Standardy kvality sociálně‐právní ochrany pro OSPOD ÚMČ Praha 8
Seznam kapitol 1. Činnosti zajišťované oddělením sociálně‐právní ochrany Úřadu městské části Praha 8 2. Místní a časová dostupnost OSPOD Praha 8 3. Telefonní seznam na pracovníky OSPOD 4. Organizační struktura oddělení sociálně‐právní ochrany dětí 5. Komise pro sociálně‐právní ochranu dětí na Praze 8 6. Jednotlivé pracovní specializace oddělení sociálně‐právní ochrany dětí Úřadu městské části Praha 8 7. Preventivní aktivity a organizace, se kterými spolupracuje OSPOD ÚMČ Praha 8 při výkonu sociálně‐ právní ochrany dětí 8. Rozdělení správního obvodu mezi pracovníky OSPOD 9. Pravidla pro podání, vyřizování a evidenci stížností 10. Náhradní rodinná péče
1. Činnosti zajišťované oddělením ochrany Úřadu městské části Praha 8
sociálně‐právní
1. Činnosti zajišťované orgánem sociálně‐právní ochrany dětí Úřadu městské části Praha 8 (OSPOD) 1. OSPOD poskytuje komplexně sociálně právní ochranu dětí, kdy předním hlediskem je zájem a blaho dítě, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo dětí a rodičů na rodičovskou výchovu a péči. 2. OSPOD přijímá oznámení od zdravotnických zařízení, že matka po narození dítěte dítě opustila a zanechala ve zdravotnickém zařízení 3. OSPOD přijímá oznámení o podezření z týrání dítěte, zneužívání dítěte, ze zanedbávání péče 4. OSPOD přijímá oznámení osob, které se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a bez rozhodnutí příslušného orgánu převezmou dítě do své péče, s úmyslem přijmout dítě do své trvalé péče 5. OSPOD přijímá oznámení od osob a jiných subjektů o porušování povinností nebo zneužití práv vyplývající z rodičovské zodpovědnosti. 6. OSPOD přijímá oznámení od osob a jiných subjektů o dětech, na kterých byl páchán trestný čin (či je podezření z trestného činu) ohrožující život, zdraví, lidskou důstojnost, mravní vývoj. 7. OSPOD přijímá oznámení od osob a jiných subjektů o dětech, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte. 8. OSPOD přijímá oznámení od osob a jiných subjektů o dětech, které vedou zahálčivý či nemravný život, přijímá oznámení od osob a jiných subjektů o dětech, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte. 9. OSPOD poskytuje pomoc a ochranu dětem, které požádají o pomoc i bez vědomí rodičů při ochraně svého života, svých práv a oprávněných zájmů.
10. OSPOD sleduje nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťuje příčiny jejich vzniku, činí opatření k omezování působení těchto nepříznivých vlivů na děti. 11. OSPOD pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě, poskytuje a zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené. 12. OSPOD poskytuje poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče. 13. OSPOD poskytuje pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti k dítěti. 14. OSPOD poskytuje rodičům pomoc po umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. 15. OSPOD zprostředkovává rodiči pomoc poradenského zařízení. 16. OSPOD může uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, pokud rodiče nezajistili dítěti odbornou pomoc, ačkoliv dítě takovou pomoc nezbytně potřebuje a úřad takovou pomoc dítěti předtím doporučil. 17. OSPOD může uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, pokud rodiče nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, a to zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte, úpravě styku s dítětem. 18. OSPOD může uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, pokud rodiče nevyužili možnosti odborné poradenské pomoci potřebné k překonání problémů rodiny a k odvrácení umístění dítěte do náhradní péče nebo nedbali na doporučení spolupracovat s pověřenými osobami, poskytovateli odborných poradenských služeb nebo mediátorem. 19. OSPOD může uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo uložit povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo terapie. 20. OSPOD rozhoduje ve správním řízení o výchovných opatřeních (dohled, napomenutí, uložení omezení nezletilému). 21. OSPOD podává návrhy soudu na uložení či zrušení opatření týkajících se výchovy dětí, na rozhodnutí o splnění podmínky osvojení spočívající v tom, že rodiče neprojevují zájem o své dítě, na omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, nebo pozastavení jejího výkonu, na nařízení, zrušení, prodloužení ústavní výchovy, na svěření dítěte do péče zařízení vyžadující okamžitou pomoc, na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení, na ustanovení poručníka nebo opatrovníka dítěte. 