaře“, kterou vedl sekundář zdejší nemocnice MUDr. Pinkas. Ve čtvrtek dne 18. listopadu 65 konala se na městském národním výboru beseda s tematickou přednáškou. 20 “Mírová politika a mírové soutěžení, revoluční cesta řešení vztahů mezi kapitalismem a socialismem“. Pořádal ji MV KSČ a MV NF a přednášel lektor Osvětového domu v Pelhřimově. Dům kultury a vzdělání v Pelhřimově spolu s Osvětovou besedou v Počátkách uspořádali ve středu dne 15. prosince 1965 večer v učebně zdejší základní devítileté školy přednášku J. Březiny z Pelhřimova na téma “Děti mezi sebou“.
21 Divadlo, estráda Dramatický odbor závodního klubu Agrostroj – Počátky sehrál v sobotu 16. ledna 1965 a v neděli 17. ledna 65 večer v sále kina od Roberta Merleho podle Aristofana komedii o 3 dějstvích “Vláda žen“. Dramatický odbor J. K. Tyl Osvětové besedy v Počátkách sehrál v sále kina v rámci oslav 20. výročí osvobození naší vlasti v sobotu 22. dubna 1965 odpoledne a téhož dne večer a v neděli 23. dubna 1965 večer Jiráskovu “Lucernu“. – Totéž představení bylo opakováno 27. května 65 (pátek) pro školy a v sobotu 28. května pro dospělé. V péči závodního klubu Průmyslového podniku MH – provoz Počátky, sehrála v pátek 9. července 1965 večer v sále kina Divadelní estráda z Brna hru “Kdo je pachatel“, doplněnou šansony, kabaretem, revuí a big-beat-em. V péči Osvětové besedy v Počátkách sehrálo Horácké divadlo z Jihlavy v sobotu 28. srpna 1965 večer v sále kina K. Čapkovu komedii “Věc Makropulos“. 22 Výstavy v muzeu a jinde V rámci měsíce knihy 1965 konala se péčí muzea v jeho výstavní síni výstava knižní ilustrace “Alois Moravec“, která byla zahájena v neděli 21. března 1965 dopoledne a potrvala do 11. dubna. Měst. muzeum otevřelo v neděli dne 18. dubna 1965 výstavu olejů-originálů, zapůjčených Oblastní galerií Vysočina v Jihlavě. Výstava potrvala do 2. května. V rámci májových oslav uspořádal Agrostroj-Počátky v muzeu dokumentární výstavu, týkající se historie budování tohoto závodu v našem městě, a to od jeho založení až po dnešní den. Výstava trvala od 9. do 23. května 1965. V neděli 30. května 1965 uspořádalo městské muzeum výstavu “Připomínka kostnického výročí – 550 let od upálení M. J. Husa“. Úvodní projev měl senior K. P. Lanštják z Prahy. Výstava byla otevřena do 20. června. Městské muzeum otevřelo dne 27. června 1965 výstavu grafiky “Ludmila Jiřincová“. 23
Úvodní projev měl prof. Urbanec z Telče, recitace přednesl ředitel Domu kultury a vzdělání v Pelhřimově K. Nováček, dále prof. Tomášek na čelo a V. Nouza na klavír přednesli Smetanovu Vzpomínku. Čsl. svaz chovatelů drobného zvířectva, odb. Počátky, uspořádal ve dnech 14. a 15. srpna u Karásků výstavu pěstitelů drobného zvířectva. Byli vystavovány holubi, králíci, drůbež aj. Velký zájem byl o králíky. Sešlo se hodně zájemců ze širokého okolí. Městské muzeum otevřelo od 29. srpna do 26. září 1965 výstavu obrazů a grafiky z let 1957-65 Jiřího Mádle z Pelhřimova. Úvodní projev měl sál J. Mádle. Dále městské muzeum uskutečnilo ve dnech 5. prosince 1965 až 2. ledna 1966 výstavu “Pernikářské formy“ s úvodním projevem Miroslava Pelikána z Č. Budějovic. Dne 12. prosince 1965 byla ve vestibulu kina výstava sovětské knihy, spojená s prodejem vystavovaných knih. Výstavu pořádal n. p. Kniha. 