Standardy kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany

Standardy kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany ve smyslu vyhlášky 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Obsah: Úvod Slovníček pojmů Standard č. 1

Místní a časová dostupnost

Standard č. 2

Prostředí a podmínky

Standard č. 3

Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí¨

Standard č. 4

Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí

Standard č. 5

Přijímání a zaškolování

Standard č. 6

Profesní rozvoj zaměstnanců

Standard č. 7

Prevence

Standard č. 8

Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu

Standard č. 9

Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte

Standard č. 10

Kontrola případu

Standard č. 11

Rizikové a nouzové situace

Standard č. 12

Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí

Standard č. 13

Vyřizování a podávání stížností

Standard č. 14

Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty

Úvod Městský úřad Žamberk jako orgán sociálně-právní ochrany dětí vydává v souladu s ustanovením § 9a odst. 3 a 4 zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a § 6 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí postup k naplnění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním cílem zavedení standardů kvality sociálně-právní ochrany je vytvoření podmínek pro systematickou sociální práci s dětmi a rodinami, a to vnějších i vnitřních. Jedná se o soubor kritérií, které určují úroveň kvality poskytované sociálně-právní ochrany ve vztahu k dětem, rodičům a jiným osobám odpovědným za výchovu, sjednocují postupy při práci s ohroženými dětmi a rodinami a nastavují alespoň minimální standard práce – co musí každé pracoviště vykonávat ve vztahu ke klientovi i zaměstnanci, co musí mít k dispozici atd. Jedná se rovněž o nástroj pro měření kvality mezi jednotlivými pracovišti, šíření příkladů dobré praxe aj. Zavedením standardů sociálně-právní ochrany jako souboru postupů a pravidel poskytování sociálně-právní ochrany dochází v činnosti tohoto orgánu k velkému posunu. Městský úřad Žamberk vždy usiloval o to, aby zaměstnanci úřadu měli pro svou práci adekvátní podmínky a aby klienti úřadu byli vždy na prvním místě. Naplnění jednotlivých standardů je pro nás dalším pokračováním zkvalitňování poskytovaných služeb. Úplné znění standardů kvality v tištěné podobě je k dispozici u vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Mgr. Dagmar Ducháčkové.

Ing. Ivan Prchal Tajemník Městského úřadu Žamberk

Slovníček pojmů OSPOD

orgán sociálně-právní ochrany dětí

SPOD

sociálně-právní ochrana dětí

SOCZ

odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu

Cílová skupina

vymezený okruh osob, jemuž je poskytována sociálně-právní ochrana, tj. děti, ale i rodiče a další osoby odpovědné za výchovu dítěte

Dítě

osoba mladší 18 let

IPOD

individuální plán ochrany dítěte = plán práce s dítětem a jeho rodinou, případně dalšími zainteresovanými osobami. Je vytvářen a vyhodnocován koordinátorem případu za aktivní spolupráce klienta.

Klient

především dítě, ale také rodiče a další osoby odpovědné za výchovu dítěte

Mentor

osoba odpovědná za proces zaškolení nového zaměstnance

Pracoviště

Městský úřad Žamberk, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, oddělení sociálně-právní ochrany dětí

Zaměstnanec

sociální pracovník orgánu sociálně-právní ochrany v pracovně právním poměru

BOZP, PO

bezpečnost a ochrana zdraví při práci, požární ochrana

EZOP

informační systém pro vedení spisové služby Městského úřadu Žamberk

Standard 1: Místní a časová dostupnost Kritérium 1a: Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své spádové oblasti. Správní obvod obce s rozšířenou působností Žamberk je definován vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů. OSPOD poskytuje výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí na celém správním obvodu. Spádová oblast je vymezena územím obcí Bystřec, Česká Rybná, České Petrovice, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Studené, Šedivec, Těchonín, Verměřovice, Záchlumí, Žamberk, Žampach.

Zdroj: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/mapy_spravnich_obvodu_orp_a_pou_pardubickeho_kraje

Počet občanů hlášených k trvalému pobytu v jednotlivých obcích správního obvodu orgánu sociálně-právní ochrany dětí ke dni 1.1.2016 včetně nezletilých dětí (dětí do 18 let) Obec Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach celkem

Počet občanů 1.153 378 154 799 200 474 2.879 689 315 887 975 6.124 732 1.128 574 924 310 360 539 244 184 213 602 738 723 6.032 286

Z toho nezletilých dětí 256 79 26 172 33 104 547 137 63 184 177 1.177 146 254 114 197 74 79 136 50 43 54 115 177 150 1.166 33

28.616

5.743

Místně příslušným k poskytování sociálně-právní ochrany dětí je pro celý správní obvod obce s rozšířenou působností Městský úřad Žamberk, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, v němž je agenda sociálně-právní ochrany dětí začleněna. OSPOD zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany dětí v potřebném rozsahu pro všechny dětí z celého správního obvodu, a to bez ohledu na individuální odlišnosti, kterými mohou být např. vzdálenost místa bydliště klienta od pracoviště OSPOD, jazyková, sociokulturní či jiná bariéra. Kontaktní informace úřadu: Název: Sídlo: Poloha na mapě: Telefon:

Městský úřad Žamberk Masarykovo náměstí 166, 564 01 Žamberk 1. budova - radnice (Masarykovo nám. 166) 2. budova - sídlo PO III (Nádražní 833) 465 670 211 – ústředna 465 670 230 – vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví

E-mail: www: ID datové schránky: Tajemník: Vedoucí odboru SOCZ: IČO: DIČ:

[email protected] www.zamberk.cz ia9b3gu Ing. Ivan Prchal Mgr. Dagmar Ducháčková 00279846 CZ00279846

Sídlo OSPOD se nachází ve druhém patře (třetí nadzemní podlaží) budovy Nádražní 833, Žamberk, kanceláře č. 22, 23/24, 23/25, 26 a 30. Informační tabule o umístění OSPOD se nachází při vstupu do budovy i na příslušném patře. Kanceláře OSPOD jsou označeny názvem odboru sociálních věcí a zdravotnictví, oddělením sociálně-právní ochrany dětí a jménem pracovníka. Na informační nástěnce odboru jsou pro klienta k dispozici rozpisy obvodů jednotlivých pracovníků a jejich specializace. V případě, že klient neví, kterého sociálního pracovníka má kontaktovat, informaci mu podá vedoucí odboru SOCZ, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí, popř. jiný přítomný pracovník. V případě krátkodobé i dlouhodobé nepřítomnosti konkrétního pracovníka je určen zastupující pracovník, informace o zástupu je zveřejňována na dveřích kanceláře nepřítomného pracovníka, popř. ji podá vedoucí odboru SOCZ. Zastupující pracovník je určen v kartě pracovního místa konkrétního zaměstnance. OSPOD je umístěn v centru města, vstup do budovy městského úřadu je bezbariérový, pro vozíčkáře a rodiče s kočárky je k dispozici výtah. Před budovou je k dispozici zdarma parkoviště včetně vyhrazeného parkování pro občany zdravotně postižené. Dojezd klientů na úřad a zpět je z okolních obcí zajištěn hromadnou dopravou, vlakovým či autobusovým spojením. Pokud by klient neměl z vážných důvodů možnost se na městský úřad dopravit, může se po domluvě se sociálním pracovníkem domluvit na jiném řešení. OSPOD poskytuje službu také v místě bydliště klienta. Sociální pracovník OSPOD využívá pro zajištění sociálně-právní ochrany služební automobil, který je k dispozici výhradně pro odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Tím je zajištěno, že pracovníci OSPOD jsou schopni se dopravit do všech míst správního obvodu v přiměřeném čase, který odpovídá povaze a potřebám řešeného případu. V případě, že služební automobil odboru SOCZ není v daný okamžik k dispozici (nejčastěji z důvodu využívání jinou sociální pracovnicí), využije OSPOD služební vozidlo jiného odboru. Sociální pracovnice mají oprávnění k řízení i ostatních služebních vozidel městského úřadu. OSPOD spolupracuje s obecními úřady ve správním obvodu. Pracovnice mají k dispozici telefonní čísla na starosty a místostarosty obcí. Související odkazy:   

Vyhl. č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/administrativni_mapa_spravni_obvod_zamberk/$ File/ORP5315.jpg OS4102 Provoz služebních vozidel

Standard 1: Místní a časová dostupnost Kritérium 1b: Doba výkonu sociálně-právní ochrany je přizpůsobena potřebám osob, jimž je nebo může být v budoucnu sociálně-právní ochrana poskytována nebo na něž se zaměřuje, zejména děti (dále jen „cílová skupina“). Osobní výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn každý pracovní den; mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost. Pracovní doba pracovníků OSPOD je stejná jako pro celý Městský úřad Žamberk. Provozní doba úřadu: Pondělí: Úterý: Středa: Čtvrtek: Pátek:

8:00 – 11:00 8:00 – 11:00 8:00 – 11:00 8:00 – 11:00 8:00 – 11:00

12:00 – 17:00 12:00 – 14:00 12:00 – 17:00 12:00 – 14:00 12:00 – 14:00

Provozní doba úřadu je časový úsek, kdy se úředníci věnují vyřizování pracovních povinností na pracovišti i v terénu. Je tedy možné, že úředník je zaneprázdněn jinou činností nebo je z pracovních důvodů nepřítomen. V případě krátkodobé i dlouhodobé nepřítomnosti konkrétního pracovníka je určen zastupující pracovník, informace o zástupu je zveřejňována na dveřích kanceláře nepřítomného pracovníka, popř. ji podá vedoucí odboru SOCZ. Úřední hodiny úřadu: Pondělí: Středa: Čtvrtek:

8:00 – 11:00 8:00 – 11:00 8:00 – 11:00

12:00 – 17:00 12:00 – 17:00

Úřední hodiny jsou stanoveny v zájmu veřejnosti, kdy je příslušný úředník zpravidla fyzicky přítomen na svém pracovišti a je připraven přijmout žádosti či podněty občanů, nebo osobně vysvětlit individuální situaci či podmínky. V provozní době je zabezpečeno, aby byl přítomen na pracovišti odboru sociálních věcí a zdravotnictví minimálně jeden pracovník. V případech omezení provozu odboru (služební cesty, služební pochůzky, mimořádné situace v kombinaci s nepřítomností více pracovníků) je informace o nepřítomnosti pracovníků vyvěšena na dveřích kanceláří. V případech dlouhodobé nepřítomnosti je tato nepřítomnost avizována také v e-mailové poště automatickou odpovědí pro nepřítomnost pracovníka. K jednání s konkrétním pracovníkem orgánu sociálně-právní ochrany dětí je vhodné se předem telefonicky objednat. V případě nepřítomnosti pracovníka OSPOD předá přítomný pracovník SOCZ základní informace o návštěvě či telefonátu klienta pracovníkovi OSPOD, na jehož přítomnost se klient dotazoval v době jeho nepřítomnosti, případně vedoucí odboru. V naléhavých případech kontaktuje přítomný pracovník SOCZ vedoucí odboru, která rozhodne o dalším postupu.

Klienti nejvíce využívají pro návštěvu OSPOD dny, ve kterých je stanovena provozní doba až do 17 hodin (pondělí, středa - tzv. „dlouhé“ úřední dny). Pokud není tato doba pro klienta vyhovující, je možná individuální domluva mezi klientem a pracovníkem na nejbližším vhodném termínu osobní konzultace. Poskytování sociálně-právní ochrany dětí je přizpůsobeno cílové skupině tak, že osobní návštěva klientů, konzultace, plánovaná jednání či pohovory s účastníky sociální pracovnice OSPOD přizpůsobí, pokud je to možné, klientovi. Např. pohovory s dětmi školou povinnými se uskuteční po školní výuce, pohovory s rodiči mimo jejich pracovní dobu. Při plánování konzultací i sociálního šetření zohledňuje OSPOD vždy potřeby a možnosti klientů. Sociální pracovník má možnost přizpůsobit čas určený ke konzultacím časovým možnostem klienta prostřednictvím pružné pracovní doby, avšak s přihlédnutím k bezpečnostním pravidlům úřadu. Pokud je sociální šetření prováděno v místě bydliště nezletilého dítěte, sociální pracovník nevstupuje do domácnosti pokud není přítomna zletilá osoba odpovědná za výchovu. Osobní výkon sociálně-právní ochrany dětí je zajištěn nepřetržitě. Mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního volna a klidu (doba víkendů či státních svátků) je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost. Pracovní pohotovost navazuje přímo na stanovenou pracovní dobu, nevzniká časová prodleva. Pracovní pohotovost se pro jednotlivé pracovníky OSPOD stanovuje na základě dohody jednotlivých pracovníků čtvrtletně. Tuto pracovní pohotovost vykonává pouze pracovník OSPOD, který splňuje zvláštní odbornou způsobilost dle zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Rozpis pracovní pohotovosti se pro interní potřebu předává obvodnímu oddělení Policie ČR v Žamberku, Městské policii Žamberk, obvodnímu oddělení Policie ČR v Letohradě, Městské policii Letohrad, Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí a Okresnímu státnímu zastupitelství v Ústí nad Orlicí. V rozpisu je uvedeno telefonní číslo „pohotovostního“ telefonu, jméno službu konajícího sociálního pracovníka a místo jeho faktického bydliště. Telefonní číslo není určeno pro veřejnost z důvodu možného zneužití. Po dobu pracovní pohotovosti je určený pracovník povinen zdržovat se v místě faktického bydliště, být v neustálém telefonním kontaktu a nekonzumovat alkoholické nápoje či jiné omamné látky. Pokud v době pohotovosti sociální pracovník OSPOD nemůže z nějakého důvodu (např. zdravotní či osobní důvody) plnit své povinnosti, oznámí tuto skutečnost vedoucí odboru SOCZ, která výkon pracovní pohotovosti zajistí náhradním způsobem. Doba pracovní pohotovosti je vyhrazena pouze pro výkon akutních a nezbytných úkonů k zabezpečení ochrany zdraví a života nezletilých dětí. Po dobu výkonu pracovní pohotovosti má sociální pracovník zajištěn přístup do budovy Městského úřadu Žamberk (má k dispozici klíče od budovy a přidělen kód od elektronického zabezpečovacího systému). Doprava v době pracovní pohotovosti je zajištěna buď za účasti Policie ČR, Městské policie Žamberk nebo mají pracovníci k dispozici služební automobil odboru SOCZ. V odůvodněných případech, vždy po schválení vedoucí odboru SOCZ, lze k přepravě využít TAXI službu (netýká se cesty z faktického bydliště do místa výkonu práce). Sociální pracovník je povinen zpracovat z řešené události v rámci pracovní pohotovosti záznam a předat informace klíčovému pracovníkovi případu a vedoucí odboru SOCZ. Jednotliví pracovníci OSPOD si předávají pohotovostní službu společně s mobilním telefonem na předem dohodnutém místě vždy v pondělí ráno.

