Opozice se v září pokusí odvolat vedení města

Drogově závislí jsou opředeni spoustou mýtů a stereotypů Čtěte na straně 14

NEZÁVISLÉ NOVINY

ROČNÍK I / ČÍSLO 2

SRPEN 2011

ZDARMA

Opozice se v září pokusí odvolat vedení města S jasnou vizí, jak zlepšit fungování města, svolali v červenci zastupitelé Věcí veřejných schůzku opozičních zastupitelů, aby rokovali o tom, jak současné vedení města odvolat. Háček je v tom, že opoziční zastupitelé nemají dostatek hlasů pro odvolání Rady města. Chtějí proto jednat také s některými zastupiteli z koaličního tábora. Opozici vadí současná neutěšená hospodářská situace města. „Jsme přesvědčeni, že stávající vedení radnice je profesně nekompetentní a nemá schopnosti krizového managementu, potřebné ke zvládnutí nutných změn v oblasti nakládání s prostředky. Jednou z alternativ řešení byla diskuse o možné rekonstrukci rady města,“ řekl předseda rožnovských Věcí veřejných Tomáš Hradil, který schůzku inicioval. Hradil dále uvedl, že o rekonstrukci vedení se jednalo i s některými

Radnici možná čekají změny. Foto: L. Martinek

zastupiteli současné koalice a s většinou se shodli v názoru, že stávající formát rady města je dlouhodobě neudržitelný. Důvody pro své odvolání nevidí starostka města Markéta Blinková

(ODS). „Katastrofický scénář o zadluženosti města je nepravdivý. Je vypracována tabulka, která jasně vypovídá o tom, kdy a které úvěry město přijalo, jaká je jejich skladba a na co byly použity, a kdy budou

splaceny. Je evidentní, že trend, který jsme nastoupili v loňském roce, tj. snižování zadluženosti města, držíme. Jediný nový úvěr, který chystáme, je vázán na spoluúčast v projektu Čistá řeka Bečva II.,“ uvedla Blinková. Vyslovení nedůvěry Radě města by mělo proběhnout na zářijovém zastupitelstvu, ačkoli proti nápadu se postavily opoziční zastupitelky ze Zdravého Rožnova, takže vyjednat pro tento návrh podporu i některých z koaličních zastupitelů bude velmi obtížné. „Jednání mezi zastupiteli nadále pokračují. Jsme přesvědčeni, že náš návrh nemá “politické” zabarvení. Jde nám o to, aby o osudu města rozhodovali kompetentní lidé, a je jedno, z jaké politické strany byli nominováni,“ sdělil Hradil. (pokračování na straně 9)

rožnovský prostor – nezávislé noviny

Zastávka na Ostravské bude o milion levnější O tom, že nově vybudovaná zastávka zvýší bezpečnost cestujících, nikdo nepochybuje. Přesto byla zastávka předmětem diskuzí dlouhou dobu. Opozice měla problém s její cenou, kterou spočítala projekční kancelář. Vysoutěžená cena je sice o milion nižší, přesto opozice systém zadávání zakázek kritizuje. „Stavbu zastávky na velmi frekventované silnici z Rožnova do Frenštátu považujeme za důležitou. Její realizací podstatně zvýšíme bezpečnost cestujících v hromadných dopravních prostředcích. Přínosem tak zastávka bude nejen pro žáky soukromé Střední školy cestovního ruchu, ale především pro obyvatele místní částí Horní Paseky,“ uvedl místostarosta města Rožnov pod Radhoštěm Alois Vychodil (ODS). Původní projektová cena stanovená na základě celostátní metodiky byla 2,67 milionu korun. Tuto částku podrobili opoziční zastupitelé ostré kritice. „Projekt řeší autobusovou zastávku se zálivem tak, aby vozidla zastavovala mimo jízdní pruh silnice I/58. Součástí řešení je vybudování dešťové kanalizace pod zálivem, přechod a nezbytné veřejné osvětlení,“ vysvětlil Vychodil. „Tato investiční akce je typickým produktem současné radnice, především místostarosty Vychodila. Úmyslně nadhodnocená investice ve snaze získat co nejvíce prostředků z EU je dogmatem, kterým se pan Vychodil řídí od počátku své funkce, tedy již v minulém volebním období. Samozřejmě to vytváří spoustu možných spekulací,“ uvedl Tomáš Hradil (VV) s tím, že je podezřelé,

když většinu zakázek na investiční akce obvykle získávají společnosti známé svou výraznou podporou místní ODS (redakce jména zmiňovaných firem zná, ale z etických důvodů záměrně neuvádí).

Bezpečnost cestujících zvýší tzv. záliv. Foto: L. Martinek

Podle Vychodila je Hradilovo tvrzení účelovou nepravdou vyplývající z jeho neznalosti postupů při zadávání veřejných zakázek a odmítá, že by výši ceny mohl on či kdokoli jiný jakkoli ovlivňovat. „Zadávání se striktně řídí vnitřním předpisem, který určuje náležitosti pro vyhlášení soutěže a postup hodnocení. U zakázek financovaných z fondů EU musí být spolu s projektovou dokumentací zveřejněna i předpokládaná cena stanovená projektantem podle celostátní metodiky. U akcí financovaných z dotací schvaluje dokumenty pro zadávací řízení Státní fond životního prostředí, nebo Úřad regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava. Po schválení je vyhlášena soutěž na zhotovitele,“ vysvětlil místostarosta. Město oslovilo k podání nabídky

Ekologové dostali švýcarské peníze na obnovu mokřadů na Hradisku Malé tůňky v okolí rožnovského Hradiska se už zanedlouho opět stanou rájem pro život obojživelníků. Lidé z Rožnova tu zase budou při procházkách moci často zahlédnout žáby, čolky nebo mloky. A to díky švýcarským penězům. Ekologové z ČSOP Vsetín totiž získali grant na ochranu vod ve valašské krajině. A peníze půjdou právě i na Hradisko. „My jsme tady dělali tůňky pro obojživelníky asi před dvanácti lety. Za tu dobu do nich ale napadalo listí a zazemnily se. Tím se výrazně zmenšil životní prostor pro živočichy, kteří tady jsou,“ vysvětlil autor projektu Miroslav Dvorský. „Chceme jim ho zase rozšířit. Na tůňkách je ale závislých i řada bezobratlých živočichů, jejich obnova zvýší výskyt například i vážky,“ doplnil. Ekologové žádali o grant z programu švýcarsko-české spolupráce v České republice, kromě obnovy mokřadů v jeho rámci musejí řešit i další úkoly v rámci celého Valašska. „Jde také o monitoring studánek, zhruba deset z nich vybereme k opravám nebo zastřešení. Po rozborech také zveřejníme kvalitu jejich 2

pět firem. Zveřejněním na webových stránkách města se do soutěže přihlásili další tři uchazeči. „Ceny nabízené zhotoviteli se pohybovaly v širokém rozmezí a to od 1,48 až do 2,25 mil. Zakázka byla radou

vody,“ popisoval jednatel ekologů Milan Orálek. „Zároveň chceme oslovit veřejnost, aby nám pomáhala vyhledávat další studánky a případně hledat zájemce, kteří by se podíleli na ochraně studánek formou patronátu – dobrovolného závazku péče o studánky,“ dodal. Projekt se kromě Hradiska konkrétně dotkne také mokřadu Rybníky v Hrachovci u Valašského Meziříčí, na řece Bečvě a přilehlých štěrkovnách u Choryně a Kladerub i v zatopeném bývalém kamenolomu v Opatovicích u Hranic. Práce na všech místech by také mohla vést ke zvláštnímu režimu pro jejich návštěvníky. „Předchozí průzkumy naznačují mimořádnou biologickou hodnotu těchto území a systematický monitoring bude sloužit jako podklad pro vyhlášení zvláště chráněných území na těchto lokalitách,“ podotkl Dvorský. Grant platí do konce roku 2012, ekologové se ale na Hradisko budou vracet i po jeho skončení. „Tůně je třeba obnovovat zhruba každých deset let. Nechceme, aby odtud obojživelníci zmizeli navždy,“ uzavřel Dvorský. (ny)

města samozřejmě přidělena nejnižší nabídce,“ informoval Vychodil a doplnil: „Z dotačního titulu regionálního operačního programu získá město 1,3 mil., povinná spolu účast města je 180 tis. Neuznatelné náklady související s výstavbou dešťové kanalizace a veřejného osvětlení a značení přechodu, bude nutno částkou 170 tis. také dofinancovat z rozpočtu města.“ Konečná cena 1,48 milionu je podle Hradila důsledkem otevřené

kritiky především zastupitelů za VV na jednáních zastupitelstva. „Poukazovali jsme na jasnou snahu o vytvoření korupčního budgetu z této zakázky. Přítomnost opozičního zastupitele Petra Jelínka v komisi pak neumožnila manipulaci s nabídkami a vyhrála skutečně nejlevnější nabídka,“ myslí si Hradil. Komise pro otevírání a posuzování nabídek je obvykle pětičlenná. Jedním ze členů komise je už delší dobu u větších investičních vždy někdo, koho deleguje opozice. Tato praxe se podle vedení města osvědčila a chce ji zachovat. „Komise vyhodnotí úplnost nabídky a splnění stanovených kritérií. Hlavním kritériem je vždy cena. Hodnocení je uvedeno v protokolu, podepsaném všemi členy komise. O přidělení zakázky rozhoduje rada města. Tvrzení, že kritika rozpočtu zakázky měla vliv na dosažení snížené ceny, je čirá smyšlenka. Podsouvání spekulací o manipulativním přidělování zakázek je nekorektní a lživé. Všechny postupné fáze realizace projektu z dotačního titulu podléhají přísné kontrole orgánu, který dotaci poskytl.“ S výstavbou nové zastávky by se mělo začít v úvodu srpna. Stavba by měla být dokončena v průběhu října. (lum)

Město při prodeji majetku podle policie nepochybilo Jelínek to označil za Pyrrhovo vítězství radnice Ani napotřetí nenalezla policie nic nezákonného při vyšetřování odkupu golfového areálu a domu s byty na půl cesty z majetku města. Policie zkoumá oba případy od roku 2009, kdy kvůli těmto prodejům podal trestní oznámení opoziční zastupitel Ivo Jelínek (SNK ED). Policie si k oběma prodejům nechala vypracovat odborné znalecké posudky, ze kterých vyplynulo, že jak golfový areál, tak dům na Palkovně se neprodaly za nepřiměřeně nízkou cenu, jak se domnívá Jelínek. „Na základě prověřování a zpracování revizního znaleckého posudku, který zadala Policie ČR, bylo prokázáno, že město prodalo golfový areál za cenu, která byla více než o 2 miliony Kč vyšší, než cena stanovená znalcem,“ uvedla starostka Markéta Blinková (ODS) a dodala, že v případě prodeje domu s byty na půl cesty město

„vydělalo“ 600 tisíc korun. Autora podnětu Ivo Jelínka výrok policie nepřekvapil. Je to potřetí, co policie obě kauzy odložila, přičemž v minulosti jim toto jejich rozhodnutí krajská státní zástupkyně již dvakrát zrušila. „Podle ní špatně hodnotili důkazy, chybně zadávali otázky soudním znalcům a prokazatelně došlo i k úniku informací z trestního spisu, kdy tyto informace nezákonně získal dnes již bývalý starosta Jaroslav Kubín. Není třeba asi dalšího komentáře k tomu, že podle policie má golfový areál stejnou hodnotu jako neúrodné pole,“ vyjádřil se Jelínek, který se u krajské žalobkyně bude dovolávat práva potřetí. „Myslím si, že radnice nyní dosáhla Pyrrhova vítězství. Na jednu stranu má potvrzení, že se ničeho nezákonného nedopustila, ale v reálu jí to věří málokdo,“ uzavřel zastupitel. (lum)

Na Hutisku se vraždilo

Až patnáct let vězení hrozí muži, který svého spolubydlícího usmrtil několika ranami kastrolem. Tragická událost se stala v Hutisku-Solanci. „Oba dva muži přebývali v nepojízdném vozidle Avia na odlehlém místě u lesa u obce HutiskoSolanec. K hádce a bitce mělo dojít již v pátek 22. července večer. Obviněný pachatel měl několikrát udeřit kuchyňským kastrolem oběť do hlavy. Napadený muž vážným

poraněním hlavy podlehl. Násilnou smrt potvrdila soudní pitva,“ uvedl mluvčí krajské policie Josef Havela. O nalezení těla informovala policii padesátiletá žena ze Vsetínska. Policie poté zadržela dva podezřelé. „Jedním z nich je již zmíněný obviněný, druhý zadržený muž byl svědkem celé smutné události. Pachateli hrozí za trestný čin těžké ublížení na zdraví osm až patnáct let vězení,“ doplnil Havela. (lum) SRPEN 2011


Letní vycházky městem už třetím Jdete houbařit? Auto nechte raději doma Absence značky „zákaz vjezdu“ neznamená, že neporušujete předpisy rokem také pro veřejnost Ten obrázek asi každý, kdo se hoře, nad Koryčanskými Pasekami,

