STANDARD KVALITY SOCIÁLNĚ - PRÁVNÍ OCHRANY 3 Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí

Městský úřad Rumburk Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Orgán sociálně - právní ochrany dětí STANDARD KVALITY SOCIÁLNĚ - PRÁVNÍ OCHRANY 3 Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí

3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálněprávní ochrany.

1. Úvodní ustanovení 1.1.

OSPOD Rumburk uplatňuje systém zveřejňování informací v souladu s příslušným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, metodických pokynů MPSV a KÚ Ústeckého kraje.

2. Způsob zveřejnění informací o výkonu SPOD Elektronicky Písemně Telefonicky Osobně Elektronicky prostřednictvím: • internetových stránek – http:/www.rumburk.cz (i pro potřeby handicapovaných klientů a klientů s jazykovou bariérou – cizinci, migranti, utečenci) V písemné podobě: • v budově C Městského úřadu Rumburk na nástěnkách ve 2. a 3. patře • k nahlédnutí u vedoucí OSPOD a vedoucí OSVZ • prostřednictvím letáků k dispozici v Městském informačním centru Rumburk • prostřednictvím letáků u dalších spolupracujících subjektů (PMS, PČR, MP, Oblastní charity Rumburk a dalších) Telefonicky: • telefonicky o výkonu SPOD informace podávají všichni zaměstnanci OSPOD

1

Osobně: •

osobním jednáním se zájemci o činnosti orgánu SPOD, podáním potřebných informací při terénní práci, při jednání na úřadu nebo u spolupracujících institucí, podávají všichni zaměstnanci OSPOD.

3b Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o rozsahu a podmínkách poskytování sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto informace jsou veřejně dostupné.

2.1.

OSPOD Rumburk uplatňuje systém zveřejňování informací v souladu s příslušným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, metodických pokynů MPSV a KÚ Ústeckého kraje.

3. Informační materiál 3.1.

Obecné informace:

Městský úřad Rumburk kontaktní adresa: Městský úřad Rumburk tř. 9. května 1366/48 408 01 Rumburk IČO: 00261602 webové stránky: www.rumburk.cz telefon - podatelna: 412 356 211, 412 356 264 ID datové schránky: sdrbhgg e-mail elektronické podatelny: [email protected] Úřední hodiny: pondělí, středa 8.00 - 12.00 hod. 12.30 - 17.00 hod. Osobní schůzku s konkrétním úředníkem je možné dohodnout si telefonicky předem. 3.2.

Informace o OSVZ a OSPOD Rumburk:

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví se organizačně člení na: 1) Úsek sociální práce na úrovni obecního úřadu v přenesené působnosti, pověřeného obecního úřadu a obce s rozšířenou působností. 2) Úsek zdravotnictví. 3) Úsek kurátora pro dospělé na úrovni obce s rozšířenou působností. Oddělení sociálně-právní ochrany se dělí na: 1) Úsek náhradní rodinné péče. 2) Úsek sociálně právní ochrany dětí. 3) Úsek sociálních kurátorů pro mládež. V tomto oddělení jsou spojeny funkce kurátora pro mládež a sociálně-právní ochrana dětí.

2

Pracovníci jsou zde zařazeni do systému vyrozumění a z tohoto důvodu drží nepřetržitou pracovní pohotovost (viz Standard č. 1). Sociálně-právní ochrana dětí na základě zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně- právní ochraně dětí, ve znění platných předpisů, vykonává tyto činnosti: sociálního kurátora pro mládež, sociálně-právní ochranu dětí, náhradní rodinnou péči, komisi sociálně-právní ochrany dětí. V přenesené působnosti vykonává MěÚ Rumburk - OSPOD státní správu jako obec s rozšířenou působností ve svém správním obvodu pro obce: Dolní a Horní Poustevna, Lobendava, Lipová u Šluknova, Brtníky, Staré Křečany, Velký Šenov, Vilémov, Mikulášovice, Jiříkov, Doubice, Krásná Lípa, Rumburk, Šluknov. 3.3.

