UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA
Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči
Bc. Simona Bartošová
OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNOSTIKA NA JEDNOTKÁCH INTENZIVNÍ PÉČE Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Alice Strnadová, MBA
Praha 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracoval/a samostatně a že jsem řádně uvedl/a a citoval/a všechny použité prameny a literaturu. Současně prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu Souhlasím s trvalým uložením elektronické verze mé práce v databázi systému meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací.
V Praze, 22. 04. 2013 Jméno – Příjmení (hůlkovým písmem)
Podpis
ANOTACE Identifikační záznam: BARTOŠOVÁ, Simona. Ošetřovatelská diagnostika na jednotkách intenzivní péče. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství. Vedoucí práce Mgr. Alice Strnadová, MBA. Autor práce: Bc. Bartošová Simona Název práce: Ošetřovatelská diagnostika na jednotkách intenzivní péče Název práce v AJ: Nursing diagnosis in intensive care units Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Ústav teorie a praxe ošetřovatelství Obor: Navazující magisterské studium oboru ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči Vedoucí práce: Mgr. Alice Strnadová. MBA Počet stran: 100 + přílohy Počet příloh: 12
Rok obhajoby: 2013
Abstrakt v ČJ: Tato diplomová práce se zabývá problematikou ošetřovatelské diagnostiky na interních jednotkách intenzivní péče. Teoretická část obsahuje informace o obecných základech ošetřovatelského procesu a především o ošetřovatelských diagnózách. Dále prezentuje poznatky z historie, vývoje a struktury NANDA taxonomie II. Těžiště práce tvoří kvantitativní dotazníkové průzkumné šetření zaměřené na průzkum znalostí všeobecných sester o ošetřovatelské diagnostice NANDA – International, na zjištění způsobu tvorby ošetřovatelských diagnóz a na získání poznatků o názoru všeobecných sester na tvorbu ošetřovatelských diagnóz a na NANDA taxonomii II. Dále zjišťuje, jaké ošetřovatelské diagnózy všeobecné sestry na jednotkách intenzivní péče nejčastěji nalézají. A z těchto diagnóz je vytvořen jednotný soubor dle NANDA taxonomie II. Abstrakt v AJ: This diploma thesis deals with the field of nursing diagnosis in internal intensive care units. The theoretical part describes the basics of the nursing process and mainly focuses on the nursing diagnosis. Subsequently, it informs the reader about history, development and structure of the NANDA Taxonomy II. The main part of the thesis consists of a quantitative survey which aims at general nurses' knowledge about the nursing diagnosis NANDA – International. It also comments on how nursing diagnoses are made and what opinion general nurses have about making nursing diagnosis and NANDA taxonomy II. Finally, it provides the reader with overview of nursing diagnoses that general nurses often come across in intensive care units. And these diagnoses create uniform file according to the NANDA Taxonomy II. Klíčová slova v ČJ: Ošetřovatelská
diagnostika,
ošetřovatelský
proces,
ošetřovatelské
diagnózy,
NANDA- International, jednotka intenzivní péče Klíčová slova v AJ: Nursing diagnosis, nursing process, nursing diagnoses, NANDA- International, intenzive care unit
Děkuji Mgr. Alici Strnadové, MBA za odborné vedení diplomové práce. A dále děkuji vedení oslovených nemocnic a všeobecným sestrám za pomoc s dotazníkovým šetřením.
OBSAH Obsah .......................................................................................................................... 6 Úvod ........................................................................................................................... 8 I. TEORETICKÁ ČÁST……………………………………………………………...10 1.
2.
Ošetřovatelský proces ........................................................................................ 11 1.1.
Definice ošetřovatelského procesu ...............................................................11
1.2.
Fáze ošetřovatelského procesu .....................................................................13
1.2.1.
Posouzení ............................................................................................. 14
1.2.2.
Diagnostika .......................................................................................... 14
1.2.3.
Plánování ............................................................................................. 15
1.2.4.
Realizace .............................................................................................. 16
1.2.5.
Vyhodnocení ........................................................................................ 16
Ošetřovatelská diagnostika ................................................................................ 18 2.1.
Definice ošetřovatelské diagnózy ................................................................18
2.2.
Klasifikace ošetřovatelských diagnóz ..........................................................20
2.2.1. Aktuální ošetřovatelská diagnóza ............................................................. 20 2.2.2. Potenciální ošetřovatelská diagnóza ......................................................... 20 2.2.3. Edukační ošetřovatelská diagnóza ............................................................ 21 2.3.
Historie ošetřovatelské diagnostiky .............................................................21
2.4.
Forma ošetřovatelské diagnózy....................................................................22
2.5.
Diagnostický proces ....................................................................................23
2.6.
Diagnostický algoritmus ..............................................................................24
2.6.1. První fáze- nalezení aktuálních diagnóz.................................................... 25 2.6.2. Druhá fáze- nalezení potenciálních diagnóz.............................................. 26 2.6.3. Třetí fáze- nalezení diagnóz k podpoře zdraví .......................................... 26 3.
SEVEROAMERICKÁ
ASOCIACE
PRO
OŠETŘOVATELSKOU
DIAGNOSTIKU ....................................................................................................... 27 3.1.
Vznik a vývoj asociace ................................................................................27
3.2.
NANDA taxonomie I ..................................................................................30
3.3.
NANDA Taxonomie II ................................................................................30
3.4.
Diagnostické domény ..................................................................................31 6
3.5.
Aliance NNN ..............................................................................................33
II. PRAKTICKÁ ČÁST………………………………………………………………35 4.
Cíle práce a hypotézy......................................................................................... 36
5.
Metodika práce .................................................................................................. 38
6.
5.1.
Charakteristika vybraného vzorku ...............................................................38
5.2.
Dotazníkové šetření .....................................................................................38
5.3.
Organizace dotazníkového šetření ...............................................................39
Analýza získaných dat ....................................................................................... 42 6.1.
Obecná charakteristika respondentů.............................................................42
6.2.
Výsledky k cíli 1 .........................................................................................44
6.3.
Výsledky k cíli 2 .........................................................................................50
6.4.
Výsledky k cíli 3 .........................................................................................54
6.5.
Výsledky k cíli 4 .........................................................................................57
7.
Hodnocení hypotéz ............................................................................................ 65
8.
Vytvoření souboru ošetřovatelských diagnóz používaných na jednotkách
intenzivní péče .......................................................................................................... 67 Diskuze ..................................................................................................................... 84 Závěr ......................................................................................................................... 90 Seznam použité literatury .......................................................................................... 92 Seznam použitých symbolů a znaků .......................................................................... 96 Seznam obrázků ........................................................................................................ 97 Seznam tabulek ......................................................................................................... 98 Seznam grafů ............................................................................................................ 99 Seznam příloh ......................................................................................................... 100 Přílohy .................................................................................................................... 101
7
ÚVOD Ve s vé d ip lo mo vé pr ác i se za bývá m t é mat e m , , Ošet řo vat e lská d iag no st ika na jed no t kách int enz ivn í pé če “ zvo li la js e m s i ho ne je n pr ot o , že vyh ledá vá ní d ys fu nkč níc h p ot ř eb u pac ie nt ů je hla vn í náp ln í pr áce všeo bec né se st r y, a le t aké pr ot o, že v České r epu bl ice se
st á le
set kává me
s negat ivní
o dezvo u
v př ípadě
u vádě ní
d iag no st ick é k la s if ikac e N AND A do pr axe . P ř it o m t e nt o s yst é m po má há se st r ám př i r o zpo znává ní d ys fu nkč níc h po t ř eb k l ie nt a. Kladu
si
t ed y
ot ázku,
pro č
sest r y
u
nás
po klád a jí
t vo r bu
o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z po měr ně ča st o za z byt eč no u ? Úko le m mé pr áce bylo r o vněž z j ist it , jak s e k o šet ř o vat elské d iag no st ice st av í vš eo bec né se st r y na jed not kách int e nz iv ní p éče. T ěž išt ě mo der ního o šet řo vat elst ví t vo ř í ho list ická fi lo zo fie, kt er á učí zdr a vo t ník y na hl ížet na k l ie nt a jako na bio - ps yc ho - so c iá ln í a sp ir it uá ln í jed no t ku. P ř ist upo vat k jed inc i jako k ce lku a jako k jed ineč né je
byt o st i.
u spo ko jo vat
Z t o ho
fyz ick é,
plyne,
ps yc hické
a
že
úko le m
so c iá ln í
nás
se st er
pot ř eby k l ie nt a.
Abyc ho m byl y s c ho pny t akt o ko mp le xně ř eš it pa c ie nt o vy pr o blé m y ind iv iduá ln ím
způso be m
o šet řo vat elské ho
pr o cesu.
a
akt uálně,
Dalš í m
pr acu je me
kr o kem
t o hot o
fo r mo u
pro cesu
je
vyh ledá vá ní pr o blé mů pac ie nt a v lid sk ýc h po t ř ebác h a fo r mu lace o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z. S pr ávně r o zpo znat dys fu nk č ní po t ř eby ne ní le hké a je t ř eba k t o mu mít do st at ek vědo mo st í, zkuše no st í a scho pno st kr it ické ho myš le ní. P ro
usnadně ní
S ever o a mer ická
pr áce
aso c iac e
všeo be c nýc h pr o
se st er
me z inár o dní
vyt vo ř ila
o šet řo vat elsko u
d iag no st iku ( N AND A- I nt er nat io na l) ze vr u bný a š ir o ce up lat nit e ln ý d iag no st ick ý
s yst é m.
T at o
diag no st ická
k la s if ika ce
se
sk ládá
z d iag no st ick ýc h pr vků, st andar d izo va nýc h náz vů o šet řo vat e lsk ýc h d iag nó z a z č íse ln ýc h kó dů, kt er é br ání zá mě ně d iag nó z. Na vývo ji t ét o
kla s if ika ce
pr o fes io ná lo vé
se
z ce lé ho
mo ho u
po díl et
svět a .
P rot o že 8
vš ic hni
o šet řo vat e lšt í
d iag no st ick á
k la s if ika ce
NAND A vz nik la v US A, ne ho dí se vše chny v ní u vede né d iag nó z y do pro st ř edí č eské ho o šet řo vat elst ví a je po t ř eba př ist upo vat k ní kr it ick y a o šet řo vat elsk é d iag nó z y př izp ůso bo vat po měr ů m na š im . P r akt icko u dot azníko vé ho
část šet ř ení,
mé
d ip lo mo vé je ho ž
pr áce
úko le m
t vo ř í
bylo
zpr aco vá ní
z j ist it
z na lo st i
vš eo bec nýc h s est er n a jed no t kách int enz ivní péče o o šet řo vat elsk é d iag no st ic e N AND A- I nt . a je j ic h názo r na t ut o kla s if ika c i. Z šet ř en í lze vyč íst , jak ým způso be m t vo ř í sest r y o šet řo vat elské d iag nó z y, jaké d iag nó z y na léza j í u pa c ie nt ů ne jča st ě ji,
a
nás led ně t yt o
pr o blé m y po r o vnat s NAND A t axo no mi í I I . C í le m t ét o pr áce je vyt vo ř it so ubo r o šet řo vat elsk ýc h d ia gnó z d le N AND A t axo no mie I I pr o jed no t ky int er ní int e nz ivn í p éče a t ím př ispět k po užívá ní NAND A k las i f ikace v pr a xi. I nt enz ivn í péče je ve l m i spe c if ická a je zapot ř ebí kt er é abyc ho m
využ ít
k dané se
z N AND A
k la s if ika ce
pr o ble mat ic e m y,
všeo bec né
po uze
př ís lu š í. sest r y,
ty
Da lš í
za mys le l y
ko mpo ne nt y, s na ho u nad
je,
t vo r bo u
o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z, vžd yť je t o hla vní náp lň na š í pr áce a jed ině po už ívá ní m jed no t né t er mino lo g ie př ispě je me k r o zvo j i na še ho o bo r u.
9
I. TEORETICKÁ ČÁST
10
1. OŠETŘOVATELSKÝ PROCE S S vět o vá zdr avo t nická o r ganiza ce de fin u je o šet řo vat elst ví jako , , syst ém t ypi cky ošet řovat el s kých či nno s t í t ýkaj í cí ch se j e dnot l i vce, rodi ny a spol ečen st ví , v němž ži j í , kt erý j i m po máhá, aby byl i schopni pečo vat o své zd raví a pohodu. “ skup iná m
uspo ko jo vat
je j ic h
pot ř eby,
sest r a po má há jed inc i i vede
je
k péč i
o
sebe
a k po skyt o vání la ické pé če s vé mu o ko lí [ J AROŠ OV Á, 2000, st r . 39] . Ošet řo vat e lst ví je po měr ně m lad ý věd ní o bo r a vět š ina la ické veř e jno st i s i st á le m ys l í, že náp ln í pr ác e ná s všeo bec nýc h s est er je po uze plně ní o r d inace lékař e a že ne má me vla st ní ko mpet ence. Ale o šet řo vat elšt í pr o fe s io ná lo vé se za býva j í vla st ní náp ln í pr áce, kt ero u je vyh ledá vá ní d ys fu nkč níc h pot ř eb u k lie nt ů a ř eše n í na lez e nýc h pr o blé mů. P r acu je me met o dou o šet řo vat elské ho pro cesu, kt er ý ná m po má há za j ist it kva lit ní a ind i viduá ln í p éč i. Ošet řo vat elsk ý
pr o ces
byl
vš eo bec ně
př ijat
jako
zák lad
o šet řo vat elské péče a s lo už í jako so učást ko ncepce všec h uče bníc h o sno v i pr á vníc h d e fin ic o šet ř o vání ve vět šině st át ů [ DOE NGE S , M., MOORHOUS E , M. , 2001, s. 1 1]. I v České r epubl ic e je po vinno st vyko ná vat o šet řo vat elsko u péč i met o dou o šet řo vat e lské ho pr o cesu a do ko nce t at o po vinno st je zako t vena v leg is lat ivníc h no r má c h, ko nkr ét ně v Ko ncep c i o šet řo vat elst ví ( vě st ník M Z ČR č. 9/ 2004) .
1. 1. DEFINICE O Š ETŘO VA TE L S K ÉH O PRO CES U D le V ýk lado vé ho o šet řo vat elsk é ho s lo vníku je o šet řo vat elsk ý pr o ces ,, i ndi vi dual i zovaný pří st up k ošet řovat el ské péči o paci ent a, ori ent ovaný
na
řeš ení
probl émů“
[ DI CAR A,
S t aňko vá po psala o šet řo vat elsk ý pr o ces
jako
2007,
st r .
vědecko u
356] . met o du
ř ešení pr o blé mů ne mo c nýc h. Jde o sér ii vzá je mně pr o po je nýc h č inno st í pr o vádě nýc h ve pr o spěch ne m o cného ne bo za spo lupr áce ne mo c né ho př i ind iv id ua l izo va né o šet řovat e lské péč i [ S T AŇ KOV Á, 1999, st r. 7] . Mar ečko vá s Jar o šo vou psa l y o o šet řo vat elské m
11
pr o cesu,
kt er ý
c har akt er izo va l y
jako
r ac io ná ln í
met o du
k po sk yt o vání o šet řo vat elské pé če. T at o met o da z názo r ňu je s ér ii p lá no va nýc h
č inno st í
k po so uzení ne bo
st avu
a
m yš le nko výc h
ind ividu á lníc h
k p lá no vá ní,
ko mu nit y,
a lgo r it mů
p ot ř eb
r ea l iza c i
a
s lo už íc íc h
ne mo c né ho ,
ro diny
vyho d no cení
e fekt u
o šet řo vat elské péče. C í le m t ét o met o dy j e pr eve nc e, o dst r anění ne bo z mír ně ní
o šet řo vat elsk ýc h
[ MARE Č KOV Á, po psa li pr o
J AROŠ OV Á,
o šet řo vat elsk ý
r ea lizac i
s yst e mat ick ým
pr o blé mů
v o blast i
2005,
pr o ces
st r.
jako
k lie nt ů
S lo ve nšt í
aut o ř i
met o dick ý
r á mec
37] .
zák lad ní
o šet řo vat elsk ýc h
c í lů.
spec i f ick ým
způ s o be m,
a
po t ř eb
U mo ž ňu je
se st r ám,
př ist upo vat
k péč i
o pacie nt a v ne mo c nič ní m i t er énní m pro st ř edí [ S UCH ANOV Á, T I RP ÁKOV Á,
S OÓS OVÁ,
2007,
st r .
552] .
Zde
je
vidět ,
že nee xist u je jed no t ná de fin ice o šet řo vat elské ho pr o cesu , každ ý aut o r
si
vyt vá ř í
s vo jí
d e fin ic i,
a le
po dst at a
zůs t ává
st e jná.
Ošet řo vat elsk ý pr o ces po má há všeo be c ným se st r ám př i po sk yt o vá ní kva l it ní péče, d ík y př es ně st ano ve ným k r o kům. T ěcht o kro ků je pět po so uzení, d iag no st ika, p lá no vá ní, r ea l i zace a ho dno ce ní. Vše c hny fáze se c yk l ick y o paku jí a vzá je mně pr o lína j í. T er mín o šet řo vat elsk ý pr o ces po pr vé použ ila v r o ce 1955 Lid ya Ha llo vá, de fin ic e po t é pro š la po uze mír ným i úpr a va m i [ P OT T E R, P E RRY, 1993. st r . 147] . Ošet řo vat e lsk ý pro ces byl r ůz ným i aut o r y upr avo vá n,
mo d if iko vá n
a
sk láda l
se
z r ůzné ho
po čt u
kro ků.
Např ík lad Amer ick á aso c iac e sest er ( ANA) v r o ce 1973 publiko va la st andar d y
o šet řo vat elské
pr a xe,
kt er é
byl y
vypr aco vá ny
po d le
o šet řo vat elské ho pr o cesu, v t u do bu č l eně né ho do čt yř kr o ků. P ět fáz í t ét o met o dy bylo de fino vá no v US A Nár o dní r ado u st át níc h výbo r ů ( N at io na l Co unc i l o f S t at e Bo ar ds) v r o ce 1982. St r ukt ur u pr o cesu, kt er á se po užívá d ne s u ná s, po psa ly v r o ce 2004 aut o r ky v publ ika c i
Nur s ing
o šet řo vat elské ho
I nt e r ve nt io ns
pro cesu
jso u:
1)
a nd
C l inic a l
asse ss me nt -
S k i l ls.
Fáze m i
po so uzení,
2)
d iag no s is- d iag no st ika, 3) pla nning - p l áno vá ní, 4) imp le me nt at io n -
12
r ea liza c e, 5) eva luat io n - vyho d no ce ní [ MARE Č KOV Á, 2006a, st r. 3 9 - 4 0] . V České
r epubl ice
se
po pr vé
po je m
o šet řo vat elsk ý pr o ces
o bje vi l až na ko nc i o s mde sát ýc h let mi nu lé ho st o let í. D ík y akt ivit ě pr o jek t ů P HARE , HOP E , US AI D at d. se k česk ým pr o fe s io ná lů m do st aly mo der ní po znat k y ze za hr a nič í a t at o met o da byla z ař aze na do výuk y na ško lá c h s o šet řo vat elsk ým vzdě lá ní m [ M ARE Č KOV Á, J AROŠ OV Á, 2005, st r . 35 - 36] . Ošet řo vat elsk ý pr o ces se, a le je št ě ne st a l v pr axi s a mo zř e jmo st í a nar áž í na neo cho t u sest er ho zač le nit do pr axe. Aby se st a l pr o pr axi e fekt ivní, je dů lež it é do br é vzdě lá n í sest er a spr á vná mo t ivace sest er s ní m p r aco vat . Prot o , byc ho m mě l y znát fáze o šet řo vat elské ho pr o cesu a já je t u ve zkr at ce po pi su j i.
1. 2. FÁZE O Š ETŘO VAT ELS K ÉH O PRO CES U V mo der ní m o šet řo vat e lské m pr o cesu j e po psáno pět dílč íc h kr o ků, jež na se be na vazu j í, vzá je mn ě se o vl ivňu j í a c yk l ick y se o paku jí. Jd e o po so uzení, d iag no st iku, p lá no vá ní, r ea l iza c i a vyho d no cení. O kr u h č in n os tí je ve s vé m p r ů b ě hu neu s t á le op a k o vá n ta k, ab y z ach yt il vž d y a ktu á ln í s ta v d ys fu n kč ní c h p otř eb .
Obrázek 1 Fá ze ošet řovat el sk ého proc esu [ JA R OŠOVÁ , 2000, st r. 63] 13
1. 2. 1. Posou zen í Ošet řo vat elsk ý po so uzení , t edy pr vní f áze met o dy, je pr o ces shr o maž ďo vá ní,
o věř o vá ní
Úče le m t o hot o kro ku
a
př edá vá ní
je vyt vo ř it
info r mac í
o
k lie nt o vi.
dat abáz i o ne mo c né m, kt er á
o bsa hu je úda je o st upni po ho d y ( we llne s ) , o zdr avot níc h pr akt ikác h, o
minu l ýc h
ne mo ce c h
a
o
zkuše no st ech
k l ie nt a
s ne mo ce m i
a o zdr avo t níc h c íle c h ne mo c né ho . I nfo r mace z t ét o dat abáze jso u zák lad e m pr o
ind ivid u á lní
p lá n o šet ř o vat elské
péče
[ P OT T E R,
P E RRY, 1993, st r . 149]. Za jí ma vo st í je, že v če ské l it er at uř e i v pr axi se o bje vu j í s měr e m k pr vní mu kr o ku met o dy po jmo vé a o bsa ho vé neso ur o do st i. V někt e r ýc h publ ikac íc h o značu j í t e nt o kr o k jako o šet řo vat elsko u ana mnézu, a le z ís ká ní o šet řo vat elsk é ana mné z y je po uze jed no u z č inno st í c e lku po so uzení. P r vní kr o k o šet řo vat elské ho
pro cesu, t ed y po so uzení s e r o zdělu je
na d vě
o bla st i: a ) z íská ní
o šet řo vat elské
so uvise j íc íc h
a na mnéz y
s o bdo bím
př ed
( z íská ní př ijet ím
in fo r mac í k l ie nt a
do o šet řo vat elské péče) , b ) po so uzení akt uá lního st avu po t ř eb k l i ent a [ M ARE Č KOV Á, J AROŠ OV Á, 2005, st r . 39 - 40] . P o so uzení př edpo k ládá akt ivní úč ast k li ent a ne bo je ho bl ízk ýc h i se st r y a jed ná se o nepř et r žit ý pr o ces vyko ná va ný bě he m všec h fáz í o šet řo vat elsk é ho pro cesu. Pr vní kr o k o šet řo vat elsk é ho pro cesu t vo ř í zák lad pr o dalš í fáze, a pr ot o by mu všeo bec né sest r y mě l y vě no vat do st at ečno u po zo r no st .
1. 2. 2. Di agn ost i ka V yhledá vá ní pr o blé mů p ac ie nt a v lid sk ých po t ř ebác h t vo ř í jádr o pr áce všeo bec né s est r y. Ro zpo znání d ys f unkč níc h pot ř eb ne ní le hké, a pr ot o NAND A vyt vo ř ila pr o ule hče ní pr áce se st er diag no st ick ý 14
s yst é m,
kt er ý
je
o šet řo vat elské
vyu ž it e lný
d iag no st ik y
v každ é jso u
spec ia l iza c i.
fo r mu lo va né
V ýs le dke m
o šet řo vat elské
d iag nó z y, kt er é sest r a zazna me ná do do kume nt ace i s č ís e lným kó dem, po kud t voř í d iag nó z y po mo c í N AND A k la s if ikac e.
Úko le m
o šet řo vat elské d iag no st ik y ne ní ur čo va t ne mo c, a le id e nt if iko vat o šet řo vat elské pr o blé m y k lie nt ů. P o so uzení
a
st ano ve ní
d ia g no st ické ho
závěr u ,
by
mě lo
pr o běhno ut do 24 ho din o d př ijet í ne mo c né ho a v pr ůbě hu péč e pr o vád í vš eo bec ná sest r a t yt o činno st i o pako vaně. P r ot o že se jed ná o
cit livá
pac ie nt o va
dat a,
do po r uču je
se,
a by
po so uzení
a d iag no st iku pr o v ádě la pr imár ní se s t r a. Po je m pr imár ní se st r a vz nik l s o r ganiz ač ní fo r mo u péče - syst é me m pr imár níc h se st er . P r imár ní se st r a po sk yt u je ko mp let ní pé č i ma lé skup ině pac ie nt ů a je o dpo vědna za ko or dina c i všec h aspekt ů péče pr o t yt o pacie nt y. Ne se za ně o dpo vědno st o d je j ic h př ijet í až do je jic h pr o pušt ění. T ent o pr vek je dů le ž it ý pr o vyt vo ř ení dů věr y a do br é ko mu nikac e me z i k lie nt e m a sest r o u. Očekáva ný výs ledek d iag no st ik y a o šet řo vat elsk é péče
se
bez
vzá je mné
dů věr y
a
spo lupr áce
nedo st a v í
[ MARE Č KOV Á, 2006a, st r. 46 - 47] . 1. 2. 3. Plán ován í Ošet řo vat elské po so uzení a fo r mu lace o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z zahá jí p lá no vá ní, jako t ř et í kr o k o šet řo vat elské ho pro cesu. Jedná se o o šet řo vat elské c ho vá ní, kt er é je z a měř e no na st ano ve né c íle, a st r at egie jso u na vr že ny, t ak a by bylo do saženo nap lá no va né ho c íl e o šet řo vat elské péče [ P OT T E R, PE RRY, 1993, st r. 188] . Cíle m nap lá no va nýc h
č inno st í
( int er ve nc í)
je
pr e ve nce,
o me ze ní
ne bo o dst r anění pac ie nt o výc h pr o blé mů , kt er é byl y na le ze ny bě he m o šet řo vat elské cho vá ní
d iag no st ik y.
se st r y,
kt er é
vede
Ošet ř o vat elsko u k do saže ní
č inno st í
st ano ve nýc h
se c í lů
r o zu m í pé če.
