Opatrovnictví a poručenství v novém soukromém právu pro orgány sociálně-právní ochrany dětí
Seminář MPSV a VOP Praha, 30. 1. 2014
Opatrovnictví a poručenství podle zák. č. 359/1999 Sb. § 17 Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) vykonává funkci opatrovníka a poručníka; může být ustanoven opatrovníkem i v případě zastupování dítěte ve vztahu k cizině, b) vykonává poručenství jako veřejný poručník do doby, kdy soud jmenuje dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme funkce
Opatrovnictví a poručenství podle zák. č. 359/1999 Sb. § 54 Vedení evidence a spisové dokumentace Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede evidenci dětí a) uvedených v § 6, b) kterým byl ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem.
Opatrovnictví a poručenství podle zák. č. 359/1999 Sb. § 58
(1) Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálněprávní ochrany, není-li dále stanoveno jinak, nese stát ….
(3) Sociálně-právní ochrana se poskytuje bezplatně, s výjimkou pobytu dítěte ve výchovně rekreačním táboře, pobytu dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a správy jmění dítěte.
Opatrovnictví a poručenství podle zák. č. 359/1999 Sb. § 62 (1) Byl-li obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanoven opatrovníkem dítěte pro řízení, které se koná u jiného soudu, než je soud příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, je tento obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je věc soudem projednávána, o zastoupení dítěte a postoupit mu spisovou dokumentaci dítěte spolu se svým stanoviskem. Dožádaný obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen dožádání vyhovět a je oprávněn dítě v řízení zastoupit. …… (5) Odstavce 1 až 4 platí přiměřeně i pro účast obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o trestní řízení proti dítěti nebo o správní řízení, jehož je dítě účastníkem.
Občanský zákoník - základní východiska Ustanovení osobního práva použitelná obdobně nebo přiměřeně (analogicky) - § 63: Opatrovníkem nelze jmenovat osobu nezpůsobilou právně jednat nebo osobu, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy opatrovance, ani provozovatele zařízení, kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby, nebo osobu závislou na takovém zařízení. - § 3022: Ustanovení tohoto zákona o právech a povinnostech zákonného zástupce platí obdobně i pro opatrovníka podle části druhé. - Práva a povinnosti zák. zástupce a/nebo opatrovníka v § 457 – 464; opatrovnictví člověka v § 465 - 485 -obecně též správa cizího majetku (§ 1400 – 1447; tato subsidiární úprava však neplatí pro SJM a majetkového opatrovnictví nezl. včetně poručenství); - subs. mandát (§ 2444)
Občanský zákoník - základní východiska § 436/1: Kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem. § 438: Zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, … vyžaduje-li to nutná potřeba, odpovídá však za řádný výběr jeho osoby.
Zastoupení obecně § 436 – 440 obecné normy k zastoupení Důsledné rozlišení smluvního zastoupení (§ 441 a násl.), zákonného zastoupení a opatrovnictví (§ 457 a násl.) § 457: Zákonné zastoupení i opatrovnictví sleduje ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv. § 458: Zákonný zástupce nebo opatrovník není oprávněn za zastoupeného právně jednat v záležitostech týkajících se vzniku a zániku manželství, výkonu rodičovských povinností a práv, jakož i pořízení pro případ smrti nebo prohlášení o vydědění a jejich odvolání. § 459: Zákonný zástupce (platí i pro opatrovníka; § 3022) nesmí odejmout zastoupenému věc zvláštní obliby, ledaže to odůvodňuje ohrožení jeho života či zdraví, a jedná-li se o nezletilého, který není plně svéprávný, také jiný závažný důvod. Věc zvláštní obliby musí být zastoupenému ponechána i při jeho umístění ve zdravotnickém zařízení, v zařízení sociálních služeb, zařízení sociálněprávní ochrany dětí nebo podobném zařízení.
Kolizní opatrovnictví § 460: Dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka. § 893 odst. 3: Rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka
Jmenování opatrovníka, zánik opatrovnictví § 463: (1) Opatrovníka jmenuje soud; současně určí rozsah opatrovníkových práv a povinností. Osoba, které byl opatrovník jmenován, se na dobu trvání opatrovnictví stává opatrovancem. (2) Požádá-li o to opatrovník, soud ho odvolá; soud opatrovníka odvolá i v případě, že neplní své povinnosti. Zároveň opatrovanci jmenuje nového opatrovníka. § 468: Smrtí opatrovníka nebo jeho odvoláním opatrovnictví nezaniká a dokud soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka, přechází na veřejného opatrovníka podle jiného zákona.
Povinnosti opatrovníka § 465 odst. 2: Odůvodňují-li to okolnosti, může soud opatrovníku uložit, aby se v přiměřeném rozsahu pojistil pro případ, že při výkonu své funkce způsobí opatrovanci nebo jiné osobě škodu. § 466 odst. 1: K povinnostem opatrovníka náleží udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení, projevovat o opatrovance skutečný zájem, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy.
Povinnosti opatrovníka § 466 odst. 2: Rozhoduje-li opatrovník o opatrovancových záležitostech, vysvětlí opatrovanci srozumitelně povahu a následky rozhodnutí. § 8 odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb.: Dítě, které je schopno s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost posoudit dosah a význam rozhodnutí vyplývajících ze soudního nebo správního řízení, kterého je účastníkem, nebo jdeli o jiné rozhodnutí vztahující se k jeho osobě, obdrží od orgánu sociálně-právní ochrany informace o všech závažných věcech jeho osoby se týkajících; o dítěti starším 12 let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit.
