olomoucký měsíčník Aktuální číslo:

201

0

12 inec

dobrovolný příspěvek 10,–

p ro s

olomoucký měsíčník

Aktuální číslo:

Aktuálně: Envelopa ŽP v kraji: Ekodukty Zelená domácnost: Ekobalení dárků Biozpravodaj: Biobedýnky v Olomouci Ekologické listy 12/2010 vychází: 7. 12. 2010 Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Simona Horká, Jitka Komendová Grafická úprava: Radim Šašinka; [email protected] Jazykové korektury: Zuzana Borčanyiová Foto na titulní straně: Leona Machalová Sazba: Otakar Chudzik Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 1700 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail: [email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc www.ekologickelisty.cz Uzávěrka příštího čísla: 20. 12. 2010

www.ekologickelisty.cz

Registrace MK ČR E 18812 ISSN 1803-8123

Téma Partnerská města představila úspory v energetické oblasti Tentokrát přinášíme článek o netradičních možnostech efektivního využití energie v  jiných evropských městech, které mohou sloužit jako inspirace pro Olomouc či okolní obce. Na začátku listopadu jste o tomto tématu mohli slyšet na mezinárodní energetické konferenci na Sluňákově. Solární koupaliště, energeticky úsporná obytná zóna pro tři tisíce domácností a další environmentálně šetrné koncepty představili na mezinárodní konferenci Obce a energetická efektivita v Evropě odborníci a politici z partnerských měst města Olomouce – konkrétně ze švýcarského Luzernu, německého Nördlingenu, nizozemského Veenendaalu či finského Tampere. Příklady úspěšných projektů v partnerských městech mohou motivovat státní správy a samosprávy, aby začaly s  chytrými energetickými systémy, využíváním sluneční energie a  biomasy a  nebály se komplikací při jejich využití. Seminář se konal v prostorách nízkoenergetického domu centra ekologických aktivit Sluňákov. Město Luzern ve Švýcarsku se může pochlubit cenou „European Energy Award Gold“, kterou získalo před rokem v Paříži. Ocenění si zasloužilo například za více než sto hybridních automobilů a automobilů na zemní plyn, využití tepla z odpadní vody v kanalizaci a zejména za renovaci obytných budov. Projekt získal finance především z  energetického fondu města Luzern, který podporuje decentralizovanou výrobu energií, cyklistiku a veřejnou dopravu, užívání obnovitelných zdrojů energie atd. V rámci projektu byl zaměstnán také energetický poradce. Energetická renovace mohla začít dokonce i u bytů, které jsou chráněny památkovou péčí – celkově se tak snížila spotřeba tepla na polovinu. Vlastníkům a obyvatelům domů klesly provozní náklady a také závislost na budoucích cenách energií. V  nizozemském Veenendaalu se místní představitelé města rozhodli udržitelně zásobovat teplem a  ochlazovat obytné domy i veřejné budovy tak, aby se energetická spoFoto: AOPK Olomouc snížila alespoň o  10 % a  místních částí třeba domácností o 15 % pod stanovenou normu. Město toho dosahuje především skladováním sezónní tepelné energie při nízké teplotě a využitím tepelných čerpadel a skladováním energie pod zemí, výrobou elektřiny pomocí kogenerace v  kombinaci s  vysokoteplotním zásobníkem tepelné energie. Budovy vytápí podlahová tělesa a také tělesa umístěná ve stěnách, odpadají tak náklady na údržbu či výměnu kotle ústředního topení. Systém vyhřívá a ochlazuje 1250 domácností. Bývalý radní městské rady Wim van Maanen doporučil na základě vlastní zkušenosti všem přítomným, jak se mohou vyhnout problémům, se kterými se potýkali oni, a to např. užitím již osvědčených technologií či dobrým výběrem dozoru. Velkou výhodou projektu je také existující společný podnik založený na partnerství veřejného a  soukromého sektoru. Největším přínosem bylo 60% snížení emisí CO2 ve srovnání s „běžnými“ místními částmi. Finské město Tampere představilo několik programů, které městu umožňují efektivnější využití energie. Ekologickou politiku přijalo již v roce 1994, program energetických úspor

