OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí.
Za nejvýznamnější ukazatel výkonnosti ekonomiky je považován
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP): = tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období finální statek = statek, který je určen pro konečnou spotřebu, investice nebo pro export (nevrací se do výroby) - pomocí přidaných hodnot se vyhneme několikanásobnému započítávání meziproduktů veškeré = statisticky zachytitelné - nelegální činnosti (drogy, prostituce, pašování) není možné statisticky zachytit, tvoří tzv. stínovou ekonomiku. V posledních letech v sobě HDP zahrnuje i odhady za tuto stínovou ekonomiku v dané ekonomice = na daném území bez ohledu na to, kdo je vlastník výrobních faktorů rezident = obyvatel státu nerezident = cizinec za dané časové období = nejčastěji rok, popř. čtvrtletí tržní hodnota = finální statky jsou vyjádřeny v tržních cenách (ceny, které platí kupující) - liší se od cen výrobců tím, že obsahují i nepřímé daně (DPH a spotřební daně) - problém: určit cenu u statků, které se na trhu neobchodují, cenu musí odhadnout statistici (např. když bydlíme ve vlastní nemovitosti, neplatíme si nájem) Metody zjišťování HDP: 1) výdajová metoda - sečtou se veškeré výdaje vynaložené na finální statky a služby: HDP = C + I + G + NX a. výdaje domácností na spotřebu C - výdaje na statky krátkodobé spotřeby (potraviny, oblečení), dlouhodobé spotřeby (auto, televize), výdaje na služby (vzdělání, doprava) b. investice I - pouze fyzické (reálné) investice, nikoli finanční investice (nákup cenných papírů) reálné investice = zvyšování zásoby kapitálu v ekonomice (celkové fyzické množství kapitálu v ekonomice) investice do fixního kapitálu – výdaje firem na nové stroje, nové závody; opotřebovávají se + investice domácností na nákup domů a bytů změna stavu zásob - zásoby finálních statků určených k prodeji nebo zásoby materiálu pro další použití ve výrobě (kladná změna záporná změna nulová změna) c. vládní výdaje na nákup statků a služeb G - nezapočítávají se transfery – za jejich poskytnutí vláda nedostává žádnou protihodnotu d. čistý export NX - export snížený o import (NX = X - M) 2) výrobní metoda HDP = součet přidaných hodnot na jednotlivých stupních výroby přidaná hodnota = rozdíl mezi cenou výrobku a předchozího meziproduktu HDP je v tržních cenách, proto by se správně k přidaným hodnotám musely připočíst nepřímé daně (a odečíst dotace – jsou jakoby zápornými daněmi).
důchodová metoda přidaná hodnota je zdrojem důchodů HDP jako součet veškerých důchodů přidaná hodnota v sobě zahrnuje mzdu, nájem, úrok z úvěru, zisk HDP = mzdy (včetně dalších nákladů na zaměstnance) + renty + čisté úroky + zisky firem + znehodnocení kapitálu (= odpisy) + nepřímé daně zmenšené o dotace Všemi těmito metodami musíme dostat vždy stejný výsledek 3) -
ČISTÝ DOMÁCÍ PRODUKT: rozdíl mezi čistým a hrubým domácím produktem - část investic jde na obnovu kapitálu, protože se znehodnocuje - hrubé investice - veškeré investice - čisté investice = hrubé investice - znehodnocení kapitálu (=odpisy) - tzv. obnovovací (restituční) investice ČDP = HDP - znehodnocení kapitálu (=odpisy) rozdíl mezi reálným a nominálním domácím produktem nominální produkt - je vyjádřen v tržních cenách sledovaného (neboli běžného) období reálný produkt – používají se stálé ceny, neboli ceny výchozího (základního) období, zachycuje pouze změnu fyzického objemu produkce Rozdíl mezi reálným a nominálním HDP v jednotlivých letech je tedy způsoben změnou cen. Pro eliminaci cenových změn používáme tzv. deflátor HDP. Je to vlastně cenový index a můžeme ho definovat následovně: nominální HDP deflátor HDP =
