OPERAČNÍ MANUÁL. k naplňování standardů kvality orgánu sociálně-právní ochrany Městského Úřadu Chrudim

OPERAČNÍ MANUÁL k naplňování standardů kvality orgánu

sociálně-právní ochrany Městského Úřadu Chrudim

OPERAČNÍ MANUÁL k naplňování standardů kvality SPO orgánu sociálně-právní ochrany dětí na území ORP Chrudim

Městský úřad Chrudim 2014

Vytvořeno v rámci projektu Cesta k naplňování standardů kvality orgánů sociálně-právní ochrany MěÚ Chrudim CZ.1.04./3.1.03/C2.00066

Metodická podpora PhDr. Ing. Mgr. Leona Hozová, PhD., MBA

Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 1

ÚVOD PRO STANDARDY KVALITY ORGÁNU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ CHRUDIM Jednou z nejvýznamnějších forem sociální pomoci je sociálně-právní ochrana dětí. Jedná se o ucelený, moderní systém, který samostatně funguje v systému českého práva. Účelem sociálně-právní ochrany dětí je především poskytnout zvýšenou ochranu státu nezletilým dětem, které se samy nemohou bránit v případě působení negativních vlivů na jejich osobu a jejich vývoj. Tato ochrana je poskytována státními orgány, přičemž některými pravomocemi může být pověřena soukromá osoba, jež je činná na základě pověření ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Jde o takové činnosti, jež mají za cíl zabezpečit ochranu zájmu dítěte a jeho zdravý a harmonický vývoj v případě, že je nějakým způsobem ohroženo. Děti nejsou ohroženy jen mimo rodinu, ale, bohužel, také v rodině či komunitě. Děti jsou vystaveny hrubému zacházení, zanedbávání, týrání. Tyto jejich problémy nevyřeší trestněprávní ochrana. Rozvíjí se tedy sociálněprávní ochrana a sociální pomoc, služby týraným, zneužívaným a zanedbávaným dětem. Tento jev se stal novodobou sociální událostí. Sociálně-právní ochrana dětí spadá do oblasti veřejného práva. Česká republika tuto ochranu zaručuje zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění následných předpisů, mezinárodními dokumenty nebo metodickými doporučeními Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a dalšími zákony. Zákon č. 359/1999 Sb. definuje práva a povinnosti sociálních pracovníků činných v sociálně-právní ochrany dětí. Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přinesla do oblasti sociálně-právní ochrany řadu novinek, mimo jiné zavedla pro tuto oblast standardy kvality. Orgány sociálně-právní ochrany, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pověřené osoby, jsou povinny se řídit při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou kritérii určujícími úroveň kvality poskytování sociálně-právní ochrany. Standardy kvality pro orgán sociálně-právní jsou souborem inovativních kritérií, které jsou nově vymezeny a deklarovány zákonem jako nezbytné pro podporu zaměstnanců sociálně-právní ochrany a následně pro kvalitní výkon v této oblasti. Plnění standardů kvality sociálně-právní ochrany se hodnotí systémem bodů. Standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují:  principy a bodové hodnocení výkonu sociálně-právní ochrany  standardy sociální práce s klientem  standardy personálního a organizačního zajištění výkonu sociálně-právní ochrany  technicko-provozní zajištění sociálně-právní ochrany.


POPIS PRACOVIŠTĚ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY Pro klienty je ambulantní a terénní forma služby dostupná dle provozní doby pracoviště na adrese: Městský úřad Chrudim, Pardubická 67, 537 16 Chrudim.

Pracovníci orgánu sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) sídlí ve dvou budovách: 1. V hlavní budově MěÚ Chrudim, Pardubická 67, v 1. patře sídlí oddělení OSPOD.  Parkoviště zdarma  Bezbariérový přístup u hlavního vchodu a u vchodu z parkoviště (výtah)  Výtah do všech poschodí  Místnost pro setkávání s klienty – samotné kanceláře jednotlivých pracovníků, herna pro děti, hovorna  Možnost využití tří zasedacích místností městského úřadu 2. Ve dvoře parkoviště se nachází další budova, kde sídlí část oddělení sociální prevence a pomoci – kurátoři pro děti a mládež, Pardubická 53  Parkoviště zdarma  Bezbariérový vstup  Místnost pro setkávání s klienty – samotné kanceláře jednotlivých pracovníků, zasedací místnost Umístění pracoviště a jeho provozní doba odpovídá potřebám klientů - je dobře dostupné, bezbariérové a standardní. Provozní doba oddělení sociálně - právní ochrany je stanovena dle organizačního řádu Městského úřadu Chrudim (http://www.chrudimcity.cz/public/file/Organizační%20řád.PDF). Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek

8.00 8.00 8.00 8.00 8.00

– – – – –

17.00 14.00 17.00 14.00 14.00

hod. hod. hod. hod. hod.


Pracovníci OSPOD – terénní pracovníci, pracovníci náhradní rodinné péče, kurátoři pro děti a mládež – dodržují provozní dobu z organizačního řádu s výjimkou posledního dne v týdnu (pátek), kdy je pro veřejnost zavřeno; tento den je určen na administrativní záležitosti. V případě naléhavosti je klientům poskytována sociálně-právní ochrana. Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek

8.00 – 17.00 8.00 – 14.00 8.00 – 17.00 8.00 – 14.00 zavřeno

hod. hod. hod. hod.

Přestávka na jídlo a oddech trvá 30 minut. Během této přestávky je na pracovišti OSPOD přítomen zaměstnanec, který zajistí jeho provoz. Úřední hodiny jsou zveřejněny na vchodu do budovy, kde OSPOD sídlí, a rovněž na internetových stránkách úřadu. Osobní výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn každý všední den. Mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu a státní svátků formou nepřetržité pracovní pohotovosti.


STANDARDY KVALITY ORGÁNU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ CHRUDIM STANDARD Č. 1 MÍSTNÍ A ČASOVÁ DOSTUPNOST Místní a časová dostupnost služby sociálně-právní ochrany odpovídá potřebám klientů i cílům a typu služby sociálně právní ochrany. KRITÉRIUM 1A Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně -právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své spádové oblasti. Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje službu ambulantní i terénní povahy v působnosti Městského úřadu v Chrudimi v následujících lokalitách: Běstvina, Biskupice, Bítovany, Bojanov, Bor u Skutče, Bořice, Bousov, Bylany, Ctětín, Čankovice, České Lhotice, Dolní Bezděkov, Dřenice, Dvakačovice, Heřmanův Městec, Hluboká, Hodonín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Hošťalovice, Hrochův Týnec, Hroubovice, Chrast, Chroustovice, Chrudim, Jenišovice, Klešice, Kněžice, Kočí, Kostelec u Heřmanova Městce, Krásné, Křižanovice, Lány, Leštinka, Libkov, Liboměřice, Licibořice, Lipovec, Lozice, Lukavice, Luže, Míčov Sušice, Mladoňovice, Morašice, Mrákotín, Nabočany, Načešice, Nasavrky, Orel, Ostrov, Perálec, Podhořany u Ronova, Prachovice, Proseč, Prosetín, Předhrádí, Přestavlky, Rabštejnská Lhota, Ronov nad Doubravou, Rosice, Rozhovice, Řestoky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Smrček, Sobětuchy, Stolany, Střemošice, Svídnice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tuněchody, Úherčice, Úhřetice, Vápenný Podol, Tuněchody, Vejvanovice, Vrbatův Kostelec, Vyžice, Zaječice, Zájezdec, Zderaz, Žlebské Chvalovice, Žumberk. Správní obvod obce s rozšířenou působností Chrudim je definován vyhláškou č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů. Dostupnost pro obyvatele okolních obcí SPOD je v celém správním obvodě zajišťována ve stejné kvalitě. Dostupnost Městského úřadu Chrudim je pro obyvatele okolních obcí zajišťována pravidelnými autobusovými a vlakovými spoji. Pro zajištění dostupnosti sociálně-právní ochrany (dále jen SPO) pro celý správní obvod jsou využívány služební automobily. Každému pracovníkovi OSPOD je v ORP Chrudim vymezeno území, ve kterém vykonává sociálně-právní ochranu dětí. Toto území je označováno jako obvod. Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 5

Vymezení obvodů jednotlivých pracovníků je uvedeno ve standardu 4B. Jednotlivé případy jsou koordinátorovi přidělovány dle místa trvalého pobytu dítěte v daném obvodu. Pokud dítě není trvale hlášeno v ORP Chrudim, je pro určení koordinátora případu rozhodující místo pobytu dítěte. S tímto členěním a příslušností klienta ke koordinátorovi případu dle potřeby seznámí klienta kterýkoliv pracovník OSPOD. Výkon SPO konkrétním pracovníkem ve vymezeném okrsku se nevztahuje na výkon SPO v rámci pracovní pohotovosti. Pro klienty je ambulantní a terénní forma služby dostupná dle provozní doby pracoviště na adrese: Městský úřad Chrudim, Pardubická 67, 537 16 Chrudim. Popis pracoviště - pracovníci výkonu SPO sídlí ve dvou budovách: 3. V hlavní budově MěÚ Chrudim, Pardubická 67, v 1. patře sídlí oddělení OSPOD.  Parkoviště zdarma  Bezbariérový přístup u hlavní vchodu i ze vchodu z parkoviště (výtah)  Výtah do všech poschodí  Místnost pro setkávání s klienty – samotné kanceláře jednotlivých pracovníků, herna pro děti, hovorna  Možnost využití tří zasedacích místností městského úřadu 4. Ve dvoře parkoviště se nachází další budova, kde sídlí část oddělení sociální prevence a pomoci – kurátoři pro děti a mládež, Pardubická 53  Parkoviště zdarma  Bezbariérový vstup  Místnost pro setkávání s klienty – samotné kanceláře jednotlivých pracovníků, zasedací místnost Umístění pracoviště a jeho provozní doba odpovídá potřebám klientů - je dobře dostupné, bezbariérové a standardně.


Zastupitelnost V případě možnosti střetu zájmů při řešení případu (známost, příbuzenský vztah apod.) rozhoduje o přidělení případu jinému pracovníkovi vedoucí odboru. V případech posuzování takových případů a vyřizování námitek podjatosti je postupováno v souladu s aktuálním stanoviskem MPSV ČR k vyřizování námitek podjatosti vůči zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany dětí. V případě okamžité nepřítomnosti pracovníka příslušného k vedení případu ho zastoupí pracovník OSPOD přítomný na pracovišti. Pokud je nepřítomnost koordinátora případu dlouhodobá a situace vyžaduje neodkladné řešení, rozhodne vedoucí oddělení, kdo bude příslušný případ řešit. Po návratu koordinátora případu předá zastupující pracovník zpět spisovou dokumentaci obsahující aktuální změny a vyznačenou dobu, po kterou zastupoval. V případě přestěhování klienta v rámci správního obvodu z obvodu jednoho pracovníka do obvodu druhého pracovníka bez změny trvalého bydliště se koordinátor případu nezmění. V případě přestěhování klienta z okrsku do okrsku, kdy dojde ke změně jeho trvalého pobytu, dojde rovněž ke změně koordinátora případu. V případě přestěhování dítěte, které není v ORP Chrudim hlášeno k trvalému pobytu, z okrsku do okrsku, koordinátor případu se nezmění. Vedoucí oddělení zastupují v jejich nepřítomnosti pověření pracovníci OSPOD. Tento pracovník může rovněž rozhodnout o zastupitelnosti dle bodu 3.3, musí však o tom vedoucího odboru bezodkladně informovat. KRITÉRIUM 1B Doba výkonu sociálně-právní ochrany je přizpůsobena potřebám osob, jimž je nebo může být v budoucnu sociálně-právní ochrana poskytována nebo na něž se zaměřuje, zejména děti (dále jen „cílová skupina“). Osobní výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn každý všední den; mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost. Provozní doba je stanovena dle organizačního řádu Městského úřadu Chrudim (http://www.chrudim-city.cz/public/file/Organizační%20řád.PDF). Pondělí 8.00 – 17.00 hod. Úterý 8.00 – 14.00 hod. Středa 8.00 – 17.00 hod. Čtvrtek 8.00 – 14.00 hod. Pátek 8.00 – 14.00 hod. Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 7

Pracovníci výkonu OSPOD – terénní pracovníci, pracovníci náhradní rodinné péče, kurátoři pro děti a mládež dodržují provozní dobu z organizačního řádu s výjimkou posledního dne v týdnu (pátek), kdy je pro veřejnost zavřeno; tento den je určen na administrativní záležitosti. V případě naléhavosti je klientům poskytována sociálně-právní ochrana dětí. Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek

8.00 – 17.00 8.00 – 14.00 8.00 – 17.00 8.00 – 14.00 zavřeno

hod. hod. hod. hod.

Přestávka na jídlo a oddech trvá 30 minut. Během této přestávky je na pracovišti OSPOD přítomen zaměstnanec, který zajistí jeho provoz. Úřední hodiny jsou zveřejněny na vchodu do budovy, kde OSPOD sídlí, a rovněž na internetových stránkách úřadu. Osobní výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn každý všední den, mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu a státní svátků formou nepřetržité pracovní pohotovosti. Pracovní pohotovost Výkon SPOD mimo pracovní dobu městského úřadu a ve dnech pracovního volna je zajištěn nepřetržitou pracovní pohotovostí. Pracovní pohotovost navazuje přímo na stanovené úřední hodiny, je dostupná mimo tyto hodiny a také ve dnech pracovních klidu (víkendy, svátky). Pohotovostní číslo OSPOD není zveřejněno, má jej k dispozici Policie ČR, Městská policie Chrudim, Okresní státní zastupitelství v Chrudimi, Nemocnice Chrudim – dětské a novorozenecké oddělení a Okresní soud v Chrudimi. Na každý kalendářní měsíc je sestaven rozpis pohotovostí, se kterým jsou seznámeni všichni pracovníci OSPOD. Tento rozpis se zasílá k výše zmíněným spolupracujícím subjektům. Doprava pracovníků při výkonu SPO mimo pracovní dobu je řešena za účasti a ve spolupráci s Policií ČR, Městskou policií Chrudim, rychlou záchrannou službou, služebním vozidlem městského úřadu nebo s využitím osobního automobilu službu konajícího pracovníka. Pracovník může využít k přepravě rovněž služeb taxislužby (následně předloží účtenku). Tak je zajištěn nepřetržitý, místně neomezený výkon SPO včetně pracovní pohotovosti i pracovníkem bez příslušného řidičského oprávnění. Služební automobil je zaparkován v garáži č. 3 za hlavní budovou. Klíče od brány Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 8

a garáže jsou součástí desek pro pracovní pohotovost. Je-li v rámci pracovní pohotovosti využíván služební automobil, děje se tak na základě odsouhlasení této jízdy vedoucí oddělení v souladu se směrnicí k používání služebních vozidel. Využil-li pracovník služební vozidlo, po skončení výkonu práce jej zaparkuje opět na určené místo. Pokud pracovník v rámci pohotovosti zasahoval, zpracuje o tom následující pracovní den písemný záznam a předá jej koordinátorovi případu podle místa bydliště dítěte, jehož situace byla v rámci pohotovosti řešena. V záznamu uvede mj. také čas, od kdy do kdy výkon práce trval. Koordinátor případu zajistí příslušné zaevidování případu. V docházkovém systému pracovník sloužící pohotovost zaznamená počet hodin pracovní pohotovosti a případně počet hodin zásahu předchozího dne. Zásah u případu v rámci pracovní pohotovosti je výkonem práce přesčas. V případě zásahu zaznamená pracovník do docházkového systému také přesnou dobu, od kdy do kdy zásah trval, aby bylo možné stanovit případné příslušné příplatky za práci v noci apod. Pokud během pohotovosti vznikly nutné náklady přímo související s řešením situace dítěte (např. nákup občerstvení pro dítě během delšího výslechu na PČR apod.), uhradí je pracovník OSPOD ze svého a následující den předloží účtenku za provedený nákup vedoucímu odboru k proplacení. Originál účtenky bude označen spisovou značkou řešeného případu a přípisem, že se jednalo o nákup v rámci pohotovosti (např. nápoj a jídlo pro nezletilé dítě, nákup v rámci pohotovosti OSPOD). Související odkazy pro standard č. 1 O1 Zákon č. 401/2012 Sb., novela zák. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně O2 Stanovisko MPSV k vyřizování námitek podjatosti vůči zaměstnanci orgánu SPOD ze dne 20. 2. 2012, č. j. 2012/15432 - 214 Přílohy pro standard č. 1 P1 Mapa ORP Chrudim P2 Zásady pracovní pohotovosti pracovníků ochrany dětí Městského úřadu Chrudim P6 Organizační řád Městského úřadu Chrudim

orgánu

sociálně-právní

Kritéria 1A a 1B se nehodnotí u orgánu sociálně-právní ochrany na úrovni obecního úřadu, krajského úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 9