22. OSPOD je povinen před podáním návrhu k soudu projednat s rodiči důvody, pro které má dojít nebo došlo k podání návrhu k soudu, poučit je srozumitelně a prokazatelně o jejich právech a povinnostech vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a důsledcích neplnění těchto povinností. 23. OSPOD je povinen v rámci případové konference předem projednat důvody podání návrhu a zabývat se možnými způsoby jejich řešení, to neplatí, je‐li zřejmé, že uspořádání případové konference by bylo nemožné nebo zjevně neúčelné. 24. OSPOD je povinen uskutečnit opatření sociálně‐právní ochrany vyplývající z vyhodnocení situace dítěte, zejména poskytnout nebo zprostředkovat poradenství a pomoc při výchově rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte,
popřípadě uložit povinnost využít odborné pomoci. 25. OSPOD podává návrh k soudu na vydání předběžného opatření podle § 452 odst.1, 2 zákona č. 292/2013 Sb. (Zákon o zvláštních řízeních soudních) a dle § 924 zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník), jestliže se ocitlo dítě bez jakékoliv péče nebo jsou‐li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny. 26. OSPOD vykonává funkci opatrovníka a poručníka. 27. OSPOD rozhoduje o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů a do péče fyzické osoby, která má zájem se stát pěstounem, je‐li dítě v ústavu, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v pěstounské péči na přechodnou dobu. 28. OSPOD přijímá písemný souhlas rodiče k osvojení dítěte. 29. OSPOD přijímá žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení, pěstounské péče a pěstounskou péče na přechodnou dobu. 30. OSPOD uzavírá dohody o výkonu pěstounské péče s osobami pečujícími a osobami v evidenci či vydává rozhodnutí, kterým upraví podrobnosti ohledně výkonu jejich práv a povinností. 31. OSPOD je povinen sledovat naplňování dohody o výkonu pěstounské péče nebo rozhodnutí prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří jsou povinni, minimálně jednou za 2 měsíce být v osobním styku s osobou pečující nebo s osobou v evidenci a s dětmi svěřenými do jejich péče. 32. OSPOD vydává písemný souhlas k povolení dočasného pobytu dítěte mimo ústavní zařízení. 33. OSPOD sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiných fyzických osob než rodičů, navštěvuje rodinu, kde dítě žije, prostředí, kde se zdržuje. 34. OSPOD sleduje dodržování práv dítěte ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, v ústavech sociální péče, sleduje, zda trvají důvody pro pobyt dítěte v ústavním zařízení. 35. OSPOD má oprávnění navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije, zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve škole a ve školském zařízení, ve zdravotnickém zařízení, v zaměstnání nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje, jak rodiče o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije a jaké má dítě chování. 36. OSPOD má oprávnění pořizovat obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy dítěte a prostředí, v němž se dítě zdržuje, je‐li to třeba pro účely ochrany práv dítěte. 37. OSPOD je povinen na žádost poskytnout soudu a správnímu úřadu údaje potřebné pro občanské soudní a správní řízení, orgánu činnému v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení, orgánu sociálního zabezpečení, orgánu pomoci v hmotné nouzi a orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro rozhodování o sociálních dávkách. 38. OSPOD je povinen orgánu činnému v trestním řízení oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán na dítěti trestný čin, nebo že dítě bylo použito ke spáchání trestného činu, nebo že dochází k násilí mezi rodiči, nebo pokud není plněna vyživovací povinnost k dítěti. 39. OSPOD má povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně‐právní ochrany seznámí. 40. OSPOD sociálně právní ochrana je poskytována všem dětem do jejich 18 let věku a je bezplatná.
2. Místní a časová dostupnost OSPOD Praha 8 Adresa oddělení sociálně‐právní ochrany dětí: U Meteoru 8, 180 48 Praha 8 Úřední hodiny a pracovní doba odboru sociálních věcí PO 8:00 – 12:00 13:00 – 18:00 ÚT
8:00 – 12:00*
13:00 – 16:00*
ST
8:00 – 12:00
13:00 – 18:00
ČT
8:00 – 12:00*
13:00 – 15:30*
PÁ
8:00 – 12:00*
‐
*Návštěvní hodiny ve dnech úterý, čtvrtek a pátek jsou možné pouze po předchozí domluvě mezi veřejností a zaměstnanci.