Začátek každé vycházky je před Městskou knihovnou. Foto: R. Sobotka

Mezi nespočet akcí, které Městská knihovna v Rožnově p. R. pořádá pro veřejnost, je také práce tvůrčí skupiny seniorů, kteří svou tvorbu prezentují na veřejnosti v rámci Malého čtení a vydáváním almanachů ze svých literárních prací. Z jejich vzpomínek na někdejší Rožnov vydala Městská knihovna netradičního průvodce městem ve formě skládanek. Na ně navázaly během prázdninových měsíců vycházky se vzpomínkami a zasvěceným výkladem pamětníků na rožnovské náměstí, zajímavými ulicemi města, s povídáním o rožnovské struze, Hájnici, na sídliště Záhumení a Bučiska. „Celý projekt Město v mé paměti běží čtyři roky,“ uvedla koordinátorka rožnovské Městské knihovny Marcela Slížková. „Součástí tohoto projektu jsou i letní vycházky pamětí města. První rok jsme

chystali průvodcovský materiál a letos se už třetím rokem konají vycházky s tím, že každý následující rok přibývá témat a přibývá také vycházek, takže v letošním roce už to je šest různých témat a šest vycházek. Ohlas je velký. Poslední dva roky nás doprovází také TV Beskyd, která nám pomáhá propagovat tyto vycházky široké veřejnosti. Co se mi hodně libí, že chodí čím dál víc návštěvníků Rožnova, že to nejsou jen Rožnováci, ale i ti, kteří přijedou do Rožnova na dovolenou a zjistí, že taková akce právě probíhá a přidají se k nám.“ V měsíci srpnu se uskuteční vycházky do Městského parku – Hajnice (4. srpna), na sídliště Záhumení (11. srpna) a do místní části Bučiska (18. srpna). Zahájení je vždy ve čtvrtek v 9.00 hodin před Městskou knihovnou. (sb)

občas vydává na sběr hub, zná – lesní cesty jsou často obsypány vozidly, které zde odstavili hubchtiví řidiči tak, aby byli svým oblíbeným sběračským lokalitám co nejblíže. Často ale porušují dopravní předpisy, aniž o tom vědí. „Řidiči nejčastěji porušují zákaz vjezdu. Ten nemusí být stanoven svislou poznávací značkou, ale je vymezen lesním zákonem, který vjezd motorových vozidel do lesů zakazuje,“ informoval ředitel Městské policie v Rožnově Daniel Vašut. Houbaření se tak může značně prodražit. Výtečníkovi, který zákaz poruší, může uložit orgán státní správy lesů pokutu až do výše pěti tisíc korun. „V Rožnově obvykle řešíme případy na Dolních Pasekách za autobusovou točnou směrem k Javorníku, v oblasti Rysová nad Kramolišovem směrem k Hážovickým dílům, v okolí chaty Mír na Černé

ale i v dalších místech,“ vyjmenoval Vašut s tím, že strážníci v těchto případech nechávají za stěračem obvykle tzv. předvolánku, v některých pak řidiči nemohou z místa vůbec odjet, protože jejich auto má „botičku“. Městská policie provádí kontroly porušování lesního zákona namátkově, případně na upozornění. „V těchto věcech s námi hodně spolupracuje lesní správa. Často nám volají i v případech, kdy po lesních cestách jezdí motorkáři,“ informoval ředitel rožnovských strážníků. Povinnosti lesního zákona se netýkají jen motoristů. Sankce hrozí i cyklistům, kteří se vydají mimo lesní cestu či značeno trasu, nebo i těm, kteří sbírají borůvky a další lesní plody způsobem, který poškozuje les. Také kuřáci by si měli uvědomit, že v lese si zapálit nesmí. (lum)

Sen noci (skoro) svatojánské… Že mě ráno budí potřeba úlevy dříve než budík či hlad, jsem už dávno akceptoval a zvykl si. Ale že mě ještě dříve probere ze spánku hrůzný sen, tak to se mi už hodně dlouho nestalo… I započal jsem freudovskou analýzu toho snu. Tuhle jsem si totiž všiml na parkovišti u Billy obrovitého plakátu (dnešní mluvou „bilbórdu“) na protějším věžáku za cestou. Na obrovitém plátně se ze dveří rožnovské radnice valí stejně obrovitá chobotnice, před níž poletují lidské hlavy zvící velikosti hlavy soudruha Stalina na letenském pomníku. V těch hlavách jsem poznal podobizny místních „politiků“ a v jejich drsném pohledu „vesmírných kovbojů“ jasné stanovisko jako vzkaz asi voličům. Jaké, to už je jedno… A nad tím vším se klene nápis: „Rožnov patří nám všem“. No tak konečně mám jasno a písemně potvrzeno, komu ten Rožnov teda patří, či kdo by rád aby mu patřil a taky se tak podle toho chová. Jak dlouho tam tato vpravdě hororová scéna visí nevím, ale už vím, SRPEN 2011

jak to souviselo s tím mým děsivým snem. To začalo takhle: za pošmourného dne jsem lelkoval po náměstí, když se najednou začaly s rachotem bortit dveře místní radnice a na chodník plesklo obrovité slizké chapadlo, za ním další a další, dosahovaly až k centrálnímu bidetu a za nimi se pozvolna objevila obrovitá hlava, zamžourala jedním okem na mě a z útrob její tlamy se začaly linout zvuky připomínající dunivé říhání. Obluda se nadechla a začala za neustálého vlnění a čvachtání vůkol oznamovat, že se dnes ráno záhadně vytratily zlaťáky z městské kasy, že přes úpěnlivou snahu osazenstva radnice se zloděj nenašel, policie to nečekaně odložila, a tudíž přijde bída… A bude se muset šetřit. Začala vysvětlovat, že začne tím, že zastaví penězovod do místního zimního stadiónu. Po tomto jejím projevu se z dáli najednou začal na náměstí valit nekonečný dav turistů v pláštěnkách, ověšených baťohy, stany, dětmi a hlavně bruslemi. Všichni křičeli, že je to tedy ne,

že radnice jim toto turistické lákadlo slibovala a že kvůli němu do Rožnova přijeli na dovolenou. Za nimi se valila další vlna tentokráte rozzuřených slovutných umělců, kteří se těšili na slibované koncerty v této hale a spolu s nimi personál tamního bufetu… Chobotnice je marně uklidňovala mohutným kýváním chapadel, dav houstl a houstl a řinčení bruslí nabíralo na intenzitě. Poté chobotnice žvatlala, že v rámci dalších úspor se nepostaví plánovaná rozhledna nad Rožnovem. Zvonění bruslí vystřídalo kvílení laviny turistů, kteří tímto dávali najevo, že přišli o poslední důvod, pro který přijeli strávit dovolenou na Valašsko. Najednou se z druhého rohu náměstí vyvalil zeleno-růžový oblak kouře a z něj vykukovaly ony obrovité hlavy rožnovských „vesmírných kovbojů“. Začaly se usmívat na dav pod sebou a jejich ústa začala vypouštět zvonivý proud slov o tom, že takto ne, že chobotnice lže, že oni nedopustí, aby něčí hloupostí turisti

i zdejší přišli o své milované atrakce, které jim přinášejí dennodenní úlevu a potěšení po trudné práci… Zvonivé hlasy ale začaly pomalu ztrácet zvonivost, najednou se z obrovitých úst linul zápach něčeho shnilého a dav se začal potácet, strhl mě kdesi do průjezdu, dav začal křičet něco o selském rozumu, ale najednou po nás chobotnice práskla obrovitým chapadlem. Snažil jsem se uhnout, ale nějak to nešlo. Když už jsem myslel, že je to můj konec, tak jsem v zoufalství otevřel oči dokořán a snažil se něco říct… To chapadlo nade mnou byla noha mé ženy, kterou si ve spánku přehodila přese mne, ten průjezd byl zmuchlaný polštář vedle mé hlavy a pelesti postele a všude ticho… Jen ten zápach, ten byl takový nějaký autentický… Vstal jsem, otevřel dokořán okno do teplé letní noci prosycené opileckým halekáním z nedaleké zahrádky a v duchu děkoval, že to byl jen sen… Fuj, to byla hrůza. To by se v Rožnově stát fakt nemohlo. P. Liška 3


Pouť na Radhošti se i přes mlhavé počasí vydařila Právě před 80. lety 5. července 1931 se konala na Radhošti prvá cyrilometodějská pouť. Toho dne byla na Pustevnách odhalena socha Radegasta, téhož dne pak na vrcholu Radhošte sousoší sv. Cyrila a Metoděje, obojí dar frenštátské rodáka a v té době ředitele umělecké akademie v Chicagu, Mistra Albína Poláška. I přes nepřízeň počasí se tehdy této první slavnosti účastnily tisíce poutníků. Podobně tomu bylo i tentokrát, také v mlžném oparu, kterým však během upomínkové slavnosti před sousoším sv. Cyrila a Metoděje přece chvílemi prosvitlo slunce. Česká republika si 5. července tradičně připomněla odkaz slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, kteří roku 863 přišli ze Soluně do Velkomoravské říše. Zde v rámci své misie, významné nejen pro samotnou Moravu, ale i pro další slovanské státy, vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Letos přes 200 moravských obcí vyvěsilo v tento významný den moravské vlajky. „Pouť na Radhošti je památka na naše věrozvěsty Cyrila a Metoděje, kteří před 1148 lety přišli na Velkou Moravu. Význam jejich mise je v začlenění tohoto teritoria do křesťanského světa, kde je důležitým prvkem poznání, že všichni lidé jsou si bratři. V současnosti jde však také o zachování národní svébytnosti a kultury národa, který zde od nepaměti

Upomínková slavnost na vrcholu Radhoště u sousoší Cyrila a Metoděje. Foto: R. Sobotka

žije a chce si své křesťanské tradice, ve vazbě na Slovensko i na Čechy, uchovat. Bohužel lidé mají obavy přihlásit se ke své moravské národnosti. Usilujeme o federální republiku, bez ní nějaká rovnoprávnost nebude a s tím se nesmíříme,“ uvedl Josef Hlaváč, předseda Místní organizace Moravanů ve Valašské Bystřici. „Právě to poselství Cyrila a Metoděje nám dnes chybí, protože Morava nějak vymizela, vyšuměla. Měli bychom si uvědomit, že historicky první státní útvar byla skutečně Morava. Rozdělením země a krajským zřízením někdejší Markrabství moravské zmizelo ze zemí Koruny české, což je velká chyba,“ sdělil Drahomír Strnadel, předseda Matice radhošťské.

Velká Morava, neboli Velkomoravská říše, byl první státní útvar Slovanů na území dnešní České republiky a Slovenska, vznikl kolem roku 833 a k jeho rozvrácení došlo před rokem 908. Teprve potom se začínala pozvolna utvářet česká státnost nejprve knížaty a od roku 1197 králi. Jubilejní pouť na Radhošti byla i přes nepřízeň počasí početně navštívena. V bohatém církevním programu byly v kapli odslouženy tři mše, také proběhla připomínková slavnost, v pořadí už 80. cyrilometodějské pouti, u sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Poutníci z Dolní Bečvy tradičně přišli na Radhošť s procesím. Slavnost doprovodila dolnobečvanská dechovka. (sb)

Projekt prošel auditem Ministerstvo pro místní rozvoj provedlo v Rožnově pod Radhoštěm audit části projektu Návrat ke karpatským tradicím. Tento projekt realizovalo v letech 2009– 2011 město Rožnov s partnerským městem Považská Bystrica a městem Holešov. Předmětem auditu bylo ověření uznatelnosti výdajů projektu a ověření plnění podmínek Smlouvy na projektu realizovaném v rámci Operačního programu příhraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013. Auditoři ve své zprávě konstatují, že „…auditem operací bylo zjištěno, že auditované údaje ve výši 27.559,47 EUR jsou způsobilé…“. Město se tak nedopustilo žádného pochybení s případnou finanční sankcí. (tg)

Valaši nadchli Strážnici Hlavní Cenu MFF Strážnice za nejlepší pořad si odnesli autoři regionálního pořadu o Valaších a Valašsku nazvaném „Valašsko moje, zdrávo buď“. Premiéra a první repríza tohoto programu se uskutečnila na právě skončeném Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice 2011. Hodnotící komise 66. ročníku MFF Strážnice 2011 a 29. ročníku festivalu Dětská Strážnice 2011 udělila hlavní cenu festivalu „…pořadu Valašsko moje, zdrávo buď autora Tomáše Grosse a kolektivu autorů za tematické naplnění a působivou prezentaci národopisného regionu Valašsko“. (tg)

• grilovaná naložená makrela s pečivem a oblohou a pivem Radhošť za 99 Kč • a když náhodou negriluTradiční mezinárodní setkání heligonkářů se uskutečnilo v neděli 19. června ve Společenském domě. Letos se hráči z celého Slovenska jeme, tož Vás nemůžeme i České republiky do Rožnova sjeli už potřiadvacáté. Na přehlídce nemohl chybět ani duchovní otec celého projektu Josef Malina (zcela nepozvat nakultury domácí horké vlevo) se svým souborem Heligonka. Akce byla podpořena z Fondu Zlínského kraje a z grantu města Rožnova. Foto: TKA jelito s kyselým zelím s Pivovarská hospůdka pečivem a pivem Radhošť Rožnovského za 59 Kč pivovaru uvádí: • a pro milovníky sladPro příznivce našeho piva kého máme vynikající jsme připravili každý pátek čerstvý originál medovník a sobotu grilování ryb, naks espressem a mlékem za “léčebnou kůru letní péče” za 590 Kč (více než 120 minut) ládaných mas, vynikajících pouhých 39 Kč špekáčků a valašské klobásy. • jemná parní bylinná pára čtyři druhy bylin s audio Dej Bůh štěstí Vám všem Grilovací akce: programem tajné jogínské techniky dechu • ugrilovaný špekáček nak• zábal zad a šíje z čerstvého teplého pivovarského mláta ládaný v pivu s pečivem a pivem Radhošt za 39 Kč • originální masáž s využitím prvků rituálu z Bali (ko• ugrilovaná pivní klobákosové mléko, kokosový olej s příchutí exotického ovoce) sa nakládaná v pivu s pečivem a pivem Radhošť • detoxikační zábal formou tzv. psaníčka za 49 Kč • 2x 0,5 l kvasnicového piva

Rožnovské pivní lázně Vás zvou na

4

SRPEN 2011


Kino se dočká modernizace Zrcadlový projekt v rámci přeshraniční spolupráce připravuje v těchto dnech společně s partnerskou Povážskou Bystricou rožnovská radnice. Týká se rekonstrukce a modernizace kina Panorama. Maximální částka, kterou si mezi sebe Rožnov a Povážská Bystrica rozdělí, je jeden milion euro, tj. zhruba dvacet pět milionů korun. „Když jsme na toto téma naposledy se slovenskou stranou debatovali, je dost možné, že jim by na rekonstrukci stačilo pouze deset milionů. Na nás by pak mohlo zbýt patnáct milionů,“ informovala starostka města Markéta Blinková (ODS). Kromě rekonstrukce má město v plánu z těchto peněz dobudovat také zázemí pro vystupující, které doposud v kině chybí. „Chceme opravit také pódium, střechu, vyměnit okna, elektroinstalaci a vzduchotechniku. Je jasné, že z této částky nové kino nevybudujeme, ale můžeme

předejít tomu, aby kino bylo kvůli havarijnímu stavu úplně zavřeno,“ sdělila starostka. Protože se jedná o projekt hrazený z fondu přeshraniční spolupráce, muselo by kino sloužit nejen promítání. „Uvažujeme nad různými mezinárodními festivaly. Promítat by se mohly slovenské filmy, v prostorách by mohly vystupovat různé slovenské soubory. Náplň by se našla velmi rychle,“ domnívá se Blinková. Město jde v úvahách ještě dále. Na zelené ploše za kinem, kde v současné době stojí socha Mario Kotrby, dost možná budou v budoucnu přes léto stát mobilní tribuny, na které ale město bude muset peníze získat peníze odjinud. „Chceme se vrátit k tomu, co jste v novinách nakousli minule, k promítání letního kina. Bylo by to ale komornější. V případě špatného počasí by se mohlo promítat vevnitř. Prostory kolem kina by se tak mohly

stát malým kulturním centrem v Rožnově,“ zamyslela se Blinková. Rekonstrukci kina vítá jeho provozovatel T klub – kulturní agentura. I přesto v něm bude možné pořádat jen některé programy. „I nadále bude nutné využívat pro další akce také prostory restaurace Harcovna nebo sálu ve Společenském domě,“ uvedla ředitelka T klubu Lenka Vičarová, která se stále nevzdává ideje vybudovat v Rožnově komplexní kulturní centrum. „Vše je odvislé od nemalých finančních prostředků, které se Rožnov snaží získat prostřednictvím fondů EU. Do této chvíle nebyla žádná vhodná výzva vyhlášena. Řešením se možná stane podporovaná spolupráce se soukromým sektorem. Myslím si, že se hledá více variant, jak dosáhnout cíle a nikdo nehází f lintu do žita. Je jen otázkou v jakém časovém horizontu se podaří kulturní centrum realizovat,“ uzavřela Vičarová. (lum)

Hned dvojité výročí obětavého člověka – kněze P. Aloise Pozbyla Životní příběh kněze P. Aloise Pozbyla začal před 135 lety, kdy se 30. 6. 1876 narodil v malé vesničce Slavíč nedaleko Lipníka nad Bečvou v rodině sedláka. Vystudoval na kněze. Působil v Zubří. Stal se prvním správcem farnosti ve Vidči.