Povinnosti opatrovníka § 467 odst. 1: Opatrovník při plnění svých povinností naplňuje opatrovancova právní prohlášení a dbá jeho názorů, i když je opatrovanec projevil dříve, včetně přesvědčení nebo vyznání, soustavně k nim přihlíží a zařizuje opatrovancovy záležitosti v souladu s nimi. Není-li to možné, postupuje opatrovník podle zájmů opatrovance. § 875 odst. 2: Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, sdělí rodiče dítěti vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor o dané záležitosti a rodičům jej sdělit; to neplatí, neníli dítě schopno sdělení náležitě přijmout nebo není schopno vytvořit si vlastní názor nebo není schopno tento názor rodičům sdělit. Názoru dítěte rodiče věnují patřičnou pozornost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu.
Správa jmění zastoupeného § 461: (1) Spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu. (2) Dar, dědictví nebo odkaz určené pro zastoupeného s podmínkou, že jej bude spravovat třetí osoba, jsou ze správy podle odstavce 1 vyloučeny. Zákonný zástupce nebo opatrovník však může přijetí takového daru, dědictví nebo odkazu odmítnout; k odmítnutí se vyžaduje schválení soudu.
Správa jmění zastoupeného § 483 odst. 2: (2) Spravuje-li opatrovník opatrovancovo jmění, nesmí bez souhlasu soudu, nerozhodl-li soud o dalších omezeních,
a) zavázat opatrovance k plnění některému z členů opatrovnické rady nebo osoby tomuto členu blízké, b) nabýt pro opatrovance nemovitou věc nebo podíl na ní, ani opatrovancovu nemovitou věc nebo podíl na ní zcizit či zatížit, c) nabýt pro opatrovance obchodní závod, podíl na obchodním závodu nebo podíl na právnické osobě, ani tento majetek zcizit nebo zatížit; to neplatí, jedná-li se o nabytí účastnických nebo podobných cenných papírů zajišťujících bezpečný výnos, d) uzavřít za opatrovance smlouvu zavazující ho k trvajícímu nebo opakovanému plnění na dobu delší než tři roky, e) odmítnout dědictví nebo jiné plnění z pozůstalosti, nebo f) zavázat opatrovance k bezúplatnému plnění jiné osobě, ledaže se jedná o dar poskytnutý k obvyklé příležitosti podle zásad slušnosti v přiměřeném rozsahu a opatrovanec je schopen úsudku a projevil s darem souhlas.
Správa jmění zastoupeného § 483 odst. 3: (3) Bez zřetele na ustanovení odstavce 2 opatrovník nesmí, neschválil-li to soud, naložit s majetkem opatrovance, jedná-li se o a) nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající pětisetnásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu, b) nabytí nebo zcizení majetku převyšující jednu polovinu opatrovancova majetku, ledaže tato polovina představuje hodnotu jen nepatrnou a nejedná se o věc, která je pro opatrovance věcí zvláštní obliby, nebo c) přijetí nebo poskytnutí půjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených pod písmenem a) nebo b).
Správa jmění dítěte § 898: (1) K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. (2) Souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě a) nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá, b) zatěžuje majetek jako celek nebo jeho nikoli nepodstatnou část, c) nabývá dar, dědictví nebo odkaz nikoli zanedbatelné majetkové hodnoty, nebo takový dar, dědictví nebo odkaz odmítá, nebo takový dar nebo dar představující nikoli nepodstatnou část jeho majetku poskytuje, nebo d) uzavírá smlouvu zavazující k opětovnému dlouhodobému plnění, smlouvu úvěrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu týkající se bydlení, zejména nájmu.
(3) K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.
Odměna za správu jmění § 462: Zákonný zástupce ani opatrovník nemůže požadovat od zastoupeného odměnu za zastoupení. Má-li však povinnost spravovat jmění, lze za správu přiznat odměnu. O její výši rozhodne soud s přihlédnutím k nákladům správy, k hodnotě spravovaného majetku a k výnosům z něho, jakož i k časové i pracovní náročnosti správy. § 902 odst. 2: (2) Vznikly-li rodičům při správě jmění dítěte nebo v souvislosti s ní náklady, mohou požadovat jejich náhradu. § 903: (1) Byla-li správa jmění značně obtížná, zejména pro rozsáhlost či rozmanitost majetkového souboru, a rodiče správu jmění řádně vykonávali, mohou poté, co odevzdají spravované jmění svému dítěti, žádat přiměřenou odměnu, umožňuje-li to výnos jmění. (2) Je-li již během trvání správy jmění z okolností zřejmé, že správa je značně obtížná a rodiče ji vykonávají řádně, soud jim na návrh přizná přiměřenou roční, popřípadě jinak časově určenou odměnu za správu jmění.
Opatrovnická rada Opatrovnická rada (§ 472 - 484): opatrovanec nebo každá osoba opatrovanci blízká může žádat o ustavení opatrovnické rady; opatrovník svolá schůzi osob blízkých opatrovanci a jeho přátel, jsou-li mu známi, tak, aby se schůze konala do třiceti dnů po obdržení žádosti. Poručnická rada (§ 3022 odst. 2): Ustanovení tohoto zákona o opatrovnické radě se použijí i při jmenování poručníka, vznik rady i volba jejích členů se však stanou účinnými, pokud je schválí soud; přitom se vyžaduje, aby takové opatření bylo v souladu se zájmy dítěte.
Systematika rodinněprávní části n.o.z. - Druhá část n. o. z. - Rodinné právo (§ 655 – 975) - hl.I. Manželství (vznik, zdánlivé m., neplatnost m.; povinnosti a práva vč. výživného mezi m. a SJM, úpravy bydlení a zvláštního ust. proti domácímu násilí; zánik, rozvod, následky rozv.) - hl. II. Příbuzenství a švagrovství (určování rodičovství, osvojení, vztahy rodiče a dítě vč. výživného obecně /mimo manžele/, zvláštní opatření - PO, vztahy k dalším příbuzným) - hl. III. Poručenství a jiné formy péče (Poručenství, opatrovnictví, svěření do péče, pěstounská péče, ÚV)
Poručenství § 878 odst. 2: Nemá-li žádný z rodičů rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu nebo je-li výkon rodičovské odpovědnosti obou rodičů pozastaven, anebo je-li rodičovská odpovědnost rodičů dotčena některým z uvedených způsobů, ale každého jinak, jmenuje soud dítěti poručníka, kterému náleží povinnosti a práva rodičů nebo jejich výkon na místě rodičů. § 928: (1) Není-li tu žádný z rodičů, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, soud jmenuje dítěti poručníka. (2) Poručník má vůči dítěti zásadně všechny povinnosti a práva jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost. S ohledem na osobu poručníka nebo poměry dítěte, jakož i s ohledem na to, z jakého důvodu rodiče nemají všechny povinnosti a práva, může být výjimečně okruh povinností a práv poručníka vymezen jinak.