Související odkazy:      

www.zamberk.cz zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů příslušná ustanovení zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce ZR1101 Organizační řád Městského úřadu Žamberk ZR1102 Pracovní řád Městského úřadu Žamberk PP4403 Zabezpečení a přístup do prostor Městského úřadu Žamberk

Standard 2: Prostředí a podmínky Kritérium 2a: Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které představují odpovídající zázemí pro výkon sociálně-právní ochrany a jejichž kapacita odpovídá množství konzultací spojených s poskytováním sociálně-právní ochrany. Orgán sociálně-právní ochrany dětí je součástí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, který sídlí v budově Nádražní 833, Žamberk. Nachází se ve druhém patře budovy (třetí nadzemní podlaží). Vstup do budovy je umožněn hlavním vchodem po centrálním schodišti nebo výtahem (tlačítko „3“). Chodba odboru sociálních věcí a zdravotnictví je upravena jako čekárna s možností sezení před jednotlivými kancelářemi. Na chodbě je možné odstavit např. kočárek. Součástí chodby je WC pro zaměstnance i pro veřejnost. Bezbariérové WC je k dispozici v prvním patře budovy (druhé nadzemní podlaží), kam se klient dostane pomocí výtahu (tlačítko „2“). Pracovníci OSPOD se nachází v kancelářích č. 22, 23/24, 23/25, 26 a 30. Kanceláře jsou dispozičně řešeny pro jednoho až dva pracovníky. Vždy je zachována důvěrnost jednání a soukromí klienta. Pokud si klient nepřeje přítomnost pracovníka, který s klíčovým pracovníkem sdílí kancelář a není součástí jednání, pracovník opustí po domluvě kancelář, jeli to provozně možné. Pro zajištění soukromí pro rozhovor s klienty je k dispozici také tzv. hovorna (kancelář č. 29). Je zde zajištěno vhodné prostředí pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami, včetně dostatečného bezpečí a soukromí pro klienta. Před kancelářemi 23/24 a 23/25 je zřízen dětský koutek vybavený hračkami a časopisy pro nezletilé klienty. Dětem je dána volba, kde v průběhu konzultace chtějí být (dětský koutek, kdy malé děti jsou dozorovány jinou sociální pracovnicí, nebo spolu s rodiči v kanceláři sociální pracovnice). Lze využít také prostor pro děti vyhrazený v prvním patře budovy městského úřadu. Zde zajišťují dozor dítěte jeho rodiče, popř. jimi zvolená zodpovědná osoba. K pořádání případových konferencí slouží na základě předchozí rezervace v rezervačním systému úřadu malá zasedací síň, která je umístěna na stejném patře jako odbor SOCZ. Rodinné terapie a mediace jsou uskutečňovány v hovorně odboru SOCZ. Pokud je konzultace s klientem prováděna mimo pracoviště orgánu SPOD (ve škole, v zaměstnání apod.), je vždy zajištěno dostatečné bezpečí a soukromí pro klienta. Uspořádání a vnitřní vybavení kanceláří a jednacích prostor je účelné a bezpečné pro zaměstnance i pro klienty. Všechny místnosti jsou světlé a lehce větratelné. Záměrem je, aby zůstala zachována důvěrnost jednání a soukromí klienta. Prostředí je přátelské k dětem i k rodičům. Celá budova městského úřadu je nekuřácká. Související odkazy:  

www.mvcr.cz/soubor/optimalni-pracovni-prostredi-pdf.aspx PP4403 Zabezpečení a přístup do prostor Městského úřadu Žamberk

Standard 2: Prostředí a podmínky Kritérium 2b: Orgán sociálně-právní ochrany má vhodné materiální vybavení s ohledem na výkon sociálně-právní ochrany na pracovišti i mimo něj. K dispozici je zejména přiměřený počet automobilů, mobilních telefonů, notebooků, fotoaparátů a dalších prostředků záznamové techniky pro práci v terénu. OSPOD je k bezproblémovému a efektivnímu výkonu své práce vybaven potřebným materiálním zajištěním, tzn. kancelářským nábytkem pro potřeby sociálních pracovnic a pro potřeby ukládání spisových dokumentací, výpočetní technikou, telefonem, tiskárnou a scannerem. Každý pracovník OSPOD má ve své kanceláři k dispozici PC, telefon – pevnou linku. Pokud není k dispozici v kanceláři tiskárna a scanner, je toto zařízení k dispozici na patře odboru sociálních věcí a zdravotnictví v rámci sdílené sítě úřadu a centrální tiskárny úřadu. Maximální vzdálenost centrální tiskárny od kanceláří pracovnic OSPOD je 10 metrů. Služební mobilní telefon je k dispozici spolu se služebním vozidlem, kdy slouží pro spojení OSPOD s klientem, zejména ke sjednání návštěvy. Další mobilní telefon je určený pouze k výkonu pracovní pohotovosti mimo pracovní dobu, který si pracovnice předávají v souladu s rozpisem stanovené pracovní pohotovosti. Na odboru SOCZ je vytvořen specifický klíčový systém ke sdílení klíčů od jednotlivých kanceláří a od spisových dokumentací tak, aby se každá sociální pracovnice dostala k veškeré spisové dokumentaci. Vedoucí odboru SOCZ má k dispozici klíče od všech kanceláří oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Pro sociální pracovnice je k dispozici diktafon, který je uložen v kanceláři IT. Notebook a fotoaparát je zajištěn oddělením IT po předchozí domluvě. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví disponuje služebním vozidlem Hyundai i x 20, který je vybaven systémem GPS. V případě potřeby OSPOD je vždy k dispozici pro zajištění úkonů k zamezení ohrožení nezletilého dítěte. Rezervace vozidla se provádí pomocí rezervačního systému úřadu „Nástěnka“, požadavek potřebnosti služebního vozidla schvaluje vedoucí odboru SOCZ. Vedoucí odboru vždy dbá na zajištění dostupnosti výkonu SPOD v rámci celého správního obvodu. Každá pracovnice OSPOD má řidičské oprávnění a povolení k řízení služebního vozidla, vč. platných zkoušek a proškolení řidiče referentských vozidel. V případě dlouhých služebních cest služebním vozidlem lze jako doprovod využít pracovníka údržby kanceláře tajemníka, který má referentské zkoušky. V naléhavých případech, zejména při pracovní pohotovosti, lze využít služby TAXI, vždy ale se souhlasem vedoucí odboru SOCZ. Pokud je nezbytně nutné převážet ve služebním vozidle nezletilé dítě, je třeba použít vhodný typ autosedačky. Autosedačku zajišťuje OSPOD prostřednictvím výpůjčky od azylového domu Domov pod skalou Žamberk, popř. výpůjčkou soukromé sedačky sociálních pracovnic odboru. S dítětem ve vozidle cestují vždy nejméně dvě dospělé osoby. Spisová dokumentace a ostatní dokumenty, ve kterých jsou uvedeny osobní údaje klientů, lze přenášet mimo budovu městského úřadu pouze za využití uzamykatelného bezpečnostního kufříku. Tento bezpečnostní kufřík je k dispozici v kanceláři č. 23/24.

Každá kancelář pracovnic OSPOD je vybavena spouštěčem alarmu v případě napadení. Alarm se aktivuje zapojením ohroženou osobou, signalizace je napojena na podatelnu úřadu, která zaznamená světelný i zvukový signál ohrožení. Materiální vybavení, kterým pracoviště OSPOD disponuje, umožňuje poskytovat sociálněprávní ochranu v odpovídající kvalitě na pracovišti i mimo něj. Je k dispozici každé sociální pracovnici v rámci běžného výkonu SPOD i v případě pracovní pohotovosti. Související odkazy:    

ZR4401 Kodex ICT Městského úřadu Žamberk PP4403 Zabezpečení a přístup do prostor Městského úřadu Žamberk PP4407 Nápravná opatření OS4102 Provoz služebních vozidel

Standard 2: Prostředí a podmínky Kritérium 2c: Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici vhodné materiální vybavení pro práci s osobami z cílové skupiny, jímž je poskytována sociálně-právní ochrana (dále jen „klient“), zejména s ohledem na potřeby dětí. OSPOD je připraven na situace, kdy rodiče přicházejí s dětmi. Na odboru SOCZ je k dispozici dětský koutek, dostatek hraček pro malé i starší děti, potřeby pro malování a dětské knihy. Hračky jsou vybírány s důrazem na bezpečnost dětí, jsou pravidelně kontrolovány a je zabezpečena jejich technická kvalita a hygiena. Pokud je pomůcka či hračka v porušeném stavu, odstraní se a nahradí jinou. Hračky, kterými je vybaven dětský koutek nebo hovorna, jsou pravidelně desinfikovány. Odpovědnou osobou za údržbu hraček je pracovnice odboru kancelář tajemníka. Malé děti jsou dozorovány sociální pracovnicí. Lze využít také prostor pro děti vyhrazený v prvním patře prostor budovy městského úřadu. Zde zajišťují dozor dítěte jeho rodiče, popř. jimi zvolená zodpovědná osoba. Pro větší děti a mladistvé jsou k dispozici mimo jiné informační letáky a brožury s tématikou alkoholismu, gamblerství, drogovou problematikou apod. OSPOD má k dispozici knihovnu s odbornou literaturou, která se průběžně doplňuje. Pro rodiče jsou k dispozici informační letáky o poskytovaných sociálních službách v regionu, o dávkách hmotné nouze, dávkách státní sociální podpory apod. Sociální pracovník SPOD aktivně využívá pomůcky při kontaktu s dětmi za účelem navázání komunikace, zajištění pocitu bezpečí dítěte, předběžného zjištění psychomotorického stupně vývoje dítěte, jeho duševních schopností vzhledem k věku. V případě, že rodič potřebuje dítě v soukromí nakrmit, nakojit, přebalit, může se souhlasem sociální pracovnice využít prostory hovorny odboru SOCZ, kde je k dispozici přebalovací deka. Přebalovací podložka je k dispozici v prvním patře budovy městského úřadu, na odboru správním a dopravy. Pokud je potřeba ohřát jídlo pro dítě, sociální pracovnice je ohřeje v mikrovlnné troubě, která je k dispozici v kuchyňce zaměstnanců městského úřadu. V případě nezbytného náhlého převozu dítěte služebním vozidlem je vždy povinnost použít dětskou autosedačku. Odpovídající bezpečnostní autosedačku zajišťuje SPOD prostřednictvím výpůjčky od azylového domu Domov pod skalou Žamberk, popř. výpůjčkou soukromé sedačky sociálních pracovnic odboru.

Standard 2: Prostředí a podmínky Kritérium 2d: Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici potřebné hygienické zázemí a osobní ochranné pracovní prostředky pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. Na pracovišti OSPOD jsou dostupné dámské a pánské toalety. Tyto toalety jsou odděleny od toalet pro zaměstnance. Přístup na toaletu klientů je bez omezení. Toalety jsou vybaveny umyvadlem, tekoucí teplou a studenou vodou, tekutým mýdlem a možností osušení rukou jednorázovými papírovými utěrkami. Bezbariérové toalety se nachází v prvním patře budovy městského úřadu. Toalety jsou udržovány v čistotě a pořádku, úklid probíhá každý den stejně jako úklid všech prostor v budově. K přípravě teplých nápojů slouží varná konvice v prostorách kuchyňky zaměstnanců, popř. schválená soukromá varná konvice v kanceláři pracovníka. V tomto případě musí být používání konvice schváleno tajemníkem úřadu a pravidelně kontrolováno revizním technikem. K ohřevu jídla slouží mikrovlnná trouba v prostorách kuchyňky zaměstnanců. Kuchyňka se využívá také jako jídelna pro zaměstnance. Sociální pracovnice mají k dispozici sprchu s teplou vodu ve třetím patře budovy pro případ znečištění při místním šetření. Každý pracovník má pro práci v terénu k dispozici ochrannou obuv, antibakteriální gel, antibakteriální ubrousky, dále může v případě potřeby využívat návleky na obuv. Každá sociální pracovnice OSPOD je očkována proti Hepatitidě typu B, toto očkování je hrazeno ze strany zaměstnavatele v rámci BOZP. Dále každá pracovnice prochází pravidelnými preventivními kontrolami zajišťovanými smluvním lékařem pracovnělékařské služby v rámci BOZP, tyto náklady jsou hrazeny ze strany zaměstnavatele. Lékárnička je k dispozici pro pracovníky Městského úřadu na každém patře budovy, pro potřeby sociálních pracovnic OSPOD se lékárnička nachází v kuchyňce na II. patře. V každé kanceláři OSPOD jsou k dispozici tísňová tlačítka napojená na podatelnu úřadu, kde se zobrazí zvukový signál ohrožení. Každý pracovník si v případě předpokládaného možného ohrožení přizve k jednání vedoucí SOCZ nebo kteréhokoli jiného pracovníka OSPOD. V případě terénního šetření v neznámém a potenciálně nebezpečném prostředí mají pracovnice možnost účastnit se tohoto šetření ve dvojici. Pro případ napadení, nebezpečného vyhrožování či obtěžování je sociální pracovnice oprávněna kontaktovat Městskou policii v Žamberku a v Letohradě, Policii ČR a neprodleně o tom informuje vedoucí odboru SOCZ. Související odkazy:  

Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovně právních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)

  

Nař. vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků PP4101 Bezpečnostní předpis pro používání elektrospotřebičů PP4403 Zabezpečení a přístup do prostor Městského úřadu Žamberk

