Okruhy pro jednání PK ČR se SZPI – 2. listopadu 2012 Za PK ČR: Mgr. Markéta Chýlková Ing. Jana Bártová Ing. Jana Ježková
Za SZPI: Ing. Jiří Koudelka Ing. Milena Kozáková Ing. Veronika Válková Ing. Dana Smělá Mgr. Martina Rundštuková Ing. Miloš Kavka Ing. Miriam Bellofattová Ing. Sylvie Kršková
Pozn. SZPI: všechny odpovědi ve vztahu k výkladu nařízení 1169/2011 vyjadřují pohled SZPI, který může podléhat změně v závislosti na výstupech na úrovni EU (zejména připravovaný dokument otázek a odpovědí na úrovni EK dále jen „QandA“) případně na diskusi s MZe, MZ a ostatními orgány dozoru. 1. způsob označování prodávajícího a výrobce Jak správně na obalu potraviny označit výrobce, resp. prodávajícího ? Je nutné je vždy uvést slovy: „Výrobce:…“, „Prodávající“…“ ? Kdy bude součástí adresy i vyznačení státu v češtině ? PK ČR
Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o potravinách je PPP na obalu potraviny povinen vyznačit název obchodní firmy a sídlo výrobce nebo prodávajícího, který je usazen v členské zemi EU, nebo balírny, jde-li o osobu právnickou, a s uvedením svého jména a příjmení a místa podnikání, jde-li o osobu fyzickou. Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011 za informace o potravině odpovídá PPP, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh, a není-li usazen v Unii, dovozce potraviny na trh Unie. Údaj o takovém PPP je povinným údajem ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. h nařízení (EU) č. 1169/2011. V takovém případě by měl být součástí i údaj o státu uvedený v češtině. Nicméně, nikde není legislativně stanoveno uvádět, o jakou hospodářskou aktivitu se jedná. PK ČR se tudíž kloní k názoru, že by označení odpovědného PPP mělo být ponecháno v rovině uvedení adresy, přičemž označení PPP uvozeno slovy: „Výrobce:…“, „Prodávající:…“ by byl pouze doplňkový údaj, jehož uvedení by záleželo na uvážení každého subjektu, který výrobek uvádí na trh.
SZPI
§ 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb. (čl. 3 odst. 7 směrnice EP a Rady 2000/13) požaduje uvedení údajů o výrobci, prodávajícím nebo balírně, přičemž z těchto údajů nemusí vyplývat, o jakou hospodářskou aktivitu se jedná. Článek 9 odst. 1 písm. h) nařízení 1169/2011 požaduje uvedení údajů o provozovateli potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh (uvede se jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku), a není-li usazen v Unii, údajů o dovozci potraviny na trh Unie. Rovněž z těchto údajů nemusí vyplývat, o jakou hospodářskou aktivitu se jedná. Uvedení hospodářské aktivity tedy bude dle nařízení 1169/2011 dobrovolným údajem. Označení provozovatele potravinářského podniku však nesmí uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečnou hospodářskou aktivitu provozovatele. Adresa musí být přesná a vypovídající, i s uvedením státu v jazyku srozumitelném pro spotřebitele, tedy tak, aby spotřebiteli poskytla náležitou informaci o provozovateli a neuváděla jej v omyl.
-1-
Vyznačení země / místa provenience: Země původu nebo vzniku potraviny se podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb. uvede v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o původu nebo vzniku potraviny. Obdobně podle článku 26 odst. 2 písm. a) nařízení 1169/2011 uvedení země původu nebo místa provenience je povinné, pokud by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl ohledně skutečné země původu nebo místa provenience potraviny (dále čl. 26 nařízení 1169/2011 předpokládá další případy, kdy bude údaj o původu povinný, ale ty jsou podmíněny přijetím zvláštních pravidel). Vyznačení země původu / místa provenience tedy není povinné v každém případě, ale jen ve výše uvedených. Souhlasíme s PK ČR, že na uvedení státu v adrese PPP se vztahuje ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 110/1997 Sb., který požaduje uvedení povinných údajů v jazyce českém. 2. označování přídatných látek zejm. u pekařských výrobků Jak správně označit složky (zejm. přídatné látky), které byly do výrobku přidány ve formě např. pekařské směsi a které již ve finálním výrobku vůbec nejsou zastoupeny (např. kyselina askorbová, lecithin apod.) ? PK ČR
Nařízení (EU) č. 1169/2011 stanoví, že složky mají být označené podle „okamžiku jejich použití při výrobě potraviny“. Totéž vyplývá i z vyhlášky č. 113/2005 Sb. Složkou se však ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 1169/2011 rozumí jakákoli látka nebo produkt, včetně aromat, potravinářských přídatných látek a potravinářských enzymů, a jakákoli součást směsné složky, která je použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále přítomna, i když případně ve změněné formě; za složky se nepovažují rezidua. Čl. 20 nařízení (EU) č. 1169/2011 následně umožňuje vypustit některé složky úplně. Německý pekařský svaz za tímto účelem dokonce vydal příručku, kdy přídatnou látku uvádět a kdy nikoli, viz. http://www.wissensforumbackwaren.de/files/07_bmi_aktuell_sonder.pdf Podle názoru PK ČR není nutné přídatné látky, které byly ve formě pekařské směsi přidány při přípravě potraviny do výrobku a ve finálním výrobku nejsou přítomny, označovat. Nesplňují buď vůbec podmínku uvedenou v definici složky (nejsou v konečném výrobku přítomny), anebo pokud obsaženy jsou, neplní již technologickou funkci.
SZPI
Se stanoviskem PK souhlasíme. Dle čl. 18 odst. 1 nařízení č. 1169/2011 seznam složek obsahuje všechny složky potraviny seřazené sestupně podle hmotnosti, stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny. Pokud se při výrobě pekařského výrobku použije přídatná látka/složka, která není ve finálním výrobku přítomna, nesplňuje tak definici „složky“ uvedené v článku 2 odst. 2 písm. f) nařízení č.1169/2011 (tato složka není v konečném výrobku přítomna). Ve složení také nemusí být uvedeny přídatné látky a enzymy dle čl. 20 písm. b) bodu i) nařízení č. 1169/2011.
-2-
3. uvádění referenčních hodnot příjmu pro děti V jakém rozsahu je možné používat GDA na děti ? PK ČR
Nařízení (EU) č. 1169/2011 stanoví v čl. 36 odst. 3 písm. c), že Komise přijme prováděcí akty, kterými upraví referenční hodnoty příjmu pro konkrétní skupiny obyvatelstva. FoodDrinkEurope již předal EFSA k posouzení referenční hodnoty příjmu pro děti ve věku od 4 do 8 let. Lze v současné době uvádět GDA na děti, pokud výrobce na obalu uvede, že doporučený denní příjem je např. 1500 kJ ? Podle našeho názoru ano, a to do chvíle, než budou referenční hodnoty stanoveny celoevropsky (tj. obdobná situace jako se zdravotními tvrzeními podle čl. 13 odst. 1).
SZPI
V případě GDA pro děti se jedná o dobrovolný údaj, který platná právní úprava neřeší. Nařízení 1169/2011 zakládá Komisi oprávnění přijmout prováděcí akty, aby bylo možné uvádět referenční hodnoty příjmu pro konkrétní skupiny obyvatel. Jak dle stávající úpravy, tak po nabytí účinnosti nařízení platí, že dobrovolně poskytované informace nesmí uvádět spotřebitele v omyl a musí být srozumitelné. Na obale výrobku musí být ale zároveň uvedena výživová hodnota v souladu s příslušnou platnou legislativou týkající se výživových údajů (vyhl.č.450/2004 Sb., která je transpozicí směrnice Rady 90/496/EHS o nutričním označování potravin). GDA pro děti by rovněž mohla být podřazena pod článek 35 nařízení č.1169/2011 další způsob vyjadřování a uvádění údajů v rámci označování výživové hodnoty. Tato možnost je však závislá na komunikaci s příslušnými rezorty v ČR.
4. skládané obaly na potraviny a přístupnost povinných údajů Budou dozorové orgány akceptovat obaly, u nichž je např. na dně přilepená skládačka, která po otevření obsahuje všechny povinné údaje v povinné velikosti písma ? PK ČR
Podle našeho názoru u některých typů výrobků je toto jednou z mála možností, jak vyřešit problém velikosti písma a velikosti obalu a zároveň vyhovět požadavkům environmentální legislativy.
