Opera v Sydney Znalostní ekonomika

O B Č A S N Í K S T U D E N T Ů , P E D A G O G Ů , V E D E N Í A P Ř Í Z N I V C Ů Š K O LY

ROČNÍK 5 / ČÍSLO 3 / ČERVEN 2006

w w w. v s f s . c z

První inženýři

Opera v Sydney

Znalostní ekonomika

Torino 2006

2

roËnÌk 5 / ËÌslo 3

⁄vod ï Obsah

MilÌ Ëten·¯i Xadonie,

UD¡LOST 4 5 6 7

Ëerven se blÌûÌ ke svÈmu konci a pr·zdniny ke svÈmu zaË·tku. Hektickou aktivitu pedagog˘ a student˘ protne dvoumÏsÌËnÌ v˝seË, naplnÏn· pro vÏtöinu lidÌ, spjat˝ch se ökolou, klidem, pohodou, odpoËinkem. Pr·zdniny jsou kr·snÈ obdobÌ dovolen˝ch, regenerace sil, aktivnÌ Ëi pasivnÌ rekreace. Recept˘, jak pr·zdniny co nejlÈpe vyuûÌt a str·vit, je snad tolik, kolik je pr·zdninov˝ch rekreant˘. NÏkdo cestuje, jin˝ sportuje, dalöÌ poleh·v· u vody atd. Jeden si vÏtr· mozek u televize, druh˝ si do nÏj hustÌ z·ûitky a poznatky z turistiky, t¯etÌ si vychutn·v· Ëetbu knih, na kterÈ bÏhem pracovnÌch mÏsÌc˘ nemÏl Ëas, atp. ProstÏ co ËlovÏk, to vlastnÌ recept. Jsou vöak i tacÌ, kte¯Ì o†pr·zdnin·ch pracujÌ - duöevnÏ nebo manu·lnÏ. VyuûÌvajÌ pr·zdninov˝ Ëas k obohacenÌ svÈmu Ëi druh˝ch, to kdyû pracujÌ na t·borech nebo v nejr˘znÏjöÌch obËansk˝ch iniciativ·ch. PokraËujÌ tak v†procesu osobnostnÌho r˘stu, mor·lnÌho i odbornÈho. NevÌm, co bych komu doporuËil, takÈ mi to nep¯ÌsluöÌ, pr·zdninov˝ program je nedotknutelnÈ privatissimum kaûdÈho z n·s. MyslÌm si vöak, ûe student˘m, kte¯Ì jsou nabitÌ energiÌ ml·dÌ, sluöÌ neutuchajÌcÌ aktivita. Od ûivota dost·vajÌ do vÌnku obrovsk˝ kredit osobnostnÌho potenci·lu. A typick˝m pro ml·dÌ je, ûe chce odstranit vöe starÈ, aby je nahradilo jen a†jen nov˝m. Je to biologicky a†koneckonc˘ i spoleËensky legitimnÌ rys, jenû by mÏl cÌlit ku prospÏchu nejen mlad˝ch. Aby tento prospÏch p¯inesl, je vhodnÈ, ba nutnÈ, aby jeho nositelÈ, ergo vykonavatelÈ byli pro svou Ñhistorickou ˙lohuì co nejlÈpe vybaveni. ProzatÌm p¯edevöÌm vÏdomostmi, v pr˘bÏhu ûivota pak zkuöenostmi. Aby bylo jasno, nehoruji zde pro pokraËov·nÌ studia o pr·zdnin·ch, to budiû vyhrazeno repetent˘m a jim podobn˝m. To, naË chci upozornit, je, ûe pr·zdniny jsou b·jeËnÏ vhodnÈ i k†tomu, jak obohatit sebe i druhÈ, je-li v˘le; p¯ÌleûitostÌ je samoz¯ejmÏ habadÏj. OsobnÏ m·m moc a moc r·d pocit, ûe jsem dok·zal nÏkomu pot¯ebnÈmu prospÏt, pomoci, ûe jsem se stal silnÏjöÌm pro svou pr·ci a pro vztahy s druh˝mi lidmi, zkr·tka m·m r·d pocit r˘stu. A†r˘st se d· p¯edevöÌm, ne-li pouze, v ml·dÌ. MilÌ Ëten·¯i Xadonie, nechcete to zkusit? Pr·zdniny jsou k tomu p¯Ìmo skvÏl˝m Ëasem. Uûijte jich co nejlÈpe! V·ö Josef ämatl·k

PrvnÌ inûen˝¯i UdÏlovaly se i dalöÌ tituly PodÏkov·nÌ absolvent˘ N·vötÏva student˘ v EvropskÈm parlamentu

HORK… T…MA 8

ZnalostnÌ ekonomika ñ je nutnostÌ a perspektivou i naöÌ spoleËnosti

éIVOT äKOLY 10 12 13 14 15 16 18 19 20

Nov· pravidla kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti Estonsk· 500 ñ v˝lety do historie A jsme opÏt zde é·dan· profese, nov˝ obor: Compliance BezpeËnost v IT Kde znÌ Gaudeamus Za prvnÌ jarnÌ kytiËkou Studium BSBA na VäFS Nostalgick· vzpomÌnka

KNIéNÕ HLÕDKA 21

NovÈ publikace VäFS ñ Eupress

SPOLE»ENSK¡ KRONIKA 21

Kulatinky ve ökole

PERISKOP 22

Letem svÏtem na Nov˝ ZÈland a do Austr·lie

STUDENTSK¡ AR…NA 25 26 28 29 30 31

Semestr v Ingolstadtu Who is who na VäFS aneb studujÌ na naöÌ ökole PracovnÌ trh EU IT okÈnko Kooperativa ñ 15 let jistoty pro klienty Torino 2006

KR¡TCE z VäFS 9 11 11 11 15 20 20 20

Vysokoökolsk˝ klub Kurz marketingovÈ ¯ÌzenÌ zahraniËnÌho obchodu Tiskov· konference SportovnÌ ˙spÏch P¯edn·öka premiÈra Spr·vnÌ rada DozorËÌ rada StudijnÌ pobyt na Islandu

»ÕSLO 3, DATUM VYD¡NÕ: Ëerven 2006 RedakËnÌ rada: Hana Ambroûov·, Bc. Radek Buöta, Bc. Radoslava »ern·, Patrik Doldûev, doc. Ing. Milan KaöÌk, CSc., PhDr. Lenka Ruppertov·, Magdalena ÿeznÌËkov·, dr. Bohuslava äenk˝¯ov·, Bc. David äÌma, PhDr. Josef ämatl·k (öÈfredaktor). VeökerÈ informace v†tomto obËasnÌku jsou bez z·ruky. P¯ebÌr·nÌ materi·l˘ je povoleno s prokazateln˝m souhlasem autora a redakËnÌ rady. Fotografie od autor˘ p¯ÌspÏvk˘ Ëi z archivu VäFS, nenÌ-li uvedeno jinak. NepodepsanÈ p¯ÌspÏvky jsou autorizov·ny redakcÌ. E-mailov· adresa: [email protected] ï VäFS ï Registrace: MK »R E 13466 ï Design a prepress Eva ÿÌhov· ï Tisk PrintActive, s.r.o.

Nic nedÏlat a pracovat m˘ûe jen poötovnÌ schr·nka. JaponskÈ p¯ÌslovÌ

Ëerven 2006

3

Ud·lost

PrvnÌ inûen˝¯i Kostel sv. äimona a Judy byl opÏt v†obleûenÌ absolvent˘ VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ, jejich blÌzk˝ch a p¯·tel. Dne 27. dubna mÏli slavn˝ den bakal·¯i a n·sledujÌcÌ den se VäFS louËila se sv˝mi prvnÌmi inûen˝ry. Vöichni, kdo se p¯iöli v†den 28. dubna 2006 na promoce jen podÌvat, natoû ti, kv˘li nimû se konaly, se neubr·nili ohlÈdnutÌ za pÏti a p˘l lety usilovnÈ pr·ce, kterou spoleËnÏ instituce, lidÈ v†nÌ a nynÌ jiû absolventi vykonali. Z†malÈ soukromÈ ökoly vyrostla nejvÏtöÌ a nejzn·mÏjöÌ p¯edstavitelka soukromÈho vysokÈ ökolstvÌ v†naöÌ zemi. Vize se stala skuteËnostÌ, absolventi navazujÌcÌho magisterskÈho studia opouötÏjÌ br·ny Ñalma materì a zaËÌn· dalöÌ etapa p˘sobenÌ tÈto vysokÈ ökoly, kterÈ kodifikuje novÏ definovanÈ posl·nÌ VäFS:ÑPosl·nÌm VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ je st·t se p¯ednÌ respektovanou a vyhled·vanou vzdÏl·vacÌ a vÏdecko-v˝zkumnou institucÌ, kter· vytv·¯Ì sv˝m absolvent˘m p¯edpoklady pro jejich trval˝ ka-

riÈrnÌ r˘st i pro plnohodnotn˝ rozvoj osobnosti. JejÌm ukonËenÌm zÌskajÌ konkurenËnÌ v˝hodu a budou se ˙spÏönÏ prosazovat na trhu pr·ce po celou dobu svÈho produktivnÌho ûivota.ì NenÌ n·hodou, ûe absolvent˘m vÏnuje VäFS p¯ednÌ pozornost, neboù student a poslÈze absolvent p¯edstavuje pro kaûdou vysokou ökolu nejviditelnÏjöÌ a nejznamenitÏjöÌ v˝sledek a zdroj pro hodnocenÌ ËinnostÌ a kvality. Radka »ern· ¯editelka odboru studijnÌch z·leûitostÌ

Prezidentka VäFS dr. Bohuslava äenk˝¯ov· zah·jila promoËnÌ akt student˘ navazujÌcÌho magisterskÈho studia slavnostnÌm projevem.

PromoËnÌ kolegium dalo souhlas k†udÏlenÌ diplom˘. Slib absolvent˘ p¯edneslo za jednotlivÈ skupiny 6 z·stupc˘.

SlavnostnÌ slib potvrdili absolventi p¯Ìsahou na insignii a pod·nÌm ruky prezidentce a rektorovi, od kterÈho p¯ijali doklady o ukonËenÌ studia. K†Ëerstv˝m absolvent˘m promluvil rektor VäFS prof. Ing. VladimÌr Smejkal, CSc.

PromoËnÌ ceremoni·l byl tradiËnÏ ukonËen studentskou hymnou Gaudeamus igitur.

Vraùme se k†onÏm kr·sn˝m dn˘m promocÌ, kdy jsou zapomenuta lÈta snaûenÌ, od¯Ìk·nÌ a d¯iny, a nechme se provÈst promoËnÌm ob¯adem, kter˝ byl pln˝ kr·sn˝ch okamûik˘, stojÌcÌch za p¯ipomenutÌ:

DÏlej, nebo udÏlej mÌsto. AmerickÈ p¯ÌslovÌ

4


Ud·lost

UdÏlovaly se i dalöÌ tituly Dne 28. dubna bylo spoleËnÏ s†prvnÌmi absolventy magisterskÈho navazujÌcÌho studijnÌho programu VäFS slavnostnÏ promov·no takÈ 22 absolvent˘ dvou bÏh˘ studia MBA (Master of Business Administration). SlavnostnÌho aktu se z˙Ëastnili za City University Ing. J·n Rebro, MBA, region·lnÌ vice-prezident CU pro Evropu a Ëlen AkademickÈ rady VäFS, a Mgr. Branislav Zlocha, ¯editel oddÏlenÌ marketingu a rozvoje CU. Za promoventy MBA promluvila panÌ Lenka Frydrychov·, MBA, kter· ve svÈm projevu uvedla, ûe studium MBA nejen pro ni samotnou, ale i pro ostatnÌ kolegy znamenalo p¯edevöÌm rozöÌ¯enÌ jejich obzor˘ a zÌsk·nÌ schopnosti dÌvat se na vÏci z†jinÈho ˙hlu pohledu, a to jak na z·kladÏ zÌskan˝ch nejnovÏjöÌch teoretick˝ch informacÌ z†oboru, tak i dÌky sdÌlenÌ praktick˝ch zkuöenostÌ s†dalöÌmi kolegy a profesory. R·di bychom jim vöem touto cestou pop¯·li hodnÏ osobnÌch a profesnÌch ˙spÏch˘. VÏ¯Ìme, ûe novÏ nabytÈ infor-

mace a zÌskanÈ zkuöenosti budou z˙roËeny tÌm nejspr·vnÏjöÌm zp˘sobem a ku prospÏchu jich samotn˝ch, jejich zamÏstnavatel˘ a takÈ n·s vöech. Marie Kom·rkov· zahraniËnÌ oddÏlenÌ

Vyhazov·nÌ Ëepic ñ tradiËnÌ ceremoni·l promocÌ MBA.

SlavnostnÌ promoce zah·jilo p¯ed·v·nÌ diplom˘ bakal·¯˘m.

V†MostÏ probÌhal promoËnÌ ceremoni·l v†kr·sn˝ch prostor·ch kostela NanebevzetÌ panny Marie.

Bakal·¯i v†MostÏ pr·vÏ p¯evzali diplomy.

SvÏ¯ pr·ci lenochovi a on ti zaËne radit. Orient·lnÌ p¯ÌslovÌ

Ëerven 2006

5

Ud·lost

SÛlo pro Jana Dûonyho Dubce Shrom·ûdÏnÌ na bakal·¯skÈ promoci mile p¯ekvapil projev Bc. Jana Dubce, kter˝ se vymykal podobn˝m proslov˘m zejmÈna pojetÌm a studentskou recesÌ. Zapsal se do zlatÈho fondu a byl odmÏnÏn velk˝m aplausem. Pro osvÏûenÌ a potÏchu (a t¯eba i inspiraci) Ëten·¯˘ Xadonie uve¯ejÚujeme z vystoupenÌ Bc. Dubce podstatnou, nejorigin·lnÏjöÌ pas·û: PovÌm v·m podivn˝ p¯ÌbÏh ze studia, kter˝ mi vypr·vÏl J.†D. D. Jeho hrdinou je student d·lkovÈho studia a jeho notebook. Bylo to skoro na konci studia. Po mnoha bojÌch, vÌtÏzstvÌch i nezdarech se hrstka student˘ dostala koneËnÏ aû k†bakal·¯sk˝m zkouök·m a obhajob·m z·vÏreËn˝ch pracÌ. Dva dny p¯ed zkouökami byla nedÏle, a tak hned r·no nÏkte¯Ì studenti odeöli do kostela. P¯iöli pozdÏ, k·z·nÌ uû zaËalo. Studenti proto vyhledali rychle voln· mÌsta, usedli a zaËali se modlit. Vöichni, aû na jednoho. Ten vyt·hl z†braöny notebook a zaËal p¯ed sebou otvÌrat jeden dokument za druh˝m. VedoucÌ skupiny, kter˝ studenty do kostela p¯ivedl, to spat¯il a zap¯edl se studentem n·sledujÌcÌ rozhovor: ÑProË jste si p¯inesl toto za¯ÌzenÌ a ne skripta PojiöùovnictvÌ - Duch·Ëkov·, studente?ì ÑProtoûe uû bez tÏchto pom˘cek nemohu b˝t a ta skripta m·m uvnit¯ samoz¯ejmÏ naskenovan·.ì VedoucÌ se udivenÏ podÌval na studenta. ÑM˘ûete mi to nÏjak vysvÏtlit?ì ìZajistÈ, pane.ì ÑV to douf·m, protoûe jinak bych V·s musel p¯ÌsnÏ potrestat.ì ÑNuûe, pane, vÌte, byl jsem 7 semestr˘ studia v prvnÌ linii a†s†sebou jsem nenosil nic neû tenhle notebook. VÏ¯Ìm vöak, ûe v·s uspokojÌm Ëistotou sv˝ch myölenek stejnÏ, jako tato pom˘cka uspokojila moji touhu po

vzdÏl·nÌ.ì A s tÏmito slovy zaËal student svÈ vypr·vÏnÌ. ÑPodÌv·m-li se na tapetu svÈho notebooku, vzpomenu si na svÈ dÏvËe, kterÈ vidÌm tak m·lo, ûe se musÌm Ëasto spokojit pouze s†touto fotografiÌ. Jak vÌte, pane, notebook m· i outlook a v†nÏm je ¯ada ËÌsel. PodÌv·m-li se na jedniËku, vzpomenu si, ûe nad n·mi je jen jedin· prezidentka a jen jedin˝ rektor. Dvojka mi p¯ipomene oba prorektory.Trojka potom t¯i mÏsta, ve kter˝ch naöe vysok· ökola p˘sobÌ ñ je to Praha, Kladno a Most. »ty¯ka, to jsou nejd˘leûitÏjöÌ Ëty¯i z·kony ñ o pojiöùovnictvÌ, o pojistnÈ smlouvÏ, o zprost¯edkovatelÌch a z·kon o†pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z†provozu vozidla. S†pÏtkou vzpomenu na poËet p¯edmÏt˘ v†kaûdÈm semestru, bylo jich vlastnÏ deset, ale jen pÏt bylo vûdy d˘leûit˝ch a na ty jsem se uËil. äestka znamen· poËet semestr˘ v†bakal·¯skÈm studiu pro jinÈ obory a sedmiËka bohuûel poËet semestr˘ pro n·s. OsmiËka mi p¯ipomene osm lidÌ, kterÈ n·m ökola seslala, aby n·s nÏco nauËili. DevÌtka mi p¯ipomene okruhy k†z·vÏreËnÈ bakal·¯skÈ zkouöce, bylo jich vlastnÏ 60, ale jen devÏt se jich dalo nauËit. DesÌtka m· stejnÏ bod˘, jako m· stupÚ˘ oblÌbenÈ pivo, na kterÈ po ökole se spoluû·ky vûdy zajdeme a kter˝m likvidujeme naöe pomalÈ mozkovÈ buÚky. ObËas si i na notebooku zahraji karetnÌ hru Solitaire. Kr·l mi p¯ipomene opÏt nejvyööÌho muûe ökoly ñ rektora, kr·lovna panÌ prezidentku ökoly a ökolnÌk, pane, ökolnÌk to je Ô·bel. SeËtu-li Ëasy za poslednÌch 3,5 roku, zjistÌm, ûe den m· bohuûel pouze 24 hodin, rok pouze 52 t˝dn˘ a Ëty¯i roËnÌ obdobÌ, kter· jiû p¯est·v·m rozliöovat ñ jaro, lÈto, podzim a zimu. Jak vidÌte, pane, ten notebook mi poslouûil stejnÏ dob¯e jako veökerÈ uËebnice, ûivotnÌ zkuöenosti p¯edchozÌch generacÌ, modlitebnÌ knÌûka i kalend·¯.ì A, p¯·telÈ, ten p¯ÌbÏh je pravdiv˝. Ten student totiû stojÌ p¯ed V·mi a jmenuje se Jan Dûony Dubec. Zaznamenala redakce Xadonie

V·ûen· panÌ prezidentko, v·ûen˝ pane rektore, v·ûenÌ z·stupci akademickÈ obce, v·ûenÌ absolventi, v·ûenÌ hostÈ, d·my a p·novÈ! Dovolte mi, abych zde sv· slova dÌk˘ uvedla cit·tem naöeho slavnÈho rod·ka a podnikatele Tom·öe Bati: ÑJsou t¯i druhy hodnot, kterÈ pot¯ebujete k†jakÈkoli pr·ci na svÏtÏ ñ kapit·l, vÏdomosti a svobodu.ì DÌkybohu mÈ generaci jiû je umoûnÏno ûÌt ve svobodnÈ vlasti, vÏdomosti n·m vlast takÈ poskytla prost¯ednictvÌm naöÌ alma mater VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ a kapit·l? Kapit·lem jsme p¯edevöÌm my sami. TÌm, ûe jsme skoro p¯ed öesti lety vstoupili na akademickou p˘du laËni po sebezdokonalov·nÌ, jsme

pasovali sami sebe b˝t perspektivnÏjöÌmi a prospÏönÏjöÌmi pro ûivot. Rozhodli jsme se zhodnotit investici zvanou vzdÏl·nÌ. Proto mimo¯·dnÏ oceÚujeme Ëinnost panÌ prezidentky, pana rektora a pedagogickÈho sboru, ûe vyvinuli veökerÈ ˙silÌ, energii a Ëas pro n·s - ˙sty naöeho studovanÈho oboru ¯eËeno - kapit·lovou investici budoucnosti. Jsme neskonale öùastni, ûe zÌskan˝mi poznatky m˘ûeme spoluutv·¯et svÏt, prospÌvat sv˝mi vÏdomostmi k†jeho zlepöenÌ a uskuteËÚovat svÈ sny. Z·roveÚ zde chci vyslovit bezmeznÈ podÏkov·nÌ naöim nejbliûöÌm ñ rodiË˘m, sourozenc˘m, manûelk·m, manûel˘m i†dÏtem, partner˘m a dalöÌm rodinn˝m p¯ÌsluönÌk˘m vËetnÏ p¯·tel, ûe vûdy bÏhem naöeho ˙silÌ st·li p¯i n·s a mor·lnÏ

Lenoöi chtÏjÌ po¯·d nÏco vykonat. L. de C. Vauvenargues

6


n·s podporovali. Bez vaöÌ podpory a tolerance k†naöemu ËasovÈmu vypÏtÌ, kterÈ d·lkovÈ studium p¯in·öÌ, bychom dnes v†promoËnÌ sÌni nest·li. Naöe pouù tÌmto vöak nekonËÌ. NynÌ jsme zaps·ni na dennÌ studium ökoly, jmÈnem ûivot. Kaûd˝ den budeme mÌt p¯Ìleûitosti se nÏco nauËit. Proto p¯eji vöem koleg˘m ñ absolvent˘m mnoho ötÏstÌ a vytrvalosti na tÈto cestÏ pozn·nÌ. Cit·tem jsem zaËala, cit·tem mi dovolte zakonËit toto podÏkov·nÌ slovy v˝znamnÈho antickÈho filozofa Seneky: ÑNon scholae sed vitae discimus ñ NeuËÌme se pro ökolu, ale pro ûivot.ì Jitka MaÚ·kov· studentka 2. roËnÌku magisterskÈho studia

Ud·lost

N·vötÏva student˘ v†EvropskÈm parlamentu V r·mci v˝uky p¯edmÏt˘ z oblasti EvropskÈ unie se studenti prezenËnÌho studia t¯etÌho roËnÌku oboru Ve¯ejn· spr·va v EU zaËali zajÌmat o moûnost n·vötÏvy nÏkterÈ z†evropsk˝ch institucÌ. DÌky spolupr·ci student˘, ¯editelky VäFS Kladno Mgr. Evy »erm·kovÈ a europoslance MUDr. Milana Cabrnocha zÌskalo studijnÌ st¯edisko VäFS Kladno pozv·nÌ pro 14 student˘ k ˙Ëasti na studijnÌ cestÏ do EvropskÈho parlamentu. Cesta se uskuteËnila s finanËnÌ podporou EP, neboù kaûd˝ europoslanec m· moûnost pozvat roËnÏ 90 n·vötÏvnÌk˘ do EP. Student˘m, kte¯Ì byli vybr·ni na z·kladÏ studijnÌch v˝sledk˘, se dostalo jedineËnÈ moûnosti konfrontovat teoretickÈ znalosti o pr·ci EP s realitou. StudijnÌ cesta se uskuteËnila ve dnech 5. a 6. dubna 2006. Po p¯Ìjezdu do nÏmeckÈho Kehlu jsme se ubytovali v hotelu a hned prvnÌ veËer jsme si prohlÈdli spoleËnÏ s†europoslancem ätrasburk. ätrasburk je hlavnÌm mÏstem Alsaska, provincie, o kterou v minulosti bojovali Ëasto NÏmci a Francouzi. Historie v tomto kraji zanechala nÏmeckÈ a francouzskÈ rysy, kterÈ se zde na kaûdÈm kroku mÌsÌ, aù jiû v architektu¯e, v jazyce Ëi v gastronomii. Velice se n·m lÌbila kouzeln· Ëtvrù Petit France, kde se ¯eka Ill rozvÏtvuje do Ëty¯ kan·l˘ a kde se kdysi koûeluhovÈ dÏlili o vodu s†mlyn·¯i a ryb·¯i. V˝-

Studenti VäFS Kladno p¯ed sÌdlem EP ve ätrasburku. znamnou dominantou mÏsta je gotick· katedr·la Notre Dame, jejÌû jedineËnou öpiËatou vÏû obdivoval i s·m J. W. Goethe. Po proch·zce n·sledovala spoleËn· veËe¯e v restauraci Le Gruber, kde jsme ochutnali mÌstnÌ speciality a neform·lnÏ podiskutovali s panem europoslancem. Druh˝ den r·no jsme odjeli navötÌvit Evropsk˝ parlament. EP m· sÌdlo ve ätrasburku a t¯i pracovnÌ mÌsta: ätrasburk,

Pohled na ätrasburk s†dominantou katedr·ly Notre Dame.