Kontakty OSVZ - OSPOD:

Organizační struktura oddělení sociálně-právní ochrany dětí je uvedena v příloze č. 4. Vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví:

Ing. Denisa Svobodová kontakt: tel.č.: 412 356 290 e-mail: [email protected]

Zástupce vedoucího odboru - Bc. Ivana Strašilová V případě dlouhodobé nepřítomnosti přebírá kompetence vedoucího odboru, zastupuje vedoucího odboru. Bc. Ivana Strašilová - vedoucí oddělení SPOD kontakt: tel.č.: 412 356 341 e-mail: [email protected] - sociálně-právní ochrana a sociální kurátor pro mládež v obvodu Dolní a Horní Poustevna, Lobendava, Lipová u Šluknova, administrativní úkony. Helena Drugdová kontakt: tel. č.: 412 356 294 e-mail: [email protected] - sociálně-právní ochrana dětí a sociální kurátor pro mládež v obvodu Brtníky, Staré Křečany, Mikulášovice, Vilémov, Velký Šenov, vede agendu dědictví. Bc. Zuzana Stehlíková kontakt: tel.č. 412 356 341 e-mail: [email protected] - sociálně-právní ochrana dětí a sociální kurátor pro mládež v obvodu Jiříkov, Doubice a Krásná Lípa.

3

Ivana Plzáková kontakt: tel.č.: 412 356 291 e-mail: [email protected] - sociálně-právní ochrana a sociální kurátor v obvodu Rumburk. Zdeňka Balcarová kontakt: tel.č. 412 356 281 e-mail: [email protected] - sociálně-právní ochrana a sociální kurátor v obvodu Rumburk, tajemnice komise sociálněprávní ochrany dětí. Pavla Mecelová DiS. kontakt: tel.č.: 412 356 292 e-mail: [email protected] - sociálně-právní ochrana dětí a sociální kurátor pro mládež v obvodu Šluknov Bc. Ivana Havelková kontakt: tel.č.: 412 356 306 e-mail: [email protected] Řeší problematiku náhradní rodinné péče: - pěstounská péče v obvodu Rumburk, Krásná Lípa, Staré Křečany, Vilémov, Lipová, Velký Šenov, Lobendava, Mikulášovice a Dolní Poustevna - pěstounská péče na přechodnou dobu - osvojení - včetně vyřizování žádostí žadatelů o pěstounskou péči, osvojení a následné kompletování dokumentace žadatelů a dětí vhodných do NRP na krajský úřad - dohody o výkonu pěstounské péče Jana Kozlerová, DiS. kontakt: tel.č. 412 356 280 e-mail: [email protected] Řeší problematiku náhradní rodinné péče: - pěstounská péče v obvodu Šluknov a Jiříkov - pěstounská péče na přechodnou dobu - cizí péče - děti svěřené do péče jiné osoby - včetně vyřizování žádostí žadatelů o pěstounskou péči a následné kompletování dokumentace žadatelů a dětí vhodných do NRP na krajský úřad - dohody o výkonu pěstounské péče Konkrétní činnost oddělení SPOD je uvedena i na str. 47 Organizačního řádu Městského úřadu Rumburk, který je umístěn na webových stránkách v části Městský úřad. 3.4.

Cílová skupina SPOD (děti a mladiství): jejichž rodiče zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti; které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy; které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte; 4

na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců; které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami; které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu, děti, které jsou v přímém ohrožení života, zdraví a zdárného vývoje. 3.5.

Cílová skupina sociálního kurátora (děti a mladiství): děti, které mají výchovné problémy, děti zanedbávající školní docházku, děti požívající alkohol a jiné návykové látky, děti, které vedou zahálčivý život, děti, které se živí prostitucí, spáchaly trestný čin nebo čin, který by jinak byl trestným činem páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití, které se dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za jejich výchovu.

3.6.