V ulicích jsou nové kontejnery

Kontejner na elektroodpad. Foto: MěÚ

Na nové červené kontejnery mohou narazit obyvatelé města celkem na jedenácti místech. Pokud některý z vašich drobných elektrospotřebičů dosloužil, červený kontejner je určen právě jemu. Zbavit se můžete rovněž vybitých baterií. „Rožnovská radnice rozšiřuje pro své občany možnosti třídění

SRPEN 2011

a ekologického zpracování různých druhů odpadů. Po možnosti třídit papír, plast, sklo, kovy a nápojové kartony teď mají Rožnované možnost vyhazovat do speciálních kontejnerů také drobné vysloužilé elektrospotřebiče,“ uvedl mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross. Podle něj jsou kontejnery určeny

například pro mobily, elektronické hračky, audiopřehrávače nebo varné konvice. Disponují také speciálním vhozem pro baterie a monočlánky. „Náklady na pořízení i svoz nádob hradí kolektivní systém ASEKOL. Město tak tento zpětný odběr nestojí ani korunu,“ sdělila Lenka Němcová z odboru správy majetku a dodala, že počítačové monitory, televizory nebo zářivky do těchto nádob nepatří. Občané mají možnost odevzdávat je zdarma ve sběrném dvoře. Rožnované patří již dlouhodobě v republice mezi ekologicky velmi uvědomělé. „Rožnov pod Radhoštěm již dříve vybudoval fungující síť kontejnerů pro zpětný odběr. Na území města je k dnešnímu dni celkem 294 kontejnerů. Z tohoto počtu je 93 kontejnerů určeno na plast, 77 na papír, 62 na sklo, 12 na kovy, 39 na nápojové kartony a nových 11 kontejnerů na elektroodpad,“ informoval Gross. (tg, lum)

P. Alois Pozbyl. Foto: archiv

Jeho zásluhou byl v obci Vidče postaven katolický kostel, zasvěcený sv. Cyrilu a Metodějovi. Zasloužil se také o stavbu spolkového domu Jednoty katolických mužů a jinochů v Zubří Naše Domovina. Psal duchovně zaměřené eseje a poezii. Svými přednáškami šířil mezi lidmi osvětu a vzdělanost. Brojil proti metle alkoholismu. Byl bosým poutníkem na tomto světě. Vše obětoval svým bližním a sám žil v chudobě. Jeho pokora, obětavost, láska k lidem a Bohu jej nakonec zcela strávila. Zemřel 2. 7. 1921 ve věku pouhých 45 let. Je pochován na hřbitově ve Vidči. Příběh obětavosti P. Aloise Pozbyla vypráví knížka Richarda Sobotky „Bosý poutník“, kterou v r. 2001 vydalo nakladatelství Lípa Vizovice. (r)

5


Rožnovští házenkáři po osmi letech vybojovali postup do II.ligy Sen se stal skutečností. Házenkářům Rožnova vyšla sezóna přesně podle představ a stali se vítězi Severomoravské ligy házené mužů. Celý klub i fanoušci se od září mohou těšit z toho, že se v jejich městě budou hrát kvalitní a zcela určitě napínavé zápasy II. ligy mužů. Cesta na vrchol nebyla od začátku sezóny vůbec jednoduchá. Vše začalo již v srpnu minulého roku, kdy začal tým s letní přípravou. Kádr doplněn o nové hráče z dorostu – Davida Dobiáše, Michala Kubiše a Václava Riedela (všichni tři hostovali také za juniorku Zubří) se od prvního tréninku plně soustředil na nelehké zápasy. Po podzimní části sezóny skončil Rožnov na prvním místě, což znamenalo dobrou výchozí pozici pro jarní část sezóny. Velice nepříjemný byl však los. Všechny zápasy s týmy první poloviny tabulky hráli rožnovští v pozici hostů. „Před jarní částí sezóny jsme věděli, že ještě není vyhráno. Na druhý Nový Jičín jsme měli náskok pouhé dva body a utkání se špičkou tabulky nás čekala na venkovních hřištích, na kterých se nám hraje špatně. Čím víc se blížila vidina postupu, tím víc

Radost hráčů z postupu do druhé ligy. Foto: HC Rožnov

byla v šatně cítit nervozita a tlak, což se začalo projevovat občasnou nesouhrou na hřišti,“ řekl jeden z hráčů týmu, David Mikušek. Jeden z klíčových zápasů odehráli rožnovští v Polance, která byla v tomto zápase doplněna o 5 hráčů „A“ týmu. V utkání dokázali hosté z Rožnova otočit nepříznivý stav 0:4 a nakonec zvítězit o jedinou branku. První těžkou zkoušku v jarní části

tak Rožnov zvládl a odvážel si domů všechny body. Po zápase s Polankou přišla na řadu šňůra tří jasných výher, kterou zastavil zápas s Krmelínem. První jarní porážka házenkářů Rožnova zkomplikovala postup a všem hráčům bylo jasné, že další klopýtnutí si již nemohou dovolit. Vše vycházelo podle představ. Rožnovští vyhráli řadu tří utkání a od postupu je dělily poslední

dva zápasy. První z dvojice zápasů s Veselou „A“ nabídnul tvrdou házenou plnou technických chyb. „Zápas s Veselou se nám vůbec nevydařil. Nehráli jsme naši rychlou hru, kterou jsme na podzim zdolali většinu soupeřů. Soupeř vyhrál zaslouženě,“ zavzpomínal Mikušek. Všechny síly tak museli rožnovští házenkáři odvést do posledního zápasu se Suchdolem. O tom, kdo zvedne pohár vítěze ligy, a postoupí tak do II.ligy, rozhodoval právě tento zápas. Drama, nasazení, obětavost a nádherný sportovní okamžik, tak by se dal charakterizovat zápas o mistra ligy. „V Suchdole to bylo buď a nebo. Museli jsme bodovat, stačila nám remíza. Když zazněl závěrečný hvizd a svítilo skóre 24:24, vybouchli jsme radostí a nadšením, že se nám to konečně povedlo. Náš záměr byl postup a ten se podařil, k tomu se snad nemusí ani nic dodávat,“ uvedl Mikušek. Tým, který byl kvůli nedostatku financí donucen opustit v sezóně 2002/03 I.ligu, tak od září nastoupí do II.ligy, což jistě nabídne poutavou a napínavou házenou, kterou si Rožnov zcela jistě zaslouží. (db)

Fotograf Josef Bosák a jeho téma –Náhorní Karabach oblasti objevily spory mezi Armenií a Azerbajdžánem, které vyvrcholily Náhornokarabašskou válkou v letech 1988 až 1994.

Josef Bosák: Autoportrét. Foto: J. Bosák

Kolikrát už jste navštívil Náhorní Karabach? Naposledy letos v květnu, od roku 2008 to bude po třetí. O Karabachu jsem se více dozvěděl na své první cestě v roce 2007 po bývalém Sovětském svazu, Armenii od svého kamaráda a fotografického kolegy Garika Avanesiana. Název Karabach pochází z turečtiny a perštiny a znamená to černá zahrada. Je to de facto nezávislá republika s vlastní vládou a ústavou, ležící na jihu Kavkazu, ovšem de jure mezinárodně nikým neuznaná. Na rozloze 4400 km čtverečních (velikostí odpovídá Pardubickému kraji) žije asi 180 000 lidí s toho 90% Armenů. Tato oblast se stala sporem mezi Arménii a Azerbajdžánem na ruském impériu roku 1918. V roce 1921, potom co Sovětský svaz získal kontrolu nad touto oblastí, byla vyhlášená Náhorno-Karabašská autonomní oblast uvnitř Azerbajdžánské SSR. V posledních letech vlády Sovětského svazu, se znovu v této 6

Proč právě Náhorní Karabach? Když jsem se do této země chystal poprvé, nedokázal jsem si představit, jak to tam vůbec vypadá. Při průjezdu Lačínským průsmykem zjišťuji, že je to nádherná země plná zelených kopců, travnatých strání a listnatých lesů. Hned v první vesnici pociťuji srdečnost a pohostinnost místních lidí. U čaje mi vyprávějí o historii této země, o svých rodinách, životních radostech i strastech a hrůz nesmyslné války, která je postihla. Nejvíc mě zaujala nemocnice v hlavním městě ve Stěpanakertu, která byla postavena v roce 1939 a od té doby bez větších změn funguje dodnes. Skutečně jsem koukal s otevřenou pusou, v jakých podmínkách se tady provádějí složité a náročné operace. Jsou tu nastavené jiné podmínky než u nás. Lékařské personál pouze léčí a o zbytek se musí postarat příbuzní: stravu, lůžkoviny, hygienu.

Poznatky z cest do Náhorního Karabachu si nenecháváte jen pro sebe. Fotografie s těchto cest jsem prezentoval na několika mezinárodních salónech, které byly několikrát ohodnoceny zlatou medailí FIAP. Vznikly také dvě knihy. Ta první se jmenuje Starobylá země Arcach, kterou pokřtil Arménský kněz a taky se dostala do rukou ministryně kultury NK Narine Agabalian, se kterou jsem se osobně setkal. Ta druhá má název Fotografové musí být šílení a je to vlastně deník Veroniky Souralové o putování po této zemi v roce 2009. Nejbližší výstava z posledních cest po NK bude na přelomu tohoto a příštího roku v Písecké bráně v Praze. V Rožnově bych velice rád vystavoval, ale ještě to nechávám na

pozdější období a vystavit skutečně skvělé záběry z těchto cest. Kam příště? Letos na podzim jsem měl namířeno na dva měsíce do Nepálu. Z této cesty ovšem sešlo, jelikož kolega, se kterým cestuji, má v té době neodkladnou pracovní záležitost. Plánujeme menší výlet do Toskánska na podzimní krajinu. V příštím roce se vydáme nejspíš znovu do Arménie a Náhorního Karabachu, protože tato země má nevyčerpatelné téma a zážitky a navíc se chce k nám připojit fotografická veličina, kterou je Jaroslav Kučera.“ Za rozhovor poděkoval a další podnětné fotografické cesty popřál (sb)

Jak se mění v čase Náhorního Karabachu? Jsem hrozně překvapen, jakým způsobem se tady rychle buduje. Začala se stavit nová nemocnice, která je sponzorována odněkud z Moskvy. Opravují a modernizují se školy. Ve městě Suši, kde začaly nejkrvavější nepokoje a město bylo vypáleno, se rekonstruují obytné domy. SRPEN 2011


Nejkrásnější pohled na svět je z koňského sedla Jezdecký areál na Bučiskách slouží milovníkům koní, ale také zájemcům o jezdecký sport, konkrétně seriál westernových závodů Wooden Trophy. O letoším létě už proběhl jeho 10. ročník. Kromě domácích jezdců se jich účastnili také Poláci a Slováci. Soutěž organizuje Tom Zajac, který má na Hradisku sedlářskou dílnu. „První sedlo jsem vyrobil v roce 1985,“ řekl Zajac. „Mám zákazníky od Norska až po Itálii, dvě sedla jsou v Kanadě, jedno v Austrálii. Moje výrobky se dostaly prakticky do celé Evropy.“ Jaký je rozdíl Hradiska oproti někdejšímu jezdeckému areálu na Bučiskách, který byl svého času plně funkční? „Na Hradisku je to určitě lepší. Mám tady větší prostory, bydlím tady, mám zde i koně, takže je všechno v jednom místě a pohromadě,“ říká Zajac. „Samozřejmě je mi líto, že Bučiska skončila, je to škoda, byl to krásný areál, bohužel špatným rozhodnutím to dopadlo tak, jak to dopadlo. To už je teď těžko co řešit. Areál Hradisko vznikl až po zániku Bučisk. Oproti Bučiskám má Hradisko obrovskou výhodu v tom, že je na kopci. Je tady víc prostoru. Koně mají pastviny, takže i pro ty koníky je to mnohem lepší. Je tady daleko větší hala, kolbiště, prostě všechno. Chodí sem děti od 12 do 18 let. Někteří mají své