Brusel a Luxembourg. Ve ätrasburku se konajÌ plen·rnÌ zased·nÌ a hlasov·nÌ o†rozpoËtu. DoplÚujÌcÌ plen·rnÌ zased·nÌ se pak konajÌ v Bruselu, stejnÏ tak zased·nÌ parlamentnÌch v˝bor˘. V Luxembourgu a v†Bruselu sÌdlÌ gener·lnÌ sekretari·t EP. Toto rozdÏlenÌ m· svÈ historickÈ d˘vody. ätrasburk byl zvolen za sÌdlo EP jako mÏsto, kterÈ je symbolem francouzsko-nÏmeckÈho usmÌ¯enÌ. Toto mÌsto si zvolila za sÌdlo jiû Rada Evropy a od roku 1952 se zde konala rovnÏû vÏtöina dÌlËÌch zased·nÌ Shrom·ûdÏnÌ ESUO (dnes EP). ProhlÌdka parlamentu zaËala sledov·nÌm plen·rnÌho zased·nÌ z tribuny nad hlavami poslanc˘. Druh˝m bodem naöeho programu byla beseda s MUDr. Cabrnochem a s†jeho kolegou PaedDr. StrejËkem. Po ˙vodnÌ ¯eËi MUDr. Cabrnocha se rozproudila ûiv· diskuse na r˘zn· tÈmata evropskÈ problematiky. Studenti se zajÌmali p¯edevöÌm o moûnosti vstupu Rumunska, Bulharska a Turecka do EU. D˘leûit˝m bodem diskuse se stala ot·zka budoucÌho v˝voje EU a eura a tÈma v˝hod a nev˝hod ËlenstvÌ »R v†EU a vize jeho dalöÌho v˝voje. Naöi n·vötÏvu jsme ukonËili obÏdem v jÌdelnÏ EP. P¯ed odjezdem dom˘ jsme jeötÏ jednou vyuûili moûnosti odpolednÌ proch·zky po ätrasburku. Tato cesta p¯inesla student˘m nejen novÈ poznatky, ale takÈ pÏknÈ vzpomÌnky, ke kter˝m se budou r·di vracet. Martina äud¯ichov· studijnÌ oddÏlenÌ Kladno

Nikdy neodkl·d·m na zÌt¯ek, co mohu vykonat i pozÌt¯Ì. O. Wilde

Ëerven 2006

7

HorkÈ tÈma

ZnalostnÌ ekonomika ñ je nutnostÌ a perspektivou i naöÌ spoleËnosti 23. kvÏtna tohoto roku uspo¯·dala Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ pod z·ötitou mÌstop¯edsedy vl·dy doc. Ing. J. Havla, CSc. druh˝ roËnÌk n·rodnÌho fÛra vÏnovanÈho problematice znalostnÌ ekonomiky a znalostnÌ spoleËnosti. N·rodnÌho fÛra se ˙Ëastnila ¯ada v˝znamn˝ch pracovnÌk˘ z†oblasti vÏdy, v˝zkumu a vysokÈho ökolstvÌ i p¯edstavitel˘ centr·lnÌ st·tnÌ spr·vy. V†˙vodu jedn·nÌ fÛra vystoupil velvyslanec USA W. J. Cabaniss, kter˝ se problematice znalostnÌ spoleËnosti vÏnuje nejen z†titulu ÑsvÈ funkceì, n˝brû i†z†osobnÌho z·jmu, a jeho projev obsahoval ¯adu inspirativnÌch myölenek, vych·zejÌcÌch z†anal˝zy v˝voje znalostnÌ spoleËnosti v†USA.

Ing. Lenka MÌkovcov·, tajemnice Rady vl·dy pro rozvoj lidsk˝ch zdroj˘, informovala o z·vÏrech V. Knowledge Economy Forum, kterÈ probÏhlo letos v Praze.

Prof. RNDr. V·clav PaËes, DrSc., sezn·mil ˙ËastnÌky s†p¯ÌspÏvkem ÑV˝znam vyhled·vacÌho v˝zkumu pro ekonomick˝ r˘stì.

RNDr. Marek Blaûka, sekret·¯ Rady pro v˝zkum a v˝voj, ¯editel sekce SVV ⁄¯adu vl·dy, p¯ednesl p¯ÌspÏvek na tÈma ÑV˝zkum, v˝voj a inovace a struktur·lnÌ fondy EU 2007ñ2013ì.

Ing. Josef Beneö, CSc., ¯editel odboru vysokÈho ökolstvÌ MäMT »R, se zamÏ¯il na tÈma ÑStrategie rozvoje vysokÈho ökolstvÌ ñ dlouhodobÈ z·mÏryì.

ûek, CSc. - prorektor Z·padoËeskÈ univerzity) a dalöÌ. Jestliûe prvnÌ n·rodnÌ fÛrum zamÏ¯enÈ na ot·zky znalostnÌ ekonomiky, kterÈ uspo¯·dala naöe ökola, se orientovalo p¯edevöÌm na posuzov·nÌ ÑöiröÌch souvislostÌì znalostnÌ ekonomiky, bylo nynÏjöÌ jedn·nÌ zamÏ¯eno na podstatnÈ ÑpilÌ¯eì - nosnÈ problÈmovÈ okruhy, o†nÏû se souËasn· koncepce znalostnÌ spoleËnosti opÌr·. PrvnÌ z†tÏchto tematick˝ch okruh˘ byl zamÏ¯en na ot·zky postavenÌ a v˝voje vÏdy a v˝zkumu v†rozvoji zna-

lostnÌ spoleËnosti (a ekonomiky). TermÌn ÑznalostnÌ ekonomikaì je v†souËasnosti pouûÌv·n p¯edevöÌm v†kontextu, v†nÏmû je zd˘razÚov·no p¯edevöÌm vyuûitÌ poznatk˘ vÏdy a v˝zkumu v†rozvoji v˝robnÌho procesu, zejmÈna p¯i materi·lov˝ch, technick˝ch, technologick˝ch a†v†d˘sledku toho i†v˝robkov˝ch inovacÌ s†v˝razn˝m ekonomick˝m dopadem. Pod pojem znalostnÌ spoleËnosti lze vöak zahrnout daleko öiröÌ problÈmovÈ spektrum, v†nÏmû m· v˝znamnÈ mÌsto nejen vyuûÌv·nÌ znalostÌ, n˝brû zejmÈ-

William J. Cabanis, velvyslanec USA v†»R, pozdravil ˙ËastnÌky konference.

V†pr˘bÏhu jedn·nÌ fÛra zaznÏla ¯ada dalöÌch podnÏtn˝ch refer·t˘ a†diskusnÌch vystoupenÌ, jak od p¯edstavitel˘ ⁄¯adu vl·dy »R (RNDr. M. Blaûka, Ing. L. MÌkovcov·), MäMT (Ing. J. Beneö, CSc.), Akademie vÏd »R (p¯edseda AV »R prof. RNDr. V. PaËes, DrSc.), SlovenskÈ akademie vÏd (prof. Ing. M. äikula, DrSc. - Ekonomick˝ ˙stav SAV), tak i vysok˝ch ökol (doc. Ing. J. Pr˘öa, CSc. - rektor Z·padoËeskÈ univerzity, doc. RNDr. F. Je-

TÏûko toho vodit, kdo s·m nechce chodit. »eskÈ p¯ÌslovÌ

8


HorkÈ tÈma

Doc. Ing. Josef Pr˘öa, CSc., rektor Z·padoËeskÈ univerzity, p¯ednesl p¯ÌspÏvek ÑVraùme kyvadlo zpÏt do rovnov·ûnÈ polohyì.

Doc. RNDr. Frantiöek Jeûek, CSc., prorektor Z·padoËeskÈ univerzity, vystoupil s†p¯ÌspÏvkem ÑNovÈ öance terci·rnÌho sektoru ve znalostnÌ spoleËnostiì.

Prof. Ing. Milan äikula, DrSc., ¯editel EkonomickÈho ˙stavu SlovenskÈ akademie vÏd, se soust¯edil na tÈma ÑMiesto a v˝znam mal˝ch a stredn˝ch podnikov pri formovanÌ znalostnej ekonomikyì.

na zp˘sob jejich produkce a vöe, co s†nÌm souvisÌ. Na sloûitost a nejednotnost vymezenÌ z·kladnÌch pojm˘ t˝kajÌcÌch se tÈto problematiky pouk·zala ve svÈm vystoupenÌ mimo jinÈ i RNDr. R. Rosendorfsk· z†»eskÈ spo¯itelny. Jednotliv· vystoupenÌ byla orientov·na na aktu·lnÌ problematiku souËasnÈho stavu v˝zkumu a v˝voje vËetnÏ moûnostÌ jeho vyuûitÌ v†oblasti inovacÌ, na vztah z·kladnÌho (badatelskÈho, vyhled·vacÌho) a aplikovanÈho v˝zkumu a†v˝voje i na ot·zky jeho organizace a ¯ÌzenÌ. Zvl·ötnÌ problÈmov˝ okruh tvo¯ila tematika financov·nÌ administrativnÌ podpory a kontrolnÌch mechanism˘ v†oblasti v˝zkumu a v˝voje. Pozornost byla vÏnov·na i odbornÈ p¯ÌpravÏ nov˝ch (mlad˝ch) vÏdeck˝ch pracovnÌk˘. DalöÌ z†tematick˝ch okruh˘ byl vÏnov·n ot·zk·m postavenÌ a ˙loze vzdÏl·v·nÌ ve znalostnÌ spoleËnosti. Jeho v˝znam je podtrûen skuteËnostÌ, ûe vzdÏlanostnÌ ˙roveÚ spoleËnosti podmiÚuje v†mnoha aspektech ˙spÏönost vyuûitÌ v˝sledk˘ v˝zkumu a v˝voje p¯edevöÌm v†inovaËnÌch pro-

cesech. Centrem pozornosti v†r·mci tohoto tematickÈho bloku byly p¯edevöÌm ot·zky aktu·lnÌch zmÏn v†charakteru a obsahu vzdÏl·vacÌho procesu. I kdyû pozornost byla zamÏ¯ena zejmÈna na ˙lohu a funkci terci·rnÌho vzdÏl·v·nÌ, na ot·zky rozvoje vysok˝ch ökol a jejich celospoleËenskÈho p˘sobenÌ, byla zmÌnÏna i nutnost zmÏn a posÌlenÌ orientace na rozvoj z·kladnÌch kompetencÌ i na ˙rovni z·kladnÌho a st¯ednÌho ökolstvÌ. Samostatn˝m tematick˝m celkem byla i†ot·zka souËasnÈho stavu, obsahovÈ a metodologickÈ orientace celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ, a to jak ve vztahu k†mladÈ generaci, proch·zejÌcÌ Ñform·lnÌmì, ökolskou soustavou zajiöùovan˝m vzdÏl·nÌm, tak i ve vztahu ke generacÌm, kterÈ jsou v†plnÈm ÑproduktivnÌmì vÏku. T¯etÌm tematick˝m okruhem byla problematika inovace a inovaËnÌho podnik·nÌ, kter· byla charakterizov·na jako oblast fin·lnÌho re·lnÈho ÑzhodnocenÌì v˝sledk˘ v˝zkumu a v˝voje. Ve vÏtöinÏ vystoupenÌ v†tomto tematickÈm bloku byla zd˘razÚov·na kvalita vz·jemnÈ komunikace mezi

sfÈrou v˝zkumu a v˝voje na stranÏ jednÈ a sfÈrou inovaËnÌho podnik·nÌ na stranÏ druhÈ. JejÌm p¯edpokladem je schopnost ÑporozumÏtì partner˘m v†jejich vlastnÌch termÌnech. V˝znamn· pozornost byla vÏnov·na i charakteristice inovaËnÌho potenci·lu podnik˘ a ˙loze ÑinovaËnÌho managementuì. N·rodnÌ fÛrum, kterÈho se ˙Ëastnilo tÈmÏ¯ 100 odbornÌk˘ a z·jemc˘ a na nÏmû bylo p¯edneseno 27 refer·t˘ (z†VäFS vystoupili s†refer·ty prof. Ing. V. Smejkal, CSc. - rektor, doc. R. ValenËÌk, CSc. - vedoucÌ katedry ekonomie a mezin·rodnÌch vztah˘ a prof. PhDr. V. »ech·k, CSc. - prorektor pro vÏdu a v˝zkum), bylo umoûnÏno i dÌky podpo¯e partner˘ ökoly, jimiû jsou »esk· spo¯itelna, American Chamber of Commerce in the Czech Republic, CZECHINVEST, Czech Coal, BankovnÌ akademie, IBM, EURO, Microsoft. P¯ednesenÈ refer·ty budou uve¯ejnÏny ve sbornÌku. Prof. PhDr. VladimÌr »ech·k prorektor pro vÏdu a v˝zkum VäFS odborn˝ garant konference

KR¡TCE z VäFS Vysokoökolsk˝ klub Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ ûije projektem novÈho vysokoökolskÈho klubu. Vypsan· soutÏû na hle-

d·nÌ n·zvu klubu vzbudila mezi studenty i zamÏstnanci mimo¯·dn˝ z·jem. V†dobÏ uz·vÏrky soutÏûe se seölo vÌce neû 350 n·vrh˘. Autor vÌ-

tÏznÈho n·vrhu bude odmÏnÏn notebookem.

SpÏchat je dobrÈ jen p¯i chyt·nÌ blech. TatarskÈ p¯ÌslovÌ

Ëerven 2006

9

éivot ökoly

Nov· pravidla kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti (od Basel I k Basel II) V†tÏchto t˝dnech se dokonËuje ratifikace SmÏrnice EvropskÈ rady pozmÏÚujÌcÌ SmÏrnice 93/6/EEC a 2000/12/EC. P¯es dosti krkolomn˝ n·zev (vûilo se jiû zkr·cenÈ oznaËenÌ CRD ñ Capital Requirements Directive) a nemÈnÏ byrokratick˝ rozsah (cca 800†str·nek) jde o dokument, kter˝ bude mÌt v†praxi znaËn˝ dopad. Opat¯enÌm, kterÈ musejÌ do svÈho z·konod·rstvÌ promÌtnout vöechny ËlenskÈ st·ty, se totiû jiû od roku 2008, s†p¯echodn˝m obdobÌm v†roce 2007, od z·klad˘ mÏnÌ zp˘sob regulace evropsk˝ch bank. Obdobn· metodika se p¯ipravuje i†v†dalöÌch zemÌch, kde je zaloûena na doporuËenÌ BasilejskÈho v˝boru skupiny G10 z†roku 2005, naz˝vanÈm struËnÏ Basel†II. Banky, a v†urËitÈ mÌ¯e i dalöÌ finanËnÌ instituce, jako obchodnÌci s†cenn˝mi papÌry nebo investiËnÌ spoleËnosti, jsou dosud povinny udrûovat minim·lnÌ kapit·l podle pravidel stanoven˝ch v†EvropskÈ unii direktivami o kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti (CAD - Capital Adequacy Directive) a v†celosvÏtovÈm mÏ¯Ìtku doporuËenÌm BasilejskÈho v˝boru G10 z†roku 1988, zn·m˝m pod oznaËenÌm Basel I. SystÈm je zaloûen na kategorizaci aktiv a mimorozvahov˝ch rizikov˝ch angaûovanostÌ do nÏkolika skupin, kter˝m je z·vaznÏ p¯i¯azena urËitÈ v·ha. Celkov· v˝öe rizikovÏ v·ûen˝ch aktiv pak determinuje minim·lnÌ v˝öi kapit·lu danÈ finanËnÌ instituce. SystÈm je jednoduch˝, snadno se kontroluje, a proto se velmi rychle stal celosvÏtov˝m standardem. NespornÏ p¯ispÏl ke sjednocenÌ pravidel v†r˘zn˝ch zemÌch a zv˝öenÌ stability finanËnÌho sektoru. Byù byla pravidla Basel I postupnÏ novelizov·na, jiû z·hy se uk·zalo, ûe rozmanitost a promÏnlivost podmÌnek na finanËnÌm trhu vedou ke sniûov·nÌ ˙Ëinnosti regulace a†nÏkdy i k†jejÌmu zneuûÌv·nÌ. RizikovÏ v·ûen· aktiva totiû nemohou vyj·d¯it skuteËnou rizikovost obchod˘. RegulaËnÌ kapit·l, urËen˝ jako 8 % z†rizikovÏ v·ûen˝ch aktiv, je proto jen velmi hrub˝m odhadem ekonomickÈho kapit·lu, to jest v˝öe vlastnÌch prost¯edk˘, nutn˝ch k†pokrytÌ potenci·lnÌch ztr·t, a tedy trvalÈmu†zachov·nÌ finanËnÌ stability. VÏtöina bank vyvinula zcela rozdÌlnÈ systÈmy ¯ÌzenÌ rizik pro vlastnÌ ˙Ëely a pro pot¯eby regul·tora. Jde o dost neefektivnÌ ¯eöenÌ, nehledÏ na to, ûe navozuje podmÌnky pro regulaËnÌ arbitr·û. Takov· v†z·sadÏ leg·lnÌ optimalizace kapit·lovÈho vybavenÌ, splÚujÌcÌ form·lnÌ poûadavky regul·tora, je pak nÏkdy v†p¯ÌkrÈm rozporu s jejich p˘vodnÌm smyslem.

Dejme tomu, ûe regulovan· banka m˘ûe ˙vÏrovat v˝robnÌ firmy, u nichû riziko odpovÌd· v˝öi ekonomickÈho kapit·lu 4 % z†hodnoty portfolia ˙vÏr˘, realitnÌ spekulanty, u nichû by ekonomick˝ kapit·l Ëinil 20 % nebo

m˘ûe nakupovat st·tnÌ dluhopisy s†ekonomick˝m kapit·lem 0,1†%. Je p¯itom povinna drûet regulaËnÌ kapit·l ve v˝öi 8†% angaûovanosti v˘Ëi podnikovÈmu sektoru a 0 % v˘Ëi st·tu. Pokud by banka nepodlÈhala regulaci a jednala racion·lnÏ, vytvo¯ila by optim·lnÌ portfolio, vych·zejÌc z†v˝öe svÈho kapit·lu, ocenÏnÌ jednotliv˝ch produkt˘ na trhu a p¯ÌpadnÈho efektu diverzifikace ve svÈ bilanci. Kv˘li†regulaci vöak ˙vÏrov·nÌm podnik˘ banka prodÏl·v·, protoûe musÌ drûet zbyteËn˝ kapit·l. K†tomu se m˘ûe banka m˘ûe postavit dvÏma zp˘soby. BuÔ bude na ˙kor financov·nÌ firem nakupovat st·tnÌ dluhopisy, coû se asi v†praxi negativnÏ neprojevÌ na jejÌ stabilitÏ (i kdyû teoreticky by st·tnÌch dluhopis˘ mohla nakoupit nekoneËnÏ mnoho), ale nemusÌ to b˝t dobrÈ pro n·rodnÌ hospod·¯stvÌ. M˘ûe se ale takÈ rozhodnout jednat nezodpovÏdnÏ a veöker˝ kapit·l pouûÌt k†financov·nÌ spekulativnÌch projekt˘. P¯edpis neporuöÌ a bude patrnÏ vydÏl·vat vÌc neû konkurenti. Samoz¯ejmÏ jen do doby, neû zkrachuje. P¯evzato z†knihy Vlach˝, J.: ÿÌzenÌ finanËnÌch rizik. Praha, Eupress, 2006.

Nov˝ systÈm Basel II, kter˝ se p¯ipravoval ¯adu let, je proto zaloûen na†naprosto odliön˝ch v˝chodiscÌch. ZjednoduöenÏ ¯eËeno, banka bude muset sama urËit v˝öi rizika a o spr·vnosti svÈho stanoviska pak regul·tora p¯esvÏdËit. Fakticky by tak mÏla vyËleÚovat kapit·l na vöechna rizika, kter· lze v†danÈ situaci povaûovat za v˝znamn·, bez ohledu na to, jestli jsou v†p¯edpisu p¯Ìmo uvedena. Takov˝ postup je samoz¯ejmÏ mnohem n·roËnÏjöÌ pro obÏ z˙ËastnÏnÈ strany a do celÈho procesu vn·öÌ i urËit˝ prvek nejistoty. ZejmÈna pro menöÌ nebo specializovanÈ ˙stavy takÈ m˘ûe b˝t jeho implementace velmi n·kladn·. P˘vodnÏ se proto ani nepoËÌtalo s† ploön˝m a pr·vnÏ z·vazn˝m nasazenÌm v†celÈm bankovnÌm sektoru, ke kterÈmu se odhodlala pouze Evropsk· unie. Z·sadnÌm rozdÌlem Basel II oproti Basel I je odliön˝ p¯Ìstup ke kreditnÌmu riziku. Kvalita ˙vÏr˘ se bude posuzovat na z·kladÏ vlastnÌ rizikovÈ klasifikace banky, p¯ÌpadnÏ externÌho ratingu specializovan˝ch agentur. Z·kladnÌm kritÈriem je tedy skuteËn· rizikovost jednotliv˝ch obchod˘, nikoliv form·lnÌ charakteristika dluûnÌka. Bude takÈ moûnÈ zohlednit ˙Ëinky zajiötÏnÌ. SystÈm je nastaven tak, aby banky postupnÏ p¯ech·zely na sloûitÏjöÌ metody, coû je m· stimulovat k†aplikaci modernÏjöÌch zp˘sob˘ ¯ÌzenÌ rizik, vËetnÏ statistick˝ch model˘. Je ovöem t¯eba ¯Ìci, ûe ani v†tomto p¯ÌpadÏ nenÌ p¯edpis zcela d˘sledn˝, protoûe nap¯Ìklad nezohledÚuje ˙Ëinky diverzifikace, kterÈ mohou b˝t u nÏkter˝ch typ˘ portfoliÌ znaËnÈ.

