OPATŘENÍ NAVRŽENÁ EXPERTNÍ SKUPINOU. Doporučení expertní skupiny směřují k těmto operačním programům:

OPATŘENÍ NAVRŽENÁ EXPERTNÍ SKUPINOU pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) pro období 2014–2020

Doporučení expertní skupiny směřují k těmto operačním programům: 

Operační program Zaměstnanost (OPZ) – gesce Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)



Operační program Výzkum, vývoj, vzdělávání (OPVVV) – gesce Ministerstvo školství a tělovýchovy (MŠMT)



Integrovaný regionální operační program (IROP) – gesce Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR)

Přehled opatření: Průřezová opatření implementačního charakteru: 1. Spolufinancování projektů financovaných z ESIF 2. Zjednodušení administrace projektů 3. Neexistence samostatné alokace na sociální začleňování Romů z ESIF 4. Zapojení expertů-Romů do tvorby výzev 5. Důsledný sběr etnických dat 6. Délka grantových projektů Věcná opatření cílená na jednotlivé operační programy: 7. Podpora mikroúvěrům zejména v oblasti sociálního podnikání (IROP, OPZ) 8. Doplnění Modelu mapy sociálně-patologických jevů (OPZ, OPVVV) 9. Samostatná výzva na rozvoj a vývoj etnické mediace s ohledem na zmírňování interetnického napětí mezi romskou menšinou a většinovou společností (OPVVV) 10. Samostatná výzva na podporu dobrých výsledků jednotlivců (OPVVV) 11. Zásady pro podporu sociálního bydlení z ESIF (IROP, OPZ) 12. Standardy kvality pro sociální bydlení podporované z ESIF (IROP, OPZ) 13. Podpora pořizování sociálních bytů lidem dojíždějícím za prací mimo vyloučenou lokalitu (IROP, OPZ) 14. Samostatná výzva na podporu zplnomocňování národnostních menšin žijících v ČR (OPVVV)

Sídlo: IČ:

Prokopova 9 130 00 Praha 3 25737431

Kontaktní adresa: Uruguayská 5 120 00 Praha 2 tel.: +420 222 561 913

[email protected] www.otevrenaspolecnost.cz www.facebook.com/otevrena.spolecnost

Opatření detailně: 1. Spolufinancování projektů financovaných ESIF Hlavním bodem naší kritiky je návrh Ministerstva financí ČR, aby příjemci poskytující sociální služby a intervence v oblasti sociálního začleňování měli za povinnost zabezpečit minimálně 5% spolufinancování projektů.

Kvůli

úzké

definici

veřejně

prospěšné

činnosti

v předkládaném

materiálu

může

spolufinancování dosáhnout výše až 15 % a v případě projektů na území hl. m. Prahy dokonce minimálně 50 %. Materiál přenáší část spolufinancování projektů financovaných z ESIF na příjemce, včetně nevládních neziskových organizací (NNO), které často suplují nedostatečné veřejné sociální služby a intervence v oblasti sociálního začleňování. Problém nastane zejména pro menší a lokální organizace a podstatně se omezí či až znemožní čerpání prostředků ESIF pro NNO. Ty totiž dodatečné zdroje většinou nemohou sehnat. Pro ilustraci: v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) NNO realizují v současnosti 958 projektů za 4,240 mld. Kč. V případě povinnosti 5% spolufinancování musely na realizaci projektů mít k dispozici momentálně z jiných zdrojů nejméně 212 mil. Kč. Zamýšlená úspora prostředků státního rozpočtu ze strany MF tak ve finále povede k nevyužití části prostředků ESIF, a naopak k nedostatku potřebných služeb a intervencí v oblasti sociální inkluze. Navíc bude narušen princip rovného přístupu k prostředkům ESIF. Na změnu pravidel nejvíce doplatí potřební lidé – klienti služeb sociálního bydlení, preventivních služeb a programů bojujících s chudobou a sociálním vyloučením, vzdělávacích projektů určených dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, a celá řada dalších služeb a projektů zaměřených na jakkoliv znevýhodněné osoby. Varováním jsou pro nás špatné zkušenosti z některých nových členských států EU (Slovenska a Rumunska), které uplatňovaly povinné spolufinancování už v programovém období 2007–2013. Jejich praxe ukázala, že zavedení podmínky, nejenže nepřineslo očekávaný efekt, ale naopak vedlo ke snížení nabídky služeb, zvýšení komplikací při finančním řízení, administraci a vyúčtování projektů a zvýšení korupce. Nejen NNO, ale ani jiní příjemci nebyli reálně schopni požadované prostředky na spoluúčast zajistit. Tyto problémy následně vedly ke zvýšenému výskytu nesrovnalostí, auditních zjištění a následně k uplatňování finančních oprav.