Zvláštní případy poručenství OSPOD - § 825: Po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas k osvojení, se pozastavuje výkon práv a povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti; soud jmenuje poručníkem osvojovaného dítěte orgán sociálně-právní ochrany dětí, ledaže byl poručník jmenován již dříve. - § 928: Nastane-li situace uvedená v § 928 odst. 1, vykonává poručenství orgán sociálně-právní ochrany dětí jako veřejný poručník, a to až do doby, kdy soud jmenuje dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme funkce.
Povinnosti poručníka § 933: (1) Poručník odpovídá za řádné plnění své funkce a podléhá stálému dozoru soudu. …. (3) Do devadesáti dnů po svém jmenování předloží poručník soudu soupis jmění dítěte; soud může tuto lhůtu na žádost poručníka prodloužit, nejdéle však o šedesát dnů. § 934: (1) Každé rozhodnutí poručníka v nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte musí být schváleno soudem. K právnímu jednání poručníka, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží. (2) Poručník podává soudu pravidelně zprávy o osobě dítěte a o jeho vývoji a předkládá účty ze správy jeho jmění, a to alespoň jednou za rok, neurčí-li soud období kratší. Soud může poručníka zprostit povinnosti podávat podrobné vyúčtování spravovaného jmění, nepřesahují-li výnosy majetku pravděpodobné náklady na zachování majetku a na výchovu a výživu dítěte.
Legální definice významných záležitostí dítěte § 877/2: Za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. K těmto záležitostem i OSPOD jako poručník potřebuje schválení soudem.
Opatrovnictví – jmenování opatrovníka dítěti § 878 odst. 3: Je-li rodičovská odpovědnost rodičů omezena nebo je-li omezen její výkon, jmenuje soud dítěti opatrovníka. § 943: Soud jmenuje dítěti opatrovníka, hrozí-li střet zájmů dítěte na straně jedné a jiné osoby na straně druhé, nehájí-li zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte, nebo je-li toho v zájmu dítěte zapotřebí z jiného důvodu, anebo stanovíli tak zákon. Jmenovaný opatrovník má právo podat návrh na zahájení řízení vždy, je-li z hlediska zájmu dítěte zapotřebí, aby soud nebo jiný orgán veřejné moci v záležitosti dítěte rozhodl. § 944: Pro opatrovnictví, opatrovníka a opatrovance platí ustanovení o poručenství, poručníkovi a poručenci přiměřeně. § 945: V rozhodnutí o jmenování opatrovníkem soud uvede zejména, proč je opatrovník jmenován, zda a jak je omezena doba, po niž má funkci vykonávat, jaká jsou jeho práva a povinnosti, a to i ve vztahu k dalším osobám, zda k některému právnímu jednání potřebuje souhlas soudu, zda a jak podává zprávy soudu, zda má právo na náhradu všech nebo některých nákladů a právo na odměnu.
Opatrovnictví dítěte § 946: Dříve než opatrovník přistoupí v zastoupení dítěte k právnímu jednání, k jehož provedení byl jmenován, zjistí stanovisko rodiče, popřípadě poručníka, je-li to možné, i stanovisko dítěte, a je-li to vhodné, rovněž stanoviska dalších osob. § 947: Opatrovníka, který nebyl jmenován jen k určitému právnímu jednání, zprostí soud jeho funkce i tehdy, netrvá-li již potřeba, která vedla k jeho jmenování.
Opatrovník pro správu jmění dítěte § 901: (1)Povinnost a právo rodiče pečovat o jmění dítěte zaniká prohlášením úpadku na majetek rodiče. Není-li tu druhý rodič, který by mohl pečovat o jmění dítěte, soud jmenuje i bez návrhu opatrovníka pro správu jmění dítěte. (2) Po uplynutí tří let od zrušení konkursu může soud na návrh rodiče nebo opatrovníka pro správu jmění dítěte omezení rodičovské odpovědnosti zrušit, ledaže by obnovení povinnosti a práva rodiče pečovat o jmění dítěte bylo v rozporu se zájmy dítěte. § 905: (1) Soud jmenuje i bez návrhu opatrovníka pro správu jmění dítěte, jestliže by zájmy dítěte mohly být ohroženy, zejména jsou-li tu společná majetková práva rodičů a dítěte nebo dítěte a jeho sourozence. V rozsahu povinností a práv opatrovníka pro správu jmění dítěte jsou rodiče ve výkonu povinností a práv ve vztahu ke jmění dítěte omezeni. (2) Pro povinnosti a práva opatrovníka pro správu jmění dítěte, který byl jmenován vedle rodičů, se použijí obdobně ustanovení o poručníkovi, který spravuje jmění poručence, popřípadě o opatrovníkovi, který spravuje jmění opatrovance.