VöelikÈ kvaltov·nÌ toliko pro hovada dobrÈ jest. J. A. Komensk˝

10


éivot ökoly Prakticky beze zmÏny z˘st·vajÌ v†platnosti pravidla pro trûnÌ rizika. Ta ¯eöil jiû v†polovinÏ devades·t˝ch let dodatek Basel I (v EU prost¯ednictvÌm tzv. smÏrnice CAD II) pomÏrnÏ pokrokov˝m zp˘sobem, kdy se za jist˝ch podmÌnek pro v˝poËet regulaËnÌho kapit·lu p¯ipouötÏlo i pouûitÌ internÌch model˘ Value at Risk. Uvedenou alternativu zvolily zejmÈna banky a obchodnÌci s†cenn˝mi papÌry s†velk˝mi obchodnÌmi portfolii a dnes je to pomÏrnÏ bÏûn· metoda i†u n·s. Zcela novÏ se naopak v†Basel II objevil poûadavek na krytÌ provoznÌho rizika. Zde je ot·zkou, nakolik se stanovenÈ postupy pro urËenÌ minim·lnÌ v˝öe kapit·lu osvÏdËÌ, a patrnÏ jde v†tomto smyslu o nejkontroverznÏjöÌ Ë·st celÈho dokumentu.

Nov˝ systÈm regulace samoz¯ejmÏ neovlivnÌ jen chod bank, ale dotkne se i jejich klient˘. N·klad na kapit·l se totiû p¯enese do obchodnÌch podmÌnek, coû m˘ûe v†¯adÏ p¯Ìpad˘ vÈst ke zmÏnÏ cenovÈ politiky nebo p¯Ìstupu k†˙vÏr˘m. SystÈm je sice v†z·sadÏ kalibrov·n tak, ûe by v†glob·lnÌm mÏ¯Ìtku nemÏl vÈst ke zv˝öenÌ kapit·lov˝ch n·rok˘ v†bankovnÌm sektoru, tento pr˘mÏr vöak v†sobÏ patrnÏ skr˝v· nÏkterÈ velmi dramatickÈ individu·lnÌ n·r˘sty a poklesy. Lze p¯edpokl·dat i znaËn˝ dopad na urËit· odvÏtvÌ nebo n·rodnÌ trhy. To je koneckonc˘ i hlavnÌ p¯ÌËinou vlekl˝ch jedn·nÌ na ˙rovni EU a ¯ady kompromisnÌch v˝jimek, kterÈ p¯itom bylo nutnÈ sjednat. Jan Vlach˝ Katedra ¯ÌzenÌ podniku a podnikovÈ ekonomiky

KR¡TCE z VäFS Kurz marketingovÈ ¯ÌzenÌ zahraniËnÌho obchodu Ve Ëtvrtek 13. dubna 2006 byl slavnostnÏ zakonËen prvnÌ bÏh speci·lnÌho kurzu pro manaûery spoleËnostÌ zamÏ¯en˝ch na export a import ÑMarketingovÈ ¯ÌzenÌ zahraniËnÌho obchoduì. T¯in·cti absolvent˘m p¯edali osvÏdËenÌ rektor VäFS Prof. V. Smejkal, garant kurzu doc. M. KaöÌk, CSc. a hlavnÌ p¯edn·öejÌcÌ Ing. K. HavlÌËek, MBA.

Tiskov· konference V†r·mci 2. roËnÌku mezin·rodnÌ konference ZnalostnÌ ekonomika probÏhlo i setk·nÌ s†tiskem. Z˙ËastnÏnÌ odbornÌci prof. Ing. VladimÌr Smejkal, CSc., rektor VäFS, RNDr. Marek Blaûka, sekret·¯ Rady pro v˝zkum a v˝voj a ¯editel odboru SVV ⁄¯adu vl·dy »R, prof. RNDr. V·clav PaËes, DrSc., p¯edseda Akademie vÏd »R a Magdalena SouËek, prezidentka American Chamber of Commerce poskytli z·kladnÌ informace o z·mÏrech konference. N·sledn· diskuse se prot·hla p¯es hodinu a poskytla novin·¯˘m zajÌmavÈ podnÏty.

SportovnÌ ˙spÏch SleËna Michaela Klorov· ze studijnÌho oddÏlenÌ Vltavsk· zÌskala na MistrovstvÌ svÏta zrakovÏ postiûen˝ch v†bowlingu vynikajÌcÌ 3. mÌsto v†kategorii jednot-

livc˘ i v celkovÈm souËtu dosaûen˝ch bod˘. MistrovstvÌ se konalo 17.ñ22. dubna 2006 v†jihokorejskÈm Soulu. Gratulujeme!

JeÔ pomalu, aù dojedem d¯Ìv dom˘. AnglickÈ p¯ÌslovÌ

Ëerven 2006

11

éivot ökoly

Estonsk· 500 ñ v˝lety do historie (V˝let prvnÌ) Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ vstoupila do ûivota koncem roku 1999 a svÈ prvnÌ studenty p¯ijala rok potÈ. SvÈ praûskÈ p˘sobenÌ zaËÌnala ve skromn˝ch podmÌnk·ch na éiûkovÏ, v budovÏ spoleËnÏ sdÌlenÈ s BankovnÌ akademiÌ. DalöÌ prostory pro rozr˘stajÌcÌ se v˝uku si musela p˘jËovat. Od roku 2002 p¯ibyla ökole druh· budova na SmÌchovÏ, ale ani ta zanedlouho kapacitnÏ nestaËila. 1. ¯Ìjna 2004 se pomysln˝ praûsk˝ campus VäFS rozrostl o†t¯etÌ objekt - ve VröovicÌch, v EstonskÈ ulici Ë. 500, kter˝ plnÌ funkci objektu ˙st¯ednÌho. äkola se sv˝mi obyvateli tÌm vstoupila do mÏstskÈho prostoru bohatÈho historiÌ a kulturou, ale z·roveÚ dynamickÈho a perspektivnÌho. NabÌzÌm Ëten·¯˘m Xadonie p·r v˝let˘ do Vröovic a jejich historie, aby o†svÈ ökole vÏdÏli o†nÏco vÌc neû pouze p·r povöechn˝ch ˙daj˘. Vröovice jsou Ë·stÌ mÏstskÈho obvodu Praha 10 a byly jedinou jejÌ obcÌ, jeû se stala mÏstem jiû p¯edtÌm, neû splynula s†Prahou. Dodnes si ovöem uchovaly na ¯adÏ mÌst zbytky p˘vodnÌ venkovskÈ z·stavby a o jejich historii vypovÌdajÌ vedle archeologick˝ch n·lez˘ a archivnÌch dokument˘ i svÈr·zn· jmÈna ulic a lokalit. Na historickÈ ˙zemÌ Vröovic pronikl ËlovÏk jiû v pravÏku, jak prok·zaly archeologickÈ v˝zkumy. PrvnÌ lidsk· sÌdla vznikala p¯edevöÌm v okolÌ potoka BotiËe od mladöÌ doby kamennÈ, na ¯adÏ mÌst archeologovÈ vykopali keramickÈ p¯edmÏty tzv. ¯ivn·ËskÈ kultury. Doba bronzov· je zastoupena n·lezy tzv. knovÌzskÈ kultury, doba ûelezn· p¯inesla kulturu bylanskou. Na p¯elomu 4./3. stoletÌ p¯ed letopoËtem se tu usadili KeltovÈ, po nich p¯ich·zÌ v 6. stoletÌ slovanskÈ obyvatelstvo. V 9. stoletÌ vznik· na hradËanskÈm ostrohu p¯emyslovsk˝ hrad, o stoletÌ pozdÏji i na VyöehradÏ a v†podhradÌ se zaËala formovat praûsk· aglomerace, jejÌû vliv dos·hl zanedlouho do Vröovic - zakl·dacÌ listina vyöehradskÈ kapituly (r. 1088) je zmiÚuje jako souË·st kapitulnÌho majetku. Vyöehradskou kapitulu poË·tkem 13. stoletÌ nahradili novÌ vlastnÌci - praûötÌ mÏöùanÈ, kte¯Ì zde po na¯ÌzenÌ Karla†IV. o pÏstov·nÌ vinnÈ rÈvy zaloûili ¯adu vinohrad˘, z†nichû se mnohÈ udrûely aû do 19. stoletÌ (Dnes je p¯ipomÌnajÌ uû jen mÌstnÌ n·zvy a jedin· dochovan·, resp. obnoven· vinice Grˆbovka.) Za husitsk˝ch nepokoj˘ se vlastnÌci vröovick˝ch statk˘ st¯Ìdali, cÌrkev a nÏmeËtÌ obËanÈ o nÏ p¯iöli. Protoûe zde vlastnÌci p˘dy neûili, nevznikla ve VröovicÌch û·dn· honosn· sÌdla. V†roce 1556 dostal ves Vröovice do svÈho drûenÌ Kaöpar Granovsk˝ z Granova, za vÏrnÈ sluûby cÌsa¯i Ferdinandovi I. Nov˝ majitel si postavil renesanËnÌ pal·c na StarÈm MÏstÏ (v Ungeltu) a o ves a p˘du dob¯e staral. ZlÈ Ëasy nastaly nejen pro Vröovice za t¯icetiletÈ v·lky, rolnÌci p¯iöli o dobytek, hospod·¯stvÌ upadlo a ves se tÈmÏ¯ vylidnila. BernÌ rula zde zaznamenala pouze t¯i existujÌcÌ grunty. V roce 1648 zÌskali vröovickou p˘du äternberkovÈ, ale jejich pÈËe o ni se projevila pouze provedenÌm d˘kladnÈho soupisu zdejöÌho majetku, jinak zatÌûili postupnÏ oûÌvajÌcÌ ves natolik dluhy, ûe na ni v roce 1727 byla uvalena nucen· ˙¯ednÌ

spr·va. V roce 1797 koupil Vröovice za 200†000 zlat˝ch Jakub Wimmer (1754ñ1822) a mÌstnÌm obyvatel˘m nastalo öùastnÈ obdobÌ. Nov˝ majitel byl typem jakÈhosi selfmademana; byl mÏöùanskÈho p˘vodu, vystudoval inûen˝rstvÌ a v c.k. arm·dÏ udÏlal skvÏlou kariÈru, kter· mu vynesla kromÏ jmÏnÌ i†ölechtick˝ titul od cÌsa¯e Frantiöka I. Mimo majetky ve VröovicÌch, NuslÌch, Z·bÏhlicÌch a dalöÌch vesnicÌch v okolÌ Prahy mu pat¯ilo nÏkolik dom˘ v Praze, p¯edevöÌm zn·m˝ Plat˝z a†pal·c Ëp. 37 na N·rodnÌ t¯ÌdÏ. Jeho jmÈno nese i proslul· kaöna na UhelnÈm trhu. Jakub Wimmer byl dobr˝m hospod·¯em, zav·dÏl modernÌ metody v zemÏdÏlstvÌ, zakl·dal sady, obnovoval vinice. »·st p˘dy pronajal chud˝m rodin·m za dostupnou cenu. Podporoval rozvoj manufaktur a proslul i†jako mecen·ö kultury. SvÈ p˘sobenÌ neomezil jen na Vröovice, ale je povaûov·n i za zakladatele sousednÌ Ëtvrti Vinohrad. Vedle nÏj v˝znamnÏ prospÏl vröovickÈ obci dalöÌ selfmademan Josef Rangheri (1760ñ1832), p˘vodem Ital, kter˝ svÈ ötÏstÌ naöel v Praze, kde zakl·dal moruöovÈ sady a provozoval v˝robu hedv·bÌ. DÌky nÏmu, resp. dÌky jeho synovi Jind¯ichovi majÌ Vröovice tzv. Rangherku nebo jinak ¯eËeno Ñz·meËekì, kter˝ ve skuteËnosti byl jednou z prvnÌch zdejöÌch manufaktur. Po Jakubu Wimmerovi se ve VröovicÌch vyst¯Ìdalo nÏkolik kr·tkodob˝ch majitel˘, aû jejich poslednÌ, Alois Proch·zka, prodal zdejöÌ statek ObËanskÈ z·loûnÏ. V 19. stoletÌ doölo k v˝raznÈmu hospod·¯skÈmu, demografickÈmu a stavebnÌmu rozvoji Vröovic. P¯ev·ûnÏ zemÏdÏlsk· obec se od poloviny stoletÌ rapidnÏ mÏnÌ, obyvatelÈ se zab˝vajÌ obchodem, ¯emeslem Ëi ûivnostÌ, rozvÌjÌ se prudce v˝stavba dom˘ a koncem stoletÌ, kdy se Vröovice staly mÏstysem (1885), na jejich ˙zemÌ ûilo 13†580 obyvatel a†st·lo 420 dom˘ p¯ev·ûnÏ mÏstskÈho typu. Roku 1872 p¯ijel do Vröovic prvnÌ vlak, 1874 bylo zavedeno osvÏtlenÌ ulic, po 1880 byla vybudov·na kanalizace, plyn byl zav·dÏn postupnÏ od roku 1891, prvnÌ tramvaj z Prahy tu zacinkala v roce 1899. ZavröenÌm spr·vnÌch a spoleËensko-politick˝ch ambic vröovickÈho zastupitelstva bylo pov˝öenÌ Vröovic na mÏsto v roce 1902. Pro zdejöÌ v˝stavbu se stal meznÌkem rok 1894, kdy starosta Bohumil HoleËek nechal vypracovat ˙zemnÌ pl·n. DalöÌ stavebnÌ rozvoj byl pod¯Ìzen urbanistickÈ koncepci, kter· vymezovala lokality pro rodinnÈ domy a vily, pro levnÈ dÏlnickÈ byty a pro pr˘myslovÈ stavby. Z tÈto etapy poch·zÌ i novorenesanËnÌ budova obecnÈ ökoly v Heroldov˝ch sadech, k nÌû se v roce 1907 p¯imkla secesnÌ budova chlapeckÈ mÏöùanky na n·roûÌ dneönÌ EstonskÈ ulice, souËasnÈ sÌdlo VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ. N·ö prvnÌ v˝let do historie ökoly a jejÌho okolÌ uzavÌr·m mal˝m jazykov˝m rÈbusem: kterak p¯iöly Vröovice ke svÈmu jmÈnu? Jsou t¯i moûnosti: 1) od Vröovc˘, vyvraûdÏn˝ch v roce 1108 P¯emyslovci, nebo 2) od osobnÌho jmÈna Vrö Ëi Vröa, jemuû mohla pat¯it vesnice lidÌ Vröov˝ch, anebo 3) od vröe koöe z proutÌ, pouûÌvanÈho k lovu ryb. Kdo vÌ? Zlat· vrö se ovöem nach·zÌ v mÏstskÈm znakuÖ!

PokraËov·nÌ p¯ÌötÏ.

Pr·ce mÏ p¯Ìmo fascinuje! CelÈ hodiny vydrûÌm se na ni dÌvat. J.K. Jerome

12


Josef ämatl·k öÈfredaktor

éivot ökoly

A jsme opÏt zde Kdo? Co? To v·s jistÏ napadne po p¯eËtenÌ nadpisu tohoto p¯ÌspÏvku a moûn· se budete chtÌt dozvÏdÏt vÌce. Douf·m, ûe nebudete zklam·ni, kdyû se v·m v†dalöÌm textu p¯edstavÌ v˝sledky n·m vöem dob¯e zn·mÈ p¯edmÏtovÈ ankety.. Jiû tradiËnÏ se jejÌm prost¯ednictvÌm dozvÌd·me, jak jsou studenti spokojeni s†pracÌ a p¯Ìstupem pedagog˘ i ostatnÌch pracovnÌk˘ VäFS, co se jim lÌbÌ a nelÌbÌ a co a jak by chtÏli vylepöit. V˝sledky ankety a v†nich koncentrovanÈ n·zory, p¯ipomÌnky a n·mÏty pro n·s nejsou v†û·dnÈm p¯ÌpadÏ zanedbatelnÈ Ëi p¯ehlÌûenÈ, ale pr·vÏ naopak je povaûujeme za v˝znamnÈ zhodnocenÌ naöeho snaûenÌ. Jsme p¯ipraveni je maxim·lnÏ br·t v†˙vahu a jejich v˝stupy vyuûÌt v†n·sledujÌcÌch obdobÌch. Jak to tedy dopadlo? PodmÌnky ankety splnilo 1238 student˘, tj. 36 % student˘ ökoly (alespoÚ k†jednomu p¯edmÏtu se vyslovilo 1407 student˘, tj. 41 % student˘ ökoly), coû jsou z†hlediska obvyklÈ Ëetnosti odpovÏdÌ na podobnÈ ankety v˝sledky velmi dobrÈ. U jednotliv˝ch p¯edmÏt˘ dos·hly pr˘mÏrnÈ odpovÏdi na poloûenÈ ot·zky n·sledujÌcÌ ˙roveÚ:

nÌmi p¯edpisy, vyûaduje plnÏnÌ uloûen˝ch studijnÌch povinnostÌ nenÌ nedostatkem, ale jednoznaËnou p¯ednostÌ. V†û·dnÈm p¯ÌpadÏ vöak nebudeme tolerovat neodbornost, aroganci, poniûov·nÌ nebo pomluvy jin˝ch pedagog˘ a jejich pr·ce. S†takov˝mi Ñkolegyì se velmi rychle rozejdeme, a†to v†z·jmu student˘ i ökoly. Za druhÈ velmi oceÚujeme, ûe n·s upozorÚujete na problÈmy p¯edmÏtovÈ z·kladny, jejÌ komplexnosti a prov·zanosti. Vzhledem ke sloûitosti a n·roËnosti tÈto problematiky je kaûd· p¯ipomÌnka a n·mÏt vÌtan˝. P¯i inovacÌch studijnÌch pl·n˘ k†nim budeme z·vaznÏ p¯ihlÌûet. Za t¯etÌ dojde, a to i na z·kladÏ vaöich p¯ipomÌnek, k†¯adÏ zmÏn v†organizaci studia. Mimo jinÈ p¯istoupÌme i k†¯eöenÌ vaöich kritick˝ch pozn·mek k†velikosti studijnÌch skupin. Minul˝ a souËasn˝ akademick˝ rok kladl na studenty i pedagogy v†tomto ohledu z†¯ady objektivnÌch d˘vod˘ mimo¯·dnÈ n·roky. DÏkujeme za Vaöi trpÏlivost a budeObtÌûnost me se snaûit, aby buVysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ p¯ehnanÏ lehkÈ ....*(*)X**.. p¯ehnanÏ tÏûkÈ doucnost p¯in·öela uû jen sam· zlepöenÌ. ZajÌmavost Za ËtvrtÈ, a trochu Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ ˙plnÏ nezajÌmav˝ ....*(*)X**.. velmi zajÌmav˝ jsem to jiû naznaËil Srozumitelnost v˝uky v†p¯edch·zejÌcÌm odstavci, poËÌt·me v†n·Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ ˙plnÏ nesrozumiteln· ....*(*)*X*** naprosto srozumiteln· sledujÌcÌm akademicP¯Ìstup vyuËujÌcÌho kÈ roce se zdokonaleVysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ velmi öpatn˝ ....*(*)*X*** vynikajÌcÌ, vst¯Ìcn˝ nÌm organizace zkouLiteratura öek a z·poËt˘, od vypisov·nÌ (poËet, dny, Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ û·dn· ...**(*)X***. dobr· a rozmanit· hodiny), aû po jejich realizaci, (zapisov·nÌ Ve srovn·nÌ s†p¯edch·zejÌcÌm semestrem doölo k†poklesu do IS a†index˘ atd.). o jeden bod stupnice u kritÈria zajÌmavost, coû n·s netÏöÌ. I p¯es n·roËnost tohoto ˙kolu douf·me, ûe budete s†˙praSouËasnÏ doölo k†vzestupu o jeden bod stupnice hodnocenÌ vami spokojeni. u kritÈriÌ srozumitelnost a kvalita literatury, coû povaûujeme A koneËnÏ za p·tÈ bych v·s r·d sezn·mil alespoÚ se z·za potÏöujÌcÌ. kladnÌmi body z·vÏr˘, kterÈ p¯ijalo prezidium VäFS p¯i proSlovnÌ hodnocenÌ ˙rovnÏ pedagogickÈho procesu jednotjedn·v·nÌ v˝sledk˘ ankety na svÈm zased·nÌ 5. kvÏtna 2006: liv˝ch pedagog˘ a jejich vztahu ke student˘m letos obohatili 1. vedoucÌ kateder projednajÌ komplexnÌ v˝sledky ankety na i dalöÌ z·sadnÌ p¯ipomÌnky. Hodnotili jste ˙roveÚ organizaËnÌ nejbliûöÌ sch˘zi katedry a se z·vÏry, kterÈ na tÈto sch˘zi p¯Ìpravy a realizace zkouöek a z·poËt˘ i za¯azenÌ nÏkter˝ch budou p¯ijaty, sezn·mÌ vedoucÌ uËitele kruhu. Ti budou p¯edmÏt˘ do studijnÌch pl·n˘, p¯edevöÌm z†hlediska n·vazo†z·vÏrech n·slednÏ informovat studenty, nosti v˝uky v†bakal·¯skÈm a magisterskÈm studiu. P¯ipomÌn2. u podpr˘mÏrnÏ hodnocen˝ch pedagog˘ zpracujÌ vedouky se t˝kaly takÈ kvality urËit˝ch studijnÌch pom˘cek a velicÌ kateder pl·n hospitacÌ, kter˝ p¯edloûÌ k†posouzenÌ rekkosti studijnÌch skupin. torovi a prorektorovi pro pedagogickou pr·ci, Co k†uvedenÈmu ¯Ìci? Za prvÈ dÏkujeme za vöechno, co 3. problÈmy spojenÈ s obsahem p¯edmÏt˘ budou bez zbyteËnÈjste n·m prost¯ednictvÌm ankety sdÏlili, aù je to pro n·s p¯Ìho odkladu ¯eöeny s prorektorem pro pedagogickou pr·ci, jemnÈ nebo nep¯ÌjemnÈ. Jsme spokojeni se skuteËnostÌ, ûe je 4. problÈmy v oblasti literatury budou ¯eöeny n·sledujÌcÌm mezi naöimi pedagogy mnoho vysoce hodnocen˝ch, jak z†hlepostupem: okamûit· ˙prava st·vajÌcÌch skript; nahrazov·diska odbornosti, tak i z hlediska p¯Ìstupu k†v·m a vaöim pronÌ dosud pouûÌvanÈ literatury vhodnÏjöÌmi liter·rnÌmi prablÈm˘m. Na z·kladÏ v˝sledk˘ vaöeho hodnocenÌ za cel˝ akameny; za¯azenÌ nov˝ch titul˘ do nejbliûöÌho moûnÈho ediËdemick˝ rok budou prezidentkou ökoly vyhlaöov·ni nejobdinÌho pl·nu, vovanÏjöÌ pedagogovÈ, se kter˝mi budete, t¯eba i prost¯ednic5. v†souladu s†existujÌcÌmi moûnostmi bude snÌûen poËet stutvÌm tohoto Ëasopisu, pravidelnÏ seznamov·ni. Velmi n·s mrzÌ, dent˘ v†jazykov˝ch a semin·rnÌch skupin·ch, ûe jsou mezi n·mi i pedagogovÈ na druhÈ stranÏ hodnotÌcÌ 6. bude p¯esnÏ definov·na odpovÏdnost za organizaci zkouök·ly. I p¯es ne vûdy zcela objektivnÌ hodnotÌcÌ kritÈria z vaöÌ öek a z·poËt˘ a jejich konkrÈtnÌ realizaci. strany je to z·vaûnÈ upozornÏnÌ. R·d bych ovöem zd˘raznil, V†z·vÏru bych chtÏl jeötÏ jednou podÏkovat za vaöi ˙Ëast ûe nÏkterÈ p¯ipomÌnky nebyly zcela relevantnÌ. Fakt, ûe jde v†anketÏ, za vaöe n·mÏty a p¯ipomÌnky. p¯edn·öejÌcÌ ve sv˝ch vystoupenÌch za hranice povinnÈ Ëi doporuËenÈ literatury, pouûÌv· novÈ, dosud ne zcela obvyklÈ doc. Ing. AntonÌn KubÌËek, CSc. metodickÈ postupy nebo striktnÏ, v souladu s platn˝mi studijprorektor pro pedagogickou pr·ci