3. Telefonní seznam na pracovníky OSPOD Viz http://www.praha8.cz/Oddeleni‐socialne‐pravni‐ochrany‐deti.html
4. Organizační struktura oddělení sociálně‐právní ochrany dětí
5. Komise pro sociálně‐právní ochranu dětí na Praze 8 Zákon 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů definuje v §38 existenci zvláštního orgánu obce, který: a) rozhoduje o vydání pověření k výkonu sociálně‐právní ochrany (§ 48 a 49), pokud právnická nebo fyzická osoba žádá pouze o pověření ke zřízení zařízení uvedeného v § 39 odst. 1 písm. d), a o odnětí tohoto pověření (§ 50), včetně rozhodnutí o zřizování zařízení sociálně‐právní ochrany; b) navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí a zajišťuje projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí v komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a rodině; c) doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti ochrany dětí před sociálně patologickými jevy, a připravuje programy péče o problémové skupiny dětí; d) na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy provádění sociálně‐ právní ochrany a vydává k nim stanoviska; e) koordinuje výkon sociálně‐právní ochrany na území správního obvodu obce s rozšířenou působností; f) v rozsahu své působnosti pořádá případové konference. Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně‐právní ochraně dětí v rámci standardů kvality sociálně‐právní ochrany dětí pro orgány sociálně‐ právní ochrany dětí hovoří v kritériu 7a) o preventivních aktivitách OSPOD, který koordinuje preventivní aktivity ve svém správním obvodu, včetně aktivního vyhledávání a monitoringu ohrožených dětí na svém území a v kritériu 7b), který zavazuje OSPOD k aktivní spolupráci s dalšími fyzickými, právnickými osobami a orgány veřejné moci zúčastněnými na péči o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny uvedené subjekty mohou jako formu spolupráce zvolit Komise, nebo již výše uvedenou komisi. OSPOD se zapojuje a oslovuje např. školy, policii, lékaře, pedagogicko‐psychologické poradny, metodiky prevence na školách, NNO v sociálních službách a další příslušné organizace, které mohou být nápomocné při definování rizikových jevů u dětí a mládeže (např. živnostenský úřad, protidrogový koordinátor, metodik prevence pro školská zařízení a další). Komise SPOD je zvláštním orgánem Městské části Praha 8. Zřizuje ji starosta městské části. Členy komise jmenuje starosta městské části ve složení: ‐
předseda komise – starosta ÚMČ Praha 8
‐ ‐
zástupce předsedy komise: vedoucí odboru zdravotnictví a sociálních služeb, členové komise jsou: z řad členů Zastupitelstva 2 členové z fyzických osob a zástupců právnických osob, které spolupůsobí při sociálně právní ochraně dětí ‐ pediatr ‐ zástupce odboru kanceláře starosty MČ Praha 8 ‐ oddělení evidenčně právního ‐ zástupce Policie ČR tajemnice komise: vedoucí OSPOD
Dále jsou přítomni jednání komise pracovníci OSPOD, které se daným případem zabývají a dle individuální potřeby jsou přizváni další odborníci (psycholog, zástupce školy, rodiče, apod.) Všichni přítomní jsou zapsáni na prezenční listině, u zápisu z jednání komise. Jednání komise se řídí jednacím řádem. V případě, že některý člen komise již nemůže v komisi pracovat, předsedkyně komise předloží starostovi ÚMČ návrh na doplnění komise o nového člena. Pokud se jedná o členy z řad odborníků již předloží návrh na konkrétního člena komise. Pokud se jedná o doplnění člena komise z řad zastupitelů, určí nového člena starosta ÚMČ.
6. Jednotlivé pracovní specializace oddělení sociálně‐právní ochrany dětí Úřadu městské části Praha 8 Název pozice v oddělení SPOD Vedoucí oddělení SPOD Odborný referent – NRP Odborný referent – sociální pracovnice Odborný referent – Kurátor pro děti a mládež Odborný referent pro správní řízení
7. Preventivní aktivity a organizace, se kterými spolupracuje OSPOD ÚMČ Praha 8 při výkonu sociálně‐právní ochrany dětí
1.1.
Vlastní činností oddělení sociálně‐právní ochrany dětí (OSPOD) na území Prahy 8
OSPOD ÚMČ Praha 8 vykonává preventivní činnost ve všech rodinách, se kterými vstoupil do kontaktu na základě zákona o SPOD. U každého nezletilého dítěte, kterému je založena spisová dokumentace, je provedeno základní vyhodnocení situace rodiny a potřeb dítěte. (viz standard č. 9) Z provedeného vyhodnocení mohou vyplynout exitující, anebo budoucí rizika, která mohou být eliminována například poskytnutím vhodného poradenství, či zprostředkováním pomoci odborného pracoviště. OSPOD ÚMČ Praha 8 pracuje vždy s celou rodinou. Přesto, že se důvody založení spisové dokumentace a práce s rodinou, na základě zákona o SPOD, mohou týkat jen jednoho dítěte v rodině (trestná činnost, záškoláctví…), koordinátor případu provede vždy alespoň základní vyhodnocení potřeb i u sourozenců nezletilého. Zaměřuje se přitom mimo jiné též na úroveň rodičovské péče a rodičovského působení tak, aby mohlo být vyhodnoceno, zda se důvody pro spolupráci s OSPOD, či dokonce Policie ČR nemohou v budoucnu opakovat u mladších sourozenců. V této souvislosti poskytne koordinátor rodině odborné poradenství, případně zprostředkuje pomoc odborného pracoviště. Poradenství, doporučení, poučení i spolupráci s odbornými zařízeními poskytuje OSPOD:
ústně, v rámci šetření v rodině, do protokolu o jednání nebo písemnou formou.