V ýs ledek t ét o fáze t vo ř í nap lá no va né c íle a sest a ve ný p lá n péče. Očeká va né výs ledk y, t ed y c í le o šet řo vat elské péče, by mě l y být r ea list ické
a
měř it e lné.
P r ot o
u
15
nic h
ne m ůžo u
chybět
př es ně
st ano ve ná kr it ér ia ho dno cení a časo vý ú sek, ve kt er é m by mě lo do jít k je jic h
do saže ní.
P o d mínko u
pro
vyt vo ř ení
ko r ekt ního
p lá nu
o šet řo vat elské péče je sr o zumit e lno st , každ ý č le n o šet řo vat elsk é ho t ýmu by mě l být sc ho pen z p lá nu vyč íst , ja ko u péč i da ný k l ie nt pot ř ebu je [ MARE Č KOV Á, 2006a, st r . 48 - 49] . 1. 2. 4. Reali zac e Rea liz ace je v pr ůbě hu čt vr t o u fáz í o š et řo vat elsk ého pr o cesu. T ěž í z p lá nu péče, jež byl vyvo ze n z d ys fu nkč níc h po t ř eb jed ince v př edeš l ýc h fáz íc h. Jed ná se o pro vedení int er v e nč ního př íst upu, je ho ž s na ho u je do c íl it k o neč né ho , výs ledné ho c íle péče [ COX, H. a ko l. , 2002, st r. 6] . V t ét o fáz i se d ě je s měr e m k pac ie nt o vi t o ne jpo dst at ně jš í,
je
mu
po sk yt o vána
c í le ná
ind iv iduá ln í
o šet řo vat elská péče. P ř i r ea liz ac i sest r a so učast ně p lní med ic íns ké o r dinace a spo lupr a cu je s lékař i a d a lš í m i o dbo r ník y zdr a vo t nické ho t ýmu. Bě he m o še t ř o vat elsk ýc h č inno st í vš eo bec ná se st r a o věř í, zd a v da né s it uac i je vho dné č inno st uvedeno u v p lá nu péč e vyko nat , pr o vede nap lá no va no u o šet řo vat elsko u int e r ve nc i, za pr o vede n ý úko n se st r a zo dpo vídá a st vr d í ho s vým po dp ise m, dá le s bír á in fo r mac e
a
do kume nt uje
výs le dk y
pr o vedení
ne bo
z mě ny
do o šet řo vat elsk é do kume nt ace [ M ARE ČK OV Á, JAROŠ OV Á, 2005, st r. 47 - 48]. Důs led né vede ní do ku me nt ace us nad ní se st ř e po sled n í kr o k o šet řo vat elské ho pr o cesu, t ed y vyh o dno cení. R ea l izace pr o cesu ko nč í, jak m ile jso u sp lně ny int er ve nce [ P E T RUŽE LOVÁ, 2010, st r . 1 6 ] . T ent o kro k o d sest r y vyžadu je do st at ek vědo mo st í, ma nuá ln í zr učno st
a
kr it ické
myš le ní,
kt er é
ji
po má há
z ho dno t it
jak é
int er ve nce a v jaké m po ř ad í, d le ak t uálního zdr a vo t ního st avu u pac ie nt a vyko ná. 1. 2. 5. Vyh odn ocen í S ebe lépe míně ná a pr o vede ná o šet ř o vat e lská péče by se mo hla m ino ut účinku, kd ybyc ho m s i nepo lo ž il i ot ázku, zda bylo naše ús i l í spr ávné a zda js me s e r o zho dli pr o ne jlep š í st r at egii o šet řo vání.
16
P rot o
vyho d no cení
hr a je
dů lež it o u
a
neza st up it e lno u
r o li
v o šet řo vat elské m pr o cesu [ S T AŇ KOV Á, 1999, st r. 18 - 19]. V pát ém kr o ku
sest r a
po suzuje
p ac ie nt o vy
o dpo věd i
na
o šet ř o vat elské
int er ve nce a po ro vná vá je s e st an o ve ným i no r ma m i, t eda výs led ným i kr it ér ii.
Ošet ř o vat elské
ho dno ce ní
z na me ná
z j ist it ,
zda
bylo
do saženo st ano venýc h c í lů péče a do jaké mír y. Jed ná se o kro k pr o cesu, na je ho ž zák lad ě sest r a ur čí, zda o šet řo vat elsk é zása hy ma j í sko nč it , po kr ačo vat , r evido va t ne bo změ nit . V ýs ledek ho dno cení sest r a
zazna me ná vá
do
do kume nt ace.
Po kud
nebyl
cíl
sp lně n,
úko le m se st r y je př eho dno t it , o bno vit , do plnit , př ípad ně z mě nit p lá n o šet řo vat elské péče [ J AROŠ OV Á, 2000, st r. 72 - 73] . I když se jed ná o po s led ní kr o k pr o cesu a je čast o o po mí je n, za j iš ťu je ko nt inu it u v po sk yt o vání e fekt ivit u
o šet řo vat elské
na vr ž e né ho
plá nu
péč e.
A
péče
a
o šet řo vat elské péče.
17
po má há
se st ř e
nap lá no vat
ho dnot it
po st up
dalš í
2. OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNOSTIKA Dr uhý
kr o k
o šet řo vat elské ho
pro ces u
t voř í
o šet řo vat elská
d iag no st ika, bě he m níž o šet řo vat elšt í pr o fes io ná lo vé vyh led á va j í, o dst r aňu jí, z mír ňu j í a př edc ház e jí pr o blé mů m v o bla st i lid sk ýc h pot ř eb. K r o zliše ní zda st av k l ie nt a je v no r mě, t ed y fu nkč ní ne bo zda z no r my vybo ču je, mo ho u sest r y v yuž ívat d iag no st ick ý s yst é m NAND A- I nt er nat io na l. T e nt o syst é m spec i f iku je o šet řo vat e lské d iag nó z y
po d le
d iag no st ick ýc h
p r vků
( ur ču jíc íc h
z naků,
so uvise j íc íc h fakt or ů ne bo r iz iko výc h fakt or ů) a t ím ná m po má há lépe se o r ie nt o vat v ro zpo zná vá ní pr o blé mů k l ie nt a [ MARE Č KOV Á, 2006c, st r . 17] . Vyhledá vá ní a st ano vo vání d ys fu nkč níc h po t ř eb pac ie nt a je hla vní náp lní pr áce všeo bec nýc h sest er a na na le ze no u o šet řo vat elsko u d iag nó zu na vazu je o dst raně ní ne bo z mír ně ní da né ho pr o blé mu. D le o šet řo vat elské d iag no st ik y se o dví j í p lá n péče, pr ot o je t at o dr uhá fáz e o šet řo vat elské ho pro cesu, t ak důlež it á.
2. 1. DEFINI CE O Š ETŘO VAT EL S K É DIAG NÓ ZY Abyc ho m věd ě li, d iag nó za
př edst avit ,
co
si
u vád í m
má me po d po jme m o šet řo vat elská zde
pár
de fin ic.
V o šet řo vat elsk é
l it er at uř e na lez ne m e víc e de fin ic, o pět nee xist u je po uze jed na. Avšak všec hny o bsa hu j í po p is o šet řo vat elsk é ho pr o blé mu pac ie nt a. Amer ičt í aut oř i de f ino va l i o šet řo vat elsk o u diag nó zu jako pr o hláše ní, kt er é
po pisu je
akut ní
ne bo
pot enc io ná ln í
o dpo věď
k lie nt a
na zdr a vo t ní pr o blé m a všeo bec ná sest r a je o pr ávně ná a ko mpet ent n í t ent o
pro blé m ř eš it
[ P OT T E R, P E RRY,
1993,
st r.
170 -
172].
S ever o a mer ická a so c iace pr o o šet řo va t elsko u d iag no st iku př ija la ná s ledu jíc í de fin ic i : „ O šet řovat el ská d i agnóza j e kl i ni cký ú sudek odpovědi j edi nce, ro di ny nebo komuni t y na akt uál ní a pot enci ál ní zdravot ní
probl émy/
ži vot ní
proce sy.
Ošet řovat el sk é
di agnózy
vyt váří zákl ad pro výbě r o šet řovat el sk ých i nt erv encí , zamě řených k dosažení st anovených cí l ů a výsl ed ků, za kt er é se st ra zodpoví dá. “
18
[ DOE NGE S,
M. ,
MO ORHOUS E ,
M. ,
2000,
st r .
12] .
Aut o r ky
Mar ečko vá s Jar o šo vo u po psaly o šet ř o vat elsko u d iag nó zu st andar dní
náze v
o šet řo vat elské ho
pr o blé mu
jako
[ M ARE Č KOV Á,
J AROŠ OV Á, 2005, st r. 15 - 16]. Jako kl in ick ý úsudek o o dpo věd i jed ince, r o diny ne bo ko mu nit y na akt uá lní n e bo hr o zíc í zdr a vo t ní pr o blé m y, c har akt er izu je aut o r ka Vr bat ová o šet řo vat elsko u diag nó zu a do dává, že vyjadř u je pr o blé m pac ie nt a [ VRBAT OV Á, 2009, st r . 39] . Z t ěcht o definic p l yne, že o šet řo vat elská d iag nó za je st r učné po jme no vá ní ko mpet ent ní
pr o blé mu ř eš it .
pac ie nt a,
Jed ná
se
o
kt er ý
je
s t andar dní
všeo bec ná náze v,
kt er ý
s est r a sest r a
zaz na me ná vá do do kume nt ace, sa mo zř e jmě s č íse ln ým kó de m, po kud vyc há z íme z N AND A k las i f ikace. De fino vá ní m
o šet řo vat elské
d iag nó z y
do cház í
k vyč le ně n í
r o zdílů mez i ní a lékař sk ý m i d iag nó za m i, co ž je pr o pro fes i se st r y dů lež it é
z dů vo du
zau jmut í
po st o je
k vlast ní m
pr a vo mo ce m
a ro zsahu č inno st í, kt er é t ot o po vo lá ní z ahr nu je. O Š ETŘO VATE LS K Á
LÉK AŘSK Á DIAG NÓ ZA
DIAG NÓ ZA
t er mino lo g ie k po jme no vá ní
k l in ické ho
t er mino lo g ie k po jme no vá ní k l in ické ho
úsudku se st ro u, kt er á ur čí
úsudku
o dpo věď K/ L č i skup in y
lékař e m,
na
spec if icko u
pr o blé m y
zdr avo t ního
st avu,
akt uální, pr o blé m y
v o blast i a
to
ko nd ic i
pot enc iá ln í ne bo
st ano ve né ho kt er á
st ano vu je cho r o bu,
p ac ie nt a
či
pat o lo g ick ý st av
v o blast i
po dpo r y zdr aví
za měř u je se na o dpo věď ( pro je v) jed ince, r o diny č i ko mu nit y c íle
o ne mo c ně ní,
st avu
P / K, kt er ý o dr áž í po r uchu
k ur čení
no r má lní
pr o blé mu ne bo st avu
po pis
fu nkce
o r ganis mu
o šet řo vat elsk é 19
zpr avid la
se
v pr ůbě hu
d iag nó z y po má ha jí se st ř e vymez it
int er ve nc e,
ni mž
bude
ho sp it a liz ace ne mě ní
d ík y
pr o blé m
o dst r aněn Obrázek 2 Srovnání o šet řo vat el ské a l ék ařské di agnó zy [ DE L A U NE , S. , L A DNER , P. , 2002, s. 85] .
2. 2. K LAS IFIK ACE O Š ETŘO VA TE LS K ÝCH DIAG NÓ Z Ošet řo vat elské d iag nó z y dě l í me do t řech zák lad ní c h skup in: akt uální, po t enc iá ln í a edukač ní ( po dpor a zdr aví) . Z t o hot o č le ně n í vyc há z í akut no st ř ešení jed no t livýc h pr o blé mů pac ie nt a. Všeo bec ná sest r a po st ano vení o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z, na zák ladě s výc h sc ho pno st í, vědo mo st í a do ved no st í mu s í r o zho dno ut o akt uá lno st i pr o blé mu a o po ř adí ř eše ní na leze nýc h p ac ie nt o výc h d iag nó z. 2. 2. 1. Akt u áln í ošet řovat e ls ká d i agn óza Akt uá lní o šet řo vat elsk ý pr o blé m je pr o bíha j íc í st av, a pr o t o se s na ž íme o co ne jvča s ně jš í o šet řovat e lsk ý zás a h. Odst r aně n í ne bo z mír ně ní na le ze né ho pr o blé mu, se o bví j í o d akt uálního st avu pac ie nt a a po dle ně ho st ano vu je me pr io r it y ř eše ní. Ž ivo t o hr o žujíc í st av, vžd y ř e š í me o ka mž it ě. D le N ANDA d iag no st ik y u akut n í o šet řo vat elské d iag nó z y r o zpo znává me d iag no st ick é pr vk y, kt er ými jso u
ur ču jíc í
z nak y
a
so uvis e j íc í
fa kt o r y.
P ř ík lade m
akt uá ln í
o šet řo vat elské d iag nó z y může být nad měrná vý ži va - 00001 , jed ná o st andar d izo va ný náze v d ys fu nkce v pot ř ebě , , př ij í mat pot r avu“ [ MARE Č KOV Á, 2006c, st r. 19 a 36]. 2. 2. 2. Pot en ci áln í ošet řovat el s ká d i agn óza U pac ie nt a nedo š lo k por ušení žád né po t ř eby, a le hr o zí u ně ho r iz iko vz niku d ys fu nkce, kt er á by mo hla ko mp l iko vat je ho zdr avo t ní st av. P r áce všeo be c né se st r y spo č ívá v o dst r aně ní ne bo e lim ina c i r iz ika vz niku ko nkr ét ního pr o blé mu. Např ík lad u o šet řo vat elské d iag nó z y
R iz iko
pádu -
00155
za jis t íme 20
do st at ečné
o s vět le n í
pr o st o r u,
vyho vu j íc í
upr aví me
o ko lí
lůžka
ko mpe nzač ní a
dá
p o můck y
s ig na l iz ac i
k
c hůz i,
k r uce
vho dně
pac ie nt a,
dá le
př ipr aví me po můck y pr o be zpeč né pr o st ř edí ( např . pr ot isk luzo vé po dlo žk y) . A t ěmit o o šet řo vat elsk ým i int er ve nc e mi s e s naž í me př edcház et pádu u klie nt a. Pot enc iá l ní o šet řo vat elsk é d iag nó z y r o zpo zná me po d le r iz iko výc h fakt o r ů. 2. 2. 3. Ed u kačn í ošet řovat el s ká d i agn óza E dukační
o šet ř o vat elské
d iag nó z y
ne bo
t aké
diag nó z y
k po dpo ř e zdr aví t vo ř í spec if icko u skup inu d iag nó z, kt er é se u nás, d le mé ho názo r u, mo c nepo už íva j í. J e pr avda, že na spr ávno u a kva l it ní edukac i pac ie nt a sest r a pot ř ebu je do st at ek času, kt er ý v ne mo c nic i ne má, a pr o t o jso u t yt o d iag nó z y sp íše st ano vo vá ny v d lo uho do bé pé č i pr imár ní, ko mu nit ní, r o dinné ne bo nás led né péč i. E dukační o šet řo vat elské d iag nó z y se o r ie nt ují na z lepš e ní zdr a ví, pot ř eba klie nt a ne ní d ys fu nkč ní a ni ne vykazu je z ná mk y po t enc iá ln í d ys fu nkce, a le spr á vno u edukac í a po dpo ro u může s est r a je j í fu ngo vá ní
z lepš it .
P ř ík lade m
eduka č ní
d iag nó z y
d le
N AND A
k la s if ikac e můž e být O chot a ke zl ep šení výži vy - 00163 , cháp aná jako st andar d izo va ný náz e v s it ua ce k l ie nt a, kd y je je ho lid ská pot ř eba , , př ijí mat pot r avu “ fu nkč ní [ M ARE Č KO VÁ, 2006c, st r . 19 a 39] .
2. 3. H IS TO RIE O Š ETŘO VATE LS K É DIAG N O S TIK Y V ývo j
o šet ř o vat elské
ne jz ná mě jš ího Ale
t er mín
d iag no st ik y
k las i f ikač ního
je
s yst é mu
, , o šet řo vat elsk á
spo je n
NAND A
d iag nó za “
byl
s vývo je m
I nt er nat io na l. po pr vé
po uži l
př ed vz nike m t ét o aso ciac e, už v r o ce 1950 aut or em McM a nus a byl br á n jako ne jle pš í po p is pr ác e se st r y [ P LE VOV Á, 2011, st r . 191] .
S ever o amer ická
( NAND A) ,
kt er á
se
d iag no st ik y,
byla
ko nfer e nč ní
s kup in y
o
aso c iace za jí má
za lo že na
pr o o
o šet řo vat elsko u pro ble mat iku
v r o ce
za lo že né
1982
na
kla s if ikac i o šet řo vat e lsk ýc h d iag nó z. 21
1.
a
diag no st iku
o šet řo vat elské
vz nik la
nár o dní
z nár o dn í ko nfer e nc i
H la vní m po s lá ní m t ét o
o r ganizace je st andar d izace t er mino lo g i e o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z. Za
úče le m
r o zvo je
k la s if ika ce
o šet řo vat elsk ýc h
d iag nó z
spo lupr acu je s o r ganizace m i za býva j íc í m i se t o ut o pro ble mat iko u po ce lé m s vět ě. P rot o se t aké v r o ce 2002 z mě nil náze v o r ganiza ce na N AND A- I nt er nat io na l [ P LE VOV Á, 2011, st r. 192 - 193] . Po dpo r a o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z př iš la i z e st r any Amer ické a so c iace se st er ( AN A) , kt er á v ro ce 197 3 vyda la pu bl i kac i „S t andar ds o f Nur s ing P r act ice “.
I
v da lš íc h
let ech
se
AN A
po d ílí
na
po dpoř e
o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z [ P E T RUŽE LO VÁ, 2010, st r . 22]. V Česku se za ča la r o zví jet o šet řo vat elská d iag no st ika až se z vyšu j íc í m i nár o k y na k va lit u o šet řo vat elské péče ze st r any k l ie nt ů a t aké ze st r any E vr o pské U nie, t ed y až o d ko nce d vacát ého st o let í. A pr o NAND A k la s if ika c i byl u nás st ěže jní r o k 2006, kdy aut o r ka Mar ečko vá
pu bl iko va la
ko r ekt ní
p ř ek lad
N AND A
d iag nó z
a vyt vo ř ila a lgo r it mus pr o r o zliše ní st avu p ot ř eb k lie nt a. T í m se
st a la
N AND A
t axo no mie
pr o
ošet řo vat elsk ý
pr o fes io ná l y
sr o zumit e lně jš í a zača l y s ní e fekt ivně p r aco vat .
2. 4. FO RM A OŠ ETŘO VATELS K É DIA G NÓ ZY Způso bů fo r mu lo vá ní o šet řo vat elské d iagnó z y je víc e a zá le ž í je n na z vyk lo st i o ddě le ní a z kuše no s t ech sest r y, kt er ý s i z vo lí po st up fo r mu lace. Ro zezná vá me o šet řo vat elské d iag nó z y: 1 ) d voj slo žkové , kt er é sest avu je me po mo cí pr o blé mu a et io lo g ie (PE) např ík lad: duš no st z důvo du po st iž ení p l ic, sr deč ního se lhá ní, in fekce 2 ) t roj s lo žkové , kt er é fo r mu lu je me po mo cí pr o blé mů - et io lo gie s ympt o mů ( P E S )
22
např ík lad: duš no st z důvo du po st iž ení p l ic, sr deč ního se lhá ní, in fekce pr o je vu j íc í se nee fekt ivním d ýchá ní m, c ya nó zo u r t ů, st r ache m, bo le st í…[ KR AMP E ROV Á, 2010, st r. 30] P E S st r ukt ur a se po užívá pr o diag nó zu, kt er á již v so učas no st i u k lie nt a e xist u je a pr o fo r mu lac i pot enc iá ln ího o šet řo vat elsk é ho pr o blé mu
s lo už í
P RF
st r ukt ur a.
Kdy
p ís me no
P
př edst avu je
pot enc iá ln í pr o blé m a R F jso u r iz ik o vé fakt o r y, kt er é ukazu j í na
vyso ké
r iz iko
vz niku
o šet řo vat e lské ho
pro blé mu
k lie nt a
[ MARE Č KOV Á, JAROŠ OV Á, 2005, st r. 16] . V mo der ní m o šet řo vat elst ví je mo ž no po užívat k fo r mu lo vá n í o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z
jed no t no u t er mino lo g ii,
po do bně
jako
v med ic íně. Ne jz ná mě jš í a ne jpo už íva ně jš í k las i f ikac í je N AND A t axo no mie.
V ýho do u
po už ívá ní
t ét o
t axo no mie
je
vyt vo ř ení
spo leč né ho o dbo r ného o šet řo vat elské ho jaz yka, s nad ně jš í de f ino vá ní pr o blé mu
pac ie nt a
a
lepš í
do ro zumě ní
v o šet řo vat elské m
t ýmu
př i info r mo vá ní o pac ie nt ech [ KR AMP E ROVÁ, 2010, st r . 31] . V t ét o klas i fik ac i jso u o šet řo va t elské d iagnó z y spec i fiko vá ny po dle ko nkr ét níc h
znaků.
diag nó z y
př es ně
fo r mu lo va l i
st andar d izo va ný náze v s č íse ln ým kó de m,
de f inic i
a de f inu j íc í
char akt er ist ik y
U
( ur ču jíc í
každé z nak y,
so uvis e jíc í
fakt o r y,
r iz iko vé
fakt or y) .
2. 5. DIAG NO S TICK Ý PRO CES V yhledá vá ní d ys fu nkč níc h po t ř eb probíhá jako diag no st ick ý pr o ces, kt er ý t vo ř í t ř i na se be na vaz u jíc í kr o k y: a na l ýza úd a jů, ide nt ifik ace zdr a vo t níc h pr o blé mů, r iz i k, po zit iv a s ynt é za úda jů, z kt er é vyc ház í fo r mu lace d iag no st ick ého závěr u, t edy vyt vo ř en í o šet řo vat elské d iag nó z y. D iag no st ick ý zá věr ná s ledu jíc ím i z nak y:
23
je c har akt er izo vá n
vyc há z í
z r e le va nt níc h
úda jů
z ísk anýc h
v pr vní
fáz i
o šet řo vat elské ho pro cesu ( po so uzení)
ja s ný, st r učný a př es ný
vzt ahu je se na jede n pr o blé m k l ie nt a
spec if ick ý, za měř e ný na k l i e nt a [ P LE VOVÁ, 2011, st r . 115]. Při
zpr aco vá ní
úda jů
sest r a
sr o vnává
se s bír a né
úda j e
se st andar d y a no r ma m i. Mus í z j ist it i úda je o zdr avot ním st avu pac ie nt a, aby s vým i int er ve nce m i nepo ško dila ne mo c né ho . V t o mt o pr o cesu sest r a spo lupr acu je s k lie nt e m, p o kud je t o mo ž né, a akt ivně ho a
zapo ju je př i
je j ic h
do
péče.
ř e še ní
S po leč ně
využ íva j í
ho dnot í
po t enc iá l
na le ze né
p ac ie nt a.
pr o blé m y St ano ve né
o šet řo vat elské d iag nó z y na ko nc i d iag no st ick é ho pro cesu všeo bec ná sest r a seř ad í po d le pr io r it a na lé ha vo st i ř e še ní [ P LE VOV Á, 2011, st r. 115]. V yhledá vá ní i
všeo bec ná
d ia g nó z
sest r a
ne ní
mu s í
le hké
m ít
v ž ádné
do s t at ek
pr o fes i
a
vědo mo st í,
pr ot o
z na lo st í
a zkuše no st í. D iag no st ické s c ho pno st i se st r y se r o zvíje j í bě he m času a po st upně se uč í r o zpo znávat d ys fu nkč ní po t ř eby k l ie nt a. Dů lež it á je spo lupr áce s pac ie nt e m, pr ot o že o n své pr o blé m y vnímá j inak a z na me ná pr o ně j vět š í pr o blé m d iag nó za, kt er á t ř eba po d le nás ne ní t ak pr io r it ní.
2. 6. DIAG NO S TICK Ý ALG O RIT M US P o d po jme m po st up,
kt er ý
d iag no st ick ý a lgo r it mus
u mo ž ní
př es ně
ur č it ,
jaké
se
r o zumí ko nkr ét n í
d ys fu nkč ní
po t ř eby
se u jed no t livce ( r o diny, ko mu nit y) v dané m ča se vysk yt u j í. Jde o způso b myš le ní a o r ganizo vá ní in fo r mac í, kt er é vedo u k ja s né mu a
př es né mu
zá věr u.