2. Zjednodušení administrace projektů Jedna z velkých bariér realizace projektů NNO je složité a náročné nastavení podmínek pro předkládání a administraci grantových projektů. a) Složitost podmínek pro předkládání projektů předem eliminuje nové předkladatele z řad NNO, které nemají zkušenosti s čerpáním prostředků z ESIF, ale mají již zkušenosti s realizací aktivit vhodných k podpoře či nové nápady k realizaci. Často nesprávně nastavené projekty, které jsou sice podpořeny, ale Sídlo: IČ:




NNO je pak nejsou schopny realizovat bez ztráty prostředků, dostávají organizace do složité existenční situace. Na nedostatek kvalitních a inovativních projektů či jejich problémy doplatí následně klienti služeb. b) Složitost administrace grantových projektů vede dle současných zkušeností k tomu, že v téměř každém projektu je identifikována administrativní chyba, tzv. nesrovnalost. Jedná se o chyby ve vykazování mezd, cestovních dokladů, výkazů práce, veřejných zakázek apod. Často je chyba nalezena až ve fázi realizace projektu, kdy již není možné ji opravit a tudíž znamená sankci pro příjemce vymáhanou finančním úřadem. Toto může mít pro realizátora, tedy NNO, fatální důsledky. Ztrátu ale může zaznamenat i členský stát, pokud není schopen navrácené peníze použít na jiné projekty. Evropská komise umožnila škálu zjednodušujících nástrojů pro financování projektů, které silně doporučuje členským státům. Některé operační programy, např. OPLZZ, OPVK, těchto zjednodušených forem (např. jednotkové či nepřímé náklady) využila již v období 2007–2013. Je však třeba je výrazně rozšířit. Navrhujeme v co největší míře využití jednotkových nákladů v oblastech, kde se vyskytují obdobné typy aktivit, zejména: terénní sociální programy (v sociálně vyloučených lokalitách s většinovým zastoupením Romů), rekvalifikace, asistent do škol aj. Dále navrhujeme využití a rozšíření nepřímých nákladů o další oblasti realizace projektů např. veškeré náklady na realizační tým.

3. Stanovení objemu prostředků určených na romské projekty Na rozdíl od období 2007–2013 není v operačních programech definována samostatná oblast, která by znamenala čerpání prostředků výlučně na proromské aktivity. Samostatné oblasti podpory byly velice dobře hodnoceny členskými státy i samotnými žadateli, kteří nemuseli soutěžit s projekty zaměřenými na jiné cílové skupiny. Společným znakem všech operačních programů je, že pozitivně nebo obligatorně nemotivují žadatele orientovat se na Romy. Vzhledem k současným komplikovaným podmínkám pro předkládání a realizaci projektů je ohrožena absorpční kapacita projektů zaměřených na inkluzi Romů, jelikož projekty budou muset konkurovat v procesu hodnocení projektům zaměřeným na jiné cílové skupiny. V podstatě to znamená nemožnost jednoznačného hodnocení dopadů ESIF na Romy a průběžného vykazování proromských aktivit, což je v rozporu s článkem 16 nařízení o ESF. Navrhujeme alokace na proromské aktivity dopředu vnitřně stanovit v rámci operačních programů společně s harmonogramem výzev, které budou výlučně zaměřeny na romskou inkluzi.

