PŘÍLOHA
Č.
SMĚRŮ"
„VOLNÝCH
DVĚ
8.
KAPITOLY
Z
(PANU
LITERÁRNÍ
V.
čísla
15.
jsou
nebo
boru
věsí
věty ně
pod
rozebrané
cti,
se
je
to
k
se
Mrštík
četlo
pojmy
a
aby
šermu
psal
a
i
že
až
zní tické
(kopuli, nebo
s
p.
mýlí
než
se
za
že
jí
také.
se
jalově
mám
je
král
a
Lear
křeče Co
a
prázdně
kterou
vzdělanec v
ví
tom,
sloupy atd.), renaissanční
stále
že
stylu je
jest
na
místě
co
ve
který radnic?.
a
literární
A
o
bene:
s
studii
verši v
kri-
Zeyerovi!
renaissančního
každý
vinohradský
a
V Sládkově krásně
podivu
příliš
tělo
pevné
překladu prostě:
a
rozply-
se
očí
s
těch
ještě sůl rudě
slanost
slzí
očí.
však
má
než
dříve,
tož
zprůžených
než
Sládek slzí
str.
(t.,
22):
prolhaných
zničených
jasnějšího
89.
str.
na
čte
uráží
mne
vlasáče
do
se
slyším
když
vášeň
však
cituje
Sládka:
duše,
trhat
průhlednějšího?
a
u
floutkům
uší
Mrštík
až
to
mne
cucky,
na
přízemí
v
hřmotného,
pa-
hadry
třa-
na
.
.
a
.
místo Shakespeara
zase
duše
do
samé
na
této
není,
cucky
poslední
chytá
se
uráží,
když
patrně
kterak
slyším,
trhá
rozrážel
jen
aby
caparty,
a
p.
literární ctí
Ale
přeju
Již
a
marně:
před
toho.
jsem
Já
hlučivou,
nemyslivým vznesl
svou
že
vyložil,
dosah
uspané
svojí
se
touto
Mrští kovu
jeho
Mrštík
p.
mu
zásadní p.
že
obrany
zachrání
minule
pro
jsem ještě,
způsob se
taktikou
veliký
pro
nás
u
Doufal
procitne.
matoucí
a
tribunál.
jen
promluvil
lost.
takový Myslí-li, že
obecenstvem,
před jiný
otázky
p.
dobrá.
kavárenským
Shakespearu
v
Mrštík!
Mrštík
falšující
úmyslně
které
věty,
zase
Srovnává-li
jsem
stylové
lepší
minu-
umělecké svědomí stále
zahlušuje je
víc
stále
a
nepoctivěji. V
Praze,
111.
30./31.
P.
pathos
paláce stavitel
Mrštík
poctil
trochu nepozornou Je
suje,
vinohradského
sebe dekorativní
příliš,
ku
1902.
II.
literární ve
místo
vzru-
abecedu?!
směšnost
na
serval
v
rozhrk'
a
renais-
v
scéně
vznešené nota
článek
lepí
Zeyera, literární
věku,
že
Smí
zákon
první
próse
dnes,
napsat
a
Každé
děsivé
přece
je
užít
článku?
Hamlet?
Co
XVII.
v
smí
obrazy
roztál
tělastroj
zasnoubena,
něco
být
do
vášeň
při
že
působí komicky
vykládat
právě
nebo
veliké,
je
jimi
lidé
šílení.
charakterisuje
účelnost. nebo
jich
kritickém
Mrštíka,
p.
svém
na
Mluví
vášniví,
že
Mrštík,
a
vzky-
ten
sluch,
Shakes-
násilný,
ci-
baroknífraze.
a
vdá!
to
A
jež
pravdivé kdo
pravidlem
situaci.
krvi),
duši,
o
shakespearovskými
psal
v
jí (osed-
dnes,
Kolara:
nedo-
řeznické
v
jeho je
unesení,
studii,
neznal
a
obrazy jsou
také
mi
ví
chvíli
»Slově«.
ve
galirriatiáše
stekla
rukatého
P.
každou
Mrštík:
p.
měsíc
Nebo
spletl
minulým
s
jako potu,
náladě,
p.
čas
namočenými
obraz
si
aby
překlade
vzdělanec
nápady
nejpo-
rosu!
na
tohoto
Může
Ó
i
cituje Sha-
že
kostrbatém
a
čte-
svým
každý,
nejlépe,
nikdy nenapsal.
zánětu
v
naházel
tomu
literární
své
to
to
měsíc
za
zanikla
že
nezasahuje
Nikdo
příšeru.
bývá
lidé
myslí
XVI.
Již
docela
by
uvádí
Nebo
Shakespeare
jak ví každý,
mnohý pak
nikde,
kéž
Místo
nebo
Mrštík,
přítomný
a
studu
o
rozebírá
století.
Každý činžáku
Mrštík,
p.
monumentální
rosy.
21) zní
str.
mu
vkládá
přepevný
Shakespeare
zjihlo
kritiky
Mrštík,
Mrštíka,
na
mythologii
o
osobě,
jest
to
próse,
Což
říci
jinak,
Shakespearovy
poučí
a
tragedii
XX.
»vrub«
opravdu
šílící
nulo,
nich
o
vůbec
odvolává
jako
nenaleznete
mu,
ale
když
dnes
by
krůpěj
je
toho
úst
k
ukazuje
Každý
Mrštík
p.
kéž
Ó
dítě, jež zná Shakespearea
kořene
provazy
Snad
nepíše),
šení, pathosu ve
povinnosti
jsem
jest, že Mrštík píše
vědeckosti
do
kdyby
pravdivost, sanční
»Milenek«,
z
Dienzen-
Erlachu,
krotkých rozměrech
v
aby
to,
o
libovolném
do
cituje
Ale to
jen
překládal:
autoru
na
padělá
jak je
a
Kolátore.
muž
O se
Shakespearea,
na
z
jichž
baroka, a
vhod,
starém,
v
J.
tento
skati
pathosu,
v
jako
ví
s
atd.
literární
mluvit
literární
Shakespeare
přiměřený
Mrštík,
dítě
mu,
běží
očí
prostředek
J.
Tak
pí. Svobodové.
špatně
gramatickou
nerozuměl
afektech,
v
p.
dají
pravím
do
písek
kespearea
jak
Fischera
Angela,
kopíruje
Mrštíkovi
p.
chybnější
tuším
Mrštík
p.
mistra
jiného
pathos
jako
lepenkou.
a
Jak
pole-
autoři
Nedovozuju-li
se
pracím
přiléhá úplně
a
i
horečný
Ale
nějž
na
tak
a
která
studoval.
místě,
štukou
právem, Michel
na
mramorový
proble-
naší
v
tito
i
ani
práva
nepsal
Mrštíka,
z
Nemesis
správné
(jako
říci,
Shakespearea
ze
právě
»lub«
uchází ventilem
v
citáty
logickou
Fúrie,
a
můj,
Shakespearea
slova
a
peara
ani
starším
vidí každé
má,
u
laná
pělý
přesně
a
Shakespearea.
loží,
a
že
vybraných
vykládat: soud
základu
od
napsal
o
roz-
Svobodové
těmto
házeno
stejně dobře jako Shakespeare,
kritika
Neboť
a
Mrštík
nemám
moje ukázky
ničem
v
že
jiným,
kterou
jinak, že
jimi jako p.
autorům
míčem
Svobodové,
píše
píše
Pravda,
nebo
ne-
tím, že cituje
určité
stihal
jsem
mého
z
R.
pí.
a
literárnímu vzdělanci.
svými
Shakespeare
a
pí.
proto,
Chce-li
a
něco
aby
dostává
se
tím
souvislosti
vztahuje
hoffera
(Hamlet,
»Milenkách«,
o
se
nářům
absurdum
ad
stejným
odvolat
zímu
jak
chce-li
obrazech
této
v
kterou
bylo
patrno každému
blíž,
věcně
klame.
O to
ukázal,
a
nebo
způsobem, jakým jsem porazil jeho,
porazit
že
sice,
aby
ale
mice se
čísle
6.
jeho.
Nerozumím
matické
5.a
v
Mrštíkovy
p.
Shakespearea
kritiku,
věty
jsem
nepokusil,
přivést
mne
ze
fpodle
mnou
vyslovené.
ani
se
chce
vyvrátil,
některé a
který
se
nemožné
logicky
a
umění
bez
Mrštík,
že
vědí,
odstavce
a
grammaticky
správné P.
věty
chce
Mrštík.
V.
p.
Směrů
Volných
některé
rozebral
schovávanou
na
hrát
»Slova«
Čtenáři
jak
hru
MRŠTÍKOVI.) může
I. Nevkusnou
ABECEDY.
že
chtít*
toval
svůj
razit
byl
a
že
p.
zase
po
>l.
po
překruté
že
mohl
svojí
satiry
švindlovat, jak
by
úmyslně
mne
a
shakespearovsku).
»s
avi-
dlouho
humorem
jinak
aprile*
Mrštík
argumentem,
(mluveno
a
jednou
shakespearovsku.
divácko-lidovým
významně a
ještě
svojí
falšovat
pravým
vážně
nadání
mluveno
počátku
na
bude
a
s
opus bral
strašným
blázní*
hned
zfalšoval
bude
snad
že
dobře,
mimo
mne
pozorností,
da-
bych jej zase
po-
methodou
Mrštík
P.
falšuje
soustavně
tedy
methodou
as
celý
po
Nedá třeba
je
»dobrou
trochu
stavit
Je
ukázat
a)
těchto
že
že
kdyby
také
slovo
by
b}'
vlastní
stará
A
škraboškou
Toto
Revui,
nejapné
odpovědi
ní
za
Kunz
moje
znalo
jsem
!)
že
a
si
o
p
Vás
o
1 ed ní
s
pomyslil?
jsem
Prý
»Pohádce
mu
pod
máje«
něco
už
Mod.
i
zde:
a
v
b
o
Procházka,
V.
Krejčí
b)
byla táž, prvotní zda
k
é)
Byla
její
kterou
rnáje«,
níž
o
jsem
psal
když
formu,
ji
*) Falšovat Fantasuj,
jeho
vydání
A
jaké
finessy,
vtipem
se
nač
Ale po
nás
u
ukýchne,
taninu
již
lemiky
bil
a v
163.,
a
2.
zemští,
když
je
illusi
být
dativ,
stát:
kavce
**)
Moje
září,
to
věta?
iv
duší
s
ten
když
»Slově« tuto
napsat
p.
referát
to
na
mělo
sebe.
poslední
s
můj
podepsán,
v
Lit.
v
Mod.
je
chraňte »Kavka
nás .
ve
.