STANDARD Č. 2 PROSTŘEDÍ A PODMÍNKY Prostředí a podmínky pro poskytování služby sociálně-právní ochrany odpovídá potřebám klientů a veřejnosti. Součástí prostředí a podmínek nejsou pouze prostorové, materiální a technické předpoklady přístupnosti, nýbrž i obvyklá kvalita vztahů mezi pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany a jejich klienty, pracovníky navzájem i k další veřejnosti. KRITÉRIUM 2A Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které představují odpovídající zázemí pro výkon sociálně-právní ochrany a jejichž kapacita odpovídá množství konzultací spojených s poskytováním sociálně-právní ochrany. Orgán sociálně-právní ochrany má zajištěny odpovídající prostory pro výkon sociálně-právní ochrany. Všichni pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany jsou rozděleni do celkem 13 kanceláří pracovníků a 3 kanceláří vedoucích ve dvou budovách úřadu. Pracovníci SPO mají k dispozici buď samostatnou kancelář zajišťující potřebné soukromí pro rozhovor s klienty, nebo sedí po dvou a v době jednání mohou využít jiné prostory. K dispozici dále mají 2 zasedací místnosti, místnost pro pohovory s dětmi a příruční spisovnu. Pracovníci SPO mají dále k dispozici potřebné základní vybavení PC, scannery, tiskárny, přístup ke kopírkám, přístup na internet, mailovou adresu ve znění jméno.příjmení@chrudim-city.cz, flashdisk, projektor, projektové pláno, telefony (pevné linky a mobilní telefony), skartovačky, kroužkový vazač, flipcharty. Počet pracoven - konzultoven kapacitně odpovídá množství konzultací spojených s poskytováním sociálně-právní ochrany. Na pracovišti je pro dětské klienty vyčleněna hovorna s dětským koutkem (vybaven kobercem a hračkami, dětským stolečkem se židličkami, konferenční stolkem a dvěma křesly). Tato místnost se nachází v hlavní budově, oddělení SPOD. V druhé budově, kde sídlí kurátoři pro mládež, se nachází zasedací místnost s „klubovnou“ (klientská místnost).


KRITÉRIUM 2B Orgán sociálně-právní ochrany má přiměřené materiální vybavení s ohledem na výkon sociálně-právní ochrany na pracovišti i mimo něj. K dispozici je zejména přiměřený počet automobilů, mobilních telefonů, notebooků, fotoaparátů a dalších prostředků záznamové techniky pro práci v terénu. Dle potřeby a možností jsou využívány tři služební automobily Městského úřadu Chrudim, kdy dva jsou vyčleněny pouze pro užívání orgánu sociálně-právní ochrany a jeden, který je využíván společně s dalším odborem úřadu. V případě potřeby využití jiného automobilu, rozhodují o jeho rezervaci vedoucí oddělení. Podmínky využívání služebních automobilů vychází ze Směrnice č. 1/2010 Používání silničních motorových vozidel a organizace autoprovozu. Pracovníci využívají elektronický programový systém (eReo), který slouží k rezervaci jednotlivých jízd. Zadávání rezervací a knihu jízd má na starost pověřený pracovník. K jednotlivým jízdám je nutný souhlas nadřízené osoby. K tomuto účelu slouží programový systém ODYWEB, kde se vyplní cestovní příkaz a následně se odesílá ke schválení. K evidování přesného harmonogramu jízd slouží kniha jízd, která musí být podepsána nadřízeným vždy před započatou jízdou a to do sloupce č. 5 v Záznamu o provozu vozidla. V případě, že služební cesta trvá déle než 5 hodin, je nutné cestovní příkaz časově upřesnit a uplatnit na personálním a mzdovém úseku. Po ukončení jízdy je zaměstnanec povinen vrátit auto do určené garáže a odevzdá vyplněný Záznam o provozu vozidla. Palivo je doplňováno průběžně dle spotřeby, na konci měsíce dochází k vyúčtování. V případě, že pracovník k výkonu pracovní cesty použije hromadný dopravní prostředek, uplatňuje se cestovní příkaz obdobně + vykázané jízdné. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany mají k dispozici pro práci v terénu každý svůj mobilní telefon, notebook. Orgán SPOD má dále k dispozici tři fotoaparáty, záznamovou techniku - diktafony. KRITÉRIUM 2C Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici přiměřené materiální vybavení pro práci s osobami z cílové skupiny, jimž je poskytována sociálně-právní ochrana (dále jen „klient“), zejména s ohledem na potřeby dětí. Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici přiměřené materiální vybavení pro práci s klienty, jimž je sociálně-právní ochrana poskytována, a to zejména s ohledem na potřeby dětí. Na pracovištích je pro dětské klienty vyčleněná „klubovna“ a hovorna.


Další materiální a technické vybavení pracoviště:  vstup do zařízení včetně sociálního zázemí pro klienty je bezbariérový,  služba je poskytována v 13 pracovnách - konzultačních místnostech, které jsou vybaveny odpovídajícím sedacím nábytkem a kancelářskými potřebami, vč. PC a přípojky k pevné telefonní lince a k internetu,  součástí pracoviště je k dispozici chodba, která slouží jako čekárna (s možností posadit se),  pro práci se skupinou slouží pět místností (hovorna, klubovna, tři zasedací místnosti),  pro klienty a personál je k dispozici sociální zázemí, pracoviště je vybaveno hasicími přístroji umístěnými na viditelných a přístupných místech,  pracoviště je po provozní době úřadu chráněno zabezpečovacím zařízením s alarmem, k uložení dokumentace a dalších materiálů existuje samostatná uzamykatelná místnost, tzv. příruční spisovna. Veškeré materiální vybavení pracoviště orgánu sociálně-právní ochrany je popsáno v inventárním soupisu, který se řídí platnou směrnicí MěÚ Chrudim, Směrnice č. 4/2011 k provedení inventarizací majetku a závazků a Směrnice č. 4/2012 o nakládání majetku města Chrudim. Na tomto základě se každý rok pravidelně kontroluje veškerý majetek. KRITÉRIUM 2D Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici přiměřené hygienické zázemí a potřebné osobní ochranné pracovní prostředky pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnance kraje zařazené do krajského úřadu nebo zaměstnance obce zařazené do obecního úřadu. Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici přiměřené hygienické zázemí, které splňují legislativní hygienické požadavky a potřebné ochranné pracovní prostředky. Udržování čistoty a hygieny v prostorách pracoviště je zabezpečováno pracovnicí úřadu, která zajišťuje úklid na 1. patře; součástí úklidu je i pravidelná dezinfekce sociálních zařízení a úklid pracoven mokrou cestou včetně utírání prachu, vysávání v místnosti s kobercem a dezinfekce hraček. Úklid probíhá mimo konzultační hodiny, ne v době poskytování služeb klientům a veřejnosti. Je rovněž dbáno na pravidelné mytí oken, čištění koberců a čalouněného nábytku zajišťuje úklidová firma, kterou objednává oddělení hospodářské správy Odboru kanceláře tajemníka. Stejné oddělení dle potřeby zajišťuje údržbu a opravy prostor a vybavení pracoviště zařízení (malování, výměna podlahovin, žaluzií, záclon apod.) Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 12

Prostředí a podmínky orgánu sociálně-právní ochrany poskytuje klientům možnost soukromí, sociální zařízení, světelnou a tepelnou pohodu. Prostředí a podmínky odpovídají kapacitě, charakteru služeb a potřebám klientů. Pracoviště zajišťuje klientům důstojné, bezpečné a neutrální prostředí. Přílohy pro standard č. 2 P3 Inventarizační soupis majetku P4 Směrnice o nakládání s majetkem MÚ Chrudim P5 Směrnice k provedení inventarizací majetku a závazků MÚ Chrudim P7 Používání silničních motorových vozidel a organizace autoprovozu MÚ Chrudim


STANDARD Č. 3 INFORMOVANOST O VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Orgán sociálně-právní ochrany a jeho jednotlivá veřejnosti informace o jimi poskytovaných službách.

pracoviště

zpřístupňují

KRITÉRIUM 3A Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany. Vnitřní pravidla a postupy vytvořené orgánem sociálně-právní ochrany za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany jsou zveřejněné na webových stránkách Městského úřadu Chrudim - www.chrudim.eu, v kanceláři vedoucího odboru a vedoucích oddělení. KRITÉRIUM 3B Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o výkonu sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto informace jsou veřejně dostupné. Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje dostupnost informací o druhu, místě, cílech, okruhu osob, jimiž poskytují sociálně-právní ochranu, o kapacitě služby a o způsobu poskytování služby, způsobem srozumitelným pro všechny osoby. Má zpracovaný veřejný soubor informací o poskytované službě, který je dostupný veřejnosti, a to ve formě odpovídající potřebám a možnostem cílové skupiny. Informace je k dispozici zejména v podobě písemné a webových stránek. Taktéž informuje klienty i veřejnost o všech povinnostech, které pro něj z poskytování služby vyplývají způsobem pro ně srozumitelným. Důkladně se zabývá kvalitou, rozsahem i formou informací, které klientům a veřejnosti předkládá. V neposlední řadě průběžně zjišťuje prostřednictvím zpětné vazby od klientů, zda informacím na informačních materiálech rozumějí. Orgán sociálně-právní ochrany informuje veřejnost i klienty prostřednictvím internetových stránek www.chrudim.eu., médií, v ordinacích praktických lékařů a lékařů pro děti a dorost, na úřadech veřejné správy, prostřednictvím odborných seminářů, propagačních materiálů a vizitek, také však u poskytovatelů sociálních služeb v rámci zák. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a u pověřených osob v rámci zák. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a na dalších místech přístupných osobám z cílové skupiny. Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 14

Orgán sociálně-právní ochrany je viditelným způsobem označený na vstupních dveřích jednotlivých pracoven. Současně informuje veřejnost a klienty ve svých prostorách vhodným způsobem o své činnosti především formou letáků, brožur a informací na nástěnkách. Všechny texty jsou orgánem SPO koncipovány adresně a obsahují základní náležitosti - oficiální název orgánu sociálně-právní ochrany, právní formu, IČO, adresu sídla, poslání, cíl a cílovou skupinu, místo poskytování služby, telefonické spojení, odkaz na www stránky, časovou dostupnost služby, a informaci o bezplatnosti služby. Veškeré kontakty na pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany jsou uvedeny na stránkách Městského úřadu Chrudim - www.chrudim.eu. Na těchto stránkách je navíc informace o kapacitě služby a o personálním zajištění poskytované služby. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany vyvíjí maximální snahu, aby informace o službě byly dostupné a uveřejněny též na webových stránkách spolupracujících organizací. Tyto informace pravidelně aktualizuje a distribuuje je spolupracujícím institucím. Přílohy pro standard č. 3 P8 Pravidla, zásady pro zpracování informací o výkonu orgánu SPO P9 Leták s informacemi o výkonu orgánu SPOD P10 Zásady poskytování služeb nezávislými odborníky a seznam spolupracujících organizací a nezávislých odborníků P11 Směrnice - Pravidla pro poskytování informací MÚ Chrudim


STANDARD Č. 4 PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ KRITÉRIUM 4A Orgán sociálně-právní ochrany má písemně stanovenou organizační strukturu, počet pracovních míst a pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu. Orgán sociálně-právní ochrany má stanovenu strukturu a počet pracovních míst, pracovní profily, kvalifikační požadavky a osobnostní a morální předpoklady zaměstnanců. Struktura i velikost personálu odpovídají definovaným potřebám zařízení a aktuálnímu počtu klientů služeb a jejich potřebám. Složení a doplňování pracovního týmu umožňuje naplňování standardů kvality. Vzájemná zastupitelnost pracovníků je zajištěna. V případě specifických potřeb klienta (např. smyslové či fyzické postižení, jazyková bariéra atd.) zprostředkovává orgán sociálně-právní ochrany specialisty pro práci s těmito klienty. Orgán sociálně-právní ochrany dětí při Městském úřadu v Chrudimi se skládá celkem z 21 zaměstnanců. V čele stojí vedoucí odboru sociálních věcí. Odbor se člení na dvě oddělení, a to oddělení sociálně právní ochrany dětí a oddělení sociální prevence a pomoci. V čele každého tohoto oddělení stojí vedoucí oddělení. Oddělení sociální prevence a pomoci zahrnuje 5 zaměstnanců z oblasti sociálněprávní ochrany dětí. Jedná se o kurátory pro mládež. Oddělení sociální prevence a pomoci:  zaměřuje se na děti vyžadující zvýšenou pozornost – nezletilé děti do 15 let věku, které se dopustily činu jinak trestného, nezletilé děti od 15 – 18 let, kde bylo zahájeno trestní stíhání, nebo se dopustily přestupku, nezletilé děti s opakovanými poruchami chování závažného charakteru (záškoláctví, útěky z domova, toxikomanie a další),  poskytuje poradenskou, informační a preventivní činnost v oblasti sociálněprávní ochrany dětí,  dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, podává návrhy k soudu (na omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, na nařízení, prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy, na výchovné opatření, na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení, na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 16

 

  

   



 

prodloužení doby trvání tohoto pobytu nebo jeho zrušení, na přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů, je účastníkem řízení o uložení opatření, vykonává funkci opatrovníka při ochraně zájmů nezletilých dětí při jednání u soudu (např. svěření dítěte do péče jiné osoby nebo zařízení, stanovení výživného, uložení výchovného opatření), u policie a jiných orgánů a organizací a na jejich žádost podává kvalifikované zprávy, činí potřebné návrhy a opatření v zájmu nezletilých dětí, podává podněty na zahájení trestního stíhání rodičů nebo osob pověřených výchovou dítěte při spáchání trestného činu proti dítěti, sleduje dodržování výchovných opatření uložených soudem dle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, za určitých podmínek může uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo uložit povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem, vyžaduje-li to zájem dítěte, může rozhodnout o výchovných opatřeních (napomenutí, dohled a omezení) a sleduje jejich dodržování, zajišťuje dosažitelnost poskytnutí sociálně-právní ochrany dětí mimo pracovní dobu dětem, které se ocitnou v obtížné situaci, poskytuje součinnost soudu při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, podává vyjádření k žádostem příslušných orgánů s ohledem na dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory, případně jiných subjektů ve věci zajištění základních životních potřeb, spolupracuje při provádění kontrol zaměřených na podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let (zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů), zajišťuje pasportizaci správního obvodu a mapuje lokalitu z hlediska výskytu uskupení dětí a mládeže a jejich způsobu trvání volného času, zajišťuje výrobu a distribuci receptů a žádanek na opiáty.