Principy a cíle sociálně-právní ochrany dětí: předním hlediskem poskytování SPOD je nejlepší zájem, prospěch a blaho dětí, sociálně-právní ochrana dětí se poskytuje všem dětem bez rozdílu, diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického či jiného smýšlení, národnostního, etnického nebo jiného původu, sociálně-právní ochrana se poskytuje bezplatně, poskytuje se všem dětem mladším 18ti let, stát je odpovědný za ochranu dětí před tělesným a duševním násilím, za ochranu jejich zdravého vývoje z hlediska fyzického, psychického a mravního a ostatních aspektů integrity dítěte jako nositele práv daných Ústavou, Listinou základních práv a svobod a práv vyplývajících z materiálních závazků ČR. Stát však nenahrazuje povinnosti a odpovědnost rodičů, nezasahuje do jejich postavení jako nositelů rodičovské odpovědnosti. Jsou-li práva nebo vývoj dětí ohrožen, pak na úseku ochrany dětí zasahují soudy a orgány určené zákonem o sociálně-právní ochraně dětí, vůdčím pravidlem pro činnost orgánů sociálně-právní ochrany je princip preventivního působení na rodinné vztahy, jsou-li zasaženy tak, že přichází v úvahu působení veřejné moci. Opatření sociálněprávní ochrany jsou hierarchicky uspořádána ve vnitřně provázaný

5

celek umožňující volbu nástrojů podle konkrétní situace, v níž se dítě nachází, a podle intenzity ohrožení, důraz je položen na ochranu dětí před sociálně-patologickými jevy, děti dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo děti, které nemohou být ponechány v tomto prostředí, mají právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem v podobě některé z forem náhradní rodinné výchovy, při volbě řešení je nutno brát potřebný ohled na žádoucí kontinuitu ve výchově dítěte a na jeho etnický, náboženský, kulturní a jazykové původ, v případě osvojení dítěte do ciziny je nezbytné respektovat princip subsidiarity, tj. považovat osvojení dítěte do ciziny za náhradní způsob péče o dítě, tehdy, jestliže dítě nemůže bát předáno do výchovy v zařízení nebo v rodině osvojitele nebo o něho nemůže být pečováno jiným vhodným způsobem v zemi jeho původu, orgánům sociálně-právní ochrany dětí se ukládá povinnost sledovat výkon ústavní nebo ochranné výchovy dětí a také sledovat přístup daného zařízení k individuálním potřebám dítěte. Cílem sledování je dodržování práv dítěte a zákona, cílem sociálně-právní ochrany je též sanace rodiny. 3.7.

Výkon činnosti oddělení sociálně-právní ochrany dětí: vede evidenci dětí uvedených v § 6 a §54 zákona SPOD, zpracovává vyhodnocení situace dítěte, zpracovává individuální plán ochrany ohroženého dítěte, podává zprávy, podněty na PČR, k soudu, OSZ a další příslušné instituce, činní opatření, zajištující ochranu a bezpečí dítěte podle zákona o sociálně- právní ochraně dětí (proti toxikomanii, alkoholismu, vandalismu, tabakismu, domácímu násilí a další), podává návrhy a podněty na výchovná opatření (napomenutí, uložení dohledu, omezení, využití odborného poradenského zařízení), podává oznámení na PČR a OSZ při zjištěném domácím násilí či násilí na dětech, podává návrh na vykázání násilné osoby za nezletilé dítě, pokud je orgán SPOD ustanoven opatrovníkem nezletilého dítěte v trestním a přestupkovém řízení, účastní se soudních jednání, zastupuje nezletilé dítě a hájí jeho zájmy, spravuje majetek nezletilých dětí v případě, že byl ustanoven majetkovým opatrovníkem, podává dle § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, návrhy na předběžné opatření k soudu pokud je život, zdraví nebo zdárný vývoj dítěte ohrožen, činí opatření k ochraně dítěte dle platné legislativy, pomáhá rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě, poskytuje rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu poradenství při výchově a vzdělávání dítěte, popřípadě odborné poradenství zprostředkovává,

