SBORNÍK
LITERÁRNÍCH
POKUS
hlupáci z uhlíku u špalku stála, hezky se smála, má radost z mála, kéž by mi dala.. Já jsem se zakoukal, mám lásku v oku. S chutí se napiji v tavern moku, Za svoji láskou, pár ud lám krok , Tak dlouho mládencem, škoda t ch rok . Na malý okamžik do o í hled la mi, Byly tak kouzelné, a už jsme spolu sami. Já jsem se zbláznil do krásné panny, Když stála u špalku, nebylo na ní hany… Kdyby mi dala, mám radost z mála. U špalku stála, smála se, smála.. Já jsem se zakoukal do jedné krasavice, brzy zvon zazvoní, v kostele vzplanou svíce, Smích, radost, veselí a lidí na tisíce, Kadidlo zavoní, zaplanou moje líce.. Ona tak cudná, já jinoch švarný, Nebude s atek náš, nebude marný.. xxx
And lská sebevražda V p ítmí chladivého kou e n žn dotýkám se spoušt kohoutek kokrhá provazy nerv hrav roztrhá mladá t iat icítka co na spánku m líbá a když jazyk vystr í o i krví zahalí t lo bezvládn odhodí do smrti jiných t l kol mé duše co te tan í tanec v lehkosti tém pta í krá í vst íc k ži napjaté kulka s iniciály mé matky. Pak and l ke mn p istoupí tupý, slepý and l co ocas v rouchu skrývá šeptá slova lstivá prý v it jemu mám zbra z ruky odevzdám podvolím se lásce a on m na to krátce snad práv za to do týla st elí na oprátce. balage
Nad propastí Když na kraji propasti stojíš, pod sebe do hloubky kouknout se bojíš. Má hlava jen chmurné myšlenky rodí Rány hluboké t žko se hojí. Mé srdce prázdné je jak pustý hrob a na n m špíny je p es deset stop. Ta špína tíží m , smrdí a hnije, T m co zde z stali srdce nebije. T lo je studené, smutkem se brodí v o ích t ch ostatních slzy se rojí. Celý sv t kolem se moc rychle to í sta í jen krok a vše klidn skon í. Otev te se doko án, portály zla temnota m vítá ta m zná. And lé v erných šatech zde stojí rány mé krvavé špatn se hojí. Stojí tu v tichém a nehlu ném roji stesk a temný žal k sob je pojí. Smutné e i spolu vedou otázky na jazyk se derou. Pro to ud lalo to smutné d v e co života neokusilo ješt ? Cht la sama jít už spát Na hebká bedra ruce dát. Te v ným spánkem spí více se již nevzbudí Lístek malí nechala toto na n j napsala: „Nebavil m život již, a te odlétl, už je pry . Až drahý p jdeš v noci spát , ti polibek poslední chci dát.
Ty m j ot e musíš žít a mezi nimi dále být. Ty mati ko nejdražší obejmi m v náru í. Až se zase setkáme ruce sob podáme. Až budu spolu s vámi zas, Š astný bude ten as. Tam kam já jdu bude líp, M žu si tam v klidu snít. Zem u budu spát, A je mi jedno jaké sny se budou zdát. Život m již nebavil, skok do propasti to napravil. Cht la jsem já odejít,navždy spát, nebít živa jen si snít. Krok poslední te d lám propast m vd n p ijímá. Padám vst íc v né jistot oddávám se smutné nicot . And lé se pro m snáší, poz stalým líce slzy smá í. Ot ete si vlhká líce a neplakejte pro mne více. V té alma e pod zemí, hody se dnes chovají. Hlavním chodem budu já, Kdo z vás si kus m dá? Te mé t lo v p d tlí, Duše má to dob e ví. Duch m j bude ekati s láskou vás provázeti. Navždy sbohem. mistick