T ut o
spec if icko u
met o du
k na lez e ní
o šet řo va t elsk ýc h d iag nó z po pr vé publi ko va la aut o r ka Mar ečko vá v r o ce 2006 v k nize O šet řo vat elské d ia gnó z y v N AND A do mé nác h. T ím ná m po sk yt la ná vo d jak vyh ledá vat o šet řo vat elské pr o blé m y
24
u pac ie nt a a jak pr aco vat s NAND A k la s if ika c í. Algo r it mus je r o zděle n do t ř í fá z í a každ á z nic h se so ust ř edí na d iag no st iku jiné ho t ypu o šet ř o vat elsk ýc h d iag nó z. Chc e me - l i být př i d iag no st ice př esní, je žádo uc í všec hny kr o k y a lgo r it mu pr o jít . Fáze d iag no st ick é ho algo r it mu jso u:
pr vní fáze - pr o akt uální d iag nó z y
dr uhá fáz e - pro pot enc iá ln í d iag nó z y
t ř et í fáz e - pr o diag nó z y k po dpo ř e zdr aví [ M ARE Č KOV Á, 2006a, st r . 35]. 2. 6. 1. Prvn í fá ze - n ale zen í akt u á ln í ch d i agn óz P r vní fáze s e za měř u je na vyh ledá vá ní d iag no st ick ýc h z nak ů
akt uálníc h
o šet řo vat elsk ýc h
d iag nó z,
t ed y
na
ur ču jíc í
z nak y
a so uvis e jíc í fa kt o r y. P o st upuje me p o dle d iag no st ick ýc h do mé n a vžd y po so udíme, zda má u ko nkr ét ního pa c ie nt a s mys l hledat d ys fu nkce ve vše c h do mé nác h. Kvů l i př esno st i př i st ano vo vá ní akt uálníc h o šet řo vat e lsk ýc h d iag nó z po st upuje me v ná s ledu jíc íc h m yš le nko výc h kr o c íc h: 1 . k ro k- vyh ledá vá ní ur ču jíc íc h z naků C íle né
hled á ní
v jed not liv ýc h
ur ču j íc íc h
t ř ídác h,
a
z naků
po kud
o še t řo vat elsk ýc h
na lez ne me
a lespo ň
d iag nó z jede n,
zaz na me ná me je j do do kume nt ace a př ist o upíme k dr uhé mu kr o ku a lgo r it mu. P o kud ne na le z ne ž ád ný ur č u jíc í z nak, může me t vr d it , že pac ie nt žádno u o šet řo vat elsko u d iag nó zu ne má. 2 . kro k- vyh led á vá ní so uvise j íc íc h fakt o r ů K dr uhé mu
kr o ku
př ist upu je me
t ehd y,
po kud
na lez ne me
m in i má lně jed e n ur ču j íc í z nak. Jed ná se o vyh ledá vá ní so uvis e jíc íc h fakt or ů dané d iag nó z y. P ř i na lez e ní a l espo ň jed no ho so uvise j íc ího fakt or u, pro vede me je ho zázna m do do kume nt ace a př ist o upí ke t ř et ímu kr o ku.
25
3 . k ro k- o věř ení d iag nó z y T ř et í
kr o k
m in i má lně
pr o vád íme
jed no ho
v př ípadě,
ur ču jíc ího
z naku
že a
na le z ne me
ko mbinac i
so uvis e jíc ího
fakt o r u.
V t o mt o kro ku o věř íme, zda pac ie nt skut ečně je v s it uac i ne bo st avu, kt er ý o dpo vídá de f in ic i da né o šet ř o vat elské d iag nó z y. P o kud o věř ení m do spě je ke k lad né mu výs ledku, m ůže st ano vit d iag no st ick ý závěr
a
do
do kume nt ace
zapsat
st andar d izo va n ý
náze v
o šet řo vat elské d iag nó z y s č íse ln ým kó dem. 2. 6. 2. Dru h á fáze - n ale zen í p ot en ci áln í ch d i agn óz V dr uhé fáz i a lgo r it mu, př i vyh ledá vá ní pot enc iá ln íc h d iag nó z po st upuje me v nás ledu j íc íc h kr o cíc h: I. k ro k- vyh ledá vá ní r iz iko výc h fakt or ů ( c íle né hledá ní r i z iko výc h fakt o r ů o šet řovat e lsk ýc h d iag nó z po dle t ř íd, po kud sest r a na lez ne a le spo ň jed e n, zaz na me ná ho do do kume nt ace a př ist o upí k dr u hé mu kr o ku, po kud žádný ne na le z ne, zna me ná t o, že klie nt žádno u pot enc iá ln í d iag nó zu ne má) II. k ro k- o věř ení d iag nó z y ( o věř ení, zda k l ie nt je o pr avdu v s it uac i ne bo st avu, kt er ý je po psá n v de f inic i o šet ř o vat elské d iag nó z y a za z na me ná n í do do kume nt ace diag no st ické ho závěr u)
2. 6. 3. Třet í fá ze - n ale zen í d i agn óz k p o d p oře zd raví Při
t ét o
diag no st ice
o pět
pro cház í me
kr o k y
a lgo r i t mu
a př es ný po st up se o dví j í d le t o ho, kt eré jso u v N AND A t axo no mi i st ano ve ny
d iag no st ick é
z nak y
( zda
ur ču jíc í
z nak y,
so uvise j íc í
fakt or y) . P o st upuje me d le kr o ků a lgo r it mu pr vní fáze, kt er ý je někd y mo d if iko va ně zkr ác e ný o dr uhý k r o k [ MARE Č KOV Á, 2006c, st r. 38 - 39] .
26
3. SEVEROAMERICKÁ ASOCIACE PRO OŠETŘOVATELSKOU DIAGNOSTIKU NAND A- I nt er nat io na l ( No rt h Amer ic an Nur s ing D iag no s is Asso c iat io n- I nt er nat io na l)
je pr o fes ní o r ganiz ace sest er , kt er á
se za bývá o šet řo vat elsko u d iag no st iko u a vyt vář í z e vr ubný a š ir o c e up lat nit e ln ý d iag no st ick ý s yst é m, kt erý lz e ap l iko vat ve vše c h o šet řo vat elsk ýc h spec ia l iza c í. S t e jně ja k o v med ic íně, kde se v pr a xi po užívá M KN ( Mez inár o dní st at ist ick á k las i f ikace ne mo c í) , t ak v o šet řo vat elst ví se do pr axe t aké zač a ly zač le ňo vat d iag no st ické k la s if ikac e. Ne jzná mě jš í o šet řo vat elsk o u kla s if ikac í je N AND A t axo no mie, kt er á vz nik la v US A a če sk é o dbo r né spo leč no st i byla po pr vé př edst avena v publ ikac i Kape s ní pr ůvo dce zdr avo t ní se st r y v r o ce o
1996.
Vznik
k las i f ik ač níc h
s yst é mů
o šet řo vat e lské
st andar d izac i
je
výs ledek
t er mino lo g ie.
s na h y
V ýz ku me m
a t est o vání m v pr axi může me po mo c pr o hlo ubit ho dno věr no st t ét o t er mino lo g ie.
3. 1. VZNIK A VÝVO J AS O CIA CE Vznik
ne jz ná mě jš ího
I nt er nat io na l
byl
k las i f ikač níh o
in ic io vá n
v US A.
s yst é mu
Z mě ny
v po jet í
N AND A o bo r u
o šet řo vat elst ví byl y na st art o vány v o bd o bí po dr uhé s vět o vé vá lce. B yl y zdo ko na le ny je ho t eor et ické pr vk y, byl y r o zví je ny po znat k y o bo r u a ot evř e la se cest a k r o zvo ji vě dního o bo r u o šet řo vat elst ví. P o t éměř st o let ech do š lo k o žive ní myš le nek br it ské aut o r ky F lo r e nce že
N ig ht inga leo vé,
o šet řo vat elst ví
a
kt er á
již
o šet ř o vat elská
ve
s vé
péče
do bě ne jso u
pr eze nt o va la, vyme zo vá n y
lékař sk ým r o zho dnut ím a jed ná se o sa mo st at né č inno st i se st er . T aké so učást í z m íně né ho o bdo bí byla r o díc í se ko ncepce o šet řo vat elské d iag no st ik y. V r o ce 1950 se v o dbo r né z ahr a nič ní l it er at uř e o bje vu je t er mín o šet řo vat elsk á d iag nó za. Do t é do by byla o šet řo vat e lská p éče po piso vá na jako č inno st i sest er ved e ných a ho dno cenýc h lékař e m. 27
Odbo r níc i se s naž i l i o bjas nit fu nkc i se s t er a smys l o šet řo vat elské péče a r o zvíje l y se d iskuze o č inno st ech se st er , kt er é ma jí ( kr o mě as ist ence lékař i) ko nat [ P LE VOVÁ, 2011, st r. 192]. Ve
dr uhé
po lo vině
20.
st o let í
z ača ly
vz nikat
pr vní
o šet řo vat elské d iag no st ick é t er mino lo g i e, kt er é a le byly za začát ku ne ja s né a neko nz ist e nt ní. P r ot o se v r o ce 1973 ko na la P r vní nár o dní ko nfer e nce o k las i f ikac i o šet řo vat elsk ých d ia g nó z, kt er á vyt vo ř ila Nár o dní
ko nfer e nč ní
r adu
[ M ARE Č KOVÁ,
2006a,
st r .
55 - 56] .
S ever o a mer ická a so c iace sest er pr o o šet řo vat elsko u d iag no st iku byla za lo že na v r o ce 1982 pr ávě na jed né ko nfer e nc i o o šet řo vat elské d iag no st ic e a vz nik la z Nár o dní ko nfer e nč ní r ad y. H la vní m po s lá ní m pr o fes ní o r ganizac e s est er NAND A je st andar d izace t er mino lo g ie v o blast i
o šet řo vat elsk ýc h
d iag nó z
a
pr á vě
je j í
z a lo že n í
za jist ilo z int e nz ivně ní vývo je o šet řo vat elsk é d iag no st ik y. V r o ce 2002 do šlo ke z mě ně ná z vu o r ganizac e na N AND A I nt er nat io na l, aby
lépe
o dr áže la
z vyšu j íc í
se
me z inár o dní
zá je m
o
ro zvo j
st andar d izo va né o šet řo vat e lské t er mino l o gie. Úko le m z lep šo vá ní
N AND Aa
d iag no st ik y.
po už ívá ní Za
t ímt o
I nt .
je
př ede vš í m
st andar d ní
napo má hat
t er mino lo g ie
účele m
sp o lupr acu je
r o zvo ji,
o šet řo vat elsk é s o r ganiz ace m i
zabýva j íc í m i se o šet řo vat elsko u t er min o lo g ií na ce lé m s vět ě, např . Japo nská spo leč no st pro o šet řo vat el ské d iag nó z y ( JS ND) , Š paně ls ká aso c iace pr o náz vo s lo ví a d iag no st icko u t axo no mi i v o šet řo vat e lst v í ( AE NT DE )
a
E vr o pská
aso ciace
pr o
spo leč né
o šet řo vat elské
d iag nó z y, int er ve nce a výs ledk y ( ACE N DI O) . Výs ledke m spo lupr áce o r ganizac í N AND A- I nt . a ACE NDI O by mě la být Mez inár o dní t axo no mie
o šet řo vat e lsk ýc h
d ia g nó z -
CNNC
( Co nd it io ns
t hat
Neces s it at e Nur s ing C ar e) , kt er á se má do budo ucna st át so učást í r evido va né
Mez inár o dní
k la s if ika ce
ne mo c í
( M KN) .
Jed no t ná
t er mino lo g ie v o šet řo vat elst ví s lo už í r ůz ným ú če lů m: jako ja z yk na do ro zumívá ní pr o sest r y, pro o st at ní č le ny t ýmu a pro veř e jno st
28
u mo ž ňu je s běr a a na l ýzu do ku me nt ova nýc h dat t ýka j íc íc h se péče o pacie nt a ule hču je ho dno ce ní a z lepš e ní o šet řo vat e lské péče napo má há r o zvo ji o šet řo vat elst ví u mo žňu je
r o zvo j
k l in ick ýc h
e lekt r onick ýc h
info r mač níc h
s yst é mů a e lekt r ick ýc h záz na mů o pacie nt o vi po sk yt u je in fo r mace na fo r mu lac i o r ganizač ní a st át ní po lit ik y t ýka j íc í se zdr a vot ní péče u le hču je výuku st udent ů o šet řo vat elst ví [ P LE VOVÁ, 2011, st r. 192] NAND A a so c iace se za bývá i pu blik a ční č inno st í za měř e no u na o šet řo vat elsko u d iag no st iku. Čt yř ikr át ro čně vyc ház í p er io d iku m Mez inár o dní ča so p is o šet ř o vat elsk ýc h t er mino lo g i í a k las i fik ac í ( I nt er nat io na l Jo ur na l o f Nur s ing T er mi no lo g ies a nd C la ss i f icat io n) a pr avide lně v d vo u let ýc h int er va lec h vydá vá ko nfer e nč ní s bo r ník y o kla s if ika c i o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z. Dá le akt ua lizu je s ez na m sc hvá le nýc h o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z a každ ý dr u hý r o k publ iku je knihu N AND A I nt er nat io na l:
O šet řo vat elské d iag nó z y:
de fin ic e
a k las i fik ace ( N AND A I nt er nat io na l: Nu r s ing d iag no ses: De fin it io ns and C la ss i f icat io n) [ P LE VOV Á, 2011, st r. 193]. Po sled ní vydá ní je na o bdo bí 2012 - 2014, a le po uze do st upné v a ng l ické m o r ig iná le. Ne jno vě j i př e lo že né do české ho jaz yka j e o bdo bí 2009 - 2011 z ro ku 2010. Do
ro zvo je
k las i f ikace
mo ho u
zas aho vat
pr o fes io ná lo vé
z ce lé ho s vět a a mo ho u př edk ládat ná vr hy no výc h o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z, kt er é st ano vil i po mo c í výz ku mné met o dy. I kd yž N AND A k la s if ikac e vz nik la v US A, mo ho u ji up lat nit sest r y i v j in ýc h st át ech, zde byc h a le zdůr az ni la pot ř ebu va l id izace o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z. Každ ý nár o d má s vé t r adice a k u lt ur u, ale i j inak na st ave né ko mpet enc e se st er , prot o je dů le ž it é u někt er ý d iag nó z y o věř it p lat no st , t edy z j ist it výzku mno u met o dou je st li jso u vho dné a p l at né i pr o t en daný st át .
29
3. 2. NANDA TAXO NO M IE I Kla s if ikač ní
s yst é m
N AND A
př edst avu je
t axo no mi i
o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z. Jedná se o uspo ř ádání a o or ganizač n í st r ukt ur u diag nó z po dle ur č it é ho pr inc ipu [ P LE VOV Á, 2011, st r . 193] .
P r áce
uspo ř ádat
po dle
t ét o
st r ukt u r y
p o má há
z ísk a ná dat a o pr o blé mu
zdr a vo t níků m
pac ie nt a a
vyt vo ř it
lépe je jic h
pr akt ick ý př ehled. N AND A t axo no mie I byla za lo že na na st r ukt uř e devít i vzo r ců lid sk ýc h r eakc í ( výmě na, ko mu nikace, na va zo vá n í vzt ahů, ho dno ce ní, vo lba, po hyb, vní má ní, po zná vá ní a po c it y) . S chvá le né
o šet ř o vat elské
d iag nó z y
byl y
zař aze ny
do jed no t livýc h vzo r ců lid sk ýc h r eakc í a o znače ny kó d y. P ř iče mž ko nco vé
č ís lo
[ P LE VOVÁ,
kó du
2011,
o dpo vída lo st r .
194] .
ř az ení
d iag nó z y
T axo no mie
I
byla
ke
vzo r ci.
v Čec hác h
pr ezent o vána jako Kap es ní pr ů vo dce zdr avo t ní sest r y, a le v t ét o publ ikac i se o bje vu j í gr a mat ické mo d ifik ace po jmů, ve s m ys lu př eho zení
s lo v
v náz ve c h
o šet řo vat elsk ýc h
d iag nó z.
Např ík lad
Bo le st akut ní, I de nt it a po r ušená a Obr az t ě la po r ušený. T akt o fo r mu lo va né d iag nó z y je n zkr es l i l y s m ys lup lno st a pr akt ické využ it í NAND A k la s i fik ace a pr o t o se u nás t at o kla s if ika ce neza ča la po užívat [ MARE Č KOV Á, J AROŠ OV Á, 2 005, st r. 78].
3. 3. NANDA TAXO NO M IE II Jako r eakce na zpět no u vazbu už ivat e lů t axo no mie I , kt er á ne sp lni la o č eká va ný výs ledek, byla v r oce 2000 př edlo že na výbo r e m pr o t axo no mi i no vá t axo no mie I I , kt er á se s naž í o dst r anit všec hny negat ivní př ipo mínk y a po mo c se st r ám v pr axi př i d ia g no st ice. T axo no mie I I vyc ház í ze st r ukt ur y 13 d iag no st ick ýc h do mé n, kt er é o dr ážejí 11 Fu nkč níc h vzo r ců zdr aví o d aut o r ky Mar jo r y Go r do no vé ( vnímá ní zdr a ví, výž iva - met abo lis m us, vylu čo vá ní, akt ivit a cviče ní, spá nek - o dpo činek, po znává ní - vnímá ní, vní má ní se be sa ma, r o le - vzt ahy, r epr o dukce - sexua l it a, př izpů so be ní se zvládá ní st r esu, ho dno t o vá o r ie nt ace) . Tyt o vzo r ce pr o šly pr o cese m 30
př epr aco vání a byl y do p lně ny o no vě vyt vo ř ené do mé ny: bezp eč no st – o chr ana, ko mfo r t , r ůst a vývo j. N AN DA T axo no mie I I se po pr vé o bje vi la v pu blik ac i N AND A:
Ošet ř ovat e lské d iag nó z y: De f in ice
a k la s if ikac e 2001 - 2002 a je j ím c í le m je, aby sp lňo va la nár o čná t eo r et ická kr it ér ia a a by b yla s nad no po už it e lná v pr a xi. V no vé t axo no mi i do š lo ke z mě ně kó dů jed no t liv ýc h d iag nó z, r espekt uje č íse lné po ř ad í, co ž zna me ná, že ne jno vě jš í o šet ř o vat elské d ia g nó ze je
př idě le no
ne jv yš š í
č ís lo
[ P LE VOVÁ,
2011,
st r .
194 - 195].
P o užívá ní č íse ln ýc h kó dů s lo už í ja ko pr eve nce zá mě ny d iag nó z a pr ot o by s e mě l i zap iso vat do do kume nt ace ke každé na leze né d iag nó ze. V České r epubl ice se, a le s č íse ln ým i kó d y v do kume nt ac i set ká me je n m in i má lně a př it o m by mo hl y so už it i pr o plát ce zdr avo t ní péče ( po jiš ťo vny) , a by z j ist il i jak é výko ny a jak á péče byla pac ie nt o vi po sk yt nut a. T axo no mie I I má t ř i úr o vně: do mé ny, t ř íd y a o šet řo vat elské d iag nó z y. Jed no t livé do mé ny jso u č le ně ny na t ř íd y a v jed no t liv ýc h t ř ídác h jso u zař azeny o šet řo vat elské d ia gnó z y. E xist u jí i t ř íd y, kt er é jso u
v so učas no st i
bez
d iag nó z,
nap ř ík lad
t ř ída
1
U vědo mě ní
s i zdr a ví ne bo t ř ída 3 Fu nk ce ko žního s yst é mu. Ko mp let ní se z na m vš ec h s c hvá le nýc h o šet řo vat elsk ýc h d i agnó z vč et ně je j ic h de f in ic a char akt er ist ick ýc h z naků, v če ské m ja z yce t vo ř í pu bl ikace N AND A I nt er nat io na l: Oš et řo vat elské d iag nó z y: De fin ice a k la s if ika ce 2009 2011 [ P LE VOVÁ, 2011, st r . 196].
3. 4. DIAG NO S TICK É DO M ÉNY P ro
usnad ně ní
pr áce
sest er
s NAND A k la s if ikac í,
je
t at o
t axo no mie č le ně na do 13 do mé n. Jso u t o o kr uhy, ve kt er ýc h je t ř eba hledat c har akt er ist ické z nak y o šet ř o vat elsk ýc h d iag nó z. Do mé ny jso u dá le r o zdě le ny do t ř íd, v t axo no mi i I I na lez ne me 47 t ř íd. Ka ždá ze t ř íd o bsa hu je su mu st andar d izo va nýc h náz vů o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z s č íse ln ým i kó d y. T ř íd y vla st ně vyt vář e jí vnit ř ní st r ukt ur u do mé n a jso u více spe c if ické [ M AR E ČKOV Á, 2006a, st r. 23].
31
P ro lep š í př edst avu, zde uvád í m př e hled no u t abu lku vnit ř ního č le ně ní k las i f ikace. DOMÉNY
TŘÍDY
OBLAST DIAGNOSTIKY DYSFUNKČNÍCH POTŘEB
1. Podpora zdraví
2. Výživa
3. Vylučování a výměna
Povědomí o zdravém životě, povědomí o správném fungování člověka a povědomí o strategiích, které podporují nebo zlepšují zdravý život a správné fungování člověka. Přijímání a asimilace látek, využívání živin za účelem zachování a hojení tkání a za účelem tvorby energie člověka. Sekrece a exkrece odpadových produktů z těla.
4. Aktivitaodpočinek
Produkce, uchování, výdej a rovnováha energických zdrojů člověka.
5. Vnímánípoznávání
Informační systémy člověkapozornost, orientace, cítění, percepce, poznávání a komunikace.
6. Vnímání sebe sama 7. Vztahy
Povědomí o sobě samém.
8. Sexualita 9. Zvládání zátěžeodolnost vůči stresu
Pozitivní a negativní společenské kontakty a společný život lidí nebo skupin. Sexuální identita, sexuální funkce a reprodukce. Vyrovnání se se životními událostmi.
povědomí o zdraví management zdraví
32
přijímání potravy trávení vstřebávání metabolismus hydratace vyprazdňování moči gastrointestinální funkce funkce pokožky respirační funkce spánek-odpočinek aktivita-pohyb energetická rovnováha srdeční-plicní odezva sebepéče pozornost orientace čití-vnímání poznávání komunikace sebepojetí sebeúcta obraz těla role pečovatele rodinné vztahy vykonávání rolí sexuální identita sexuální funkce reprodukce posttraumatická odezva reakce na zvládání zátěže neurobehaviorální
stres hodnoty přesvědčení soulad hodnot, přesvědčení a činů
Zásady, které jsou podkladem postojů, způsobu myšlení, projevů a zvyků člověka nebo institucí. Jsou jimi považovány za pravdivé a mají pro ně vnitřní hodnotu. Ochrana před nebezpečím, fyzickým poškozením nebo před poškozením imunitního systému. Jistota a bezpečí.
10. Životní principy
11. Bezpečnostochrana
Psychická, tělesná a sociální pohoda nebo klid.
12. Komfort
Nárůst tělesných rozměrů, zrání orgánových systémů a průběh vývojových stadií člověka. Di agnost i cké domény, o kruhy
13. Růst/vývoj Obrázek
3
infekce tělesné poškození násilí rizika životního prostředí obranné procesy termoregulace tělesný komfort komfort prostředí sociální komfort růst vývoj
působno st i
a
t ří dy
kl asi f i kace NA NDA - I nt. , t axonomi e II [ M AR E ČKOVÁ , 2006c, st r. 18].
3. 5. ALIANCE NNN P ro za jí ma vo st js e m do t ét o pr áce zař ad i la i st r učné info r mace o alia nc i 3N, a byc ho m vědě l i, že v o šet řo vat elst ví ne ní je n jed na k la s if ikac e a jed no t livé k las i f ikace s e st ále vyv í je j í. Al ia nce NNN vz nik la
pr o po je ní m
výs le dků
tří
o šet řo vat elsk ýc h
k la s if ika c í
NAND A, NI C a NOC a v r o ce 1997 pr o běhlo pr vní spo leč né pr aco vní set kání t ýmů [ M ARE Č KO V Á, 2006a, st r . 60]. Jejic h spo je ním vz nik l pr o dukt se st andar dní m i náz vy o šet řo vat e lsk ýc h d iag nó z, ke kt er ým jso u pr o po je ny vho dné o šet ř o vat elské c íl e a int er ve nce. Náze v byl o dvo zen z pr vní ch p ís me n náz vů k la s if ika c í. NAND A-
I nt .
d iag no st iku, se
vě nu je
vyví jí
NI C
mat er iá l
so ubo r
pr o
př esno u
o šet řo vat elsk ýc h
vývo j i c í lů o šet ř o vat elské
péče
o šet řo vat elsko u
int er ve nc í
a
NOC
a do hr o mad y t vo ř í
uni fiko va ný o šet řo vat elsk ý jaz yk [ M AR E ČKOV Á, 2006 b, st r . 148 150] . Po užit í všec h t ř ech k la s if ika c í p o má há všeo be c ným s est r á m 33
v péč i o pac ie nt a a zk va l it ňu je j i. U ná s v o šet řo vat elsk é pr a x i se k las i f ikace t ét o alia nce ne využ ívá a sest r y se t epr ve sez na mu j í s k las i f ikac í
o šet řo vat e lsk ýc h
d iag nó z
N AND A.
Je
o t ázko u
budo ucno st i, jest li se v Čec hác h z ač no u využ ívat st an dar d izo va né t er mino lo g ie, a le a by zd e mo hl i v o šet řo vat elské pr a xi být fu nkč ní, mus e la by se z mě nit st r ukt ur a per so ná lu na o šet řo vat elské jed no t ce. Do péče o pacie nt a, by mě lo být zapo je no více ne lékař sk ýc h pr aco vníků
s o dst upňo vaným
vzdě lá ní m
a
aby ko mp le xní péč i za j iš ťo va la jed na ses t r a.