6

řeší žádosti dítěte o pomoc při ochraně jeho života, zdraví a dalších práv, řeší podněty fyzických osob, právnických osob, fyzických podnikajících osob a institucí, které se týkají porušení povinností či zneužití práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti rodiči dítěte nebo které se týkají závadného chování dítěte, zaměřuje se na řešení domácího násilí v rodinách, zajišťuje výkon kolizního opatrovnictví v rámci soudních řízení ve věcech nezletilých dětí, sleduje dodržování a účelnost uložených výchovných opatření – napomenutí, omezení, dohled, umístění dětí do ústavních zařízení, do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zdravotnických zařízení, středisek výchovné péče, působí proti opakovaným poruchám v chování a jednání dětí, analyzuje příčiny a navrhuje adekvátní preventivní opatření, spolupracuje se školskými zařízeními, zdravotnickými zařízeními, soudy, orgány činnými v trestním řízení, osobami pověřenými výkonem sociálně-právní ochrany dětí, intervenčním centrem, sleduje výkon nařízené ústavní výchovy dítěte, provádí nejméně jedenkrát za 3 měsíce návštěvy dítěte v ústavním zařízení, provádí jedenkrát za 3 měsíce návštěvy dítěte, které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, navštěvuje každé 3 měsíce rodiče (zákonné zástupce) dětí, které byly umístěny v ústavním zařízení, navštěvuje rodiče ve věznicích při výkonu trestu odnětí svobody, vyhledává děti, pro které je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí, vyhledává fyzické osoby vhodné stát se pěstouny nebo osvojiteli, sleduje vývoj dítěte svěřeného do péče jiné fyzické osoby než rodiče, poskytuje pomoc a poradenství fyzickým osobám nahrazujícím péči rodičů při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o děti, spolupodílí se na zajištění návratu dítěte, které se bez doprovodu odpovědné osoby nachází v cizině, činí opatření k ochraně života a zdraví dítěte-cizince, které nemá na území ČR povolený pobyt a ocitlo se bez jakékoli péče, vede zákonem stanovenou spisovou dokumentaci, starosta obce s rozšířenou působností zřizuje komisi sociálně-právní ochrany dětí – OSPOD poskytuje v rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí poradenství a zprostředkování kontaktu na odborná a odborná poradenská zařízení – ambulantní, terénní i pobytové služby /zejména azylové bydlení pro rodiče s dětmi/, terénní sociální práci s rodinami, psychosociální pomoc, výchovně-vzdělávací činnost, finanční poradenství, pořádá víkendové pobyty i jednodenní výlety dětí ohrožených sociálním vyloučením.

7

3.8.

Související činnosti zaměstnanců oddělení sociálně-právní ochrany dětí: jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany seznámili a to i po skončení pracovně-právního vztahu k MěÚ, v plném rozsahu pracují v systému VERA GENERO – spisová služba, následně provádí vyřizování došlé i odesílané pošty, samostatně se seznamují s právními předpisy v oblasti sociální práce a v rámci své činnosti je aplikují v praxi.

3.9.

Výkon činnosti sociálního kurátora pro mládež: působí proti poruchám v chování a jednání dětí se zvláštní pozorností věnovanou pachatelům trestné činnosti, upozorňuje školská zařízení na děti, které ukončily povinnou školní docházku a potřebují pomoc při získání možnosti pokračovat v další přípravě na povolání, zejména jde-li o děti propuštěné z ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo výkonu trestu odnětí svobody (vazby), informuje děti a mladistvé o preventivních programech, v rámci své agendy spolupracuje s úřady práce při zprostředkování vhodného zaměstnání pro tyto děti a mladistvé, pomáhá rodičům a jiným osobám zodpovědným za výchovu dítěte při řešení výchovných nebo jiných problémů, poskytují nebo zprostředkovávají poradenství v otázkách vzdělávání dítěte, provádí šetření v terénu, navštěvuje dítě a rodinu, ve které žije, zjišťuje údaje v místě bydliště dítěte, ve škole a školském zařízení, ve zdravotnickém zařízení nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje, pořizuje v případě nutnosti ochrany práv dítěte obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy dítěte a prostředí, v němž se dítě zdržuje, provádí pohovor s nezletilými dětmi a to i bez přítomnosti rodičů ve smyslu zák.č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vede evidenci dětí dle Směrnice, navštěvuje děti a mladistvé v ústavních zařízeních, věznicích, ZDVOP, zdravotnických zařízeních…, při nespolupráci rodičů a ostatních osob zodpovědných za výchovu dítěte v otázkách odborného poradenství, které jim bylo úřadem doporučeno, podává podněty na uložení povinnosti rodičům a těmto osobám formou rozhodnutí ve správním řízení, eviduje a provádí dohled stanovený soudem nebo MěÚ nad výchovou nezletilých dětí a mladistvých, sleduje ve svém obvodu nepříznivé vlivy působící na děti a mladistvé a zjišťuje příčiny jejich vzniku (mapování negativních jevů), analyzuje negativní jevy a činí opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti a mládež, podává soudu návrhy na nařízení ústavní výchovy, na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy a zrušení opatření učiněných soudem,