Oddělení sociálně právní ochrany dětí zahrnuje 13 zaměstnanců, z toho 10 terénních sociálních pracovníků a 3 referenty pro náhradní rodinnou péči.

Hlavní úseky činnosti oddělení sociálně právní ochrany dětí:  poskytuje poradenskou, informační a preventivní činnost v oblasti sociálně - právní ochraně dětí,  spolupracuje při provádění kontrol zaměřených na podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let (zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 17

 

 

 

  

  

jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů), zajišťuje činnost komise pro sociálně-právní ochranu dětí, vykonává funkci opatrovníka při ochraně zájmů nezletilých dětí při jednání u soudu (např. určení péče, určení otcovství, popření otcovství, popření otcovství, úpravě výživného, změně příjmení nezletilého dítěte, uložení výchovného opatření), u policie (např. trestná činnost páchaná na dětech) a jiných orgánů a organizací a na jejich žádost podává kvalifikované zprávy, činí potřebné návrhy a opatření v zájmu nezletilých dětí, podává podněty na zahájení trestního stíhání rodičů nebo osob pověřených výchovou dítěte při spáchání trestného činu proti dítěti, dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, podává návrhy k soudu (na omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, na nařízení, prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy, na výchovné opatření, na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení, na rozhodnutí, že není třeba souhlasu s osvojením, na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto pobytu nebo jeho zrušení, na přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, na pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče, na zbavení rodiče práva dát souhlas k osvojení nebo dalších povinností a práv osobní povahy, zbavil-li soud rodiče rodičovské odpovědnosti a na zachování povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku u rodiče omezeného ve svéprávnosti, sleduje dodržování výchovných opatření uložených soudem dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za určitých podmínek může uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo uložit povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem, vyžaduje-li to zájem dítěte, může rozhodnout o výchovných opatřeních (napomenutí, dohled a omezení) a sleduje jejich dodržování, plní úkoly vyplývající ze zákona č. 135/2006 Sb., kterými se mění zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, ve znění pozdějších předpisů, vykonává funkci veřejného poručníka do doby, než soud jmenuje dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme funkce a po tuto dobu činí opatření v zájmu dítěte, zajišťuje dosažitelnost poskytnutí sociálně-právní ochrany dětí mimo pracovní dobu dětem, které se ocitnou v obtížné situaci, poskytuje součinnost soudu při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, provádí potřebná opatření pro převzetí dítěte, jež se nachází v cizině bez doprovodu, v daném směru spolupracuje se zastupitelskými úřady České republiky, Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 18



     



 







zabezpečuje agendu náhradní rodinné péče (osvojení, pěstounská péče), vyhledává osoby vhodné stát se osvojiteli, poručníky, opatrovníky nebo pěstouny, zajišťuje zprostředkování pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu a osvojení, vyhledává děti, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí, zabezpečuje agendu svěření dítěte do péče jiné osoby než rodiče, navštěvuje dítě v zařízení, kde je realizována ústavní výchova, sleduje dodržování práv dítěte s nařízenou ústavní výchovou a vydává písemný souhlas s pobytem dítěte mimo zařízení, zaměřuje se na děti, které jsou opakovaně umístěné v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo jejichž umístění v tomto zařízení trvá déle než 6 měsíců, uzavírá dohody o výkonu pěstounské péče dle zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje plnění práv pečující osobě a osobě v evidenci dle uzavřené dohody včetně zajištění nebo zprostředkování pomoci a služeb z ní vyplývající a sleduje plnění povinností osoby pečující a osoby v evidenci, zajišťuje administraci příspěvku na výkon pěstounské péče, pověřeným osobám nebo úřadům uvedeným v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, vydává souhlas k uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče, podává vyjádření k žádosti příslušných orgánů s ohledem na dávky pěstounské péče, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory, případně jiných subjektů ve věci zajištění základních životních potřeb, při zajištění sociálně-právní ochrany dětí spolupracuje zejména s obecními úřady, soudy, úřadem práce, policií ČR, lékaři, psychology, školskými zařízeními, okresní správou sociálního zabezpečení a dalšími organizacemi, vede přestupkové řízení na úseku sociálně-právní ochrany dětí.

Působnost Městského úřadu v Chrudimi pro poskytování sociálně-právní ochrany je v následujících lokalitách: Běstvina, Biskupice, Bítovany, Bojanov, Bor u Skutče, Bořice, Bousov, Bylany, Ctětín, Čankovice, České Lhotice, Dolní Bezděkov, Dřenice, Dvakačovice, Heřmanův Městec, Hluboká, Hodonín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Hošťalovice, Hrochův Týnec, Hroubovice, Chrast, Chroustovice, Chrudim, Jenišovice, Klešice, Kněžice, Kočí, Kostelec u Heřmanova Městce, Krásné, Křižanovice, Lány, Leštinka, Libkov, Liboměřice, Licibořice, Lipovec, Lozice, Lukavice, Luže, Míčov - Sušice, Mladoňovice, Morašice, Mrákotín, Nabočany, Načešice, Nasavrky, Orel, Ostrov, Perálec, Podhořany u Ronova, Prachovice, Proseč, Prosetín, Předhrádí, Přestavlky, Rabštejnská Lhota, Ronov nad Doubravou, Rosice, Rozhovice, Řestoky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Smrček, Sobětuchy, Stolany, Střemošice, Svídnice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 19

Tuněchody, Úherčice, Úhřetice, Vápenný Podol, Tuněchody, Vejvanovice, Vrbatův Kostelec, Vyžice, Zaječice, Zájezdec, Zderaz, Žlebské Chvalovice, Žumberk Graficky by se dala znázornit organizační struktura odboru sociálních věcí oddělení sociálně-právní ochrany dětí a oddělení sociální prevence a pomoci (kurátoři) následovně:

Obr. 1: Organizační schéma KRITÉRIUM 4B Počet zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany je přiměřený spádové oblasti a náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Základním výchozím kritériem je nejméně 1 zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Vedoucí zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálně -právní ochrany se započítává do celkového počtu zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně -právní ochrany na základě rozsahu svého zapojení do práce s klienty. Počet zaměstnanců zařazených k výkonu sociálně-právní ochrany je přiměřený spádové oblasti a náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany.


Základním výchozím kritériem je nejméně 1 zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Vedoucí zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany se započítává do celkového počtu zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany na základě rozsahu svého zapojení do práce s klienty. Ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany dětí je evidován počet dětí do 18 let věku dle přílohy P14. Dle výše uvedeného pravidla splňuje počet zaměstnanců 21 osob (včetně vedoucích zaměstnanců) základní výchozí kritérium. KRITÉRIUM 4C Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci organizační struktury vnitřním předpisem písemně stanovena oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím vztahujícím se pouze k výkonu sociálně -právní ochrany a důsledně dbá na to, aby konkrétní pracovní pozice byla vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany. Průkazně jej uplatňuje v praxi. Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci své organizační struktury písemně stanovena oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím, které se vztahují pouze k výkonu sociálně-právní ochrany. Jedná se zejména o dokumenty Organizační řád Městského úřadu Chrudim vydaný dne 10. 8. 2012 a o pracovní náplně jednotlivých pracovních pozic, které jednotliví pracovníci podepisují při nástupu do zaměstnání a jsou povinni je plně respektovat. Orgán sociálně-právní ochrany důsledně dbá na to, aby konkrétní pracovní pozice byla vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany, toto lze spatřit zejména v podrobném popisu pracovních úkonů v rámci pracovní náplně pro jednotlivé pracovní pozice. Související odkazy pro standard č. 4 O3 Sociodemografická analýza - mapy rozložení ohrožení dětí a rodin v ČR – SocioFaktor pro MPSV, 2013 Přílohy pro standard č. 4 P1 Mapa ORP Chrudim P6 Organizační řád Městského úřadu Chrudim P12 Pracovní řád Městského úřadu Chrudim P13 Organizační řád OSPOD P14 Náročnost výkonu SPO v jednotlivých lokalitách P15 Pracovní náplně pracovníků SPO Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 21

STANDARD Č. 5 PŘIJÍMÁNÍ A ZAŠKOLOVÁNÍ KRITÉRIUM 5A Každý zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálně -právní ochrany splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách a disponuje zvláštní odbornou způsobilostí na úseku sociálně-právní ochrany. Každý zaměstnanec Městského úřadu v Chrudimi zařazený k výkonu sociálně -právní ochrany splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon sociálního pracovníka dle § 109 - 111, zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně-právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb. Předpokladem k výkonu povolání sociálního pracovníka je plná svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle tohoto zákona.  Bezúhonnost se posuzuje a prokazuje podle § 79 odst. 2 a odst. 3 věty první až třetí.  Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost a u zaměstnanců poskytovatel pracovně lékařských služeb. Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je  vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu [(zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů] v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost,  vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 22





předpisu (zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.), absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, která není uvedena v písmenu b), absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 10 let, za podmínky středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním, ukončeného nejpozději 31. prosince 1998.

Každý zaměstnanec Městského úřadu v Chrudimi zařazený k výkonu sociálně -právní ochrany taktéž disponuje zvláštní odbornou způsobilostí na úseku sociálně- právní ochrany pověřenými osobami (ust. § 49a zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů), kdy sociálně -právní ochranu mohou přímo poskytovat osoby, které získaly odbornou způsobilost. Odbornou způsobilostí pro účely poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami se rozumí:  řádně ukončené vysokoškolské studium ve studijních programech v oblasti pedagogických a společenských věd zaměřených na sociální péči, sociální politiku, sociální práci, pedagogiku, právo, psychologii, vychovatelství nebo ošetřovatelství, a v oblasti lékařství zaměřených na všeobecné a dětské lékařství,  řádně ukončené studium ve vzdělávacích programech uskutečňovaných vyššími odbornými školami v oboru sociální práce, pedagogika, charitní a sociální péče, charitní a sociální činnost, sociálně-právní činnost, dvouoborové studium pedagogika a teologie a ukončené studium pro diplomované zdravotní sestry nebo řádně ukončené maturitní studium v těchto oborech,  vzdělání v rozsahu, ve kterém se vyžaduje pro získání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti na úseku sociálně-právní ochrany podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), a praxe v trvání nejméně 1 roku,  absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů pro sociální pracovníky podle zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) v rozsahu nejméně 200 hodin a praxe v oblasti péče o rodinu a dítě v trvání nejméně 2 roky, jde-li o osoby, které


o řádně ukončily vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v jiné oblasti studia nebo v téže oblasti studia, ale v jiném zaměření, než jsou uvedeny výše, o dosáhly středního nebo základního vzdělání, o absolvovaly přípravu pro dobrovolníky organizovanou vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra podle zvláštního právního předpisu [zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů], je-li tato příprava zaměřena na pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase. Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o absolvování studia a potvrzením o odborné praxi, které vystavují ty orgány nebo osoby, u nichž byla odborná praxe konána. Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu [zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.]. Na přímém poskytování sociálně-právní ochrany se mohou podílet také osoby, které nezískaly odbornou způsobilost, pokud tuto činnost vykonávají pod dozorem odborně způsobilé osoby a nejde o poskytování poradenství dětem, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, osvojitelům, pěstounům a zájemcům o osvojení dítěte nebo o přijetí do pěstounské péče. Osoby uvedené ve větě první jsou povinny získat odbornou způsobilost podle odstavce 2 ve lhůtě 2 let od zahájení přímého poskytování sociálně-právní ochrany. Do lhůty 2 let se nezapočítává doba, po kterou se osoba bez odborné způsobilosti přímo na poskytování sociálně-právní ochrany nepodílela. KRITÉRIUM 5B Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání nových zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně -právní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany. Tato pravidla uplatňuje v praxi. Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání nových zaměstnanců, kteří jsou zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany, ve formě Pracovního řádu Městského úřadu Chrudim v platném znění a dále ve formě Pravidel pro přijímání a zaškolování nových pracovníků orgánu SPOD, kde je celý proces konkrétně rozepsán. Zvláštní pozornost je při Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 24

zaškolování věnována principům, které orgán SPO uplatňuje v oblasti ochrany práv a naplňování specifických potřeb klientů. Orgán sociálně-právní ochrany má stanovenu strukturu a počet pracovních míst, pracovní profily, kvalifikační požadavky a osobnostní a morální předpoklady zaměstnanců. Struktura i velikost personálu odpovídají definovaným potřebám zařízení a aktuálnímu počtu klientů a jejich potřebám. Složení a doplňování pracovního týmu umožňuje naplňování standardů kvality. Vedení úřadu stanoví potřebnou strukturu a odpovídající počet pracovníků, kteří zajišťují jak samotný výkon SPO, tak technické a administrativní zázemí, a tomu přizpůsobí pravidla pro výběr nových pracovníků, požadavky na jejich kvalifikaci, zaškolení, atd. Stejné podmínky platí i pro stážisty. S klienty se specifickými potřebami pracuje personál s odpovídajícím odborným vzděláním a dovednostmi. Orgán sociálně-právní ochrany vytváří podmínky k tomu, aby způsob přijímání a zaškolování pracovníků odpovídal platným obecně závazným normám (zejména zák. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) a stanoveným vnitřním pravidlům. KRITÉRIUM 5C Orgán sociálně-právní ochrany přihlásí nového zaměstnance vykonávajícího sociálně-právní ochranu ve lhůtách, které jsou stanoveny v jiných právních předpisech, ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti. Úředník územního samosprávného celku, který vykonává správní činnosti stanovené vyhláškou č. 512/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, má povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost, a to do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. Orgán sociálně-právní ochrany přihlašuje nového pracovníka vykonávající sociálně-právní ochranu ke zkoušce v termínu daných zákonem na předepsaném formuláři. Pokud jde o přihlášku v listinné podobě, musí být podepsána vedoucím úřadu a odeslána na adresu Institutu pro místní správu (dále jen institut). Úředníky lze ke zkoušce přihlašovat také v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Oddělení administrace a distančního vzdělávání Institutu zařadí úředníka na zkoušku, formou písemného sdělení oznámí příslušnému úřadu datum, čas a místo konání zkoušky, zašle soubor zkušebních otázek, seznam právních předpisů a doporučené odborné literatury pro přípravu na zkoušku. Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 25

