Ekologický pokus s článkem - BIOPLASTY Čína se topí v použitém fritovacím oleji, pomůže jí unikátní český objev E15 exkluzivně Česká unikátní technologie na výrobu bioplastu zaznamenala výrazný komerční úspěch na asijském trhu. Umí přeměnit odpadní fritovací olej na biopolymer, ze kterého se vyrábějí bioplastové obaly nezatěžující životní prostředí. Číňané mají o biotechnologii velký zájem, protože jsou doslova zaplaveni přebytky jedlého odpadního oleje. Česká firma Nafigate Corporation právě podepsala kontrakt s čínskou společností Suzhou Cleanet, která se specializuje na sběr a zpracování použitého fritovacího oleje na několika místech v Číně a připravuje se na další expanzi. Dohoda Číňanům umožní využívat unikátní českou technologii Hydal. „Čínská strana má o biotechnologii enormní zájem, protože nabízíme řešení jednoho z velkých tamních problémů. Právě začínáme budovat pilotní linku a paralelně s tím se začne stavět první velká továrna,“ uvedl předseda představenstva Nafigate Corporation Ladislav Mareš. Firmy se dohodly, že finanční podrobnosti z kontraktu nebudou zveřejňovat.
Dlouholeté zkoumání Unikátní českou technologii Hydal vyvinul tým docentky Ivany Márové na Vysokém učení technickém v Brně (VUT). Výzkum trval osm let. Firma Nafigate Corporation se zabývá transferem špičkových technologií a komercializací hi-tech produktů. Česká biotechnologie Hydal využívá použitý fritovací olej a vyrábí z něj biopolymer PHA, čili materiál využitelný pro produkci především bioplastů a dalších produktů. Na výrobu bioplastů stačí odpadní rostlinný olej a určitý druh bakterií, který je schopný odpadní oleje ve své buňce přeměnit na polymer, který se pak může využívat technologicky. „Největší předností technologie je, že na rozdíl od konkurentů nepotřebuje vstupy z potravinového řetězce – nespotřebovává kukuřici nebo cukr, které pak chybí v bilanci potravinových zásob. Díky tomu je i výrazně nižší cena výstupního produktu PHA,“ vysvětlil ředitel Centra materiálového výzkumu při Fakultě chemické VUT v Brně Miloslav Pekař. Ekologický bioplast poslouží jako náhrada syntetických polymerů a využije se hlavně v potravinářském průmyslu. „Například na výrobu dětského plastového zboží jako jsou kojenecké lahve, hračky, ale také obaly na farmaceutické a kosmetické prostředky,“ uvedla Márová. Bioplast se uplatní i v biomedicíně jako cévní nebo tkáňové náhrady. Autor článku: Miroslav Tryner
Rozloží se, nerozloží? Pomůcky: misky – kelímky z plastu z ropy, podobné misky – kelímky z bioplastu, případně misky z cukrové třtiny, misky z celulózy atp., motyčka, lopaty, půda – kompost
1
Návod: •
Získejte podobné nádoby z různého materiálu (my jsme získali informace o bioplastech na www.eko-plasty.cz a nakoupili jsme zde se slevou „pro děti“)
•
Zahrabejte tyto nádoby z různých materiálů do půdy, případně do kompostu např. při oslavách Dne Země.
•
Místo si pečlivě označte.
•
Na podzim (vhodné datum je např. 20.10. – Den stromů) opatrně vyhrabejte „vše, co zbylo“.
•
Zhodnoťte, rozložilo se – nerozložilo?
POZOR na žížaly, když jsme podobný pokus dělali poprvé, dali jsme předměty z různého materiálu do plastové krabičky od rajčat. Kromě salámu, různých papíru zmizel i plastový kroužek od PET lahve – do byla opravdu výzva pro pedagoga!
Informace o bioplastu PLA Co je to Bioplast ?
