OBSAH: * Zamyšlení- seriál v čas. SKAUTING * Připomenutí termínu zkoušky OČK MZH * Nová řada vyprávění br. Františka Stropka – Bobra o ježku v kleci * Končí 1. kolo a připravuje se 2. kolo znalostní soutěže Stezka písmáků * J. Radkovičová o své cestě do Izraele * Co připomínají větrné mlýny … * Překlad knížky o Lady BP od Hany Bouzkové * Ekumenická lesní škola oznamuje …
____________________________________________________
Takto začíná seriál o duchovní výchově v časopise SKAUTING, připravený ve spolupráci s Odborem duchovní výchovy Junáka. Nabídne úvahy o nejvyšší Pravdě a Lásce, o účinném využívání zákona v běžném životě oddílu atd. Ocitujme si základní východiska: 1
Na první pohled se může zdát, že si „duchovní svět“ s námi hraje na schovávanou. Nelze jej zvážit ani změřit: neumíme „spočítat“ krásu ranního lesa ani hodnotu opravdového přátelství. Možná proto existuje tolik filosofických i náboženských směrů. Ať už je naše přesvědčení jakékoli, duchovní realitě se nevyhneme. Stačí k tomu jednoduchá otázka oddílových kluků nebo holek: „A proč mám vlastně mluvit pravdu?!“ Navíc: cílem skautingu je všestranná výchova mladého člověka – tedy také podpora jeho duchovního života. Čeští skauti vyjadřují svůj postoj k duchovnímu světu v prvním bodě skautského slibu závazkem „sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době“. Říkáme tím, že Pravda a Láska jsou pro nás nejdůležitějšími duchovními hodnotami a že chceme za všech okolností žít v souladu s nimi. Další text – nemáte-li Skauting předplacený – si lze stáhnout/přečíst na: http://krizovatka.skaut.cz/dokumenty/category/3-verejne-dokumenty?download=964:skauting-rijen-2015 .
Přehled témat jednání odboru duchovní výchovy plánovaných na říjen 2015: - v 1. kole Stezky písmáků 2015 soutěží - vyhodnocení 4kurzu 2015/2017 - letos účastníci z ** měst a obcí konaného od 16. do 18. 10. 2015 v Jičíně - příprava 2. kola Stezky písmáků na den - Zhodnocení prvního článku ze seriálu 17. listopadu v časopise Skauting _______________________________________________________________________________________ JUNÁK – zkušební komise pro OČK „Myšlenkové základy skautingu a historie“ připomíná v roce 2015 vyhlášené druhé, v pořadí XXIX. zkušební období Informativní setkání s vážnými zájemci se konalo v pátek 9. 10. 2015 od 17.00 do 18.00 hodin v zasedací síni ve 4. patře budovy Ústředí Junáka, Senovážné nám. 24, Praha 1. Konání vlastních zkoušek je připraveno na pátek 27. 11. 2015 rovněž v budově Ústředí Junáka v Praze; přesný časový rozvrh bude oznámen konkrétním přihlášeným zájemcům. K přípravě na tuto zkoušku slouží jednak Řád pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka (str. 72 až 74) a dále obsah tohoto oboru v příručce „Vůdcovská zkouška“. Další doporučená literatura bude oznámena a také částečně nabídnuta k zakoupení při výše uvedené informativní schůzce. Významnou částí zkoušky je vždy osobní pohovor. Komise v této souvislosti upozorňuje, že pro zájemce nepořádá žádný přípravný kurz, uchazeči se připravují sami anebo mohou využít konzultace se členy komise. Adresa zkušební komise: Junák - český skaut, z.s., Senovážné nám. 24, 110 00 Praha 1, nebo email tajemníka komise: vjech.kamzik@volny.cz (mobil: 737 537 534). Hana Bouzková, místopředsedkyně komise ________________________________________________________________________________________ JIŘÍ, VÍŠ, ŽE… (aneb zajímavosti kolem nás) 2. část nové řady vyprávění F. J. Stropek – Bobr
… známý spisovatel Jaroslav Foglar nevymyslel slavný hlavolam „Ježek v kleci“, který představuje v jeho románu Záhada hlavolamu stěžejní předmět, kolem něhož se děj odvíjí? Příběh pětičlenné party kamarádů, kteří si začali říkat Rychlé šípy a záhadného hlavolamu
byl otiskován jako románová příloha na pokračování v časopisu Mladý hlasatel od 30. 8. 1940 do 8. 3. 1941. Foglarovo mlčení na všechny otázky, které mu později byly na besedách se čtenáři kladeny, zvyšovalo tajemnost hlavolamu právě tak, jako nezodpovězené dotazy na 2
Stínadla, kde se děj románu odehrává. Když Jaroslav Foglar zemřel, zdálo se, že si své tajemství vzal s sebou na věčnost. Jenže každé tajemství nedává spát záhadologům, kteří se stále pouštějí do pátraní s cílem přijít věci na kloub. Mnohdy však i úplná náhoda může poodhalit roušku skrývající nevysvětlené skutečnosti. Právě to se stalo hned několikrát v otázce původu „Ježka v kleci“.