Jestliže již úředník prokázal některou ze zvláštních odborných způsobilostí v předchozím období, uvede tuto skutečnost územní samosprávný celek v přihlášce a připojí k ní v listinné podobě úředně ověřenou fotokopii osvědčení, nebo originál osvědčení nebo v případě zaslání přihlášky v elektronické podobě kopii osvědčení v elektronické podobě ověřené elektronickým podpisem. V případě dalšího ověření zvláštní odborné způsobilosti koná úředník písemnou a ústní zkoušku pouze z příslušné zvláštní části. Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost nemá úředník, který získal vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech stanovených vyhláškou o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků, nebo úředník, kterému Ministerstvo vnitra na základě žádosti úředníka vydalo osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání. Doporučuje se proto ještě v období před podáním přihlášky prozkoumat, zda úředník nespadá do některé z uvedených kategorií. Institut není oprávněn přijímat žádné doklady prokazující rovnocennost vzdělání a nemůže ani o rovnocennosti rozhodovat. V případě uznání rovnocennosti vzdělání je třeba vyplnit příslušnou část přihlášky a úředník vykoná pouze tu část zkoušky, která mu nebyla uznána. KRITÉRIUM 5D Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje zaškolení nového zaměstnance vykonávajícího sociálně-právní ochranu. Tento standard podrobně řeší Příloha č. 16 (P16) Pravidla pro přijímání a zaškolování nových pracovníků. Základní proces zaškolení probíhá následovně (výňatek z P16):  Každý nový pracovník má přiděleného svého odborného školitele mentora.  Zaškolení nových pracovníků probíhá v období zkušební doby - 3 měsíců.  V den nástupu do zaměstnání je novému pracovníkovi předán Adaptační plán, který obsahuje dvě oblasti: I. Pracovník a úřad a II. Pracovník a SPO. V rámci oblasti I. Pracovník a úřad je zaměstnanec seznámen s provozními pravidly úřadu, základními dokumenty organizace jako je Organizační řád, Pracovní řád, Standardy kvality sociálně-právní ochrany, dále s pracovně-právními, vnitřními předpisy vztahující se na výkon jeho funkce a dalšími směrnicemi a pravidly. Pracovník je dále seznámen s Etickým kodexem a Povinností mlčenlivosti a svým podpisem potvrdí, že se jimi bude při své práci řídit.  Je seznámen s pravidly bezpečnosti práce – BOZP a PO. Instruktáž provádí odborně způsobilá osoba, případně jí pověřený pracovník.




V případě, že nový pracovník bude řídit služební vozidlo, v průběhu zkušební doby absolvuje školení řidiče referentského vozidla. Pracovník obdrží elektronický čip pro evidenci docházky, klíče od vchodu do budovy čp. 53 (pouze u kurátorů pro mládež), klíče od kanceláře a příruční spisovny.

Další informace předávané v době zaškolování:  Vyřizování telefonů – objednávání klientů, přehled kontaktů na jiná zařízení, informace o poskytovaných službách v organizaci (konkrétně kým).  Administrativní činnosti - cestovní příkazy, dovolenky, stravenky.  Materiálně-technické zázemí - autoprovoz, umístění a využívání kopírky, PC atd.  Pracovní prostor – vlastní místnost, vlastní pracovní stůl, židle, PC aj.  Pošta – třídění pošty, odesílání pošty.  Využití prostor v budově - místnosti, kuchyňka, archiv, garáž.  Pracovník je během zaškolování seznámen s organizační strukturou, jednotlivými pracovníky a s kulturou organizace (užívané normy kontaktu mezi pracovníky, nekuřácké pracoviště atd.) a chodem pracovišť (provozní hodiny, úklid, zamykání, kódování aj.). Před ukončením zaškolovacího období sepíše pracovník pověřený zaškolením stručnou hodnotící zprávu o průběhu zaškolení nového pracovníka včetně vyplněného adaptačního plánu. Odborné zaškolení:  Pracovník je seznámen s náplní práce své pracovní funkce a tu podepisuje. Dále je seznámen s koncepcí služeb celé organizace a s jednotlivými odbornými činnostmi.  Pracovník se seznamuje se základními sociálně-právními předpisy a základními zákony z oblasti rodinného práva, měl by mít základní znalosti o zákoně o sociálních službách.  Pracovník je seznámen se způsobem evidence klientů, s počítačovými programy a se systémem vedení a práce s dokumentací o klientech.  Pracovník se zúčastní alespoň jedné vstupní konzultace sociální pracovnice s novým klientem (klienty) a sám si takovou úvodní konzultaci pod jejím dohledem vyzkouší.  Pracovník se účastní náslechů konzultací jako pozorovatel. Po skončení každé konzultace je analyzován průběh konzultace a zvolený postup práce s klientem. Je doporučeno 8 - 10 náslechů za první měsíc. Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 27







Pracovník se postupně aktivně zapojuje do přímé práce s klienty a po skončení každé konzultace se opět společně analyzuje její průběh, přičemž se klade důraz jak na formální stránku - jako je např. přivítání klienta a představení se, uspořádání sezení, časové ohraničení konzultace, ujasnění si zakázky, kompetence pracovníka, seznámení se základními principy a postupy nabízených služeb, o povinnosti mlčenlivosti ze strany pracovníků, sejmutí osobní a rodinné anamnézy, časové ohraničení konzultace, prostor pro ventilaci klienta apod., tak na obsahovou stránku – struktura a průběh konzultace, zvolený postup, použité odborné metody, Je doporučeno 5 – 8 konzultací. Pracovník začíná ke konci zaškolovacího období pracovat s klienty samostatně pod odborným dohledem (supervizí, přímou i nepřímou) zkušeného kolegy. Opět je po každé samostatné konzultaci provedena analýza zvoleného postupu práce. Je doporučeno 5 konzultací s odborným dohledem. Pracovník má doporučen seznam odborné literatury, kterou průběžně studuje. (podrobněji viz P16)

KRITÉRIUM 5E Orgán sociálně-právní ochrany dětí určuje, zda umožní studentům a jiným fyzickým osobám stát se stážisty nebo dobrovolníky na svém pracovišti. Pokud orgán sociálně-právní ochrany umožňuje stáž nebo dobrovolnickou práci na svém pracovišti, pak má se stážisty nebo dobrovolníky uzavřenou smlouvu a zajišťuje jejich náležité proškolení. Stážisté na pracovišti orgánu sociálně-právní ochrany Stáže je možné absolvovat na všech pracovištích orgánu sociálně-právní ochrany Městského úřadu v Chrudimi. Stáže jsou vhodné pro plnoleté studenty VOŠ a VŠ, kteří mají zájem o oblast sociálně-právní ochrany dětí, pracovníky jiných organizací, které se věnují stejné oblasti zájmu apod. Za stáž se považuje nejméně 5-ti denní nebo 20-ti hodinová přítomnost stážisty v programu. Počet stážistů v jeden čas je omezen provozní kapacitou jednotlivých pracovišť. Smlouvu o praxi podepisuje tajemník úřadu. V pracovně právních vztazích jedná jménem zaměstnavatele pověřený pracovník odboru sociálních věcí. Pověřený pracovník rozhoduje o přijetí na stáž a je odpovědný za koordinaci stážistů a jejich odborné vedení, spolu se stážistou plánuje jeho program na pracovišti, získává od stážistů písemnou zpětnou vazbu a je odpovědný za vedení dokumentace související se stážemi. Tento pracovník také ověří totožnost stážisty. Pověřený pracovník je povinen stážistu předem seznámit s jeho oprávněními a omezeními během stáže, dále seznamuje stážistu s chodem služby, dbá na to, aby nedošlo k porušení práv klientů. Pověřená osoba na pracovišti organizuje pro stážisty školení o bezpečnosti práce a požární ochraně. Stáž není zpoplatněna. Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 28

Co může očekávat stážista:  seznámení se specifickým přístupem v práci s klienty a činnostmi z oblasti sociálně-právní ochrany,  možnost kontaktu s klienty a pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany,  vstřícnost,  odpovědi na své otázky,  podrobné informace o službách poskytovaných orgánem sociálně -právní ochrany. Co nemůže očekávat stážista:  soustavnou pozornost a čas pracovníků (rehabilitační proces a prospěch klientů mají přednost),  účast během služby, pokud s jeho přítomností klient nesouhlasí,  přístup do dokumentace klientů,  samostatnou přímou práci s klienty. Co očekává orgán sociálně-právní ochrany od stážistů:  mlčenlivost,  spolehlivost, samostatnost, vstřícnost,  respekt k možnostem pracoviště a hlavně ke klientům,  držení si vlastních hranic,  zpětnou vazbu – reflexi po skončení stáže (nejlépe v písemné podobě),  zájem o dění oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Stážisté jsou oprávněni:  být v běžném kontaktu s pracovníky a klienty služby,  informovat se u pracovníků služby na průběh jejího poskytování,  seznámit se s metodikou služby, s používanými formuláři a pracovními postupy,  seznámit se se standardy kvality SPO. Stážisté nemohou:  poskytovat sociální služby,  samostatně pracovat s klienty,  mít přístup do dokumentace písemného souhlasu.

klientů

bez

jejich

výslovného


Pro účely průběhu stáží jsou používány následující dokumenty:  Dotazník pro stážisty  Hodnocení stáže  Závazek k mlčenlivosti v rámci stáže  Bezpečnost práce a požární ochrana Přílohy pro standard č. 5 P16 Pravidla pro přijímání a zaškolování nových pracovníků P17 Hodnocení odborné stáže OSPOD P18 Dotazník pro stážisty MÚ Chrudim P19 Prohlášení o zachovávání mlčenlivosti P20 Školení stážistů - PO a BOZP


STANDARD Č. 6 PROFESNÍ ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ KRITÉRIUM 6A Vedoucí zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany, vedoucí zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo vedoucí zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálně -právní ochrany pravidelně hodnotí podřízené zaměstnance, kteří se podílejí na výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Vedoucí zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany, vedoucí zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo vedoucí zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany je hodnocen svým přímým nadřízeným minimálně jednou ročně. Hodnocení je zaměřeno zejména na stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeb další odborné kvalifikace. Předmětem zásad pro hodnocení pracovníků je stanovení způsobu hodnocení zaměstnanců pro potřeby profesního rozvoje, finančního a morálního oceňování zaměstnanců. Zásady upravují vykonávání hodnocení zaměstnanců v návaznosti na kriteria standardů kvality orgánu sociálně-právní ochrany. Orgán sociálně -právní ochrany má písemně zpracován postup pro pravidelné hodnocení zaměstnanců, který obsahuje zejména stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeby další odborné kvalifikace. Usiluje o profesní rozvoj pracovních týmů a jednotlivých pracovníků, jejich dovedností a schopností potřebných pro splnění závazků zařízení i osobních cílů klientů. Uvědomuje si, že osobní profesní rozvoj dodává zaměstnancům potřebnou jistotu, že odvádějí kvalitní a odbornou práci ve vztahu ke klientům. Pracovníkům je umožněno zapojit se do rozvoje a zkvalitňování poskytování sociálně-právní ochrany, je uplatňován systém obousměrné komunikace. Pracovníci se scházejí se svým nadřízeným pracovníkem v pravidelných intervalech – jedenkrát za rok, k individuální schůzce, jejímž předmětem je zhodnocení jejich práce a plánování rozvoje na další období. Vedoucí hodnotí 1x ročně pracovníky svěřeného úseku (dle organizačního diagramu). Hodnocení je slovní, zaměřuje se především na hodnocené období. Hodnotí kvalitu práce, vzrůst organizačních, komunikačních a manuálních schopností, svědomitost, spolehlivost a samostatnost. Závažným kritériem zůstává vztah ke klientovi, spokojenost klientů s hodnoceným pracovníkem a začlenění pracovníka v kolektivu. Každý pracovník dostane alespoň týden před plánovaným hodnocením sebehodnotící formulář, ve kterém vyznačí své sebehodnocení v uvedených oblastech. Tento formulář pak slouží k navázání rozhovoru o slabých a silných stránkách a zároveň jako podklad k plánování vzdělávání. Závažné přestupky proti dodržování pracovní smlouvy, pracovní náplně a dílčí chyby pracovníka Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 31

zapisuje vedoucí oddělení ihned po jejich zjištění. Tyto přestupky jsou vedoucím s pracovníkem neprodleně projednány a o nápravě je učiněn zápis a je o nich informována vedoucí odboru a tajemník úřadu. Drobná pochybení, která jsou u pracovníka poprvé, jsou řešena ústním napomenutím bez zápisu. Pokud byl pracovník opakovaně písemně napomenut a dojde k opětovnému stejnému závažnému přestupku, je toto důvodem k rozvázání pracovního poměru. Toto hodnocení slouží také jako podklad pro finanční ohodnocení pracovníků. Vedoucí odboru je hodnocena dle potřeby tajemníkem úřadu. Ústní hodnocení pracovníků přímým nadřízeným probíhá při každé poradě – vedoucí se vyjadřuje ke kvalitě práce (řeší se aktuálně vyvstalé problémy), jednání s klienty i vztahy mezi pracovníky. Toto hodnocení se zaměřuje především také na pozitivní hodnocení a povzbuzení pracovníků. KRITÉRIUM 6B Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracovány individuální plány dalšího vzdělávání jednotlivých zaměstnanců vykonávajících sociálně-právní ochranu. Plány uplatňuje v praxi. Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracován pro každého pracovníka Plán vzdělávání pracovníků orgánu SPO. Tento je zpracováván na konci kalendářního roku na schůzce, která je v rámci pravidelného hodnocení zaměstnanců. Zhodnocení naplňování individuálního vzdělávacího plánu uplynulého roku se provádí za účasti pracovníka, personalisty a vedoucího oddělení. Společně podle plánu, zpracovaného na končící kalendářní rok zhodnotí, jakým způsobem byl naplněn, popřípadě, co způsobilo, že některé oblasti naplněny nebyly, důsledky, které byly z neplnění individuálního plánu vyvozeny. Výstupy zapíše personalista do příslušného oddílu dokumentu Plán vzdělávání pracovníků orgánu SPO a tyto podklady slouží pro vytvoření navazujícího plánu na příští kalendářní rok. Plán obsahuje oblasti, kde se chce hodnocený rozvíjet v dalším roce, nadřízený pracovník koriguje oblasti podle toho, aby byl rozvoj pracovníka v souladu s plánem rozvoje služby v oblasti sociálně-právní ochrany. Předmětem dalšího rozvoje může být např. další vzdělávání a výcviky v oblastech, které budou přínosem pro jeho práci. Cíl individuálního rozvoje je měřitelný a konkrétně popsaný. Je vždy na vedoucím oddělení, aby objektivně zhodnotil, jestli je to přínosné pro klienty a rozvoj kvality výkonu SPO.