Standard 3: Informovanost o výkonu SPOD Kritérium 3a: Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy jim vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany. Orgán sociálně-právní ochrany dětí má zpracovaný přehled vytvořených postupů a pravidel pro naplnění jednotlivých kritérií standardů kvality SPOD „Mapa naplňování standardů kvality“. Tento přehled je vytvořen v elektronické i listinné podobě. Na internetových stránkách města Žamberka www.zamberk.cz je na úvodní straně odkaz „Sociálně právní ochrana dětí“, jehož prostřednictvím se uživatelé dostanou k základním informacím o činnosti OSPOD. Na této webové stránce jsou také zveřejněny informace o umístění pracoviště OSPOD, pracovní době, hodinách pro veřejnost, jednotlivých pracovnících, označení jednotlivých kanceláří se jménem, příjmením, titulem, pracovním zařazením jednotlivých pracovníků, telefonní čísla pracovníků a jejich mailové adresy. Základním obecně právním předpisem pro poskytování SPOD je zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a vyhl. MPSV č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Poradenství či přímá intervence OSPOD je bezplatná. Základní informace o poskytování SPOD v územním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností Městského úřadu Žamberk jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách města, dále formou letáků, které jsou k dispozici klientům na odboru SOCZ a dále na veřejných místech spolupracujících organizací. Ústní informaci, která kancelář OSPOD řeší konkrétní situace osoby, obdrží klient rovněž na podatelně úřadu. Kompletní obsah jednotlivých písemných pravidel a postupů je v elektronické i tištěné verzi k dispozici u vedoucí odboru SOCZ a všichni zaměstnanci v přímé práci s klienty (a na vyžádání i klienti) k němu mají přístup. Související odkazy: 

www.zamberk.cz

Standard 3: Informovanost o výkonu SPOD Kritérium 3b: Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o rozsahu a podmínkách poskytování sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto informace jsou veřejně dostupné. Základní informace o poskytování SPOD na územním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností Městského úřadu Žamberk jsou veřejnosti k dispozici na www.zamberk.cz – sekce Městský úřad, organizační řád. Na tomto webu jsou také pro klienty zveřejňovány aktuální informace související s výkonem OSPOD, zejména kontakty na pracovníky s vymezením funkce, jejich telefonní čísla a mailové adresy. Základní informace jsou též zveřejněny v informačním letáku, který je k dispozici na odboru SOCZ, na podatelně městského úřadu budova Nádražní 833, Žamberk, v sekretariátu starosty v budově radnice - Masarykovo nám. 166, Žamberk. Dále je k dispozici na veřejných místech spolupracujících organizací, u neziskových organizací, ve školských zařízeních, v ordinacích praktických a dětských lékařů, na obecních úřadech ve správním obvodu OSPOD, na pracovišti městské policie v Žamberku a v Letohradě, na Obvodním oddělení Policie ČR v Žamberku a v Letohradě. Cílem informačního letáku je srozumitelnou a stručnou formou informovat klienty o rozsahu a podmínkách poskytování SPOD pro jednotlivé cílové skupiny. Cílové skupině by mělo být z letáku zřejmé, co může od OSPOD očekávat, kdy a jak lze zaměstnance kontaktovat, v jakých situacích mu sociální pracovníci mohou nabídnout pomoc. Pracovníci OSPOD komunikují v anglickém a ruském jazyce. V případě potřeby jiného světového jazyka či v případě tlumočnické služby pro skupinu klientů se ztíženou schopností komunikace, jsou schopni pro svou potřebu zajistit překladatelské a tlumočnické služby. Související odkazy: 

www.zamberk.cz

Standard 4: Personální zabezpečení výkonu SPOD Kritérium 4 a: Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. Agenda sociálně-právní ochrany dětí je v rámci organizační struktury Městského úřadu Žamberk svěřena odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Odbor SOCZ zajišťuje mimo výkon sociálně-právní ochrany dětí i jiné činnosti, specifikované v Organizačním řádu Městského úřadu Žamberk. Počet zaměstnanců je stanoven organizační strukturou uvedenou v Organizačním řádu, který je schválen usnesením Rady města Žamberk. OSPOD Městského úřadu Žamberk má stanovený počet pracovníků v počtu 7 (včetně vedoucí odboru SOCZ). Z toho: 1 pracovnice 0,25 – 0,5 úvazku SPOD a náhradní rodinné péče (vedoucí odboru, vykonává ve vztahu k SPOD činnost koordinační, kontrolní a zastupuje pracovníky SPOD v přímé práci s klienty. Úvazek je stanoven v minimální výši 0,25, zvyšuje se čtvrtletně dle zástupu jednotlivých agend. ) 1 pracovnice 1,0 úvazku pracovnice SPOD, se specializací opatrovnictví, péče o dítě (specialista na týrané děti a domácí násilí) 1 pracovnice 1,0 úvazku pracovnice SPOD se specializací opatrovnictví, péče o dítě 1 pracovnice 0,5 úvazku pracovnice SPOD se specializací náhradní rodinná péče 0,5 úvazku doprovázení pěstounských rodin 1 pracovnice 0,5 úvazku pracovnice SPOD se specializací náhradní rodinná péče 0,5 úvazku doprovázení pěstounských rodin 1 pracovnice 0,5 úvazku pracovnice SPOD se specializací kurátor pro mládež 0,5 úvazku pracovnice SPOD se specializací opatrovnictví, péče o dítě 1 pracovnice 1,0 úvazku pracovnice SPOD se specializací opatrovnictví, péče o dítě Z důvodu zastupitelnosti jsou pracovní úvazky konstruovány tak, aby se sociální pracovnice mohly vzájemně zastupovat. Sociální pracovnice jsou rozděleny do 3 specializací, jedná se o agendu kurátora pro mládež, agendu náhradní rodinné péče a o komplexní výkon agendy opatrovnictví, péče o dítě. Místo výkonu práce: celá spádová oblast obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Pracovní náplně a profily sociálních pracovnic se mění v závislosti na změnách zákonů, kterými se OSPOD řídí. Tím se předchází rozporům mezi skutečnou praxí a činnostmi uvedenými v pracovním profilu. Pracovní náplň sociálních pracovnic je součástí karty pracovního místa. Karta pracovního místa definuje název pracovního místa, začlenění pracovního místa do organizační struktury úřadu, stanovení zastupujících osob, charakteristiku pracoviště, pracovní nároky a zatížení (psychická a fyzická namáhavost, pracovní nasazení, zodpovědnost, zátěžové faktory, práce s PC), kvalifikační předpoklady (vzdělání, specializaci, zkoušku zvláštní způsobilosti), charakteristiku práce, obecnou specifikaci pracovního místa, náplň práce.

Pracovní profily jednotlivých pozic: Pracovník SPOD se specializací opatrovnictví, péče o dítě Charakteristika práce – referent sociálních věcí, sociální pracovník Náplň práce dle katalogu prací – 2.10.19 Zajišťování sociálně-právní ochrany dětí Splňuje vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oboru se zaměřením na sociální práci, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociálně právní činnost, charitativní činnost, sociální péči, sociální patologii, právo, speciální pedagogiku a další podle § 110 odst. 4 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dále disponuje zvláštní odbornou způsobilostí na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Komplexně zajišťuje agendu obce v samostatné působnosti a obecního úřadu obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti zejména podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zejména v části, kde je řešena rodinná problematika, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních a zákon č. 500/2004 Sb., správní řád a další související předpisy. Zajišťuje pomoc v situacích spojených s rozpadem rodiny, úpravou práv a povinností rodičů k nezl. dětem a další situace sociálně-právní ochrany. Účastní se řešení sporů o děti v pozici: a) opatrovníka a poručníka (§ 17 zák. č. 359/19999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů), může být ustanoven opatrovníkem i v případě zastupování dítěte ve vztahu k cizině, včetně kolizního opatrovnictví, b) veřejného poručníka do doby, kdy soud jmenuje dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme funkce. Úkolem opatrovníka je hájit zájmy nezletilého dítěte a vyjadřovat se při soudních jednáních v jeho prospěch. Kolizní opatrovník není v pozici, která by předpokládala obhajobu zájmů otce či matky dětí. Úkolem pracovníků orgánu SPOD není určovat, který z rodičů má ve sporu o děti pravdu či kdo je vinen. Je v prvé řadě na rodičích, aby se v otázkách péče a výchovy v zájmu svých dětí dohodli. Schopnost rodičů spolu komunikovat, kooperovat ve věcech týkajících se dětí a respektovat jeden druhého jako rodiče je nedílnou součástí rodičovské odpovědnosti. Pracovník pomáhá zejména při řešení životních situací spojených s rozpadem rodiny a úpravou práv a povinností rodičů k nezletilým dětem, při řešení situací dětí narozených mimo manželství včetně pomoci jejich matkám, při řešení situací souvisejících s určením vyživovací povinnosti, při řešení situací nedostatečné péče o děti. Pracovník také pomáhá při řešení konfliktních vztahů mezi rodiči včetně domácího násilí, které nepříznivě působí na vývoj dětí. V případě potřeby pomáhá zprostředkovat sociálně aktivizační služby nestátních subjektů. Jde o pomáhající činnost a přístup usilující o posílení možností rodiny včetně posilování rodičovských kompetencí v zájmu dětí a při případném neúspěchu hledání náhradních řešení pro děti, např. formou umístění do pěstounské péče se zachováním kontaktů s biologickou rodinou a pokud možno i s perspektivou návratu dítěte do biologické rodiny.

Pracovník zastupuje v rámci opatrovnictví děti nejčastěji v případech určení péče a výživy, úpravy poměrů nezl. dětí před a po rozvodu rodičů, změny výchovného prostřední, stanovení styku a v případě dalších opatření dle občanského zákoníku. Pracovník podává návrhy soudu na omezení, zbavení nebo pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti. Podává podněty na zahájení trestního stíhání rodičů i jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, je-li podezření ze spáchání trestného činu proti dítěti. Podává návrh na předběžné opatření na svěření dítěte do péče jiné osoby než rodiče. Podává podněty k soudu na uložení výchovného opatření, na nařízení ústavní výchovy nezl. dětí. Vede správní řízení ve věci uložení výchovného opatření. Sleduje vývoj ústavní a ochranné výchovy, spolupracuje se zařízeními vykonávajícími tuto výchovu, navštěvuje rodiče dětí v průběhu ústavní a ochranné výchovy a uděluje souhlas s pobytem dítěte mimo ústav. Činí neodkladné úkony v případě, ocitne-li se nezl. dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy. Dle plánu dosažitelnosti zajišťuje pracovní pohotovost. Pracovník si průběžně prohlubuje své znalosti a dovednosti v komunikaci s dětmi, rodiči, s problémovými klienty, dále se vzdělává v oblasti právních předpisů. Pracovník SPOD se specializací kurátor pro mládež Charakteristika práce – referent sociálních věcí, sociální pracovník Náplň práce dle katalogu prací – 2.10.19 Sociální práce s dětmi, které spáchaly trestný čin nebo čin jinak trestný a s dětmi páchajícími přestupky. Plnění úkolů orgánu sociálně-právní ochrany dětí (kurátor pro děti a mládež). Splňuje vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oboru se zaměřením na sociální práci, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociálně právní činnost, charitativní činnost, sociální péči, sociální patologii, právo, speciální pedagogiku a další podle § 110 odst. 4 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dále disponuje zvláštní odbornou způsobilostí na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Komplexně zajišťuje agendu obce v samostatné působnosti a obecního úřadu obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti zejména podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zejména v části, kde je řešena rodinná problematika, zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních a zákon č. 500/2004 Sb., správní řád a další související předpisy. Činnost kurátora pro mládež spočívá zejména v poskytování pomoci dětem při překonávání nepříznivých sociálních podmínek a výchovných vlivů, s cílem umožnit jim začlenění do společnosti. Dále provádí opatření směřující k odstranění, zmírnění nebo zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte.

Kurátor pro mládež pomáhá a dohlíží zejména na děti:  které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití,  které se opakovaně dopouští útěku od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte. Kurátor dále:  zaměřuje svoji pozornost na děti vyhledávající styky s fyzickými osobami nebo skupinami těchto osob požívajícími alkoholické nápoje nebo návykové látky nebo páchající trestnou činnost,  sleduje u dětí projevy nesnášenlivosti a násilí,  věnuje pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní,  zabraňuje pronikání nepříznivých sociálních a výchovných vlivů mezi ostatní skupiny dětí,  spolupracuje se školami, pověřenými osobami, krajskými pobočkami Úřadu práce, krajským úřadem, zájmovými sdruženými a dalšími subjekty,  působí proti opakovaným poruchám v chování a jednání dětí se zvláštní pozorností věnovanou pachatelům trestné činnosti,  pomáhá dětem překonat problémy, které mohou vést k negativním projevům v jejich chování,  je v osobním styku s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu, přičemž provádí výchovné pohovory,  volí prostředky působení na děti tak, aby účinně působily na děti podle druhu a povahy poruchy v chování dítěte a jeho sociálního postavení,  v případě potřeby pomáhá zprostředkovávat sociálně aktivizační služby nestátních subjektů,  řeší problémy dítěte, je-li to účelné, v prostředí, kde se dítě zpravidla zdržuje,  analyzuje situace v oblasti sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a navrhuje preventivní opatření,  v rámci trestního řízení ve věcech nezletilých a mladistvých pachatelů trestné činnosti spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, soudy pro mládež), zejména při poskytování součinnosti při jednotlivých úkonech a dále při zjišťování poměrů mladistvé či nezletilé osoby,  podává návrhy a podněty soudu na uložení výchovného opatření nebo nařízení ústavní výchovy, vede správní řízení ve věci uložení výchovného opatření,  účastní se přestupkových řízení vedených proti mladistvému v souladu se zákonem o přestupcích, trestních řízení vedených proti mladistvému a řízení o činech jinak trestných u dětí mladších 15 let podle zvláštního právního předpisu,  navštěvuje děti s nařízenou ústavní výchovou z důvodu závažných výchovných problémů, děti s uloženou ochrannou výchovou, děti vzaté do vazby a ve výkonu trestního opatření odnětí svobody a rovněž rodiče těchto dětí  spolupracuje s příslušným střediskem Probační a mediační služby, a to zejména při zjišťování poměrů mladistvého pro účely trestního řízení a u dětí mladších 15 let pro účely řízení o činech jinak trestných, a při výkonu opatření uložených dítěti či mladistvému podle zvláštního právního předpisu,



pomáhá dětem po propuštění z ochranné nebo ústavní výchovy a po propuštění z výkonu trestního opatření odnětí svobody s cílem působit k obnovení jejich narušených sociálních vztahů, jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí a k zamezení opakování protiprávní činnosti, v případě potřeby zprostředkovává návaznou péči sociálního kurátora.

