ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC NÁVRH, KVĚTEN 2015

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC NÁVRH, KVĚTEN 2015

KNESL+KYNČL s.r.o.

OBJEDNATEL:

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC Obec Blatec Blatec 81, 783 75 Blatec Jan Kadlec, starosta

POŘIZOVATEL:

Magitrát města Olomouce Odbor koncepce a rozvoje Hynaisova 10, 779 11 Olomouc Ing. Radek Dosoudil, vedoucí odboru

ZPRACOVATEL:

KNESL+KYNČL s.r.o. architektonický ateliér Šumavská 416/15, 602 00 Brno, IČ: 47912481

garant projektu:

doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D.

koncepce:

Ing. arch. Jiří Knesl doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. Ing. arch. Jaroslava Soukupová Ing. arch. Jan Špirit Ing. arch. Bohuš Zoubek

spolupráce:

Ing. arch. Josef Hajný

dopravní infrastruktura:

Ing. Josef Kocourek, Ph.D.

technická infrastruktura: vodní hospodářství:

Ing. Vítězslav Vaněk

zásobování plynem: zásobování elektřinou:

Ing. Vítězslav Vaněk Ing. Zdeněk Chudárek (ARKO s.r.o.)

krajina, zábor půdního fondu:

Ing. arch. Jiří Knesl

ÚSES:

AGERIS, s.r.o. RNDr. Jiří Kocián

ochrana obyvatel:

Ing. Jitka Špondrová

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC

KNESL+KYNČL s.r.o.

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU: A. POJMY A ZKRATKY

A1

B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 1. Využívání území z hlediska širších vztahů 2. Soulad s Politikou územního rozvoje 3. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 4. Soulad s cíli a úkoly územního plánování

B1 B2 B7 B8 B9

C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

C1

D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ 1. Údaje o počtu listů a výkresů Územního plánu 2. Vymezení zastavěného území 3. Základní koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot 4. Urbanistická koncepce 5. Koncepce veřejné infrastruktury 6. Koncepce uspořádání krajiny 7. Podmínky využití ploch 8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 9. Stanovení kompenzačních opatření 10. Územní rezervy 11. Dohoda o parcelaci 12. Územní studie 13. Regulační plán 14. Etapizace 15. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb

D1 D2 D3 D5 D23 D28 D46 D51 D54 D54 D55 D55 D56 D56 D56 D57

E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL 1. Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) 2. Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu

E1 E2 E8

F.

F1

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

G. SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ

G1

H. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

H1

I.

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR OK

I1

J.

ODŮVODNĚNÍ POŘIZOVATELE 1. Postup pořízení územního plánu 2. Soulad s požadavky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 3. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona 4. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly 5. Návrh rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění 6. Návrh vyhodnocení připomínek

J1

KNESL+KYNČL s.r.o.


A. POJMY A ZKRATKY

A. POJMY A ZKRATKY NÁVRH, KVĚTEN 2015

A1


KNESL+KYNČL s.r.o.

(1) Pro účely Územního plánu Blatec (dále jen Územní plán) se zdola uvedeným pojmům a zkratkám rozumí takto: Alej: krajinný či sídelní prvek skládající se ze dvou stromořadí lemujících z obou stran komunikaci. Alternativní zdroje: na rozdíl od konvenčních zdrojů (plyn, uhlí apod.) obnovitelné. V Územním plánu míněny zejména solární zdroje a tepelná čerpadla. Bytový dům (BD): dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena (viz vyhlášku 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). ČOV: čistírna odpadních vod. ČS PHM: čerpací stanice pohonných hmot. DN: jmenovitý vnitřní průměr potrubí. DO: dotčený orgán ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Doprovodná stavba pro hospodářská zvířata: stavba pro zemědělství viz § 3, písm. f ), bod 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Dostatečný (např. profil ulice): výraz chápaný v Územním plánu v tom smyslu, aby v dotčeném prostoru (např. v profilu ulice) bylo možno umístit vše, co je stanoveno nebo zobrazeno v Územním plánu a aby tento prostor (např. chodník) měl alespoň minimální parametry určené právními předpisy. Elektronické komunikační zařízení: elektronické digitální komunikační zařízení zajišťující propojení účastníků veřejných elektronických komunikací (např. HOST-řídící ústředna, rádiové zařízení veřejných komunikačních sítí, rádiové zařízení směrových spojů, rádiové zařízení televizního a rozhlasového vysílání). DSP: dokumentace pro stavební povolení. DÚR: dokumentace pro územní rozhodnutí. Haná: shodný krajinný typ dle ZÚR OK. Historická cestní síť: trasy historických cest, které se dochovaly v současné struktuře sídla. HPP: viz Hrubá podlažní plocha. Hrubá podlažní plocha: součet půdorysných ploch všech nadzemních podlaží dané stavby, včetně konstrukcí a komunikačních jader. IAD: individuální automobilová doprava. Informativní část (legendy výkresu): skupina jevů ve výkrese, která napomáhá jeho srozumitelnosti a nemá závazný charakter (např. železniční trať mimo řešené území). Izolační zeleň: zpravidla vzrostlá zeleň sloužící zejména k odclonění rušivých provozů od okolí z důvodů hygienických a estetických. KPÚ: komplexní pozemková úprava. K.ú.: katastrální území. LBC: lokální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES). LBK: lokální biokoridor územního systému ekologické stability (ÚSES). Malá vodní elektrárna: vodní elektrárna s instalovaným výkonem do 10 MW. MK: místní komunikace. MŠ: mateřská škola.

A2


KNESL+KYNČL s.r.o.


NRBC: nadregionální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES). Nestavební využití / nestavební charakter: využití území nebo plochy především ve prospěch volné krajiny, tj. převážně bez výstavby objektů; dopravní stavby a stavby technické infrastruktury lze realizovat. Nízkoenergetické a pasivní domy: domy v Územním plánu chápané ve smyslu ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov. NRBK: nadregionální biokoridor územního systému ekologické stability (ÚSES). Objekt: v Územním plánu je totožný s pojmem budova. OP: ochranné pásmo; území, v němž jsou stanoveny zvláštní podmínky (např. ochranné pásmo kulturní památky, ochranné pásmo vodního zdroje apod.). PM: parkovací místo. Pohoda bydlení: souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení. Dále podrobněji viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2006, č. j. 2 As 44/2005 – 116 (č. 850/2006 Sb. NSS). Pozemek bytového domu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění bytového domu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících bydlení. Podrobněji viz vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek rodinného domu: stavební pozemek určený k umístění jednoho rodinného domu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících bydlení. Podrobněji viz vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek staveb pro lesní hospodářství: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro lesní hospodářství (např. hájovny, krmelce, seníky) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících lesní hospodářství. Pozemky staveb pro sběr a třídění komunálního odpadu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro sběr a třídění komunálního odpadu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících sběr a třídění komunálního odpadu. Pozemek staveb pro skladování: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro skladování (tj. staveb určených ke skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování související se stavbami pro zemědělství) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících skladování. Pozemek staveb pro tělovýchovu, sport a rekreaci: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro tělovýchovu a sport (seznam staveb viz Obr. A.001) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících tělovýchovu a sport. Pozemek staveb pro ubytování: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro ubytování (seznam staveb viz Obr. A.001) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících ubytování. Pro odstavná a parkovací stání na pozemku staveb pro ubytování platí stejná ustanovení jako pro pozemky staveb pro bydlení v souladu s § 21, odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek staveb pro výrobu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro výrobu (tj. staveb určených pro průmyslovou, řemeslnou či jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby – výrobní služby) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících výrobu. A. POJMY A ZKRATKY NÁVRH, KVĚTEN 2015

A3


KNESL+KYNČL s.r.o.

Pozemek staveb pro zemědělství: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro zemědělství (např. stavby pro hospodářská zvířata, doprovodné stavby pro hospodářská zvířata, stavby pro skladování produktů rostlinné výroby, stavby pro skladování minerálních hnojiv) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících zemědělství. Pozemek staveb občanského vybavení: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) pro jednotlivé druhy staveb občanského vybavení (seznam staveb viz Obr. A.001) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících veřejné vybavení. Pozemek staveb veřejného vybavení: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) pro jednotlivé druhy staveb veřejného vybavení (seznam staveb viz Obr. A.001) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících veřejné vybavení. Pozemek veřejného prostranství: pozemek pro veřejné prostranství v souladu s § 34 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, např. pozemek veřejné zeleně a parků, pozemek návsi, pozemek ulic apod. Pozemek veřejného prostranství je určený k umístění staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících fungování veřejného prostranství (např. stavby a zařízení související dopravní a technické infrastruktury, dětská hřiště s případným oplocením a rovněž drobné stavby veřejné infrastruktury - např. telefonní budky, trafiky, přístřešky hromadné dopravy, altánky, veřejné WC, kapličky, boží muka). Pozemek veřejného prostranství slouží rovněž pro obsluhu okolních pozemků technickou infrastrukturou. Pro pozemky veřejných prostranství platí zejména § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek vodních toků a ploch: pozemek se soustředěním povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku a v mokřadech ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně všech s ním souvisejících staveb, terénních úprav a zařízení, případně pozemků revitalizačních opatření a mokřadů. Profil komunikace: v Územním plánu chápán jako výraz pro příčné uspořádání prostoru místní komunikace dle ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací. Proluka: dočasně nezastavěný prostor ve stávající zástavbě, který je určen k zastavění, včetně nezastavěného nároží. Příslušenství komunikací: zejména zařízení pro svislá dopravní značení, dopravní telematiku, případně výběr mýta, dále zařízení pro provozní informace, např. hlásiče náledí, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení, objekty a prostranství sloužící výkonu údržby komunikace včetně jejich připojení na komunikace, ploty. Pokud nejsou samostatnými objekty též chodníky, veřejné parkovací plochy, obratiště a odpočívky. Prvek mapového díla: grafické vyznačení některých skutečností (parcel, vrstevnic apod.), které slouží jako podklad při zpracování Územního plánu. PUPFL: pozemky určené k plnění funkcí lesa. PÚR ČR: Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2008). RBC: regionální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES). RD: viz Rodinný dům. Rodinný dům (RD): stavba pro bydlení v souladu s § 2, písm. a), odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. RP: regulační plán. RBK: regionální biokoridor územního systému ekologické stability (ÚSES). RS: regulační stanice.

A4



KNESL+KYNČL s.r.o.

STAVBY VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ (tj. občanského vybavení veřejné infrastruktury) vzdělávání a výchova

jesle; mateřské školy; střední školy; vysoké školy; základní umělecké školy; speciální školy; včetně ubytování, tělocvičen, bazénů, zahrad apod.

sociální služby

azylové domy; domy na půl cesty; noclehárny; dětské domovy; vesničky SOS; domy s pečovatelskou službou; domovy důchodců; stacionáře (denní a týdenní) apod.

zdravotnictví

ambulance; ordinace; zdravotnická záchranná služba; nemocnice; polikliniky; hospice; léčebny; rehabilitační ústavy; lékárny; ozdravovny; záchytné stanice apod.

kultura

divadla; koncertní sály; muzea; galerie; kina; knihovny; archivy; botanické zahrady; pavilóny; hudební pavilóny; amfiteátry; hvězdárny a planetária; klubovny; rozhledny apod.

církve

sakrální stavby, profánní stavby včetně far, kláštery apod.

veřejná správa

radnice; soudy; úřady; pošty apod.

ochrana obyvatelstva

stavby a zařízení složek integrovaného záchranného systému (policie, hasičský záchranný sbor, zdravotnická záchranná služba); stavby a zařízení civilní ochrany (např. stálé úkryty, sklady materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci) apod.

veřejná pohřebiště

hroby; hrobky; kolumbária; obřadní síně; krematoria apod.

STAVBY PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT stadiony, sportovní haly, tělocvičny, bazény, hřiště apod. STAVBY KOMERČNÍHO VYBAVENÍ administrativa

banky; pojišťovny; podnikatelské inkubátory; stavby pro vedení podniků; sídla firem; budovy armádních štábů; budovy bezpečnostních složek apod.

lázeňství

lázeňské pavilóny; léčebny; ozdravovny; lázeňské kolonády apod.

obchod

stavby s prodejními plochami a jinými obchodními prostory charakteru služeb, např. samoobsluhy, nákupní střediska, obchodní domy, autosalóny apod.

strategické služby

centra sdílených služeb (Shared Services Centers, SSC); centra zákaznické podpory, high-tech opravárenská centra; centra outsourcingu podnikových procesů (Business Process Outsourcing, BPO); centra outsourcingu IT (Information Technology Outsourcing, ITO); centra outsourcingu podnikových procesů; technologická centra apod.

nerušivé služby

služby cestovního ruchu; návrhářské a projekční služby; půjčovny; kadeřnictví; čistírny; malo- kovářství; malo- zámečnictví; malo- truhlářství apod.

(potenciálně) rušivé služby

služby motoristům (např. autoservisy, půjčovny aut); čerpací stanice pohonných hmot; klempířství; velko- kovářství; velkozámečnictví; velko- truhlářství apod.

služby

stravování

restaurace; motoresty; kavárny; cukrárny; vinárny; pivnice; bufety; jídelny apod.

ubytování

hotely; motely; hostely; ubytovny; penziony; internáty; koleje; kempy apod.

věda a výzkum

laboratoře; planetária; hvězdárny; vědecká centra; výzkumné ústavy; skleníky apod.

výstavnictví

výstavní pavilóny; výstavní haly; veletržní stánky apod.

Obr. A.01: Tabulka staveb občanského vybavení


A5


KNESL+KYNČL s.r.o.

Skupina 1 silničních vozidel: malé, střední a velké osobní automobily a karavany (viz ČSN 30 0024 – Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů). Skupiny 2 a 3 silničních vozidel: malé, střední a velké nákladní automobily včetně autobusů (viz ČSN 30 0024 – Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů). Stavba pro hospodářská zvířata: stavba pro zemědělství viz § 3, písm. f ), bod 1 vyhlášky č. 268/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Stavební čára: linie, na kterou je předepsáno umístit převažující část průčelí hlavní stavby. Stavba nesmí svým půdorysem tuto linii směrem do veřejného prostranství přesahovat. Stavební hranice: linie, kterou stavba směrem do veřejného prostranství nesmí svým půdorysem přesahovat, může však stát za ní. Stavba: stavbou se rozumí veškerá stavební díla v souladu s § 2 odst. 3 Stavebního zákona. Stavební využití / stavební charakter: využití plochy nebo území ve prospěch objektů. Stavební zákon: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. STL plynovod: středotlaký plynovod. Stromořadí: charakterizováno jako liniová výsadba stromů, zpravidla jednoho druhu, často tvořící doprovod liniového dopravní inafrstruktury. ÚAP: Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Uliční prostor: prostor zahrnující celý profil ulice, tj. „od domu k domu“. ÚP: Územní plán, podrobněji viz pojem Územní plán. ÚP 2001: předcházející územní plán zpracovaný firmou Urbanistické středisko Brno a schválený zastupitelstvem obce v r. 2001. ÚPD: územně plánovací dokumentace. ÚS: územní studie, podrobněji viz pojem Územní studie. ÚSES: územní systém ekologické stability. Územní plán: tento územní plán – tj. Územní plán Blatec. V užším slova smyslu se jedná o výrokovou část Územního plánu. Územní studie: viz § 30 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Veřejné prostranství: všechny ulice, náves, chodníky, veřejná zeleň, parky a další nezastřešené prostory veřejně přístupné každému, viz § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. V Územním plánu vymezená „plocha veřejného prostranství“ zajišťuje prostupnost území bez omezení, tj. 24 hodin denně. VHD: veřejná hromadná doprava, tj. hromadná doprava zahrnutá do veřejné infrastruktury. VTL plynovod: vysokotlaký plynovod. VVTL plynovod: velmi vysokotlaký plynovod (například tranzitní plynovod). Vyhláška č. 268/2009 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 500/2006 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti,

A6


KNESL+KYNČL s.r.o.


ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 501/2006 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Význam místní / lokální: charakteristika určující územní platnost daného prvku – v tomto případě odpovídající významu a potřebám místa, mající význam pro dané místo (obec). Někdy též význam lokální. Význam nadmístní: charakteristika určující územní platnost daného prvku – v tomto případě přesahující význam obce, mající význam pro přilehlý region, kraj či vyšší geografickou nebo správní jednotku. Vzrostlá zeleň: skupina vzrostlých stromů. Zajištění ochrany před hlukem: charakteristika zvlášť vybraných podmínek využití ploch, která stanovuje povinnost prokázat v rámci územního řízení nepřekročení hygienických limitů pro chráněné prostory (případně doložení reálnosti provedení protihlukových opatření) podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. U ostatních podmínek využití ploch, kde tato charakteristika není zmíněna, není shora uvedená povinnost vyloučena. Zařízení: viz § 3 odst. 2 Stavebního zákona. Zastavitelné území: součet zastavěného území a zastavitelných ploch, nebo-li budoucí zastavěné území. ZČÚ: základní členění území. Zeleň izolační: viz Izolační zeleň. Zeleň vzrostlá: viz Vzrostlá zeleň. ZÚR OK: Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ZPF: zemědělský půdní fond.


A7

KNESL+KYNČL s.r.o.


B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ NÁVRH, KVĚTEN 2015

B1

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC 1.

KNESL+KYNČL s.r.o.

VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Územní plán řeší správní území obce Blatec, které sestává z katastrálního území Blatec. Hranice řešeného území je zakreslena ve všech výkresech.

1.1.

Postavení obce v systému osídlení Obec Blatec je součástí správního obvodu ORP Olomouc. Leží na rozhraní správních území ORP Olomouc a ORP Prostějov. Obec leží 9 km jižně od města Olomouc a jejím územím protéká řeka Morava. Poloha Blatce je výhodná vzhledem k blízkosti velkých měst (Olomouce 9 km, Prostějov 12 km, Přerov 20 km) a výborné dopravní obslužnosti obce, která je zajištěna především železniční tratí č. 301, přinášející komfort v podobě přímého vlakového spojení obce s Olomoucí a Prostějovem, a silnicí II/435 (jedna z Olomouckých radiál). Dle údajů ČSÚ žilo k 1. 1. 2012 v Blatci 622 obyvatel. V okruhu pěti kilometrů od obce leží podobně zalidněná sídla. Obec Blatec je členem Mikroregionu Království založeného 25. 9. 2001. Předmětem činnosti Mikroregionu je zejména koordinace postupů při řešení problémů týkajících se zejména rozvoje samosprávy obcí, hospodářského, sociálního a kulturního života obcí či společného prosazování zájmů v oblasti rozvoje veřejné infrastruktury a turismu. Členy tohoto svazku jsou kromě Blatce také obce Brodek u Přerova, Císařov, Citov, Čelechovice, Dub nad Moravou, Grygov, Hrdibořice, Charváty, Kožušany–Tážaly, Krčmaň, Majetín, Suchonice, Velký Týnec a Věrovany. Saturace základních potřeb obce v oblasti občanské vybavenosti je zajištěna z větší části na vlastním území, stejně jako v případě okolních obcí, jejichž vybavenost je minimálně na stejné úrovni jako v Blatci (proto Blatec není zdrojem vybavenosti pro okolní obce). V jiných obcích využívá Blatec vybavenost pro vzdělání a výchovu – konkrétně II. stupeň základní školy, zejména v městysi Dub nad Moravou, z kterou má Blatec smlouvu o spádovosti. Nabídku pracovních příležitostí a uspokojení nadstandardních či specifických potřeb poskytují převážně města Prostějov a Olomouc.

1.2.

Širší vztahy dopravní infrastruktury Územní plán vytváří územní podmínky pro fungování dopravní infrastruktury v rámci území obce i v rámci jeho širších vazeb. Územní plán vytváří územní podmínky pro pěší a cyklistickou dopravu, zvláště pro prostupnost území v návaznosti na volnou krajinu. Okolí obce nabízí díky nivě řeky Moravy nenáročné cyklistické trasy. Přes území obce prochází dálková cyklotrasa č. 47 Olomouc – Kroměříž – Uherské Hradiště – Hodonín a lokální cyklostrasa č. 6061 Blatec – Tršice. Obsluha obce veřejnou hromadnou je zajištěna dvěma autobusovými zastávkami. Kromě hlavní zastávky umístěné v centru obce (Blatec, náves) je to i zastávka Blatec, rozc., která leží při silnici II/435 Olomouc – Dub nad Moravou a je od jádra obce vzdálena cca 1 km. Území obsluhují autobusové linky Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, a to č. 770230 (Kroměříž – Tovačov – Olomouc) a č. 890704 (Olomouc – Tovačov – Kroměříž). Obsluhu obce a blízkého okolí železniční dopravou zajišťuje celostátní železniční trať č. 301 Nezamyslice – Olomouc, která prochází jižně od jádrového sídla. Na trati je zde zřízena železniční stanice Blatec, ve které se z tratě odpojuje železniční vlečka do skladového areálu v sousedním k.ú. Charváty. Na základě záměru SŽDC je v ZÚR OK sledováno zkapacitnění této tratě a na území obce je proto navržena přeložka procházející severně od zastavěného území. Jižní část trati bude po realizaci přeložky ponechána jako vlečka k výše zmíněnému skladovému areálu. Železniční stanice Blatec bude přesunuta na severní okraj sídla. Územím obce prochází silnice II. třídy II/435 (Olomouc – Dub nad Moravou – Tovačov – Polkovice) spojující obec s Olomoucí. Dle ZÚR OK je sledována přeložka této silnice východně od zastavěných území obcí Blatec a Kožušany–Tážaly. Územím obce také procházejí silnice III. třídy III/4353 (Smržice – Blatec – Grygov – Velký Týnec) a III/43510 (Blatec – Charváty) spojující Blatec se sousedními obcemi.

B2



KNESL+KYNČL s.r.o.

