Okouzlí vás pfiírodní památky Magnetovec,

Na území okresu Ústí nad Labem se nacházejí dvû chránûné krajinné oblasti - âeské stfiedohofií - v ev-

vaãÛ sjezdovek i bíl˘ch stop je Telnice, známé stfiedisko zimních sportÛ s vleky, bûÏeck˘mi trasami, ale i tu-

ropském mûfiítku unikátní pohofií, Labské pískovce s jejich nejzápadnûj‰í ãástí Tisk˘mi stûnami a pfiírodní park V˘chodní Kru‰né hory. Kru‰né hory tvofií sv˘m 120 kilometrÛ dlouh˘m hfiebenem na severu âeské republiky pfiirozenou hranici se SRN - od Chebu aÏ po Petrovice. Na Ústecku, kde hfieben konãí, dosahují v˘‰ky 700 - 800 metrÛ. Jsou vhodn˘m terénem pro letní turistiku, i kdyÏ zimní lyÏafiská pfievládá. Právû jí slouÏí v ústecké ãásti Kru‰n˘ch hor nûkolik turistick˘ch center. Jedním z nich je Komáfií víÏka (806 m n. m.), na jejíÏ vrchol k horskému hotelu vede sedaãková lanovka. Je moÏné i vyjet horskou silnicí na parkovi‰tû na horském hfiebeni u kaple sv. Wolfganga. Od zdej‰ího hotelu je pfiekrásn˘ v˘hled na ãást Kru‰n˘ch hor a na témûfi celé âeské stfiedohofií. Vyhledávan˘m místem je také b˘valá ves Adolfov (750 m n. m.) , která se v zimním období mûní v ru‰nou lyÏafiskou chatovou osadu s nûkolika vleky, sjezdovkami i s ubytovacími kapacitami. Mekkou vyzna-

ristick˘mi stezkami. V˘hodou lyÏafisk˘ch svahÛ v této lokalitû je umûlé zasnûÏování, takÏe i pfii nepfiízni snûhov˘ch podmínek si lyÏafii pfiijdou na své. Na hfieben hor je moÏné dostat se pû‰ky po znaãen˘ch cestách z podhÛfií. Poãítejte s tím, Ïe pû‰í cesty jsou nároãné na stoupání. Za krásnou pfiírodou se v kteroukoliv roãní dobu mÛÏete vydat do pfiírodních rezervací Raã u Habfií, na Sluneãní stráÀ u Brné, na Kozí vrch, na ·piãák u Krásného Lesa, k Liboucheck˘m rybníãkÛm a k Národní pfiírodní památce Vrkoã. âekají na vás vyhlá‰ená místa dalek˘ch v˘hledÛ - vyhlídková plo‰ina na Vysokém Ostrém, zfiícenina hradu Blansko, Mariánská skála, Nakléfiovská v˘‰ina, Vûtru‰e, plo‰ina u Dubického kostela, Erbenova vyhlídka na Dobûtické v˘‰inû, rozhledna na Varho‰ti, Buková hora, Panenská skála ve VaÀovû s vodopádem u Vrkoãe. Okouzlí vás pfiírodní památky Magnetovec, Babinské louky a samozfiejmû Tiské stûny - ráj horolezcÛ. Mezi tûmito pfiírodními úkazy si aÏ 400 m hlubok˘m údolím razí cestu fieka Labe.

1

Na území okresu Ústí nad Labem se nachází nûkolik zámkÛ, hradÛ a památkov˘ch objektÛ, které je moÏné nav‰tívit a zhlédnout jejich expozice. Ústecko se rozkládá okolo fieky Labe, která byla vÏdy dÛleÏitou spojnicí Ïivota a po níÏ se vozily zásoby do vnitrozemí, proto mûly hrady obrann˘ charakter. Zdej‰í ‰lechta zasahovala do dûní nejen v regionu, ale i ve státû. Vstupte do minulosti a naãerpejte energii od na‰ich pfiedkÛ.

HRAD ST¤EKOV Hradní zfiícenina tvofií v˘raznou dominantu mûsta Ústí nad Labem. Na pravém bfiehu fieky Labe na sto met-

STÁTNÍ ZÁMEK KRÁSNÉ B¤EZNO V pozdnû barokním slohu pfiistavûl hrabû Cavriani v roce 1730 k starému zámku se zámeckou kaplí ze 16. století zámek nov˘. Od roku 1945 je zámek ve správû âesk˘ch drah, pfiístupná je pouze ãást parku. Zámecká kaple je od roku 1980 v rekonstrukci.

STÁTNÍ ZÁMEK TRMICE Zámek byl postaven v letech 1856 - 1863 hrabûtem Nosticem v novogotickém tudorovském slohu vídeÀsk˘m architektem H. Ferstelem. V roce 1919 koupil zámek ústeck˘ továrník Wolfrum, kter˘ jej pozdûji prodal mûstu Ústí nad Labem. V roce 1994 byly prostory novû zrekonstruovány a jsou vefiejnû pfiístupné jako reprezentaãní kulturní centrum s obfiadní síÀí, koncertním sálem, v nûkolika místnostech je instalována stálá expozice z historie regionálního prÛmyslu.

HRAD BLANSKO Ve 14. století zaloÏil stráÏní hrad pfii labské cestû Václav z Vartemberka. Po pfienesení sídla rodu B˘novcÛ do Bfieznice od 17. století hrad pustl. Hradní kaple byla postavena pfied rokem 1634, kdy byl hrad je‰tû osídlen císafisk˘m vojskem. Z ruiny je pfiekrásn˘ v˘hled.

rÛ vysoké skále nechal hrad postavit roku 1318 Pe‰ík z Weitmile k ostraze obchodních cest a labského údolí. Bûhem tfiicetileté války byl obsazen ‰védsk˘mi a sask˘mi vojsky a roku 1658 vypálen a pobofien. Zájem o ruiny hradu vzbudil aÏ romantismus 19. století, R. Wagner zde v roce 1842 rozvrhl plán opery Tanhäuser, stfiedovûkou dominantu zachytili malífii L. A. Richter, E. G. Doerell, R. Mengs, C. R. Croll, hrad inspiroval romantického básníka Karla Hynka Máchu. V hradním paláci je expozice o historii hradu. Ve spodní ãásti hradu je restauraãní a vinárenské zafiízení Kovárna; restaurace s terasou, odkud je pfiekrásn˘ pohled na mûsto a labské údolí, je ve stfiední ãásti hradu. Pfiímo pod hradem jsou na fiece Labi Masarykova zdymadla s plavebními komorami a elektrárnou z let 1923 - 1936.

2

V Ústí nad Labem má sídlo Státní památkov˘ ústav, kter˘ se stará o památky nejen na území okresu Ústí nad Labem. V jeho správû jsou také zámky Bene‰ov nad Plouãnicí, Duchcov a Jezefií, hrad Grab‰tejn, dûkansk˘ kostel v Mostû, rotunda sv. Jifií na hofie ¤íp. V tûchto objektech jsou pfiipraveny i doprovodné programy, které se dají upravit dle va‰ich pfiání. Aktuální informace získáte v památkovém ústavu i pfiímo v jednotliv˘ch objektech. Státní památkov˘ ústav v Ústí nad Labem Hrnãífiská 10, Ústí nad Labem www.spuul.cz,e-mail: [email protected]

ZÁMEK VELKÉ B¤EZNO

SKANZEN ZUBRNICE

403 23 Velké Bfiezno Tel.: 047 / 514 53 31, 0604 /505 323 Fax: 047 / 514 53 31 E-mail: [email protected] Spravuje: Státní památkov˘ ústav v Ústí nad Labem. Jeden z nejmlad‰ích zámkÛ v âeské republice, postaven˘ mezi lety 1842 - 1845 pro nejvy‰‰ího purkrabího âeského království hrabûte Karla Chotka z Chotkova a Vojnína. PÛvodní zámek ve stylu pozdního rakouského empíru byl v letech 1885 a 1910 pfiestavûn ve stylu romantické novorenesance.

403 23 Velké Bfiezno Tel.: 047 /514 52 67 E-mail: [email protected] Spravuje: Státní památkov˘ ústav v Ústí nad Labem. Muzeum lidové architektury v Zubrnicích je nejmlad‰ím skanzenem v âechách a stále se roz‰ifiuje. Jeho základem je stará historická vesnice v klínu kopcÛ âeského stfiedohofií. Pro muzejní úãely jsou vyuÏity nejhodnotnûj‰í stavby stfiedu obce a jeho okolí, které se prÛbûÏnû doplÀují o drobnûj‰í pfiená‰ené objekty.

Expozice: PÛvabné zámecké interiéry zafiízené dobov˘m nábytkem vám pfiiblíÏí Ïivot ‰lechtické rodiny ChotkÛ na konci 19. století.

Náv‰tûvní doba: duben a fiíjen stfieda - nedûle 9 - 16 hod. kvûten - záfií úter˘ - nedûle 9 - 18 hod. Zámeck˘ park je otevfien dennû od 7 do 19 hodin. Pro pfiedem ohlá‰ené v˘pravy je zámek pfiístupn˘ i v jin˘ch dnech.

Expozice: Vefiejnosti je zpfiístupnûn komplex roubené zemûdûlské usedlosti s interiérov˘mi a exteriérov˘mi expozicemi, vãetnû unikátní teplovzdu‰né su‰árny na ovoce. Dále je zde moÏno nav‰tívit expozici vesnické ‰koly, starého obchodu a kostel. Ve stfiedu návsi stojí pfienesená barokní studna, nedaleko pod vsí je malé nádraÏí s muzejní expozicí dopravy. Na zru‰ené trati byl v úseku Velké Bfiezno - Zubrnice obnoven obãasn˘ provoz. Opodál proti proudu potoka stojí mal˘ rouben˘ vodní ml˘n. Náv‰tûvní doba: duben a fiíjen stfieda - nedûle kvûten - záfií úter˘ - nedûle

9 - 16 hod. 9 - 18 hod.

3

Na Ústecku má své kofieny duchovní a svûtsk˘ Ïivot, proto je snahou nás v‰ech postarat se o objekty nacházející se na území tohto okresu.