Činí neodkladné úkony v případě, ocitne-li se nezl. dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy. Dle plánu dosažitelnosti zajišťuje pracovní pohotovost. Pracovník si průběžně prohlubuje své znalosti a dovednosti v komunikaci s dětmi, rodiči, s problémovými klienty, dále se vzdělává v oblasti právních předpisů. Pracovník SPOD se specializací náhradní rodinná péče Charakteristika práce – referent sociálních věcí, sociální pracovník Náplň práce dle katalogu prací – 2.10.19 Zajišťování sociálně-právní ochrany dětí. Splňuje vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oboru se zaměřením na sociální práci, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociálně právní činnost, charitativní činnost, sociální péči, sociální patologii, právo, speciální pedagogiku a další podle § 110 odst. 4 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dále disponuje zvláštní odbornou způsobilostí na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Komplexně zajišťuje agendu obce v samostatné působnosti a obecního úřadu obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti zejména podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zejména v části, kde je řešena problematika náhradní rodinné péče (pěstounství, osvojení, svěření do péče jiné osoby, poručenství, opatrovnictví), zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních a zákon č. 500/2004 Sb., správní řád a další související předpisy. Pracovník náhradní rodinné péče pomáhá vytvořit příznivé rodinné prostředí dětem, jímž se takové péče nedostává ve vlastní biologické rodině. Pracovník zejména  vyhledává děti, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou osvojení nebo pěstounské péče včetně pěstounské péče na přechodnou dobu,  vyhledává fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny včetně pěstounů na přechodnou dobu,  vede evidenci osob vhodných stát se pěstouny a osvojiteli a dětí vhodných pro NRP ve spolupráci se zařízeními pro výkon ústavní výchovy,  přijímá a následně zpracovává žádosti od osob, které mají zájem stát se osvojiteli, pěstouny a pěstouny na přechodnou dobu,  přijímá oznámení soudu o udělení souhlasu rodiče s osvojením jejich dětí,  přijímá oznámení osob, které se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a bez rozhodnutí příslušného orgánu převzali dítě do své péče s úmyslem přijmout dítě do své trvalé péče.

Pracovník dále  podává návrh soudu na rozhodnutí, zda je třeba souhlasu rodiče k osvojení, podává návrhy k soudu na omezení, zbavení nebo pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti,  zajišťuje uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče, doprovází osoby v evidenci či pečující osoby v souladu s uzavřenou dohodou,  pravidelně sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiných fyzických osob než rodičů,  zastupuje děti v případech, kdy je nemohou zastoupit jejich rodiče a kdy byl OSPOD ustanoven kolizním opatrovníkem,  podává podněty soudu na uložení výchovného opatření, na nařízení ústavní výchovy nezl. dětí, vede správní řízení ve věci uložení výchovného opatření. Činí neodkladné úkony v případě, ocitne-li se nezl. dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy. Dle plánu dosažitelnosti zajišťuje pracovní pohotovost. Pracovník si průběžně prohlubuje své znalosti a dovednosti v komunikaci s dětmi, rodiči, vzdělává se v nových trendech náhradní rodinné péče, prohlubuje své znalosti a orientaci ve službách určených pro pěstouny, dále se vzdělává v oblasti právních předpisů. Doprovázení pěstounských rodin Charakteristika práce – referent sociálních věcí, sociální pracovník Náplň práce dle katalogu prací – 2.10.19 Zajišťování sociálně-právní ochrany dětí. Splňuje vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oboru se zaměřením na sociální práci, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociálně právní činnost, charitativní činnost, sociální péči, sociální patologii, právo, speciální pedagogiku a další podle § 110 odst. 4 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dále disponuje zvláštní odbornou způsobilostí na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Komplexně zajišťuje agendu doprovázení pěstounských rodin, se kterými má Městský úřad Žamberk podepsanou dohodu o výkonu pěstounské péče:  podpora dítěte – pracovník, který rodinu doprovází, je v pravidelném osobním kontaktu (min. 1x za 2 měsíce) s dítětem. Zjišťuje jeho aktuální spokojenost, míru naplnění jeho potřeb, podporuje dítě ve vyjadřování jeho myšlenek, pocitů, přání, nejistot, potřeb.  podpora pěstounů – pracovník, který rodinu doprovází, je v pravidelném osobním kontaktu (min. 1x za 2 měsíce) s pěstouny. Pracovník podporuje pěstouny k reflexi jejich náhradního rodičovství, posiluje kompetence pěstounů, plánuje společně s nimi další služby pro dítě či celý rodinný systém (kontakt dítěte s vlastní rodinou a dalšími důležitými osobami). Nabízí prostor pro sdílení výkonu náhradní rodinné péče, pro řešení aktuálních obtíží rodiny a také pro práci na dlouhodobých zakázkách rodiny a dětí v ní (např. posílení vztahové vazby mezi dítětem a pěstouny, podpora identity přijatého dítěte, atd.). Zapojuje pěstouny do vzdělávání.  podpora rodiny – pracovník podporuje fungující modely celého rodinného systému. Posiluje to, co v rodině dobře funguje.

Související odkazy:    

ZR1101 Organizační řád Městského úřadu Žamberk Karty pracovního místa jednotlivých pracovníků Zák. č. 108/206 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

Standard 4: Personální zabezpečení výkonu SPOD Kritérium 4b: Počet zaměstnanců je přiměřený spádovému obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Při výpočtu přiměřeného počtu zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany je zohledněno kritérium ovlivňující náročnost výkonu sociálně-právní ochrany dětí ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Základním výchozím kritériem je nejméně 1 pracovník na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Do počtu pracovníků se započítává vedoucí pracovník adekvátně svému zapojení do práce s klienty. Počet zaměstnanců na pracovišti OSPOD a jeho nastavení vychází ze znalosti správního obvodu (časová a místní dostupnost jednotlivých lokalit, dostupnost Okresního soudu v Ústí nad Orlicí a Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky Krajského soudu v Pardubicích, zařízení pro výkon ústavní výchovy, počet návštěv dětí v ústavní nebo ochranné výchově, návštěvy dětí v péči jiných fyzických osob než rodičů nebo dětí v pěstounské péči či návštěvy rodin se stanoveným dohledem nad výchovou dětí a z náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany dětí). Základním výchozím kritériem je: a) nejméně 1 pracovník na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Do počtu pracovníků se započítává vedoucí pracovník adekvátně svému zapojení do práce s klienty. b) sociodemografická analýza Mapa rozložení ohrožení dětí a rodin v ČR, kterou vydalo MPSV v roce 2013, ve které je míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany dětí v rámci správního obvodu Žamberk stanovena do kategorie I. c) naplnění standardu 8, kritéria 8d Počet dětí přihlášených k trvalému pobytu ve správním obvodu ORP Žamberk byl k 31. 12. 2014 dle evidence obyvatel 5.735 dětí do věku 18 let. Výpočet doporučeného počtu pracovníků: 5.743 : 800 = 7,1 úvazku Skutečný stav: 6,35 úvazku

Související odkazy:  http://www.mpsv.cz/files/clanky/15675/SOCDEM_ANALYZA_OHROZENE_DET I.pdf  ZR1101 Organizační řád Městského úřadu Žamberk  Aktualizovaná statistická data Českého statistického úřadu o počtech dětí v rámci ORP Žamberk

Standard 4: Personální zabezpečení výkonu SPOD Kritérium 4c: Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci organizační struktury vnitřním předpisem písemně zpravována oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím vztahujícím se k výkonu sociálně-právní ochrany, uplatněním specializace zejména pro oblast náhradní rodinné péče, sociální kurately pro děti a mládež a ochrany týraných a zneužívaných dětí a důsledně dbá na to, aby konkrétní pracovní pozice byla vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany. Karty pracovních míst jednotlivých pracovníků OSPOD jsou založeny v osobním spise pracovníka a v evidenci pracovních míst, k dispozici jsou u vedoucí odboru kancelář tajemníka. Oprávnění a povinnosti jsou zpracovány na základě specializací k jednotlivým pracovním pozicím. Pracovníci zařazeni k výkonu OSPOD jsou povinni a oprávněni řídit se obecně závaznými předpisy upravující výkon SPOD, pracovně-právními vztahy a interními předpisy zaměstnavatele. Každá sociální pracovnice je nositelem služebního průkazu zaměstnance města Žamberk. Tento průkaz je opatřen fotografií, číslem průkazu, datem vydání, odborem, ve kterém je zařazen, jménem zaměstnance a jeho osobním číslem. Každé pracovnici OSPOD je dále vyhotoveno oprávnění v souladu s ust. § 52 zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Služební průkaz a příloha k průkazu navazující na oprávnění jsou podepsány tajemníkem Městského úřadu Žamberk. Obsah oprávnění a povinností je v souladu s funkčním zařazením pracovníka podle organizační struktury a druhem práce dle pracovní smlouvy, je v souladu se zákonem s a kartou pracovního místa. Na požádání je sociální pracovnice připravena oprávnění a průkaz zaměstnance úřadu předložit.

Související odkazy:      

ZR1101 Organizační řád Městského úřadu Žamberk Zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí karty pracovního místa služební průkazy oprávnění k výkonu sociálně právní ochrany dětí osobní spis zaměstnance

Standard 5: Přijímání a zaškolování Kritérium 5a: Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách a disponuje zvláštní odbornou způsobilostí na úseku sociálně-právní ochrany. Pracovnice OSPOD musí splňovat kvalifikační předpoklady pro výkon práce sociálního pracovníka dle zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 110 zák. č. 108/2006 Sb. je předpokladem k výkonu povolání sociálního pracovníka plná svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost. Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu, c) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, která není uvedena v písmenu b), d) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 10 let, za podmínky středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním, ukončeného nejpozději 31. prosince 1998. Všechny sociální pracovnice OSPOD Žamberk splňují výše uvedené kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka. Doklady prokazující skutečnosti uvedené v předchozích odstavcích a) – d) jsou k dispozici v osobním spise pracovníka, který je uložen v kanceláři vedoucí odboru „kancelář tajemníka“. Související odkazy:  Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů  Zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků  ZR1103 Personální řízení  osobní spis zaměstnance

Standard 5: Přijímání a zaškolování Kritérium 5b: Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována pravidla pro přijímání nových zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. Přijímání nových zaměstnanců zařazených v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany se řídí směrnicí Městského úřadu ZR1103 Personální řízení. Tato směrnice vymezuje vedení personální práce, vzdělávání a hodnocení zaměstnanců na Městském úřadě Žamberk. Vyhledáváním, výběrem a přijímáním zaměstnanců se zabývá tajemník městského úřadu dle zák.č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků. Zabezpečení vyhlášení výběrového řízení a jeho řádný průběh zabezpečuje personalista. Vyhlášení výběrového řízení probíhá vždy prostřednictvím úřední desky úřadu, na webových stránkách města Žamberka, inzercí v Žamberských listech a vyhlášením oznámení prostřednictvím Úřadu práce České republiky. Pracovník je do pracovního poměru na dobu neurčitou přijímán na základě výběrového řízení. V případě zástupu za dlouhodobě nepřítomného zaměstnance (nemoc, mateřská a rodičovská dovolená nebo uvolnění pro výkon veřejné funkce) lze přijmout nového zaměstnance na dobu určitou i bez výběrového řízení. Pro výběrové řízení na pozici sociálního pracovníka jsou stanoveny následující předpoklady:  fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, popř. fyzická osoba, která je cizím státním občanem a má v České republice trvalý pobyt, dosáhla věku 18 let, je plně svéprávná, je bezúhonná, ovládá jednací jazyk a u vedoucí zaměstnanců splňuje další předpoklady stanovené zvláštním zákonem č. 451/1991 Sb.,  splňuje předpoklady k výkonu povolání sociálního pracovníka dle § 110 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Stanoveny mohou být i další požadavky, např.  aktivní znalost práce s PC, komunikativní schopnosti, řidičské oprávnění skupiny B,  flexibilita, samostatnost, spolehlivost, odpovědnost. Tajemník městského úřadu jmenuje výběrovou komisi s minimálně třemi členy. Členy komise mohou být mimo úředníků městského úřadu také např. externí poradci v oblasti psychologie. Výběrové řízení pro výkon SPOD probíhá ve dvou částech. V první části je posuzováno splnění kritérií vyhlášených ve výběrovém řízení na základě došlých přihlášek. Druhá část výběrového řízení se skládá z psychologických testů, které potvrdí osobností předpoklady uchazeče pro výkon této agendy, písemný test ze všeobecného přehledu sociální problematiky, návrh řešení kasuistiky a ústní pohovor. Před přijetím pracovníka a podepsáním smlouvy seznamuje vedoucí odboru kanceláře tajemníka za součinnosti vedoucí odboru SOCZ pracovníka s pracovním profilem nabízeného místa, se základními organizačními předpisy úřadu, s kartou pracovního místa (která obsahuje pracovní náplň pozice) a s výší platu, který za tuto práci pracovníkovi náleží.