24 Taneční zábavy V letošním roce konaly se v Počátkách taneční zábavy. V sobotu 9. ledna 1965 pořádal Čsl. svaz myslivců, odb. Počátky ve Spartaku “Myslivecký ples“, na něm hrála hudba ČSAD – Počátky. V sobotu 30. ledna 1965 konal záv. výbor ČSM Agrostroje – Počátky ve Spartaku “IV. Agrostrojácký ples“, při němž účinkovala závodní hudba Agrostroje – Počátky. Ve středu dne 3. února 1965 pořádalo Sdružení rodičů a přátel školy při ZDŠ odpoledne ve Spartaku dětský maškarní karneval, na němž účinkovala kapela zdejšího Agrostroje. V sobotu 6. února 1965 pořádal záv. výbor ROH nemocnice Počátky ve Spartaku “Zdravotnický ples“ s hudbou Akord ze Strmilova. V sobotu 27. února 1965 pořádal Čsl. svaz požární ochrany – m. Počátky ve Spartaku “Ples požárníků“, na němž hrála kapela závodního klubu Styl ze Studené. V úterý 2. března 1965 pořádal Výbor žen – Počátky ve Spartaku “Masopustní maškarní ples“ s hudbou záv. klubu Agrostroje Počátky. TJ Spartak – Počátky pořádal ve Spartaku “Tradiční vinobraní“ s hudbou záv. klubu Agrostroje Počátky (Pelhřimov) 9.10.1965
ČSM při dětské ozdravovně v Počátkách – Kateřině pořádal v sobotu 23. října 1965 v Kateřině taneční zábavu s hudbou Akord ze Strmilova. V sobotu 4. prosince 1965 pořádal ČSM Počátky v sále hotelu Modrá hvězda “Mikulášskou zábavu“ s kapelou Nocturno, záv. klubu ČSAD Počátky. TJ Spartak Počátky pořádal v pátek 31. prosince 1965 ve Spartaku “Silvestrovskou zábavu“ s hudbou Osvětové besedy z Černovic u Tábora. 26 Narození, sňatky, úmrtí K 31. prosinci 1965 bylo v Počátkách a připojených osadách za rok 1965: Dětí narozených Počátky 30 Vesce Horní Vilímeč 2 Stojčín 4 Prostý Heřmaneč Léskovec 1 Celkem 37 Zemřelých Počátky Vesce Horní Vilímeč Stojčín Prostý Heřmaneč Léskovec Celkem
14 1 3 1 19
Sňatků
19
Nakažlivé nemoci
27
Z nakažlivých nemocí v r. 1965 rozšířila se u nás chřipka. V lednu rozšířila se epidemická chřipka, která nejvíce postihla děti a starší lidi. Nebyla nebezpečná a úmrtí nebylo. V listopadu přenesla se k nám od východu druhá vlna chřipky, která předtím byla velmi rozšířená v SSSR a hlavně v Polsku. Epidemie postihla hlavně děti, ale nevynechala ani dospělé. Po několikadenním vypocení a vyhřátí, byla překonána. Následků nezanechala, úmrtí na ni nebylo. Infekční žloutenka měla 2 případy. Dále objevilo se sporadické onemocnění planými neštovicemi. 28 Bytové družstvo Ve výstavbě je 36 bytů, z toho 9 bytů se stabilizační výstavbou ČSSS. Jsou to celkem čtyři domy typu KPÚ2 po devíti bytech. Náklady na těchto 26 bytů činí: Kčs 2.153.936,-, projekce Kčs 16.890,-, technický dozor Kčs 2.500,-, Celkem Kčs 2.173.326,-. Na členských podílech bylo složeno 519.730,- Kčs, státní příspěvek činí 675.000,- Kčs, dlouhodobý úvěr – na 30 let – 977.996,- Kčs. Do konce roku 1965 bylo prostavěno 520.661,- Kčs. Další výstavba devíti bytových jednotek pro JZD bude zahájena v r. 1966. Družstevníci, kteří dostávají byt v první etapě, si pořizují svépomocí etážové topení. Kotle byly zajištěny všem společně, ostatní materiál si shání každý sám. Rovněž úpravy sklepů byly vyžádány všemi členy a tak snad každý je spokojen. – Hlavní je, aby byla povolena další výstavba pro členy družstva, protože otázka bydlení, hlavně hygienického a zdravého v Počátkách velmi pokulhává. 29 Měst. národ. výbor. Zaměstnanci Městský národní výbor s domovní správou měl v r. 1965 tyto zaměstnance. František Holub, předseda František Janků, tajemník, zaměst. od 1957. Marie Pelšingerová, vedoucí účetní, zaměst. od 1946 Ludmila Šteflová, roz. Sedláková, účetní, zaměst. od 1964 Jarmila Dvořáková, adm. síla, zaměst. od 1955 Věra Kalinová, matrikářka, do 31. ledna 65, za ni