ÚSTÍ NAD LABEM Kostel sv. Vojtûcha s klá‰terem, státem chránûná kulturní památka - stojí ve stfiedové ãásti mûsta. Kostel pfiestavûl v letech 1715 - 1730 stavitel O. Broggio z Litomûfiic pro dominikány v místû románského farního kostela. Obdélná jednolodní stavba s pravoúhle uzavfien˘m presbytáfiem má dvû hranolové vûÏe v nároÏních ústupcích po stranách. VûÏe zavr‰ují nízké jehlancové stfiechy, okna jsou pravoúhlá a v nejvy‰‰ím patfie polokruhová. Trojdílné patrové prÛãelí je ãlenûné mezipatrovou fiímsou s ãlenûn˘mi pilastry a dvûma pásy segmentem zaklenut˘ch oken. ·tít s volutami zavr‰uje nízk˘ fronton, nad kter˘m byl v roce 1992 znovu vztyãen kfiíÏ. Do boãních polí jsou umístûny niky se sochami - sv. Václava a sv. Ludmily, patrona kostela sv. Vojtûcha a fiádov˘ch svûtcÛ sv. Dominika a sv. Tomá‰e. Presbytáfi a loì jsou sklenuty plackou a mají zdûnou kruchtu. Chrámov˘ prostor má pÛdorys obdéln˘ch polí s okosen˘mi rohy, které zavr‰ují ãeské klenby s vloÏen˘m valen˘m pásem s lunetami. V letech 1928 - 1930 byl opraven exteriér i interiér kostela. Dal‰í oprava se realizovala v roce 1970 a byly zde instalovány krnovské varhany, které jako druhé nejvût‰í v âR navrhl prof. dr. J. Reinbergr

4

a prof. K. Hron. Po roce 1990 byl majetek vrácen fiádu bratfií kazatelÛ - dominikánÛ. Prostor lodi bude do znovuvysvûcení slouÏit kulturnû spoleãensk˘m aktivitám mûsta Ústí nad Labem. BohosluÏby jsou zde konány jen pfiíleÏitostnû. Klá‰ter pfiilehl˘ ke kostelu byl postaven ve 14. století. Za josefínsk˘ch reforem byl klá‰ter zru‰en, ale na pfiání ústeck˘ch obãanÛ v roce 1817 bylo dvorsk˘m dekretem rozhodnutí o zru‰ení odvoláno. Ve zdivu klá‰tera je dochováno zdivo pÛvodního kostela i ãást hradební zdi. Do hlubokého a valenû klenutého sklepa vyúsÈuje podzemní chodba. V roce 1935 byla rozhodnutím generelátu dominikánského fiádu zakonãena ãinnost ústeckého dominikánského klá‰tera. Ke kostelu sv. Vojtûcha vede z Mírového námûstí Klá‰terní ulice. Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve stfiedu mûsta byl poprvé písemnû zmínûn v roce 1249. Podélná stavba je uzavfiena trojbok˘m presbytáfiem a hranolovou vûÏí pfiedstavenou prÛãelí. Kostel byl patrnû úplnû zpusto‰en v roce 1426 a znovu vystavûn koncem 15. století. Nejstar‰í ãástí kostela je presbytáfi s jednoduch˘mi hladk˘mi opûráky a hrotit˘mi okny s kruÏbou a sanktusovou vûÏiãkou na sedlové stfie‰e. Trojlodí je postavené na ãtvercovém pÛdoryse v obrysech pÛvodní lodi z druhé poloviny 14. století. V letech 1899 1900 nechal J. Mocker stanovou stfiechu nad trojlodím nahradit sedlovou a k severnímu portálu dodateãnû pfiistavûl zdûnou pfiedsíÀ. Na v˘chodní stranû presbytáfie ve vnûj‰ích koutech boãní lodi je na jedné konzoli umístûn ‰tít s vladislavsk˘m W, na druhé stranû je muÏská polopostava s vousy a korunou. V roce 1996 byly zahájeny práce na znovuotevfiení podzemní krypty. V letech 1997 -1998 byly o‰etfieny dfievûné konstrukce sanktusové vûÏiãky, krovÛ a stolice vûÏních zvonÛ a byly zahájeny práce na v˘mûnû okenních v˘plní v lodi - pováleãné prÛmyslové sklo bylo nahrazeno dlouh˘mi plásty Ïlutavého skla. BohosluÏby jsou pravidelné a pfiíleÏitostnû jsou pofiádány v˘stavy a koncerty. Objekt je státem chrá-

nûná kulturní památka. Raritou tohoto kostela je ‰ikmá vûÏ, která se v dÛsledku bombardování za druhé svûtové války vych˘lila ze své osy o 1,92 m. Z Mírového námûstí vás dovede ke kostelu uliãka F. Pulífie. Kostel apo‰tola Pavla vyznání evangelicko-aug‰purského (dnes církví ãeskobratrské evangelické a ãeskoslovenské) byl postaven v letech 1904 - 1906 podle plánu architekta Zeissiga z Lipska. Novorománská, obdélná jednolodní stavba z reÏného zdiva z ostfie pálen˘ch ãerven˘ch cihel a tvarovek, kter˘mi jsou tvofieny sloupky, fiímsy a archivolty portálÛ, má polokruhovou apsidu se tfiemi „zaslepen˘mi“ okny. Pravoúhl˘ presbytáfi má po stranách dvû sakristie. Hlavním zdobn˘m motivem stavby je oblouãkov˘ vlys. Hlavní oltáfi byl pÛvodnû umístûn tak, Ïe mûlká nika s kfiídly po stranách smûfiovala do chrámové lodi. Nyní je mensa otoãena nikou k v˘chodní stranû, na kónicky zúÏeném mezistupni stojí socha Ïehnajícího Krista z carrarského mramoru. Kazatelna má fieãni‰tû kruhového pÛdorysu ãlenûné pilastry a pfiechází aÏ k patce okrouhlé nohy ãlenûné lizenami s polem zdoben˘m girlandami. Unikátní je technické fie‰ení stavby stropu, na kterém byla poprvé uÏita metoda pfiedem pfiipraven˘ch prefabrikovan˘ch dílÛ klenebních polí. V roce 1995 byla v lodi provedena rekonstrukce ústfiedního parního topení a od roku 1994 zde probíhají v˘stavky kreseb a grafik, koncerty i akce kulturnû spoleãenského charakteru. BohosluÏby jsou tu konány pravidelnû. Objekt je státem chránûná kulturní památka. Z Mírového námûstí pÛjdete PafiíÏskou ulicí, z níÏ odboãíte do prudce stoupající ulice Horovy. Na konci této krátké ulice je po pravé stranû kostel apo‰tola Pavla.

TRMICE Kostel Narození Panny Marie na námûstí je pÛvodnû

barokní z 18. století, pfiestavûn do dne‰ní podoby byl v roce 1898 J. Stibralem. Jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavfien˘m presbytáfiem a hranolovou vûÏí pfiedstavûnou prÛãelí, ke které je pfiipojena kruhová schodi‰Èová vûÏ. Nad obloukem zavr‰en˘m portálem vûÏe je nad atikou umístûna v nice socha Panny Marie pod baldach˘nem. Na hlavní fiímse jehlancové stfiechy vûÏe jsou umístûny ãtyfii volutové ‰títy s hodinami a na sedlové stfie‰e je sanktusová vûÏ a vik˘fiové vûÏiãky. Hlavní sloupkov˘ portálov˘ oltáfi z roku 1726 byl restaurován v roce 1936. Rokoková kazatelna z poloviny 18. století má fiezanou ornamentiku z mu‰lí a rokají, baldach˘n je zdoben dvûma andílky, kartu‰í a souso‰ím „beránka“. Kamenn˘ nápisov˘ a znakov˘ náhrobník pochází z roku 1695, erb je rodiny Nostic-Schönborn. VûÏní zvon má vroãení 1615, men‰í 1701. Pfii pfiestavbû kolem roku 1900 byla odstranûna hranolová renesanãní vûÏ s nízkou stanovou stfiechou. BohosluÏby jsou zde konány pravidelnû a objekt je státem chránûná kulturní památka. K trmickému kostelu dojedete z Mírového námûstí autobusem MHD ã. 3, kter˘ staví na Václavském námûstí u kostela. Barokní fara v uliãce za kostelem byla postavena v letech 1680 - 1723. Obdélníková patrová budova s mansardovou stfiechou má v prÛãelí nad pravoúhl˘m portálem umístûnou plochou niku, ve které je obraz „Madony s JeÏí‰kem“ malovan˘ na plechu. V ose prÛãelí je mûlce naznaãen stfiedov˘ rizalit, okna jsou obdélná s uchy a kapkami. Objekt je v pfiízemí sklenut valenou klenbou s lunetami.

CHABA¤OVICE Barokní kostel Narození Panny Marie byl postaven v letech 1699 - 1701 na

5

místû kostela, kter˘ byl pfiipomínán v roce 1352, pozdûji vyhofiel. Trojlodní barokní obdéln˘ chrám má pfiev˘‰enou stfiedovou loì se sedlovou stfiechou a polokruhovû zakonãen˘ presbytáfi. Hranolová mohutná vûÏ pfiedstavûná prÛãelí je ãlenûna fiímsami a pokryta pfiilbou. Polokruhov˘ portál vûÏe je rámovan˘ dórskou edikulou a má ve druhém patfie nároÏní jónské pilastry s oknem v polosloupové edikule. Hlavní loì je sklenuta kfiíÏovû a pásy sbíhají na pilastry s fiímsov˘mi hlavicemi. Na mezilodních pilífiov˘ch arkádách jsou hfiebínkové tribuny, otevfiené stlaãen˘mi oblouky. Hlavní oltáfi je portálov˘, sloupov˘ se segmentovû zakonãen˘m nástavcem s obrazy Panny Marie a sv. Ducha od P. Brandla. Boãní oltáfi sv. Barbory je portálov˘ sloupov˘ se sochou sv. Barbory a s obrazem Oãistce od P. Brandla v nástavci. Kamenn˘ náhrobník v podlaze pfied oltáfiem sv. KfiíÏe byl zhotoven v roce 1716 a nese nápis s reliéfem v kruhovém medailonu. Do vnûj‰í stûny pfiívûÏí je vezdûn pískovcov˘ náhrobník rodu KolowratÛ z roku 1705. BohosluÏby jsou zde konány pravidelnû. Objekt je státem chránûná kulturní památka. Z Ústí nad Labem pojedete trolejbusem MHD ã. 57, v Pfiedlicích pfiestoupíte na autobus ã. 12, kter˘ vás doveze aÏ do Chabafiovic. Mariánsk˘ sloup uprostfied námûstí je z roku 1694. Na hranolovém soklu je umístûn vysok˘ sloup s Assumptou. Ze ãtyfi nároÏních soch zbyly sochy sv. Jáchyma a sv. Josefa (sv. Jan Kfititel a sv. Anna byly odstranûny pfied rokem 1969). Objekt je státem chránûná kulturní památka, nachází se pfiímo pfied novou radnicí v Chabafiovicích.

CHLUMEC Kostel sv. Havla byl postaven uprostfied vsi v letech 1847 - 1852 J. Katzem a A. Schmochem na místû kostela sv. Gotharda. Dne‰ní trojlodní podélná stavba

6

má polokruhovû zakonãen˘ presbytáfi a hranolovou polygonální vûÏ v posledním prÛãelním patfie. V pfiízemí vûÏe je umístûn ústupkov˘ novogotick˘ portál, ostatní vstupy jsou zavr‰eny polokruhovû. Trojlodí sínû je sklenuto plackami na ãtyfiboké pilífie, které mají poloválcové pfiípory. Obrazy Uzdravení nemocného a Snímání z kfiíÏe, umístûné v boãních lodích, byly zhotovené J. Meindlem v roce 1897. Varhany pro kostel postavili v roce 1826 bratfii F., J. a A. Fellerové, mají dvacet rejstfiíkÛ se dvûma manuály a pedálem. Do vnitfiní zdi kostela jsou vezdûny figurální renesanãní náhrobky rytífiÛ B. a P. Kölbela. Kostel se nachází v centru mûsta Chlumce, k cestû pouÏijete z Ústí n. L. autobus MHD ã. 11. Kaple Nejsvûtûj‰í Trojice, zevnû trojboká stavba z let 1690 - 1691, kterou nechal postavit Jan Franti‰ek Krakovsk˘-Kolowrat ve slohu italského baroka na ãediãovém vrchu Horce na pamûÈ odvrácení moru v roce 1680. Uvnitfi je stavba polygonální a zaklenutá kopulí s lucernou. Fasáda má rizality a nároÏní pilastry. Nad hlavním vchodem je nika s mramorovou plastikou Krista. Uvnitfi jsou nástûnné fresky z roku 1691. Pod kaplí je rodinná hrobka. Objekt je státem chránûná kulturní památka.

CÍRKVICE Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie s hrázdûnou zvonicí na pravém bfiehu Labe je z roku 1701. Obdélná jednolodní stavba s odsazen˘m polygonálním presbytáfiem a sedlovou stfiechou se sanktusovou polygonální vûÏiãkou má na severní stranû umístûnou sakristii a emporu. V prÛãelí je v nadpraÏní fiímse pravoúhlého vchodu uvedeno vroãení 1701. Loì je plochostropá, presbytáfi je sklenut valenû, má tfii lunety v závûru. BohosluÏby jsou zde pfiíleÏitostnû, objekt je státem chránûná kulturní památka.