Pracovní smlouvu a kartu pracovního místa podepisuje tajemník Městského úřadu Žamberk. Související odkazy:  zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů  zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů  zák. č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky  ZR1103 Personální řízení  Karty pracovních míst  adaptační list  OS1104 Vnitřní platová směrnice

Standard 5: Přijímání a zaškolování Kritérium 5c: Orgán sociálně-právní ochrany přihlásí nového zaměstnance zařazeného v orgánu sociálně-právní ochrany a vykonávajícího sociálně právní ochranu v právními předpisy stanovených lhůtách ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti. Ustanovení § 17 zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících samosprávných celků upravuje podmínky výkonu správních činností úředníka územního samosprávného celku, tedy i pracovníka na agendě SPOD. Správní činnosti na úseku SPOD zajišťuje Městský úřad Žamberk prostřednictvím úředníků, který prokázali zvláštní odbornou způsobilost. Městský úřad Žamberk je povinen přihlásit úředníka, který vykovává agendu SPOD, k vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti na úseku sociálně-právní ochrany do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo do 3 měsíců ode dne, kdy úředník začal vykonávat agendu SPOD. Toto přihlášení provádí na základě součinnosti s vedoucí odboru SOCZ vedoucí odboru kancelář tajemníka. Výjimečně může agendu SPOD vykonávat i pracovník, který nemá zvláštní odbornou způsobilost, nejdéle však po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat agendu SPOD. Pokud již pracovník SPOD má složenou zkoušku zvláštní odborné způsobilosti z jiného úseku, může požádat Ministerstvo vnitra ČR o posouzení jím dosaženého vzdělání, zda lze toto vzdělání uznat za rovnocenné pro účely zvláštní odborné způsobilosti dle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících samosprávných celků. Pokud mu toto dosažené vzdělání nebylo Ministerstvem vnitra ČR uznáno za rovnocenné složení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti, musí být na zkoušku odborné způsobilosti přihlášen (viz výše) a tuto zkoušku vykonat. Bez vykonané zkoušky zvláštní odborné způsobilosti, popř. bez uznání jeho vzdělání za rovnocenné pro účely zvláštní odborné způsobilosti, nemůže pracovník vykonávat agendu SPOD. Související odkazy:      

zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů Vyhl. č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků Vyhl. č. 305/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků Karta pracovního místa OS1104 Vnitřní platová směrnice ZR1103 Personální řízení

Standard 5: Přijímání a zaškolování Kritérium 5d: Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována pravidla pro zaškolování nových zaměstnanců vykonávajících sociálně-právní ochranu. Cílem je příprava nových zaměstnanců na výkon SPOD. Jedná se o řízený proces, jehož cílem je zajistit, aby nový pracovník zvládl zabezpečit pracovní činnosti stanovené pro danou pracovní pozici sociálního pracovníka na OSPOD. Součástí procesu je seznamování zaměstnance s organizací se zaměřením na adaptaci na prostředí, pracovní kolektiv a pracovní požadavky nutné pro řádný výkon agendy. Následně se ověřuje, zda byl výběr zaměstnance správný, zda je schopný dostát nárokům pracovní pozice. Pracovní adaptaci nových zaměstnanců upravuje pro potřeby Městského úřadu Žamberk směrnice ZR1103 Personální řízení. Při nástupu do zaměstnání je novému zaměstnanci ze strany personalistky úřadu předán tzv. Adaptační list, který specifikuje základní informace pro zaměstnance, odpovědné osoby za adaptaci, uvádí souhrn základních činnosti, které mají při adaptaci proběhnout, stanovuje datum odevzdání adaptačního listu a termín provedení adaptačního rozhovoru. Za adaptační proces odpovídá přímý nadřízený nového zaměstnance. Cílem je co nejrychlejší kvalitní zvládnutí požadovaných dovedností potřebných pro výkon v zařazené funkci. Nadřízený může požádat o rozšiřující konzultaci další odborníky (IT, spisová služba, PC programy, PV ISMS a PV QMS). Nově přijatému zaměstnanci je z řad stávajících pracovníků OSPOD k dispozici mentor, který jej doprovází při zaučování ve vykonávané agendě, zpravidla zaměstnanec předávající agendu. Mentorem může být i vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Při stanovení a naplňování adaptačního plánu je přihlíženo k úrovni dosaženého vzdělání, délce praxe pracovníka a k jeho individuálním schopnostem, dovednostem a znalostem. Maximální délka adaptačního procesu je stanovena zkušební dobu zaměstnance, která je sjednána v pracovní smlouvě. Hodnocení adaptačního procesu probíhá v součinnosti vedoucího odboru s vedoucím oddělení. Před uplynutím zkušební doby je na základě adaptačního hodnotícího rozhovoru vyhodnocen celý proces adaptace, posouzeno zvládnutí pracovních povinností a v případ souhlasného stanoviska se setrváním v pracovním poměru je příp. vypracováno rozhodnutí o osobním příplatku. Adaptační plán se po ukončení adaptace stává součástí osobního spisu zaměstnance; hodnocení procesu adaptace se po jeho naplnění stává v písemné podobě součástí evidence „Hodnocení zaměstnanců“, která je uložena u vedoucí odboru kancelář tajemníka, jednu kopii obdrží zaměstnanec.

Související odkazy:     

ZR1103 Personální řízení Adaptační list Hodnotící rozhovor – adaptace OS1109 Hodnocení zaměstnanců Městského úřadu Žamberk Osobní spis zaměstnance

Standard 5: Přijímání a zaškolování Kritérium 5e: Orgán sociálně-právní ochrany dětí určuje, zda umožní studentům a jiným fyzickým osobám stát se stážisty nebo dobrovolníky na svém pracovišti. Orgán sociálně-právní ochrany umožňuje studentům nebo jiným fyzickým osobám působit jako stážisté nebo dobrovolníci, a to na základě smlouvy a po náležitém proškolení. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Žamberk, orgán sociálně-právní ochrany dětí umožňuje studentům vyšších odborných škol a studentům vysokých škol v oborech sociální práce a souvisejících oborech (viz § 110, odst. 4 písm. a) a b) zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) vykonat praxi nebo stáž, která je povinnou součástí jejich studia. Výběr studenta provádí vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, a to na základě osobního rozhovoru se studentem. Městský úřad Žamberk má zpracován formulář "Dohoda o zajištění odborné praxe" a „Dohoda o zajištění odborné stáže“ mezi vysílající organizací (zpravidla školou) a oprávněnou osobou úřadu. Nedílnou součástí smlouvy musí být ujednání o zachování mlčenlivosti studenta. Dohodu podepisuje za Městský úřad Žamberk tajemník úřadu. Nezbytnou podmínkou praxe je proškolení v oblasti BOZP, PO, ICT, Organizačního a Pracovního řádu. Student seznámení s těmito směrnicemi podepisuje. Vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví stanoví, kdo povede stáž studenta včetně zpracování hodnocení průběhu praxe (mentor). Hodnocení průběhu praxe slouží pro potřeby vysílající školy, není u městského úřadu uloženo. OSPOD při praxi a stáži studentů umožní nahlédnutí pouze do těch spisových dokumentací klientů, kde je písemný souhlas klienta k nahlédnutí do spisové dokumentace studentům. Při jednáních s klienty je vždy student klientovi představen a je vyžádán jeho ústní souhlas s přítomností studenta při jednání. Účast studenta při soudních jednání je vždy se souhlasem předsedajícího soudce. Z průběhu praxe či stáže si může student pořizovat písemné poznámky obecného charakteru bez používání osobních a citlivých údajů klientů, pouze ve formě nekonkrétní kasuistiky. Porušení těchto pravidel je považováno za porušení povinnosti mlčenlivosti a je důvodem k okamžitému ukončení praxe či stáže studenta, o čemž je škola nebo vysílající organizace neprodleně informována. Související odkazy:     

Dohoda o zajištění odborné praxe Dohoda o zajištění odborné stáže ZR1103 Personální řízení OS1105 Řízení dokumentace ZR1101 Organizační řád Městského úřadu Žamberk

Standard 6: Profesní rozvoj zaměstnanců Kritérium 6a: Vedoucí zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany zařazený k výkonu sociálněprávní ochrany pravidelně hodnotí podřízené zaměstnance, kteří se podílejí na výkonu sociálně-právní ochrany. Vedoucí zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany je hodnocen svým přímým nadřízeným minimálně jednou ročně. Hodnocení je zaměřeno zejména na stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeb další odborné kvalifikace. Hodnocení zaměstnanců Městského úřadu Žamberk probíhá v souladu se směrnicí OS 1106 Hodnocení zaměstnanců Městského úřadu Žamberk pravidelně 1x ročně. Může probíhat i příležitostně, pokud to situace vyžaduje (okamžitá potřeba, a to buď pracovní nebo pracovněprávní) nebo v návaznosti na ukončení adaptačního procesu nového zaměstnance, příp. po návratu z rodičovské dovolené. Sociální pracovnice OSPOD jsou hodnocené v souladu s touto směrnicí. V hierarchické struktuře řízení úřadu provádí vedoucí zaměstnanci hodnocení zaměstnanců služebně podřízených, přičemž oni sami jsou zase hodnoceni svým bezprostředně nadřízeným vedoucím pracoviště. U hodnotícího rozhovoru sociálních pracovnic OSPOD je vždy přítomna vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Hodnotící rozhovor je zaměřený na stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeb další odborné kvalifikace. Cílem je u zaměstnance získání větší jistoty, hlubších znalostí a praktických dovedností. Hodnocení je současně identifikátorem silných a slabých stránek zaměstnance za účelem větší podpory ze strany zaměstnavatele. Vlastní hodnocení probíhá formou rozhovoru nadřízeného se zaměstnancem na základě provedeného sebehodnocení zaměstnance a následného hodnocení nadřízeným včetně porovnání výsledků z obou úhlů pohledu. Součástí hodnocení zaměstnance je sledování práce sociální pracovnice, provádění pravidelných kontrol výsledků práce, zpětná vazba od klientů, odborné znalosti a dovednosti, přístup ke klientům, vztah ke kolegům, u vedoucího odboru a vedoucího oddělení také manažerské dovednosti. Výsledky záznamů provedeného hodnocení slouží jako podklad pro určení dalšího vhodného vzdělávání. Hodnocení je prováděno transparentně. Zaměstnanci jsou seznámeni s probíhajícím hodnocením a následně s jeho výsledky a mají možnost se k výsledku vyjádřit. Související odkazy: 

OS1109 Hodnocení zaměstnanců Městského úřadu Žamberk

Standard 6: Profesní rozvoj zaměstnanců Kritérium 6b: Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracovány individuální plány dalšího vzdělávání jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. Každá sociální pracovnice OSPOD má zpracovaný individuální plán dalšího vzdělávání zahrnující vzdělávací kurzy a odbornou podporu. Tento vzdělávací plán vychází jednak z hodnocení sociální pracovnice, jednak z aktuální reakce na řešení jejich vzdělávacích potřeb. Vzdělávací plán vytváří vedoucí odboru kanceláře tajemníka za aktivní spoluúčasti vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Plán obsahuje okruhy dalšího vzdělávání, kterých se má zaměstnanec zúčastnit. Tento plán musí vést ke zvýšení odbornosti sociálních pracovnic a tím ke zkvalitnění služeb OSPOD. Sociální pracovnice se na tvorbě plánu vzdělávání samy podílejí.

Související odkazy:    

zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších přepisů zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků ZR1103 Personální řízení http://www.mpsv.cz/cs/3493 - seznam akreditovaných vzdělávacích zařízení a kurzů

Standard 6: Profesní rozvoj zaměstnanců Kritérium 6c: Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje průběžné vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany v rozsahu minimálně 6 pracovních dnů za kalendářní rok, a to formou účasti zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany na vzdělávacích kurzech akreditovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí. Vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany vychází z individuálních plánů dalšího vzdělávání a je zaměřeno na rozšíření odborné kvalifikace. Sociálním pracovnicím OSPOD je zajištěno průběžné vzdělávání v rozsahu minimálně 6 pracovních dnů za kalendářní rok. Vzdělávání je přednostně zaměřené na kurzy akreditované Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR s ohledem na zaměření v oblasti SPOD, dále na průběžné vzdělávání v oblasti správy územních samosprávných celků akreditovaných Ministerstvem vnitra ČR. Nad rámec průběžného vzdělávání se sociální pracovnice účastní neakreditovaného vzdělávání pořádaném zejména Krajským úřadem Pardubického kraje, Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a neziskovými organizacemi. Vzdělávací kurzy jsou zaměřeny zejména na posílení kompetencí, získání, upevnění, opakování znalostí a dovedností v oblastech, v nichž jednotlivé sociální pracovnice působí v rámci specializace, dále pak na současné trendy v SPOD, specifické potřeby cílových skupin klientů, zvládání zátěžových situací apod. V případě zájmu sociální pracovnice o konkrétní kurz, seminář či vzdělávací aktivitu předá pracovnice informace o této akci vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Pokud je vzdělávací akce v souladu se vzdělávacím plánem pracovníka, a z časových důvodů je možné na tuto služební cestu pracovníka vyslat, zajistí vedoucí SOCZ souhlas tajemníka městského úřadu a přihlásí pracovníka na konkrétní vzdělávací akci. Povinností sociální pracovnice OSPOD je zajistit osvědčení o účasti či certifikát z této vzdělávací akce a předat ho vedoucí odboru sociálních věcí. Ta ho následně předá vedoucí kanceláře tajemníka k zaevidování v programu vzdělávacích akcí a k jeho uložení do evidence vzdělávání zaměstnanců. Stanovená časová dotace vzdělávání v rozsahu 6 dnů je povinným kritériem, které musí být naplněno v kalendářním roce. Související odkazy:    

zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších přepisů zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků ZR1103 Personální řízení http://www.mpsv.cz/cs/3493 - seznam akreditovaných vzdělávacích zařízení a kurzů