BÏûeti po rovinÏ dovede i slep· kobyla. »eskÈ p¯ÌslovÌ

Ëerven 2006

13

éivot ökoly

é·dan· profese, nov˝ obor: Compliance Compliance ñ to znamen· shoda, soulad, ale takÈ nov˝ obor, kter˝ p¯edpokl·d·, ûe se vyzn·te v†legislativÏ, vyhl·ök·ch, na¯ÌzenÌch a kodexech, kterÈ regulujÌ podnik·nÌ v†jednotliv˝ch oborech. Pot¯eba takov˝ch odbornÌk˘ zaËÌn· b˝t tÌm nalÈhavÏjöÌ, ËÌm rychleji nar˘st· objem nov˝ch pravidel a tempo jejich zmÏn. V†podmÌnk·ch globalizace, kdy firmy musejÌ vyhovÏt pr·vnÌm systÈm˘m ñ a jejich Ëast˝m zmÏn·m ñ ve vÌce zemÌch, je popt·vka jeötÏ vyööÌ. NejvÏtöÌ pot¯ebu compliance pociùujÌ v†souËasnÈ dobÏ organizace v†EvropÏ, kde ËelÌ silnÈmu p¯Ìlivu nejr˘znÏjöÌch direktiv z†Bruselu. St·le intenzivnÏjöÌ regulace soust¯eÔuje vysokou odpovÏdnost na vyööÌ management. ⁄¯ednÌci z†dohlÌûejÌcÌch institucÌ jsou nesmlouvavÌ, tvrdÏ pokutujÌ a v†p¯ÌpadÏ odpovÏdn˝ch osob m˘ûe hrozit i trestnÌ postih. »Ìm p¯esnÏji se compliance odbornÌk zab˝v·? Monitoruje regulaci v†danÈm oboru podnik·nÌ, implementuje p¯edpisy a jejich zmÏny do struktury a provozu firmy. Nejde jen o interpretaci a pr·vnÌ n·zor na regulaci. Compliance profesion·l musÌ zajistit, ûe firma tÏmto poûadavk˘m vyhovÌ co nejefektivnÏjöÌm zp˘sobem, navrhne zp˘soby implementace, v†p¯ÌpadÏ nutnosti navrhne alternativnÌ ¯eöenÌ. Compliance vyûaduje kombinaci znalostÌ z·kon˘ a regulaËnÌch p¯edpis˘ se znalostmi technick˝mi, vyûaduje schopnosti organizaËnÌ a rozhodovacÌ, znalosti finanËnÌho ¯ÌzenÌ a†managementu rizik. Profese nenÌ ˙zce specializovan·, spÌöe naopak. P¯ednostÌ je vöestrannost. Proto ve v˝bÏrov˝ch ¯ÌzenÌch uchazeËi se z·kladnÌm p¯ehledem o pr·vu, avöak s†öiröÌ komerËnÌ praxÌ uspÏjÌ ËastÏji neû uchazeËi s†v˝hradnÏ

pr·vnickou kvalifikacÌ. Poûadovanou dovednostÌ nenÌ jen zn·t pravidla a umÏt je aplikovat. K†tomu je t¯eba i ch·pat podnikatelskÈ aktivity danÈho subjektu, dob¯e zn·t regulovan˝ produkt, vyznat se ve struktu¯e firmy a organizaci pr·ce, zn·t pracovnÌ postupy, zajistit informovanost a proökolenÌ person·lu, navrhovat realizaËnÌ opat¯enÌ. Popt·vka po tÏchto profesion·lech je obrovsk·. Podle Financial Times bude nap¯. typick· evropsk· finanËnÌ instituce zamÏstn·vat ve svÈm odboru compliance nÏkolik desÌtek odbornÌk˘. N·borovÈ agentury odhadujÌ, ûe 2 % pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ jiû nynÌ inzerovan˝ch britsk˝mi finanËnÌmi institucemi jsou v†oboru compliance. NenÌ proto divu, ûe univerzity reagujÌ na tuto situaci a†zaËÌnajÌ nabÌzet kurzy k zaplnÏnÌ tÈto mezery na trhu pr·ce. Nikoli nev˝znamn· University of Reading otevÌr· jako prvnÌ magisterskÈ studium v†oboru kapit·lov˝ch trh˘, regulace a compliance. DesetimÏsÌËnÌ studium zaËÌn· letos na podzim v†centru ICMA ñ International Capital Market Association, kter· je nejvÏtöÌm poskytovatelem univerzitnÌho vzdÏl·nÌ v†oboru cenn˝ch papÌr˘. Obsah novÈho oboru je p¯ipravov·n s†t˝mem odbornÌk˘ z†v˝znamn˝ch institucÌ tak, aby se co nejvÌce blÌûil n·rok˘m praxe. N·plÚ studia je urËena pro evropskÈ prost¯edÌ s†ohledem na evropskÈ instituce, regulaci a tradici trhu. Absolventi s†¯·dn˝m diplomem se uplatnÌ nejen ve finanËnÌch institucÌch, ale i†v†menöÌch firm·ch jin˝ch obor˘, kterÈ zatÌm bez p¯Ìsluön˝ch odbornÌk˘ s†problÈmy Ñ shody ì dosti z·pasÌ. A je tu nov· v˝zva, moûn· i pro VäFS.

Cestu buÔ najdu, nebo udÏl·m. Hanibal

14


Vlastimila Kol·¯ov· Katedra jazyk˘ (podle Financial Times)

éivot ökoly

BezpeËnost v IT ñ bezpeËnostnÌ aktualizace softwaru V†pr˘bÏhu uplynul˝ch 20 let doölo k†masivnÌmu nasazov·nÌ IT do infrastruktury takov˝m zp˘sobem, ûe dnes p¯edstavujÌ jejich neoddÏlitelnou a jednu z†nejd˘leûitÏjöÌch Ë·stÌ. Je tedy celkem logickÈ, ûe velk· Ë·st provoznÌch a informaËnÌch rizik, kter· spoleËnostem hrozÌ, se t˝k· pr·vÏ tÈto infrastruktury. BezpeËnostnÌ politika v†oblasti IT je velmi öirokÈ tÈma a v†rozlehl˝ch organizacÌch s†mnoha uûivateli se jedn· spÌöe o v˝zvu neû o bÏûn˝ pracovnÌ problÈm. V†praxi si m˘ûeme p¯edstavit zabezpeËenÌ IT jako souhrn takov˝ch opat¯enÌ, kter· eliminujÌ rizika ztr·ty, odcizenÌ Ëi zneuûitÌ dat a souËasnÏ zamezÌ v†nejvyööÌ moûnÈ mÌ¯e v˝padk˘m bÏûnÈho IT provozu. JakÈkoliv naruöenÌ bezpeËnosti a chodu IT vede vûdy k†finanËnÌm ztr·t·m spoleËnosti, a proto je pot¯eba vÏnovat n·leûitou pozornost tÈto problematice. Podrobn· kategorizace moûn˝ch bezpeËnostnÌch rizik a jim p¯ÌsluöejÌcÌch bezpeËnostnÌch opat¯enÌ z†r˘zn˝ch hledisek by si vyû·dala prostor v˝raznÏ p¯ekraËujÌcÌ r·mec tohoto Ël·nku, a proto se dnes budu zab˝vat pouze jednÌm z†n·stroj˘ zabezpeËenÌ. JednÌm z†opat¯enÌ, kter· glob·lnÏ omezujÌ moûnosti ˙toËnÌk˘, jsou pra-

videlnÈ bezpeËnostnÌ aktualizace pouûÌvanÈho softwaru, tzv. z·platov·nÌ bezpeËnostnÌch dÏr (z†anglickÈho patch-z·plata). Kaûd˝ program obsahuje chyby a je pouze ot·zkou Ëasu, kdy jsou objeveny a p¯ÌpadnÏ zneuûity. TÏchto chyb lze s†pomocÌ malwaru (viry, trojskÈ konÏ, spyware aj.) vyuûÌt k†zÌsk·nÌ informacÌ uloûen˝ch v† postiûenÈm poËÌtaËi, v ÑlepöÌmì p¯ÌpadÏ je pouze naruöena stabilita spuötÏn˝ch program˘. D˘leûitost z·platov·nÌ si uvÏdomili i p¯ednÌ v˝robci softwaru, kte¯Ì vytvo¯ili systÈm automatick˝ch aktualizacÌ p¯es Internet. V†mal˝ch organizacÌch velmi Ëasto postaËuje nastavenÌ jednotliv˝ch poËÌtaË˘ tak, aby se samy automaticky p¯es Internet aktualizovaly, coû je ovöem pro vÏtöÌ podniky nepostaËujÌcÌ. Jednou z†nev˝hod je p¯etÏûov·nÌ p¯ipojenÌ k†Internetu, kdy se mnohon·sobnÏ a neefektivnÏ stahujÌ tytÈû z·platy. Spr·vci sÌtÌ nemajÌ nikde z·znamy, jakÈ z·platy se poda¯ilo Ëi nepoda¯ilo ˙spÏönÏ instalovat, kterÈ poËÌtaËe tak z˘staly bez aktualizace, a jsou tedy potenci·lnÏ snadnÏji napadnutelnÈ. Vöechny tyto nedostatky, kter˝mi v†uplynul˝ch letech trpÏla i VäFS, se poda¯ilo odstranit implementacÌ produktu Windows server update services (WSUS). V˝hodou distribuce z·plat s†pomocÌ WSUS je centralizovan· spr·va jednou staûen˝ch z·plat v†r·mci celÈ lok·lnÌ sÌtÏ, sta-

novenÌ, jak˝m zp˘sobem se budou klientskÈ stanice chovat p¯i instalaci. K†dispozici je takÈ velkÈ mnoûstvÌ sestav, kterÈ umoûÚujÌ IT administr·tor˘m zjiöùovat souËasn˝ stav aktualizacÌ v†celÈ lok·lnÌ sÌti. Moûnost vynucenÌ okamûitÈho z·platov·nÌ m· smysl p¯edevöÌm v†p¯ÌpadÏ akutnÌho ohroûenÌ, samoz¯ejmÏ za p¯edpokladu, ûe z·platy byly jiû vytvo¯eny a nejlÈpe i†otestov·ny na jednom ÑpokusnÈmì poËÌtaËi. Nov· verze serveru od firmy Microsoft (MS server 2007 Longhorn) p˘jde v†tÈto problematice dokonce jeötÏ d·le. PoËÌtaË, kter˝ se bude chtÌt p¯ipojit do lok·lnÌ sÌtÏ, projde nejd¯Ìve bezpeËnostnÌm auditem (z·platy, antivirus, antispyware a dalöÌ voliteln· kritÈria) a pokud mu nebude vyhovovat, bude tento poËÌtaË p¯esmÏrov·n na vyhrazen˝ server (karantÈna). Ten zajistÌ pot¯ebnou ˙roveÚ zabezpeËenÌ a teprve pak je umoûnÏn vstup do lok·lnÌ sÌtÏ. Jak je vidÏt, bezpeËnostnÌ aktualizace softwaru m· svÈ nezastupitelnÈ mÌsto v† ochranÏ naöich dat, a proto, spat¯Ìme-li zpr·vu, ûe systÈm bude aktualizov·n, nechme ho aktualizovat. V†nÏkterÈm z†dalöÌch Ël·nk˘ o bezpeËnosti v†oblasti IT se podÌv·me na dalöÌ nejËastÏjöÌ hrozbu ñ spyware. Frantiöek Folttiny ¯editel odboru IT

KR¡TCE z VäFS P¯edn·öka premiÈra Jiû podruhÈ v†kr·tkÈ dobÏ p¯edn·öel na VysokÈ ökole finanËnÌ a spr·vnÌ premiÈr »eskÈ republiky Ing. Ji¯Ì Paroubek. P¯edn·öka ÑStrategie hospod·¯skÈho r˘stuì mÏla opÏt velkou n·vötÏvnost z†¯ad student˘ i pedagog˘. V†diskusi po p¯edn·öce bylo otev¯eno mnoho zajÌmav˝ch tÈmat a na z·vÏr premiÈr p¯islÌbil, ûe si pro studenty VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ p¯ipravÌ dalöÌ p¯edn·öku zamÏ¯enou tentokr·t na problematiku vysokÈho ökolstvÌ a podpory vÏdy a v˝zkumu.

Jen d˝nÏ roste vleûe. TureckÈ p¯ÌslovÌ

Ëerven 2006

15

éivot ökoly

Kde znÌ Gaudeamus Gaudeamus igitur Ëili takzvan· studentsk· hymna znÌ p¯i slavnostnÌch ceremoni·lech na vysok˝ch ökol·ch, obvykle p¯i p¯Ìleûitosti p¯ed·v·nÌ diplom˘ o studiu nebo p¯i promocÌch. Tato hymna nÏkolikr·t jiû zaznÏla i p¯i obdobn˝ch ceremoni·lech VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ. PoprvÈ 2. dubna 2004 a zatÌm naposledy 27. dubna 2006. SlavnostnÌ r·z tÏchto akcÌ a jejich spoleËensk˝ v˝znam de facto p¯edurËujÌ typ prostoru Ëi objektu, v nÏmû se majÌ odehr·vat a vÏtöinou takÈ odehr·vajÌ. Univerzita Karlova m· pro tento ˙Ëel Karolinum, »eskÈ vysokÈ uËenÌ technickÈ disponuje BetlÈmskou kaplÌ. VäFS pouûÌv· k tÏmto slavnostnÌm p¯Ìleûitostem rovnÏû reprezentaËnÌ prostory: v Praze kostel svat˝ch äimona a Judy, v MostÏ dÏkansk˝ kostel NanebevzetÌ Panny Marie. Jeden prostor kr·snÏjöÌ neû druh˝, takûe neuökodÌ, sezn·mÌ-li se Ëten·¯i Xadonie aspoÚ struËnÏ s jejich historiÌ; kdo vÌ, kdy se sami octnou v jejich interiÈru jako aktivnÌ ˙ËastnÌci promoËnÌho ceremoni·lu. Praûsk˝ kostel svat˝ch äimona a Judy se nach·zÌ v†obvodu StarÈho MÏsta a pod baroknÌ podobou ukr˝v· historii o Ëty¯i stoletÌ bohatöÌ. Jeho poË·tky sahajÌ do poloviny 14. stoletÌ, kdy na jeho mÌstÏ zaloûil Bohuslav z Olbramovic öpit·l, jehoû souË·stÌ byla i†kaple svatÈho äimona a†svatÈho Judy, evangelijnÌch kazatel˘ v Mezopot·mii a†S˝rii (je to jedin˝ svatost·nek tÏchto svÏtc˘ v Praze). VysvÏcenÌ kaple se ujal zn·m˝ arcibiskup Arnoöt z Pardubic. Gotickou kapli p¯estavÏl nekatolick˝ ¯·d Ëesk˝ch brat¯Ì v letech 1615ñ20 do podoby renesanËnÌ s·lovÈ emporovÈ svatynÏ; tu pak i s p¯ilehl˝m öpit·lem cÌsa¯ Ferdinand II. odevzdal po neblahÈ bitvÏ na BÌlÈ ho¯e katolickÈmu ¯·du Milosrdn˝ch brat¯Ì, kter˝ ji p¯estavÏl pro ˙Ëely öpit·lnÌho kostela a v†roce 1632 znovu vysvÏtil. DneönÌ pozdnÏ baroknÌ podoba kostela z let 1720ñ21, jejÌmû pravdÏpodobn˝m autorem byl praûsk˝ stavitel Jan Josef HrdliËka, neset¯ela prvky staröÌ stavebnÌ f·ze: gotickou sÌùovou klenbu a renesanËnÌ okna. Socha¯sk· v˝zdoba pr˘ËelÌ po-

ch·zÌ z dÌlny Jana Ji¯Ìho älanzovskÈho (r.†1721). Za¯ÌzenÌ kostela je z†18. stoletÌ: hlavnÌ olt·¯ malovan˝ technikou al fresco od Josefa Hagera z†roku 1773, olt·¯nÌ obraz sv. äimona a†Judy od V·clava Vav¯ince Reinera z roku 1731. BoËnÌ olt·¯e zdobÌ obraz sv. Jana z Boha od Jana Rudolfa Bysse z roku†1691 a obraz sv. Leopolda od Josefa äterna z let 1760ñ70. Autorem voln˝ch soch v interiÈru, p˘vodnÏ p¯ipisovan˝ch F. M. Brokofovi a datovan˝ch do let 1692ñ94, je jeden z vrcholn˝ch mistr˘ praûskÈ baroknÌ plastiky - Matouö V·clav J‰ckel. Varhany (r. 1722ñ24), n·stroj Andrease Wambetssera, s vynikajÌcÌm zvukem, na nichû mimo jinÈ hr·l svÈho Ëasu Wolfgang Amadeus Mozart nebo Joseph Haydn, zdobÌ sochy andÏl˘ z dÌlny Ferdinanda Maxmili·na Brokofa. InteriÈr kostela doplÚuje ranÏ rokokov· kazatelna se sochami od Frantiöka Ign·ce Weisse (r.†1734). Sakristie je pozoruhodn· kredenËnÌmi sk¯ÌnÏmi (r. 1721) instalovan˝mi kolem vöech stÏn. Po roce 1989 kostel sv. äimona a Judy restituoval Hospit·lsk˝ ¯·d sv. Jana z Boha a za podpory hlavnÌho mÏsta Prahy v†nÏm probÏhla d˘kladn· rekonstrukce. Od roku 1992 jej spravuje Symfonick˝ orchestr hl. m. Prahy FOK, kter˝ vyuûÌv· jeho vynikajÌcÌ akustiku k po¯·d·nÌ koncert˘. A dvakr·t roËnÏ kostel hostÌ promoce VäFS. Mosteck˝ chr·m NanebevzetÌ Panny Marie je pam·tkou prvnÌ kategorie, kterou proslavila nejen jejÌ architektonick· a umÏleck· ˙roveÚ, ale p¯edevöÌm akce jejÌ z·chrany p¯ed postupujÌcÌ tÏûbou uhlÌ. Statut·rnÌ mÏsto Most m·

Sedmkr·t upadneö, osmkr·t vstaÚ! KirgizskÈ p¯ÌslovÌ

16


éivot ökoly v†kontrastu k†novÈ z·stavbÏ prastarou historii, poËÌnajÌcÌ jiû na p¯elomu 8. a†9. stoletÌ. Tu dnes ovöem p¯ipomÌnajÌ jen archivnÌ dokumenty a†dobov· vyobrazenÌ, ale z hmotn˝ch pam·tek z˘stala jen jedna - kostel NanebevzetÌ Panny Marie. Most byl bohat˝m mÏstem, tÏûil ze svÈ strategicky v˝znamnÈ polohy na ˙patÌ kruönohorskÈho pomeznÌho hvozdu p¯i frekventovanÈ obchodnÌ cestÏ a od Ëesk˝ch kr·l˘ mÏl Ëetn· privilegia. Dokladem nÏkdejöÌho bohatstvÌ mÏsta je uveden˝ kostel. P˘vodnÏ vznikl v†dobÏ zaloûenÌ vlastnÌho mÏsta (1253ñ57) jako ranÏ gotick· trojlodnÌ bazilika pod patron·tem praûskÈho kl·ötera Str·ûc˘ boûÌho hrobu. Z tÈto ranÈ stavebnÌ f·ze se dochovala vÏû a krypta pod presbyt·¯em. Roku 1515 bylo celÈ mÏsto i s kostelem zniËeno poû·rem. Stavbu novÈho kostela uû pod patron·tem mÏsta zah·jil roku 1517 nÏmeck˝ polÌr Jˆrg z Maulbronnu podle pl·n˘ Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu (û·ka proslulÈho Benedikta Rejta - autora mj. VladislavskÈho s·lu na PraûskÈm hradÏ). Po HeilmannovÏ smrti (r. 1526) pak stavbu dokonËil ve spolupr·ci s†kamenick˝mi mistry Petrem Heilmannem, Jakubem Grossem a Valtenem Eulenspiegelem. PrvnÌ dokonËenou Ë·st kostela vysvÏtil jiû roku 1522 praûsk˝ arcibiskup ZbynÏk Berka z†DubÈ, cel˝ byl vysvÏcen roku 1544. Kostel m· podobu sÌÚovÈho trojlodÌ (v Ëesk˝ch zemÌch neËetnÈho) s opÏr·ky vtaûen˝mi do obvodovÈ zdi, s†hranolovou vÏûÌ s ochozem v hlavnÌm pr˘ËelÌ a s p¯ipojenou sakristiÌ. Jeho hlavnÌ p˝chou je n·dhern· krouûen· klenba trojlodÌ a presbyt·¯e a†hvÏzdov· klenba p¯edsÌnÌ (v†severnÌ s tzv. visut˝m svornÌkem), dÌky nimû je tento kostel pravidelnÏ uv·dÏn v monografiÌch o gotickÈm, resp. pozdnÏ gotickÈm umÏnÌ. Pr·vÏ pro tyto v˝jimeËnÈ kvality bylo rozhodnuto zachr·nit kostel jako jedinou stavbu ze starÈ z·stavby Mostu, kter· byla v 70. letech 20. stoletÌ zbour·na kv˘li tÏûbÏ uhlÌ, jeû se nach·zelo pod nÌ. Akce

p¯esunu probÏhla v ¯Ìjnu 1975 a bÏhem nÌ kostel urazil vzd·lenost 842 metr˘ a byl usazen na novÈm mÌstÏ na novÈ ûelezobetonovÈ z·klady. Do roku 1988 byl restaurov·n a v Ëervnu 1993 slavnostnÏ znovuotev¯en a vysvÏcen. Do jeho interiÈru se postupnÏ vr·tilo p˘vodnÌ za¯ÌzenÌ, z†nÏhoû vynik· baroknÌ hlavnÌ olt·¯ z†let 1731ñ39 s obrazem NanebevzetÌ Panny Marie od Josefa KramolÌna, dva postrannÌ pozdnÏ renesanËnÌ olt·¯e Uk¯iûov·nÌ (1592ñ1605) a Vzk¯ÌöenÌ (r. 1597) od Franze Ditricha z Freibergu a†p¯ekr·sn· renesanËnÌ k¯titelnice s†alabastrov˝mi reliÈfy (1560ñ65) od Hanse Walthera z Dr·ûÔan a Bed¯icha Grosse z Mostu. Pozoruhodn· je empora chr·mu z poloviny 16. stoletÌ, zdoben· ¯ezan˝mi reliÈfy s†v˝jevy ze StarÈho a†NovÈho z·kona. Na kruchtÏ jsou osazeny varhany v rokokovÈ sk¯Ìni s vynikajÌcÌ plastickou dekoracÌ. KromÏ bohosluûebn˝ch ˙Ëel˘ je kostel vyuûÌv·n k dalöÌm kulturnÌm a spoleËensky v˝znamn˝m p¯Ìleûitostem, jako jsou nap¯Ìklad promoce mosteckÈho studijnÌho st¯ediska VäFS. Josef ämatl·k öÈfredaktor fotky kostela sv. äimona a Judy z archivu FOK

St·l˝ ˙spÏch je nutn˝ jen pro zbabÏlce. äv˝carskÈ p¯ÌslovÌ

Ëerven 2006

17

éivot ökoly

Za prvnÌ jarnÌ kytiËkou V nedÏli 9. dubna z iniciativy KEMV se n·s seölo 42 + 3 pejsci na prvnÌm jarnÌm v˝letu. Proöli jsme dvÏ trasy, mezitÌm poobÏdvali. Naöli jsme 36 druh˘ kytiËek a navötÌvili zajÌmav· mÌsta ñ BubovickÈ vodop·dy, Chlum, CÌsa¯skou

rokli, Kodu. NÏkte¯Ì na nich nikdy nebyli, dokonce o tom, jakÈ zajÌmavosti skr˝vajÌ, nemÏli ani tuöenÌ.