niklém časopisu Fantastická fakta tajemný příběh o rodině profesora elektrotechnické fakulty Humboldtovy univerzity Weisse, který prchal v r. 1918 před pronásledováním z Německa a byl i s manželkou zastřelen pronásledovateli v Pražské Šárce. Zraněnému muži se ještě podařilo položit na schody kostela sv. Jakuba nemluvně v peřince, u něhož se nalezla malá kovová hračka – hlavolam. Tato krátká zpráva v tisku posloužila Foglarovi k rozvinutí příběhu o chlapci, který umístil do kuličky hlavolamu svůj vynález – plán létacího kola. Ve skutečnosti kulička skrývala horský krystal, který byl nosičem informací (podrobně jsem tento příběh uvedl před určitou dobou v tomto časopisu). Překvapivě se však nyní našel někdo, kdo vnesl do pátrání jasnější světlo. A nejde o jednoho, ale hned o dva sběratele hlavolamů. Jedním z nich je Vladimír Chmelař, který začátkem letošního roku objevil a i získal kovového ježka v kleci, velmi podobného tomu románovému. A víte kde? Až na americkém aukčním serveru. Z popisu se ke svému údivu dočetl, že hlavolam pochází z roku 1895, tedy o rok dříve, než si ho údajně nechal patentovat C. A. Worrall. Že by tedy nešlo o stejný hlavolam?
Před časem se objevila zpráva v tisku, že zvláštní druh hlavolamu si nechal patentovat v Americe jistý Clarence A. Worrall, a to již 7. dubna 1896. Pokud se tímto hlavolamem Jaroslav Foglar inspiroval, pak naopak jemu patří u nás prvenství nejen v popisu zmíněného hlavolamu, ale i v tom, že ježatá kulička uvnitř klícky je dutá a dá se rozšroubovat. Také název „Ježek v kleci“ je ryze Foglarův. Kovový hlavolam, který představovala válcovitá klícka s pěti nestejně širokými otvory s uvnitř uvězněnou kuličkou, z níž trčí různě dlouhé ostny, nakreslil na obálku Foglarova románu v roce 1940 ilustrátor Jan Fischer. Jeho vyobrazení se pak stalo vzorem pro pozdější výrobce tohoto druhu hlavolamů. Ani tato zpráva o hlavolamu nebyla poslední. V roce 2002 uveřejnil Vladimír Zajíc v za-
Pátrání po ježkovi v kleci završil jejich další sběratel a dokonce i úspěšný tvůrce nových variant – Radek Micopulos. Senzační zprávu o hlavolamu odhalil při hledání v amerických novinových archivech. V novinách The American Stationer z 18. 4. 1895 objevil článek s podrobným popisem i kresbou kovového ježka v kleci, o jehož značné podobnosti s Foglarovým hlavolamem není nejmenších pochyb. Zdá se, že objevy obou sběratelů se dostaly nejblíže k vyřešení záhady o původu hlavolamu, který je ve Foglarově románu spjat 3
s postavou Jana Tleskače, Rychlých šípů a stínadelských Vontů. Původní americký ježek v kleci z roku 1895, který vyráběla firma Trilby z Brooklynu, je však mnohem menší než ten, který popisoval a také vlastnil Jaroslav Foglar. Měří jen 41 milimetrů a váží 32 gramů. Je však potěšitelné, že jeden původní exemplář záhadného hlavolamu se dostal až k nám do Čech, kde se nejvíce proslavil. Román Záhada hlavolamu měl u čtenářů velký ohlas, proto není divu, že továrna na hračky Ladislava Veselého v Roudnici nad Labem se v roce 1941 pustila do výroby ježka v kleci. Byl však dřevěný a místo tubusu s otvory měl jen kolíčky. Opravdu „prvního pravého“ ježka v kleci, jak jej známe z Foglarova popisu a z kresby na obálce románu, vyrobili roku 1948 dva kamarádi a současně učni