34
ko mp et ence m i
a
ne,
II. PRAKTICKÁ ČÁST
35
4. CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY Za úče le m pr o zko umá ní pr o ble mat ik y z ač le ně ní o šet řo vat elské d iag no st ik y N AND A t axo no mie I I do kl in ické pr a xe, byl st ano ve n jede n hla vní c í l a 4 c í le d í lč í. K d í l č ím c í lů m se vzt ahu j í níže uvede né
hypo t éz y,
kt er é
byl y
po mo cí
do t azníko vé ho
šet ř ení
pot vr zeny ne bo vyvr áce ny. H lavn í cí l: V yt vo ř it so ubo r o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z d le N AND A t axo no mie I I po užíva nýc h na int er níc h je dno t k ách int enz ivn í pé če. Dí lčí cí l e: 1 ) Z jist it zák lad ní z na lo st i všeo bec nýc h sest er na jed no t kách int e nz ivn í péče v o blast i o šet řo vat elské d iag no st ik y N AND A I nt er nat io na l. 2 ) Z jist it
jak ým
způ so be m
t vo ř í
o še t řo vat elské
d iag nó z y
vš eo bec né se st r y na jed not kách int enz iv ní p éče. 3 ) Z jist it
jaké
o šet řo vat elské
d iag nó zy
všeo bec né
se st r y
na jed no t kách int enz ivní péče ne jča st ě ji st ano vil y. 4 ) Z jist it
vla st ní
int e nz ivn í
názo r
péče
na
všeo bec nýc h t vo r bu
s est er
na
o šet řo vat elsk ýc h
jed no t kách d iag nó z
a na N AND A k la s if ik ac i. H yp ot ézy: H yp ot éza 1: P ř edpo k ládá m, že více než 70% vš eo bec nýc h se st er na jed no t kách int e nz ivn í péč e má do br é t eo r et ické z na lo st i v o blast i o šet řo vat elské d iag no st ik y N AND A – I nt er nat io na l. H yp ot éza 2: P ř edpo k ládá m, že více než 70% vš eo bec nýc h se st er 36
na
jed no t kách
int enz ivn í
péč e
po užívá
st and ar d izo va ný
o šet řo vat elsk ý p lá n. H yp ot éza 3: P ř edpo kládá m, ž e jako ne jča st ě jš í o šet řo vat elsko u d iag nó zu
uvedo u
všeo be c né
zdr avo t ní
se st r y
na
jed not kách
int e nz ivn í p éče ve více než 70% r iz iko infekce - 00004. H yp ot é za 4:
P ř edpo klád á m, že př íč ina pr o ble mat ik y zač le ně ní
NAND A t axo no mie I I do klin ické p r axe je z více než 70 % způso be na
negat ivní m
po st o je m
k la s if ikac i.
37
všeo bec nýc h
sest er
k t ét o
5. METODIKA PRÁCE V t ét o část i pr áce po píš i po st up výzku m né ho šet ř ení. Ko nkr ét ně se
t ed y
za měř í m
na
vymeze ní
zko u ma né ho
vzo r ku
po pulac e
( r espo ndent ů) , způso bu sběr u dat ( met o da výzku mu) a t aké jak ý m způso be m do š lo ke s běr u dat ( r ea lizac e výzku mu) . T ěž išt ě pr áce t vo ř í do t azníko vé šet ř ení, z če ho ž vyp lývá, ž e jde o kva nt it at ivn í výzku m.
5. 1. CH ARAK TERIS TIK A VYB R ANÉH O VZO RK U S kup inu dot azo vanýc h r espo nde nt ů t vo ř ily všeo bec né s est r y pr acu jíc í
na
int er níc h
jed no t kách
int e nz ivn í
p éče.
P ř esně j i
na o ddě le ní: met abo lick é jed no t ky int e nz ivn í péče, he mat o lo g ické jed no t ky int e nz ivn í pé če ne bo na neur olo g ické jed no t ce int enz ivn í péče. Jed ná s e t ed y o ho mo genní so ubo r r espo ndent ů, ve kt er é m jso u zák lad ní at r ibut y zko u ma né skup in y do ur čit é mír y st ano ve ny, zde pr aco vní po z ic í ( všeo bec né se st r y) a o dděle ní m, na kt er é m dot azo vaní pr acu j í ( int er ní jed no t ka int enz ivn í péče) . Nezá lež e lo na do saže né m vzdě lá ní a d é lce pr a xe, a le r espo nde nt mus e l být ne lékař sk ý
zdr avo t nick ý
pr aco vník
st ano vu jíc í
o šet řo vat elské
d iag nó z y u pac ie nt ů. C e lk o vý
p o čet
r es p o nd e n tů
č in il
200 .
Z t o h ot o
p oč tu
b ylo
os lo ve n o 9 4 r es p o nd e ntů v P r az e, p ř es ně ji ve V š eob ec né fa ku lt ní nem o c n ic i 6 0 vš e ob ec ný c h s es ter a v T h o ma yer o vě fa ku lt ní nem o c n ic i 3 4 , a 1 0 6 d o táz aný ch p r ac o va lo ve F a ku lt ní n em oc n ic i H r ad ec K r á lo v é.
Ko nt akt ní o so bo u za za mě st na nce spo lupr acu jíc í c h ne mo c nic by l y hla vní se st r y, a nás led ně pak vr c hní ses t r y a st anič ní se st r y d í lč íc h o dděle ní .
5. 2. DO TAZN ÍK O VÉ Š ETŘENÍ P ro do sažení st ano ve nýc h c ílů a o věř e ní na vr že nýc h hypo t éz bylo po už it o kvant it at ivní výzku mné šet ř ení. Z vo le no u met o do u byl 38
ano nymn í do t azník, vyt vo ř en po d le na vr ženýc h c ílů pr áce. Aut or ka Kut no ho r ská
po psa la
do t azník
t akt o : „ Dot azní k
je
v
podst at ě
st andardi zovaný m soubo rem ot á zek, j e ž j sou p ředem při pra veny na
urči t ém
f ormul áři . “
[ KUT NOHORS KÁ,
2009,
st r .
41] .
Respo nde nt i o dpo víd a li na jed no t livé o t ázk y p íse mně. V ýho do u t ét o met o dy je, že lze z ískat za kr át ko u do bu info r mac e o d po měr ně ve lké ho po čt u dot azo vanýc h. N e výho d o u dot azníko vé ho šet ř ení je zkr es le ná o dpo věď ne bo neo cho t a r espo ndent ů vyp lnit do t azník. Dot azník pr o t ot o šet ř ení se sk láda l z 23 ot ázek. Z celko vé ho po čt u ot ázek bylo 10 ot ázek uzavř e nýc h, s výběr e m ko nkr ét ní mo ž no st i o dpo věd i ( 1, 3, 4, 7, 10, 12, 15, 16, 20, 21) a 6 o t ázek ot evř enýc h, pr o vo lné o dpo věd i r e spo ndent a ( 2, 5, 6, 11, 19, 23). Dá le do t azník o bsa ho va l 4 po lo uzavř e né o t áz ky ko mbinu j íc í o ba dr uhy př edc ho z íc h ot ázek ( 8, 9, 13, 14), dvě ot ázky f i lt r ační, kt er é e li m inu j í r espo nde nt y ( 17 a 22) a jed nu výčt o vo u ot ázku umo žňu j íc í více o dpo věd í ( 18) . Dot azník byl č le ně n do 5 o kr uhů. P r vní o kr uh z jiš ťo va l o bec né in fo r mace o r espo nd ent o vi ( věk, po hla ví, do saže né vzdě lá ní, pr aco vní po z ic i, o ddě le ní, na kt er é m pr acu je a r o k y pr axe) , zák lad ní úda je o r espo ndent ec h po pisu j í o t ázk y 1 - 6. Dr uhý o kr uh se za měř o va l na t eo r et ické z na lo st i o NAND A - I nt er nat io na l dot ázanýc h, úda je o t ét o pro ble mat ic e ná m vyda j í o t ázk y 7 - 11. Ot ázky vzt ahu j íc í se k e t ř et ímu o kr uhu mapo va l y způ so b t vo r b y o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z a jso u t o ot ázky 12 - 16. Ot ázka 19. zko umá,
jaké
o šet řo vat elské
d ia gnó z y
všeo bec né
sest r y
na jed no t kách int e nz ivn í péč e ne jča st ě ji st ano vu jí. A po s led ní o kr uh byl
za měř e n
na
z j išt ění
vla st ního
názo r u
vš eo bec nýc h
s est er
na t vo r bu o šet řo vat e lsk ýc h d iag nó z a NAND A k la s if ika c i, o t o mt o pr o blé mu ná s info r mo va l y o t ázky 17, 18 a 20 - 23.
5. 3. O RG ANIZA CE DO TA ZN ÍK O VÉH O Š ETŘENÍ P ro úče ly t ét o pr ác e byla z vo le na k va nt it at ivní met o da fo r mo u výš e z míně né ho dot azníku. Dot azník byl za měř e n na t eo r et ické
39
zna lo st i
všeo bec nýc h
se st er
na
je dno t kách
int enz ivn í
péč e
o NANDA- I nt er nat io na l, na způso b t vo rby o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z a na ide nt if ikac i ne jč ast ě j š íc h o šet řo vat e lsk ýc h d iag nó z, kt er é jso u u pac ie nt ů na jed no t kách int enz ivní pé če na leze ny. D á le z j iš ťo va l vla st ní názo r sest er na t vo r bu o šet řo va t elsk ýc h d iag nó z a N AND A k la s if ikac i. P ř ed zahá je ní m výzku mné ho šet ř ení p r o běhla př ípr a vná fáz e výzku mu, ve kt er é byl y st a no ve ny c íl e a fo r mu lo vá ny hypo t éz y výzku mu. B yla vybr á na vho dná met oda, pro r ealiz ac i výzku mu, v mé m př ípadě k va nt it at ivní met o da fo r mo u do t azníku a na zák ladě ur čenýc h c í lů výzku mu byl s est ave n dot azník. V př ípr a vné fáz i se
r o zho dlo
P ř ed
i
o
zahá je ní m
v ýběr u
v ýzku m y
r espo nde nt ů byla
a
všec hna
míst ec h
výš e
s běr u
po psa ná
dat .
kr it ér ia
ko nzu lt o vaná s vedo uc ím d ip lo mo vé p r áce a po schvá le ní byla pr o vedena p i lo t ní st ud ie. Do t azník vyp ln i lo sed m všeo bec nýc h sest er a za úko l mě l y nap sat př ipo mín k y k fo r mu lac i o t ázek, a jest l i po cho pil y všec hny o t ázk y u vede né v dot azníku. Na zák ladě je jic h po zná mek byl do t azník upr a ve n do ko nečné po do by ( viz př ílo ha 1) . P ro výzku mné š et ř ení byl y ne jdř ív o slo ve ny hla vní se st r y ne mo c nic, vybr á ny
ve
kt er ýc h
po d le
mě l
výzku m
ná s ledu jíc íc h
pr o bíhat .
kr it é r ií:
Nemo c nice
faku lt ní
byl y
ne mo c nice
a zdr avo t nická zař íze ní, kt er á ma jí o ddě le ní met abo lick é int e nz ivn í péče, he mat o lo g ické int e nz ivní p éče, neur o lo g ické int e nz ivn í péč e a pr o po ro vná ní výs ledků pr o bíha l s běr d at jak v ne mo c nic íc h v P r aze,
t ak ve
F aku lt ní
ne mo c nic i
v Hr adc i
Kr á lo vé.
Do výzku mné ho šet ř ení jse m se s na ž ila zač le nit i faku lt ní ne mo c nic i v O lo mo uc i,
a le
vede ní
ne mo c nic e
se
mno u
nespo lupr aco va lo .
Z ne mo c nic v P r aze jse m vybr a la V šeo bec no u faku lt ní ne mo c nic i, pr ot o že je t o pr aco višt ě 1. lékař ské faku lt y U niver z it y Kar lo v y v P r aze a ná ho dným výběr e m T ho ma yer o vu ne mo c nic i v P r aze. Na Faku lt ní ne mo c nic i Hr adec Kr á lo vé jse m s e o br át ila jed nak pr ot o, že má do br o u po věst a t aké prot o, že dík y bl ízko st i k mé mu byd l išt i j i z ná m. P o z íská ní so uhla su o umo žně ní do t azníko vé ho 40
šet ř ení ( viz př ílo ha 2 - 6) , byl y do t azník y r o zdány na jed no t livá o dděle ní.
D ist r ibuc e
a se s bír á ní dot az níků
dot azníku
pr o běhla
bě he m pr o s ince 2012. z 200
r o zdanýc h
č ini l
v pr ůbě hu
C e lko vý po čet 15 6
dot azníků,
l ist o padu
na vr ác e nýc h co ž
je
78%
ná vr at no st . V Pr aze bylo r o zne se no 94 dot azníku a vr áce no 78, v Hr adc i Kr á lo vé se se s bír a lo vyp lně n ýc h do t azníků 66 z půvo dníc h 106 ro zdanýc h.
41
6. ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT V t ét o
část i
d ip lo mo vé
pr áce
budu
zpr aco vávat ,
ho dnot it
a gr a fick y z názo r ňo vat z íska ná dat a, t ak a by do š lo k př ehled né mu zo br azení v ýs ledků šet ř ení. P r o dot azníko vé šet ř e ní bylo vyt vo ř eno 200 dot azníků, kt er é byl y r o zdány ve vybr a nýc h ne mo c nic íc h. Z ce lko vé ho po čt u r o zdanýc h do t azníků se j ic h vr át ilo 156, t akže ná vr at no st dot azníků č ini la 78% . Z t ěcht o vybr a nýc h do t azníků bylo 12 vyř aze no pr o neúp lno st vyp lně ní. K zpr aco vá ní z ís ka nýc h dat bylo t ed y po už it o 144 dot azníků, ( což v na š í pr ác i č iní 100% ) . Ro zlo že ní ná vr at no st i do t azníků:
66 z FN Hr adec Kr á lo vé, 21
z T ho ma yer o vy
a
ne mo c nice
P r a ha
57
z Všeo becné
faku lt ní
ne mo c nic e v P r aze. V ýs ledk y jse m zaz na me na la do t abu lek a gr a fů a vyjádř i la je po mo c í a bso lut ní a r e lat ivní čet no st i. P r ot o že nebyl y z jišt ěny
s ig nif ik a nt n í
r o zd íl y
v o dpověd íc h
všeo bec nýc h
se st er
z P r ahy a z Hr adce Kr á lo vé, ho dno t ila js e m z íska ná dat a do hro mad y.
6. 1. O B ECNÁ CH ARAK TERIS TI K A RES PO NDEN TŮ Z ce lko vé ho po čt u 144 dot ázanýc h bylo 137 ( 95, 14%) žen a 7 ( 4, 86%) mužů. P r ů měr ný věk o s lo ve nýc h r e spo nde n t ů byl 30, 8 let , ne jst ar š ímu do t ázané mu bylo 55 let a ne j m lad š ímu r espo nde nt o vi bylo
22
let .
Tř et í
o t ázku,
t ýka j íc í
se
ne jv yšš ího
do saže né ho
vzdě lá ní, jse m zpr aco va la pr o př ehled no st do nás ledu j íc ího gr a fu. T abul ka 1 Dosažené vzděl ání
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? střední zdravotnická škola (všeobecná sestra) střední zdravotnická škola (zdravotnický asistent) vyšší odborná škola zdravotnická vysoká škola (bakalářská, magisterské studium, jiné)
42
absolutní relativní četnost četnost (n) (%) 63 43,75 5 3,47 41 28,47 35 24,31
Graf 1 Dosažené vzděl ání
T at o t abu lka a gr a f z názo r ňu je zast o upení r e spo nde nt ů d le st upně ne jv yš š ího do saže né ho vzdě lá ní. V id íme zde, ž e ne jv íce r espo ndent ů 63 ( 43, 75% ) do sáhlo st ř edo ško lské ho vzd ě lá ní v o bo r u vš eo bec ná
s est r a,
5
( 3, 47%)
st ř edoško lské
vzdě lá ní
v o bo r u
zdr avo t nick ý a s ist ent , 41 ( 28, 47% ) předst avu je vš eo bec né se st r y, kt er é do ko nč il y st ud iu m na vyš š í o dbo r né ško le a 35 ( 24, 31% ) r espo ndent ů mě lo vyso ko ško lské vzdě lá ní. Z t ěcht o dat lze uso ud it , že
na
jed no t ká ch
int enz ivní
zdr avo t nick ýc h
a s ist ent ů,
zdr avo t ničt í
pr aco vníc i
péče
co ž
p r acu je
může více
je n
ma lé
zna me nat , mo t ivo vá ni
že
pr o cent o zde
jso u
vzd ě lá vat
se ne bo pro nár o čno st pr áce pot ř ebu jí vyšš í vzd ě lá ní. Os lo ve ní r e spo nde nt i pr aco va l i v 90, 28% na po zic i r eg ist r o vané zdr avo t ní se st r y, t ed y 130 o s lo ve nýc h. 7 ( 4, 86%) dot ázanýc h bylo na po z ic i st anič níc h sest er , dot azník vyp lni la jed na ( 0, 69% ) vr chn í sest r a a 6 ( 4, 17% ) o s lo ve nýc h bylo na po zic i zdr a vo t nick ý as ist e nt . Š et ř ení se neúčast ni l a ni jed e n st uden t . Vš ic hni r espo nd e nt i, t ed y 100% pr aco va lo na int er níc h jed no t kách int enz ivn í p éče a pr ů měr ná dé lka pr axe ve zdr a vot nict ví b yla 10, 5 let . Ne jd e lš í pr a xe byla uvede na 37 let a ne jkr at š í 1 měs íc.
43
6. 2. VÝS LEDK Y K CÍLI 1 C íle m 1 bylo z j ist it
zák lad ní z na lo s t i všeo bec nýc h sest er
na jed no t kách int enz ivn í péče v o blast i o šet řo vat elské d iag no st ik y NAND A- I nt er nat io na l. Vzt aho va l y se k t o mut o cíl i o t ázk y 7 - 11. Na ot ázku č ís lo sed m, kt er á se pt a la, c o zna me ná po je m N AND A I nt er nat io na l, o dpo vědě li vš ic hni r espo n de nt i, t edy 100% spr á vně. Ot ázku 8, 9 a 10 jse m pr o př ehled no st převed la do gr afu. O t ázka
č.
8.
K pot vr zení
akut ní
o šet řo vat elské
d iag nó z y
na léz á me jaké d iag no st ick é pr vk y? T abul ka 2 Di agnost i cké prvky akut ní ošet řovat el ské di agnózy K potvrzení aktuální ošetřovatelské diagnózy nalézáme jaké diagnostické prvky? problém, příčina určující znaky a související faktory určující znaky, související faktory a rizikové faktory jiné
Graf 2 di agnózy
Di agnost i cké
prvky
absolutní relativní četnost četnost (n) (%) 41 28,47 85 59,03 16 11,11 2 1,39
akut ní
ošet řovat el ské
V t o mt o gr afu může me vyč íst ko lik dot ázanýc h o dpo vědě lo na o t ázku č ís lo 8 spr á vně. S pr á vná o dpo věd byla: ur ču jíc í z nak y 44
a so uvise jíc í fakt or y a t u o znač ilo v dot azníku 85 r espo nde nt ů, t edy 5 9 , 03% . Z ce lko vé ho po čt u o slo ve nýc h dá le 41 ( 28, 47% ) o znač i lo o dpo věd A, t ed y pr o blé m a př íč ina. Ur ču jíc í z nak y, so uvis e jíc í fakt or y a r iz iko vé fakt or y, jako správno u o dpo věd zat r hlo 16 ( 11, 11%)
r espo ndent ů
a
2
( 1, 39% )
do
dot azníku
nap sa l i
s vé
d iag no st ick é pr vk y ( pr o je v, pr o blé m, p ř íč ina) . V t ét o ot ázce jse m nar az i la na po měr ně z na č ný r o zd íl v o dpo věd í u sest er z FN Hr adec Kr á lo vé a sest er z FN v P r aze, pro nár o zno st uvád ím t abu lku a gr a f. T abul ka 3 R i zdí l mezi HK a Prahou Rozdíl v odpovědích mezi absolutní relativní četnost četnost FN HK a FN v Praze (n)
FN Hradec Králové FN v Praze
49 36
(%) 74,24 46,15
Graf 3 R i zdí l mezi HK a Prahou
Z ce lko vé ho
po čt u
r espo ndent ů
spr ávně
o dpo vědě lo
49
vš eo bec nýc h se st er z Faku lt ní ne mo c nice Hr adec Kr á lo vé a 36 z ne mo c nic
v P r aze.
Kd yž
to
př evede m 45
do
r e lat ivní
čet no st i,
t ak v P r aze o dpo vědě lo spr ávně 46, 1 5% o slo ve nýc h r e spo nde nt ů a v Hr adc i Kr á lo vé do ko nce 74, 24% dot ázanýc h. Zde s i mů že me vš i mno ut
znač né ho ro zdílu mez i z na lo st my všeo bec nýc h se st er
v P r aze a v Hr ad c i Kr á lo vé, o 28% lep š í vědo mo st i pr o káza ly zdr avo t níc i z FN Hr adec Kr á lo vé. mar ka nt ní
r o zdíl
v o dpo věd íc h
V o st at níc h o t ázkách t akt o r e spo nde nt ů
z o bo u
mě st
se už ne vysk yt l. O t ázka č. 9. K pot vr zení po t enc iá ln í o šet řo vat elské d iag nó z y na léz á me jaké d ia g no st ick é pr vk y? T abul ka 4 Di agnost i cké prvky pot enci ál ní ošet řovat el ské di agnózy K potvrzení potenciální ošetřovatelské diagnózy nalézáme jaké diagnostické prvky? problém, příčinu určující znaky a související faktory rizikové faktory jiné
absolutní relativní četnost četnost (n) (%) 15 10,42 21 14,58 106 73,61 2 1,39
Graf 4 Di agnost i cké prvky pot enci ál ní ošet řovat el ské di agnózy
46
T ot o
gr afick é
z názo r ně ní
ná m
vyja dř u je,
jak
o dpo vída l i
r espo ndent i na o t ázku čís lo 9. S pr ávno u o dpo věd í bylo C, t edy r iz iko vé fakt o r y a v 73, 61% o slo ve nýc h o dpo vědě lo t o ut o spr ávno u mo ž no st í, t ed y 106 r e spo nde nt ů. 21 ( 14, 58% ) dot ázanýc h o znač i lo za d iag no st ické pr vk y po t enc iá ln í o šet řo vat elské d iag nó z y ur ču jíc í znak y a so uvise j íc í fakt o r y a 15 ( 10, 4 2% ) pro blé m a př íč inu. D v a r espo ndent i, kt eř í t vo ř il i 1, 39% vyt vo ř il i vlast ní d iag no st ické pr vk y pr o pot enc iá lní o šet řo vat elsko u diag nó zu. Pro po ro vná ní spr á vnýc h o dpo věd í na ot ázku č ís lo 9 mez i FNH K a FN v P r aze jse m vyt vo ř ila t abu lku a gr a f. T abul ka 5 Po rovnání správný ch odpov ě dí na ot ázku 9 me zi FNHK a FN v Pra ze Porovnání správných odpovědí mezi FNHK a FN v Praze FN Hradec Králové FN v Praze
absolutní relativní četnost četnost (n) (%) 53 53
80,3 67,95
Graf 5 Porovnání sp rávných odpov ědí n a ot ázku č. 9 mezi FNHK a FN v Pra ze
47
Gr a f č ís lo 4 vypo vídá o pr o cent uální m zast o upením spr á vníc h o dpo věd í na ot ázku 9 u všeo bec nýc h s est er z FN Hr adec Kr á lo vé a z FN v P r aze. Z po čt u dot ázanýc h v Hr adc i Kr á lo vé, kt er ý č ini lo 66,
o znač ilo
V ne mo c nic íc h
spr á vno u v P r aze
o dpo věd jse m
53
r espo nde nt ů,
o s lo vi l a
78
t edy
všeo bec nýc h
80, 3% . sest er
a z t ěcht o dot ázanýc h spr á vno u o dpo věd vědě lo 53 se st er ( 67, 95%) . Z t ěcht o výs ledků p l yne, že vět š í pr o cent o sest er pr acu jíc íc h ve FN Hr adec Kr á lo vé, má do br é t eo r et ické z na lo st i o NAND A d iag no st ic e. Zde, a le r o zdíl č in í je n 12% . O t ázka č. 10. J so u ke každé o šet řo vat elské d iag nó ze v N AND A k la s if ikac i př iř aze ny č ís e lné kó dy? T abul ka 6 Čí sel né kódy ošet řovat el ských di agnóz Jsou ke každé ošetřovatelské diagnóze v NANDA klasifikaci přiřazeny číselné kódy? ano ne
absolutní relativní četnost četnost (n) (%) 139 96,53 5 3,47
Graf 6 Čí sel né kódy ošet řovat el sk ých di agnóz
Zde vid í me, že po uze 3% , kt er á v na še m po čt u r espo ndent ů t vo ř í 5 o slo ve nýc h, o dpo vědě lo na t ut o ot ázku špat ně. Z t ěcht o pět i dot ázanýc h pr aco va l i d va v FN Hr adec Kr á lo vé a t ř i v P r aze. A 139 48
( 96, 53%) r espo ndent ů vědě lo , že v N ANDA k las i f ikac i je ke k aždé o šet řo vat elské d iag nó ze př iř aze n č íse ln ý kó d. Jede náct á ot ázka uzavír a la o dd íl o t ázek t ýka j íc íc h se 1 d ílč ího c íle,
kt er ý
z j iš ťo va l
t e o r et ické
z na lo st i
všeo bec nýc h
sest er
pr acu jíc íc h na jed no t kách int e nz ivn í p éče o NAND A d iag no st ice. Respo nde nt i mě l i nap sat , co po dle nic h je o šet řo vat elská d iag nó za. Zaz na me na la
js e m
něko lik
d e fin ic,
ne jča st ě jš í
jso u
uvede ny
v nás ledu j íc í t abu lce ( t abu lka 6) . S pr ávno u de fin ic i vyt vo ř ilo 130 o s lo venýc h, co ž č iní 90, 28% a de fin ic i,
kt er á ne vyst iho va la po je m o šet řo vat elská d iag nó za,
vyp ln i lo 14 s est er , t ed y 9, 72% . P ř ík lade m c hybné de f in ice je: st ano ve ní o še t řo vat elské př íč in y, p lá no vání a vyho d no cení, t ut o de fin ic i u ved l jede n r espo nd e nt . Obje vi la se i o dpo věď zbyt e č no st ( 3 r espo ndent i) , nic ( 1 r espo nd e nt ) , pap ír o vá ní ( 1 r e spo nde nt ) a blbo st ( 2 r espo ndent i) . Dva do t ázaní de fino va l i o šet řo vat elsko u d iag nó zu jako so ubo r info r mac í o pac ie nt o vi a 4 jako akt uáln í péč i o klie nt a. Po z it ivní m z j išt ě ním, a le je, ž e 90% o slo ve nýc h vyt vo ř ilo spr ávno u de fin ic i a ví př es ně, co se po d po jme m o šet ř o vat elská d iag nó za skr ývá. P r o pr ác i všeo bec né s est r y je t ent o po je m k l íčo v ý a všec hny b y mě l y vědět , co zahr nu je. Např ík lad a ut or ka Kud lo vá o šet řo vat elsko u d iag nó zu de finu je jako : „Kl in ick ý úsud ek o r eakc i jed ince, zdr avo t ní
r o d iny
ne bo
ko mu nit y
pr o blé m y / ž ivo t ní
na
pr o ces y,
akt uální co ž
ne bo
pot enc iá ln í
po sk yt u je
zák lad
pr o defin it ivní t er ap ii k do saže ní výs le dků , za kt er é je o dpo vědná sest r a“ [ KUD LOV Á, 2009, st r . 350] . T abul ka 7 Nej čast ěj ší def i ni ce poj mu ošet řovat el ská di agnóza Nejčastější definice pojmu ošetřovatelská diagnóza problém pacienta ošetřovatelský problém stanovený problém pacienta formulace problému pacienta jiné
49
absolutní relativní četnost četnost (n) (%) 65 45,14 16 11,11 8 5,56 6 4,17 49 34,03
Graf 7 Nej čast ěj ší def i ni ce poj mu ošet řovat el ská di agnóza
Gr a f
č ís lo
o šet řo vat elská
6
př edst avu je
d iag nó za.