BubovickÈ vodop·dy pat¯Ì k vyhled·van˝m turistick˝m cÌl˘m. Jsou kousek od Srbska.

Travertinov· jezÌrka jsou jednÌm z nejvz·cnÏjöÌch p¯ÌrodnÌch ˙tvar˘, na kter˝ jsme narazili. Nevede k nim turistick· znaËka a jsou dob¯e ukryta v hlubokÈ CÌsa¯skÈ rokli.

Radim ValenËÌk vedoucÌ Katedry ekonomie a mezin·rodnÌch vztah˘

Sestup z Chlumu pat¯il k nejn·roËnÏjöÌm pas·ûÌm v˝letu. Z†vrcholu tohoto kopce je n·dhern˝ panoramatick˝ v˝hled. Nevede k nÏmu turistick· znaËka, ukr˝v· velk˝ lom a na str·nÌch roste velmi vz·cn· kvÏtena.

ZaË·tek nenÌ polovice celku, vztahuje se aû na konec. Polybios z Megalopole

18


éivot ökoly

Studium BSBA na VäFS V†¯Ìjnu 2005 studenti VäFS poprvÈ dostali öanci p¯ihl·sit se z·roveÚ k†akcelerovanÈmu studiu bakal·¯skÈho programu ÿÌzenÌ podniku v†angliËtinÏ renomovanÈ City University (CU), po¯·danÈmu v†prostor·ch VäFS v Praze. Tuto exkluzivnÌ nabÌdku student˘m VäFS tehdy vyuûilo 13 student˘. Na jejich cestÏ kurzy City University a†VäFS, cestÏ vedoucÌ ke dvÏma diplom˘m, je mnohÈ potkalo a v okamûiku p¯ed poslednÌ fin·lovou rovinkou se uskuteËnil s†celou t¯Ìdou 1. bÏhu i tento rozhovor: Na Ëem pr·vÏ pracujete? V†r·mci programu BSBA jsme pr·vÏ odevzdali case studies o problÈmech informaËnÌch systÈm˘, p¯ipravujeme report ke quality managementu, a ve t¯ÌdÏ prezentujeme o†myslitelÌch typu G·ndhÌ, Anscombe Ëi Fletcher. Na VäFS se uËÌme ke zkouök·m a z·poËt˘m a nÏkte¯Ì z†n·s p¯ipravujÌ bakal·¯skÈ pr·ce. No a ti, co se i tak nudÌ, chodÌ norm·lnÏ do pr·ce. Nebojte se, d· se to zvl·dnout... Jak jste se dozvÏdÏli o studiu BSBA na VäFS? Prezentovali jste n·m moûnosti studia bÏhem v˝uky na VltavskÈ. NÏkte¯Ì z†n·s si informace p¯eËetli na ISu. Na MTV dokonce jednu dobu bÏûel reklamnÌ spot. Pak uû to bylo jen ot·zkou registrace, ke kterÈ jsme dostali kompletnÌ informace a veökerou pomoc ze strany ökoly. ProË jste se rozhodli BSBA studovat? ZÌskanÈ vÏdomosti a titul n·s odliöÌ od dav˘ absolvent˘ Ëesk˝ch st·tnÌch a soukrom˝ch ökol. D· n·m to n·skok a†v˝hodu p¯i hled·nÌ novÈho zamÏstn·nÌ nebo jeho zmÏny. Pro ty z†n·s, kte¯Ì z·roveÚ i pracujÌ, jsou praktickÈ ˙koly, kterÈ plnÌme, okamûitÏ pouûitelnÈ v zamÏstn·nÌ. Ve spojenÌ se st·l˝m pouûÌv·nÌm anglickÈho jazyka, jak v†diskusi, tak na papÌ¯e, je to ohromn· p¯Ìleûitost posunout se na†hranici perfektnÌho profesion·lnÌho fungov·nÌ ve dvou jazycÌch. Jak jste zvl·dali prvnÌ t˝dny a mÏsÌce? I potom, co vyprchalo prvotnÌ nadöenÌ, jsme byli neust·le motivov·ni a sv˝m zp˘sobem jsme st·le nadöeni i†dnes. Museli jsme se p¯izp˘sobit jinÈmu stylu v˝uky a†uËenÌ, zamÏ¯enÈmu vÌce na naöi individualitu a schopnosti odbornÏ argumentovat a formulovat svÈ myölenky. Je fakt, ûe BSBA kurz City University je postaven na principu Ñneb·t se vyj·d¯it sv˘j n·zorì, ale z·roveÚ podporuje pr·ci v†teamu. Pr˘bÏûn· a pravideln· p¯Ìprava zamÏ¯en· k†pevn˝m termÌn˘m byla v˝zvou. I p¯es poË·teËnÌ strach z†toho, jak se s†tÌm popereme, se nakonec

uk·zalo, ûe je to zvl·dnutelnÈ. Najednou to nebyl ten typ n·razovÈho uËenÌ a biflov·nÌ. RelativnÏ kr·tkÈ a†lehkÈ pr·ce bylo obtÌûnÈ odevzdat v†pravideln˝ch, p¯esnÏ stanoven˝ch termÌnech. Museli jsme si rychle zvyknout. Tento zp˘sob n·s ovöem potÏöil v†tom, ûe uû jsme mÏli d·vno p¯ed z·vÏrem kurzu vÏtöinu povinnostÌ hotov˝ch, coû znamenalo nap¯Ìklad 75 % celkovÈ zn·mky z kurzu. ⁄Ëast v†hodinÏ byla takÈ jednou z†Ë·stÌ fin·lnÌ zn·mky. V†jednom z†prvnÌch kurz˘ se hodnotila vysoko, aû 40 %. Z·vÏreËn· zkouöka n·m pak nemohla p¯Ìliö pokazit fin·lnÌ hodnocenÌ. A co konkrÈtnÏ jste se nauËili? NauËili jsme se umÏnÌ vyj·d¯it se v†obchodnÌ angliËtinÏ, v†esejÌch a reportech, pouûÌvajÌce novÏ nabytÈ p¯esvÏdËovacÌ schopnosti. D˘raz byl kladen takÈ na zdokonalov·nÌ naöich hodnotÌcÌch dovednostÌ v†r·mci psan˝ch pracÌ. To, co jsme se nauËili v†prvnÌch dvou p¯edmÏtech, byla skvÏl· p¯Ìprava k†kurz˘m n·sledujÌcÌm, kde uû jsme novÈ myölenky jen automaticky implementovali do jiû poznan˝ch struktur. Sv˝m zp˘sobem jsme se nauËili i vych·zet s†lidmi, kte¯Ì poch·zejÌ z†jinÈ kultury a majÌ hodnoty jinÈ, neû na jakÈ jsme zvyklÌ u Ëesk˝ch pedagog˘. Kdy V·s nejvÌce tlaËÌ Ëas? Je tÏûkÈ skloubit zkouökovÈ obdobÌ na VäFS, kdy p¯ich·zÌ f·ze n·razovÈho uËenÌ. Nezb˝v· tak mnoho Ëasu vÏnovat se kurz˘m BSBA. U distanËnÌch student˘ pak jejich vöudyp¯ÌtomnÈ zamÏstn·nÌ. VÏtöinu ˙kol˘ je tedy nutno mÌt uû splnÏn˝ch, anebo je t¯eba se domluvit s†lektory na n·hradnÌm ¯eöenÌ. Co si cenÌte na programu BSBA? CenÌme si v˝born˝ch diskusÌ s lektory a spoluû·ky, kte¯Ì sv˝mi praktick˝mi zkuöenostmi v˝uku obohacujÌ. UËÌme se inovativnÌm zp˘sob˘m myölenÌ, ke kter˝m bychom se jinak nedostali, a mimo jinÈ i k†jin˝m zdroj˘m informacÌ. Mezi nÏ bychom za¯adili knihy se zajÌmav˝mi p¯Ìpadov˝mi studiemi a†podp˘rnÈ materi·ly, kterÈ si pro n·s lekto¯i p¯ipravujÌ. CenÌme si takÈ toho, ûe jsme se nauËili hledat a†nach·zet zdroje a informace, kterÈ pot¯ebujeme k†¯eöenÌm, z†ËeskÈho pohledu nestandardnÌm, tÈmat a situacÌ v†zadan˝ch ˙kolech a projektech. Nutno takÈ poznamenat, ûe se jedn· o v˝uku t˝movou formou, kdy n·m lektor st·le poskytuje zpÏtnou vazbu bÏhem diskusÌ o odborn˝ch tÈmatech nejen z re·ln˝ch p¯Ìpadov˝ch studiÌ. Lektora vûdy zajÌm·, co umÌme, a dÏl· maximum pro to, abychom znali vöe pot¯ebnÈ. Co byste poradili ˙ËastnÌk˘m druhÈho bÏhu, kter˝ zaËÌn· v†z·¯Ì 2006? Aby se neob·vali zkusit novÈ metody a postupy ve vzdÏl·v·nÌ a s†nadhledem se podÌvali na svÈ znalosti angliËtiny, kterou se stejnÏ budou muset nauËit pouûÌvat jinak, neû byli zvyklÌ. Americk˝ styl v˝uky p¯edpokl·d· zvl·dnut˝ Ñtime managementì, takûe V·s nutÌ b˝t (a) neust·le ve st¯ehu a (b) dÏlat ˙koly vËas. Kdyû ËlovÏk ˙koly ne¯eöÌ hned, tak se mu p¯Ìliö nakupÌ, a promeökanÈ se pak tÏûko doh·nÌ. MÏli by si takÈ uvÏdomit a tÏûit z†toho, ûe interakce v†hodin·ch je vysoce hodnocena, nebo se podÌvat do rozpisu p¯edmÏtu a zjistit, za jakou Ë·st svÈ aktivity (research paper, p¯ÌspÏvky ve t¯ÌdÏ atd.) mohou dostat nejvÌce bod˘ a tam potom po¯·dnÏ zapracovat. Je to jako se vöÌm, vhodnÏ zvolen· strategie nese ovoce. P¯ejeme vöem nov˝m adept˘m hodnÏ ötÏstÌ a vÏ¯Ìme, ûe kdo se do programu p¯ihl·sÌ, nebude litovat. Zaznamenal Ji¯Ì Tillner, oddÏlenÌ prodeje

Vykasat si ruk·vy jeötÏ neznamen· podojit kr·vu. JaponskÈ p¯ÌslovÌ

Ëerven 2006

19

éivot ökoly

Nostalgick· vzpomÌnka

Frantiöek Janouch (1931) je fyzik, publicista, zakladatel exilovÈ Nadace Charty 77. P¯i sv˝ch cest·ch do Prahy se obËas zatoul·m i na KodaÚskou ulici a nostalgicky vzpomÌn·m. S†tÌmto kr·sn˝m kouskem Vröovic m·m spojeno mnoho vzpomÌnek. Moji rodiËe se p¯estÏhovali na KodaÚskou ulici 33 (p¯esnÏji roh KodaÚskÈ 33 a NorskÈ 10) p¯ed vÌce neû sedmdes·ti lety a†j· v†kr·snÈm secesnÌm domÏ str·vil skoro t¯icet let svÈho ûivota. S†KodaÚskou ulicÌ je spojena i d˘leûit· Ë·st mÈho vzdÏl·nÌ. ZakonËil jsem tam pÏt t¯Ìd obecnÈ ökoly (tak se totiû tenkr·t naz˝vala dneönÌ z·kladnÌ ökola), z†d˘vod˘, kterÈ jiû dnes nemohu p¯esnÏ osvÏtlit, i jeden rok takzvanÈ mÏöùanky (kter· poskytovala dalöÌ Ëty¯i roky vzdÏl·nÌ tÏm, co na gymn·zium z†nÏjak˝ch d˘vod˘ nemohli, Ëi na to jejich rodina nemÏla, i kdyû v˝uka na gymn·ziu byla tenkr·t p¯irozenÏ zdarma) a nakonec i Ëty¯i t¯Ìdy Re·lnÈho gymn·zia. To vöe na jednÈ ulici! A kdyby to bylo zapot¯ebÌ, mohl bych na stejnÈ ulici jeötÏ chodit nÏkolik let do mate¯skÈ ökolky. Vöechna tato v˝chovn· za¯ÌzenÌ jsem vidÏl z†okna naöeho bytu, ze svÈho pokoje, kter˝ hlÌdaly dvÏ sochy s†n·pisem: U VÌtÏzslava H·lka pÏvce VeËernÌch pÌsnÌ.

Na prvnÌ t¯Ìdu se tÏûko zapomÌn·. UËil n·s tenkr·t pan ¯ÌdÌcÌ uËitel Korda a mÏli jsme z†d˘vod˘, kterÈ si dnes jiû nepamatuji, tu nejkr·snÏjöÌ t¯Ìdu: s†velk˝mi okny do parku. Okna zaËÌnala p¯Ìmo u podlahy, kter· mÏla stupÌnky a†zvedala se, takûe vytv·¯ela vlastnÏ ne t¯Ìdu, ale posluch·rnu, auditorium, jak se tomu vzneöenÏ ¯Ìk· na univerzit·ch. Ned·vno jsem zase jednou öel kolem svÈ b˝valÈ†obecnÈ ökoly a n·hodou p¯eËetl n·pis, kter˝ KodaÚsk· 33 ñ Rodn˝ d˘m je†umÌstÏn vedle vchodu: autora Ël·nku Vysok· ökola finanËnÌ a†spr·vnÌ. MusÌm p¯iznat, ûe jsem se zarazil, pozastavil a n·pis si ned˘vÏ¯ivÏ p¯eËetl jeötÏ jednou. Ne, nem˝lil jsem se. M· obecn· ökola pov˝öila a za tÏch pÏtaöedes·t let, co jsem do nÌ nevkroËil, se z†nÌ stala ökola vysok·. PrvnÌ mou myölenkou bylo, ûe kdybych se narodil o†nÏjak˝ch pades·t let pozdÏji a bydlel ve stejnÈm domÏ, mohl bych si celÈ svÈ vzdÏl·nÌ odb˝t na jednÈ ulici: od mate¯skÈ ökoly aû po vysokou. Potom jsem se ale zamyslel znovu a ¯ekl si, ûe by to asi docela dobrÈ nebylo. ée naöe dneönÌ ml·deû m· p¯ed sebou otev¯eny dve¯e univerzit a vysok˝ch ökol p¯i nejmenöÌm celÈ EvropskÈ unie a p¯i troöe snahy a dobrÈ v˘le skoro celÈho svÏta. P¯esto ale musÌm ¯Ìct, ûe mÏ pov˝öenÌ ÑmÈì obecnÈ ökoly na ökolu vysokou nÏkolik dn˘ leûelo v†hlavÏ. Nakonec jsem vöak usoudil, ûe osobnÏ litovat nem·m Ëeho: Stal by se ze mne peciv·l, co prvnÌch pÏtadvacet let nevyt·hl paty z†jednÈ ulice. KromÏ toho bych se stal finanËnÌkem, ekonomem, managerem Ëi jak se ¯Ìk· vöem tÏm specializacÌm, kterÈ Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ p¯ipravuje. Moûn·, ûe bych snad t¯eba i porozumÏl tÏm vÏcem, kterÈ jsou pro mne dodnes öpanÏlskou vesnicÌ. Dokonce bych moûn· byl i bohatöÌm a t¯eba bych subvencoval vÏdeck˝ v˝zkum Ëi jinÈ Ëinnosti, kterÈ bohuûel smrdÌ dnes groöem, aËkoliv bez jejich v˝sledk˘ by nebylo co ¯Ìdit, manaûovat, poËÌtat atd. Ale protoûe jsem se narodil o pades·t let d¯Ìve, stal se ze mne prost˝ jadern˝ fyzik a ve volnÈm Ëase dÏl·m Nadaci Charty 77 a nouze mÏ nauËila nezanedbateln˝m zkuöenostem, jak zÌsk·vat sponzorskÈ prost¯edky pro vÏdu i†pro humanit·rnÌ Ëinnost. Co se t˝Ëe zÌsk·v·nÌ prost¯edk˘ pro humanit·rnÌ Ëinnosti, to jsem asi byl ˙spÏönÏjöÌ. Za bezm·la t¯icet let, co vedu Nadaci Charty 77, se poda¯ilo shrom·ûdit a rozumnÏ rozdÏlit Ë·stky, blÌûÌcÌ se k†jednÈ miliardÏ korun Ëeskoslovensk˝ch Ëi Ëesk˝ch. Ne, nestÏûuji si. Nem·m na stÌûnosti Ëas, nem·m komu si stÏûovat a nakonec si i myslÌm, ûe ty stÌûnosti snad ani nemajÌ smysl. Frantiöek Janouch, Ñabsolventì VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ, kdyû jeötÏ byla Obecnou ökolou v Praze VröovicÌch

Co je nejvÏtöÌ ztr·ta Ëasu? PoËÌt·nÌ hodin. F. Rabelais

20


KniûnÌ hlÌdka

NovÈ publikace VäFS ñ EUPRESS Z·klady matematickÈ p¯edstavivosti pro ekonomy Radim ValenËÌk, Rafik Bedretdinov, Petr Wawrosz Mikroekonomie pat¯Ì k†z·kladnÌ ekonomickÈ abecedÏ, bez kterÈ nelze studovat nejen makroekonomickÈ teorie, ale i dalöÌ ekonomickÈ p¯edmÏty. Text skript obsahuje pot¯ebnÈ aspekty aplikace formalizujÌcÌch metod mikroekonomie a srozumitelnou a n·zornou formou s†vyuûitÌm mnoha p¯Ìklad˘ a ilustracÌ p¯edstavuje uvedenou problematiku. Skripta, form·t A5, 70 stran

ÿÌzenÌ finanËnÌch rizik Jan Vlach˝ Kniha se komplexnÏ zab˝v· problematikou ¯ÌzenÌ finanËnÌch rizik s ohledem na pot¯eby podnik˘ i finanËnÌch institucÌ. JejÌ tÏûiötÏ tkvÌ v oblasti ¯ÌzenÌ trûnÌch a kreditnÌch rizik, zab˝v· se vöak i modernÌmi smÏry tÈto discipliny vËetnÏ kvantitativnÌch metod. Je specifick· tÌm, ûe se neomezuje jen na praxi v†bank·ch, ale problematiku p¯edstavuje v kontextu obecn˝ch podnikatelsk˝ch rizik. Publikace nenÌ urËena jen pro studenty vysok˝ch ökol s ekonomick˝m zamÏ¯enÌm, ale i pro odbornÌky z praxe. Kniha, form·t B5, 256 stran

FiremnÌ finanËnÌ politika a finanËnÌ pl·nov·nÌ

FinanËnÌ anal˝za

Stanislav Mareö Publikace shrnuje z·kladnÌ obecn· v˝chodiska a praktickÈ p¯Ìstupy k formulov·nÌ finanËnÌ politiky firmy v r˘zn˝ch podmÌnk·ch. Jedn· se o prvnÌ ucelenÈ shrnutÌ danÈ problematiky, kde p¯i malÈm rozsahu je p¯ehlednÈ pojedn·nÌ o v˝chodiscÌch k ¯eöenÌ a i p¯es limitovan˝ prostor nepostr·d· text srozumitelnost a logiku a postihuje vöe podstatnÈ. Publikace je tak vhodn· nejen pro studijnÌ ˙Ëely, ale i pro pot¯eby praxe.

Dana KubÌËkov·, Jana KotÏöovcov· Publikace pod·v· v˝klad nejd˘leûitÏjöÌch okruh˘ finanËnÌ anal˝zy podnik˘ a shrnuje z·kladnÌ poznatky z tÈto oblasti, pot¯ebnÈ pro zvl·dnutÌ praktick˝ch ËinnostÌ p¯i anal˝ze finanËnÌch dat, s cÌlem identifikovat finanËnÌ situaci firmy. Autorky pod·vajÌ vysvÏtlenÌ funkcÌ a v˝voje finanËnÌ anal˝zy, seznamujÌ s†klasifikacÌ pouûÌvan˝ch metod a upozorÚujÌ na hlavnÌ problÈmovÈ oblasti.

Skripta, form·t A4, 82 stran

Skripta, form·t A4, 132 stran

SpoleËensk· kronika

Kulatinky TonÌËek Manûel

Ji¯Ì Georgiev

Kamila Beranov·

Alena Vackov·

Jaroslav KlvaÚa

LudomÌr Kocourek

V dobÏ p¯Ìpravy tohoto ËÌsla oslavili naöe kolegynÏ a†kolegovÈ osobnÌ jubilea. Redakce Xadonie jim p¯eje hodnÏ zdravÌ, ötÏstÌ a l·sky.

Andrea BalÌnov·

D·me se do toho a pak uvidÌme. Napoleon Bonaparte

Ëerven 2006

21

Periskop

Letem svÏtem na Nov˝ ZÈland a do Austr·lie Z denÌËku cestovatelky (dokonËenÌ z p¯edchozÌho ËÌsla) Sydney Je 22. srpna a m·m sv·tek. P¯iölo mi nÏkolik p¯·nÌËek. R·no jsme vyrazili busem do p¯Ìstavu. Proöli jsme se k Ope¯e, kter· mÏ zblÌzka zklamala. Z d·lky je vöak monument·lnÌ. V p¯Ìstavu je Ëil˝ ruch. Spousta lodÌ p¯iplouv· a odplouv·. Koupili jsme si zp·teËnÌ lÌstek na Manly a jednou velikou lodÌ se vydali spolu se spoustou jin˝ch lidÌ na p˘lhodinovou plavbu na poloostrov. PoËasÌ se zaËalo postupnÏ horöit, foukal ËÌm d·l tÌm silnÏjöÌ vÌtr. Hned u p¯Ìstavu bylo

Kata Tjuta

terÈnem. MÏla jsem toho plnÈ kecky. N·dhernÈ scenÈrie, jak je vidÏt na fotk·ch, vöak st·ly za to. Druh˝ den v†Sydney jsme vyrazili do mÏsta. V†komerËnÌm centru Queen Victoria Building jsem byla pomÏrnÏ ˙spÏön· a nakoupila ¯adu d·rk˘. Dostala jsem tip na Australian Museum, kde pr˝ prod·vajÌ moji slabost ñ mot˝ly. Koupila jsem nakonec to nejvÏtöÌ provedenÌ a dva ÑsÛlistyì. Spousta penÏz, ale jsou kr·snÌ. Na hotelu jsem si p¯ipravila p·r vÏcÌ na zÌtra do Canberry. Pojedu jen s batohem, tak si to musÌm rozmyslet, co s†sebou zabalit. P¯Ìstav v Sydney

muzeum s nebezpeËn˝mi mo¯sk˝mi ûivoËichy. VidÏli jsme jejich krmenÌ. P¯ipluli rejnoci-manty, obrovskÈ mo¯skÈ ûelvy, dravÈ velikÈ ryby a nakonec skupina ûralok˘. Krmili je dva pot·pÏËi, on a ona. MezitÌm se poËasÌ zhoröilo natolik, ûe jsme se rozhodli pro cestu zpÏt. Byl velik˝ vÌtr a vlny na mo¯i se vzdouvaly. Na zp·teËnÌ cestÏ i pröelo. Neû jsme dojeli zpÏt, bylo zase kr·snÏ, vÌtr ustal a zase svÌtilo slunÌËko. A tak jsme pokraËovali v†prohlÌdce Ëtvrti The Rocks a†pÏöky uöli ohromnou vzd·lenost aû do dalöÌho p¯Ìstavu. Pier Luigi si tam dal pivo, F·binka k·vu a j· jsem se omluvila, restaurace mÏ nezajÌmala. Sedla jsem si v p¯Ìstavu a†pozorovala nebe, lidi, mrakodrapy, lodi... Pak jsme nadzemkou objeli tÈmÏ¯ 2x dokola celou trasu centrem mÏsta. Vystoupili jsme co moûn· nejblÌûe hotelu a j· jsem öla na internet, kde jsem se regenerovala. VÏra m· dnes narozeniny, tak jÌ pÌöu. Pustila jsem si na pokoji topenÌ a vyh¯Ìv·m se. Jakpak je asi dnes u n·s doma? Ve vzpomÌnk·ch se vracÌm ke svatÈ ho¯e, k†malÈmu z·zraku ˙svitu nad Uluru. Po nÏm jsme se p¯emÌstili na dalöÌ ˙chvatnÈ mÌsto, poho¯Ì Kata Tjuta ñ The Olgas. Bylo to super, ale pro mne hodnÏ drsnÈ. Uöli jsme asi 8 km tÏûk˝m

Canberra Na autobusovÈ n·draûÌ jsme dorazili s velk˝m p¯edstihem. Bus byl patrov˝ a mÏl i WC. Cesta vedla krajinou se

Canberra

Ned˘slednost je to jedinÈ, v Ëem jsou lidÈ d˘slednÌ. J. Swift

22


Periskop P¯ed Parlamentem postavili z roötÌ svoji Ñambas·duì, majÌ tam postavenÈ stany a vyvÏöenÈ svoje vlajky. TakÈ trochu mluvila o svÈ rodinÏ a pr·ci. UËÌ pr˝ na nejlepöÌ ve¯ejnÈ st¯ednÌ ökole.