8

podává podněty na uložení výchovného opatření (dohled, napomenutí, omezení) na MěÚ, účastní se trestního řízení vedeného proti mladistvému a podává návrh soudu na upuštění od výkonu ochranné výchovy, propuštění z ochranné výchovy nebo podmíněné umístění mimo výchovné zařízení a na prodloužení ochranné výchovy zajišťuje okamžitou pomoc dítěti, jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážné ohroženy, event. podává návrh soudu na předběžné opatření dle § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, zajišťuje potřebné podklady k dokumentaci při umístění nezletilých dětí a mladistvých, spolupracuje s ostatními zaměstnanci OSPOD, informuje pracovnice NRP o dětech, které byly umístěny v NRP, spolupracuje s PMS, PČR, OSZ, MP, zdravotnickými a školskými zařízeními…, sleduje dodržování práv dítěte v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a ve zvláštních dětských zdravotnických zařízeních, provádí nejméně jedenkrát za 3 měsíce návštěvy dítěte v ústavním zařízení, provádí jedenkrát za 3 měsíce návštěvy dítěte, které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, navštěvuje každé 3 měsíce rodiče (zákonné zástupce) dětí, které byly umístěny v ústavním zařízení, sleduje zejména rozvoj duševních a tělesných schopností dětí, zda trvají důvody pro pobyt v ústavním zařízení, jak se vyvíjejí vztahy mezi dětmi a jejich rodiči, dává souhlas k dočasnému pobytu dítěte u rodičů, popř. jiných fyzických osob, dávají rovněž souhlas k prodloužení tohoto pobytu, zjistí-li, že došlo ze strany ústavního zařízení k porušení povinností vyplývajících ze zák. č. 359/1999 Sb., oznámí tuto skutečnosti vedoucí OSVaZ, vyjadřuje se k formě a obsahu přípravy dítěte na budoucí povolání zabezpečovaného věznicí, přebírá ve smyslu zák. č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dítě, které se bez doprovodu rodičů ocitlo na území cizího státu, kontaktuje zastupitelský úřad státu, ve spolupráci s terénními sociálními pracovníky činí nezbytná opatření při zajištění péče o dítě, které se dopustilo trestné činnosti a nemá na území ČR povolen trvalý ani dlouhodobý pobyt, formou návrhu na předběžně opatření, ustanovení opatrovníka nebo poručníka, ústavní výchovu anebo zprostředkování umístění v azylovém zařízení, informuje zastupitelský úřad státu, jehož je dítě občanem, podává soudu a správním úřadům zprávy o poměrech dítěte a rodiny potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení, podává odvolání proti rozhodnutí o přestupku, kterého se dopustil mladistvý a návrh na upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti, podává na vyžádání zprávy o poměrech dítěte státnímu zastupitelství, pokud státní zastupitelství vede řízení týkající se dítěte, zúčastní se jednání soudů a policie,

9

podává orgánům činným v trestním řízení pro jejich potřeby požadované údaje o dítěti, zpracovává roční statistiku, účastní se vzdělávacích akcí pořádaných metodicky řídícím pracovištěm (KÚÚK, MPSV), MěÚ a dalšími institucemi, vypracovává záznam a získané poznatky aplikuje ve své práci, spolupracuje při zajištění popř. realizaci víkendového pobytu a výletů, příp. výchovného tábora dětí. 3.10.

Související činnosti sociálního kurátora pro mládež: jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany seznámili a to i po skončení pracovně-právního vztahu k MěÚ, v plném rozsahu pracují v systému VERA GENERO – spisová služba, následně provádí vyřizování došlé i odesílané pošty, samostatně se seznamují s právními předpisy v oblasti sociální práce a v rámci své činnosti je aplikují v praxi.