65
ne jčast ě jš í
( 45, 14% )
de f in ice
o s lo ve nýc h
po jmu
t ent o
po je m
po psa lo , jako pr o blé m pac ie nt a a 16 ( 11, 11% ) jako o šet řo vat elsk ý pr o blé m. S t ano ve ný pr o blé m pac ie nt a uved lo , ve s výc h o dpo věd í na o t ázku č ís lo 11 8 ( 5,56) r espo ndent ů a 6 ( 4, 17% ) napsa lo fo r mu lac e pr o blé mu. V o ddílu j iné jso u zahr nut y všec hny o st at ní de fin ice, kt er é se o bje vi l y je n o jed ině le, např . po r ušená po t ř eba k lie nt a, kt ero u ř eší se st r a, dys funk č ní po t ř eba pac ie nt a, po pis pac ie nt o va pr o blé mu, de fic it zák lad níc h p o t ř eb pac ie nt a, pro blé m pac ie nt a o vlivn it e ln ý o šet řo vat elsko u int er ve nc í at d.
6. 3. VÝS LEDK Y K CÍLI 2 C íl u
2
z jiš ťo vat
všeo bec nýc h
sest er
způso b na
t vo r by
jed no t kách
ošet řo vat elsk ý int er ní
d iag nó z
int e nz ivní
péče.
K t o mut o cíl i se vzt aho va l y o t ázky č ís lo 12, 13, 14, 15 a 16. Na o
ot ázku: pacie nt y
( 92, 36%)
Využ ívát e fo r mu
v r á mc i
p lá no vání
o šet řo vat elské ho
r espo ndent ů
a no
a
o šet řo vat elsk é
pr o cesu?,
zápo r ně
11
o dpo vědě lo
( 7, 64% )
péče 133
o slo ve nýc h.
Všeo bec né s est r y z Hr adce Kr á lo vé vš echny, t ed y 100% uv ed l y,
50
že pr acu j í fo r mo u o šet řo vat elské ho pr ocesu, co ž je spr á vné a t aké po dle záko na. V Če ské r epu bl ice má me zako t veno u v leg is lat ivníc h no r mác h
(v
Ko nc epc i
o šet řo vat elst ví)
po vinno st
vyko ná vat
o šet řo vat elsko u péč i met o do u o šet řo vat elsk é ho pro cesu ( věst ník M Z ČR č. 9/ 2004) . A pr o t o mě ud ivu je, ž e 11 r espo nde nt ů nepr acu je t o ut o met o do u, důvo dem negat ivní o dpo věd i může být i nez na lo st po jmu. Da lš í ot ázka v po ř adí, t ed y 13. byla za měř e ná na d iag no st ick ý a lgo r it mu s, kt er ý sest r y př i st ano ve ní o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z po užíva j í.
Ne jvět š í
pr o cent o
dot ázanýc h
64
( 44, 44% )
uved lo ,
že pr acu je s d iag no st ick ým a lgo r it me m d le Mar ečko vé. 42 ( 29, 17% ) r espo ndent ů nepr acu je po mo c í žád né ho a lgo r it mu, 26 ( 18, 06) % dle NAND A a lgo r it mu, 10 ( 6, 94% ) fo r mu lo va lo
vlast ní a lgo r it mus
( např . po dle Kap es ního pr ůvo dce zdr avo t ní sest r y) a 2 ( 1, 39% ) r espo ndent i pr acu jí po d le d iag no st ick ého a lgo r it mu P aco vské ho . P o dle mé ho názo r u byla t at o ot ázka s lo ž it á, a i kd yž sko ro čt vrt ina dot ázanýc h mě la vyso ko ško lské vzdě lá ní, m ys l í m s i, že o dpo věd i byl y sp íš e t ypo va né a a lgo r it mu s
z na me ná.
vět š ina dot ázanýc h ne vědě la, Ro zd íl y
v o dpo věd íc h
co
sest er
kt er ý
z P r ahy
ne bo z Hr adce Kr á lo vé ne byl y výr az né. Ot ázku č ís lo 14, 15 a 16 z názo r ním p o mo c í t abu lk y a gr a fu pr o lep š í názo r no st . O t ázka č. 14. Jak fo r mu lu jet e o šet řo vat elsk é d iag nó z y? T abul ka 8 Formul ace ošet řovat el sk ých di agnóz Jak formulujete ošetřovatelské diagnózy?
absolutní relativní četnost četnost (n) (%)
PES,PRF (Taxonomie I- Kapesní průvodce zdravotní sestry
36
25
třísložkové diagnózy (problém+etiologie+příznaky)
68
47,22
dvousložkové diagnózy (problém + etiologie)
29
20,14
51
NANDA taxonomie II jiné
7 4
4,86 2,78
Graf 8 Formul ace ošet řovat el ských di ag nóz
T ent o gr af vyja dř u je gr a fic ké zast o upení jed no t liv ýc h fo r e m t vo r by o šet řo vat e lsk ýc h d iag nó z. Ne jvět ší č ást , t edy 68 ( 47, 22% ) r espo ndent ů př ipad la na t ř ís lo žko vé d iagnó z y, 36 ( 25% ) na P E S , P RF fo r mu, 29 ( 20, 14% ) na d vo us lo ž ko vé d iag nó z y, 7 ( 4, 86% ) na N AND A t axo no mi i I I a 4 ( 2, 78% ) r espo ndent ů se př ik lo ni lo k mo ž no st i jiné, kde uvád ě l i s lo vní po p is pr o blé mu. O t ázka
č.
15.
P o užívát e
na
o ddě le ní
st andar d izo va n ý
o šet řo vat elsk ý p lá n? ( Fo r mu lář o bsa hu je akt uá lní a po t enc iá ln í o šet řo vat elské d iag nó z y, ná vr h c ílů a o šet řo vat elsk ýc h int er ve nc í) T abul ka 9 St andardi zovaný ošet řovat el sk ý pl án Používáte na oddělení standardizovaný ošetřovatelský plán? ano ne
absolutní relativní četnost četnost (n) (%) 134 93,06 10 6,94
52
Graf 9 St andardi zovaný ošet řovat el ský pl án
Zde
vid í me,
že
je n
nec e lýc h
7% ,
př esně j i
10
( 6, 94% )
r espo ndent ů nepr acu je na s výc h o ddě leníc h se st and ar d izo va ným o šet řo vat elsk ým p lá ne m. Za j í ma vo st í j e, že neg at ivně o dpo vědě lo po uze 10 sest er z T ho ma yer o vy ne mo c nice v P r aze a o st at ní je j ic h ko leg yně
u ved l y,
že
se
st a ndar d izo vaným
p lá ne m
pr a cu jí.
P o dle mé ho názo r u se t it o r esp o ndent i sp let li ne bo nepo cho p il i ot ázku.
134
( 93%)
o s lo ve nýc h
po t vr dilo
po už ívá ní
st andar d izo va né ho o šet řo vat elské ho p lá nu, kt er ý s lo už í k us nad ně n í pr áce všeo bec nýc h sest er . O t ázka č. 16. V yho vu je Vá m s yst é m t vo r by o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z, s nímž pr acu jet e na Vaše m o ddě le ní? T abul ka 10 Vyhovuj e syst ém t vorby ošet ř ovat el ských di agnóz Vyhovuje Vám systém tvorby ošetřovatelských diagnóz, s nímž pracujete na Vašem oddělení? ano, zcela mi vyhovuje spíše ano, zvykla jsem si spíše ne, ale přizpůsobím se nevyhovuje
53
absolutní relativní četnost četnost (n) (%) 51 35,42 65 45,14 18 12,5 10 6,94
Graf 10 Vyhovuj e syst ém t vorby oš et řova t el ských di agnóz
T ent o
gr af
vypo vídá
o
po st o ji
se st er
k s yst é mu
t vo r by
o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z, s kt er ým pr ac u jí na je j ic h o ddě le níc h. 65 ( 45, 14%) dot ázanýc h ho vní má jako sp íše vyho vu j íc í, zvyk l y s i. 51 ( 35, 42%) zce la vyho vu je, 18 ( 12, 5% )
je sp íš e ne spo ko je nýc h,
a le př izpůso bí se po t ř ebá m o ddě le ní a 10 ( 6, 94% ) po psa lo je j ic h s yst é m jako ne vyho vu j íc í. Z t ěcht o výs ledků vyp l ý vá, že vět š ině ( 80% )
r espo ndent ů m
vyho vu je
s yst ém
t vo r by
o šet řo vat elsk ýc h
d iag nó z, co ž je po z it ivní z j išt ě ní, př ed evš ím pr o ved e ní o ddě le ní, na léz a jí
zde
po z it ivní
zpět no u
vazbu
na
st and ar d izo va ný
o šet řo vat elsk ý p lá n, je ž vyt vo ř ilo .
6. 4. VÝS LEDK Y K CÍLI 3 Náp lní t ř et ího c íle bylo z j ist it , jak é ošet řo vat elské d iag nó z y vš eo bec né s est r y na jed not kách int e nz iv ní péče ne jč ast ě ji st ano vi l y , na co ž se pt a la v dot azníku o t ázka čís lo 19. Os lo ve ný všeo bec ný sest r y mě l y naps at t ř i o šet řo vat elské d iag nó z y, a jaké n e jča st ě j i uvádě l y, jse m zpr aco va la do t abu lk y a gr a fu.
54
T abul ka 11 Nej čast ěj ší ošet řovat el sk é di agnózy Jaké ošetřovatelské diagnózy stanovujete na Vašem pracovišti nejčastěji? riziko infekce bolest porucha soběstačnosti riziko pádu porušená kožní integrita hypertermie porucha komunikace porucha výživy riziko poškození deficit tekutin riziko aspirace porucha řeči porucha hybnosti porucha vědomí porucha vyprazdňování hypoxie
Graf 11 Nej čast ěj ší ošet řovat el ské di agn ózy
55
absolutní relativní četnost četnost (n) (%) 111 25,69 75 17,36 60 13,89 46 10,65 22 5,09 14 3,24 12 2,78 8 1,85 8 1,85 7 1,62 6 1,39 5 1,16 5 1,16 5 1,16 4 0,93 4 0,93
T ent o gr af z názo r ňu je, jaké o šet řo vat elsk é d iag nó z y dot ázan í ne jča st ě ji st ano vo va li. Č ís la zde zaz na me ná na , ur ču j í ko lik s est er dano u d iag nó zu uved la v dot azníku. Ce l ke m r espo nde nt i st ano vo va l i 35 r ůznýc h o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z. Ve 111 vybr a nýc h dat azníc íc h se o bje vi la d iag nó za r iz iko infek ce, co ž zna me ná, že ji u ved lo 77, 08% o s lo ve nýc h se st er . Bo lest byla z azna me ná na 75 kr át , 60 kr át po r ucha so bě st ačno st i, 46 kr át r iz iko pádu, 22 kr át por ušená ko žn í int egr it a a da lš í d iag nó z y se vys k yt o va ly v mé ně než d vac et i dot azníc íc h. 14 kr át hyper t er mie, 12 k r át por ucha ko mu nik ace, 9 kr át defic it t ekut in, 8 kr át po r ucha výž ivy a r iz iko po ško zení,
6
kr át r iz iko asp ir ace, 5 kr át por ucha ř eč i, po r ucha hybno st i a po r ucha vědo mí, a
4
hypo xie.
kr át Dá le
po r ucha t ř ikr át
vypr a zdňo vání,
imo bi l izač ní
byl y
d iag nó z y:
u ved eny
s yndr o m
ma lnut r ic e,
nedo st at ečná výž iva, po r ucha t káňo vé int egr it y, po r ucha ve nt ilace, z mat eno st ,
dezo r ie nt ace
a
r iz iko
ko mp l ikac í,
d vakr át :
r iz iko
dekubit ů, po r ucha t er mo r egu lac e, ved le jš í úč ink y léč by a jed no u: nee fekt ivní d ýc há ní, zá cpa, pr ů je m, hypot er mie, z výše ní o bj me mu t ekut in, po r ucha d ýc há ní, hyper g l yk é m i e a miner á lo vý r o zvr at . Jak u r espo nde nt ů z Hr adce Kr á lo vé, t ak u o s lo ve nýc h v P r aze byla ne jpo čet ně ji
st ano ve na
o šet řo vat elsk á
d iag nó za
r iz iko
infekce,
uved lo j i 51 ( 65, 38% ) sest er z P r ahy a 60 ( 90, 90%) sest er z Hr adce Kr á lo vé. P r o za jí ma vo st jse m vyt vo ř il a gr a f po r o vná ní ne jčast ě ji st ano ve nýc h d iag nó z v Hr adc i Kr á lo vé a v P r aze. T abul ka 12 Porovnání nej čast ěj i st anovených di agnóz v HK a v Praz e
Porovnání nejčastěji stanovených diagnóz v HK a v Praze
FN Hradec FN v Králové Praze (n) (n)
riziko infekce bolest porucha soběstačnosti riziko pádu porušená kožní integrita
60 41 43 14 11
56
51 34 17 32 11
Graf 12 Porovnání nej čast ěj i st anovenýc h di agnóz v HK a v Praze
Gr a f č ís lo 12 zo br azu je po čet sest er z FN Hr adec Kr á lo vé a F N v
P r aze,
kt er é
v dot azníc íc h
u ved l y
jed no t livé
o šet řo vat elské
d iag nó z y. Zde s i může me po vš i mno ut , že ne jč it e lně jš í r o zd íl y jso u v d iag nó zách po r ucha so běst ačno st i a r iz iko pádu. Respo ndent i z P r ahy v do t azníc íc h vyp ln i l i více dr uhů o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z, např ík lad zá cpu, p r ů je m, i mo bi l izač ní s yndr o m, miner á lo vý r o zvr at , hyper g l yké m ie,
nee fekt ivní
d ýc há ní,
r iz iko
dekubit ů,
ved le jš í
úč ink y lé č by, hypo t er mie, po r ucha d ýc hání, po r ucha t er mo r egu lace. T yt o výše naps a né d iag nó z y st ano vi l y po uze sest r y z FN P r a ha. A nao pak o šet řo vat elsko u d iag nó zu z výš ení o bj me mu t ekut in u ved la po uze
jed na
o šet řo vat elsk ýc h
sest r a
z FN
d iag nó z
Hr adec st ano vo va l y
Kr á lo vé. s est r y
Ale jak
vět š inu z P r ahy,
t ak z Hr adce Kr á lo vé.
6. 5. VÝS LEDK Y K CÍLI 4 V la st ní názo r všeo bec nýc h se st er na jed no t kách in t enz ivn í péč e na t vo r bu o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z a NAND A k las i f ikac i mě l 57
za úko l o dha l it d í lč í c í l 4. K ně mu se vz t aho va ly o t ázky v do t azníku č ís lo 17, 18, 20, 21, 22 a 23. O t ázka č. 17. S et ka l/ a jst e se v pr ůbě hu s vé par e/ st ud ia s d iag no st ick ým s yst é me m N AND A t axono mie I I ? T abul ka 13 Set kal i j st e se s di agnost i ckých syst émem NA NDA
Setkal/a jste se v průběhu své pare/studia absolutní relativní s diagnostickým systémem NANDA taxonomie četnost četnost II? (n) (%) ano ne nevím
89 41 14
61,81 28,47 9,72
Graf 13 Set kal i j st e se s di agnost i ckých syst éme m NA NDA
T ent o
gr af
ná m
pr o cent uá lně
zo br azu je
ko lik
se st er
se s d iag no st ick ýc m s yst é me m N AND A set ka la. 62% , t edy 89 sest er z ce lko vé ho ne bo
st udia
po čt u
r espo ndent ů,
s N AND A
uve d lo ,
k las i f ikac í
že
v pr ůbě hu
pr aco va lo ,
dot ázanýc h se s t ímt o s yst é me m neset ka lo a
41
pr a xe
( 28, 47% )
nece l ýc h 10% ne ví,
t edy 14 ( 9, 72% ) r espo ndent ů. Na t ut o ot ázku na vazo va la ot ázka ná s ledu jíc í, č ís lo 18. Na ní o dpo vída l i po uze r espo nde nt i, kt eř í se s d iag no st ick ýc m s yst é me m N A ND A set ka li a mě l i u vést kde ji m byl př ed st ave n.
Ze z jiš ťe nýc h dat 58
vyp l ývá,
že 36 (
34, 29%)
r espo ndent ů pr aco va lo s N AND A k la s if i kac í na vyš š í o dbo r né ško le, 30 ( 28, 57% ) na vyso ké ško le a st e jný p o čet na vzdě lá vac íc h ak c íc h ( ko nfer e nc e, se m inář e) . Na st ř ed ní ško le s ní m pr aco va lo 7 ( 6, 67% ) sest er a 2 ( 1, 90% ) na s vé m pr aco višt i. O t ázka č. 20. P o važu jet e t vor bu o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z v pr ác i vš eo bec né se st r y za dů lež it o u? T abul ka 14 Důl eži t ost t vorby ošet řovat el ských di agnóz
Považujete tvorbu ošetřovatelských diagnóz v práci všeobecné sestry za důležitou?
absolutní četnost (n)
ano spíše ano spíše ne ne
41 45 26 32
relativní četnost (%) 28,47 31,25 18,06 22,22
Graf 14 Důl eži t ost t vorby ošet řovat el s ký ch di agnóz
Zde vid í me, že více než po lo vina d ot ázanýc h, př esně j i 86 ( 59, 72%) sest er po važu je t vo r bu o šet řovat e lsk ýc h d iag nó z v je jic h pr o fes i za dů lež it o u, co ž je ve l m i p o zit ivní z j išt ě ní. 32 ( 22% ) r espo ndent ů s i m ys lí, že hledá ní o šet ř o vat elsk ýc h pr o blé mů pac ie nt ů 59
v je jic h pr ác i ne ní dů lež it é a 26 ( 18% ) se t aké př ik lá ní sp íš e k t o mut o t vr zení. O t ázka č. 21. Mys lít e s i, že je pr o pr axi př íno s né za vé st jed no t no u st andar d izo va no u klas i fik ac i o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z? T abul ka 15 Jednot ná st andardi zovaná kl asi f i kace ošet řovat el s kých di agnóz Je pro praxi přínosné zavést absolutní relativní jednotnou standardizovanou četnost četnost klasifikaci ošetřovatelských diagnóz? (n) (%) ano spíše ano spíše ne ne
Graf
15
60 37 11 36
Jednot ná
st andardi zovaná
41,67 25,69 7,64 25
k l asi f i kace
ošet řovat el sk ých
d i a g nó z
Gr a f č ís lo 15 je o dr azem názo r u všeo bec nýc h se st er na zaved e n í jed no t né
st andar d izo va né
k las i f ikace
o šet řo vat elsk ýc h
d iag nó z.
Nece l ýc h 42% r espo nde nt ů, t edy 60 ( 41, 67%) sest er , s i m ys l í, že za vede ní jed no t né k las i fik ace je pr o pr axi př íno s né. 37 ( 25, 69% ) o slo ve nýc h se př ik lá ní t aké k t o mut o 60
názo ro u a 47 ( 32, 64% )
dot ázanýc h
vyjá dř ilo
negat ivní
náz o r
na
nast o le ní
jed no t né
st andar d izo va né k la s if ika ce o šet řo vat e ls k ýc h d iag nó z. O t ázka č. 22. Z ač le ni l/ a by jst e d iag no st ick ý s yst é m N AND A t axo no mie I I na Vaše pr aco višt ě? T abul ka 16 Z ačl enění NA NDA t axonomie I I absolutní relativní četnost (%) 42 29,17 102 70,83
Začlenil/a by jste diagnostický systém četnost NANDA taxonomie II na Vaše pracoviště? (n) ano ne
Graf 16 Z ačl enění NA NDA t axonomi e II
T ent o
gr af
ná m
př ed st avu je
z názo r ně ní
o bec né ho
ná zo r u
na zač le ně ní N AND A t axo no mie I I do k lin ické pr a xe. P o uze 42 ( 29, 17%) r espo ndent ů by bylo pr o za vede ní N AND A t axo no mie na je j ic h o ddě le ní a pr ot i zař az e ní se vyjádř ilo 102 ( 70, 83% ) dot ázanýc h. Názo r y se st er v P r aze i v Hr adc i Kr á lo vé byly t é měř t ot o žné. P ro názo r no st jse m vyt vo ř ila ní že uvede ný gr a f.