automobilky v Mladé Boleslavi – František Ulč a Vašek Veselý. Jimi vypracovaný technický výkres později otiskl časopis Junák, a tak se stal vzorem pro další tvůrce ježků v kleci, kteří je vyráběli v nejrůznějších variacích a s použitím různých materiálů. Nový vzrůst zájmu o ježky nastává od roku 1969, kdy se v televizi začal vysílat černobílý seriál Záhada hlavolamu, v němž znovu ožily mnohdy už pozapomínané románové postavy. Objevilo se však mnoho až neobvyklých variant jak klícky hlavolamu, tak i samotného ježka, a to nejen v počtu ostnů, ale i v tvarech. V roce 1970 začal podnik Druopta vyrábět první ježky plastové, pak se objevily i hlavolamy skleněné a výroba tohoto typu hlavolamu se nezastavila dodnes. „Ježka v kleci“ stále vyrábějí nejrůz-
nější firmy v mnoha zemích světa v nepřeberných variacích i pod nejrůznějšími jmény. Většina výrobců ale uvádí, že jde o TRADIČNÍ ČESKÝ HLAVOLAM. Takže sláva Jaroslavu Foglarovi! Ačkoli uvedená fakta napovídají mnohé, přesto stále s určitostí nevíme, odkud a jak Jaroslav Foglar ježka v kleci „odkoukal“. Důležité je, že svým románem jej náležitě proslavil po celém světě. Je jen škoda, že tento oblíbený spisovatel o svého původního ježka v kleci, kterého brával s sebou na různé besedy, přišel. Stalo se to na výstavě „Po stopách Rychlých šípů“ v Muzeu hlavního města Prahy roku 1997, která byla uspořádána k Foglarovým devadesátinám. Podezřelá z krádeže byla čtveřice mladíků, kteří ježka pravděpodobně vytáhli ze skleněné vitriny magnetem na provázku. Zloději nebyli vypátráni a vzácný exemplář je nadobro ztracen. Ale není třeba zoufat. Ježek v kleci žije dál a jistě bude ještě dlouho vyráběn k potěše dětí i dospělých milovníků hlavolamů. A na úplný závěr: na 12. ročníku „Memoriálu Jana Tleskače“, který proběhl v prosinci 2012 v pražském klášteře Emauzy, a v němž se soutěží o rychlost vyjmutí ježka z klece, trvalo to favoritovi pouze 2 vteřiny! Uměli byste i vy osvobodit ježka z klece? Tady je návod: Když otočíme nejdelší osten ježka tak, aby vyčníval z klece nejširším jejím otvorem, posuneme ježka do poloviny výšky klece. Pak…. Dál už to musíte zkoušet sami! Přeji mnoho zdaru. - pokračování příště -
Znalostní soutěž Stezka písmáků 2015 Stezka písmáků je soutěž v biblických znalostech, pořádaná odborem duchovní výchovy Junáka a Klubem Pathfinder. Úkolem soutěžících je co nejsprávněji zodpovědět otázky, vztahující se k vybraným biblickým knihám. Týmy Stezka písmáků je znalostní týmová soutěž pro mládež v kategoriích N, M a S, avšak soutěžit může i jednotlivec (buď od počátku či kvůli nemoci rozpadlého týmu). Každý soutěžící může být členem pouze jednoho týmu. Jednotlivcům, postoupivším do druhého kola, bude v místě konání nabídnuto sloučení s jiným týmem - tuto možnost mohou, ale nemusí využít. V kategorii P pro dospělé nad 18 let soutěží vždy jen jednotlivci. Kategorie Soutěž je rozdělena do kategorií dle věku soutěžících k datu zahájení 1. kola. Věk člena týmu může být i nižší, než je udáno pro danou kategorii, vyšší však nikoli. Každý tým může soutěžit pouze v jedné kategorii. Soutěžící mohou soutěžit i tzv. „mimo pořadí“ v kategoriích podle svého věku anebo vyšších (tj. ve speciálních kategoriích N/M/S/P-MP) - jejich výsledky jsou vyhlášeny samostatně.