Zvonice, hranolovitá vûÏová stavba v ohradní zdi má v hrázdûném zdivu umístûny dvojice lomen˘ch oken. Na ãtyfiboké jehlancové stfie‰e je polygonální zvonice s jehlancovou stfií‰kou. Objekt je státem chránûná kulturní památka. Do Církvic jezdí autobus MHD ã. 1.

lov˘ a má na bocích kartu‰e. Vlastní sloup má entazi a vrcholovou kompozitní hlavici, na které je umístûna socha Piety. Socha Panny Marie má hlavu nach˘lenou vpravo, na klínû drÏí pootoãené a bezvládné Kristovo tûlo. Objekt je státem chránûná kulturní památka.

VALTͤOV SVÁDOV Kostel sv. Jakuba Vût‰ího je jednolodní obdélná stavba doloÏená v roce 1352. Presbytáfi je sklenut síÈovou Ïebrovou klenbou na paprsãit˘ závûr s konzolemi s figurální v˘zdobou. V prÛãelí stojí hranolová vûÏ se stanovou stfiechou se ‰estibokou zvonicí s jehlancovou stfií‰kou. Fasádu lodi ãlení opûráky a okna s pozdnû gotickou kruÏbou. Renesanãní portál s ornamentální v˘zdobou nese alianãní znak rodu SalhausenÛ a BockÛ. Loì byla stavûna roku 1477, dokonãena, zaklenuta a roz‰ífiena za Bedfiicha ze Salhausenu v roce 1606, kdy byla postavena i vûÏ, sakristie a portály se znaky rodiny SalhausenÛ a BockÛ. Areál je státem chránûná kulturní památka. Do Svádova jezdí autobus MHD ã. 13.

BAROKNÍ FARA S PIETOU A SOUSO·ÍM T¤Í KRÁLÒ

Kostel sv. Václava, obdélná goticko-renesanãní stavba z let 1573 - 1574. Stavba má trojboce zakonãen˘ presbytáfi s postranní sakristií a oratofií. Loì i presbytáfi mají jednoduché opûrné pilífie a hrotitá okna s rÛznû tvarovanou plaménkovou kruÏbou. Presbytáfi je sklenut hvûzdovou Ïebrovou klenbou, loì je svedena ãtyfimi poli hvûzdicové Ïebrové klenby na stfiedov˘ hranolov˘ pilífi s pfiízedními konzolami. Vysoká hranolová vûÏ má patrová schodi‰Èová pravoúhlá okénka a pod korunní fiímsou, uná‰ející jehlancovou stfiechu, jsou okna zavr‰ena polokruhov˘m obloukem. Ve hfibitovní zdi je vezdûn empírov˘ náhrobník z roku 1789. BohosluÏby jsou zde konány jen pfiíleÏitostnû, objekt je státem chránûná památka. Do Valtífiova pojedete autobusem âSAD z autobusového nádraÏí z Ústí nad Labem. Novogotická hrobka rodiny ChotkÛ navazuje na kostelní hfibitov, byla postavena v roce 1869. âtvercová stavba z reÏného cihlového zdiva má hrotit˘ portál, fasáda je ãlenûna odstupÀovan˘mi pilífii a zahrocen˘mi okny s gotickou kruÏbou. Nad korunní fiímsou jsou na ãtyfiech stranách umístûné vysoké trojúhelníkové ‰títy s kfiíÏi. Objekt je v péãi Památkového ústavu v Ústí nad Labem a je státem chránûná kulturní památka.

leÏí pfii hlavní komunikaci Ústí n. L. - Dûãín. V roce 1731 ji nechala postavit velkovévodkynû Anna Marie Franti‰ka Toskánská. Volná obdélná patrová stavba s mansardovou stfiechou má mûlk˘ stfiedov˘ rizalit, v nadpraÏí portálu je umístûn znak vévodkynû. Stavba je ãlenûna pravoúhl˘mi okny ve ‰tukov˘ch rámech a její pfiízemí je sklenuto valenou klenbou s lunetami. Sloup sv. Tfií králÛ s Pietou je stavba vrcholného baroka z roku 1731. Sloup, kter˘ restauroval sochafi M. Bílek z Petrovic, byl v roce 1980 umístûn do zahrady za farou na dvojit˘ odstupÀovan˘ podstavec. Spodní ãást je trojboká a má v˘raznû konkávnû prohnuté stûny zakonãené volutami zdoben˘mi akanty a rostlinn˘mi ornamenty. Na laloãnû vybíhajících koncích spodního soklu jsou umístûny sochy sv. Tfií králÛ Ka‰para, Melichara a Baltazara. Horní sokl je hrano-

7

Typická architektura âeského stfiedohofií, kde v chalupách a statcích bydleli lidé, ktefií vdechli sv˘m stavením mnohdy kouzlo této krajiny, se dochovala do dne‰ních ãasÛ. Není tu cítit mnoho penûz, ale o to více lásky k pfiírodû.

ZUBRNICE Muzeum lidové architektury v Zubrnicích vznikalo od poloviny 70. let 20. století jako poslední skanzen v republice. Základním impulsem bylo zachránûní kostela sv. Máfií Magdaleny. Z iniciativy muzea a nûkolika pracovníkÛ tehdej‰ího Krajského stfiediska státní památkové péãe se podafiilo odvrátit demolici a prosadit vyuÏití kostela pro muzeum. Zubrnice se staly záchrann˘m skanzenem pro celé âeské stfiedohofií a nûkteré jeho pfiilehlé oblasti. Ke stávajícím dochovan˘m objektÛm byly postupnû pfiená‰eny drobnûj‰í hospodáfiské stavby, které nebylo moÏno zachránit na pÛvodním místû. Situování muzea lidové architektury do Ïivé vesnice je sv˘m zpÛsobem ojedinûlé a tím také atraktivní. Dal‰í v˘voj muzea je omezován prostorem pro dal‰í pfiesuny z oblastí, kde je stále ohroÏeno mnoho lidov˘ch staveb. Muzeum lidové architektury se stále roz‰ifiuje a doplÀuje. V ãásti T˘ni‰tû je rekonstruovan˘ historick˘ ml˘n a vodní pila, dva objekty se zde staví. Cel˘ areál bude samostatn˘m uzavfien˘m prostorem, izolovan˘m od civilizaãních vlivÛ. Muzeum lidové architektury je v souãasné dobû ve správû Státního památkového ústavu v Ústí nad Labem. Druh˘m nejlákavûj‰ím místem v Zubrnicích je Ïelezniãní muzeum. Historii jedné z nejzajímavûj‰ích tratí v âR je vûnována nejvût‰í ãást expozice. Dráha byla postavena v letech 1889 - 1890. Malé parní lokomotivy se ãtyfimi vagónky kaÏd˘ den stoupaly z Velkého Bfiezna z úrovnû fieky

Labe údolím vzhÛru aÏ do Ú‰tûka a namáhavû supûly, jako kdyÏ ‰tûká pes, proto se pro nû vÏil název „âokl“. Jezdily zde pln˘ch 70 let. Na nádraÏí se obãas pofiádají rÛzné akce, napfi. setkání s herci filmu „Páni kluci“, kter˘ se v blízkem okolí i na této trati toãil v roce 1975, nebo setkání historick˘ch drezín. KaÏd˘m rokem na pfielomu bfiezna a dubna se koná putování po stopách celé trati. Muzeum je otevfieno od dubna do fiíjna o sobotách a nedûlích a svátcích, od kvûtna do srpna i v pracovních dnech mimo pondûlí. Prohlídka trvá pfiibliÏnû 30 minut.

NOVÁ VES Ves s fiadovou zástavbou kolem prÛjezdní komunikace byla zaloÏena zaãátkem 14. století a zmiÀována je v roce 1383 v souvislosti s odúmrtí po Václavu z Vartemberka jako souãást stfiekovského panství, ke kterému patfiila aÏ do 19. století. Uprostfied návsi je více neÏ 400 let stará lípa. Kaple Nejsvûtûj‰í Trojice na návsi byla postavena v roce 1806. Obdélná stavba s polokruhov˘m závûrem má trojúhelníkov˘ ‰tít s nikou, na sedlové stfie‰e je dfievûná polygonální zvoniãka s cibulí. Opravena byla v letech 1996 1997. Objekt je státem chránûná kulturní památka.

MALͤSK¯ KOUTEK Zachovaná hrázdûná stavení z pÛvodní osady pod hradem Stfiekovem se zvonicí z 19. století vytváfiejí malebné podhradí.

8

VARHO·Ë (640 m n. m.) Na zalesnûném vrchu nad Sebuzínem je 13 m vysoká, kovová kruhová rozhledna z roku 1972 jako tfietí v pofiadí, kdyÏ dvû pfiedcházející dfievûné doslouÏily. Z horní plo‰iny je kruhov˘ rozhled od ¤ípu pfies Hazmburk, Lovo‰, Mile‰ovku a Kleteãnou. Na západním horizontu jsou Kru‰né hory s v˘razn˘mi vrcholy a mnoho dal‰ích kopcÛ a obcí. Zvlá‰tností je moÏnost vidût hladinu Labe na osmi místech od stfiekovské pfiehrady aÏ ke ·tûtí. Pfiístup je od Sebuzína po znaãené cestû s velk˘m pfiev˘‰ením. Autem lze dojet do sedla pod Varho‰tûm, kde je parkovací plocha, a odtud na vrchol pû‰ky 15 minut.

teck˘m sídli‰tûm. Je z ní vidût podstatná ãást mûsta Ústí nad Labem, âeské stfiedohofií od Bukové hory pfies Mile‰ovku aÏ po bílinsk˘ BofieÀ a vzdálené Kru‰né hory od Jedlanu po Nakléfiov. Ke kamenné vûÏi vede znaãená cesta ze sídli‰tû Dobûtice nebo neznaãená ze StfiíbrníkÛ.

NAKLɤOV (701 m n. m.) V Nakléfiovském sedle byla roku 1913 otevfiena kamenná rozhledna nesoucí jméno císafie Franti‰ka Josefa, pozdûji pfiejmenovaná po funkcionáfii zdej‰ího Horského spolku K. Weissovi. Za zimní boufie roku 1944 se zfiítila a uÏ nebyla obnovena. Z rozvalin je ale nadále jeden z nejucelenûj‰ích pohledÛ na celé âeské stfiedohofií, vãetnû vzdálen˘ch vrcholkÛ LuÏick˘ch a Kru‰n˘ch hor. Pfiístup je z Telnice a z Knínic po neznaãen˘ch cestách. Nejsnadnûj‰í je od silnice ze sedla (není vefiejná doprava) za 10 minut, témûfi po rovinû.

ERBENOVA ROZHLEDNA (401 m n. m.)

BLANSKO (545 m n. m.)

byla postavena v roce 1934 nûmeck˘m Horsk˘m spolkem na Brandtovû v˘‰inû nad obcí Stfiíbrníky, dnes ús-

Na zbytcích stfiedovûkého hradu byla z nûkdej‰í hradní vûÏe upravena plo‰ina. V˘hled je kruhov˘, k severu se tyãí Dûãínsk˘ SnûÏník, z Labsk˘ch pískovcÛ vyniká RÛÏovsk˘ vrch, z LuÏick˘ch hor Studenec, Jedlová a Klíã. Z vrcholÛ âeského stfiedohofií nelze pfiehlédnout Bukovou horu, Sedlo, Vysok˘ Ostr˘, Mile‰ovku a BofieÀ. Na západû je v dálce patrn˘ Stropník a BoufiÀák v Kru‰n˘ch horách. K hradu vede z Ryjic od mûstského autobusu místy prudce stoupající znaãená cesta, autem je moÏné dojet poblíÏ hradu.