Fotbal má nový výbor Fotbalová krize je zažehnána. Fotbalový oddíl 1. Valašského FC svolal v minulých dnech valnou hromadu, na které odstoupil starý výbor vedený předsedou Petrem Holým. Již delší dobu přitom panovaly obavy, že se v Rožnově nenajde dostatečný počet lidí do role funkcionářů. Předsedou nového šestičlenného výboru byl zvolen Jaroslav Kubíček. Rožnov do soutěží přihlásil všechna svá mužstva. (r) Tom Zajac a poháry, připravené pro vítěze Wooden Trophy. Foto: R. Sobotka

koně, takže trénují. A samozřejmě pomáhají.“ Většinou jde o čistokrevné koně amerických plemen. Kůň musí být absolutně poslušný. Na sotva postřehnutelný pokyn klusat, zastavit na místě, kroužit, couvat. Jezdec musí ve správnou chvíli přitáhnout otěže, pobídnout ostruhami. Odměnou za poslušnost je pohlazení, polaskání. „Mám své tři koně, další mám v tréninku. Pořádám westernové závody. Samozřejmě také závodím. V polovině července se uskutečnilo finále celého seriálu westernových závodů Wooden Trophy. Byla spousta atrakcí, také ukázka práce s lasem.“ A jak dlouho trvá koně všechno

naučit? „U základního ježdění asi tři měsíce. Pokud má koníček startovat na regionálních soutěžích, tak půl roku až dva roky. Na republikových závodech to jsou dva až tři roky poctivé práce, pro evropskou soutěž čtyři roky než se dopracuje. V roce 2010 jsme měli docela velké úspěchy. Z Mistrovství Evropy jsme přivezli 5 zlatých, 2 stříbrné a 1 bronzovou medaili - myslím, že je to velice slušné.“ Standard oblečení jezdce jsou vysoké kožené boty, přiléhavé kalhoty, na hlavě kovbojský klobouk. Během závodů zní country and western music. Jaké je vyznání Toma Zajace? „Koně – to je celý můj život.“ (sb)

Město ví, kde se stala při sestavování závěrečného účtu chyba Za nedostatky v závěrečném účtu města za loňský rok, na které na posledním zasedání poukázali opoziční zastupitelé, stojí administrativní chyba finančního odboru Městského úřadu. Vyplývá to ze šetření, které v uplynulých dnech prováděla radnice. Dobrou zprávou je, že městu nevznikla žádná škoda. Opozici se na červnovém zastupitelstvu nelíbilo překročení rozpočtové částky pro financování druhého úseku chodníku v Tylovicích v hodnotě zhruba šesti set tisíc korun. „Při tvorbě rozpočtu byla záměrně stanovena pro tuto akci částka 6 mil. Kč, přestože projektem předpokládaná cena této stavby měla být 10,9 mil. Kč. Protože soutěžitelé

sledují položkový rozpočet, který je umístěn na elektronických stránkách města, dochází k tomu, že nabídková cena se pohybuje okolo této částky. Veřejnou soutěží byla dosažena cena 6,599.819,- korun, konečná cena pak byla 6 593 558,- korun,“ informoval místostarosta města Alois Vychodil. Zastupitelé schválili loni v rámci rozpočtových opatření částku pro výstavbu zmiňovaného úseku chodníku ve výši 6 mil. korun, což byla předpokládaná vysoutěžená částka. Zbývajících šest set tisíc mělo být podle smlouvy s dodavatelem uhrazeno v následujícím rozpočtovém roce. „Proto finanční odbor navrhl do rozpočtových opatření na prosincovém zastupitelstvu, snížit tuto

položku na původních 6 mil., což bylo chybou, protože podmínky smlouvy byly splněny již v prosinci a odkladem platby hrozilo prodlení. Finanční odbor provedl úhradu zádržného ještě v prosinci 2010, v rámci čerpání sjednaného úvěru,“ vysvětlil vzniklý rozpor místostarosta. „Překročení rozpočtu neznamená žádné neplánované a neschválené vícenáklady realizace stavby, jedná se o časový posun, který však neměl nastat. Z pochybení budou vyvozeny důsledky,“ uzavřel Vychodil. (lum)

Strážníci míří na Hutisko Rožnovská městská policie bude zasahovat také na Hutisku-Solanci. Strážníci tak opět rozšiřují rajón své působnosti do další z obcí mikroregionu. Vedení obce si od práce rožnovské policie slibuje zejména zlepšení veřejného pořádku a dodržování dopravních předpisů. (r)

Ekologové proti průmyslové zóně v Zubří Ekologové nesouhlasí s výstavbou průmyslové zóny v údolí řeky Bečvy mezi Rožnovem pod Radhoštěm a ubřím. Podle Informačního systému EIA se tam počítá s výstavbou skladových objektů, čerpací stanice plynu a pohonných hmot, drobnými službami a strojní výrobou. Podle Hnutí Duha a ČSOP Orchidea Valašsko jde ovšem o záplavovou oblast a místo, které funguje jako přirozený migrační koridor velkých savců. (ČTK)

Blíží se uzávěrka fotosoutěže Letos se fotosoutěž Valašská krajina pořádá již podesáté. Fotografie s tématikou krajiny, rostlin a živočichů, makrofotografie, zátiší, lidí a architektury přijímají pořadatelé až do konce srpna. Slavnostní vernisáž a vyhlášení nejlepších fotografií proběhne v muzeu ve Velkých Karlovicích. (r)

Koupaliště bude mít nový bazén Příjemným zpestřením pro všechny, kdo v letních dnech navštěvují venkovní koupaliště, bude nový bazén. Toho se v letošní sezoně ještě nedočkají, město na projektu v současné době pracuje. Bazén nebude plavecký, nabídne spíše zábavu a odpočinek. „Projekt jsme přihlásili do operačního programu rozvoje cestovního ruchu. Předpokládáme, že výzva bude hodnocena nejdříve SRPEN 2011

v listopadu letošního roku,“ uvedla starostka města Markéta Blinková (ODS). Pokud město se svým projektem uspěje, s rekonstrukcí se začne v příštím roce. Rozpočtové náklady na celý projekt jsou vyčísleny na dvacet pět milionů korun. „Z této částky bychom měli zhruba patnáct milionů pokrytých z dotace. Zbývající částku bychom museli hledat v rozpočtu města,“ doplnila Blinková. (lum) 7


Radko Linhart z Dolní Bečvy se dožívá 90 let Medaile při různých příležitostech obdržel, ale rytíře z něho neudělali Krmelínský rodák Radko Linhart, pekař, sportovec, odbojář, člen Klubu olympioniků, cestovatel, divácký účastník celé řady olympijských her, tělem i duší Sokol a vlastenec se narodil 16. 8. 1921. Výchovu k vlastenectví získal od otce, který byl starostou sokolské župy moravskoslezské. Pekařinu, kromě mnoha míst doma, dělal také po světě ve Finsku, na Ukrajině, v Rakousku, Polsku, Kanadě, v USA. „Byla to pro mne zkušenost velmi cenná a bohatá,“ říká. Procestoval svět téměř křížem krážem, ale když mu položili pracovnici České televize otázku, kde na světě se mu líbilo nejvíc, bez zaváhání odpověděl: „Kaplička na Radhošti, naše Pustevny, to je nejkrásnější kout na zeměkouli.“ Od roku 1943 je členem Pohorské jednoty Radhošť. V závěru druhé světové války se zapojil do protifašistického odboje při obraně Pusteven. V roce 1951 a 1952 úspěšně závodil na lyžích z Černé hory na Dolní Bečvu v obřím slalomu, odstartovaném výstřelem z lovecké pušky. Je lyžařský rozhodčí a sportovní funkcionář. Ale především tradiční reprezentant Valašska na OH (Lahti, Řím, Grenoble, Moskva, Mexiko, Albertville…), i když jen v roli sportovního fandy a diváka, přičemž si na cestu a pobyt vydělával svým pekařským uměním. Po roce 1990 byl také starostou obnovené Tělovýchovné jednoty Sokol v Rožnově pod Radhoštěm. Aktivní sportovec a velký sportovní fanda

Radko Linhart je čestným členem Klubu olympioniků, lyžař, gymnasta a sportovní činovník. Nepočítaje aktivní účast na domácím sportovním dění si od roku 1958 nenechal ujít na šestadvacet Mistrovství světa, letní

Jiří Raška (vlevo) a Radko Linhart. Foto: R. Sobotka

i zimní olympijské hry. V lednu 2002 obdržel Radko Linhart od Mezinárodního olympijského výboru Diplom za dlouholetou nezištnou spolupráci pro rozvoj olympijského hnutí i přátelství a bratrství mezi národy, který podepsal Juan Antonio Samaranch. 27. srpna 2002 mu byla udělena pamětní medaile k 58. výročí SNP. Slavnostní shromáždění k tomuto výročí uspořádalo Ministerstvo obrany ČR, generální štáb AČR, ČSBS, Sdružení domácího odboje a partyzánů a Historická skupina účastníků SNP. Vše se konalo

Rožnovský prostor až překvapivě úspěšný Historicky první číslo Rožnovského prostoru, které vyšlo v červenci, sklidilo až nečekaný čtenářský úspěch. „Zcela spontánní vyjádření podpory a pochvaly za grafické i obsahové zpracování chodily mailem, v SMSkách nebo přes Facebook. Hodně kamarádů také referovalo o pozitivních ohlasech u svých známých,“ uvedl vydavatel listu Lukáš Martinek. Každý z členů redakčního týmu se dočkal pochvaly. Za všechny vybíráme alespoň dvě. „Nezávislé noviny Rožnovský prostor mě mile překvapily. Přeji všem redaktorům hodně štěstí a dlouhý časový prostor pro vydávání uvedených novin doplněných mnoha zajímavými informacemi a obohacených zejména formou slušnosti. Ta se dnes cení. Děkuji Vám,“ napsala v mailu Helena Polášková. „V okamžiku, kdy se mi dostal měsíčník před zraky zvědavých očí plných očekávání, jsem byl opravdu 8

v sále Ministerstva obrany Na Valech v areálu Pražského hradu. Medaile byla Radku Linhartovi udělena za zásluhy v národně osvobozeneckém boji za svobodu, demokracii, humanismus, boj proti fašismu

mile překvapen jak grafickým zpracováním, tak nádechem celého měsíčníku a jeho obsahovou stránkou, jež je opravdu pestrá. Něco přesně takového, tedy noviny s nápadem, skvělou grafikou, pestrou obsahovou stránkou a nezaujatým pohledem na dění Rožnovska, tu chybělo!“ napsal David Baroš a dodal: „Chci Vám jako občan srdce Beskyd – Rožnova pod Radhoštěm, poděkovat, že se konečně objevil člověk, který přešel od nápadu k činu a uskutečnil vydání měsíčníku, jakým je právě Rožnovský prostor.“ „Nevím, jestli je to úplně správně, ale žádnou negativní reakci jsme nezaznamenali. Přesto si myslím, že je co zlepšovat. První číslo například nebylo distribuováno tak, jak mělo. Za to se všem čtenářům omlouvám a věřím, že se tato chyba již nebude opakovat. Na webu máme archiv, kde si všichni můžou první vydání přečíst,“ informoval Martinek. (red)

a rozvíjení pokrokových tradic odkazu SNP. „Setkání se zúčastnilo na 200 příslušníků slovenské i české odbojářské rodiny,“ řekl tehdy po návratu Radko Linhart. „Ani ve snu mně nenapadlo, že bych se mohl ocitnout mezi šesti oceněnými příslušníky SBČS. Nesmírně si toho vážím.“

V polovině srpna 2008 Radko Linhart, čestný člen Klubu olympioniků, pokřtil knížku „Moje cesty za olympijským ohněm“, kterou podle jeho vyprávění napsal Jaroslav Blinka a vydal Obecní úřad Dolní Bečva. Křtu se jako kmotr s lahví pravého šampaňského účastnil také životní kamarád a olympijský vítěz Jiří Raška. „Mám na Dolní Bečvě nezapomenutelné přátele. Hlavně pak nenapodobitelného cestovatele po zimních (ale i letních) olympijských hrách a mistrovství světa – Radko Linharta, mistra pekařského, velikého sportovního příznivce, ale i sportovce. Hlavně však člověka s velikým srdcem na dlani, vlastence a především VALACHA. Pro mne to byla a pořád je veliká pocta, že byl prvním gratulantem, když jsem v Grenoblu 1968 získal zlatou medaili.“ Životní záběr Radko Linharta by stačil na několik životů. Šel příkladem. Poradil i pomohl. Nikdy se nezpronevěřil sokolské myšlence. Ctil olympijskou myšlenku fair play. Prožil chvíle tragické i radostné, tak jak je přinesl život. I v devadesáti letech stále zůstává sám sebou. Jeho život je vrchovatě naplněný bohatstvím, které penězi nelze získat. Prožil a prožívá bohatý a smysluplný život. (sb)

Nadační fond Albert podpořil Domov Kamarád Projekt není zaměřen jen na klienty, ale také na jejich okolí Hipoterapie, canisterapie a široká škála odborného poradenství tvoří výčet aktivit, na které Domov Kamarád získal z nadačního fondu Albert částku devadesát tisíc. Projektu se přitom neúčastní jen samotní klienti, semináře jsou určeny také jejich rodičům a příbuzným. Do Nového Jičína jezdí klienti na hipoterapii. „Nejde jen o samotnou jízdu na koni. Koně můžeme taky hřebelcovat, pomáháme s úklidem stáje, což všechno se životem na ranči souvisí. Díky samotné jízdě se klientům uvolňují svaly a zlepšuje motorika,“ uvedl projektový manažer Domova Kamarád Petr Jelínek. Obdobný způsob léčby představuje canisterapie, která probíhá přímo v prostorách Domova Kamarád. „Dochází k nám dva speciálně cvičení zlatí retrívři. Klienti, kteří byli dříve v kolektivu uzavřenější a báli se zvířat, jsou najednou otevřenější, atmosféra se uvolňuje,“ popsal přínos canisterapie Jelínek a doplnil: „Klienti mohou psa hladit, poslouchají tep jeho srdce, češou jej, pokládají se na něj a vnímají, jak dýchá… To vše rozvijí jemnou motoriku.“