Obr. B.01: Širší vztahy – poloha města v rámci Olomouckého kraje

Obr. B.02: Širší vztahy – poloha obce v rámci ORP Olomouc (podkladová mapa: RZM 50, © ČÚZK)


B3

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC 1.3.

KNESL+KYNČL s.r.o.

Širší vztahy technické infrastruktury Vodní toky a plochy Územím obce protékají čtyři vodní toky. Nejvýznamnějším z nich je řeka Morava protékající od severu k jihu východní částí území. Jádrovou obcí protéká Romza, která je v zástavbě zatrubněna a jihozápadně od řešeného území se vlévá se do říčky Blaty. Říčka Blata tvoří západní hranici katastru. Východní hranici katastru tvoří Morávka-náhon, který se odpojuje z řeky Moravy nad splavem s malou vodní elektrárnou a vlévá se zpět do řeky Moravy mimo řešené území. Protipovodňová ochrana Na území obce není vybudována protipovodňová ochrana, záplava Q100 řeky Moravy nezasahuje zastavěné území obce (kromě osamocené zástavby u Blateckého mlýna). Zásobování vodou Obec je zásobována pitnou vodou z tzv. Vodovodu Pomoraví. Přivaděč DN 200 přichází ze severu od Slavonína a dnes končí poblíž silnice III/4353, kde se z něj dopojují řady DN 100 pro zásobování obce a Kocandy. Územní plán počítá s prodloužením zásobovacího řadu od silnice III/4353 dále směrem na jih a propojení se skupinovým vodovodem Dub nad Moravou. Odkanalizování Obec nemá vybudovánu kanalizaci ukončenou na ČOV, Územní plán vytváří podmínky pro realizaci tohoto systému. Počítá s realizací vlastní ČOV Blatec na jižním okraji zástavby. Zástavba Kocandy pak bude napojena na kanalizaci obce Kožušany –Tážaly ukončenou na ČOV Kožušany. Alternativou pro odkanalizování obce Blatec (namísto realizace vlastní ČOV) je napojení celé kanalizace na ČOV Kožušany (v ÚP je propojovací kanalizační řad vymezen jako územní rezeva). Zásobování elektrickou energií Západní částí území obce prochází venkovní vedení přenosové elektrizační soustavy 400 kV č. 402 propojující elektrické stanice transformační 400/110 kV Krasíkov a 400/220/110 kV Prosenice. Západním okrajem území obce prochází venkovní vedení přenosové elektrizační soustavy 400 kV č. 413 propojující elektrické stanice transformační 400/110 kV Řeporyje a 400/220/110 kV Prosenice. Severním okrajem území obce prochází venkovní vedení distribuční elektrizační soustavy 110 kV č. 560 propojující elektrické stanice transformační 110/22 kV Hodolany a 110/22 kV Lutín. Východní části území obce prochází venkovní vedení distribuční elektrizační soustavy 22 kV č. 330 napájené z elektrické stanice – rozvodny 22 kV Slavonín, ze kterého jsou zásobovány okolní obce a také obec Blatec. Venkovní distribuční vedení 22 kV č. 330 je ve východní části území obce propojeno s venkovním vedením č. 01, které je napájeno z elektrické stanice – rozvodny 22 kV Holice. Zásobování plynem Západní částí řešeného území prochází od jihu k severu v souběhu tři VTL plynovody – dva řady VTL DN 500/40 a jeden řad DN 300/40. Z posledně jmenovaného je pro zásobování obce Blatec vyvedena odbočka VTL 100/40 k regulační stanici RS VTL/STL 1200. V obci je rozveden STL plynovod, který dále pokračuje přes Kocandu do Kožušan–Tážal. Pro ochranu VTL plynovodů je na katastru obce umístěna stanice katodové ochrany (SKAO). Telekomunikace Územím obce Blatec prochází podzemní komunikační vedení přenosové a přístupové komunikační sítě operátora Telefónica O2 Czech Republic, a. s. Na území obce je vybudována základnové stanice veřejné mobilní komunikační sítě operátora T-Mobile Czech Republic a.s..

1.4.

Širší krajinné vztahy Geomorfologie krajiny a krajinný ráz Území obce Blatec se rozkládá ve střední části Hornomoravský úval. Východní část obce leží ve Středomoravské nivě, kterou tvoří niva řeky Moravy, která řešeným územím protéká. Krajina v této části je charakteristická pro říční nivu. Plochý, pouze mírně zvlněný terén se západním směrem zvedá a přechází v Křelovskou pahorkatinu. Osídlené části Blatec a Kocanda se rozkládají na plošině nad nivou řeky, v nivě se nachází několik staveb v lokalitě u Blateckého mlýna.

B4



KNESL+KYNČL s.r.o.

ZÁBŘEH MOHELNICE

3. T R 2. T ANZI RAN TNÍ ZIT KOR NÍ K I OR DOR IDO R

N RA 1. T

R43

D47

R35

N ZIT

R35

Í KO

OLOMOUC

OR RID

R55

HRANICE

PROSTĚJOV

BLATEC

R46

PŘEROV

D1

D1 D1

BRNO

R49

R55

Obr. B.03: Poloha obce v souvislosti s nadmístními koridory dopravní infrastruktury

Obr. B.04: Geomorfologie krajiny (poloha obce vyznačena červeným bodem)


B5


KNESL+KYNČL s.r.o.

Geologie Z geologického hlediska je podloží východní části území tvořeno nivními sedimenty. Západně od nivy řeky Moravy tvoří geologické podloží spraše a sprašové hlíny, které od nivních sedimentů odděluje úzký pás písčito-hlinitého až hlinito-písčitého sedimentu. Ochrana přírody Řešeným územím prochází evropsky významná lokalita Morava – Chropyňský luh (součást systému NATURA 2000). Lokalita je chráněna především pro lužní biotop. Lokalita je poměrně rozsáhlá, řešeným územím však prochází pouze malá čás soustředěná především v toku řeky Moravy a jeho bezprostřední blízkosti. Územní systém ekologické stability Řešeným územím prochází nadregionální biokoridor K 136, který zde má vymezeny dvě větve – na Moravě a na Morávce. Lokální ÚSES přechází z řešeného území do okolních katastrálních území v těchto místech:

B6

t

podél toku Blaty k severu do k.ú. Bystročice, k jihu do k.ú. Charváty a k.ú. Vrbátky a k západu do k.ú. Dubany;

t

podél polní cesty k severozápadu do k.ú. Bystročice;

t

podél toku Romzy k severu do k.ú. Tážaly,

t

směrem ke sv. Norbertovi do k.ú. Tážaly

t

podél stávající železniční tratě směrem k severu do k.ú. Tážaly;

t

podél bývalé skládky u silnice II/435 směrem k jihu do k.ú. Charváty;

t

podél bezejmenného toku směrem k východu do k.ú. Grygov a k.ú. Kožušany.


KNESL+KYNČL s.r.o.


2.

SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

2.1.

Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR Vláda České republiky schválila dne 20. 7. 2009 Politiku územního rozvoje České republiky 2008. V Politice územního rozvoje České republiky 2008 byly mj. vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Rozvojové oblasti jsou vymezeny správními obvody ORP a zahrnují obce, ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního centra (krajského města) při případném spolupůsobení vedlejších center. Řešené území obce Blatec (ORP Olomouc) je součástí Rozvojové oblasti OB8 Rozvojová oblast Olomouc. Z úkolů stanovených pro územní plánování v rámci OB8, nevyplývají pro řešené území obce Blatec žádné požadavky na řešení nebo zapracování. V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) byla Rozvojová osa OS8 dále zpřesněna (RO 1 Olomouc) – správní území obce Blatec není její součástí. Splnění požadavků vyplývajících z Politiky územního rozvoje České republiky je popsáno v kapitole C. Odůvodnění Územního plánu.


B7


KNESL+KYNČL s.r.o.

SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Zastupitelstvo Olomouckého kraje vydalo Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje formou opatření obecné povahy dne 22. 2. 2008. Zastupitelstvo Olomouckého kraje vydalo Aktualizaci č. 1 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje formou opatření obecné povahy dne 22. 4. 2011. Zpracovatelem ZÚR OK i jejich Aktualizace č. 1 je Ing. arch. Jaroslav Haluza a kol., Hynaisova 3, OstravaMariánské hory. Splnění požadavků vyplývajících ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) a jejich Aktualizace č.1 (2011) je popsáno v kapitole C. Odůvodnění Územního plánu.

B8



KNESL+KYNČL s.r.o.

4.

SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Hlavním cílem Územního plánu obce, potažmo územního plánování jako takového, je harmonický rozvoj území. Cestou k dosažení tohoto cíle je vzájemná koordinace jeho jednotlivých složek při současném respektování optimální prostorové organizace území a jeho kulturně historických hodnot. Samotný Územní plán je nástrojem samosprávy obce a má jí být pomocníkem při rozhodování v konkrétních příkladech, ať už se jedná o strategické kroky rozvoje či drobnou dennodenní operativu. Níže jsou uvedeny cíle a úkoly územního plánování tak, jak jsou vyjmenovány v § 18 a § 19 Stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), k nim je doplněn tučným písmem komentář jejich naplnění v Územním plánu Blatec.

4.1.

Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. > Územní plán vytváří vhodné podmínky pro zajištění rozvoje obce, a to především vymezením dostatečných rozvojových ploch pro bydlení, rekreaci, veřejnou infrastrukturu a podnikání na straně jedné a stabilizovaných a rozvojových ploch určených pro rozvoj a ochranu krajiny a zeleně na straně druhé. Navržená řešení zajišťují podmínky pro komplexní rozvoj obce v budoucích cca 20 až 30 letech. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. > Řešení Územního plánu vychází ze stávajícího stavu území, který je rozvíjen tak, aby byly potvrzeny jeho kvality a případně korigovány jeho slabé stránky. Jednotlivé typy ploch jsou navrhovány ve vhodném umístění vzhledem ke stávajícímu využití území i ve vztahu k ostatním navrženým plochám. Rozvoj soukromých zájmů (představovány především prostřednictvím rozvojových ploch pro bydlení a podnikatelské aktivity) je doprovázen dostatečným rozvojem veřejné infrastruktury (veřejného vybavení, veřejných prostranství, veřejné zeleně, dopravní a technické infrastruktury). Požadavky na prostorové řešení budoucí zástavby jsou definovány tak, aby nebyly dotčeny stávající dominanty území a nebyl narušen krajinný ráz. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. > Bez požadavků pro Územní plán. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. > Územní plán definuje základní hodnoty území, které určuje k ochraně a rozvoji. Vymezením ploch s rozdílným způsobem využití zajišťuje hospodárné využití zastavěného území i zastavitelných ploch a také ochranu nezastavěného území. Zastavitelné plochy jsou navrženy v rozsahu, který odpovídá umístění obce v systému osídlení, zároveň ale s potřebnou rezervou tak, aby nebylo jejich případné využití blokováno majetkovými vztahy či problémy s jejich zainvestováním. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických


B9


KNESL+KYNČL s.r.o.

a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. > V podmínkách ploch, které se vyskytují v nezastavěném území, nejsou uvedeny žádné pozemky, stavby či zařízení, které by byly v rozporu s tímto odstavcem. (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. > V rámci zpracování Územního plánu se nevymezují nezastavitelné pozemky.

4.2.

Úkoly územního plánování (1) Úkolem územního plánování je zejména: t

zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty;

t

stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce, s ohledem na hodnoty a podmínky území;

t

prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika, s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání;

t

stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb;

t

stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území;

t

stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci);

t

vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem;

t

vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn;

t

stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení;

t

prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území;

t

vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany;

t

určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území;

t

vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak;

t

regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů;

t

uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.

> Územní plán stanovuje požadavky na ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. > Územní plán určuje koncepci rozvoje obce zejména s cílem zajištění dostatečných možností pro rozvoj bydlení, veřejné infrastruktury a podnikatelských aktivit, a to s ohledem na současný stav území a také jeho historický vývoj. > Zpracování Územního plánu vycházelo ze schváleného Zadání, ve kterém byly specifikovány potřeby obce a požadavky na její rozvoj, včetně požadavků na rozvoj veřejné infrastruktury. V průběhu zpracování ÚP byly prověřeny různé možnosti a varianty řešení tak, aby byly jednotlivé součásti v souladu k sobě navzájem, nebyly v rozporu s požadavky zejména na ochranu veřejného zdraví a ochranu přírody a nevytvářely nadměrné nehospodárné požadavky na rozvoj související veřejné infrastruktury.

B10


KNESL+KYNČL s.r.o.


> Územní plán určuje podmínky pro využití jednotlivých typů ploch, včetně podmínek prostorového upořádání. > Územní plán prostřednictvím vymezení ploch územních rezerv a prostřednictvím podmínek pro využití některých rozvojových ploch stanovuje pořadí provádění změn v území (etapizaci). > Územní plán vytváří podmínky pro realizaci záměrů snižujících nebezpečí přírodních katastrof (zejména povodní a přívalových dešťů). > Územní plán vytváří podmínky pro všechny typy aktivit (bydlení, produkce, rekreace), jejichž rovnováha je základem pro udržení sociální a ekonomické stability území. > Pro zajištění kvalitního bydlení vymezuje ÚP plochy smíšené obytné. > Územní plán vytváří příležitosti pro rozvoj veřejné infrastruktury (zejména veřejného vybavení, veřejných prostranství, veřejné zeleně a sportovních a tělovýchovných zařízení), plochy pro tyto aktivity jsou navrženy v rozsahu odpovídajícímu současným potřebám obce a jejímu uvažovanému rozvoji (vyjádřen zejména prostřednictvím rozvojových ploch smíšených obytných a smíšených výrobních). Investice do této veřejné infrastruktury mohou být vhodně etapizovány podle aktuálních potřeb celé obce nebo jejích jednotlivých částí. > Územní plán respektuje požadavky civilní ochrany vyplývající z platné legislativy. > Územní plán vymezuje plochy přestavby. Jedná se zejména o změny z důvodu nevhodného funkčního využití ploch. > Územní plán díky komplexnímu řešení území a koordinaci rozmístění rozvojových záměrů v tomto území vytváří vhodné podmínky pro jeho ochranu před případnými negativními vlivy těchto záměrů (zejména vzhledem k ochraně památek, ochraně přírody, ochraně vod, ochraně nerostných surovin, ochraně veřejného zdraví a ochraně ZPF a PUPFL). > Územní plán stanovuje vhodné podmínky pro ochranu zdrojů nerostných surovin, ale na základě požadavku Zadání nevytváří podmínky pro jejich využívání. > Zpracovatelé Územního plánu při jeho tvorbě uplatnili poznatky a zkušenosti z oboru územního plánování a architektury i z dalších souvisejících oborů. (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů Politiky územního rozvoje, Zásad územního rozvoje nebo Územního plánu na vyvážený udržitelný rozvoj území (§18 odst.1). Pro účelytohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. > Odůvodnění Územního plánu obsahuje kapitolu C, která se mj. věnuje souladu navrženého řešení s Politikou územního rozvoje ČR a Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje. Dle stanoviska Krajského úřadu Olomouckého kraje, OŽP č.j. KUOK88481/2012 není nezbytné a účelné posuzovat Územní plán Blatec z hlediska vlivů na životní prostředí.


B11

KNESL+KYNČL s.r.o.


C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU NÁVRH, KVĚTEN 2015

C1


KNESL+KYNČL s.r.o.

1.1.

Požadavky vyplývající ze Zadání Územního plánu Blatec schváleného dne 13. 12. 2012 byly splněny, viz následující body.

1.2.

Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje a) Z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 schválené usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009 (dále jen PÚR ČR), nevyplývají pro území obce Blatec žádné konkrétní požadavky. Obecné požadavky PÚR ČR jsou konkretizovány v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Zadání Územního plánu Blatec upřesňuje požadavky uvedené v PÚR ČR následovně: (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields) ...; vyplývá požadavek na prověření funkčního využití plochy zemědělské výroby, areálu bývalé cihelny a skládky. (20) Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability (ÚSES) a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny; vyplývá požadavek na implementaci prvků ÚSES do krajiny ke zvýšení její rozmanitosti, zejména v nezastavitelných plochách intenzívně využívaných pro zemědělskou výrobu. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu, při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky. vyplývá požadavek na prověření podpory agroturistiky a zpřístupnění atraktivních míst na území obce, např. (cyklo)stezkami. (24) Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou); vyplývá požadavek na řešení dopravní zátěže silnice II/150 a dalších silnic, které procházející zastavěnou částí obce; vyplývá požadavek na prověření podpory cyklistické a veřejné linkové dopravy (např. prověření umístění a stavu zastávek autobusů). (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod; V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. vyplývá požadavek na prověření opatření k zamezení vodní a větrné eroze a případně jejich navržení; vyplývá požadavek na prověření zvýšení přirozené retence srážkových vod, prověření protipovodňové ochrany a případně její návrh. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. vyplývá požadavek: nové rozvojové plochy v záplavovém území nenavrhovat. (134) Technická infrastruktura jako součást veřejné infrastruktury je zřizována a využívána ve veřejném zájmu. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci v území, a to i s ohledem na ochranu tohoto území pro následné využití budoucími generacemi. Účelem vymezení koridorů a ploch pro technickou infrastrukturu v Politice územního rozvoje ČR je vytvoření územní ochrany pro umísťování elektroenergetických a plynárenských sítí, dále dálkovodů (ropovody, produktovody), vodovodních a kanalizačních sítí, ploch pro odpadové hospodářství a území chráněných pro akumulaci

C2



KNESL+KYNČL s.r.o.

povrchových vod, které mají vliv na rozvoj území České republiky, svým významem přesahují území jednoho kraje a umožní propojení systémů technické infrastruktury se sousedními státy. vyplývá požadavek na respektování stávající trasy elektrického vedení VVN 400kV Krasíkov-Prosenice a návrhu na zdvojení vedení v jeho stávajícím koridoru, stávající trasy elektrického vedení VVN 400kV Řeporyje- Prosenice, stávající trasy VTL plynovodu, vč. katodové ochrany a dálkového sdělovacího kabelu. b) Řešení Územního plánu Územní plán je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008. t

Funkční využití brownfields na Kocandě bylo prověřeno. Výrobní areál byl ponechán jako stabilizovná plocha, oblast kolem cihelny byla navržena k přestavbě na plochu výroby a skladování a bývalá skládka byla vymezena jako plocha smíšená nezastavěného území (viz Hlavní výkres I/02.1).

t

Územní plán vymezuje systém prvků ÚSES v krajině (viz Hlavní výkres I/02.1) a stanovuje podmínky, které podrobněji specifikují využití ploch či jejich částí (viz bod 6.8. výrokové části ÚP).

t

Územní plán umožňuje podporu agroturistiky a turistiky obecně stanovením podmínek využití ploch smíšených obytných, ploch občanského vybavení – veřejné infrastruktury a ploch občanského vybavení – komerčních zařízení malých a velkých, které umožňují umístění ubytovacích a stravovacích zařízení (viz body 7.1., 7.2. a 7.3. výrokové části ÚP). Zpřístupnění atraktivních míst na územní obce, např. (cyklo)stezkami umožňuje Územní plán vymezením ploch veřejných prostranství a tras pěších propojení.

t

Řešeným územím prochází silnice II/435, jejíž zátěž je řešena na základě ZÚR OK vymezením koridoru pro přeložku této silnice (viz Hlavní výkres I/02.1). Zastavěným územím obce prochází silnice III. třídy, na nichž pro jejich nízkou zátěž (cca třikrát nižší než u silnice II/435) nejsou Územním plánem navrženy žádné přeložky. Územní plán však umožňuje stanovením podmínek využití ploch dopravní infrastruktury – silniční realizaci lokálních opatření vedoucích ke snížení zátěže (viz bod 7.7. výrokové části ÚP).

t

Územní plán umožňuje podporu a rozvoj cyklistické dopravy stanovením Koncepce cyklistické dopravy (viz bod 5.3.2. výrokové části ÚP). Územní plán zajišťuje podmínky pro hromadnou dopravu stanovením Koncepce hramodné dopravy (viz bod 5.3.6 výrokové části ÚP).

t

Územní plán zajišťuje možnost vybudování opatření k zamezení vodní eroze v plochách zemědělských stanovením podmínek využití těchto ploch (viz bod 7.12. výrokové části ÚP). Konkrétní řešení těchto opatření bude předmětem podrobnější dokumentace. Územní plán zajišťuje možnost vybudování opatření k zamezení větrné eroze vymezením tras stromořadí a ploch smíšených nezastavěného území. Svými podmínkami využitím ploch v nezastavěném území (viz bod 7.11. výrokové části ÚP) pak Územní plán vytváří možnost pro realizaci protierozních opatření a podporu smíšené krajiny.

t

Územní plán zajišťuje možnost zvýšení přirozené retence srážkových vod zejména vymezením ploch smíšených nezastavěného území (viz Hlavní výkres I/02.1), jejichž podmínky využití umožňují realizaci kultur podporujících retenční schopnosti území (louky, remízky apod.) viz bod 7.11. výrokové části ÚP. Pro zvýšení retenčních schopností krajiny je významná také úprava agrotechnických postupů a pěstovaných plodin, což je už ale zcela mimo kompetenci Územního plánu. Územní plán zajišťuje protipovodňovou ochranu stanovením Koncepce protipovodňové ochrany (viz bod 5.4.2. výrokové části ÚP). Územní plán vymezuje plochy pro realizaci suchého poldru na toku Romzy nad zástavbou obce pro ochranu před přívalovými dešti (protože zatrubnění Romzy v zástavbě by mohlo být při přívalových deštích nedostatečně kapacitní a mohlo by dojít k vylití toku do zástavby – viz bod 5.4. výrokové části ÚP a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

t

Územní plán respektuje záplavové území řeky Moravy, navrhuje do něj pouze plochy určené k rozvoji smíšené krajiny a ÚSES, plochy pro rozvoj sportovního využití u Blateckého mlýna, jejichž vymezení vychází z krajské Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko–jih a plochu pro koridor přeložky silnice II/435,


C3


KNESL+KYNČL s.r.o.

jehož vymezení vychází ze ZÚR OK. Územní plán v řešeném území nevymezuje zastavitelné plochy v záplavových územích. t

1.3.