Sn hová Sníh bývá vlhký i v lét vzruší se a pak uschne zmizí roztopí se. Sníh padá i v noci nic nevíš ráno procitneš a on všude kolem. Sníh leží v tvé posteli náru í sivé je ho plné když procitneš. Sny mé, jsou sn hu plné je vlhký - léto pak p ichází topí se - v ránu co odchází náru mokrá - od mých slz pod pe inu se schová bože ml - je p ece má. MB
Mezinárodní mládežnická vým na v Liptovském Jánu 2005 Když jsem se probudila, byla ned le 3. ervence. 2005. ekla jsem si: „No co, jinak je to normální den, ale dnes … Zbalila jsem si poslední drobnosti na mládežnickou vým nu na Slovensko do Liptovského Jánu a nasedla do auta, aby m tatínek odvezl do Hranic na Morav na vlak, který jezdí až na Slovensko do Liptovského Mikuláše. V Hranicích na Morav na m ekali moji spolužáci Lucie Han sová a Tomáš Javora, kte í na mládežnickou vým nu jeli také. Rozlou ili jsme se s rodi i a jeli snad do nejkrásn jšího kraje. Vlá ek nás vezl asi t i a p l hodiny. Najednou jsem se probudila a byli jsme na míst (teda, ješt ne tak docela). V Liptovském Mikuláši na nás echy ekal autobus s našimi slovenskými p áteli, abychom spole n s nimi odcestovali do Liptovského Jánu do penzionu Pod Strá ou. Mezinárodní mládežnická vým na, na níž byli mladí lidé ze Slovenska a ech se konala od 3. do 13. ervence 2005. V k klient byl od 15. do 25. let (výjime n i starší pro nedostate ný zájem z eské strany). Bylo nás celkem 45, z toho 16 ech a 29 Slovák . „Už jsme v cíli!“, zak i el na nás jeden vedoucí. Vystoupili jsme z autobusu a museli jsme si vylosovat, kdo s kým bude spát. Nebojte, nemyslete si, že mohli být hoši a dívky na jednom pokoji, o tom jsme si mohli nechat jenom zdát. Slovenský editel tzv. „Cestovky as“, kterou si tak sám pojmenoval cht l, aby nejlépe eská a slovenská dívka (to stejné i hoši) se seznámily. Pokoje byly navíc ozna eny staroslovenskými m síci (nap . lipe , velký se e ). Zažila jsem tam toho hodn . Hrály se r zné, spíše psychologicky zam ené hry, byly k dispozici tzv. workshopy (nap . workshop první pomoci, PC nejen na VC, sauna, posilovna, tandemy, easy driver, ajovna, v ned li jsme m li možnost navštívit k es anskokatolický kostel), chodili jsme na vycházky, jezdili na výlety (nap . do nejv tšího aquaparku na Slovensku Tatralandia, do ledové jeskyn , kde byla teplota -1 stupe Celsia, projeli se historickým vlá kem, který pocházel asi z po átku 20. století atd.). Hry by vás asi moc nezaujaly, prost hrátky jako na klasickém tábo e, samoz ejm trochu upravené pro starší, ale o jedné se p ece jen musím zmínit. Byla to „no ní hra“. V noci ve 2:45 hod. nás vedoucí Silvia vzbudila, že prý je jaderný poplach, a si na sebe oblékneme co nejvíce v cí, do dvou minut, abychom byli dole p ed východem z chaty. Potom jsme utíkali, n kam nás opravdu zav eli. Vytriskly mi slzy z o í. V té chvíli jsem opravdu myslela, že je konec. Když však jeden chlapec zak i el: „Vždy jsou ve zdích díry!“, ulevilo se mi a v d la jsem, že tak velké nebezpe í nám nehrozí. Za chvíli na nás promluvil n jaký po íta