Další činností, kterou projekt financuje, je arteterapie. „Klienti tvoří nejrůznější věci od malování přes keramiku, ale speciální metodou za pomoci školené arteterapeutky. Je to práce, ale je to hra, zábava, klienti získávají nové sociální vazby,“ sdělil projektový manažer. Projekt nabízí pomoc také rodičům klientů. „Pracovníci v sociálních službách jsou školeni na rozdíl od rodičů, kteří jsou přitom v nejrůznějších specifických situacích pravidelně a mnohem déle,“ informoval Jelínek. Rodiče tak mají možnost navštěvovat kurzy nutričního poradenství pro osoby se zdravotním postižením. Do budoucna se v rámci projektu, který končí v listopadu, plánuje ještě psychologická poradna a odborné sociální poradenství, které by mělo rodičům usnadnit komunikaci se sociálními odbory úřadů. „Projekt je svým záběrem velmi pestrý. Prozatímní reakce klientů i rodičů jsou velmi pozitivní. Všechny aktivity se osvědčily. Budeme usilovat o to, abychom v nich i po skončení projektu mohli pokračovat,“ uzavřel Jelínek. (lum) SRPEN 2011


Valašské divadelní léto pokračuje Třešničkou na dortu bude koncert Čechomoru Kulturou nabité je léto v Rožnově pod Radhoštěm. V rámci Valašského divadelního léta mohou lidé v průběhu srpna a začátkem září navštívit několik zajímavých programů. Tradičně se odehraje divadelní představení Dívčí válka, pro děti vystoupí Michal Nesvadba, zahrají Tři Sestry a zřejmě vrcholem bude koncert kapely Čechomor. Středa 10. srpna bude v amfiteá-tru Valašského muzea patřit Čechově Prozatímně osvobozenému divadlu a jejich Dívčí válce. „Dívčí válku jsem psal tak říkajíc českému národu na míru. Jde především o jemu blízký styl humoru a oblasti, kterých se dotýká (erotika, politika). Navíc jde o odpočinkový žánr, v jehož rámci přinášíme hodokvas těch nejkrásnějších žen, kterými naše zubožená vlast disponuje. Já vždy s trochou nadsázky říkám, tak bůh

vynahrazuje svým milým Čechům neúspěchy v tržní ekonomice,“ říká ke hře sám její autor F. R. Čech, který se rovněž představí v roli vladyky Ctirada. V dalších rolích uvidíme například Petra Martináka, Jaroslava Sypala nebo Uršulu Klukovou. Na své si přijdou i dětští diváci. V pondělí 15. srpna je pobaví v současnosti možná vůbec nejoblíbenější dětský umělec Michal Nesvadba se svým pořadem Michalův salát. Program bude připraven rovněž v amfiteátru, v případě nepřízně počasí jej pořadatelé přesunou do Janíkovy stodoly. Dramaturgie festivalu se každoročně v řadě programů opakuje. Příkladem mohou být Tři Sestry, které ale pokaždé dokážou přilákat stovky lidí. Letos k tomu budou mít příležitost ve čtvrtek 18. srpna, kdy společně se svými hosty E!E,

Doctor P.P. a De Bill Heads zahrají na koupališti. „Návštěvníci se mohou těšit na již tradiční stylizovaný hostinec přímo na podiu, kde se hudebníci i přední divácké řady během produkce občerstvují svým oblíbeným pivem a peprmintkou. Ani velkoplošná videoprojekce detailně přibližující dění v hostinci Na staré Kovárně samozřejmě nemůže chybět,“ přiblížil David Mlčoch z pořadatelské agentury Pragokoncert. Valašské divadelní léto uzavře koncert kapely Čechomor, který proběhne v pátek 2. září v amfiteátru muzea. „Již nyní se můžete těšit na to, až se Valašským muzeem v přírodě rozezní Šimbolice, Mezi horami, Velické zvony, Proměny, Gorale a mnohé další lidové pecky. Navíc skupina představí zbrusu novou desku Místečko a hosta Gerryho Leonarda z Irska,“ sdělil Mlčoch. (lum)

Kamarád TV Beskyd na našich obrazovkách Regionální TV Beskyd má v současnosti sídlo na Vsetíně. „Máme na starosti zpravodajství ze Vsetína, Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm a z Frenštátu pod Radhoštěm,“ uvedla šéfredaktorka Jitka Urubová, kterou při regionálním vysílání také pravidelně vidíme na obrazovce. „Zprávy vychází každý den. V regionálním pořadu se střídají ze všech měst. Kromě toho má každé město ještě týdeník, ten mívá premiéru různě, většinou je to pátek, ale například ve Frenštátě je to ve středu.“ Co je pro vysílání TV Beskyd

nejzajímavějšího v Rožnově? „V letním období to jsou jednoznačně aktivity Valašského muzea v přírodě, například Rožnovské slavnosti, nebo uložení ostatků pana doktora Štiky a podobně.“ Vizualizaci příspěvků pro TV Beskyd zajišťuje během prázdnin kameraman Pavel Ručka. Jaká to je práce? „Úžasná. Pořád se dělá něco nového. Člověk se může doslova vyžít, pokud ho ta práce baví. Může vymýšlet. Prostě je to super. Je na té práci také úžasné, že se člověk potká se spoustou známých lidí,

významných osobností. Kolikrát zjistí, že ti největší Mistři a lidé, kteří něco umějí, jsou strašně skromní. Velice rád vzpomínám na českého houslistu Jaroslava Svěceného. Sotva vystoupil z auta, jen se narychlo převlékl, dal nám rozhovor, všechno nás nechal natočit, vyšel nám maximálně vstříc. Byl naprosto úžasný. Na druhé straně jsem se potkal s některými lidmi, kteří… tam to byl prostě problém.“ TV Beskyd nám svými reportážemi přibližuje události a zajímavosti, které by jinak unikly naší pozornosti. (sb)

Opozice se v září pokusí... pokračování článku ze strany 1 Jedním z možných způsobů, jak přimět hlasovat některou z koaličních stran pro změnu ve vedení, je záruka funkcí. Jak přesně by mělo nové vedení vypadat, je stále předmětem jednání. Na post starosty se uvažuje o Martinu Houškovi (ČSSD), v úvahu podle Hradila připadá i nominace současného místostarosty Václava Mikuška (KDU-ČSL). Ten se ale o autorech tohoto nápadu vyjádřil jako o „snílcích prchavých nápadů“. „Se mnou o ničem podobném nikdo nikdy nejednal a ani jsem o ničem podobném sám neuvažoval,“ odmítl rezolutně Mikušek. Věci veřejné předložili svým partnerům návrh, podle kterého by se měl rozšířit počet místostarostů ze dvou na tři až čtyři. Ti by pracovali jen na zkrácený úvazek tak, aby mzdové náklady nepřevýšily stávající úroveň. „Zvýšený počet místostarostů by měl řešit profesionální úroveň garantů za jednotlivé okruhy života města, jako jsou například životní prostředí, sociální potřeby, vzdělávací potřeby a další,“ informoval Hradil. „Neumím si představit, že by naši koaliční partneři propadli takovéto, pro mě velmi úsměvné aktivitě. Určitě jsme se mohli dopustit, a určitě i dopustili chyb, ale nikdy to nebylo v rozporu s tím, co chceme, tj. prosazovat zájmy města,“ uzavřela Blinková. (lum)

Rožnov pod Radhoštěm zažil florbalové šílenství

Turnaj každoročně láká do Rožnova řadu kvalitních hráčů. Foto: 1. FbK Rožnov.

Rožnovský f lorbalový tým 1. FbK Rožnov p/R. pořádal od pátku 22. 7. do neděle 24. 7. již druhý ročník Hornets cupu. To přilákalo na Valašsko 24 mužských týmů a 8 ženských týmů z celé republiky. Hrálo se na dvou halách – na SŠIEŘ („vakuovka“) a v Synot Tip Hall, kde byl před turnajem položen oficiální povrch na florbal a byla také postavena tribuna pro diváky. O kvalitní zápasy nebyla nouze, neboť se na turnaji představily družstva jako Panthers Otrokovice (nováček extraligy), Citrus team (výběr hráčů extraligového Chodova a Havířova), FBC Čeladná Rams (hráči s extraligovými zkušenostmi), Flash team (tým okolo Tomáše SRPEN 2011

Fleismana), FTS Náchod (nováček první ligy) a další. Pořadatelský tým měl v bojích o co nejlepší umístění hned čtyři družstva: 1. FbK Rožnov p/R. ženy, 1. FbK Rožnov p/R. „A“, 1. FbK Rožnov p/R. „B“ a Jackpot. Rožnovské ženy skončily ve skupině třetí, což jim do čtvrtfinále přisoudilo tým j-E-L-I-T-A. To byl ženský tým z nedalekého Vsetína. Vsetín prokázal více zkušeností a porazil domácí výběr 5-1. Vsetínské ženy nakonec prohrály na turnaji jen jediný zápas a to ve skupině s Citrus týmem z Havířova. Ve finále mu prohru po dramatu oplatily vítězstvím 2-1, a mohly zvednout nad hlavu pohár pro vítěze Hornets cupu žen.

V mužské části turnaje skončil nejprve 1. FbK Rožnov p/R. „B“, když v předkole nestačil na tým ze Znojma Legendy. O něco lépe se umístil Jackpot, když mu stopku na turnaji vystavili hráči z Citrus týmu. Nejdále se povedlo dojít 1. FbK Rožnov p/R. „A“, který nejdříve v osmifinále porazil druholigové hráče z Třebíče 10:3 a poté si poradil ve čtvrtfinále s prvoligovými hráči Paskova 5:2. V semifinále se Rožnovu postavil do cesty tým Čeladné Rams s pěti extraligovými hráči. Rožnovští hráči nesehráli špatné utkání, ale na Čeladnou nestačili a podlehli jí 1:4. V zápase o třetí místo jim průběh turnaje přisoudil nováčka extraligy,

Panthers Otrokovice. Otrokovice braly rožnovský turnaj jako přípravu na sezonu, a tak přijely na Valašsko se třemi lajnami. Své kvality potvrdily i v zápase, přehrály domácí sršně 6:2 a odvezly si z Rožnova pohár za třetí místo. Ve finále se střetly týmy FBC Čeladná Rams a obhájce titulu Citrus team. Týmy, které měly na svých soupiskách extraligové jména jako Zdeněk Žák, Lukáš Hrubý, Matěj Jendrišák, Jiří Krečmer, Jan Binder nebo Tomáš Bajgar. Divácky atraktivní zápas skončil výsledkem 3:1 pro Citrus tým. Tento celek si také odvezl obě individuální ocenění pro nejlepšího brankáře (Jan Binder) a vítěze kanadského bodování (Matěj Jendrišák). Příští rok se bude konat třetí ročník Hornets cupu, který nabírá na popularitě. Již dnes realizační tým okolo Pavla Panaše uvažuje o ozšíření turnaje na 48 týmů. S tím je spojeno třetí hřiště. Pokud by počasí dovolilo, tak toto třetí hřiště by bylo pod otevřeným nebem. To jsou však zatím jen dohady a další florbalové šílenství v Rožnově se opět rozjede v jednom z červencových víkendů roce 2012. (pp) 9


Letní dobrodružství se dá zažít i s knihou, říká ředitel knihovny Pavel Zajíc

Nejkrásnější turistická cesta na Velký Javorník

Velký Javorník: Chata PJR. Foto: R. Sobotka

Nejkrásnější a také nejpohodlnější trasa pěší túry na Velký Javorník, na který je ze všech směrů vždy trochu daleko, vede ze sedla Pindula, kam turistu dopraví linkový autobus. Odtud po modrém turistickém značení přibližně kilometr mírným stoupáním až na zpevněnou svážnou cestu. Dál velkým obloukem obcházíme po vrstevnici vrchol Kyčery. Jsou odtud překrásné výhledy na město Frenštát, masiv Ondřejníku, Tichavskou hůrku a další pahorky, jako na plastickou mapou. Po kilometru idylka končí a čeká nás přibližně 200 m strmý výstup k rozcestníku Zadní Javorník (810 m). Odtud pěknou procházkou lesem necháme po pravé straně Malý Javorník. Po kilometru dosáhneme dalšího rozcestníku a odtud po červené turistické značce přibližně kilometr pozvolného stoupání až na vrchol Velkého Javorníku (917,8 m) k turistické chatě Pohorské jednoty Radhošť. Pohorská jednota Radhošť je první český turistický spolek. Založen byl roku 1884 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Stal se průkopníkem organizované turistiky. Členové PJR značili první turistické trasy, budovali první horské chaty a útulky. V roce 1897 nechal arcibiskup Dr. Theodor Kohn postavit na vrcholu dřevěnou útulnu. Ta (už v majetku Klubu českých turistů) roku 1915 vyhořela. Pohorská jednota Radhošť pak téměř dvacet let usilovala o stavbu turistické chaty. Dne 16. 9. 1934 byl položen základní kámen, chata pak slavnostně otevřena 4. 8. 1935. Původně se jí říkalo Benjamínek a hned od počátku se stala oblíbeným dostaveníčkem turistů. Z vrcholu Velkého Javorníku jsou výhledy na Radhošť, ale zejména na Štramberskou vrchovinu a Podbeskydskou pahorkatinu s četnými osadami a městečky v údolích.