4
Kategorie: Věk Maximální počet členů týmu Počet otázek Čas na zodpovězení Markovo evangelium Všechna evangelia Kniha žalmů – od č. 41 až po č. 100 Kniha proroka Ezechiele Epištola Židům
N 0 – 9 let 4 25 40 minut x x -
M 10 – 12 let 4 35 60 minut x x x -
S 13 – 17 let 2 50 90 minut x x x x
P 18 let a starší 1 50 90 minut x x x x
Přihlášky Do uzávěrky dne 15. září se přihlašovaly týmy či přihlášku posílali jednotlivci, kteří udali organizátorům jméno a příjmení příp. adresu soutěžících/ho resp. kontaktní adresu dohlížející osoby i kategorii, do které se tým/jednotlivec hlásí. Přihlášky i změny v přihláškách se posílaly přednostně e-mailem na adresu vjech.kamzik@volny.cz popř. na poštovní adresu: Vladislav Jech, Jílovská 46, 252 44 Psáry. Znovu se osvědčily „rámcové“ přihlášky za družinu, oddíl apod., které se upřesňují při odevzdání vyplněných soutěžních archů. 2. kolo Závěrečné druhé kolo se koná opět v modlitebně CASD v Praze 5 – Malvazinkách dne 17. listopadu t.r. Registrace soutěžících začíná v 8:30 hod a zahájení soutěže je v 9:30 hod. Konec soutěže se předpokládá okolo 15 hod. Webové stránky CASD Praha 5: http://malvazinky.webnode.cz/. Převzato z periodika:
5
Motto: Tomáš G. Masaryk: „Mnoho bojů jsem vedl, ale boj proti antisemitismu mě stál nejvíce úsilí, nejvíce času a největší duševní vypětí.“ Krátký turistický exkurz Do Izraele jsem se v krátké době vypravila už potřetí: mapuji prvorepubliková židovská mládežnická hnutí, která kromě sionismu akceptovala jako výchovný směr částečně také skauting. Adekvátní dokumenty k tomuto tématu jsou k nalezení v různých archivech po celé Zemi izraelské a tak nezbývalo, než se za nimi vydat. Tato cesta na rozdíl od cest předchozích byla vedena snahou více si všímat míst spojených s působením a vlivem prvního československého prezidenta v nádherné izraelské zemi. Skutečnost předčila očekávání. Na Masaryka zde totiž člověk narazí i tam, kde by to nejméně čekal. Třeba uprostřed lesa, o kterém posléze zjistí, že nese jeho jméno – a pak v kibucu ležícím poblíž najde potomky těch, kteří les zakládali... Tato setkání jsou poetická i dojemná zároveň. Masaryk je v Izraeli značně populární, což dokládá fakt, že kromě ulic a náměstí v devíti městech, jako jsou Jeruzalém, Tel Aviv, Haifa, Kfar Saba, Lod, Netanya, Petach Tikva, Be'er Ševa, Naharia a Bat Yam, je po něm pojmenována také vesnice – Kfar Masaryk v Severním distriktu, a jeho jméno nese již zmíněný les poblíž osady Sarid, vysazený v roce 1930.
Společný osud? V začátcích zcela jistě: snaha o nezávislost českého národa a na straně druhé snaha o vytvoření židovské národní domoviny nesly určité společné znaky: v obou případech bylo nutné porazit centrální mocnosti. Zatímco Masaryk organizoval československé legie, prosadili sionisté vznik Židovské legie, která v dobách 1. světové války bojovala pod britským velením proti Turkům v Palestině. Později se cesty obou států rozešly, vzájemné sympatie ale přetrvaly dodnes. Kořeny Masarykova vztahu k Židům sahají do období tzv. hilsneriády, kdy byl v roce 1899 z rituální vraždy obviněn Žid Leopold Hilsner a následný antisemitský proces doložil hloubku předsudků zakořeněných ve většinové společnosti. Masaryk neváhal vystoupit na Hilsnerovu obranu. O řadu let později pak v rozhodující době vlivní sionisté v Americe, maje na paměti Masarykův zásadový postoj, napomohli československé věci: podpořili plán vzniku republiky u nejvyšších míst americké administrativy.