BUKOVÁ HORA (683 m n. m.) Ve vernefiickém Stfiedohofií je z mnoha míst i z velké dálky viditelná pro vysokou anténu televizního vysílaãe (není pfiístupn˘). V˘hled je ze skaliska, nûkdej‰í Humboldtovy vyhlídky, kde v minulosti stával dfievûn˘ altán. Ten uÏ ale dávno není a vysoké stromy zakryly v˘hled k severu. Ale v˘hled jiÏním smûrem od Sedla po Blansko na severozápadû zÛstal. Dûãín je vidût z cesty severnû od vysílaãe. Pfiístup na vrchol je z Malého Bfiezna ãi Zubrnic po znaãen˘ch cestách s velk˘m pfiev˘‰ením. Autem lze dojet aÏ pod vûÏ, pak staãí 10 minut chÛze.

9

JAVORSK¯ VRCH (614 m n. m.) je nezalesnûn˘ ploch˘ vrchol na rozhraní dûãínského a ústeckého okresu mezi obcemi Jílové a Dobkovice. UmoÏÀuje jedineãn˘ kruhov˘ rozhled od Dûãínského SnûÏníku pfies nûmecké stolové hory a pfies LuÏické hory a âeské stfiedohofií po ãásti vzdálen˘ch Kru‰n˘ch hor. Vrchol je dostupn˘ pû‰ky z Jílového ãi Dobkovic po znaãen˘ch cestách. Z JavorÛ od autobusu stejnû jako od osobního auta je tfieba asi pÛl hodiny stoupat.

DUBICK¯ KOSTELÍK Na hranû svahu nad Dolními Zálezly je tradiãním mís-

Co jiÏ není k vidûní ve volné pfiírodû a ve staveních, mÛÏete obdivovat ve stál˘ch expozicích a sbírkách, které po desetiletí pracovníci muzeí peãlivû ochraÀují. Vstupte do ticha, vstupte do historie a vÏijte se na chvíli do Ïivota na‰ich pfiedkÛ. Bude se vám tu líbit, je tu pohoda a klid.

MUZEUM MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM Masarykova 3, Ústí nad Labem, tel.: 047/521 09 37, 521 11 16, fax.: 047/ 521 12 60, e-mail: muzeum.usti@ecn .cz, http// design.cdl.cz/galerie/muzeum/index.htm Provozní doba: Út-Pá 8-17 hod., So 10-18 hod. Stálé expozice: Ústecko od pravûku do 18. stol., Bitva u Chlumce v r. 1813, Gotické sochafiství na Ústecku, Ústecká stra‰idla.

MUZEUM LIDOVÉ ARCHITEKTURY ZUBRNICE po‰ta Velké Bfiezno, 403 24 Zubrnice, tel.: 047/514 52 67, e-mail: [email protected], http// www.hotel.cz/zubrnice/muzeum_zubrnice.htm Provozní doba: duben - fiíjen: stfieda - nedûle 9 - 16 hod. kvûten - záfií: úter˘ - nedûle 9 - 18 hod. Stálé expozice: Ukázka lidové architektury âeského stfiedohofií v Ïivé vesnici. Zemûdûlská usedlost ãp. 61, stará vesnická ‰kola, historick˘ vesnick˘ obchod.

MUZEUM ÎELEZNIâNÍ TRATI ZUBRNICE tem pohledÛ do údolí Labe. Dominantními vrchy na druhém bfiehu fieky jsou Varho‰È, Deblík, Kam˘k a vzdálen˘ Radob˘l s ¤ípem. V Dubicích je stanice autobusu, penzion a velké parkovi‰tû. Na stráni se v˘skytuje stepní kvûtena. Pû‰í pfiístup je z Dolních Zálezel po znaãené cestû.

P.O.Box 147, 400 01 Ústí nad Labem, tel.: 0603 844 684, 0606 622 254, e-mail: [email protected], http// www.volny.cz/zubrnice Provozní doba: duben - fiíjen: sobota, nedûle, svátky kvûten - srpen: i pracovní dny mimo pondûlí Stálá expozice: Historie dráhy Velké Bfiezno-Vernefiice-Ú‰tûk, unikátní sbírka historick˘ch drezín, malá dopravní kanceláfi.

KOZÍ VRCH (380 m n. m.)

MUZEUM MùSTA CHABA¤OVICE, STARÁ RADNICE

Dominantní znûlcov˘ vrch na levém bfiehu Labe nad Ne‰tûdicemi s v˘hledem do údolí Labe. Je chránûn˘m územím pro geologické a botanické zajímavosti.

Husovo námûstí 3, 403 17 Chabafiovice, tel.: 047/510 34 34 (pan Jankovsk˘), fax.: 047/510 34 12 Provozní doba: pondûlí - sobota 9 - 17 hod. Stálá expozice: Staré mapy, dobové fotografie obcí zanikl˘ch tûÏbou uhlí, obãasné v˘stavy.

10

MARIÁNSKÁ SKÁLA

MUZEUM KÁVOML¯NKÒ CHABA¤OVICE

se tyãí pfiímo nad mûstem Ústí nad Labem, umoÏÀuje pohled na Labe a na mûstské ãásti na obou bfiezích.

9. kvûtna 322, 403 17 Chabafiovice, tel.: 047/510 32 78 Provozní doba: pondûlí - pátek 8 - 17 hod. sobota 8 - 12 hod. Celoroãní v˘stava ruãních kávoml˘nkÛ od nejstar‰ích po souãasné.

Je mnoho míst, která jsou ukryta pfied zraky tûch, ktefií sledují pfiírodu a krajinu pouze z auta. Následující tipy na v˘let jsou urãeny tûm, kdo mají rádi pohyb a pfiírodu. Budete chodit po turisticky znaãen˘ch trasách, které za nûkolik desetiletí pro‰ly tisíce milovníkÛ turistiky.

âESK¯M ST¤EDOHO¤ÍM Z ÚSTÍ DO LITOMù¤IC (19,5 km) Celou trasou vás povede ãervená znaãka. Od hradu Stfiekova stoupá do Nové Vsi s památnou lípou a hrázdûn˘mi domy. V˘hled k Mile‰ovce je v zatáãce silnice, následuje táhl˘ v˘stup aÏ do Nûmãí, nejv˘‰e poloÏené obce v âeském stfiedohofií (620 m n. m.). Lesní cestou dojdete do âefieni‰tû a táhl˘m stoupáním na vrcholovou pláÀ u Lbína. Projdete Lbínem a následnû Skalicí, kde proti hájovnû je na pískovcové skále kaple se schodi‰tûm. Za stálého klesání podél potoka vás vítají první domy Litomûfiic. Trasa konãí u horního nádraÏí.

ku, od nûhoÏ je nev‰ední pohled do údolí Labe a na okolní vrchy, v dáli je vidût i hora ¤íp. Zelená prochází Dubiãkami a pfies louky na místo v˘hledu Pod Kameny. Pfii sestupu míjíte obec Suchou a svahem Volské hory dojdete do Stadic. Místo, kde Pfiemysl dle povûsti oral, uÏ více neÏ 150 let oznaãuje pomník s pluhem a reliéfy znázorÀující pfiíchod poslÛ od knûÏny Libu‰e a uvítání Pfiemysla na Vy‰ehradû.

PRÒâELSKOU ROKLÍ NA NùMâÍ (7 km) Od hradu Stfiekova vás povede zelená znaãka zahrádkáfiskou a chatovou oblastí do Brné nad Labem, kde od kapliãky zaãíná velk˘ v˘stup PrÛãelskou roklí do Nûmãí (pfiev˘‰ení asi 150 m). Hluboká rokle má skalnaté stránû a zajímavou kvûtenu. Nûmãí je nejv˘‰e poloÏenou osadou ve Stfiedohofií. Na dolním konci osady stávala vûÏ s vûtrn˘m kolem na ãerpání vody. Nad osadou zelená znaãka konãí na dálkové ãervené znaãce do Litomûfiic.

NA SEVERNÍ OKRAJ âESKÉHO ST¤EDOHO¤Í (Z ÚSTÍ NAD LABEM DO MALÉHO CHVOJNA) (10 km) V mûstské ãtvrti Dobûtice konãí trolejbus a zaãíná zelená znaãka. Prvním zastavením je Erbenova vyhlídka s rozhlednou s dalek˘m kruhov˘m v˘hledem. Pfies Chuderov a Chuderovec pfiekonáte mûlké údolí a lesní cestou se dostanete pod Zámeck˘ vrch. Projdete kolem kaple v Neznabohách, ve Îìáru si prohlédnete památnou lípu. Za obcí Velké Chvojno je uÏ cíl cesty - Malé Chvojno, odkud je vlakové i autobusové spojení.

P¤ES DUBICK¯ KOSTELÍK ORÁâEM (15 km)

ZA

P¤EMYSLEM

Z Vûtru‰e se dáte po zelené znaãce pfies zalesnûné labské stránû k 12 m vysokému vodopádu, nejvy‰‰ímu v âeském stfiedohofií kter˘ je u geologicky zajímavé skály Vrkoã (sloupcovitá odluãnost ãediãe). Projdete VaÀovem a dále lesem do obce Dolní Zálezly, kde se dafií meruÀkám. Stoupáte kolem Mlynáfiova kfiíÏe (v˘hled) k Dubickému kostelí-

Z KRU·N¯CH HOR ZA LABSK¯MI PÍSKOVCI (10 km) Adolfov je malá, ale známá osada ústeck˘ch lyÏafiÛ na v˘chodní v˘spû Kru‰n˘ch hor. Odtud po ãervené znaãce projdete les Pod li‰kárnou, na rozcestí Pod Jelením vrchem pfiejdete silnici do Krásného Lesa a dojdete k nûkdej‰ímu Ml˘nskému rybníku. Ve v˘‰ce cca 650 m n. m. poskytuje v teplém létû osvûÏující koupel. V chalupáfiské osadû Panenská uÏ vystupuje na povrch pískovec. Z horní hrany nûkdej‰ího lomu (686 m) je dalek˘, témûfi kruhov˘ v˘hled. Znaãka dále (vpravo je vojensk˘ prostor) vede pfies Hol˘ vrch k Cihláfiskému rybníku. Je‰tû jedno návr‰í a kolem místního koupali‰tû pfiicházíte do skalního mûsta v Tisé.

11

ZA V¯HLEDY, SKALAMI A STEPNÍ KVùTENOU (12 km) Od zastávky âD v Radejãínû se vydáte po Ïluté znaãce, z Doerellovy vyhlídky je vidût fieka Labe, na jafie se na loukách objevují zástupci stepní kvûteny. Za Dubicemi a Moravany je dal‰í vyhlídka, Skály. Kvûtena (tfiemdava, bûlozáfika) i v˘hledy na Labské údolí jsou neobvyklé. V Milbohovû zvolíte modrou znaãku a zanedlouho ve svahu nad Labem spatfiíte obfií skály - Milence a Josefínku - kamennou sedící postavu. Následuje sestup strání do VaÀova, kde modrá znaãka konãí u restaurace U lípy, která tam skuteãnû roste. K zastávce autobusu MHD je to uÏ jen 3 minuty.

NA NEJVY··Í HORU âESKÉHO ST¤EDOHO¤Í MILE·OVKU (17,5 km) âervená znaãka vychází od Vûtru‰e, kdysi známé v˘letní restaurace nad mûstem. Od Hostovic do Milbohova vás provází smí‰en˘ les, odtud vede cesta otevfienou krajinou aÏ do Îimu, kde je opraven˘ kostel. Stfiídav˘m stoupáním a klesáním dojdete k PstruÏímu potoku a na silnici E 55. Za ní je obec Bílka s novou moderní kaplí. V˘stup na znûlcov˘ kuÏel Mile‰ovky je nároãn˘, ale v˘hled z vûÏe meteorologické stanice je nezapomenuteln˘.