Pokud rodina doporučení OSPOD nerespektuje a je přitom z vyhodnocení zřejmé, že z hlediska potřeb dětí jsou doporučení OSPOD zásadní, využívá OSPOD i možnosti správního řízení – v intencích zákona o SPOD, především dle §13 odst. 1 a) b) c) d). Před zahájením správního řízení musí být zákonní zástupci vždy poučeni o tom, že pokud neuposlechnou doporučení OSPOD, bude správní řízení zahájeno. 1.2.
Spolupráce se školskými zařízeními
OSPOD spolupracuje se všemi školskými zařízeními ve správním obvodu. Spolupráce se týká jednotlivých případů – OSPOD komunikuje se školami, žádá o písemné zprávy k jednotlivým případům, zpravidla vždy zve zástupce školských zařízení na případové konference. Mimo spolupráce v rámci konkrétních případů, navštíví zástupci SPOD v kalendářním roce alespoň jednou každou základní školu (dále jen „ZŠ“) v obvodu Prahy 8. Pracovníci OSPOD si rozdělí školy podle vlastních lokalit a navštíví školy v předem domluveném termínu. Společně se zástupci školy proberou aktuální problémy ohledně lokality školy, aktuálních problémů ve škole i vzájemné spolupráce. Návštěvu ZŠ oznámí příslušný pracovník SPOD vedoucí/mu oddělen. OSPOD spolupracuje, na základě aktuální potřeby a dle situace, i se všemi předškolními zařízeními ve správním obvodu. Ve spolupráci se školskými zařízeními ‐ zaměstnanci OSPOD, se účastní výchovných komisí, které pořádají základní školy ve správním obvodu Prahy 8.
Tam monitorují i problémy, které „zatím“ nepřesáhly možnosti řešení školou a podílí se v rámci prevence, na jejich eliminaci. 1.3.
Spolupráce se zdravotnickými zařízeními a lékaři
OSPOD spolupracuje se všemi pediatry ve správním obvodu a rovněž s nemocnicí Na Bulovce. S pediatry řeší jednotlivé případy. S nemocnicí Na Bulovce je v intenzivním kontaktu především se sociální pracovnicí. Ošetřující lékaře zve OSPOD zpravidla vždy na případové konference. OSPOD přijímá oznámení o ohrožených dětech osobním sdělením, elektronicky, písemně i telefonicky. Všechna oznámení, která obsahují informace o možném ohrožení dítěte, jsou OSPOD vždy bezprostředně řádně prošetřována, bez ohledu na to kdo a jakým způsobem oznámení podal. Všichni pracovníci OSPOD monitorují spravované lokality v rámci místních šetření. V průběhu sociálních šetření v rodinách sledují současně i dění v lokalitě městské části, sledují bezprizorní děti a mládež potulující se po ulici a mapují výskyt sociálně patologických jevů. 1.4.
Spolupráce s dalšími organizacemi
1.4.1. Spolupráce s Městskou policií a Policií ČR Ve spolupráci s Městskou policií ČR a Policií ČR provádí pracovníci SPOD kontroly restauračních zařízení, barů a heren v lokalitě Městské části Prahy 8, kde se zaměřují na podávání a konzumaci alkoholických nápojů, omamných a psychotropních látek dětem a mladistvým včetně kontroly hraní na výherních automatech a hazardu všeobecně. Průběžně je tato činnost prováděna v rámci prevence kriminality dětí a mládeže strážníky Městské policie, případně Policií ČR. Společné akce jsou předem naplánovány a konají se nejméně jednou v kalendářním roce. Negativní zjištění v konkrétních případech jsou postoupena příslušným pracovníkům SPOD, obecná zjištění – (například o nebezpečných lokalitách) zařazuje OSPOD do jednání komise SPOD, která následně může doporučit provedení opatření, která by mohla vést k ochraně dětí a mládeže před sociálně patologickými jevy. 1.4.2. Spolupráce s Komisí SPOD Ve spolupráci s komisí SPOD projednává a navrhuje řešení k eliminaci sociálně patologických jevů v rizikových lokalitách, zesiluje působení SPOD prostřednictvím projednání komplikovaných případů před komisí, anebo ‐ z výchovných důvodů, projedná závadové chování přímo s nezletilými a jejich rodiči nebo osobami zodpovědnými za jejich výchovu. 1.4.3. Spolupráce s Mobilním týmem
Ve spolupráci s Mobilním týmem (jeho fungování zaštiťuje organizace Střep) je OSPOD ‐ v rámci preventivních opatření, schopen diagnostikovat obtížně identifikovatelné problémy, kdy se rodina standardním sociálním prošetřením poměrů jeví jako plně fungující, avšak OSPOD současně disponuje informacemi (od škol, lékařů a dalších spolupracujících subjektů), které takovému závěru nenasvědčují. Složení Mobilního týmu Mobilní tým se skládá z: 1) 2) 3) 4) 5)
psychologa (mimo jiné poskytuje i možnost videotréninku), speciálního pedagoga, sociální pracovnice Střepu, specialisty pro národnostní menšiny a pracovníka SPOD.