Standard 6: Profesní rozvoj zaměstnanců Kritérium 6d: Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálněprávní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany, kteří vykonávají přímou práci s klienty, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka. Sociální pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany se mohou zúčastňovat setkání s nezávislým kvalifikovaným odborníkem, supervizorem a získávat tím podporu. Za tímto účelem má Městský úřad Žamberk uzavřenu rámcovou dohodu o poskytování supervize. Na základě této dohody mají sociální pracovnice OSPOD Městského úřadu Žamberk možnost využít skupinové supervize, která probíhá minimálně 4x v průběhu kalendářního roku dle domluvy sociálních pracovníků a supervizora. Supervize je zajišťována společně s OSPOD Králíky. V případě potřeby může sociální pracovnice požádat vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví o zprostředkování individuální supervize. Dalším nástrojem podpory výkonu SPOD je intervize, tj. kolektivní sdílení případové práce, výměna zkušeností mezi pracovníky OSPOD. Intervize ke konkrétním případům je součástí pracovních porad pracovníků OSPOD, případně odboru sociálních věcí a zdravotnictví, pokud má případ přesah z agendy OSPOD do agendy sociální práce. S požadavkem na intervizi v konkrétním případě přichází jednotlivé sociální pracovnice, pokud to považují za potřebné. Využití intervize může iniciovat vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, pokud z dostupných informací o konkrétním případu usoudí, že je intervize případu potřebná. Sociální pracovnice využívají k nezávislým konzultacím v rámci přímé práce s klienty i další odborníky a instituce, které s konkrétními klienty v rámci zakázky spolupracují. Související odkazy: 

http://www.supervize.eu

Standard 7: Prevence Kritérium 7a: Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním obvodu. OSPOD aktivně a systematicky vyhledává a monitoruje ohrožené dětí. Tato činnost směřuje ke zlepšení situace ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Za ohrožené dítě je považováno dítě dle § 6 zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. OSPOD identifikuje ohrožené děti na základě vlastních zjištění, přijetím informací svědčících o ohrožení ze strany Policie ČR, Městské policie Žamberk a Městské policie Letohrad, od zdravotnických zařízení (ošetřující lékaři, nemocnice, RZS, psychologické a psychiatrické ambulance), pedagogicko-psychologických poraden, středisek výchovné péče, dětských diagnostických ústavů, školských zařízení (mateřské školy, základní školy, střední školy a učiliště), sociálních služeb, nestátních neziskových organizací, orgánů sociálně-právní ochrany dětí, obecních úřadů spádového území, rodičů, veřejnosti, sousedů apod. Na základě těchto zjištění následně získávají sociální pracovnice všechny relevantní ústní i písemné podklady pro vyhodnocení situace dítěte. Sociální pracovnice přijímají informace ve všech dostupných formách včetně anonymních podání. Jedná se o písemná stanoviska, telefonní podání, zprávy zaslané datovou schránkou, ústním podáním, mailovou poštou. Pracovnice OSPOD jsou povinni přešetřit veškerá podání, včetně nestandardních (anonymní telefonáty a písemnosti, anonymní mailová pošta), k vyloučení zanedbání možného ohrožení dítěte. V případě opakovaných podání od známých notorických stěžovatelů a osob s narušenou psychikou o dalším přešetření rozhoduje vedoucí odboru s příslušnou sociální pracovnicí, o čemž se provede záznam do spisové dokumentace. OSPOD se zabývá i podáními týkajícími se dětí, jež nemají trvalý pobyt ve správním obvodu OSPOD, včetně přešetření situace a založení spisové dokumentace Nom a předání podání a výsledku šetření místně příslušnému OSPOD. Sociální pracovnice OSPOD znají místa a oblasti vyššího výskytu ohrožených dětí a ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, školami a školskými zařízeními, sociálními pracovníky agendy sociální práce městských úřadů v Žamberku, Letohradě a Jablonném nad Orlicí, obvodními odděleními Policie ČR v Žamberku a v Letohradě, městskými policiemi v Žamberku a v Letohradě, komisemi pro prevenci kriminality v Žamberku a v Letohradě, obecními úřady v celém správním obvodu OSPOD uplatňují na těchto místech adekvátní preventivní aktivity. Jedná se zejména o preventivní přednášky ve školách zaměřené na záškoláctví trestnou činnost mladistvých, kouření, požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek apod. V obvodu orgánu sociálně-právní ochrany dětí není sociálně vyloučená lokalita ani výskyt komerčních ubytoven.

Město Žamberk vypisuje dotační řízení pro podporu sociálních služeb, zaměřujících se mimo jiné na práci s rodinou, a dotační řízení v rámci prevence kriminality. Související odkazy:   

zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Dotační program Podpora sociálních služeb a zdravotnictví Dotační program Prevence kriminality

Standard 7: Prevence Kritérium 7b: Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit spolupracuje s dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci, zejména s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií České republiky, Probační a mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli zdravotních služeb, případně dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zúčastněnými na péči o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny uvedené subjekty mohou jako formu spolupráci v rámci výše uvedeného zvolit tým pro děti a mládež. Pracoviště OSPOD vytváří podmínky pro realizaci preventivních aktivit ve svém správním obvodu zejména formou kontaktu s organizacemi, se kterými na prevenci spolupracuje, navrhuje vhodná místa k nasměrování podpory, v rámci dotačního řízení pro podporu sociálních služeb a pro prevenci kriminality podporuje také materiální zajištění preventivních akcí. Aktivně se zapojuje do preventivních projektů obce, zejména v rámci prevence kriminality, a nevládních neziskových organizací. Osvětovou činnost zajišťuje k veřejnosti zajišťováním propagačních materiálů týkajících se činnosti OSPOD, zveřejňováním článků v místních periodicích a zveřejňováním kontaktních informací partnerských organizací. OSPOD pořádá pravidelné schůzky ve školách zejména s výchovnými poradci, dále pořádá, popř. se zúčastní, přednášek ve školách. Vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví se účastní pravidelných pracovních setkání starostů obcí v obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, které pořádá starosta města Žamberka. Informuje je o všech aktuálních otázkách sociálně-právní ochraně dětí, apeluje na jejich spolupráci při zabezpečení pomoci ohrožených rodin a dalších cílových skupin klientů. Pravidelně se konají setkávání poskytovatelů sociálních služeb, kdy dochází k předávání informací ohledně situace v regionu a nastavení sociálních služeb. Kurátorka pro děti a mládež je členkou multidisciplinárního týmu odborníků v rámci okresu Ústí nad Orlicí, který pracuje ve složení zástupců Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Orlicí, Probační a mediační služby v Ústí nad Orlicí, Střediska výchovné péče Mimóza Ústí nad Orlicí, kurátorů všech obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, neziskových organizací a dalších pozvaných subjektů. V rámci tohoto multidisciplinárního týmu jsou diskutovány aktuální otázky sociálně patologických jevů a návrhy preventivních opatření těchto jevů. Vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví je členkou komisí Rady města Žamberka pro sociální služby a pro prevenci kriminality a členkou komise Rady města Letohradu pro prevenci kriminality. V rámci tohoto členství předává informace získané v rámci výkonu SPOD a navrhuje preventivní opatření v rámci působností výše uvedených komisí. Související odkazy:  Zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů  Strategie prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR www.prevencekriminality.cz

Standard 8: Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu Kritérium 8a: Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení případu a jeho evidenci Oznámení jsou přijímána od každého, kdo upozorní na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti, nebo na skutečnosti uvedené v ů 6 zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Každé dítě, rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu nezletilého dítěte má právo požádat o pomoc. Dítě má právo požádat o pomoc i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za jeho výchovu. OSPOD je povinen vyhodnotit situaci dítěte, kterého se oznámení týká, poskytnout mu odpovídající pomoc. Formy oznámení případu: 1) na podatelnu městského úřadu, 2) konkrétnímu pracovníkovi, 3) záznamy z rozhovoru, sociálního šetření, z výkonu dosažitelnosti, 4) při depistážní činnosti. Ad 1) Všechny písemné dokumenty doručené na centrální podatelnu Městského úřadu Žamberk podatelna zaeviduje v rámci spisové služby EZOP. Ad 2) Oznámení učiněná konkrétnímu pracovníkovi:  písemné oznámení doručené přímo na jméno konkrétního pracovníka,  písemné oznámení doručené osobním předáním konkrétnímu pracovníkovi,  e-mailem na adresu konkrétního pracovníka,  telefonicky,  osobní podání při ústním jednání. Při oznámení e-mailem zajistí pracovník vytištění dokumentu. Při telefonickém oznámení vyhotoví pracovník úřední záznam. Pokud jej nevyhodnotí jako podání, založí ho do spisu klienta přímo. Osobní podání zaznamená do úředního záznamu. Všechny písemné dokumenty pracovník předá na centrální podatelnu Městského úřadu Žamberk, která je zaeviduje v rámci spisové služby EZOP. Ad 3) Z provedených rozhovorů s klientem, ze sociálního šetření, z výkonu dosažitelnosti provádí pracovník záznam do spisové dokumentace. Tyto záznamy zaeviduje pracovník v rámci spisové služby EZOP pod číslem jednacím odboru. Ad 4) Z depistážní činnosti zpracuje pracovník úřední záznam z činnosti v terénu. Pokud situaci popsanou v úředním záznamu vyhodnotí jako podání předá ho centrální podatelně, jinak založí do spisu.

Vedoucí odboru sociálních věcí a zdrav. převezme z podatelny úřadu dokumenty a posoudí, zda náleží k vyřízení OSPOD. Poté dojde k předání došlých písemností na oddělení SPOD, a to jak v písemné, tak i v elektronické podobě ve spisové službě EZOP. Vedoucí oddělení OSPOD následně přidělí písemnosti klíčovému pracovníkovi dle rozdělení obvodů či specializace. Po zmapování situace a případném učinění nezbytných kroků zaeviduje klíčový pracovník konkrétní případ a následně provede bezodkladně prvotní vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny. V případech, kdy se jedná o dítě ohrožené dle § 6 zák. č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, vždy založí spis Om. Jinak postupuje v souladu se směrnicí MPSV pro vedení spisové dokumentace č.j. 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013. V případě nepřítomnosti klíčového pracovníka postupuje podle výše uvedeného také zastupující pracovník. Sociální pracovnice OSPOD jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozví v rámci výkonu SPOD. Související odkazy:  ZR1104 Spisový řád  ZR1104a Spisový řád – dodatek „a“  Zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů  Směrnice MPSV č.j. 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče  Karta procesu B28 Sociálně právní ochrana dětí  Karta procesu B29 Náhradní rodinná péče

Ohlášení případu Úvodní vyhodnocení je dostačující

Úvodní vyhodnocení

Dítě není ohroženo Ukončení případu

Je potřeba víc informací k posouzení situace dítěte

Podrobné vyhodnocení situace dítěte a rodiny Zjišťování: Potřeb dítěte Rodičovské kapacity Rodiny a prostředí

Analýza situace a potřeb dítěte. Včetně Vyhodnocení ochranných a rizikových faktorů.

PŘÍPADOVÁ KONFERENCE

Individuální plán Práce s dítětem a s rodinou na realizaci plánu

Přehodnocení vyhodnocení plánu Změna situace změna nutnost naplánovat nové/jiné kroky

Cíle naplněny – dítě není ohroženo Ukončení případu

Významná situace nutnost opětovného vyhodnocení

Zdroj: http://wearelumos.org/sites/default/files/metodika%20vyhodnocovani%20%20guide.pdf

Standard 8: Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu Kritérium 8b: Každý případ orgánu sociálně-právní ochrany je posouzen s ohledem na jeho naléhavost. Poté, co konkrétní pracovník obdrží oznámení, ihned je vyhodnotí z hlediska naléhavosti. Základním kritériem při posuzování naléhavosti oznámení je míra ohrožení života dítěte, jeho bezpečí a zdravý vývoj. Posouzení naléhavosti případu provádí pracovník zodpovězením následujících otázek:  Jsou rodiče (nebo jiné osoby odpovědné za výchovu) aktuálně bez možnosti o dítě se postarat?  Je dítě bez adekvátního dozoru a péče?  Je dítě týrané?  Je dítě zanedbávané?  Je dítě zneužívané?  Sebepoškozuje se dítě?  Je dítě v aktuálním stavu intoxikace alkoholem nebo jinými návykovými látkami?  Jedná se o dítě s rizikem sebevražedného chování?  Je život nebo zdraví dítěte akutně ohrožen?  Nachází se dítě bez adekvátního dozoru?  Je dítě na útěku z domova?  Je podnět podán opakovaně u stejného dítěte?  Oznámilo podnět dítě a bojí se rodiče? Pokud pracovník OSPOD minimálně na jednu z výše uvedených otázek odpoví „ANO“, je oznámení vyhodnoceno jako naléhavé. Takovéto oznámení je třeba řešit bezodkladně v daný okamžik. V případě, že se jedná o činnosti v rámci pohotovosti mimo běžnou pracovní dobu, oznámí toto neprodleně pracovník vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Kritéria naléhavosti případu: Nejvyšší míra ohrožení dítěte – rodina přestává plnit svoji základní funkci a dítě závažným způsobem poškozuje nebo jej dokonce ohrožuje v samotné existenci. Pokud je dítě bezprostředně ohroženo na životě a zdraví, řeší se jeho situace bezodkladně. V případě potřeby jsou zjištěné poznatky předány orgánům činným v trestním řízení. Vždy se vypracovává podrobné vyhodnocení situace dítěte a rodiny a individuální plán ochrany dítěte. Střední míra ohrožení – v těchto rodinách se vyskytují vážnější problémy, které ohrožují rodinu jako celek a zvláště vývoj a prospěch dítěte. Jedná se např. o rodiny, kde mají děti výchovné problémy, děti v rodinách, ve kterých je nestabilní finanční situace, o rodiny, kde dochází k násilí jednoho rodiče na druhém. Vždy se vypracovává podrobné vyhodnocení situace dítěte a rodiny a individuální plán ochrany dítěte.

