Základní škola a Mateřská škola Třebařov, okres Svitavy Výsledky dotazníkového šetření pro účely autoevaluace 2010 Dotazník pro ţáky Ţáci odpovídali na 18 otázek. Hodnocení bylo stejné jako klasické známkování. Dotazník nebyl rozdán v prvních dvou ročnících (po zkušenostech s podobným šetřením v minulém roce – mapa školy). 1. Můj rozvrh mi vyhovuje? 1
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1,2
4. třída 2,1
5. třída 1,6
6. třída 2,7
7. třída 3
8. třída 2,2
9. třída 3,1
1 3,5 3 2,5 2 1 1,5 1 0,5 0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Ţáci třetího ročníku dali svému rozvrhu známku výbornou. Ţáci čtvrtého, pátého a osmého chvalitebnou, ostatní známku dobrou. Rozvrh hodin ţákům v naší škole nedělá větší potíţe. Při přípravě rozvrhu se musí vyhovět všem zákonům, vyhláškám, nařízením, bezpečnosti, hygieně, požárníkům, dopravě, pracovní době učitelů, provozních zaměstnanců. Je samozřejmé, že se nezavděčíme všem. Komu vyhovuje jeho pracovní doba?
2. Vyhovuje mi nabídka volitelných předmětů? 2
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1
4. třída 1
5. třída 1,5
6. třída 2,1
7. třída 2
8. třída 2,6
2 3
2,5
2
1,5
2
1
0,5
0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
9. třída 1,8
Nabídku volitelných předmětů ohodnotili ţáci třetí aţ páté třídy jako výbornou. Je to radostné, ale oni ţádné volitelné předměty nemají. U ostatních tříd byla nabídka hodnocena, jako chvalitebná s výjimkou sedmáků, kde je hodnocena jako dobrá. Nabídka volitelných předmětů není na naší škole pro ţáky problém. V průzkumech dávají škole obvykle nejhorší známku žáci sedmého ročníku. Je to statistický jev. Svoji úlohu sehrají hormony (obyčejná puberta). Nejinak je tomu i v našem šetření. 3. Bere učitel ohled na slabší ţáky? 3
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1
4. třída 1,4
5. třída 1,4
6. třída 2,4
7. třída 2,6
8. třída 2,1
9. třída 2,5
3 3
2,5
2
1,5
3
1
0,5
0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Ţáci prvního stupně jsou přesvědčeni, ţe učitelé berou ohled na slabší ţáky, škole dali výbornou. Podobného přesvědčení jsou šesťáci a osmáci s chvalitebnou. Ţáci sedmého a devátého ročníku dali škole známku dobrou. Všeobecně lze říci, ţe škola bere na slabší ţáky dost ohledů. V odpovědi asi bude hodně záležet, jestli jsem žák slabší, nebo výborný. Ti první si budou myslet, že se na ně žádné ohledy neberou a ti druzí si myslí, že se na ně bere ohledů až moc. Je to podobné, jako v životě mezi dospělými (sociálně slabší a ti druzí). 4. Učitelé chtějí, abychom učivu rozuměli, nejenom se ho učili nazpaměť. 4
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1,3
4. třída 1,6
5. třída 1,4
6. třída 2,3
7. třída 3,6
8. třída 1,9
4 4 3,5 3 2,5 2
4
1,5 1 0,5 0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
9. třída 2,5
Většina ţáků školy je přesvědčena, ţe učitelé je vedou k tomu, aby učivu rozuměli a pochopili jej. Výjimku tvoří sedmáci. Po těch učitelé naopak chtějí, aby se všechno učili nazpaměť. Pro sedmáky asi bude nutné zaměstnat úplně jiné pedagogy. Ti stávající sice v ostatních třídách učivo vysvětlují a chtějí, aby žáci učivo pochopili. Jen vstoupí do sedmé třídy, rázem se změní a chtějí všechno zpaměti. Podivný to svět. 5. Domácí příprava na vyučování mi netrvá dlouho.