ZA V¯HLEDY Z HRADU BLANSKO A JAVORSKÉHO VRCHU (14 km) Od trolejbusu v Krásném Bfieznû se dáte po Ïluté znaãce proti potoku k vodopádu (v˘‰ka asi 8 m) v osadû Ml˘ni‰tû. Po Friãovû stezce dojdete do hor-

12

ní ãásti Ryjic a odtud stoupáte na Blansko (545 m n. m.) s dalek˘m kruhov˘m v˘hledem. Po Ïluté znaãce projdete Lipovou a Slavo‰ov, pak zaãíná v˘stup na Javorsk˘ vrch s ploch˘m a travnat˘m vrcholem (617 m n. m.), z nûhoÏ jsou vidût i LuÏické hory. Sestoupit je moÏné do JavorÛ na autobus do Dûãína nebo k nádraÏí âD do Dobkovic.

OD ZUBRNICKÉHO SKANZENU K TELEVIZNÍMU VYSÍLAâI NA BUKOVÉ HO¤E (10 km) Zubrnice jsou dosaÏitelné autobusem, skanzen je pfiímo v obci. Po prohlídce vás ãervená znaãka velk˘m stoupáním vyvede aÏ na vrchol Bukové hory (684 m n. m.), nejhezãí v˘hled je tu z Humboldtovy vyhlídky. Sestoupit k Labi mÛÏete po modré znaãce pfies b˘valou osadu Vitín (s v˘hledy) nebo stále lesem pfies Ptaãí kámen do Tûchlovic k vlaku do Ústí n. L.-Stfiekov ãi do Dûãína.

BUDOVSK¯ A OL·INSK¯ VODOPÁD (11 km) Dojedete mûstsk˘m autobusem do Ol‰inek a s modrou znaãkou stoupáte do Budova. Nepfiehlédnûte odboãku k vodopádu. Pokraãujete do obce Bfiezí a uÏ po Ïluté znaãce vedoucí pod Vysok˘m Ostr˘m pfiicházíte do Kojetic a podél stejnojmenného potoka se vrátíte do Ol‰inek. První dÛm na potoce b˘val ml˘n, zÛstal po nûm mal˘ zásobní rybník a spád na ml˘nské kolo, kde je teì vodopád. Îlutá znaãka vás dovede ke stanici mûstského autobusu.

Hlavní mezinárodní cyklotrasa z Hamburku do Vídnû vede po pravém bfiehu fieky Labe pfies Velké Bfiezno do Církvic. Zãásti je upravena profesionálnû, zãásti je vedena po místních komunikacích. Turistické zajímavosti pfii stezce jsou oznaãeny informaãními tabulemi. Labská trasa je nejníÏe poloÏenou, zatímco kru‰nohorská nejvy‰e. Prochází po hfiebeni Kru‰n˘ch hor pfies Adolfov a Nakléfiov, Tisou se skalním mûstem a pokraãuje do Dûãína. Modrá trasa 274 vede z Litomûfiic napfiíã âesk˘m stfiedohofiím pfies Tfiebu‰ín, Homoli a k Labi sjíÏdíte ve Velkém Bfieznû. Údolí fiíãky Bíliny ãásteãnû kopíruje trasa zelená 261, po níÏ se dostanete k pomníku Pfiemysla Oráãe ve Stadicích. Ve Rtyni Bílinu opustíte a stoupáte pfies Îalany, Mile‰ov a Velemín k nejvy‰‰ím vrchÛm âeského stfiedohofií a pfies Dubice, Stebno a Milbohov pfiijedete do Ústí n. L. Zelená trasa 3009 spojuje kru‰nohorskou trasu a po krásné lesní silniãce vás dovede do Chlumce k napoleonsk˘m pomníkÛm ãi do Unãína do podhÛfií Kru‰n˘ch hor.

LABSKÁ CYKLISTICKÁ STEZKA: ÚSTÍ NAD LABEM - CÍRKVICE (12,4 KM) Stezka je souãástí mezinárodní cyklotrasy Hamburk Praha ã. 2 Stezka zaãíná pod Mariánsk˘m mostem (nejvût‰í jednostrannû zavû‰en˘ most v âR, s rozvinutou délkou vãetnû ramp 383 m, v˘‰ka pylonu 75 m, rozpûtí hlavního pole 123 m) na pravém bfiehu fieky Labe. Na protilehlém bfiehu Mariánská skála (265 m n. m.). 0,50 km - silniãní most Dr. E. Bene‰e (v dobû v˘stavby v roce 1936 nejvût‰í tuh˘ oblouk s táhlem - 123,6 m).

2,74 km - Masarykova zdymadla, technická památka (architekt J. Vahala), v˘stavba 1923 - 1936, tehdy nejvût‰í vodní dílo v âechách: vodní elektrárna, rybí pfiechod, informaãní tabule „Jez Stfiekov“, prÛchod mezi obûma bfiehy povolen v létû od 6 - do 20 hodin. Nad zdymadly hrad Stfiekov - zaloÏen 1316 (Pe‰ek z Veitmile) k ochranû plavby na Labi, vûÏ ze 14. století, gotick˘ palác kolem 1500, kaple 1520, od 1615 majetkem LobkowiczÛ, vefiejnosti pfiístupn˘ od poloviny 19. století, oblíbené místo napfi. K. H. Máchy, R. Wagnera, E. G. Doerella, dnes expozice o historii hradu a regionu, restaurace. Otevfieno úter˘ - nedûle 9 - 17 hodin. Na protilehlém (levém) bfiehu je vidût národní pfiírodní památka Vrkoã - vypreparovaná ãediãová Ïíla s dobfie vyvinutou sloupcovitou odluãností, pfiístupná vyhlídka, v blízkosti je 12 m vysok˘ (nejvy‰‰í v âeském stfiedohofií) vodopád na Podle‰ínském potoce. 3,13 km - Malífisk˘ koutek, dfievûná zvonice typu vidlák chránûná státem, milník z roku 1800, slovansk˘ pÛvod dokládá uspofiádání staveb kolem okrouhlé návsi. Po levé ruce ve smûru jízdy je pfiírodní rezervace Sluneãní stráÀ (vyhlá‰ena 1968, plocha 7,62 ha), souãást biocentra regionálního v˘znamu, zaãátek nauãné stezky „Pod Vysok˘m Ostr˘m“. 4,90 km - termální koupali‰tû Brná, (otevfieno 9 - 19 hod.), poãátky v roce 1931, dnes 3 bazény, dûtské bazény a tobogán, pÛjãovna lodûk, plavba lodí, obãerstvení.

0,83 km - pÛvodní Ïelezniãní most (1874) se soubûÏn˘m silniãním provozem po‰kozen pfii náletu v roce 1945, souãasn˘ pfiíhradov˘ z roku 1957 je 229 m dlouh˘, v˘‰ka nad hladinou fieky 17,5 m. U mostu je informaãní tabule o faunû na Labi. Mezi mosty je na protilehlém bfiehu vidût vûÏ kostela sv. Vojtûcha s klá‰terem dominikánÛ (kostel pfiestavûl v letech 1715 - 1730 stavitel O. Broggio), vûÏ kostela Nanebevzetí Panny Marie s vûÏí vych˘lenou od své osy o 1,92 m. Na kopci nad mûstem torzo v˘letní restaurace Vûtru‰e s nedalek˘m b˘val˘m popravi‰tûm.

13

6,10 km - Srdíãko - restaurace, ubytování, v jednom ze sousedních domÛ pob˘val K. May. Kaple sv. Anny z roku 1756, PrÛãelská rokle - zalesnûná, skalnatá, její dolní ãástí vede nauãná stezka „Pod Vysok˘m Ostr˘m“, kaskádov˘ vodopád. Soubûh se silnicí na Litomûfiice II/261. Brod pfies Nûmãick˘ potok. 8,21 km - odpoãívadlo s mapou pfii stanovi‰ti oddílu vodního lyÏování. Vlevo kupovité ãi kuÏelovité vrcholy pÛvodnû podpovrchov˘ch ãediãov˘ch tûles Skfiivánãí vrch u Brné n. L. a Matr˘ u Sebuzína, na horizontu vrch Deblík (459 m n. m.), pfiejíÏdíte potok (Ritina) pfiitékající z Ritiny soutûsky (R. údolí).

TISKÉ STùNY Skalní mûsto na jiÏním okraji kru‰nohorského zlomu druhohorní pískovcové tabule severnû od obce Tisá. Jsou nejzápadnûj‰ím v˘bûÏkem Chránûné krajinné oblasti Labské pískovce a spolu s Rájeck˘mi a Ostrovsk˘mi stûnami a Dûãínsk˘m SnûÏníkem vytváfiejí atraktivní turistickou a horolezeckou oblast, dosahující v˘‰ky 613 m n. m. Dûlí se na dvû ãásti - Velké a Malé stûny. Obûma vede prohlídková trasa, spojená nauãnou stezkou Státní ochrany pfiírody znaãenou bíl˘m ãtvercem s úhlopfiíãn˘m zelen˘m pruhem. Prochází cel˘m skalním mûstem a na 15 zastávkách podává zejména geologicky zamûfiené informace. Skalami vede po hfiebeni také ãervenû znaãená stez-

8,95 km - Sebuzín, pfiejezd TluãeÀského potoka a odklon od fieky na silnici. Kaple sv. Vincence z Ferrery (1745). Na protûj‰ím bfiehu chatová oblast Dolní Zálezly a dubick˘ kostel sv. Barbory (1579). 11,49 km - Církvice, koneãná autobusu MHD. Kostel Nanebevzetí Panny Marie s hrázdûnou zvonicí (barokní stavba z roku 1701), barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století, odpoãívadlo s mapou, návrat k Labi. Zde Labská cyklistická stezka na území okresu Ústí nad Labem konãí. Pokraãovat mÛÏete dále pfies Libochovany a Velké Îernoseky aÏ do Litomûfiic. Ve Velk˘ch Îernosekách se tato cyklotrasa kfiíÏí s cyklotrasou Most - Doksy, mÛÏete tu pfiejet pfiívozem do Mal˘ch Îernosek na levém bfiehu fieky Labe a pokraãovat do Opárenského údolí. Pravidla uÏívání cyklotras: 1) DodrÏuj pravidla silniãního provozu. 2) Pokud cyklotrasa vede soubûÏnû s pû‰í znaãkou, pfiednost mají vÏdy pû‰í turisté. 3) DrÏ se vÏdy v pravé polovinû cyklotrasy. 4) V chránûn˘ch pfiírodních oblastech se fiiìte pokyny správcÛ. DrÏte se pouze vymezen˘ch cest. 5) UdrÏujte ãistotu. DrÏte se zásady „Co jste si pfiivezli, to si odvezte“. 6) Jízda po cyklotrase je na vlastní nebezpeãí kaÏdého cyklisty.