Nov˝ parlament

spoustou eukalyptov˝ch h·j˘, mÌsty se rozprostÌraly i roviny s ovcemi. Silnice byla tradiËnÏ dob¯e udrûovan·, skoro celou cestu d·lnice s rychlostÌ nejv˝öe 110 km. Za 3,5 hodiny jsme dos·hli hlavnÌho mÏsta Austr·lie. Naöli jsme n·ö backpaker hotel a vyrazili na pochod mÏstem. Uöli jsme zase asi 6 km (most Ë. 1, font·na Cooka vysok· 150 m s†duhou, star˝ a nov˝ Parlament, druh˝ most, pochod kolem jezera s Ëern˝mi labutÏmi a zpÏt do hotelu). Uû mÏ zase bolÌ nohy. M·m hlad a bojÌm se, zda bude nÏjak· restaurace jeötÏ otev¯en·. ZavÌrajÌ tu totiû kolem p·tÈ. NaötÏstÌ jsme naöli food court a j· si dala Ëtvrtku ku¯ete s†hranolky. V†p˘l öestÈ se uû nikde nepracovalo. JeötÏ jsme se proöli po molu. Canberra je zvl·ötnÌ mÏsto. RozhodnÏ nep˘sobÌ dojmem velkomÏsta nebo dokonce hlavnÌho mÏsta. Je ˙plnÏ jin· neû Sydney. Tam pulzuje ûivot. Canberra p˘sobÌ dojmem l·zeÚskÈho mÏsta, t¯ebaûe tu nejsou û·dnÈ lÈËivÈ prameny, provinËnÌho mÏsta, t¯ebaûe se jedn· o†mÏsto hlavnÌ. TakÈ se jÌ ¯Ìk· hlavnÌ mÏsto buöe. R·no se pr˝ v mnoha Ë·stech volnÏ pohybujÌ klokani. Je to takÈ univerzitnÌ mÏsto a mÌsto, kde sÌdlÌ parlament a ministerstva. äla jsem za 3,5 AUD na p˘l hodiny na internet. OdpovÏdÏla jsem na p·r email˘ a p¯eËetla si noviny. V Peru spadlo dalöÌ letadlo. Ve äv˝carsku malÈ se 4 »echy na palubÏ. To se n·m to nÏjak rozmohlo. Na pokoji je docela zima. Osprchovala jsem se, Ëetla jsem si, poslouchala na mobilu hudbu, a pak öla sp·t. R·no jsem sobÏ i Ital˘m udÏlala k·vu a snÏdla p·r kreker˘ a ban·n. Setkali jsme se p¯ed hotelem s†b˝valou studentkou F·binky, kter· je jihoamerickÈho p˘vodu, vzala si Itala, m· s nÌm dvÏ dÏti a jiû nÏkolik let ûijÌ v Canbe¯e. Vzala n·s na vÏû. Vykl·dala, ûe Canberra m· 300 000 obyvatel na obrovskÈm ˙zemÌ, v†nÏkter˝ch Ë·stech mÏsta je vyloûenÏ buö a lze zde vidÏt spoustu klokan˘. My jsme vöak nevidÏli ani jednoho. Shora byl sluön˝ v˝hled. Prozradila, ûe nejniûöÌ plat st¯edoökolskÈho uËitele je necelÈ 3000†AUD mÏsÌËnÏ, ûe Aborigini se cÌtÌ b˝t souË·stÌ p¯Ìrody a ne p·ny tvorstva, ûe ûijÌ v komun·ch, majÌ vöe spoleËnÈ ñ dÏti, penÌze, byt. NeumÏjÌ pl·novat. éijÌ ze dne na den. P˘vodnÌ pl·n bÌl˝ch byl zcela je zlikvidovat. DÏlalo se pro to vöe, vËetnÏ zabÌjenÌ dÏtÌ. Pl·n naötÏstÌ nevyöel. Aborigini nemohou tyto Ëiny zapomenout.

Aboriginal tent Embassy

Autobus zpÏt do Sydney vyjel naËas a je ˙plnÏ narvan˝. Vedle mÏ sedÌ nÏjak· mladöÌ d·ma, po¯·d se vrtÌ, jÌ a pije. A takÈ fotÌ z okna busu. Nakonec jsme zd·rnÏ dorazili. Jsem ve v˝bornÈ fyzickÈ i psychickÈ kondici. Jen abych to nezak¯ikla. N·sleduje velmi n·roËn· a zodpovÏdn· pr·ce ñ vöechno zabalit do kufru. Jsem ˙spÏön· ñ bumerangy majÌ svou taöku a mot˝li v†ruËnÌku tÈû. ZÌtra letÌm dom˘ a†zaËÌn·m se tÏöit. To n·m to pÏknÏ uteklo... 26. 8. ñ je poslednÌ den. MÏla jsem v podstatÏ zapakov·no. Asi v p˘l dev·tÈ jsme vyrazili naposledy do mÏsta. Nakoupila jsem poslednÌ maliËkosti ñ eukalyptovÈ oleje a†masti, zapÌnacÌ klokany a koaly, k˘ûe z klokan˘, eukalyptovÈ masti a dalöÌ blbosti. V†poledne jsme byli na letiöti. ChvÌli jsem hledala zp·teËnÌ letenku, utratila jsem zbytek penÏz, teÔ sedÌm v letadle 747ñ400, p¯ede mnou je 6200†km (tj.

Domorodec

Vöechno, co stojÌ za to, aby bylo vykon·no, stojÌ za to, aby bylo vykon·no dob¯e. Ch. Dickens

Ëerven 2006

23

Periskop 8 hodin letu) do Singapuru, a pak dalöÌch 10 200 km do Frankfurtu a jeötÏ asi 900 km do Prahy. Vedle mÏ sedÌ mlad˝ manûelsk˝ p·r z ÿÌma. Mohlo to b˝t horöÌ. Nad st¯ednÌ Austr·liÌ byla siln· turbulence a do Singapuru jsme p¯iletÏli s mal˝m zpoûdÏnÌm. Let pokraËoval, j· poslouchala Balogovou a Savku, luötila k¯Ìûovky a spala. TÏch 20 hodin letu dom˘ docela uteklo. Seöla se cel· rodina, Emil s Hankou uva¯ili, prohlÌûÌme fotky, a ta n·dhera p¯ekryla smutek z†rozbit˝ch mot˝l˘. To je definitivnÌ konec letoönÌch pr·zdnin ñ aù ûijÌ pr·zdniny 2006!

Sbohem Sydney!

(P.S.: ProzradÌm, ûe uû jsem si zaplatila letenku do Namibie ñ diamantu Afriky. TÏöÌm se na dalöÌ dobrodruûstvÌ. A†co vy?) Bohuslava äenk˝¯ov· prezidentka VäFS

Dokonalosti se dosahuje maliËkostmi, ale dokonalost nenÌ maliËkost. Michelangelo Buonarroti

24


Studentsk· arÈna

Semestr v Ingolstadtu Na konci z·¯Ì 2005 jsme s†Martinou NÏmeËkovou vycestovaly v†r·mci programu Socrates/Erasmus na jednosemestr·lnÌ studijnÌ zahraniËnÌ pobyt do mÏsta Ingolstadt v†NÏmeckÈ republice. Z pobytu jsme se vr·tily letos v b¯eznu a r·dy bychom se podÏlily o naöe z·ûitky a poznatky o†tamnÌ univerzitÏ. Fachhochschule Ingolstadt nabÌzÌ velk˝ v˝bÏr†voliteln˝ch p¯edmÏt˘, na univerzitÏ je 7 studijnÌch obor˘. Student ze zahraniËÌ si m˘ûe vybrat libovoln˝ p¯edmÏt z kterÈhokoliv oboru. ZahraniËnÌ studenti studujÌ zejmÈna English Program For Exchange Students (bakal·¯sk· ˙roveÚ), dalöÌ zajÌmavÈ moûnosti jsou Master International Project Management (MBA), IT Management and Information Systems, Elektrotechnika a Informatika a d·le pak technicky zamÏ¯enÈ obory (zejmÈna automechanika, vzhledem na zjevnou prov·zanost ökoly s†podniky Audi a BMW). Hodiny jsou vedeny hlavnÏ v†nÏmeckÈm, ale i v†anglickÈm jazyce. Pokud jedete za ˙Ëelem zdokonalenÌ se v nÏmeckÈm jazyce, doporuËuji samoz¯ejmÏ v˝bÏr p¯edmÏtu v nÏmËinÏ. Je na studentovi, kolik p¯edmÏt˘ si zvolÌ. ⁄Ëast na p¯edn·ök·ch nenÌ povinn·, ale tÈmÏ¯ v kaûdÈm p¯edmÏtu je poûadov·na semin·rnÌ pr·ce Ëi samostatn˝ projekt. TermÌn zkouöky je stanoven profesorem a v danÈm semestru je pouze v jeden den. Zkouöky probÌhajÌ vÏtöinou v†pÌsemnÈ formÏ s†Ëasov˝m limitem. äkola je po technickÈ str·nce velmi dob¯e vybavena. M· zhruba 9 volnÏ p¯Ìstupn˝ch plnÏ vybaven˝ch poËÌtaËov˝ch uËeben (s†moûnostÌ tisku za koupen˝ kredit ñ 0,03 EUR kopie). Ubytov·nÌ bylo zajiötÏno p¯edem hostitelskou univerzitou. Bydlely jsme (k naöemu ˙divu, z†dodanÈ adresy to nebylo z¯ejmÈ) u jeptiöek italskÈho ¯·du Don Bosco Schwestern v†are·lu dÏtskÈ ökolky. Kvalita pokoj˘ a soci·lnÌho za¯ÌzenÌ byla na pr˘mÏrnÈ ˙rovni. SouûitÌ s†jeptiökami a dalöÌmi dÌvkami bylo p¯ÌnosnÈ, nev˝hodou byla vÏtöÌ vzd·lenost od univerzity, vyööÌ cena za ubytov·nÌ a menöÌ soukromÌ. Dopravu jsme musely ¯eöit koupÌ kola. Jinak by n·s jedna cesta do ökoly p¯iöla na 2,80 EUR. Z†druhÈ ruky se d· v†NÏmecku po¯Ìdit kolo za cca 40 EUR. DoporuËuji db·t na osvÏtlenÌ kola a na p¯edpisy, v†NÏmecku jsou vysokÈ pokuty. I p¯es veökerÈ n·strahy zimy (dÈöù, snÌh a led) jsme si jeûdÏnÌ na kole moc uûily. P¯esto doporuËuji sehnat si p¯edem ubytov·nÌ v†centru mÏsta. FH Ingolstadt m· k†dispozici 2 koleje v†centru. TÈû lze v†centru Ëi v†jeho blÌzkosti sehnat levnÈ priv·tnÌ bydlenÌ. Univerzita byla zaloûena roku 1994, nach·zÌ se v centru historickÈho stotisÌcovÈhomÏsta a m· velmi osobitÈ architektonickÈ ¯eöenÌ (4 prosklenÈ budovy). V†are·lu univerzity je k†dispozici menza a cafetÈrie. Ve volnÈm Ëase jsme podnikaly v˝lety, pokud n·m jej nevyplnili Erasmus koordin·to¯i Ëi studentskÈ organizace na univerzitÏ ñ po¯·dali totiû pozn·vacÌ v˝lety, exkurze a veËernÌ aktivity. JeötÏ p¯ed p¯Ìjezdem na univerzitu byl kaûdÈmu studentovi p¯idÏlen Ñbuddyì(nÏmeck˝ student/ka), kter˝ se o nÏj po cel˝ zahraniËnÌ pobyt star·, eventu·lnÏ i pom·h· p¯i studiu. äkola disponuje dob¯e vybavenou knihovnou, v†dobÏ zkouöek je otev¯ena do 23 hodin. Bylo zajÌmavÈ, ûe aË jsme

Fachhochschule Ingolstadt

byly v†NÏmecku, tak se mezi zahraniËnÌmi studenty, ale i†dom·cÌmi komunikuje z†90 % anglicky. Ingolstadt je kr·snÈ historickÈ mÏsto, zn·mÈ jako b˝valÈ hlavnÌ mÏsto Bavorska, ale i dÌky tov·rnÏ Audi Ëi mÌstnÌm ropovod˘m. MÏsto je plnÈ kostel˘ a udrûovan˝ch historick˝ch budov. Byla zde zaloûena prvnÌ bavorsk· ve¯ejn· univerzita (1472). Moûn· i zdejöÌ p˘sobenÌ tajnÈ univerzitnÌ spoleËnosti ÿ·du ilumin·tor˘ inspirovalo britskou spisovatelku Marii Shelleyovou k†situov·nÌ jejÌho rom·nu Frankenstein pr·vÏ do Ingolstadtu. Ve mÏstÏ je plno nÏmeck˝ch Ëi irsk˝ch hospod (v lÈtÏ pivnÌ zahr·dky) a klub˘, nesmÌte zapomenout navötÌvit Oktoberfest v†MnichovÏ a v·noËnÌ trhy v†Norimberku.

Historick˝ vjezd do Ingolstadtu - Kreuztor

Z˙Ëastnit se programu Socrates/Erasmus v¯ele doporuËujeme, a myslÌme si, ûe nabytÈ znalosti a zkuöenosti v†ûivotÏ vyuûijete a budete mÌt r·di na co vzpomÌnat. Kate¯ina Jechov· Martina NÏmeËkov· studentky 2. roËnÌku magisterskÈho studia VäFS

NenÌ d˘leûitÈ to, co m˘ûeme udÏlat, ale to, co musÌme udÏlat. Ch. Dickens

Ëerven 2006

25

Studentsk· arÈna

WHO IS WHO na VäFS aneb StudujÌ na naöÌ ökole Voda je ûivot. Jak prostÈ. Ale jen m·lokdo si v†prvnÌm okamûiku uvÏdomÌ, jak mnoho se skr˝v· v†tomto na pohled ÑsuchÈmì konstatov·nÌ. Na ot·zky t˝kajÌcÌ se nejen vody, ale p¯edevöÌm jÌ mi odpovÌdal provoznÌ ¯editel St¯edoËesk˝ch vod·ren, a.s. (Ëlena skupiny Veolia voda) a z·roveÚ student druhÈho roËnÌku navazujÌcÌho magisterskÈho studia oboru Ve¯ejn· spr·va na praûskÈ VäFS Bc. Jaroslav »ern˝. ï Jak se p¯ipravujete na oËek·vanÈ glob·lnÌ klimatickÈ zmÏny? O tom by se dalo debatovat hodiny, poËÌnaje klimatologick˝mi studiemi a konËe sr·ûkov˝m ˙hrnem za poslednÌch dvacet let. M·me samoz¯ejmÏ k†dispozici r˘znÈ srovn·vacÌ studie, spolupracujeme pomÏrnÏ ˙zce i s†»esk˝m hydrometeorologick˝m ˙stavem, ale jevÌ se to zatÌm tak, ûe stejnÏ jako v†hospod·¯stvÌ i v†p¯ÌrodÏ se to odehr·v· v†urËit˝ch cyklech. Je to kolem patn·cti let, kdy se st¯ÌdajÌ suööÌ a mok¯ejöÌ roky a†zatÌm se nÏjak˝ v˝razn˝ posun v†tomto ohledu neodehr·l. Vod·rensk˝m spoleËnostem zdroje vody û·dn˝ velk˝ problÈm nedÏlajÌ, protoûe obecnÏ je v†»R vody dost. Je to i z†toho d˘vodu, ûe od roku 1990, kdy se zmÏnila nesmysln· politika dotovanÈ ceny vody, voda samoz¯ejmÏ o mnoho zdraûila, a†tÌm p·dem klesly odbÏry. Za poslednÌch patn·ct let vlivem narovn·nÌ cen na ˙roveÚ skuteËn˝ch n·klad˘ bylo v »R zaznamen·no snÌûenÌ spot¯eby vody v†pr˘mÏru o pades·t procent, samoz¯ejmÏ podle toho, kde bylo vÌc pr˘myslu nebo mÈnÏ. To znamen·, ûe ve vÏtöinÏ zdroj˘ je rezerva. Ovöem tato optimistick· situace nenÌ rozhodnÏ samoz¯ejmostÌ v glob·lnÌm mÏ¯Ìtku. Je oËek·v·n celosvÏtov˝ problÈm s dostatkem kvalitnÌ pitnÈ vody z d˘vodu zhoröov·nÌ dostupnosti vyhovujÌcÌch zdroj˘ vody. ï Jak· je technologie v˝roby pitnÈ vody? Technologie v˝roby pitnÈ vody vych·zÌ ze dvou princip˘. BuÔ je upravov·na voda povrchov·, nebo podzemnÌ. Voda povrchov·, z†p¯ehradnÌ n·drûe nebo jakÈhokoli toku, kter˝ je blÌzko, m· svoje specifika. ⁄prava povrchovÈ vody probÌh· v†nÏkolika stupnÌch. Voda se nejd¯Ìve musÌ provzduönit, zbavit tÏkav˝ch l·tek, kterÈ v†nÌ mohou b˝t obsaûeny. Tento zp˘sob se naz˝v· aerace. Pak se zp˘sobem, kter˝ se naz˝v· koagulace, oddÏluje hrub· neËistota a pak doch·zÌ k†dalöÌmu stupni, to je filtrace. V†»ech·ch nejrozöÌ¯enÏjöÌ jsou pÌskovÈ filtry, aù uû uzav¯enÈ, nebo neuzav¯enÈ tlakovÈ filtry. Po filtraci se voda uû jenom dezinfikuje. Pak je zde podzemnÌ voda, jejÌû ˙prava m˘ûe b˝t takÈ sv˝m zp˘sobem sloûit·, protoûe m˘ûe obsahovat spoustu l·tek, kterÈ v†upravenÈ pitnÈ vodÏ b˝t nesmÏjÌ. Samoz¯ejmÏ pak musÌ probÌhat obdobn· ˙prava

jako u povrchovÈ vody, ale obecnÏ vzato vÏtöina podzemnÌch zdroj˘ je jednoduööÌ na ˙pravu, protoûe neobsahuje tolik h˘¯e odstraniteln˝ch l·tek, neû kterÈ jsou obsaûeny v†povrchovÈ vodÏ, a tÌm p·dem je ˙prava jednoduööÌ. ï KterÈ cizorodÈ l·tky ve vodÏ pro v·s p¯edstavujÌ p¯i ˙pravÏ nejvÏtöÌ problÈm? NejvÏtöÌm obecn˝m problÈmem mnoha zdroj˘ pitn˝ch vod jsou dusiËnany. S†tÌm se bÏûn˝m zp˘sobem ned· mnoho udÏlat nebo ¯eknÏme d·, ale je to n·kladn· z·leûitost. Proto se vÏtöinou volÌ jin˝ zp˘sob p¯ipojenÌ danÈ lokality, na nÏjakou centr·lnÌ soustavu, vÏtöinou na skupinovÈ vodovody, kterÈ jsou poblÌû apod. Toto je jedna z†oblastÌ v†nichû byly investov·ny znaËnÈ finanËnÌ prost¯edky, ruöily se nevyhovujÌcÌ zdroje vody, takûe dnes vÏtöina vod·rensk˝ch spoleËnostÌ pouûÌv· zdroje splÚujÌcÌ multikriteri·lnÌ hlediska kladen· na zdroje pouûÌvanÈ pro ˙pravu pitnÈ vody. Mezi dalöÌ problematickÈ prvky ¯adÌme nap¯Ìklad radon, ûelezo a mangan. OdstranÏnÌ tÏchto neû·doucÌch prvk˘ vyûaduje pouûitÌ technologick˝ch postup˘, kterÈ jsou takÈ finanËnÏ a technicky n·roËnÈ. ObecnÏ platÌ, ûe voda ve zdrojÌch pitnÈ vody i voda, kter· je dod·v·na aû do kohoutk˘ koncov˝ch mÌst spot¯ebitel˘ musÌ splÚovat p¯ÌsnÈ limity danÈ legislativou. ï Pijeö vodu z†vodovodu? Budeö se divit, ale skuteËnÏ piju. Vzhledem k†tomu, ûe souË·stÌ naöÌ pracovnÌ n·plnÏ je takÈ kontrola, tak samoz¯ejmÏ vÌm, jak· je kvalita vody, kterou dod·v·me, takûe ji bez problÈm˘ piju. Dokonce kdyû k†n·m nÏkdo p¯ijde na jedn·nÌ do firmy, tak mu nenabÌdneme kupovanou balenou vodu, v nÌû se bÏhem letnÌ sezÛny m˘ûe vyskytovat aû 40 % nevyhovujÌcÌch vzork˘, ale naöi vodu z†kohoutku, samoz¯ejmÏ ve dûb·nu s†logem, pouze prohnanou p¯es sodo bar, a vÏtöina naöich z·kaznÌk˘ a obchodnÌch partner˘ je p¯ÌjemnÏ p¯ekvapena. ï Uvedl jsi, ûe balen· pitn· voda m˘ûe mÌt v†lÈtÏ aû Ëty¯icet procent nevyhovujÌcÌch vzork˘. M˘ûeö to blÌûe vysvÏtlit? ExistujÌ zkouöky na kvalitu balenÈ pitnÈ vody, dokonce publikovanÈ v†dennÌm tisku (nap¯. MF Dnes, rok 2005). SeriÛznÌ odhady nevyhovujÌcÌch vzork˘ se pohybujÌ v†letnÌm obdobÌ mezi 15 aû 40 procenty. Z·kladnÌm problÈmem je skladov·nÌ, kdy obchodnÌci skladujÌ vodu v†horku a Ëasto i na slunci. Teplota ve skladech bez problÈm˘ dosahuje i†t¯iceti stupÚ˘. Balen· voda by se mÏla skladovat do deseti stupÚ˘ a v†temnu, ale tak to tak¯ka nikdy nenÌ. TakÈ zp˘sob dezinfekce balenÈ pitnÈ vody je trochu jin˝ neû v†distribuËnÌ sÌti ve¯ejn˝ch vodovod˘. V˝sledkem je, ûe doch·zÌ k†bakteriologickÈmu oûivenÌ balenÈ vody, a vzorky pak samoz¯ejmÏ nevyhovujÌ. ï Jak˝m zp˘sobem se dezinfikuje pitn· voda? Balen· voda se vÏtöinou dezinfikuje UV z·¯enÌm. Jedn· se o dezinfekci mal˝ch objem˘ vody, kdeûto charakter z·sobo-

Mnoho lidÌ Ëek· cel˝ ûivot na p¯Ìleûitost b˝t dobr˝ po svÈm zp˘sobu. F. Nietzsche

26


Studentsk· arÈna v·nÌ obyvatel ve¯ejn˝mi vodovody je ˙plnÏ opaËn˝. Voda se rozv·dÌ velk˝m potrubÌm na dlouhÈ vzd·lenosti do mÏst a†obcÌ. ⁄Ëelem dezinfekËnÌho Ëinidla je, aby vydrûelo co nejdÈle, a na druhou stranu aby bylo relativnÏ ekonomicky ˙nosnÈ. DezinfekËnÌch Ëinidel, kter· mohou vodu dezinfikovat, je vÌc, nap¯. chlordioxid, chlornan sodn˝, pouûÌv· se takÈ ozonizace, chloraminace atd., ale nar·ûÌ to na r˘znÈ problÈmy, p¯edevöÌm s†druhotn˝mi produkty dezinfekce. VÏtöina vod·ren v†»R a nejen v†»R st·le dezinfikuje chlÛrem.