Jedná se o plastickou hmotu vyrobenou z biomasy. Je to materiál, který je vyroben z obnovitelných zdrojů a proto není závislý na ropě a jejich příměsí. Vypadá na první pohled i dotek stejně jako běžně užívané plasty z ropy, dosahuje dokonce i stejných vlastností (pružnost, tvrdost, průhlednost, ohebnost a odolnost). Je ovšem specifický svým zpracováním a výrobním procesem. Od klasických plastů se však liší tím, že je možné jej biologicky degradovat, zkompostovat a přeměnit na kvalitní biomasu či humus, čímž nepředstavuje ekologickou zátěž. Výrobky z tohoto bioplastu jsou chuťově neutrální, absolutně bez alergenů. Je celosvětově uznán a certifikován pro použití v potravinářství a je u nich garantována zdravotní nezávadnost.
Jak se vyrábí? A co je to PLA plast?
Základní surovinou pro výrobu je rostlinná biomasa např. (kukuřice, obilniny, brambory, cukrová řepa, cukrová třtina, sója, tabák) a přírodní suroviny jako např. (celulóza a lignit). Bioplast je vyráběn ze škrobu těchto rostlin. Aby se škrob přeměnil na látku vlastnostmi odpovídající plastům z ropy, je nutné jej vystavit vysokým teplotám a pomocí izolace z něj získat glukózu. Kvašením je z glukózy získána kyselina mléčná a později kyselina polymléčná (Polylactid acid) tzv. „PLA“. Z tohoto PLA plastu lze poté vyrobit obalový materiál jakéhokoli druhu. Pro výrobu tohoto materiálu se dají použít stejné přístroje jako pro výrobu klasických plastů, s tím rozdílem, že
2
výroba bioplastů je až o 65% energeticky méně náročná a nevyužívá se u ní ropa ani přídavné chemické směsi, změkčovače či jiná syntetická činidla, způsobující hyperaktivitu, alergie a zvýšení estrogenu v těle. PLA plasty jsou ve srovnání s konvenčními plasty o mnoho šetrnější vůči životnímu prostředí.
Na co vše se používají? Jaké jsou jejich nevýhody?
Často jsou používány tam, kde je potřeba použít plast se zkrácenou životností, nebo tam, kde se vyžadují vyšší požadavky na kvalitu a zdravotní nezávadnost – což jsou zejména nemocniční zařízení, ale také jako produkty pro domácnost a kuchyni, kde přichází plast do styku s potravinami. V současné době lze z těchto materiálů vyrobit takřka vše (talíře, příbory, kelímky, sáčky, tašky, dózy na jídlo, krájecí prkénka, tácy, podnosy atd.) Nacházejí konečně využití v rychlých občerstveních, restauracích, na festivalech a nebo při domácím pikniku a grilování na zahradě. Masovému rozšíření bioplastů prozatím bránila jejich vysoká cena. V současnosti jsou stále ještě dražší než syntetické materiály vyráběné z ropy. Přísnější regulace jednotlivých států, či EU podporující použití ekologicky šetrných plastů a technologický vývoj však může tento stav brzy zvrátit. S tím je i spojena nadměrná spotřeba ropy, její postupné zdražování a globální úbytek, což přispívá rychlému vývoji bioplastů, větší produkcí a postupné snižování cen BIOplastů.
Jak se rozkládají nebo kompostují?
Jejich výhodou je právě biologická degradabilita a kompostovatelnost. Tyto ekologické materiály se rozkládají nejlépe za působení půdních bakterií, vyšších teplot, velkého objemu vzduchu a vyšší vlhkosti prostředí. Tímto jsou předurčeny ke kompostování buď ve velkých průmyslových kompostárnách, kde se přemění na kvalitní biomasu a humus, který je možné dále využít jako náhradu průmyslových hnojiv, nebo jen doma na zahrádce či jako hnojivo do květináčů. Doba rozkladu záleží na výše zmíněných podmínkách a taky na tloušťce stěny produktu. Testy a zkoušky prokázaly 100% rozložitelnost v průmyslových kompostárnách v řádu týdnů. Na skládkách, se po zahrnutí hlínou rozkládají také, ovšem za podstatně delší dobu. Bioplasty nejsou recyklovatelné, ale kompostovatelné!
Závěrem: Jaké jsou jejich hlavní výhody?