5
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1,3
4. třída 2
5. třída 2,4
6. třída 2,9
7. třída 2,8
8. třída 2
9. třída 2,8
5 3,5 3 2,5 2 5 1,5 1 0,5 0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
V odpovědi je pro školu jedna výborná, tři chvalitebné a tři dobré. Ţáci si sice nemyslí, ţe jsou nějak zvláště přetěţování, ale také nejsou úplně spokojení (s výjimkou třeťáků, ti jediní dali škole výbornou, ale i to se v dalších letech jistě změní). Domácí příprava je diskutovaným problémem školství už dlouho (a asi nejenom našeho). Od extrémního názoru doma nic nedělat až po doma se naučit vše. Žáci devátého ročníku se připojili k ostatním. Máme to vzít tak, že na zkoušky na střední školy se nemusí učit a ono nám to spadne samo do klína? Tak špatné to snad s naším středním školstvím ještě není, aby vzalo každého. 6. Mám pocit, ţe učitelům na mně záleţí? 6
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1,3
4. třída 1,8
5. třída 1,5
6. třída 2,9
7. třída 3
8. třída 3,3
6 3,5 3 2,5 2 6 1,5 1 0,5 0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
9. třída 3
Děti ze třetí třídy daly svému učiteli známku výbornou. Ţáci čtvrté a páté třídy dali učitelům chvalitebnou. Ţáci druhého stupně ohodnotili své pedagogy známkou dobrou. Můţeme tedy všichni být spokojeni. Známka dobrá je dobrá. Možná jsme měli do dotazníku dát otázku: Máš pocit, že Ti na Tvých učitelích záleží? Možná bychom se dozvěděli, že většině žáků na jejich učitelích zaleží ze všeho nejvíce na světě. Pedagogům na žácích záleží, byť si to někteří žáci nemyslí. 7. Pracujeme ve skupinách? 7
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1,1
4. třída 1,9
5. třída 1,6
6. třída 2,2
7. třída 3,1
8. třída 2,4
9. třída 2,4
7 3,5 3 2,5 2 7 1,5 1 0,5 0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Ţáci třetího ročníku dali známku výbornou. Ve skupinách pracují. Ostatní třídy s výjimkou sedmáků dali chvalitebnou. Také ve skupinách pracují. Sedmáci dali dobrou. Vědí tedy, co to skupinová práce je. Pedagogové, kteří v ostatních třídách skupinovou práci hojně používají, se jako mávnutím kouzelného proutku změní a u sedmáků na to zapomenou. Nebo že by to bylo zase v těch hormonech? 8. Učitel se věnuje všem ţákům ve třídě a nikoho nevynechává? 8
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1,1
4. třída 1,2
5. třída 1,6
6. třída 2,5
7. třída 3
8. třída 2,3
8 3,5 3 2,5 2 8 1,5 1 0,5 0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
9. třída 2,1
Výbornou známku dostali učitelé třetí, čtvrté a páté třídy. Zde jsou děti spokojeny, učitel se věnuje všem ţákům přibliţně stejně. Osmá a devátá třída dala učitelům chvalitebnou. Dobrou známku dostala škola u šesťáků a sedmáků. Nejhorší známku nedala třída osmá (nejpočetnější ve škole). Tam by se dalo předpokládat, že je na děti méně času. Ale že si učitelé nenajdou čas na sedmáky (malá třída ve škole), je nepochopitelné. 9. Nebojím se zeptat učitele, kdyţ něčemu nerozumím?