Koliba na Dolních Pasekách. Foto: R. Sobotka

Zpáteční cestu zvolíme po červené turistické značce zpět do sedla pod Velkým Javorníkem. Odtud stále po červené pohodlnou cestou k odpočívadlu poblíž Pramene Jičínky. Dál směrem k jihu sice neznačenou, ale bezpečnou a pohodlnou svážnou cestou kolem Veřmiřovského potoka. Cesta nás přibližně po 3 km klesání dovede kolem lesácké chaty až ke Kolibě na Dolních Pasekách, která od letošního jara nabízí příjemné posezení i občerstvení. Místo je velmi příhodné. Jen několik desítek metrů dál je točna konečné stanice linkových autobusů. Pokud si túru správně načasujeme, můžeme zbylé 4 km do centra Rožnova pohodlně doputovat tímto dopravním prostředkem. (sb) 10

Do totalitní společnosti v podání George Orwella nebo bájné vesničky vzdorující Římanům za Asterixem. I na tato místa se o prázdninách vydávají lidé z Rožnova na dovolenou. Vyplývá to alespoň ze statistik zdejší knihovny. Že tady rozhodně v létě volno nemají, to potvrzuje její ředitel Pavel Zajíc. Když se řekne léto, většina lidí si vybaví moře, hory, zajímavá místa. Má u obyvatel Rožnova místo v tomto výčtu i kniha? Knihovna je také o volnočasovém vzdělávání a relaxaci. Z toho již také vyplývá, že v době prázdnin, kdy se někteří lidé koupou v moři a dívají na památky, k tomu přidají četbu. Myslím, že prázdniny jsou také o dobrodružství a poznávání nového a jsou lidé, které vzrušuje poznávat nové příběhy, nebo se také něco nového dozvědět. K tomu všemu může být prostředníkem kniha. Ano, myslím si, že je dobré, aby lidé na dovolené četli. Protože mnoho lidí v produktivním věku si neustále stěžuje, že nemají čas číst. A kdy už jindy mají příležitost sami sobě si dokázat, že to nejsou jen pouhé výmluvy, že skutečně číst chtějí. Statisticky stoupá počet lidí, kteří nečtou vůbec, což je alarmující. O jaké knihy mají lidé, kteří číst chtějí, o prázdninách zájem především? Stoupá třeba počet půjčených dobrodružných knih? Vymezit spektrum knih, které se o prázdninách čtou více, prakticky nelze. Samozřejmě by bylo jednoduché říci, že se více čtou “lehčí” žánry, ale myslím si, že nelze takhle paušalizovat. Možná se více čtou romantické romány, thrillery a detektivky, ale například někteří studenti se snaží přes prázdniny si půjčit a přečíst doporučenou četbu do školy. Také ale díky jednomu vydavatelství, které rozjelo projekt Čtěte ušima, se začaly půjčovat zvukové knihy. Navíc se k životu probudilo také vydavatelství Radioservis, které postupně zpřístupňuje dramatizace a četby na pokračování z archivu Českého rozhlasu. Tyto klenoty z archivu se tedy mohou dostat k ušním čtenářům i mimo rozhlasové vysílání v reálném čase. Jenomže to už nejsme u četby… Obecně lze říci, že technika digitalizace hudby a mluveného slova, prospěla dílům samotným v jejich snadnějším a masovějším šíření. Na druhou stranu se zde velmi rozevírá propast mezi autorskými právy a snadným šířením obsahu. V českém prostředí se také začínají prosazovat digitální knihy na čtečkách knih. Problém těchto knih je zatím

nedostatek titulů v češtině, avšak lze předpokládat velký a rychlý boom těchto zařízení a formy čtení. Pro některé lidi to sice může znamenat “sodomu-gomoru”, pro někoho to může být výzva a pro někoho ta nejpotřebnější věc. Když se o prázdninách budu chít zatoulat do knižních dobrodružství, najdu dveře knihovny otevřené? Otevírací doba je stále stejná jako ve školní rok, kromě soboty, kdy máme zavřeno. Pouze máme zavřeno od 25. července do 8. srpna. V tuto dobu děláme výměnu centrálního file serveru, protože přecházíme na jiný siťový software. Navíc nás čeká povinná revize knižního fondu. Jaké aktivity má knihovna naplánované na podzim? Teď probíhá fotografická soutěž Přichyceni při čtení, jejímž tématem jsou snímky zachycující čtení v jakékoliv podobě. Skončí v polovině září, vyhodnocení bude při týdnu knihoven na začátku října. Vybrané fotky vstavíme v knihovně a na webových stránkách. Na podzim, tedy září, chystáme tradiční již 16. putování broučků Valašským královstvím, besedu se spisovatelkou pro děti a mládež Ivonou Březinovou, ve spolupráci s Iskérkou bude v podkroví knihovny výstava fotografií Jindřicha Štreita. Samozřejmě budeme také vyhlašovat literární soutěž pro děti O poklad strýca Juráša. A nějaké přání do nového „školního“ roku? Doufáme, že nám lidé zachovají přízeň, a ti, kteří v knihovně nikdy nebyli, se třebas osmělí a jako jezinky v pohádce O Smolíčkovi aspoň ty dva prstíčky v knihovně na chvíli ohřejí. (ny) nejpůjčovanější knihy za posledních 30 dní: 1. Máma pro Veroniku, Táňa Keleová-Vasilková 2. Lásky a nelásky, Sandra Lanczová 3. Já a on, Táňa Keleová-Vasilková 4. Další báječný rok, Michal Viewegh 5. Panenky z ráje, Barbara Woodová 6. Křest svatého Vladimíra, Karel Havlíček Borovský 7. Prima sezóna: text o nejdůležitějších věcech života 8. Farma zvířat: pohádkový příběh, George Orwell 9. Malé ženy, Louisa May Alcott 10. Pýcha a předsudek, Jane Austen 11. Konečně spolu, Caroline Upcherová 12. Leopold von Dessau, Karel May 13. Asterix a slavný štít, René Goscinny 14. Hrdinové ohně, Nicholas Evans

SRPEN 2011


S Valašským folkrockováním napříč hudebními žánry Jednodenní multižánrový hudební festival se stal v Rožnově tradicí, vždyť letos nás čeká již 22. ročník. Tentokrát se festival může pyšnit pestrou přehlídkou muzikantů, jejichž záběr jde od folku k elektronice a od popu k reggae. Stejně jako minulé ročníky i letos organizuje celou akci T klub – kulturní agentura. Všichni hudební příznivci jsou zváni v pátek 12. srpna do amfiteátru Na Stráni ve Valašské dědině Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. „Dramaturgie Valašského folkrockování ‚pojme‘ pouze pět interpretů. Snažíme se vytvořit vždy multižánrový festival, ale mrzí nás, že nelze zařadit každoročně zástupce více hudebních směrů. Například, tak jako v loňském roce, letos se nevejde vážná hudba ani starý rockový nářez atp... To vše nelze zajistit nejen z finančních důvodů, ale hlavně z důvodu, že časový prostor, který máme v amfiteátru VMP k dispozici, je pouze osmihodinový. V tomto čase se více jak pět účinkujících nevystřídá, pokud bychom je z pódia nevyháněli už po půlhodince. To by byla, dle mého názoru, jednoznačně škoda,“ řekla Lenka Vičarová, ředitelka T klubu – kulturní agentury a doplnila, že moderátorem letošního ročníku bude herec David Suchařípa.

Valašský bard a zlatá pěnice Celý program začne Vlasta Redl, hudebník, jemuž se snad jako jedinému podařilo obsahově naplnit žánr folk-rocku. Proslul zejména svou vynikající, vtipnou lyrikou, ale právě i hudebními aranžemi lidových písní. Asi nejznámější v tomto ohledu je spolupráce s cimbálovou muzikou Hradišťan Jiřího Pavlicy. Na začátku tohoto století vystupoval se skupinou Každý den jinak, která ale ukončila svou činnost v roce 2006. V poslední době tak vystupuje převážně

SRPEN 2011

„sám, možná s hosty.“ Letos dokončil první díl trilogie My tři a já, kterou píše se svými hudebními parťáky Slávkem Janouškem a Jaroslavem Samsonem Lenkem. Ti by také měli napsat zbylé dva díly. V rámci křtů své knihy vystupuje po republice s kapelou s krycím názvem LOS REDLOS a ve stejné sestavě dorazí i na Folkrockování.

Aneta Langerová. Foto: S. Merhaut

Po valašském bardovi vystoupí populární zpěvačka Aneta Langerová, která je známá především jako historicky první vítězka soutěže Česko hledá SuperStar v roce 2004. Tehdy populární pořad jí toho roku vynesl i ocenění v Českém slavíku, kde zvítězila v kategorii Objev roku. Následující dva ročníky už opanovala v hlavní kategorii Zpěvačka roku. Díky úspěchu v SuperStar jí bylo umožněno natočit studiové album Spousta andělů. Album bylo komerčně úspěšné, ale Aneta se rozhodla vydat jiným směrem a její druhé album Dotyk bylo hodně alternativní, i díky tomu, že jejím producentem byl Jan. P. Muchow. Třetí album Jsem natočila v roce 2009 a je kompromisem mezi styly prvního a druhého alba. Podle jejích vlastních slov se její hudba momentálně nachází stejně jako její poslední album, někde mezi popem a alternativou.

Dub, Marx a pneumatiky Třetí v pořadí je hudební seskupení Dub.o.net. Jde o hudební projekt muzikantů skupin Švihadlo a Nyabinghi Warriors. Ti, kteří obě kapely znají, si snadno odvodí, o co půjde. Především spojení taneční hudby a reggae. Jak už ale název napovídá, hudba bude mít také prvky dubu a world music. Mimo jiné Dub.o.net vystupoval jako předkapela skupin Zion Train a Mad Proffessor na jejich pražských koncertech. Po rozjuchaných rytmech se dostaví klasikové české hudební scény, které asi nemá cenu představovat. Kapela Vltava, která byla činná zejména v 90. letech minulého století, ukončila svou činnost v roce 2003. V loňském roce se ale dala část původní sestavy dohromady a odehrála několik koncertů. Ústřední osobou byl a je Robert Nebřenský, autor většiny surrealistických textů. Z původní sestavy ještě zbyl bubeník Martin Vajgl a klávesista František Svačina. Co dodat? Asi Marx, Engels, Beatles...

Le Pneumatiq. Foto: archiv TKA

Celý program zakončí skupina Le Pneumatiq, ale nedá se očekávat poklidný přesun do peřin. Le Pneumatiq jsou projektem producenta a DJe Howsky DC, který

spolu s MC Adrenalinem (Unity) a bubeníkem Armym začal pracovat na live podobě své tvorby a v červenci 2006 si společně odbyli premiéru v pražském klubu Roxy. Od té doby vystupují pod názvem Le Pneumatiq a oscilují mezi drum ‘n‘ bassem, elektronikou a breakbeatem. Za pět let své existence si vysloužili uznání zejména za svá živelná a energická vystoupení. „Vstupenky na 22. Valašské folkrockování si můžete zakoupit již nyní, a to v T klubu nebo v Informačním centru. Vstupné v předprodeji stojí 250 korun, na místě 300 korun. Majitelé průkazek ZTP a děti zaplatí vstupné 60 korun,“ říká dramaturgyně T klubu – kulturní agentury Daniela Cibulcová. (lup)

Vedoucí tábora okradli Na Valašsko asi v dobrém nebude vzpomínat skupina táborníků z Ústí nad Labem. V polovině července přišla o patnáct tisíc korun, které někdo odcizil z chatky v rekreačním středisku v Prostřední Bečvě. Poškozenou je osmačtyřicetiletá žena z Ústí nad Labem, která na Prostřední Bečvu dorazila se skupinou dětí jako jedna z vedoucích tábora. Všichni byli ubytováni v chatkách v rekreačním středisku. „Do jedné z nich v noci někdo vešel a odcizil batoh, který venku vysypal. Vzal pouze peněženku s patnácti tisíci korunami, doklady a platebními kartami,“ informovala mluvčí okresní policie Lenka Javorková. Po pachateli trestných činů krádež, neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a porušování domovní svobody policie pátrá. Rekreantky mu ale situaci dost ulehčily. „Ubytované ženy udělaly velkou chybu, když na noc chatku neuzamknuly,“ dodala Javorková. (lum)

11


„Živé muzeum LOANA“ Od května letošního roku se mohou zájemci denně (včetně víkendů) vždy ve třech časových termínech seznámit s výrobou i s historií našeho největšího českého výrobce ponožkového, punčochového a kompresního zboží, společnosti LOANA Rožnov a. s. Titulek by snad přesněji měl znít „Živá historie“, vždyť LOANA (původně MOP – Moravskoslezské pletárny; protože značka měla více významů, např. Mezinárodní organizace práce, byl podnik roku 1976 přejmenován na LOANU) si letos připomíná už 122 let své historie. I s pobočnými závody měl MOP v roce 1972 na 4500 zaměstnanců; mateřský závod v Rožnově, včetně administrativy, 1700 zaměstnanců. V současnosti je to jen 120 zaměstnanců. Po návratu podniku do českých rukou v září 2009 usilují jeho majitelé o někdejší výsadní postavení v oblasti pletařského průmyslu.

Ponožka od A do Z Zasvěcenou průvodkyní po živém muzeu a živé historii Loany je paní Marie Pečenková. V Loaně pracuje 39 let jako účetní, ve statistice a v současnosti na personálním oddělení.

operací. Po upletení to je uzavření špice, formování, barvení, zkouška elastičnosti, párování… Ke každému výrobku je třeba vložit etiketu, vmontovat plastikový věšáček, vložit ponožky do sáčku, uzavřít samolepkou s patřičnými symboly a přes sklad hotových výrobků dodat do prodeje. Na všech výrobních stupních je samozřejmostí kontrola. „Každý

Kořeny podniku

Loana se vrací

Pletařka obsluhuje partii 40 moderních pletařských strojů. O jejich chod pečuje jeden seřizovač. U každého stroje je světelná signalizace provozu, poruchy, nebo odstavení stroje. Foto: R. Sobotka

Inovací, invencí a odvahou přijít na trh s novými výrobky se jim to více než daří. Přesvědčí o tom kolekce specializovaných druhů výrobků. „Obyčejné ponožky dnes uplete kdekdo v kdejaké garáži.“ O letošním jaru na veletrhu v Brně předvedli rožnovští textiláci v rámci současného výrobního sortimentu například ponožky golfové, antibakteriální, ponožky odpuzující klíšťata, zaručeně teplé ponožky, ponožky sportovní, ponožky pro armádu a kromě dlouhé řady dalších také ponožky „nehořlavé“ s nehořlavou úpravou. I když výroba rožnovské Loany směřuje především do Francie a Německa, jakýkoliv druh vyráběného zboží je také k dostání v podnikové prodejně. A pokud není právě skladem, firma pohotově požadované zboží vyrobí.

„Dnes málokterá firma pustí lidi do své fabriky,“ říká paní Marie Pečenková. „Tak někteří úředníci jaktěživa nebyli ve výrobním závodě. Návštěvníci Loany jsou docela potěšení, že jsme jim umožnili vstup do výrobních prostorů. Ocenili to zejména bývalí zaměstnanci Loany, kteří mohli porovnat, jak se výroba změnila.“ A změnila se opravdu hodně. Ve vstupní hale továrny kromě historických píchaček příchodu a odchodu do zaměstnání uchovávají dnes už historické pletací stroje ze 70. let minulého století (stále však provozuschopné), kdežto v patře už pracují moderní, plně elektronicky řízené výkonné pletací stroje. Než se kvalitní ponožka dostane k zákazníkovi, projde celou řadou

výrobek je zpětně dohledatelný, na kterém stroji byl vyroben a kdo ho vyrobil. Zkrátka celá jeho historie. Všechno je statisticky zpracováno,“ uvádí Zdeněk Třeštík, vedoucí oddělení jakosti a kvality. „Máme neustálý přehled o kvalitě výroby. Víme, kdo a kdy zakázku zpracoval a na jakém stroji. Pomocí této zpětné vazby můžeme provádět účinná opatření. Prostě na všech stupních hlídáme odpovídající parametry výroby a takto zákazníkovi garantujeme vysokou kvalitu zboží.“ Však také mají patřičný certifikát ČSN EN ISO 9001:2009 platný až do září 2013. A také certifikát EKO testu CONFIDENCE IN TEXTILES, vystavený ve Vídni v říjnu 2010, který zaručuje zdravotní nezávadnost výrobků. Oba dokumenty

Proti autům vyrazí cyklisté do jednosměrek Uvažuje se i o cyklokoridoru na obchvatu V západních zemích je běžné, že cyklisté mají na městských silnicích vyhrazené své koridory. Často mohou projíždět jednosměrnou ulicí v protisměru. S nápadem zavést podobná opatření v Rožnově, přišly nedávno zastupitelky ze SNK Zdravý Rožnov. V současné době jsou tyto možnosti prověřovány. „V současné době prověřuje odbor správy majetku společně s pověřenými zastupiteli vhodné jednosměrky. Nedá se určitě říct, že by šlo o všechny jednosměrky ve městě. Bude se jednat pouze o některé z nich, které je třeba vytipovat,“ uvedla starostka města Markéta Blinková (ODS). Předkladatelé návrhu ze SNK Zdravý Rožnov si jsou vědomi toho, že ne všechny jednosměrky jsou pro jízdu cyklistů v protisměru vhodné. 12

otevírají výrobkům Loany cestu do světa, v současnosti především pro vývoz do Francie a Německa. „Kolik operací se musí provést, kolik lidí na výrobku pracuje, než vznikne ponožka,“ dodává paní Marie Pečenková. „Abychom na trhu obstáli, musíme konkurovat především inovací a kvalitou. Věřím tomu, že znovu budeme dobří, vždyť máme přes sto let dlouhou tradici.“

Mělo by jít zejména o klidové zóny města, kde se vyskytují chodci a auta projíždí pomalu. Takové řešení by komplikované dopravě mohlo ulevit. „Lidé, kteří by se rozhodli jet někam na kole místo autem, by to měli mít snazší. Díky tomu by se jejich počet mohl zvýšit a ubylo by aut. V západní Evropě to funguje velmi dobře,“ sdělila Blanka Mikolajková (SNK Zdravý Rožnov). Obavy o zdraví cyklistů v místech, kde je velký provoz, by měl ředitel městské policie Daniel Vašut. Podle něj se v poslední době setkává s případy, kdy řidiči nevěnují pozornost značkám a řídí se jen podle GPS navigace. To by mohl být problém, protože zprůjezdněné jednosměrky by byly označeny značkou. „Řidič si nevšimne dopravní značky a potom je otázka, zda se dokáže s cyklistou

minout bez kolize. Takže můj názor je, že cyklisté do protisměru ano, ale jen tam, kde je to opravdu bezpečné a přehledné,“ informoval Vašut. Není to jediná novinka, která se pro cyklisty chystá. Ve hře je i možnost, že by na obchvatu vzniknul koridor pro cyklisty. „Je to otázka šířkových parametrů komunikace. Rozšíření cesty už není zřejmě možné. Pod zelenými pruhy jsou vedeny inženýrské sítě, navíc je v zimě využíváme pro odklízení sněhu. V úvahu připadá jen využití stávající komunikace, která je však jako silnice III. třídy ve vlastnictví Zlínského kraje,“ uvedl místostarosta Václav Mikušek (KDUČSL) s tím, že obě možnosti, tedy zprůjezdnění jednosměrek a vybudování speciálního koridoru na obchvatu, se prověřují. (lum)

Oficiálně tradice výroby pleteného zboží dnešní továrny Loana sahá v Rožnově do roku 1889, kdy vznikla firma tří vídeňských společníků „Leo Brill Co. Mechanisce Strickerei und Wirkwarenfanrik Rožnau, Mähren“. S pletařskou výrobou na Rožnovsku však už v listopadu roku 1888 začal Albert Reiser. Pobočka továrny na punčochy v Klokočově byla v tehdy samostatné obci Tylovice, v čísle popisném 77, říkalo se tam U Šopků. Původní budovu strhli a na jejím místě postavili na tehdejší dobu poměrně rozlehlou přízemní fabriku (dnes mateřská školka); výroba firmy Reiser definitivně v Rožnově skončila za hospodářské krize roku 1932. Leo (původně Leon) Brill se s pletařskou výrobou uchytil také nejdříve v Tylovicích. Bylo to u Bradáčů v čp. 5 Na kopci, kde se pletly na ručních mašinách rukavice. Pak však zakoupil v Rožnově (v dnešní Bezručově ulici) pozemky a postavil fabriku, která se stala mateřským závodem firmy. Radikální proměna nastala během druhé světové války, kdy byli původní majitelé nuceni továrnu prodat. Po válce byla znárodněna, stala se mateřským závodem, dokonce byla pro ni postavena nová výrobní budova (objekt A pozdějšího n. p. Tesla), kde však byla roku 1949 zavedena výroba elektronek. Kromě základního závodu v Rožnově existovaly pobočky na Dolní Bečvě, ve Valašském Meziříčí, v Čadci, ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Kelči, v Holešově. V současnosti zůstal v Rožnově jen základní závod pro výrobu pleteného zboží a 122 let dlouhá tradice, na kterou současní čeští majitelé úspěšně navazují. (sb)

SRPEN 2011


Přehled zakázek visí na webu Čtvrt roku trvající snaha opozice, která požadovala zveřejňování malých zakázek na webových stránkách města, přinesla na posledním zasedání zastupitelstva své ovoce. Návrh prošel, a na internetových stránkách se tak objeví už zakázky od hodnoty padesáti tisíc. Veřejně přístupné budou zakázky od hodnoty padesáti tisíc v případě služeb, u investičních akcí je minimální hranice stanovena sto padesáti tisíci. „Podařilo se nám mnohého dosáhnout. Přesto ale máme

stále velké výhrady. Stále prosazujeme, aby pravidla platila i pro daleko menší zakázky než dosud, protože se v nich protočí značná část městského rozpočtu,“ sdělila Jarmila Mikulášková (SNK Zdravý Rožnov). Vyhlašovat zakázky ještě menšího rozsahu by bylo podle místostarosty Aloise Vychodila kontraproduktivní. O něco podobného se podle něj město snažilo už v roce 2007, ale nakonec od podobných praktik ustoupilo. „Kdybychom vyhlašovali zakázky na kdejakou drobnost, tak

se musí zpracovat fůra dokumentace, a na malých zakázkách by tak firmy musely udělat více práce na dokumentaci než na samotném výkonu. Proto by se ani nepřihlásily,“ uvedl Vychodil. „Město má zbytečně složitý předpis pro zadávání veřejných zakázek. Výsledek je přebujelá byrokracie a zbytečná zátěž - jak pro město, tak pro uchazeče. A tato pravidla nechtějí politici změnit,“ dodala Mikulášková. (lum)

O dani z nemovitosti se bude hlasovat znovu O dvojnásobném zvýšení daně z nemovitosti se v červnu hlasovalo nanečisto. I tak lze chápat přijetí usnesení, které bylo v samotném závěru jednání revokováno kvůli nově zjištěným okolnostem. Podruhé, a zřejmě naposled, budou o zvýšení daně jednat zastupitelé v září. Řada médií přinesla informaci o tom, že daň z nemovitosti se v Rožnově od nového roku dvojnásobně zvýší. Zastupitelé tuto změnu skutečně prohlasovali. V závěru zasedání ale své rozhodnutí zase zrušili. Původní informace totiž

hovořila o tom, že pokud se změna neodhlasuje v červnu, daň z nemovitosti se od ledna nebude moci zvýšit. Úředníci pak v průběhu jednání přinesli novou informaci, že o změně se může hlasovat až do 30. září, přičemž vstoupí v platnost na začátku roku 2012. „Návrh jsme proto revokovali tak, abychom v září mohli představit zásady pro přerozdělování peněz získaných ze zvýšené daně,“ sdělila starostka města Markéta Blinková (ODS). Koalice totiž přislíbila, že peníze půjdou do speciálního fondu určeného pro

budování infrastruktury. V červnu ale nebylo známo, jak vlastně fond bude fungovat. Mezitím zpráva o navýšení již proběhla médii. Na vině je i formální zápis usnesení, který přijetí zvýšení potvrdil. Protože došlo k revokaci až v dalších bodech, v zápisu tato informace figuruje možná trochu nelogicky až téměř na konci. „Z hlediska právního je to takto v pořádku. Pokud schválíme další usnesení, které to první ruší, neznamená to, že to původní neexistuje,“ vysvětlil místostarosta Václav Mikušek (KDUČSL). (lum)

Kradl pro osmdesát korun, ale doklady vrátil Prapodivné způsoby chování měl jeden z rožnovských zlodějů, který ve městě úřadoval v červnu. „Mladý muž se počátkem června pokoušel vloupat do bistra v Rožnově. Do objektu se mu nakonec nepodařilo vniknout, a proto odešel s prázdnou,“ uvedla okresní policejní mluvčí Lenka Javorková. Z tohoto nezdaru si ale zloděj nedělal těžkou hlavu a dalšího nezákonného jednání se dopustil hned o několik dní později. „Na ulici okradl jedenapadesátiletého muže. Ze zadní kapsy kalhot mu ukradl peněženku, ve které měl poškozený osmdesát korun a doklady. Zloděj se zachoval ,šlechetně‘, protože si ponechal pouze peníze a doklady s platební kartou další den vhodil poškozenému do poštovní schránky,“ dodala mluvčí. Poslední kouskem před zadržením lapky bylo vniknutí do přízemního bytu pootevřenou ventilací na okně. Odtud si odnesl mobilní telefon a necelých patnáct set korun. „Po sdělení obvinění z přečinů krádež, porušování domovní svobody a neoprávněné opatření, padělání a pozmění platebního prostředku s trestní sazbou do dvou let, byl ze zadržení propuštěn,“ uzavřela Javorková. (lum)

Před pěti lety zemřel spisovatel ze Zašové-Lojčíku, František Stavinoha Narodil se 10.7.1928 jako poslední ze sedmi dětí valašského pasekáře. Jeho vysokou školou budoucího spisovatele byl sám život. Po absolvování měšťanské školy ve Valašském Meziříčí se učil knihařem, pekařem, pracoval jako dělník v cihelně, přidavač na stavbě, hlídač a v jiných profesích. V roce 1950 byl za údajné pobuřování odsouzen na pět měsíců k práci v jáchymovských dolech. Po propuštění nastoupil vojenskou základní službu, zařazení k PTP na dole Zápotocký v Kladně a dole Gottwald v Libušině. Po podepsání pětiletého úvazku práce v hornictví byl z vojenské služby propuštěn. V Kladně už zůstal, pracoval v místních dolech jako horník, signalista těžmistr, později ze zdravotních

SRPEN 2011

Zašovský spisovatel František Stavinoha. Foto: archiv

důvodů na povrchu. Do důchodu odešel v roce 1983. K psaní se dostal v 50. letech v závodním časopise, který při

zaměstnání na šachtě redigoval. Publikoval také v novinách a časopisech. Později spolupracoval s Československou televizí na tvorbě scénářů k televizním hrám a filmu podle jedné ze svých knih. Knižní prvotinou byla kniha povídek Nemilovati se trestá (1968). I další jeho knihy námětově těží z Kladenska. I když trvale žil na Kladně, přesto se pořád cítil být rodem z Valašska, přesněji za Zašové. „Na Valašsko mám ty nejhezčí vzpomínky,“ řekl. „Abych si je podržel v paměti, jezdím tam každý rok na zašovskú púť.“ Rodnou valašskou ves Zašovou připomněl půvabnou knížkou Podbeskydské pastorále, kterou v roce 1983 vydal

Československý spisovatel v Praze. František Stavinoha se ke spisovatelskému řemeslu dopracoval z ryze dělnických profesí vlastní vůlí a uměním. Dráhu spisovatele ukončil v roce 1992 v pořadí třináctou knihou První stopy v bílém sněhu. V roce 1988 získal ocenění za vynikající práci. Byl členem Unie českých spisovatelů. Roku 1995 mu byla udělena Cena Jiřího Wolkera. Posmrtně obdržel čestné občanství města Kladna (2008). Zemřel po dlouhé nemoci 8. dubna 2006 ve věku 78 let. Jeho rodnou chalupu v Lojčíku by dnes marně hledal, ale v srdcích Zašovjanů zůstal zapsán trvale. (sb)

13


V Rožnově pracujeme každý rok zhruba se čtyřiceti uživateli drog, říká terénní pracovnice Pavlína Hůževková Streetwork je práce, která má k představě ideální profese pro většinu lidí hodně daleko. Pokud tak není kvůli pověrám a mýtům, kterou je práce v terénu s drogově závislými opředena, pak určitě kvůli finanční stránce. Peníze u lidí, kteří pracují v neziskovkách, ale nikdy nebyly hlavním motivačním faktorem. Mnohem důležitější je zápal pro věc. Pavlína Hůževková, která pracuje v občanském sdružení Agarta, vyměnila práci streetworkera za dobré místo v Praze. Každou středu ji můžete potkat na „pochůzkách“ v Rožnově…