Prezident na nádvoří knihovny Hebrejské univerzity v doprovodu ředitele knihovny, pražského rodáka H. Bergmanna, a českého konzula V. Friče (zdroj: Židovské zprávy, roč. 10, č. 17, 22. 4. 1927)
Vývoj vzájemných vztahů Po vzniku Československa se Masaryk zasadil o uplatnění židovských práv a opakovaně se vyslovoval ve prospěch sionismu. Bezprecedentní čin, jakým bylo uznání židovské národnosti v nové československé ústavě z roku 1920, signalizoval, že nejde o
Náměstí T. G. Masaryka v Haifě (zdroj: fotoarchiv PhDr. Zbyňka Taranta, Ph.D.)
6
pouhé zajištění náboženské plurality, nýbrž o zakotvení samostatné židovské národnostní entity. Stali jsme se tak prvním státem na světě, ve kterém byla židovské minoritě oficiálně uznána existence tímto způsobem. Čestné prvenství... Už v roce 1926 otevřelo Československo svůj konzulát v Jeruzalémě a následovaly další kroky. V dubnu 1927 bylo Masarykovi 77 let a vydal se na svou první delší zámořskou cestu – do mandátní Palestiny, spravované Brity. Spolu s dcerou Alicí navštívil toto území jako první hlava státu po 1. světové válce. Během cesty navštívil Tel Aviv, Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě, zdejší Národní knihovnu a kibucy Bet Alfa, Ejn Charod a Tel Josef, na jejichž založení se spolupodíleli Čechoslováci.1/ Vydat se po stopách této Masarykovy cesty jsem v úmyslu neměla, chtěla jsem se nicméně podívat na les nesoucí jeho jméno. Když roku 1930 brněnský sjezd českých sionistů rozhodl o vyhlášení sbírky ve prospěch výsadby lesa v Palestině, uplynulo od vyhlášení do založení pouhých šest týdnů a plán byl realizován. Prostředky na něj sbírali také českoslovenští Židé. Zahajovacího ceremoniálu se kromě palestinských sionistů zúčastnili i zástupci československého konzulátu. Sbírky na tzv. stromkové dary měly ostatně dlouhou tradici: odkazovaly na nutnost zalesnění Palestiny jako nového domova židovského národa.
sionistické skupiny Bibracha. V místním archivu jsem narazila na něco, co na českou přítomnost v těchto místech ukázalo víc než ten nejlepší dokument: archivářka Ayelet Karu Rosen, představující třetí generaci původních osadníků, „vystřihla“ českou lidovou písničku „Ej padá, padá rosička“ s takovým elánem, že mně vyrazila dech. A o kibucnících českého původu, na které si pamatovala, hovořila s velkou láskou.
Kfar Masaryk rok po založení (1941) a v současnosti (zdroj: archiv kibucu Kfar Masaryk; fotoarchiv autorky)
Kfar Masaryk Ze současnosti se ale ještě na chvíli vraťme do historie: v roce 85. narozenin T. G. Masaryka (1935) jej městská rada v Tel Avivu jmenovala čestným občanem. O rok dříve, na XI. sjezdu Československého sionistického svazu, padl návrh na založení osady v Palestině, která ponese jeho jméno. Jak veliká to byla pocta si uvědomíme v okamžiku, kdy zjistíme, že ve stejné době zde pouze jediný státník nežidovského původu měl tu čest: lord
Les T. G. Masaryka 85 let po založení (zdroj: fotoarchiv autorky)
Zastavila jsem se v blízkém kibucu Sarid, který spoluzakládali Čechoslováci ze
7
Arthur Balfour2/, po kterém byla pojmenována osada u města Afula – Balfouria. Základní kámen kibucu Kfar Masaryk v místech, kde se nachází dnes, byl položen 14. března 1940; založení ale předcházel dlouhý příběh osadníků, kteří se už v roce 1932 usadili ve městě Petach Tikva, po roce svoje působiště přesunuli do Haify, ještě později do městečka Kyriat Chaim a teprve v roce 1940 byl kibuc přestěhován na dnešní místo a přejmenován na Kfar Masaryk. Také ve Kfar Masaryk mě vítali archiváři, díky kterým se dostávám k velmi vzácným dokumentům. Trochu se mně chvěly ruce, když jsem v zakládající listině kibucu četla: [kibuc byl po TGM pojmenován] „na znamení úcty k jeho osobnosti, jeho huma-nismu, k jeho boji za pravdu, za osvobození národů a z vděčnosti za jeho podporu svobody Izraele“. Procházíme pak osadou a dostáváme se k památníku TGM Jad Masaryk, založeném sdružením stejného jména3/. Místnost částečně navozuje atmosféru pohnutých dob Československa. U Masarykovy fotografie kromě jiného čteme: „Pravda vítězí. Neztrácíme víru, že se jednou zločinný režim zhroutí a poselství pochodně svobody prozáří cesty člověka. 90 let od narození TGM. V den, od kterého kibuc nese jeho jméno, jsou již Čechy obsazené nacisty – je březen 1940.“ Běhá z toho mráz po zádech.
aby jeho duch a myšlení věčně žily v židovském národě...“4/. Stranou nezůstávala ani mládež: součástí slibu věrnosti republice, skládaném v červnu 1938 členy Makabi Hacair, sionistické organizace nesoucí prvky skautingu, jsou slova: „Slibujeme na svoji čest a svědomí, že zůstaneme vždy a všude věrni republice Československé, že budeme zachovávat všechny její zákony a nařízení a bránit její celistvost a demokratické zřízení […]“5/. Mladí Židé chtěli přinést Československu všechny oběti a byli připraveni hájit jeho nedotknutelnost do poslední kapky krve. Ozvěny toho postoje jsou ostatně mezi československými Izraelci patrné dodnes navzdory skutečnosti, kterou představovalo problematické údobí tzv. Druhé republiky v česko-židovských vztazích. Samostatnou kapitolou, kterou rozsah tohoto článku neumožňuje, je československá podpora Izraeli, bojujícího v roce 1948 svoji první bitvu o nezávislost. Mnozí historici tvrdí, že bez československých zbraní by existence státu Izrael nebyla možná. Nejsem vojenský expert, takže to nedokážu posoudit. Nicméně samotný fakt dodávky zbraní i umožnění výcviku příštích vojáků Izraele je do dnešních dnů kvitován s uznáním. Závěrem To, co následovalo po převzetí moci komunisty, nepředstavuje slavnou kapitolu dějin vzájemných vztahů mezi oběma státy. Ono „stmívání“ vyvrcholilo přerušením diplomatických styků po tzv. Šestidenní válce v roce 1967 a československá reputace byla napravena až po roce 1989, kdy jedna z prvních zahraničních cest prezidenta Václava Havla v dubnu 1990 – vedla právě do Izraele. S potěšením však lze pozorovat, že Češi mají dodnes mezi současnou židovskou populací vysoké renomé. Není pochyb o tom, že velkou zásluhu na této skutečnosti má především první československý prezident, a, jak říkají Židé, budiž za to jeho jméno pochváleno...
Spřízněni dějinami Pro židovskou populaci předválečného Československa byl příznačný trvalý příklon k demokratickým idejím, které Masarykův režim představoval. A když tento režim umíral téměř současně se svým prezidentem, zaznívala slova odhodlání bránit jeho principy. Židé nad Masarykovou rakví slibovali věrnost zásadám lidství, demokracie a pravdy: „Zástupci našeho hnutí sklonili v pokoře modrobílý prapor... Náš slib není jenom slibem Masarykovu programu – budeme plnit jeho odkaz do posledního písmene a usilovat o to,
_______________________________________________________________________________________ Odkazy: / Židovské zprávy, roč. 10, č. 17, 22. 4. 1927 2/ Arthur J. Balfour (1848-1930). Britský politik, autor tzv. Balfourovy deklarace, podporující zřízení židovské národní domoviny v Palestině 3/ Amutat Jad T. G. Masaryk tj. Sdružení památníku T. G. Masaryka 4/ Hamakabi, věstník svazu Makabi v ĆSR, č. 16, 24. 9. 1937 5/ Židovské noviny, roč. 1, č. 4, 10. 6. 1938
8
Profesor T. G. Masaryk, první prezident ČSR. V den, od kterého kibuc nese jeho jméno, jsou již Čechy obsazeny nacisty... (zdroj: památník Yad Masaryk, Kfar Masaryk) Přátelé ve Kfar Masaryk pracují ve zdejším archivu jako dobrovolníci. Uprostřed autorka článku (zdroj: fotoarchiv autorky)
Autorka článku Jitka Radkovičová je členkou redakční rady čtvrtletníku Masarykův lid., vydávaným Klubem. Dr. M. Horákové Ses. J. Radkovičová-Tiki je členkou zkušební komise OČK Myšlenkové základy skautingu a historie při Odboru duchovní výchovy Junáka (sama je nositelkou tohoto OČK).
9
Větrné mlýny připomínají větrný čas – podzim. Je to doba na jedné straně bilancování, zvláště toho, co se v létě podařilo, a na druhé straně zvažování všeho, co může obohatit další „pracovní rok” jak v zimě tak v létě. Podzim ovšem připomíná při pohledu na běh lidského života také proces stárnutí, který sice i ve skautských řadách přináší moudrost – tu i dnes někteří mladí od těch co jsou již „old” přijímají - nicméně tento proces znamená také slábnutí sil a příchod doby, kdy je zvlášť důležitá připravenost k pomoci. Podpora silných těm slabším je v našich řadách zcela běžná; položme si však otázku, zda je pomoc mladých starým – členům našeho hnutí anebo i mimo něj – také tak běžná. Lze namítnout, že „oldi” mají v Junáku svůj kmen a sami se o sebe dokáží postarat. Nepotvrdili by nám však tam, kde střediska jsou schopna a myslí na to, jak uspořádat se svými „pamětníky” besedy, pozvat je na společné akce anebo docela obyčejně je navštěvovat ve stavu zdraví i nemoci, že často jsou obohaceni spíše ti, kdo ještě na podzim života nemyslí?
10
Tuto knihu přeložila ses. Hana Bouzková, která postupně jednotlivé kapitoly zprvu řadu let přednášela na Dnech zamyšlení organizovaného v Praze péčí klubu KD Ječná 38 pod „záštitou“ Odboru duchovní výchovy (uveřejňovali jsme je po řadu let i v NDS).
Slavnostní „uvedení do světa“ této knihy proběhlo ve Skautském institutu A. B. S. v Praze dne 24. října 2015. Br. Roman Šantora-Bobo při této příležitosti vylíčil, jaká bylo třeba vést jednání o souhlasu s uveřejněním a přiblížil přípravu ke zveřejnění.
OPAKUJEME:
V r. 2016 se uskuteční další běh ELŠ, kdy si její kruh instruktorů i absolventů připomene 70 let od jejího založení. Přihlášky lze ještě vyplňovat na webové stránce: http://els.skauting.cz/prihlas-se/ .
XXVI. Skautský seminář ELŠ 2016 proběhne ve dnech 8. - 10. 1. 2016. Přednášet budou: Marek Vácha - Orko, Jiří Grygar - Dřímal, Jaroslav Šebek, Eva Měřínská, Zdeněk Vojtíšek, Cyril Höschl, Pavel Kuchař, Dana Němcová, Ladislav Herián, František Radkovský a další.