.
je
v
1897 z
těch
z
8.
z
že
tu
srpna
září.
nemusil
kritik,
bez
šlo
unikla p. Mrští-
hluku věc
o
Mod.
prost
všech
nesoudí
jako
muž,
jenž
že
a
které
vů-
mluví
Tiskem
osobu
o
ne
bodu
filosofických
sám,
víc
je
od
hned
tragi-
nevolno
Ibsenův
stojí
dva
úzkostně
řekne:
už
jsem
to
»Ne-
nýbrž
než
jedna
počátku
pravím)
Aha,
ani
tady
dvě
mouchy
pagina
lépe,
máš
a
kronikář,
vy-
věrně
tak
máš
nemusíš
musíš
2.
vyhráno".
týrat svoji
polichotil
jsi
ne-li
zaručenu,
jich
dnešních věc
způsobem
každým
od-
prostě
proto
a
a
na-
zba-
a
Šaldu
nejistých
v
lidmi,
ti
a
1.
ne-
tichošlápek
věrně,
ta
a
invenci/)
Kultu
neutralitu
alespoň říká
Stačí
vlas
najednou:
polemickou
Novému
ta
to
chytrácká
popravil
na
nedovedeš
ty
A
jsou.
podobu
Revui,
literární
mnohými
s
Karásek
p.
nebude
případě
zrovna
Neumannem.
a
Mod.
a
tomto
v
tam
a
hubenou
Revui
jak
Nu, nebyl
padoušskou
tím
tak
a
je
šilhá
pýchou
že
do-
dobrá
cenná!
vtipně
Věru,
háček
by
ních
vrchol
letech
!
Jaká
měl
jste
se
Volných
neříkali
milý
proti
tam
př.
v
a
Odkazoval
?
jsem
úpadek
poraženého
a
ku
příjemnosti
Útočil
Směrů?
Jaký
zoufalce
Času
Vám
měl
Karásek
Časem
po
bit,
mne
pravdu
malodušnost s
Ten-
dnes,
ode
tragi komiky!
Vám
jsem
čtenáře
roky
Ale
prve
lump,
že
byste
byl
a
díl.
byl je
před
bojoval,
Neumannem?
a
svůj
polemiky
také
a
dovolával
Šalda
hned
boj
smysl
jste
dvěma
před
vkusu
a
hned
když
ten
ano,
Vy
mělo
také a
jaký
rozumu
Karáskem
pp.
letech
jste
Jen
myšleno!
neřekl
tehdejší
se
bývalo
dostal
pane,
I
es
obchodníčku
po
Proč
věci:
když
to
tenkrát
docela
a
ve
lety,
souhlasit
dvou
je
poklony. jsem
na
cizí
Vás
ňa
!
posled-
zbraní ?
Odpovězte V
si
zamyslete
a
6.-IV.
Praze,
se
nad
tím,
jste
co
provedl!
1902. V
F.
Mrštík
Pan
druhým.
prav
samých
citátů.
citátového
na
pietu,
Dra
Ed.
národní
jeho
s
jakou ho
statek
v
Praze,
rád
Jeho
soumara
správa!
Grégra
dává
také
Majestatis zachází
p.
režii
svých
X.
Šalda.
p.
názor Genii*. Mrštík
Mrštík
jen
najal
se
si,
genia,
na
Jest
nenamáhat!
rytířských
složeny
jsou
Shakespearea
zbytečně a
nést
polemiky
Übohého
»laesio
geniem: jen
být
duch: thea-
a
totiž velmi
rytíři jest
světem,
celým
tam
na
jsi
*)
citoval
20.
slovo
ušlechtilejší
nejbolavějšího
a
Tomuto
Karáskem
si
jeho
Nietzsche
Lumíru
mně
skrupulí
vzít?
pp.
dokonale,
bez
pro-
sibi.
Revui
ovšem
každý
názor
svůj
nejsilnější
(s
už
poukázat
«
Že musí
»Luder bleibt Luder«
dnes,
ta-
před
škole,
na
vtvrdých
každé
všichni
pírko
stín
myslíš
zase
7
jen trochu smyslu?
Listech
poněvadž
p.
která
poněvadž je
a
známo,
se
že
maloval
Mrštíkovi
pomoc
na
Mrštíka
p.
Habeat
polemika
Karáskova
Ne,
v
pírko
anděla
pyšnícího
budí
a
Černé
a
nic
prostě
svůj
o
odvolat
posledního
u
s
jen
logika
kázat,
A
slá-
není
co
zítra,
poněvadž
dva
jak
posledy
vtip!
jaký
jed-
spojencích.
je
křičet:
slo-
sloupec:
dnešním
přece
se
mluvnice!
Nenaučili
aby
válí,
která
nebeští,
ta
pírko prokoukne? sám
p.. Mrštík
i
A
se
anděla!
•
U
musí
bec
a
grácie,
Mrštík
p.
82.,
Pepíka,
když
1.
domek
p-o
Jaká
úbělem
Kavka,
podzemští
Je
sněhu
ve
sloupec.)
koukne!«
c)
dovede
illusi
po
kovou
1.
nějaký
»Lumíru«,
v
výprasku
k ai
chvíli
jednu
a
že
než
jsem
b3?val
takové
už
samotě,
po
Kde
domysl
př.
na
str.
«
z
samostatného
se
slovech,
doufám,
Mrštíkovy.
p. o
víc
tři
nepředstihneš. sty-
od
starat
musil
nový
efektu,
rozšafně
myslí
krát
a
Emer-
dnes.«
pochopí,
individualistických
a
jest
jemnocitnost,
tom
a
něj
prokoukne
bozi
vymyslit Lumíru
Praha.«
Mrštíka?
p.
přírodu«, jak říká týž
milovaného
celá
to
a
u
kteří
lidem,
konsekvence
důslednosti
Po
myslíš
řekl
úzko
jeden
:
»K
(Str.
v
»
a
pomysl
samu
někdo
čtou
vřele
tak
slyší
hledat
tolikerém
si
liter ární
i
se
nepřekonáš
»zahanbuje
se
smyslu
jen duševní
je trapič vzývaný všemi malými stát-
.
co
a
a
.
kdybys
jsem
komedie
-
rozhodováno;
má
to
všechen
nad
Dovede
>Vyskytne i
jde
genius
Shakespeare. hové
jeho
fantasuj,
skutečnost
listický
ale což
citáty
jak
jeho
překládám
odvrací
tvrdých
jsem vyslovit
bách,
ne-
přepracoval
knižní
pro
zde
1897,
r.
Mrštík
P.
chystal
nebudiž
jejímu prospěchu,
kritisoval
jsem 1892.
r.
minulý
Mrštíkovu.
p.
a
nás
důležité
v
jsi v
ale
kovi,
dvěma
Jeho
i
co
spojenectví,
-
»Pohádka
po
(přepraco-
lidem
mladým
řádky,
tyto
kněžími.
a
Stejně
vyslov,
toho,
Zabil
do
jsem
F.
ě
(1897)
tehdy
nepsával
ecn
j )'
a
z
a
hned
šifrou
pp.
vůbec mojí
liter, kruzích
mne
A.
jsem
jakoby
ji
listů
(Pod
já, psávali
jen
vyvrátil
několika
malých duchů,
Vyslov
zítra
snadné:
tváří,
stálá
jmenovalo.
a
bělá
Mrštík
byla
stěně.
Nebo
Shakespearu?
Kunzem. o
duši.
přítel lidu«,
odpo-
(a jak jinak bych
by v
podezření
p.
několik
šifra;
a
Listů
Liter.
se
rekapituluji
nebylo,
známá
zjistil,
že
prosou?
napsal
plané
a
poněvadž
Pavel
a)
jména
si
Co
Pavlem
s
by
Revue
Což
rozevřel
který
citát
nevázanou
slušnosti!
a
filosofy
velké
4.
já.
svým jménem.
pod
ale
hledal
historie
cizího
než
jiného
Vás
na
Revue
měl
máje«
názor
a
Nerozumná .
všech
níky,
jako hoky-
prý jsem je
cti
tolik měsíců
Karásek/*)
p.
si
a
M.
obžaloby
polemisovat po
měl že
1900
Mod.
těm
čisti
které
strašidlo,
trálního
Mrštíkově:
M. Revue
budou
důslednost
strašák
a
chtěl
obvinění
že
člověk,
Revue
nenaznačit
a
»Jiné
nání, je
si
respekt.
vší
úpadek
kým
jsem
Mrštíkovi
p.
ale
Mrštíkovi,
p.
náhodou
slovech,
opo-
s
Měl
větu
zatím
a
hloupý, že'něco
vědět,
zařídit.
falšování
řadu
jako
náleží
jak
zdál
se
došel
jsem
když
»Pohádce
opakovat
a
své
pochyby;
jsem,
o
význam,
formoval
a
mezery
tam"
jsem
literární
jeho
důsledným?
hloubky
jen
(slova
říci
atd.,
zamlčet
ten
a
měl
názoru
jinému
abych
snad
filosofa:
pro
k
názor
Ne
hranice
i
sona:
hlavní),
bylo
přece
jeho
než
slovo,
vyskytl
Mod.
a"
jistě
šlo
něm
chci
Mrštík
toho
do-
byla
dopadnou
poctivý,
p.
že
bezprostředně
zkroutit
celou
Jaký
to
kde
soustavném
na
p.
užít
jsem
odpovědět,
všecky
Myslíte,
3.
víc
mohl
byl
ulehčil
vané !),
se-
12řádkový!)
v
zkratkou
a
podle
se
v
nedovedl
1900
tak
Mohl
získal
byl
náhodou
se
letech
Mrštíkův
psychologické
a
Uznával
argumenty.
p.
jen jeho
otázka
d) 5—6
totiž
Mrštíkův
(a
tirádě,
ovšem
mnou
Mrštíku!
na
však
mít poslední
Übohý
slovník
Mrštík
p.
neboť
vytknout
tečkami
falsum
nic
chce
věděl
si
lži,
jsem
opakuji,
ta,
sporu,
b)
a
jsem
si
další
1900
Lumír
esthetické
a
ke
odstavec
jsem
mrštíkovskou:
bych
A
nářka
některé
dovoluji
Vypustil
větička
našem
pravdu.
měl
a
methodou
r.
že
mínil,
methodou
svojí
jemnocitný
to
má
prý jsem
v
jsem
že jeho článek
rozházený,
citát/)
(citoval
Byl jsem
a
čest,
Tím
Mrštík
dovede
Za
vrhuje
2.
vytýkal
(ipsissima verba!) očíslovat
jeho
v
označil
vypouštím.
nic.
geniálně
hyperidealistické
po oko.
na
vést
Jen proto,
větičku;
na
slov
jsem
mám
děti«.