Územní plán respektuje stávající trasy vedení VVN, vedení plynovodu VTL a vedení dálkového optického kabelu včetně souvisejících zařízení (viz bod 5.4. výrokové části ÚP a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem a) Ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje a jejich Aktualizace č. 1 vyplývají pro území obce Blatec některé konkrétní požadavky. Zadání Územního plánu Blatec uvádí konkrétní požadavky vyplývající ze ZÚR OK a konkretizuje obecné požadavky uvedené ze ZÚR OK následovně:

C4

t

Respektovat návrh veřejně prospěšné stavby – D 53 modernizace železniční trati Nezamyslice – Olomouc v parametrech dvojkolejné tratě včetně elektrifikace (viz bod 29.5. ZÚR OK).

t

Zapracovat návrh propojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou přes Blatec na skupinový vodovod Olomouc (viz bod 54.4. ZÚR OK).

t

Respektovat na území obce zařízení a liniové stavby nadmístního významu elektrizační soustavy VVN 400 kV s jejich ochrannými pásmy (viz bod 61. a výkres B.5. ZÚR OK).

t

Respektovat na území obce koridory páteřní distribuční soustavy, která se sestává ze sítě dálkových a místních VTL plynovodů a regulačních stanic (včetně katodové ochrany) zabezpečující zásobování území kraje zemním plynem (viz bod 65.3. a výkres B.5. ZÚR OK).

t

Respektovat na území obce vymezení nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability a zapracovat tyto nadmístní prvky ÚSES: Nadregionální biokoridor K136 (dvě větve, viz bod 71. a výkres B.7. ZÚR OK).

t

Zapracovat a upravit hranice os nadregionálního biokoridoru dle ZÚR OK.

t

(71.1.) Pro zapracování nadregionálních biocenter (dále v textu NRBC) respektovat jejich vymezení s přípustným upřesněním hranic v rozsahu max. 100 m.

t

(71.2.) Pro zapracování os nadregionálních biokoridorů do ÚP (a dalších dokumentů) respektovat vymezenou trasu, charakter a stanovené podmínky:

t

71.2.1. pro vodní osy NRBK určuje minimální vymezení břehová čára;

t

71.2.2. pro nivní osy NRBK určuje minimální vymezení 40 m (na jednom či na obou březích);

t

71.2.3. pro lesní osy NRBK určuje minimální vymezení 40 m, případné upřesnění podle cest, dělení lesa, parcel.

t

Prověřit a vyhodnotit stav stávajících ploch podnikatelských aktivit a případně vymezit nové (viz bod 4.7.1 ZÚR OK).

t

Stanovit podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území obce zejména na základě územní studie RKC Olomoucko-jih stanovené ZÚR OK (viz bod 4.5.4 a 73.3.5 ZÚR OK).

t

Popsat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty v území, včetně architektonických a urbanistických hodnot zastavěné části obce, navrhnout ochranu a tyto hodnoty rozvíjet v zastavěném území a zastavitelných plochách (viz bod 5.1. ZÚR OK).

t

Při návrhu ploch, koridorů a konkrétních záměrů v maximální míře respektovat vyloučení negativního vlivu na území Evropsky významné lokality Morava – Chropyňský luh (viz bod 5.2. ZÚR OK).

t

Upřesnit navržený koridor přeložky silnice II/435 Polkovice – Olomouc východně od stávající stopy mimo zastavěné území obce; šířku koridoru (dle ZÚR je šířka koridoru u silnice II. třídy od osy na obě strany 200 m) lze územním plánem zmenšit (viz bod 5.4.1.7. a 43. přeložka II/435 Charváty – Kožušany je veřejně prospěšnou stavbou D35 dle bodu 85 ZÚR OK).

t

Stanovit podmínky pro čištění splaškových vod v malé domovní čistírně u rodinných domů, které nejsou napojeny na obecní ČOV. Výjimečně řešit odvádění odpadních vod do jímek s jejich následným odvozem na ČOV, a to pouze u rozvolněné zástavby ve velkých vzdálenostech od nejbližší ČOV. (viz bod 5.4.2.4. ZÚR OK).



KNESL+KYNČL s.r.o.

t

Navrhnout a podporovat revitalizace vodních toků Moravy, Morávky, Romzy a Blaty (obnova břehových porostů, meandrů, rozlivných ploch apod.) za účelem zvyšování biologické rozmanitosti krajiny, zlepšování podmínek pro samočištění vod, zvyšování aktuálních zásob vody ve vodních tocích, zvyšování zásob poříčních podzemních vod, obnovy přirozené dynamiky toků, obnovy migrační prostupnosti toků pro vodní organismy, tlumení velkých vod rozlivem v nivách vodních toků (viz bod 5.4.2.5. ZÚR OK).

t

Návrh nových ploch pro umístění nových průmyslových podniků v CHOPAV ... povolovat pouze v případě, že záměr zde nebude lokalizovat činnosti spojené s přepravou a skladováním významných objemů nebezpečných látek (včetně odpadů) a přípravků (předpoklad přepravy nad 1000 t/rok, sklady nad 50 t). Dle výše uvedeného vyhodnotit existující průmyslové areály v CHOPAV a navrhnout odpovídající řešení funkčního využití v těchto plochách (viz bod 5.4.2.10 ZÚR OK).

t

Dbát na přiměřené využívání půdy pro jiné, než zemědělské účely, půdu chápat jako jednu ze základních prakticky neobnovitelných složek ŽP, k záboru ZPF (a PUPFL) navrhovat pouze nezbytně nutné plochy, upřednostňovat návrhy na půdách horší kvality při respektování urbanistických principů a zásad (viz bod 5.4.3.1. ZÚR OK).

t

Prověřit případně stanovit podmínky k zamezení vodní a větrné erozi (viz bod 5.4.3.2. ZÚR OK).

t

Prověřit existenci neperspektivních částí zemědělské půdy (velikostně omezených, vklíněných do zastavěného území či PUPFL, problematicky technicky obhospodařovaných) a případně vytvořit podmínky pro jejich navrácení k přirozené ekologické funkci (zejména v oblasti vodních toků Moravy, Morávky, Blaty a Romzy, viz bod 5.4.3.5. ZÚR OK).

t

Z důvodu nezbytnosti ochrany krajiny a krajinného rázu prověřit a stanovit podmínky pro krajinotvorná opatření vedoucí k posílení estetické a retenční funkce krajiny obce, která je intenzívně využívaná pro zemědělství; zejména v nivě řeky Moravy navrhnout odpovídající krajinné segmenty, (viz bod 5.4.6.1.ZÚR OK).

t

Ve specifické oblasti ST4 se připouští zahájit postupem dle „územní studie štěrkopísků“ přípravu dalších ložisek, a to především v souvislosti s výrazným úbytkem zásob a postupným ukončením a zahlazením těžby stejné komodity na okolních ložiskách. atd....... (viz bod 15.1.4. ZÚR OK) Na základě požadavku obce nebudou navrhovány plochy pro těžbu nerostů.

t

Zapracovat do ÚP vedení cyklistické trasy základní sítě, která je ZÚR OK definována pouze textově níže uvedeným koridorem: cyklistická trasa II. třídy č. 47 Olomouc – Hodonín – „Moravská stezka“ (viz bod 33. ZÚR OK).

t

Prověřit případně vytvořit podmínky pro rozšíření sítě cyklostezek mezi obcemi a zejména ve směru na Olomouc z hlediska jejich využití pro rekreaci a každodenní dojížďku (viz bod 34. ZÚR OK).

t

Část území obce ve vymezeném rekreačním krajinném celku RKC Olomoucko – jih bude řešeno a využíváno v souladu s pokyny uvedenými v „Územní studii území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5“, která je vložena do evidence územně plánovací činnosti (viz bod 73.3.5. ZÚR OK).

t

Obec se nachází v oblasti se shodným krajinným typem A – Haná (viz bod 80 ZÚR OK) z toho vyplývá požadavek udržet charakter otevřené kulturní venkovské krajiny s dominantní zemědělskou funkcí (zemědělský a leso-zemědělský typ krajiny), v nivách podporovat především typ leso-zemědělské a lesní krajiny a navíc dbát na omezení výstavby pouze na jejich břehy. Osídlení včetně urbanizace rozvíjet především na březích niv (řetězové urbanizační koridory).

b) Řešení Územního plánu: Územní plán je v souladu se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) i s jejich Aktualizací č. 1 (2011) t

Územní plán respektuje návrh veřejně prospěšné stavby – D 53 modernizace železniční trati Nezamyslice – Olomouc v parametrech dvojkolejné tratě včetně elektrifikace (viz bod 8.1. výrokové části ÚP a Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací I/03).

t

V Územní plánu je zapracován návrh propojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou přes Blatec na skupinový vodovod Olomouc (viz bod 5.4. výrokové části ÚP a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2). C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU NÁVRH, KVĚTEN 2015

C5


C6

KNESL+KYNČL s.r.o.

t

Územní plán respektuje na území obce zařízení a liniové stavby nadmístního významu elektrizační soustavy VVN 400 kV s jejich ochrannými pásmy (viz bod 5.4. výrokové části ÚP, výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2 a Koordinační výkres II/01.1).

t

Územní plán respektuje na území obce koridory páteřní distribuční soustavy, která se sestává ze sítě dálkových a místních VTL plynovodů a regulačních stanic (včetně katodové ochrany) zabezpečující zásobování území kraje zemním plynem (viz bod 5.4. výrokové části ÚP, výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

t

Územní plán zpřesňuje hranice os nadregionálního biokoridoru a vymezuje na území obce nadregionální biokoridor K136 (dvě větve), viz bod 6.8. výrokové části ÚP a Hlavní výkres I/02.1).

t

Nadregionální biocentrum vymezené v ZÚR OK do řešeného území nezasahuje.

t

Systém ÚSES je vymezen v souladu s požadavky na vymezování prvků ÚSES vyplývajícími ze ZÚR OK (viz Hlavní výkres I/02.1).

t

Pro podnikatelské aktivity vymezuje Územní plán plochy výroby a skladování (pro podnikatelské aktivity výrobního charakteru jako jsou výrobní prostory, sklady, zemědělské stavby apod.) a plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (pro podnikatelské aktivity komerčního charakteru jako jsou obchody, administrativa, služby apod.) viz Hlavní výkres I/02.1 a body 7.3. a 7.5. výrokové části ÚP.

t

Na základě územní studie RKC Olomoucko-jih stanovené ZÚR OK vytváří Územní plán vhodné podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území obce vymezením rozvojových ploch občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (viz Hlavní výkres I/02.1) a stanovením podmínek využití těchto ploch (viz bod 7.4. výrokové části ÚP).

t

Územní plán zajišťuje ochranu a rozvoj hodnot území obce stanovením Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce v bodě 3.3. výrokové části ÚP.

t

Územní plán vymezuje rozvojové plochy, koridory a konkrétní záměry v území způsobem, který respektuje vyloučení negativního vlivu na území Evropsky významné lokality Morava – Chropyňský luh. V blízkosti EVL nejsou vymezeny žádné rozvojové plochy (viz Koordinační výkres II/01.1).

t

Územní plán upřesňuje a zužuje koridor přeložky silnice II/435 Polkovice – Olomouc východně od stávající stopy mimo zastavěné území obce, koridor je vymezen jako veřejně prospěšná stavba (viz Hlavní výkres I/02.1 a Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací I/03 a bod 8. výrokové části ÚP).

t

Podmínky pro povolování domovních čistíren odpadních vod jsou stanoveny v bodě 3.4. výrokové části ÚP.

t

Územní plán zajišťuje možnost revitalizování vodních toků stanovením podmínek využití ploch vodních a vodohospodářských, které umožňují realizaci takových opatření (viz bod 7.13. výrokové části ÚP).

t

Územní plán v CHOPAV nenavrhuje nové rozvojové plochy pro výrobu a skladování, jsou zde vymezeny pouze územní rezervy pro výrobu a skladování. Stávající výrobní areál v CHOPAV byl vymezen jako stabilizovaná plocha výroby a skladování, neboť zde nejsou lokalizovány činnosti spojené s přepravou a skladováním významných objemů nebezpečných látek a přípravků.

t

Půdy horší kvality (III. třídy ochrany zpf) se v řešeném území vyskytují ojediněle (IV. a V. třída ochrany zpf se v řešeném území nevyskytují vůbec) a na místech, která při respektování urbanistických principů a zásad nejsou pro rozvoj využitelná (vzdálená od současně zastavěného území, v nivě řeky apod.), územní plán proto navrhuje rozvoj v nezbytném rozsahu na půdách I. a II. třídy ochrany zpf (viz kap. E Odůvodnění ÚP).

t

Svými podmínkami využití ploch v nezastavěném území (viz body 7.11., 7.12. a 7.13. výrokové části ÚP) pak Územní plán vytváří možnost pro realizaci protierozních opatření a podporu smíšené krajiny. Územní plán vymezuje plochy smíšené nezastavěného území, jejichž účelem je, mimo jiné, omezit větrnou a vodní erozi na vybraných místech (viz Hlavní výkres I/02.1).



KNESL+KYNČL s.r.o.

1.4.

t

Územní plán vytváří podmínky pro navrácení neperspektivních částí zemědělské půdy k přirozené ekologické funkci jejich zařazením do ploch smíšených nezastavěného území, zejména v území kolem řeky Moravy (viz Hlavní výkres I/02.1).

t

Ochranu krajiny a krajinného rázu zajišťuje Územní plán zejména stanovením podmínek využití ploch zemědělských, ploch smíšených nezastavěného území a ploch vodních a vodohospodářských, které umožňují realizaci krajinotvorných opatření vedoucích k posílení estetické a retenční funkce krajiny obce (viz body 7.11., 7.12. a 7.13. výrokové části ÚP).

t

Na základě Zadání Územního plánu Blatec nevymezuje Územní plán plochy pro těžbu nerostů.

t

Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy vymezením sítě ploch veřejných prostranství, ploch dopravní infrastruktury – silniční a ploch dopravní infrastruktury – železniční (viz Hlavní výkres I/02.1) a stanovením stanovením podmínek využití těchto ploch (viz body 7.7., 7.8. a 7.9. výrokové čáti ÚP). Vedení cyklistické trasy II. třídy č. 47 Olomouc – Hodonín – „Moravská stezka“ je v Územním plánu zajištěno vymezením ploch 060-PV, 172-PV, 194-PV, 067-DS, 109-DS, 177-DS a 059-DZ (viz Hlavní výkres I/02.1) a stanovením podmínek využití těchto ploch (viz body 7.7., 7.8. a 7.9. výrokové čáti ÚP).

t

Východní část území obce je řešena dle „Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5“. Jde především o návrh rozvojových ploch, které umožňují rozvoj sportu a rekreace a vytvoření sportovního veslařského areálu.

t

Územní plán navrhuje rozvoj především na terénní plošině nad nivou řeky Moravy, v nivě řeky Moravy navrhuje Územní plán rozvoj sportu a rekreace na základě „Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5“. Územní plán udržuje zemědělský charakter krajiny vymezením ploch zemědělských, plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny jako krajiotvorné doplnění zemědělského charakteru krajiny.

Požadavky vyplývající z koncepčních a rozvojových dokumentů Olomouckého kraje a) Požadavky: Projektant prověří a upřesní ve vztahu k území obce požadavky těchto koncepčních a rozvojových dokumentů: t

Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje

t

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje, vydaný ve formě obecně závazné vyhlášky Olomouckého kraje č. 2/2004

t

Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje, vydaný nařízením Olomouckého kraje v r. 2004

t

Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje

t

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (VODING Hranice spol. s r.o., srpen 2004)

t

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje (Ecological Consulting, spol. s r.o., Olomouc, duben 2004)

t

Územní energetická koncepce Olomouckého kraje schválená Zastupitelstvem OK dne 17.3.2004 usnesením č.UZ/22/24/2004

b) Řešení Z uvedených koncepčních a rozvojových dokumentech nevyplývají ve vztahu k území obce Blatec požadavky řešitelné na úrovni Územního plánu, které by nebyly obsaženy v rámci Zadání Územního plánu Blatec.


C7


KNESL+KYNČL s.r.o.

Požadavky vyplývající ze širších územních vztahů a) Požadavky: t

Prověřit a řešit návaznosti na územně plánovací dokumentaci sousedních obcí: Vrbátky (ORP Prostějov), Bystročice, Kožušany – Tážaly, Grygov, Charváty (ÚP Charváty se projednává – společné jednání), především návaznosti dopravní a technické infrastruktury, územního systému ekologické stability a limitů využití území.

b) Řešení t

1.6.

Prvky navazující na systémy v sousedních obcích jsou řešeny v souladu s územními plány okolních obcí (viz Hlavní výkres I/02.1 a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

Požadavky vyplývající z evidovaných územně plánovacích podkladů Olomouckého kraje a) Požadavky: t

Prověřit a případně zapracovat požadavky vyplývající z evidovaných územně plánovacích podkladů Olomouckého kraje: t

prověřit rozvoj rekreace na území obce na základě územní studie RKC Olomoucko-jih stanovené ZÚR OK (viz bod 73.3.5 ZÚR OK);

t

respektovat závěry Územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje (viz bod 74.7. ZÚR OK);

t

Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje

t

Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji

t

Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Olomouckého kraje

t

Územní generel silnic II. a III. třídy na území Olomouckého kraje

b) Řešení

1.7.

t

Na základě Územní studie RKC Olomouc-jih stanovené ZÚR OK byl ve východní části obce prověřen a navržen rozvoj rekreace vymezením ploch určených pro sport a rekreaci a pro možnost vybudování sportovního veslařského areálu (viz Hlavní výkres I/02.1).

t

Územní plán respektuje závěry Územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje a stanovuje jako nepřípustné umisťovat pozemky větrných elektráren v řešeném území (odůvodnění viz kap. D 7 odůvodnění ÚP).

t

Ze Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje nevyplývají ve vztahu k území obce Blatec požadavky řešitelné na úrovni Územního plánu, které by nebyly obsaženy v rámci Zadání Územního plánu Blatec.

t

Z Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji nevyplývají ve vztahu k území obce Blatec požadavky řešitelné na úrovni Územního plánu, které by nebyly obsaženy v rámci Zadání Územního plánu Blatec.

t

Z Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES na území Olomouckého kraje nevyplývají ve vztahu k území obce Blatec požadavky řešitelné na úrovni Územního plánu, které by nebyly obsaženy v rámci Zadání Územního plánu Blatec.

t

Z Územní generel silnic II. a III. třídy na území Olomouckého kraje nevyplývají ve vztahu k území obce Blatec požadavky řešitelné na úrovni Územního plánu, které by nebyly obsaženy v rámci Zadání Územního plánu Blatec.

Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů a) Požadavky

C8

t

Prověřit, případně stanovit podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot v území, vyplývajících z právních předpisů a správních rozhodnutí, zejména respektování národních kulturních památek, významných krajinných prvků, CHOPAV, urbanisticky významných kompozičních prvků apod.

t

Respektovat limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí a prověřit limity vyplývající z platného Územního plánu obce.



KNESL+KYNČL s.r.o.

t

Prověřit záměry na provedení změn v území vyplývající ze ZÚR OK a z ÚS RC5 (revitalizace území, kanál pro sportovní účely, rekreační funkce, ..).

t

Prověřit případně stanovit podmínky pro odstranění problémů v území: požadavek na řešení střetu záplavového území a zastavěného území obce (zejména zastavěné území na východní straně katastru), brownfield – bývalá cihelna, rekultivace území, zvýšit retenční schopnost krajiny.

t

Vytvořit podmínky pro realizaci splaškové kanalizace a případně čistírny odpadních vod.

t

Prověřit, případně stanovit podmínky pro budování poldrů kvůli místním záplavám.

t

Prověřit, případně stanovit podmínky pro zvyšování podílu lesních pozemků na území obce.

t

Doplnit ÚSES o lokální prvky v zemědělsky využívané krajině biokoridory, nutno nalézt trasu regionálního biokoridoru, biocentra, interakční prvky plošné a liniové…); snížení větrné a vodní eroze.

b) Řešení

1.8.

t

Územní plán stanovuje základní koncepci ochrany a rozvoje hodnot v území viz bod 3.3. výrokové části ÚP.

t

Územní plán respektuje limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí. Byly prověřeny limity vyplývající z platného územního plánu obce. Jedná se především o tři ochranná pásma (PHO): ochranné pásmo čistírny odpadních vod (100 m), která dosud nebyla realizována, ochranné pásmo zemědělského areálu v západní části obce (153 m) a ochranné pásmo skladového objektu, který se nachází v sousedním k.ú. Charváty (250 m). Tato ochranná pásma nelze podle současně platné legislativy stanovit územním plánem, ale samostatným správním rozhodnutím. Územní plán nicméně do území dotčených těmito starými ochrannými pásmy neumísťuje plochy s takovým využitím, které by mohlo být ve střetu se zdroji znečištění (zejména plochy pro bydlení).

t

Záměry vyplývající ze ZÚR OK a z ÚS RC5 byly prověřeny (viz kap. C 1.3. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem.

t

Zastavěné území na východní straně katastru, které je ve střetu se záplavovým územím řeky Moravy je navrženo k přestavbě na plochy sportovních a tělovýchovných zařízení na základě „Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5“. Rekultivace území v oblasti brownfieldu – bývalé cihelny je zajištěna jejím zařazením do ploch určených k přestavbě (viz Hlavní výkres I/02.1). Zvýšení retenční schopnosti území je zajištěno vymezením ploch smíšených nezastavěného území (viz Hlavní výkres I/02.1), které jsou určeny zejména pro kultury podporující retenční schopnosti území (louky, remízky apod.).

t

Územní plán vytváří podmínky pro realizaci splaškové kanalizace a čistírnu odpadních vod (viz body 3.4. a 5.4. výrokové části ÚP a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

t

Podmínky pro budování poldrů kvůli místním záplavám jsou stanoveny v bodě 5.4. výrokové části ÚP a zajištěny vymezením koncepčního prvku „retenční prostor“ v ploše 105-NS (viz výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2), jejíž podmínky využití umožňují vybudování poldru (viz bod 7.11. výrokové části ÚP.

t

Územní plán vytváří podmínky pro zvyšování podílu lesních pozemků na území obce stanovením podmínek využití ploch nezastavěného území (viz bod 7.11. , 7.12. a 7.13. výrokové části ÚP).

t

Územní plán stanovuje koncepci ÚSES v bodě 6.8. výrokové části ÚP a vymezuje prvky ÚSES v Hlavním výkrese I/02.1.