Všichni členové týmu mají pověření k výkonu SPOD. Iniciátorem spolupráce je vždy pracovník SPOD, který kontaktuje Mobilní tým na základě Vyhodnocení situace dítěte a IPOD k zajištění specializované odborné pomoci MT. První návštěva probíhá v rodině s celým týmem, následně se tým rozdělí a spolupracuje s rodinou tak, aby rodinu nepřetěžoval svým působením a aby se jednotlivé „profese“ doplňovaly, nikoli si konkurovaly. Cílem působení mobilního týmu je z preventivního hlediska především diagnostika, z praktického hlediska potom nalezení optimální podpory pro rodinu, která by respektovala její individuální zvláštnosti a působila v lokalitě, kde rodina žije. Pracovníci OSPOD a mobilního týmu jsou v celoročním operativním kontaktu – dle jednotlivých případů, pořádají metodická setkání nad jednotlivými případy a dvakrát ročně se setkávají všichni pracovníci SPOD a mobilního týmu na metodických setkáních, kde shrnují dosavadní činnost a optimalizují způsoby spolupráce, vzájemné komunikace a informovanosti. Systém intervence oddělení sociálně‐právní ochrany dětí ve prospěch nezletilého
1.4.4. Spolupráce se Salesiánským střediskem mládeže Kobylisy
Ve spolupráci se Saleziánským střediskem mládeže Kobylisy se podílí na organizaci příměstského a letního tábora pro děti ohrožené a ze sociálně znevýhodněných rodin. Podílí se též na organizaci zájmových činností pro děti, zprostředkovává organizované doučování a několikrát do roka zajišťuje tematické víkendové akce pro děti. 1.4.5. Klub Mapa Ve spolupráci s ÚMČ P8 zřídil sociální odbor otevřený klub MAPA – jedná se o příspěvkovou organizaci Úřadu městské části Praha 8, kde mohou trávit volný čas děti od 6 – 12 let. Klub je pro děti zdarma, stejně jako možnost doučování v tomto klubu. V klubu s dětmi pracují odborní pracovníci, zaměstnanci sociálního odboru ÚMČ Praha 8, kteří se zaměřují na rozvoj dětí, ale rovněž v rámci prevence vyhledávají děti ohrožené, či zanedbávané. 1.4.6. Spolupráce s Úřadem práce (dále jen „ÚP“) Ve spolupráci s Úřadem práce – sociální pracovníci ÚP předávají orgánu SPOD informace ze šetření, které naznačují ohrožení, či zanedbávání dětí. 1.4.7. Spolupráce s organizací Dobrá rodina Ve spolupráci s organizací Dobrá rodina – značná část pěstounů ve správním obvodu Prahy 8 uzavřela smlouvu s touto organizací. OSPOD ve spolupráci s Dobrou rodinou monitoruje a podporuje nejen výkon pěstounské péče, ale z pohledu prevence má též přehled o dětech, které vyrůstají v PP a objevují se u nich individuální i věkové zvláštnosti, které je nutné podchytit a řešit v jejich počátcích. 1.4.8. Pravidelná setkávání OSPOD, poskytovatelů sociálních služeb a dalších organizací OSPOD organizuje a účastní se pravidelných čtvrtletních setkání Poskytovatelů sociálních služeb na Praze 8. Setkání se účastní zástupci základních škol, Policie ČR, Salesiánské středisko mládeže, o.p.s., Dům otevřených možností, Kolpingův dům, Křesťanská pedagogicko‐psychologická poradna, ROMODROM, Pedagogicko‐psychologická poradna, Klub MAPA, radní ÚMČ P8 pro sociální oblast a zástupci odboru zdravotnictví a sociálních služeb ÚMČ Praha 8. 1.5.