2

o rok později, stalo se také prvním finským fair trade městem a získalo cenu „Evropského města s udržitelným rozvojem“. Regionální klimatickou strategií č. 1 je snížení emisí CO2 do roku 2030 o 30 % celkově a o 40 % na obyvatele. Město také uzavřelo smlouvu s ministerstvem práce a obchodu o efektivním využívání energie, což zahrnuje i využití energie z obnovitelných zdrojů. V  rámci projektu Ekologicky efektivní Tampere plánuje město logistické systémy umožňující provoz nízkoemisních motorů či výstavbu uhlíkově neutrálních a nízkouhlíkových obytných čtvrtí. Zahraniční hosté ve výtopně na biomasu v zoo na Svatém Kopečku

Foto: Walter Kubik

Zajímavostí se může pochlubit i  bavorské město Nördlingen: veřejnost má k  dispozici solární koupaliště, které funguje od roku 1995 a  jehož výstavba trvala 15 měsíců. K  topení se nevyužívají fosilní suroviny, voda na koupališti je vyhřívána pouze silou slunce. Uskutečnění projektu stálo asi 6,5 milionu eur, dotace z Bavorska činily 3 miliony, zbytek tvořily vlastní prostředky města Nördlingen. Solární koupaliště je s plochou 1400 m2 solárních absorbérů stále jedním z  největších solárních zařízení na úpravu teplé vody v  Německu. Nejobtížnějším krokem bylo najít dostatečně velkou plochu pro solární zařízení, která celkově mají délku 4,5 km. Minimální finanční prostředky na ohřev vody umožňují mít pouze malé provozní ztráty oproti podobným zařízením. CO2 je asi o 600 tun za rok méně. Velká část městských budov je vytápěna zemním plynem, staví se také tělocvična s  ekologickým vytápěním pomocí dřevěných štěpek. Ohřev teplé vody začne v  některých budovách využívat techniku solárních absorbérů, podobně jako u  solárního koupaliště. Změnou provozu systému prošlo pouliční osvětlení, čímž město ušetřilo 23 tisíc eur (asi přes půl milionu korun) ročně. Mezi další příklady efektivního využití energie v Nördlingenu patří solární zařízení na střeše sportovní haly, nové nastavení osvětlení ve sportovních ha-

Simona Horká Zdroj: materiály z mezinárodní konference Obce a energetická efektivita v Evropě

lách, fotovolatická zařízení k získávání proudu na střechách města Nördlingen, krytý bazén zásobovaný teplem z topení štěpkou, automobil na zemní plyn ve vozovém parku města či využití dálkového vytápění v městské nemocnici.

Aktuálně z Olomouce Zmizí další volné prostranství nedaleko městského centra? Další volná plocha blízko středu Olomouce u  Envelopy může být brzy zlikvidována. Hnutí DUHA Olomouc připomínkovalo další kontroverzní zástavbu volných ploch poblíž městského centra. Co nyní developeři v Olomouci plánují? Krajský úřad Olomouckého kraje právě posuzuje záměr developerů na výstavbu šestipatrové administrativní budovy na křižovatce ulic Kosmonautů a  Wittgensteinova. V lokalitě se dnes nachází trávník a několik solitérních stromů. Hnutí DUHA upozorňuje, že předložený projekt není dostatečně zdůvodněný a  již dnes jsou v  oblasti například překročené limity karcinogenního benzopyrenu. Znečištění se s  navýšením automobilové dopravy, kterou s  sebou projekt nutně přinese, dále zhorší. Investorem zpracované oznámení také zcela opomíjí přínosy zelených ploch, které by administrativní budovy zničily. Proti zahájení stavby nevystupují pouze důvody estetické; městská zeleň je velice potřebná zejména pro zachycování škodlivin, prachu, tlumení hluku, tedy věcí v rušném centru nezbytných. Jedná se o  v  pořadí již třetí velký developerský záměr v okolí městského centra – vedle právě budovaného komplexu v lokalitě 9. května a plánovaného areálu Šantovka. A  nemusí být zdaleka poslední. Další administrativní budovy navrhuje letos zveřejněný koncept územního plánu v prostoru dnešního tržiště a bývalého autobusového nádraží. „Investor prohlašuje nové administrativní budovy poblíž městského centra za 'pozvednutí úrovně využití území'