Požadavky na rozvoj území obce a) Požadavky t

Obec Blatec rozvíjet především jako kompaktní sídlo s nízkopodlažní obytnou zástavbou podpořenou rekreačními funkcemi.


C9


KNESL+KYNČL s.r.o.

t

Obec Blatec rozvíjet tak, aby byly zajištěny podmínky pro její příznivé životní prostředí, zejména s přihlédnutím k rekreační a zemědělské funkci nezastavěného území.

t

Obec Blatec rozvíjet tak, aby byly zajištěny podmínky pro její příznivý hospodářský růst, zejména s přihlédnutím k rozvoji občanské vybavenosti, drobného podnikání a výroby v takovém rozsahu a umístění, aby nedocházelo k nepříznivému ovlivňování okolní obytné zástavby a hodnot území.

t

V prognóze vývoje počtu obyvatel obce v příštích 30 letech předpokládat (především z důvodu zvyšování kvalitativních nároků na bydlení) nárůst přibližně 70-ti nových bytových jednotek.

t

Chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území obce. Vyhodnotit kvalitu krajinného rázu, tomu přizpůsobit řešení využití krajiny, navrhnout rozvoj, respektování a nápravu.

t

Upřednostnit smíšené využití ploch umožňující integraci občanského vybavení.

b) Řešení

1.9.

t

Územní plán zajišťuje rozvoj obce jako kompaktní sídlo s nízkopodlažní obytnou zástavbou podpořenou rekreačními funkcemi (viz bod 3.2. výrokové části ÚP).

t

Územní plán stanovuje rozvoj obce tak, aby byly zajištěny podmínky pro její příznivé životní prostředí, zejména s přihlédnutím k rekreační a zemědělské funkci nezastavěného území (viz body 3.2. a 3.3. výrokové části ÚP).

t

Územní plán stanovuje rozvoj obce tak, aby byly zajištěny podmínky pro její příznivý hospodářský růst, zejména s přihlédnutím k rozvoji občanské vybavenosti, drobného podnikání a výroby v takovém rozsahu a umístění, aby nedocházelo k nepříznivému ovlivňování okolní obytné zástavby a hodnot území (viz body 3.2. a 3.3. výrokové části ÚP).

t

Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj bydlení ve větším rozsahu než 70 bytových jednotek z důvodu zajištění potřebné rezervy (využití některých pozemků může být v reálné situaci blokováno majetkoprávními vztahy, limity využití území či etapizací).

t

Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území obce (viz bod 3.3. výrokové části ÚP). Územní plán stanovuje využití krajiny vymezením ploch smíšených nezastavěného území, ploch zemědělských a ploch vodních a vodohospodářských (viz Hlavní výkres I/02.1) a stanovením podmínek jejich využití (viz body 7.11., 7.12. a 7.13 výrokové části ÚP) mimo jiné také na základě vyhodnocení krajinného rázu (viz kapitola B bod 1.4. odůvodnění ÚP) a na prověření možností v území. Proto jsou v oblasti říční nivy (východně od plánované přeložky silnice II/435) navrženy k rozvoji pouze záměry vyplývající z krajské dokumentace (ZÚR OK, krajská Územní studie).

t

Územní plán stanovuje smíšené využití zejména u ploch určených k bydlení tak, že je možná integrace občanského vybavení v těchto plochách (viz bod 7.1. výrokové části ÚP).

Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) a) Požadavky:

C10

t

Nové rozvojové plochy vymezit tak, aby rozvíjely hodnoty stávající urbanistické struktury a zohlednit přitom koncepci dle dosud platného Územního plánu obce Blatec (ÚPO Blatec).

t

V souvislosti s přeložkou železniční trati prověřit a navrhnout koncepci pro předpokládané srůstání zastavěných území obce dosud železniční tratí oddělených. včetně využití ploch rušené části trati

t

Jako součást koncepce navrhnout další směry rozvoje formou rezerv.

t

Prověřit aktuálnost, vhodnost a rozsah nevyužitých zastavitelných plochy z dosud platného ÚPO Blatec.

t

V rozvojových plochách pro bydlení počítat především s individuálními formami bydlení v rodinných domech a vytvořit předpoklady pro hospodárné využívání těchto ploch.



KNESL+KYNČL s.r.o.

t

Při navrhovaných změnách a úpravách zajistit zachování prostupnosti zastavěného území, nezastavěného území a prostupnosti mezi nimi.

t

Stanovit podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavního účelu využití (hlavní účel), přípustného využití, nepřípustného využití, podmíněně přípustného využití. Stanovit podmínky pro posuzování podmíněné přípustnosti a vysvětlit pojmy formulované v územním plánu. Vyhodnotit stav ve využívání krajiny. Podle potřeby stanovit podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu v zastavěném území (například výškové regulace zástavby, intenzity využití ploch, způsobu zástavby apod.).

t

Prověřit funkční využití v územním plánu stávajících areálů zemědělské výroby a případně navrhnout jejich nové využití (přestavbu).

t

Na vhodných místech prověřit možnost začlenění ploch do krajinné zeleně s cílem obnovit původní nivní rostlinná společenstva.

t

Nad terénní lavicí na vhodných místech prověřit možnost začlenění ploch do krajinné zeleně s cílem omezit větrnou a vodní erozi.

t

Prověřit vymezení lokálního ÚSES dle platného ÚPSÚ, především návaznosti na sousední územní plány obcí. Při prověřování lokálních prvků ÚSES bude přihlédnuto k majetkoprávním vztahům s cílem využít vhodné pozemky ve veřejném vlastnictví, skladebné části prvků ÚSES upravovovat pouze v odborně odůvodněných případech. Vymezení bude zpracováno metodicky správně autorizovaným projektantem ÚSES (dodržení prostorových parametrů, zohlednění potencionálního a současného stavu krajiny ...).

t

Navrhnout obnovu a doplnění chybějících břehových porostů (vzrostlé zeleně i travních porostů) podél vodních toků ve volné krajině.

t

Prověřit možnosti zalesnění především na ostatních plochách nebo zemědělských pozemcích IV. tř. ochrany ve volné krajině ve velkých celcích orné půdy a v plochách, které jsou k tomuto účelu navrženy v dosud platném ÚPSÚ.

t

Při navrhovaných změnách a úpravách zajistit zachování prostupnosti krajiny pro zemědělskou účelovou dopravu, cykloturistiku nebo pěší turistiku.

t

Vyhodnotit potřebu pořízení územních studií u rozvojových lokalit.

t

Při vymezování ploch pro změnu využití a podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití zohlednit přítomnost významných krajinných prvků (lesů, vodních toků, rybníků, údolních niv ...).

t

Zohlednit při návrhu nových zastavitelných ploch také přítomnost hodnotné zeleně. Případný úbytek kompenzovat návrhem nových liniových a plošných prvků zeleně.

t

Plochy lesní (PUPFL) budou v grafické části zobrazeny včetně ochranného pásma lesa. Podmínky pro využití ploch lesních budou vycházet zejména z požadavků lesního zákona, o zásazích do stávajících lesních pozemků a jejich jiném využití (např. stavby pro rekreaci) bude uvažováno pouze výjimečně.

t

Projektant stanoví v zastavěném území a zastavitelných plochách regulativy směřující k redukci zpevněných ploch s cílem zvýšit podíl zasakování vodních srážek.

b) Řešení t

Územní plán vymezuje nové rozvojové plochy v návaznosti na stávající urbanistické struktury (viz Hlavní výkres I/02.1), čímž je rozvíjejí. Koncepce platného Územního plánu obce Blatec (ÚPO Blatec) byla prověřena, aktualizována a rozvinuta s ohledem na současný stav a potřeby obce a platnou právní legislativu.

t

Územní plán umožňuje předpokládané srůstaní zastavěných částí obce (nyní oddělených železniční tratí) směřováním rozvoje obytné části především východním směrem (viz Hlavní výkres I/02.1). Plocha výhledově rušené části trati je v Územním plánu ponechána jako stabilizovaná plocha dopravní infrastruktury – železniční proto, aby do doby realizace přeložky trati nebyla omezena práva vlastníka a provozovatele současné trati (zejména možnosti úprav trati).


C11


C12

KNESL+KYNČL s.r.o.

t

Územní plán navrhuje další směry rozvoje formou územních rezerv (viz bod 10. výrokové části ÚP a Výkres základního členění I/01).

t

Rozvoj obce včetně vymezení zastavitelných ploch byl navržen na základě prověření aktuálnosti, vhodnosti a rozsahu nevyužitých zastavitelných ploch z platného ÚPO Blatec a na základě současných potřeb a možností obce.

t

Podmínky využití rozvojových ploch určených k bydlení zajišťují možnost realizace nízkopodlažní obytné zástavby (viz bod 7.1. výrokové části ÚP). Hospodárné využití rozvojových ploch určených k bydlení je zajištěno jejich vymezením v blízkosti existující veřejné infrastruktury (viz Hlavní výkres I/02.1).

t

Územní plán zajišťuje prostupnost územím stanovením Koncepce prostupnosti a obsluhy území v bodě 5.1. výrokové části ÚP.

t

Územní plán stanovuje podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavního účelu využití (hlavní účel), přípustného využití, nepřípustného využití, podmíněně přípustného využití (viz bod 7. výrokové části ÚP). Územní plán stanovuje podmínky pro posuzování podmíněné přípustnosti v podmínkách podmíněně přípustného využití ploch (viz bod 7. výrokové části ÚP) a vysvětluje pojmy formulované v územním plánu v kapitole A odůvodnění ÚP. Na základě prověření stavu využívání krajiny byla navržena Koncepce uspořádání krajiny viz bod 6. výrokové části ÚP. Územní plán stanovuje podmínky prostorového uspořádání pro každý typ plochy v podmínkách využití ploch (viz bod 7. výrokové části ÚP).

t

Bylo prověřeno funkční využití celého zastavěného území a v případech nevhodného využití byly navrženy plochy přestavby viz Výkres základního členění území I/01.

t

Územní plán stanovuje podmínky využití ploch, které umožňují obnovování původních nivních společenstev zejména v plochách smíšených nezastavěného území, v plochách zemědělských a v plochách vodních a vodohospodářských (viz body 7.11., 7.12. a 7.13. výrokové části ÚP).

t

Územní plán vymezuje plochy smíšené nezastavěného území, jejichž cílem je, mimo jiné, omezit větrnou a vodní erozi na vybraných místech (viz Hlavní výkres I/02.1).

t

Prověření a vymezení ÚSES bylo zpracováno autorizovaným projektantem ÚSES za dodržení platné legislativy a metodiky pro vymezování ÚSES v koordinaci s územními plány okolních obcí s přihlédnutím k majetkoprávním vztahům (viz bod 6.8. výrokové části ÚP a Hlavní výkres I/02.1).

t

Územní plán zajišťuje možnost obnovy a doplnění chybějících břehových porostů (vzrostlé zeleně i travních porostů) podél vodních toků ve volné krajině vymezením ploch vodních a vodohospodářských (viz Hlavní výkres I/02.1) a stanovením podmínek využití těchto ploch v bodě 7.13. výrokové části ÚP. Konkrétní řešení budou předmětem podrobnější projektové dokumentace.

t

Možnosti zalesnění byly prověřeny s ohledem na druh pozemku, třídu ochrany ZPF a platný ÚPO.

t

Územní plán zajišťuje prostupnost územím v krajině vymezením ploch veřejných prostranství, ploch dopravní infrastruktury – silniční a vymezením pěších propojení (viz Hlavní výkres I/02.1) a stanovením Koncepce prostupnosti v bodě 5.1. výrokové části ÚP.

t

Na základě prověření potřeby územních studií u rozvojových ploch nebyly vymezeny plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Vymezeny byly pouze plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci (viz body 11. a 12. výrokové části ÚP a Výkres základního členění území I/01).

t

Plochy pro změnu využití v krajině a podmínky jejich využití byly vymezeny a stanoveny s ohledem na přítomnost významných krajinných prvků, jedná se zejména o plochy smíšené nezastavěného území a plochy vodní a vodohospodářské (viz Hlavní výkres I/02.1).

t

Územní plán využívá plochy stávající zeleně a vymezuje dostatek nových liniových a plošných prvků zeleně k pokrytí potřeby obytných lokalit (stabilizovaných i rozvojových) viz Hlavní výkres I/02.1.

C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU NÁVRH, KVĚTEN 2015 NÁVRH


KNESL+KYNČL s.r.o.

1.10.

t

Pozemky PUPFL jsou zobrazeny v grafické části ve Výkrese předpokládaných záborů půdního fondu II/03, ochranné pásmo lesa je zobrazeno v Koordinačním výkrese II/01.

t

Územní plán stanovuje podmínky využití ploch, které umožňují redukci zpevněných ploch. Nové stavební záměry jsou v tomto ohledu regulovány dalšími platnými právními předpisy.

Požadavky na řešení veřejné infrastruktury a) Požadavky: Veřejná prostranství t

Zajistit podmínky pro fungování veřejných prostranství, která zaručí zejména společenské fungování obce a krátkodobou rekreaci jeho obyvatel v přiměřených docházkových vzdálenostech. Bude zajištěna prostorová a funkční návaznost zástavby na veřejná prostranství a volnou krajinu.

t

U významných veřejných prostranství stanovit samostatné podmínky pro funkční využití i prostorové uspořádání staveb, které je vytvářejí.

t

Ostatní stávající plochy veřejných prostranství budou označeny, bude prověřena urbanistická hodnota těchto prostranství, v případě jejich vyšší hodnoty použity obdobné nebo shodné podmínky využití jako výše uvedené v předchozím bodě.

t

V rozvojových plochách bude v souvislosti s urbanistickou koncepcí navrženo základní schéma veřejného prostranství (ulice, náměstí, park apod.), v rámci kterých bude navržena dopravní a technická infrastruktura. Vedlejší veřejná prostranství budou řešena v rámci územních studií jednotlivých lokalit, bude-li využití takové lokality podmíněno pořízením územní studie, viz. bod. K.

t

Při návrhu veřejného prostranství uplatnit poznatky z oboru urbanistická kompozice. Veřejné prostranství navrhnout tak, aby byl dán předpoklad pro hospodárné využívání rozvojových ploch s ohledem na vytvoření dobrých životních podmínek.

Veřejné vybavení t

Zajistit podmínky pro fungování zařízení občanského vybavení v místech odpovídajících potřebám obce.

t

Prověřit nutnost vymezení dalších samostatných ploch pro zařízení občanského vybavení především v návaznosti na rozvoj bydlení, případně umožnit rozvoj občanského vybavení v rámci jiných ploch (zejména pro bydlení).

t

Navrhnout, resp. umožnit, výstavbu zařízení občanského vybavení pro místní potřebu, nikoliv nadmístního významu.

t

Prověřit rozšíření plochy pro sport na pozemku p.č. 139/2, zvážit možnost dalšího rozšíření.

Dopravní infrastruktura t

V souvislosti s návrhem přeložky silnice II/435 bude také upřesněno řešení napojení této přeložky na stávající silniční síť.

t

V souvislosti s přeložkou železnice Nezamyslice – Olomouc bude upřesněno umístění koridoru trati a rozsah železniční stanice či zastávky a její napojení na komunikační síť obce.

t

Zajistit prostupnost území kolmo na vedení železniční tratě, a to v rozsahu odpovídajícímu potřebám okolního území.

t

Navrhnout základní koncepci dopravního napojení zastavitelných ploch.

t

Vytvořit podmínky pro zlepšení situace týkající se parkování motorových vozidel v obci.

t

Prověřit předpoklady pro umístění parkovacích stání návštěvníků fotbalového hřiště

t

Zajistit podmínky pro rozvoj pěší a cyklistické dopravy.

t

Respektovat ochranné pásmo dráhy.

Technická infrastruktura – vodní hospodářství


C13


KNESL+KYNČL s.r.o.

t

Zachovat stávající systém zásobování pitnou vodou z přívodního řadu Slavonín-Blatec v tlakovém pásmu VDJ Křelov.

t

Respektovat výtlačný řad a distribuční síť po obci.

t

Navrhnout trasy vodovodní sítě do stávajících zastavitelných ploch nenapojených na vodovod a do všech lokalit navržených k zastavění.

t

Ověřit kapacitu stávajícího vodovodu, na který budou nové lokality napojeny a ověřit potřebu vody pro plochy určené k přestavbě. Prověřit optimalizaci tlakových poměrů a akumulaci pitné vody.

t

Zapracovat návrh propojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou přes Blatec na skupinový vodovod Olomouc.

t

Při návrhu nové vodovodní sítě v co největší míře řady zokruhovat.

t

Veřejný vodovod bude sloužit k protipožárnímu zásahu, proto musí být při výstavbě vodovodní sítě dodržena min. potřebná dimenze potrubí. Musí být osazeny hydranty.

t

Studny jako jediný zdroj pitné vody povolovat pouze ve výjimečných případech a na dobu určitou.

t

Zapracovat návrh odkanalizování splaškových vod na ČOV Blatec dle platné projektové dokumentace.

t

Navrhnout trasy kanalizačních sběračů pro odvádění odpadních vod z lokalit navržených k zastavění.

t

Dešťové vody z řešených lokalit musí být v maximální možné míře vsakovány (přímo nebo s akumulací) na vlastním pozemku.

t

Novou kanalizační síť budovat jako oddílnou, pokud to dovolí prostorové uspořádání.

t

Na plochách veřejného prostranství vytvořit podmínky pro zasakování dešťové vody z komunikace.

t

V nově navržených lokalitách určit hydrogeologické podmínky. Určit míru zasakování popřípadě navrhnout jiný způsob nakládání s dešťovými vodami v místě dopadu.

t

Odkanalizování prostřednictvím domovních ČOV navrhovat pouze ve výjimečných případech a to pouze pokud je možnost vypouštět vyčištěné odpadní vody do recipientu nebo dešťové kanalizace a to pouze na dobu určitou.

t

Vyznačit a respektovat plochy odvodnění, případný zábor těchto ploch dokumentovat v grafické i textové části územního plánu.

Technická infrastruktura – energetika a spoje t

Respektovat průběžná vedení VVN procházející nad územím obce.

t

Potřebu transformačního výkonu pro navržené zastavitelné plochy zajistit návrhem nových trafostanic nebo zvýšením transformačního výkonu stávajících.

t

Prověřit a v odůvodněných případech navrhnout přeložení stávajících nadzemních vedení VN 22kV v návrhových lokalitách pod zem, přičemž posoudit zejména realizovatelnost takového řešení z hlediska výše investičních nákladů.

t

Respektovat ochranná pásma elektrických zařízení – vedení VVN, VN a trafostanic.

t

Respektovat průběžné plynovody VTL procházející územím obce, respektovat plynovody VTL (včetně katodové ochrany) a regulační stanice zásobující obec.

t

Respektovat distribuční plynovody STL v obci, navrhnout zásobení zastavitelných ploch.

t

Respektovat ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení (plynovodu VTL, STL a regulačních stanic).

t

Respektovat telekomunikační zařízení a dálkové sdělovací kabely, včetně ochranných pásem na území obce, umožnit umístění pod zem nadzemních vedení, umožnit rozšíření telekomunikační sítě do zastavitelných ploch.

Technická infrastruktura – nakládání s odpady

C14



KNESL+KYNČL s.r.o.

t

Bude zachován stávající systém likvidace komunálního odpadu, který je řešen svozem a ukládáním mimo řešené území obce;

t

Prověřit nutnost a případně vymezit plochu pro skládku stavební suti a biologického odpadu, popřípadě pro sběrný dvůr pro tříděný odpad nebo kompostárnu;

t

Při řešení způsobu likvidace odpadů prověřit předpoklady pro hospodárnou a ekologickou likvidaci těchto odpadů, zejména jejich druhotné využití.

Podmínky vyplývající pro zástavbu z důvodu stávajících inženýrských sítí t

U rozvojových ploch, kde jsou stávající vedení inženýrských sítí, stanovit jako podmínku realizace výstavby přeložky těchto sítí.

b) Řešení Veřejná prostranství t

Územní plán zajišťuje podmínky pro fungování veřejných prostranství, která zaručí zejména společenské fungování obce a krátkodobou rekreaci jeho obyvatel v přiměřených docházkových vzdálenostech, a prostorovou a funkční návaznost zástavby na veřejná prostranství a volnou krajinu vymezením ploch veřejných prostranství, ploch dopravní infrastruktury – silniční a pěších propojení (viz Hlavní výkres I/02.1), stanovením podmínek jejich využití v bodě 7.9. výrokové části ÚP a stanovením Koncepce prostupnosti a obsluhy území v bodě 5.1. výrokové části ÚP.

t

Významným veřejným prostranstvím je náves v Blatci a její ochrana je zajištěn v Základní koncepci rozvoje území v bodě 3.2. výrokové části ÚP.

t

Územní plán vymezuje veřejná prostranství jako plochy veřejných prostranství a plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně (viz Hlavní výkres I/02.1) a stanovuje podmínky způsobu jejich využití (viz body 7.9. a 7.10. výrokové části ÚP).

t

Územní plán vymezuje v rozvojových lokalitách veřejná prostranství (plochy veřejných prostranství a plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně) z důvodu zajištění prostupnosti územím a zajištění dostatečného množství veřejné zeleně v území. Územní plán nevymezuje plochy, ve kterých by bylo využití území podmíněno pořízením územní studie.

t

Plochy veřejných prostranství jsou navrženy tak, aby bylo možné v rozvojovém území vytvořit funkční plnohodnotnou základní komunikační síť. Podmínky využití ploch umožňují v plochách veřejných prostranství umístění sítí technické infastruktury a doprovodné zeleně, plochy proto byly navrženy tak, aby bylo možné zokruhování těchto sítí.