Opatrovník pro správu jmění dítěte § 941: (1) Je-li poručníkem člověk, který o dítě osobně pečuje, a péče o jmění dítěte je značně obtížná, zejména pro rozsáhlost či rozmanitost majetkového souboru, může poručník navrhnout, aby soud jmenoval pro správu jmění dítěte opatrovníka; součástí návrhu je soupis jmění dítěte ke dni podání návrhu. (2) Jmenuje-li soud opatrovníka podle odstavce 1, vymezí zároveň vzájemné povinnosti a práva poručníka a tohoto opatrovníka. § 942: Nebyl-li opatrovník pro správu jmění jmenován, použijí se ustanovení týkající se opatrovníka pro správu jmění obdobně pro poručníka, který pečuje o jmění dítěte, ledaže je v ustanoveních týkajících se poručníka stanoveno jinak.
Opatrovník pro správu jmění dítěte § 948: V rozhodnutí o jmenování opatrovníkem pro správu jmění soud vymezí rozsah jmění, které bude tento opatrovník spravovat; rovněž zpravidla určí, jakým způsobem má s jednotlivými částmi jmění nakládat, popřípadě, jaký způsob nakládání se mu zakazuje.
§ 949: Opatrovník pro správu jmění postupuje při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře a nesmí podstupovat nepřiměřená rizika. § 950: (1) Opatrovník pro správu jmění odpovídá za řádné plnění své funkce soudu a podléhá jeho stálému dozoru. (2) Pro právní jednání opatrovníka pro správu jmění platí ustanovení o tom, jak rodiče vykonávají správu jmění dítěte obdobně; soud určí, považuje-li to za potřebné, která právní jednání opatrovníka pro správu jmění musejí být schválena soudem. (3) Opatrovník pro správu jmění předkládá soudu pravidelně zprávy a účty ze správy jmění, a to vždy za dobu, jejíž délku soud stanoví; tato doba nesmí být delší než jeden rok.
Odměna opatrovníka pro správu jmění dítěte § 951: (1) Opatrovník pro správu jmění má právo odečíst si z výnosu jmění dítěte potřebné náklady souvisící se správou jmění dítěte. Nestačí-li výnos, může soud rozhodnout, že náklady budou uhrazeny z majetku. (2) Opatrovník pro správu jmění má právo na přiměřenou odměnu z výnosu jmění dítěte; odstavec 1 platí obdobně. Výši odměny a dobu, za kterou má být odměna opatrovníkovi pro správu jmění stanovena, určí soud s ohledem na povahu výnosu jmění dítěte. Ustanovení § 903 odst. 2 platí obdobně. § 952: Zanikne-li opatrovnictví pro správu jmění, platí o povinnostech toho, kdo vykonával funkci opatrovníka, ustanovení § 938 odst. 1 obdobně. Zemřel-li opatrovník, použije se obdobně ustanovení § 938 odst. 2.
Zvláštní část I: Opatrovnictví dítěte v řízení o pozůstalosti (+ náhrada újmy)
Dědění • § 1475 – 1720 obč. zák. a § 98 – 288 z. z. ř. • Potomek zůstává v první dědické skupině při dědění ze zákona (§ 1635) • Potomek zůstává nepominutelným dědicem je-li nezletilý, má právo na ¾ zákonného podílu=„povinný díl“ (§ 1643 1,2), nemusí jít o podíl z pozůstalosti nebo odkaz, ale alikvotní finanční částku (§ 1654 „vyplacení“)
Dědění • „Zvláštní opatrovník“: § 119 z. z. ř.: Hrozí-li střet zájmů mezi dědicem a jeho zákonným zástupcem nebo opatrovníkem nebo střet zájmů více dědiců zastoupených stejným zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, soud jmenuje dědici pro řízení o pozůstalosti usnesením zvláštního opatrovníka. • Bude jím zpravidla OSPOD (není výslovně v § 29/4 o. s. ř. stanoveno, ale vyplývá analogicky z § 469/1 z. z. ř.)
Dědění • Zůstává možnost odmítnout dědictví (§ 1485 a násl.), vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu(tj. notáři, srov. § 100/2 z. z. ř.), a to úplné a bezvýhradné - lze zásadně do 1 měsíce od vyrozumění o této možnosti (3 u bydliště v zahraničí) - § 164/1 z. z. ř.: soud usnesením vyrozumí každého, o němž lze mít podle dosavadních výsledků řízení za to, že je zůstavitelovým dědicem, o jeho dědickém právu a poučí ho o tom, že může dědictví odmítnout, a jaké jsou náležitosti a následky odmítnutí dědictví. K odmítnutí dědictví soud v usnesení stanoví lhůtu 1 měsíce nebo, má-li vyrozumívaný jediné bydliště v zahraničí, 3 měsíce od doručení usnesení; z důležitých důvodů může být lhůta k odmítnutí dědictví přiměřeně prodloužena.
Dědění Nové možnosti: • Zřeknutí se dědického práva: § 1484, předem, smlouvou ve formě notářského zápisu (zahrnuje i právo na povinný díl) • Vzdání se dědictví: § 1490, ve prospěch jiného dědice, ten však musí souhlasit, má povahu smlouvy – před soudem (tj. notářem)
Dědění Ke všem těmto jednáním (zřeknutí, odmítnutí, vzdání se dědictví) i OSPOD musí mít souhlas soudu: § 898/1: K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty…. zejména k právnímu jednání, kterým dítě…nabývá dar, dědictví nebo odkaz nikoli zanedbatelné majetkové hodnoty, nebo takový dar, dědictví nebo odkaz odmítá, nebo takový dar nebo dar představující nikoli nepodstatnou část jeho majetku poskytuje. Podle § 950/2 pro majetkového opatrovníka platí obdobně úprava o správě jmění dítěte rodiči. Podle § 942 ustanovení o majetkovém opatrovníku platí i pro poručníka. Obecně dle § 461/1 nejedná-li se o běžnou správu jmění opatrovníkem, vyžaduje se vždy schválení soudu. Schvaluje se v samostatném řízení „P“ (viz starší judikatura)
Dědění - dluhy, výhrada soupisu • Na dědice obecně přecházejí dluhy zůstavitele v plném rozsahu (§ 1701/1, § 1704) • Uplatní-li výhradu právního dobrodiní soupisu pozůstalosti, jen do výše nabytého dědictví (jako do 31. 12. 2013), § 1706 • Podle § 1685/2 a) soud sice nařídí soupis pozůstalosti je-li mezi dědici osoba, která není plně svéprávná („osoba pod zvláštní ochrannou“), ale obecně podle § 1705 provedení soupisu nemá právní účinky pro rozsah povinnosti k hrazení dluhů u dědice, který výhradu soupisu neuplatnil. • (podle § 1687 v jednoduchých případech může soud rozhodnout, neodporují-li tomu dědicové, o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku).