a  patrně předpokládá, že každá nezastavěná plocha ve městě je automaticky špatná. S tímto subjektivním názorem nelze souhlasit, pokud není zpracována relevantní analýza potřebnosti nových administrativních ploch a nejsou rovnocenně zohledněna všechna pozitiva, která volné plochy a zeleň ve městě svým občanům přináší. Do budoucna je potřeba, aby nový územní plán definoval minimální procento zeleně ve městě, který by developeři museli respektovat,“ řekl Miroslav Kutal z Hnutí DUHA Olomouc. Hnutí DUHA proto požaduje, aby byl záměr doplněn analýzou skutečné potřeby budování dalších administrativních ploch a celý projekt byl podroben důkladnému posouzení vlivu záměru na životní prostředí. Na celé vyjádření Hnutí Plocha, kde má stát nová administrativní budova DUHA Olomouc k  oznámení záměru „Administrativní budova Envelopa“ se můžete podívat na stránkách w w w.hnutiduha.c z /olo mouc v sekci Aktuality. Podle ekologické organizace je zastavování volných prostranství ve městě ukázkou, jak se posunuje využití veřejného prostoru, pokud developeři nejsou dostatečně vázáni minimálním podílem zeleně na každé ploše. To byl zásadní požadavek Hnutí DUHA a stovek olomouckých občanů, kteří podpořili námitku „Více zeleně pro Olomouc“ předloženou Magistrátu města Olomouce ke konceptu územního plánu v červenci tohoto roku. Další aktivity developerů na území města musí rozumně regulovat právě připravovaný nový územní plán. Hnutí DUHA Olomouc

Životní prostředí v kraji O zvěři a dvou tisícinách rozpočtu Někteří komentátoři a čtenáři se poslední měsíc v médiích zamýšleli nad (ne)zbytností hojně diskutovaných zelených mostů pro zvěř. Ředitelství silnic a dálnic totiž tyto přechody pro zvěř prohlašuje za jeden z hlavních důvodů neúměrně

vysoké ceny českých dálnic. Takže se podívejme, kolik takových přechodů pro divoká zvířata v Česku vlastně stojí a zda mohou hrát významnou roli v celkové ceně našich dálnic.

3

Český zmatek

Je to možná skandální odhalení, ale speciální nadchody pro divoká zvířata lze v Česku spočítat na prstech jedné ruky: od roku 1999 byly u nás vybudovány celkem čtyři ekodukty, které by s jistými výhradami mohly sloužit k dálkové migraci velkých savců. Vláda na ně použila necelé dvě tisíciny z peněz, které během posledních jedenácti let na budování dopravní infrastruktury utratila. Dva zelené mosty se nacházejí na dálnici D11 z Prahy do Hradce Králové, další dva na Moravě: na dálnici D47 (D1) u  Suchdola nad Odrou a  na silnici R35 u  Dolního Újezdu. Všechny ostatní stavby (podle Ředitelství silnic a  dálnic je u nás ekoduktů celkem čtrnáct) nejsou skutečnými přechody pro zvěř a orgány ochrany přírody je nikdy nenavrhovaly ani nepodporovaly. Velmi často totiž stojí v  těsné blízkosti obcí nebo měst, takže velká a plachá zvířata je nikdy nenajdou. Příkladem budiž „ekodukt“ – přesýpaný most na D47 (dálnici vedoucí z Ostravy do Lipníka nad Bečvou) u Hrabůvky. Je situován v bezprostřední blízkosti dvou obcí a dokonce převádí přes dálnici běžnou silnici. Ministerstvo životního prostředí, Hnutí Duha ani jiná ekologická organizace jej v tomto zastavěném úseku nikdy nechtěly. O necelé čtyři kilometry jižněji zůstala do doby výstavby D47 krajina napříč Moravskou bránou relativně dobře průchodná. Mělo proto smysl umožnit zvířatům putovat z Beskyd a Slovenska do sudetských pohoří, aby se k nám mohli i nadále vracet vyhubení rysi a další vzácné šelmy. Leč Ředitelství silnic a  dálnic zde během výstavby dálnice dosáhlo zrušení původně navrženého ekoduktu. To ovšem úředníkům současně nebránilo proplácet zhotoviteli (firmě Skanska) faktury za neexistující stavbu, a tak za zelený most, který se nikdy nezačal stavět, stát utratil během tří let celkem 80 milionů korun. Ředitelství silnic a dálnic dodnes nedokázalo účel vynaložených financí vysvětlit. Obdobně byl nedaleký, původně pilotově založený dálniční most nahrazen v  rozporu se stavebním povolením jednoduchou a levnější konstrukcí. V rámci takzvané pevné ceny však zhotovitel dostal zaplacenou sumu za původně navržený drahý most. Když se podobné finty podařily u dvou zkoumaných staveb, které tvoří směšnou položku dálničního rozpočtu, kolik se jich