4. Zapojení expertů-Romů do tvorby výzev Princip partnerství a participace je základní princip, který vyžaduje Evropská komise pro realizaci operačních programů. Je nezbytné, aby k tvorbě výzev zaměřených na romskou inkluzi byli přizváni experti přímo z řad Romů – zejména z Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a z NNO realizujících aktivity na podporu začleňování Romů. Jinak hrozí riziko, že výzvy budou navrhovány jednostranně bez řádné znalosti

Sídlo: IČ:




potřeb terénu. Výzvy pak nebudou reflektovat potřeby cílové skupiny a dojde k mrhání evropskými prostředky. Chceme se vyhnout situaci, kdy je rozhodováno „o nás bez nás“. Je důležité, aby se na tvorbě výzev aktivně účastnili samotní Romové.

5. Důsledný sběr etnických dat Je nutné zajistit podporu zjišťování dat zacílených na oblasti ovlivňující úspěšnost romských žáků a studentů ve vzdělávání a na trhu práce. Např. Ministerstvo školství se na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva D.H. a ostatní vs. Česká republika z roku 2007 zavázalo sledovat, zda jsou opatření směřující k odstraňování nepřímé diskriminace romských dětí v systému českého školství účinná. Takto formulovaný požadavek by ministerstvo mohlo použít jako příklad dobré praxe pro sběr etnických dat a sledování změny situace ve školství a mimoškolních projektech, které mají za cíl etnickou desegregaci a nejlepší zájem romských dětí. V otázce praktické proveditelnosti odkazujeme na materiál Ligy lidských práv „Sběr dat určujících etnickou příslušnost jako nástroj pro zjištění rozměru diskriminace romských dětí“, který se zabývá právní rovinou sběru etnických dat ve vztahu k zákonu o ochraně citlivých údajů a obhajitelností sběru etnických dat. S názory Ligy lidských práv se ztotožňujeme. Staré členské státy EU mají systémy, které dokáží právně nezávadně sbírat data pro účely jejich vyhodnocování (např. SISRA ve Velké Británii). Doporučujeme, aby financování každého projektu, jehož cílovou skupinou je romské obyvatelstvo, obsahovalo podmínku sběru etnických dat. Po realizaci projektu doporučujeme navrhovat systémová opatření na úrovni regionálních a národních politik.

6. Délka grantových projektů Určité typy grantových projektů vyžadují delší dobu realizace než dosavadní 1–3 roky. (Délka projektů se stanovuje metodikou členského státu, respektive jednotlivých operačních programů, a následně je stanovena přímo výzvou pro předkládání projektů.) Identifikovali jsme oblasti, kde je potřeba prodloužit délku trvání projektů, již je pak nutné explicitně definovat v jednotlivých výzvách. Jedná se zejména o aktivity, kde se dlouhodobě pracuje s klientem a je třeba průběžně vyhodnocovat reálný efekt projektu na cílovou skupinu – jsou to zejména terénní sociální programy (v sociálně vyloučených lokalitách s většinovým zastoupením Romů), dluhové poradenství, práce s dětmi aj. Jako příklad dobré praxe uvádíme Slovensko, kde je délka projektů stanovena až na sedm let. Navrhujeme pro vybrané aktivity, které budeme s operačními programy diskutovat, prodloužit délku realizace grantových projektů na 5–7 let.