Prostřednictvím jiných organizací
Vzhledem k tomu, že není v personálních možnostech orgánu SPOD zajišťovat komplexní preventivní činnosti, je nezbytná spolupráce OSPOD s dalšími organizacemi a subjekty, jejichž prostřednictvím rovněž provádí OSPOD preventivní činnost. S uvedenými organizacemi je orgán SPOD v kontaktu a přijímá jejich prostřednictvím řadu podnětů z jejich činnosti. Jedná se především o následující organizace: Veškerá školská zařízení ve správním obvodu Prahy 8 Veškerá zdravotnická zařízení ve správním obvodu Prahy 8
Městská Policie ‐ Obvodní ředitelství Městské policie Prahy 8, Balabánova 1273/2 Policie ČR – SKPV III, Praha 8, Zenklova 17 STŘEP, o.s. (České centrum pro sanaci rodiny) ‐ Řehořova 992/10, 130 00 Praha 3 Mikuláš, o.p.s. ‐ Vyšehradská 320/49, 128 00 Praha 2 Centrum sociálních služeb Praha a jeho všechny organizace, především poradny pro mezilidské vztahy v Praze 8 (ul. Novákových a Trojská) Organizace pro volnočasové aktivity ve správním obvodu Prahy 8 – především Saleziánské středisko mládeže, nízkoprahový klub Vrtule, Oratoř, Dům dětí a mládeže na Praze 8, ROMODROM FOD ‐ Klokánek ‐ Praha 8, Chabařovická Internátní mateřská škola ‐ Praha 8, Draháňská Smíšek o.s. ‐ Pešlova 359/18, 190 00 Praha 9 Kolpingův dům – Bohnická 32/3, Praha 8
8. Rozdělení správního obvodu mezi pracovníky OSPOD
1.1. Rozdělení klientů mezi pracovníky OSPOD Od ledna 2015 je OSPOD v Praze 8 organizačně rozčleněn do 4 minitýmů (viz níže bod 9.2.). Rozdělení agendy je podle ulic, přičemž každý kurátor zpracovává případy ve všech ulicích, které náleží pracovníkům SPOD v jeho týmu. Týmy jsou tak stabilní. Pracovníci minitýmů spolupracují, konzultují složité případy a na vhodných případech participují vždy sociální pracovnice OSPOD, společně s kurátorem pro mládež. Jednoznačně kurátorské případy zůstávají v gesci kurátorů.
9. Pravidla pro podání, vyřizování a evidenci stížností
1. Vyřizování stížností Při vyřizování stížností se orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) řídí: § 175 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. a Interním předpisem ‐ Usnesením č.221/10 RMČ/2003 Rady Městské části Praha 8 ze dne 19.března 2003.
2. Pravidla pro vyřizování stížností rozpracovaná pro OSPOD
1.1.
Definice stížnosti
Stížností se rozumí stížnost, která je takto stěžovatelem přímo označena a souvisí s konkrétním případem výkonu orgánu sociálně právní ochrany dětí. Může ji podat fyzická či právnická osoba, která je oprávněna v daném případě jednat. Je třeba rozlišit stížnost od podjatosti.
1.2.
Podání stížnosti
Podání stížnosti ve formě – písemné, ústní, anonymní
‐
Písemné ‐ každá stížnost musí být opatřena razítkem podatelny, nebo podacím razítkem sekretariátu sociálního odboru s uvedením data a č.j., podání stížnosti. ‐ ústní ‐ vedoucí SPOD nebo vedoucí SO(podle charakteru stížnosti a podání klienta) vyhotoví písemný záznam, který bude též opatřen datem podání ‐ anonymní – pokud obsahuje údaje potřebné k vyřízení stížnosti 1.3. Kdo je oprávněn vyřizovat stížnosti ‐ na pracovníka OSPOD ‐ vedoucí OSPOD, případně vedoucí odboru sociálních věcí, ‐ na vedoucího OSPOD ‐ vedoucí odboru sociálních věcí. 1.4. Lhůta pro vyřízení stížnosti 30 dnů, ve složitém případě 60 dnů (dle správního řádu ‐ písemně se oznámí stěžovateli důvod prodloužení vyřízení) 1.5. Posouzení důvodnosti stížnosti Posouzení naléhavosti provádí vedoucí OSPOD, nebo vedoucí Odboru sociálních věcí (podle toho zda se jedná o stížnost na pracovníka OSPOD nebo vedoucího OSPOD) na základě prostudování spisové dokumentace, vyjádření příslušného pracovníka OSPOD, vedoucího OSPOD, jednání se stěžovatelem ev. dalšího důkazního materiálu. 1.6. Stížnosti na pracovníka OSPOD Stížnost na pracovníka vyřizuje vedoucí OSPOD informuje vedoucího odboru sociálních věcí o podání stížnosti, o šetření a následně o výsledku v této věci. 1.7.
Vyhodnocení stížnosti
V případě, že je stížnost vyhodnocena příslušným vedoucím jako:
částečně důvodná ‐ vedoucí OSPOD nebo vedoucí odboru sociálních věcí písemně uloží příslušnému pracovníkovi OSPOD odstranění zjištěných nedostatků, důvodná je postupováno v souladu s Pracovním řádem ÚMČ Prahy 8 a Zákoníkem práce, nedůvodná.
1.8. Seznámení stěžovatele s vyřízením stížnosti Vedoucí OSPOD nebo vedoucí odboru sociálních věcí seznámí stěžovatele, pokud o to požádal, písemně nebo ústně do protokolu s výsledkem prošetření jeho stížnosti. Pokud není stěžovatel s prošetřením stížnosti, kterou vyřizoval vedoucí OSPOD spokojen, prošetří stížnost vedoucí odboru sociálních věcí.