3.11.

Výkon činnosti pracovníků NRP: vedou dokumentaci dětí a žadatelů vhodných pro NRP, vyřizují žádosti uchazečů vhodných pro NRP, vedou evidenci žadatelů NRP i dětí vhodných pro NRP a postupují ji na krajský úřad, poskytují poradenství ve věcech NRP, účastní se soudních jednání ve věcech NRP, sledují vývoj dětí v pěstounské péči, navštěvují minimálně 1x za 3 měsíce děti v zařízeních, ve kterých jsou z rozhodnutí soudu umístěny, navštěvují minimálně 1x za 3 měsíce rodiče dětí, které jsou z rozhodnutí soudu umístěny mimo rodinu, podávají k soudu návrhy na omezení, zastavení a zbavení rodičovské odpovědnosti, připravují podklady pro uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, uzavírají s klienty dohody o výkonu pěstounské péče, realizují práva a povinnosti vyplývající z uzavřených dohod, provádí osobní kontrolu nejméně 1x za dva měsíce v rodinách pěstounů, které uzavřely dohodu.

3.12.

Související činnosti pracovníků NRP: jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany seznámili a to i po skončení pracovně-právního vztahu k MěÚ, v plném rozsahu pracují v systému VERA GENERO – spisová služba, následně provádí vyřizování došlé i odesílané pošty, samostatně se seznamují s právními předpisy v oblasti sociální práce a v rámci své činnosti je aplikují v praxi.

10

3.13.

Formy NRP:

Systém náhradní rodinné péče v sobě obsahuje několik podob – forem náhradní rodinné péče. Všechny formy či podoby náhradní rodinná péče jsou upraveny zákony č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, č. 359/1999 Sb., zákon o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění. Jedná se: svěření dítěte do jiné fyzické osoby, pěstounská péče, předpěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje, osvojení. Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby je jednou z možností, kterou občanský zákoník upravuje §§ 953- 957, nemůže-li o dítě pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka, vyžaduje-li to zájem dítěte a fyzická osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením dítěte souhlasí. Povinnost a práva pečující osoby vymezí soud. Především se jedná o práva a povinnost zajistit péči o dítě a zastupovat dítě v běžných záležitostech. Žádoucí je rovněž vymezit právo osoby, do jejíž péče je dítě svěřeno, přijímat pro dítě výživné od rodičů, hospodařit s výživným a v případě neplacení výživného právo vymáhat výživné po rodičích. Pokud soudem není rozhodnuto jinak, zůstává rodičům zachována také rodičovská odpovědnost k dítěti a rodiče jsou i nadále zákonnými zástupci Pěstounská péče je upravena v občanském zákoníku § 958-970 - do této formy náhradní péče se svěřují děti, jejichž výchovu nemůže zajistit žádný z rodičů ani poručník a vyžaduje-li to zájem dítěte. Dítě může být svěřeno do péče jedné osoby nebo do péče manželů. O svěření do pěstounské péče rozhoduje soud, který vymezí práva a povinnosti pěstounovi v souladu s výchovou dítěte. Pěstoun má povinnost o dítě osobně pečovat a zastupovat dítě v běžných záležitostech. V rozhodování o důležitých záležitostech (pas, zdravotnická vyšetření atd.) je třeba souhlasu rodičů. Pokud rozhodnutí zákonného zástupce není v zájmu dítěte nebo je rodič neznámého pobytu, může se pěstoun domáhat rozhodnutí soudu. Svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na vyživovací povinnost rodičů. Pěstoun nemá k dítěti vyživovací povinnost, a pokud je pro dítě poskytnut příspěvek na úhradu potřeb dítěte, přechází právo dítěte na výživné na stát. Rodiče, jejichž děti byly svěřeny do pěstounské péče, mají právo se s dítětem osobně a pravidelně stýkat a mají právo na získávání informací o dítěti. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí zletilostí dítěte. Může být také zrušena, a to jen rozhodnutím soudu, pakliže je to v souladu se zájmy dítěte: ten, kdo se má stát pěstounem, musí dávat záruky řádné péče o dítě a mít bydliště na území ČR, další práva a povinnosti při výkonu pěstounské péče upravuje § 47a odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí právo na poskytnutí trvalé nebo dočasné pomoci při zajištění osobní péče o svěřené dítě; tato pomoc spočívá zejména v zajištění krátkodobé péče: po dobu, kdy je osoba pečující nebo osoba v evidenci uznána dočasně práce neschopnou nebo při ošetřování osoby blízké, při narození dítěte, při vyřizování nezbytných osobních záležitostí, při úmrtí osoby blízké, právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň

11

14 kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let, právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci alespoň jednou za 6 měsíců, právo na zprostředkování nebo zajištění bezplatné možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě), právo na pomoc při plnění povinností podle písmene h), včetně pomoci při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku, povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, povinnost umožnit sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče podle a spolupracovat se zaměstnancem pověřeným sledovat vývoj dětí podle, v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými, zejména s rodiči a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud soud rozhodnutím nestanoví jinak, tato práva a povinnosti jsou potom ve vztahu ke konkrétní pěstounské rodině upravena v dohodě o výkonu pěstounské péče § 47 zákon č. 359/99, o sociálně-právní ochraně dětí v platném znění. S pěstounskou péčí také souvisí termín předpěstounská péče (§ 963 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník): Do předpěstounské péče může soud svěřit dítě zájemcům o pěstounskou péči, přitom stanoví i délku takovéto péče. Pěstounská péče na přechodnou dobu je zakotvena v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí v platném znění. Soud může také na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám, které jsou podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí zařazeny do evidence osob vhodných k výkonu pěstounské péče po přechodnou dobu, a to na: 1) dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat, 2) dobu, po jejímž uplynutí může matka dát souhlas k osvojení, nebo po kterou může rodič souhlas osvojení odvolat, nebo 3) dobu do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že k souhlasu rodičů k osvojení není třeba. Pěstounská péče na přechodnou dobu je vhodnou alternativou k umístění dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dětského domova nebo kojeneckého ústavu. Děti svěřené do pěstounské péče na přechodnou dobu v rodině setrvávají jen po dobu nezbytně nutnou, maximálně 1 rok. To neplatí, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než jeden rok od svěření posledního ze sourozenců Poručnictví je zakotveno v § 928 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jedná se náhradní rodinnou péči, která přichází v situacích, není-li tu žádný z rodičů, který má a vůči svému dítěte vykovává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu. Poručníka jmenuje