Jana Smejkalová, matrikářka, od 18. ledna 1965 Stanislav Krumpl, ved. zeměděl. odděl., zaměst. od 1935 Karel Studený, hospodář., zaměst. od 1965 Marie Fišerová, pomoc. adm. síla, zaměst. od 1946 Domovní správa: Jan Vránek, vedoucí, od 1963 Matěj Hezina, důchodce, účetní do 30. června 1964 Jan Doležal, důchodce, účetní od 1. července do 31. srpna 64 Marie Povolná, účetní od 1. září 1964 Josef Paule, údržbář, od 7. října 1963 30 Komunální služby U Komunálních služeb byli tito zaměstnanci: Antonín Vlček, vedoucí, od 1960 Jarmila Přibylová, samostatný plánovač, zaměst. od 1960 Marie Nováková, mzdová účetní do 15. listopadu 1965 Jaroslava Zadáková, mzdová účetní, od 16.11.65 Milena Petrů, materiálová účetní, do 15. srpna 65 Jitka Vodnráková, mater. účetní od 1. září 1965. Kromě nich měly Komunální služby zaměstnance v těchto oborech: Holičství a kadeřnictví, pohřební služby, sběrna prádla, prádelna, nákladní autodoprava, dodávková, zahradnictví, elektrostředisko, drobné služby (řezání dřeva, chladírna), truhlářství, autoopravna, klempířství, sklenářství, sedlářství a čalounictví, malba bytů a cementárna. 31 Ptactvo – Čáp – Špaček – Vlaštovka Na staré čapí hnízdo na náměstí přiletěl dne 31. března čáp – samec, který po prohlídce hnízda odletěl. – Loni r. 1964 na podzim při opravně střechy dělníci chtěli hnízdo zcela zrušiti, leč později museli se omeziti na jeho vyčištění a ponechali na sloupu nad střechou jeho kovovou kostru, kterou vyložili větvovým. – Po tomto zásahu občanstvo čekalo, že čáp se nevrátí. Nestalo se. 5. dubna 1965 se vrátil s čápicí a ihned se dali do stavby hnízda. Měli 2 mladé a staří 7. září odlétli, když o týden je předešli mladí.
Vlaštovky vrátily se k nám 28. dubna 1965. Bylo jich pořídku a koncem srpna odlétaly. V polovině září zde ještě zbytek poletoval. Špačci přilétli začátkem března, taktéž v slabém počtu. Opouštěli nás už koncem srpna, houfovali se, přespávali v polích a koncem září zmizeli už i ti poslední. 32 JZD Lísek Počátky Jednotné zemědělské družstvo Lísek v Počátkách sdružuje farmy: Počátky, Stojčín, Prostý, Vesce, Horní Vilímeč, Heřmaneč a Léskovec, celkem sedm farem o výměře 1.403 ha, z čehož je orné půdy 919 ha a 484 ha luk, pastvina rybníků. K 31.12.1965 z 900 kusů dobytka, z toho bylo 348 dojnic, koní 29, prasat 895, z toho 69 prasnic, drůbeže 1220. V r. 1965 byla postavena mostní váha v Léskovci, obezdění sušky v Počátkách, kolna na píci, ocelová konstrukce kolny na stroje, dále provedena generální oprava vepřína a střechy kravína ve Vesci. Plánované dodávky byly splněny takto: u masa na 101,4%, u mléka na 93,4%, u vajec na 101,6%. Pracovní norma, jako pevná peněžní odměna, činila 19,- Kčs. 33 Při žních a dobývání brambor pomáhaly brigády z patronátního závodu Průmyslový podnik (dř. Tofa), ze základ. devítileté školy, ze střední průmyslové školy v Praze, Písku a Tábora, učňové z n. p. Silon v Plané a občanstvo. Z nových strojů uvádím: obilní kombajn SK4, sazeč bramborů, 2 traktory Super 5, rozbíječ natě, sklízecí řezačka, traktor RS z NDR. Za produkty byly dosaženy tyto výrobní/prodejní ceny v Kčs: Mléko 1 l 1,55/2,11 Maso hovězí 1 kg 8,90/11,72 Maso vepřové 1 kg 6,40/10,92 Vejce 1 kus 0,59/0,90 Veterinární službu provádí MVDr. Sadílek z Kamenice n. L. 34
Počasí a příroda Letošní leden byl celkem teplý. Sněhu bylo mírně. Denní teploty byly slabě pod nulou nebo nad ní, až také + 3°C, noční mrazíky až – 5°C. Občas tání, mlhy a deštík, takže led na Továrním rybníku sice byl, leč řídký, který občas na povrchu tál a bruslení ztěžoval. Převážně vál jižní a jihovýchodní vítr. Únor byl počátkem chladnější, ve dne – 3°C, v noci – 7°C, přituhovalo a počalo sněžiti. Mrazíky v prvém týdnu stoupaly a za S a SV větříku napadlo 20 cm sněhu. V prvé polovině denní teploty se pohybovaly až – 5°C. Sněhu přibývalo, až 12.2. ho bylo 50 cm. Sněhové přeháňky pak trvaly dále i za mírnějšího počasí, až ku konci měsíce nastalo na střechách tání sněhu, ale hned na to 26.2. západní vítr přinesl nový sníh a s ním četné závěje. Leč začátkem března ve dne za JV proudění vozovky mokvaly. Dosavadní zima je daleko bohatší na vláhu, než obě předchozí. Zatímco v kruté zimě 1962-63 spadlo v celostátním průměru 82%, v loňské studené zimě jen 44% srážek z normálu, letos už srážky se přiblížili k 105%. A protože také teploty stále setrvávají pod nulou, je poměrně značná oblačnost a velká vlhkost vzduchu nedovolovaly ani větší odpařování, vytvořila se taková zásoba bílé záplavy, jaké nikde vůbec nebylo zaznamenáno. 35 Noviny dopředu upozorňují zemědělce, aby zachytili co nejvíce vláhy, protože vegetativní období mají být daleko sušší. Lidé předpovídají suchý rok z velkého množství sněhu. Sněhu v polovině března přibylo venku na 60 cm, při chodnících bariéry vyházeného sněhu přes 1,5 m. Vysoká vrstva sněhu znemožňuje zvěři pohyb venku a dostat se ke zdrojů potravy. Zajíci jsou velmi hubení, koroptví není nikde vidět, ani jejich stopy a dravci na ně útočí. Srnčí má úbytek normální. Začátkem druhé poloviny března je ve dne teplota slabě nad nulou až + 2°C, jižní proudění, sníh na silnicích taje, místy je bláto a sněhové návěje mizí. 15.3. bylo dopol. + 6°C v ulicích potůčky vody. Lidé vyhazují a vyvážejí ze dvorů sníh, střechy jsou všude téměř holé, slunce svítí, na slunci + 15°C. Teplota až + 10°C udržuje se i při zatažené obloze a v dalších dnech. V prvých dnech dubna teplota stoupá, 3.4. na slunci + 29°C, v noci + 4°C, příjemné počasí se mění v polovině dubna v pravé aprílové s chladny, mlhami a
přeháňkami s denní teplotou kolem + 5°C, v noci někdy přimrazí. Přeháňky trvají dále, pole mokrá, přesycená vodou. Přepršky byly s chladnými dny i v květnu. 9.5. byla v 17 hod. při + 10°C první jarní bouře s blesky a hřměním. Druhá byla 16.5. v 16:30 s kroupami, a se škodami. Kroupy velmi poškodily kvetoucí třešně a ranné štěpy. 36 Květy otlučené, úroda ovoce zničena. Od 19.5. se oteplilo, ale brzy na to deště, přeháňky, občas chladna. Ku konci měsíce, květy, které se objevily, pomrzly a včely jsou bez pastvy. – “Studený máj, v stodole ráj“ – říká se, až na několik dnů studený, ale zato deštivý tak, že v polích stojí všude plno vody, obilí žloutne a “ztrácí se“. Brambory s velkými obtížemi zasázeny do rozmoklých polí a místy do bahna. Lidé předpovídají špatnou úrodu. Červen, stále vlhké počasí s přeháňkami. Země i v městě je prosáklá vodou. Voda podmáčí sklepy a prýští do nich. Vynášení vody je málo platné. 7.6. poprvé svítilo slunce, v městě oschla dlažba. Pak přepršky s teplejšími dny se střídaly při prům. + 10°C až do konce června. 8.6. se po slunečnu zatáhlo a odpoledne ve 14 hod. od východu přišla prudká bouře s kroupami o prům. 1 cm, které orvaly lupení ze stromů, otloukly květy a zle poškodily i mladé obilí na polích, které následkem dešťů bídně živořilo. Všude plno vody, v rybníku 10 cm vody nad normál. V červenci již teplejší dny měnily se ve skutečně teplé letní dny, velmi příznivé vyvinutému senu, které se všude v plné síle seklo. Další dny byly jeho sušení velmi příznivé. Stupňovala se také vedra a 17.7. večer zase prudká bouře, blesky, hromy, úder do elektr. vedení, v č.p. 340 rozbité telefony i vedení. Do rána klid a druhého dne a dalšího na to nové bouření s deštěm a zvláště 18.7. bouře od rána do večera. Při bouřce 17.7. voda vnikla do sklepů (v H. Vilímči ji požárníci pumpovali ze sklepů), dvory zaplavené, sena plovala na lukách. Druhá polovina července již byla zase chladnější s přeháňkami a jen ojedinělé sluneční dni. 37 Sena ještě mnohde stála, hustá, místy polehlá, sušení i svoz těžké. V této době rostly hlavně lišky, březáci, hřibů málo. Sena se svážela ještě v první třetině srpna. Srpen byl příznivý, čekalo se na žně. Loni počátkem srpna se již tu a tam objevily mandlíky, letos nic. Letos se vegetace značně opozdila. Loni počátkem srpna bylo v ČSSR sklizeno přes polovinu ploch, letos ve stejném období jen 5%. Deště u
nás brzdí rozběh žní. Některé lány jsou silně zaplevelené bodlákem, obilí slabší. – Dosavadním stavem se zabývala 10.8.65 vláda republiky. Zmocnila předsedy krajských a okresních národních výborů, aby ve spolupráci s výrobními zemědělskými správami neprodleně určili rozsah pomoci průmyslových a jiných závodů při sklizni. Jde především o vyslání pracovníků a dopravních prostředků do těch zeměděl. závodů, kde už jsou všechny místní zdroje plně zapojeny, včetně patronátů, brigád mládeže, pracovníků z administrativy i dohodnuté pomoci armády a kde rychlá sklizeň úrody vyžaduje další síly. Zvláštní důraz se klad na uvolnění především těch pracovníků, kteří na vesnici bydlí a zpravidla znají zemědělské práce a někdy i spolehlivě ovládají zemědělské stroje. Brzy na to 16. srpna spatřil jsem na kopci u lesa mezi kališťskou a jihláveckou silnicí na malé políčku 6 kopek žita. – Počasí žním, až na malé srážky, přálo. – Koncem srpna proměnlivo zdrželo sklizeň otav. – Žně pokračují, jsou v plném proudu, u st. statku pomáhají tam ubytovaní vojáci. 38 Na počátku září sice přeháňky znesnadňovaly svozy, ale zato v druhém týdnu nastalo pěkné počasí, které se udrželo do konce října. V polovině října objevily se přechodně mlhy s nocí kolem nuly, ale klidné počasí přálo dobývání bramborů, nejsilnější koncem září a pak v říjnu. Brambor bylo málo. Dodávky na nákup byly splněny průměrně na 50%. Mokrá pole a chladna bramborům neposloužila. V mnohých polích nebyla sklizeň téměř žádná – v rovinatých zvlášť, stráně, svahy byly úrodnější. O brambory byl velký zájem. Nikdy lidé tak ochotně nešli na bramborové brigády, jako letos. Aby něco jich přinesli domů. Nesbíraly se brambory jen při vyorávce, ale i po vláčení a naše školní děti byly ještě 9. listopadu odpoledne na brigádě v Metánově, kde je po vláčení sbíraly. Pro sebe lidé sbírali kde mohli. V prodeji na osobu bylo 50 kg na zimní uskladnění a dostalo se na všechny přihlášené. Listopad byl z počátku teplotně velmi příznivý, mlhy a nepatrné přeháňky byly, ale teplo také. 11.11. se náhle ochladilo a při + 1,5 °C objevil se s deštíkem první sníh – plískanice – 12.11. při – 1°C poprašek, někde zmizel, jinde zůstal. 14. a 15.11. napadlo na 1cm sněhu, který ve dne při 0°C zůstal. V tyto dny začíná padlý sníh na rybníků tuhnouti a na prochladlé vodě začíná škraloup. Proměnlivé počasí udrželo se i v prosinci, denní teploty pohybovaly se slabě pod nulou, sněhový poprašek zvěstoval zimu. A ta byla mírná.