•
Neobsahují žádné chemikálie a přídavné látky jako běžné plasty z ropy
•
Šetří spotřebu neobnovitelných fosilních zdrojů, jako je např. ropa
•
Snižují produkci skleníkových plynů jako je CO2
3
•
Díky své odbouratelnosti se v prostředí za poměrně krátkou dobu rozloží a neznečišťují tak světové ekosystémy, jako jsou řeky, moře a oceány
•
Dají se zkompostovat průmyslových kompostárnách
•
Ekologicky-přátelské k životnímu prostředí
•
Velmi odolné vůči rozbití, také teplu, vodě, slunečnímu svitu, jsou chuťově neutrální a zdravotně nezávadné
•
Vhodné k uskladnění v mrazu, mrazničkách, lednicích apod.
•
Nejsou alergenní, protože kukuřičný alergen „profilin“ je během výrobního procesu zničen
•
Jsou tedy vhodné pro alergiky, astmatiky, malé a dospívající děti, kojící a těhotné ženy
•
PLA plasty neškodí ani zvířatům, což je důkladně ověřeno veterinárními lékaři
•
Splňují veškeré evropské a světové normy a nařízení pro zdravotní nezávadnost a potravinářské použití
Dejte šanci bioplastům, šetří naši Planetu a přírodu, ve které žijeme.
Gastro obaly z cukrové třtiny Co je to cukrová třtina?
4
Cukrová třtina (Saccharum officinarum) je jednoděložná, víceletá rostlina. Jedná se o mohutnou trávu s masivními stébly, jenž jsou až 6m vysoká a 5cm tlustá. Stéblo má průměrně 20 až 40 kolének a je vyplněno měkkou dření, která obsahuje až 20 % cukru (především sacharózy, malé množství fruktózy a glukózy), který se zde ukládá jako produkt fotosyntézy. Jelikož je k pěstování cukrové třtiny potřeba stálá teplota nad 30 °C, pěstuje se tato plodina především v tropických oblastech. Největší plantáže cukrové třtiny jsou dnes na Kubě, v Brazílii, Mexiku, Indii, Austrálii a v jižní Africe.
Jak se zpracovává a co z ní můžeme získat?
Cukrová třtina se sklízí buď speciálními stroji, nebo ručním sklízením pomocí mačet. Po sklizni jsou stébla třtiny odváženy do cukrovarů, kde se lisují a z vytékající šťávy se vyrábí cukr. Kromě cukru mají velký význam i vedlejší produkty jako jsou melasa a bagasa (zbytky stébel po vylisování). Vylisovanými stébly se většinou topí v cukrovarech, nebo se využívají pro výrobu papíru, lepenek a umělé hmoty.
Výrobky z cukrové třtiny:
Doposud byla vlákna cukrové třtiny jen spalována v cukrovarech. V poslední době se našlo velmi elegantní řešení jak použít tyto vylisovaná a očištěná vlákna stébel pro výrobu designového a velmi atraktivního jednorázového nádobí. Právě její obzvláště tvrdá vlákna se dnes využívají jako cenná biomasa. Ze zbytků jednoho stonku třtiny je možné vyrobit 40 až 50 kusů jednorázových talířů. Výrobky z cukrové třtiny jsou velmi stylové, elegantní, lehké a i přesto jsou velmi pevné a stabilní. Tyto produkty lze použít v gastronomii, na festivalech, společenských akcích i jinde, kde je potřeba použít velké množství jednorázového nádobí.
Výhody výrobků z cukrové třtiny:
•
Pro výrobu se používají zbytková vlákna stonků, které se lisují (místo běžného spalování), čímž nepředstavují ekologickou zátěž pro naši planetu.
•
Jako organický materiál, je lze působením půdních bakterií zcela zkompostovat a rozložit na cennou zeminu a biohumus.
5
•
Tyto produkty jsou velice pevné, voděodolné a lze na nich ohřívat jídlo v mikrovlnné troubě.
•
Oproti papírovým jednorázovým výrobkům jsou pevnější a hlavně nejsou kvůli nim káceny stromy a mýceny dřevité porosty naší planety.
•
Pro jejich výrobu nejsou použity žádné ropné, či chemické/syntetické příměsi, ani jiné zdraví nebezpečné látky.
•
Dají se zkompostovat v domácích zahradních kompostérech.
•
Díky své odbouratelnosti se v prostředí za poměrně krátkou dobu rozloží a neznečišťují tak světové ekosystémy, jako jsou řeky, moře a oceány.
•
Vhodné pro alergiky, astmatiky, malé a dospívající děti, kojící a těhotné ženy.