Dědění - dluhy, výhrada soupisu • Každého, kdo byl vyrozuměn o dědickém právu nebo kdo uplatnil u soudu své dědické právo a jehož účast v řízení o pozůstalosti nebyla ukončena, soud usnesením poučí, že si může vyhradit soupis pozůstalosti, jak může výhradu soupisu pozůstalosti uplatnit a jaké jsou následky, když výhradu soupisu pozůstalosti neuplatní… v usnesení stanoví lhůtu 1 měsíce … z důležitých důvodů může být lhůta k uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti prodloužena. (§ 175 z. z. ř.) • dědice…si soud předvolá a vyrozumí o právu výhrady soupisu tím, že jim usnesení …vyhlásí a že si od nich vyžádá výslovné vyjádření o tom, zda uplatňují výhradu soupisu; to neplatí, nemohou-li již výhradu soupisu účinně uplatnit. Vyjádření dědice se uvede v protokolu. Jestliže se dědic v protokolu nevyjádří nebo se nedostaví k jednání, aniž se řádně omluvil, platí, že výhradu soupisu neuplatňuje; o tom musí být poučen. (§ 176/2 z. z. ř.)
Povinnost nahradit újmu • Dříve pojem „občanskoprávní odpovědnost (za škodu)“, je to to samé. • Újma na jmění (=škoda) i nemajetková újma • Škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání: Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, … nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu. Nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, …, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného. (§ 2920) • Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled. (§ 2921) • OSPOD má posuzovat případy újmy, způsobené dětem, zejména v rámci dozoru nad cizí péčí (např. zneužití chovance v ústavu apod.), případně je i vymáhat (srov. § 1 odst. 1 písm. b/ zák. č. 359/1999 Sb.
Zvláštní část II: Opatrovnictví dítěte v postavení poškozeného v trestním řízení a v postavení oběti trestného činu
Opatrovnictví poškozeného dítěte v trestním řízení Dítě jako oběť trestného činu x dítě jako poškozené v trestním řízení Oběť TČ – definována v zákoně č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů: § 2 odst. 2: Obětí se rozumí fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil. Dítě se vždy považuje za zvlášť zranitelnou oběť (§ 2 odst. 4).
Opatrovnictví poškozeného dítěte v trestním řízení Poškozený v trestním řízení – definován v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád § 43 odst. 1: Poškozeným je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil. Za poškozeného se naopak nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem (§ 43m odst. 2 TŘ).
Procesní práva poškozeného Poškozený v trestním řízení má zejména právo: činit návrh na doplnění dokazování, nahlížet do spisů, zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání, před skončením řízení se k věci vyjádřit.
Právo poškozeného uplatňovat náhradu škody nebo nemajetkové újmy Poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal tzv. adhezní řízení. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2); je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě (§ 175a odst. 2).
Právo poškozeného uplatňovat náhradu škody nebo nemajetkové újmy Z návrhu poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok uplatňuje. Poškozený je povinen doložit důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení. Návrh na přiznání náhrady škody nebo nemajetkové újmy nelze v trestním řízení podat, jestliže již bylo o tomto nároku rozhodnuto v občanskoprávním řízení. O právech a povinnostech vztahujících se k náhradě škody nebo nemajetkové újmy musí být poškozený ze strany orgánů činných v trestním řízení poučen.
Jmenování opatrovníka poškozenému dítěti v trestním řízení § 45 TŘ: (1) Je-li poškozená osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo je-li její způsobilost k právním úkonům omezena, vykonává její práva podle tohoto zákona její zákonný zástupce. (2) V případech, v nichž zákonný zástupce poškozeného nemůže vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce ustanoví k výkonu práv poškozenému opatrovníka. Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost. Jestliže nebezpečí z prodlení nehrozí, dá státní zástupce v přípravném řízení podnět soudu příslušnému k řízení ve věcech péče soudu o nezletilé podle § 466 a násl. z.z.ř., aby rozhodl o jmenování opatrovníka poškozenému dítěti podle § 892 odst. 3 a § 943 občanského zákoníku.
Jmenování opatrovníka poškozenému dítěti v trestním řízení Opatrovníkem poškozeného dítěte v trestním řízení lze jmenovat zejména vhodnou fyzickou osobu, především někoho z okruhu příbuzenstva dítěte nebo z osob blízkých rodině a dítěti, a to za předpokladu, že u těchto osob nehrozí obdobně jako u rodičů nebezpečí kolize zájmů. orgán sociálně-právní ochrany dětí (obecní úřad obce s rozšířenou působností), konkrétního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Jmenování opatrovníka poškozenému dítěti v trestním řízení Podle výkladového stanoviska Nejvyššího státního zastupitelství by nejprve měla být s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí projednána možnost určení konkrétního pracovníka tohoto orgánu, který by mohl být ustanoven opatrovníkem dítěte. Důvodem je to, aby se v trestním řízení předešlo neslučitelnosti procesních funkcí orgánu sociálně-právní ochrany dětí a opatrovníka dítěte. Teprve pokud by nebyla dosažena shoda s OSPOD o jménu a příjmení konkrétního pracovníka, měl by státní zástupce ustanovit opatrovníkem příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Výkladové stanovisko č. 9/2000 Sbírky výkladových stanovisek Nejvyššího státního zastupitelství
Uplatňování procesních práv poškozeného dítěte Vedle procesních práv podle § 43 odst. 1 TŘ je opatrovník v zastoupení poškozeného dítěte oprávněn • podat ve fázi před zahájením trestního stíhání stížnost proti usnesení o odložení věci, jež má odkladný účinek (§ 159a odst. 7 TŘ). • podat v přípravném řízení stížnost proti postoupení věci jinému orgánu (§ 171 TŘ), proti usnesení o zastavení trestního stíhání (§ 172 TŘ) a proti rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání v rámci zkráceného přípravného řízení (§ 179g TŘ), a to s odkladným účinkem podané stížnosti. • podat stížnost s odkladným účinkem proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání (§ 307 TŘ), proti rozhodnutí o tom, že se obviněný ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání osvědčil (§ 308 TŘ), a rovněž proti rozhodnutí o schválení narovnání (§ 309 TŘ). Poškozený není naopak oprávněn podat odpor proti trestnímu příkazu !!