Humánus, který se nás ptal na r zné otázky zam ené na psychiku. Když jsme asi po dvou hodinách vyšli z garáže (ona to opravdu byla n jaká stará garáž) ven, bylo mi do breku. Byla to hra, na níž nikdy nezapomenu. Celé Následující ráno jsme o ní diskutovali. Byla tam dokonce jedna klientka, která cht la kv li tomu odjet z vým ny. No prost , hr za. Workshopy, které jsem já osobn navštívila, pro m byly zajímav jší. Workshop „Easy driver“ m zaujal asi nejvíce. Mohli jsme si vyzkoušet ízení auta, ale nebojte se, ídili jsme na letišti, kde nejezdila žádná motorová vozidla, teda skoro žádná, když jsem ídila já, projely zrovna dv , idi i se na nás museli dívat jako na … Ve workshopu „první pomoci“ jsem si obnovila v domosti ze zdravotní nauky. M li jsme tam i tzv. „poštu“, která byla tajná i ve ejná. etl ji n kdo vždy každý ve er. Tajná pošta se samoz ejm dávala do rukou a neposlouchal ji nikdo. Také jsme etly zprávy vždy z konkrétního dne. „tajný p ítel“, ptáte se, co to má být? Vylosovali jsme si n koho, komu jsme mohli ud lat malou ertovinku a oplatit ji n jakým dobrým inem. Ten, kdo byl náš TP jsme se dov d li až na záv re ném ve eru. Jedné eské dívce její TP ud lal p ehnanou ertovinu: P evrátil postel úpln vzh ru nohama (úpln sám, byl nevidomý), n kdo jí rozsypal chipsy, vyházel oble ení ze sk ín . Bohužel, nic nem že trvat v n . Bylo úterý 12. ervence. Byl ve er, kdy se hlavní vedoucí Roman Martinovi se všemi rozlou il u lé ivého pramene, zbalili jsme se a naše eská skupina odjížd la v 8:30 hod. autobusem zp t do Liptovského Mikuláše a poté vlakem do r. P íští rok se snad mezinárodní mládežnická vým na bude konat v r., opravdu vám doporu uji: „Zkuste to, zažijete plno p íhod, najdete si mnoho kamarád . Já jsem si jich našla p es 20, nestíhám ani odepisovat na maily. Vedoucí byli ve v ku tak ke t iceti, vyjíme n starší. Nejkrásn jší místo v mém srdci navždy z stane Liptovský Ján, penzion Pod Strá ou a vzpomínky na všechny dobré lidi ky z stanou jen v srdci mým. holubinka nazelenalá
Kruh Chodíme dokola a hledáme konec kruhu, By nepoznali mi to ,na o ích máme stuhu. My jdoucí jak dva kroky po hlín ,kamení a blát cest My slep jdoucí v nad ji že vdáli konec všech cest jest. Rovnob žky našich pohled protli se nám v nekone nu V míst toho setkání na cíl cest v it za nu. Láska si m p ipoutala, omámila kv ty Na srdci a jazyku d ímou krásné v ty. Všechny lásky tvá vyznání v srdci jsem schovala Že t též ráda mám zv d t sem ti dala. Jsem jen tvojí, lásko má, nadevše t miluji Krásné chvíle, v rnost, láskunav ky ti slibuji. Všechny své starosti a problémy m žeš mi sv it Pokusím se ti pomoci v tom m žeš m v it. Na hladin nebe plavou tisíce a tisíce hv zd Ta jasná nalevo naší lásky jest.
Chodíme dokola a hledáme konec kruhu Jak ti co jen pro sebe cht jí mít duhu. Láska velká je jak duha p ekrásná, cesta, kruh, V n mž dva slepé kroky š astn jdou ,zvláštní to citu druh. Ach lásko, ty v ná kouzelnice moc se mi líbíš. A ty, láskou se mnou spjat mi ím dál víc chybíš.