ï M˘ûeö poradit, kam se mohou naöi Ëten·¯i obr·tit, pokud chtÏjÌ zn·t p¯esnÈ sloûenÌ vody, kter· jim teËe z†kohoutku? Ano, velmi r·d. Mohou se obr·tit nap¯. na naöe internetovÈ str·nky www.svas.cz, na kter˝ch si podle jednotliv˝ch obcÌ a mÏst na odkazu Ñkvalita vodyì kaûd˝ m˘ûe najÌt z·kladnÌ parametry vody, kter· je dod·v·na v†mÌstÏ jeho bydliötÏ. Tato sluûba je standardem vöech vod·rensk˝ch spoleËnostÌ, kterÈ jsou Ëleny skupiny Veolia Voda, nap¯. PVK, SËVK atd.

ï NenÌ dezinfekce chlÛrem, mÌrnÏ ¯eËeno, rovnÏû ponÏkud problematick·? Nap¯Ìklad tak¯ka celÈ SpojenÈ st·ty, kde jsou lidÈ na kvalitu ûivota mimo¯·dnÏ n·roËnÌ, chlorujÌ, protoûe AmeriËanÈ r˘zn˝mi v˝zkumy zjistili, ûe druhotnÈ produkty chlorov·nÌ za urËit˝ch podmÌnek, jako je nap¯. velmi dlouhÈ zdrûenÌ, samoz¯ejmÏ existujÌ, ale v†sumÏ problÈm˘, kterÈ zase p¯in·öejÌ jinÈ, vych·zÌ dezinfekce chlÛrem v†pomÏru v˝kon x cena i z†hlediska druhotn˝ch produkt˘ chlorace nejlÈpe. M· bohuûel jednu z·sadnÌ nev˝hodu a to je, ûe je nÏkdy z†vody cÌtit.

ï Pokud lidÈ odeberou vzorek vody, kde si ji mohou nechat analyzovat? V†kterÈkoli akreditovanÈ laborato¯i pitn˝ch vod. Samoz¯ejmÏ akreditovanÈ laborato¯e majÌ vöichni vÏtöÌ provozovatelÈ ve¯ejn˝ch vodovod˘, krajskÈ hygienickÈ stanice nebo St·tnÌ zdravotnÌ ˙stav, kter˝ m· poboËky po celÈ republice.

ï Jak dlouho vydrûÌ chlÛr ve vodÏ? To je r˘znÈ. Velmi z·leûÌ na zdrûenÌ vody v†sÌti, na materi·lu, z†nÏhoû je vyrobeno potrubÌ, apod. M·me na to matematickÈ modely, kter˝mi to poËÌt·me, a podle toho se pak upravujÌ poËty d·vkovacÌch mÌst pro dezinfekci. M·m jednoduchou radu: po natoËenÌ vody z kohoutku do vhodnÈ neuzav¯enÈ n·doby staËÌ ponechat vodu p˘l hodiny odst·t. M˘ûeme takÈ p¯idat p·r kapek citronu a v˝sledek se dostavÌ rychleji. NeodpustÌm si upozornit, ûe za jeden litr pitnÈ vody z†kohoutku zaplatÌ kaûd˝ z†n·s cca stokr·t mÈnÏ neû za jeden litr balenÈ pitnÈ vody. ï VelkÈ tÈma je, z†hlediska spot¯ebitele, takÈ ˙roveÚ mineralizace, tedy tzv. Ñtvrdostì Ëi naopak ÑmÏkkostì vody. To je samoz¯ejmÏ velkÈ tÈma. Je t¯eba rozliöit, ûe tvrd· nebo mÏkk· voda nem· s†kvalitou vody ve smyslu jejÌ zdravotnÌ z·vadnosti v˘bec nic spoleËnÈho. ObecnÏ je tvrd· voda vnÌm·na spÌöe jako negativum, protoûe z·kaznÌk˘m vadÌ to, ûe p¯i oh¯evu se z nÌ uvolÚuje uhliËitan v·penat˝ (vodnÌ k·men), kter˝ se usazuje na stÏn·ch dom·cÌch spot¯ebiË˘. MÏkk· voda obecnÏ p¯in·öÌ vÌc problÈm˘ se zdravÌm i s†udrûenÌm kvality aû ke spot¯ebiteli. Tvrd· voda je doporuËov·na nap¯. St·tnÌm zdravotnÌm ˙stavem a dalöÌmi odbornÌky ke konzumaci jako daleko vhodnÏjöÌ neû mÏkk· voda. My splÚujeme normu, vyhl·öku, a proto nepl·nujeme dÏlat nÏjakÈ z·sadnÌ zmÏny. Tvrdost vody je diskutovan· ot·zka nejenom v†»ech·ch, ale i v†celÈ EvropÏ. Aspekty ovlivÚujÌcÌ z·kaznickÈ preference jsou ryze individu·lnÌ, Ëastokr·t jsou ovlivÚov·ny mÌstnÌm patriotismem a populismem. ï Tvrdost vody neovlivÚuje pouze ˙roveÚ uhliËitanu v·penatÈho, ale jsou to i dalöÌ l·tky. UrËitÏ. Je to nap¯. ho¯ËÌk, sodÌk a mnoûstvÌ dalöÌch miner·l˘, kterÈ jsou v tÈ kterÈ vodÏ obsaûeny, proto se jako ukazatel v†legislativÏ uv·dÌ celkov· tvrdost vody. JejÌ doporuËen· maxim·lnÌ hodnota je 3,5 mmol/l, ale bÏûn· tvrdost vody ve studnÌch, kterÈ majÌ lidÈ na zahrad·ch, je 5 a vÌce mmol/l. Povrchov· voda se vyznaËuje hodnotou cca 2 aû 2,5 mmol/l.

ï Jako top manager pat¯Ìö mezi velmi zamÏstnanÈ lidi, jejichû Ëas je drah˝, a navÌc studujeö, coû, jak vöichni velmi dob¯e vÌme, je takÈ dosti n·roËn· z·leûitost. Jak relaxujeö? Relaxace je samoz¯ejmÏ d˘leûit· vÏc, takûe na ni nezapomÌn·m. Jsou tu dvÏ ˙rovnÏ, za prvÈ je to sport - volejbal, s·lov· kopan· a jÌzda na kole. Pak je to relaxace rodinn·, p¯Ìjemn· hudba, urËitÏ k†tomu p¯ispÌvajÌ i kulturnÌ po¯ady. Ani tak televize, na televizi se opravdu nedÌv·m, to si myslÌm, ûe by spÌö mÏlo zhoubn˝ vliv opaËnÈho smÏru, ale je to p¯edevöÌm divadlo, protoûe tam oceÚuji ûiv˝ kontakt, kter˝ m· div·k s hercem a obr·cenÏ, je to vz·jemn· interakce. Divadlo zaûÌv· dnes obrodu pr·vÏ z toho d˘vodu, ûe lidÈ jsou zamÏstn·ni hodnÏ pasivnÌmi kontakty, tj. pasivnÌm p¯ijÌm·nÌm nebo vyd·v·nÌm informacÌ, takûe ûiv˝ kontakt jim chybÌ. D·le urËitÏ historie, kter· mÏ vûdy velice zajÌmala, samoz¯ejmÏ nejenom oboru vod·renstvÌ, ale historie svÏtov·. P¯edevöÌm souvislosti r˘zn˝ch historick˝ch ud·lostÌ. V˝raznÏ k tomu p¯ispÏlo a p¯ispÌv· studium na vysokÈ ökole, nap¯. v oborech DÏjiny diplomacie a Mezin·rodnÌ vztahy. ï Jak tÏ profesnÏ ovlivnilo zÌsk·nÌ titulu bakal·¯ na naöÌ ökole? Velmi, protoûe dÌky vysokoökolskÈmu vzdÏl·nÌ jsem mÏl moûnost p¯ijmout nabÌdku svÈ souËasnÈ pracovnÌ pozice, bez toho by to asi nebylo moûnÈ. NavÌc zÌskan˝ rozhled a informace se opravdu p¯esnÏ hodily, protoûe pohled na ekonomiku a management dneönÌma oËima je samoz¯ejmÏ jin˝, neû kdybych studoval vysokou ökolu p¯ed rokem 1989. ï Jakou m·ö v†tomto smÏru p¯edstavu do budoucna? Douf·m, ûe se mi poda¯Ì v†lÈtÏ udÏlat st·tnice, a ûe v†kostele sv. äimona a Judy obdrûÌm diplom s†titulem inûen˝r, to je samoz¯ejmÏ m˘j nejbliûöÌ cÌl, co se t˝k· studia. Z†profesnÌho hlediska je to odborn˝ r˘st a zv˝öenÌ prestiûe oboru vod·renstvÌ v r·mci »R. Uû z†toho d˘vodu, ûe dostupnost kvalitnÌ pitnÈ vody nenÌ celosvÏtovÏ rozhodnÏ samoz¯ejmostÌ. S†tÌm souvisejÌcÌ problematika trvale udrûitelnÈho rozvoje a vyhovujÌcÌch zdroj˘ vody mÏ velmi zajÌm·. Za rozhovor dÏkuje Patrik Doldûev student 3. roËnÌku bakal·¯skÈho studia Foto autor

Nikdo se nestal nesmrteln˝m svou lenostÌ. B. Franklin

Ëerven 2006

27

Studentsk· arÈna

PracovnÌ trh EU V·ûenÈ Ëten·¯ky, v·ûenÌ Ëten·¯i, p¯edpokl·d·m, ûe kaûd˝ z†v·s si d¯Ìve Ëi pozdÏji bude hledat svÈ prvnÌ zamÏstn·nÌ, nebo jiû nÏkde pracuje, a r·d by zmÏnil/a svoji souËasnou pracovnÌ pozici. Aù uû jste v†tÈ Ëi onÈ Ñkategoriiì, tak valn· vÏtöina z†v·s zaËne hledat na ËeskÈm pracovnÌm trhu (za pomoci zn·m˝ch, p¯·tel, pracovnÌch agentur, r˘zn˝ch inzer·t˘, internetu atd.), kter˝, jak jste zajistÈ zaregistrovali, zaûÌv· obdobÌ Ñboomuì, kdy ve mÏstech, obcÌch Ëi v†ÑinvestiËnÌchì zÛn·ch vznikajÌ centr·ly, poboËky, zastoupenÌ, v˝robnÌ z·vody atp. nadn·rodnÌch spoleËnostÌ, kterÈ popt·vajÌ na pracovnÌ pozice nejen »echy, ale takÈ v†ËÌm d·l tÌm vÏtöÌ mÌ¯e popt·vajÌ odbornÌky ze zahraniËÌ. Pokud si vöak na ËeskÈm pracovnÌm trhu z†jakÈhokoliv d˘vodu nevyberete a jste zdatnÌ v†nÏkterÈ cizÌ ¯eËi (minim·lnÏ byste mÏli b˝t v†anglickÈm jazyce - jeötÏ lÈpe pokud tuto znalost anglickÈho jazyka m·te podloûenou nÏjak˝m certifik·tem - v†p¯ÌpadÏ anglickÈho jazyka nap¯. TOEFL, IELTS, FCE apod.) , pak m·te otev¯enÈ dve¯e a m˘ûete se ohlÌûet i po jin˝ch pracovnÌch trzÌch, neû je ten Ëesk˝. V†tomto Ël·nku bych se r·d vÏnoval pracovnÌmu trhu EvropskÈ unie. ZaËnu tÌm, ûe provedu struËn˝ exkurz toho, v†kterÈ zemi v†r·mci EvropskÈ unie m˘ûete v†souËasnÈ dobÏ pracovat bez omezenÌ volnÈho pohybu pracovnÌ sÌly, d·le pak, v†kter˝ch zemÌch existujÌ urËit· omezenÌ, a koneËnÏ zmÌnÌm zemÏ, kde vyuûÌvajÌ omezenÌ volnÈho pohybu pracovnÌ sÌly (vöe samoz¯ejmÏ ve vztahu k obËan˘m »eskÈ republiky). V†dalöÌch ËÌslech Xadonie pak pro v·s p¯ipravÌm konkrÈtnÌ a detailnÏjöÌ anal˝zu pracovnÌho trhu VelkÈ Brit·nie, hlavnÏ pak Anglie (zde p¯ipojÌm i vlastnÌ zkuöenosti z†anglickÈho pracovnÌho trhu, nap¯. jakou lokalitu si vybrat, na co si d·vat pozor p¯i podepisov·nÌ pracovnÌ smlouvy, co je pot¯eba za¯Ìdit, neû vyrazÌte do Anglie, vyuûÌvat Ëi nevyuûÌvat sluûeb pracovnÌch agentur, a mnoho dalöÌch uûiteËn˝ch praktick˝ch rad), d·le pak Irska, Nizozemska atp. (bude se jednat pouze o zemÏ, kde Ñm·meì umoûnÏn voln˝ pohyb pracovnÌ sÌly). PRACOVNÕ TRH EVROPSK… UNIE 1. KVÃTNA 2004 Po rozöÌ¯enÌ EvropskÈ unie v kvÏtnu 2004 zavedlo 13 Ñstar˝chì zemÌ EvropskÈ unie (vyjma Brit·nie, Irska a ävÈdska) pro 8 Ñnov·Ëk˘ì (kromÏ Malty a Kypru) p¯echodnÈ obdobÌ na voln˝ pohyb pracovnÌ sÌly. OmezenÌ na trhu pr·ce majÌ zemÏ EvropskÈ unie (nejen ty ÑstarÈì) pr·vo aplikovat do konce dubna roku 2011. Z nov˝ch zemÌ svÈ trhy pr·ce pak reciproËnÏ uzav¯ely MaÔarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko. JAK¡ JE SOU»ASN¡ SITUACE V ÑPÃTADVACÕTCEì... V†r·mci EU m˘ûete v souËasnÈ dobÏ pracovat bez omezenÌ pohybu pracovnÌ sÌly ve VelkÈ Brit·nii, Irsku, ävÈdsku, äpanÏlsku, Portugalsku, Finsku a ÿecku (v lednu 2007 by s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ mÏlo otev¯Ìt sv˘j pracovnÌ trh taktÈû Nizozemsko); z†p¯istoupivöÌch zemÌ k†1. 5. 2004 pak m˘ûete pracovat bez omezenÌ ve vöech devÌti zemÌch, tzn. na Slovensku, v MaÔarsku, Polsku, LitvÏ, Lotyösku, Estonsku, na MaltÏ, Slovinsku a na Kypru. Francie a Belgie p¯iblÌûÌ sv˘j pracovnÌ trh tÌm, ûe otev¯e nÏkterÈ oblasti, Lucembursko usnadnÌ vyd·v·nÌ pracovnÌch povolenÌ v†oblastech zemÏdÏlstvÌ, vina¯stvÌ a gastronomie, It·lie zase umoûnÌ pracovat vÏtöÌmu poËtu lidÌ z†EvropskÈ unie a D·nsko m· v†pl·nu zjednoduöit administrativu p¯i zÌsk·nÌ pracovnÌho povolenÌ. NÏmecko i Rakousko zatÌm vyuûÌvajÌ pr·va na p¯echodnÈ omezenÌ volnÈho pohybu pracovnÌ sÌly pro obËany »eskÈ re-

publiky (neznamen· to vöak, ûe v†tÏchto dvou zemÌch nem˘ûete zÌskat pr·ci, naopak m˘ûete, ale musÌte si v†tÏchto zemÌch poû·dat o pracovnÌ povolenÌ, vÏtöinou V·m s†tÌm pom˘ûe zamÏstnavatel, kter˝ m· z·jem V·s v†danÈ zemi zamÏstnat). KDE ZA»ÕT HLEDAT... NejsnadnÏjöÌ zp˘sob, jak zaËÌt hledat pr·ci v†r·mci EvropskÈ unie, je pomocÌ internetu. Takov˝m nejuniverz·lnÏjöÌm a†institucemi EU nejvÌce propagovan˝m zp˘sobem je hled·nÌ pr·ce pomocÌ EURES.org (Evropsk˝ port·l pracovnÌ mobility 29 zemÌ). Na tÏchto str·nk·ch nejenûe m˘ûete najÌt vhodnou pr·ci, ale m˘ûete si zde vytvo¯it a vloûit sv˘j vlastnÌ ûivotopis, kter˝ uvidÌ vöichni potenci·lnÌ zamÏstnavatelÈ v†r·mci EU plus Ëty¯ dalöÌch st·t˘. Krom jinÈho se zde dozvÌte i nejr˘znÏjöÌ informace o jednotliv˝ch zemÌch nejen ÑpÏtadvacÌtkyì. Je dobrÈ, ûe tyto str·nky jsou i v†ËeskÈm jazyce, a†ze svÈ vlastnÌ zkuöenosti je mohu v¯ele doporuËit. V†souËasnÈ dobÏ, jak jsem vypozoroval, je velk˝ z·jem o zuba¯e, ¯idiËe autobus˘ (obÏ profese jsou popt·v·ny hlavnÏ v†Anglii), poËÌtaËovÈ odbornÌky (obecnÏ), d·le pak obecnÏ pracovnÌky v†gastronomii, tzn. obsluha a kuchyÚ, zemÏdÏlstvÌ, pracovnÌky call-center, obchodnÌky, ale i mnoho dalöÌch, nicmÈnÏ vÌm, ûe jste-li v†nÏkterÈ oblasti Ëi oboru ¯eknÏme opravdu Ñdobr˝ì a†m·te k†tomu jazykovÈ a†poËÌtaËovÈ vybavenÌ, je pak vÌcemÈnÏ jedno, zdali dan· oblast Ëi obor je zrovna Ñinì, jelikoû dle mÈho n·zoru ve vyspÏl˝ch trûnÌch ekonomik·ch nebude nikdy dost kvalitnÌch odbornÌk˘, aù uû se to t˝k· kterÈhokoliv oboru. Mezi dalöÌmi bych jiû jen vyjmenoval internetovÈ str·nky Europeanunion.org ñ p¯Ìleûitosti k†nalezenÌ pr·ce a Europa.eu (kde je ve fin·le stejnÏ odkaz na eures, ale lze zde nalÈzt dalöÌ zajÌmavÈ informace). Pr·ci m˘ûete hledat i p¯es r˘znÈ zamÏstnaneckÈ agentury (vÌce v†p¯ÌötÌch vyd·nÌch) Ëi na internetov˝ch str·nk·ch Ministerstva zahraniËnÌch vÏcÌ, kterÈ tu a tam nabÌzÌ pozice buÔ na ministerstvu samotnÈm, nebo p¯Ìmo ve struktur·ch EvropskÈ unie, v org·nech kterÈ zastupujÌ a prezentujÌ »eskou republiku (pouze p¯ipomÌn·m, ûe v†roce 2009 bude »esk· republika po p˘l roku p¯edsedat EvropskÈ unii a uû v†souËasnÈ dobÏ zaËÌn· Ministerstvo zahraniËnÌch vÏcÌ hledat odbornÌky do r˘zn˝ch pracovnÌch pozic, se znalostÌ cizÌch jazyk˘). TakÈ je dobrÈ zmÌnit, ûe m˘ûete hledat pr·ci i p¯Ìmo v†institucÌch EvropskÈ unie atp. KDE HLEDAT INFORMACE O EU Pokud byste chtÏli zÌskat informace o EvropskÈ unii jako takovÈ, o jejÌ historii a r˘zn· dalöÌ fakta a zajÌmavosti, tak bych V·s odk·zal na velmi vyda¯en˝ a kvalitnÌ port·l Euroskop.cz, kde kromÏ v˝öe uvedenÈho naleznete i adresy tzv. Eurocenter, coû jsou kontaktnÌ a informaËnÌ mÌsta EvropskÈ unie pro obËany »eskÈ republiky, kam m˘ûete zajÌt osobnÏ (pokud nem·te moûnost brouzdat po internetu); prozradÌm jen tolik, ûe jedno Eurocentrum je v Praze 1 v JungmannovÏ ulici 24, dalöÌ dvÏ se pak otvÌrajÌ tento rok v OstravÏ a Olomouci. A†poslednÌ zdroj, kter˝ uvedu, je bezplatn· telefonnÌ linka 800†200†200, kde takÈ m˘ûete zÌskat r˘znÈ informace o EvropskÈ unii. Z¡VÃREM Jak jsem jiû v†˙vodu uvedl, v†p¯ÌötÌch ËÌslech Xadonie bych se r·d vÏnoval jednotliv˝m st·t˘m, kde vÏtöina poznatk˘ bude poch·zet z†mÈ vlastnÌ zkuöenosti.