»holomek«)
a
hne d
pěst
pro a
jeden
lhostejnou
»břeČka« že
(Shakespeare)
p.
délku
lhostejná
to:
a
veden
tedy
poslední cela
citátů
svými talent
plně
a
genia,
proto,
přílišnou
pro
jeho
»švindly«
a
sfalšoval
jsem
o
nepřehledný
sportu diváckého
tomuto
řadu.
v
1.
proti
kratochvílí
>falsa«
jeho
namítat
dodavatel
osobní
to
je
nic
se
sebe
za
samy
otevřeně
článek.
zdá
ze
za
se,
jemuž
říká
dojemná podívaná
svým
Zrovna
šafářem,
vý-
skoro
vlastním
jakoby
P. to
T.
byl
jemuž je svěřena
VÝSTAVA A.
DĔL
RODINA
PRAZE.
V
1902.
CAMILLE
CLAUDEL.
PODOBIZNA
A.
RODINA.
184
SOCHAŘ JEHO
MUSA.
MRAMOR.
GENIOVA
MATEŘŠTINA.
je
v
teřštinou
že
tom, nutí
a
odpovědí nepřijímá líchu
okoralou do
naučeného
za
životě,
jak
život,
z
málo
Nikdy
skoro
nepřijde
jen povrchem dávno
z
jí
vypůjčeným,
a
který k
na
slovu
a
ani
otřena
nás
jím
Neboť
ani
otupena
je
které
jej přetřely, jen suchým prachem, jenž
rejška,
jen konvencí
tragika
a
zabušit
a
cizoty
železnou
a
—
náhody.
pěstí
na
Musí
i
vykřikl
jednou
všichni
světa,
jazykem
všude
mluvíme
a
navrstvil
na
veliká naší
stále
žebrácké
nás
nás
jen
pa-
dusí. z
po-
dráždivostí,
uniformními
hrobku
stále
jednou
citlivostí
přijít
a
jen
a
já:
jen
se
hluchou
185
jen
doléhá
ne,
jiných
obnovuje
stále
slyšel
celého
jeho
a
ma-
konvence.
naučily
nejvnitřnější ne,
kypří
hovoříme
jemuž
která
již
ji
ale
—
život
pro
neboť
—
uniká
dni
nás
z
odevšad
naše
Tím
starobně
a
jazykem
—
genia
a
odpovídali
všedním
RODINOVĚ.)
psychickou
nerozumí.
tísně!
a
nám
ní
mluvil
ne
úzkosti
k
kdo
málo
Jak nás
v
plochosti
slabosti
a
svém
ve
hubené
hladkým
všeobecnosti,
a
který
vnitřní
malosti
mu
jiným odpovědím
kdo
pírové
vrchu
abychom
mateřština!
hlubin
naší
potřeby
a
života,
cizím,
jazykem
nás,
umělce-tvůrce
mluví
jediný
on
odcizení,
Psychická v
velikého
každého
Význam
VÝSTAVĚ
K
(PROLOG
něm
barvami, od
událost,
bytosti,
A
vče-
osud, pro-
bolestí
pálit
se
který
bychom
Ale
z
plně,
nichž
nebo
nezná
lidská
zkalené,
Takový českých
zpívají
mluví
losti, jalovosti
druhotné
všecky
naslouchat
papírovost,
nými
nejhlubšími
V
jeho plastice
života
nuty
osudu,
a
jimiž
a
pro
jsou
říkal
slavnou
jako
sestoupili
k
vámi
s
a
žila
rukou,
chlad to
Jsou tmě
chaosu,
étheru,
něhož nich
na
pravlasti,
vyleštěné
a
pochopit
psychické
Vůně
chladná i
ruky,
tvůrčího
chaosu,
že
horké
linií
všecko
opojenou
nervové
nich
z
svaté
tak
čerpali
jíž
vody,
hluboko
dříve
byl
kteří
vůbec,
prostředníků
z
ruky:
slova
do
i
který
a
jako
do
fluidum,
tak
hluboko
tak
původně
nabrali,
vám
dlouhým
přímo
tvoření:
mystéria
nalévá
a
pošel
umění
to
je
nápoj
kolem
již
číší,
nejvyšší
v
zadychnul do
vám
zachytil
se
geniálně
písmene.
přímo
čerstvě
první
na
která
opíjí: nejvzácnější
celé
záhybech
v
rovně,
a
zapálený
dovedla
starostí
umělecké
geniův autograf
tmy
Rodinových víno,
a
a
jak
se
i
blesk
rozhořelé
jejich pleti. rozžehly vlhké
ve
tmou
které
na
čerstvě
vám
186
ovzduší ta
a
setříti
rosa,
do
jejich
duševní
svědectví
banální
bož-
hladkosti
prostřednosti.
které
vás
první
jímá
a
vlastní
drží,
horké
dá a
se
vy-
vášnivé
nepřizpůsobené.
jejího mystéria
jako
pel
zachytit,
jeho soch,
nepřepsané
mlunné ten
půlnoci
některých
jsou
vůně
samoty,
náhodou
retuší,
atmosféře nás
sochách
je
kouzlo
bez
dlaní
z
zachycené
mystické
bylo by
jen tak,
kteří
jest vám, jakoby
tvůrčí
pel
rosa
kdyby
vítězné
sestupuje
zrodily.
všechen
střízlivosti
Podmanivé
črty
právě
které,
rozkoše,
a
zároveň
jsou
ještě
všechna
původu,
a
se
hrůzy
do
koupaly
se
to
skle-
matek
vyznělo
jako
na
prasíly
jsou
zemských
vyznělo
umělců
chaosu,
když
první
jeho sochy,
němž
nichž
Zde
na
očiště-
zní
strašných
Faust.
ma-
prabytosti.
věků
na
útrob
lety
a
naslouchat své
těch
učelivou
a
lety
se
podaly.
mateřština
některé v
mračen:
a
z
Leží
ložit
nad
z
tóny,
a
kterému
přivychované,
a
póry
tváří
smrti
a
věku
ale
zvětralý,
celé
je
mladých
zmaru.
nahlédnout
zdroje,
a
a
rovnou
naposledy
geniova
bouřky vášně,
noci
ského
se
tvůrčího
pít
ze
zteplelý
poctivý
a
nezapomenete
moderních
hlubin
rozechvělou
posledním
v
všemi
Goethův
života
ze
odcizeni
nebudete
a
základní
do
bytí
vzniku
dovolili
ne
jim jej
to
slova, je
Skloníte-li tváře
jež
žije
nimž
mystéria
dali
vám
umění
Rodinovo
potenci
a
přelitý,
nesčíslněkráte
pohárů
kteří
vyschlé
čin
věčnosti,
přiučené
věčnou
před
k
studním
vám
věrný
iniciativný
mu
díle
výtvarném
stojíte
bytí,
bylo
temným
kteří
rtům,
většina
největší
a
k
bezprostředně, horečným
málo
a
prameny,
struskami,
dříve, pokud
kořenů,
jejich živly,
nejšílenější
zákon
porozumět
svých
druhém
v
jste
života
ušima
Zde
a
vnitřní
jako
jazykem
mechaniku
rozkoš, citlivou,
a
sám
jako
sochaře
Nebylo
a
bolest
šírou
a
a
zasvěcení
hudbu
výlučně,
a
milost.
genia,
umělé,
starověk
jim
nás
krásný
všecko
nejhlubší
a
vás
poněvadž
mu
na
organy,
rytmovány.
poslední nejvyšší
horečnou
rozumět,
pudy,
nejpodstatnější, nejvěčnější a
mateřštinou
žádném
v
nejstarší
matres,
magnae
jako
staví
stále
svaté
v
vášně,
a
„Mánesu".
v
abstraktnost
svými
dílo
nemůžete
odvozené
a
všecku a
A
základní
na
mluví
jí
zasypané
hrůzy
vždy.
na
Všecky
jako překypující
jehož
a
zaklet
mateřštiny:
země,
ze
nás
v
pravdy,
výkřik
tónem.
naladěny
neúchylně
a
svojí
hrudním
bohatě
a
sdružených
plochosti.
a
čistě,
Rodin, před
stále
učit
musíte
teprve
je
výtvarníků
Rodin
než
nás
z
zůstal
by
strom
jako
štědře
se
genius
který
a
hlubokým
něm
v
vyrazit
a
jiného jazyka
bytost
vylévají
a
jádru
nenalezli
nebojácným,
žije
nástroj,
našemu
sami
genius
a
ryze
k
může
ulpěla
a
zrozených nalít
do
ještě
spí
ve
hvězdách.
číše
i
sám
vlhké
Ona
genius.
svaté
jest to, Zved-
něte
uctivě
je
zbožnou
a
rukou
neste
ke
rtům:
vlastní
tu
pijete
tvůrčí
mystérium
země! toto
Mystérium
mateřštinou i
vedle
něho
nimi:
plastika
a
bezvadně
méně té
největší
nemůže
v
jedné
tvůrčí
Rodina
osobního a
V
tom
slovo
křídlem
vým
uměním
nezanikla nití
dílech
v
dina
před
sopečnou
které
vých srdce
a
nás
k
že
na
sami
v
inspirace
trhlina:
si
a
podrobuje
buď malichernost které
lešení,
nepodařilo
není
jim
se
bez
individuálného
dílo,
v
zlomků,
a
ryze
vlastní
integrální:
která
že
nejen
ztracena
jen tenkou,
tvořivých
lidské
horké
váznout ohni-
nesený
ty-
síly. když
přerušovanou
devatenáctého a
i
která,
a
často
prameny
i
nervněji
staletí
podzemní,
plastiků
její spojené
ryzeji,
celá
po
ruší
vyslovit žádným jiným
a
hranic
bázni
a
zá-
se
jinde
se
zrak
opojený
celeji
u
kde úctě
v
nedá
se
vyslovit
byla
bojácně
bude
vždy
přítomnost,
pro
stupňovaly,
a
svobodu
výpočtem,
s
ještě přiblížit
ní
v
všecky
paty
do
soch
minulé
obrodí. ve
věku:
Ro-
u
horečnou
tryskají
uměleckou
živě
vrhá
obnovitel
jak a
hluboké sám
volá
náš
a
zase
a
vášní
básní
se
V tomto
básní
a
dobou
na
věk
do
pozornosti, do
z
řad
zmítaný,
nekonvenční
jazyku, se,
po
dá
v
se
věcích
umění
do
rukou a
roz-
nejopojnějších
zadívat
příštích,
řečí
našeho
jazyk
sklenul
ustydlých
uslyšíte, věků
v
druhé
dost odvážně
vypadla
novými
a
i
doby, horký,
heroickou
s
nervní
němž, zdálo
v
ztrnulou
a
nemožným:
přítomnosti.
legendou,
která
ji přes
zdálo
mateřštinu
Dovedete-li
pochodeň,
vášnivý
starožitníci
vybledlou
a
dosti a
němž,
jen
ko-
první.
minulosti, první
du-
tmy věků, Donatello-
stišíte-li
jak odpovídá
a
na
svoje otázky,
budoucích.
obroditel.
porozumět
Umělecké
a
bolestně
a
budoucnosti.
a
se
mrtvou
nejvzepjatějších
střízlivá prosa, Rodin
dalekou
mohou
co
duševního vlnobití
straně
do
jím,
fossiíním,
živý,
v
jeho
jen grammatikové
věky,
svých
plamen
tepnu
Angelových,
jeho
vyslovil
a
po staletích
lepit
již
uměním
dob, rozhlaholil
bijící
rozžehuje
je veliký
sobě,
a
dobu
jednu
dneška
samu
být
obroditelům
nich
zdálo
se
nebi
mostu
Michel
Rodin
ani
se
skutečně
staletích
jedné
Rodin
jež položily
A
málo
možni
na
zdála
u
není
hmotu.
vyzpívat
nímž
před
s,
vyslovuje,
alespoň
úplně,
sochařství
ze
oblouk
uvidíte,
nedá
jsme,
po
pírovat, parafrasovat
hový
táhne
dokonalejší,
suggestivnost
nejspíše
tekla
již, jsou
se
více
jejich výtvorech
sobě
jejich jde
doplňovaly
se
cu
ním
pravdivý její výraz,
která
mezi
naučenou
správně
a
formule, vypočtené
strávený,
póly:
Rodin
co
ale
bolestného
a
snů. Učinil
Spojil
cele
plastiky,
šíleně
a
se
a
rozdíl
celý
tepnou.
horečného
zdálo
intellekt,
může
silných, vyhynulých
třepený
díly
v
mateřštinu
zase
Sochařství, starých,
zakryto;
úplný
se
To,
několika
vyvěrají
matematické
k
sebe
technicky
V
výrazu.
která
závrati,
vám
se
Postavte
jedině zákonným, nýbrž
a
a
plastika
staletí.
dokonale
dobře,
projevu
jedním rytmem
a
mysti
němuž
Zde
nalezl
Rodin
dost
nejspornější
plastikou,
zároveň.
pičtěji
vtíravost
instinktu
actus
k
buďtež
nich,
intellektem, aby
s
intuice.
než
u
zpatrní
a
nejhlubším
ne
od
je
mystéria.
sloučil
a
všecko
sochaři
viděli,
třeba
naučenou,
omamující
roztavit
tvůrčího
péro,
a
té
zázračně
tvůrčí
je
přes
nikdy
přerod
živelnost
konem,
ale
ani
být
typ
jak
tom,
řečí
Odtud
výhni
je
v
akt
pravý
v
ani
jež jste posud
jen
střízlivost,
a
druhému
Rodinovi
že
tak,
jen
libovolným prostředkem
a
nutkavosti,
a
U
mistry,
ovládanou,
suchost
pochopit
a
žádnému
jest jim
jako přírodní zjev. nebo
opsat
se
jako
náhodným
strašné
dá
a
mateřštině
hlubinách
jim odpovědět geniově
musíte
dá
nalézti
187
se
její
jen obrození, odpovědět
kovový
jen ti,
zase
jazyk.
jen
kdo
se
sami
mateřštinou:
Rodinem
Před
nejste
uměleckým
Před
příští
musíte
Rodinem
lidem,
ale
musíte
se
veliké
svoje
naučit
se
tvůrce,
odvaze
na
a
odvaze
bez
nenávisti,
nichž
blátem.
beztvarým vychovat
obdivu
na
pevnou
poctivou
mateřskou
a
věrnou
půdu
pod
resonanční
nohy
plochu
svého
pro
budoucího
obra. Před vší
musíte
Rodinem
vší
polovičatostí,
daně
znamená
Jinak
odšumí
jeho světla, V
se
Praze,
bude
v
opatrností
mu
pro
pochopit,
blížit
vás
tento
temněji
dubnu
a
a
a
že vší
genius
konvencí
umělecký u
a
že
žít
v
opovržení
vášnivě, cele,
vším
chladem
hrdinně
a
od-
jeho příští.
připravovat
pustěji
jest nejprve
hod
nás,
než
1902
bez
užitku
bylo před
a
významu,
a
až
ním.
F.
BELONA. BRONZ.
188
pohasnou
X.
Šalda.
VNITŘNÍ
HLAS.
V. HUGA. DETAIL POMNÍKU
189
FRAGMENT
„MĚŠŤANŮ Z
CALAIS."
190
FRAGMENT
„MĚŠŤANŮ Z
191
CALAIS."
STÍN.
FRAGMENT
„PEKELNÉ
BRÁNY."
192
FRAGMENT Z
193
CALAIS."
„MĚŠŤANŮ
PRCHAJÍCÍ LÁSKA. BRONZ.
SE LUNA
SE LOUČÍCÍ
ZEMÍ. MRAMOR.
194
POLIBEK.
MRAMOR.
195
KOVOVÝ
VĚK.
BRONZ.
196
POKUŠENÍ
SV.
ANTONÍNA. MRAMOR.
POMÍJEJÍCÍ LÁSKA. BRONZ.
197
STUDIE
K
BALZACOVI. BRONZ.
BOUŘE. MRAMOR.
198
ORFEUS.
MRAMOR.
199
EVA.
200
EVA.
201
KRESBA.
CAMILE
.*) Nynější
discusse
o
návrhy
něností
větší
s
publika
pozornost
a
či
menší
Obecen-
kritiky.
jen
uměleckých
souditi
povrchně
nějšího
sporech.
Jen
když
může
máji
v
pohledem
zraky
dva
na
či
tři
jely
toto
je-li
se,
tisíce
pláten;
současně
bývalých
žurnálů
nestojí
za
kritika
pro
Takovéto líři
už
a
povšimnutí.
za
debaty dokazují
nejsou
čím
tím,
je
moralistu
pro
zcela
bývali,
Degasův
věc
Klademe
který
přijde
hledně vadž
do
lze
obdobu
jistě
vývoje v
k
do
rukou
vhod,
svých
že
jasně, že
čtenářů
poněvadž
francouzského
poměrech
poměrům
zde
celý
našeho
tento
ma-
stav
článek,
pře-
zasvěcuje
malířství,
líčených
sporů
ukázala
mu
jeho
nezabývati
právem,
moderního
všeobec-
se
kterak
hlediska, umělce
se
vyví-
dílem.
obecenstvo
si
nalézti
výtvarného
a
sny
let
byla
uvědomilo
venkovskou
Lepageův
poně-
a
sovu
během
evidentní.
impressionism
Moreau-ovy
a
realism,
Besnardovu,
a
která
malířů,
jiná.
tovu
*)
aby
posled-
Vidělo
aka-
malířství, Courbetův realism, Manetův
to,
mistní Ale
ne,
administrativních
plným
také
padesáti
demické
má
a
a
žvastání
že
s
ideálu
přeměnu
ovládáno
seskupení
od
rozdílnými
zákony
;
touto
pobaviti své
a
ních nestará
do
aby
povaha
Skutečně
elegancí obojí vernissáž
zaplaviti
studie
tato
intellektuelnějšího
a
a
těchto
o
jeho ale
jimi
opráv-
duše může
stvo
čtenáře
je
vždyť
sdělené
programmy
a
obírati
se
A
odštěpenců,
se
upoutávají
žurnálům,
bude
změnil.
hluboce
se
reorgazasvěcovala
Salonů,
odpůrců, výplody
tvrzení
ducha
jejich
změnou
MALÍŘ.
nisaci
MODERNÍ
MAUCLAIR:
Helleu-a
nebo
pohanský
sen
La
Puvis
modernistu,
inti-
malbu Milletovu,
archaické
Chassériau-ovy,
Bastien-
koloristickou historickou
Rochegrossovu,
a
a
tvorbu
nervosní
Gandara, de
féerii
MoneLauren-
eleganci
náboženský
Chavannes-a,
či
ironickou
mnohou
umění. Pozn.
red.
fantasii trec
202
kreslířů-aktualistů
nebo
Steinlen.
Ale
o
jako vlastní
Willette, povaze
Laumalí-
KRESBA.
rove
nového která
od
umělci
de
osudné
do
se
obecenstvo
musea
rých
druh.
a
zuávské
tradici
dnešní
návštěvníci většinu
leckdy delech s
lidí
nalézá
tenhle
morální
z
dvojí
přinucení. malíř,
a
pak
patra" je
který účel,
pravidelností V
uniformu, kravaty
to
se
hoch, mo-
nespřátelí
publika
privilegovaný,
tom
vypadá,
svých
občanského očích
o
ohromnou
tak
ve
a
pravdou,
veselý
který
tuto
o
třeba
Pro
a
tisíc
franků
tu
zaznamenati
zajímavosti,
dámy
odlišná
docela
je
jen
maluje
dvacet
dostává
Pravda
časné
vůz,
z
za
velkého
portrét.
a
nebude
její
hlavní
bez sou-
rysy.
přece
fotografů
jiný,
světa
Sociální
někte-
dělí
řadou
nevěděli.
šibal,
žáci
se
tam
vlastní
a
„Rapin"
proto méně
z
A
ohromné
naprosto
malíř
„ten
fláma,
žádnou
leda
Salonů
stránky
se
je
že
villu
mezi
prototyp
jeho
ještě
Není
příručí. malíř
nosí
A
knihy,
je
kuriosit.
Leda
celou
s
který
uvědomit.
širáky,
pantalony.
obchodních
a
veliké
vlasy,
nevinnou
že
zatvrzele
atelierů
vlající
tvor,
morálních
(mazal) je vyhynulý
této
bizarrní
nemůže dobře
si
ničeho
nedorozumění
Umělec,
fossilní
dnes
je
celkem
Bohéme,
publikem.
a
hodící
Vie
zavinila
jen
líčen,
nedovědělo
publikum
se
stavení z
konstituce
malíře,
něho
aby
byl
lovala
jej
svých
výrobků.
malíř pro
Na
pána
neboť
jeho
šťovalo
stal
a
šlechtictví
platil
je
jen
malíři
rovnocenný,
má
svými
penězi,
a
neposuzoval.
chtěl
žije
nad
prodeje
v
který to
za
očích
jeho
kontrolovati
luxu tomu
poji-
plebejským,
vším
přece
do-
nestyděl,
Buržoa-amateur, ale
assimi-
šlechtice,
pro
Šlechtic, se
při-
jej
dodavatelem
se
mu
z
po-
Učinila
byl jakýmsi
aby
také
a
povýšenost
řemesla,
předmětů
buržou-amateura. nerozuměl
spolu
a
který
místě,
luxusních
změnil
vůbec
203
svého
obchodníku,
života,
který
ze
potlačila
šlechtou.
občana,
živ
nutila,
davatelem
století
vydržovaného
svobodného
k
19.
jen a
zdánlivě
dominující
posuzovati.
Šlechtic
míti
mohl
neměl-li
zavázán: svému
krejčímu
ti
znali
lidé
Buržoa a
si
módu
poněvadž
toho
placeni.
aristokracii malíř
při
duchové
přivodila
ciálních
tomto
asii.
o
převrat
této
že
tomu, Pod
ideje,
se
modifikace: v
něm
ve
tom
spo-
způ-
jen
Měl-li
nemohlo
se
křídla
jakmile
po
událostech
projevuje.
ňuje člena
Záhy
Davidovi,
aby
konventu.
Restaurace
a
Tento
zázračný
fanfára,
vyslovil i
když
génij
rozepnouti
duch
malířsky
„nenávist
(Smrt
svůj
zabra-
své ideje malíři
k
literatuře.
V
zacovi,
cítit
je
stavu,
od
tyranům"
umělce
zahlaholil
„Massacre
kteří
nenávist
duchu
Bal-
v
tře-
proti
pode-
fakty
stejně
buržoou
sbližuje
je
v
ke
aristokracií,
a
spravedlnosti,
který
každá
hnusí.
Každá
Kompromiss
tečněný
v
bojovati
veselé
r.
se
kousky,
se
k
který
favorisuje
stává
sprostoty.
kovými
Od
spisovateli
škole
a
jest
mu
a
doby pokro-
jeho
mo-
historií
realista,
kořeny
v
K
se
mo-
malíře,
druží
mocně
proti
representuje
jeho
důvodu.
1870
akademickému tmář-
měšťáctví
povolání.
Cour-
protisymbolista
protiimperialista
téhož šel
u
reakcionářské
a
formě
bet
té s
do
reagovati
duchu, což
ve
buržoasie
Od
a
umění
utvrzuje.
politickým,
Římské
ství
názoru,
morální
je
1851
spojení
touha
se
od
ote-
se
samých. roku
tivům
sektářem
spřátelen
historie
literátů
toto
je
na
dále
na
luxusní
vzdaluje jej stejně
výtvarník
starý
omezoval
monarchickému
od
1832,
a
nestaví-li
vřeně
je
Bojoval
1830,
proletariátu,
Proudhonovým,
rální
mu
usku-
a
1848,
r.
který
přítelem
jako
se
buržoasního
nesnesitelnější.
Cabrion,
a
prostřed-
vymyšlený
barrikádách
bude
tomu,
Ludvíkem-Filippem
ještě
na
k
jej
vše-
a
umírněnost
království,
mu
vede
jej
dvou
která
slitování
lid.
miloval
nepřáze
věcem,
citu
z
Poměr
stvořen
krásným
aspoň
hned
byl
základu
více,
šlechta.
bývalá
umělcem
lásky s
jako
zmocnila
se
ne-li
a
lidem
využila
aby
se,
a
Umělec z
tomu,
ukázala
a
opressivní
telský.
k
Revoluce
srdci
v
zpátečnickému
a
která
třídy,
nost,
204
na
nové
o
vzniklo
aby
tmářství
proti
aby
KRESBA.
už
lpí
sní
jako
logickou,
postačilo,
záští
vyvolané
obecné
Hugo-
kteří
právě
rozumovou
výlevů
nejedná
se
těmi,
Daumierovi,
let
egoistnímu
věcí:
od
nenávist.
Třicet
mezi
Zde
so-
buržo-
„výprav"
těmi,
studenou,
publi-
napadají
odlišný
mezi a
gene-
současně
překypujících
klassicismu
celé
obdivuhodných
velmi
je
nedorozumění
o
tímu
svých
„buržoy".
na
hegemonie
Virginie
Delacroixův
maloval
vzpoury
imperialistu
akademičtí
svou
allegoriích
sny
mocných.
útok od
žáků
přenou
poněvadž jeho
1789,
nastalý
možno
revolucio-
příbytku
jeho
r.
Ale
odhalují
římských
atd.),
mohly
nebylo
malíř
věděti,
povaha
řadu
Ale
satyr, které rozhodně
romantiků, vých
přivedla
objevila
starým regimem
bylo určeno pro ozdobu
přece,
Daumier
kuje
nadšení
chartistů.
a
kde
Barrikádu,
revolucionářské
karbonářů
race
úchvatnou
tu
a
vtěleno
je
vkusu
takováto
jakkoli,
vyjádřiti sociologicky.
jako
podle
tak
Scio"
de
bojácném
důsledek k
nářské
v
tomu"
Aťfje
vzbouřence.
dílo
malíři,
silní
Mnozí
právě
života.
umělce
se
jakousi
modifikace
První
A
byli
tomu
k
se
volnost
svoje mínění. Získal
pochybují.
se
a
necítil
svému
jako
„osvobození"?
sobu
dal
ho,
vymyslil
vykládal
lečenská
ale
vkus,
z
jednoho
Impressionism realismu
a
a
na-
pojímá
je
proti
právě
v
měšťáků
jet
neschvalují
největšího
dosahuje homme
časů
dobrých pohlíží
života
současného
systematická
Naturalistický
litické
karikatuře
buržoasnímu
stav
cestou:
bení
státem.
cen
člověk
korporace,
mistrovskými
díly
r.
mravů.
iv
1800
se
Prodej
po-
ihned
je
jim
Od
na
udržuje pak
cen
rozděluje
se
officielní
vládl
této
nemůžeme vinulo
solidaritu
otroctví
objednávky
kteří a
určí
své
amateuři
udržuje
tolik
ani
„starých",
celé
a
dnes
uče-
doby,
zase
co
v
bez
provádělo
robotníkem.
strnulost v
čle-
žáky, aby
obrazy
malířství
Žák byl
pochopiti,
nároky.
reservují
oblíbené
jejíž
Coutu-
Fleury-ho".
jisté
kupují
akademism,
atelier
poměru
se
Během
organisaci,
a
podle
systém korporativní.
Proti
pozvolný,
jisté
jejich doporučení.
takto
nazírání
celé
Roberta
nebo
bral,
naivnosti
osobního
tuto
a
si
Člověk je „žákem Ingresovým,
pomáhali,
odporu
této
už
patri-
akademiích
klassických není
ja-
vydělané
každý
potlačováno:
profesora
nům Institutu,
proti-
v
1880
a
kde
Nejmenší nedodržení
životě.
livosti:
totiž podro-
níž
úplné
dnes
se
vy-
zápo-
vidí
jednotlivec První
obratný
cesta
je
šťastněji učelivý:
a
Oficielní
ma-
úřední
hierarchie,
stupni
mistrovství
dílnami,
s
mezi
Ale
Tím
umělec,
možnost
jako
potřeboval.
žil
kladl
a
svými
byla
Donatello
atelieru,
stavu.
Steinlenů.
neuskutečnitelná.
ustaveno
kolik
nad
samostatnosti,
amateurovi.
je
kouta
ruku
patronisovaných
každý
přece
do
rovým, Cabanelovým
medaillí,
cesta
je
peníze
že
co
Renaissance,
za
odlévači
svými
se
něco,
Renaissance
za
víme,
a
tom
v
držel
Ale
umění
kresbě,
školy,
Salonech
jak
je-li
je skoro je
ze
organisuje.
soutěží,
cesta
ale
proběhnout,
a
Římské
v
přímo
nepohodlná,
lířství
po
kresba
všem
je akademism,
malovat,
prodávat
jako
nich
z
Druhá
znamená
za
karriéry stojí před dvojí
postup
a
archárně
su-
napodobí
evolucí
stavovsky
se
občanské
byrokratický
druhá
sociální
srdečnost
1870
r.
a
či
kási
Je
atelierů
umělec
druhy.
ředitelova
Třetímu
proti
mladými
mistra.
zřízení
hotový
anarchisty.
Od
Ve
Forainů
principům
římských
šíří.
oži-
chvíle
dokumentárnímu
touto
s
jedna
se
kdy
Proud-
této
anarchistické k
náčrtku
své
počátku
k
a
občanem,
se
umění
román, sociologický román, Thédruží
se
Souběžně
od
roste.
vzpoura
na
umělce"
ne
je ohromný
stále
upomíná
provedení,
pravé
hojně
se
vzrůst
její
átre-Libre
ale
na
školy,
Oposice
Josef
Monnierových;
kresba
dny,
vzepjetí.
jako
tohoto
jehož
jako
umění,
umělce
na
Politická naše
rád
„míval
umění,
tak
právě
vedlnost
který
Zolu.
a
takovému
proti
do
duchu,
onom
tím
již
Římské
života
Flauberta
Goncourty,
vuje
je
současného
podání
výtvarného
protestuje
duchu
disciplinárnímu
uvádí
a
malířství
modernisticky,
Revolucí.
před
jako
•V
Římské
ceny
to
tato
ještě
školáckých mezi
neudělují
marně list
delikátní,
jej
že
dnes
při k
Umění, když výročních
učitelům
Tento
plna
trvá
Přednostové
atelierů
žáků, a
stali
velkých i
dlouho se
anekdot I
Manet
pro
o
podnes, rádi
komposic po
slavnými.
tom,
byl
skutečné
nucen
dají pro
Akademie A
1840
r.
už
úcta
provádět od
Salony tito už umělců
byl
zmírněný. kusy svých
vystoupili jsou
plny
„starých".
atelier a
Krás-
formalismu.
autoritářství
opustit
ná-
zcela
Škole
ceny
třeba
když
bručounství
zdá
soutěžích.
Memoiry
slavnostním
činiti
se
na
kolem
tak
byl
letos
o
měl
rozsudku
podivného
který
všemohoucí,
svých
jedná
se
formalism,
ale
po
panuje
konku-
Cognieta,
rozdílení
závěrečních
jest
až
„nemohl
Toto
přirozeným; ještě ných
Léona
odevzdal
rozdělují
1830
r.
(a
poslušnost se
Hersenta,
na
cenu".
na
žák
:
atelier
Cognietův
roky
Kolem
ateliery.
doporučující
a
potichu
formulek);
Ricard
ruje
znamená
„zásluha"
slavné
zásluhy
podle
se
krutou
Couturův KRESBA.
nespra-
205
menutí
řizuje,
může.
jak s
treuil,
Corot,
vážně
logie,
Diaz,
malíři
jinak.
svým
známým. jak
zvolení
že
mohlo
býti bylo
ještě
a
jenž
kými Ale
kteří
elementy,
darmo
studii,
Cabot
Barbizonu,
do
přihlásil Courbet
řadu
dostalo
mají
tivné
principem že
prostě lieru
usadí
se
sarkasmem
ducha,
Salon
sál
k
skupil
disposici,
Jongkind
je
založena.
vkusu,
a
Lavieille,
jiné;
z
r.
se
druží
se
dují
zatím
originalit,
pro-
určených
vívavě:
to
pokusy
dobrý
a
ate-
pokřtěná uči-
demickými jejich
umělecké
druhých
vystavovat
ného
vůdce
malování
diskussi
císař
A
jeden
to
se-
je
tom,
hlavně
novotářů,
nese
úplně
za
nastoliti
před
a
dobré slov.
byl
několikrát
bylo
jen
ze
ni
způsob chce
podrobiti
připuštěn. as
ji
jichž
privilegia,
národnímu
dílem
na
roze-
oprávněný,
zlomyslnosti jeho
stál
svůj
publika, pro
jedněch
intence
považuje
každému
přeměnu
Manet z
aka-
a
Vyloučení
Salonech,
očima
před
poslou-
hlubokou
a
ří-
básníky."
sebou
Manet
rozpoutati
buďte
za
logický
to
které
Institutu,
neodvislými
reklamovat
dopřáno
necháte,
mezi
školy, který
jsem
věcí,
člen
systematické. v
škoda.
je
Luxembourgského
„Pánové,
existence.
světle,
čemu
toho
lapidárních
s
„To
těchto
neuznávali
je:
mu
prohlédl,
je
tomu,
Boulanger,
žákům:
si
sho-
věcičky
měsíčním
vy
ctí
mi
jsem
mi:
z
dnes
je
kontrast
Prudký
od
Jedna
takovýchto
ji
kde
."
.
Impressionisté chati
konečně,
Gustav
svým
solidárnost so-
Ale
řekl
a
„Ve
akademické
nějaké
úsměvem
na-
z
toto:
Rekl
Přinesl
odučujete
zas
„vážné"
nebyly
S
člověk,
se
také
předem
Jeden
moje
v
sle-
je potlačováním
na
silhouett
kteří
několik
líbily."
je."
nálady.
o
.
kával
mi
studie
vážné
není
nebo
Není
Ukažte
přiro-
soudržnost
to
Je
se
snad
pojem
a
a
vypravuje
dost
skutečné
logickým
provincie
prošel,
„Děláte
mimo?
byly
jsem
vyučovati
umírá,
principů.
malířů
škol
temperamentů, které
jich
převzatých
a
největších
musea.
chodí
jej
„atelier"
na
stlačení
a
přá-
temperamentů;
akademism
co
Miss
a
považují
podle
se
nazírání.
způsob
stejný
šich
ohledu
bez
možno
se
dělat
spíše
malíři
sympathie
Stává
takový
jakýchkoli
by bylo Sdružují
který
prý
to
je
negaci
pojem
co
mění.
se
naučil.
Manet
ponechal
nepřijatých
umělci.
Ale
často
úmyslem,
větší
skandál.
Renoir, Fantin-Latour,
Bracquemond, hle
„škola"
je 1867,
zatím
tak,
vás
oni
rozvine,
se
škola",
poutem je
aby
jako Manet,
a
že
podle
tomhle
mohou
Když
příbuznosti,
Při
pošklebkům.
rozkázal,
lidi
les.
umění.
Ne-
vyučovati
kamarádi
nazírání,
Odmítnutých
Legros
je
že
měl
Foraina
neodvislí
nutnou
výtvarnému
a
ještě
a
Ma-
vzorem,
Degas,
mohl
Rouarta,
chvíle,
pretense,
to
základním
krásna,
pociťuje,
akademiků,
proti
liberálně
I
Představeným
„batignolská
způsobu
lidárnost
nelze
každé
byl
nepodobají
se
té
naprosto
děl,
přátelská
jichž
pravidel
rozmlouvati.
a
se
odmítl."
jsou ateliery
jimiž
žáků, jediným
není
jistý
nesnadné.
ničem
Batignollech,
navštěvovat,
tele,
V
Od
professoru
„Kdyby
spíše
telství.
studie
výstavě.
na
Cassatt-ovu,
být
pojímáním
žáků;
tři, Alexise
na
chajdě
co
jej
nemá
jíž
mistrovských
umění
debutech v
bych
jsou
barbizonské
školy
pravil:
že
tvrdí,
svým
a
Pan
Eva
každému
se
možno
je
a
žákem
vyhybá
kázání.
proti
kresbami
nároky
že
Morisot
jediným
je
ímpressionism
odpor
svými
za
snad
Škole,
přátelům jen praktické rady
nimi
s
svých
po
že
jest,
svým
dávno,
malíři,
kanonických
není
dávati
to
Tito
strany.
své
má
pobřeží,
připojí Monet, Pissarro,
nim
připouští,
závěrečných nivy,
jsou
Caillebote, Bertha
bídný
vedl
ve
všecko
je
obstrukce,
pevnostem
Millet
co
pokoření. Ricardovi, jenž
lidí.
chudých
zatím
netovým.
ale
k
se
bez
a
atelier
Její
která
originalit
za-
nabízely
vegetoval,
zmínky
ale
ateliery,
sdružení
později
nádherných
malířům
odvislým
se
zase
řadou
čestné
se
často
Brzo
*)
zeným, znamená harmonii
prodával
přidával
jury
klassic-
krajinami!
Corot
tomu
Salonu,
prošel
vytvořil
není
a
akademické
president
zcela
modernistické
nedostatku
v
ži-
Frangais,
že
hodností.
zemřel
a
niž
za
dosáhl
život
málo,
to
nesmiřitelného
nic
krajiny
Rousseau
zlata.
sumy
v
tak
a
A
konci
onen
vyobcováni.
byli
Institutu
na
úspěchů
do
až
massiera
Degas, Sisley,
Mary
jsme
čin.
komponovanými
uvádějí
špatně
byl
nikdy
prvních
moudře
a
ti,
tak
si
dobyl
do
slávě,
ještě
neměl
talent
jehož
to
a
považo-
úžasem
as
cen.
vliv,
ceny
genre"
liberální
za
dlouholeté
po
je
Frangais-ovo
pokládáno
dráhy,
votní
nedávné
poměrně
viděli,
krajina
„vznešený
za
něž ma-
mírné
za
výročních
žákovství:
postavami
opovržení,
díla
za
pro
bez
Gonzalěs,
„vzne-
lidé,
pozornost
zahrady.
nebyli
byla-li
tito
největší
Moderní
známo,
doby
A
svá
Chin-
mytho-
a
oživena
a
na
považována
tehdy,
Prodávali
lovali
od
jen
měli
aktů
byla
krajina
Poussinovy.
krajiny
oficielní
malířů
stylisována
totiž
vána,
od
pojímáni
jdou
Troyon
a
za-
se
Rousseau,
Daubigny
„odvětví"
šená",
malířství
krajináři
zádech.
na
poněvadž
zvláštní
jako
Romantičtí
uzlíkem
cesty
ani
neodvislé
pohřbených,
„škola",
Whistler,
která
vzbudí
*) se
206
Massier
stará
o
m
správce
modely
a
atelieru;
pod.
nejstarší žák, Pozn.
jenž
překl.
JAN
KOTĚRA.
A. RODINA VÝSTAVY BUDOVA
V
V
podivuhodně
v
Dílu,
dokumentované
Emil
pan
Ale
zrádného
přijetí.
Renoir
Cézanne
se
a
utíká.
doby
výstavy
a
sám
kati malá
Jiní
kde
se
s
si
pozve
To
Rue
přístřeší zaslouženě
tu
Le
ještě
držet
děl
najímají
se
těchto
jeho malé
způsob stý-
Peletier,
pan
v
aby
slavnou
s
Tak
Durand-Ruel,
kde
Brusselu
couzské
doby že
a
se
mu
musea,
stal
207
v
posvěcen,
se
kde
nichž
spojil
založený
příznivce fran-
první a
od
povzbuzován
Salonem
hrají
jinde
jež nemohly
místnosti
se
lidí
mladých
impressionisty
propůjčují
Esthetiky, koncerty,
a
pravým
jsou
učeného
Mause,
pořádají umělci
byl velké
jeho
Dvaceti,
Salon
belgické
rozšířen
díla,
podnět
na
Oktava
p.
generace
také
Tak
umění,
celé
když
dnes
New-Yorku
a
studovaly
výsledkem
v
poněvadž
malířů.
Paříži
v
viděti.
impressionistům,
obchodníkem;
malým
museem,
sou-
němu
důvěřoval
sklady
Degas,
k
se
stala
jmění
ty scény
princip
jejich
dílům
který
publikum,
a
je
knize,
lepší
za
jeho
Tak
publikem.
vylíčil
Manet
sdružují
se
v
stojí
soubor
vystavují.
místnost
poskytoval získal
třikrát
důležitý
navštívilo atelieru.
či
tklivé
Manet,
pokládali
té
Dvakrát
šálky,
Claude
Od
stranou.
kromé
přesně
Zola
a
PRAZE
té
tak,
královského Svobodné
přednášky jako
a
Eugěne
1902.
Hout.
Ysaye,
Théo
Ysaye,
konečné
Tak
stellistů Salon
neodvislých
pořádaných
po
Petit,
Georges
Oposice
proti
Skutečně
době,
se
kdysi
na
puštění
a
ceny V
školy. na
úplně
menaný
akade-
a
jako
výstavu
byl
byla
svo-
Poněvadž
nule.
officielních,
Římskou
cenou,
vyznamenaných,
na
na
odpovídalo
prosté
při-
bakalaureatu,
medaille
doktorátu.
jakousi
př.
po-
odměn
pokračování
duchu
tu
zvaný
Salon
malířů
z
licenciátu,
medaille cenou
řády
mluvíme
a
umělců",
odměněných
jejich
zmínka
čestná
jen
téměř
rovna
medaillemi
čestná
Salonech,
v
skládala
starých,
ze
sdružení?
dávají
aby
dálo
jak
počet
agregaci
Obraz
doktorskou
vyzna-
thesí,
hodnutí
které
obrazy, sobem šlo-li
vždycky
POZVÁNKA
ZAHÁJENÍ A.
RODINA.
208
nijak
druhy
zanice
a
jury,
to
výši;
jen
ještě do
a
amateurů.
aka-
výhodného
za
od „na
ne-
zamítala
byly
naivní
druhé
nebo
lov", Ať
ma-
byly
předpisů
kategorie.
roz-
se
Předně
nic,
Za
„sta-
Do
věci, Ta
myšlénkami
odlišným
první
posila
neznámých,
žákům.
obrazů".
jednou
postačit,
reservováno
zaslané
nestály
inspirované nazírání
od
liberalismu.
„špatných
dobrých
se
bylo
zkoumající duch
však
přibrala
se
odloučeni
byli
opravdu
nemohl
spousta
se
rozdílení
a
provinciálních
z
protěžovaným
jich
a
vloudil
ve
žáků
do
sněmovně
ve
Poněvadž
přáli.
když
poddaných"
rozvěšení
ty,
i
galerie,
ovšem
rým"
si
Reno-
houfně
žáky
stranníky,
těchto
připouštěla
kteří
dva
tak,
cizí
malíř,
podezřelé.
vůdcové
jako své
vyplnil
své,
vodili tak
nabídl
už
bylo
hlasovat
jen
demií,
ŠVABINSKÝ.
VÝSTAVY
se
které
karieře,
skoro
Salonu,
kanonického
podmínkám
dílo
malíři
movaní
přece
všem
každé
a
scholastické
MAX
K
dost
za
ideálu
cen
ovládaným
existoval
projevu
hlížela
d. tolik
pojí
Va-
a
činící
„dobrých
francouzských
jury
nutně
t.
a
Salonům,
také
kdy
„Spolek boda
Boussod
jsou
duchem.
mickým
o
jenž
výstav
jako
galleriemi
Vollard
důvod,
je
Jaký
soukromých
Durand-Ruel,
Bernheim,
ladon,
rok
celý
Pa-
mezinárodní Společnost,
řady
a
Van
a
společnosti
povstaly
Akvarellistů,
a
Guidé,
Jacob,
způškoly;
bylo se
to
to
nikdo
VLADIMÍR
ŽUPANSKÝ. A. V PLAKÁT PRAZE. RODINA VÝSTAVY
nad
nepozastavuje vznešené rorů:
se
sbor a
že
jako to
hlavně o
přiblížiti
Školy
je
dostal
Velice
v
krásno
věří.
sobě,
z
státu
od
velice
Bouguereau, Abychom
tuto
interpretací je úloha
jako že
duch
pevný
že
pravidel úkol
víru
kollekci
děl
spadají řili
vyučovati.
sbírku
výrobci Lefebvre
z
do
sám
209
svých
doby,
kdy
velmi
státu stol.
Louvru, býtí
ona
v
se
která
díla, ještě
s
ale
že
případě
stvo-
hledali; už
a
jen
tato
tuto
obrazy
tyto
Luxembourgu
žádném
většinou
krásnými
podmínkou, do
sebral
Odkázal
významná.
přítel
malíř,
scelenější,
spolu s
Caillebote,
delikátní
přátel,
Caille-
způsobenou
Gustav
závažnější, je
XVIII.
nesmí
vzpo-
do
díla
sbírka
pochopili,
příhodu,
na
odkazem.
impressionistů,
je
ideálu
přesvědčení
si
botovým
němuž
tohoto
a
meňme
ju-
professorský
jim
Gérome
že
k
ideál,
tak
akade-
přesvědčení,
„pokrokem",
majitelem
ctihodní, pp.
úlohy,
zapomínati,
se
živ
je
jakési lze
užitečné
a
nesmí
mický
takovouto
že
půjdou přijetí
částečné.
VÝSTAVA DĚL
SOCHAŘE V
RODINA
PRAZE.
Je patrný
úmysl
uměleckém
obdivoval
rou
Ihned
odkaz
stoje
na
stala
se
p.
Gérome,
se
rozčilovali
psali a
ministeriu
torátem
díla,
kontradikcí vzali
úkolem
jevu, jeho byla
která
zastoupena
při
tak
tom
že
obdivem za
vyšší,
a
dáti
že
vešla
je,
ve
nechává
o
Ministr
aby
ve
umění,
vysta-
formální oni
každému
že
pro-
vyskytne; galleriích
která
byla
publika
místo,
našem
po
pelyněk
malicherných štvanic
a
smutně
charakterisují
řejnosti
piti
i
běžného
jen
a
umění,
neznečištěný
slavně
novinářských
kalibru,
chvíli
naší
tak kri-
všeobecným uznáno mu
n^e žL Konec
při
zřizování
Na v
příště.
210
Rodinovy
historii
vrátiti
a
půdě,
Kinského
Pražská
a
již
výstavní zvedá
vržena
nosti,
alejí
světlý
osmistěnu,
svahu
němž
čtvercovitý
prostor,
jehož
šeno
kreslířské
dílo
krátké
Jan
nad
nad
K
Ko-
pýchy hradbou
stromků.
Po
nímž
střední
vládne
přiléhá
na
v
rady
tvrz
dům
„Polibku",
celé
městské
Jako
Špillarova. v
Petřínského
architekt
vchodu,
její
jest.
vavřínových
dostoupíte K.
jeho
improvisoval
budovu.
její
podati
novinářského
z
poskytly
týdnů
čtyř
se
lunetta
skupina
úpatí
na
Smíchovská,
těra
vroubenou
což
pra-
„Manesa"
výstavy, tak
a
uměleckou
spolku
vyrvati
zahradě
necelých
snu
a
umění,
době
a
členy
ve-
vysokého
smetím
přehlédnouti
vykonanou
schodech
ale
které
práci,
politickým
tak
hrudí
plnou
vzduch
olympický
dobře
jež
neschopnost
jednu
klidně
měla
a
nasypán
nám
byl
hodu,
a
být
jalových
a
PRAZE.
svátku
názoru
výstava,
tahanic
kalu
pře-
odpověděl,
které
uměleckého
Rodinova
zůstat
stručnou
sobě
vyznamenáními
důležité
bylo
srovnati
kommentáře
známost
měla
chem, bude
protek-
státních
škola,
de-
svým
Francii
vynutila
officielními ono
pod
to
by
stát
kdyby
ve
na-
i
do
době, kdy
V
ředitelství
nemohli
přístřeší
každá si
„že
sama
svobodně
se
povinností
a
a
naladěn,
jichž vyučování
úkol."
jest
pozoruhodná, tiky
jsou
principů,
státu
který
úkolu,
všemi
hromadnou
to,
by
museích
svůj
za
jehož
svého
svých
za
Bylo
konečně
a
umění
majíce
dementi,
ve
bojovně
V
kterým
otázky
z
přede
a
vyhrožovali
krásných
sdůstojností voval
velmi
němž
v
a
akademismu.
interwievech
v
pohor-
protestoval,
naléhal
Institutu
bývá
professorů ně
pro
porážka
jenž
Louvre
tisk
členové
protest,
missí
ale
VÝSTAVA
RODINOVA
vylučována.
tento
byl
POZNÁMKY.
A
ZRRÁVY
kte-
školy,
přísně
aby
podílu,
morální
kterak
viděti,
kroky,
moderním
v
díla
pro
byla
odmítnut;
svém
vynutiti
místo
která
a
dály
se
šující
mrtvého,
museu
jest
míst-
harmonická
jednak zdích
je
Rodinovo,
menší rozvě-
pokud
VÝSTAVA
DĚL
SOCHAŘE RODINA PRAZE.
V
zasláno
bylo druhý
podlouhlý
který šinu
obdélník,
soustřeďuje vlastní
a
Zatím,
187
co
horečně
se
a
snížený,
interieuru
vět-
díla mistrova
prací, soch
pracovalo
installaci
na
moderní
jednak
stupeň
o
zahradním
v
vystaveno
výstavní budovy
i
na
skalnatou
pozadí šedého
fialové
oblohy,
delikátním i
Prahy
oblaku
svým
zdi
středoevropských
měst, docházeje všade čestné
cudným, tónem
barevným
jiných
temně
a
pozornosti
významné
uměleckých
myslí. kromě
Katalog výstavní přinesl
vené
práce
reprodukcí „Geniova slava a
Rodinovy články
Šaldy
X.
Stani-
a
Rodin"
iniciativu
Rodinovy
výstavy
„Mánesově", zvráceně
většinou záleží
jich
mistrův.
význam
üboze
F.
„Sochař
Umělecky
dání
20
a
mateřština"
Suchardy
život
vysta-
vypočítávajícího
seznamu
ve
naší
a
který
byl
potak
nejapně chápán
referující
snaze,
v
ý
kritiky,
vyzdvihnouti
211
obvyklých
náladovými
a
byl
rozřešen
pochopením
již
obra Balzaca
silhouettu
umění
řešen
stavbě
děl, posněžil
náladového
ten
odstrkovanou
posud
v
Úkol
kreseb.
plastiku,
nedbávanou
jeho
Županského, který vztýčil
plakát
a
výstavu,
jádro sochařského
úhrnem jest
na
Pražskou
na
salonech,
interieurového
v
a
a
za-
rámci všemi
činitely. arrangementu
v
právě
všech
jemným
„Mánesově" a
hlubokým
charakteristických
znaků
a
díla
vlastností
„Mánesově" původní slavné a
přišly
jako
intimní,
v
dvěma
plní nové
ním která
jest
bavuje Zde
nými
větší
jako
stává
vitelem říši
nichž
távy,
hráli o
opojení
SOCHAŘE V
a
Tyto
čené
lenivými
děl
dojmem které vavří-
půdu,
bílá
massa
tu
se
delikát-
nich
cítit,
vy-
Všecka
hrudní
jakým
a
a
patrným,
klaviaturu
život
hrůzy, affekty,
emoční ve
varu
i
fang
obje-
účelům,
jest
Rodin
gest,
nové
výrazové.
lži
na
ok-
lým.
vášně, horečky,
DĚL
RODINA
PRAZE.