KRITÉRIUM 6C Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje průběžné vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany v rozsahu minimálně 6 pracovních dnů za kalendářní rok, a to formou účasti zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany na vzdělávacích kurzech akreditovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí. Vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany vychází z individuálních plánů dalšího vzdělávání a je zaměřeno na rozšíření odborné kvalifikace. Při hodnocení pracovníka před ukončením zkušební doby, pokud je s pracovníkem zaměstnavatel spokojen, je sestaven návrh dalšího vzdělávání. Tento návrh je sestaven po vzájemné dohodě vedoucího a pracovníka – na základě vzniklých potřeb během zkušební doby. Je nastavený systém pravidelného vzdělávání všech zaměstnanců zařazených do orgánu sociálně-právní ochrany. Každý pracovník má svůj plán vzdělávání. Profesní rozvoj zaměstnanců je nastavený s cílem rozšiřování jejich odborné kvalifikace. Je zajištěno průběžné vzdělávání všech zaměstnanců zařazených v orgánu sociálně-právní ochrany v rozsahu minimálně 6 pracovních dnů za kalendářní rok formou účasti na vzdělávacích seminářích akreditovaných MPSV a zajištění odborné literatury k osobnímu sebevzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánu sociálně-právní ochrany. Vedoucí oddělení shromažďuje požadavky na témata vzdělávání při poradách zaměstnanců a snaží se zajišťovat na tato témata akreditované semináře a konference. V opodstatněných případech je domluveno další vzdělávání formou studia nebo dlouhodobého kurzu. Pracovník stvrzuje souhlas se vzděláváním svým podpisem ve formuláři. Evidence o dosažených vzdělávacích akcích vede personalista v elektronickém programu ODYWEB. Plán vzdělávání se reviduje při hodnocení pracovníků. Ročně se sestavuje plán vzdělávacích akcí, podle navržených požadavků pracovníků a podle problémových oblastí, které vyplynou jako potřeba přímo od pracovníků a dle případných nových legislativních opatření.


KRITÉRIUM 6D Orgán sociálně-právní ochrany má formou vnitřního předpisu písemně zpracován systém finančního oceňování zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany a uplatňuje ho v praxi. Orgán sociálně-právní ochrany má formou vnitřního předpisu Pravidla odměňování zaměstnanců úřadu (P21) - směrnice 2/2011 - písemně zpracován systém finančního oceňování zaměstnanců. KRITÉRIUM 6E Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnance kraje zařazené do krajského úřadu nebo zaměstnance obce zařazené do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany, kteří vykonávají přímou práci s klienty, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka. Podle Vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí je orgán SPO povinen zajistit pro zaměstnance nezávislého kvalitního pracovníka – supervizora. Supervize slouží k odborné podpoře pracovníků. Zlepšuje sebepoznání, pomáhá řešit problémy kolektivu a vztahu s klienty. Všichni účastníci supervize včetně supervizora jsou vázáni mlčenlivostí. OSPOD Chrudim má nastaven systém supervize prostřednictvím uzavřené skupiny managementu OSPOD, dále prostřednictvím 3 malých uzavřených skupin pro pracovníky a jedné velké otevřené skupiny přístupné všem zaměstnancům OSPOD. Se svolením vedoucí oddělení může každý pracovník požádat o individuální supervizi, která mu pomůže vyřešit určitý pracovní problém. Účast na supervizích je alespoň dvakrát ročně povinná pro všechny pracovníky, což je zakotveno ve vícestranné dohodě o vnější supervizi. Čas strávený na supervizi je každému pracovníkovi započítáván do fondu pracovní doby. Jako omluva slouží pouze pracovní neschopnost a dovolená pracovníka. Nesplněný počet supervizních setkání je chápán jako absence v zaměstnání a je třeba ji nahradit. Další formou podpory jsou konzultace s psychologem, které jsou zaměřeny případově a na řešení konkrétních kauz.


Související odkazy pro standard č. 6 O4 Vyhláška č. 473/2012 Sb. ze dne 17. 12. 2012, o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Přílohy pro standard č. 6 P21 Pravidla odměňování zaměstnanců úřadu - směrnice 2/2011 MěÚ Chrudim P22 Kontrakt supervize - vícestranná dohoda o vnější supervizi P23 Plán vzdělávání pracovníků orgánu SPO P24 Zásady pro hodnocení pracovníků SPO


STANDARD Č. 7 PREVENCE KRITÉRIUM 7A Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním obvodu. Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany v souladu s ustanovením §10 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů vyhledávají děti uvedené v §6 tohoto zákona. Tato činnost probíhá aktivně a systematicky. Orgán sociálně-právní ochrany má jasně stanoveny kompetence a postupy pro vyhledávání a monitorování dětí, které vyžadují pomoc. Všichni zainteresovaní pracovníci přesně ví, v jakých místech, v jakých časových intervalech, jakými formami toto probíhá, a kdo na tomto procesu spolupracuje, taktéž, kdo jej koordinuje. Vyhledávání a monitorování vzniká samostatně a respektuje místní specifika. Pracovníci SPO mají jasně stanoveny kompetence a postupy pro monitorování a vyhledávání ohrožených dětí, v rámci samotného výkonu sociálně-právní ochrany (šetření, jednání, příp. konferencích,…) sledují a vyhodnocují možná rizika. V rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí spolupracují s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, školami, školskými zařízeními, poskytovateli sociálních služeb, Policií ČR, městskou policií, Probační a mediační službou, soudy, státními zastupitelstvími, poskytovateli zdravotních služeb, pedagogickopsychologickými poradnami apod. V rámci této spolupráce je mapováno dění v lokalitách města Chrudimi i spádových oblastí, probíhá vyhledávání a monitorování ohrožených dětí. Informace od těchto subjektů jsou přímo zasílány oddělení sociálně-právní ochrany, či jsou předávány na společných setkáváních v rámci komisí města, týmů pro mládež, valných hromad zástupců mikroregionu, pracovních setkání. Zaměstnancům orgánu sociálně-právní ochrany jsou známa místa a oblasti vyššího výskytu ohrožených dětí a na těchto místech uplatňují, ve spolupráci se zainteresovanými subjekty, adekvátní preventivní aktivity (dohled, realizaci volnočasových aktivit, aktivizační služby). Pracoviště orgánu sociálně-právní ochrany dětí vytváří podmínky pro realizaci preventivních aktivit ve svém správním obvodu (podporuje preventivní projekty a programy, navrhuje vhodná místa k nasměrování podpory a materiálního zajištění preventivních akcí), aktivně se zapojuje do preventivních projektů obce a nestátních neziskových organizací.


Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany znají ve svém regionu lokality vyššího výskytu ohrožených dětí a v těchto lokalitách uplatňují, za spolupráce škol, poskytovatelů sociálních služeb, městské policie ap., adekvátní preventivní programy. Taktéž navrhují vhodná místa k nasměrování podpory preventivních akcí. Do těchto preventivních programů se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany aktivně zapojují zejména následujícím způsobem: OSPOD aktivně vyhledává a monitoruje způsobem:  Spoluprací se školami – řeší aktuální tématické okruhy, deleguje na organizace nabízející preventivní programy (střediska výchovné péče, pedagogicko-psychologické poradny, nestátní neziskové organizace s registrovaným preventivním programem, Policie ČR, městská policie, Český červený kříž), které konají besedy a přednášky,  Spoluprací s neziskovými organizacemi, PPP, SVP, dětští lékaři, nemocnice… u některých dochází k pravidelným setkáváním, předáváním informací o práci v rodině, v případě že shledají, že dítě je ohrožené sociálním nebo patologickými jevy, oznámí OSPOD,  Spoluprací s městskou policií,  Spoluprací s Policií ČR,  Vlastní prací samotného pracovníka v terénu zaměřená na všímavosti okolí o okolních jevů, v rámci šetření v rodinách a pohovory s dětmi se dovídáme o nových případech vyžadující SPOD,  Pravidelně se konající komise pro sociálně-právní ochranu dětí,  Pravidelně se konající schůzky pracovní skupiny Case managementu,  V samotné práci s klientem nabízí možnost vhodného trávení volného času (kluby). Postup: 





OSPOD z vnějšího prostředí (škola, policie, nemocnice…) přijme informaci o nežádoucím jevu u dítěte = práce s rodinou = navázání rodiny na odborníky a doprovodné organizace, OSPOD přijme informaci o rizikovém jevu (šíření drog, šikana, hazard, působení rizikových skupin) od obce, školy, veřejnosti = zapojí, upozorní policii, neziskovky (zvýšení hlídek, dohledu rizikových oblastí), zajišťování besed a přednášek pro školy, OSPOD přijme informaci od rodiče = rodinu nakontaktuje na neziskovou organizaci nebo odborníky.


KRITÉRIUM 7B Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních prokazatelně spolupracuje s dalšími návaznými subjekty.

aktivit

Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje v rámci preventivních programů multidisciplinární přístup. Jedná se o veškerá opatření, která směřují k předcházení nežádoucím jevům v lokalitách, ve kterých orgán působí. Prokazatelně spolupracuje i s dalšími návaznými subjekty. V oblasti prevence je uplatňován multidisciplinární přístup. Na preventivní aktivity a opatření směřující k předcházení nežádoucích jevů v oblastech souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí se zaměřují komise zřízené starostou, radou města, příp. dalšími subjekty, jejímiž členy jsou pracovníci SPO. Oddělení sociální prevence a pomoci realizuje komunitní plánování a komisi prevence kriminality. Neziskovým organizacím a školám schvalují finance v rámci přímých dotací Rada města a Zastupitelstvo města a organizace si mohou požádat na dílčí projekty týkající se prevence z grantů Komise Zdravého města. Oddělení sociálně-právní ochrany dětí zabezpečuje činnost komise pro sociálněprávní ochranu dětí (zřízena starostou města Chrudim v souladu s ustanovením § 38 zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a § 106 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů) Činnost komise:  zákonem vymezených případech rozhoduje o vydání a odnětí pověření ke zřízení výchovně rekreačních táborů pro děti,  navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí,  zajišťuje projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí v komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a rodině,  doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti ochrany dětí před sociálně patologickými jevy,  připravuje programy péče o problémové skupiny dětí,  na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy provádění sociálně-právní ochrany a vydává k nim stanoviska,  koordinuje výkon sociálně-právní ochrany na území správního obvodu obce Chrudim s rozšířenou působností. Členové komise jsou jmenováni z řad odborníků, kteří se věnují problematice související se sociálně-právní ochranou dětí. Tento multidicsiplinární Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 38

tým je složen ze zástupců Policie ČR, státního zastupitelství, Probační a mediační služby, orgánu sociálně-právní ochrany dětí, městské policie, školských zařízení, poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických zařízení. K jednání komise je možno podle potřeby pozvat dítě spolu rodiči nebo jinými fyzickými osobami odpovědnými za jeho výchovu a jiné osoby dle zákona. Komise prevence kriminality - je stálým poradním a iniciativním orgánem Rady Města Chrudim v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality, soustřeďuje informace pro vyhodnocení rozsahu problémů způsobených kriminalitou a dalšími sociálně patologickými jevy na území města, navrhuje, předkládá, realizuje programy, projekty, jednorázové akce nebo opatření v oblasti bezpečnosti, prevence kriminality nebo dalších sociálně patologických jevů. V rámci týmu je společně řešena kriminalita mládeže v daných lokalitách okresu Chrudim. Činností komise je shromažďování statistických dat z trestní praxe, jejich přesnou analýzu a vyhodnocení se zaměřením na strukturu kriminality v daných oblastech, definování cílových skupin pachatelů, identifikování klíčových faktorů ovlivňujících kriminalitu v dané oblasti a plánování a vytváření účinné strategie na řešení kriminality mládeže, které jsou následně v daných lokalitách společně realizovány. V rámci Programu prevence kriminality se každoročně realizuje Program prevence kriminality na místní úrovni, který vychází z Koncepce prevence kriminality od roku 2013-2016. Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany:  minimálně jednou ročně (v rámci společných jednání komise sociálně-právní ochrany dětí a komise pro školství, výchovu a vzdělávání) informují učitele, výchovné poradce, metodiky primární prevence, vedení škol o problematice sociálně-právní ochrany dětí,  kurátor pro mládež spolupracuje s poskytovateli preventivních aktivit s pedagogy školy a metodiky primární prevence ,  realizují preventivní aktivity (organizace akce „Bezpečné prázdniny“, přednášky, …),  zúčastňují se společných setkání se subjekty, které pracují s dětmi a jejich rodinami,  mají k dispozici základní informace o službách pro klienty, které jsou zpracovány v katalogu sociálních služeb a pomoci v Pardubickém kraji. Související odkazy pro standard č. 7 O5 Katalog sociálních služeb a pomoci v Pardubickém kraji - on line: http://www.socialnisluzbypk.cz/


STANDARD Č. 8 PŘIJETÍ OZNÁMENÍ, POSOUZENÍ NALÉHAVOSTI A PŘIDĚLENÍ PŘÍPADU KRITÉRIUM 8A Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení případu a jeho evidenci. Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení případu a jeho evidenci. Celý postup je pečlivě rozfázován na jednotlivé kroky - přijetí oznámení, evidence případu, přidělení koordinátorovi případu, posouzení naléhavosti případu včetně vyhodnocení rizik, vyhodnocení případu pracovníkem, odložení podnětu nebo zařazení případu do evidence podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí a instrukce o vedení spisové dokumentace.Tento postup je znám všem pracovníkům, tito postupují při přijetí oznámení jednotným způsobem a mají stanovený rozsah informací, které pracovník zjišťuje. Orgán sociálně-právní ochrany má tedy jednoznačná pravidla, která určují způsoby přijetí oznámení, a postupy s ohledem na způsob přijetí podnětu (formou telefonickou, e-mailovou, písemnou, vlastní depistážní činností ap.) a režim, v jakém je oznámení přijato (v pohotovosti, v terénu, na pracovišti). Je přesně stanovena lhůta pro zaevidování a přidělení případu (viz P25). Klienti jsou informováni o důvodech pro evidenci případu. Taktéž jsou informovány státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatelé zdravotních služeb popř. další zařízení určená pro děti, která oznámení učinila a to o dalším postupu a lhůtách pro vyřízení oznámení, pokud o to požádaly (viz P26). KRITÉRIUM 8B Každý případ orgánu sociálně-právní ochrany je posouzen s ohledem na jeho naléhavost. Orgán sociálně-právní ochrany posuzuje každý případ individuálně a s ohledem na jeho naléhavost. Příloha č. 25 obsahuje popis procesu i jednotlivé kroky, které jsou nezbytné pro posouzení naléhavosti, a které poskytují pracovníkům základní oporu. Naléhavou situací se rozumí situace, kterou je potřeba řešit bezodkladně v daný moment, tzn. zjištění míry ohrožení života dítěte, jeho bezpečí a zdravého vývoje. Příloha č. 25 má i jasně stanovena kritéria rozpoznání naléhavosti případů. Všem pracovníkům orgánu sociálně-právní ochrany jsou kritéria a postupy známy, přesně dle nich postupují, celý popsaný proces dodržují. Postupuje dle tabulky v P25.