V případě, že stěžovatel nesouhlasí s výsledkem prošetření stížnosti, kterou prošetřil vedoucí sociálního odboru, je vedoucí sociálního odboru povinen seznámit stěžovatele o možnosti podání stížnosti nadřízenému orgánu. ‐ stížnosti na chování pracovníka OSPOD ‐ tajemníkovi ÚMČ Praha 8, ‐ stížnosti týkající se odborného posouzení řešení případu ‐ Magistrát hlavního města Prahy – k rukám ředitele odboru správních činností ve zdravotnictví a sociální péči. Adresa: Charvátova 145, 11000 Praha 1, Nové Město
10. Náhradní rodinná péče
1.1. Zprostředkování osvojení a pěstounské péče – žadatelé 1.1.1. Podání žádosti Osoby, které mají zájem stát se osvojiteli, pěstouny, nebo pěstouny na přechodnou dobu, mají možnost kontaktovat klíčového pracovníka pro agendu zprostředkování náhradní rodinné péče OSPOD ÚMČ Praha 8 osobně v úředních hodinách, telefonicky, e‐mailem nebo písemně. Následně je dohodnut termín osobní schůzky na OSPOD, při které jsou zájemcům podány podrobné informace o procesu zprostředkování a formách náhradní rodinné péče a zodpovězeny případné dotazy. Zájemcům je předán standardizovaný formulář žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli/pěstouny/pěstouny na přechodnou dobu, dotazníky pro žadatele, seznam příloh, které je třeba k žádosti doložit, informativní materiál o přípravách k přijetí dítěte do rodiny a kontakt na klíčového pracovníka. Pokud se zájemci nemohou na OSPOD osobně dostavit, je jim doporučeno vytištění formuláře žádosti a dotazníků z webových stránek MPSV. Vyplněnou žádost o zařazení do evidence doplněnou o dotazníky a přílohy lze na OSPOD ÚMČ Praha 8 zaslat písemně nebo doručit osobně v úředních hodinách (po dohodě i jindy). 1.1.2. Další postup pracovníka ÚMČ Praha 8 Klíčový pracovník po přijetí žádosti zaznamená zájemce do evidence žadatelů a založí jim spisovou dokumentaci. Obsah spisové dokumentace upravuje § 21 odst. 5 zákon o sociálně‐ právní ochraně dětí. (ZSPOD) Následně klíčový pracovník provede vyžádání opisu z rejstříku trestů žadatele a v předem dohodnutém termínu uskuteční sociální šetření v jeho domácnosti. Po vyhotovení záznamu ze sociálního šetření klíčový pracovník pořídí kopii celé spisové dokumentace žadatele a
postoupí ji ve dvou vyhotoveních neprodleně usnesením (viz příloha) na příslušné pracoviště Magistrátu hlavního města Prahy. Klíčový pracovník pro NRP zjišťuje jednou ročně aktuální poměry žadatelů, tuto informaci zasílá na vědomí MHMP. 1.1.3. Postup MHMP Rozhodnutí o zařazení/nezařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli/pěstouny/pěstouny na přechodnou dobu zasílá MHMP na vědomí OSPOD, klíčový pracovník toto rozhodnutí založí do spisové dokumentace a zapíše do rejstříku. MHMP dále zasílá na vědomí OSPOD rozhodnutí o vhodnosti žadatele stát se osvojitelem/pěstounem určitého dítěte, klíčový pracovník založí dítěti spisovou dokumentaci NOm a podpůrně (primárně tak činí OSPOD, který vede spisovou dokumentaci Om dítěte) poskytuje budoucím osvojitelům/pěstounům poradenství a pomoc při podání návrhu k soudu ‐ ‐ ‐ ‐
na svěření dítěte do péče před osvojením na osvojení dítěte na svěření do předpěstounské péče na svěření do pěstounské péče
1.1.4. Zájemci o hostitelskou péči Klíčový pracovník rovněž poskytuje informace zájemcům o poskytování hostitelské péče, přijímá jejich žádosti doplněné o výpis z rejstříku trestů, vede jejich evidenci a spisovou dokumentaci (přičemž využívá zjednodušené formuláře vypracované Magistrátem hlavního města Prahy, spisová značka HP) provádí sociální šetření v jejich domácnosti, ve spolupráci s MHMP zajišťuje jejich psychologické vyšetření a v případě, že v evidenci OSPOD ÚMČ Praha 8 aktuálně není dítě, v jehož zájmu by byly návštěvy v hostitelské rodině, postupuje kopii spisové dokumentace žadatele Magistrátu hlavního města Prahy. 1.2. Zprostředkování osvojení a pěstounské péče – dítě 1.2.1. Postup pracovníka ÚMČ Praha 8 Pracovník pro NRP zakládá z podnětu klíčového pracovníka na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a individuálního plánu ochrany dítěte spisovou dokumentaci pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče o dětech, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí (§ 19a odst. 1 písm. a) ZSPOD). Spisová dokumentace pro zprostředkování náhradní péče se zakládá: ‐ ‐