První otázka se přímo nabízí. Jak jste se dostala k práci terénní pracovnice? Viděla jsem tehdy, že se drogový problém rozrůstá mezi mladými lidmi čím dál víc. Nechtělo se mi jenom polemizovat o tom, jak je to strašlivé, ale chtěla jsem s tím něco alespoň trochu udělat. Zjistila jsem, že i na Vsetíně existuje občanské sdružení Agarta, které se drogovou problematikou zabývá. Jenže tou dobou nikoho nehledali. Uplynul asi rok, kdy jsem se odstěhovala do Prahy a na vše docela zapomněla. Měla jsem dobrou práci, krásné bydlení, atd. Jednoho dne zazvonil telefon, jestli se nechci zúčastnit výběrového řízení na streetworkera? Odmítla jsem. Asi po tříminutovém uvažování, jsem volala nazpět. Byla to prostě práce, o kterou jsem opravdu hodně stála. A pak už to šlo ráz na ráz, najednou bylo výběrové řízení, které jsem vyhrála a stěhovala se zpátky na Moravu, pracovat s drogově závislými. Pokud by mě omrzela novinařina a chtěl se stát terénním pracovníkem, jaké předpoklady musím splňovat? Pro nás je při přijímání nových pracovníků rozhodující především 14

zapálení pro tuto práci, chuť se této profesi dlouhodobě věnovat, dále komunikativnost a kontaktnost, a samozřejmě jakási vyzrálost a přístup k cílové skupině bez předsudků. K dalším požadavkům patří samozřejmě vzdělání, přiměřený věk, čistý trestní rejstřík, atd. Je znalost užívání drog pro streetworkera výhodou, nebo přímo podmínkou? Dovolím si odpovědět otázkou. Myslíte si, že lékař může léčit rakovinu bez toho, aby tuto nemoc v minulosti prodělal? Nevím, zdali terénní pracovníci znají účinky drog na vlastní kůži, nemůžu mluvit za všechny terénní pracovníky a pracovnice. Navíc si ani nemyslím, že je tak důležité osobně zakusit účinků drog. Pracujeme totiž s lidmi, ne s chemickými látkami. Jistě, lidé, kteří přestanou užívat drogy, mohou mít touhu pomáhat a předat to, co získali s abstinencí někomu jinému. Na druhou stranu pro bývalého uživatele drog je tato práce velice ohrožující a náročná. Možnost, že se k užívání drog vrátí, když se bude v tomto prostředí pohybovat, se zvyšuje. V naší organizaci může být na místo pracovníka přijat i bývalý uživatel. Musí však mít za sebou dva roky prokázané abstinence, pracovní zkušenost a odpovídající vzdělání pro tuto profesi. Jaké má tato práce rizika? Myslím si, že riziko, které u naší práce hrozí, je tzv. „syndrom vyhoření“, což je stav jakési citové a mentální vyčerpanosti. Jednoduše řečeno pracovníkovi se už opravdu, ale opravdu nechce pracovat s lidmi. Ale k tomuto může ostatně vést každá práce s lidmi. Zároveň si myslím, že mechanismy, jaké máme v naší organizaci nastaveny, přispívají k předcházení tomuto stavu. Měl jsem na mysli spíše rizika spojená přímo s kontaktem s klienty. Za pět let, co tuto práci dělám, jsem se s agresí u klientů nesetkala. Ale mnohokrát jsem se setkala s touto otázkou. Ta dle mého názoru plyne nejspíše z toho, že drogy a drogově závislí jsou opředeni spoustou mýtů a stereotypů. Co člověk nezná, tam si vypomůže fantazií a domněnkami. Naši klienti jsou však většinou prostě mladí lidé, studenti, pracující, něčí přátelé, partneři, příbuzní, kteří se rozhodli své problémy řešit užíváním drog. Já osobně mám strach spíše z lidí, kteří užívají legální drogu,

např. alkohol. Ten k agresi vede docela často. Každou středu se pohybujete v Rožnově. Zkuste nějak popsat zdejší situaci. V Rožnově pracujeme každý rok zhruba se čtyřiceti uživateli nelegálních látek. Kolik je v Rožnově celkově uživatelů drog se samozřejmě odhadnout dá, ale do takových úsudků a spekulací bych se raději nepouštěla. Tak alespoň naznačte, jak se situace v Rožnově za poslední roky vyvíjí. Již několik let je počet zhruba čtyřicítky klientů téměř ustálený. Nejsou to však stále tytéž osoby. Našich služeb využívají stále noví klienti a zároveň někteří klienti program přestanou využívat, zvolí jiný styl života, odstěhují se, nastoupí do výkonu trestu, založí rodiny, atd. Další skupinou jsou rodiče a blízcí drogově závislých z Rožnova, kteří využívají především poradenství v Kontaktním centru Klíč ve Vsetíně. Ale, kolik je jich konkrétně z Rožnova, nezjišťujeme. Dalo by se říct, že typický klient našeho programu v Rožnově je muž ve věku 24 let se středoškolským vzděláním užívající nitrožilně pervitin. Pokud bych měla mluvit o tom, kolik je celkově v Rožnově uživatelů nelegálních drog, tak by tato čísla byla několikanásobně vyšší. Se všemi v kontaktu samozřejmě nejsme. Jakým způsobem vyhledáváte klienty? Kontakt s klienty je postaven především na důvěře. I proto je hlavní zásadou našich služeb úplná anonymita klienta. Ti nás často vyhledají sami - ozvou se telefonem nebo emailem a domluvíme si schůzku. Zároveň pracujeme na tom, aby o nás lidé věděli. Oslovujeme mladé lidi v ulicích měst, informujeme je o tom, že tady nějaký streetwork – terénní program existuje, o tom, co děláme, a že se na nás mohou například jejich známí, kteří užívají drogy obrátit atd. Asi nemá smysl se ptát, jak složité je v dnešní době financování nestátní neziskovky. Ale představme si situaci, že by Agarta, která jediná v širokém okolí poskytuje tyto služby, zanikla. Raději bych si to nepředstavovala. Každý rok bojujeme s tím, aby tato situace nenastala, proto nechci malovat katastrofické scénáře.

Naše organizace je jediná svého druhu, která působí v rámci prevence zneužívání nelegálních látek s aktivními uživateli drog na území bývalého okresu Vsetín. Kdyby opravdu na ukončení činnosti došlo, následky by byly asi neblahé. Právě proto si tento scénář zkusme představit. Třeba to někoho přiměje vám pomoci. Přes 350 klientů našich služeb, to znamená uživatelů drog i jejich blízkých – rodičů, partnerů, by se nemělo na koho obrátit, pokud by chtěli pomoc nebo podporu v oblasti snižování rizik spojených s užíváním nelegálních látek. Směrem k ochraně zdraví většinové populace si raději ani nepředstavuji, co by se stalo s těmi takřka 10 000 kusy použitých injekčních stříkaček, které nám za rok předají uživatelé drog a my je dáváme k bezpečné likvidaci. Povalovaly by se po městech? Nebo by se nic nestalo? Pravděpodobně by se také zvýšil počet osob nakažených žloutenkou nebo virem HIV, protože by nikdo s touto skupinou, která je vzhledem ke svému způsobu života těmito infekčními nemocemi velmi ohrožena, tímto způsobem nepracoval a nepomáhal by jim „projít co nejbezpečněji“ jejich drogovou dráhou. Zároveň bych uvedla snad zajímavé přirovnání, provoz obou našich programů vyjde finančně, zhruba stejně jako léčba 2 – 3 osob nakažených žloutenkou typu C. To svědčí o tom, že prevence je vždy efektivnější a ekonomičtější než následná zdravotní péče. Zkusme rozhovor zakončit přeci jen optimističtěji, ačkoli u takového tématu to asi není ani dost dobře možné. Mohou rodiče nějak ovlivnit to, jestli jejich dítě propadne drogám nebo ne? Podle mě je nejlepší prevencí proti jakémukoli závislostnímu jednání zdravá rodina či zdravý rodič, což nemyslím ve smyslu fyzického zdraví. Představím si pod tím rodiče, kteří jsou na dítě dostatečně připravení, nekompenzují si příchodem nového člena rodiny své problémy, jsou prostě vyzrálí a dospělí (opět zase nemyslím dospělostí plnoletost) a především dávají dítěti dostatek lásky a porozumění, zároveň mu, ale nastavují jasné hranice. Dle mého názoru, ale každý rodič vychovává své dítě nejlépe, jak v dané chvíli dokáže. A někdy to prostě lépe nejde. L. Martinek SRPEN 2011


Kulturní přehled Po 15.8. –St 17.8.

Ne 7.8. v 15.00 h

Pá 12.8. v 17.00 h

Ne 14.8. v 15.00 h

Ne 21.8. v 15.00 h

Pá 1.7. –Po 4.10.

Po 1.8. –St 3.8. Po 1.8. –St 3.8. Čt 4.8. –Ne 7.8. Čt 4.8. –Ne 7.8. Po 8.8. –St 10.8. Čt 11.8. –Ne 14.8.

odpoledne s malým radhoštěm hudební altán v parku - vystoupení dětského valašského soubor písní a tanců Malý Radhošť 22. VALAŠSKÉ FOLKROCKOVÁNÍ amfiteátr Na Stráni ve Valašském muzeu v přírodě - Multižánrový festival. Vystoupí např.: Vlasta Redl, Aneta Langerová, Vltava... sándor mester (HU) hudební altán v parku - kytarový koncert maďarského virtuosa od bacha po vlacha hudební altán v parku - populární melodie hraje Jana Vařejčková vstup volný ARCHITEKTONICKÉ A PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ MĚSTA KÖRMEND Galerie Na Radnici - Město Rožnov p. R. ve spolupráci s T klubem – kulturní agenturou a městem Körmend zvou na výstavu města Körmend. Vernisáž proběhne v pátek 1. 7. 2011 v 16.00 hodin v Galerii Na Radnici

Kung -fu panda 2 18.00 hodin Melancholia 20.00 hodin

–Ne 21.8. Čt 18.8. –Ne 21.8. Po 22.8. –St 24.8. Po 22.8. –St 24.8. Čt 25.8. –Ne 28.8. Čt 25.8. –Ne 28.8. Po 29.8. –St 31.8. Po 29.8. –St 31.8.

Pá 26.8. v 17.00 h

černá labuť 20.00 hodin JMENUJI SE OLIVER TATE 18.00 hodin MECHANIK ZABIJÁK 20.00 hodin GNOMEO A JULIE 18.00 hodin TRANSFORMERS 3 20.00 hodin ženy sobě 17.30 hodin jana eyrová 20.00 hodin

JÁNOŠÍKŮV DUKÁT Dřevěné městečko

So 13.8. –Ne 14.8.

starodávnÝ JARMARK Dřevěné městečko

So 20.8.

sotva se narodíš, už ti verbíř píše Dřevěné městečko, Komorní amfiteátr

Út 9.8. v 19.00 h

OM HEALING – LÉČENÍ SLABIKOU ÓM Léčení

St 10.8. v 17.30 h

léčebná terapie pomocí oxidu dusnatého Přednáška

Po 15.8. a Po 29.8. v 18.00 h

Nový pohled na indii – léčivá síla hudby (muzikoterapie) Program s meditací

St 24.8. v 17.30 h

Volné téma, otázky a odpovědi Beseda

Čt 25.8. v 17.30 h

Přírodní zahrady Přednáška, beseda

So 27.8. v 17.00 h

letní čarování Seminář

Út 30.8. v 18.00 h

jak si vytvářet účinnou ochranu před negativní energií a jak se vypořádat s negativními útoky Přednáška

St 31.8. v 17.30 h

Ne 21.8. v 15.00 h

odpoledne s kotárankou Dřevěné městečko, Komorní amfiteátr

So 27.8.

výlet do mlýnské doliny Mlýnská dolina

–Pá 30.9.

Ne 28.8.

z druhé strany radhoště Dřevěné městečko - ozvěny Frenštátských slavností

Čt 4.,11.,

v 14.00 h

odjezd do chorvatska Benzínová stanice OMV (dříve Aral)

v 9.00 před knihovnou Pá 1.7. –Pá 26.8.

šmoulové 18.00 hodin

Pá 5.8. –Ne 7.8.

Auta 2 18.00 hodin

St 1.6.

a 18.8.

Po 8.8. v 17.30 h

Pá 22.6. –Po 29.7

St 3.8. –Út 30.8.

So 6.8. –Ne 7.8.

DĚSIVÉ PRÁZDNINY - letní soutěž pro děti “O nejpěknější a nejzajímavější prázdninový deník” vyhlášení 7.9. v 15.00 SAHADŽA JÓGA – NOVÝ POHLED NA INDII podkroví - Živá hudba, indické rágy, mantry, písně, jejich léčivá síla a význam muzikoterapie CESTUJEME DO ZEMĚ RADOSTI podkroví, chodby - Výstavou dětských prací a fotografií oslavuje mateřská škola Radost 30. výročí svého vzniku ČERNÉ HODINKY chodby - Mezinárodní výstava výtvarných a literárních prací našich i slovenských dětí

DIVADELNÍ VÍKEND – DRAMAŤÁK

intimita – zranitelnost 2 Beseda

PŘISTIŽEN PŘI ČTENÍ - fotografická soutěž pro děti i dospělé více na: www.knir.cz LETNÍ PROCHÁZKY PAMĚTÍ MĚSTA - podívejte se na Rožnov očima pamětníků. Procházky začínají vždy

Princ a pruďas 20.00 hodin Cigán 18.00 hodin Rychle a zběsile 5 17.30 hodin

–Ne 14.8.

Lidice 20.00 hodin

Po 15.8.

pan popper a jeho tučnáci

–St 17.8.

18.00 hodin

Po 8.8.

Čt 18.8.

Banksy: exit through the giftshop 20.00 hodin

SRPEN 2011

Po 22.8. 9.00 –15.00 h

zahájení provozu Budova MŠ 1. máje 864

Po 22.8. v 15.00 h

informační schůzka – vysoké tatry Dřevěné městečko

St 24.8. v 7.15 h

zájezd na lysou horu Aut. nádraží

15


Rožnovský prostor - měsíčník. Vydává Lukáš Martinek, Borová 1697, Rožnov pod Radhoštěm, IČ: 73941719, číslo registrace pod MK ČR E 20223, e-maIl: [email protected], tel.: 777 844 991. Spolupracovníci redakce: Richard Sobotka, Jakub Mynář, Petr Liška. Grafická úprava a sazba: Jakub Vémola. Tiskne GRAFIA NOVA s.r.o. Zdarma do všech schránek v Rožnově, v obcích mikroregionu, Zašové a Stříteži nad Bečvou volně k odběru na poštách, obecních úřadech a prodejnách. Náklad 6800 ks, uzávěrka vždy 20. den v měsíci.

16

SRPEN 2011

Opozice se v září pokusí odvolat vedení města

Recommend Documents