12

soud. Poručník má vůči dítěti zásadně všechny povinnosti a práva jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost. Stejně jako pěstoun, má obdobná práva a povinnosti vyplývající z dohody o výkonu pěstounské péče: poručník je povinen nejdéle do dvou měsíců po skončení svého poručenství předložit soudu závěrečný účet ze správy jmění dítěte, soud však může poručníka této povinnosti zprostit, jakékoli rozhodnutí poručníka v podstatné věci, týkající se dítěte, vyžaduje schválení soudem. Osvojení je upraveno §§ 794 – 854 č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Osvojením se rozumí přijetí osoby za vlastní. Osvojením vznikají mezi osvojitelem a osvojencem vztahy jako mezi rodiči a dětmi a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele vznikají vztahy příbuzenské. Osvojitelé mají při výchově dítěte plnou rodičovskou odpovědnost. Na základě pravomocného rozhodnutí soudu o osvojení se do matriky na místo rodičů zapíší osvojitelé. Osvojením dítě získává příjmení osvojitele a vztahy k původní rodině, na rozdíl od pěstounské péče, zanikají. Mezi osvojencem a osvojitelem musí být přiměřený věkový rozdíl. Novelou občanského zákoníku je možné osvojit i zletilého. Osvojení je však vyloučeno mezi sourozenci a mezi příbuznými v přímé linii. Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba, v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z knihy narození vypouští zápis o druhém rodiči. Podmínky pro osvojení: k osvojení je třeba souhlasu zákonného zástupce osvojovaného dítěte. Souhlas dává rodič osobním prohlášením vůči soudu. Souhlasu rodiče k osvojení je třeba i tehdy, nenabyl-li plné svéprávnosti. Rodič, který ještě nedosáhl věku šestnácti let, nemůže dát souhlas k osvojení a jeho způsobilost udělit souhlas s osvojením posoudí soud. Matka může dát souhlas k osvojení nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Otec může dát souhlas ihned po narození dítěte. Souhlas rodiče s osvojením dítěte pozbývá účinnosti vždy, nedojde-li k osvojení do šesti let ode dne, kdy byl souhlas dán. Souhlas lze odvolat do tří měsíců, ode dne, kdy byl podán. Souhlas k osvojení lze odvolat i po uplynutí této doby, a to pokud nebylo osvojované dítě ještě předáno do péče osvojitele před osvojením, ledaže by to bylo v souladu se zájmy dítěte, aby bylo se svými rodiči. Souhlasu s osvojením není třeba, pokud rodič byl zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojení, není schopen projevit svou vůli či rozpoznat následky svého jednání, nebo se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nedaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit. Dále pokud rodič o dítě neprojevuje opravdový zájem, který trvá alespoň tři měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu, osvojiteli se mohou stát pouze zletilé a svéprávné osoby, které zaručují svými osobními vlastnostmi, způsobem života a důvody a pohnutkami, které je vedou k osvojení, že budou pro dítě dobrými rodiči. Přitom je v péči o dítě nesmí omezovat zdravotní stav, osvojení nelze zrušit po uplynutí tří let od právní moci rozsudku o osvojení (§ 840 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník), zprostředkování osvojení a pěstounské péče orgánem sociálně-právní ochrany a krajským úřadem §19 – 27 zákon č. 359/99 Sb., proces náhradní rodinné péče se často lidem jeví jako velmi složitý a byrokratický. Má však svá pravidla, která vycházejí ze zmíněných 13

zákonných norem a předpisů. Jejich cílem je nalezení vhodné nové rodiny pro dítě. chcete-li se do tohoto procesu zapojit, přijmout dítě do své rodiny, ať formou osvojení nebo pěstounské péče, pak se pokuste pochopit a respektovat daná pravidla. Na vašem přístupu a pochopení závisí celý další život opuštěného dítěte a vás, budoucích rodičů. 3.14. Základní legislativa, uplatňovaná při výkonu sociálně-právní ochrany dětí OSPOD Rumburk: Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně- právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Směrnice MPSV ČR o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí Vyhláška č. 473/2012 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Seznam příloh:

Příloha č. 4 – Organizační struktura oddělení sociálně-právní ochrany dětí

14

Příloha č. 4

Organizační struktura oddělení sociálně-právní ochrany dětí

Ing. Denisa Svobodová – vedoucí OSVZ Přímo podřízena: tajemník MěÚ Rumburk 0,5 pracovní úvazek SPOD

Bc. Ivana Strašilová – vedoucí OSPOD Přímo podřízena: Ing. Denisa Svobodová – vedoucí OSVZ

Pavla Mecelová, DiS. – referentka OSPOD Přímo podřízena: Bc. Ivana Strašilová – vedoucí OSPOD

Specializace – sociálně-právní ochrana a kurátor pro mládež

Bc. Zuzana Stehlíková – referentka OSPOD Přímo podřízena: Bc. Ivana Strašilová – vedoucí OSPOD

Ivana Plzáková – referentka OSPOD Přímo podřízena: Bc. Ivana Strašilová – vedoucí OSPOD

Zdeňka Balcarová – referentka OSPOD Přímo podřízena: Bc. Ivana Strašilová – vedoucí OSPOD

Helena Drugdová – referentka OSPOD Přímo podřízena: Bc. Ivana Strašilová – vedoucí OSPOD

Bc. Ivana Havelková – referentka NRP Přímo podřízena: Bc. Ivana Strašilová – vedoucí OSPOD

Specializace – náhradní rodinná péče (2 prac. úvazky) Jana Kozlerová, DiS. – referentka NRP Přímo podřízena: Bc. Ivana Strašilová – vedoucí OSPOD