SZPI
Tato otázka bude předmětem tzv. QandA, které připravuje EK. V každém případě využití těchto peel-off labels musí být posuzováno v kontextu celého nařízení 1169/2011 zejména pak čl. 37 a dále čl. 12 a 13 nařízení. Budou-li splněny požadavky na označení, vč. snadné dostupnosti (čl. 12, 13 a 37 nařízení č. 1169/2011), pak bude takové označení v případech, kdy by jinak nebylo možné dodržet předepsanou velikost písma, s největší pravděpodobností možné akceptovat. Může se jednat např. o vánoční nebo velikonoční figurky, kde je uvedení údajů přímo na obale nebo na etiketě na obale problematické nebo nemožné.
5. označení „s nízkým glykemickým indexem“ Je možné označit potravinu tvrzením „s nízkým glykemickým indexem“ ? PK ČR
Zdravotní tvrzení „s nízkým glykemickým indexem“ není na seznamu schválených zdravotních tvrzení (nařízení (EU) č. 432/2012). Je vůbec možné toto tvrzení použít např. na chlebu, ve kterém je 99 % žita ?
-3-
Podle našeho názoru, dokud se takové tvrzení nedostane na pozitivní seznam, to možné není. SZPI
Vzhledem k tomu, že tvrzení o nízkém glykemickém indexu pro žitnou vlákninu je přímo na seznamu zamítnutých zdravotních tvrzení, nebude možné toto tvrzení na chlebu s 99 % žita používat. Jako odůvodnění zamítnutí je uvedeno, že požadovaný efekt pro tuto potravinu nebyl prokázán.
6. označení „bez lepku“ na potravinách, které neobsahují suroviny s lepkem Je možné označit potravinu, do níž nejsou přidávány suroviny s obsahem lepku, jako bezlepkovou? PK ČR
Legislativa umožňuje deklarovat označení „bez lepku“ i na potravinách určených k běžné spotřebě, za podmínky, že: obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, činí nejvýše 20 mg/kg. označení běžných potravin neuvádí spotřebitele v omyl a nevyvolává dojem, že potraviny vykazují zvláštní charakteristické vlastnosti, i když tyto vlastnosti mají všechny podobné. Problém však, podle našeho názoru, nastává u potravin, které samy o sobě nejsou zpracovávány ze surovin obsahujících lepek (např. kukuřičné chleby s přídavkem sýra), ale výrobce nastavil všechny kroky ve výrobě tak, aby se lepek do takové potraviny dostat nemohl. Jak může vůči spotřebiteli komunikovat fakt, že se jedná skutečně o bezlepkový výrobek přesto, že se jedná o výrobek z kategorie výrobků se srovnatelnými vlastnostmi?
SZPI
Označení „Bez lepku“ na potravinách určených pro běžnou spotřebu je dle článku 4 nařízení č. 41/2009 možné, za předpokladu, že obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, činí nejvýše 20 mg/kg. Za porušení ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 113/2005 Sb. se nepovažuje uvádění výrazu „bez lepku“ na potravinách, zejména složených potravinách, při jejichž výrobě může být v souladu s platnými právními předpisy použit škrob (např. vybrané druhy masných a mléčných výrobků). Uvedením výrazu „bez lepku“ u těchto skupin potravin nedochází k porušení § 4 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 113/2005 Sb., neboť výrobce se může rozhodnout mezi použitím škrobu ze suroviny obsahující lepek (zpravidla pšeničný škrob) nebo ze suroviny přirozeně bezlepkové (např. bramborový, rýžový škrob) a má tedy legitimní možnost tuto odlišnost potraviny z hlediska obsahu lepku v porovnání s ostatními výrobky dané kategorie deklarovat prostřednictvím označení „bez lepku.“ Stejný přístup se uplatňuje i v případě použití škrobu jako nosiče přídatných látek nebo aromat. Posouzení, zda nedochází k uvádění spotřebitele v omyl uváděním údajů, že potravina má zvláštní charakteristické vlastnosti týkající se obsahu lepku nebo vhodnosti potraviny pro osoby s nesnášenlivostí lepku, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny, je poměrně hodně komplikovaná a diskutabilní zejména u jednosložkových potravin vyrobených výhradně ze surovin, které lepek přirozeně neobsahují (např. z pohanky, kukuřičné mouky). Při posuzování je třeba zvážit účel deklarace údajů týkajících se obsahu lepku nebo vhodnosti potraviny pro osoby s nesnášenlivostí lepku. Je vhodné zejména zvážit, zda účelem uvádění těchto údajů je spíše informovat spotřebitele o tom, že potravina neobsahuje lepek v důsledku použití suroviny, u které je nepřítomnost lepku přirozenou vlastností a zvýšit tak informovanost spotřebitelů
-4-
s nesnášenlivostí lepku o spektru potravin, které lze zařadit do výživy osob s nesnášenlivostí lepku. Příkladem může být např. označení: „Kukuřičná mouka. Kukuřice je obilovinou, která neobsahuje lepek, který se nachází v některých obilovinách a může způsobovat nesnášenlivost lepku“ nebo označení „Pohanková mouka. Pohanková mouka je přirozeně bezlepková surovina vhodná k náhradě pšeničné mouky obsahující lepek.“ V těchto případech je z označení jednoznačné, že nepřítomnost lepku je dána přirozenou vlastností použité suroviny a označování nenaznačuje, že nepřítomnost lepku je zvláštní vlastností určitého produktu od určitého výrobce, ale naopak z něj vyplývá, že nepřítomnost lepku v kukuřičné nebo pohankové mouce je obecnou přirozenou vlastností této kategorie výrobků. 7. označování náhradních sladidel Je možné na etiketách stolních sladidel uvádět doporučení, že výrobek je vhodný pro redukční diety a diabetiky v rámci stanoveného dietního režimu ? PK ČR
Poslední novelou vyhlášky 54/2004 Sb. došlo k poměrně významné úpravě v kategoriích potravin (vypadly např. potraviny určené pro diabetiky). Podmínky pro zařazení do kategorie potravin určených pro redukční diety sladidla podle našeho názoru nesplňují (nejedná se o náhradu celodenní stravy ani o náhradu jednoho z jídel). Zároveň stále platí, že potravinu pro zvláštní výživu není možné označit "dia". Což by na druhou stranu nahrávalo tomu, že pokud takovou potravinu výrobce nemá (nebo spíš ji nechce tak označit, protože nesplňuje požadavky), pak "obyčejnou" potravinu by takto teoreticky označit mohl.
SZPI
Stolní sladidla nesplňují podmínky pro zařazení do kategorie PZV - POTRAVINY PRO NÍZKOENERGETICKOU VÝŽIVU URČENÉ KE SNIŽOVÁNÍ TĚLESNÉ HMOTNOSTI („potraviny pro redukční diety"), tzn. že při použití podle návodu výrobce nepředstavují náhradu celodenní stravy nebo náhradu jednoho či více hlavních jídel v rámci celodenní stravy. Tudíž nelze na obalech stolních sladidel uvést informaci: „vhodné pro redukční diety“. Označování potravin slovem „dia“ apod. není v současné době vyřešeno. Označování nesmí uvádět spotřebitele v omyl a PPP musí být schopen doložit, v čem „dia“ spočívá. Obecně lze konstatovat, že u potravin, v jejichž označování je deklarována vhodnost potraviny pro diabetiky, je důležité, aby byla uvedena doplňující informace, která bude tuto vhodnost jednoznačným způsobem upřesňovat.
8. přípustná míra podobnosti názvu výrobku s výrobkem uvedeným ve vyhlášce Podle § 12 odst. 6 vyhlášky č. 326/2001 Sb. se nesmí používat u masných výrobků, pro něž vyhláška definuje jakostní parametry, podobný nebo odvozený název u výrobků, které tyto parametry nesplňují. Na trhu je např. výrobek s názvem „Vepřové maso“. Považuje to SZPI za odvozenou podobu vyhláškového výrobku „ Vepřové maso ve vlastní šťávě“ nebo je tam již dostatečná míra odlišnosti? PK ČR
SZPI
Domníváme se, že pokud by mel být výrobek označen názvem podobným výrobku ve vyhlášce, měl by obsahovat v názvu všechna slova, která jsou u názvu obdobného výrobku upraveného ve vyhlášce. Takže pokud se týká příkladu uvedeného výše, neměl by tento výrobek být posuzován dle požadavků vyhlášky. Vyhláška č. 326/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravuje ve svém oddílu 2 (§ 10 - § 17) požadavky na masné výrobky. V § 13 jsou stanoveny základní požadavky na jakost masných výrobků s tím, že následně v příloze 4 jsou u vybraných masných výrobků ještě podrobněji
-5-
definovány požadavky na základní suroviny a smyslové požadavky (tabulka 4-9) a chemické a fyzikální požadavky (tabulka 10-13). Podle § 12 odst. 6 druhé věty vyhlášky č. 326/2001 Sb. názvy masných výrobků, u kterých jsou v příloze č. 4, tabulkách 4 až 13 specifikovány požadavky na složení, smyslové požadavky a chemické a fyzikální znaky, nelze používat pro jiné výrobky, které těmto požadavkům neodpovídají, a to v jakékoli odvozené podobě, včetně zdrobnělin a různých přívlastků, jež by mohly uvést spotřebitele v omyl. Výrazy jako „Poličák“, „šunkáček“, „vysočinka“ apod. lze dle našeho názoru chápat jako odvozenou podobu názvů výrobků definovaných vyhláškou č. 326/2001. Zda je možné považovat název výrobku „vepřové maso“ za odvozenou podobu názvu „Vepřové maso ve vlastní šťávě“ upraveném vyhláškou, bude nutné vždy posoudit i s ohledem na další údaje v označení a prezentaci výrobku. 9. označování potravin uváděných na trh ve třetích zemích Po ukončení přechodného období bude nutné všechny potraviny v EU označovat v souladu s nařízením (EU) č. 1169/2011. Jak však bude SZPI při kontrolách výrobních závodů posuzovat výrobky, které jsou vyráběny pro třetí země mimo EU? Bude i u nich vyžadováno značení dle tohoto nařízení, když je vyráběn ve výrobním závodě v EU? PK ČR
Měl by být respektován fakt, že výrobky jsou určeny pro prodej v zemích, kde tyto předpisy neplatí, a proto by neměly být principy značení podle nařízení (EU) č. 1169/2011 u nich vyžadovány. Značení těchto výrobků by, samozřejmě, mělo respektovat požadavky na značení pouze v zemích, kde budou uváděny na trh.
SZPI
V případě, že výrobce vyrábí potraviny určené k uvádění do oběhu ve třetí zemi, není dle našeho názoru třeba, aby takové potraviny byly označeny v souladu se zákonem č. 110/1997 Sb. či nařízením (EU) 1169/2011. Je však žádoucí, aby výrobce tuto produkci jasně oddělil v rámci svých systémů, byl ji při kontrole schopen identifikovat a pokud možno zajistil, že tato produkce nebude uvedena na trh EU.
10. označování běžných potravin pojmem „bez lepku“ Výrobce vyrábí běžnou potravinu (ne určenou pro celiaky), všechny kroky ve výrobě zajistí tak, aby finální produkt neobsahoval lepek anebo byl v limitu do 20 mg/kg. Přesto jej však, alespoň podle stávajícího přístupu, MZe nemůže označit jako bezlepkový. PK ČR
Podle našeho názoru by měl mít výrobce možnost komunikovat vůči spotřebiteli skutečnost, že mu nabízí skutečně bezlepkový výrobek, který splňuje všechny parametry kladené na potraviny určené pro celiaky.
SZPI
Označení „Bez lepku“ na potravinách určených pro běžnou spotřebu je dle článku 4 nařízení č. 41/2009 možné, za předpokladu, že obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, činí nejvýše 20 mg/kg.
11. tabulka nutričních hodnot na doplňku stravy Pokud výrobce na doplňku stravy uvede výživové tvrzení, musí uvádět tabulku nutričních hodnot? PK ČR
Podle čl. 29 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1169/2011 se povinnost uvádět výživové údaje nevztahuje na doplňky stravy. Podle čl. 7 poslední věta nařízení (ES) č. 1924/2006 se v případě doplňků stravy údaje o výživové hodnotě poskytují v souladu s čl. 8 směrnice 2002/46/ES. Tedy tabulka nutričních hodnot podle
-6-
nařízení (EU) č. 1169/2011 uvedena být nemusí. SZPI
S názorem PK souhlasíme, jen upozorňujeme, že jde o písm. a), ne o písm. b) čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011. V případě doplňků stravy se údaje o výživové hodnotě poskytují v souladu s článkem 8 směrnice 2002/46/ES, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy, v platném znění, resp. v souladu s § 3 odst. 1 písm. c) a d) vyhl. č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin, ve znění pozdějších předpisů.
12. výživové tvrzení „přirozený zdroj vápníku“ na mléčných výrobcích Je možné použít na srovnatelných mléčných produktech výživové tvrzení „přirozený zdroj vápníku“ ? Podle některých názorů je toto nepřípustné pro srovnatelné produkty, jelikož by se tím jeden povyšoval nad druhý. Podle našeho názoru by mělo platit, že pokud jsou splněny všechny podmínky uvedené v nařízení (ES) č. 1924/2006 pro uveden konkrétního výživového tvrzení, pak lze výživová tvrzení "zdroj vápníku" nebo "přirozený zdroj vápníku" uvést při označování potravin a to např. i při označování polotučného mléka a jogurtů. Za splnění stanovených podmínek je, dle našeho názoru, dané tvrzení přípustné, SZPI pokud bude provedeno nutriční značení a splněny požadavky na „významné množství“ nebo „množství uvedené v odchylkách stanovených v článku 6 nařízení (ES) č. 1925/2006.“ 13. čokoládové mléko PK ČR
Jak správně označit ochucené mléko s čokoládovou složkou, na jehož obalu jsou graficky zdůrazněny kousky čokolády ? Postačí v rámci rozepsání čokoládové složky uvést pouze např. 2,5 % čokoládového prášku nebo je nutné rozepisovat i čokoládový prášek ? Nebo musí být přímo jako složka uvedena čokoláda jako „kakao, cukr, kakaové máslo“ ? PK ČR
Do mléka se přidává podle specifikace výrobce čokoládová složka obsahující cukr, glukózo-fruktózový sirup, kakao, 2,5 % čokoládového prášku. Podle našeho názoru by na etiketě postačilo uvést: mléko, cukr, glukózo-fruktózový sirup, kakao, 2,5 % čokoládového prášku. Domníváme se také, že vzhledem k tomu, že nejsou legislativně upraveny požadavky na „čokoládový nápoj“, je tento název akceptovatelný a neuvádí spotřebitele v omyl.
SZPI
Je-li graficky zdůrazněna čokoláda, musí být skutečně použita čokoláda a uvedeno množství této zdůrazněné složky, tedy 2,5 %. Složení čokolády bude rozepsáno. (§ 8 a 9 vyhlášky č. 113/2005 Sb.)
14. internetový obchod Jak postupovat, když zjistíme, že na internetu se obchoduje s výrobky kojenecké výživy z Polska, které nejsou opatřeny českými texty a navíc zde prodejce nenotifikuje výrobek na MZdrav/Mze. Jakým způsobem se lze proti takovému obchodu bránit? PK ČR
Není jasné, jaké jsou v současné době nástroje pro zamezení uvádění takových výrobků na trh.
SZPI
Z dotazu není jasné, zda výrobky k prodeji nabízí subjekt z Polska nebo ČR (a výrobky pouze dováží z Polska). Pokud se sídlo, místo podnikání, popř. místo, kde subjekt skutečně vykonává svou hospodářskou činnost, nachází na území České republiky, má SZPI kompetenci
-7-
tento subjekt kontrolovat. Kdokoli tak může SZPI na podobné zjištění upozornit formou podnětu. Pokud se sídlo, místo podnikání, popř. místo, kde subjekt skutečně vykonává svou hospodářskou činnost, nachází mimo území České republiky, nemá SZPI právní možnost kontrolovat takové zahraniční subjekty a je třeba se obrátit na příslušný dozorový orgán jiného členského státu EU. 15. označení „s bifidokulturou“ Je možné použít označení „s bifidokulturou“ na kysaném mléčném výrobku ? Kdy se už jedná o zdravotní tvrzení ? PK ČR
Není jasné, do jaké kategorie tvrzení toto označení spadá. Podle našeho názoru se jedná pouze o zdůraznění složky, a proto takové označení nespadá pod regulaci nařízení (ES) č. 1924/2006 (stejně jako např. obsahuje 10 % tuku). Je tento přístup správný ?
SZPI
Zde se názory různí. Označení „s bifidokulturou“ může být považováno za tvrzení výživové (dle přílohy tvrzení – „obsahuje (název živiny nebo jiné látky)“), neboť lze předpokládat, že je uváděno právě z důvodu prospěšných výživových či fyziologických účinků, s nimiž si průměrný spotřebitel konzumaci potravin obsahujících bifidokulturu spojuje. Pak musí být v souladu s nařízením (ES) č. 1924/2006, zejména s jeho čl. 5. Kloníme se k názoru, že tvrzení „s bifidokulturou“ lze použít – ať už se na ně díváme jako na nutriční tvrzení nebo zdůraznění složky. O zdravotní tvrzení by se jednalo, pokud by z něj vyplývala souvislost s činností látky v organizmu – např. „posiluje imunitní systém“, „přispívá k obranyschopnosti těla“ – tato tvrzení byla pro bifidokultury zamítnuta.
16. označení výrobků slovy „tatínkovy nudle“, „tchýniny plněné knedlíky“ apod. Je možné označovat potraviny slovy: „babiččiny knedlíky“, „dědečkovy játrové knedlíčky“, „sousedův houskový knedlík“, „Honzovy buchty“, „pohádkové ovocné knedlíky, „Dračí pikantní kuřecí stripsy“, „Dobrá a kvalitní alternativa“, „maminčina svíčková“, „myslivecký guláš“, „tatínkova bašta“ ? Nekoliduje takové označení s čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1169/2011 ? PK ČR
Podle našeho názoru taková označení nejsou v rozporu ani s nařízením, ani s obecnými požadavky na označování uvedenými v § 4 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 113/2005 Sb., a proto mohou být potraviny takovými označeními opatřeny.
SZPI
Takové údaje nad rámec názvů stanovených právními předpisy jsou možné za předpokladu, že samy o sobě neklamou spotřebitele (pokud játrové knedlíky budou z jater, ovocné knedlíky budou s ovocem …). Je nutno je posuzovat případ od případu.
17. pořadí údajů v tabulce nutričních hodnot Je nutné dodržet pořadí jednotlivých nutrientů uvedené v příloze XV nařízení (EU) č. 1169/2011 ? Dotaz souvisí s čl. 34 odst. 1 věta druhá nařízení (EU) č. 1169/2011, kdy se uvádí, že informace se uvádějí „tam, kde je to vhodné, v pořadí stanoveném v příloze XV.“. PK ČR
Domníváme se, že sousloví "tam, kde je to vhodné" lze vztáhnout pouze na případy, kdy je forma vyjádření nutričních údajů jiná než tabulková (např. lineární). Jinak z přílohy jednoznačně vyplývá, v jakém pořadí budou nutriční
-8-
údaje v tabulce uváděny („a pořadí uvádění příslušných informací je toto“).. SZPI
Se stanoviskem PK souhlasíme. V příloze XV nařízení č. 1169/2011 je stanoveno pořadí výživových údajů a to jak údajů povinných tak nepovinných, jejichž uzavřený resp. taxativní seznam je uveden v čl. 30 odst. 1 a 2. Čl. 30 odst. 2 nařízení 1169/2011 stanoví, že povinné výživové údaje lze doplnit o uvedení množství jedné nebo více živin uvedených v tomto odstavci. Je tedy na PPP jaké údaje zvolí ze seznamu dle odst. 2. Pokud však nějaký zvolí, pak je povinné, tuto živinu zařadit dle pořadí stanoveného v příloze XV a pořadí patřičně uzpůsobit. Výraz „tam, kde je to vhodné“ je nutné vykládat právě v tomto smyslu, že PPP musí sestavit pořadí živin, tak aby ctilo přílohu č. XV, ale nemusí jí uvést v úplnosti, pokud se např. rozhodně, že neuvede údaj o vláknině. Tento závěr platí i pro lineární způsob uvedení dle čl. 34 odst. 2 nařízení 1169/2011.
18. doporučená denní dávka Co se nyní rozumí doporučenou denní dávkou (RDA) podle nařízení (EU) č. 1169/2011 ? Je to referenční hodnota příjmu nebo referenční výživová hodnota ? PK ČR
Podle našeho názoru se nyní zkratku RDA = doporučená denní dávka rozumí jak RDA vitamínů a minerálních látek, tak i GDA pro uváděné nutrienty. Jen se to v tabulce rozdělí do dvou částí podle toho, o jakou látku se jedná.
SZPI
V nařízení č. 1169/2011 je používán výhradně pojem „referenční hodnota příjmu“ (viz. Čl. 32, 33, příloha XIII Referenční hodnoty příjmu). Čl. 32 odst. 5 nařízení stanoví přesné znění prohlášení, které se uvede, pokud jsou EH a živiny uvedeny jako procentní podíl referenčních hodnot příjmu dle přílohy VIII. Přístup ke zkratkám jako je RDA nebo GDA je v tuto chvíli předmětem diskusí mze EK a ČS v rámci přípravy QandA dokumentu. Zatím je převažující názor, že zkratky budou muset být vždy rozepsány a GDA není zaměnitelná s RDA. GDA je dobrovolný údaj.
19. „referenční“ a „průměrné“ hodnoty Jaký pojem bude z pohledu SZPI akceptovatelný při uvádění tabulek nutričních údajů ? Nařízení (EU) č. 1169/2011 pracuje pouze s pojmem „referenční“. PK ČR
Domníváme se, že by se mělo používat označení "referenční" tak, jak jej používá samotné nařízení. Předpokládáme, že pokud by bylo úmyslem zákonodárce vyznačovat "průměrné" hodnoty, použije se v angličtině jiný výraz (např. „average“).
SZPI
Se stanoviskem PK souhlasíme.
20. značení mléčných výrobků Jak postupovat při značení mléčných výrobků vyrobených v jiných členských státech, kde je uvedeny skladovací podmínky 2 – 5 °C v originálním jazyce. Skladovací a logistické podmínky (HACCP, teploty skladování, CCP a nápravná opatření) jsou jednotné a vycházejí z požadavků české legislativy (teplotu skladování 4 °C - 8 °C). Od dodavatele je k dispozici jeho specifikaci či prohlášení výrobce, že při skladování v podmínkách do 8 °C se nemění doba použitelnosti. Prodejce (prodejní řetězec) odmítá takový výrobek přijmout s poukazem na tuto nesrovnalost s tím, že dozorový orgán je bude penalizovat…. PK ČR
Domníváme se, že lze postupovat dle požadavků vyhlášky č. 77/2003 Sb., kterou
-9-
se stanoví požadavky pro mléko, mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona o potravinách určuje teploty skladování výrobce – v případě, že má distributor od výrobce potvrzeno, že se při skladování při 4 – 8 °C nemění doba použitelnosti, může výrobce při značení takto postupovat. SZPI
Pro kontrolu mléčných výrobků uvedených v příkladu budou rozhodující údaje uvedené na výrobku tedy skladovací podmínky 2 – 5 °C v originálním jazyce uvedené výrobcem, a nikoliv další prohlášení či specifikace; Prodejce musí své skladovací a logistické podmínky přizpůsobit i tomuto segmentu sortimentu, pokud se maloobchod rozhodne mít jej v nabídce; požadavky české legislativy v tomto směru (teplota skladování zpravidla 4 °C až 8 °C) jsou určeny pro mléčné výrobky nedoprovázené údajem o skladovacích podmínkách od výrobce; údaj od dodavatele (je podle příkladu k dispozici jako specifikace či prohlášení výrobce), že při skladování v podmínkách do 8 °C se nemění doba použitelnosti, i když stanovená teplota skladování je 2 – 5 °C, popírá systém sofistikovaného nastavení doby použitelnosti. V rámci nastaveného systému HACCP by maloobchod takový výrobek neměl přijmout - ne s poukazem, že dozorový orgán je bude penalizovat, ale s prioritním ohledem na bezpečnost potraviny a ochranu zdraví spotřebitele, která je při výše uvedené „nesrovnatelnosti“ potencionálně ohrožena.
21. bylinky a koření Ve vyhlášce č. 331/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici, ve znění vyhlášky č. 419/2000 Sb., jsou v příloze č. 2 vyjmenovány druhy koření, včetně částí rostlin, které lze používat k ovlivňování chutě a vůně potravin. Některé např. šalvěj, fenykl atd. jsou považovány za bylinky. Lze tyto rostliny uvádět na obalech a v komunikaci uvádět jako bylinky? PK ČR
Domníváme se, že ano pod podmínkou, že jsou správně označeny v souladu se jmenovanou přílohou.
SZPI
Vyhl. č. 331/1997 Sb., je národním předpisem, oblast koření ani bylin není v rámci EU harmonizována. Některé druhy v příloze č. 2, které jsou ve vyhl. zařazeny jako koření, jsou i podle odborné literatury právě z důvodu různého kulinárního využití označovány jako byliny. Nicméně nařízení 1169 (příloha VII část B) i stávající vyhl. č. 113/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zná pojmy koření (směs koření) a byliny (směs bylin). Proto pokud jsou složky skutečně byliny, je pak možné jako dobrovolnou informaci použít pojem bylinky, pokud to neklame spotřebitele, co se týká složení výrobku.
22. podoba nespecifického zdravotního tvrzení Produkt bude obsahovat látku (konkrétně vápník) se schváleným tvrzením ohledně vývoje a růstu kostí., toto tvrzení bude na výrobku uvedeno v podobě např. „Produkt XY „pro růst“. Lze mít nespecifické tvrzení, které není úplně totožné se schváleným zdravotním tvrzením? PK ČR
Domníváme se, že v rámci určité flexibility ano.
SZPI
Posuzování bude nutné případ od případu. Nespecifické tvrzení, které není úplně totožné se schváleným zdravotním tvrzením, lze použít v případě, že je v souladu s článkem 10 odst. 3 nařízení 1924/2006 doplněno o schválené specifické tvrzení a
- 10 -
je zformulováno tak, že má pro spotřebitele stejný význam jako schválené zdravotní tvrzení. 23. bonbon „proti kašli“ Bude-li v označení výrobku uvedeno např. „Mentolový bonbon proti kašli“, nebude to považováno za zdravotní tvrzení? PK ČR
Podle bodu (5) preambule nařízení (ES) č. 1924/2006 „Druhové popisy (názvy), které již tradičně používají k označení určité zvláštnosti skupiny potravin či nápojů, z níž by mohl vyplývat nějaký účinek na lidské zdraví, jako jsou např. „zažívací likér“ nebo bonbon „proti kašli“ by měly být vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení.“. Podle našeho názoru by tedy označení „Mentolový bonbon proti kašli“ nemělo být považováno za zdravotní tvrzení.
SZPI
Dle čl. 1 odst. 4 nařízení 1924/2006 platí, že pro druhové popisy/názvy, které se již tradičně používají k označení určité zvláštnosti skupiny potravin či nápojů, z níž by mohl vyplývat nějaký účinek na lidské zdraví, může být udělena vyjímka na žádost dotyčných provozovatelů potravinářských podniků. Žádost se zasílá příslušnému vnitrostátnímu orgánu členského státu, který ji bezodkladně postoupí Komisi. Komise přijme a zveřejní pravidla pro provozovatele potravinářských podniků, podle nichž se tyto žádosti podávají, aby se zajistilo, že se žádosti vyřizují transparentně a za přiměřenou dobu. (žádná pravidla nebyla dosud přijata) Dle závěrů posledního Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat existuje v tomto bodě řada nejasností a EK opětovně přislíbila zpracovat a navrhnout pravidla, jak postupovat. Vzhledem k tomu, že tak zatím neučinila, nelze v současné době považovat „mentolový bonbon proti kašli“ za zdravotní tvrzení.
24. zdravotní tvrzení pro vodu Aby bylo možné tvrzení pro vodu použít, musí být spotřebitel informován, že „pro dosažení uváděného účinku je třeba denní přívod nejméně 2 litrů vody ze všech zdrojů“, musí tato informace být uvedena i v televizní reklamě ? Jak má spolu souviset každá jednotlivá komunikace vedená o daném produktu (tj. letáky a reklama s informacemi uvedenými na obalu), kromě tedy toho, že má odpovídat povolenému zdravotnímu tvrzení? PK ČR
K tomuto problému nemáme jasné stanovisko.
SZPI
Kontrola reklamy není v kompetenci SZPI.
25. zdravotní tvrzení – kognitivní funkce Z Evropské federace balených vod máme podklady, že např. ke zdravotnímu tvrzení „water contributes to the maintenance of normal cognitive functions“ lze použít všechna tato tvrzení, protože to jsou kognitivní funkce. => fatigue (reduction) => mood => attention => memory
PK ČR
=> vigilance => alertness =>mental calculation => concentration
=> reactivity =>visual motor tracking =>target shooting ( precision) => discrimination (judgement)
Podle našeho názoru by mělo být možné v rámci povolené flexibility vyjádřit zdravotní tvrzení tak, že se vlastně spotřebiteli vysvětlí to, co se jedním souhrnným označením rozumí. V tomto rozsahu posuzoval předložená zdravotní
- 11 -
tvrzení i úřad EFSA. Není však zřejmé, jak postupovat po skončení přechodného období – zda „vyčkávat“, a nebo se pustit do vlastní interpretace s tím rizikem, že označení na obalu bude shledáno nevyhovujícím… SZPI
Posuzování bude nutné případ od případu. Obecně však lze říct, že místo jednoho souhrnného označení lze uvést konkrétní (místo kognitivní funkce třeba paměť, pozornost, koncentrace). Druhou možností je uvést že „voda přispívá k udržení normálních kognitivních funkcí“ a dodat vysvětlení, co si pod pojmem kognitivní funkce představit. Důležité je to, aby tvrzení mělo pro spotřebitele stejný význam jako schválené zdravotní tvrzení.
26. označení „bez umělých sladidel“ Lze na kysaném mléčném výrobku s výživovým tvrzením „bez tuku“ uvádět tvrzení „bez umělých sladidel“? Výrobek obsahuje pouze přirozeně se vyskytující a rovněž přidané cukry. PK ČR
Podle § 3 odst. 14 vyhlášky č. 77/2003 Sb. je povoleno do slazených kysaných mléčných výrobků přidávat sladidlo. Pokud tedy výrobce označí kysaný mléčný výrobek jako „bez umělých sladidel“, neporuší vyhlášku č. 113/2005 Sb. tím, že by se vyvolával dojem, že potravina vykazuje zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny. Navíc u potraviny „bez tuku“ nebo označené jako „light“ se dá předpokládat, že naopak umělá sladidla obsahuje.
SZPI
Obecně SZPI souhlasí s názorem PK ČR. Doporučujeme však změnit text tvrzení „bez umělých sladidel“, protože současná legislativa pojem „umělá“ sladidla nezná a mohl by tak být pro spotřebitele zavádějící; ani termín „náhradní“ sladidla nelze ze stejného důvodu použít.; SZPI proto navrhuje použít pravdivý/é text/tvrzení „obsahuje (pouze)přírodní sladidla“, nebo jiné podobné tvrzení v souladu s nařízením č. 1924/2006.
27. označení kakaové sušiny Podle jakého pravidla se vyznačí obsah kakaové sušiny na čokoládě ? PK ČR
Podle § 21 odst. 7 vyhlášky č. 76/2003 Sb. je nutné vyznačit obsah kakaové sušiny na uvedených druzích čokolád. Z formulace ale není zcela jasné, zda se požadavek vztahuje i na čokoládu zpracovanou k jiné potravině (např. „oplatky v mléčné čokoládě“). Podle našeho názoru, by se měl obsah kakaové sušiny vyznačovat jen na samotné čokoládě, nikoliv na čokoládě v kombinaci s jinou potravinou.
SZPI
Požadavek uvedený v § 21 odst. 7 vyhlášky č. 76/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se týká pouze tam uvedených výrobků: Čokoláda (hořká čokoláda), mléčná čokoláda, family mléčná čokoláda, Chocolate a la taza, Chocolate familiar a la taza. Obdobně uvádí i původní směrnice č. 2000/36/ES o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě, ze které byl požadavek transponován do národního předpisu. Proto se nevztahuje na jiné potraviny, kde jsou výše uvedené druhy čokolád pouze složkou.
28. potraviny vyrobené mimo ČR a označené samolepkou Podle čeho se stanoví „největší plocha obalu“ v případě potravin, které pocházejí z jiného státu, ale povinné informace jsou na nich v češtině uvedeny na samolepce ? PK ČR
Předpokládáme, že velikost největší plochy obalu bude posuzována podle celkové
- 12 -
plochy obalu (nikoliv podle velikosti samolepky) a k této původní velikosti je nutné přizpůsobit i povinnou velikost písma, tzn. samolepka musí být tak velká, aby se ni daly uvést všechny povinné údaje v povinné velikosti písma tak, jak to požaduje nařízení (EU) č. 1169/2011. Název výrobku i hmotnost musí být na samolepce zopakována, aby byla dodržena podmínka „stejného zorného pole“, ale nemusí se jednat o hlavní zorné pole, které při prodeji nabízí výrobek spotřebiteli. SZPI
Z pohledu nařízení 1169/2011 je základní pojem největší plocha pro určení minimální velikosti písma, rozsahu povinných údajů. Situace je jasná u obalů ve tvaru krychle nebo kvádru, kde největší plochou je největší strana. V případě obalů např. ve tvaru válce, láhve je předpoklad, že bude shoda na tom, že do největší plochy nebudou zahrnovány vršky válce, krk láhve, apod. Pokud bude dosažena shoda, bude tento přístup zahrnut v dokumentu QandA. Samolepka nehraje pro stanovení největší plochy žádnou úlohu.
29. označení alergenů Je věta: „Může obsahovat stopy…“ také považována za informaci o obsahu alergenů a je nutné ji na obale ve smyslu nařízení (EU) č. 1169/2011 zvýraznit obdobně jako alergeny přítomné v potravině ? PK ČR
Podle našeho názoru čl. 21 nařízení (EU) č. 1169/2011 jasně stanoví, že údaj o alergenech má být součástí výčtu složek a že tento údaj má být zvýrazněn. Nařízení vůbec neupravuje možnost uvádět informaci typu „Může obsahovat stopy…“. Pokud tedy výrobce takovou dodatečnou větu uvede, nemusí být zvýrazněným písmem.
SZPI
S odpovědí souhlasíme, jen doplňujeme odkaz na článek 36 odst. 3 písm. a) nařízení 1169/2011, podle něhož „Komise přijme prováděcí akty upravující použití požadavků uvedených v odstavci 2 tohoto článku na tyto dobrovolné informace o potravinách: a) informace o možném a nezáměrném výskytu látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost v potravinách“.
30. uvedení hmotnosti potraviny „bez polevy“ Nařízení (EU) č. 1169/2011 stanoví, že se uvádí hmotnost potraviny „bez polevy“. PK ČR
Podle Přílohy IX bodu 5 „V případě potravin s polevou se uvádí čistá hmotnost potraviny bez polevy“. Česká verze uvádí překlad „bez polevy“, ale v jiných jazykových verzích (angličtina, slovenština…) je „bez glazury“. Glazura je postřik potraviny vodou a zmrazení, poleva je např. čokoládová. Domníváme se, že nebylo záměrem tvůrce, aby na polévaných sušenkách bylo vyznačeno množství bez polevy. Proto by měl výrobce vyznačit hmotnost potraviny včetně polevy (na sušenkách, na nanucích apod.).
SZPI
Problém je, že jak pojem „poleva“, tak pojem „glazura“ (povrchová úprava) se používají např. pro cukrářské výrobky. Z dikce ustanovení lze dovodit (předešlé věty), že se ustanovení týká např. zmrazených rybích filet apod. výrobků, které byly na povrchu ošetřeny vodou, nikoliv např. cukrářských výrobků. Nicméně je nutno přisvědčit závěru, že jde o nepřesný překlad ustanovení, a proto bude SZPI podávat návrh na Ministerstvo zemědělství ČR na provedení corrigenda v dané věci.
- 13 -
Příloha IX nařízení 1169/2011 čj. 5. U pevných potravin v nálevu se při označování uvádí též čistá hmotnost této potraviny po odkapání. V případě potravin s polevou se uvádí čistá hmotnost potraviny bez polevy. SK: 5. Ak ide o potravinu v pevnom stave, ktorá je prítomná v kvapalnom médiu, uvádza sa aj netto hmotnosť potraviny v pevnom stave bez tohto média. Ak ide o glazúrovanú potravinu, uvádza sa jej netto hmotnosť bez glazúry. EN: 5. Where a solid food is presented in a liquid medium, the drained net weight of the food shall also be indicated. Where the food has been glazed, the declared net weight of the food shall be exclusive of the glaze.
31. papírová páska přes chléb Považují se papírové pásky přes chléb za obal výrobku ? PK ČR
Domníváme se, že to obal není. Vycházíme z toho, i přes to, že je přes chléb páska s informacemi o produktu, nejedná se o balený výrobek (nesplňuje požadavek zákona o obalech, není uzavřený atd.). Jedná se pouze o formu sdělení informací o nebaleném výrobku, a proto taková etiketa musí splňovat pouze požadavky na nebalenou potravinu, co se označení týká (tj. v případě nařízení (EU) č. 1169/2011 taxativně vyjmenovaných pár povinných údajů).
SZPI
Se stanoviskem PK souhlasíme. V souladu s § 5 zákona č. 110/1997 Sb. mají obaly a obalové materiály chránit potravinu před znehodnocením a znemožňovat záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu. Taková potravina není chráněná obalem před mechanickým a jiným poškozením a před případnou kontaminací. Papírová páska neplní funkci obalu. Chléb s papírovou páskou nelze podřadit ani pod definic balené potraviny dle čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 1169/2011.
32. údaje v tabulkách nutričních hodnot V současné době neexistuje žádný dokument, který stanoví míru tolerance pro vypočtené nutriční hodnoty. PK ČR
Hodnoty nutričního označování mohou být založené podle platných právních předpisů buď na analýze potravin nebo na výpočtu známých nebo skutečných průměrných hodnot použitých složek – rozumí se tedy hodnoty uvedené ve výživových tabulkách. Údaje v různých tabulkách (ČR, SR, Dánsko atd.), které výrobci používají, se mírně liší a nemusí se přesně shodovat s údaji z laboratorního rozboru. Výpočet nutričních hodnot je tím tak do značné míry ovlivněn. Jak bude v tomto případě SZPI postupovat, popř. jaké tolerance bude výrobcům uznávat v situaci, kdy výrobce uvádí hodnoty vypočtené z tabulek (může doložit z jakých) a SZPI provede rozbor v laboratoři a hodnoty se budou rozcházet ?
SZPI
SZPI nerozlišuje nutriční hodnoty zjištěné z tabulek a nutriční hodnoty zjištěné z analýzy, z obalu výrobku ani toto není možné rozlišit. Při porovnávání hodnot zjištěných z analýzy SZPI s hodnotami uvedenými na obalu jsou zohledňovány tolerance, které jsou sice interní SZPI, ale jsou velmi podobné tolerancím navrhovaným při přípravě vodítek týkajícího se tolerancí výživových hodnot v rámci EU. Pokud nedojde ke shodě ani v rámci tolerance, výrobek bude posuzován jako nevyhovující. Je na provozovateli, aby zajistil, že označení na výrobku se bude pohybovat po
- 14 -
dobu uvádění na trh v rozmezí tolerancí, které budou přijaty na úrovni EU v první fázi ve formě vodítek následně pak v podobě prováděcích aktů dle čl. 31 odst. 4 nařízení (EU) č. 1169/2011. 33. označování enzymů Jsou enzymy použité v pekařských výrobcích složkou ve smyslu vyhlášky č. 113/2005 Sb. ? Pokud je enzym považován za složku, jak jej ve složení výrobku označit ? Příkladem je enzym amyláza, který není uveden ve vyhlášce č. 4/2008 Sb. jako přídatná látka, ale plní svoji technologickou funkci ve výrobním procesu. PK ČR
V pekařských výrobcích enzym technologicky ovlivňuje jakost, tudíž je považován za složku a musí být uveden ve složení. V případě enzymu amyláza navrhujeme uvést kategorii: látka zlepšující mouku.
SZPI
Pokud enzym (př. amyláza) splňuje v pekařském výrobku definici „složky“ dle §2 písm. b) vyhl. č.113/2005 – tzn. enzym byl použit při výrobě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažen, a to i ve změněné formě, musí být uveden ve složení potraviny. V případě, že použitý enzym nespadá do vyhl. č. 4/2008 Sb., ale do rámce nařízení (ES) č. 1333/2008, je nezbytné rozhodnout, zda má ve finální potravině technologickou funkci. V případě, že daný enzym má ve finální potravině technologickou funkci, měl by být ve složení finální potraviny deklarován. V čl. 3 odst. 2 písm. ii) nařízení (ES) č. 1332/2008 se potravinářským enzymem rozumí produkt získaný z rostlin, zvířat či mikroorganismů nebo jejich produktů přidávaný do potravin za technologickým účelem v kterékoli fázi výroby, zpracování, přípravy atd. V bodě 18 preambule nařízení (ES) č. 1332/2008 se uvádí: „Potravinářské enzymy by měly být označeny podle technologické funkce v potravině a dále specifickým názvem potravinářského enzymu.“ K nařízení (ES) č. 1332/2008 doposud nebyl vydán pozitivní seznam enzymů povolených při výrobě potravin, ve kterém by měl být uveden název enzymu a jeho bližší specifikace. Z výše uvedeného vyplývá, že platné právní předpisy zatím nestanovují konkrétní způsob označování enzymů ve složení potravin. SZPI v současné době nemá žádné relevantní informace o možných nežádoucích účincích spojených s konzumací potravin, při jejichž výrobě byl použit enzym alfa amyláza. Z pohledu mezinárodních standartů Codex Alimentarius je enzym alfa amyláza řazen mezi povolené přídatné látky, které bylo přiřazeno číslo jednotné mezinárodní identifikace ISN no. 1100. Do výše uvedeného seznamu povolených přídatných látek mohou být zařazeny pouze látky, s pozitivním hodnocením rizika. Rovněž v USA má alfa amylasa status GRAS (Generally recognized as safe), to znamená, že je obecně považována za bezpečnou pro použití v potravinách.
34. zdůrazněná složka Uvede-li výrobce jako zdůrazněnou složku „karbohydráty“ tzn. sacharidy a ve složení je několik typů přírodních sladidel (cukr, fruktóza, glukóza apod.), je nutné podíl v procentech obsahu uvést u každé složky zvlášť nebo je možné uvést % zastoupení celé skupiny složek (např. „% sacharidů je…“) ? PK ČR
Podle našeho názoru by mělo stačit uvést procentuální zastoupení celé skupiny složek, tj. % sacharidů, s tím, že nařízení (EU) č. 1169/2011 umožňuje uvádět pouze sacharidy nikoliv karbohydráty. Je tedy vůbec možné použít na obalu
- 15 -
označení „karbohydráty“ ? SZPI
Karbohydráty je zastaralé a nyní nesprávné označení, správně je sacharidy, tedy termín, který používají právní předpisy. Uvede se to, co je zdůrazněno, tedy stačí procentní podíl sacharidů
35. označení „může obsahovat“ Jaká je současná situace ? Lze výhledově očekávat, že se stanoví limity? PK ČR
Podle našich informací bylo projednávání této otázky Evropskou komisí odložena…
SZPI
Tazatel má asi na mysli „může obsahovat stopy alergenu“ Viz článek 36 odst. 3 písm. a) nařízení 1169/2011, podle něhož „Komise přijme prováděcí akty upravující použití požadavků uvedených v odstavci 2 tohoto článku na tyto dobrovolné informace o potravinách: a) informace o možném a nezáměrném výskytu látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost v potravinách“. SZPI dosud nemá informace o tom, kdy budou tyto akty přijaty.
36. název potraviny Podle čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) č. 1169/2011 nesmí být název potraviny nahrazen názvem chráněným jako duševní vlastnictví, obchodní značkou nebo smyšleným názvem. Týká se toto i doplňků stravy ? Podle čeho se potom posuzuje, co je „smyšleným názvem“ ? PK ČR
Podle našeho názoru, bude posouzení záviset na přístupu dozorového orgánu. Určitě se ale zde uplatní požadavek na to, aby ani název potravin neuváděl kupujícího v omyl, resp. nevyvolával v kupujícím dojem, že potravina má zvláštní léčivé účinky. To je zakázáno a zřejmě od toho se potom bude odvíjet samotné posuzování toho, zda je název smyšlený apod.
SZPI
Týká se to i doplňků stravy. Smyšleným názvem je jiný název, než název podle článku 17 odst. 1 nařízení 1169/2011 Názvem potraviny je její zákonný název. Pokud takový název neexistuje, je názvem potraviny její vžitý název a v případě, že neexistuje nebo se nepoužívá, uvede se popisný název dané potraviny. Zákonný, vžitý i popisný název, kdy jeden z nich musí být uveden, vždy v prvé řadě umožní spotřebiteli identifikovat skutečnou podstatu potraviny a umožní mu odlišit ji od jiných potravin. Tuto úlohu smyšlený název plnit nemusí (není v nařízení 1169/2011 definován), a proto ani výše uvedené názvy nemůže nahradit.
37. zařazení sirupů za účelem použití přídatných látek Výrobce chce vyrábět aromatizované sirupy pro ochucení nápojů. Jedná se o vodný roztok sacharózy a dextrózy s okyselující látkou, zahušťovadlem, konzervantem, aroma a barvivy. Jak má správně zařadit nápojový koncentrát v souvislosti s aplikací nařízení (ES) č. 1332/2008 ? PK ČR
Abychom zjistili, jaká barviva a vůbec přídatné látky lze použít, je nutné sirup zařadit do jedné z kategorií části D nařízení. V úvahu přicházejí 4 kategorie, protože nařízení neupravuje definici sirupu a ani nápojového koncentrátu (11.2. Ostatní cukry a sirupy, 11.4.1. Stolní sladidla v tekuté formě, 12.2.2. Ochucovací a
- 16 -
kořenící přípravky a 14.1.4. Ochucené nápoje). Podle části E jsou barviva povolená pouze pro „Ochucené nápoje“. Není však zřejmé, zda je možné pod tuto kategorii sirup vůbec zařadit, resp. zda je tento postup správný. Pozn.: Obdobný případ nastává také třeba u nakládaného bílého zelí, kdy nařízení hovoří o zelenině bílé barvy, ale někteří namítají, že bílé zelí může mít i listy světle zelené (což je paradox, protože u oxidu siřičitého a siřičitanů se výslovně hovoří o „zelenině bílé barvy, včetně luštěnin“). SZPI
Upřesňujeme, že se jedná o přílohu II část D nařízení 1333/2008. Sirupy a nápojové koncentráty budou dle tohoto nařízení zařazeny do kategorie 14.1.4. „Ochucené nápoje“ – obsah aditiv bude přepočítáván na hotový nápoj dle návodu na přípravu stanoveného výrobcem. Bílé zelí nakládané bude dle nařízení 1333/2008 zařazeno do kategorie 04.2.2. „Ovoce a zelenina v octě, oleji nebo slaném nálevu“ - limit pro SO2 je 100 mg/l.
38. značení pomocné látky na obalu Je povinné označovat pomocné látky na obalu ? PK ČR
§ 8 odst. 5 písm. d) vyhlášky č. 113/2005 Sb. stanoví, že za složky se nepovažují pomocné látky. Pomocné látky se tudíž nemusí uvádět ve složení na konečném výrobku. Pomocnou látkou se podle nařízení (ES) č. 1333/2008 rozumí podle čl. 3 odst. 2 písm. b) látka, která i) se sama o sobě nekonzumuje jako potravina, ii) se záměrně používá při zpracování surovin, potravin nebo jejich složek ke splnění určitého technologického účelu během úpravy nebo zpracování; a iii) může vést k nezamýšlené, avšak technicky nevyhnutelné přítomnosti reziduí látky nebo jejích derivátů v konečném produktu za podmínky, že nepředstavují žádné zdravotní riziko a nemají žádný technologický dopad na konečný produkt. Kdy však považovat množství látek E 450 (max. 0,4 %), E 304 (max. 0,030 %), E 223 (max. 0,005 %) za pomocnou látku při použití maximálních %, která jsou uvedena v závorkách ? Nebo na limitu vůbec nezáleží ?
SZPI
Pomocné látky na obale značeny být nemusí. Výrobce sám musí posoudit, zda danou látku používá jako pomocnou nebo jako látku přídatnou. U pomocných látek nejsou právními předpisy stanoveny limity/max. množství, které by stanovovaly, že od toho konkrétního množství se už nejedná o pomocnou látku, ale o látku přídatnou. Pomocná látka, která v průběhu výroby splní svoji technologickou funkci, je z výrobku odstraněna a v produktu se nenachází žádné její zbytky nebo jen stopy nemající vliv na bezpečnost konečného výrobku, na obale nemusí být vyznačena. Pokud ve výsledném produktu zůstanou stopy pomocné látky, které ale mohou mít vliv na bezpečnost výrobku, na obale vyznačeny být musí. Příkladem mohou být látky používané k čiření, které jsou ale zároveň na seznamu alergenů. Pokud výrobce do potraviny přidává jakékoli aditivní látky, jejich použití musí být opodstatněné a jejich množství musí odpovídat zásadě quantum satis, tj. použít ji v souladu s osvědčenou výrobní praxí a v množství ne vyšším než je pro zamýšlený účel nutné - čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení 1333/2008. Aditivní látka se do produktu může dostat také přenosem z některé složky, pak ale musí její obsah odpovídat zásadám přenosu dle čl. 18 nařízení 1333/2008 a tyto
- 17 -
podsložky musí být vyznačeny na obale, protože se stávají součástí výrobku. Pokud však taková látka, která se do potraviny dostala přenosem, již neplní technologickou funkci v konečném výrobku, nařízení 1169/2011 umožňuje v čl. 20 písm. b) bod i) neuvedení v seznamu složek. Nezáleží tedy na tom, že látky je jen malé množství, záleží na důvodu a způsobu jejího použití. 39. označování „může obsahovat stopy…“ Existují již pravidla pro označení, že potravina může obsahovat stopy alergenu ? PK ČR
Podle našich informací údajně EK má k tomuto způsobu označování odtažitý přístup a doporučí členským státům způsob značení typu: „Obsahuje … hořčici, celer, mléko…“, jelikož nejsou stopy nikde určeny.
SZPI
Pravidla pro „může obsahovat stopy alergenu“ zatím neexistují. Informace uvedená na obalu výrobku „Může obsahovat stopová množství … např. arašídů“ je informací uvedenou nad rámec povinnosti uložené právními předpisy. Nicméně skutečnost, že takový údaj není definovaný v právních předpisech, zcela jistě nelze vykládat tak, že je bezobsažný a pokud provozovatel potravinářského podniku uvede na obalu informaci o stopách alergenu v potravině, nelze učinit závěr, že se dotčený alergen může v takto označené potravině vyskytovat v jakémkoliv množství a že se provozovatel potravinářského podniku zprostí veškeré odpovědnosti ve vztahu k obsahu alergenní složky. Z hlediska technologického jsou stopy množství, které zůstane ve výrobku po realizaci všech opatření v rámci správné výrobní praxe k zabránění přítomnosti alergenu. Při uplatnění správné výrobní praxe se jedná o eliminaci všech možných zdrojů kontaminace jak ze surovin (nutnost jejich vstupní kontroly, vymínit si na dodavateli garanci „čistoty“ surovin z hlediska možné kontaminace alergeny) tak z pracovních činností (oddělená manipulace při skladování a přípravě surovin, časově či prostorově oddělené výroby, vysoká péče při čištění nástrojů, nádob a zařízení, balení atd.). Mnohonásobné překročení laboratorně detekovatelného množství nelze považovat za stopu.
40. limity pro používání přídatných látek V příloze č. 2 vyhlášky č. 4/2008 Sb. je uvedeno nejvyšší povolené množství E 551 Oxidu křemičitého pro skupinu „koření“ 30 000 mg/kg, tj. 3 %. Ve vyhlášce č. 331/1997 Sb. je v § 1 (Oddíl 1 KOŘENÍ) uvedeno, že u koření a směsí koření (u mletých a drcených směsí koření) se připouští přídavek protispékavé látky nejvýše do jednoho procenta hmotnosti, tj. 10 000 mg/kg. Který z těchto limitů je nadřazený a je stanoveno i nejvyšší povolené množství E 551 pro kořenící přípravky ? PK ČR
Podle našeho názoru ustanovení komoditní vyhlášky má přednost, jelikož vyhláška č. 4/2008 Sb. stanoví nejvyšší přípustné množství, které by však mohlo být jinými předpisy ještě upraveno.
SZPI
Komoditní vyhláška č. 331/1997 Sb. je mnohem starší a neharmonizovaná než vyhláška č. 4/2008 Sb., ve které jsou už zapracovány směrnice ES. Přísnější limit pro koření v komoditní vyhlášce je svým způsobem diskriminující vůči českým výrobcům koření. V tomto případě je tak rozhodující nejvyšší povolené množství E551 u koření dle vyhlášky č. 4/2008 Sb.
- 18 -
V příloze č. II nařízení č. 1333/2008 (kap. 12.2.2 Ochucovací a kořenící přípravky) je stanoveno max. množství E551 pouze pro ochucovadla, nikoli pro kořenící přípravky. 41. označování alergenů v potravinách, ve kterých se vyskytují přirozeně Je povinné značit obsah SO2 jako alergenní složku ve složení, pokud je tento obsah >10 mg/kg, ale je zde přírozeně obsažen (např. česnek, cibule) ? PK ČR
V § 8 odst. 10 vyhlášky č. 113/2005 Sb. je uvedeno „Alergenní složka uvedená v příloze č. 1 nebo jakákoli látka z ní pocházející, která byla použita při výrobě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažena, a to i ve změněné formě, ...“. Kdybychom dodrželi dikci vyhlášky, znamenalo by to, že pokud nebyl tento alergen použit při výrobě, ale je přírodně obsažen, nemusí být označen ve složení i když je obsah >10 mg/kg.
SZPI
Ano, SZPI s odpovědí souhlasí Povinnost označit alergenní složku uvedenou v příloze č. 1 vyhl. č. 113/2005 Sb. se vztahuje na látky, které byly použity při výrobě potravin, tudíž přirozeně se vyskytující látky jako např. SO2 v česneku se nemusí takto označovat. Stejná úprava bude platit i dle nařízení (EU) č. 1169/2011 – viz čl. 9 odst. 1 písm. c).
42. označení obsahu masa Je možno v případě celosvalových výrobků, výrobků z celých anatomických částí použít obsah masa vyjádřený v obsahu anatomické části. Příklad: anglická slanina (vepřový bok 70 %), voda, E 451 atd. Nebo se musí uvést kosterní svaloviny ? Anglická slanina voda, E 451 (obsah masa 20 %) ? PK ČR
Podle našeho názoru je správná varianta vyjádření podle obsahu anatomické části.
SZPI
Správné je podle našeho názoru vyjádření ne podle anatomické části, ale podle terminologie závazných norem citovaných ve vyhlášce č. 326/2001 Sb., tj.: ČSN 57 6510 Hovězí maso pro výsek. ČSN 57 6540 Vepřové maso pro výsek. ČSN 57 6570 Telecí maso pro výsek. Jinak s názorem PK souhlasíme.
Dotazy k webu www.potravinynapranyri.cz
- 19 -
1. míra závažnosti přestupku Jaká musí být míra závažnosti přestupku, aby se na tento web dostal ? PK ČR
V konkrétním případě u 1 ks sterilovaných žampionů nebyl dodržen deklarovaný pevný podíl o 2 %. Podle vyhlášky č. 157/2003 Sb. je pro toto balení uvedena hmotnostní tolerance 5 % (třebaže na celkovou hmotnost obsahu výrobku), přesto by tato záležitost prostřednictvím webu medializována.
SZPI
Provoz webu je dán vnitřním předpisem SZPI, ve kterém je uveden negativní výčet potravin, které se na webu Potraviny na pranýři nezveřejňují. Mimo jiné se nezveřejňují „Potraviny, které byly shledány jako nevyhovující, ale porušení právního předpisu vykazuje nízkou společenskou závažnost.“ Zmiňovaný nevyhovující vzorek byl z webu stažen (jednalo se o vzorek č. D00570005/12/A01).
2. zboží s prošlou trvanlivostí nebo datem spotřeby Inspektoři SZPI občas objeví zboží s prošlou trvanlivostí, pozměněným datem spotřeby nebo chlazené zboží, kde evidentně nastal problém s dodržením chladícího řetězce, a problém je tedy prokazatelně na straně prodejce a ne výrobce. Bude i za těchto okolností uvedeny na webu "potravinynapranyri.cz" fotografie výrobků i logem výrobce a jeho údaji? Pokud si pak čtenář rozklikne fotografii takového výrobku, zůstane mu spíše povědomí o špatné značce než o tom, že problém byl prodejce. PK ČR
Návrh řešení: u těchto případů se soustředit na danou prodejnu, podtrhnout její provinění a výrobek ukazovat jen bez loga a zmiňování výrobce. V opačném případě může dojít k nechtěnému poškozování výrobce.
SZPI
Zde je nutné dotaz rozdělit na několik části: 1) Pokud je problém s nedodržením chladícího řetězce a vzorek jinak nevykazuje žádné další „vady“, nebude zveřejněn na PnP 2) Pozměněné datum spotřeby se na webu PnP nezveřejňuje, spotřebitelé jsou informováni prostřednictví webu www.szpi.gov.cz, mimo případy, kdy výrobek nevyhověl v dalších hodnocených znacích či analytech. 3) Výrobky pouze s prošlým DMT, pokud nevykazují žádné „vady“ (vyhoví v hodnocených znacích a analytech), nejsou na webu PnP zveřejňovány. 4) Pokud výrobky mají prošlé DMT nebo DP a jsou vyhodnoceny jako nevyhovující i v nějakém dalším analytu nebo znaku a tento analyt nebo znak je zveřejňován na PnP, bude tento výrobek zveřejněn na webu PnP a to se všemi jeho identifikačními znaky (název výrobku, šarže/DMT/DP, kontrolovaná osoba a výrobce), neboť pokud by nebyly uvedeny všechny identifikační znaky, nebyl by výrobek pro spotřebitele identifikovatelný. 5) V případě, že u nevyhovujícího vzorku jsou během kontroly zjištěny nevyhovující podmínky skladování a toto zjištění je relevantní k dalším zjištěním (např. vzorek je vyhodnocen jako nevhodný k lidské spotřebě), je skutečnost o nevhodných teplotách skladování uvedena v poznámce pro spotřebitele.
- 20 -