Sídlo: IČ:




7. Podpora mikroúvěrům, zejména v oblasti sociálního podnikání (IROP, OPZ) Aktivity typu sociálního podnikání mají motivačně-edukativní účinek. Úspěšné, byť malé sociální podniky je potřeba maximálně podporovat. Příjemcem je většinou NNO, která získala dotaci, ale nemá peníze na rozjezd sociálního podniku a je pro ni obtížné je dopředu získat. Tento problém byl identifikován zejména v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP), kde se prostředky mají poskytovat až po vyúčtování části dotace. Ve stávajícím programovém období se např. v IROP pilotně zkouší finanční nástroj Program JESSICA pro města a NNO k zajištění moderních sociálních bytů pro občany. Nízkoúročené úvěry jsou připraveny pro vlastníky bytových domů z řad měst nebo NNO k vytvoření sociálního bydlení formou rekonstrukcí nebytových prostor nebo modernizací bytových domů. Doporučujeme v oblasti sociálního podnikání zavést nízkoúročené úvěry, tzv. mikroúvěry, či jiné finanční nástroje jako JESSICA.

8. Doplnění Modelu mapy sociálně-patologických jevů Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na vývoji tzv. mapy sociálně-patologických jevů, která má být podkladem pro tvorbu grantových výzev Operačního programu zaměstnanost (OPZ). Mapa zobrazí výskyt sociálních patologií ve společnosti a grantové výzvy podle ní alokují finance. Doporučujeme, aby ministerstvo práce a sociálních věcí do seznamu sociálních patologií zahrnulo diskriminaci na základě etnické příslušnosti, sexuální orientace, pohlaví, příslušnosti k sociální skupině, zločinů z nenávisti a protiromské demonstrace. Současná podoba operačního programu totiž nedovoluje financovat aktivity spojené s dostupností práva marginalizovaným skupinám obyvatelstva (tedy těm, které představují pro diskriminační zacházení rizikovou skupinu). Zejména Ministerstvu školství doporučujeme, aby na mapě sociálně-patologických jevů začalo pracovat a převzalo model Ministerstva práce a sociálních věcí s ohledem na efektivní nastavení grantových výzev.

9. Samostatná výzva na rozvoj a vývoj etnické mediace s ohledem na zmírňování inter-etnického napětí mezi romskou menšinou a většinovou společností Monitoringem nevládní organizace Zvůle práva na poli interetnické mediace v České republice a Evropě bylo zjištěno, že metoda interetnické mediace je sice používána (zejména na Slovensku lze vysledovat její rozvoj a praktické použití), ale ve vztahu k jiným etnickým skupinám než k Romům. Samotní mediátoři uvedli, že vývoj metody by byl více než žádoucí, ale pro její rozvoj chybí kapacitní a finanční zázemí. S ohledem na specifičnost problematiky nelze použít dosavadní techniky mediace a facilitace pro zmírňování interetnického napětí. Využití metody etnické mediace je široké a má za cíl zmenšovat společenskou distanci mezi Romy a neromy, podporovat sousedské, pracovní a jiné vztahy tak, aby nedocházelo ke konfliktům.

Sídlo: IČ:




Navrhujeme vyhlášení samostatné výzvy v rámci OP VVV cílené na rozvoj a vývoj etnické mediace s ohledem na zmírňování interetnického napětí mezi romskou menšinou a většinovou společností. Příjemci by byla profesní sdružení a jiné právnické subjekty orientující se na mediaci, vysoké školy s humanitním zaměřením, NNO.

10. Samostatná výzva na podporu dobrých výsledků jednotlivců Pro menšiny, které se těžko začleňují do většinové společnosti, jsou důležité pozitivní příklady, jež mohou určit směřování jedinců již ve velmi útlém věku. Zejména ve školství je důležité jednoznačně podpořit individuální dobré výsledky jednotlivců, např. dětí s mimořádným nadáním, romských dětí apod. Další kategorií jsou samotní pedagogové, kteří často izolovaně vytváří kvalitní inovativní učební programy či pomůcky, jež mohou najít širší uplatnění. Navrhujeme vyhlášení samostatných výzev v rámci OP VVV cílených na podporu individuálních úspěchů jednotlivců, kde příjemci podpory by byly fyzické osoby, zejména mimořádně nadané děti, romské děti či pedagogové apod. Navrhujeme oddělené výzvy na jednotlivé cílové skupiny. Nezbytná však je v tomto případě jednoduchost žádosti a administrace dotace. Doporučujeme využití jednotkových nákladů.

11. Zásady pro podporu sociálního bydlení z ESIF Sociální bydlení podporované z ESIF (IROP, OPZ) by se mělo řídit třemi základními zásadami. Především by mělo být: 1) určeno marginalizovaným komunitám Navrhujeme, aby se financování sociálního bydlení z ESIF zaměřilo na podporu bydlení marginalizovaných skupin obyvatelstva (potřebných), především Romů, mladých nízkopříjmových rodin samoživitelek, samoživitelů, nově pak osob, které dojíždějí za prací mimo vyloučenou lokalitu. 2) antidiskriminační Příjemci podpory budou pravidelně prokazovat, že zastoupení různých skupin (Romové, rodiny s dětmi, lidé po výkonu trestu, atd.) v sociálních bytech je v souladu se zastoupením těchto skupin u příjemce dotace. 3) desegregační Je nutné podpořit zavádění desegregačních opatření na úrovni regionu, např. ve své žádosti žadatel uvede, jaké aktivity/opatření při realizaci projektu vylučují prostorovou segregaci.

12. Standardy kvality pro sociální bydlení podporované z ESIF Sociální bydlení podporované z ESIF (IROP, OPZ) musí splňovat standardy přiměřeného bydlení v souladu s Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech (OSN), kterým je – jakožto

Sídlo: IČ:




mezinárodní smlouvou – Česká republika bezprostředně vázána. Mezi tyto standardy patří mimo jiného právní jistota, dostupnost služeb, zařízení a infrastruktury, cenová dostupnost, obyvatelnost, přístupnost a lokalita, která umožňuje přístup k zaměstnání, zdravotnictví, vzdělání, péči o děti a další sociální vybavenosti. V praxi musí sociální bydlení podporované z EISF nevyhnutně zohledňovat zejména právo na soukromí a rodinný život, obsahovat standardní vybavení a zařízení (včetně hygienického zázemí) a nesmí vést k segregaci.

13. Podpora pořizování sociálních bytů lidem dojíždějícím za prací mimo vyloučenou lokalitu Podpora sociálního bydlení z ESIF (IROP, OPZ) by rozhodně neměla být omezována na obce, ve kterých se nachází sociálně vyloučená lokalita. Právě naopak, měla by se vytipovat místa, kam lidé ze sociálně vyloučených lokalit jezdí za prací, a nabízet jim tam bydlení. Navrhujeme použít jako nástroj speciální výzvu z ESIF (IROP, OPZ) pro podporu bydlení lidí, kteří musejí dojíždět za prací mimo sociálně vyloučené lokality.

14. Samostatná výzva na podporu zplnomocňování národnostních menšin v ČR V rámci OP VVV je potřeba zaměřit pozornost zejména na cílové skupiny učitelů a dětí apod. na podporu zplnomocňování národnostních menšin žijících na území České republiky. Velkým problémem je např. šikana na školách pro děti, které mohou být vyřazovány ze školního kolektivu pro svou přisuzovanou etnickou příslušnost, sexuální orientaci, zdravotní hendikep apod. Cílem je pomoci jedinci s jeho identitou, aby prostředí, ve kterém se nachází, pro něj bylo bezpečné a jeho jinakost byla okolím akceptovaná. Navrhujeme vyhlášení samostatné výzvy v rámci OP VVV pro podporu zplnomocňování národnostních menšin žijících na území ČR. Příjemci by byla pedagogická pracoviště (školy, příspěvkové organizace a pod.), NNO pracující s dětmi.

Sídlo: IČ:




OPATŘENÍ NAVRŽENÁ EXPERTNÍ SKUPINOU. Doporučení expertní skupiny směřují k těmto operačním programům:

Recommend Documents