61
T abul ka 17 Z ačl enění NA NDA t axono mi e I I v Praz e a v Hradci Král ové
Začlenil/a by jste diagnostický systém NANDA taxonomie II na Vaše pracoviště? ano ne
FN Hradec Králové (%) 28,79 71,21
FN v Praze (%) 29,49 70,51
Graf 17 Z ačl enění NA NDA t axonomi e II v Praze a v Hradci Král ové
Zde mů že me vid ět , že pro zař azení NAND A t axo no mie I I do klin ické pr a xe bylo 19 ( 28, 79% ) o slo venýc h se st er z FN Hr adec Kr á lo vé a 23 ( 29, 49% ) z FN v P r aze. P rot i je j í mu za ved e ní bylo 47 ( 71, 21%) r espo nde nt ů z FN Hr adec Kr á lo vé a 55 ( 70, 51% ) z FN v P r aze. Na ot ázku 22. na va zo va la po s led ní o t ázka v dot azníku, je j í mž úko le m bylo z j ist it u r espo nde nt ů, kt eř í se vyjádř i l i v př edeš lé ot ázce negat ivně, je j ic h dů vo d prot i zař aze ní N AN D A t axo no mie I I do klin ické pr axe. Je l iko ž na př edeš lo u ot ázku o dpo vědě lo ne 102 r espo ndent ů, t ak jse m z íska la 102 náz o r ů prot i zač le ně ní N AN D A t axo no mie I I na jed no t livá pr aco višt ě. Nejčast ě jš í ná zo r y jse m zpr aco va la do t abu lk y a gr a fu. 62
T abul ka 18 Názory prot i začl enění NA NDA t axonomi e II do praxe absolutní relativní četnost (%) 22 21,57 20 19,61 13 12,75 8 7,84 7 6,86 6 5,88 4 3,92 2 1,96 2 1,96
Nejčastější důvody proti začlenění NANDA četnost taxonomie II do praxe (n) složité složité a časově náročné časově nákladné nemám zkušenost bez přínosu pro pacienta blbost nepřínosné zdržuje zbytečné papírování zdlouhavost
18
Graf
Názo ry
p rot i
za čl enění
NA NDA
t axonomi e
II
do
praxe
V ýše zo br aze ný gr a f uk a zu je čet no st
jed no t liv ýc h dů vo dů
o slo ve nýc h vš eo bec nýc h sest er , prot i z ač le ně ní N AND A t a xo no mie I I do klin ické pr axe. Ne jv íce r e spo nde nt ů 22 ( 21, 57%) uved lo jako př ekážku
v zař aze ní
N AND A
k las i f i kace 63
na
je j ic h
pr aco višt ě
s lo ž it o st t o hot o diag no st ické ho s ys t é mu. 20 ( 19, 61% ) o s lo ve nýc h zko mbino va lo s lo ž it o st a časo vo u nár o čno st t ét o kla s if ika ce, 13 ( 12, 75%)
r espo ndent ů m
př ipad ne
N AND A
t axo no mie
časo vě
nák lad ná a 8 ( 7, 84% ) o s lo ve nýc h ne má z kuše no st s t o ut o klas i f ikac í. 7 ( 6, 86%) nevid í př íno st pro pacie nt a a 6 ( 5, 88%) dot ázanýc h sest er s i m ys lí, že je N AND A t axo mo nie I I „blbo st “. Za nepř íno s né a zdr žu jíc í po va žu jí N AND U 4 ( 3, 92% ) r espo ndent i, 2 ( 1, 96%) za z byt eč né pap ír o vá ní a o pět 2 ( 1, 96% ) za zd lo uha vo st v je j ic h pr ác i. Da lš í dů vo d y pr o t i z ač le ně ní se vysk y t o va ly vžd y je n jed no u. Jso u t o např ík lad: st r ach z no vé ho , zt r át a času, na nic, z vyk na už za vede né d iag nó z y, zdr žu jí o d práce, pr áce na víc, ne s mys lné fo r mu lac e, vyř ad it o šet řo vat elské d iag nó z y úp lně z pr áce sest r y, de fic it úhr ad y a vykazo vá ní pr áce a ú k o nů sest r y, čas t r ávit péč í o
pacie nt a
a
ne
d iag nó za my,
ne f le xib i ln í,
nee fekt ivní,
špat ná
fo r mu lac e d iag nó z, o dvád í po zo r no st o d péče o pac ie nt a, nepo může t o pacie nt o vy, ne spec i f ické a jede n r espo nde nt uvede l, že je ho důvo d je o so bní po st o j pr o t i N AND A t a xo no mi i. V jed no m př ípadě se o bje vi l názo r , že dot yč né mu vyho vu j í d iag nó z y d le M ar ečko vé, a le t at o aut o r ka př elo ž ila N AND A d iag nó z y a vyt vo ř ila k nim d iag no st ick ý o dpo věd i,
a lgo r it mus,
byc h
uso ud ila,
žádné že
d ia gnó z y t o mut o
ne vyt vo ř ila.
r espo ndent o vy
Z t ét o N AND A
t axo no mie vyho vu je ne bo ne ví, co se po d t ímt o po jme m př es ně skr ývá.
64
7. HODNOCENÍ HYPOTÉZ P o dle st ano ve nýc h d í lč íc h c í lů, byl y vyt vo ř eny 4 hypo t ézy. A t yt o hypo t ézy byl y v yvr á ce ny ne bo pot vr zeny, d le dat z ísk a nýc h z dot azníko vé ho šet ř ení. H yp ot éza 1: P ř edpo klád á m, že více než 70% všeo bec nýc h sest er na je d not kách int e nz ivn í pé če m á do br é t eor et ick é z na lo st i v o blast i
o šet řo vat elsk é
d iag no st ik y
NAND A
–
I nt er nat io na l.
Z na lo st i se st er o NAND A - I nt er nat io na l mapo va l y o t ázky č ís lo 7, 8, 9, 10 a 11. Na ot ázku sed m o dpo vědě li vš ic hni r e spo nde nt i spr á vně, na 8. ot ázku 85 ( 59, 03% ) r espo ndent ů, na ot ázku č. 9 zna lo spr ávno u o dpo věď 106 ( 73, 61% ) dot ázanýc h a na 10. ot ázku 139 ( 96, 53% ) o slo ve nýc h. ( 90, 28%)
De fin ic i
o šet ř o vat elsk é
r espo ndent ů.
V pr ůměr u
d iag nó z y pr o kázalo
vyt vo ř ilo do br o u
130
zna lo st
NAND A- I nt er nat io na l 83, 89% dot ázaných, z če ho ž plyne, že pr vn í hypo t éza byla pot vr zena. H yp ot éza 2: P ř edpo k ládá m, že více ne ž 70% všeo bec nýc h sest er na jed no t kách int enz ivní péč e po užívá st andar d izo va ný o še t řo vat elsk ý p lá n. I nfo r mace k t ét o hypo t éze sbír a la v do t azníku ot ázka č ís lo 15 , kt er á zjiš ťo va la, jest li do t ázaní r espo ndent i po už íva j í na o ddě le n í st andar d izo va ný o šet řo vat elsk ý p lá n ( fo r mu lář
o bsa hu je akt uá ln í
i po t enc iá lní o šet ř o vat elské d iag nó z y, ná v r h c í lů a o šet řo vat e lsk ýc h int er ve nc í) . 134 o slo ve nýc h sest er o dpovědě lo k lad ně, co ž je 93, 06% , t edy i dr u há hypo t éza byla po t vr zena. H yp ot éza 3: P ř edpo klád á m, že jako ne j čast ě jš í o šet řo vat e lsko u d iag nó zu
uvedo u
všeo be c né
zdr avo t ní
se st r y
na
jed not kách
int e nz ivn í péč e ve více než 70% r iz i ko infekce - 00004. Jaké ne jča st ě ji sest r y st ano vu jí o šet ř o vat elsk é d iag nó z y, o dha l i la o t ázka č ís lo
19.
Ne jča st ě ji
se
v o dpo věd íc h
o bje vi la
d iag nó za
r iz iko
in fekce, kt er o u v dot azníku u ved lo 111 ( 77, 08%) dot ázanýc h se st er . I t ř et í st ano ve ná hypot éza byla do t azník o vým šet ř ení m po t vr zena. H yp ot éza 4: P ř edpo klád á m, že př íč ina pr o ble mat ik y zač le ně ní NAND A t axo no mie I I do klin ické p r axe je z více než 70 % 65
způso be na
negat ivní m
po st o je m
všeo bec nýc h
sest er
k t ét o
k la s if ikac i. Z dat , kt er á js e m z ís ka la dot azníko vým šet ř ení m, vyš lo , že 102 ( 70, 83% ) dot ázanýc h, by nezač l eni lo N AND A t axo no mi i I I na je j ic h o ddě le ní. A jako ne jčast ě jš í důvo d pr ot i zač le ně ní t ét o k la s if ikac e do pr axe, bylo u ved e no s lo ž it o st a časo vá nár o čno st t ét o k la s if ikac e. Negat ivní po st o j vůč i N AND A t axo no mi i vyjádř i l i r espo ndent i v o dpo věd i:
blbo st , kt erou pr ezent o va lo 6 ( 5, 88% )
o slo ve nýc h se st er , bez př íno su pr o pacient a 7 ( 6, 86% ) , nepř íno s né, zdr žu je 4 ( 3, 92% ) , zbyt eč né pap ír o vá ní 2 ( 1, 96% ), zdlo uha vo st 2 ( 1, 96%) . Jedenkr át se o bje vi l y o dpo věd i: zt r át a času, na nic, zdr žu j í o d pr áce, pr áce na víc, nes m ys lné fo r mu lace, vyř ad it o šet řo vat elské d iag nó z y úp lně z pr áce se st r y, čas t r ávit péč í o pac ie nt a a ne d iag nó za my, ne f le xibi ln í, nee fekt ivní, špat ná fo r mu lace d iag nó z, o dvád í po zo r no st o d péče o pacie nt a, nepo může t o pacie nt o vy, ne spec i fic ké a jede n r espo nde nt uved l, že důvo de m, pr o č nechce zač le nit N AND A k las i f ikace do pr axe je je ho o so bní po st o j. Ce lke m negat ivní po st o j vůč i t ét o kla s if ikac i vyjádř i lo v dot azníku 35 r espo ndent ů, co ž t vo ř í 34, 31% . H ypo t éza 4 ne byla do t azníko vým šet ř ením pot vr zena.
66
8. VYTVOŘENÍ SOUBORU OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ POUŽÍVANÝCH NA JEDNOTKÁCH INTENZIVNÍ PÉČE H la vní m
c í le m
t ét o
pr áce,
byl o
zmapo vat
t vo r bu
o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z na int e r níc h jed no t kách int enz ivn í pé če a
vyt vo ř ení
so ubo r u
o šet řo vat elsk ých
d iag nó z
d le
N AND A
t axo no mie I I . Ošet řo vat elské d iag nó z y, kt er é r espo ndent i vyp lni l i do dot azníku, jse m po ro vna la s N AND A k las i f ikac í a z jist ila jse m, že po uze ke t ř em d iag nó zá m př ed lo ž e ným i o s lo ve ným i se st r ami, v N AND A
t axo no mi i
II
nee xist u je
po do bná
d iag nó za,
jed ná
se o diag nó z y: po r ucha vědo mí, ved l e jš í úč ink y léč by a r iz iko ko mp l ikac í. Zde s i mů že vš i mno ut , že t yt o diag nó z y jso u o bec né a já ne ví m, co př esně s i po d ni m i má m př edst avi t . Např ík lad u d iag nó z y po r ucha vědo mí, ne ví m, jak se st r a může o vlivn it kva lit u vědo mí. N e ní zd e a ni uvede no o jako u por uchu vědo mí se jed ná, jest li o k va l it at ivní ne bo kva nt it at ivní. Jed ná se sp íš e o lék ař sko u než s est er sko u diag nó zu. U pac ie nt a s po r uc ho u vědo mí,
byc h
vypr azd ňo vá ní,
se
za měř i la
úpr a vě
na
za ji št ění
z e vně jšku,
hyg ie ny,
p r eve nce
st r avo vá ní,
infek ce,
asp ir ace
a spr á vné po lo ho vá ní. A v NAND A t axo no mi i na lez ne me ke vše m uvede ným po t ř ebá m př ís lu š no u o šet řo vat elsko u d iag nó zu. U dalš íc h dvo u d iag nó z ne vím, jaké ko mp l ika ce př es ně t o ma j í být . V NAND A k la s if ikac i jso u např ík lad o šet řo vat elsk é d iag nó z y: r iz iko infekc e 00004, r iz iko kr váce ní- 00206, r iz iko asp ir ace - 00039, po r ušená t káňo vá int egr it a - 00044, r iz iko t r aumat u - 00038, ale i d iag nó z y: st r eso vý s yndr o m po př emíst ě ní- 001 14, st r ach- 00148, úzko st 00146, po r ušený t ě les ný o br az - 00118. Ost at ní u vede né d iag nó z y js e m naš la v N AND A t axo no mi i I I ne bo jse m na lez la po do bno u o šet řo vat elsko u diag nó zu. Respo nde nt i uved l i ce lke m 35 o šet řo vat elsk ýc h d i agnó z a z t o hot o po čt u 16 67
( 45, 71%)
př esně
po jme no va nýc h
jako
v N AND A
t axo no mii
II,
k da lš í m 16 ( 45, 71% ) jse m naš la v N AND A k la s if ika c i po do bno u d iag nó zu.
Uvád í m,
st ano ve nýc h
zde
do t ázaným i
t abu lku s est r a mi
o šet řo vat elsk ýc h a
k t ěmt o
d iag nó z
o šet řo vat e ls k ý m
pr o blé mů m d iag nó z y d le NAND A t axo nom ie I I . T abul ka
19
Ošet řo vat el ské
di agnózy
osl ovených
se st er
v er sus
di agnózy dl e NA NDA t axonomi e I I O Š ETŘO VATE LS K É DIAG NÓ ZY S TANO VEN É S ES TRAM I r iz iko infekce
O Š ETŘO VATE LS K É DIAG NÓ ZY
DL E
NANDA
TAXO NO M IE II r iz iko in fekce - 00004
po r ucha so běst ačno st i
de fic it se bepéč e př i o bléká ní a úpr avě zevně jšku - 00109
de fic it se bepéč e př i ko upání a hyg ie ně - 00108
de fic it se bepéč e př i st r avo vání- 00102
de fic it se bepéč e př i vypr azd ňo vá ní- 00110
bo le st
akut ní bo lest - 00132
chr o nick á bo lest - 00133
r iz iko pádu
r iz iko pádů - 00155
po r ucha ko žní int egr it y
po r ušená ko žní int egr it a - 00046
hyper t er mie
hyper t er mie - 00007
po r ucha ko mu nika ce
zho r šená ver bá ln í ko mu nika ce 00051
po r ucha výž iv y
nedo st at ečná výž iva - 00002
nad měr ná výž iva - 000 01
r iz iko po ško zení
r iz iko po ško zení- 00035
de fic it t ekut in
de fic it t ěle s nýc h t ekut in - 00027
68
r iz iko asp ir ace
r iz iko asp ir ace - 00039
po r ucha ř eči
zho r šená ver bá ln í ko mu nika ce 00051
po r ucha hybno st i
zho r šená po hybl ivo st - 00085
po r ucha vědo mí
NE NÍ
po r ucha vypr a zdňo vá ní
zho r šené vylučo vá ní mo č i00016
inko nt ine nce st o lice 00014
hypo xie
pr ů je m- 00013
zácpa - 00011
nee fekt ivní p er ifer ní t káňo vá per fu ze - 00204
i mo bi liz ač ní s yndr o m
r iz iko imo bi l izač ního s yndr o mu 00040
ma lnut r ice
nedo st at ečná výž iva - 00002
nedo st at ečná výž iva
nedo st at ečná výž iva - 00002
po r ucha t káňo vé int egr it y
po r ušená t káňo vá int egr it a 00044
po r ucha ve nt ila ce
nee fekt ivní vzo r ec d ýc há ní- 00032
zho r šená spo nt ánní ve nt ilace - 00033
r iz iko ko mp l ikac í
NE NÍ
z mat eno st
akut ní z mat eno st - 00128
chr o nická z mat eno st 00129
dezo r ie nt ace
akut ní z mat eno st - 00128
chr o nická z mat eno st 00129
r iz iko dekubit ů
r iz iko nar uše ní int egr it y kůže 00047
69
ved le jš í úč ink y léč by
NE NÍ
nee fekt ivní d ýc há ní
nee fekt ivní vzo r ec d ýc há ní- 00032
zho r šená spo nt ánní ve nt ilace - 00033
po r ucha t er mo r egu lace
hyper t er mie - 00007
hypo t er mie - 00006
zácpa
zácpa - 00011
pr ů je m
pr ů je m- 00013
hypo t er mie
hypo t er mie - 00006
zvýš e ní o bj me mu t ekut in
zvýš e ný o bje m t ě les nýc h t ekut in 00026
po r ucha dýc há ní
nee fekt ivní vzo r ec d ýc há ní- 00032
zho r šená spo nt ánní ve nt ilace - 00033
hyper g l yké m ie
r iz iko nest abi lní g l yké m ie 00179
m iner á lo vý r o zvr at
r iz iko dys ba la nce e lekt ro lyt ů 00195
C íle m, a le bylo vyt vo ř it so ubo r o šet řovat e lsk ýc h d iag nó z d le NAND A int e nz ivn í
t a xo no mie pé če.
II
P o dle
po už íva nýc h výs ledků
na
int er níc h
do t azníko vé ho
je d no t kách
šet ř ení,
jse m
do t o hot o so ubo r u zař adila po uze ne jča st ě jš í d iag nó z y. T abul ka 20 Soubor ošet řovat el ských di agnóz
OŠETŘOVATELSK Á DIAGNÓZA
DIAGNOSTICKÉ PRVKY
DIAGNOSTICKÉ PRVKY
určující znaky (UZ)
související faktory (SF)
(u aktuální oš. diagnózy)
(u aktuální oš. diagnózy)
rizikový faktory (RF) (u potenciální oš. diagnózy)
70
RIZIKO INFEKCE- 00004
AKUTNÍ BOLEST- 00132
RF: invazivní procedury nedostatečná znalost o zamezení vlivu patogenů trauma destrukce tkáně a zvýšená expozice patogenům z okolí ruptura plodových blan farmaceutické působení (např. imunosupresiva) malnutrice prostředí zvýšeně vystavené patogenům imunosuprese nedostatečná získaná imunita nedostatečný sekundární ochranný systém (např. snížená hladina hemoglobinu, leukopenie, skrytá zánětlivá reakce) nedostatečný primární ochranný systém (poraněná kůže, traumatizovaná tkáň, zhoršená funkce řasinkového epitelu v dýchacím ústrojí, stáza tělesných tekutin, změny pH, změny peristaltiky) chronické onemocnění UZ: sdělení nebo označení bolesti očividné důkazy bolesti 71
SF:
poškozující agens (biologické, chemické, tělesné, psychologické)
DEFICIT SEBEPÉČE PŘI OBLÉKÁNÍ A ÚPRAVĚ ZEVNĚJŠKU00109
vyhledávání poloh snižujících bolest (úlevové polohy) ochranná gesta (pacient nám brání dotknout se jeho břicha) ochranné chování (chránící bolestivé místo) bolestivý výraz v obličeji porucha spánku (unavené grimasy, vyčerpaný pohled, fixovaný nebo těkavý pohled) klient je soustředění na sebe sama zúžená pozornost (snížení interakce s lidmi a okolím) silně rozrušené chování (popocházení, rychlé opakování činností) autonomní reakce (pocení, změny krevního tlaku, dýchání, pulzu, rozšíření zornic) autonomní změny svalového napětí (rozpětí ochablé až ztuhlé) expresivní chování (neklid, sténání, pláč, podrážděnost, vzdychání) změny chuti k jídlu a v jídle UZ: zhoršená schopnost: svléknout nebo obléknout nezbytné části oblečení zapínat, rozepínat 72
SF:
snížená nebo nedostatečná motivace bolest silná úzkost
DEFICIT SEBEPÉČE PŘI KOUPÁNÍ A HYGIENĚ00108
DEFICIT SEBEPÉČE PŘI STRAVOVÁNÍ00102
oděv opatřit si či obměnit část šatníku neschopnost: obléknout si horní část těla obléknout si dolní část těla vybrat si vhodné oblečení používat pomůcky k oblékání uzavřít či otevřít zip svléknout se obléknout si ponožky udržet úpravu na upokojivé úrovni uchopit oblečení nazout si boty UZ: neschopnost umýt si celé tělo nebo jeho část opatřit si a udržet zdroje vody regulovat teplotu nebo proud vody zaopatřit si potřeby ke koupání osušit se přemístit se do koupelny nebo z ní
UZ: neschopnost polykat sousta připravit si jídlo uchopit nádobí žvýkat sousta a manipulovat s potravou v ústech používat asistenční 73
percepční nebo kognitivní poruchy vyčerpanost nebo únava neuromuskulární poškození muskuloskeletové poškození dyskomfort bariéry prostředí
SF:
snížená nebo nedostatečná motivace bolest silná úzkost neschopnost vnímat své tělo nebo jeho části percepční nebo kognitivní poruchy vyčerpanost nebo únavnost neuromuskulární poškození muskuloskeletové poškození dyskomfort bariéry prostředí S F: snížená nebo nedostatečná motivace bolest silná úzkost percepční nebo kognitivní poruchy
DEFICIT SEBEPÉČE PŘI VYPRAZDŇOV ÁNÍ- 00110
RIZIKO PÁDU- 00155
vyčerpanost nebo únavnost neuromuskulární poškození muskuloskeletové poškození dyskomfort bariéry prostředí
pomůcky ke stravování vložit potraviny do nádob nebo na nádobí otevřít nádoby či obaly bezpečně přijímat potravu přenést potravu například z talíře do úst dojíst porci stravovat se společensky přijatelným způsobem zvednout hrníček nebo sklenici jíst přiměřenou stravu
UZ: neschopnost přemístit se na toaletu či pojízdný klozet posadit se na toaletu (klozet) a nebo následně vstát zacházet vhodně s oblečením při vyprazdňování dodržovat správnou hygienu při vyprazdňování spláchnout toaletu nebo pojízdný klozet
RF: u dospělých: pády v anamnéze užívání pojízdného 74
SF:
snížená nebo nedostatečná motivace bolest silná úzkost zhoršená pohyblivost zhoršená schopnost se přemístit percepční nebo kognitivní poruchy vyčerpanost nebo únavnost neuromuskulární poškození muskuloskeletové poškození dyskomfort bariéry prostředí
vozíku věk nad 65 let seniorský věk (častěji ženy) klient žije sám protézy dolních končetin používání pomocných prostředků (chodítka, hole) tělesné: akutní onemocnění pooperativní stavy potíže se zrakem potíže se sluchem artritida ortostatická hypotenze nespavost slabost až mdloba anémie cévní onemocnění vliv novotvarů (vyčerpání) urgentní inkontinence moči průjem zvýšená hladina glykémie po jídle zkrácení délky dolní končetiny problémy s chodidly porušená tělesná mobilita potíže s rovnováhou obtíže při chůzi proprioceptivní deficit (opomíjení jedné strany těla) neuropatie kognitivní: oslabený mentální stav (zmatenost, delirium, demence, porucha reálného hodnocení) medikace: 75
PORUŠENÁ KOŽNÍ INTEGRITA00046
antihypertenziva diuretika třífázová antidepresiva užívání alkoholu narkotika hypnotika prostředí: překážky různého typu vlivy počasí (mokro, náledí) neupevněné malé koberce neuspořádané prostředí neznámá, málo osvětlená místnost nepřítomnost protiskluzových opatření ve vaně nebo sprše UZ: proniknutí tělesnými strukturami destrukce dermis ruptury- trhliny epidermis
76
SF: vnější: hypertermie, hypotermie vliv chemických látek vlhkost prostředí mechanické faktory (střižné síly, omezení) tělesná imobilita záření velmi vysoký věk vlhko působící na kůži vliv medikace vnitřní: změny metabolického stavu vystupování kostí imunologický deficit vliv vývojových faktorů změny čití
změny nutričního stavu (obezita, vyhublost) změny pigmentace změny cirkulace krve změny turgoru, elasticity kůže změny objemu tělesných tekutin HYPERTERMIE - 00007
UZ: zvýšená tělesná teplota nad normunad 37°C záchvaty nebo křeče zčervenalá kůže zvýšená dechová frekvence tachykardie pokožka klienta teplá na dotek
SF:
NEDOSTATEČN Á VÝŽIVA00002
UZ: o 20% nižší tělesná hmotnost, než je pro klienta ideální denní příjem potravin menší než příjem doporučený bledé spojivky a sliznice slabost žvýkacích a polykacích svalů soor, zánět ústní dutiny úbytek váhy i přes přiměřený příjem potravy slabý svalový tonus kapilární fragilita průjem nebo steatorrhea nadměrná ztráta vlasů
SF: neschopnost požít nebo strávit potravu z biologických psychogenních ekonomických důvodů
77
onemocnění nebo trauma zvýšený metabolismus výrazná aktivita medikace nebo anestezie neschopnost nebo snížená schopnost pocení expozice teplu v prostředí dehydratace nepřiměřené oblečení
RIZIKO POŠKOZENÍ00035
nadměrné střevní zvuky nedostatek informací v oblasti výživy neschopnost přijímat potravu pacient si ztěžuje na pocit sytosti hned po prvním soustu má nedostatek jídla změna chuti k jídlu, averze k jídlu, nedostatek zájmu o jídlo křeče v břiše, bolesti břicha RF: vnější: neadekvátní způsob dopravy nebo přepravy vliv lidí nebo poskytovatelů péče (nozokomiální agens, způsob práce personálu, kognitivní, psychomotorické faktory) nevhodné faktory (úprava prostředí) vliv výživy (vitamín, druh potravy) biologické vlivy (proočkovanou, výskyt mikroorganismů) chemické vlivy (zněčištěné prostředí, kofein, nikotin, alkohol) vnitřní: psychologické vlivy (citová orientace) malnutrice abnormální krevní 78
DEFICIT TĚLESNÝCH TEKUTIN- 00027
RIZIKO ASPIRACE-
profil (leukocytóza, leukopenie, změny koagulačních faktorů, trombocytopenie, snížení hemoglobinu) imunitní – autoimunitní dysfunkce vliv biochemických regulačních funkcí (dysfunkce senzorů) dysfunkce v integraci dysfunkce efektoru tkáňová hypoxie neodpovídající vývojový stupeň (tělesný, psychosociální) fyzické vlivy (poškození kůže, změny mobility)
UZ: slabost žízeň snížené napětí kůže nebo jazyka suchá kůže nebo sliznice zrychlený pulz, snížený krevní tlak, zmenšení rozdílu mezi systolickým a diastolickým tlakem snížení žilní náplně změny v psychickém stavu zvýšená koncentrace moči zvýšená tělesná teplota zvýšený hematokrit náhlá, prudká ztráta tělesné hmotnosti RF: zvýšený žaludeční 79
SF:
aktivní ztráta tělesných tekutin selhání regulačních mechanismů hydratace
00039
PRŮJEM- 00013
tlak krmení sondou situace, která brání elevaci horní části těla poruchy vědomí tracheotomie nebo endotracheální intubace léčiva intraorální fixace čelisti narůstající žaludeční deformace nedostatečná funkce ezofageálního svěrače porušené polykání sondování zažívacího traktu chirurgické zákroky na obličeji, v ústech nebo krku omezení dávivého reflexu a rexlefu kašle snížená gastrointestinální pohyblivost snížená schopnost naplňování žaludku
UZ: vodnatá stolice minimálně třikrát za den hyperaktivní střevní zvuky velmi naléhavá potřeba se vyprázdnit bolesti břicha křeče v břiše
80
SF: psychogenní: vysoká míra stresu a úzkosti situační: alkoholový abúzus působení toxinů návyk na laxativa léčebné ozařování krmení sondou nežádoucí účinky léčiv znečištění vody či stravy pobyt mimo domov, cestování tělesný:
zánětlivá onemocnění GITU malabsorpce infekční procesy v GITU dráždění v GITU paraziti v GITU ZÁCPA- 00011
UZ: změny v běžném vyprazdňování střeva jasně červená krev ve stolici v rektu vláčná, pastózní stolice vzedmuté břicho stolice tmavá, černá, dehtovitá zvýšený nitrobřišní tlak při poklepu v břišní oblasti- prázdný tón bolest při defekaci menší objem stolice napětí při defekaci snížená frekvence vyprazdňování stolice je suchá, hrubá, formovaná palpačně zjištěna masa stolice v rektu rektální napětí nebo tlak abdominální bolest neschopnost vyprázdnit se anorexie hlasité krušení v břiše porucha trávení u seniorů změny v mentálním stavu, močová inkontinence, zvýšená tělesná teplota bouřlivá flatulence známky 81
SF: funkční: nedávná změny prostředí návyk ignorovat naléhavost/aktuáln í potřebu defekace nedostatečná tělesná aktivita návyk nepravidelné defekace nepřiměřená toaleta (pozice, soukromí) slabé abdominální svaly psychogenní: deprese emocionální stres psychická zmatenost farmakologické: antikonvulziva antiepileptika přílišné dávky laxativ kalcium karbonátu hořčík s uhličitanemšumivé tablety antacida nesteroidní protizánětlivé prostředky opiáty anticholinergika diuretika soli železa fenotiaziny sedativa
V t ét o
t abu lce
je
generalizované únavy oslabené nebo zesílené střevní zvuky palpačně zjištěny abdominální hmoty bolestivost/citlivost břicha při tlaku, u kterého může být hmatatelná svalová rezistence nauzea nebo zvracení menší množství mokvavé stolice
u vede no
15
sympatomimetika soli bizmutu antidepresiva blokátory kalciových kanálů fyzické: abscesy, ulcerace konečníku těhotenství rektální, anální fissury tumory megakolon dysbalance elektrolytů prolaps konečníku zvětšení prostaty neurologické poškození rektální, anální striktury rektokéla pooperační obstrukce hemoroidy obezita snížená motilita GITU nesprávně vyvinutá dentice a špatná orální hygiena (brání příjmu potravy) nedostatečný příjem vláknin nedostatečný příjem tekutin nevhodný příjem potravy, nevhodné zvyklosti při stravování dehydratace ne jča st ě ji
ne leze nýc h
o šet řo vat e lsk ýc h d iag nó z na int er níc h jed no t kách int enz ivní p éče. Ke každé u vede né d iag nó ze jse m u ved la č íse ln ý kó d a d iag no st ické 82
pr vk y d le N AND A t axo no mie I I . Zde s i můž e me po vš i mno ut , že d iag nó z y v NAND A k las i f ikac i jso u k o nkr ét ní, r o zsáhlé a k je jic h st ano ve ní
je
po t ř eba
více
č asu,
ne ž
u
d iag nó z
se
kt er ým i
se set ká vá me u ná s v pr axi. P r ot o jse m pr o usnad ně ní pr áce sest er s NAND A t a xo no mi í vyt vo ř ila t ut o t abu lku d iag nó z. T ent o so ubor by bylo po t ř eba zař ad it do klin ické pr a xe a ide nt if iko vat fr ek ve nc i d iag no st ick ýc h pr vků a zr eduko vat je, t ím by se t aké us nad ni la pr áce sest er s t o ut o kla s if ika c í.