KRITÉRIUM 8C Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu. Orgán sociálně-právní ochrany rozděluje každý případ dle specializace a dle lokality podle rozdělení obvodů. Každý případ je řešený pracovníkem, kterému byl přidělený. Každý pracovník zná své povinnosti, vyplývající ze stanovených kompetencí koordinátora případu. Tento pracovník řídí a zodpovídá za průběh poskytování sociálně-právní ochrany, vykonává přímou sociální práci a intervence ve prospěch klienta, snaží se klientovi pomoci zorientovat se v systému sociálně -právní ochrany a dalších doprovodných služeb. Tento pracovník provází klienta celým procesem pomoci a podpory. Nedílnou součástí tohoto procesu je i zpracování individuálního plánu ochrany dítěte. Pracovník vytváří plán na základě klientových potřeb a problémů a zodpovídá za jeho naplňování, vyhodnocování a pravidelnou aktualizaci. Zde může spolupracovat se sítí služeb a dohlíží na efektivitu poskytované podpory. Na řešení daného případu může tak spolupracovat i více osob. Může se stát, že nastane nutnost vyměnit pracovníka případu (např. změna charakteru případu, změna systému práce s klientem, z důvodu nemoci, dovolené, odchodu pracovníka ap.). Součástí přílohy č. 26 je i popis pravidel pro tuto změnu. Orgán sociálně-právní ochrany má jasně stanoveny potřebné kompetence, odpovědnost a povinnosti svých pracovníků. Dále má pro pracovníky vytvořeno potřebné zázemí, které napomáhá k efektivnímu řízení průběhu výkonu sociálně -právní ochrany. Klient orgánu sociálně-právní ochrany je vždy prokazatelně informován o tom, kdo je pracovníkem jeho případu. Je taktéž vždy informován o případných změnách pracovníků na jeho případě. Informace o tom, který pracovník zodpovídá za jednotlivý případ, či změna pracovníka, je vždy uvedena ve spisové dokumentaci daného případu. Může být sdělena tomu, kdo o ni požádá, a to za podmínky, že je oprávněný k nahlédnutí do dokumentace. KRITÉRIUM 8D Každý zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany může aktuálně pracovat maximálně s 80 rodinami. V případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci může pracovat maximálně se 40 rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany bere na vědomí, že každý jeho pracovník zařazený k výkonu sociálně-právní ochrany může aktuálně pracovat maximálně s 80 rodinami, v případě klientů kurátora pro mládež a v případě práce s osobami Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 41

pečujícími a osobami v evidenci může pracovat maximálně se 40 rodinami. Touto skutečností tak zajišťuje nejenom řádný a kvalitní výkon sociálně-právní ochrany, ale taktéž zajišťuje práva rodiny. Ochraňuje tak i pracovníky před přetížením v situacích, kdy by pracovník měl pracovat s větším počtem rodin, než jsou jeho reálné kapacity. Tyto uvedené maximální počty orgán sociálně-právní ochrany nepřekračuje a pro sledování uvedených hodnot není stanovený žádný časový rámec, jedná se o stav v daný konkrétní okamžik. V průběhu času se mohou počty rodin, s nimiž pracovníci pracují, měnit, a to adekvátně změnám náročnosti práce s rodinami či stanovení priorit a intenzity této práce. Do počtu rodin, s nimiž pracovník pracuje, se započítává každá rodina, to znamená jak rodina vedená ve spisu Om, tak i rodina vedená ve spisu Nom (tj. i rodina s dětmi, které mají trvalé bydliště mimo příslušnou obec). Jako jednu rodinu počítá orgán sociálně-právní ochrany také rodinu, kde je např. vedeno více Om nebo Nom spisů. Orgán sociálně-právní ochrany nemá stanovený minimální počet rodin, se kterými pracuje jeden pracovník. Nelze stanovit jednotnou míru, neboť se vždy vychází z aktuální situace, přičemž se zohledňuje náročnost práce s rodinou. Přílohy pro standard č. 8 P25 Posouzení naléhavosti případu P26 Postup pracovníků SPO Chrudim při přijetí oznámení případu P27 Postup pracovníků SPO Chrudim při přijetí oznámení případu - graficky P28 Kompetence koordinátora případu Kritérium 8D se nehodnotí u orgánu sociálně-právní ochrany na úrovni obecního úřadu, krajského úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.


STANDARD Č. 9 JEDNÁNÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY DÍTĚTE KRITÉRIUM 9A Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany zejména:  uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta,  podporuje samostatnost klientů,  motivuje k péči o děti,  posiluje sociální začleňování klientů,  důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody,  podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím,  informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně -právní ochrany. Orgán sociálně-právní ochrany dodržuje při jednání s klientem základní principy výkonu sociálně-právní ochrany. Konkrétně se zejména jedná o uplatňování individuálního přístupu k potřebám každého klienta, o podporu samostatnosti klientů, o motivaci k péči o děti, o posilování sociálního začleňování klientů, o důsledné dodržování lidských práv a základních svobod, o podporování kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, o informování klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany. Základní principy výkonu sociálně-právní uplatňovaných v praxi sociální práce obecně.

ochrany

vychází

z

principů

V oblasti sociální práce se dále uplatňují principy a zásady, jakými jsou například respekt k jedinečnosti každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti, respekt k právu každého jedince na seberealizaci, ochrana důstojnosti a lidských práv klientů, žádná forma diskriminace, ochrana klientova práva na soukromí a důvěrnost jeho sdělení, předávání informací o klientovi třetím osobám se souhlasem klienta, vedení klientů k vědomí odpovědnosti sám za sebe, hledání možností, jak zapojit klienty do procesu řešení jejich situace apod. Znalost principů sociálně-právní ochrany a jejich uplatňování v praxi jsou základním kamenem poskytování sociálně-právní ochrany. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany znají tyto základní principy včetně základních lidských práv a svobod, a v praxi je důsledně uplatňují. Dále odpovědně plní své povinnosti vyplývající ze závazku k zaměstnavateli, zohledňují znalosti, Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 43

zkušenosti a názory svých kolegů a ostatních odborných pracovníků, spolupracují s dalšími odborníky a tím zvyšují kvalitu poskytované sociálně-právní ochrany, dbají na udržení a zvyšování prestiže svého povolání, usilují o udržení a zvýšení odborné úrovně sociální práce a uplatňování nových přístupů a metod, jsou zodpovědní za své soustavné celoživotní vzdělávání a výcvik, pro svůj odborný růst využívají znalosti a dovednosti svých kolegů a jiných odborníků. V oblasti sociálně-právní ochrany dětí hájí nejlepší zájem dítěte, přispívají k vytvoření podmínek pro zdárný fyzický, duševní, duchovní a sociální rozvoj dítěte, snaží se předejít a odklonit jakoukoli formu týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte. Ctí rodinu jako základní, přirozené a nezastupitelné prostředí pro plný a harmonický rozvoj osobnosti dítěte, respektují práva a povinnosti rodičů vůči dítěti, podporují jejich odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte, pomáhají rodině a motivují rodiče k tomu, aby mohlo dítě vyrůstat ve svém přirozeném prostředí. Snaží se zamezit oddělení dítěte od rodičů či osob odpovědných za jeho výchovu, pokud to není v přímém rozporu s jeho nejlepšími zájmy, dále pomáhají v návratu dítěte do jeho přirozeného prostředí či náhradního rodinného prostředí, pokud bylo dítě umístěno mimo svou rodinu, taktéž poskytují dítěti mimořádnou ochranu v případě jeho umístění mimo jeho přirozené prostředí, podporují pravidelný účelný kontakt s oběma rodiči, není-li to v přímém rozporu s nejlepším zájmem dítěte, ctí právo dítěte sdělit svůj názor a přání a pomáhají ho v rámci možností uskutečnit. Ctí právo dítěte na soukromí, nevystavují dítě svévolnému zasahování do jeho soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence ani nezákonným útokům na jeho čest a pověst. V případě, že ze strany zaměstnance došlo k porušení některé pracovní povinnosti, má orgán sociálně-právní ochrany jasně stanoveno, jakým způsobem bude postupovat, aby byla situace napravena. Věc je řešena v souladu se zásadami pro hodnocení zaměstnanců. Drobná pochybení, která jsou u zaměstnance poprvé, jsou řešena ústním napomenutím bez zápisu. Závažné porušení povinností zaměstnance proti dodržování pracovní smlouvy, pracovní náplně a dílčí chyby pracovníka zapisuje vedoucí oddělení ihned po jejich zjištění. Tato porušení jsou vedoucím se zaměstnancem neprodleně projednána a o nápravě je učiněn zápis a je o nich informována vedoucí odboru a tajemník úřadu. Pokud byl zaměstnanec opakovaně písemně napomenut a dojde k opětovnému stejnému závažnému porušení povinností zaměstnance, je toto důvodem k rozvázání pracovního poměru. KRITÉRIUM 9B Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci se subjekty, které tyto služby zajistí externě. Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci se subjekty, které Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 44

tyto služby pro něho zajistí externě. Orgán sociálně-právní ochrany zná specifické potřeby těchto klientů. Pracovníci umí s klienty se specifickými potřebami komunikovat nebo mají zajištěny externí spolupracovníky, kteří jim komunikaci zprostředkují. Může se jednat o komunikaci ve znakové řeči, v cizí řeči, s dítětem/rodičem/klientem s určitým typem postižení či znevýhodnění apod. Pracoviště má vytvořen seznam externistů (viz příloha P4), kteří jsou v případě potřeby schopni komunikaci s klientem se specifickými potřebami zprostředkovat. Tato příloha obsahuje kromě kontaktů také specializaci daného odborníka a další informace týkající se jeho místní a časové dostupnosti apod. Základní informace o službách pro klienty se specifickými potřebami má pracoviště orgánu sociálně-právní ochrany zpracovány srozumitelně pro cílovou skupinu, tj. s ohledem na různé typy specifických potřeb klientů (viz kritérium 3B a jeho přílohy). KRITÉRIUM 9C Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny. Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny, tzn., že pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany zjišťují a objektivně vyhodnocují situaci dítěte a jeho rodiny, vycházejí z individuálního přístupu k dítěti. Na základě vyhodnocování situace dítěte postupují následovně: 





zjišťují míru ohrožení práv a zájmů dítěte (tzn. vymezení sociálních, zdravotních nebo jiných rizik, kterým je dítě vystaveno, posouzení úrovně tělesného a duševního vývoje dítěte s ohledem na věk dítěte, zhodnocení průběhu vzdělávání dítěte a předpokladů k dalšímu vzdělávání), dále určení a posouzení individuálních potřeb a zájmů dítěte, vymezení vlastností a určení schopností dítěte, popřípadě předpokladů k jejich získání, dále zjištění a zohlednění názoru a přání dítěte s ohledem k věku dítěte a jeho rozumové vyspělosti, a také další skutečnosti nezbytné pro hodnocení situace dítěte v konkrétním případě, vyhodnocují situaci rodiny; toto zahrnuje analýzu situace rodiny a rodinného prostředí, analýzu příčin krize v rodině, zhodnocení vztahu rodiče a dítěte, určení potřeb rodiny, určení možností rodiny, především vztahových, ekonomických a sociálních, určení výchovných kompetencí a předpokladů rodičů k výchově dítěte a zhodnocení možných rizik ve výchově dítěte, posouzení materiálních a finančních podmínek života rodiny, další skutečnosti nezbytné pro hodnocení situace rodiny v konkrétním případě, vyhodnocují širší prostředí rodiny, které zahrnuje určení možností v širší rodině, včetně vztahových, ekonomických a sociálních možností a jejich využitelnost pro rodinu, určení možností v širším sociálním prostředí Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 45

rodiny, včetně dostupnosti a kvality sociálních, zdravotních, výchovněvzdělávacích a komunitních služeb a bezpečnosti lokality, další skutečnosti nezbytné pro hodnocení širšího prostředí rodiny v konkrétním případě. Při vyhodnocování situace dítěte se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany drží zásad pro vyhodnocování, které jsou zaměřeny na nejlepší prospěch dítěte. Dále se odvíjí od stadia vývoje daného dítěte, jsou orientovány na prostředí, ve kterém dítě dosud vyrůstalo. Berou v úvahu kulturní, náboženské a etnické zázemí dítěte, zahrnují dítě, rodiče i širší rodinu, zaměřují se na silné stránky dané rodiny a objasňují stávající obtíže, pracují na mezioborové úrovni, spolupracují s úřady, nevládními neziskovými organizacemi, zdravotníky, školou apod. Další zásadou je skutečnost, že se jedná o proces, nikoli o jednorázový úkon, který probíhá paralelně s dalšími službami a podporou pro rodinu a dítě a je založený na důkazech získaných terénní prací, nikoli pouze na zprostředkovaných informacích. KRITÉRIUM 9D Orgán sociálně-právní ochrany sestavuje individuální plán ochrany dítěte, pravidelně jej přehodnocuje a následně jej uzavírá. Orgán sociálně-právní ochrany sestavuje individuální plán ochrany dítěte, pravidelně jej přehodnocuje a následně jej uzavírá s cílem strukturovat proces práce na případu ohroženého klienta a definovat postup, kdy a jak zpracovávat individuální plán ochrany dítěte. Individuální plán ochrany dítěte je důležitým dokumentem nejen pro pracovníka zodpovědného za daný případ, ale také pro samotnou rodinu a dítě. Díky němu se jim dostává přehledných informací o konkrétních krocích a osobách, které se na jejich plnění podílejí. Rodiče jsou intenzivně zapojeni do systému pomoci dítěti formou oficiálního dokumentu, což v řadě případů může působit motivačně. Individuální plán ochrany dítěte zpracovává pracovník za účasti dítěte a rodiny, s výjimkou situací, kdy není v zájmu dítěte, aby bylo vystaveno některým náročným situacím, které mohou při zpracování plánu vzniknout. Nezbytné je proto pečlivé posouzení konkrétního řešeného případu pracovníkem sociálněprávní ochrany. Není-li individuální plán ochrany dítěte zpracováván za účasti dítěte a rodiny, musí být ze spisové dokumentace zřejmý důvod (nezájem rodiny, porušení zájmu dítěte aj.). V případě nezájmu rodiny je třeba zaznamenat i opatření učiněná k získání rodiny pro spolupráci. Je zákonnou povinností individuální plán ochrany dítěte pravidelně aktualizovat. Individuální plán ochrany dítěte obsahuje popis příčin ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany, cíle navržených opatření, prostředky k jejich dosažení a ukazatele účinnosti jednotlivých opatření, rozsah navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytnuté pomoci rodičům nebo jiným osobám Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 46

odpovědným za výchovu dítěte, způsob naplňování navržených opatření, práv a zájmů dítěte v rozsahu sociálně-právní ochrany, metody práce s rodinou a rozsah intervencí a pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte při péči o dítě a při jeho výchově, které zahrnují:    







 

  

posílení úlohy a funkce rodiny, rozvíjení pečovatelských a výchovných schopností rodiny, pomoc při sociálním začleňování rodiny, poskytování pomoci dětem umístěným v náhradní péči a jejich rodinám, poskytování pomoci osobám pečujícím a osobám v evidenci, posílení kompetencí rodiny v oblasti vzdělávání, přípravy na vyučování a motivace ke vzdělávání, postup spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany s ostatními orgány veřejné moci a dalšími fyzickými osobami a právnickými osobami zapojenými do řešení situace dítěte, rozsah spolupráce rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte s orgány sociálně-právní ochrany a dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zapojenými do řešení situace dítěte, časový plán pro provádění konkrétních opatření sociálně-právní ochrany, způsob hodnocení a ověřování plnění navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte ze strany rodičů, jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, orgánů sociálně-právní ochrany a dalších fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci zapojených do řešení situace dítěte, a návrh dalších potřebných opatření nezbytných k ochraně dítěte, plán vzdělávání dítěte a plán přípravy na budoucí povolání a osamostatňování se, plán přípravy blížícího se výstupu dítěte z náhradní péče, způsob sledování fungování rodiny po ukončení práce s rodinou.