9
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1,3
4. třída 1,3
5. třída 1,8
6. třída 2,3
7. třída 2,9
8. třída 1,9
9. třída 1,9
9 3,5 3 2,5 2 9 1,5 1 0,5 0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Ţáci se ve škole nebojí zeptat, kdyţ něčemu nerozumějí. Ve dvou třídách známkovali na výbornou, ve čtyřech chvalitebnou, v sedmém ročníku dobrou. Třída, o které se ve škole nejvíce hovoří, která je ve škole nejvíce vidět a slyšet, má tak veliký problém zeptat se, když něčemu nerozumí. Asi se žáci zeptají, ale pak už neposlouchají. Ptát se na něco opakovaně, to nakonec i osla umoří, natož učitele. 10. Mohu učiteli sdělit svůj názor, diskutovat s ním? 10
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1,4
4. třída 2,6
5. třída 1,7
6. třída 2,2
7. třída 3,7
8. třída 2,5
9. třída 2,2
10 4 3,5 3 2,5 2
10
1,5 1 0,5 0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Třeťáci dali škole výbornou. Čtvrtá, pátá, šestá a devátá chvalitebnou a osmá dobrou. Sedmá dostatečnou. Ţáci se nebojí se svými učiteli diskutovat. S výjimkou sedmáků.
Je diskuse a diskuse. S některými lidmi diskutovat nelze. Totéž asi bude platit i o dětech. Všemu se ovšem lze naučit. Nechť se tedy sedmáci obrátí na své pedagogy, aby je naučili diskusi bez bohapustého blábolení.! 11. Přestupky proti školnímu řádu jsou dostatečně přísně trestány? 11
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1,8
4. třída 1,4
5. třída 2,2
6. třída 2,2
7. třída 2,6
8. třída 1,4
9. třída 1,6
11 3
2,5
2
1,5
11
1
0,5
0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Většina tříd dala škole chvalitebnou (čtvrtá a osmá výbornou). S řešením kázeňských přestupků ve škole jsou ţáci spokojeni. Sedmáci dali škole známku dobrou. Kdyby se všichni chovali podle školního řádu, nebylo by nutné řešit kázeňské přestupky. Není tohle opět obraz naší společnosti, kde jsou ti, co zákony dodržují za hlupáky? Je příznačné, že třída s největším počtem kázeňských přestupků dala škole známku nejhorší, i když dobrou. 12. Při výuce se často pouţívají učební pomůcky? 12
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1
4. třída 2,4
5. třída 1,1
6. třída 1,6
7. třída 2,1
8. třída 2,2
9. třída 2,5
12 3
2,5
2
1,5
12
1
0,5
0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Dvě třídy daly škole známku výbornou (III. a V.). Čtyři třídy daly známku chvalitebnou (IV., VI., VII. a VIII.). Devátá dobrou. Deváťáci se na věc dívají kritičtěji, neţ ostatní. Mají své zkušenosti. Ţáci jsou s pouţíváním pomůcek ve škole spokojeni. Získat nové pomůcky je věc financí. Používání pomůcek je věc běžná. Pokud žáci spolupracují a pomůcky nepoškodí, lze je běžně používat. V opačném případě je lepší nechat je v kabinetě pro příznivější dobu.
13. Jsem spokojen(a) s kolektivem třídy? 13
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1,5
4. třída 1,9
5. třída 1,7
6. třída 2,5
7. třída 2,9
8. třída 2,7
9. třída 2,1
13 3,5 3 2,5 2 13 1,5 1 0,5 0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Spokojenost s kolektivem třídy je věc problematická. Do třídy se dostanou spoluţáci, které si nemůţeme vybírat. Přesto se s nimi musíme naučit vycházet a ţít. Buď se ti slušní ţáci nepřizpůsobí těm méně slušným, či neslušným, a pak je kolektiv třídy dobrý. Nebo se ti slušní změní na ty druhé. Pak je třída nespokojená. V naší škole si kolektivy třídy daly známku chvalitebnou (třikrát) a dobrou (čtyřikrát). Život je pes a nechová se k nám vždy pěkně. Ani v zaměstnání si nemůžeme kolegy vybírat. Jen můžeme ze zaměstnání odejít. Lepší je naučit se s lidmi vycházet a to i s těmi, kteří nám jsou nepříjemní. 14. Ve škole se cítím bezpečně? 14
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1,3
4. třída 1,7
5. třída 1,6
6. třída 2,4
7. třída 2,1
8. třída 2,8
9. třída 1,6
14 3
2,5
2
1,5
14
1
0,5
0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Většina ţáků se ve škole cítí bezpečně. Osmáci dali známku dobrou. Tohle je ovšem jen celkový průměr. U jednotlivců můţe být situace v pocitu bezpečnosti zcela jiná. Statistika nuda je. Osmáci, pomalu nejstarší děti ve škole, se cítí nejméně bezpečně. Podivný statistický jev. Určitě si zaslouží hlubšího zkoumání. Třeba se bojí dětí mladšího školního věku, které se cítí ve škole bezpečněji.