•
Ekologicky-přátelské k životnímu prostředí.
•
Výrobky z ní jsou voděodolné, pevné, odolné vůči vysokým teplotám, chuťově neutrální, zdravotně nezávadné a certifikovány k použití v potravinářství.
6
Dejte šanci BIO materiálům, šetří naši Planetu a přírodu, ve které žijeme.
Ekologické produkty z celulózy Co je to vlastně celulóza?
Celulóza je polysacharid sestávající se z beta-glukózy. Jednotlivé glukózové jednotky tvoří řetězce, které jsou nerozpustné ve vodě. Je hlavní stavební látkou rostlinných buněčných stěn. Podílí se na stavbě sekundárních buněčných stěn rostlin. Je nejrozšířenějším biopolymerem na zemském povrchu, ročně jí vzniká až 1,5×109 tun. Termín celulóza se velmi často nesprávně používá pro označování papírenského polotovaru, jenž je směsí celulózy, hemicelulóz a zbytků ligninu - pro nějž papírenský průmysl používá termín "buničina".
Rozklad celulózy a její význam v přírodě:
Většina živočichů na zemi nemá enzymy, které dokáží rozštěpit vazby mezi jednotlivými glukózovými jednotkami. Proto je pro ně nestravitelná a tvoří tak vlákninu, která projde jejich trávicím traktem a společně se střevními bakteriemi tvoří výkaly. Ovšem, jedním z mnoha živočichů, kteří dokáží celulózu trávit je Hlemýžď zahradní. Také bakterie mají schopnost celulózu štěpit a metabolizovat. Býložravci často hostí ve své trávicí trubici „symbiotické bakterie“, které celulózu buněčných stěn rozštěpí a umožní tak býložravci zužitkovat energii, která je v ní uložena. Nejznámější jsou bezesporu bakterie, termiti nebo přežvýkavci, kteří dokážou symbiotických bakterií využít nejlépe.
Jaké je její využití?
Přírodní celulóza je na celém světě k dispozici prakticky v neomezeném množství. Celulóza se izoluje ze dřevin, odstraněním ostatních složek (hemicelulóza, lignin, oleje atd.), z velké části je získávána z lesních probírek. Tímto les dostává prostor pro dýchání a růst, čímž je podporována jeho regenerace. Je možno ji také extrahovat z pšenice a obilnin. Celulóza je výchozí surovinou pro NATURESSE kávové kelímky, které mají zevnitř dodatečný přírodní škrobový povlak. Německý Fraunhoferův institut vyvinul v kombinaci s vápencem tvárnou hmotu, ze které může být vyrobeno jakékoliv jednorázové nádobí, také stabilní a hygienické příbory.
7
Jaké jsou výhody produktů z celulózy?
•
Je dostupná v neomezeném množství a to i třeba ze zbytků obilnin, nebo dřevin, čímž oproti běžnému spalování, nepředstavuje ekologickou zátěž pro naši zemi.
•
Jsou rozložitelná na biomasu a humus, díky působení půdních bakterií a jiných živočichů.
•
Výrobky z ní jsou dodatečně potaženy vrstvou škrobového povlaku aby lépe odolávaly vyšším teplotám, čímž se vyrovnají běžným kelímkům z papíru potaženým voskem.
•
Právě díky kombinaci celulózy a škrobů jsou rozložitelné a kompostovatelné. (běžné kelímky na horké nápoje potažené voskem se rozkládají podstatně hůře a mnohem delší dobu).
•
Dají se zkompostovat v domácích zahradních kompostérech.
•
Díky své odbouratelnosti se v prostředí za poměrně krátkou dobu rozloží a neznečišťují tak světové ekosystémy, jako jsou řeky, moře a oceány.
•
Vhodné pro alergiky, astmatiky, malé a dospívající děti, kojící a těhotné ženy.
•
Ekologicky-přátelské k životnímu prostředí.
•
8
Výrobky z ní jsou
voděodolné, pevné, odolné vůči vysokým teplotám, chuťově neutrální, zdravotně nezávadné a certifikovány k použití v potravinářství.
Dejte šanci BIO materiálům, šetří naši Planetu a přírodu, ve které žijeme.
Výlet A nápad na výlet? Určitě skládka, třídírna odpadů!
9