Kvalitní individuální plán ochrany dítěte má následující vlastnosti:  je konkrétní, tj. určuje konkrétní kroky, odpovědnost za jejich realizaci, monitoring a kontrolu; navazuje na síť odborníků a síť dostupných služeb, uvádí konkrétní detaily,  má měřitelné výstupy, tj. po realizaci jednotlivých bodů plánu je možné vyhodnotit jejich dopad a kvalitu,  má dosažitelné cíle, tj. cílů lze dosáhnout v daném čase a za daných možností,  je realistický, tj. odpovídá aktuální situaci, počítá s dostupnými službami v dostupném čase,  je časově omezený, tj. je vypracován na konkrétní, omezenou dobu, poté je dosavadní postup vyhodnocen a plán aktualizován. Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 47

Zpracování individuálního plánu ochrany dítěte je jednou z metod sociální práce, která umožňuje strukturovat proces práce na případu ohroženého dítěte a jeho rodiny. Pracovník ve spolupráci s dítětem (rodinou) naplánuje jednotlivé kroky směřující k podpoře dítěte a rodiny a k vyřešení či alespoň zlepšení obtížné situace dítěte (rodiny). Postupné plnění kroků se řídí časovým harmonogramem. Individuální plán ochrany dítěte je přehledným dokumentem, z něhož jsou zřejmé dílčí kroky přijaté k ochraně dítěte, osoby podílející se na pomoci dítěti a rodině a časový rámec, v němž se jednotlivé úkoly naplňují. Při vypracování individuálního plánu ochrany dítěte je stanoven termín vyhodnocení realizovaných opatření, na jehož základě je následně plán aktualizován pro další časový úsek práce na případu spolu s termínem následného vyhodnocení. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany plně dodržují ustanovení § 10 odst. 5 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., které ukládá povinnost zpracovat plán od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany, nejpozději do jednoho měsíce od přijetí podnětu. Neznamená to povinnost zpracovat v této lhůtě kompletní plán. Musí však být zpracována alespoň základní podoba plánu vymezující známé příčiny ohrožení dítěte a stanovující opatření včetně časového harmonogramu, která jsou v dané fázi realizovatelná. Po ukončení poskytování sociálně-právní ochrany je plán uzavřen, přičemž musí být vždy dostatečně podrobně uvedeno, z jakého důvodu k takovému postupu došlo. Teprve poté lze případ považovat za uzavřený a spis založit. Přílohy pro standard č. 9 P29 Postup při vyhodnocování situace dítěte OSPOD Chrudim P30 Základní vyhodnocení situace dítěte P31 Vyhodnocení situace dítěte -kurátor P32 Individuální plán ochrany dítěte - vzor Kritérium 9D se nehodnotí u orgánu sociálně-právní ochrany na úrovni obecního úřadu, krajského úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.


STANDARD Č. 10 KONTROLA PŘÍPADU KRITÉRIUM 10A Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případů. Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případů, a to s cíli odhalit nedostatky, případně chyby při řešení případů v oblasti sociálně- právní ochrany, mít jednotný a transparentní postup při kontrolní činnosti. Nastavená frekvence systému kontroly formou intervizního setkání s nadřízeným pracovníkem je alespoň 1x za půl roku Tato kontrola formou intervizního setkání obsahuje kontrolu případů (spisů) nadřízeným pracovníkem. Jedná se o kontroly prováděné podle předem stanovených kritérií, která si pracoviště za tímto účelem vytvořilo (po uzavření případu, při zaškolování nového zaměstnance, v případech s nařízenou ústavní výchovou apod.- viz P33 Zásady pro hodnocení pracovníka). Kontroly se týkají případů všech zaměstnanců v přímé práci s klienty. Z provedených kontrol je pořízen zápis. Může být provedena i mimořádná kontrola zejména na základě impulzu klienta (např. stížnost). Nálezy kontroly jsou analyzovány a jsou vyhodnoceny příčiny nedostatků. Podle jejich charakteru pak pracoviště realizuje příslušná opatření, která mají vést k odstranění odhalených nedostatků či chyb. Z každé provedené kontroly je pořízen zápis, který sepisuje vedoucí oddělní a seznamuje s ním kontrolovaného pracovníka. V případě, že obsahem zápisu je i opatření týkající se změny metod práce, úpravy či doplnění stávajících postupů, jsou s ním seznámeni všichni pracovníci OSPOD na metodické poradě následující po ukončení kontroly případu.

Přílohy pro standard č. 10 P33 Zásady pro hodnocení pracovníků


STANDARD Č. 11 RIZIKOVÉ A NOUZOVÉ SITUACE Charakteristika pojmů: Riziková situace = situace, kdy nastává riziko zranění zaměstnance či klienta, zranění dalších osob, případně hrozba vzniku škody na majetku. Nouzová situace = situace, kdy může dojít k omezení výkonu sociálně-právní ochrany z důvodu vzniku nenadálých skutečností. KRITÉRIUM 11A Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně postupů při jejich řešení. Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně -právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně postupů při jejich řešení, pracovníci si vědí rady, pokud situace nastane. Pravidla pro řešení rizikových a nouzových situací přinášejí zaměstnancům a klientům větší bezpečí. Všichni pracovníci jsou proškolováni na pravidelných školeních BOZP, PO a školeních řidičů motorových vozidel, kde jsou s postupy řešení havarijních a nouzových situací seznamováni, informováni o změnách. Nouzové a krizové situace při poskytování sociálně-právní ochrany a jejich řešení jsou diskutovány a osvojovány na společných pracovních poradách nebo na poradách jednotlivých pracovišť. O vážných havarijních a nouzových situacích jsou sepsány záznamy, které jsou založeny buď do spisové dokumentace orgánu sociálně-právní ochrany anebo do dokumentace vedené oddělením kanceláře tajemníka MěÚ, týkající se PO a BOZP. Přílohy pro standard č. 11 P34 Postup pracovníků OSPOD v rizikových a nouzových situacích P35 Požární a evakuační plán P36 Organizace Zabezpečení požární ochrany - Směrnice - 7/2004 P37 Organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Směrnice 3/2007 Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 50

STANDARD Č. 12 DOKUMENTACE O VÝKONU SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Orgán sociálně-právní ochrany je správcem i zpracovatelem osobních údajů. Je registrován u Úřadu pro ochranu osobních údajů jako správce osobních údajů. Město Chrudim je registrováno u Úřadu na ochranu osobních údajů pod číslem 0000543, IČO 00270211. Předmětem registrace jsou následující činnosti:  

zajištění výkonu státní správy a samosprávy, jednání o smluvním vztahu, plnění smlouvy a ochran práv oznamovatele.

Na OSPOD se však dle §18 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, vztahuje výjimka z povinnosti být registrován, a to z toho důvodu, že zpracování osobních údajů je OSPOD uloženo zákonem, konkrétně je pak dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, povinen vést spisovou dokumentaci, která obsahuje i osobní údaje klientů (viz § 54 uvedeného zákona). Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany jsou z důvodu shromažďování a zpracovávání osobních údajů zavázáni dodržováním zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pracovníci SPO jsou povinni dle zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění SPO nebo v přímé souvislosti s tím seznámili. Dále jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila na závadové chování dětí nebo porušení povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, dále o místu pobytu rodiče, který se stal obětí domácího násilí v rodině s dítětem, a rovněž o údajích o osobách, jímž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, jakož i o místě pobytu takového dítěte. Každá konzultace s klientem je zaznamenána v jeho spise. Rovněž jsou zaznamenány veškeré informace vztahující se k případu klienta - telefonická nebo písemná sdělení, informace sdělené jinou osobou, institucí apod. Do spisu klienta se vkládají veškeré dokumenty a listiny vztahující se k jeho případu. Do spisu rovněž patří záznamy odborníků - psychologů, spec. pedagogů, např. z použitých diagnostických metod (např. vyplněné a vyhodnocené psychologické testy, autentické kresby nebo písemná vyjádření klientů při aplikaci projektivních technik), sdělení e-mailovou poštou, osobní dopisy či jiná korespondence vztahující se ke klientovi a k průběhu poradenského nebo terapeutického procesu. Spisová dokumentace obsahuje zejména osobní údaje dětí, jejich rodičů, údaje o výchovných poměrech těchto dětí, záznamy o výsledcích šetření Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 51

v rodině, záznamy o jednání s rodiči nebo jinými osobami, kopie podání k soudům a jiným státním orgánům, písemná vyhotovení soudů, orgánů činných v trestním řízení a správních orgánů. Do spisu klienta smí nahlížet kromě koordinátora případu další pracovník sociálně-právní ochrany, který s klientem pracuje, vedoucí pracovník nebo kolegové, s nimiž může být případ konzultován, nebo kterým je případ předán. Ti všichni jsou z titulu své funkce vázáni mlčenlivostí. Do spisu může dále nahlížet pověřená osoba oprávněná k tomu na základě zvláštního právního předpisu. Jiné osoby mohou do spisu nahlížet rovněž pouze s výslovným souhlasem klienta. Nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti, nejde-li o část týkající se správního řízení, je oprávněn na základě písemné žádosti pouze rodič dítěte, kterému náleží rodičovská odpovědnost, nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základě písemně udělené plné moci. Nevidomé osobě bude obsah spisové dokumentace přečten a orgán SPOD umožní na požádání této soby, aby do spisu nahlížel její doprovod. Osoby oprávněné nahlížet do spisové dokumentace mají právo si z ní činit výpisy a pořizovat za úhradu kopie. Na nahlížení do spisové dokumentace se nevztahuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. KRITÉRIUM 12A Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování, vedení, evidence a archivace dokumentace, včetně vedení elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí o klientech a dalších osobách. Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování, vedení, evidenci a archivaci dokumentace, včetně vedení elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí, o klientech a dalších osobách s cíli zefektivnit zacházení s informacemi uspořádáním údajů, záznamů a dokumentů pro rychlé a snadné zacházení, dále se sjednocením obsahu osobních spisů v jednotné struktuře a odborným poskytování sociálně-právní ochrany se zřetelem na respektování práv klientů a ochranu jejich osobních údajů. Tento postup závazně upravuje Směrnice Ministerstva práce a sociálních věcí č. j.: 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013 (viz O6) o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče, podle které se orgán sociálně-právní ochrany řídí.


KRITÉRIUM 12B Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta.

jsou

vedeny

takovým

Termín "záznamy orgánu sociálně-právní ochrany" charakterizujeme jako veškeré záznamy ze schůzek, šetření a konzultací, které jsou vedeny s dítětem, jeho rodiči, sourozenci, osobami pečujícími či dalšími osobami (učiteli, lékaři, vedoucími volnočasových aktivit apod.). Tedy všechny záznamy a zápisy, které provádí zaměstnanec a zakládá do spisu. Ostatní dokumenty (posudky odborníků, kopie zpráv apod.) zůstávají samozřejmě tak, jak byly na pracoviště doručeny, nijak se neupravují. Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta s cílem odbourat klientovu nedůvěru k úřadu a k záznamům, které jsou o něm vedeny a dále s cílem srozumitelnosti, tzn., klient by měl „bez překladu“ rozumět dokumentaci a záznamům ke svému případu. Srozumitelné záznamy neobsahují cizí slova, složité formulace, odborné termíny (pokud jejich použití není nevyhnutelně nutné) či informace, které je třeba následně vyhledávat a doplňovat. Není nutné přizpůsobovat dokumentaci úplně malým dětem, přesto je například patnáctiletý klient již schopen většině věcí porozumět. Mladším dětem pak zaměstnanci vysvětlí s ohledem na jejich rozumové schopnosti, co znamená vedení spisu, a co i proč se do spisu zapisuje. Ověření, zda pracovníci sociálně-právní ochrany vedou dokumentaci formou srozumitelnou pro klienta, může probíhat prostřednictvím průběžného sdílení dokumentace s klientem, kdy je zápis pořízený ze společné konzultace klientovi předán k nahlédnutí. Z jeho zpětné vazby se lépe zjišťuje, zda je mu zápis srozumitelný. Tato praxe současně zvyšuje i spoluzodpovědnost klienta na řešení své situace a také jeho důvěru k zaměstnanci. Související odkazy pro standard č. 12 O6 Směrnice MPSV č. j. 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče Přílohy pro standard č. 12 P38 Spisový řád MěÚ Chrudim


STANDARD Č. 13 VYŘIZOVÁNÍ A PODÁVÁNÍ STÍŽNOSTÍ Charakteristika pojmu: Stížnost = podání, které poukazuje na nevhodné chování úřední osoby nebo na nesprávný úřední postup. KRITÉRIUM 13A Orgán sociálně-právní ochrany dětí má zpracována pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty. Každý klient má právo stěžovat si. Je-li stížnost vyhodnocena jako důvodná, je pojímána pozitivně a měla by vést ke zlepšení a zkvalitnění práce orgánu sociálně-právní ochrany. Odbor řádně prošetří všechny skutečnosti, může provést místní šetření, vyžádat si dokumenty související s obsahem stížnosti, případně stanoviska správních orgánů, kterých se věc týká, vyslechne osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Pokud poskytuje zákon stěžovateli jiný prostředek ochrany (např. odvolání, opatření proti nečinnosti správního orgánu apod.), bude o této možnosti odborem informován. KRITÉRIUM 13B Orgán sociálně-právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám. Formy stížností:  písemná,  ústní – v případě, že ústní projednání stížnosti nevedlo k objasnění či vysvětlení věci, je se stěžovatelem sepsán protokol o podání stížnosti, která je dále zaevidována a řešena,  telefonická – řešena obdobně jako ústní stížnost, v případě, že není vyřízena ihned, je třeba se stěžovatelem sepsat protokol. V případě vyřizování telefonické stížnosti je bezpodmínečně nutné identifikovat stěžovatele. 