Uplatňování procesních práv poškozeného Jestliže opatrovník poškozeného dítěte nesouhlasí s postupem policejního orgánu, je oprávněn kdykoliv v průběhu přípravného řízení požádat státního zástupce, aby přezkoumal postup policejního orgánu a odstranil průtahy v řízení nebo jiné závady v postupu policejního orgánu (§ 157a TŘ). V souvislosti s uplatněním nároku poškozeného dítěte na náhradu škody může opatrovník navrhnout soudu a v přípravném řízení státnímu zástupci také zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného až do pravděpodobné výše škody, existuje-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody bude mařeno nebo ztěžováno (§ 47 TŘ). Usnesením o zajištění nároku poškozené se obviněnému zakáže, aby nakládal s majetkem uvedeným v usnesení o zajištění a aby po oznámení usnesení tento majetek převedl na někoho jiného nebo ho zatížil. Po dobu trvání zajištění jsou neúčinné veškeré právní úkony obviněného týkající se zajištěného majetku, s výjimkou úkonů směřujících k odvrácení bezprostředně hrozící škody.
Rozhodnutí trestního soudu ve věci náhrady škody Jestliže soud v odsuzujícím rozsudku uloží obžalovanému povinnost k náhradě škody způsobené dítěti, musí výrok o této povinnosti obsahovat přesné označení oprávněného dítěte a nároku, který byl poškozenému přiznán co do druhu a výše (§ 228 odst. 2 TŘ). Výrok o náhradě škody je vykonatelný ihned po nabytí právní moci rozsudku (§ 139 odst. 1 TŘ). V odůvodněných případech však může soud uložit splnění závazku k náhradě škody ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti zároveň určí.
Rozhodnutí trestního soudu ve věci náhrady škody Pokud výsledky dokazování v trestním řízení nedávají dostatečný podklad pro rozhodnutí o náhradě škody, odkáže soud poškozeného zcela nebo zčásti na řízení ve věcech občanskoprávních (§ 229 odst. 1, 2 TŘ). Stejně tak v případě zproštění obžalovaného obžaloby musí soud povinně ze zákona vždy odkázat poškozeného s uplatněním nároku na náhradu škody na civilní řízení (§ 229 odst. 3 TŘ). V občanskoprávním řízení pak nejde o věc rozsouzenou a soud není při rozhodování nijak vázán závěry trestního řízení ohledně nároku na náhradu škody.
Vystupování opatrovníka dítěte v rámci hlavního líčení u soudu Opatrovník poškozeného dítěte má právo zúčastnit se za dítě hlavního líčení. O termínu hlavního líčení musí být opatrovník dítěte vyrozuměn alespoň tři dny před jeho konáním (§ 198 odst. 1 TŘ). Opatrovníkovi se doručuje rovněž opis obžaloby (§ 196 odst. 1 TŘ). Pokud je opatrovník poškozeného přítomen hlavnímu líčení, může při něm pozměnit, upřesnit či doplnit návrh na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, který uplatnil již před hlavním líčením, přečte předseda senátu tento návrh ze spisu. Opatrovník poškozeného dítěte dále může při hlavním líčení se souhlasem předsedy senátu klást otázky vyslýchaným osobám (§ 215 odst. 1 TŘ). Po skončení dokazování má opatrovník poškozeného dítěte právo přednést závěrečnou řeč, k níž je mu uděleno slovo po závěrečné řeči státního zástupce (§ 216 odst. 2 TŘ).
Dohoda o vině a trestu § 175 odst. 5 TŘ: „Státní zástupce při sjednávání dohody o vině a trestu dbá také na zájmy poškozeného. Je-li poškozený sjednávání dohody o vině a trestu přítomen, vyjádří se zejména k rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení. Dohodu o vině a trestu lze sjednat i bez přítomnosti poškozeného, nedostaví-li se k jednání, ačkoli o něm byl řádně vyrozuměn, nebo nedostaví-li se k jednání a nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení již uplatnil nebo prohlásil, že jej uplatňovat nebude. Uplatnil-li poškozený, který není jednání přítomen, nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, může se státní zástupce za poškozeného dohodnout s obviněným o rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení až do výše uplatněného nároku.“
Dohoda o vině a trestu § 245 odst. 1 TŘ: „Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, lze podat odvolání pouze v případě, že takový rozsudek není v souladu s dohodou o vině a trestu, jejíž schválení státní zástupce soudu navrhl. Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, může poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, podat odvolání pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, ledaže v dohodě o vině a trestu souhlasil s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydáním bezdůvodného obohacení a tato dohoda byla soudem schválena v podobě, s níž souhlasil.“
Zmocněnec poškozeného dítěte § 50 odst. 1 TŘ: „Zúčastněná osoba a poškozený se mohou dát zastupovat zmocněncem, kterým může být i právnická osoba. Zmocněnec poškozeného může být současně důvěrníkem podle zákona o obětech trestných činů.“ § 50: (1) Zmocněnec zúčastněné osoby a poškozeného je oprávněn činit za zúčastněnou osobu nebo poškozeného návrhy a podávat za ně žádosti a opravné prostředky; je též oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit zúčastněná osoba nebo poškozený. (2) Zmocněnec poškozeného je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jimiž se mají objasnit skutečnosti důležité pro uplatnění práv osob poškozeného a jejich výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem… Může obviněnému i jiným vyslýchaným osobám klást otázky, avšak teprve tehdy, až policejní orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo. Námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet kdykoli v jeho průběhu.