83
DISKUZE Mno u
zvo le né
t é ma
d ip lo mo vé
pr áce
bylo
j iž
po piso vá no ,
a t o př edevš í m v zahr a nič níc h st udiíc h. S ever o a mer ická a so c iac e pr o o šet řo vat elsko u d iag no st iku byla za lo že na v r o ce 1982 v US A a vyt vo ř ila r o zsá hl ý a do bř e up lat nit e ln ý d iag no st ick ý s yst é m, s yst é m o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z.
Je t edy z j evné, že t ut o pro ble mat iku
pr ezent u jí př ede vš í m a mer ičt í o dbo r níc i. N a naše m úze m í se zača l t ent o s yst é m akt ivně v yu ž ívat t epr ve ne dávno a neust á le nar áž í na j iž zaž it ý, do bř e fu ngu j íc í s yst é m pr áce. T ým y o dbo r níků vedo u i př est o o svět u zdr avot níků k využ it í t ét o klas i fik ace a vydá va jí mno žst v í publ ikac í o po znat cíc h so uvis e j íc íc h s NAND OU. I v české lit er at uř e může me na j ít pu bl iko va né výzku m y zabýva j íc í se pr o ble mat iko u NAND Y
k las if ik ace.
Já
jse m
k vyh l edává ní r e le va nt níc h
zdr o jů
využ i la r ešer š ní s luž bu Nár o dní lékař sk é kniho vny v P r aze, a z ísk a la t ak kva lit ní a r o zsáhl ý po dk lad pr o st udiu m. M ým hla vní m c íle m bylo v yt vo ř it so ubo r o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z d le N AND A t axo no mie I I pr o všeo bec né se st r y pr acu j íc í na
int er níc h
jed no t kách
int enz ivn í
péče.
P ro
zmapo vá ní
pr o ble mat ik y N AND A t axo no mie v naše m pr o st ř edí jse m s i st ano vil a čt yř i da lš í d í lč í c í le a k ni m hypot ézy, kt er é byl y do t azníko vým šet ř ením po t vr zeny, ne bo vyvr áce ny. Respo nde nt y u vád ě né d iag nó z y byl y p o ro vná ny s d iag nó za mi př esně c har akt er izo va ným i v N AND A t axo no mi i I I . V yt vo ř ila js e m i t abu lku d iag nó z, kt er á mů že být využ it a v pr axi. P o sro vná ní d iag nó z js e m do spě la k nás ledu j íc í m z j išt ění m: z 35 st ano ve nýc h o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z bylo 16 ( 45, 71% ) dle N AND A k las i f ikace, 16 ( 45, 71%) bylo mo ž no př iř ad it k d iag nó ze d le N AND A a 3 ( 8, 57%) ur čo va ly lék ař sko u diag nó zu ne bo ved le jš í úč ink y lé č by , t edy ne byl y o šet ř o vat elsk ým i d iag nó zam i. Ana l ýzo u t er mínů ne bo výr azů, se
kt er é
za býva l y
po užíva jí i
aut or ky
sest r y
k po pisu
T ho r o ddsen
a
pr o blé mů
T ho r st eins so n.
pac ie nt a, V ýzku m
r ea lizo va l y na o ddě le níc h akut ní péč e pr o do spělé ( neur o lo gie 84
a r eha bi lit ace) v ne mo c nic i na I s la ndu a je ho výs ledk y pu bl iko va l y v r o ce 2002. Z jist il y, že t é měř 60% ( 58, 5% ) st ano venýc h d iag nó z bylo d le NAND A t er mino lo g ie a 23% po pisů pr o blé mů pac ie nt a lz e zař ad it do někt er é z kat egor ií N AND A. Ošet řo vat elské po st upy ne bo zása hy t vo ř il y 12% sest r a m i u vede nýc h d iag nó z, v 5% se jed na lo o lékař sk o u d iag nó zu a 2, 3% se vzt aho va ly k ved le jš í m úč inků m a ko mp l ikac í m [ T HORODDS E N, T HORST E I NSS ON, 2002, st r . 377] . Ve sr o vná ní s mým i výs ledk y st a no vil y sest r y u nás mé ně d iag nó z sho dnýc h s NAND OU, co ž je zná mko u t o ho , že v naš e m pr o st ř edí ne jso u N AND A d iag nó z y zaž it é a ne po užíva j í se. O vše m mno u o slo ve ní r espo nd e nt i u vádě l i po d po jm e m o šet řo vat elská d iag nó za po pis o šet řo vat elské ho pro blé mu a je n ve t ř ech ( 8, 57% ) př ípadec h se ne jed na lo o o šet řo vat elsko u d iag nó zu. Ve výzku mu z I s la ndu byla chybně u ved e na o šet řo vat elsk á d iag nó z a v nece l ýc h 20% ( 19, 3% ), t edy
v
220
př ípadec h.
Zá věr y ukaz u jí,
že
sest r y
více
mys l í
a po užíva j í o šet řo vat e lsk ý ja z yk ne ž jaz yk lékař sk ý. R iz iko
infek ce,
kt er é
bylo
v České
r epubl ice
ne jča st ě j i
st ano ve no u diag nó zo u, jse m mez i ne j více u vádě ným i d iag nó za mi na
I s la ndu
ne naš la.
Ne jča st ě jš í
d iag nó zu
zde
mě ly:
z mě ně né
po ho dlí, d e fic it se bepé če, po r ucha fyz ické mo bi l it y, e mo c io ná ln í ne st abil it a, zá cpa, po r ucha ko žní int e gr it y, hyper t er mie, po r ucha t káňo vé
int egr it y
a
z mě ně né
d ýc há ní
[ T HORODDS E N,
T HORS T E I NSS ON, 2002, st r . 378] . Výs le dk y ukáza l y, ž e u nás vš eo bec né se st r y neu vádě l y na př ed níc h m íst ec h d iag nó z y t ýka j íc í se ps yc hik y pa c ie nt a. Po dle mé ho názo r u je t o dáno t ím, že se e mo c io ná ln í m pr o blé mů m ne vě nu j e t ako vá po zo r no st , jako u by s i za s lo už i l y, a pé če se z a měř u je p ř edevš í m na f yz ické o bt íže. J inak lze ř íc i, že ne jča st ě jš í o šet řo vat elské d iag nó z y st ano ve né v Česk é r epubl ice i na I s la ndu jso u t émě ř t ot o žné. V yt vo ř ení
so ubo r u
o šet řo vat elsk ýc h
d iag nó z
po už íva nýc h
na o ddě le ní int e nz ivn í péče už př ede mno u zr ea lizo va l i v r o ce 2000 f inšt í pr o
aut oř i. int enz ivn í
V ýs ledke m
je j ic h
o šet řo vat elsko u
výz ku mu péč i
85
je
bo do vac í
( I CNS S ),
kt er ý
s yst é m spo ju je
k la s if ikac e o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z, o šet řo vat e ls ké do ved no st i, zna lo st i a o šet řo vat elské int er ve nce [ P YY KKÖ a ko l. , 2000, st r . 345-
356] .
T ent o
bo do vac í
s yst é m
v e lekt ro nick é
je
fo r mě,
a le vět š ina pr aco višť ne ní t ak do bř e po čít ačo vě vyba ve na . Ovš e m i
na
S lo ve nsku
vyt vo ř ili
st a ndar d izo va né
o šet řo vat els ké
p lá n y
na O AI M. P o už ili v nic h d iag nó z y d le NAND Y, na vr hl i int er ve nce pr o cesu
a
aud it
k
d iag nó ze
[ M AN KOVE CKÁ,
B R ÁZDI L OV Á,
T OMKOV Á, 2010, st r . 175 - 179] . Všechny zd e u vede né výzku m y se
s naž í
se lekt o vat
pr ávě
je n
ty
d iag nó z y,
kt er é
se
t ýka j í
pr o ble mat ik y int e nz ivn í péče, zk va l it nit d iag no st iku a us nad nit pr ác i sest r á m. P r vní d í lč í c í l se za měř o va l na z jišt ě ní t eo r et ick ýc h z na lo st í vš eo bec nýc h sest er o NANDA - I nt er nat io na l. H ypo t éza, kt ero u jse m s i pr o t ent o cíl st ano vi la, byla dot azníko vým šet ř ením po t v r zena a o s lo ve né s est r y pr o káza ly do br o u t eo r et icko u zna lo st NAND A t axo no mie I I bez o hle du na do saže né vzdě lá ní. Aut o r ky P o sp íš ilo vá, Kya so vá a Juř e níko vá se za měř il y na o r ie nt ac i vš eo bec nýc h sest er v pr o ble mat ice N AN D A – I nt er nat io na l a vzt áhl y j i ke vzd ě lá ní r espo ndent ů. Z je j ic h výs le dků vyp l ývá , že vyso ko ško lsk y vzdě la né vš eo bec né
se st r y
I nt er nat io na l
a
pr o káza ly ko mpo ne nt ů
lep š í
z na lo st i
akt uální
po jmu
N AND A -
o šet řo vat elské
d iag nó z y
než se st r y s niž š ím vzdě lá ní m. P ř íč ino u může být pr á vě t o , že sest r y s vyš š í m vzdě lá ní m mě l y víc e zkuše no st í s pr ac í s t o ut o t axo no mi í. Při
po so uzení
z na lo st i
výz na mu
po jmu
o šet řo vat elské
d iag nó za
nez az na me na l y aut o r ky st at ist ick y význa mn ý r o zd íl mez i o bě ma s ledo va nými skup ina m i [ P OS P Í Š I LOVÁ, KY AS OV Á, JUŘE NÍ KOV Á, 2011, st r. 210 - 218]. Já jse m ve s vé m pr ůzku mu, ve kt er é m bylo po uze 24, 31% ( 35) r espo ndent ů vyso k o ško lsk y vzd ě la nýc h, z mě ny zna lo st í vz hlede m ke vzdě lá ní ne zaz na me na la. Za j íma vé je sr o vná n í zna lo st i po jmu N AN D A - I nt er nat io na l. Ve výše z m íně né m výz ku mu po uze 64, 60% r espo ndent ů pr o kázalo zna lo st
po jmu a v t o mt o
pr ůzku mu 100% . Důvo de m můž e být lep š í info r mo va no st a vět š í zá je m o o šet řo vat e lsko u pro ble mat iku u sest er mno u o slo ve nýc h. 86
P o pro st udo vá ní výs ledků lze ko nst at o vat , že t éměř vš ec hn y vš eo bec né s est r y ( 93, 06% ) p o užíva jí na o dděle níc h st andar d izo va n ý o šet řo vat elsk ý p lá n, t ed y i dr u há hypo t éza byla po t vr zena. T ím páde m t vo ř í a fo r mu lu jí o š et řo vat elské d iag nó zy d le k la s if ika ce, kt er á je ur čena vnit ř ní ř áde m ne mo c nice. A vět šině dot ázanýc h ( 70, 56% ) t ent o
s yst é m
o šet řo vat elské
t vo r b y
vyho vu je.
d iag nó z y,
ne jča st ě ji
Na
ot ázku ,
( 47, 22% )
jak
fo r mu lu jet e
sest r y
o dpo vída l y,
že vyt vář e j í t ř ís lo žko vé d iag nó z y ( pr o blé m + et io lo g ie + př íz nak y) . K jiné mu zá věr u do š lo s t ud iu m do ku me nt ace na jed no m c hir ur g ické m pr aco višt i.
U po zor n ilo
o šet řo vat elské
na
d iag nó z y
fakt ,
jso u
že
t éměř
fo r mu lo vá ny
všec hny jako
akt uá ln í
dvo us lo žko vé
( pro blé m + et io lo g ie) - 99, 44% [ P OS P ÍŠI LOVÁ a ko l, 2010, st r . 75 80].
Dalš í
r o zdíln ý
výs ledek
za z na me na l i
v
jiné m
výzku mu
r ea lizo va né m ve st e jné m r o ce , zde vyš lo , že ne jvět š í část sest er ( 45, 88%)
d iag nó z y
fo r mu lu je
[ P E T RUŽE LOVÁ,
2010,
st r.
d le
55] .
NAND A
Tyt o
t a xo no mie
výs ledk y
je n
II
do kazu jí,
že u ná s ne ní jed no t ná k las i f ikace a každá ne mo c nice s i t vo ř í d iag nó z y po d le se be. T ot o zjišt ění a le bo huže l z na me n á, že a ni me z i jed no t liv ými
če sk ými
zdr a vo t nick ým i
zař íze ní m i
ne mů že me
po ro vná vat o šet řo vat elsko u péč i, k sr ovná ní péče by ná m po mo hla pr ávě jed not ná t er mino lo g ie. Za z m ínku st o jí z j išt ění, ž e 11 ( 7, 64% ) o slo ve nýc h všeo bec nýc h sest er
uved lo ,
že
nepr acu je
fo r mo u
o šet řo vat e lské ho
pr o cesu.
Ale v Če ské r epu bl ice má me po vinno st t o ut o met o do u vyko ná vat o šet řo vat elsko u péč i a t at o po vinno st je zakot ve na v záko ně ( vě st ník MZ Č R č. 9/ 2004) . I v pr ůzkumu r ea l izo va né m v T ábo ř e v r o ce 2008 dva ( 5% ) r espo nde nt i ko nst at o va li, ž e nevěd í, zda na s vé m o ddě l e ní po mo c í t ét o met o dy pr acu jí [ HOL UBOV Á, P ÁL KOV Á, 2012, st r . 30] . P ro t ot o t vr zení ne má m vys vět le ní, buď o s lo ve né sest r y ne věd í, co o šet řo vat elsk ý pr o ces o bná š í, ne bo vyp ln i l y do t azník ve spěc hu a
sp let ly
se.
100%
vš e o bec nýc h
s est er
pot vr dilo
po sk yt o ván í
o šet řo vat elské p éče fo r mo u o šet řo vat elsk é ho pr o cesu ve výzku m u pr o vedené m ve Z l íně [ P E T RUŽE LOVÁ, 2010, st r. 78] . 87
T ř et ím
d í lč í m
c í le m
b ylo
z j ist it
ne jča st ě jš í
o šet řo vat e lsk é
d iag nó z y, př edpo k láda la js e m, ž e ne j více za st o upeno u diag nó zo u bude
r iz iko
a
infekce ,
t at o
hypot éza
se
mi
po t vr dila.
Z o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z, kt er é uvá dě li r e spo nde nt i ne jča st ě ji, js e m vyt vo ř ila t abu lku. S o ubo r t ěcht o diag nó z by b yl o po t ř eba zač le nit do pr axe a z jist it je ho pr akt icko u využ it e lno st . Aut o r ky Mar ečko vá
a
T o má nko vá
v r o ce
2007
publ iko va l y
so ubo r
32
o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z ke st udiu o šet řo vat elsk é péče u pac ie nt ů s po r ucho u vědo mí. S o ubo r diag nó z vyt vo ř il y výzku mno u ce st o u a do r učil y vyt vář et spec if ické so ubo ry pr o ba ndů, např ík lad p o d le dr uhu o ne mo c ně ní, a s ledo vat u nic h vývo j d iag no st ick ýc h pr vků a
fr ekve nc i
o šet řo vat elsk ýc h
T OMÁN KO V Á,
2007,
st r .
d iag nó z
58 - 64] .
[ MARE Č KO V Á,
Jedno t livým i
so ubo r y
o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z byc ho m u le hč i l i pr ác i se st r ám a us nad ni l i zač le ně ní st andar d iz o va né o šet řo vat elsk é k las i f ikace do pr axe. P o sled ní
h ypo t éza ,
v kt er é js e m př e dpo kláda la ,
že př íč ina
pr o ble mat ik y zač le ně ní N AND A t a xo no m ie I I do k lin ické pr a xe je z více než 70 % způ so be na negat ivní m po st o je m všeo bec nýc h se st er k t ét o k las i f ikac i, se m i v dot azníko vé m šet ř ení nepo t vr d ila . 35 ( 34, 31%)
o slo ve nýc h
k la s if ikac i,
o st at ní
vyjá dř i lo uved l y
zápo r ný
o bjekt ivní
po st o j důvo d y,
vůč i
N AND A
např .
časo vo u
nár o čno st , s lo ž it o st , má lo zkuše no st í. P ro zač le ně ní N AND Y do pr axe byl o po uze 42 ( 29, 17% ) r espo nd ent ů.
T ot o
pro cent o
je
nedo s t ačujíc í
pr o
imp le me nt ac i
NAND A t axo no mie do k l inic ké pr a xe. Důvo de m mů že být i fakt , že 41 ( 28, 47% ) dot ázanýc h se st er se v pr ůbě hu pr axe ne bo st udia s t ímt o
d iag no st ick ým
s yst é me m
ne set ka lo .
Z výzku mu
r ea lizo va né ho ve Z líně vyp l ynu l vět š í zá je m o zač le ně ní N AND A t axo no mie I I do pr axe. P ro začle ně ní bylo 55, 56% r espo ndent ů. Důvo de m může být , že vět š í pr o cent o os lo ve nýc h se s t er 88, 89% se s NAND A t axo no mi í sez ná m i lo . S t ále vš ak t ot o pro cent o po važu j i za nedo st ačujíc í. Dů vo d y pr ot i za č le nění u vádě l y sest r y v o bo u pr ůzku mec h po do bné . Zde r e spo nde nt i uvádě l i : z byt eč ně o bsá hlé, 88
nedo st at ek info r mac í ( 40% do t ázanýc h) , vyho vu je st á va j íc í s yst é m ( 20%
dot ázanýc h)
[ P E T RUŽE LOVÁ,
2010,
st r.
84 -
89] .
K za j í ma vým zá věr ů m do š la i aut or ka S iko r o vá , kt er á o s lo vil a st udent y
o šet řo vat e lst ví
v Ost r avě.
Ač ko liv
vět š ina
st udent ů
po kláda la s yst é m d iag no st ik y N AND A - I nt er nat ina l za důk la d ný, už it ečný a vho dný p r o po suzo vání a d ia gno st iku, po uze 19 ( 42, 2% ) o slo ve nýc h by t ut o met o du po užíva lo v za mě st ná ní [ S I KOROV Á, 2 0 07, st r . 83 - 84] . P ř íč ino u může být i fakt , že st udiu m ne ní do bř e pr o po je no s pr axí, a t udíž pr o ble mat iku o šet řo vat elsk é d iag no st ik y po važu jí st udent i za zbyt eč no u a v pr axi nepo už it e lno u. Z výs le dků vyp l ývá, že vět š ina o s lo ve nýc h všeo bec nýc h se st er , t edy
97
( 67, 36% ) ,
vid í
v za vede ní
jed no t né
st and ar d izo vané
k la s if ikac e o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z př íno s pro pr axi. I kd yž je t o vět š ina , po važu j i t ot o pro cent o za ve lm i ma lé a j e pot ř eba více vzdě lá vat
sest r y
p r o po ro vná ní
a
více
po sk yt nut é
je
zapo jo vat péče
do
je
v ýzku mů ,
jed no t ná
p r ot o že
k las i fik ace
nepo st r adat elná. Alar mu jíc í m z j išt ění m je , že je n 86 ( 59, 72% ) o slo ve nýc h po važu je t vo r bu o šet řo vat e lsk ýc h d iag nó z za dů lež it o u, p ř it o m o d st ano ve né d iag nó z y se o d ví j í nás led ná o šet řo vat elská péče. K po do bným výs ledků m do spě li i v jiné m če ské m výzku mu, k d e o znač i lo o šet ř o vat elské d iag nó z y z a pot ř ebné 24 ( 59% ) se st er a 14 ( 34% ) r espo ndent ů za z byt eč né [ HOLUBOV Á, P ÁL KOV Á, 2012,
st r.
30] .
Po z it ivně jš í
výs l edk y
př edst avi la
aut or ka
P et r už elo vá, kt er á zveř e jni l a, že 93, 83% o s lo ve nýc h vš eo bec nýc h sest er po važu je t vo r bu o šet řo vat e lsk ých d iag nó z v pr ác i sest r y za dů lež it o u [ PE T RUŽE LOVÁ, 2010, st r. 81] .
89
ZÁVĚR Ve s vé d ip lo mo vé pr ác i jse m s e za býva l a pr o ble mat iko u NAND A t axo no mie I I s c í le m po mo c i zač le nit t ut o o š et řo vat e lsko u k la s if ika c i do klinic ké pr axe. Ko le m o šet řo vat elsk é d iag no st ik y pa nu je st á le ř ada ne ja s no st í
a
někt eř í
o šet řo vat elské
o dbo r níc i
d iag nó z y
se
d o mníva j í,
l ibo vo lně
bez
že
jas ně
mo ho u
t vo ř it
d e fino va nýc h
d iag no st ick ýc h pr vků , t ím p áde m je va l id it a t akt o st ano venýc h d iag nó z
r o zpo r uplná .
o šet řo vat elsk ýc h
Mo u
d iag nó z
sna ho u
bylo
po už íva ných
na
vyt vo ř it
so ubo r
jed no t kách
int er n í
int e nz ivn í pé če a t ím z jed no duš it pr ác i sest er s N AND A k la s if ik ac í. Navr hla
js e m
15
o šet řo vat elsk ýc h
d iag nó z
s č íse ln ým
kó de m
a d iag no st ick ým i pr vk y d le N AND A t axo no mie I I , kt er é by bylo pot ř eba v na vazu j íc í m výzku mu dá le upr avit . P ř edevš ím s ledo vat vývo j d iag no st ick ýc h pr vků a fr ek ve nc i na vr že nýc h d ia g nó z. Bo huže l já
jse m
na
de lš í
t est o vání
d iag nó z
ne mě la
do st at ek
času
a a ni pr o st ř edky. Jak é o šet řo vat elské d iag nó z y ne jča st ě ji sest r y na jed no t kách int er ní int e nz ivn í pé če st ano vu j í, js e m z j ist ila po mo c í dot azníku. Ošet řo vat elská o šet řo vat elské ho nez byt né
pr o
d iag no st ik a
pr o cesu.
po suzo vá ní
t vo ř í
Je jí
je d no t no st
st avu
pac i ent a
ned í lno u a a
so učást
st andar d izace t aké
pr o
jso u
po ro vná n í
o šet řo vat elské p éče v r á mc i jed no ho zdr avo t nické ho zař íze ní, a le i v ce lo st át ním a me z inár o dním měř í t ku. P ro začle ně ní je d not né k la s if ikac e do pr axe je nut no vyt vo ř it do st at ečné in fo r ma č ní záze m í , a le i mo t ivo vat vš eo bec né s est r y pr o pr ác i s ní. N AND A t axo no mie I I je ne jr o zš íř e ně jš í a ne jr o zsáhle jš í d i agno st ick ý s yst é m , a pr o t o s i m ys l í m, že pr á vě t en by se mo hl do klin ické pr axe zař ad it . Na zá věr byc h c ht ě la s hr no ut z jišt ěné po st ř ehy, kt er é jse m z íska la do t azníko vým šet ř ení m. P o pr o st udo vání výs ledků mo hu ř íc i , že všeo bec né se st r y ma j í do st at ečné t eo r et ické z na lo st i o N AND A I nt er nat io na l, a le NAN D A k la s if ika c i by na s vé pr aco višt ě zač le ni lo je n 42 ( 29, 17% ) o slo ve nýc h. Ne jča st ěj i u vádě ným dů vo d e m pr ot i 90
i mp le me nt ac i N AND A t axo no mie do kl in ické pr a xe byl a s lo ž it o st a časo vá
nár o čno st .