212
té
dává
který
leží
všechno mluviti
tak
právě
jako
oblak
essenci
při-
An-
čin
čin,
pokrok
mozek.
přenechávali ke
Rodin
té
malicherné,
jen
umělecký
novým
ovzduší,
im
všechen
svým
neobvyk-
a
mohutné
neroztříštěné
náladového
zastírá a
dociluje
svojí
prostředků.
posud
využívá
zdálo theo-
spekulaci
abstraktní
sochařství
celosti,
oparu,
které akademičtí sochaři
v
Jím
stivné toho
Vy-
malířům,
soudili
Jeho
umění
plastikové
jež
jaký,
na
Faustovo:
theoretisující v
stup-
a
samou
svých
That.
ho-
svoji
fraseologii.
již
slovo
provádí
základní
a
již
který,
vylučuje
die
nekonvenčně
nový,
a
výraz
moderní
stavy
intensivní,
platí
důkladně:
zmnožený
nestačí
stře-
vztý-
plastický
hotovou
obmezeností
Světla,
jakým
o
tak
umění,
ze
Rodin
sochařství
život
přes theoretisující
dálky
v
svoji
je
se
výlučně
a
i
život
war
te-
citů
měly
Rodinovi
kterým
nej-
Zde
zvonu.
jeho předchůdci, rozšířil
zálibou
do
padá
v
o
žárlivě
elementární
ty
pro
sochařství
se,
usvědčil
vy-
silhou-
zhuštěný
tón
jsou
jsou
dominující
rozmnožitelem
Úzkou
světla
díla
jeho
život
essenci
každému
tradici
Výsledek
I
i
které
retikové
mohut-
jakými
linie
akkordy
jich
ryzí,
výraz
tovou
našel
jako
plastiku,
a
hranice,
raffinované
a
malbě,
ni
a
zvučící
plně
právě
ňovaný,
velikosti,
z
složité
affekty,
tvoří
ryzí
i
děsivý
meze
mozky, pobořil
ryzí,
duše,
mezi
neporušitelnost
malodušné
našel pro
vyhražovali
přehrady
jichž
rozeností,
jasně
nové šíré polohy se
ton
jež
podává
plastiky.
slovuje
VÝSTAVA
a
a
jasnou,
se
žili.
ďAlma
cudném,
teprve
velikou,
stupňované
mocně
tomto
úzkostně
hlubší
temnější
kypí
a
theoretikové
přehrady,
světlo,
zdí
estetičtí
stejně
nerušeně.
Rodinovy.
která
tón
vlastní
teprve
ve
stavíce
ryze
výstavě
Pont
na
tráva,
vře
V
mluví
slavnými
a
luštěna
prve
a
lze
práce
ettu,
jim
cele
a
plnější,
stlumené
se,
soch.
prostředí
i
platnosti
dřímotným
a
šedý
týčí
roste,
Rodinových
podání
pořádané.
zelená a
v
veliké
veliké
samé
bledé,
stromky
níž
Paříži
Bledě
sál.
k
na
tichým
šedě
ano
platnosti
než
roky
Podsvětně
působí
k
:
tyto
umění
bezprostřednější
před
v
právě
jeho
rysy
mistrových,
z
Rodinova
plnosti
toho
dojmu,
kouzelného
kolem
jeho
náhodné života
sugge-
a
a
soch, mrtvé
pohybu.
Zásluha
podání
a
dovedla
„Mánesově" vycítiti
liti
tak
jej
živě
sám
Mistr
do
Moravu
kdyby
byly
naší
a
se
stoupených
umění
tahuje
náleží
mu
a
kulturní
němž
na
jen
posud hlučící
a
K
pro-
různé ale
politické, motivy
a
která
ri ě re-p
ar
e
n
sé
uměleckou
dostala
ke
se
es
slovu
převážily
jen
ne
kramářské
á
kulturní
a
ani
pokoutní,
a
novinářské
jen
vlastní
hlušily
vedlejší
a
a
C. K. ve
které
jako
vypisuje
používáno daru
zvláště vedena
jsou
soutěž
osobám
býti
o
zasloužilým.
má
pouze
má
býti
v
Plaketta
plasti!cké
honoráře
a
A
kulturními na
do
horlivě
MÍSTNÍ
značné
naše
na
národů
ve
vývoji
K.
od
dávné
Státem
bývají péči
na
právo
uměni
domácí
mimo
VLASTENEC-
peníze
hledíme
pro-
Vídni.
se
500
trvá
umění.
opa-
31.
ve
obnosu
v
ve
obálkou
dostane
národy
poli
vydávány
umění,
zasedá
musea
musea
návrhu
sou-
museum
Návrhy
zaslány buďtež
UMĚNÍ
zápas
sousedních
Toto
kuratoriem
litině.
Mezi
Scala.
rak.
a
porotě
um.-prům.
A.v.
řiditelství
O
V
K.
i
za
na
levo,
uměním
pozadu.
plaketty,
uvedený
bronzové
návrhy
návrh
na
1902
si
provázené zapečetěnou
a
autora
nezůstává-li
UMĚLECKO-PRŮMYSLOVÉ MUSEUM
Vídni
heslem
často o
Quidam.
nedokonale.
řiditel
a
PÉČE
prostředečně
téhož
800
neobmezený
v
vyhražuje
návrhů.
rakouského
zvláštního
doby
myšlenku,
zakupovací
za-
uděleny
K,
reprodukce,
právem
s
prů-
radě
Ceny
přejdou
provedení přijatému
TVÍ.
pře-
i
došlých
jménem
ceny
že
právo
kuratorium
since
roz-
musea
všech
se
střednost.
Žel,
časně
Vídni
éry
na
vyznamenané
cm.
příslušníky,
1500
K,
neb
říšské
na
2500
obnosu
v
umělci
usedlí.
jsou
Práce
třené
sto-
trvale
16X20
než
státními
zemích
v
tři
u
oprav-
zasedlo
by
frazovitost
jalová
se
výlučně
a
skutečné
bylo
jsa
rak.
budou
majetek
které,
znamenati
mohly
odjel
mohou
se
jsou
kteří
ti,
posud
května
poct,
veřejných
i
jakož
Vídně,
do
kteří
myslníci,
větší
ane
cm.
účastniti
osvět-
kdy
měsíce,
později
počátek
a
28.
dne
poctivě
umělci,
zemi:
který
téhož
platily
svátek
dový
31.
nadšených
geniálnímu
lec,
jej
jak
Prahu
odtud
a
předmětem
v
vzrušeně,
a
Soutěže
vlastní
vyzvednouti
16X11
nejméně
že
tom,
v
akcentovati
navštívil
tu
setrval
na
vysoko
a
právě
úpravě
v
nestalo.
jinde
a
jest
Rodinův,
čin
umělecký
Rodinovy
výstavy
pražské
jež
ústav
tato
péči
o
umění
vinnost, zvrhlo
pro-
-Dnes
Přípustný ve
v
velikosti
a
každé
národní
oprávněné
chce
se
u
téměř
okresní
vidí nás
sebevědomí
národní
častěji
každý
městečko
čestnou v
po-
karrikaturu.
spolkový míti
však,
své
státeček vlastní
VÝSTAVA
DĚL
SOCHAŘE RODINA V
213
PRAZE.
státní
městské
a
místní
se
Tak
od
skými
třeba
ředitel
státě.
rozhořčení, vlastní
nerodil
žádné
takový
lecký
daleko,
že
mínku,
že
tak
kladl
všechna
místním
umění
viska
se
místního
Poměry vážně
uměleckého. v
přední
stování že
skými
Je-li
řemeslníka, též
především
a
podmiňuje
nákladem
spolku
bývají
s
o
zisk,
tudíž
bývá
v
po
o
jistém
vždyť blahobyt
městě
»MANES«.
s
blahobyt obce
pě-
řádu, platí měst-
tak často
je
na
ním
dříve
neděje neb
se
pro
později
býti
umění
jsou
Podobně
rozdávány,
prací
před
za
pokolení si
vždy
a
p.
tím,
méně
z
schoppro
že
cenné
ná-
mali-
práce
dorůstajícímu aby
vzdělání něho
sami
zí-
době tvořili život
umělecký
né.
Hartung
Mnichov
aby
národní
pro
a
obtížnějším,
umělecké
přiměřené
význam
činí
vzor,
„spolu-
uměleckou
umělcem
neboť
umělecky
umělecké
vlastenecky
na
města
vývoj
životě
přednost
cizím
život,
je
mód-
zdržován.
že
místně
dnes
umělců,
z
přímo
ohledu
význam
ohledů
to
se
Tak
Tím,
dávají
bez
snižují
získávají
JAN
že
umělecký
Fr.
jak
uměleckém
v
měst
umělci
jeho
věci
stanoviska
se
kruhů.
peněz
má
mnohých
„pěstí",
nějším,
J.
státních to
škodu
na
vysokých osobností,
vlastenectvím.
tak
skali
spíše
užito
jich
vládnoucích
se
místním
umění
umění
vývoji
stává, místo nejschopnějším
pomocí
spolky
podporu
na
jsou-li
umělcům
umění
redaktor
fotocinkografie
jež
umělcům-oblíbencům
oby-
Zodpovědný
Reprodukce
uměleckého,
cherných
jedná
neboť
příslušníky,
která
mu
není-li
užitku,
neroz-
a
pamatováno
k
rodní
samo
právu
než
umění.
však
jsou
vydávány,
cenu
života
musí
zaopatřovací
na
státní
a
umění,
peníze,
to
poměry
ale
Státní
občanu"
na-
měst-
je
schopný
sklesnouti
městské
samo,
stano-
podporo-
útraty
uměleckém
jenž
objednávkami
vatelstva
Péčí
ne
ze
třeba
na
života
životě
řadě
umění.
na
daně,
V
neboť
schopnějšího
škodu.
na
s
schop-
atd.
podpora
umění
přednost méně
onen
nesmí
pro
méně
nerozumno,
dávati
dítětem
Umění
města. tvoření
ale
umění,
stejné
za
jen
pak
vlastenectví
považovány
díla
vymysliti,
vlastenectví,
řemeslného
pod-
nejbláznivějším
umění
nepodporováním
váním
se
jež
k
lze
podporování
místního
zvati
si
tak
umělecká
dotyčného
patří
je
umě-
výstavě
umělecké
a
vlastenectvím,
kocourkovinám, děje-li
okolí
z
jakých
vlastenectví
zaslaná
motivy
státek
docela
že
proto,
ským
nej-
vypadá,
knížecí
lidi,
ji-
v
tím
tak
umělecké
při
jme-
Jeden rakouský
místním
v
státem
to
intelligentní
jen
každá
nad
neb
umělci
jsou mluveny
narozen
Vzniká
potřebí.
měřiti
Zvyk,
je
nému
ústav
byl
poněvadž
šel
mají podávati
že
vévodský
úřad
spolek
sněmu
„měst-
straně
poměrně pří-
za
který
galerie,
jakoby
pro
Ve
tom,
o
spolkovém
větší
získati
často
druhé
mnohem
příležitost,
byla
práce
řeči
jsou
poněvadž
podmínek.
rozhořčené nován
provozuje
spolcích
uměleckých
v
diletantů,
umělecké
znivějších
ném
se
dětmi",
lepší
umění
v
vlastenectví.
kupují
obrazy
umění,
1902,
KOTĚRA.
»UNIE-VILÍM«
v
v
„Die
5.
der Kunst",
května.
Tiskem
Praze.
Werksíatt
Dra
ED.
GRKGRA
v
Praze.