Zmocněnec poškozeného dítěte § 51a TŘ: (1) Osvědčí-li poškozený, a) který je zvlášť zranitelnou obětí podle zákona o obětech trestných činů, b) kterému byla způsobena úmyslným trestným činem těžká újma na zdraví, nebo c) který je pozůstalým po oběti, které byla trestným činem způsobena smrt, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady vzniklé přibráním zmocněnce, rozhodne na jeho návrh předseda senátu … a v přípravném řízení soudce, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu. (2) Poškozený mladší 18 let má nárok, nejde-li o trestný čin zanedbání povinné výživy (§ 196 TZ), na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně i bez splnění podmínek podle odstavce 1.
Zmocněnec poškozeného dítěte § 51a TŘ: „(3) Návrh na rozhodnutí podle odstavce 1 včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává poškozený v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce, který k němu připojí své vyjádření, a v řízení před soudem příslušnému soudu, který věc projednává. (4) V případě, že si poškozený sám zmocněnce nezvolí, ustanoví jako zmocněnce předseda senátu a v přípravném řízení soudce advokáta zapsaného v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů pro právní pomoc podle zákona o obětech trestných činů podle místa působnosti a v pořadí, jak v něm následují. Není-li to možné nebo účelné, ustanoví zmocněncem jiného advokáta... Náklady vzniklé přibráním takového zmocněnce hradí stát.
Předběžná opatření v trestním řízení Opatrovník se může v průběhu trestního opatření domáhat uložení předběžného opatření na ochranu poškozeného dítěte. § 88b TŘ: „(1) Předběžné opatření lze uložit pouze obviněnému. (2) Předběžné opatření smí být uloženo jen tehdy, jestliže z jednání obviněného nebo z dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil, …. přičemž uložení předběžného opatření si vyžaduje ochrana oprávněných zájmů poškozeného, který je fyzickou osobou, zejména jeho života, zdraví, svobody nebo lidské důstojnosti, nebo zájmů osob mu blízkých, nebo ochrana zájmů společnosti.“
Druhy předběžných opatření § 88c TŘ: „Předběžným opatřením může být obviněnému uložen a) zákaz styku s poškozeným, osobami jemu blízkými nebo s jinými osobami, zejména svědky (dále jen „zákaz styku s určitými osobami“), b) zákaz vstoupit do společného obydlí obývaného s poškozeným a jeho bezprostředního okolí a zdržovat se v takovém obydlí (dále jen „zákaz vstupu do obydlí“), c) zákaz návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami, d) zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě, … g) zákaz užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky, h) zákaz hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek (dále jen „zákaz her a sázek“) ..
Zákaz styku s určitými osobami § 88d TŘ: „(1) Zákaz styku s určitými osobami spočívá v nepřípustnosti jakéhokoli kontaktování nebo vyhledávání poškozeného, osob mu blízkých nebo jiných osob, zejména svědků, a to i prostřednictvím sítě elektronických komunikací nebo jiných obdobných prostředků. (2) Z důležitých důvodů se povolí setkání obviněného s poškozeným, osobou mu blízkou nebo jinou osobou. Setkání se uskuteční vždy za přítomnosti orgánu činného v trestním řízení, který v době setkání vede řízení, nebo na základě jeho pověření za přítomnosti probačního úředníka. Setkání se neprodleně ukončí, objeví-li se v jeho průběhu okolnosti, které brání jeho pokračování, zejména vyvolá-li obviněný v poškozeném, osobě mu blízké nebo jiné osobě důvodnou obavu z uskutečnění jednání uvedeného v § 88b odst. 2 nebo se pokusí ovlivnit jejich výpověď.“
Zákaz styku s určitými osobami § 88m TŘ: „(2) O uložení předběžných opatření zákazu styku s určitými osobami, zákazu držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání trestné činnosti, zákazu užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky a zákazu her a sázek rozhoduje předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce. (3) O uložení ostatních předběžných opatření rozhoduje předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. (5) O rozhodnutí, kterým se ukládá zákaz styku obviněného rodiče s dítětem, je třeba neprodleně vyrozumět orgán sociálně-právní ochrany dětí. V případě, že se rozhodnutím povolí setkání obviněného rodiče s dítětem, předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce vyrozumí včas orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby se mohl setkání účastnit.“
Peněžitá pomoc obětem trestného činu § 24 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů: (1) Právo na peněžitou pomoc má a) oběť, které bylo v důsledku trestného činu ublíženo na zdraví, b) oběť, které byla v důsledku trestného činu způsobena těžká újma na zdraví, c) osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem, registrovaným partnerem, dítětem nebo sourozencem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu, d) oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a dítě, které je obětí trestného činu týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), kterým vznikla nemajetková újma.