skrývá jinde? Tady patrně vznikají dodatečné marže stavebních firem a skutečný důvod vysoké ceny českých dálnic.

Polská cesta

V médiích jsme v poslední době slyšeli o Polsku jako o příkladu země, kde lze stavět díky čínským firmám levněji. Pomiňme teď skutečnost, že nejen dálnice, ale i  ekodukty se mimo hranice Česka staví mnohem levněji. Je zajímavé, že v Polsku tamní vědci už před čtyřmi lety publikovali mapu možných migračních koridorů velkých savců a do loňského roku na třinácti stovkách kilometrů nově budovaných polských dálnic vzniklo téměř padesát různých nadchodů (i užších podchodů) pro středně velké a velké savce. Podobnou mapu nyní v  Česku připravuje Agentura ochrany přírody a krajiny. Cesta k levnějším dálnicím proto nevede přes seškrtávání opatření, která měla zajistit, aby dobře zapadaly do krajiny, ale přes důkladný audit plánovaných staveb a  vytvoření společné koncepce, podle níž by se zvířecí přechody na dálnicích měly stavět jen v klíčových trasách velkých savců. Ačkoliv je Česko stále domovem desítek rysů a  několika vlků a medvědů především v Beskydech a na Šumavě, má v  Evropské unii sedmý nejhorší stav krajiny z  hlediska rozkouskovanosti způsobené dopravními tepnami a osídlením. Pohyb zvířat mezi jednotlivými oblastmi je tedy již dnes komplikovaný. Protože jsou populace rozkouskované a izolované, časem vymřou. Velké šelmy v Česku pravděpodobně nikdy nebudou dosahovat počtů jako v násobně větším, ale srovnatelně osídleném Polsku, kde žije jen vlků zhruba šest set. Také v kulturní krajině německé Lužice, asi třicet kilometrů od Frýdlantu, dnes běhá šest vlčích smeček. Budoucnost velkých zvířat na našem území tedy kromě důsledného potlačování pytláctví závisí na tom, jak průchodnou krajinu divokým zvířatům (i  sobě) ponecháme. Pikantní pointou je fakt, že státu se to bohatě vyplatí. Bez šelem se jen těžko podaří vrátit na rozumnou úroveň přemnoženou spárkatou zvěř, která v  lesích – včetně státních – každoročně působí škody a vícenáklady za miliardy korun. Miroslav Kutal Článek vyšel v pozměněné podobě také v Lidových novinách 22. 11. 2010

Ekoporadna Odpadový speciál Nejčastěji kladené otázky v ekoporadně týkající se svozu komunálního odpadu a tříděného odpadu:

ní odpad a osádka kontejner vysype. Jedním z nejvíce problematických míst je stanoviště na ulici Ladova.

1) Byl(-a) jsem svědkem toho, že byl obsah kontejneru na papír sesypán dohromady s komunálním netříděným odpadem.

2) Viděl(-a) jsem sesypávat popelářský vůz papír s plastem dohromady. Mají technické služby k dispozici vícekomorové vozy?

K této situaci dochází jen minimálně a vše řeší dispečeři operativně (na tel. 585 700 035). Osádka, která konkrétní druh odpadu sváží, nahlásí dispečerovi stanoviště, kde je vytříděná složka silně znečištěna a znehodnocena nesprávně vytříděným odpadem. Dispečer na zmíněné stanoviště pošle vozidlo, které sváží v tomto rajonu směsný komunál-

4

Technické služby města Olomouce takovými vozy nedisponují.

3) Jak je to s odbytem u vytříděných surovin?

Zejména u plastů se jedná o více odběratelů. Mezi zpracovateli je např. Transform Lázně Bohdaneč. Papír se v Olo-

prosinec 2010 mouci vozí ke dvěma zpracovatelům (SITA, MAD papír). Nápojový karton odebírá firma Flexibuild. Sklo využívá sklárna v Kyjově.

4) Jak je to s povinností úklidu technických služeb na sběrných stanovištích?

Technické služby města Olomouce zajišťují úklid stanoviště sběrných nádob v den svozu (v případě stanovišť, kde se sváží dvakrát týdně, se úklid provádí u druhého svozu) včetně zametení drobného odpadu na zemi. Technické služby ale nezajišťují úklid stanovišť od velkoobjemového kusového odpadu, popř. nebezpečného odpadu, pro tyto odpady jsou určeny sběrové dvory nebo sběrové soboty, to je už povinnost občanů, majitelů a správce objektů.

5) Mohu nebezpečný odpad vhodit do popelnice?

Sběr nebezpečného odpadu není prováděn klasickým svozem, jako je to u papíru, skla či plastu, ale právě pro své nebezpečné vlastnosti je sbírán ve sběrných dvorech anebo při sběrových sobotách.

6) Proč je nutné sklo třídit podle barev? Dříve se tak netřídilo…

Je to z  důvodu požadavku skláren. Při výrobě bílého nebo též čirého skla se totiž nesmí do tavící pece dostat sklo barevné. Oddělením skla na barevné a bílé již při třídění klesají ekonomické náklady na zpracování skla a tato cesta vede k efektivnější recyklaci.

7) Slyšel(-a) jsem o kontejnerech na elektronický odpad. Kde je najdu?

Do takového kontejneru je možné vyhazovat malá elektrozařízení (klávesnice, kalkulačky, mobilní telefony, sluchátka ap.). Rozměr otvoru pro vhození je 30 x 50 cm, což odpovídá standardní velikosti počítače. Větší elektrozařízení – například televizory – mohou občané i  nadále odevzdávat na sběrných dvorech, nebo při koupi nového spotřebiče v  prodejně tzv. kus za kus. Seznam kontejnerů naleznete na stránkách statutárního města Olomouce, v  záložce Odbory magistrátu, Odbor životního prostředí města Olomouce a odkaz Co s odpadem v Olomouci?

8) Existuje aktuální seznam zařízení, která se zabývají likvidací odpadů např. sběrny?

Seznam zařízení naleznete na webových stránkách Olomouckého kraje: www.kr-olomoucky.cz , záložka Životní prostředí a  zemědělství, Odpadové hospodářství a  hned první odkaz – Seznam zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů na území OK. Zde najdete veškerá provozovaná zařízení na území kraje. Seznamy jsou zpracovány dle typu zařízení (autovrakoviště, sběrna, skládky odpadů atd.), dle přijímaných odpadů a najdete zde i vysvětlivky k daným souborům. Hana Kovaříková Zdroje: www.olomouc.eu Technické služby města Olomouce, www.tsmo.cz www.kr-olomoucky.cz/, záložka Životní prostředí a zemědělství, Odpadové hospodářství

Zelená domácnost Zabalte vánoční dárky originálně a ekologicky Na letošní Vánoce můžete své dárky zabalit třeba do dárkové tašky z  recyklovaného papíru nebo rovnou do recyklovaného balicího papíru různých barev. Ekologické tašky dodává na náš trh zlínská společnost V+L Mais. Prodávají se v několika velikostech a ve dvou provedeních. Na jednom je obrázek zasněžené vesničky, na druhém vánoční stromky. Cena se pohybuje podle velikosti tašky od 25 do 31 korun. Jednobarevné balicí papíry z recyklovaného papíru vyrábí brněnská firma Nekupto. Cena je 31 korun za roli o rozměrech 70 x 150 cm. Na výběr je ze zlaté, stříbrné, modré, zelené a vínově červené barvy. Oba výrobky koupíte například v  hypermarketu Albert v Olympii ve Velkém Týnci. Ještě ekologičtější a také ekonomičtější je výroba vlastního balicího papíru. Použít můžete jak barvy, tak různé zbytky vánočních papírů z loňska. Originální ozdobou jsou hvězdičky z  čajových sáčků, viz další článek. Tak jako při každé kreativní činnosti i zde platí, že fantazii se meze nekladou. Základ je ale vždy stejný – obyčejný recyklovaný papír na balení poštovních zásilek, který seženete za pár korun v každém papírnictví. Pak už záleží jen na tom, jakou metodu jeho dozdobení si vyberete.

Bramborová razítka

Nejjednodušší na výrobu jsou bramborová razítka, na která si jistě každý pamatuje z hodin výtvarné výchovy na základní škole. Bramboru střední velikosti dobře omyjte a rozpulte. Do každé půlky si vyřežte nějaký vánoční motiv (nejsnadnější je stromeček nebo hvězdička). Pokud jste méně šikovní, můžete použít vykrajovátka na vánoční cukroví. Razítko důkladně otřete ubrouskem, aby bylo suché a  lépe na něm držela barva. Nejvhodnější jsou tempery, které jsou husté, takto obtisknutý obrázek je pěkně sytý. Tiskat můžete „chaoticky“ nebo systematicky třeba v pruzích. Obtisk lze ještě obtáhnout tenkým fixem a dokreslit. Nevýhodou této metody je bohužel to, že i  po zaschnutí hotový papír trochu špiní.

Papírová koláž

Ze zbytků balicího papíru z  loňského roku můžete vystřihnout jednotlivé vánoční motivy, z nichž na již zabalený dárek nalepíte koláž nebo ornament či symbol Vánoc. Jednotlivé motivy se dají různě spojovat a kombinovat. Z jednobarevného papíru pak můžete vystřihnout hvězdičky, zvonečky nebo stromky několika velikostí a zabalený dárek jimi dozdobit.

5

Vyrobte si: Hvězdičky z čajových sáčků Originální ozdobou jsou plastické hvězdičky z  papírových sáčků od čaje. Ty jsou sice trochu pracnější, výsledek a obdiv okolí však stojí za to. Na jejich výrobu potřebujete nejlépe osm papírových sáčků od čaje (postačí i čtyři, ale výsledek nebude tak pěkný a motiv na hvězdičce nebude tak pravidelný).

Nyní čtverec přeložte na půlku. Vzniknou tak dva šikmé ohyby po úhlopříčce a jeden horizontální.

Ze sáčku nejprve odstřihněte bílé okraje, které jsou k sobě slepené.

Podle těchto ohybů vytvořte ze čtverce trojúhelník. Postupujte tak, že podélný ohyb vsuňte jakoby dovnitř. Vzniklý trojúhelník má nyní čtyři rohy.

Potřebovat budete jen tu část sáčku, na níž je nějaký obrázek ovoce nebo bylinek. Z této části si vystřihněte čtverec o rozměrech 5 x 5 cm (protože takových čtverečků budete potřebovat osm, udělejte si raději šablonu z tvrdého papíru). Na zadní straně (kde není obrázek) dva z rohů ohněte do středu a nahoru.

Horní levý roh čtverce přeložte k pravému dolnímu rohu, aby vznikl trojúhelník, a  zase narovnejte. Proveďte totéž i na druhou stranu.

6

Na straně s  obrázkem rožky zahněte dovnitř a  nahoru. Tím máte vytvořenou jednu z osmi částí hvězdičky.

dárek. Hvězdičky však můžete použít i na vánoční či novoroční přáníčka nebo na jmenovky na dárek.

Když budete mít takto naskládaných všech osm, přiložíte je k sobě a slepíte, případně nalepíte rovnou na zabalený

Text a foto: Barbora Číhalová

Mozaika Ovocná alej přímo v centru Olomouce

Už za pár let si Olomoučané budou moci přímo v centru města sami natrhat takové druhy ovoce jako je třeba moruše, oskeruše, mišpule a  jiné, dnes již neznámé odrůdy ovocných dřevin. Postarali se o to studenti Přírodovědecké fakulty, kteří v areálu nové univerzitní budovy stromy vysázeli. Kromě nich se na vzniku městské ovocné aleje podíleli i  žáci Střední školy logistiky a  chemie a  Střední školy zemědělské v  Olomouci. Projekt s  názvem UniversiTREE chce poukázat na to, že ovocné stromy patří do města stejně jako na vesnici a upozornit na postupné mizení starých odrůd z krajiny i zahrad. Zároveň chce lidem přiblížit některé druhy ovoce, které byly před desítkami let běžnou součástí jídelníčku, dnes je však prakticky není možné koupit.

Zelenou stuhu za ekologii získaly letos Smržice na Prostějovsku

Ocenění Zelená stuha za péči o zeleň, veřejná prostranství a krajinu si z letošního kola celostátní soutěže Vesnice roku odnesla největší obec na Prostějovsku – Smržice. Porotě se líbila zejména úprava návsi, parčíků a místního hřbitova. Zaujala i  revitalizace skládky a  zkrášlení okolí vesnice, kde byly kolem cest vysázeny aleje nových stromů. Kromě dotace ve výši 700 000 korun získaly Smržice svým vítězstvím také nominaci do evropské soutěže Entente florale (Kvetoucí sídla), v níž loňský držitel celostátní zelené stuhy – Studenec na Semilsku – získal stříbrnou medaili. Barbora Číhalová

Kalendárium do 16. ledna 2011, Vlastivědné muzeum Olomouc Výstava Soužití s velkými šelmami

Výstavu „Soužití s velkými šelmami – náročný úkol i příležitost“ švédských a norských autorů sestávající ze třiceti panelů připravilo – a  české podrobnosti doplnilo – Hnutí DUHA Olomouc. Expozice zobrazuje život vlků, rysů, medvědů a také severských rosomáků. Otevřeno denně mimo pondělí a  úterý od 10 do 17 hodin. Více informací Leona Machalová, [email protected].

čtvrtek 16. prosince, 17 hodin, Ornis Přerov Botswanna: delta Okavango jako ráj ptáků

Přírodovědná přednáška manželů Matonových. Od 17 hodin v budově Ornis.

pátek 24. prosince, 10–14 hodin, Ornis Přerov Vánoční strom pro ptactvo

Výroba netradičních ozdob na vánoční ptačí strom.

Akce je součástí projektu Přírodě OK+, který je spolufinancován SFŽP a MŽP.

akce projektu PříroděOK+ www.prirodeok.cz pátek 10. prosince a pondělí 14. prosince, 9–12 hodin, RC Heřmánek, Náves svobody 41 Herna + vánoční tvoření

V  rodinném centru Heřmánek (pozor, změna adresy!) si můžete s  dětmi vyrobit vánoční přání, krabičky na dárky a tašky.

sobota 22. ledna 2011, 10–15 hodin, centrum ekologických aktivit Sluňákov Bobří den na Sluňákově

Den pro rodiče s dětmi. Jsou bobři na sluňákovském rybníce?

7

Prosincové svátky 1. 12. 3. 12. 5. 12. 10. 12. 11. 12.

Světový den boje proti AIDS Světový den zdravotně postižených Mezinárodní den dobrovolníků Den lidských práv Mezinárodní den hor

Krásné vánoční svátky a  všechno nejlepší v  roce 2011 přeje všem čtenářům redakční tým Ekologických listů a  vydavatel Hnutí DUHA Olomouc.

Překlady angličtina ó čeština soudní s ověřením, obchodní, technické, ... • krátké dodací lhůty • patnáct let praxe • ceny od 250,– za normostranu • pro ekologické projekty sleva 10 % telefon:

777 888 435, 602 493 842 e-mail:

[email protected]

Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet číslo 3313751001/5500 anebo na adresu redakce. Před zasláním daru nás informujte, nepřijímáme anonymní dary. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo e-mailem ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi na www.ekologickelisty.cz a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.