e-mailová či podaná telefaxem - do 5 dnů by měla být tato stížnost potvrzena osobně (do protokolu), písemně či doplněna zaručeným elektronickým podpisem anonymní - jedná se o stížnost, která neobsahuje dostatek údajů potřebných k identifikaci stěžovatele. Anonymní stížnost bude posouzena Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 54

s přihlédnutím k obsahu a předána odboru k řešení jako ostatní stížnosti. Pokud nelze ze stížnosti zjistit, čeho se stěžovatel domáhá, stížnost se bez dalšího odloží. Na písemnou stížnost je nezbytné písemně odpovědět bez zbytečných průtahů, nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení stížnosti. Na ústní, telefonickou nebo e-mailovou stížnost je možno odpovědět ústně i písemně. Pokud je stěžovateli odpovězeno ústně, a ten je s tímto sdělením spokojen, není toto podání bráno jako stížnost, ale pouze jako podnět. O jednání je pořízen písemný záznam do spisu. Ve chvíli, kdy stěžovatel trvá na prošetření věci, protože není spokojen s postupem, je jeho podání evidováno jako stížnost, je nutné na ni odpovědět písemně. Stížnosti vztahující se k poskytovaným službám orgánu sociálně-právní ochrany přijímá vedoucí odboru sociálních věcí: Ing. Martina Semrádová, Pardubická 67, 537 01 Chrudim. Stížnost je také možné podat na podatelnu úřadu (na adrese Pardubická 67, Chrudim, přízemí dveře č. 115), popř. do datové schránky města Chrudim nebo výše uvedenými formami (e-mail, telefax, elektronická podatelna). Další oprávněné osoby jsou pro příjem stížností starosta města a tajemník Městského úřadu Chrudim. Schránka pro podání stížností na Městském úřadě Chrudim zřízena není. Veškeré stížnosti jsou zaevidovány Odborem kanceláře tajemníka v rámci jednotné evidence stížností a zároveň se zakládají do spisové dokumentace OSPOD. Při vyřizování stížnosti je nutno poskytnout prostor stěžovateli k vyjádření jeho názoru. V případě potřeby je pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany ustanoven dle §16 zákona č. 500/2004., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, k jednání tlumočník (neslyšící, cizinec). V případě, že stěžovatel nebude spokojen s výsledkem vyřízení stížnosti, může podat žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti k nadřízenému orgánu, a to Krajskému úřadu Pardubického kraje. O tomto právu bude stěžovatel vždy správním orgánem poučen. Všechny ostatní podrobnosti má pracoviště sociálně-právní ochrany nastaveny ve vnitřním předpise Postup při vyřizování stížností (P40). Pracoviště poskytují sociálně-právní ochranu prostřednictvím svých zaměstnanců zařazených v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany, tj. oprávněných úředních osob. Pro pracoviště tedy jsou prioritní pravidla, která řeší podávání a vyřizování stížností z pohledu § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, jelikož se jedná především o Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 55

stížnosti proti nevhodnému chování zaměstnanců nebo proti nesprávnému postupu pracoviště jako správního orgánu. Pracoviště má k dispozici zjednodušenou verzi pravidel pro podávání stížností v tištěné podobě. Jednoduchá pravidla jsou klientům předávána osobně, a to nejpozději při třetí konzultaci. Zjednodušená forma pravidel pro podávání a vyřizování stížností psaná způsobem srozumitelným klientům neobsahuje složité odkazy na právní předpisy, obsahuje příklady, v jakých situacích bývá stížnost podávána, je stručná, obsahuje výčet kroků k podání stížnosti, kontakty na konkrétní osoby atd. Je taktéž vyvěšena na www.chrudim.eu. a prostřednictvím informace na nástěnce umístěné na chodbě Městského úřadu Chrudim u kanceláří OSPOD

Související odkazy pro standard č. 13 O7 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Přílohy pro standard č. 13 P39 Pravidla pro přijímání a vyřizování stížností MěÚ Chrudim P40 Postup při vyřizování stížností


STANDARD Č. 14 NÁVAZNOST VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ NA DALŠÍ SUBJEKTY Cílem tohoto kritéria je předcházet vzniku návyku, případně zneužívání poskytování služby sociálně-právní ochrany, aktivizace a převzetí osobní odpovědnosti klienta za řešení jeho problémů. Orgán sociálně-právní ochrany plně nenahrazuje běžně dostupné veřejné služby, ale s těmito službami úzce spolupracuje a vytváří tak příležitosti, aby je klient mohl využívat. Orgán sociálně-právní ochrany podporuje klienta ve využívání dalších služeb, které jsou součástí sítě sociálně-právní ochrany i sítě sociálních služeb na území obce s rozšířenou působností Chrudim. Dále podporuje klienta, aby využíval vlastní zdroje osobních mezilidských vztahů. S ohledem na specifikum sociálně-právní ochrany, kdy častým doprovodným projevem bývají patologicky narušené rodinné a zejména partnerské vazby, je nutné s klienty spolupracovat na hledání obnovy narušených vztahových vazeb v rodině. Je nutno hledat možnost sociální opory klienta v jeho širší rodině a okolí. V případě potřeby klienta orgán sociálně -právní ochrany poskytne tomuto kontakty na další navazující sociální služby. Orgán sociálně-právní ochrany pomáhá klientovi kontaktovat a využívat další služby podle jeho potřeb a přání. KRITÉRIUM 14A Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává a doporučuje klientům služby jiných fyzických a právnických osob podle jejich potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte. Orgán sociálně-právní ochrany seznamuje klienty s dostupnými službami, dále klienty motivuje k využívání jiných služeb. Pracoviště má vytvořen aktuální seznam dalších subjektů, tj. fyzických a právnických osob, které poskytují návazné či podpůrné služby. Klienti orgánu sociálně-právní ochrany využívají služeb jiných subjektů zejména jako služeb, které vhodně doplňují podporu poskytovanou pracovištěm orgánu sociálně-právní ochrany, jehož role je v první řadě koordinační. Všichni pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany mají přehled o činnostech dostupných organizací, které klientům nabízí, o jejich kapacitách a o podmínkách, za nichž je možné jejich služby využít. Jsou schopni klientům nabídnout kontakty na konkrétní zaměstnance těchto organizací nebo jim kontakt s nimi sami zprostředkují a při navázání kontaktu je doprovází. Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 57

Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany volí výběr dalších služeb s ohledem na individuální potřeby dítěte a rodiny, a to vždy tak, aby byly v souladu s cíli stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte. Klienty k využití vhodných služeb náležitě motivují. Služby doporučují v potřebném rozsahu. Dbají na to, aby množství nabízených služeb nepřekračovalo kapacitu a možnosti klienta. Navrhují klientovi služby, jejichž využití je pro něj reálné. Pracoviště sociálně-právní ochrany podniká kroky k tomu, aby na území jeho správního obvodu bylo dostatečné množství služeb vhodných pro jeho klienty. Přitom spolupracuje s Komisí pro sociálně-právní ochranu dětí, jejímž úkolem je mimo jiné právě koordinace výkonu sociálně-právní ochrany v území správního obvodu. Pro získání přehledu o nabídce služeb pro rodiny a děti a ke vzájemnému seznámení se s představiteli organizací a služeb nabízených v této oblasti mohou být například pro pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany významná setkávání v rámci komunitního plánování sociálních služeb města Chrudim, kde jsou zařazené i organizace působící v okolních obcích v našem ORP. Dále jsou pro pracovníky k dispozici podpůrné Karty poskytovatelů, kde jsou vyznačené organizace, které mají pověření k SPO a Karty obcí, kde obsahují veškeré informace o všech dostupných službách i o volnočasových aktivitách. Pracovníci orgánu sociálně právní ochrany se mohou účastnit a aktivně se vyjadřovat k podpoře fungování služeb či iniciovat vznik nových služeb apod. KRITÉRIUM 14B Orgán sociálně-právní ochrany se intenzivně věnuje oblasti přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů. Orgán sociálně-právní ochrany se intenzivně věnuje oblasti přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů z hlediska zajištění včasné přípravy na život dítěte po dosažení jeho zletilosti a s cílem, aby dětem vyrůstajícím ve složitých podmínkách orgán sociálně-právní ochrany zpřístupnil základní informace a dovednosti, jak začít samostatně žít po dosažení zletilosti. Orgán sociálně-právní ochrany má definovaná témata přípravy na samostatný život. Systematická příprava dítěte na samostatný život je vždy zahájena nejpozději v 16 letech věku dítěte. Děti vyrůstající v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči či děti v péči kurátorů se nachází v obtížnější situaci, jelikož fungující rodinné zázemí buď nepoznaly, nebo vyrůstaly v rodinách náhradních. Právě u těchto dětí se tématu přípravy na samostatný život orgán sociálně-právní ochrany věnuje systematicky a pojímá je jako součást práce s dítětem, kterou dítě s pomáhajícím pracovníkem prochází. Témata jsou specifikována také v individuálním plánu ochrany dítěte, a to vždy s ohledem na individuální potřeby každého dítěte jednotlivě. Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 58

Pro naplnění tohoto standardu spolupracuje orgán sociálně-právní ochrany s nestátními neziskovými organizacemi v regionu, které se intenzivně zabývají oblastí přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany tak průběžně mapují a monitorují průběh přípravy dítěte vyrůstajícího v ústavní výchově nebo v náhradní rodinné péči, nebo dítěte v péči kurátora. V případě dětí vyrůstajících v ústavní výchově orgán SPOD spolupracuje s dětskými domovy, kde jsou děti umístěny, zejména pak s jejich klíčovými pracovníky, kteří s dítětem tráví nejvíce času a mají přehled o jeho potřebách, schopnostech a dovednostech. U dětí v náhradní rodinné péči jsou pro pracovníky SPOD partnery přímo pěstouni, kteří jsou odpovědni za jejich výchovu. Mohou tak vhodným způsobem dětem zpřístupnit informace týkající se témat, jako je např. volba povolání, zajištění bydlení, vedení domácnosti atd. Pracovníci pak sledují průběh této přípravy, komunikují o průběhu procesu a ověřují, zda si děti osvojují potřebné kompetence. Pokud se taková příprava z jakýchkoli důvodů nedaří zajišťovat jinými subjekty, věnuje se potřebným tématům s dítětem přímo koordinátor případu. Potom je samozřejmě nezbytné zintenzivnit kontakt s dítětem. Související odkazy pro standard č. 14 O8 Registr poskytovatelů sociálních služeb http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do;jsessionid=32C75F737200E855 EB4C15BDE2B79818.node1?SUBSESSION_ID=1421000593582_1 Přílohy pro standard č. 14 P10 Zásady poskytování služeb nezávislými odborníky a seznam spolupracujících organizací a nezávislých odborníků P41 Mapa obcí ORP Chrudim P42 Karty poskytovatelů sociálních a doplňkových služeb ORP Chrudim P43 Katalog vybraných organizací působících v sociální oblasti ve městě Chrudim


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A TERMÍNŮ BOZP

Bezpečnost ochrany zdraví při práci

IČO

Identifikační číslo

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

MěÚ

Městský úřad

NNO

Nestátní nezisková organizace

ORP

Obec s rozšířenou působností

OSPOD

Oddělení sociálně právní ochrany dětí

PČR

Policie České republiky

PO

Požární ochrana

PPP

Pedagogicko psychologická poradna

SPO

Sociálně právní ochrana

SVP

Středisko výchovné péče

Om spis = spis "o mládeži", který vede místně příslušný úřad Nom spis = spis, který vede úřad podílející se na základě dožádání od místně příslušného úřadu na řešení případu, tj. např. rodina s dětmi, které mají trvalé bydliště mimo příslušnou obec Riziková situace = situace, kdy nastává riziko zranění zaměstnance či klienta, zranění dalších osob, případně hrozba vzniku škody na majetku Nouzová situace = situace, kdy může dojít k omezení výkonu sociálně-právní ochrany z důvodu vzniku nenadálých skutečností Stížnost = podání, které poukazuje na nevhodné chování úřední osoby nebo na nesprávný postup


SEZNAM SOUVISEJÍCÍCH ODKAZŮ KE STANDARDŮM O1: O2: O3: O4: O5: O6:

O7: O8:

Zákon č.401/2012 Sb., novela zák. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně Stanovisko MPSV k vyřizování námitek podjatosti vůči zaměstnanci orgánu SPOD ze dne 20. 2. 2012, č. j. 2012/15432 - 214 Sociodemografická analýza - mapy rozložení ohrožení dětí a rodin v ČR SocioFaktor pro MPSV, 2013 Vyhláška č. 473/2012 Sb. ze dne 17. 12. 2012, o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Katalog sociálních služeb a pomoci v Pardubickém kraji - on line: http://www.socialnisluzbypk.cz/ Směrnice MPSV č. j. 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Registr poskytovatelů sociálních služeb http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do;jsessionid=32C75F737200E85 5EB4C15B DE2B79818.node1?SUBSESSION_ID=1421000593582_1


SEZNAM PŘÍLOH KE STANDARDŮM: P1: P2: P3: P4: P5: P6: P7: P8: P9: P10: P11: P12: P13: P14: P15: P16: P17: P18: P19: P20: P21: P22: P23: P24: P25: P26: P27: P28: P29: P30: P31: P32: P33: P34: P35: P36: P37: P38:

Mapa ORP Chrudim Zásady pracovní pohotovosti pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Chrudim Inventarizační soupis majetku Směrnice o nakládání s majetkem MÚ Chrudim Směrnice k provedení inventarizací majetku a závazků MÚ Chrudim Organizační řád Městského úřadu Chrudim Používání silničních motorových vozidel a organizace autoprovozu MÚ Chrudim Pravidla, zásady pro zpracování informací o výkonu orgánu SPO Leták s informacemi o výkonu orgánu SPOD Zásady poskytování služeb nezávislými odborníky a seznam spolupracujících organizací a nezávislých odborníků Směrnice - Pravidla pro poskytování informací MÚ Chrudim Pracovní řád Městského úřadu Chrudim Organizační řád OSPOD Náročnost výkonu SPO v jednotlivých lokalitách Pracovní náplně pracovníků SPO Pravidla pro přijímání a zaškolování nových pracovníků Hodnocení odborné stáže OSPOD Dotazník pro stážisty MÚ Chrudim Prohlášení o zachovávání mlčenlivosti Školení stážistů - PO a BOZP Pravidla odměňování zaměstnanců úřadu - směrnice 2/2011 MěÚ Chrudim Kontrakt supervize - vícestranná dohoda o vnější supervizi Plán vzdělávání pracovníků orgánu SPO Zásady pro hodnocení pracovníků SPO Posouzení naléhavosti případu Postup pracovníků SPO Chrudim při přijetí oznámení případu Postup pracovníků SPO Chrudim při přijetí oznámení případu - graficky Kompetence koordinátora případu Postup při vyhodnocování situace dítěte OSPOD Chrudim Základní vyhodnocení situace dítěte Vyhodnocení situace dítěte -kurátor Individuální plán ochrany dítěte - vzor Zásady pro hodnocení pracovníků Postup pracovníků OSPOD v rizikových a nouzových situacích Požární a evakuační plán Organizace Zabezpečení požární ochrany - Směrnice - 7/2004 Organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Směrnice 3/2007 Spisový řád MěÚ Chrudim Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 62

P39: P40: P41: P42: P43:

Pravidla pro přijímání a vyřizování stížností MěÚ Chrudim Postup při vyřizování stížností Mapa obcí ORP Chrudim Karty poskytovatelů sociálních a doplňkových služeb ORP Chrudim Katalog vybraných organizací působících v sociální oblasti ve městě Chrudim

SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ: Obr. 1:Organizační schéma - organizační struktura Odboru sociálních věcí Oddělení sociálně-právní ochrany dětí a Oddělení sociální prevence a pomoci SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY:         

   

   

zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, usnesení vlády ČR č. 341/1991 – program soc. prevence, usnesení vlády ČR č. 341/1991 – program soc. prevence, vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. 63

 

vyhlášky č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí


OPERAČNÍ MANUÁL. k naplňování standardů kvality orgánu sociálně-právní ochrany Městského Úřadu Chrudim

Recommend Documents