Audio nahrávky ze seminářů ELŠ Rok 2008 – Vácha, Marek, Etika úcty k životu, první a druhá část nahrávky, seminář ELŠ 2008 – Sokol, Jan, Demokracie, první a druhá část nahrávky, seminář ELŠ 2008 – Illnerová, Helena, Biologické hodiny, první a druhá část nahrávky, seminář ELŠ 2008
– Michal Klapač, Stres, životní styl a kvalita života, seminář ELŠ 2008. – Radkovský, František Mons., Mše svatá, seminář ELŠ 2008. – Grygar, Jiří, Je Velký třesk článkem vědy, nebo víry, první a druhá část nahrávky, seminář ELŠ 2008. 11
– Valdštýn, František, Obrana vlasti – dilema současné, a to nejen v české společnosti, seminář ELŠ 2008. Rok 2012 – Rejcht, Miloš, Duchovní úvod, seminář ELŠ 2012. – Beránek, Petr, Sto let československého skautingu, seminář ELŠ 2012. – Eliáš, Vojtěch, Být či nebýt “hotov pomoci bližnímu”, seminář ELŠ 2012. – Halík, Tomáš, Perspektivy křesťanství a víry v současném světě, seminář ELŠ 2012. – Štětina, Jaromír, Otázka ústavnosti a rozpuštění KSČM, seminář ELŠ 2012. – Zajíc, Jiří, Media, realita, manipulace, seminář ELŠ 2012. – Radkovský, František Mons., Mše svatá, seminář ELŠ 2012. – Hájek, Petr, Odkaz starých metodik, seminář ELŠ 2012. – Valdštýn, František, Tvář pobělohorského temna, seminář ELŠ 2012. Rok 2013 – Daněčková, Jana, Duchovní úvod, seminář ELŠ 2013 – Mlčoch, Lubomír, Ekonomie a současná rodina, seminář ELŠ 2013 – Říha, Miloš, Skauting v době tekuté, seminář ELŠ 2013 – Balík, Stanislav, Myšlenkové proudy, z nichž vzešel český skauting, seminář ELŠ 2013 – Regner, Jan, Pluralita versus relativismus, seminář ELŠ 2013 – Vácha, Marek, Etika a ochrana přírody, seminář ELŠ 2013 – Radkovský, František Mons., Mše svatá, seminář ELŠ 2013 – Beránek, Petr, Mýtus jménem BadenPowell, seminář ELŠ 2013 – Stránský, Jiří, Skauti a komunismus, seminář ELŠ 2013
Rok 2014 – Čančík, David, Život – duchovní úvod, seminář ELŠ2014 – Vácha, Marek, Život na dlani, seminář ELŠ2014 – Lachmanová, Kateřina, Duchovní život činorodých lidí, seminář ELŠ2014 – Grygar, Jiří, Život ve vesmíru, seminář ELŠ2014 – Zajíc, Jiří, Výchova v mediálním věku, seminář ELŠ2014 – Schwarzenberg, Karel a Říha, Miloš, Rozhovor o životě, seminář ELŠ2014 – Herián, Ladislav, Mše svatá, seminář ELŠ 2014 – Stránský, Jiří, Život v totalitě, seminář ELŠ 2014 – Beránek, Petr, Rytíř nebo indián?, seminář ELŠ 2014 Rok 2015 – Reichert, Miloš, Duchovní úvod, seminář ELŠ 2015 – Lachmanová, Kateřina, Karikatury Boha, seminář ELŠ 2015 – Balík, Stanislav, 25 let zápasu svobody a nesvobody, seminář ELŠ 2015 – Klimeš, Jeroným, Jak udržet partnerské vztahy, seminář ELŠ 2015 – Zachariáš, Jiří, Český ilegální skauting, seminář ELŠ 2015 – Brezina, Ivan, Pozemní cesta do Kalkaty, seminář ELŠ 2015 – Radkovský, František, Mše svatá, seminář ELŠ 2015 – Hájek, Petr, Reflexe domova a krajiny, seminář ELŠ 2015 – Radkovský, František, Cesta ke kněžství v totalitě, seminář ELŠ 2015 – Dick a další, Předškoláci v Junáku, seminář ELŠ 2015
Kontakt: Radek Konečný — Pade, E-mail: radek.konecny@seznam.cz, mobil: +420 724 592 040 NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů * Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka, v rozsahu 12 stran a v počtu 80 výtisků * * Adresa redakce: Ústředí Junáka, Senovážné náměstí 24, 110 00 Praha 1. * * Vedoucí ODV: Jiří Zajíc (e-mail: edy@skaut.cz , mobil: 723 963 939). * * Výkonný redaktor: Vladislav Jech (mobil: 737 537 534; e-mail: vjech.kamzik@volny.cz ) * Technické zázemí: Adéla Čapková (mobil: 603 592 895). * * Předplatné pro rok 2015 zasílejte přednostně na účet redakce u ČS, a.s., čís. 3790319/0800. * * Částky: pro dodání poštou 100,- Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 50,- Kč. * * Sponzorské předplatné není omezeno. * Prosíme o přesné údaje pro rozesílání poštou. * * Bez jazykové korekce. *
12