15. Líbí se mi moje třída, naše škola? 14
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1
4. třída 1,8
5. třída 1,5
6. třída 2,4
7. třída 3,6
8. třída 2,5
9. třída 2
15 4 3,5 3 2,5 Řada1
2 1,5 1 0,5 0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Otázka vkusu je věc osobní. Třeťákům se jejich třída líbí. Dali jí známku výbornou, a to všichni. Čtyři třídy daly známku chvalitebnou. Osmáci dobrou. Pouze sedmička je se svou třídou nespokojena – dostatečná. Proč se sedmáci nesnaží třídu změnit, když se jim tak moc nelíbí?Očekáváme, že příjdou se svými nápady. 16. Pomáhají mi učitelé řešit problémy? 16
1. třída 0
2. třída 0
3. třída 1,3
4. třída 1,4
5. třída 1,3
6. třída 2,1
7. třída 4
8. třída 3,5
9. třída 2
16 4,5 4 3,5 3 2,5 16 2 1,5 1 0,5 0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Děti prvního stupně daly známku výbornou. Učitelé jim pomáhají jejich problémy řešit k jejich spokojenosti. Šesťáci a deváťáci dali škole chvalitebnou, mohou se spolehnout na pomoc učitelů. Osmáci jsou jen lehce nespokojeni a sedmáci dali škole dostatečnou. Jim tedy učitelé nepomáhají s problémy. Třída, které se ve škole pedagogický sbor věnuje nejvíce, je s touto pozorností nespokojena. To je paradox doby. Nechme sedmáky dělat, co chtějí a oni budou vrcholně spokojeni. Dobrá rada nad zlato. 17. Je nabídka krouţků dostatečná?
1. třída 0
17
2. třída 0
3. třída 1,1
4. třída 1,6
5. třída 1,5
6. třída 1,7
7. třída 1,9
8. třída 2,6
9. třída 1,3
17 3
2,5
2
1,5
17
1
0,5
0 1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Ţáci naší školy jsou s nabídkou krouţků spokojeni. Známku dobrou dostala škola jen u osmáků. Pokud si žádný z nabízených kroužků nevyberu, mohl bych být nespokojený. Asi by bylo nutné udělat srovnání s účastí dětí v jednotlivých zájmových útvarech. Třeba bychom seznali, že nejkritičtější děti nikam nechodí. 18. Mám pocit, ţe jsem ve škole šikanován? 18 ano ne nevím
1. třída 0 0 0
2. třída 0 0 0
3. třída 4 8 1
4. třída 2 10 2
5. třída 0 15 1
6. třída 2 10 1
7. třída 2 6 0
8. třída 1 13 3
16 14 12 10 8 6 4 2 0
ano ne nevím
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
ano ne nevím
celkem 12 73 9
celkem
18
1. třída
9. třída 1 11 1
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevim
Pocit osobního bezpečí je silně subjektivní. Většina ţáků si myslí, ţe se cítí bezpečně. Devět ţáků se vyjádřit nedovede a dvanáct má pocit, ţe jsou ve škole šikanováni. Tímto problémem se zabývá celá naše společnost, naše školství, máme na to i zákon, ale tím se osobní pocit nedá potlačit. Škola se problémem šikany zabývá trvale a asi ještě dlouho zabývat bude. Otázkou je, jestli všichni správně chápou pojem – šikanován. Pro někoho to může znamenat, že se na něj druhý neusmál, nebo že se někdo někde zasmál. Je to pocit subjektivní.