vždy po podání návrhu soudu podle § 14 odst. 1 písm. a) až f), i) a k) ZSPOPD nebo pokud bylo jinak zahájeno řízení soudu, které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
Pracovník pro NRP shromáždí spisovou dokumentaci dítěte v rozsahu stanoveném § 21 odst. 4 ZSPOD doplněnou o: ‐ aktuální fotografie dítěte, ‐ zprávu zařízení (pokud je již dítě umístěno mimo rodinu), ‐ zprávu mateřské či základní školy (pokud ji dítě navštěvuje) Kopii spisové dokumentace spolu s žádostí o zprostředkování náhradní rodinné péče zašle na příslušné pracoviště Magistrátu hlavního města Prahy. Pracovník pro NRP spolupracuje s klíčovým pracovníkem při řešení situace dítěte, kterému je třeba zajistit náhradní rodinnou péči, spolu s klíčovým pracovníkem dítě navštěvuje a průběžně zasílá na MHMP aktualizace poměrů nezletilého dítěte. Dále spolupracuje s klíčovým pracovníkem dítěte, které bylo svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu a pokud není perspektiva návratu do biologické rodiny, činí kroky pro nahlášení dítěte na MHMP ke zprostředkování dlouhodobé náhradní rodinné péče. Pracovník pro NRP přijímá sdělení MHMP, že pro nezletilé dítě byli vybráni z evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli/pěstouny budoucí osvojitelé či pěstouni a poskytuje jim poradenství a pomoc při podání návrhu k soudu: ‐ na svěření dítěte do péče před osvojením ‐ na osvojení dítěte ‐ na svěření do předpěstounské péče ‐ na svěření do pěstounské péče Po svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů či pěstounů pracovník pro NRP rodinu navštěvuje a sleduje úroveň péče před osvojením / předpěstounské péče, podává soudu zprávu o aktuálních poměrech k jednání o svěření do péče před osvojením, o osvojení, o předpěstounské a pěstounské péči. 1.3.
Pěstounská péče, poručnická péče, pěstounská péče na přechodnou dobu
Klíčový pracovník pro výše uvedenou agendu přebírá k dalšímu vedení od klíčového pracovníka dítěte spisovou dokumentaci Om ve chvíli, kdy rozhodnutí soud o předpěstounské /pěstounské/poručnické péči nabyde právní moci. Od klíčového pracovníka pro zprostředkování NRP přebírá spisovou dokumentaci PPD žadatele o zařazení do evidence pěstounů na přechodnou dobu ve chvíli, kdy MHMP zašle na vědomí pravomocné rozhodnutí o jeho zařazení do evidence. Klíčový pracovník PP kontaktuje nového pěstouna/poručníka/pěstouna na přechodnou dobu a seznámí jej s povinností uzavřít dohodu o výkonu pěstounské/poručnické péče do 30 dnů od PM rozsudku nebo rozhodnutí o zařazení do evidence a zajišťuje uzavření dohody s OSPOD ÚMČ Praha 8. V případě, že se pěstoun/poručník (dále osoba pečující), pěstoun na přechodnou (dále osoba v evidenci) s trvalým bydlištěm v obvodu Prahy 8 rozhodne uzavřít
dohodu s jiným subjektem, než je OSPOD ÚMČ Praha 8, klíčový pracovník PP vyhotoví po zaslání návrhu dohody souhlas s uzavřením zamýšlené dohody. Klíčový pracovník PP vede evidenci a spisovou dokumentaci osob pečujících a evidenci a spisovou dokumentaci osob v evidenci. Spisová dokumentace je vedena o osobách pečujících a o osobách v evidenci, které mají místo trvalého pobytu ve správním obvodu ÚMČ Praha 8, nebo se kterými OSPOD ÚMČ Praha 8 uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče s předchozím souhlasem místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Do spisové dokumentace osoby pečující se zakládá uzavřená spisová dokumentace, která byla o osobě pečující vedena jako o žadateli o zprostředkování pěstounské péče. Do spisové dokumentace osoby v evidenci se zakládá uzavřená spisová dokumentace, kterou byla o osobě v evidenci vedena jako o žadateli o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu Obsah spisové dokumentace osob pečujících a osob v evidenci odpovídá čl. 33 Směrnice MPSV č.j. 2013/26780‐21. Klíčový pracovník vede spisovou dokumentaci nezletilých dětí, které byly svěřeny do předpěstounské/pěstounské/poručnické péče. Provádí dohled nad pěstounsko‐poručnickou péčí a rodinu, kde dítě žije, navštěvuje nejméně jednou za tři měsíce v období prvních šesti měsíců a poté v souladu se zájmy dítěte podle potřeby, nejméně však jednou za 6 měsíců.