* 100 reálný HDP
HRUBÝ NÁRODNÍ DŮCHOD (HND): - dříve se používal pojem hrubý národní produkt - produkci rozlišujeme: podle místa produkce - HDP podle vlastnictví výrobních faktorů - HND - pro hrubý národní důchod je rozhodující vlastnictví výrobních faktorů = přidaná hodnota vyprodukovaná výrobními faktory v držení rezidentů (obyvatel) daného území a nezáleží na tom, zda je produkce vyrobena na území daného státu nebo v zahraničí - statisticky se HND zjistí jako: HDP - důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na území daného státu + důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví, které získali v zahraničí HND = HDP - saldo zahraničních důchodů - dnes se sleduje spíše HDP než HND Čistý národní důchod: ČND = HND - znenodnocení kapitálu (=odpisy) Čistý národní důchod se někdy označuje pouze jako národní důchod NI. NÁRODNÍ DŮCHOD: - sečtou se veškeré důchody z výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu) a zohlední se saldo zahraničních důchodů (bez odpisů a daní zmenšených o dotace); = důchod z běžné produkce - nezahrnujeme znehodnocení kapitálu, jedná se tedy o čistý národní důchod - je vyjádřen v cenách výrobních faktorů (ne v tržních cenách)
ND = mzdy a platy (včetně sociálního a zdravotního pojištění) + čisté úroky získané domácnostmi a vládou + renty včetně imputovaných důchodů + zisky ostatních podniků OSOBNÍ DŮCHOD: - od národního důchodu odečteme položky, které domácnost nedostává a přičteme příjmy z jiných zdrojů než z běžné produkce OD = ND - nerozdělené zisky - daně podniků - příspěvky na sociální a zdravotní pojištění + transferové platby + úroky od vlády DISPONIBILNÍ DŮCHOD: - důchod domácností, který mohou přímo použít na spotřebu nebo úspory DD = OD - osobní daně Hrubý domácí produkt + saldo zahraničních důchodů Hrubý národní důchod - znehodnocení kapitálu (odpisy) - nepřímé daně zmenšené o dotace (subvence) Národní důchod (Čistý národní důchod) - nerozdělené zisky - daně podniků - příspěvky na sociální a zdravotní pojištění + transferové platby + úroky od vlády Osobní důchod - osobní daně Disponibilní důchod
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ Reálný hrubý domácí produkt je také nejčastěji využívaným ukazatelem pro srovnání výkonnosti různých zemí. Musí se reálný HDP porovnávaných zemí přepočítat na stejnou jednotku – problém: měnový kurz se může výrazně měnit. Aby se tomu předešlo, používá se pro přepočet tzv. parita kupních sil. Eliminuje změny cen v jednotlivých zemích. Parita kupních sil (PPP) – vezme se spotřební koš u nás a zjistí se jeho cena, poté se vezme spotřební koš např. EU a zjistí se jeho cena cena v jednotlivých státech, eliminuje se cena, která se vztáhne na jednoho obyvatele. Průměr všech států EU je 100% a ostatní státy se vyjadřují procenty k tomuto průměru.
HDP A EKONOMICKÝ BLAHOBYT Reálný HDP je nejsledovanější ekonomický ukazatel, který je ztotožňován s ekonomickým blahobytem lidí, ten však obsahuje něco jiného než HDP. Ekonomický blahobyt je ovlivňován i jinými faktory než pouhým množstvím produkce, vychází z HDP a obsahuje následující úpravy: - připočítává se hodnota volného času (záliby, vzdělání) - připočítává se hodnota zachycující např. práci doma (soused poseká trávu na zahradě,…) - připočítává se stínová ekonomika – jak již bylo uvedeno, část stínové ekonomiky se již do HDP započítává - odečítají se škody na životním prostředí
OE KET 12. Peníze, peněžní agregáty. Trh peněz. Formování nabídky a poptávky po penězích v ekonomice.
PENÍZE = vše, co funguje jako všeobecně přijímaný prostředek směny = zvláštní statek, který zprostředkovává výměnu ostatních statků, usnadňuje ji a odstraňuje nutnost zprostředkujících výměn, jsou tedy specifickým zbožím, jehož funkcí je plnění úlohy všeobecného ekvivalentu Prošly historickým vývojem: barterová směna - před existencí peněz (byla jimi nahrazena) - směna statku za statek nebo statku za službu - určité problémy - musel se najít člověk, který byl ochoten vyměnit daný statek komoditní peníze - první forma peněz - např. dobytek, plátno, víno - nevýhoda - jsou málo dělitelné - začaly se používat drahé kovy, hlavně zlato a stříbro (snadno dělitelné) papírové peníze - vydávané bankou, byly plně kryty zlatem (šlo je vyměnit za zlato) - vydávaly je různé banky (ne centrálně) - postupně se upouštělo od plného krytí zlatem státovky - nebyly kryté ničím, vydával je panovník pro určitý účel - platily z donucení depozitní peníze = bankovní peníze Formy peněz drobné mince z obecných kovů papírové peníze (bankovky) – spolu s mincemi tvoří hotovostní peníze, v současnosti již nejsou kryté zlatem, přijímání nařízeno zákonem - zákonné platidlo = bankovky s nuceným oběhem depozitní peníze (bankovní peníze) – v dnešní době převládají, peníze, které existují v bezhotovostní podobě jako vklady v bankách, které lze kdykoliv vyzvednout nebo pohotově využít k platbám skoropeníze – v rozvinutých tržních ekonomikách, prostředky, které mají nižší stupeň likvidity o úročené úspory a vklady s určitou výpovědní lhůtou (termínová depozita) o určité druhy likvidních cenných papírů (státní obligace) Funkce peněz: prostředek směny – peníze slouží ke směně statků a služeb zúčtovací jednotka - v penězích jsou vyjadřovány ceny statků a služeb, a to jak ceny současné, minulé, tak budoucí uchovatel hodnoty – v penězích mohou lidé udržovat své bohatství. Výhodou této formy bohatství je, že peníze mohou být téměř okamžitě použity na nákup statků a služeb – peníze jsou likvidní
NABÍDKA PENĚZ (M) Nabídka peněz, kterou budeme označovat také jako peněžní zásobu, je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku. Peněžní zásoba se vyjadřuje pomocí tzv. peněžních agregátů. Značí se M a nějaké rostoucí číslo. S růstem čísla klesá likvidita a měla by růst výnosnost. Vyšší číslo obsahuje to, co bylo v předcházejícím čísle + něco navíc. Budeme rozlišovat v podstatě tři peněžní agregáty: - úzký peněžní agregát (značí se M1) v sobě zahrnuje oběživo (bankovky a mince) a vklady na požádání – to jsou např. běžné účty, mohu z nich vybrat peníze v podstatě okamžitě (do 1 dne); - střední peněžní agregát (značí se M2) v sobě obsahuje celý peněžní agregát M1 a k tomu dále vklady, u kterých trvá určitou dobu, než z nich mohou být peníze vybrány (zjednodušeně termínované vklady); - široký peněžní agregát (značí se M3) v sobě zahrnuje celý peněžní agregát M2 a k tomu navíc: tzv. repo operace (=patří do operací na otevřeném trhu, které provádí centrální banka. Centrální banka prodává cenné papíry se závazkem, že je po určité době odkoupí zpět), akcie a podílové listy fondů peněžního trhu a emitované dluhové cenné papíry do 2 let. Měnová báze = tvoří ji oběživo a rezervy, centrální banka přes její ovlivňování ovlivňuje celou peněžní zásobu v ekonomice Finanční zprostředkovatelé = instituce, zprostředkující pohyb peněžních fondů od věřitelů (střadatelů) k dlužníkům bankovní soustava – depozitní instituce, které přijímají vklady a poskytují úvěry o centrální banka o komerční banky o spořitelní a úvěrová sdružení nebankovní instituce – tvorbou vkladů nevznikají depozitní peníze o pojišťovny o penzijní a investiční fondy Centrální banka = ústřední banka státu, která plní celou řadu funkcí, jejími hlavními úkoly jsou: uskutečňovat měnovou politiku – dle vlastního uvážení, nebo podle pokynů vlády (operace na otevřeném trhu, stanovení povinných minimálních rezerv, úvěry komerčním bankám a stanovení s nimi spojených úrokových sazeb) udržovat stabilitu komerčního bankovního systému – vytvoření jistoty vkladatelům a zabránění situacím, kdy dochází k masovému vybírání vkladů (povinné minimální rezervy, úvěry komerčním bankám, prosazování pravidel obezřetného podnikání bank, pravidla vzniku bank) ostatní aktivity – správa oficiálních měnových rezerv, emise bankovek, regulace měnového kursu, finanční operace uskutečňované pro vládu Účetní bilance = majetek banky (aktiva) a zdroje jeho krytí (pasiva)
Komerční banky = soukromé instituce, jejichž hlavní činností je získávání peněžních prostředků (zejména ve formě vkladů) a poskytování úvěrů
Povinné minimální rezervy (PMR) = určují centrální banky komerčním bankám Multiplikovaná expanze peněz = proces vzniku peněz případně stahování peněz z oběhu, předpoklady: neexistuje hotovost – vše probíhá pouze na účtech bank komerční banky musí držet u centrální banky vždy 10 % rezerv Jednoduchý depozitní multiplikátor ∆D (změna depozit) = (1 / PMR) * ∆D1 (prvotní vklad) Zvýšení peněžní zásoby (nabídky peněz) nákup vládních cenných papírů poskytnutí úvěru komerční bance snížení sazby povinných minimálních rezerv Snížení peněžní zásoby (nabídky peněz) prodej vládních cenných papírů bezhotovostně i za hotovost splacení úvěru ze strany komerční banky zvýšení sazby povinných minimálních rezerv Trh peněz = místo, kde se střetává poptávka po penězích s nabídkou peněz a utváří se nominální úroková míra Nominální úroková sazba (IN) = procentní přírůstek z uložené částky (N) IN = i (úrok) / N * 100 (v %) Reálná úroková sazba (IR) = procentní změna kupní síly (o kolik procent zboží si můžeme koupit více) IR = iN – π (míra inflace) Nabídka peněz = vztah mezi množstvím peněz a jejich úrokovou sazbou
Křivka nabídky peněz (MS) = nezávisí na výši úrokové míry – je vertikální změna peněžní zásoby – zvýšení peněžní zásoby vede k posunu křivky nabídky peněz doprava, snížení k posunu doleva
POPTÁVKA PO PENĚZÍCH (MD) = množství peněz, které jsou ochotny držet ekonomické subjekty při určité úrokové sazbě Motivy držení peněz transakční motiv – držba peněz za účelem např. běžných výdajů domácností na spotřební předměty, podniků na mzdy, suroviny a uskutečňování řady podobných transakcí a plateb opatrnostní motiv – ekonomické subjekty drží peníze z důvodu neočekávaných výdajů, např. domácnost si ponechává peníze na možnou opravu automobilu spekulační motiv – spojen s funkcí peněz jako uchovatele hodnoty, vychází z nejistoty výnosů alternativních finančních aktiv, např. peníze nepřináší výnos, ale jsou bezrizikové, cenné papíry přináší úrok, ale jsou spojeny s vysokým rizikem tzv. normální úroková míra - každý ekonomický subjekt si představuje, jaká by měla být úroková míra skutečná úroková míra je vyšší než normální - ekonomické subjekty očekávají její pokles a vzestup ceny cenných papírů, kdo má peníze a ne cenné papíry, utrpí kapitálovou ztrátu při vysoké úrokové míře je spekulační poptávka po penězích nízká skutečná úroková míra je nižší než normální - ekonomické subjekty očekávají její růst a pokles ceny cenných papírů, kdo má cenné papíry, utrpí kapitálovou ztrátu při nízké úrokové míře je spekulační poptávka po penězích vysoká Křivka poptávky po penězích (MD) = funkce klesající úrokové míry (jestliže roste úroková míra, ekonomické subjekty budou dávat přednost cenným papírům a poptávané množství peněz klesá, při poklesu úrokové míry poptávané množství peněz stoupá) změna úrokové míry – posun po křivce poptávky po penězích (mění se poptávané množství peněz) změna důchodu – růst důchodu vede k posunu křivky poptávky doprava, pokles důchodu vede k posunu doleva změna cenové hladiny – růst cenové hladiny znamená posun křivky doprava, pokles cenové hladiny posune křivku doleva
Rovnováha na trhu peněz (E0) = nabízené množství peněz přesně odpovídá poptávanému množství peněz (křivka nabídky se protíná s křivkou poptávky)
Změna nabídky peněz zvýšení nabídky peněz – viz. levý graf snížení nabídky peněz – viz. pravý graf
Změna poptávky po penězích zvýšení poptávky po penězích – viz. levý graf snížení poptávky po penězích – viz. pravý graf