Veřejné vybavení t

Územní plán zajišťuje podmínky pro fungování zařízení občanského vybavení v místech odpovídajících potřebám obce stanovením koncepce veřejného vybavení v bodě 5.2. výrokové části ÚP a vymezením ploch občanského vybavení pro veřejnou infrastrukturu, malá a střední komerční zařízení, tělovýchovná a sportovní zařízení a ploch smíšených obytných, jejichž podmínky využití ploch umožňují integraci veřejného vybavení (viz bod 7. výrokové části ÚP a Hlavní výkres I/02.1).

t

Na základě prověření nutnosti vymezení dalších samostatných ploch pro zařízení občanského vybavení především v návaznosti na rozvoj bydlení byly vymezeny nové plochy pro rozvoj občanského vybavení – veřejné infrastruktury 008-OV a 056-OV (viz Hlavní výkres I/02.1). Rozvoj občanského vybavení umožňují podmínky využití území také v rámci jiných ploch, zejména v plochách smíšených obytných (viz v bod 7. výrokové části ÚP).

t

V kompaktním sídle je Územním plánem umožněna výstavba zařízení občanského vybavení místního významu. Územní plán vymezuje plochy pro občanské vybavení nadmístního významu dle Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko-jih, 12/2008 (tato tudie byla zpracována na základě nadřazené územně plánovací dokumentace – ZÚR OK).

t

Na základě prověření možnosti rozšíření ploch pro výhledovou možnost rozšíření občanského vybavení – sportovních a tělovýchovných zařízení vymezena územní rezerva R06 pro občanské vybavení – sportovní a tělovýchovná zařízení v ploše 058-NZ v C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU NÁVRH, KVĚTEN 2015

C15


KNESL+KYNČL s.r.o.

návaznosti na stávající hřiště na ploše 061-OS. Na základě Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko-jih, 12/2008 byly při východní hranici obce navrženy plochy občanského vybavení – sportovních a tělovýchovných zařízení 147-OS a 150-OS (viz Hlavní výkres I/02.1). Dopravní infrastruktura t

Územní plán vymezuje koridor pro zajištění možnosti realizace přeložky silnice II/435 (viz plochu 133-DS v Hlavním výkrese I/02.1). Přesný průběh a napojení této přeložky na stávající silniční síť bude předmětem podrobnější projektové dokumentace. Na základě podrobnější projektové dokumentace pak může být v Územním plánu dále zpřesněn a zúžen koridor vymezený pro přeložku.

t

V souvislosti s přeložkou železnice Nezamyslice – Olomouc Územní plán upřesňuje umístění koridoru trati a možné umístění zastávky na základě podrobnější dokumentace s dostatečnou rezervou pro případné úpravy (viz Hlavní výkres I/02.1). Podrobnější řešení umístění zastávky, jejího napojení na komunikační síť obce a křížení železniční trati se sítí silniční dopravy bude předmětem podrobnější projektové dokumentace.

t

Územní plán zajišťuje prostupnost území kolmo na vedení železniční tratě v rozsahu odpovídajícímu potřebám okolního území vymezením pěších propojení (viz Hlavní výkres I/02.1) a stanovením podmínek využití ploch dopravní infrastruktury – železniční (v bodě 7. výrokové části ÚP).

t

V Územním plánu je navržena základní síť dopravního napojení zastavitelných ploch (viz plochy veřejných prostranství a plochy dopravní infrastruktury – silniční v Hlavním výkrese I/02.1.

t

Územní plán vytváří podmínky pro zlepšení situace týkající se parkování motorových vozidel v obci stanovením koncepce statické dopravy a podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití v bodě 7. výrokové části ÚP.

t

Územní plán prověřil možnosti parkování osobních vozidel poblíž fotbalového hřiště. Pro realizaci těchto stání je možné využit například plochu občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení 061-OS nebo plochu veřejných prostranství 064-PV, které tento areál obklopují (viz Hlavní výkres I/02.1).

t

Územní plán zajišťuje podmínky pro rozvoj pěší a cyklistické dopravy stanovením koncepce pěší dopravy a koncepce cyklistické dopravy v bodě 5.3. výrokové části ÚP.

t

Územní plán respektuje stávající ochranné pásmo dráhy, zejména s ohledem na potenciální střety při zástavbě okolních pozemků. Do OP železnice jsou navrženy pouze části tří ploch, ve kterých je možné realizovat stavby pro bydlení (071-SX, 073-SX a 188-SX). Využití těchto částí zasahujících do OP dráhy je možné předpokládat po přeložení tratě, kdy bude stávající trať fungovat pouze jako železniční vlečka s nízkou intenzitou provozu (a také s menším OP). Navržené využití ostatních rozvojových ploch v sousedství stávající železnice není s touto dráhou a provozem na ní v zásadním střetu, povolování staveb v těchto plochách bude probíhat standardní cestou – OP dráhy je zákonným limitem a správce železnice musí s výstavbou v tomto OP souhlasit.

Technická infrastruktura – vodní hospodářství

C16

t

Územní plán zachovává stávající systém zásobování pitnou vodou z přívodního řadu Slavonín – Blatec v tlakovém pásmu VDJ Křelov (viz bod 5.4. výrokové části ÚP a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

t

Územní plán respektuje stávající vodovodní řady v obci, do koncepce zásobování pitnou vodou jsou zahrnuty pouze významné řady (vodovod Pomoraví, zásobovací a hlavní distribuční řady) – viz bod 5.4. výrokové části ÚP a výkres Koncepce technické infrastruktury (I/02.2).

t

Územní plán vytváří vhodné podmínky pro rozšiřování vodovodní sítě do rozvojových ploch určených k zástavbě, a to zejména stanovením podmínek využití ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury – silniční (viz bod 7. výrokové části ÚP).


KNESL+KYNČL s.r.o.


t

V rámci zpracování ÚP byla prověřena kapacita stávajícího vodovodu pro zásobování rozvojových ploch určených k zástavbě včetně kapacity pro případný hasební zásah (viz kapitola D 5.4. Odůvodnění ÚP). Současná kapacita vodovodu je dostačující pro rozvoj obce.

t

Územní plán vymezuje rozvojovou trasu pro propojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou přes Blatec na skupinový vodovod Olomouc. Toto propojení je již částečně realizováno (Olomouc – Blatec), zbývající část vodovodu je navržena jako rozvojová trasa TV01 (viz bod 5.4. výrokové části ÚP a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

t

Územní plán nenavrhuje konkrétní řešení nových vodovodních řadů v uvažované zástavbě, toto bude předmětem podrobnější dokumentace. Požadavek na zaokrouhování vodovodní sítě je uveden v bodě 5.4. výrokové části Územního plánu.

t

Územní plán neřeší výstavbu konkrétních vodovodních řadů ani jejich osazení hydranty. Toto je předmětem podrobnější dokumentace, která se bude řídit také požadavky dotčených orgánů (včetně hasičského záchranného sboru).

t

Povolování studní na jednotlivých pozemcích je mimo podrobnost Územního plánu (viz §43 odst. 3 Stavebního zákona ve znění pozdějších předpisů). Podrobné požadavky na obsluhu pozemku a jeho napojení na sítě TI mohou vznést dotčené orgány v rámci územního řízení pro umístění stavby.

t

Územní plán vymezuje lokalitu pro umístění ČOV, stanovuje koncepci odkanalizování obce a vytváří vhodné podmínky pro realizaci nové stokové sítě v obci (viz bod 5.4. a bod 7. výrokové části Územního plánu a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

t

Požadavek na zasakování dešťových vod na vlastním pozemku vyplývá z §20 a §21 vyhlášky č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Územní plán tuto povinnost zmiňuje v kapitole D 5.4. Odůvodnění.

t

Územní plán nenavrhuje konkrétní řešení nových kanalizačních stok v obci, toto bude předmětem podrobnější dokumentace. Požadavek na oddílnost kanalizačního systému je uveden v bodě 5.4. výrokové části Územního plánu.

t

Územní plán vymezuje dostatečné koridory pro realizaci veřejných prostranství (obvykle šířky alespoň10 m). Minimální šířky veřejných prostranství pro obsluhu zástavby stanovuje §22 vyhlášky č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tyto šířky jsou dostatečné i pro možné zasakování dešťových vod z komunikací. Konkétní řešení veřejných prostranství včetně členění na komunikace a možné zasakovací pásy je mimo podrobnost Územního plánu a je předmětem podrobnější projektové dokumentace.

t

Vypracování hydrogeologického posudku pro určení vhodného způsobu likvidace dešťových vod v rozvojových územích je mimo podrobnost Územního plánu. Území plán vytváří podmínky pro různá řešení, jejichž vhodnost bude prověřena podrobnějšími projektovými dokumentacemi.

t

Umísťování domovních ČOV na jednotlivých pozemcích je mimo podrobnost Územního plánu (viz §43 odst. 3 SZ). Podrobné požadavky na obsluhu konkrétního pozemku a jeho napojení na sítě TI mohou vznést dotčené orgány v rámci územního řízení pro umístění stavby.

t

Plochy odvodnění jsou vyznačeny ve Výkrese předpokládaných záborů půdního fondu (II/03). Zábor těchto ploch je dokumentován v grafické i textové části územního plánu (viz kapitola E Odůvodnění Územního plánu).

Technická infrastruktura – energetika a spoje t

Územní plán respektuje stávající vedení VVN (viz bod 5.4. výrokové části ÚP a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

t

Územní plán vymezuje koridory pro rozvojové trasy elektrických vedení včetně nových trafostanic, a to zejména pro zásobování rozvojových zastavitelných ploch (viz bod 5.4. výrokové části ÚP a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2). Konkrétní rozvoj distribuční sítě VN a NN bude součástí podrobnější projekční dokumentace vlastníka a správce elektrické sítě.


C17


KNESL+KYNČL s.r.o.

t

Územní plán vymezuje koridory pro rozvojové trasy elektrických vedení, a to zejména z důvodu střetu stávajících vedení s rozvojovými zastavitelnými plochami nebo pro napojení nových distribučních trafostanic. Vybrané trasy jsou pak navrženy pro realizaci podzemních kabelových vedení VN (obvykle se jedná o koncová vedení ukončená ve stávajících či navržených trafostanicích). Ostatní přeložky jsou předpokládány jako vzdušná elektrická vedení. (viz bod 5.4. výrokové části ÚP, kapitola D5.4. Odůvodnění ÚP a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

t

Ochranná pásma elektrických vedení jsou zákonným limitem, jehož existenci a vztah k nové zástavbě je nutné řešit v podrobné projekční dokumentaci. Územní plán navrhuje několik přeložek stávajících elektrických vedení VN v místech, kde jejich současné vedení a jejich ochranné pásmo neumožňuje efektivní využití rozvojových ploch pro zástavbu. Do ochranných pásem elektrických vedení VVN Územní plán nenavrhuje plochy pro zástavbu (viz Koordinační výkres II/01).

t

Územní plán respektuje současný stav plynovodní sítě, nezasahuje do stávajícího systému zásobování obce zemním plynem ani nenavrhuje plochy pro zástavbu v bezpečnostních pásmech VTL plynovodů a SKAO (viz bod 5.4. výrokové části ÚP a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

t

Územní plán nemění stávající systém zásobování obce zemním plynem a předpokládá rozšíření systému STL i do rozvojových ploch pro zástavbu, k čemuž vytváří vhodné podmínky zejména stanovením podmínek využití ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury – silniční (viz bod 7. výrokové části ÚP). Konkrétní řešení nových STL řadů v uvažované zástavbě bude předmětem podrobnější dokumentace.

t

Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů jsou zákonným limitem, jehož existenci a vztah k nové zástavbě je nutné řešit v podrobné projekční dokumentaci. Územní plán nenavrhuje plochy pro zástavbu v bezpečnostních pásmech VTL plynovodů a SKAO (viz Koordinační výkres II/01).

t

Územní plán vytváří vhodné podmínky pro existenci a rozvoj telekomunikační sítě, a to zejména stanovením podmínek využití ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury – silniční (viz bod 7. výrokové části ÚP). Do koncepce elektronických komunikací jsou zahrnuta všechna významná telekomunikační vedení (viz výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

Technická infrastruktura – nakládání s odpady t

Územní plán nevytváří podmínky pro zásadní změnu likvidace komunálního odpadu (např. návrh nové skládky v Blatci), předpokládá se zachování stávajícho systému (odvoz odpadu mimo území obce). Územní plán vytváří podmínky pro realizaci nového sběrného dvora v místě nové ČOV (viz výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

t

Zpracovatel Územního plánu prověřil místní situaci a nenavrhl zvláštní plochy pro nové skládky na území obce. Pro umístění sběrného dvora určeného zejména pro shromažďování tříděného, velkoobjemového a nebezpečného odpadu byla navržena plocha technické infrastruktury určená také pro ČOV Blatec, zde je možné také umístit související funkce (technické služby obce, apod.).

Podmínky vyplývající pro zástavbu z důvodu stávajících inženýrských sítí t

1.11.

Pro využití rozvojových ploch v severní části Blatce, přes které dnes prochází vedení významných inženýrských sítí, stanovuje Územní plán tzv. etapizaci (viz bod 14. výrokové části ÚP), která podmiňuje využití těchto ploch realizací přeložky daného vedení (v případě Blatce se jedná výhradně o elektrické vedení VN). Na základě úpravy vymezení rozvojových ploch nebyl rozvoj ploch Za nádražím, přes které vede trasa el. vedení, podmíněn výstavbou přeložky z důvodu využitelnosti větší části ploch. Stávající elektrické vedení je i nadále limitem, který ovlivňuje využitelnost ploch, avšak vzhledem k majetkoprávním vztahům v území a stadiu přípravy k výstavbě je zbytečné rozvoj těchto ploch blokovat.

Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území a) Požadavky:

C18



KNESL+KYNČL s.r.o.

Přírodní hodnoty t

Respektovat významné krajinné prvky.

t

Respektovat CHOPAV Kvartér řeky Moravy.

t

Chránit nivu řeky Moravy před nevhodnou zástavbou; rozvíjet vhodné využití jejího přírodního a rekreačního potenciálu.

t

Chránit zemědělskou krajinu okolí obce.

t

Chránit a rozvíjet součásti kulturní krajiny, historické cesty a stromořadí v obraze sídla a krajiny.

t

Chránit a případně zvyšovat zastoupení stromořadí a remízů ve stávajících, převážně zemědělsky využívaných partiích krajiny.

t

Chránit a rozvíjet významné pohledové osy, včetně krajinných průhledů a přírodních dominant.

t

Prověřit vymezení prvků územního systému ekologické stability na území obce dle platného ÚPO Blatec, především návaznosti na územní plány sousedních obcí.

Kulturní a civilizační hodnoty t

Chránit kulturní a civilizační hodnoty dané právními předpisy, zejména nemovité kulturní památky: sousoší Ukřižování se sochami P. Marie a sv. Jana na návsi a sochu sv. Linharta při silnici na Grygov.

t

Popsat, vyznačit, chránit a rozvíjet, hodnotné nebo významné místní stavby (kvalitní architektura, historická dochovaná architektura), veřejná prostranství a památky místního významu, které dokumentují historický vývoj obce. Pro tyto hodnoty stanovit požadavky pro jejich využívání, využívání pozemků a umisťování staveb na nich, změny staveb nebo změny využití území v jejich blízkosti s cílem zachovat celkový ráz prostředí a jedinečnost místa.

t

Respektovat historickou urbanistickou strukturu a její hodnoty: vyrovnanou hladinu zástavby, historické jádro (původní náves) a jeho plošné vymezení. Jako hodnotu bydlení v obci definovat charakter zástavby.

t

Chránit a rozvíjet občanské vybavení veřejné infrastruktury.

t

Chránit a rozvíjet veřejná prostranství a zázemí pro každodenní rekreaci všech věkových skupin obyvatelstva.

t

Chránit a rozvíjet prostupnost zastavěného území (včetně ploch přestaveb) a zastavitelných ploch, a prostupnost sídla do krajiny.

t

Popsat, vyznačit, chránit a případně obnovovat historickou cestní síť.

b) Řešení Přírodní hodnoty t

Územní plán respektuje významné krajinné prvky – údolní nivu řeku Moravy a CHOPAV Kvartér řeky Moravy tím, že mimo záměrů vyplývajících z nadřazené územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů – koridor pro přeložku silnice II/435 (ZÚR OK) a plochy určené pro sport a rekreaci (Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko-jih) – navrhuje k rozvoji pouze plochy smíšené nezastavěného území, a to ve prospěch smíšené krajiny a ÚSES.

t

Územní plán zahrnuje zemědělsky využívanou krajinu v okolí obce především do ploch zemědělských (s výjimkou ploch určených pro stavební či nestavební rozvoj) a stanovuje koncepci zemědělské krajiny (viz bod 6.2. výrokové části ÚP). Vyhodnocení a odůvodnění potřeby rozvoje na zemědělských pozemcích je uvedeno v kapitole E Odůvodnění ÚP.

t

Územní plán stanovuje požadavky pro ochranu a rozvoj kulturní krajiny, vybraných historických cest a stromořadí v obraze sídla a krajiny (viz. bod 3.3. výrokové části ÚP).

t

Existující průhledy v zástavbě Územní plán chrání vymezením ploch dopravní infrastruktury – silniční a ploch veřejných prostranství. Průhledy v krajině a přírodní dominanty jsou ochráněny prostřednictvím vymezením nezastavěného území (viz Výkres základního členění území I/01).


C19

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC t

KNESL+KYNČL s.r.o.

Prověření a vymezení ÚSES bylo zpracováno v koordinaci s územními plány okolních obcí (viz kapitola D 6.8. Odůvodnění ÚP a Hlavní výkres I/02.1).

Kulturní a civilizační hodnoty

1.12.

t

Územní plán respektuje kulturní a civilizační hodnoty dané právními předpisy (zejména nemovité kulturní památky); jejich ochrana je přitom nezpochybnitelným limitem využií území nezávislým na Územním plánu.

t

Územní plán se nemůže díky své koncepční rovině zabývat jednotlivými stavbami, toto přináleží podrobnějí dokumentaci, např. regulačnímu plánu nebo DÚR (viz §43 odst. 3 Stavebního zákona ve znění pozdějších předpisů). Ochrana jednotlivých místních památek tedy musí probíhat mimo působnost Územního plánu. Územní plán chrání strukturu a charakter zástavby historického jádra obce (viz bod 3.3.2. výrokové části ÚP). Veřejná prostranství chrání Územní plán vymezením ploch veřejných veřejných prostranství, veřejných prostratství – veřejné zeleně případně ploch dopravní infrastruktury – silniční a stanovením podmínek jejich využití.

t

Územní plán zajišťuje ochranu a rozvoj občanského vybavení veřejné infrastruktury stanovením koncepce veřejné infrastruktury v bodě 5.2. výrokové části ÚP a vymezením ploch občanského vybavení – veřejné infrastruktury v Hlavním výkrese I/02.1 a stanovením podmínek jejich využití v bodě 7. výrokové části ÚP.

t

Územní plán zajišťuje ochranu a rozvoj veřejných prostranství a zázemí pro každodenní rekreaci všech věkových skupin obyvatelstva stanovením koncepce sídelní zeleně v bodě 5.1.2. a vymezením ploch veřejných prostranství – veřejné zeleně v Hlavním výkrese I/02.1.

t

Územní plán zajišťuje ochranu a rozvoj prostupnosti zastavěného území a zastavitelných ploch, a prostupnost sídla do krajiny stanovením koncepceprostupnosti a obsluhy území (koncepce ulic a návsí) v bodě 5.1.1. výrokové části ÚP a vymezením ploch veřejných prostranství, ploch dopravní infrastruktury silniční a pěších propojení v Hlavním výkrese I/02.1.

t

Územní plán chrání historickou cestní síť prostřednictvím vymezení ploch dopravní infrastruktury – silniční a ploch veřejných prostranství (viz Hlavní výkres I/02.1). Přitom realizace nových či obnova historických komunikací je přípustná ve všech typech ploch s rozdílným způsobem využití (jako související dopravní infrastruktura) - viz bod 7. výrokové části ÚP.

Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace a) Požadavky: t

Z nadřazené územně plánovací dokumentace, Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, vyplývají pro územní plán jako závazné: veřejně prospěšné stavby: č. D35 přeložka II/435 Charváty – Kožušany a č. D53 modernizace železniční trati Nezamyslice – Olomouc.

t

Územní plán vymezí další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, která vyplynou při zpracování návrhu.

t

Územní plán v případě potřeby vymezí plochy nebo objekty určené k asanaci.

t

V případě vymezení veřejně prospěšných staveb nebo veřejně prospěšných opatřeních bude vypracován jejich seznam s jednoznačnou identifikací ploch pro ně určených, pro které lze práva vyvlastnit a dále seznam dotčených pozemků staveb, pro které z nich lze současně uplatnit předkupní právo s uvedením v čí prospěch má být předkupní právo vloženo (město, kraj, Česká republika).

b) Řešení t

C20

Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR OK) – č. „D35“ přeložka II/435 Charváty – Kožušany jako plochu VD–02; č. „D53“ modernizace železniční trati Nezamyslice – Olomouc jako plochu VD–01 a č. „V4“ připojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou na skupinový vodovod Olomouc jako koridor VT–07 (viz bod 8. výrokové části ÚP a Výkres veřejně prospěšných opatření a asanací I/03). Tyto plochy byly zpřesněny a vymezeny s ohledem na existenci či neexistenci



KNESL+KYNČL s.r.o.

podrobnější projektové dokumentace (pro přeložku železnice je zpracována technická studie, pro přeložku silnice neexistuje žádná podrobnějí dokumentace). Územní plán vymezujee také veřejně prospěšná opatření pro ÚSES vyplývající ze ZÚR OK, a to VU-02 a VU-04 pro nadregionální biokoridor a VU-01 a VU-03 pro biocentra vložená v nadregionálním biokoridoru.

1.13.

t

Územní plán vymezuje další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, která vyplynula z řešení v průběhu zpracování návrhu (viz bod 8. výrokové části ÚP a Výkres veřejně prospěšných opatření a asanací I/03).

t

Územní plán nevymezuje plochy ani objekty určené k asanaci.

t

Územní plán jednoznačně identifikuje plochy určené pro veřejné prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva vyvlastnit (viz bod 8. výrokové části ÚP a Výkres veřejně prospěšných opatření a asanací I/03).

Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů, například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy a) Požadavky: Ochrana veřejného zdraví t

Budou respektována příslušná ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně veřejného zdraví.

t

Zastavitelné plochy pro výrobu, drobnou výrobu a podnikání a jejich způsob využití bude navržen způsobem, který nebude negativně ovlivňovat stávající nebo nově navržené plochy bydlení ve chráněném venkovním a vnitřním prostoru bytových jednotek.

Ochrana ložisek nerostných surovin a geologické stavby území t

Budou respektována příslušná ustanovení zákona 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně a využití nerostného bohatství, především v oblasti výhradních ložisek.

Obrana státu t

Budou respektována příslušná ustanovení zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky a zákona 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, budou respektována ochranná pásma radiových zabezpečovacích zařízení leteckých koridorů, zájmová území pro obranu státu, zájmová území pro podpovrchové stavby a veškeré zemní práce, zájmová území pro nadzemní stavby a objekty ve vlastnictví ministerstva obrany ČR.

t

V koordinačním výkrese bude uveden údaj o limitu ochranného pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení a vyjmenovaných zájmových územích Ministerstva obrany nacházejících se na území obce, např. poznámkou pod legendou.

Civilní ochrana t

Zájmy civilní ochrany budou řešeny v intencích ustanovení § 18 až 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů.

t

Budou respektována příslušná ustanovení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

Ochrana před povodněmi t

Respektovat záplavové území, včetně jeho aktivní zóny, vyhodnotit potřebu navržení protipovodňových opatření, včetně vazby na sousední obce.

t

Budou přijata opatření proti lokálním záplavám vznikající na území obce vlivem přívalových srážek, která budou zaměřena především na zvýšení přirozené schopnosti krajiny zadržet srážky.

Další požadavky t

Během zpracování ÚPD bude problematika ochrany ZPF konzultována s orgánem ochrany ZPF. Bude provedeno vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zpracováno zdůvodnění předpokládaných záborů.


C21


KNESL+KYNČL s.r.o.

t

Pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány. Pořizovatel je povinen dbát zachování lesa a řídit se ustanoveními lesního zákona.

t

V případě, že nedojde k dotčení PUPFL je nutné tuto skutečnost uvést v textové části návrhu územního plánu.

b) Řešení Ochrana veřejného zdraví t

Požadavek na ochranu chráněných prostor před hlukem je v Územním plánu uveden v bodě 3.4. výrokové části ÚP.

t

Plochy pro výrobu a podnikání jsou situovány v lokalitách s dobrým dopravním napojením z hlavní silniční sítě (především přímo podél ploch dopravní infrastruktury – silniční nebo v bezprostřední blízkosti s možností příjezdu, který nezatíží obytné území).

Ochrana ložisek nerostných surovin a geologické stavby území t

Územní plán nevymezuje z důvodu požadavku obce plochy pro těžbu nerostných surovin. Území, která jsou součástí chráněných ložisek nerostných surovin jsou převážně vymezena jako součást nezastavěného území a jsou tak chráněna pro případné budoucí využití (viz Koordinační výkres II/01).

Obrana státu t

Územní plán respektuje zájmová území Ministerstva obrany ČR – tato jsou vyjmenována v kapitole D 3.6. a znázorněna v Koordinačním výkrese II/01. Tato pásma jsou zákonným limitem, který je nezávislý na Územním plánu.

Civilní ochrana t

Limity využití území vyplývající ze zájmů civilní ochrany a požární bezpečnosti jsou popsány v kapitole D 3.6. Odůvodnění Územního plánu.

Ochrana před povodněmi t

Územní plán respektuje záplavové území řeky Moravy, navrhuje do něj kromě ploch pro rozvoj smíšené krajiny a ÚSES pouze plochy pro sportovní využití u Blateckého mlýna, jejichž vymezení vychází z krajské Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko–jih. Protože obec leží na terénní plošině nad nivou řeky Moravy, protipovodňová opatření nejsou pro její ochranu potřeba.

t

Územní plán vymezuje koncepční prvek „retenční prostor“ pro realizaci suchého poldru na toku Romzy nad zástavbou obce pro ochranu před přívalovými dešti (protože zatrubnění Romzy v zástavbě by mohlo být při přívalových deštích nedostatečně kapacitní a mohlo by dojít k vylití toku do zástavby – viz bod 5.4. výrokové části ÚP a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2). Svými podmínkami využitím ploch v nezastavěném území (viz bod 7. výrokové části ÚP) pak Územní plán vytváří možnost pro realizaci protierozních opatření a podporu smíšené krajiny. Pro zvýšení retenčních schopností krajiny je významná také úprava agrotechnických postupů a pěstovaných plodin, což je už ale zcela mimo kompetenci Územního plánu.

Další požadavky

C22

t

Problematika ochrany ZPF bude konzultována s orgánem ochrany ZPF v rámci projednání ÚP. Územní plán obsahuje vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zdůvodnění předpokládaných záborů půdního fondu (viz kapitola E Odůvodnění ÚP).

t

Na území obce Blatec se vyskytuje minimum pozeků určených k plnění funkce lesa (ČSÚ udává 0,25 ha, což tvoří necelé 0,04% celé výměry území). Územní plán proto nevymezuje pro lesní pozemky samostaný typ plochy, ale zahrnuje je do jiných typů ploch – do ploch smíšených nezastavěného území (NS), jejichž podmínky zajišťují vhodné podmínky k účelnému obhospodařování pozemků určených k plnění funkcí lesa (viz bod 7. výrokové části ÚP), na které se PUPFL vyskytuje.

t

Skutečnost, že nedochází k dotčení PUPFL je uvedena v kapitole E 2.5. Odůvodnění ÚP.



KNESL+KYNČL s.r.o.

1.14.

Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území a) Požadavky: Zajistit podmínky pro řešení hlavních střetů záměrů a limitů, zejména: t

Vytvořit podmínky pro vyvážený vztah rozvojových záměrů (zejména dopravní infrastruktury) a územního systému ekologické stability.

t

Vytvořit podmínky pro vyvážený vztah rozvojových záměrů (zejména dopravní infrastruktury) a zemědělského půdního fondu.

t

Nenavrhovat plochy pro bydlení, zdravotnická a školská zařízení v ochranném pásmu železnice a její přeložky.

Zajistit podmínky pro řešení hlavních problémů v území: t

Vytvořit podmínky pro rekultivaci bývalé cihelny při silnici II/435.

t

Vytvořit podmínky pro optimální dopravní napojení jádra obce na silnici II/435.

t

Vytvořit podmínky pro zvýšení zastoupení vzrostlé zeleně na území obce.

t

Vytvořit podmínky pro snižování hluku a znečišťování ovzduší v okolí silnice II/435.

t

Vytvořit podmínky pro vybudování čistírny odpadních vod.

t b) Řešení Zajištění podmínek pro řešení hlavních střetů záměrů a limitů: t

Územní plán vytváří podmínky pro vyvážený vztah rozvojových záměrů (zejména dopravní infrastruktury) a územního systému ekologické stability, který je navržen tak, že se s rozvojovými záměry kříží pouze v nezbytných případech - např. v případě rozvojových koridorů navržených pro liniové dopravní stavby železnice a silnice (viz Hlavní výkres I/02.1).

t

Územní plán vytváří podmínky pro vyvážený vztah rozvojových záměrů (zejména dopravní infrastruktury) a zemědělského půdního fondu, a to prostřednictvím vymezení vhodných koridorů pro realizaci těchto dopravních staveb (viz Hlavní výkres I/02.1 a Výkres předpokládaných záborů půdního fondu II/03).

t

Stavební využití rozvojových ploch určených pro bydlení, které částečně zasahují do ochranného pásma železnice, stále podléhá limitu ochranného pásma a tudíž i souhlasu SŽDC. Stavební rozvoj ploch navržených v blízkosti přeložky železniční tratě je možný až po vybudování přeložky, kdy bude jasný rozsah jejího ochranného pásma, které bude pro tyto plochy limitem.

Zajištění podmínek pro řešení hlavních problémů v území: t

Územní plán vytváří podmínky pro rekultivaci bývalé cihelny při silnici II/435 tak, že ji vymezuje jako plochu přestavby (viz Výkres základního členění území I/01).

t

Územní plán vytváří podmínky pro optimální dopravní napojení jádra obce na silnici II/435 stanovením koncepce dopravní infrastruktury v bodě 5.3. výrokové části ÚP.

t

Územní plán vytváří podmínky pro zvýšení zastoupení vzrostlé zeleně na území obce stanovením podmínek ploch s rozdílným způsobem využití, které umožňují umisťování zeleně v různých typech ploch (viz bod 7. výrokové části ÚP).

t

Územní plán vymezuje rozvojovou plochu pro přeložku silnice II/435 mimo zastavěné území obce a vytváří tak vhodné podmínky pro snižování hluku a znečišťování ovzduší v okolí této silnice (viz Hlavní výkres I/02.1).

t

Územní plán vytváří podmínky pro vybudování čistírny odpadních vod stanovením koncepce odkanalizování v bodě 5.4. výrokové části ÚP, konkrétně pak vymezením rozvojových ploch technické infrastruktury 079-TX a 196-TX určených zejména pro realizaci ČOV (viz Hlavní výkres I/02.1).


C23


KNESL+KYNČL s.r.o.

Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose a) Požadavky: t

V řešeném území budou nově vymezeny hranice zastavěného území.

t

Vymezit zastavitelné plochy a plochy přestaveb v rozsahu odpovídajícímu potenciálu rozvoje obce, který vyplývá zejména z velikosti obce, jejího dopravního napojení a přírodního zázemí.

t

Prověřit zastavěné území a případně vymezit plochy pro přestavbu s příslušnými podmínkami využití.

t

Jako plochu přestavby navrhnut plochu železniční trati, která nebude pro tento druh dopravy využívána a navrhnout využití odpovídající vhodnému začlenění do struktury obce.

t

V nově vymezených rozvojových plochách v ochranném pásmu dráhy požadujeme zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, do funkčního využití podmíněně přípustného. Podmínka bude znít, že bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech.

b) Řešení

1.16.

t

Územní plán vymezuje hranici zastavěného území v řešeném území (viz bod 2. výrokové části ÚP a Výkres základního členění území I/01).

t

Územní plán vymezuje rozvojové plochy pro zástavbu (zastavitelné a přestavby) s ohledem na rozvojový potenciál obce. Zdůvodnění rozsahu navrženého rozvoje je uvedeno v kapitole E Odůvodnění ÚP.

t

Územní plán vytipoval pozemky uvnitř zastavěného území obce, které jsou dnes s ohledem na koncepci rozvoje obce nevhodně využívané, a vymezuje je jako plochy přestavby se stanovením jejich vhodného cílového využití (viz Výkres základního členění území I/01 a Hlavní výkres I/02.1).

t

Pozemky železiční tratě, která bude výhledově přeložena do nové trasy a částečně zrušena (část zůstane zřejmě fungovat jako železniční vlečka), nebyly v Územním plánu vymezeny jako plochy přestavby. Jsou ponechány jako stabilizované plochy dopravní infrastruktury – železniční proto, aby do doby realizace přeložky trati nebyla omezena práva vlastníka a provozovatele současné trati (zejména možnosti úprav trati) (viz Hlavní výkres I/02.1). Úpravy řešení ÚP bude v tomto ohledu vhodné udělat až se přiblíží doba realizace přeložky trati.

t

Požadavek na ochranu chráněných prostor před hlukem je v Územním plánu uveden v bodě 3.4. výrokové části ÚP.

Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií a) Požadavky t

V řešeném území prověřit a případně navrhnout plochy, pro které je třeba pořídit územní studii.

t

Zejména se bude jednat o dílčí zastavitelné plochy ve kterých není možné nebo účelné vymezení veřejného prostranství územním plánem, jejichž uspořádání není jednoznačně předurčeno nebo jsou pohledově exponovány.

b) Řešení Požadavky na vymezení ploch a koridorů pro prověření změn jejich využití byly splněny. t

C24

Územní plán nevymezuje plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Na základě nové legislativy (novela stavebního zákona) byly vymezeny plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci (viz body 11. a 12. výrokové části ÚP a Výkres základního členění území I/01).



KNESL+KYNČL s.r.o.

1.17.

Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem a) Požadavky t

Požadavek na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem, není stanoven.

b) Řešení Požadavky na vymezení ploch a koridorů pro prověření změn jejich využití byly splněny. Územní plán nevymezuje na území obce plochy, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem.

1.18.

Požadavky na vyhodnocení vlivů Územního plánu na udržitelný rozvoj území a) Požadavky t

1.19.

Bez požadavků.

Požadavky na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant a) Požadavky t

Bez požadavků.


C25

KNESL+KYNČL s.r.o.


D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ

D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ NÁVRH, KVĚTEN 2015

D1


KNESL+KYNČL s.r.o.

1.

ÚDAJE O POČTU LISTŮ A VÝKRESŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1.1.

Textová část Územního plánu v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a s požadavky ze Zadání Územního plánu obsahuje dvě části:

1.2.

1.1.1.

Územní plán, respektive jeho výrokovou část (výrok).

1.1.2.

Odůvodnění Územního plánu, které obsahuje kapitoly: A. Pojmy a zkratky B. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů C. Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu D. Komplexní zdůvodnění řešení E. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL F. Zpráva o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území G. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů H. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch I. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR OK

Grafická část Územního plánu v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a s požadavky ze Zadání Územního plánu obsahuje tyto výkresy: 1.2.1.

1.2.2.

1.2.3.

4 výkresy výrokové části:

měřítko

I/01

Výkres základního členění území

1 : 5 000

I/02.1

Hlavní výkres

1 : 5 000

I/02.2

Koncepce technické infrastruktury

1 : 5 000

I/03

Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000

4 výkresy Odůvodnění Územního plánu: II/01.1 Koordinační výkres

1 : 5 000

II/01.2 Koordinační výkres – výřez

1 : 2 000

II/02

Výkres širších vztahů

1 : 50 000

II/03

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

Výkresy Územního plánu mohou být používány pro rozhodování v území pouze ve stanovených měřítkách přesto, že je grafická část zpracována i digitálně a je tak možné výkresy zvětšovat. Z důvodů zvoleného měřítka výkresů a podrobnosti Územního plánu jakožto koncepčního dokumentu a z důvodů zajištění „životaschopnosti“ plánu a ochrany před jeho zbytečnými změnami (protože v rámci koncepce nemůže kresba nikdy poskytnout dostatečný detail) se zobrazují plochy větší než 2 000 m2, ve výjimečných případech i menší, zasluhuje-li to jejich význam v rámci organismu obce. Ze stejného důvodu lze případnou odchylku hranic ploch menší než 5 m považovat za nepřesnost kresby Územního plánu. Koncepční materiál, jakým Územní plán je, může poskytnout pouze určitý, pro rozhodování v území však dostatečný detail. Všechny výkresy jsou stejně závazné a podmínky či požadavky z nich vyplývající se navzájem doplňují. Není-li uvedeno jinak, pak pro podmínky či požadavky jdoucí proti sobě platí podmínka či požadavek přísnější. Koordinační výkres je souhrnem výrokové části Územního plánu, vybraných jevů z ÚAP a doplňujících průzkumů a rozborů.

D2



KNESL+KYNČL s.r.o.

Skupiny zobrazených jevů ve výkresech a schématech výrokové části jsou rozděleny na tyto části: t legenda, tj. skupina jevů, která je obsahem Územního plánu, respektive jeho výrokové části, dle Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; t informativní část, tj. skupina jevů ve výkrese, která napomáhá jeho srozumitelnosti a nachází se zejména mimo řešené území (např. železniční trať mimo řešené území); t prvky mapového díla, tj. grafické vyznačení některých skutečností (parcel, vrstevnic apod.), které slouží jako podklad při zpracování Územního plánu; toto zobrazení vychází z § 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2.

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území bylo vymezeno k 1. lednu 2013 v souladu s § 58 Stavebního zákona, na základě stavu území a nad aktuální katastrální mapou získanou od pořizovatele v březnu 2011. Podrobnosti k vymezenému zastavěnému území jsou uvedeny v kapitole H 1. Odůvodnění ÚP. Hranice zastavěného území je zobrazena ve Výkrese základního členění území (I/01), v Hlavním výkrese (I/02.1), ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2), ve Výkrese veřejně prospěšných staveb opatření a asanací (I/03), ve všech částech Koordinačního výkresu (II/01.1 a II/01.2) a ve Výkrese předpokládaných záborů půdoníhofondu (II/03)

Obr. D.001: Schéma zastavěného území


D3


Obr. D.002: Schéma morfologie území

Obr. D.003: Schéma koncepce rozvoje sídla

D4


KNESL+KYNČL s.r.o.

KNESL+KYNČL s.r.o.


3.

ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

3.1.

Preambule; historie obce jako východisko koncepce rozvoje obce Blatec byl založen na mírně zvlněné rovině západně nad nivou řeky Moravy. Nachází se asi 9 km jižně od krajského městra Olomouce. Nejstarší dochovanou písemnou zmínku o obci obsahuje listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Zde je uveden původní název obce – Tážaly, resp. Velké Tážaly. Tento název byl dle dochovaných písemných pramenů používán přibližně do poloviny 16. století, kdy byl nahrazen dnešním jménem Blatec. Název Blatec byl pravděpodobně odvozen od slova bláto, které se díky několika vodním tokům v obci vyskytovalo v takové míře, že se díky němu Blatec stával za deštivého počasí takřka nepřístupným. Do jisté míry na tom měla podíl poloha obce mezi poli a řekami a kvalita komunikací, které byly upraveny až koncem 19. století. Úprava návsi ze široké travnaté plochy osázené hrušněmi a s protékajícím bahnitým potokem proběhla až po roce 1922, kdy se zcelovaly pozemky. V letech 1500-1848 byla obec ve vlastnictví města Olomouce, poté byl samostatnou obcí až do roku 1980. Od 1. 7.1980 byl Blatec sloučen s obcí Kožušany–Tážaly, což trvalo až do roku 1990, kdy se Blatec opět osamostatnil. Obec vznikla na terénní lavici nad nivou řeky Moravy na komunikaci, obchodní cestě, ve směru východ – západ, spojnici sídel Prostějov, Vrbátky, Dubany, Blatec, Grygov. Tato spojnice sloužila a stále slouží pro napojení obce na významné regionální dopravní propojení sever – jih mezi centry Olomouc – Kroměříž. Obec je součástí řetězce sídelních útvarů na terénní lavici mezi sníženou nivou řeky Moravy a kvalitní zemědělskou půdou obdařenou vyvýšeninou. Přičemž původní zástavba obcí zcela přirozeně zareagovala na největší rozlivy historických povodní, což se ukázalo v roce 1997. Starší zástavba je mimo, maximálně na okraji velké záplavy z roku 1997. Tomuto řetězení zemědělsky zaměřených obcí odpovídá také poloha a tvar jejich katastrálních území. Mají takto shodný přístup k dříve důležitým přírodním zdrojům úrodné půdy na vyvýšenině, loukám v nivě Moravy, k nerostům pro stavební účely (štěrkovým a písčitým nánosům) a vodě. Mezi léty 1876 a 1953 se uvedené propojení východ – západ projevilo probouráním do západní strany řadové zástavby návsi, v její severní poloze. Na křižovatce dopravních směrů VZ a SJ, v lokalitě Kocanda, vznikla zástavba, snad původně sloužící formanům na cestách. Na konci 19. století byla vybudována v blízkosti obce železniční trať Brno – Olomouc, která pro obec neznamenala podstatnější vliv na zástavbu. Větší rozvoj obce s významnějším přírůstkem obytných staveb nastal v souvislosti s kolektivním hospodařením. Na západní straně od návsi se objevil zemědělský areál a zástavba na severovýchodě a jihovýchodě obce. V souvislosti s intenzifikací zemědělství vznikl na katastru obce Charváty v návaznosti na jižní hranici katastru Blatce, skladový areál průmyslových hnojiv (dnes MJM), který byl dopravně napojen železniční vlečkou z prostoru Blateckého nádraží. Stavební, nebo také urbanistický, vývoj původně založené středověké obce kolem návsi, se přirozeně rozvíjel východním směrem k obchodní křižovatce hlavních cest. Po výstavbě zemědělského střediska (na západě) a železnice se tento trend ještě více potvrdil. Nutno poznamenat, že lokalizace zemědělské výroby ve své době neznamenala a dodnes neznamená velkou urbanistickou závadu a zátěž pro pohodu bydlení, neboť je ve vhodné poloze z hlediska převládajících směrů větrů. V lokalitě Kocanda byl dříve „hliník“, který byl využíván pro těžbu cihlářské suroviny, spíše jako místní zdroj. Rovněž se zde objevily další aktivity zemědělského charakteru, které byly také vhodně situované na křižovatce dopravních směrů, v odlehlé poloze od centra sídla. Zdroje: t http://www.blatec.cz (stránky obce); t http://www.mistopisy.cz. t Radomír Štos (vlastní postřehy).


D5


Obr. D.004: Stabilní katastr (r. 1833); zdroj http://archivnimapy.cuzk.cz

Obr. D.005: II. vojenské mapování (r. 1852); zdroj http://archivnimapy.cuzk.cz

Obr. D.006: III. vojenské mapování (r. 1878); zdroj http://oldmaps.geolab.cz

D6


KNESL+KYNČL s.r.o.

KNESL+KYNČL s.r.o.


Obr. D.007: Letecká fotografie (r. 1954); zdroj http://kontaminace.cenia.cz

Obr. D.008: Letecká fotografie (r. 2001); zdroj http://www.uhul.cz

Obr. D.009: Letecká fotografie (r. 2010); zdroj http://www.cuzk.cz


D7


Obr. D.010: Schéma vývoje struktury zástavby s jeho možným budoucím doplněním

D8


KNESL+KYNČL s.r.o.

KNESL+KYNČL s.r.o.

3.2.


Koncepce rozvoje území obce Na základě Zadání Územního plánu Blatec, v souladu s nadřazenou dokumentací (PÚR ČR, ZÚR OK), na podkladu ÚAP SO ORP Olomouc a dalších dokumentů a podkladů byly vymezeny zastavitelné plochy takového rozsahu, aby odpovídaly reálným potřebám rozvoje sídla s ohledem na znalost území a možnosti, které dává Územní plán jakožto koncepční materiál. Sídelní struktura Blatce je tvořena třemi sídelními jednotkami: vlastním Blatcem, který je tvořen historickým jádrem (a na něho navazující novodobou zástavbou), lokalitou Kocanda, která se rozkládá podél silnice II/435 a samotami okolo Blateckého mlýna u řeky Moravy. Pro rozvoj sídla a pro zvyšování standardu bydlení jsou Územním plánem vymezeny především plochy zastavitelné při východní hranici zastavěného území samotného Blatce, které mají nejlepší předpoklady pro výstavbu (tj. napojitelnost na dopravní a technickou infrastrukturu). Naproti tomu v lokalitě Kocanda je navržen pouze drobný rozvoj obytné zástavby z důvodu blízkosti hlavního silničního tahu a odtrženosti od hlavního sídla. Ještě větší odloučeností trpí v současné době lokalita U Blateckého mlýna složená z několika málo stavení a zahrádkářských budek. Území je v záplavové zóně, takže jeho další rozvoj se bude ubírat především rekreačně sportovním směrem (podrobněji viz jednotlivé koncepce). Pro rozvoj rekreace a sportu v obci je vymezen Územním plánem stávající areál fotbalového hřiště se sousedící rozvojovou plochou a rovněž systém drobných veřejných prostranství se zastoupením zeleně a rekreačních aktivit. Pro rozvoj pracovních příležitostí v obci jsou Územním plánem potvrzeny stávající plochy výroby a skladování (VX) na západě obce a podél silnice II/435. Územní plán vymezil rozvojové plochy pro tento typ využití mezi stávajícím zemědělským areálem a obytnou zástavbou obce. Další zastavitelná plocha stejné kategorie je vymezena mezi železničním koridorem a obytnou zástavbou na jihozápadě obce v přímé návaznosti na hospodářské zázemí místních statků. Areál bývalé cihelny je pro svůj zanedbaný stav vymezen jako plocha přestavby. Navržená koncepce rozvoje obytné zástavby v současné době logicky a přirozeně pokračuje kontinuálně v historicky založených směrech, jemuž v současné době nebrání žádná zjevná omezení a střet s významnějším zájmem: t jižním směrem dorůstá k zachovávané železniční trati, která tvoří a po přeložení bude částečně tvořit limitující barieru rozvoje; t východním směrem spěje k výhledovému srůstání s lokalitou Kocanda; t severním směrem, kde je navrhováno přeložení železniční trati severně od obce, lze opět rozvoj přirozeně orientovat k zastávce na železnici, jako využívanému místnímu dopravnímu uzlu; t západním směrem je rozvoj obce limitován zemědělským areálem.

3.3.

Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce V průběhu dějin se působením přírody a člověka na správním území Blatce vytvořily jedinečné hodnoty, které jsou v této podobě a konstelaci neopakovatelné. Tento stav je živým organismem, který se stále rozvíjí. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty dle § 18, odst. 4 Stavebního zákona a jedním z jeho úkolů, dle § 19 Stavebního zákona, je zjišťovat a posuzovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a stanovovat jeho koncepci rozvoje s ohledem na tyto hodnoty, tj. zachovávat rovnováhu mezi jednotlivými jeho složkami. Hodnoty dle Stavebního zákona: t přírodní (hodnoty vzniklé především bez zapříčinění člověka); t civilizační (hodnoty vzniklé činností člověka sloužící veřejnému zájmu, např. dopravní a technická infrastruktura, občanské vybavení); t kulturní (výjimečné hodnoty území, krajinných i stavebních celků a souborů poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje /M. Tunka, 2003/). Z hlediska tvorby Územního plánu je možné od sebe odlišit dva typy hodnot:


D9


KNESL+KYNČL s.r.o.

t hodnoty, které jsou stanoveny jinými právními předpisy (např. nařízením vlády o vyhlášení národní kulturní památky) a jsou pro tvorbu Územního plánu limitem – jsou vymezeny v ÚAP a v Územním plánu jsou zahrnuty do Koordinačního výkresu; Územní plán na ně navazuje; t hodnoty, které jsou stanoveny Územním plánem. Územní plán navazuje svým konkrétním řešením na obecné požadavky na ochranu a rozvoj hodnot: zejména vymezuje plochy, kterým stanovuje takové podmínky využití, které umožňují jejich rozvoj v souladu se stanovenou ochranou hodnot území. 3.3.1.

Přírodní hodnoty Ochrana a rozvoj přírodních hodnot na území obce navazuje na ochranu různých částí životního prostředí stanovenou jinými právními předpisy a je zaručena zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití včetně stanovení jejich podmínek využití. Ochrana a rozvoj přírodních hodnot zahrnuje ochranu niv vodních toků, ochranu zemědělské krajiny, ochranu vybraných území, ochranu vybraných druhů rostlin a živočichů, ochranu lesa, zejména těmito zákony: t zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; t zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; t zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; t zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochrana a rozvoj stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb je stanovena vymezením územního systému ekologické stability (ÚSES). Biokoridory a biocentra ÚSES jsou stanoveny

Obr. D.011: Hranice zastavitelného území (zastavěné území + zastavitelné plochy) se stávající a předpokládanou zástavbou

D10



KNESL+KYNČL s.r.o.

v bodě 6. výrokové části Územního plánu, včetně podmínek využití, a jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1). Podrobněji viz kapitolu D 6. Odůvodnění Územního plánu. Přestože jsou tedy přírodní hodnoty obecně dostačně chráněny shora zmiňovanými zákony a dalšími limity (viz kap. D 3.6. odůvodnění ÚP), územní plán vyhodnotil a vytknul některé konkrétní zvláště významné hodnoty v řešeném území. Územní plán chrání a rozvíjí tyto hodnoty: a) Zemědělská krajina: Řešené území se nachází ve významně úrodné oblasti Hané. Díky své rovinatosti je intenzivně zemědělsky využívaná a významně se podílí na obraze sídla. Územní plán chrání (až na nezbytný zábor ZPF pro rozvoj zástavby) tyto zemědělsky využívané pozemky a nastavuje takové podmínky, které jejich rozvoj nasměrují k vyššímu zastoupení stromořadí a remízů. Tím se zlepší nejenom estetický obraz řešeného území v krajině, ale i přispěje to rovněž ke snížení ohrožení tohoto území vodní i větrnou erozí. b) Niva řeky Moravy: Východní třetina řešeného území se nachází v nivě řeky Moravy. Pouze kolem ní se na rozdíl od západní části nacházejí nezorněné pozemky s trvalým travním porostem, větší shluky vzostlé zeleně, ramena řeky a další vodní plochy. Územní plán chrání tyto nezastavěné pozemky a nastavuje takové podmínky, které jejich rozvoj nasměrují k vyššímu zalesnění a zatravnění předevěím kolem vodních toků a ploch. Tím se zlepší nejenom estetický obraz řešeného území v krajině, ale i přispěje to rovněž ke zvýšení rekreační potenciálu řeky Moravy. c) Stromořadí: Řešené území je intenzivně zemědělsky využívané. Kvůli zcelování pozemků a rozorávaní mezí v druhé polovině 20. století se negativně změnil charakter krajiny okolí Blatce. Dnes se již opět obnovují stromořadí kolem polních cest a územní plán tento trend podporuje. Podmínky územního plánu umožňují (a přepodkládají) chránit stávající stromořadí a sázet další vzrostlou zeleň podél cest v zastavěném i nezastavěném území. Samozřejmostí je výsadba stromořadí i v zastavitelných plochách, zejména při cestách, které ukončují zástavbu směrem do krajiny. Tím bude vytvořen přívětivý přechod mezi zástavbou a nezastavěnou krajinou. d) ÚSES: odůvodnění viz kapitolu D 6. Odůvodnění Územního plánu. e) Ovzduší: Územní plán nastavuje takové podmínky, které umožňují používání takových technických prostředků a alternativních zdrojů, které omezí používání lokálních topenišť. Územní plán umožňuje využití solárních zdrojů, tepelných čerpadel i „domácích“ větrných elektráren jako zdroje tepla a přípravy teplé vody pro zásobování jednotlivých staveb. Narozdíl od „polí“ větrných a fotovoltaických elektráren umožňuje územní plán umisťování těchto zařízení na fasádách i střechách jednotlivých staveb (jako technická zařízení staveb). Územní plán zároveň preferuje výstavbu nízkoenergetických a pasivních domů z důvodu snížení nároků na spotřebu energií. f) 3.3.2.

Další přírodní hodnoty jsou limity využití území vycházející ze zákonných předpisů (viz kap. D 3.6. odůvodnění ÚP).

Kulturní a civilizační hodnoty Ochrana a rozvoj kulturních a civilizačních hodnot na území obce navazuje na ochranu různých částí životního prostředí, především v urbanizovaném území, stanovenou jinými právními předpisy a je zaručena zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití včetně stanovení jejich podmínek využití. a) Ochrana a rozvoj struktury zástavby Jedním z úkolů územního plánování je stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území dle § 19, odst. 1, písm. d) Stavebního zákona. Obecně se ochranou struktury zástavby rozumí především zachování logické návaznosti na historicky utvořené stavební čáry, měřítko staveb a charakter zástavby. Na území obce byly v průběhu zpracování Územního plánu identifikovány urbanisticky hodnotné typy struktury zástavby. Tyto lokality byly vymezeny jako plochy stabilizované se specifickými podmínkami v případě přestaveb, nástaveb a přístaveb či řešení vzniklých


D11


KNESL+KYNČL s.r.o.

proluk. Takovéto zásahy do těchto struktur by totiž mohly být potenciálním ohrožením urbanistických kvalit celého sídla. Nejvýznamnější strukturou na území obce je zástavba okolo návsi. Její hodnota spočívá v typickém řadovém sevřeném uspořádání obytných stavení s boční tzv. okapovou orientací směrem do návsi. Za tímto souvislým zastavěným pásem obytných budov jsou situovány zahrady s nebytovými, hospodářskými objjekty, které vytváří klidové zázemí objektů a posyktují určitou míru soukromí jednotlivých pozemků. Tímto tradičním uspořádáním je dána kvalita a hodnota území. b) Ochrana a rozvoj prostupnosti území Jedním z obecných požadavků na územní plánování je zajistit dostatečnou prostupnost územím dle § 3, odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ochranou prostupnosti sídla do krajiny se míní zajištění průchodnosti obzvláště obytných území skrze nově vymezené plochy veřejných prostranství, případně dopravní infrastruktury, bez vytváření slepých ulic. Plochy veřejných prostranství a dopravní infrastruktury zaručují prostupnost 24 hodin denně tak, aby nevznikaly „soukromé“ ulice za branou či se závorou. Ochrana a rozvoj prostupnosti území je zaručena Koncepcí prostupnosti krajiny, která v sobě zahrnuje všechny další koncepce vztažené k veřejným prostranstvím, pěší propojením apod. c) Ochrana a rozvoj dalších kulturních hodnot Územní plán respektuje další kulturní hodnoty vycházející ze zákonných předpisů, zejména kulturní památky. Na území obce se nacházejí tyto stavby, které jsou zapsány v seznamu kulturních památek: t Sousoší Ukřižování se sochami P. Marie a sv. Jana; t Socha sv. Linharta.

Obr. D.012: Příklad záhumenní cesty

D12


KNESL+KYNČL s.r.o.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC d) Ochrana a rozvoj harmonického přechodu zástavby a krajiny Součtem zastavěného území a zastavitelných ploch vzniká území určené pro zástavbu, tj. zastavitelné území nebo také budoucí zastavěné území (v Územním plánu vymezeno tzv. hranicí zastavitelného území); hranice tohoto zastavitelného území je důležitým prvkem tvorby krajinného rázu; Územní plán v pásu hranice zastavitelného území požaduje zvlášť citlivý přístup stavebních aktivit ke krajinnému rázu, tj. harmonický přechod mezi zástavbou a nezastavitelnou krajinou doplněný např. výsadbou vzrostlé zeleně, ochrana a rozvoj záhumenních cest (viz Obr. D.012). Rovněž viz D 3.5.5. Odůvodnění Územního plánu.

3.3.3.

3.4.

Při posuzování ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot je nutné mít na paměti, že ochrana stávajících hodnot určených v Územním plánu nevylučuje vznik hodnot nových, třeba i v bezprostředním vztahu mezi nimi (např. spolupůsobením hodnoty a na ni navazujících nových prvků).

Základní koncepci Územního plánu doplňují další požadavky: a) pro zajištění komfortní prostupnosti (tj. dostatečně širokého profilu uličního prostoru) zvláště v nově navrhovaných obytných územích Územní plán stanovuje pro jejich obsluhu min. šířku zajišťující možnost obousměrného provozu silničních vozidel v navrhovaných plochách a koridorech veřejných prostranství a dopravní infrastruktury; stanovená minimální šířka vychází z minimální šířky veřejného prostranství (tj. 8 m) s pozemní komunikací zpřístupňující pozemek RD při obousměrném provozu dle § 22 vyhlášky č. 501/2006. Sb. b) kvůli omezení negativních vlivů hluku na pohodu bydlení je výstavba rodinných domů v zastavitelných plochách smíšených obytných zejména podél silnic II. a III. třídy podmíněna zpracováním hlukové studie, která prokáže nepřekročení limitních hladin hluku pro chráněné prostory podle zákona o ochraně veřejného zdraví; c) zneškodňovat srážkové vody především na vlastním pozemku v souladu § 20 a 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších změn (vsaky, zdrže apod.); výjimkou je rozvojová plocha P03 z důvodu výskytu staré ekologické zátěže, která se zde nachází a z důvodu střetu s chráněnou oblastí přírodní akumulace vod (CHOPAV); d) v souladu se zadáním Územního plánu je při realizaci či rekonstrukci vodovodní sítě vhodné preferovat její zaokruhování. Tím vzniká systém odolnější vůči případným havariím; e) v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, může obecní úřad uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné; proto Územní plán stanovuje požadavek, aby po vybudování splaškové kanalizace ukončené na obecní čistírnu odpadních vod, nebyly domovní čistírny odpadních vod již povolovány vyjma lokality U Blateckého mlýna, která se od budoucího vedení kanalizace nachází již ve značné vzdálenosti a takové napojení by nebylo ekonomicky únosné. f)

v souladu se zadáním Územního plánu je při realizaci či rekonstrukci staveb nutné realizovat oddílnou kanalizace, pokud je to technicky možné;

g) Územní plán stanovuje v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. požadavek umisťovat rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací v zastavěném území pod zem; Územní plán vznáší obdobný požadavek i na zastavitelné plochy, které tvoří de facto budoucí zastavěné území. Překládání či realizace nových sítí v rozvojových lokalitách, jejichž cílový stav je totožný (tj. zastavěnost), tak podléhá obdobnému požadavku jako je určen ve shora zmiňované vyhlášce pro současně zastavěné území s přihlédnutím k místním podmínkám, tj. k účelnosti takového řešení.


D13


KNESL+KYNČL s.r.o.

Nástroje Územního plánu 3.5.1.

Celé řešené území je v souladu s § 2, odst. 1, písm. g) Stavebního zákona a v souladu s § 3, odst. 2, písm. a) vyhlášky 501/2006 Sb. rozděleno beze zbytku na plochy s rozdílným způsobem využití. Graficky jsou odlišeny v Hlavním výkrese (I/02); jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 7 výrokové části Územního plánu.

3.5.2.

Celé řešené území je v souladu s § 2, odst. 1, písm. g) Stavebního zákona a v souladu s § 3, odst. 2, písm. b) vyhlášky 501/2006 Sb. rozděleno rozděleno beze zbytku na plochy podle významu, k nimž se zpravidla vztahují podmínky prostorového uspořádání stanovené v bodě 7 výrokové části Územního plánu. Graficky jsou odlišeny ve Výkrese základního členění území (I/01). V Hlavním výkrese (I/02) jsou plochy přestavby, plochy změn v krajině a plochy zastavitelné zahrnuty v souladu s metodikou digitálního zpracování územních plánů MINIS do tzv. ploch rozvojových, k nimž přináleží speciální kódy.

3.5.3.

V souladu s § 43, odst. 1 Stavebního zákona jsou Územním plánem rovněž vymezeny plochy a koridory územních rezerv, které jsou určeny k prověření jejich budoucího využití.

3.5.4.

Územní plán rovněž stanovuje: a) plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES) v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., které se vymezují stejně jako plochy a koridory územních rezerv přes plochy s rozdílným způsobem využití; jejich stanovené podmínky výrazným způsobem omezují podmínky ploch; graficky jsou vymezeny v Hlavním výkrese (I/02); jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 6 výrokové části Územního plánu; b) koncepční prvky, které jsou grafickým znázorněním určitých specifických podmínek ploch stanovených v podmínkách využití ploch (tj. v bodě 7 výrokové části Územního plánu); c) trasy veřejné infrastruktury, které jsou grafickým vyjádřením určitých specifických požadavků zejména vedení technické infrastruktury (např. vodovodu, plynovodu, elektřiny);

3.5.5.

Pro zajištění specifických podmínek území na budoucí hranici zástavby a krajiny se vymezuje hranice zastavitelného území, na kterou se váže požadavek osázení veřejných prostranství stromořadím, které leží v souběhu této hranice. Tento princip vychází z příkladů historických struktur zástavby, kde sídlo bylo jasně a zřetelně odděleno od krajiny, ať již hradbami, nebo záhumenními cestami lemovanými většinou stromořadím. Nově navržená zástavba je tak většinou ukončena koridory dopravní infrastruktury a veřejných prostranství směrem do krajiny. Stromořadí, která je budou lemovat, plní mimo estetické stránky zároveň i funkce půdoochrannou, vodoochrannou, hygienickou a ekostabilizační.

3.5.6.

Pro stanovení podmínek ochrany krajinného rázu řešeného území jsou Územním plánem v souladu s Přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. určeny nástroje prostorového uspořádání území a tím je zajištěna prostorová ochrana krajinného rázu území; jejich podmínky jsou pro jednotlivé plochy stanoveny v bodě 7; jsou to: a) maximální výšková hladina; b) typ struktury zástavby; Podrobněji viz kapitolu D 7. Odůvodnění Územní plánu.

D14



KNESL+KYNČL s.r.o.

3.6.

Limity využití území Využití řešeného území nebo jeho částí je omezeno zejména níže uvedenými limity využití území vyplývajícími z právních předpisů. Členění limitů je převzato z metodiky Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz). Informace o limitech v území byly převzaty zejména z Územně analytických podkladů SO ORP Olomouc (2012). Vybrané limity využití území jsou zobrazeny v Koordinačním výkrese (II/01.1), případně v Koordinačním výkrese – výřezu (II/01.2). 3.6.1.

Územní podmínky pro výstavbu Tyto limity se projevují v dalších správních řízeních (zejména v územním řízení), mají charakter podrobných technických požadavků definovaných dalšími právními předpisy: t podmínky pro vymezení stavebního pozemku (tj. požadavky na technické vlastnosti stavebního pozemku); t podmínky prostorového uspořádání staveb (tj. technické podmínky umisťování staveb, např. vzájemné odstupy staveb apod.).

3.6.2.

Limity dopravní infrastruktury a) Ochranné pásmo silnic Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy. b) Ochranné pásmo železnic Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou: t u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy; t u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy; t u vlečky 30 m od osy krajní koleje.

3.6.3.

Limity technické infrastruktury a) Ochranná pásma vodovodů a kanalizačních stok Ochranná pásma vodovodů a kanalizačních stok jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: t u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně – 1,5 m; t u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm – 2,5 m; t u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. b) Ochranná pásma vedení elektrizační soustavy Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: t u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně: - 10 m pro vodiče budované před rokem 1994; - 7 m pro vodiče budované mezi léty 1995 a 2001; - 7 m pro vodiče bez izolace vybudované po roce 2001; - 2 m pro vodiče s izolací základní vybudované po roce 2001; - 1 m pro závěsná kabelová vedení vybudovaná po roce 2001;


D15


KNESL+KYNČL s.r.o.

t u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně: - 12 m pro vodiče bez izolace; - 5 m pro vodiče s izolací základní; t u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně – 15 m; t u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně – 20 m; t u napětí nad 400 kV – 30 m; t u závěsného kabelového vedení 110 kV – 2 m; t u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence – 1 m. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. c) Ochranná pásma elektrických stanic Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: t u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách – 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva; t u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí – 7 m; t u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí – 2 m; t u vestavěných elektrických stanic – 1 m od obestavění. d) Ochranná a bezpečnostní pásma technologických objektů zásobování plynem Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení (měřeno kolmo na jeho obrys). Bezpečnostní pásmo regulační stanice vysokotlaké do tlaku 40 barů včetně činí 10 m. e) Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí: t u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce – 1 m na obě strany od půdorysu; t u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek – 4 m na obě strany od půdorysu. Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení (měřeno kolmo na jeho obrys). Bezpečnostní pásmo vysokotlakých plynovodů a přípojek činí: t 10 m pro plynovody do tlaku 40 barů do DN 100 včetně vybudované po roce 2009; t 20 m pro plynovody do tlaku 40 barů nad DN 100 do DN 300 včetně vybudované po roce 2009; t 30 m pro plynovody do tlaku 40 barů nad DN 300 do DN 500 včetně vybudované po roce 2009; t 15 m pro plynovody do DN 100 vybudované před rokem 2009; t 20 m pro plynovody do DN 250 vybudované před rokem 2009; t 40 m pro plynovody nad DN 250 vybudované před rokem 2009.