Minimální míra ohrožení dítěte – jedná se o rodiny, v nichž se vyskytují poruchy některých funkcí, které však neohrožují vývoj dítěte. Rodiny jsou schopny problémy vlastními silami řešit. Jedná se např. o rodiče v rozvodovém řízení, změny ve výživném, schválení právního úkonu, stanovení rozsahu styku. Ze strany OSPOD je jim poskytnuto poradenství, edukace, pohovory, odkázání na potřebné sociální a doprovodné služby. Jedná se o úkony jednorázové i opakované. Další kontakty ze strany OSPOD většinou neprobíhají. Vždy se vypracovává úvodní vyhodnocení, podrobné vyhodnocení situace dítěte a rodiny a individuální plán ochrany dítěte se vypracovává v případě, že dítě bylo vyhodnoceno jako ohrožené dle § 6 zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Související odkazy:     

zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Pemová Terezie, Ptáček Radek – Sociálně-právní ochrana dětí pro praxi, GRADA, Praha 2012, ISBN 978-80-247-4317-2 formulář úvodní vyhodnocení situace dítěte formulář podrobného vyhodnocení situace dítěte formulář individuální plán ochrany dítěte

Standard 8: Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu Kritérium 8c: Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu. Oznámení předané centrální podatelnou Městského úřadu Žamberk rozděluje vedoucí oddělení SPOD podle obvodů jednotlivých sociálních pracovnic. Koordinátorem (klíčovým pracovníkem) případu je zaměstnanec OSPOD, kterému je daný případ přidělen a který řídí a zodpovídá za průběh poskytování sociálně-právní ochrany. Vykonává přímou sociální práci a intervence ve prospěch klienta, pomáhá mu zorientovat se v systému sociálně-právní ochrany a dalších služeb, provází klienta celým procesem pomoci a podpory. Zpracovává individuální plán ochrany dítěte, zodpovídá za jeho naplňování, vyhodnocování a aktualizaci. Spolupracuje se sítí služeb a speciálním multidisciplinárním týmem a dohlíží na efektivitu poskytované podpory. Na řešení daného případu může spolupracovat více osob. Ve spisové dokumentaci je vždy zaznamenáno, kdo je koordinátorem případu a případné změny jsou zde též průběžně zaznamenávány. Klient je neprodleně informován o změně koordinátora případu, včetně kontaktů na koordinátora. O této změně je informován novým koordinátorem. Za řešení daného případu odpovídá pouze přidělený koordinátor. Koordinátor je vždy pouze jeden. Změnu koordinátora případu schvaluje vedoucí odboru SOCZ v těchto případech:  ukončení pracovního poměru koordinátora případu,  dlouhodobá nepřítomnost koordinátora případu,  z důvodu podjatosti koordinátora případu, zejména v případech příbuzenských vazeb,  v případě oprávněné stížnosti na nesprávný úřední postup sociálního pracovníka,  z důvodu změny povahy případu – přechod do náhradní rodinné péče, pod kurátora pro mládež apod.  v případě změny trvalého pobytu v rámci správního obvodu OSPOD do jiné obce, kterou má v kompetenci jiný zaměstnanec OSPOD. Související odkazy: 



Směrnice MPSV č.j. 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče Pemová Terezie, Ptáček Radek – Sociálně-právní ochrana dětí pro praxi, GRADA, Praha 2012, ISBN 978-80-247-4317-2

Standard 8: Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu Kritérium 8d: Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálněprávní ochrany pracuje maximálně s 80 rodinami, v případě kurátora pro děti a mládež se 40 rodinami. V případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci pracuje maximálně se 40 rodinami. Městský úřad Žamberk dbá na zajištění řádného a kvalitního výkonu sociálně-právní ochrany dětí, zajištění práva rodiny a ochraňuje zaměstnance před přetížením a syndromem vyhoření. Sociální pracovnice vykonávající komplexní výkon agendy SPOD – opatrovnictví, péče o dítě pracuje v daný okamžik max. s 80 rodinami, sociální pracovnice agendy kurátora pro mládež s max. 40 rodinami a sociální pracovnice agendy náhradní rodinné péče s max. 40 rodinami v rámci celého pracovního úvazku. Tento počet nelze překročit. Jednu rodinu může tvořit více Om, Nom nebo nezařazených spisových dokumentací. Každá sociální pracovnice OSPOD průběžně sleduje, s jakým počtem rodin pracuje (vedených v rámci Om, Nom, i nezařazených spisových dokumentací), a v případ, že dojde k překročení stanoveného limitu, je povinna tuto skutečnost neprodleně nahlásit vedoucí odboru SOCZ. Vedoucí odboru následně rozhodne o předání případu jinému pracovníkovi. V případě kumulace složitých případů u jednoho pracovníka oznámí tuto skutečnost sociální pracovnice vedoucí odboru, která rozhodne o dalším postupu, popř. o předání případů jinému pracovníkovi. Minimální počet rodin, s nimiž jedna sociální pracovnice pracuje, není stanoven. Určuje se na základě aktuální situace, přičemž se zohledňuje zejména náročnost práce s rodinou, která je v jednotlivých případech často velmi rozdílná. Za naplňování tohoto kritéria odpovídá vedoucí odboru SOCZ, který v případě potřeby změní koordinátora případu, popř. přebírá případ sama. Pokud by kritérium nebylo dlouhodobě plněno, je zřejmé, že situaci nevyřeší pouze vnitřní organizační změny v rámci odboru. Vedoucí odboru SOCZ předá informaci o neplnění kritéria tajemníkovi Městského úřadu Žamberk a zahájí jednání o posílení personálního stavu zaměstnanců. Související odkazy:  

Zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Směrnice MPSV č.j. 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče

Standard 9: Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte Kritérium 9a: Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany, zejména - respektuje individuální přístup ke všem klientům, - vychází z individuálních potřeb každého klienta, - podporuje samostatnost klientů, - uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, - motivuje k péči o děti, - posiluje sociální začleňování klientů, - důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody, - podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, - informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany. Sociální pracovnice OSPOD využívají všech metod sociální práce při výkonu SPOD se znalostí principů sociálně-právní ochrany a jejich uplatňování v praxi, včetně znalostí základních lidských práv a svobod, které v praxi důsledně uplatňují. Současně se řídí dalšími principy, jako jsou:  respekt k jedinečnosti každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu, barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení,  respekt k právu každého jedince na seberealizaci,  ochranu důstojnosti a lidských práv klientů,  žádná forma diskriminace,  ochrana klientova práva na soukromí a důvěrnost jeho sdělení. Pracovnice OSPOD se při své práci s klienty řídí zejména ustanoveními následujících norem:       

Listina základních práv a svobod, Úmluva o právech dítěte Zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex úředníka Etický kodex úředníka MěÚ

Výše uvedené normy má každá sociální pracovnice k dispozici v elektronické podobě. Podklady pro konkrétní postupy při výkonu SPOD čerpají rovněž z odborné literatury. Sociální pracovnice zohledňují znalosti a zkušenosti kolegů a ostatních odborných pracovníků a poznatky čerpají také v rámci odborného vzdělávání. Při porušení uvedených principů a norem postupuje vedoucí odboru SOCZ a tajemník Městského úřadu Žamberk v souladu se zákoníkem práce.

Související odkazy:          

Zák. č. 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů Sdělení 104/1991 Sb., Úmluva o právech dítěte Zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí odborná literatura dostupná na odboru SOCZ formuláře – úvodní a podrobné vyhodnocení situace dítěte a rodiny, individuální plány na ochranu dítěte Etický kodex sociálních pracovníků http://socialnipracovnici.cz/sekce-socialnich-pracovniku/article/ke-stazeni Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy http://www.vlada.cz Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Standard 9: Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte Kritérium 9b: Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě. Pokud je poskytována SPOD osobě se specifickými potřebami, pracovník postupuje vždy individuálně, vzhledem ke konkrétním specifickým potřebám klienta. Sociální pracovnice SPOD v případě potřeby zajišťují externí spolupracovníky, kteří potřebnou komunikaci zprostředkují:  pro klienty hovořící cizím jazykem využívají vlastní znalosti, popř. jiné zaměstnance městského úřadu, elektronický překladač či tlumočníka cizích jazyků ze seznamu tlumočníků,  pro klienty se sluchovým postižením, hluchoslepé a jinak smyslově postižené využívají odborná pracoviště ze seznamu poskytovatelů sociálních služeb,  pro klienty nevidomé respektují u jednání přítomnost další osoby, kterou si tento klient přivede. Tato osoba přečte klientovi písemný záznam z jednání. Na odboru je k dispozici seznam subjektů zajišťující tyto služby. Sociální pracovnice umí jednat s osobami se specifickými potřebami, průběžně se vzdělávají v těchto dovednostech. Informace poskytují přiměřeně situaci a klientově schopnosti. Vždy si pomocí zpětné vazby ověřují, zda klient rozumí tomu, co se mu říká. Sledují klientovy neverbální projevy a reagují na ně. Je-li třeba, vysvětlí věc znovu. Má-li klient se specifickými potřebami problém s komunikací, jedná s ním pracovník za pomoci osoby, která klienta doprovází. Dostaví-li se klient s tlumočníkem, jedná pracovník s klientem za pomoci tlumočníka. Při jednání s lidmi sluchově postiženými využívá sociální pracovnice písemnou formu komunikace. Je-li potřeba k jednání přizvat tlumočníka, náklady spojené s tlumočením nese klient.

Standard 9: Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte Kritérium 9c: Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen „vyhodnocování“), zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě vymezené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování. Každá sociální pracovnice OSPOD se při vyhodnocování potřeb dítěte řídí příslušnými ustanoveními zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, ustanovením § 1 a § 2 vyhl. MPSV č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Dále využívají manuál MPSV k vyhodnocení situace dítěte a rodiny a tvorby IPOD. Každá sociální pracovnice má tyto dokumenty k dispozici. OSPOD provádí u všech případů základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny, zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě vymezené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence z jiného důvodu. V případě, že ze závěru základního vyhodnocení vyplyne, že se jedná o dítě vymezené § 6 zákona, provede sociální pracovník OSPOD podrobné vyhodnocení včetně IPOD. Při vyhodnocování sourozenců se pro každé dítě vytvoří vlastní hodnocení. Přitom obsah hodnocení sourozenců bude pravděpodobně v určitých částech shodný. Pokud má pracovník pochybnosti, jestli je u klienta potřeba provést podrobné vyhodnocení, projedná tuto záležitost vždy s vedoucí odboru. Vyhodnocení je metodou sociální práce, jejímž prostřednictvím je mapována situace dítěte a jeho rodiny. Spočívá ve sběru informací a následná analýza. Výsledkem je objektivní vyhodnocení situace konkrétního dítěte, určení míry jeho ohrožení, zmapování kapacity a zdrojů v rodině i v širším okolí dítěte a rodiny. Na základě vyhodnocení jsou plánována a přijímána opatření, intervence, zprostředkování služeb a dalších aktivit směřujících k adekvátní podpoře dítěte a jeho rodiny. Vyhodnocování je proces, nikoli jednorázový úkon. Každá sociální pracovnice OSPOD je povinna v pravidelných časových intervalech vyhodnocení aktualizovat. Související odkazy:    

zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů vyhl. MPSV č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálněprávní ochraně dětí Karta procesu B28 Sociálně právní ochrana dětí Karta procesu B29 Náhradní rodinná péče



Manuál implementace vyhodnocení situace dítěte a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dítěte, MPSV 2014

Standard 9: Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte Kritérium 9d: Orgán sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností zpracovává v případě, kdy provedl podrobné vyhodnocování se závěrem, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá. V případě, že je na základě základního vyhodnocení situace dítěte stanoveno, že se jedná o dítě uvedené v § 6 zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, je třeba vedle podrobného vyhodnocení situace dítěte a rodiny, zpracovat individuální plán ochrany dítěte. Tento IPOD je vypracován do 1 měsíce od počátku poskytování SPOD. IPOD se zpracovává za účasti dítěte a rodiny, popř. spolupracujících subjektů. V případě, že není IPOD zpracován za účasti dítěte a rodiny, musí být ze spisové dokumentace zřejmý důvod (nezájem rodiny apod.). Zúčastněné strany naplánují jednotlivé kroky k podpoře dítěte a jeho rodiny v časové ose. Stanoví termíny vyhodnocení realizovaných opatření, na jejichž základě je plán aktualizován na další časový úsek s uvedením termínu následného vyhodnocení. IPOD musí být konkrétní, realizovatelný, akceptovatelný zúčastněnými stranami, s měřitelnými výstupy a jejich vyhodnocením, na omezený časový úsek s následnou aktualizací. Je to přehledný dokument, z něhož jsou zřejmé dílčí kroky přijaté k ochraně dítěte. Rodiče, nebo jiná odpovědná osoba za výchovu, plán podepisují. Pokud IPOD není podepsán některou ze stran, je zaznamenán důvod. Plán se uzavírá ve chvíli, kdy již netrvají důvody ohrožení dítěte nebo dítě nabylo zletilosti.

Související odkazy:      

zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů vyhl. MPSV č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálněprávní ochraně dětí Manuál implementace vyhodnocení situace dítěte a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dítěte, MPSV 2014 formulář úvodní vyhodnocení situace dítěte formulář podrobného vyhodnocení situace dítěte formulář individuální plán ochrany dítěte

Standard 10: Kontrola případu Kritérium 10a: Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případů. Kontrola případů je zajišťována na několika úrovních:     

 

kontrolu případu zajišťuje každá sociální pracovnice tím, že vyhodnocuje situaci dítěte a rodiny, popř. vypracovává individuální plán ochrany dítěte kontrola případu je zajišťována prostřednictvím intervizí, které probíhají dle potřeby jednotlivé sociální pracovnice v rámci OSPOD nebo v rámci pravidelných porad OSPOD kontrola případu je zajišťována prostřednictvím supervizí, které jsou realizovány 4x ročně nebo dle aktuálních potřeb sociálních pracovnic u nových zaměstnanců je po dobu adaptace prováděna kontrola postupů v rámci sociální práce s klienty, zvýšená pozornost je věnována zakládání a vedení spisových dokumentací, vedení rejstříků a písemné korespondenci vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví provádí kontroly pravidelně jedenkrát měsíčně u náhodně vybraných spisů sociálních pracovnic OSPOD. Kontrola je prováděna se zaměřením na úroveň výkonu státní správy a zejména na metodiku sociální práce s klientem. Součástí kontroly je pohovor s pracovníkem OSPOD. O provedených kontrolách je vedena evidence kontrolovaných spisů, která je v písemné podobě založena u vedoucí odboru a obsahuje zjištěné nedostatky. Pracovník OSPOD má možnost se k obsahu zápisu o kontrole vyjádřit. namátkové či mimořádné kontroly jsou prováděny na základě stížnosti klienta nebo na základě jiného podnětu, pravidelná kontrola je zajišťována také nadřízeným orgánem SPOD, Krajským úřadem Pardubického kraje, odborem sociálních věcí. Kontrolou se u namátkově vybraných spisů prověřuje úroveň výkonu státní správy a metodiky práce. Výsledek kontroly je zpracován formou písemného protokolu.