mistick
Kapky dešt stékají, rádi nás nemají, kutálí se po tvá i, i v našem stá í, jsou tvo eny smutkem, bolí když nás, n kdo šlehne proutkem eliška
Zážitky z prázdnin 9. až 16. ervence jsem strávila p kný týden v Nebo adech u D ína. Jela jsem tam s organizací LORM. Ráda bych se s vámi pod lila o n které zážitky, protože jsou krásné a nezapomenutelné. Byli jsme ubytováni v hotelu Formule, který je v p ekrásné p írod . U každého pokoje byl balkónek s výhledem bu na bazén, nebo na lesy kolem hotelu. Každý den jsme m li n jaký program a když jsme to splnili, m li jsme i osobní volno, ve kterém jsme mohli trávit as bu u bazénu nebo jak kdo cht l. Každý den byla p ed snídaní rozcvi ka, abychom si protáhli nohy p ed namáhavým a n kdy mén namáhavým dnem. První den jsme navštívili d ínský zámek a p ekrásnou r žovou zahradu ve které je víc než 700 druh r zn barevných a vo avých r ží. V zámku m to v bec nebavilo, protože jsem si nemohla na nic sáhnout a p ipadalo mi, že všechny místnosti, kterými jsme procházeli jsou stejné. Nejvíce m z toho dne okouzlila ta r žová zahrada o které jsem se vám již zmínila. P ipadala jsem si tam jako ve snu a v ráji zárove . Druhý den jsme navštívili zahradnictví, ve kterém se mi také moc líbilo. Byla tam spousta hezkých zákoutí s lavi kami a jezírky, ve kterých plavaly pestrobarevné okrasné ribi ky. Mezi záhony vedly r zné cesti ky a na každém záhonu byla spousta neznámých a krásných kv tin i stromk . Když se nám n co líbilo, bylo možné po prohlídce si to zakoupit. Další den jsme šli navštívit sklárnu, kde nám dovolili si n co vyfouknout, ale m to v bec nešlo. Litovala jsem d lníky, že tam musejí být dennodenn v takovém hrozném horku a musí tam p ikládat do pecí. Koupila jsem si ve sklárn nádherné svícny na sví ku, které se lesknou jako zrcadlo. Posledním místem, které jsme navštívili bylo ob anské združení Jurta, které má dv funkce: a) Pomáhá nezam stnaným. a) b) Zam stnává zdravotn postižené lidi v tšinou mentáln a t lesn . b) Cílem tohoto združení je to, že cht jí, aby si spole nost zvykla spolupracovat s postiženými lidmi. Peníze získávají Z r zných sbírek a za prodané výrobky. c) Nyní je v chrán né díln 15 zam stnanc . Mají zde keramickou dílnu prádelnu a kancelá . Lidé se zde nau í i b žným v cem. N kte í tam jsou jen na t ím sí ní zkušební dobu a když se jim n jaký druh práce líbí nap . praní žehlení vyráb ní z hlíny, z stanou tam bu na stálo, nebo jim ob anské združení hledá jiné pracovní uplatn ní n kde jinde. d) Na konec mého vypráv ní bych vám cht la napsat jeden zážitek, na který jen tak hned nezapomenu, protože byl z toho všeho, co jsem
tam zažila, ten nejkrásn jší a nejromanti t jší. Já a moje asistentka z Lormu, kterou jsem m la na celý týden zaplacenou, jsme se rozhodli, že se p jdeme ve er p ed spaním vykoupat do bazénu. Všichni si mysleli, že na to nemáme, protože si mysleli, že tam nevlezeme. My jsme jim však ekli, že ve er bývá nejteplejší voda a že tam p jdem. A tak jsme šli a eknu vám, že to byla ta nejkrásn jší ve erní koupel, kterou jsem kdy zažila. Bazén jsme m li jen sami pro sebe, voda byla teplá jako erstv uva ená káva a m sí ek krásn svítil. Jak si tak plaveme, najednou zah m lo a za alo pršet. Déš byl však tak teplý, že nám to nevadilo až do té doby, než za ala bou ka. Docela nás mrzelo, že nám to hromy a blesky takhle p ekazily a ekli jsme si, že na dalším pobyt t eba p íští rok si to zase zopakujem. e) Doufám, že jste se u mého povídání moc nenudili a alespo trošku jste si po etli. Jestli budete chtít v d t k tomuhle lánku n co bližšího obra te se na m a já vám ráda poskytnu o mých zážitcích podrobn jší informace. Míša M.
Zapít smrt A s ránem p ijde luna budík v kapse tik-tak v ránu šumí a ty trap se chlape zatracená. Utápíš se v lahvích hn dých jako hlína z níž k ránu st ží vstáváš. Žiletky a st epy prochází se po tvých pažích ast ji a ast ji vybírají da již as si žádá. V o ích ti plave mo e ryb ervených -krvavýcha po skle akvária stéká kapka co dopadá k zemi s posledním srdce zachv ním. A budík zvoní a láhve stojí a st epy ryjí v rukou brázdy ryby plují b ichem vzh ru a jen ta luna už nikdy nevyjde. likvid