14

ka, nejkrat‰í spojnice mezi vstupním areálem a restaurací Turistická chata. V Mal˘ch stûnách je 19 ãíslovan˘ch skalních útvarÛ, ve Velk˘ch stûnách 56. Zastávky nauãné stezky jsou ãíslovány odli‰n˘m zpÛsobem - Ïlut˘mi ãísly uvnitfi zelenobílé znaãky. V˘chozí místo do Tisk˘ch stûn je v Tisé u parkovi‰tû poblíÏ kostela, kde zaãíná nauãná stezka zastávkou ã. 1. Odtud krátce stoupáte na Skalní námûstí s dfievûn˘m domkem (prodej vstupenek) a druhou zastávkou nauãné stezky, která vás seznamí s pÛvodem Skalního námûstí, jeÏ vzniklo jako v˘sledek eroze a fiícení skal. Malé stûny: od pokladny se vydáte vlevo po nauãné

stezce. Obejdete zprava obl˘ pilífi s úzk˘m podstavcem - Janusovu hlavu, zde je tfietí zastávka nauãné stezky. U Janusovy hlavy se okruÏní cesta dûlí na dvû vûtve - pohodlnou pû‰inou zprava se budete z Mal˘ch stûn vracet, vy pokraãujete pfiímo ke skalní soutûsce, jíÏ stoupáte po dfievûn˘ch schodech k Západní vyhlídce. Na levé stûnû pfied schodi‰tûm je ãtvrtá zastávka nauãné stezky. Vpravo se r˘suje panorama nezpfiístupnûn˘ch Severních stûn a za nimi se objevují siluety stolov˘ch hor v Saském ·v˘carsku (SRN). Na cestû vás dále oãekávájí napfi. zastávky Zpovûdnice (ã. 3), Kazatelna (ã. 5), Jeskynû oblud (ã. 8), ·védsk˘ tábor (ã. 10), Bradaviãn˘ kámen (ã. 13). Velké stûny: do prostoru Velk˘ch stûn smûfiují dvû stezky - více vpravo ãervenû znaãená hfiebenovka vy se budete drÏet zelenobíle znaãené nauãné stezky. Vpravo od pokladny se tyãí skála pfiipomínající obrovského Slona (ã. 1). Projdete Skalní branou v masivu slona, odboãíte do Zavalené rokle a pokraãujete po cestû s Orlí hlavou (ã. 4), Tanãícím medvûdem (ã. 8), Cikánsk˘m táborem (ã. 12), Vodopádem (ã. 14), Tulenûm (ã. 27), Labyrin-tem (ã. 30), Îelvou (ã. 53) a spoustou dal‰ích. Autobusovou dopravu z Ústí n. L. zaji‰Èuje âSAD.

EKO FARMA BABINY II. Nachází se v obci Homole, ve v˘chodní ãásti CHKO âeské stfiedohofií, na hranici okresÛ Ústí nad Labem, Dûãína a Litomûfiic. Farma vznikla v roce 1991, zamûfiuje se na chov skotu, koz a koní. Na farmu se dostanete od Ústí nad Labem i Dûãína smûrem na Velké Bfiezno - Homole - Suletice - Babiny II. Volné vyjíÏìky jsou na koních s westernov˘mi sedly (vût‰í bezpeãnost pro zaãáteãníky). Trasa je podle pfiání zákazníka. Jsou moÏné vyjíÏìky k zámku ve Velkém Bfieznû, k hradu Stfiekovu, Bobfiím vodopádÛm u Vernefiic s moÏností pfiespání na trampské osadû Bobr, do Ú‰tûka a na hrad Helfenburk. Doporuãené vybavení: pevné kotníkové boty, plá‰tûnka nebo nepromokavá bunda a kalhoty, jezdecká pfiilba (hlavnû dûti). U vícedenní vyjíÏìky je nutná rezervace mûsíc pfiedem. Informace na tel: 047/271 90 68. Ubytování na farmû: RD Suletice nebo ve ãtyfilÛÏkov˘ch chatkách, objednávky nejménû t˘den dopfiedu na tel: 047/271 90 68, e - mail: [email protected] Cena konû 250,- Kã na hodinu.

OSTROV Pohraniãní ves poloÏená v údolí Bûlé severozápadnû od Tisé. Zdej‰í Ostrovské skály, aÏ 20 m vysoké stûny z tvrdého pískovce, jsou oblíben˘m cílem pfiedev‰ím horolezcÛ. Procházíte mezi Severní Plotnovou vûÏí a JiÏní Plotnovou vûÏí, míjíte Vztyãenou jehlu a dal‰í zajímavé útvary. Skály lemují silnici po pravé stranû aÏ ke státní hranici.

Informace o ubytování v této lokalitû vám ochotnû poskytne Informaãní stfiedisko v Ústí nad Labem, tel.: 047/ 522 04 21, fax.: 047/ 521 00 70, e-mail: [email protected]

TJ TATRAN Jízdárna na Bukovû v Ústí n. L. pofiádá kurzy jízdy na koních pro dûti v délce 3 - 4 mûsíce. Nejsou tu klasické vyjíÏìky pro turisty. Tel: 047/521 16 24.

FARMA NATURAL JEâMÍNEK Jízdárna ve Slavo‰ovû s jezdeck˘m oddílem pro dûti od 3. tfiídy základních ‰kol. Chov sportovních koní, poníkÛ i koní pro agroturistiku (konû jsou zvyklí na dûti) a chov ovcí. MoÏnost jízdy na koni po cel˘ t˘den. Tel: 047/520 74 77.

15

BOWLING - V Ústí nad Labem jsou tfii objekty, kde si

GOLF - golfové hfii‰tû se nachází v CHKO Labské pís-

mÛÏete zahrát. Samozfiejmostí je obãerstvení i moÏnost zapÛjãit si speciální bowlingové boty.

kovce na trase Teplice - Dûãín v obci Libouchec, vzdálené 12 km od Ústí nad Labem. Golf club Libouchec byl zaloÏen v roce 2000 a do golfové federace pfiijat v bfieznu roku 2001. V souãasné dobû je pro pfiíznivce golfu pfiipraveno driving rang (300 m), putting a chipping green, hra z bunkru, ‰est jamkov˘ch drah s tzv. zimními greeny. V dal‰ích etapách bude dobudováno devítijamkové hfii‰tû, v dal‰ích letech normované osmnáctijamkové hfii‰tû. Hráãi si mohou zapÛjãit golfové hole i míãky. Obãerstvení nabízí klubová restauace Agroservis. Informace na: www.volny.cz/gclibouchec/.

Bowling Brunswick v Hrnãífiské ulici pod Mariánskou skálou je zatím nejnovûj‰í kuÏelkové centrum se ãtyfimi dráhami a ‰irok˘m sortimentem sluÏeb. Bowling Perla se nachází na Severní terase pfiímo pfied zastávkou trolejbusu MHD ã. 53 a 55. Areál nabízí ãtyfii dráhy s pfiíjemnou obsluhou.

MÍâOVÉ

KuÏelna v ústecké ãtvrti V‰ebofiice je dostupná trolejbusy MHD ã. 53 a 56. Od pfiede‰l˘ch se li‰í tím, Ïe koule na sráÏení kuÏelek nemá otvory na prsty.

LYÎOVÁNÍ - v zimním období je nejvyhledávanûj‰ím lyÏafisk˘m místem nejen ÚsteãanÛ obec Telnice. Na Zadní Telnici mÛÏete vyuÏít lyÏafiské terény jak pro zaãáteãníky (s moÏností v˘cviku v lyÏafiské ‰kole), tak sjezdové tratû pro zdatné lyÏafie, z nichÏ nûkteré mají homologaci FIS. KaÏdoroãnû se zde pofiádá fiada akcí, napfi. Axe Snowboard Cup, mezinárodní závody ve slalomu muÏÛ a Ïen a soutûÏe v trikovém lyÏování. Ve stfiedisku je v provozu 6 lyÏafisk˘ch vlekÛ o celkové kapacitû 2400 osob za hodinu. V˘hodou zdej‰ích sjezdov˘ch tratí je umûlé zasnûÏování vût‰iny z nich.

SPORTY mají na Ústecku velkou tradici, je tu mnoho fotbalov˘ch, volejbalov˘ch a basketbalov˘ch hfii‰È i tenisov˘ch a squashov˘ch kurtÛ. TENIS - hlavní centrum tohoto sportu je vedle zimního stadionu, kde je ‰est antukov˘ch kurtÛ, pfies léto nekryt˘ch a v zimû kryt˘ch nafukovací stfiechou. Souãástí jsou samozfiejmû ‰atny se sprchami a obãerstvení. Dostanete se sem MHD, linky ã. 11, 54, 56. Dal‰í moÏnost zahrát si tenis je na Severní Terase (MHD, linka ã. 52) nebo ve Velkém Bfieznû (âSAD). Sportovní vyÏití nabízí i fiada dal‰ích víceúãelov˘ch hfii‰È ve mûstû.

PLAVÁNÍ - pro tento druh sportu ãi zábavy poskytuje Ústí n. L. dostatek pfiíleÏitostí. Nejnav‰tûvovanûj‰ím místem je plaveck˘ areál Klí‰e ve stejnojmenné ústecké ãtvrti. Areál má 7 bazénÛ (50 m, 75 m, 4 pro dûti, jeden skokansk˘ s desetimetrovou vûÏí, která má ãtyfii stupnû, pfiiãemÏ padesátimetrov˘ bazén a jeden bazének pro dûti jsou kryté). V objektu jsou samozfiejmû sprchy, ‰atny, sauna, pára, fit centrum a obãerstvení, ke sluÏbám zde po-

16

skytovan˘m patfií také masáÏe. V hale se pofiádají mládeÏnické závody v plavání a hraje se tu vodní pólo. K areálu vás dovezou linky MHD ã. 11, 52, 58. Termální koupali‰tû Brná je napájeno termální vodou o teplotû 31 °C z 327 m hlubokého artézského vrtu. V areálu je nûkolik bazénÛ pro dûti a tobogán dlouh˘ 72 m. MÛÏete si tu zahrát minigolf nebo volejbal. Areál nabízí ubytování, obãerstvení i projíÏìky motorovou lodí po Labi. Do Brné vás doveze autobus MHD ã. 1, staví nedaleko koupali‰tû.

LÉTÁNÍ - tûsnû za ústeckou ãtvrtí V‰ebofiice je kopec, kter˘ je startovním místem pfiíznivcÛ tohoto sportu. Pokud vlastníte rogalo a chcete si zalétat, odboãíte ze silnice Ústí nad Labem - Teplice doleva, aÏ dojedete na staré leti‰tû. Dal‰í leti‰tû je v Podhofií (z téÏe silnice odboãíte doprava). Tady mohou pfiistávat i malé letouny.

HRAD ST¤EKOV - dominanta nad fiekou Labe. Postaven roku 1318 Pe‰íkem z Weitmile. Navrácen rodinû LobkovicÛ. Hrad nav‰tívili R. Wagner, E. G. Doerell, R. Mengs, K. H. Mácha a dal‰í. Na hrad se mÛÏete vydat z mûsta pfies Ïelezniãní most pod Vûtru‰í a po nábfieÏí smûrem ke hradu, nebo pfiejdete lávku (pfiechod pro pû‰í) nad stfiekovsk˘m nádraÏím a pÛjdete po ãervené turistické znaãce. Celá vycházka je tfiíkilometrová. Na hrad se mÛÏete dostat i z Nové Vsi (dojedete tam autobusem MHD ã. 11). NeÏ se vydáte dolÛ ke hradu, prohlédnete si na návsi kapli Nejsvûtûj‰í Trojice z roku 1806 a chránûnou lípu. Vpravo stojí typick˘ lidov˘ hrázdûn˘ patrov˘ dÛm s dfievûnou pavlaãí z konce 18. století. Z okraje Nové Vsi po ãervené znaãce klesáte aÏ k hradu (asi v polovinû cesty je odboãka na upravenou vyhlídku). MASARYKOVA ZDYMADLA - technická památka postavená v letech 1923 - 1936, zdymadla s elektrárnou a plavebními komorami. V dobû svého dokonãení byla nejvût‰ím vodním dílem v republice. Ke zdymadlÛm se dostanete autobusem MHD ã. 1, staví pfiímo u zdymadel. PÛsobiv˘ pohled na zdymadla je z ptaãí perspektivy - z hradu Stfiekova, sílu vody mÛÏete tu‰it pfii pfiechodu zdymadel po lávce pro pû‰í. Pfies zdymadla vede cyklostezka. GOTICK¯ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE dÛsledkem bombardování v roce 1945 je vûÏ od své osy odklonûna o 1,92 m. Z Mírového námûstí ke kostelu vede ulice Fabiána Pulífie.