Cílem kontrol je odhalení případných nedostatků nebo chyb při řešení případů. Nálezy kontroly jsou podkladem pro zjištění příčin nedostatků, OSPOD následně realizuje opatření, která povedou k nápravě. Související odkazy:  

ZR1102 Pracovní řád ZR1101 Organizační řád

Standard 11: Rizikové a nouzové situace Kritérium 11a: Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně postupů při jejich řešení. Městský úřad Žamberk předchází výskytu rizikových a nouzových situací, jsou realizována taková opatření, aby se těmto jevům předcházelo. Zaměstnanci OSPOD jsou pravidelně školeni v oblastech BOZP a PO a odborně vzděláváni v dalších oblastech rizik, jsou seznámeni s interními pracovními postupy městského úřadu, podílí se na identifikaci rizik a předchází jejich možnému vzniku. Zaměstnanci OSPOD vždy předchází rizikům na pracovišti i v terénu. Rizikové faktory na straně zaměstnance, jež mohou ovlivnit jeho činnost:  prostředí o bezpečnost kanceláří: kanceláře jsou zabezpečeny alarmem, ke kterému má přístup každá sociální pracovnice, o bezpečnost úřadu: mimo pracovní dobu je úřad uzamčen, o vybavení a uspořádání kanceláří: kancelář je neformálně rozdělena na pracovní zónu zaměstnance a zónu určenou pro jednání s klientem. Kanceláře jsou vybaveny účelně a s ohledem na rizikové chování klientů v rámci prostorových možností a obsazení kanceláří. o výpadek el. proudu: zaměstnanec se zabývá činností, která nevyžaduje práci s PC (studium podkladů, šetření v terénu, porada OSPOD).  práce v terénu o preventivní opatření před odchodem do terénu: zaměstnanci informují před odchodem vedoucí odboru SOCZ, popř. kolegy o místě šetření, časové náročnosti, rizicích, předpokládaném čase návratu, o odhad rizikovosti: do rodin, kde by mohlo zaměstnanci hrozit ze strany klienta ohrožení, je šetření prováděno zásadně dvěma pracovníky SPOD, popř. ve výjimečných případech za asistence městské policie či Policie ČR. V případě, že zaměstnanec vytuší možné ohrožení ze strany prostředí či klienta, nepokračuje v terénní práci. o vybavení zaměstnance: zaměstnanec má u sebe mobilní telefon, ze kterého si může přivolat pomoc. Je k šetření patřičně ustrojen, využívá ochrannou obuv, která mu byla poskytnuta zaměstnavatelem. Má k dispozici desinfekční ubrousky, gely, jednorázové rukavice, návleky na obuv apod. o domácí zvířata: zaměstnanci jsou ostražití při styku s domácími zvířaty, zejména psy, vyhodnocují rizika napadení a zbytečně jej nepodstupují. o porucha na služebním vozidle: v případě, že dojde k poruše sl. vozidla při služební cestě, řeší zaměstnanec tuto situaci a domlouvá se na dalším postupu s vedoucí odboru SOCZ, příp. s domovníkem. o nepříznivé počasí: v případě náhlého nepříznivého počasí (sněhová kalamita, náledí, vichřice) se zaměstnanec okamžitě vrátí co nejbezpečněji zpět na městský úřad, popř. vyhledá jiné bezpečné místo pro zajištění své bezpečnosti.







rizikový klient o preventivní opatření: v případě jednání s rizikovým klientem jsou v kanceláři vždy přítomni dva zaměstnanci OSPOD. V případě, že toto není možné zajistit, je o tomto jednání vždy informována vedoucí odboru SOCZ, která neprodleně přijme taková opatření, aby byla rizika minimalizována a zajistí bezpečnost zaměstnance. o řešení aktuální situace: pokud se na OSPOD dostaví klient pod vlivem alkoholu nebo drog, ve velmi rozrušeném stavu, agresivní, popř. v akutní fázi psychiatrické poruchy pokusí se zaměstnanec dojednat s klientem nový termín setkání. Pokud na toto řešení klient nechce přistoupit a odmítá opustit pracoviště SPOD, přivolá zaměstnanec Městskou policii Žamberk, popř. stiskne tísňové tlačítko. Současně je třeba, aby nebyl v kanceláři sám, ale měl zajištěnu přítomnost alespoň jednoho kolegy. o napadení zaměstnance: zaměstnanec okamžitě stiskne tísňové tlačítko, o napadení klienta klientem: zaměstnanec okamžitě přivolá Městskou policii Žamberk, o zranění klienta: zaměstnanec poskytne neodkladnou pomoc, popř. okamžitě přivolá lékařskou pomoc. nevhodné jednání zaměstnance: zaměstnanci jsou seznámeni s Pracovním řadem městského úřadu a etickým kodexem sociálního pracovníka. Účastní se vzdělávání a seminářů na téma řešení konfliktů, jednání s agresivním klientem, řešení krizových situací. Využívají supervize. dočasný nedostatek zaměstnanců OSPOD: vedoucí odboru SOCZ rozhodne o prioritě řešení případů a o jejich přidělení konkrétnímu pracovníkovi. Ve velmi naléhavých případech může tajemník městského úřadu přikročit k odvolání zaměstnance z řádné dovolené nebo ze semináře, na který byl vyslán.

Bezpečnost zaměstnanců OSPOD je prioritou pro zaměstnavatele. Případné rizikové a nouzové situace jsou se zaměstnanci vždy vyhodnocovány a z výsledků jsou realizována taková opatření, aby k těmto jevům nedocházelo.

Související odkazy:     

PP4402 Rizika, bezpečnostní události, monitoring a havárie MET4301 Metodika k činnosti městského úřadu při mimořádných událostech a za krizových stavů OS4101 Směrnice k BOZP zaměstnanců Městského úřadu Žamberk ZR1105 Kodex etiky Etický kodex sociálního pracovníka

Standard 12: Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Kritérium 12a: Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování, vedení, evidence a archivace dokumentace, včetně vedení elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí o klientech a dalších osobách. Orgán sociálně-právní ochrany postupuje při zpracování, vedení, evidenci a archivaci v souladu se Směrnicí Ministerstva práce a sociálních věcí č.j. 2013/26780-21 ze dne 19.9.2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče, která jednoznačně a komplexně upravuje postup vedení spisové dokumentace. Tuto směrnici má každá sociální pracovnice SPOD k dispozici v písemné podobě a je povinna se jí řídit. Jednotlivé dokumenty a založené spisy jsou vedeny v elektronickém systému spisové služby EZOP, který v rámci Městského úřadu Žamberk slouží jako povinná součást evidence zpracovávaných písemností. Zde jsou také jednotlivé spisy vedeny v elektronické podobě. Písemné dokumenty a spisy jsou vždy uloženy v uzamykatelné skříni. Související odkazy:  Směrnice Ministerstva práce a sociálních věcí č.j. 2013/26780-21 ze dne 19.9.2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče  ZR1104 Spisový řád

Standard 12: Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Kritérium 12b: Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta. Rodič dítěte, kterému náleží rodičovská odpovědnost, nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základně písemně udělené plné moci, má možnost na základě písemné žádosti nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti. Z tohoto důvodu jsou záznamy OSPOD vedeny takovým způsobem, který je pro klienta srozumitelný. Sociální pracovnice zbytečně nepoužívá cizí slova, složité formulace a odborné termíny. Záznamy jsou vytvořeny takovou formou, že dítě ve věku mladistvého by jim mělo porozumět samo. V případě žádosti klienta jsou skutečnosti uvedené ve spise vysvětleny. Záznamy jsou psány neutrálním jazykem. Zachycují reálná zjištění bez subjektivních emočně zabarvených hodnocení. Záznamy OSPOD jsou myšleny veškeré záznamy ze schůzek, šetření, konzultací a telefonických rozhovorů, které jsou vedeny s dítětem, jeho rodiči, sourozenci, osobami pečujícími nebo odpovědnými za výchovu a spolupracujícími subjekty. Všechny záznamy a zápisy zaznamenává sociální pracovnice v písemné podobě a zakládá do spisu. Písemnosti došlé od třetích stran (posudky odborníků, zprávy apod.) se zakládají v podobě, jak byly na pracoviště doručeny, nijak se neupravují. Související odkazy: 



Směrnice Ministerstva práce a sociálních věcí č.j. 2013/26780-21 ze dne 19.9.2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče Zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

Standard 13: Vyřizování a podávání stížnosti Kritérium 13a: Orgán sociálně-právní ochrany má zpracována pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty. Orgán sociálně-právní ochrany postupuje při vyřizování stížností a jejich evidenci v souladu se směrnici SAM3212 Pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností vydanou Radou města Žamberk, účinné od roku 2007. Dotčené osoby mají právo podle § 175 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu. Stížnosti může podat každá osoba, která se cítí poškozena na svých právech a oprávněných zájmech, např. děti a mladiství, rodiče nebo jiné fyzické osoby zodpovědné za výchovu dětí, zaměstnanci spolupracujících orgánů veřejné správy, zaměstnanci nestátních neziskových organizací. Pokud si klient OSPOD stěžuje na jednání sociální pracovnice OSPOD či na porušování právních předpisů, je každá sociální pracovnice OSPOD povinna tuto stížnost sepsat a nechat stěžovatele podepsat. Poté se stížnost předá k zaevidování došlých podání podatelnou městského úřadu a dále je předložena tajemníkovi městského úřadu k dalšímu šetření. Tajemník městského úřadu při vyřizování došlé stížnosti postupuje podle výše uvedených předpisů. Pokud je stížnost tajemníkem Městského úřadu vyhodnocena jako oprávněná, zpravidla se jí bude zabývat vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví a v rámci svých kompetencí sjedná nápravu. Ze závěrů šetření učiní taková opatření, aby se daná situace již neopakovala. Související odkazy:   

SAM3212 Pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností Zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ZR1101 Organizační řád

Standard 13: Vyřizování a podávání stížnosti Kritérium 13b: Orgán sociálně-právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám. Klienti OSPOD mají právo v souladu s § 175 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu. Stížnost lze podat písemně nebo ústně. Pokud je stížnost podána ústně a není ji možnost vyřídit ihned, sepíše o ní jakákoliv sociální pracovnice OSPOD písemný záznam. Stížnost je také možno podat elektronicky na adresu [email protected]., a to při možnosti elektronického podpisu stěžovatele. Stížnost může být dále podána k vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, k tajemníkovi městského úřadu či ke starostovi města. Tajemník Městského úřadu Žamberk, který je oprávněn stížnost vyřídit, je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Nadřízeným správním orgánem orgánu sociálně-právní ochrany dětí je Krajský úřad Pardubického kraje. Nadřízeným správním orgánem krajského úřadu je v problematice sociálně-právní ochrany dětí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Související odkazy:   

SAM3212 Pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností Zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ZR1101 Organizační řád

Standard 14: Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty Kritérium 14a: Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává a doporučuje klientům služby jiných fyzických a právnických osob podle jejich potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte. OSPOD v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte poskytuje rodinám s dětmi informace o dostupných sociálních a doprovodných službách v regionu a o podmínkách, za nichž je možné služby využít. Klienty k využití vhodných služeb náležitě motivuje. OSPOD má vytvořen aktuální seznam subjektů, které poskytují tyto služby. Tento seznam průběžně vyhodnocuje a aktualizuje. V tištěné podobě je k dispozici všem klientům. Pro zjištění dalších poskytovatelů služeb mimo správní obvod využívají pracovnice OSPOD internet. Sociální pracovnice OSPOD mají přehled o činnostech dostupných organizací, které klientům nabízí, o jejich kapacitách a podmínkách poskytování služby. Nabízí kontakty na konkrétní zaměstnance organizací nebo jim kontakt s nimi sami zprostředkují a při navázání kontaktu je mohou doprovázet. Při nabídce služeb dbají na to, aby byly služby klientovi dostupné časově, místem, finančně a jejich využití bylo reálné. Odbor SOCZ činí kroky k tomu, aby v jeho správním obvodu byla vytvořena dostatečná síť těchto služeb. Při plánování sociálních služeb spolupracuje zejména s Krajským úřadem Pardubického kraje. Služby, které v regionu působí, pomáhá zviditelňovat, aktivně spolupracuje při pořádání odborných konferencí či veletrhu sociálních služeb. Související odkazy:  Katalog poskytovatelů sociálních služeb v regionu Žamberecko  Registr poskytovatelů sociálních služeb http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do?SUBSESSION_ID=1420922316029_1

Standard 14: Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty Kritérium 14b: Orgán sociálně-právní ochrany se intenzivně věnuje oblasti přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů. OSPOD se systematicky věnuje oblasti přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátora. Poskytuje pomoc a doprovázení, zprostředkovává služby především tam, kde děti nemají vlastní rodinné zázemí. Na základě vytvořeného individuálního plánu dítěte zajišťuje včasnou přípravu na život dítěte po dosažení jeho zletilosti. V běžných podmínkách, kdy dítě vyrůstá ve vlastní rodině, probíhá tato příprava průběžně po celý život dítěte. Dítě se aktivně účastní života v rámci rodiny a širších společenských vztahů, a přirozeně tak nabývá schopnosti a dovednosti, které mu později umožní samostatně žít. Děti vyrůstající v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči či jsou v péči kurátora, se nachází v obtížnější situaci, protože fungující rodinné zázemí buď nepoznaly, nebo vyrůstaly v rodinách náhradních. Z tohoto důvodu je tématu přípravy na samostatný život ze strany OSPOD věnována zvýšená pozornost. Sociální pracovníci OSPOD a další spolupracující subjekty se zaměřují především na volbu povolání a další profesní zaměření, hospodaření s vlastními finančními prostředky, předcházení dluhů, dluhové poradenství, pomoc při zajištění bydlení, vedení domácnosti, navazování vztahů, ochrana zdraví, plánované rodičovství. Příprava na samostatný život probíhá za pomoci rodiny nebo osob odpovědných za výchovu a prostřednictvím spolupracujících organizací. Koordinátor případu průběžně mapuje a monitoruje průběh přípravy. Děti umístěné v ústavním zařízení pracovník OSPOD pravidelně navštěvuje a veškeré aktivity provádí v součinnosti s ústavním zařízením. V případě, že není možné využít podpory spolupracujících organizací, věnuje se potřebných tématům s dítětem přímo koordinátor případu. K projednání témat přípravy na samostatný život mohou sociální pracovníci OSPOD pořádat případovou konferenci. Související odkazy:  Katalog poskytovatelů sociálních služeb v regionu Žamberecko  Registr poskytovatelů sociálních služeb http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do?SUBSESSION_ID=1420922316029_1

Standardy kvality sociálně-právní ochrany jsou závazné pro pracovníky OSPOD Městského úřadu Žamberk: Jméno pracovníka:

Vykonávaná funkce:

Mgr.Dagmar Ducháčková

Vedoucí odboru

Eva Janebová

Kurátor pro mládež, opatrovnice

Lenka Fišerová, DiS.

Opatrovnice,

Lic. Hana Petrů

Opatrovnice

Veronika Hánělová

Pracovnice NRP, doprovázení

Mgr. Lucie Nadrchalová

Pracovnice NRP, doprovázení

Bc. Alžběta Kechnerová

Opatrovnice

Datum revize:

Datum seznámení:

01.01.2017 nebo dle potřeby

Podpis: