OKRES
SVITAVY
CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR PARDUBICKO
Pardubicko
1
OKRES SVITAVY
2
1 Svitavská krajina v okolí Litomy‰le, v popfiedí PP Nedo‰ínsk˘ háj. 2 V severní ãásti okresu se místy zachovaly bukové porosty (Hradisko u Moravské Tfiebové).
Na pfiedcházející stranû: Krajina Svitavska v jiÏní ãásti okresu (okolí Kfietínky).
152
SY 2
Je plo‰nû nejvût‰ím okresem regionu (rozloha 1334,7 km2). Jeho územím prochází historická hranice mezi âechami a Moravou. Okresní mûsto leÏí pfiibliÏnû uprostfied okresu, jehoÏ území má obdélníkov˘ tvar protaÏen˘ rovnobûÏkov˘m smûrem. Na západû sousedí s okresem Chrudim, na severu s okresem Ústí nad Orlicí, na v˘chodû s okresy ·umperk, Olomouc a Prostûjov, na jihu s okresy Îìár nad Sázavou a Blansko. Nejzápadnûj‰í bod okresu (49° 45’ 19,4’’ s. ‰.; 16° 03’ 53,1’’ v. d.) se nachází poblíÏ kóty 783,4 m n. m. v˘chodnû od zámeãku Karl‰tejn (katastr obce Pustá Rybná), nejsevernûj‰í 49° 55’ 49,2’’ s. ‰.; 16° 12’ 31,8’’ v. d.) severozápadnû od kóty 303,0 m n. m. u obce Pekla. Nejv˘chodnûj‰í bod 49° 42’ 07,9’’ s. ‰.; 16° 51’ 01,9’’ v. d.) leÏí na katastru obce Vranová a nejjiÏnûj‰í bod (49° 34’ 21,3’’ s. ‰.; 16° 24’ 29,1’’ v. d.) v údolí Nyklovického potoka 2,2 km
jiÏnû od obce Trpín. Nejvy‰‰í kótou je Bubnovan˘ kopec (780,1 m n. m.). Nejniωí bod leÏí v korytû fiíãky Louãné na hranici okresu (285 m n. m.). Dopravní osu okresu tvofií jednak Ïelezniãní koridor Berlín – Praha – Svitavy – VídeÀ a jednak silnice 1. tfiídy ã. 43 Brno – Svitavy – Králíky – státní hranice, ã. 35 Ostrava – Svitavy – Praha a ã. 34 Svitavy – HavlíãkÛv Brod. JiÏní, v˘chodní a západní ãást okresu mají pestrou geologickou stavbu. V proterozoiku a paleozoiku âeskomoravské vrchoviny pfievaÏují krystalické bfiidlice svrateckého, poliãského a letovického krystalinika (zejména rÛzné typy rul a migmatitÛ, svory a fylity), místy vystupující ve v˘razn˘ch skalních v˘chozech (âtyfii palice, Rybenské perniãky). Od západního okolí Poliãky k Budislavi se táhne pás baziãtûj‰ích granitoidÛ (granodiority aÏ tonality). Krystalinikum moravské oblasti (mo-
Okres Svitavy
ravikum) zasahuje do jiÏní ãásti okresu svrateckou klenbou s rulami, svory, fylity, amfibolity, krystalick˘mi vápenci a kvarcity ole‰nické série (okolí Bystrého, údolí Kfietínky aj.). Na v˘chodních okrajích okresu se setkáváme s obdobn˘mi typy hornin (údolí Nectavy). Tam vystupují v podloÏí v podobû slabû metamorfovan˘ch sedimentÛ (drob, bfiidlic a slepencÛ) spodního karbonu (kulmu). Geomorfologicky se uplatÀují paleozoické brekcie a slepence u Moravské Tfiebové a Mûsteãka Trnávky. Stfiední ãást okresu a místy i v˘chodní okraje vyplÀuje jihov˘chodní v˘bûÏek ãeské kfiídové pánve se sedimenty svrchnokfiídového stáfií, na nûkter˘ch místech ohraniãen˘ soustavou kuest (u Chotovic, Lubné, Mladûjova,
Hfiebãe aj.) a návr‰í na strmû uklonûn˘ch vrstvách sedimentÛ (Rychnovsk˘ vrch aj.). V cenomansk˘ch pískovcích vznikla soustava Budislavsk˘ch skal. Denudované jádro litické antiklinály vyplÀují permské sedimenty orlické pánve a Boskovické brázdy. Na tûchto naãervenal˘ch pískovcích spoãívají nezpevnûné usazeniny (hlavnû jíly) neogenní mofiské záplavy. Jejich relikty se zachovaly napfi. u Jevíãka, Moravské Tfiebové a Starého Mûsta. Nejroz‰ífienûj‰ími ãtvrtohorními usazeninami jsou fiíãní naplaveniny v okolí souãasn˘ch tokÛ Svitavy, Louãné, TfiebÛvky a dal‰ích. Pfii pramenech vápenat˘ch vod vznikla drobná tûlesa travertinÛ – pûnovcÛ (v rokli Kaviny, v Nedo‰ínském háji). SY 3
153
Pardubicko KRAJINN¯ POKRYV
1
1 Na jafie rozkvétají na kfiovinat˘ch mezích slivonû trnité – trnky (PR Dlouholouãské stránû).
154
SY 4
Georeliéf okresu je velmi rozmanit˘. Severozápadní a stfiední ãást okresu náleÏí regionálnû-geomorfologicky k soustavû âeské tabule, a to k podsoustavû V˘chodoãeské tabule sloÏené ze svrchnokfiídov˘ch usazenin. Na úze-
mí okresu zasahuje celek Svitavská pahorkatina, jejíÏ horniny jsou zvlnûny do antiklinál a synklinál. SeverojiÏní osu stfiední ãásti okresu tvofií ústecká brázda, která je lemována orlickoústeckou synklinálou. Úvalem protéká fiíãka Louãná. Na západû úval navazuje na Novohradskou stupÀovinu. Na svrchnokfiídov˘ch cenomansk˘ch pískovcích a turonsk˘ch spongilitech se vytvofiila fiada kuest s ãelními erozními svahy obrácen˘mi k JZ aÏ ZJZ. V˘raznû vystupuje neovulkanick˘ suk Ko‰umberku s hradní zfiíceninou. Na horním toku fiíãky Novohradky se v kvádrov˘ch pískovcích vytvofiila soustava hluboko zafiíznut˘ch údolí a roklí s pseudokrasov˘mi jeskynûmi a ãetn˘mi tvary zvûtrávání a odnosu pískovcÛ (viklan, skalní v˘klenky, okna, vo‰tiny).
Okres Svitavy
1
V˘chodnû od Ústecké brázdy se pozvolna zvedá t˘lov˘ strukturní svah Hfiebeãovského hfibetu, kter˘ morfostrukturnû odpovídá litické antiklinále. Jeho vysok˘ ãelní erozní svah strmû spadá k v˘chodu do niωí Moravskotfiebovské pahorkatiny kolem mûsta Moravská Tfiebová, která tvofií jv. ãást Podorlické pahorkatiny. Podorlická pahorkatina regionálnû geomorfologicky náleÏí jiÏ k orlické podsoustavû krkono‰sko-jesenické soustavy. Na v˘chodû omezuje niωí bezlesou pahorkatinu v˘razn˘ západní zlomov˘ svah ZábfieÏské vrchoviny. Malou jihozápadní ãást okresu tvofií Hornosvratecká vrchovina náleÏející k podsoustavû âeskomoravské vrchoviny. Na horninách poliãského a svrateckého krystalinika fundamentu âeského masivu se vyvinul kolem údolí fieky Svratky ãlenit˘ vrchovinn˘ a hornatinn˘ georeliéf. Podnebí na Litomy‰lsku a v okolí Moravské Tfiebové je teplé a suché. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu zde dosahuje 7 °C, ve vegetaãním období 13 °C. Období, kdy se prÛmûrná denní teplota vzduchu pohybuje pod bodem mrazu, je zde pomûrnû dlouhé: zaãíná prÛmûrnû 1. prosince a konãí 1. bfiezna. Období bez mrazÛ trvá prÛmûrnû 280 dnÛ v roce, poslední mrazové dny se objevují do poloviny kvûtna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick˘ch sráÏek v této ãásti okresu dosahují 650–700 mm, z toho vût‰ina (400–450 mm) pfiipadá na vegetaãní období. Poãet dnÛ se snûhovou pokr˘vkou se pohybuje kolem 50, první sníh se objevuje od poloviny listopadu,
2
poslední poãátkem dubna. Trnky zde rozkvétají v posledních dnech dubna, na Litomy‰lsku pozdûji. Oblast kolem Svitav je ponûkud chladnûj‰í a vlhãí. V˘raznû chladné a vlhké podnebí má vrchovinná oblast Poliãska. Zde se prÛmûrná roãní teplota vzduchu pohybuje kolem 6 °C, ve vegetaãním období dosahuje 12 °C. Období, kdy se prÛmûrná denní teplota vzduchu pohybuje pod bodem mrazu, zde zaãíná prÛmûrnû 23. listopadu a konãí 11. bfiezna. Období bez mrazÛ trvá na Poliãsku prÛmûrnû 260 dnÛ v roce, tedy o 20 ménû neÏ v teplej‰í oblasti Litomy‰lska, poslední mrazové dny se objevují prÛmûrnû aÏ do 21. kvûtna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick˘ch sráÏek na Poliãsku dosahují
1 Bizarní tvary zvûtrávání a odnosu pískovcÛ prostoupen˘ch Ïelezit˘mi polohami (PR Ma‰tale). 2 BohuÀovské skály v údolí Kfietínky jsou v˘znamn˘m krajinn˘m prvkem.
SY 5
155
Pardubicko 700–800 mm, z toho na vegetaãní období pfiipadá 400–450 mm. Poãet dnÛ se snûhovou pokr˘vkou je v této oblasti pomûrnû vysok˘ – v prÛmûru kolem 80, první sníh se objevuje zaãátkem listopadu, poslední v polovinû dubna. Trnky rozkvétají kolem 10. kvûtna. Nejvût‰ím vodním tokem v okrese je Louãná, pramenící západnû od Svitav u obce Karle. Patfií k povodí Labe. V˘znamnûj‰ími toky povodí Dunaje jsou Svitava, pramenící severozápadnû od Svitav u Javorníka, a TfiebÛvka, pramenící u Dlouhé Louãky. V‰echny patfií mezi men‰í toky. Napfiíã okresem ve smûru JZ – SV prochází hlavní evropské rozvodí.
POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE
156
SY 6
Nejroz‰ífienûj‰ími pÛdami jsou kambizemû a hnûdozemû. Hnûdozem typická a luvická se vyvinuly na spra‰ov˘ch hlínách v samostatn˘ch okrscích i v asociacích s luvizemûmi v severozápadním aÏ jihozápadním okolí Litomy‰le, severnû od Moravské Tfiebové a mezi Moravskou Tfiebovou a Jaromûfiicemi. Ke stejné pÛdní skupinû náleÏí i luvizem typická a pseudoglejová na spra‰ov˘ch hlínách, které navazují na severov˘chodní aÏ jihov˘chodní okraj Svitav, kde tvofií i doprovodnou sloÏku hnûdozemí. Mezi Chornicí a Jevíãkem se na nevelkém území nachází i ‰edozem typická na spra‰i, jako dominantní
Okres Svitavy
1
sloÏka v asociaci s ãernozemí hnûdozemní. âernozem hnûdozemní tvofií samostatné, pomûrnû velké okrsky jiÏnû od Starého Mûsta a v okolí Jevíãka. Kambizemû jsou nejroz‰ífienûj‰ím pÛdním typem okresu. PfievaÏuje kambizem typická na svahovinách opuk, granulitÛ, rul, svorÛ, fylitÛ, bfiidlic, drob, kysel˘ch a neutrálních intruzív a bezkarbonátov˘ch permsk˘ch hornin po celém území. Kambizem typická, varieta kyselá, se ve vût‰ích celcích nachází podél v˘chodní hranice okresu, v pásu mezi Anenskou Studánkou a Îelivskem i jiÏnû aÏ jihov˘chodnû od Poliãky. Jihov˘chodní aÏ v˘chodní ãást u hranic s okresy Chrudim a Îìár nad Sázavou pokr˘vá kambizem dystrická, doprovázená ojedinûle podzolem kambick˘m a pseudoglejem typick˘m. Pestrou ‰kálu pÛd v okrese doplÀují i pararendziny typická a kambizemní na svahovinách opuk, na slínech a slínit˘ch jílech, pfiedev‰ím severnû od Litomy‰le a v úseku od Svitav po Letovice. Periodicky zamokfiené oblasti jihozápadnû od Svitav, v˘chodnû aÏ jiÏnû od Poliãky a severnû i jiÏnû od Moravské Tfiebové zaujímá pseudoglej typick˘, místy i kambick˘,
2
na polygenetick˘ch hlínách. Severnû od Svitav se na nevelkém území vytvofiil na spra‰ov˘ch hlínách pseudoglej luvick˘. Trvale podmáãené polohy kolem men‰ích vodních tokÛ a nádrÏí (Bíl˘ potok, Ml˘nsk˘ potok, Lubensk˘ potok, Horní a Nov˘ rybník aj.) pokr˘vá glej typick˘, místy i pseudoglejov˘, na polygenetick˘ch hlínách a nivních bezkarbonátov˘ch sedimentech. V nivách podél Desné, Svitavy, Louãné, TfiebÛvky, Moravské Sázavy, Ml˘nského a Jalového potoka vznikly na zrnitostnû rÛznorod˘ch nivních bezkarbonátov˘ch sedimentech fluvizemû typická a glejová. Vût‰inu území okresu fiadíme k mezofytiku (fytoregiony Litomy‰lská pá-
3
1
Krajina u Moravské Tfiebové.
2
âesnek medvûdí (Allium ursinum) tvofií porost na vrcholu kopce Hradisko u Moravské Tfiebové. 2 Stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus) dosud roste na nûkolika místech slunn˘ch opukov˘ch strání na jihu okresu.
SY 7
157
Pardubicko nev, âeskomoravské mezihofií), jen na jihozápadní okraj zasahuje horská oblast Îìársk˘ch vrchÛ (oreofytikum). Pro botaniky jsou nejzajímavûj‰í zbytky rostlinn˘ch spoleãenstev vytvofien˘ch dlouhodob˘mi vlivy hospodafiení. Ve Îìársk˘ch vr‰ích jsou to ra‰elinné louky, kde dodnes rostou napfi. upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) aj. Na Litomy‰lsku najdeme zbytky izolovan˘ch pfiirozen˘ch lesních porostÛ – doubrav a dubohabfiin – s bohatou jarní i letní kvûtenou: v Nedo‰ínském háji, BohuÀovické a Netfiebské baÏantnici, v Chlumku u Nov˘ch Sídel a v lese Kabátu u ¤íkovic. Rostou v nich prvosenka jarní (Primula veris), p. vy‰‰í (P. elatior), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), pry‰ec mandloÀovit˘ (Tithymalus amygdaloides), omûj vlãí (Aconitum vulparia), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) aj. Zbytky pfiirozen˘ch kvûtnat˘ch buãin se zachovaly na prudk˘ch srázech napfi. v okolí kóty Roh, kde dosahuje západního okraje areálu plo‰tiãník evropsk˘ (Cimicifuga europaea) a na jediném místû ve V˘chodních âechách roste kozlík trojen˘ (Valeriana tripteris). Zajímavé jsou buãiny od Mladûjova k Rohové, kde se pfiirozenû vyskytuje a bohatû zmlazuje tis ãerven˘ (Taxus baccata). Druhovû velmi bohaté jsou v˘slunné opukové stránû stepního charakteru (Kamenná Horka, Moravská Chrastová, Vranová Lhota) s hoficem brvit˘m (Gentianopsis ciliata), prvosenkou jarní (Primula veris), zvoneãníkem hlavat˘m (Phyteuma orbiculare), hofieãkem mnohotvárn˘m ãesk˘m (Gentianella praecox subsp. bohemica), modfiencem chocholat˘m (Muscari comosum), hoficem kfiíÏat˘m (Gentiana cruciata), sasankou lesní (Anemone sylvestris) a fiadou druhÛ orchidejí. Severní hranici moravské arely zde mají tfie‰eÀ kfiovitá (Cerasus fruticosa) a bika Ïlutavá (Luzula luzulina) – obû na Dlouholouãsk˘ch stráních. Proniká sem dále nûkolik druhÛ z Moravy, napfi. divizna jiÏní rakouská (Verbascum chaixis subsp. austriacum). Minulosti jiÏ patfií ra‰elini‰tû na Opatovském rozvodí v okolí rybníkÛ 158
SY 8
Hvûzda, Nov˘, âern˘ a Vidlák, kde byl je‰tû na zaãátku 20. století nalézán stafiinec slatinn˘ (Tephroseris palustris). Pfies zniãení tûchto ra‰elini‰È zde rostou napfi. hvûzdo‰ podzimní (Callitriche hermaphroditica), vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia), hlad˘‰ prusk˘ (Laserpitium prutenicum), pûtiprstka hustokvûtá (Gymnadenia densiflora), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), kru‰tík bahenní (Epipactis palustris), ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) aj. V této oblasti jsou chladná údolí a lesní mokfiiny s bohat˘mi porosty bledule jarní (Leucojum vernum) (u Opatovce a Strakova) a snûÏenky podsnûÏníku (Galanthus nivalis) u Chmelíku. Fauna bezobratl˘ch Svitavska není zatím podrobnû prozkoumána. Na vût‰inû území okresu se vyskytují bûÏné druhy, pestfiej‰í lesní fauna se vzácn˘mi druhy se zachovala zejména v bukov˘ch porostech Hfiebeãovského hfibetu. Teplomilná fauna se nachází na Litomy‰lsku, kam zasahuje z Polabí. Na opukov˘ch stráních na jiÏní hranici okresu (Rozhraní) byl nalezen myrmekofilní cvrãek Myrmecophila acervorum, kter˘ sem pronikl údolím Svitavy. Fauna obratlovcÛ je díky mnohotvárnému georeliéfu a povrchu okresu dosti pestrá. Na severozápad Svitavska do povodí Louãné zasahují luÏní a teplomilná spoleãenstva z v˘chodního Polabí reprezentovaná napfi. skokanem ‰tíhl˘m (Rana dalmatina), slavíkem obecn˘m (Luscinia megarhynchos), moudivláãkem luÏním (Remiz pendulinus), cvrãilkou fiíãní (Locustella fluviatilis) a vrápencem mal˘m (Rhinolophus hipposideros). Do jihov˘chodní ãásti okresu zasahuje z moravské strany fiada teplomiln˘ch druhÛ, z nichÏ mnohé zde dosahují severní nebo západní hranice roz‰ífiení, napfi. uÏovka hladká (Coronella austriaca), strakapoud jiÏní (Dendrocopos syriacus), netop˘r v˘chodní (Myotis blythi) a n. brvit˘ (M. emarginatus). Velká ãást okresu je lesnatá, proto jsou na Svitavsku poãetné lesní druhy obratlovcÛ. Na jih zasahují Îìárské vrchy s nûkolika vzácn˘mi druhy. Hrabo‰ mokfiadní (Microtus agrestis) je roz‰ífien
Okres Svitavy v nivû horního toku Svratky a pfiekvapivû i v nízké nadmofiské v˘‰ce u Litomy‰le (PP Nedo‰ínsk˘ háj). Montánní druhy, napfi. rejsek horsk˘ (Sorex alpinus) a netop˘r severní (Eptesicus nilssoni), byly nalezeny na nûkolika lokalitách ve Îìársk˘ch vr‰ích, pfiestoÏe tûÏi‰tû jejich v˘skytu leÏí v pohraniãních pohofiích âeské republiky. Ve vy‰‰ích, bohatû zalesnûn˘ch polohách okresu Svitavy jsou roz‰ífieny nûkteré druhy v jin˘ch ãástech republiky vzácné, napfi. zmije obecná (Vipera berus), s˘c rousn˘ (Aegolius funereus), kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum), netop˘r vousat˘ (Myotis mystacinus), n. velkouch˘ (M.bechsteini) aj. Skalní v˘chozy, napfi. v pfiírodním parku Údolí Kfietínky, vyuÏívá k hnízdûní v˘r velk˘ (Bubo bubo). Ve zbytcích buãin napfi. v PP Pod skálou, PR Psí kuchynû a PR Rohová hnízdí holub doupÀák (Columba oenas), datel ãern˘ (Dryocopus martius) a lejsek mal˘ (Ficedula parva). BûÏn˘mi kopytníky jsou jelen evropsk˘ (Cervus elaphus) a prase divoké (Sus scrofa). Zoologicky zajímavé jsou také ra‰elinné louky na jihu okresu, kde hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago), h˘l rud˘ (Carpodacus erythrinus), ãeãetka zimní (Carduelis flammea) a bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra). Pro hnízdûní a zejména jako tahová zastávka ptákÛ jsou v˘znamné rybniãní soustavy u Litomy‰le, Svitav a Opatova. Celá oblast okresu je pfieváÏnû zemûdûlsky vyuÏívaná, v niωích polohách jako orná pÛda, ve vy‰‰ích jako louky a pastviny. Osídlení se zde rozvinulo pomûrnû pozdû, aÏ ve 12. století, a díky tomu zde zÛstalo zachováno pomûrnû velké mnoÏství lesÛ – 31 %. S v˘jimkou Litomy‰lska, které je prakticky bezlesé, jsou svitavské lesy soustfiedûny do vût‰ích celkÛ a pokr˘vají hlavnû nejvy‰‰í polohy na Poliãsku, mezi Svitavami a âeskou Tfiebovou a území v˘chodnû od Svitav (Rohová). PfievaÏují druhotné lesy (smrãiny), na prudk˘ch srázech a nepfiístupn˘ch svazích i velké porosty pfiirozen˘ch kvûtnat˘ch buãin (Rohová, Opatov, ãást Drahanské vrchoviny na jihov˘chodû aj.).
1
Paleolitické osídlení Svitavska se rozpadá do tfií samostatn˘ch areálÛ. První je skupina nalezi‰È v povodí horní Louãné, druhou, men‰í, dokládají nálezy v povodí horní Tfiebovky. Tfietí skupinu lokalit tvofií nalezi‰tû v povodí Moravské Sázavy a TfiebÛvky. Vût‰ina nálezÛ je datována do mlad‰ího paleolitu. Díky zv˘‰ené intenzitû povrchov˘ch prÛzkumÛ pfiedev‰ím v prostoru horní Louãné a Tfiebovky se jeví cel˘ region jako rovnomûrnû osídlen˘, na rozdíl od následného osídlení mezolitického, jehoÏ doklady dosud chybí. Neolitické osídlení je prokázáno pfiedev‰ím v oblasti povodí TfiebÛvky a na Litomy‰lsku. Doklady eneolitického osídlení máme pfieváÏnû z Litomy‰lska. Novû bylo zji‰tûno i osídlení kultury zvoncovit˘ch pohárÛ u Jaromûfiic. LuÏické osídlení je prokázáno pfiedev‰ím na Jevíãsku. Slezskoplatûnické nálezy máme z oblasti Litomy‰le, z Mûsteãka Trnávky, opevnûná osada stála v areálu zámku v Moravské Tfiebové. Keltské aktivity, související s blízk˘m oppidem Hradiskem u Prostûjova, byly dosud dokumentovány pouze na Jevíãsku. Nedostateãn˘ pfiehled máme o situaci po pfielomu letopoãtu, protoÏe ãást nálezÛ tvofií ojedinûlé fiím-
2
3
1 Jelen evropsk˘ (Cervus elaphus) je králem rozsáhl˘ch lesních komplexÛ. 2 Netop˘r vousat˘ (Myotis mystacinus) se rozmnoÏuje napfi. v Nedo‰ínském háji. 3 Li‰aj paví oko (Smerinthus ocellatus) Ïije v listnat˘ch lesích, parcích a alejích.
SY 9
159
Pardubicko
1
2
3
4
5
6 1 Je‰tûrka obecná (Lacerta agilis) patfií k druhÛm tepl˘ch a such˘ch stanovi‰È. 2 Cikáda chlumní (Cicadetta montana) je teplomiln˘ hmyz v˘slunn˘ch strání. 3 SviÏník polní (Cicindela campestris) je jarní druh, Ïijící na okrajích lesÛ a polních cestách. 4 Stfievlík vrásãit˘ (Carabus intricatus) Ïije ve smí‰en˘ch, zejména bukojedlov˘ch lesích. 5 Bourovec trávov˘ (Euthrix potatoria) Ïije na vlhk˘ch loukách a v lesích. 6 Charakteristick˘m biotopem jiÏní ãásti okresu Svitavy jsou suché stránû se smolniãkou obecnou (Steris viscaria).
160
SY 10
ské mince. Nicménû germánské aktivity jsou doloÏeny i na Litomy‰lsku (mincovní depot z Karle). V raném stfiedovûku leÏela mezi Litomy‰lí a Svitavami historická hranice mezi âechami a Moravou. Procházela tudy jedna z nejdÛleÏitûj‰ích komunikací celého regionu, Trstenická stezka. Její vyústûní bylo na obou stranách kontrolováno hradi‰ti. Z ãeské strany to bylo nejprve hradi‰tû u Benátek, jehoÏ funkci pfievzalo pozdûji hradi‰tû litomy‰lské a posléze Vraclav. Na moravské stranû bylo vystavûno hradi‰tû u Mafiína. Okolo tûchto hraniãních
center se v‰ak nemohla vytvofiit bûÏná síÈ osad, protoÏe zde bylo zakázáno m˘cení hvozdu. Tato skuteãnost se odrazila mj. v nezvykle strukturovaném sídli‰tním systému doloÏeném v katastru Horního a Dolního Újezda u Litomy‰le. Proto byla centrální ãást Svitavska kolonizována aÏ v prÛbûhu 13. století, hlavnû vlivem litomy‰lského premonstrátského klá‰tera. Kolonizace je z moravské strany spojena se jménem olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku, zakladatele Svitav. Bûhem ní se na Svitavsku vytvofiil nûmeck˘ jazykov˘ ostrov. Dal‰í v˘voj regionu
Okres Svitavy
1
byl historicky determinován jeho polohou na pomezí dvou správních celkÛ a zároveÀ i jeho komunikaãní prostupností. Osídlení se kumulovalo podél jednotliv˘ch komunikaãních tras, na nich vznikala i mûsta. Zmûnu nepfiinesla ani prÛmyslová revoluce, do‰lo pouze k diferenciaci mezi komunikaãnû dostupn˘mi obcemi a okolím. Odsun ãásti obyvatelstva po skonãení druhé svûtové války byl doplnûn dosídlenci, takÏe Ïádn˘ markantní demografick˘ posun a dopad na Ïivotní prostfiedí nenastal. Okresní mûsto Svitavy leÏí pfii dÛle-
Ïité Ïelezniãní trati Brno – âeská Tfiebová. Kromû strojírenství, textilního prÛmyslu a potravináfiství byla ve druhé polovinû 20. století ve mûstû lokalizována i dal‰í prÛmyslová v˘roba. PrÛmyslov˘m stfiediskem severov˘chodní ãásti âeskomoravské vrchoviny se stala ve druhé polovinû 20. století Poliãka s v˘robou polygrafick˘ch strojÛ a potravin. V jiÏní ãásti okresu, v údolí fieky Svitavy – jsou rozmístûny star‰í textilní závody. Celkov˘ poãet obyvatel okresu se v 90. letech 20. století sniÏuje. V okrese Svitavy jsou na deseti maloplo‰n˘ch chránûn˘ch územích reprezentovány charakteristické typy pfiirozen˘ch biotopÛ: pfiirozené lesy (PP Nedo‰ínsk˘ háj, PP V bukách, PP Pod skálou, PP Hradisko, PR Psí kuchynû) a bohatá nalezi‰tû bledulí (PR Králova zahrada). Unikátní kvádrové pískovce chrání PR Ma‰tale a bohaté porosty snûÏenky podsnûÏníku (Galanthus nivalis) PP SnûÏenky ve Vysokém lese. Teplomilná kvûtena je chránûna v PR Dlouholouãské stránû. Na Poliãsko zasahuje CHKO Îìárské vrchy s dal‰ími dvûma maloplo‰n˘mi CHÚ. V okrese jsou zfiízeny dva pfiírodní parky: Údolí Kfietínky a Bohdalov – Hartinkov. V kategorii památn˘ch stromÛ je chránûno 16 jedincÛ rÛzn˘ch druhÛ (deset lip, dva buky, po jednom exempláfii tis, borovice, dub, jedle).
2
1 Zalesnûn˘ kopec Hradisko nad Moravskou Tfiebovou. 2 Plo‰tiãník evropsk˘ (Cimicifuga europaea) roste na Rohové na západní hranici svého celosvûtového roz‰ífiení.
SY 11
161
Pardubicko
1
Dlouholouãské Pfiírodní rezervace stránû Opukov˘ hfibet severojiÏního smûru nad obcí Dlouhá Louãka. Katastrální území: Dlouhá Louãka
Nadmofiská v˘‰ka: 400–496 m
V˘mûra: 60,00 ha
Vyhlá‰eno: 1999
Chránûny jsou západnû orientované opukové stránû stepního charakteru, dfiívûj‰í pastviny. Na extenzivních loukách a v lesních remízcích dnes rostou plo‰nû rozsáhlá pfiirozená a polopfiirozená spoleãenstva vy‰‰ích rostlin, oÏivená teplomiln˘m hmyzem. GEOLOGIE PfieváÏnû západní a jihozápadní prudké svahy hfibetu Kamenná, rozãlenûné pravostrann˘mi pfiítoky horního toku TfiebÛvky. Podklad je tvofien svrchnokfiídov˘mi sedimenty, zejména vápnit˘mi a písãit˘mi prachovci a slínovci, které místy pfiecházejí do jemno-
1
162
zrnn˘ch pískovcÛ (bûlohorské souvrství). Na území se vyvinuly kambizemû (kambizem typická), pararendzina kambizemní, v zamokfien˘ch místech pseudogleje aÏ gleje. Bohatá spoleãenKVùTENA stva teplomiln˘ch a sucho-
Leteck˘ pohled na PR Dlouholouãské stránû.
SY 12
miln˘ch rostlin fiadíme do svazu Bromion erecti, asociace Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati. TûÏko pfiístupné svahy zarÛstají hojnû kfiovinami, napfi. svídou krvavou (Swida sanguinea), ptaãím zobem obecn˘m (Ligustrum vulgare), rÛzn˘mi druhy rÛÏí (Rosa spp.), kru‰inou ol‰ovou (Frangula alnus), fie‰etlákem poãistiv˘m (Rhamnus cathartica) a slivoní trnitou – trnkou (Prunus spinosa). Rostou zde okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), modfienec chocholat˘ (Muscari comosum), záraza hfiebíãková (Orobanche caryophyllacea), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), rmen barvífisk˘ (Cota tinctoria), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris), zvonek klubkat˘ (Campanula glomerata), z. broskvoÀolist˘ (C. persicifolia), ostfiice chlumní (Carex montana), hofiec brvit˘ (Gentianopsis ciliata), chlupáãek BauhinÛv (Pilosella bauhinii), jalovec obecn˘ (Juniperus communis), Ïebfiice pyrenejská (Libanotis pyrenaica), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), ãern˘‰ rolní (Melampyrum arvense), smldník jelení (Peucedanum cervaria), hofiãík
jestfiábníkovit˘ (Picris hieracioides), vítod chocholat˘ (Polygala comosa), prvosenka jarní (Primula veris), jetel horsk˘ (Trifolium montanum) aj. Zajímav˘ je v˘skyt teplomilné tfie‰nû kfiovité (Cerasus fruticosa). Na lokalitû Ïije ZVͤENA vzácná uÏovka hladká (Coronella austriaca) a dal‰í druhy plazÛ, napfi. je‰tûrka obecná (Lacerta agilis). V ‰ípkov˘ch a trnkov˘ch kefiích hnízdí poãetná populace Èuh˘ka obecného (Lanius collurio) a pûnice pokfiovní (Sylvia curruca), vzácnû byla pozorována pûnice vla‰ská (Sylvia nisoria) a kfiepelka polní (Coturnix coturnix). Lesní porosty LESNICTVÍ jsou tvofieny drobn˘mi remízky, které tvofií pestrá smûs dfievin (lípa, habr, buk, tfie‰eÀ, bfiíza, jefiáb, javor klen, j. mléã, osika, jasan aj.). Mají charakter pafiezin a nûkteré z nich vznikly náletem po ukonãení pastvy. Navrhuje se obVYUÎITÍ novení pastvy, která mj. zabrání i roz‰ifiování a rÛstu kfiovin. Stejn˘ úãinek má i kosení. Bez tûchto aktivit bude ‰ífiení dfievin a hromadûní stafiiny pokraãovat. MAPA ÚZEMÍ
strana 176
Okres Svitavy
1
Pfiírodní památka
Hradisko
Porosty na vrcholu Tfiebovského hradiska (kóta 551 m n. m.) severnû od Moravské Tfiebové. Katastrální území: Staré Mûsto u Moravské Tfiebové
Nadmofiská v˘‰ka: 408–551 m
V˘mûra: 26,38 ha
Vyhlá‰eno: 1990
Pfiedmûtem ochrany jsou dubohabrové a bukové porosty s pfiímûsí borovice na prudk˘ch svazích kóty Hradisko. Porosty pfiedev‰ím chrání pÛdu. V podrostu se vyskytují vzácné a chránûné druhy rostlin. Na vrcholu kopce jsou zachovány stopy po starém hrádku, zaniklém ve 13. století (valy, pfiíkopy).
2
GEOLOGIE Návr‰í v Moravskotfiebovské pahorkatinû je tektonicky podmínûnou hrástí z amfibolitÛ (metabazitÛ) zábfieÏského krystalinika, na kter˘ch se vyvinula kambizem typická. Niωí ãást svahu pokr˘vají kvartérní deluviální hlinitopísãité aÏ hlinitokamenité sedimenty s hnûdozemí typickou. Rostlinné boKVùTENA hatství souvisí s geologick˘m podkladem a snad i s nûkdej‰ím hradi‰tûm, v jehoÏ okolí mohly b˘t nûkteré druhy vysazovány. Lesní spoleãenstvo tvofií kvûtnaté buãiny (Eu-Fagenion). Rostou zde napfi. ãesnek medvûdí (Allium ursinum), áron plamat˘ (Arum maculatum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), zimolez ãern˘ (Lonicera nigra), bika Ïlutavá (Luzula luzulina), vikev kfiovi‰tní (Vicia dumetorum), v. lesní (V. sylvatica) aj. Hnízdí zde celá ZVͤENA fiada bûÏnûj‰ích ptaãích druhÛ charakteristick˘ch pro vût‰inu lesÛ Svitavska, napfi. holub hfiivnáã (Columba palumbus), datel ãern˘ (Dryocopus martius), strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), pûvu‰ka modrá (Prunella modularis), ãervenka
obecná (Erithacus rubecula), budníãek men‰í (Phylloscopus collybita), b. lesní (P. sibilatrix), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), ‰oupálek dlouhoprst˘ (Certhia familiaris) aj. Hospodafiení L ESNICTVÍ zachovává pfiirozené druhové sloÏení buãin. Vylouãeny jsou holé seãe. Pfii obnovû nebudou pouÏívány smrk a borovice. MAPA ÚZEMÍ
1
strana 178
Lesní porost v PP Hradisko.
2
Kánû lesní (Buteo buteo) je ve zdej‰ích lesích pomûrnû hojn˘m dravcem.
SY 13
163
Pardubicko
1 GEOLOGIE Niva potoka pod kuestou Kozlovského hfibetu. Podkladem jsou svrchnokfiídové sedimenty bfiezenského souvrství (jemnozrnné pískovce) a teplického souvrství (slínovce, spongility). Nivu pokr˘vají holocenní fiíãní naplaveniny s hydromorfními pÛdami (glej typick˘ a pseudoglej). Hlavním pfiedKVùTENA mûtem ochrany je bledule jarní (Leucojum vernum) v ol‰inû, kterou fiadíme do spoleãenstev Piceo-Alnetum a Pruno-Fraxinetum. Rostou zde také prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), mokr˘‰ stfiídavolist˘ (Chrysosplenium alternifolium), ocún jesenní (Colchicum autumnale), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis) aj. Smrk ztepil˘ (Picea abies) zde díky podmáãení stanovi‰tû pfiirozenû sestupuje do neobvykle malé nadmofiské v˘‰ky. V ol‰inû se vyskyZVͤENA tuje rosniãka zelená (Hyla arborea) a ropucha obecná (Bufo bufo), velmi vzácná jsou pozorování skokana krátkonohého (Rana lessonae). Hnízdí zde napfi. stfiízlík obecn˘
1
2 (Troglodytes troglodytes), ãíÏek lesní (Carduelis spinus), h˘l obecn˘ (Pyrrhula pyrrhula), králíãek ohniv˘ (Regulus ignicapillus), drozd kvíãala (Turdus pilaris), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco) aj. Vzácnû vyhnízdil strakapoud mal˘ (Dendrocopos minor). Do zbytku LESNICTVÍ smrkové a jasanové ol‰iny pfii okrajích zasahují kyselé, místy znaãnû zamokfielé smrkové jedlobuãiny niωího stupnû. Porosty celého území se blíÏí pfiirozenému stavu.
Pfiírodní rezervace
Králova zahrada
Ol‰ina v údolí potoka západnû od Ïelezniãní trati Svitavy – âeská Tfiebová, jiÏnû od osady Nov˘ Rybník u Semanína. Katastrální území: Opatov v âechách
Nadmofiská v˘‰ka: 430 m
V˘mûra: 17,36 ha
Vyhlá‰eno: 1994
Zamokfiené lesní ekosystémy s bohatou populací bledule jarní (Leucojum vernum). PfievaÏuje mokfiadní ol‰ina s pfiirozen˘m v˘skytem smrku.
Území bude poVYUÎITÍ necháno pfiirozené obnovû z dÛvodu dfievinné skladby, vylouãeny jsou meliorace, a to i v pfiilehl˘ch porostech. MAPA ÚZEMÍ
strana 178
Mokr˘‰ stfiídavolist˘ (Chrysosplenium alternifolium).
2
PR Králova zahrada patfií mezi plo‰nû nejrozsáhlej‰í lokality bledule jarní (Leucojum vernum) na Svitavsku. 3 Kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum) patfií k nejvzácnûj‰ím druhÛm PR Králova zahrada.
164
SY 14
3
Okres Svitavy
2
1
Pfiírodní památka
Nedo‰ínsk˘ háj
Lesní celek jiÏnû od rybníka Mal˘ Ko‰ífi mezi TrÏkem a Nedo‰ínem u Litomy‰le. Katastrální území: Nedo‰ín
Nadmofiská v˘‰ka: 300–347 m
V˘mûra: 30,73 ha
Vyhlá‰eno: 1949
Pfiedmûtem ochrany jsou smí‰ené dubohabfiiny na opukovém podkladû pfiecházející v nejniωích polohách do luÏních porostÛ s bohat˘m bylinn˘m patrem zfieteln˘m zejména v jarním aspektu. Izolovan˘ les je v˘znamn˘m hnízdi‰tûm ptactva. Na star˘ch dubech v luÏním porostu Ïijí vzácnûj‰í druhy hmyzu. Pod svahem vyvûrá nûkolik pramenÛ kvalitní pitné vody. GEOLOGIE Mírnû sklonûn˘ strukturnû denudaãní svah návr‰í (347,2 m n. m.), oddûlující údolí Louãné a Desné. Podkladem jsou svrchnokfiídové vápnité jílovce a slínovce (opuky) rohateck˘ch vrstev (coniak). Na severním svahu vzniklo pod pramenní linií nûkolik desítek metrÛ ‰iroké tûleso pûnovcÛ (travertinÛ). PÛdy jsou tvofieny pararendzinou kambizemní a typickou, hnûdozemí luvickou, v podmáãen˘ch ãástech se vyskytuje glej ty-
pick˘, v nivû Louãné pak fluvizem typická. KVùTENA Lokalita zajímá botaniky jiÏ od poãátku století (tehdy byla oznaãována jako stráÀ u Svatého Antoníãka). V závislosti na v˘‰ce hladiny podzemní vody zde rozli‰íme nûkolik typÛ lesních spoleãenstev. Nejniωí polohy v nivû Louãné pokr˘vají luÏní porosty svazu Alnion incanae. Na svazích a na su‰‰í terase nad nivou najdeme dubohabfiinu svazu
Carpinion. Rostou zde napfi. omûj vlãí (Aconitum vulparia) a o. pestr˘ (A. variegatum), áron plamat˘ (Arum maculatum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis helleborine), k. modrofialov˘ (E. purpurata), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), prvosenka jarní (Primula veris) a p. vy‰‰í (P. elatior), barvínek men‰í (Vinca minor), jarmanka vût‰í (Astrantia major), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), pryskyfiník ka‰ubsk˘ (Ranunculus cassubicus) aj. Z hmyzu byl miZVͤENA mo bûÏné druhy doubrav nalezen páchník hnûd˘ (Osmoderma eremita), vázan˘ na duté stromy. Malakofauna zahrnuje bûÏnûj‰í druhy listnat˘ch porostÛ, napfi. skelniãku prÛzraãnou (Vitrea diaphana), a je obohacena o horské prvky, napfi. hladovku chlumní (Ena obscura). V pramenech Ïije pfiedoÏábr˘ plÏ praménka rakouská (Bythinella austriaca). PP Nedo‰ínsk˘ háj je refugiem obratlovcÛ vázan˘ch na pfiirozené dubohabfiiny niωích poloh. Hnízdí zde strakapoud pro-
stfiední (Dendrocopos medius), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albicollis), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix) a celá fiada dal‰ích druhÛ ptákÛ. Na hranici území s rybníkem Mal˘ Ko‰ífi byla nalezena populace hrabo‰e mokfiadního (Microtus agrestis). Vyskytuje se tu i pût druhÛ netop˘rÛ, z nichÏ netop˘r vousat˘ (Myotis mystacinus) se v háji i rozmnoÏuje. Smí‰ená bukoLESNICTVÍ vá doubrava na mírném opukovém svahu pfiechází do topolového a dubového luhu v nivû Louãné. Plán péãe navrhuje zachování pfiirozeného sloÏení porostÛ s pfievahou dubu, habru a lípy, v nejvlhãích ãástech v nivû Louãné i jasanu a ol‰e lepkavé. Budou uchovány staré doupné stromy, v˘sadby jehliãnat˘ch stromÛ budou postupnû likvidovány. VYUÎITÍ Pro rekreanty jsou prÛbûÏnû udrÏovány cesty a nauãná stezka, stejnû jako okolí kaple svatého Antoníãka. 4, 9, 50, BIBLIOGRAFIE 51, 52, 55, 62, 68, 84, 85, 87, 105, 133, 149, 205, 206, 207, 221, 222, 241, 242, 278, 307, 308, 309, 313, 314, 332, 336, 341, 342, 343, 355, 364, 392, 398, 403, 427, 466 MAPA ÚZEMÍ
strana 178
1 Pramen u kapliãky sv. Antoníãka. 2 Kru‰tík modrofialov˘ (Epipactis purpurata) patfií mezi vzácné rostliny PP Nedo‰ínsk˘ háj.
SY 15
165
Pardubicko
1
Vût‰ina plochy pfiírodní rezervace Ma‰tale leÏí v okrese Chrudim (je podrobnû popsána na str. 86–87). Do okresu Svitavy zasahuje svou v˘chodní ãástí, pokrytou pfieváÏnû borov˘mi lesy, s ojedinûl˘mi skalními útvary. Na zdej‰ích potocích je vybudováno nûkolik lesních rybníãkÛ, v pramenn˘ch oblastech potokÛ se vytvofiily ra‰elinné louky. Územím rezervace vede fiada turistick˘ch stezek, vyuÏívan˘ch poãetn˘mi náv‰tûvníky po cel˘ rok.
2
166
1
Pískovcové útvary v PR Ma‰tale jsou velmi ãlenité.
2
Severov˘chodní ãást PR Ma‰tale z vyhlídky Kazatelna.
SY 16
Okres Svitavy
SY 17
167
Pardubicko
1 GEOLOGIE V˘bûÏek kuesty Hfiebeãovského hfibetu (âervená hora 609 m n. m.), jehoÏ západní t˘lov˘ svah je strukturní a v˘chodní ãelní svah erozní. Pfiíkr˘ ãelní svah kuesty se stûnou opu‰tûného lomu je tvofien svrchnokfiídov˘mi sedimenty. V horní ãásti (hrana kuesty) leÏí jílové sedimenty jizerského souvrství (stfiední aÏ svrchní turon). âelní svah tvofií jemnozrnné pískovce, slínovce a spongility (opuky) bûlohorského souvrství (spodní a stfiední turon), úpatí svahu glaukonitické pískovce perucko-korycanského souvrství (cenoman). Povrch pokr˘vá kambizem typická a arenická, v zamokfien˘ch místech leÏí gleje a pseudogleje. Ve zdej‰ích kvûtKVùTENA nat˘ch buãinách (Eu-Fagenion) a suÈov˘ch javofiinách (Tilio-Acerion) rostou druhy s dosti odli‰n˘mi ekologick˘mi nároky, napfi. sleziník ãerven˘ (Asplenium trichomanes), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), puch˘finík kfiehk˘ (Cystopteris fragilis), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), hofiec brvit˘ (Gentianopsis ciliata), oman hnidák (Inula conyza), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), ãesnek medvûdí (Allium ursinum) aj. Lokalita je nejvût‰ím nalezi‰tûm tisu ãerveného (Taxus baccata) v regionech Pardubicka a Hradecka.
1 Budníãek men‰í (Phylloscopus collybita) hnízdí v lesních porostech. 2 Souãástí PP Pod skálou jsou obnaÏené opuky v b˘valém lomu.
168
SY 18
2 ZVͤENA V lesních spoleãenstvech hnízdí bûÏné druhy ptákÛ, ze vzácnûj‰ích napfi. datel ãern˘ (Dryocopus martius) a holub doupÀák (Columba oenas), v opu‰tûném lomu v˘r velk˘ (Bubo bubo). Z pravidelného pozorování lejska malého (Ficedula parva) v roce 1999 lze usuzovat rovnûÏ na jeho hnízdûní. Zvlá‰tní pozorLESNICTVÍ nost je vûnována zachování tisÛ, kter˘m je uvolÀován prostor v podrostu zejména zmlazujícího se vtrou‰eného smrku. Cílem hospodafiení je zachování a obnova lesních porostÛ s pfiirozenou skladbou jedlové buãiny a suÈové javofiiny. BIBLIOGRAFIE 247, 267 MAPA ÚZEMÍ
168, 233, strana 179
Pfiírodní památka
Pod skálou
Lesní porosty na prudkém v˘chodním svahu mezi Mladûjovsk˘m vrchem (647,4 m n. m.) a obcí Nová Ves v serpentinû pfii silnici do Dûtfiichova. Katastrální území: Mladûjov na Moravû, Nová Ves u Moravské Tfiebové
Nadmofiská v˘‰ka: 460–600 m
V˘mûra: 21,1 ha
Vyhlá‰eno: 1990
Pfiedmûtem ochrany území jsou zejména pfiirozená populace tisu ãerveného (Taxus baccata) v bukov˘ch porostech a bohaté nalezi‰tû vzácn˘ch teplomiln˘ch rostlin na obnaÏen˘ch v˘chozech skal.
Okres Svitavy
2 fii‰nice kfiivolaká (Cardamine flexuosa), áron plamat˘ (Arum maculatum), plavuÀ vidlaãka (Lycopodium clavatum), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior) aj.
1
Pfiírodní rezervace
Psí kuchynû
Smí‰ené lesní porosty na kótû Psí kuchynû (526 m n. m.) v Kozlovském hfibetu, v lesním komplexu západnû od Ïelezniãní trati âeská Tfiebová – Svitavy. Katastrální území: Janov u Litomy‰le, Opatov v âechách
Nadmofiská v˘‰ka: 451–568 m
V˘mûra: 116,53 ha
Vyhlá‰eno: 1994
V rozsáhlém komplexu lesÛ vynikají zachovalé pfiirozené jedlové buãiny charakteristické pro oblast Kozlovského hfibetu. Pfiirozenou dfievinnou skladbu lesa provází bohaté bylinné patro s fiadou vzácn˘ch druhÛ. MnoÏství star˘ch doupn˘ch stromÛ poskytuje útoãi‰tû dutinov˘m druhÛm ptákÛ.
GEOLOGIE V˘chodní v˘bûÏek kuesty (526 m n. m.) pot‰tejnské antiklinály ve v˘chodní ãásti geomorfologického okrsku Kozlovsk˘ hfibet. V˘chodní t˘lov˘ svah je strukturní a tektonicky formovan˘, jiÏní ãelní svah je erozní, zv˘raznûn˘ záfiezem potoka. Podkladem jsou svrchnokfiídové sedimenty – jemnozrnné pískovce aÏ slínovce jizerského, ve spodní ãásti v˘chodního svahu aÏ teplického souvrství. Úpatí pokr˘vají deluviální, kvartérní kamenohlinité aÏ hlinitokamenité sedimenty. Vyvinuly se na nich hydromorfní pÛdy (pseudogleje a gleje), na svahovinách zpevnûn˘ch hornin kambizem typická (arenická). V druhovû boKVùTENA haté kvûtnaté buãinû podsvazu Eu-Fagenion rostou napfi. ãesnek medvûdí (Allium ursinum), rozrazil horsk˘ (Veronica montana), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), kostfiava lesní (Festuca altissima), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), fie-
Z obojÏivelníkÛ ZVͤENA zde Ïijí mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra) a skokan hnûd˘ (Rana temporaria). Smí‰en˘ porost bukÛ s modfiíny a smrky je hnízdi‰tûm budníãka lesního (Phylloscopus sibilatrix), králíãka ohnivého (Regulus ignicapillus), datla ãerného (Dryocopus martius) a h˘la obecného (Pyrrhula pyrrhula). Dutiny v bucích vyuÏívají k hnízdûní holub doupÀák (Columba oenas) a s˘c rousn˘ (Aegolius funereus), v území se rovnûÏ nalézá hnízdo ãápa ãerného (Ciconia nigra). Pravidelnû je pozorován v˘r velk˘ (Bubo bubo) a jezevec lesní (Meles meles). PfievaÏují pfiiLESNICTVÍ rozené jedlové buãiny, charakteristické pro fytoregion âeskomoravské mezihofií. Vût‰ina porostÛ je ekologicky stabilní. Plán péãe podporuje zachování pfiirozené dfievinné skladby a pfiirozenou obnovu lesních porostÛ. BIBLIOGRAFIE 210, 228, 398
8, 59, 68,
MAPA ÚZEMÍ
strana 176
1 Opukov˘ hfibítek s porostem buãiny v PR Psí kuchynû. 2 V letním období záfií v podrostu ãervené plody l˘kovce jedovatého (Daphne mezereum).
SY 19
169
Pardubicko
1 GEOLOGIE Hfiebeãovsk˘ hfibet je souãástí asymetrické litické antiklinály, na jejímÏ okraji se vytvofiila soustava kuest. Dne‰ní georeliéf je v˘sledkem tektonick˘ch pohybÛ v neotektonické etapû v mlad‰ích tfietihorách. Strmé ãelní svahy spadají k v˘chodu a mírné strukturní t˘lové svahy k západu. Svrchní ãást kuesty je budována spongilitick˘mi siltovci, vápnit˘mi spongilitick˘mi pískovci s chalcedonick˘mi rohovci, které z hlediska stratigrafie patfií k vy‰‰ím polohám spodního turonu. Hranice turon-cenoman je v dolní ãásti ãelního svahu pfiekryta plá‰tûm hlinitokamenit˘ch sutí z nadloÏních turonsk˘ch sedimentÛ. Stratigraficky je kfiída zastoupena sladkovodním a mofisk˘m cenomanem, spodním turonem a v nejvy‰‰ích partiích stfiedním turonem. Ve sladkovodních cenomansk˘ch souvrstvích leÏí aÏ nûkolik metrÛ mocné polohy Ïáruvzdorn˘ch jílovcÛ spolu s vrstvami uheln˘ch lupkÛ a slojkami kfiídového uhlí. V oblasti Bor‰ova byly dfiíve tûÏeny Ïelezité cenomanské pískovce jako chudé Ïelezné rudy. Vyskytují se zde i loÏiska hadcÛ, lemovaná kfiemit˘mi horninami, které mají charakter ‰edozeleného nebo ãervenohnûdého jaspisu, a také agregáty ‰edobílého tremonitu, ‰edozeleného aktinolitu, vlákna azbestu a ‰upinky chloritu. Na pestrém podloÏí se vyvinuly
1 Zemoun skalní (Aegilops verticillus) je charakteristick˘m mûkk˘‰em lesních porostÛ rezervace. 2 Lesní porost v podzimním aspektu.
170
SY 20
2 kambizemû (kambizem typická a její kyselá varieta, kambizem rubefikovaná a pseudoglejová) a rankery, podél men‰ích vodních tokÛ gleje a pseudogleje. PfieváÏnou vûtKVùTENA ‰inu plochy pokr˘vají kvûtnaté buãiny a jedlobuãiny podsvazu Eu-Fagenion. Rostou zde napfi. samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), kostfiava lesní (Festuca altissima), svízel vonn˘ (Galium odoratum), bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), ãarovník alpsk˘ (Circaea alpina). Na nejprud‰ích svazích nalezneme téÏ suÈové lesy (Tilio-Acerion) s kapradinou laloãnatou (Polystichum aculeatum), ãa-
Pfiírodní rezervace
Rohová
Komplex buãin na Hfiebeãovském hfibetu západnû od Moravské Tfiebové. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Bor‰ov u Moravské Tfiebové, 435–660 m Dlouhá Louãka, Kfienov V˘mûra: 296,93 ha
Vyhlá‰eno: 1998
Pfiedmûtem ochrany je rozsáhl˘ komplex kvûtnat˘ch buãin na prudkém v˘chodním svahu kuesty. Opukové podloÏí a pfiirozená dfievinná skladba lesa tvofií podmínky pro bohat˘ bylinn˘ podrost. Na jediném místû ve v˘chodních âechách zde najdeme karpatské druhy rostlin – plo‰tiãník evropsk˘ (Cimicifuga europaea) a kozlík trojen˘ (Valeriana tripteris) a plÏe sudovku Ïebernatou (Orcula doliolum).
Okres Svitavy rovníkem prostfiedním (Circaea x intermedia), zimolezem ãern˘m (Lonicera nigra). Nejv˘znamnûj‰ími rostlinami PR jsou plo‰tiãník evropsk˘ (Cimicifuga europaea) – kriticky ohroÏen˘ taxon kvûteny âR, kter˘ zde dosahuje severozápadní hranice areálu – a kozlík trojen˘ (Valeriana tripteris). Z bezobratl˘ch ZVͤENA se zde vyskytuje vzácn˘ stfievlík Carabus irregularis. PlÏ sudovka Ïebernatá (Orcula doliolum) zde má západní hranici svého areálu. Z obojÏivelníkÛ je relativnû hojn˘ mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra) a skokan hnûd˘ (Rana temporaria). Mimo bûÏné druhy ptákÛ, mezi které patfií strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), zde hnízdí lejsek mal˘ (Ficedula parva), kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum) a s˘c rousn˘ (Aegolius funereus). Puklinové jeskynû v opukov˘ch stûnách poskytují úkryty i zimovi‰tû vrápenci malému (Rhinolophus hipposideros) a netop˘ru fiasnatému (Myotis nattereri).
Pfiírodní památka
SnûÏenky ve Vysokém Lese
Údolí v rozsáhlém lesním komplexu severov˘chodnû od Poliãky, asi 2 km jihov˘chodnû od osady Vysok˘ Les. Katastrální území: Chmelík, Lezník
Nadmofiská v˘‰ka: 480–500 m
V˘mûra: 2,21 ha
Vyhlá‰eno: 1994
Chránûny jsou b˘valé louãky podél bezejmenného potoka v hlubokém lesním údolí s bohatou populací snûÏenky podsnûÏníku (Galanthus nivalis). Tento druh je v regionu jiÏ pomûrnû vzácn˘. GEOLOGIE Podkladem jsou svrchnokfiídové slínovce aÏ prachovce jizerského souvrství (stfiední aÏ svrchní turon). Dno údolí pokr˘vají kambizemû (k. typická a pseudoglejová) a pseudogleje. Na dnû údolí KVùTENA na nûkdej‰ích lesních louãkách prosperuje bohatá populace
snûÏenky podsnûÏníku (Galanthus nivalis). Rostou zde také l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), devûtsil lékafisk˘ (Petasites hybridus) aj. Louky a vlhká ZVͤENA místa v náletech vrb a ol‰í ob˘vá je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vi-
pera berus). Z ptákÛ b˘vá na pfieletu pozorován ofie‰ník kropenat˘ (Nucifraga caryocatactes). Hnízdí napfi. lindu‰ka lesní (Anthus trivialis), králíãek obecn˘ (Regulus regulus), stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes) a ãervenka obecná (Erithacus rubecula). V 90. letech LESNICTVÍ byly lesní louãky ãásteãnû zalesnûny smrkem, ãásteãnû pfiirozenû zarostly nálety vrb a ol‰e. Bude-li tento porost obhospodafiován bûÏn˘m zpÛsobem, povede k zastínûní a ústupu snûÏenek. Plán péãe pfiedpoVYUÎITÍ kládá pfiedev‰ím likvidaci v˘sadeb smrku a poté kosení obnoven˘ch luk. MAPA ÚZEMÍ
strana 179
1 SnûÏenka podsnûÏník (Galanthus nivalis).
Na území reLESNICTVÍ zervace pfievaÏují lesy pfiirozeného charakteru (rÛzné typy buãin, suÈová jilmová javofiina). Asi 12 % tvofií dlouhovûké, vnitfinû prostorovû diferencované porosty s fragmenty pralesovitého charakteru, které jsou zafiazeny do zóny s pfiísnou ochranou. SuÈové a kvûtnaté buãiny s pfiírodû blízkou skladbou jsou zafiazeny do zóny s fiízen˘m hospodafiením (49 % plochy území). Tyto velmi cenné porosty jsou obklopeny lesy s niωí úrovní ekologické stability. Plán péãe podporuje zachování pfiirozené druhové skladby. Dfievo je tûÏeno mimo vegetaãní období. Zvlá‰tû je chránûna jedle, která není s v˘jimkou v˘chovn˘ch zásahÛ z porostÛ odstraÀována. Ponechávány jsou i v˘vraty a sou‰e dÛleÏité pro v˘voj nûkter˘ch mizejících druhÛ hmyzu. MAPA ÚZEMÍ
strana 177 1
SY 21
171
Pardubicko
1 GEOLOGIE Plo‰ina na svrchnokfiídov˘ch slínovcích, prachovcích a jemnozrnn˘ch pískovcích stfiedního aÏ svrchního turonu, mírnû sklonûná k severu. Vyvinuly se zde kambizemû (typická a pseudoglejová) a pseudogleje. Porosty tvofií KVùTENA kvûtnatá buãina podsvazu EuFagenion s bylinn˘m podrostem charakteristick˘m pro toto spoleãenstvo. Rostou zde svízel vonn˘ (Galium odoratum), pitulník horsk˘ (Galeobdolon montanum), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), rozrazil horsk˘ (Veronica montana), ‰Èavel kysel˘ (Oxalis acetosella), ãarovník pafiíÏsk˘ (Circaea lutetiana) aj. Hnízdí zde naZVͤENA pfiíklad pûvu‰ka modrá (Prunella modularis), stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes), drozd brávník (Turdus viscivorus) a králíãek obecn˘ (Regulus regulus). V okolí je bûÏná zmije obecná (Vipera berus), na vlhãích místech je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a ãolek horsk˘ (Triturus alpestris).
1
Zmije obecná (Vipera berus).
2 Bukov˘ porost v PP V bukách se zmlazujícím smrkem.
172
SY 22
2 LESNICTVÍ Chránûné území bylo vyhlá‰eno k ochranû staré jedlové buãiny na opukovém podloÏí, pfiedstavující zbytek pÛvodnû hojn˘ch pfiirozen˘ch lesÛ. Dospûlé jedle jiÏ pÛsobením imisí vymizely, vyskytuje se zde pouze ojedinûle zachoval˘ jedlov˘ nárost. RovnûÏ staré buky pomalu mizejí v˘vraty a pfiirozen˘m odumíráním. Porost se nezmlazuje. Plán péãe navrhuje zachování a obnovu stávajícího bukového porostu vyuÏitím pfiirozené obnovy, popfiípadû doplnûní buku a jedle místního pÛvodu. BIBLIOGRAFIE 222, 281, 473 MAPA ÚZEMÍ
116, 186, strana 179
Pfiírodní památka
V bukách
Bukov˘ porost v rozsáhlém lesním komplexu SV od Poliãky, asi 3 km JV od osady Vysok˘ Les. Katastrální území: Chmelík
Nadmofiská v˘‰ka: 540 m
V˘mûra: 2,00 ha
Vyhlá‰eno: 1956
Chránûn je pfiirozen˘ smí‰en˘ jedlobukov˘ porost, s podrostem charakteristick˘m pro kvûtnaté buãiny. Okolní hospodáfiské smrãiny jsou témûfi bez podrostu.
Okres Svitavy Pfiírodní park
Bohdalov – Hartinkov
Pfiírodní park byl zfiízen nafiízením Okresního úfiadu ve Svitavách v roce 1996 na plo‰e 6265 ha. Okolí obcí Bohdalov a Hartinkov je esteticky a pfiírodnû hodnotné, obsahuje ekologicky v˘znamné segmenty krajiny (v˘znamné krajinné prvky). Pestrá geologická stavba zahrnuje horniny od prvohorních bfiidlic aÏ po svrchnokfiídové usazeniny s vysok˘m podílem vápníku. V ‰ir‰ích krajinn˘ch souvislostech navazuje toto území na sousední pfiírodní park Kladecko v okrese Prostûjov. Znaãná plocha je pokryta lesem a rozpt˘lenou zelení s mozaikou polopfiirozen˘ch a pfiírodû blízk˘ch luk a pastvin. Biologicky hodnotná území men‰ího plo‰ného rozsahu jsou zaregistrována ja-
ko v˘znamné krajinné prvky, napfi. Pûãíkovské stránû, stránû v Hraniãkách, StráÏniãka, nad VûÏnick˘m potokem a pramen Teplice. Rostou zde pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), hofiec brvit˘ (Gentianopsis ciliata), na vlhk˘ch loukách prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis). Îijí zde mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra), slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis), uÏovka hladká (Coronella austriaca). Typick˘mi ptáky jsou Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), pûnice slavíková (Sylvia borin), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), kánû lesní (Buteo buteo) aj.
1
2
1
a 2 Pfiírodní park Bohdalov – Hartinkov.
SY 23
173
Pardubicko
1
Pfiírodní park
Údolí Kfietínky
Pfiírodní park byl zfiízen na plo‰e 5570 ha nafiízením Okresního úfiadu ve Svitavách v roce 1996 ve velmi zachovalé krajinû s pestrou skladbou biotopÛ. Osu parku tvofií tok fiíãky Kfietínky, která v místû oznaãovaném jako BohuÀovské skály tvofií hranici dvou geomorfologick˘ch soustav – âeské tabule nad lev˘m svahem údolí a ãeskomoravské soustavy nad prav˘m bfiehem. Skalní stûny, aÏ 45 m vysoké, tvofií pÛsobivou krajinnou scenérii. Krajina parku je velmi vyváÏená, s vysokou ekologickou stabilitou. Vût‰í i men‰í lesy se stfiídají s drobn˘mi loukami, pastvinami a poli. Ra‰elinné louky svazu Caricion fuscae v nivách potÛãkÛ a na pramenn˘ch v˘vûrech jsou útoãi‰tûm mnoh˘ch chránûn˘ch druhÛ rostlin. Rostou zde napfi. prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium) a bradáãek vejãit˘ (Listera ovata). Suché stráÀky a meze s vy‰‰ím podílem vápníku v pÛdû hostí vzácnou sasanku lesní (Anemone sylvestris), orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris) a smolniãku obecnou (Steris viscaria). Na nûkolika místech (napfi. u Svojanova a Trpína) nalezneme prstnatec bezov˘ (Dactylorhiza sambucina), ve v˘chodních âechách silnû ohroÏen˘ druh. Ve skalnatém údolí Kfietínky a pfiítokÛ hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horsk˘ (Motacilla cinerea). Skalní v˘chozy jsou v˘znamn˘m hnízdi‰tûm v˘ra velkého (Bubo bubo). V lesních porostech hnízdí ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), s˘c rousn˘ (Aegolius funereus) a kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum). Byla zde pozorována i zmije obecná (Vipera berus).
174
SY 24
Okres Svitavy
2 1
¤íãka Kfietínka s balvanit˘m korytem.
2
Krajina v pfiírodním parku Údolí Kfietínky.
SY 25
175
Pardubicko DLOUHOLOUâSKÉ STRÁNù STR. 162
26 04 1993
PSÍ KUCHYNù
26 04 1993
176
SY 26
STR.
169
Okres Svitavy ROHOVÁ
STR.
170
26 04 1993
SY 27
177
Pardubicko HRADISKO
STR.
163
KRÁLOVA ZAHRADA
STR.
164
26 04 1993
26 04 1993 NEDO·ÍNSK¯ HÁJ
STR.
165
26 04 1993
178
SY 28
Okres Svitavy POD SKÁLOU
STR.
168
SNùÎENKY VE VYSOKÉM LESE
STR.
171
26 04 1993
26 04 1993 V BUKÁCH
STR.
172
26 04 1993
SY 29
179
Pardubicko
1 1
180
Lípa velkolistá v Lubné, na kfiiÏovatce Lubná – Budislav – ·irok˘ DÛl.
SY 30
Okres Svitavy Památné stromy 1. Borovice lesní, k. ú. Biskupice, p. ã. 945/1, u silnice Biskupice – Nectava. O: 390 cm, Vs: 13 m, S: 150 let. 2. Dub letní zv. Stfiítezského dub, k. ú. Budislav, p. ã. 1161, v blízkosti b˘valého ml˘na ã. p. 152. O: 385 cm, Vs: 28 m, S: 250 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Dolní Újezd u Litomy‰le, p. ã. 314/1, dvÛr u statku ã. p. 82 u silnice smûrem na Vidlatou Seã. O: 550 cm, Vs: 12 m, S: 300 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Dolní Újezd u Litomy‰le, p. ã. 2301 u domu ã. p. 81 u silnice smûrem na Vidlatou Seã. O: 580 cm, Vs: 14 m, S: 300 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Horákova Lhota, p. ã. 85, pfied stodolou u domu ã. p. 6. O: 720 cm, Vs: 27 m, S: 400 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Jedlová, p. ã. 3343, v obci vlevo od silnice Jedlová – Poliãka. O: 485 cm, Vs: 30 m, S: 200 let. 7. Buk lesní, k. ú. Koclífiov, p. ã. 2747, u domu ã. p. 188. O: 475 cm, Vs: 26 m, S: 250 let. 8. Lípa velkolistá, k. ú. Lubná, p. ã. 194/3, intravilán obce na kfiiÏovatce Lubná – Budislav – ·irok˘ DÛl. O: 565 cm, Vs: 25 m, S: 400 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Moravská Tfiebová, p. ã. 2712/1, na okraji mûsta u silnice na Svitavy. O: 555 cm, Vs: 23 m, S: 300 let. 10. Buk lesní, k. ú. Rozhraní, p. ã. 54/1, na okraji lesa u chalupy ã. p. 50. O: 550 cm, Vs: 30 m, S: 300 let. 11. Tis ãerven˘, k. ú. Sklené, p. ã. 226, intravilán obce u domu U HavlÛ ã. p. 25. O: 319 cm, Vs: 14 m, S: 400 let.
1
2 1
Borovice lesní v Biskupicích, u silnice Biskupice – Nectava.
2
Buk lesní v Koclífiovû u ã. p. 188.
SY 31
181
Pardubicko 12. Jedle bûlokorá zv. Vopafiilova jedle, k. ú. ·irok˘ DÛl, p. ã. 1161, v lesním porostu vlevo od silnice ·irok˘ DÛl – Lubná. O: 442 cm, Vs: 43 m, S: 350 let. 13. Lípa velkolistá, k. ú. Trpín, p. ã. 23/2, ve dvofie u domu ã. p. 31. O: 760 cm, Vs: 22 m, S: 450 let. 14. Lípa malolistá, k. ú. Trpín, p. ã. 23/2, u ã. p. 31. O: 545 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 15. Lípa malolistá, k. ú. Vendolí, p. ã. 365, v intravilánu obce pfied domem ã. p. 210. Torzo mohutné lípy. Povûst o ní je uchována v kronice v báni místního kostela. O: 680 cm, Vs: 17 m, S: 450 let. 16. Lípa malolistá, k. ú. Vendolí, p. ã. st. 314, za poÏární zbrojnicí. O: 700 cm, Vs: 25 m, S: 400 let. 17. Dub letní, k. ú. Vranová, p. ã. 241/17, ve svahu nad cestou 500 m jihov˘chodnû od obce. O: 530 cm, Vs: 10 m, S: 300 let
1
1 Lípa malolistá ve Vendolí u poÏární zbrojnice. Detail dutiny v kmeni. 2
182
Lípa malolistá ve Vendolí.
SY 32
2