39 Letošní rok byl zajícům velmi nepříznivý. Jarní deště zahubily téměř všechna zaječí mláďata, takže výsledky podzimních honů byly hubené. dále jarní deště a stálé mokro zničily velké množství koroptvích hnízd a kde se mladé koroptvičky na mokřinách objevily, nalepené bláto znemožňovalo jim pohyb a hynuly. Koroptví je velmi málo. Odhaduje se, z třetiny jich v zimě zničili dravci a přírůstek krajně nepříznivého počasí. Hub bylo méně, než jiná léta. Peckoviny tu a tam, trochu, jablka a hrušky téměř žádné. Nepříznivé počasí znemožnilo odkvět a vývoj plodu. Špatný rok. 40 Samota Šejby Samota Šejby leží při bývalé cestě z Počátek do Pelhřimova. Bývala prý tu formanská hospoda. Jméno Šejby se velmi často vyskytuje v kolonizačních oblastech a pojmenovává vždy buď samoty nebo celé malé osady. V našem kraji jsou např. Šejby u Vlčetína, dnes samota o dvou číslech, v minulosti snad vesnička, jak svědčí název sousedního lesa Stará ves, dále Šejby mezi Metánovem a Pelcí, kde stával panský dvůr, u České Olešné atd. Profesor Ant. Profous ve IV. dílu knihy Místní jména v Čechách vysvětluje název vsi Šejby u Nových Hradů takto: “Toto jméno zde znamená Scheibenschläge – paseky v podobě kruhu, kruhové paseky“. Vcelku je možno říci, že všechny Šejby vznikly v poslední kolonizační vlně v místech, kde nebyl dostatek pozemků pro větší osadu, ale jen pro jedno nebo několik hospodářství. Že i počátecké Šejby jsou poměrně staré, dokazují nálezy střepů keramiky asi 14. století a 15. století. Hospodář Dedera našel dno hrnku. Při práci na svých polích vyorával množství popele v místech, kde se vyorává i stará keramika, což svědčí o tom, že původní stavení Šejbů ležela asi níže v polích, než stavení dnešní. 41 Není však známa žádná písemná zpráva o starých Šejbích.
Není bez zajímavosti, že na Dederově louce poblíž zaniklé osádky je ložisko železné rudy – hnědele – s malým obsahem kovu. Pár kroků odtud v louce se zachoval původní počátecký mezník se znakem – pětilistou růží – asi z roku 1750. Další zajímavostí je nález pokladu v Šejbích. je popsán ve zprávě o nálezech mincí na Počátecku. (Numismatický časopis XIX 1950 str. 238) takto: V době kolem roku 1910 byl objeven u samoty Šejby severně od Počátek větší poklad stříbrných mincí. Od přímých účastníků nálezu je možno dobře zjistit okolnosti, zatímco mince nálezu, až na několik byly dávno rozprodány. Za stavením na pokraji lesa tvoří dva velké balvany jeskyňku částečně vyplněnou drobnějšími kameny. V jeskyňce “spal“ při hře na schovávanou chlapec, který přehozením několika kamenů objevil poklad. Mince byly uloženy v rozpadlém plátěném pytlíku. Seběhlé děti je prý odnesly v několika vrchovatých chlapeckých čepicích. Podle několika zachovaných mincí obsahoval nález pravděpodobně tolary a dvacetníky asi do r. 1930. V knize Nálezy mincí v Čechách, na Morava a ve Slezku III. je zapsáno přesné datum nálezu – 29.III.1907 – i jméno nálezce – Josef Kašička. Pro tuto kroniku zpracoval St. Veselý, učitel – historik a numismatik v Počátkách 42 Sklářská pec v Počátkách “Archeologové naleznou v našich sklářských krajích jistě svědectví oné ztracené minulosti, kterou dnes leda tušíme“. Tuto větu napsal před několika lety J. R. Vávra v úvodu své knihy “Pět tisíc let sklářského díla“. I když jen zatím v malé míře, přece se už archeologové pokusili vnésti více světla do historie našeho sklářství a najít svědectví oné ztracené minulosti sklářské výroby. Archeologický výzkum sklářských pecí, prováděný ve Sklenařících a Rejdicích u Vysokého nad Jizerou v Čechách přinesl velmi cenné poznatky jak o peci, tak i o pracovním postupu při výrobě. A to je jeden z nejžádanějších úkolů při ochraně památek hmotné kultury, že se nespokojujeme jen s vlastními výrobky, ale sledujeme při jejich výzkumu i sám způsob výroby, pracovní prostředky a postupy, zpracování surovin atd. Historická archeologie tak přináší jedinečné poznatky k dějinám výroby. A tento cíl jsme sledovali i při záchranném výzkumu středověké sklářské pece v Počátkách. Nespokojili jsme se jen zjištěním další nové lokality, kde se ve středověku sklo
vyrábělo ale na základě chemického rozboru přineseme odborníkům přesnější představu i o tom, jaké vlastnosti to sklo mělo. O sklářské huti v Počátkách se nedochovalo žádných zpráv. K jejímu objevení došlo na jaře 1960 (viz. zápis o tom v kronice z r. 1960) při úpravě terénu pro stavbu tovární haly n. p. Agrostroj v Pelhřimově, závod Počátky. 43 Zásluhu o tom, že nedošlo k úplnému zničení pece má Stanislav Veselý, učitel v Počátkách, který sledoval skrývku stráně na východní straně od Počátek při silnici z Počátek do Jihlávky. Při hloubení základů pro pilíře tovární haly narazili dělníci na klenbu pece, která jak ukázal záchranný výzkum historického oddělení Moravského muzea v Brně, byla pecí sklářskou. Pec byla obdélníkového tvaru – půdorysu – 6 m dlouhá a 2,4 m široká, zahloubená do stráně. Dno pece bylo vytesáno do žulového podloží, které bylo až do hloubi 1 m do červena vypáleno, což je důkazem žáru. Téměř celé dno pece bylo pokryto souvislou vrstvou vápence, promíseného s vypáleným hlinitým výmazem topného prostoru sklářské pece. Nebylo tu použito žádného zvláštního ohnivzdorného materiálu, nýbrž hlíny, jaká byla v dostatečném množství v okolí výrobny. Na dně pece se výrazně rýsovaly 3 kruhovité vyžíhané plochy s miskovitým důlkem uprostřed, naplněným tmavou sklovinou. Uprostřed bylo dno pece poněkud vypouklé a bylo tam nalezeno větší množství uhlíků. Boční stěny a také zadní stěna pece byly z lícovaných, hrubě otesaných kamenů a velmi dobře zachovalé. O přední a také vstupní stěně lze si učinit představu jen přibližnou, neboť tato přední stěna byla silně rozrušena. Výše zachovaných stěn byla 0,4 m. Prostor nad pecí byl klenut. Nálezy v peci samotné, tak i v jejím okolí byly poměrně chudé. V prostoru pece bylo sice nalezeno větší množství střepů keramiky, ale většina z nich je atypická. 44 Výjimku činí okraj šedočerné nepolévané a velmi pěkné vykroužené nádoby, zdobené pod okrajem pásem vtištěných svislých čárek, přerušovaných ležatým křížkem v podobě X. Kromě skloviny, nebylo v peci nalezeno surové sklo, ale v nejbližším okolí pece se ho objevuje velké množství. Vedle keramiky byly v peci také zvířecí kosti a 2 kusy železných plechů. V bezprostřední blízkosti pece bylo množství křemen a vápence. Nejcennějším nálezem byla tedy sklovina a větší kusy krystalické hmoty, které byly předány k chemickému rozboru Chemické a fyzikální laboratoři
Archeologického ústavu ČSAV v Praze. Rozborem skloviny bylo dosaženo těchto výsledků: křemík jako SiO2 47,55%, železo veškeré jako Fe2O3 – 8,12%, hliník jak Al203 12,00%, hořčík jako MgO – 1,44%, vápník jako CaO – 22,62%%, alkálie jako K2O – 7,94%, mangan – stopy. Tento rozbor dokazuje, že se jedná o skutečný zbytek surového skla, uchyceného na stěně tavící pánve, kterou naleptávalo. Difuzí v tekutém stavu se do skloviny dostalo z materiálů pánve poměrné větší množství hliníku a železa, než bylo technologicky únosné pro hotový skelný produkt. Hliník by totiž mimořádně zvyšoval tavící teplotu a takové množství železa by pak sklo zabarvovalo až do neprůhledných odstínů. Obsah drasla je pak důkazem, že se skutečně jedná o dobře připravené sklo, ovšem o tu část, která zůstávala v pánvi jako odpad a nemohla sloužit jako další polotovar. Ve srovnání s dnešní výrobou vykazuje rozbor tohoto vzorku malý obsah křemíku (pohybuje se dnes kolem 70%) a rovněž obsah alkalií je poměrně nízký. Bílá krystalická hmota, jež byla také předána k chemickému rozboru, je skutečnou sklářskou surovinou – vápencem. 