Peněžitá pomoc obětem trestného činu § 28 zákona o obětech TČ: (1) Peněžitá pomoc se poskytne na žádost oběti uvedené a) v § 24 odst. 1 písm. a) v paušální částce 10 000 Kč nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela; (v součtu nejvýše 200 000 Kč), b) v § 24 odst. 1 písm. b) v paušální částce 50 000 Kč nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela; (v součtu nejvýše 200 000 Kč), c) v § 24 odst. 1 písm. c) v paušální částce 200 000 Kč nebo jde-li o sourozence zemřelého v paušální částce 175 000 Kč; (v součtu nejvýše 600 000 Kč) d) v § 24 odst. 1 písm. d) na úhradu nákladů spojených s poskytnutím odborné psychoterapie a fyzioterapie či jiné odborné služby zaměřené na nápravu vzniklé nemajetkové újmy, a to až do celkové výše 50 000 Kč, pokud jí nebyla peněžitá pomoc poskytnuta již podle písmene a).
Posuzování žádosti o peněžitou pomoc § 30 zákona o obětech trestných činů: „(1) Ministerstvo spravedlnosti poskytuje oběti jménem státu peněžitou pomoc na základě žádosti. (2) Žádost o poskytnutí peněžité pomoci lze podat u ministerstva nejpozději do 2 let ode dne, kdy se oběť dozvěděla o újmě způsobené trestným činem, nejpozději však do 5 let od spáchání trestného činu, jinak právo zaniká. (3) Ministerstvo žadateli písemně potvrdí přijetí žádosti. Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 3 měsíců od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření …, b) nutná k provedení dožádání, ke zpracování znaleckého posudku… (5) V řízení o žádosti o peněžitou pomoc nelze podat řádný opravný prostředek. Rozhodnutí nelze přezkoumat v přezkumném řízení. (6) Proti pravomocnému rozhodnutí může žadatel podat žalobu podle soudního řádu správního.
Informace o pomoci obětem TČ Internetové stránky www.justice.cz, sekce Ministerstvo spravedlnosti, odkaz Odškodňování: - Formulář žádosti o poskytnutí peněžité pomoc http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=5869&d=330845 Registr poskytovatelů pomoci obětem trestných činů: Ministerstvo spravedlnosti zapisuje do registru na základě vlastní žádosti advokáty a subjekty poskytující obětem služby psychologického a sociálního poradenství, které získaly oprávnění pro poskytování sociálního poradenství a služeb sociální prevence na základě registrace podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a o změně některých zákonů. Subjekty akreditované u Ministerstva spravedlnosti pro poskytování právních informací nebo restriktivní programy budou do registru zapsány na základě akreditace. Registr představuje aktuální seznam poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, druhů jimi poskytovaných služeb a jejich územního rozsahu. www.justice.cz, odkaz Registr pomoci obětem trestné činnosti
Procesní práva oběti trestného činu Právo na zabránění kontaktu oběti s osobou, kterou označila za pachatele, s osobou podezřelou nebo s osobou, proti níž se trestní řízení vede § 17: „(1) Oběť má právo požádat v kterémkoliv stadiu trestního řízení, popřípadě i před jeho zahájením, aby byla při úkonech, kterých se účastní, učiněna potřebná opatření k zabránění kontaktu oběti s osobou, kterou označila za pachatele, která je podezřelá ze spáchání trestného činu, nebo proti níž se vede trestní řízení. (2) Žádosti podle odstavce 1 jsou příslušné orgány povinny vyhovět, pokud se jedná o zvlášť zranitelnou oběť a nevylučuje to povaha prováděného úkonu. Nelze-li této žádosti vyhovět, protože to vylučuje povaha prováděného úkonu, jsou příslušné orgány povinny učinit vhodná opatření, aby se oběť nedostala do kontaktu s osobou, kterou označila za pachatele, která je podezřelá ze spáchání trestného činu, nebo proti níž se trestní řízení vede, před započetím a po skončení úkonu.“
Procesní práva obětí TČ Zvláštní pravidla pro podání vysvětlení a výslech zvlášť zranitelných obětí: § 20: (1) Zvlášť zranitelnou oběť je v trestním řízení nutné vyslýchat obzvláště citlivě a s ohledem na konkrétní okolnosti, které ji činí zvlášť zranitelnou. (2) Je-li to možné, výslech zvlášť zranitelných obětí v přípravném řízení provádí osoba k tomu vyškolená. Je-li obětí dítě, výslech v přípravném řízení provádí vždy osoba k tomu vyškolená s výjimkou případů, kdy se jedná o úkon neodkladný a vyškolenou osobu nelze zajistit. (3) Výslech zvlášť zranitelné oběti se provádí tak, aby později nemusel být opakován. V případě dalšího výslechu před stejným orgánem je vyslýchajícím zpravidla stejná osoba, nebrání-li tomu důležité důvody. (4) Nepřeje-li si zvlášť zranitelná oběť bezprostřední vizuální kontakt s osobou podezřelou ze spáchání trestného činu nebo s osobou, proti níž se trestní řízení vede, učiní se, nebrání-li tomu závažné důvody, potřebná opatření, aby k takovému vizuálnímu kontaktu nedošlo, zejména se využívá audiovizuální techniky, je-li to technicky možné..“
Procesní práva obětí TČ Právo na doprovod důvěrníkem: § 21: „(1) Oběť má právo, aby ji k úkonům trestního řízení a k podání vysvětlení doprovázel důvěrník. (2) Důvěrníkem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, kterou si oběť zvolí. Důvěrník poskytuje oběti potřebnou, zejména psychickou, pomoc. Důvěrník může být zároveň zmocněncem oběti. Důvěrníkem nemůže být osoba, která má v trestním řízení postavení obviněného, obhájce, svědka, znalce nebo tlumočníka. (3) Důvěrník nemůže zasahovat do průběhu úkonu. (4) Vyloučit důvěrníka z účasti na úkonu lze pouze výjimečně, jestliže by účast důvěrníka narušovala průběh úkonu nebo ohrozila dosažení účelu úkonu. V případě, že byl důvěrník vyloučen, je nutné umožnit oběti, aby si zvolila jiného důvěrníka, ledaže uvedený úkon nelze odložit nebo by jeho odložení bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady.“