KOSTEL SV. VOJTùCHA - barokní kostel s dominikánsk˘m klá‰terem, kter˘ postavil v letech 1715 - 1730 O. Broggio. SlouÏí pro pofiádání v˘stav. Z Mírového námûstí jdete Klá‰terní ulicí.

MALͤSK¯ KOUTEK - zachovaná hrázdûná stavení z pÛvodní osady pod hradem Stfiekovem se zvonicí z 19. století vytváfiejí malebné podhradí.

17

PALÁCOVÉ VILY V ÚSTÍ NAD LABEM - nacházejí

NAUâNÁ STEZKA V BRNÉ NAD LABEM - pojedete

se v ulici W. Churchilla, napfiíklad vila nûkdej‰ího velkoobchodníka uhlím a mecená‰e mûsta I. Petschka, a v ulici Na schodech, kde je nyní âesk˘ rozhlas (b˘valá Wolfrumova vila).

na koneãnou autobusu MHD ã. 1 k restauraci Srdíãko, kde v letech 1884 - 1894 trávil dovolené spisovatel K. May. Od barokní kaple sv. Anny stoupáte skalnatou PrÛãelskou roklí. Bûhem cesty vás 16 tabulí informuje o faunû a flófie a dal‰ích zajímavostech. Opustíte PrÛãelskou rokli a potok, pokraãujete vlevo pod Mal˘ Ostr˘. Z Labské vyhlídky si prohlédnete Labe, VaÀovsk˘ vrch, Panenskou skálu, Deblík, Trabici a Lovo‰. Pod sebou uvidíte koupali‰tû a bazény termálního koupali‰tû v Brné n. L. Od vyhlídky stoupáte vzhÛru lesem, dojdete na silnici na úpatí Vysokého Ostrého, kter˘ vznikl ze sopeãného tufu. Na vrcholu ze silného magnetického tefritu je vyhlídková plo‰ina, umoÏÀující dobfie pozorovat Bukovou horu, Varho‰È, Mile‰ovku, Lovo‰, ¤íp, Bezdûz, Je‰tûd, SnûÏník i ãást Kru‰n˘ch hor. Od vyhlídky jdete znaãenou cestou vlevo a vyjdete na silnici u Nové Vsi. Hrázdûné ‰títové domy s dfievûn˘mi pavlaãemi pfiipomínají pÛvodní zástavbu. Mezi dal‰í zajímavosti Nové Vsi patfií kaple Nejsvûtûj‰í Trojice a pfies 400 let stará lípa.

VùTRU·E - popravi‰tû pÛlkruhová kamenná stavba popravi‰tû z roku 1574, vedla sem tzv. Soudní stezka, která byla poniãena sesuvem pÛdy na pfielomu století. Od hlavního nádraÏí âD po Ïluté znaãce .

VRKOâ - EVROPSKÁ RARITA - sloupcovit˘ rozpad ãediãe, název má podle podoby se spleten˘mi vlasy do copu (vrkoãe). Je zmiÀován v mnoha svûtov˘ch vûdeck˘ch knihách. Nejlépe viditeln˘ je ze silnice Ústí n. L. Praha. PoblíÏ po ãediãové stûnû padá 12 m vysok˘ vodopád na Podle‰ínském potoce, kter˘ v mrazech vytváfií ledové záclony, krajky a krápníky. Od vodopádu vede znaãená odboãka na nedalekou vyhlídku s krásn˘m pohledem na hrad Stfiekov a Labe s okolními svahy. TERMÁLNÍ KOUPALI·Tù v Brné n. L. je napájeno termální vodou o teplotû 31 °C z 327 m hlubokého artézského vrtu. Bazény pro dûti, tobogán dlouh˘ 72 m, hfii‰tû na minigolf a odbíjenou. V areálu je moÏnost ubytování a obãerstvení. ProjíÏìky motorovou lodí po Labi. Z Ústí n. L. autobusem MHD ã. 1.

BLANSKO - zfiícenina gotického hradu ze 14. století na zalesnûném ãediãovém vrchu asi 6 km od Ústí nad Labem. První zmínka o hradu (Blankenstein) pochází z roku 1401. Na konci 16. století panské sídlo pfieneseno na zámek v Krásném Bfieznû, poté hrad slouÏil jako vûzení. Dochovaly se zbytky hradního paláce a torza ba‰ty a vûÏe. Dovede vás tam cesta údolím z Ryjic. DUBICE - 220 m nad labskou hladinou se tyãí dubick˘ kostelík sv. Barbory. Byl postaven roku 1579 jako protestantsk˘ a souãasnû jako rodinná hrobka. Socha sv. Barbory, patronky horníkÛ, je v nice pozdnû renesanãního prÛãelí. Presbytáfi je sklenut kfiíÏovou klenbou. Kolem kostela se rozkládá hfibitÛvek. Dubické plató, formované Labem, je rozerváno v nûkolik vyhlídkov˘ch bodÛ. Na severu je Dubick˘ vrch se znaãenou odboãkou na pravûké signalizaãní místo. Z kamení zde ãní vysok˘ kfiíÏ, místu se fiíká Mlynáfisk˘ kámen. Do

18

Dubice se dostanete autobusem âSAD z autobusového nádraÏí. MÛÏete se také vydat pû‰ky z Ústí nad Labem pfies Vûtru‰i po ãervené znaãce do Milbohova, dále po modré pfies Stebno a Moravany, odtud po Ïluté. Cesta mûfií asi 12 km.

CHABA¤OVICE - malé mûsteãko mezi Kru‰n˘mi horami a âesk˘m stfiedohofiím proÏilo nedávno své znovuzrození. Je‰tû pfied deseti lety mu hrozil zánik kvÛli tûÏbû hnûdého uhlí. Dnes tu mÛÏete v barokním kostele Narození Panny Marie z let 1699 - 1701 obdivovat obrazy P. Brandla, na námûstí je zajímav˘ mariánsk˘ sloup z roku 1694. V roce 1995 byl stfied mûsta vyhlá‰en mûstskou památkovou zónou. Do Chabafiovic se dostanete trolejbusem ã. 57, v Pfiedlicích pfiestoupíme na autobus ã. 12. CHLUMEC - obec patfií k nejstar‰ím historick˘m místÛm Ústecka. Ve stfiedovûku chránil dÛleÏitou cestu z âech do Saska a byl místem dvou v˘znamn˘ch bitev - v letech 1126 (bitva ãeského kníÏete Sobûslava I. s nûmeck˘m císafiem Lotharem) a v roce 1813 (rakouská, ruská a pruská vojska porazila napoleonského mar‰ála Vandamma). Dnes jeho nûkdej‰í slávu pfiipomíná barokní trojboká kaple Nejsvûtûj‰í Trojice na vrchu Horka a kostel sv. Havla. Z Ústí nad Labem vás do Chlumce doveze MHD, autobus ã. 11. HRBOVICE - pláÀ Na Bûhání, kde husitské vojsko vedené hejtmanem Prokopem Hol˘m porazilo 16. 6. 1426 nûmecké kfiiÏácké vojsko. Pomník na památku bitvy stojí po levé stranû pfied Chabafiovicemi. PÛvodní pomník z roku 1926 s uloÏenou prstí napfi. z Kostnice, Brixenu a jin˘ch míst strÏen nacisty v roce 1941, po válce opût instalován (vzhledem k nedávné tûÏbû uhlí není na pÛvodním místû). Dostanete se tam autobusem MHD smûrem na Chabafiovice.

P¤ESTANOV - rusk˘ pomník v Pfiestanovû pfiipomíná napoleonské bitvy a je ze v‰ech zdej‰ích pomníkÛ v˘-

tvarnû nejcennûj‰í. Tvofií ho litinov˘ jehlan se sochou bohynû Niké podle návrhu dvorního rady P. Nobileho. Stojí zde i empírov˘ stráÏní domek. Za napoleonsk˘ch válek v roce 1813 byl Pfiestanov tfiikrát dobyt a opût ztracen. V rozhodující bitvû padlo 4000 rusk˘ch vojákÛ a jejich velitel, generál Osterman-Tolstoj byl tûÏce ranûn. Slavnostního poloÏení základního kamene pomníku 25. 9. 1835 se osobnû zúãastnili rakousk˘ císafi Ferdinand, rusk˘ car Mikulበa prusk˘ král Bedfiich Vilém III. Do Pfiestanova pojedete trolejbusem MHD ã. 57, v Pfiedlicích pfiestoupíte na autobus ã. 12, kter˘ vás doveze aÏ do Pfiestanova.

STADICE - v údolí fieky Bíliny nedaleko Trmic se nalézá staroslavná ves Stadice. Z ní byl dle legendy povolán na ãesk˘ trÛn knûÏnou Libu‰í Pfiemysl Oráã. Ve Stadicích tuto povûst pfiipomíná pomník na Královském poli z roku 1841. Místo je od roku 1962 národní kulturní památkou. S povûstí souvisí i PfiemyslÛv statek s pamûtní deskou a Královsk˘ pramen. Do Stadic se pohodlnû dostanete motorov˘m vlakem smûrem na Bílinu.

TRMICE - v údolí fieky Bíliny na úpatí âeského stfiedohofií leÏí mûsteãko Trmice, jehoÏ osud byl po nûkolik staletí spojen s proslul˘m ãesk˘m rodem NosticÛ. Památkou na nû je pfiedev‰ím zámek postaven˘ v letech 1856 - 1863 v novorenesanãním stylu podle návrhu architekta H. Ferstela. Dnes se zámek vyuÏívá k rÛzn˘m v˘stavám a expozicím, pfiedná‰kám i kon-

19

certÛm, které se konají v mramorovém sále. Dominantou Václavského námûstí je kostel Narození Panny Marie. Jeho souãasná podoba je v˘sledkem novogotické pfiestavby v roce 1898. Nedaleko kostela se nalézá barokní fara. V˘znamnou osobností spojenou s Trmicemi je napfi. proslul˘ zahradní architekt J. Fritsch nebo praÏsk˘ nûmeck˘ básník R. M. Rilke, jehoÏ rod z Trmic pocházel. V roce 1931 se zde narodila ãeská malífika Jindra Husáriková. Do Trmic pojedete z Mírového námûstí autobusem MHD ã. 3 nebo ã. 18.

VARVAÎOV - první zmínka o staré slovanské obci po-

chází z roku 1483 pod pÛvodním názvem Warazow. Kolem roku 1740 tu bylo nalezeno uhlí a Dolní VarvaÏov i s barokní kaplí z roku 1729 v 60. letech 20. století zanikl. V obci je nûkolik pomníkÛ na pamût` bitev z roku 1813. Rakousk˘ pomník tvofií 18 m vysok˘ litinov˘ obelisk podle návrhu V. Prachnera, byl odhalen 17. 9. 1825. Na pomníku jsou nápisy a medailon s reliéfem poprsí velitele rakousk˘ch vojsk hrabûte J. Colloredo-Mansfelda. Naproti pfies silnici stojí b˘val˘ hlídaãÛv domek. Vedle b˘valé po‰ty, postavené ústeck˘m po‰tmistrem M. Ulbrichtem v roce 1817 pro dostavníkovou dopravu z âech do Saska (dnes restaurace), stojí pomník prusk˘ch vojákÛ generála Kleista, postaven˘ roku 1817 podle návrhu K. F. Schinkela v novogotickém stylu, v jehoÏ reliéfu je poprsí Bedfiicha Viléma III.