S t ímt o
t vr zení m
so uhlas í m,
a p r ot o
jse m
vyt vo ř ila so ubo r o šet řo vat elsk ýc h d ia gnó z pr o skup inu pac ie nt ů na jed no t kách int er níc h int enz ivníc h p éč í, kt er ý z jed no dušu j e pr ác i s t o ut o t axo no mi í. K zač le ně ní k la s if ika ce do pr axe je však pot ř eba i po dpor a vede ní ne mo c nic a mo t ivace se st er .
Z výs ledků d á le
vyp l ývá,
s est r y
že
t éměř
vš ec hny
všeo bec né
pr acu jí
se st andar d izo va ným o šet řo vat elsk ým p l áne m , a t ud íž o šet řo vat elské d iag nó z y vyt vář e jí po d le j iž vyt vo ř ené ho fo r mu lář e. T e nt o syst é m t vo r by
d iag nó z
vyho vu je
116
( 80, 56% )
r espo ndent ů m.
M ys l í m
s i, že kd yb y fo r mu lář pr o o šet řo vat els ko u péči o bs a ho va l d iag nó z y d le N AND A k las i f ikace, sest r y by s i na ně t aké zvyk l y a mo hla b y se ve vše c h ne mo c nic íc h už ívat jed not ná t er mino lo g ie. P o mo hla b y t o mu i leg is lat ivní po dpo r a nebo úpr ava int er níc h s měr nic ne mo c nic. P ro účely da lš ího výz ku mu byc h do por uč ila t est o vat NAND A t axo no mi i
v na š ic h
po d mínkác h
a
vyt vář et
spec if ické
so ubo r y
pr o bandů a k nim př ís lu š né o šet řo vat elské d iag nó z y pr o usnad ně n í pr áce se st er . A ne mé ně dů lež it é je p o dle mé ho názo r u mo t ivo vat i
všec hny
všeo bec né
se st r y
k r o zvo ji
k sa mo st at né věde cké d isc ip l íně.
91
o šet řo vat e lst ví
jako
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. COX, Helen C., a kol. Clinical Applications of Nursing Diagnosis: Adult, Child, Women's, Psychiatric, Gerontic and Home Health Considerations. 1. vyd. Philadelphia: F. A. Davis Company, 2002. 768 s. 4. ISBN 0-8036-09132.
2. DELAUNE, Sue C., Patricia K., LADNER. Fundamentals of Nursing: standards & practice. 2. vyd. USA: Delmar, 2002. 1411 s. 2. ISBN 0-76682452-7. 3. DICARA, Veronika, et al. Výkladový ošetřovatelský slovník. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 568 s. ISBN 978-80-247-2240-5. 4. DOENGES, M. a M., MOORHOUSE. Kapesní průvodce zdravotní sestry. 2. přeprac. Praha: Grada Publishing, a.s., 2001. 568 s. ISBN 80-247-0242-8. 5. HERDMAN, T. Heather (ed.). Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace: 2009-2011. [Nursing diagnoses: definitions & classification, 2009-2011]. Přel. Pavla, Kudlová. 1. české vyd. Praha: Grada, 2010. 456 s. Orig. Wiley Blackwell, Chichester (UK), 2009. ISBN 978-80-247-3423-1. 6. HOLUBOVÁ, A. a A. PÁLKOVÁ. Jak vnímají sestry ošetřovatelskou dokumentaci. Sestra. Praha: Mladá fronta. 2012, 22(1), 29-31. ISSN 12100404. 7. JAROŠOVÁ, D. Teorie moderního ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2000. 133 s. ISBN 80-85866-55-2. 8. KRAMPEROVÁ, H. a kol., Novinky v ošetřovatelské péči. 1.vyd. Praha: A.R.Garamond, 2010. Skriptum pro inovační kurz Novinky v ošetřovatelské péči. 130 s. ISBN 217-11-00-3138-5. 92
9. KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 175 s. ISBN 978-80-247-2713-4. 10. KUDLOVÁ, Pavla a Pavel KLAISL. Překlad ošetřovatelských diagnóz NANDA International z originálního textu. In ČÁP, Juraj a Katarína ŽIAKOVÁ (ed.). Teória, výskum a vzdelánie v ošetrovateľstve a v pôrodnej asistencii. 1. vyd. Martin: Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, 2009. 751 s. ISBN 978- 80- 88866- 61- 9. S. 348362. 11. MANKOVECKÁ, Monika, Dana BRÁZDILOVÁ a Ivana TOMKOVÁ. Štandardizované ošetřovatelské plány na OAIM. In HALUZÍKOVÁ, Jana a Alexandra ARCHALOUSOVÁ (ed). Cesta k profesionálnímu ošetřovatelství V. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2010. 349 s. ISBN 978-807248-607-6. S. 175-179. 12. MAREČKOVÁ, Jana a Darja, JAROŠOVÁ. NANDA domény v posouzení a diagnostické fázi ošetřovatelského procesu. 1.vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2005. 86 s. ISBN 80-7368-030-0. 13. MAREČKOVÁ, Jana. NANDA - International diagnostika v ošetřovatelském procesu, NIC a NOC klasifikace . Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta , 2006 . 80 s., [9] s. příl. ISBN 80-7368-109-9. 14. MAREČKOVÁ, Jana. Pojetí aliance 3N. In DUŠOVÁ, Bohdana, JAROŠOVÁ, Darja, a VRUBLOVÁ, Yvetta (ed.). Trendy v ošetřovatelství IV. 1. vyd. Ostrava: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity, 2006b. 280 s. ISBN 80-7368-182-X. S. 148- 152. 15. MAREČKOVÁ, Jana. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006c. 264 s. ISBN 80-247-1399-3.
93
16. MAREČKOVÁ, Jana, a TOMÁNKOVÁ, Ivana. Diagnostické prvky NANDAInternational u bezvědomých pacientů. In BUŽGOVÁ, Radka, a JAROŠOVÁ, Darja (ed.). Ošetřovatelská diagnostika a praxe založená na důkazech. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2007. 105 s. ISBN 978-80-7368-230-9. S. 58-64. 17. PETRUŽELOVÁ, T. Problematika začlenění NANDA taxonomie II do klinické praxe. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Michaela Karafiátová. 18. PLEVOVÁ, Ilona. Ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Galen, 2011. 285 s. ISBN 978-80-247-3557-3. 19. POSPÍŠILOVÁ, Alena, Miroslava, KYASOVÁ a Petra JUŘENÍKOVÁ. Míra implementace taxonomie NANDA – Internacional v ošetřovatelské dokumentaci na chirurgickém pracovišti. In POSPÍŠILOVÁ, Alena (ed). Sborník - 5. mezinárodní konference všeobecných sester a pracovníků vzdělávajících nelékařská zdravotnická povolání. 1. vyd. Brno: NCO NZO v Brně, 2010. 312 s. ISBN 978-80-7013-514-3. S. 75- 80. 20. POSPÍŠILOVÁ, Alena, Miroslava, KYASOVÁ a Petra JUŘENÍKOVÁ. Povědomí všeobecných sester o ošetřovatelské diagnostice NANDA – International. In POSPÍŠILOVÁ, Alena a JUŘENÍKOVÁ Petra (ed). Sborník- 6. mezinárodní konference všeobecných sester a pracovníků vzdělávajících nelékařská zdravotnická povolání. 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2011. 314 s. ISBN 978-80-7399-196-8. S. 210- 218.
21. POTTER, A. Patricia a Anne G., PERRY. Fundamentals of nursing: concepts, process & practice. 3. vyd. USA: Mosby- Year book, 1993. 1769 s. ISBN 0-8016-6667-8.
94
22. PYYKKÖ, Anita K a kol. Intensive Care Nursing Scoring System. Part 1: Classification of nursing diagnoses. Intensive and Critical Care Nursing. USA: Harcourt Publishers Ltd. 2000, 16(1), 345–356. ISSN 0964-3397. 23. SIKOROVÁ, Lucie. Vztah studentek ošetřovatelství k diagnostice NANDAInternational. In BUŽGOVÁ, Radka, a JAROŠOVÁ, Darja (ed.). Ošetřovatelská diagnostika a praxe založená na důkazech. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2007. 105 s. ISBN 978-807368-230-9. S. 82- 84. 24. STAŇKOVÁ, M. Jak zavést ošetřovatelský proces do praxe. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1999. 49 s. ISBN 80-7013-282-5. 25. SUCHANOVÁ, R.,L., TIRPÁKOVÁ a M., SOÓSOVÁ. Zavedenie ošetrovatel’ského procesu a jeho hodnotenie v súčasnej ošetrovatel’skej praxi. In ČÁP, J a ŽIAKOVÁ, K. (ed.). Ošetrovatel’stvo: teória, výskum a vzdelávanie. 1. vyd. Martin: Univerzita Komenského v Bratislavě a Univerzita Paleckého v Olomouci, 2007. 701 s. ISBN 978-80-88866-43-5.
26. THORODDSEN, Asta, a Hrund Sch., THORSTEINSSON. Nursing diagnosis taxonomy across the Atlantic Ocean: kongruence between nurses' charting and the NANDA taxonomy. Journal of Advanced Nursing. Oxford (UK): Blackwell Science Ltd. 2002, 37(4), 372-381. ISSN 1365-2648. 27. VRBATOVÁ,
Naděžda.
Problematika
ošetřovatelského
procesu
u
hospitalizovaných dětí s onemocněním mentální anorexie. Sestra. Praha: Strategie. 2009, 19(6), 39-41. ISSN 1210- 0404.
95
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZNAKŮ ACE NDI O - E vr o pská aso cia ce pr o spo le čné o šet řo vat elské d iag nó z y, int er ve nce a výs ledk y AE NT DE -
Š paně lská
aso c ia ce
pr o
názvo s lo ví
a
d iag no st icko u
t axo no mi i v o šet řo vat elst ví AN A- Amer ick á aso c iace se st er °C- Ce ls iů v st upeň CNNC- Mez inár o dní t axo no mie o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z č. - čís lo FN- faku lt ní ne mo c nic e FNH K- Faku lt ní ne mo c nice Hr adec Kr á l o vé GI T - gast ro int est iná ln í t r akt HK- Hr adec Kr á lo vé JS ND - Japo nská spo leč no st pro o šet řo vat el sk é d iag nó z y M KN - Mez inár o dní st at ist ick á k la s if ikac e ne mo c í MZ ČR- M in ist er st vo zdr avot nict ví Če sk é r epublik y NAND A- S e ver o a mer ick á aso c iace pr o ošet řo vat elsko u diag no st iku např . - např ík lad NI C- kla s if ika ce o šet řo vat e lsk ýc h int er venc í NNN- NAND A- NI C- NOC NOC- k las i f ikace o šet řo vat elsk ýc h c í lů OAI M- o ddě le ní a ne st ez io lo g ie a int enz i vní med ic ín y o š. diag nó za - o šet řo vat elská d iag nó za P E - pro blé m a et io lo g ie P E S - pro blé m- et io lo g ie - s ympt o my P RF- pot enc iá ln í pr o blé m a r iz iko vé fakt o r y RF- r iz iko vé fakt o r y S F- so uvise jíc í fakt or y st r. - st r ana US A- S po je né st át y a mer ické UZ- ur čujíc í z nak y viz - vider e licet 96
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr ázek 1 Fáz e o šet řo vat elské ho pr o cesu [ J AROŠ OV Á, 2000, st r . 6 3 ] ……. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. ... .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 13 Obr ázek 2 S r o vná ní o šet řo vat elské a lék ař ské d iag nó z y ( DE L AUNE , S . , LADNE R, P . , 2002, s. 85) ………………………………… …19 - 20 Obr ázek
3
D iag no st ické
do mé ny,
o kr uhy
půso bno st i
a
t ř íd y
k la s if ikac e N AND A- I nt . , t axo no mie I I [ MARE Č KOV Á, 2006, st r . 1 8 ] …………………………… ………………………………………. 32 - 33
97
SEZNAM TABULEK T abu lka 1 Do sažené vzdě lá ní …………… …………… ……………. 42 T abu lka 2 D iag no st ick é pr vk y akut ní o šet řo vat elské d iag nó z y . . 44 T abu lka 3 R izd í l me z i H K a P r aho u …………………… …………. . 45 T abu lka
4
D iag no st ické
pr vk y
pot enc iá ln í
o šet řo vat elské
d iag nó z y…………………………………… …………………………. . 46 T abu lka 5 P o ro vná ní spr á vnýc h o dpo vě d í na o t ázku 9 mez i FNH K a FN v P r aze …………………………………………………………… 47 T abu lka 6 Č ís e lné kó dy o šet řo vat elsk ýc h diag nó z ………………. 48 T abu lka 7 Ne jča st ě jš í de fin ic e po jmu o šet řo vat elsk á d iag nó za. . 49 T abu lka 8 Fo r mu lac e o šet řo vat elsk ýc h d iagnó z …………………. . 51 T abu lka 9 St and ar d izo va ný o šet řo vat e lsk ý p lá n…………………. 52 T abu lka 10 V yho vu je s yst é m t vo r by o šet ř o vat elsk ýc h d iag nó z . . . 53 T abu lka 11 Ne jča st ě jš í o šet řo vat elsk é d iagnó z y ……… …………. 55 T abu lk a
12
P o ro vná ní
ne jča st ě ji
st ano ve nýc h
d iag nó z
v HK
a v P r aze………………………………………………………………. . 56 T abu lka 13 S et kali jst e se s d iag no st ick ých s yst é me m N AN D A. . 58 T abu lka 14 Dů lež it o st t vor by o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z ………. . . 59 T abu lka 15 Jed no t ná st andar d izo va ná k l a s if ikac e o šet řo vat e lsk ýc h d iag nó z …………………………………………………………………. 60 T abu lka 16 Zač le ně ní N AND A t axo no mi e I I ……………………… 61 T abu lka 17 Zač le ně ní N AND A t axo no m ie I I v P r aze a v Hr adc i Kr á lo vé ……………………………………… ………………………… . 62 T abu lka
18
Názo r y
pr ot i
zač le ně ní
N AND A
t axo no mie
II
d o pr axe …………………… …………………………………………… 63 T abu lka
19
Ošet ř o vat elsk é
d iag nó z y
o s lo ve nýc h
se st er
ver su s
d iag nó z y d le N AND A t axo no mie I I …………………………… 68- 70 T abu lka 20 S o ubor o šet řo vat elsk ýc h d ia gnó z………………. . 70 - 82
98
SEZNAM GRAFŮ Gr a f 1 Do sažené vzdě lá ní ………………… ………………………… 43 Gr a f 2 D iag no st ické pr vk y akut ní o šet ř ovat e lské d iag nó z y……. 44 Gr a f 3 R izd í l me z i H K a P r aho u ……………………………………. 45 Gr a f 4 Diag no st ické pr vk y po t enc iá ln í o š. diag nó z y…………… 46 Gr a f 5 P oro vná ní spr á vnýc h o dpo věd í na o t ázku č. 9 me z i FNH K a FN v P r aze …………………………………………………………… 47 Gr a f 6 Č íse lné kó d y o šet řo vat elsk ýc h d i agnó z …………………… 48 Gr a f 7 Ne jča st ě jš í d e fin ice po jmu o šet řovat e lská d iag nó za ……. 50 Gr a f 8 Fo r mu lace o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z ……………………… 52 Gr a f 9 St andar d izo va ný o šet řo vat elsk ý p lá n ……………………… 53 Gr a f 10 V yho vu je s yst é m t vo r by o šet řo vat elsk ýc h d iag nó z ……. 54 Gr a f 11 Ne jča st ě jš í o šet ř o vat elské d iag nó z y……………………. . . 55 Gr a f
12
P oro vná ní
ne jč ast ě ji
st a no ve nýc h
d iag nó z
v HK
a v P r aze………………………………………………………………. . 57 Gr a f 13 S et ka li jst e se s d iag no st ick ýc h s yst é me m N AND A …… 58 Gr a f 14 Dů lež it o st t vo r by o šet řo vat elsk ých d iag nó z ……………. 59 Gr a f
15
J ed no t ná
st andar d izo va ná
k la s if ikac e
o šet řo vat elsk ýc h
d iag nó z ………………………………………………………………… 60 Gr a f 16 Zač le ně ní N AN D A t axo no mie I I …………………………. 61 Gr a f 17
Zač le ně ní
N AND A t axo no mie
II
v P r aze
a
v Hr adc i
Kr á lo vé ……………………………………… ………………………… 62 Gr a f 18 Názo r y pr ot i zač le ně ní N AND A t axo no mie I I do pr axe. 63
99
SEZNAM PŘÍLOH P ř ílo ha 1: Dot azník P ř ílo ha 2: S o uhlas o umo ž ně ní do t azní ko vého šet ř ení ve Faku lt ní ne mo c nic i Hr adec Kr á lo vé P ř ílo ha
3:
S o uhla s
o
umo žně ní
dot azníko vé ho
šet ř ení
v T ho ma yer o vě ne mo c nic i v P r aze P ř ílo ha 4: S o uhla s o umo žně ní do t azník o vého šet ř ení ve Všeo bec né faku lt ní ne mo c nic i v P r aze - met abo lick á jed no t ka int enz ivn í péč e P ř ílo ha 5: S o uhla s o umo žn ě ní do t azník o vého šet ř ení ve Všeo bec né faku lt ní ne mo c nic i v P r aze - he mat o lo g ic ká jed no t ka int enz ivn í péče P ř ílo ha 6: S o uhla s o umo žně ní do t azník o vého šet ř ení ve Všeo bec né faku lt ní ne mo c nic i v P r aze - neur o lo g ick á jed no t ka int enz ivn í péče P ř ílo ha 7: Ukázka vyp lně né ho dot azníku
100
PŘÍLOHY Příloha 1: D ota zník DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Simona Bartošová a jsem studentkou 2. ročníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, oboru ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči a obracím se na Vás s žádostí o vyplnění dotazníku k mé diplomové práci. Diplomová práce zjišťuje postoj všeobecných sester na jednotkách intenzivní péče k ošetřovatelským diagnózám a k NANDA taxonomii II. Dotazníkové šetření je anonymní a bude použito pouze pro účely mé diplomové práce. Každou otázku si pozorně přečtěte a vyberte odpověď, která nejvíce odpovídá Vašemu názoru, a zakroužkujte ji. V případě odpovědi „jiné“ uveďte Vámi míněnou odpověď. V případě otevřené otázky využijte stručného popisu situace, názoru. Děkuji za Vaši ochotu a spolupráci. 1. Jaké je Vaše pohlaví? a) žena b) muž 2. Jaký je Váš věk? ………. 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) střední zdravotnická škola (všeobecná sestra) b) střední zdravotnická škola (zdravotnický asistent) c) vyšší odborná škola zdravotnická d) vysoká škola (bakalářské, magisterské studium, jiné)
4. Jste v pozici: a) vrchní sestra b) staniční sestra c) registrovaná zdravotní sestra d) zdravotnický asistent e) student 5. Na kterém oddělení pracujete? ................................................. 6. Jak dlouho pracujete ve zdravotnictví? ……………
101
7. Co znamená pojem NANDA – International? a) Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku (North American association for nursing diagnosis) b) Severoamerická asociace pro lékařskou diagnostiku c) Společnost proti ošetřovatelským diagnózám d) jiné………. 8. K potvrzení akutní ošetřovatelské diagnózy nalézáme jaké diagnostické prvky? a) problém, příčinu b) určující znaky a související faktory c) určující znaky, související faktory a rizikové faktory d) jiné……….. 9. K potvrzení potenciální ošetřovatelské diagnózy nalézáme jaké diagnostické prvky? a) problém, příčinu b) určující znaky a související faktory c) rizikové faktory d) jiné……… 10. Jsou ke každé ošetřovatelské diagnóze v NANDA klasifikaci přiřazeny číselné kódy? a) ano b) ne 11. Co podle Vás je ošetřovatelská diagnóza? …………………………………………………………………………. 12. Využíváte v rámci plánování ošetřovatelské péče o pacienty formu ošetřovatelského procesu? a) ano b) ne 13. Jaký diagnostický algoritmus používáte při stanovení ošetřovatelských diagnóz? a) diagnostický algoritmus dle Pacovského b) diagnostický algoritmus dle NANDA 2009- 2011 c) diagnostický algoritmus dle Marečkové d) žádný e) jiné…………
102
14. Jak formulujete ošetřovatelské diagnózy? a) PES, PRF (taxonomie I- Kapesní průvodce zdravotní sestry) b) třísložkové diagnózy (problém + etiologie + příznaky) c) dvousložkové diagnózy (problém + etiologie) d) NANDA taxonomie II e) jiné………
15. Používáte na oddělení standardizovaný ošetřovatelský plán? (Formulář obsahuje aktuální i potenciální ošetřovatelské diagnózy, návrh cílů a ošetřovatelských intervencí.) a) ano b) ne
16. Vyhovuje Vám systém tvorby ošetřovatelských diagnóz, s nímž pracujete na Vašem pracovišti? a) ano, zcela mi vyhovuje tento systém b) spíše ano, zvykla jsem si na něj c) spíše ne, ale přizpůsobím se potřebám oddělení d) nevyhovuje
17. Setkal/a jste se v průběhu své praxe/studia s diagnostickým systémem NANDA taxonomie II? a) ano b) ne c) nevím (v případě odpovědi „ANO“ pokračujte otázkou č.18) 18. S diagnostickým systémem NANDA taxonomie II jste se setkal/a: a) na svém pracovišti b) na střední zdravotnické škole c) na vyšší odborné škole zdravotnické d) na vysoké škole e) na vzdělávacích akcích (konference, semináře, jiné) 19. Jaké ošetřovatelské diagnózy stanovuje na vašem pracovišti nejčastěji? (uveďte 3 nejčastější ošetřovatelský diagnózy) ………………………………… …………………………………
103
…………………………………. 20. Považujete tvorbu ošetřovatelských diagnóz v práci všeobecné sestry za důležitou? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 21. Myslíte si, že je pro praxi přínosné zavést jednotnou standardizovanou klasifikaci ošetřovatelských diagnóz? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 22. Začlenil/a by jste diagnostický systém NANDA taxonomie II na Vaše pracoviště? a) ano b) ne 23. Uveďte důvod ,,proti“ začlenění NANDA taxonomie II do praxe (v případě odpovědi ,,NE“ v otázce číslo 22)? …………………………………………………..
104
Příloha 2: Souhlas o umožně ní dota zníkové ho šetře ní ve Fakultní nemoc nici Hra dec Králové
105
Příloha 3: Souhlas o umožně ní dota zníkové ho šetře ní v Thomayer ově ne moc nici v Pra ze
106
Příloha 4: Souhlas o umožně ní dota zn íkové ho šetře ní ve Všeobec né fa kultní nemoc nic i v Pra ze- me tabolic ká jednotka inte nziv ní péče
107
Příloha 5: Souhlas o umožně ní dota zníkové ho šetře ní ve Všeobec né fa kultn í nemoc nici v Praze - he matologic ká jednotka inte nziv ní péče
108
Příloha 6: Souhlas o umo žně ní dota zníkové ho šetře ní ve Všeobec né fa kultní nemoc nici v Praze - ne ur ologic ká jednotka inte nziv ní péče
109
Příloha 7: U ká zka v yplně né ho dota zníku
110
111
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Kateřinská 32, Praha 2 Prohlášení zájemce o nahlédnutí do závěrečné práce absolventa studijního programu uskutečňovaného na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze Jsem si vědom/a, že závěrečná práce je autorským dílem a že informace získané nahlédnutím do zpřístupněné závěrečné práce nemohou být použity k výdělečným účelům, ani nemohou být vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. Byl/a jsem seznámen/a se skutečností, že si mohu pořizovat výpisy, opisy nebo kopie závěrečné práce, jsem však povinen/a s nimi nakládat jako s autorským dílem a zachovávat pravidla uvedená v předchozím odstavci.
Příjmení, jméno (hůlkovým písmem)
Číslo dokladu totožnosti vypůjčitele (např. OP, cestovní pas)
Signatura závěrečné práce
112
Datum
Podpis