45 Analyzovaný kus se zdá být spíše vyřazeným kusem suroviny, než přímo surovinou, která byla přidáváno do kmene. I když obsah vápence je ve vzorku poměrně vysoký, příměs seskvioxydů (hliník, železo aj.) ukazuje zde je poněkud znečištěný a tedy patrně vytříděný kus. Souhrnný přehled suroviny je následující: křemík jako SiO2 – 4,51%, seskvioxydy R2O3 – 3,50%, vápník jak oCaO – 51,20%, vápník jako C0CO3 – 91,10%, hořčík stopy, sírany 0. Pokud jde o datování počátecké huti, je jediným opěrným bodem nález zmíněné keramiky. Třeba však ještě předeslat, že keramika se dostala do pece až po jejím zániku, kdy se patrně huť přestěhovala blíže k lesům. V úvahu lze vzít i vklad v brněnských zemských deskách z r. 1513, v němž se u Počátek uvádí Brusičný rybník. Rozhodující je však už popsaný okraj nádoby s pásem silných čárek. Tato výzdoba byla běžná v 15. století, jak dokazuje také výzkum zaniklých osad Pfaffenschlag u Slavonic a Mštěnice u Hrotovic, kde je tento druh výzdoby doložen. Obě vesnice zanikly v druhé polovině 15. století. Je tedy pravděpodobné, že počátecká sklářská huť na samém počátku století 16. zanikla. O tom, jak vypadaly sklářské pece období feudálního, se zachovalo několik popisů, z nichž nejznámější je popis Agricolův. Podle tohoto popisu měla pec trojí oddělení. V prvním se tavil sklářský kmen, ve druhém – hlavním – se sklo čeřilo,
tzv. “Frita“ byla v druhé peci změněna ve sklo použitelné a ve třetí peci se sklo chladilo. 46 V případě počátecké pece se jedná velmi pravděpodobně o pec, v níž se uskutečňovala hlavní tavba. Byla to pec pro tři pánve, v nichž se surovina tavila. Měla-li počátecká huť ještě další pece, nelze říci, neboť okolní terén byl buldozerem tak rozrušen, že další výzkum byl nemožný. Není vyloučeno, že existovala další pec, která však mohla již mnohem dříve při stavbě silnice z Počátek do Jihlávky vzíti za své. Je ovšem také docela možné, že ve zkoumané peci se uskutečňovaly všechny tři pracovní postupy, t.j. tavení, čeření i chlazení. Vede k té domněnce postavení ohniště mezi dvěma pánvemi, kdežto místo, kde stávala třetí pánev je od ohniště poměrně daleko. Srovnáme-li počáteckou pec s výsledky, které byly získány při výzkumu sklářských pecí v Čechách, zjišťujeme, že pece jsou si podobné a zřejmě i technologický postup se mnoho nelišil. K dalšímu osvětlení otázky sklářských hutí v našich zemí je nezbytně nutný jejich soustavný výzkum. Význam tohoto výrobního odvětví, jakož i slavné tradice výroby si to plně zaslouží. Vedle celé řady dochovaných názvů polních či lesních tratí, svědčících o sklářské výrobě v minulosti, je třeba věnovat především pozornost zprávám písemným. Tak v Moravských zemských deskách v kraji Olomouckém máme doloženy sklářské hutě r. 1481 u Špilberka (dnes Štíty) a r. 1560 u Mor. Kočova na Rýmařovsku. Také dochované urbáře četných panství nám podávají svědectví o významném postavení sklářských hutí, které měly ráz průmyslově hospodářský, neboť k hutím náležely i pole. 47 V čele huti stál huťmistr a platy, které vrchnosti odváděl svědčí o významném zdroji, jaký středověká huť sklářská poskytovala. Vyňato z Časopisu Moravského muzea. Brno – 1961 “Středověká sklářská pec v Počátkách“ od. vl. Nekudy z hist. odděl. Mor. muzea v Brně Zapsal Josef Čapek, uč. v. v., kronikář 31.12.65 48