ZUBRNICE - nedaleko Velkého Bfiezna na úpatí Bukové hory leÏí malá obec Zubrnice. V ní se od poloviny 70. let 20. století buduje areál Muzea lidové architektury âeského stfiedohofií, znám˘ jako Zubrnick˘ skanzen. Hned na návsi vás upoutá barokní studna pfienesená ze StfiíÏovic. Pozornosti neujdou expozice vesnického statku, malého vesnického obchÛdku ãi klasické venkovské ‰kolní tfiídy. Na poãátku kvûtna se zde pofiádá zubrnick˘ jarmark. Souãástí skanzenu je také nádraÏí z doby c. k. monarchie, dnes promûnûné v malé Ïelezniãní muzeum. TraÈ Velké Bfiezno Vernefiice s odboãkou na Loveãkovice a Ú‰tûk se vine údolím Luãního potoka a místy dosahuje stoupání aÏ 40 promile. Pro tuto traÈ byla vyvinuta zvlá‰È v˘konná parní lokomotiva, pfiezdívaná pro svÛj charakteristick˘ zvuk „âokl“. Provoz na trati byl zru‰en v roce 1978, dnes je ãást trati díky obûtavosti nûkolika nad‰encÛ rekonstruována, provoz jen obãasn˘.

VELKÉ B¤EZNO - poãátky Velkého Bfiezna jsou spojeny s dûãínsk˘m rodem VartemberkÛ, ktefií nedaleko postavili ve 14. století hrad Varta. V 16. století

20

zde vyrostly chmelnice a byl zaloÏen pivovar. Zámek ve Velkém Bfieznû nechal postavit hrabû Karel Chotek, Ïil v nûm od roku 1843. Pochován je v hrobce u kostela sv. Václava v nedalekém Valtífiovû. Dne‰ní podoba zámku je z let 1885 - 1910. Velkobfiezensk˘ zámek nav‰tívilo mnoho v˘znamn˘ch osobností, napfi. skladatel Ferenc Liszt. Své dûtství zde proÏila jedna z vnuãek Karla Chotka - Îofie. V roce 1900 se provdala za arcivévodu Franti‰ka Ferdinanda d`Este, následníka rakouskouherského trÛnu.

ZOO ÚSTÍ NAD LABEM OTEVÍRACÍ DOBA: ZOO Ústí nad Labem je otevfiena nepfietrÏitû po cel˘ rok. Letní sezona (1. 4. - 31. 10.) 8 - 18 hod. Zimní sezona (1. 11. - 31. 3) 9 - 16 hod. DOPRAVA DO ZOO: Do ZOO jezdí z centra Ústí n. L. autobusy nebo trolejbusy MHD. Do ZOO je moÏné vejít dvûma vchody hlavním vchodem (DráÏìanská ul.) nebo ménû pouÏívan˘m vchodem v horní ãásti ZOO (V˘stupní ul.). Motorizovaní náv‰tûvníci mohou parkovat pfied hlavním vchodem do ZOO nebo v letní sezónû na parkovi‰ti u horního vchodu. OBâERSTVENÍ, SUVEN¯RY: K obãerstvení slouÏí celoroãnû dva bufety ve spodní ãásti ZOO v blízkosti hlavního vchodu. V letní sezónû je otevfiena restaurace Koliba v horní ãásti ZOO a ObchÛdek vedle exotária, kde je moÏné nakoupit i suven˘ry. DùTI A ZOO: Na dûti ãeká „Dûtsk˘ svût“ (laminátové makety zvífiat a komplex tobogánÛ), „Dûtská ZOO“ (kontaktní mís-

to s vybran˘mi druhy domestikovan˘ch zvífiat) a „Nauãná stezka dinosaurÛ“ (dfievûné a umûlé makety prehistorick˘ch zvífiat).

P¤EDVÁDùCÍ AKCE PRO NÁV·TùVNÍKY Zoologická zahrada chová vzácná exotická zvífiata, z toho vypl˘vá i její hlavní cíl v souãasné dobû - chov ohroÏen˘ch druhÛ zvífiat a snaha o jejich rozmnoÏení a zachování druhu. Plní ale zároveÀ úlohu vûdeckou, vzdûlávací i relaxaãní. Snahou kaÏdé zoologické zahrady je zapÛsobit na co nejvût‰í mnoÏství mal˘ch a velk˘ch náv‰tûvníkÛ, nenásilnou formou je seznamovat s rozmanitostí pfiírody a vysvûtlovat jim nezastupitelnou funkci zoologick˘ch zahrad. Ústecká zoologická zahrada poskytuje jiÏ nûkolik let sv˘m náv‰tûvníkÛm kromû bûÏné prohlídky i pfiedvádûcí akce, pfii nichÏ se vyuÏívá pfiirozen˘ch schopností chovan˘ch zvífiat. Nûkteré z atrakcí lze vidût po cel˘ rok, jiné pouze v letní sezonû. V kaÏdém pfiípadû si z pestré nabídky vyberete. !!! Pozor! Atrakce se nemusejí konat za nepfiíznivého poãasí (námraza, siln˘ dé‰È apod.) nebo z technick˘ch dÛvodÛ (ãi‰tûní bazénu, naléhavé opravy apod.) !!!

P¤EDVÁDùCÍ AKCE: Letní sezona: Dennû: cviãení lachtanÛ, procházka slonÛ po ZOO. Cviãení slonÛ, krmení pelikánÛ, krmení zvífiat v pavilonu exotária. Úter˘ - nedûle + svátek: letové ukázky dravcÛ. Sobota + nedûle + svátek: medov˘ strom pro malajské medvûdy. Zimní sezona: Dennû: cviãení lachtanÛ, procházka slonÛ po ZOO, cviãení slonÛ.

HISTORIE ZOO ÚSTÍ NAD LABEM Motto: „Chceme-li Ïít, musíme udûlat taková opatfieHeinrich LUMPE ní, abychom chránili pfiírodu.“ V roce 1908 mûl za sebou jiÏ 49 let Ïivota v˘znamn˘ ústeck˘ podnikatel a obchodník kovov˘m zboÏím Heinrich Lumpe. Byl náruÏiv˘m pfiítelem pfiírody a ptactva, uznávan˘m ornitologem nejen v Ústí n. L. a v dal‰ích mûstech, ale i daleko za hranicemi, napfi. v nûkter˘ch italsk˘ch krajích. Od obce Ústí n. L. odkoupil na místû b˘valé cihelny na svahu Mariánské

21

skály pozemky, o nichÏ vûdûl, Ïe jsou místem ãastého v˘skytu drobného ptactva, a zaloÏil zde soukromou pfiírodní ptaãí rezervaci známou pod názvem Lumpepark. Jeho zámûrem bylo poskytnout ptactvu Ïijícímu na území mûsta klid ke hnízdûní a zabezpeãení krmiva pfies zimu, stûhovavému ptactvu nabídnout místo k odpoãinku s dostatkem potravy pfii jarních a podzimních tazích. Inspirací k zaloÏení pfiírodního parku pro nûj byla mimo jiné ãinnost amerického prÛmyslníka H. Forda z Detroitu. O ãinnosti tohoto nad‰eného milovníka pfiírody se doãetl ve VídeÀsk˘ch listech. Park se rozkládal na plo‰e 6 ha a dalo velikou práci ho dotvofiit ve vyváÏené pfiírodní a umûlecké dílo. K v˘stavbû bylo pouÏito velkého mnoÏství kamenÛ, mnohdy 30 - 40 q tûÏk˘ch, z DuryÀska bylo dovezeno 20 vagónÛ tufu na stovky úkrytÛ pro ptaãí hnízda i umûlé prohlubnû s vodou. Byl vyuÏit i pfii budování pohádkové jeskynû a trpasliãího hrádku, kter˘ se zachoval aÏ do dne‰ní doby. Bûhem dal‰ích let H. Lumpe obohatil rezervaci o desítky ptaãích budek, srnãí oboru, zasloÏil se o vysázení mnoha set kusÛ jehliãnat˘ch a listnat˘ch stromÛ, okrasn˘ch kefiÛ a kvûtin i vzácn˘ch a neobvykl˘ch rostlin. Vybudoval systém kaskád a vodopádÛ, ve spodní ãásti zdobilo malebné údolí jezírko s vodotryskem, pfiiãemÏ vyuÏil vody tzv. Mariánského pramene. V roce 1914 se rozhodl otevfiít park i pro vefiejnost, neboÈ chtûl, aby

22

slouÏil v‰em pfiíchozím, ale pfiedev‰ím mládeÏi pfii v˘chovû k lásce k pfiírodû. Po 1. svûtové válce nastal rozmach prÛmyslu spojen˘ s v˘kupem pozemkÛ na stavbu továren, ale na obranu parku a jeho okolí se postavila ‰iroká vefiejnost. H. Lumpe pokraãoval ve zvelebování parku v duchu tehdej‰í zahradní architektury i dobové módy. Z okolí Trutnova nechal dovézt zkamenûlé kmeny pravûk˘ch araukárií a postavit z nich kamenn˘ les. Ve vybrané ãásti parku byla udrÏována dobová zahradnická úprava (rÛÏová zahrada, leknínové jezírko) a byly v ní rozmístûny nejrÛznûj‰í pohádkové v˘jevy (Perníková chaloupka, âervená Karkulka, Krakono‰ drÏící na ruce dívenku a jiné). Roku 1936 H. Lumpe zemfiel, ze svého díla, jemuÏ vûnoval obrovské úsilí a nemalé finanãní prostfiedky, se tû‰il cel˘ch 28 let. Jeho potomci pfiírodovûdné sklony nemûli, pfiesto v‰ak díky obûtavosti hlavního zahradníka a dal‰ího personálu park dále existoval a udrÏoval si svoji úroveÀ. Po 2. svûtové válce pfie‰el park do vlastnictví âeskoslovenské republiky. V té dobû se z ptaãí rezervace stává zookoutek, kde Ústeãané i náv‰tûvníci z jin˘ch mûst trávili volné chvíle. ÚroveÀ v té dobû nebyla nijak vysoká, pro mûsta tehdy bylo dÛleÏitûj‰í obnovit a uvést do chodu poniãen˘ prÛmysl a vrátit mûstu Ïivot. Postupnû v‰ak byly budovány nové klece a v˘bûhy a rozloha zoologické zahrady se zaãala zvût‰ovat. Nejvût‰ího rozmachu dosáhla v 70. letech 20. století, kdy se rozrostla na dne‰ních témûfi 30 ha. Zaãaly se stavût nové pavilony, které byly pfiístupné i náv‰tûvníkÛm, od nichÏ jsou zvífiata oddûlena ne klasick˘mi mfiíÏemi, ale modernûj‰ím sklem (pavilon ‰elem a pavilon exotária). V horní ãásti ZOO byly vybudovány velké v˘bûhy pro nosoroÏce, Ïirafy, slony, zebry a antilopy.

KULTURA

SPORT

Mezinárodní festival sborového zpûvu

bfiezen

Ústecké hudební jaro festival váÏné hudby

kvûten

Zubrnick˘ jarmark ukázka umûleck˘ch fiemesel

kvûten

MTB-Marathon - Rock machine Stfiedohofiím cyklistika

Sasko-ãesk˘ hudební festival koncerty váÏné hudby

ãerven

Mezinárodní turnaj seniorÛ vodní pólo

Trampská Porta festival country, western a trampské písnû Mezinárodní jazzov˘ a bluesov˘ festival Virtuosi per musica di pianoforte prestiÏní mezinárodní klavírní soutûÏ

ãerven

fiíjen listopad

Mezinárodní taneãní festival listopad a mistrovství âeské republiky v taneãních formacích prestiÏní taneãní festival

Ve‰keré informace o kulturních a sportovních akcích vám podá Informaãní stfiedisko Ústí nad Labem, Hrnãífiská 1/10, tel.: 047/ 522 04 21, fax: 047/ 521 00 70, e-mail: [email protected]

24

Grand prix Ústí nad Labem - VC v boxu mezinárodní turnaj v boxu

bfiezen

Mezinárodní závody mládeÏe v plavání

duben srpen

záfií

Kru‰nohorská brusle krasobrulení

listopad

North Bohemia - karate turnaj v karate

listopad