M·loco dr·ûdÌ lidi tolik jako piln˝ ËlovÏk. N. Fr˝d

28


David äÌma student 2. roËnÌku magisterskÈho studia

Studentsk· arÈna

IT okÈnko V·ûenÌ a milÌ Ëten·¯i, historie se opakuje. Ve svÈm IT okÈnku s†po¯adov˝m ËÌslem 2 (viz Xadonie, ˙nor 2003) jsem psal o viru jmÈnem onehalf, kter˝ rafinovanÏ öifruje data na disku. Tuto skuteËnost obÏù zjistila1 po neöetrnÈm odstranÏnÌ tohoto parazita. Tv˘rci trojskÈho konÏ Troj/Zippo-A, zn·mÈho takÈ pod oznaËenÌm CryZip, opr·öili starou metodu jiû v˝öe zmiÚovanÈho viru one-half. OblÈkli ji ale do novÈho kab·tu. CryZip vyhled· na poËÌtaËi obÏti dokumenty Word, Excel, datab·ze, obr·zky (jpg) Ëi jinÈ (vÏtöinou) pot¯ebnÈ soubory a†zaöifruje je do jedinÈho zip souboru. Origin·ly smaûe. N·slednÏ pod· uûivateli zpr·vu (ve form·tu txt) o tom, co Ñsp·chalì, a vybÌdne obÏù k†uhrazenÌ Ë·stky 300 americk˝ch dolar˘ na anonymnÌ ˙Ëet u E-gold. Po uhrazenÌ poûadovanÈ sumy ˙toËnÌk slibuje poslat obÏti heslo pot¯ebnÈ k†rozbalenÌ a znovuzÌsk·nÌ Ñukraden˝chì dat. Stanete-li se obÏtÌ toto z·ke¯nÈho trojana, buÔte bez obav. ZajistÈ si pravidelnÏ vöichni z·lohujeme d˘leûit· data, a tak se vlastnÏ nic nedÏje, staËÌ je jednoduöe nahr·t zp·tky, nebo†ne? A mimo jinÈ bylo odhaleno to spr·vnÈ heslo pro rozbalenÌ Ñukraden˝chì soubor˘. ZnÌ n·sledovnÏ: C:\Program Files\Microsoft Visual Studio\VC98. (www.sophos.com). VÏtöÌ nebezpeËÌ neû viry a trojskÈ konÏ v†dneönÌ dobÏ bohuûel p¯edstavujÌ rootkity. Rootkity, jak jiû bylo uvedeno v†p¯edminulÈm IT okÈnku, jsou mocnÈ a neviditelnÈ. Dle mÈho n·zoru nem· ÑbÏûn˝ uûivatelì v†podstatÏ öanci zjistit p¯Ìtomnost rootkitu ve svÈm poËÌtaËi. A aby nebezpeËÌ nebylo m·lo, v˝zkumnÌci Microsoftu v laborato¯Ìch†University of Michigan uve¯ejnili prototyp Ñsuper rootkituì pojmenovan˝ SubVirt. Tento rootkit je zaloûen na vyuûitÌ technologie Virtual Machine, kter· umoûÚuje uûivatel˘m ÑrozbÏhnoutì virtu·lnÌ poËÌtaË (nap¯Ìklad pro testovacÌ ˙Ëely) v†podstatÏ jako ÑdalöÌ oknoì v†prost¯edÌ Windows. PouûÌv·nÌ technologie Virtual Machine nenÌ samo o sobÏ nic 1

Vöechny antivirovÈ programy v†souËasnosti virus one-half bez problÈmu rozpoznajÌ.

nekalÈho, jedn· se o Ëasto velmi uûiteËn˝ a pot¯ebn˝ n·stroj. ProblÈm nast·v·, je-li technologie Virtual Machine zneuûita pro pot¯eby zÌsk·nÌ kontroly nad poËÌtaËem. SubVirt vyuûÌv· software VirtualPC od spoleËnosti Microsoft (zaloûen˝ na technologii Virtual Machine), aby se vklÌnil mezi hardware a operaËnÌ systÈm poËÌtaËe obÏti. (www.eweek.com). V†souËasnÈ dobÏ neexistujÌ programy, kterÈ by dok·zaly takto vklÌnÏn˝ rootkit ÑodklÌnitì a odstranit. Microsoft se uve¯ejnÏnÌm tohoto Ñsuper rootkituì snaûÌ (s p¯edstihem) upozornit na moûn· nov· nebezpeËÌ skr˝vajÌcÌ se pod n·lepkou Ñrootkitì. ÑP¯i pokusu Microsoftu tak bÏûel phisingov˝ mailserver a†keylogger, teoreticky by se tak ale dala realizovat i nezbytn· ochrana proti kopÌrov·nÌ ñ nebo takÈ kontrolnÌ mechanismus, kter˝ by zabr·nil spouötÏnÌ opensourcov˝ch program˘ì (Chip 06.06.2006, strana 18). Dle mÈho n·zoru je toto varov·nÌ hodnÏ ostr· dvouseËn· zbraÚ ñ je jen ot·zkou Ëasu (vÏ¯Ìm, ûe velmi blÌzkÈ budoucnosti), kdy tyto Ñsuper rootkityì budou re·lnÏ ohroûovat poËÌtaËe nic netuöÌcÌch obÏtÌ. Douf·m, ûe Microsoft prok·ûe dostateËnou p¯ipravenost a schopnost tomuto novÈmu nebezpeËnÌ adekv·tnÏ Ëelit. Trochu uklidÚujÌcÌ zpr·vou m˘ûe b˝t skuteËnost, ûe velikost instalaËnÌho souboru rootkitu SubVirt je necel˝ch 100 MB. Instalace samotn· zabere na poËÌtaËi nÏco okolo 250 MB. NicmÈnÏ ani to nezabr·nÌ öÌ¯enÌ neû·doucÌho parazita, budoucÌho n·stupce SubVirt ... P¯estoûe si zatÌm nejsem vÏdom existence ochrany proti rootkit˘m zaloûen˝m na technologii Virtual Machine, ochran proti Ñnorm·lnÌmì rootkit˘m naötÏstÌ p¯ib˝v·. ÑAnti-rootkitovÈì ochrany se zaËÌnajÌ objevovat jako souË·st nÏkter˝ch antispywareov˝ch a antivirov˝ch ¯eöenÌ. Pot¯ebu informovat öirokou ve¯ejnost o hrozb·ch nejen z†hlubin internetu pocÌtilo takÈ naöe ministerstvo informatiky a zaËalo jednat. Z¯Ìdilo za tÌmto ˙Ëelem nov˝ internetov˝ port·l na adrese www. bezpecneonline.cz. N·zor na tento port·l nechù si vytvo¯Ì kaûd˝ s·m. »ten·¯i Ëasopisu Secure Computing jiû sv˘j n·zor dali pat¯iËnÏ najevo ... pravda, net˝kalo se to naöÌ ministry-

nÏ informatiky ani v˝öe zmÌnÏnÈho bezpeËnostnÌho port·lu, ale s†bezpeËnostÌ to m· hodnÏ spoleËnÈho. »ten·¯i Secure Computing hlasovali pro nejlepöÌ bezpeËnostnÌ produkty v†¯adÏ kategoriÌ. Odborn· porota n·slednÏ z†v˝herc˘ hlasov·nÌ vybÌrala nejlepöÌ softwareovÈ produkty. VÌtÏznÈ produkty evropskÈ Ë·sti soutÏûe byly slavnostnÏ vyhl·öeny koncem dubna v†Lond˝nÏ. V†kategorii ÑBest AntiMalware Solutionì (nejlepöÌ ¯eöenÌ proti ökodliv˝m program˘m) se na p¯ÌËk·ch vÌtÏz˘ umÌstily Kaspersky Antivirus (v podkategorii nejlepöÌ antispyware ñ p¯estoûe je to p¯edevöÌm antivirus!), eSafe (v podkategorii antitrojan) a hlavnÌm vÌtÏzem tÈto kategorie se stalo softwareovÈ ¯eöenÌ ËeskÈ spoleËnosti Alwil software zn·mÈ pod jmÈnem Avast! Nezb˝v· neû gratulovat k†˙spÏchu. Jak jiû bylo zmÌnÏno, hodnotÌcÌm kritÈriem pro ˙ËastnÌky soutÏûe byla†oblÌbenost jednotliv˝ch produkt˘ u†Ëten·¯˘ v˝öe zmiÚovanÈho Ëasopisu. Je z¯ejmÈ, ûe toto hodnocenÌ nenÌ zcela objektivnÌ, a v˝sledky z†testovacÌch laborato¯Ì by se zcela jistÏ liöily od v˝öe uve¯ejnÏn˝ch. I p¯esto je dobrÈ takovÈto soutÏûe po¯·dat. P¯ispÌv· to k†osvÏtÏ mezi ve¯ejnostÌ, coû je jen chv·lyhodnÈ. Chv·lyhodnÈ je takÈ kon·nÌ nÏkter˝ch spoleËnostÌ zab˝vajÌcÌch se v˝vojem bezpeËnostnÌho software. Jedna z†firem dle mÈho n·zoru nejlepöÌch v†oblasti antispyware umoûÚuje n·vötÏvnÌk˘m na sv˝ch st·nk·ch zdarma on-line otestovat poËÌtaË proti v˝skytu neû·doucÌho spyware. Nejste-li si zcela jisti ÑËistotouì svÈho poËÌtaËe, v¯ele doporuËuji navötÌvit tento odkaz: http://www.webroot.com/consumer/ products/spysweeper/freescan.html. RozhodnÏ to Vaöim Ñmil·Ëk˘mì neuökodÌ a t¯eba jim to nakonec i prospÏje ... P¯eji hodnÏ zdaru v†prevenci parazit˘ (vöeho druhu) Ëi p¯i jejich n·slednÈm lovu. Pavel Skotnica student 2. roËnÌku magisterskÈho studia VäFS

Pr·ce je to, co nikdo nechce dÏlat. T. G. Masaryk

Ëerven 2006

29

Studentsk· arÈna

Kooperativa ñ 15 let jistoty pro klienty Patn·ctÈ v˝roËÌ slavÌ v letoönÌm roce Kooperativa, prvnÌ soukrom· pojiöùovna, kter· po sametovÈ revoluci zaËala p˘sobit na naöem trhu. Za tu dobu prodÏlala firma bou¯liv˝ rozvoj. Z malÈ specializovanÈ pojiöùovny, zaloûenÈ v†roce 1991, se stala velk·, stabilnÌ a prosperujÌcÌ instituce, kter· zaujÌm· pozici druhÈ nejsilnÏjöÌ pojiöùovny s trûnÌm podÌlem p¯esahujÌcÌm 22 procent. Kooperativa je dnes druhou nejvÏtöÌ pojiöùovnou na ËeskÈm trhu, jejÌû produktov· nabÌdka pokr˝v· vöechny oblasti. Pojiöùuje jak soukromÈ osoby, jejich majetek, odpovÏdnost za ökody, jejich ûivot a zdravÌ, tak drobnÈ a st¯ednÌ podnikatele a ûivnostnÌky, ale i velkÈ spoleËnosti a pr˘myslovÈ podniky, investiËnÌ projekty a podobnÏ. Kooperativa se neust·le snaûÌ maxim·lnÏ vyhovÏt pot¯eb·m sv˝ch klient˘ a neust·le p¯ich·zet s nov˝mi produkty ñ nap¯Ìklad od konce loÚskÈho roku nabÌdla klient˘m unik·tnÌ novinku u pojiötÏnÌ vozidel a k tzv. povinnÈmu ruËenÌ p¯id·v· sv˝m klient˘m zdarma i pojiötÏnÌ vozidla proti ûivelnÌm pohrom·m. Pojiöùovna Kooperativa zaznamenala loni historicky nej˙spÏönÏjöÌ rok ve svÈ historii: hrub˝ zisk pojiöùovny dos·hl 1,304 miliardy korun, coû znamen· n·r˘st oproti roku 2004 o vÌce neû 70 procent. P¯edepsanÈ pojistnÈ vzrostlo o 2,3 miliardy korun na celkov˝ch 26,5 miliardy korun, ËÌmû se firma za¯adila mezi v˝znamnÈ finanËnÌ ˙stavy i z hlediska celoevropskÈho a svÏtovÈho trhu, kde je za symbolickou

hranici povaûov·no pojistnÈ ve v˝öi jednÈ miliardy dolar˘. V˝bornÈ v˝sledky hospoda¯enÌ jsou d·ny i v˝razn˝mi restrukturalizaËnÌmi kroky, kter˝mi v roce 2005 Kooperativa proöla. Jejich klÌËov˝m z·mÏrem je zrychlit a zkvalitnit sluûby a vyuûÌt modernÌ komunikaËnÌ cesty p¯i co nejmenöÌm administrativnÌm zatÌûenÌ klient˘. TradiËnÏ v˝razn˝ r˘st z·jmu obËanskÈ i podnikatelskÈ ve¯ejnosti o produkty Kooperativy se odrazil i v†postavenÌ firmy na trhu ñ na kompozitnÌm pojistnÈm trhu v »R v†roce 2005 Ëinil podÌl Kooperativy 22,9 procenta (meziroËnÏ vÌce o 1,2 procentnÌho bodu. Vzrostl takÈ celkov˝ poËet pojistn˝ch smluv na 3,54 milionu kus˘. ⁄spÏchy zaznamenala Kooperativa i v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kde jejÌ podÌl vzrostl na 13,5 procenta a firma uzav¯ela jubilejnÌ miliontou smlouvu. Objem technick˝ch rezerv Kooperativy loni dos·hl hrubÈ v˝öe 32,6 miliardy korun a zv˝öil se i z·kladnÌ kapit·l o 800 milion˘ korun na souËasn˝ch 2,8 miliardy. Kooperativa m· v souËasnÈ dobÏ vÌce neû 300 obchodnÌch mÌst a produkty Kooperativy lze sjednat i v poboËk·ch »eskÈ spo¯itelny. Klient˘m je k dispozici d·le nÏkolik†tisÌc externÌch spolupracovnÌk˘, nonstop zelen· linka 800 105 105 a internetovÈ str·nky www.koop.cz. Kooperativa je souË·stÌ jednÈ z nejvÏtöÌch evropsk˝ch pojiöùovacÌch skupin Vienna Insurance Group, kter· loni zÌskala od prestiûnÌ agentury Standard & Poor¥s rating A+ se stabilnÌm v˝hledem.

KR¡TCE z VäFS Spr·vnÌ rada Dne 30. b¯ezna 2006 se uskuteËnilo jiû 33. zased·nÌ Spr·vnÌ rady VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ, o.p.s. Spr·vnÌ rada byla informov·na o V˝zkumnÈm z·mÏru VäFS, kter˝ byl zpracov·n a pod·n na MäMT. Z·roveÚ jÌ byla p¯edloûena zpr·va o pr˘bÏhu a v˝sledku projedn·nÌ û·dosti o prodlouûenÌ platnosti akreditace navazujÌcÌho magisterskÈho studia na AkreditaËnÌ komisi. Spr·vnÌ rada vzala na vÏdomÌ informaci o v˝sledku st·tnÌch z·vÏreËn˝ch zkouöek bakal·¯sk˝ch a magistersk˝ch studijnÌch program˘, kterÈ probÏhly v†˙noru 2006, a o pr˘bÏûnÈm plnÏnÌ finanËnÌho pl·nu VäFS.

D·le schv·lila ˙pravu organizaËnÌ struktury a novelizaci vnit¯nÌch p¯edpis˘, kterÈ probÏhly ve spojitosti se zmÏnou Z·kona o vysok˝ch ökol·ch. †V†souvislosti s†koncem funkËnÌho obdobÌ byl spr·vnÌ radÏ p¯edloûen n·vrh na schv·lenÌ nov˝ch Ëlen˘ Disciplin·rnÌ komise VäFS. Disciplin·rnÌ komise byla schv·lena v†n·sledujÌcÌm sloûenÌ: doc. Ing. AntonÌn KubÌËek, CSc., Mgr. Ond¯ej†Roubal, Bc. Barbora Pat·kov· a Bc. Azab Radim. N·hradnÌmi Ëleny disciplin·rnÌ komise jsou Mgr. Vlastimila Kol·¯ov·, Ing. Dana KubÌËkov·, CSc., Bc. Petra PeËenkov· a Bc. Jan Dubec, DiS. V z·vÏru rada projednala novÈ posl·nÌ, sdÌlenÈ hodnoty a vizi VäFS a ztotoûnila se s nimi.

Pr·ce b˝v· Ëasto matkou radosti. Voltaire

30


DozorËÌ rada Na jedn·nÌ dne 19. 4. 2006 byla DozorËÌ rada VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ sezn·mena s materi·ly, kterÈ byly p¯edloûeny a projedn·ny na zased·nÌ spr·vnÌ rady. Z·roveÚ byla informov·na o p¯ÌpravÏ û·dosti o†akreditaci doktorskÈho studia.

StudijnÌ pobyt na Islandu V†minulÈm vyd·nÌ jsme Ëten·¯e troöku zm·tli rozdÌln˝m titulkem a†obsahem jednÈ z†kr·tk˝ch zpr·v. »len redakËnÌ rady Radek Buöta odjel skuteËnÏ na Island, jak je spr·vnÏ uvedeno v†textu, nikoli do Irska. Podle prvnÌch informacÌ se jiû zabydluje a†chyst· se napsat pro naöe Ëten·¯e i zajÌmavou report·û. Omlouv·me se!

Studentsk· arÈna

Torino 2006 Italsk· olympi·da z†pohledu dobrovolnickÈho po¯adatele Jako dobrovolnÌk jsem se ˙Ëastnil olympi·dy jiû podruhÈ. PoprvÈ jsem byl v†roce 2004 na LOH v†AthÈn·ch. Myölenka jet na zimnÌ olympi·du vznikla ihned po n·vratu z†AthÈn. V˝pravu tehdy zaËala p¯ipravovat skupina pÏti skaut˘. Sh·nÏli dalöÌ nadöence. V†lednu 2005 se uskuteËnilo prvnÌ vÌkendovÈ setk·nÌ ñ asi t¯icet skaut˘ z†celÈ »eskÈ republiky. NÏkte¯Ì se znali jiû z†AthÈn. Vöichni se dohodli udÏlat maximum pro to, aby na olympi·du odjeli. ZaËalo se za¯izovat ubytov·nÌ v†TurÌnÏ, hled·nÌ nejlepöÌ moûnÈ dopravy a sh·nÏnÌ potenci·lnÌch sponzor˘. NejvÏtöÌm problÈmem se uk·zala komunikace s†italsk˝mi organiz·tory. KoneËnÏ se p¯iblÌûil den D a naöe skupinka ËÌtajÌcÌ 22 skaut˘ se v†jednÈ fabii a dvou plnÏ naloûen˝ch mikrobusech vydala na cestu do dÏjiötÏ zimnÌ olympi·dy. ZatÌmco se naöe republika dusila pod p¯Ìvaly snÏhu, It·lie n·s p¯ivÌtala tak¯ka jarnÌm poËasÌm. To atmosfÈ¯e zimnÌ olympi·dy nep¯idalo, ale na naöÌ n·ladÏ rozhodnÏ neubralo. PrvnÌ, co mÏ napadlo p¯i vjezdu do TurÌna, bylo slovo ÑstaveniötÏì. Vypadalo to, jako by ItalovÈ chtÏli vöechno stihnout za dva zb˝vajÌcÌ dny, p¯estoûe by se jim na p¯Ìpravu minim·lnÏ jeötÏ mÏsÌc Ëasu hodil. Vöe se dodÏl·valo skoro Ñza pochoduì a p¯es kovov· hrazenÌ lemujÌcÌ staveniötÏ byly nataûeny barevnÈ l·tky s†olympijskou symbolikou. Sp·sn˝ snÌh, kter˝ by milosrdnÏ skryl rozkopanÈ obrubnÌky a z·hony, tu nebyl. A dalöÌ slovo, kterÈ mÏ ñ ¯idiËe jednoho z†mikrobus˘ - napadlo, bylo Ñbl·zinecì. Na prvnÌ pohled se zd·lo, ûe dopravnÌ p¯edpisy tu nikdo moc ne¯eöÌ, Ëerven· je spÌöe upozornÏnÌ neû p¯Ìkaz a o co mÈnÏ se pouûÌvajÌ blinkry, o to vÌce klakson. P¯i akreditaci kaûd˝ z†n·s obdrûel dobrovolnickou uniformu (zimnÌ bunda, oteplenÈ kalhoty, dvÏ fleecovÈ mikiny, triËko, Ëepice, rukavice, boty, batoh, italsk· SIM-karta, dobrovolnick˝ manu·l, di·¯, mapy a klapky na uöi). S†akreditaËnÌ kartou jsme mohli cestovat mÏstskou hromadnou dopravou zdarma nejen po TurÌnÏ, ale i po ostatnÌch mÏstech a horsk˝ch st¯ediscÌch, kde se konaly hry. TakÈ jsme jako dobrovolnÌci mohli shlÈdnout gener·lnÌ zkouöku zahajovacÌho ceremoni·lu, kter˝ poslÈze v†ofici·lnÌm provedenÌ p¯en·öela televize. VÏtöÌ Ë·st v˝pravy pracovala a bydlela v†mÏsteËku Pinerolo, kterÈ se nach·zÌ asi 30 km jihoz·padnÏ od TurÌna, ostatnÌ

pracovali v†TurÌnÏ a bydleli v†nÏkolika rodin·ch mÌstnÌch skaut˘. Pinerolsk· Ë·st byla dÌky skaut˘m Flaviovi a ValentinÏ ubytov·na v†jednom z†k¯Ìdel kl·ötera sester ¯·du NavötÌvenÌ Panny Marie. V†Pinerolu jsme pracovali na stadionu, kde se konala utk·nÌ v†curlingu. PrvnÌ den jsme vöichni absolvovali celodennÌ ökolenÌ v†angliËtinÏ, jehoû se osobnÏ ujal öÈf naöÌ transportnÌ sekce Franco Premascoli. VÏnoval n·m skoro cel˝ den, vöude n·s provedl a uk·zal n·m, co jsme k†pr·ci pot¯ebovali vÏdÏt. Za¯azenÌ v†sekci Transport znamenalo, ûe jsme mÏli p¯edevöÌm na starosti kontroly a navigaci p¯ijÌûdÏjÌcÌch aut se sportovci, hosty a novin·¯i. P¯itom jsme mohli vyuûÌt svÈ znalosti angliËtiny, neboù ItalovÈ, aû na v˝jimky, moc anglicky nemluvÌ. NicmÈnÏ my »eöi zase na opl·tku p¯ev·ûnÏ nemluvÌme italsky. KromÏ toho jsme dÏlali, co bylo pot¯eba ñ umisùov·nÌ cedulÌ a z·bran, rozvoz materi·lu a obËerstvenÌ po vstupnÌch bodech do are·lu. V†pr˘bÏhu pr·ce jsme mÏli n·rok na jedno teplÈ jÌdlo, kterÈ se pod·valo v†mÌstnÌ kant˝nÏ. Na v˝bÏr bylo vûdy nÏkolik druh˘ jÌdel, na svÈ si p¯iöli i vegetari·ni. NavÌc jsme mÏli k†dispozici tzv. Ñworkforce restroomì, kde bylo k†dispozici tak¯ka neomezenÈ mnoûstvÌ k·vy, Ëaje a Ëokol·dy spolu se suöenkami. Toto mÌsto bylo jedno z†naöich nejoblÌbenÏjöÌch, neboù zde byla televize, kde bylo moûno mimo bÏûnÈ sportovnÌ kan·ly naladit i nekomentovanÈ vysÌl·nÌ ze sportoviöù, takûe jsme mohli sledovat, jak si naöi sportovci vedou Ëi nevedou. Voln˝ Ëas jsme tr·vili vöelijak, nÏkdo dal p¯ednost n·vötÏvÏ v˝stav a†muzeÌ, z†nichû egyptskÈ muzeum za n·vötÏvu rozhodnÏ stojÌ. A pro ty, jeû nebavilo chozenÌ po TurÌnÏ, Pinerolu Ëi ostatnÌch mÏstech, byla zde p¯Ìleûitost k†v˝let˘m do Alp. V†horsk˝ch ˙dolÌch se tÈû d· najÌt starod·vn˝ kl·öter San Michele. MÏli jsme sebou i nÏkolik p·r˘ lyûÌ, takûe ani alpskÈ sjezdovky n·m neunikly. ZimnÌ olympi·da byla siln˝m z·ûitkem, ¯ekl bych, jeden z†tÏch na cel˝ ûivot. Na olympi·d·ch jsem poznal, co to znamen· Ñspojit svÏtì. Na jednom mÌstÏ spoleËnÏ ûilo nÏkolik n·rodnostÌ a vöichni spolupracovali a pom·hali naplnit olympijskou myölenku. Ond¯ej Dud·k student 2. roËnÌku bakal·¯skÈho studia

Kdyû nem·m co dÏlat, pracuji. K. »apek

Ëerven 2006

31

Opera v Sydney Znalostní ekonomika

Recommend Documents