D16



KNESL+KYNČL s.r.o.

f)

Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

g) Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje. h) Vodní toky Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku. U vodních toků lze užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku nejméně v šířce 6 m od břehové čáry. 3.6.4.

Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek a) Ochrana před hlukem Hygienické limity hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb, v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru stanovují zvláštní předpisy. b) Ochranná pásma vodních zdrojů K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. V řešeném území se nachází ochranná pásma vodních zdrojů II.b stupně kolem vodních zdrojů Hrdibořice a Dubany. c) Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Do řešeného území zasahuje CHOPAV Kvarter řeky Moravy. d) Záplavová území Řeka Morava má vyhlášeno záplavové území Q100, ostatní vodní toky záplavové území vyhlášeno nemají. e) Staré ekologické zátěže Stará zátěž – kontaminace území, půdy, podzemních vod, případně objektů a technologií, která vykazuje vodohospodářské a hygienické závady a omezuje jejich další účelné využívání. V řešeném území se vyskytují tyto staré ekologické zátěže: t skládka u lesíka „Husova studánka“, č. 520001 (kvalitativní riziko: 2-vysoké, kvantitativní riziko: 3-lokální); t skládka Močidlo (bývalá cihelna), č. 7210002 (kvalitativní riziko: 0-neznámé, kvantitativní riziko: neuvedeno).


D17

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC f)

KNESL+KYNČL s.r.o.

Zemědělský půdní fond (ZPF) Ochrana, racionální využívání a zvelebování zemědělského půdního fondu, který je základním přírodním bohatstvím země, nenahraditelným výrobním prostředkem a jednou z hlavních složek životního prostředí. Zemědělský půdní fond je prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek rozdělen do pěti tříd ochrany. Za zábor těchto půd pro nezemědělské využití jsou stanoveny odvody v závislosti na kvalitě půdy (na třídě její ochrany). Přihlíží se také k tomu, jestli byla zemědělská půda zainvestována, tj. jestli na ní byl vybudován odvodňovací, případně zavlažovací systém. Struktura a ochrana zemědělského půdního fondu jsou podrobně popsány v kapitole E. Odůvodnění Územního plánu.

g) Požární ochrana a civilní ochrana Požadavky požární ochrany pro zajištění vhodných podmínek pro hasební zásah v případě požáru (zejména požadavky na požární vodovody a pokrytí dodávky požární vody a požadavky na provedení budov z pohledu požární bezpečnosti staveb). Požadavky civilní ochrany zejména s ohledem na nebezpečí povodní, nebezpečí havárií v objektech či zařízeních obsahujících nebezpečné látky, ukrytí obyvatelstva v případě mimořádné události, evakuace obyvatelstva, nouzové zásobování obyvatelstva aj. Požadavky požární ochrany a civilní ochrany jsou podrobněji popsány v kapitole D 3.4.8. Odůvodnění Územního plánu. 3.6.5.

Ochrana přírody a krajiny a) Ochrana krajinného rázu Ochrana krajinného rázu v daném území nebo oblasti před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků a zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny a harmonického měřítka a vztahů v krajině. Územní plán chrání a rozvíjí krajinný ráz stanovením podmínek prostorového uspořádání. b) Evropsky významná lokalita (součást systému NATURA 2000) Ochrana přírodních stanovišť a druhů v zájmu Evropských společenství. Do řešeného území zasahuje evropsky významná lokalita EVL Morava – Chropyňský luh. c) Významný krajinný prvek (VKP) Ochrana cenných krajinných prvků, které nedosahují úrovně nezbytné ochrany formou kategorie zvláště chráněných území. Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Jiné části přírody mohou být VKP po registraci orgánem ochrany přírody. d) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Ochrana krajinné struktury zajišťující uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. ÚSES je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Vymezení ÚSES je součástí Územního plánu, viz bod 6.8. výrokové části Územního plán a kapitolu D 6.8. Odůvodnění Územního plánu. e) Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Pozemky určené k plnění funkcí lesa nelze bez povolení využít k jiným účelům. Vlastník lesa je povinen usilovat o zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa a genofondu lesních dřevin. V případě dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa a pozemků

D18



KNESL+KYNČL s.r.o.

do vzdálenosti 50 m od okraje lesa rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů. 3.6.6.

Ochrana památek a) Nemovité kulturní památky Zajištění zachování a údržby kulturní památky a jejího prostředí v souladu s požadavky památkové péče a zabezpečení vhodného společenského uplatnění kulturní památky. Na území obce se nacházejí tyto stavby, které jsou zapsány v seznamu kulturních památek: t Sousoší Ukřižování se sochami P. Marie a sv. Jana; t Socha sv. Linharta.

3.6.7.

Limity vyplývající z dalších právních předpisů a) Zájmová území Ministerstva obrany ČR V těchto územích je nutno projednat s Vojenskou ubytovací a stavební správou (VUSS) Brno v rámci územního a stavebního řízení projektovou dokumentaci vybraných druhů staveb. V řešeném území se vyskytují tato zájmová území MO ČR: t zájmové území pro veškerou nadzemní výstavbu (v tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě stanoviska Ministerstva obrany ČR zastoupeného VUSS Brno); t zájmové území pro nadzemní výstavbu přesahující 50 m nad terénem (v tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 50 m nad terénem jen na základě stanoviska Ministerstva obrany ČR zastoupeného VUSS Brno); t zájmové území pro nadzemní výstavbu přesahující 150 m nad terénem (v tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 150 m nad terénem jen na základě stanoviska Ministerstva obrany ČR zastoupeného VUSS Brno); Na celém správním území je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska povolování dalších druhů staveb.

3.6.8.

Návrh řešení požadavků požární bezpečnosti a civilní ochrany k Územnímu plánu Na základě koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 schválené usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008 je třeba: Z hlediska ochrany obyvatelstva je potřebné respektovat požadavky civilní ochrany k Územnímu plánu dle § 20 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb. a zapracovat návrh ploch pro potřeby: a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Z důvodu možného ohrožení obce Blatec zvláštní povodní bude zabezpečena evakuace a nouzové přežití obyvatel na základě Plánu ochrany území před zvláštní povodní. Doporučujeme zajistit varování obyvatel. Vhodným způsobem je využití místního rozhlasu s napojením na Obecní úřad – povodňovou komusi , která bude zajišťovat spojení na operační a informační středisko HZS Olomouckého kraje. Tento způsob doporučujeme rozšiřovat i do navrhovaných, popř. nově budovaných částí obce – navrhovaných územním plánem. b) zón havarijního plánování Zóny havarijního plánování stanovuje pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, a které jsou zařazeny do skupiny B, podle odst.1 §20 zákona č.59/2006, o prevenci závažných havárií Sb., krajský úřad, odbor životního prostředí, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit případné následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí.


D19


KNESL+KYNČL s.r.o.

Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje zpracovává pro stanovené ZHP vnější havarijní plány a zabezpečuje realizaci plánovaných opatření v jeho působnosti. HZS Olomouckého kraje vede přehledy o dalších objektech a zařízeních na území kraje, které manipulují s nebezpečnými látkami, a pro které se nezpracovávají vnější havarijní plány podle uvedených právních předpisů, ale které představují zdroj možného ohrožení obyvatelstva, a pro vybrané z nich zpracovává „Plány opatření“. Na území obce nejsou objekty, v nichž by byla umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, které jsou zařazeny do skupiny B dle odst.1 §20 zákona č.59/2006. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události (viz následující bod) d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování K ukrytí obyvatelstva při mimořádných událostech s rizikem kontaminace nebezpečnými látkami budou využívány přirozené ochranné vlastnosti staveb s doporučenými úpravami zamezujícími jejich proniknutí.Není tedy nutno budovat ukrytí ve sklepních prostorách stávajících nebo nových objektů. Stálé nebo improvizované úkryty v podzemních prostorách by byly využity až při hrozbě válečného konfliktu. V katastru obce se stálé úkryty nevyskytují. Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“ se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který by byl pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomoci fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na obecním úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro možné vybudování IÚ. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Pro případ neočekávané mimořádné události navrhujeme pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy: t např. prostory základní školy, mateřské školky, školní jídelny a obecního domu; t dále vhodné nebytové prostory v obytných domech a vhodné prostory v dalších objektech nezasažených mimořádnou událostí. Hygienická a zdravotnická pomoc je zajištěna z města Olomouce, vzdáleného cca 9 km V zájmovém území není dislokován žádný centrální sklad materiálu CO MV – GŘ HZS ČR. Obecní úřad vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO–prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s §17, Vyhlášky MV č.380/2002 Sb. K přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Organizační ani technické zabezpečení, skladování a výdeje materiálů civilní ochrany a humanitární pomoci není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.

D20



KNESL+KYNČL s.r.o.

f)

vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce (viz následující bod)

g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Při výhledu výstavby výrobních objektů je vždy nutno zohlednit případné vzniklé nebo užívané chemické či jinak nebezpečné látky. Na území obce nejsou objekty ,v nichž by byla umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, které jsou zařazeny do skupiny B, dle odst.1 §20 zákona č. 59/2006. h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Při výhledu výstavby výrobních objektů je vždy nutno zohlednit případné vzniklé, užívané nebo skladované chemické či jinak nebezpečné látky a vždy provést ta řešení, která povedou k ochraně před jejich vlivy. Na území obce nejsou objekty, v nichž by byla umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, které jsou zařazeny do skupiny B, dle odst.1 §20 zákona č. 59/2006. i)

nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Podle povahy narušení systému zásobování obyvatelstva pitnou vodou se v prvé řadě posuzuje a využívá schopnost vodovodu dodávat vodu, byť ve zhoršené kvalitě, nastavením systému uzávěrů z jiného nezávislého zdroje. Organizační ani technické zabezpečení nouzového zásobování pitnou vodou není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány s využitím „Služby nouzového zásobování vodou“, kterou stanovuje Směrnice Ministerstva zemědělství ČR, č.j. 41658/2001-6000 ze dne 20. prosince 2001, uveřejněná ve Věstníku vlády částka 10/2001. V obci je stávající vodovodní řad, na němž jsou osazeny stávající podzemní požární hydranty). V rámci rozšiřování obce bude prodloužen i vodovodní řad. Jako nouzové zásobování by byl zajištěn dovoz balené vody. Na území obce je v zemědělském družstvu umístěn náhradní zdroj elektrické energie – dieselagregát V obci je zaveden plyn, vodovod, kanalizace a obec je pokryta telefonní sítí a sítí mobilních operátorů .

Z hlediska požární bezpečnosti staveb je nutno zajistit ve všech rozvojových lokalitách dosažitelnost a možnost případného požárního zásahu, zejména: a) zajištění příjezdových komunikací t v souladu s požadavky požární bezpečnosti staveb zajistit dostupnost lokalit a jednotlivých objektů komunikacemi dostatečných šířek a poloměrů; t za přístupové komunikace jsou považovány nejméně jednopruhové silniční komunikace (viz ČSN 73 6100-1) se šířkou jízdního pruhu nejméně 3,0 m. V dalších řízeních (územních a stavebních) musí být brán zřetel i na nástupní plochy před objekty pro vedení případného protipožárního zásahu. U jednopruhových komunikací je nutno brát zřetel i na řešení zajištění zákazu odstavení a parkování vozidel. Rovněž je nutno brát zřetel na rozšíření jednopruhových komunikací v místech požárních hydrantů tak, aby bylo umožněno odstavení požárních vozidel mimo jízdní pruh.


D21


KNESL+KYNČL s.r.o.

Obec má velmi dobrou dopravní obslužnost. Je přístupná od Olomouce po krajské silnici II/435 (Olomouc – Tovačov), od Prostějova po krajské silnici III/4353 (Prostějov – Velká Bystřice). Vzdálenost od okresního města Olomouce je 9 km. Dopravu autobusy zajišťují čtyři spoje Olomouc – Tovačov vedené přes obec v obou směrech. Doprava po železnici je zajištěna na trati Olomouc – Prostějov s hustou frekvencí osobní přepravy v obou směrech Doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci, při řešení důležitých místních komunikací bude zabezpečena jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby, tedy jejich šířka bude minimálně (v1 + v2) / 2 + 6 m, kde v1 a v2 jsou výšky budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice. b) zajištění dostatečného množství vody pro případný požární zásah Voda pro případný požární zásah musí být zajištěna v množství, které odpovídá: t u rodinných domů dle ČSN 73 0873 – vodovodní řad min. DN 80 až DN 100 mm; t nevýrobních objektů (občanské výstavby) dle požadavků ČSN 73 0802 a dále dle ČSN 73 0873 – vodovodní řad min. DN 100 mm; t u výrobních objektů dle požadavků ČSN 73 0804 a dále dle dle ČSN 73 0873 – vodovodní řad min. DN 125 mm. Dle požadavku ČSN 73 0873 je doporučeno budovat na vodovodních řadech přednostně nadzemní požární hydranty. V obci je stávající vodovodní řad, na němž jsou osazeny stávající podzemní požární hydranty. Většina starších objektů ale má vlastní studny, které mohou sloužit jako zdroj užitkové vody, nebo při nouzovém zásobení vodou. Samostatný zdroj vody s čerpáním a s věžovým vodojemem má areál bývalého zemědělského družstva v jihozápadní části zástavby a druhý je v průmyslové zóně Kocanda. Zásobení pitnou vodou je z tzv. Vodovodu Pomoraví. Přivaděč DN 200 od Slavonína prochází východní částí obce, kde poblíž silnice III/4353 končí a jsou zde z něj vyvedeny odbočky DN 100 pro zásobování obce a Kocandy. V plánu je jeho prodloužení dále na jih a napojení na skupinový vodovod Dub nad Moravou. Zástavba, většinou nízkopodlažní, je na terénu v rozmezí 221,0–230,0 m n. m., řídící vodojemy (Křelov, 4x 5000 m3) se nachází na kótě 282,9/278,55 m n.m. Tlakové poměry jsou v rozmezí 0,62–0,48 MPa. Vodovod vyhovuje současně i jako požární dle ČSN 730873. Současný stav a rozvoj systému zásobování vodou je popsán v kapitole D 5.4.3. Odůvodnění Územního plánu.

D22



KNESL+KYNČL s.r.o.

4.

URBANISTICKÁ KONCEPCE

4.1.

Koncepce bydlení a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Územní studie Blatec – za nádražím (T. Pejpek, 2011). b) Současný stav a východiska řešení Vzhledem k výhodné poloze obce z hlediska dopravního napojení na krajské město Olomouc (cca 6 km) lze předpokládat v samotné obci poptávku po bydlení v rodinných domech. V níže uvedené tabulce jsou retrospektivní údaje počtu domů a bytů zjištěné při Sčítání lidu, domů a bytů od roku 1869. Při posledním sčítání v roce 2011 dosáhl počet obyvatel Blatce svého historického maxima, tj. 597 obyvatel, což je srovnatelný stav s rokem 1930, kdy v obci žilo 582 obyvatel. Po II. sv. válce, kdy počet obyvatel poklesl cca o pětinu, je patrný pozvolný nárůst jejich počtu až k současnému stavu. Narozdíl od proměnlivého počtu obyvatel lze od roku 1869 sledovat soustavný nárůst počtu domů v obci. V roce 2011 jich bylo 193.

rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

počet obyvatel

399

504

515

480

535

537

582

511

544

525

576

569

569

597

počet domů

56

67

78

83

87

88

109

132

134

136

150

178

174

193

Obr. D.013: Tabulka retrospektivního vývoje počtu obyvatel a domů (Český statistický úřad)

c) Odůvodnění řešení Bydlení je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch smíšených obytných, jejichž podmínky obecně umožňují obytnou výstavbu. Plochy smíšené obytné jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí umožňujícím bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Územním plánem byly všechny stávající pozemky pro bydlení vyhodnoceny jako stabilizované (bez ohledu na stavebně technický stav některých rodinných domů). Pro zaručení podmínek pro jejich další rozvoj, případně rozvoj jejich hodnot, Územní plán vymezil tyto pozemky jako stabilizované plochy smíšené obytné. Územní plán vymezil tyto rozvojové plochy především pro bydlení: t lokalita „U Romzy–sever“ (rozvojová plocha Z01) – severně od historického jádra jsou vymezeny zastavitelné plochy smíšené obytné; rozvojová plocha vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou historického jádra obce a navrhovaným koridorem železniční trati; zároveň navazuje na nejsevernější výběžek stávající zástavby; uvnitř lokality je navržena podél Romzy plocha veřejné zeleně sloužící ke každodenní rekreaci budoucích obyvatel; t lokalita „Nad Hliníkem“ (rozvojová plocha Z02) – severovýchodně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které doplňují místní strukturu zástavby a prostorově ukončují tvar obce; podél silnice je navržena drobná plocha veřejné zeleně sloužící ke každodenní rekreaci budoucích obyvatel a tvořící předěl mezi silnicí a obytnými plochami;


D23


KNESL+KYNČL s.r.o.

t lokalita „Blatec–východ (rozvojová plocha Z03) – východně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které doplňují místní strukturu zástavby; rozvojová plocha vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou historického jádra obce, silnicí III/4353 a stávajícím koridorem železniční trati; struktura veřejných prostranství navazuje na stávající ulice; uprostřed lokality jsou navrženy dvě plochy určené pro veřejnou zeleň; v lokalitě je rovněž umístěna plocha pro veřejné vybavení v přímé návaznosti na plochu veřejné zelně; t lokalita „U Romzy–jih“ (rozvojová plocha Z04) – jižně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které vyplňují prostor mezi stávající zástavbou, koridorem železnice a veřejnou zelení; návrh vychází z dosud platného územního plánu; t lokalita „U viaduktu“ (rozvojová plocha Z10) – v místní části Kocanda je navržena plocha smíšená obytná, která z části vyplňuje nezastavěný prostor mezi stávající zástavbou a koridory silnic a železniční trati; t lokalita „Za nádražím“ (rozvojová plocha Z11) – v místní části Kocanda jsou navrženy plochy smíšené obytné a s nimi související plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně; rozvojové plochy vyplňují území mezi dopravními koridory silnice II/435 a železniční tratí; navazují zde na již zastavěné pozemky s rodinnými domy a zahradami; plochy jsou převzaty z platného ÚP 2001. Územní plán vymezuje plochy smíšené obytné určené především pro pozemky rodinných domů. Výpočet pro stanovení potřebné výměry rozvojových lokalit pro tuto funkci vychází z těchto východisek: t rozvíjet pro bydlení pouze jádrovou část obce, nikoliv území podél silnice na Olomouc; t území je výrazně limitováno stávajícím a navrhovaným železničním koridorem; návrh ploch tak počítá s využitím území mezi těmito územními limity; t rozvoj bydlení v obci je kromě současného trendu zvyšování kvality bydlení (snižování počtu osob na byt a zároveň zvyšování obytné plochy na obyvatele) ovlivněn zejména blízkostí krajského města Olomouce; t dle dostupných statistických dat a srovnání v rámci EU (Statistika bydlení v Evropské unii 2004, MMR, 2005) lze předpokládat, že bude dále docházet k postupné změně struktury a kvality bytového fondu; pokud použijeme pro srovnání průměr z rakouských a německých dat, ze dvou zemí nám kulturně i geograficky nejbližších, zjistíme, že můžeme i při zachování nezměněného počtu obyvatel důvodně očekávat nárůst počtu bytů (a tedy i potřebu rozvojových ploch pro jejich výstavbu); vzhledem k tendenci zvyšování počtu obyvatel obce v posledních letech lze i v následujících cca 20 letech počítat i s dalším nárůstem počtu obyvatel; t srovnání statistických dat je uvedeno v následující tabulce, ze které je patrné, že byty v Blatci mají v rámci ČR i ve srovnání s Německem a Rakouskem nadprůměrnou velikost (101 m2); z důvodu velkého průměrného počtu osob obývajících tento byt (2,83 osob/byt) ale vychází ve srovnání s Německem a Rakouskem nízká hodnota průměrné plochy bytu na osobu; průměrný počet v bytech celkem průměrná obytná plocha bytu [m2]

průměrná plocha bytu na osobu [m2]

osob na byt

průměrná plocha bytu [m2]

Německo

2,2 2

89,7 2

40,1 2

Rakousko

2,4 2

93,9 2

38,3 2

Česká republika

2,47 1

86,7 1

65,3 1

35,1 1

Blatec

2,83 1

101,0 1

76,9 1

35,7 1

Obr. D.014: Tabulka hodnot charakterizujících úroveň bytového fondu (1 Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Český statistický úřad, 2013; 2 Statistika bydlení v Evropské unii 2004, MMR, 2005)

D24



KNESL+KYNČL s.r.o.

t zjednodušeně lze říci, že byty v Blatci mají dostatečnou velikost, ale bydlí v nich více lidí, než v obdobných bytech v Německu a Rakousku; pokud budeme předpokládat, že počet obyvatel obce zůstane přibližně stejný, případně ve výhledu 20 let naroste na 630 osob, a budeme podle příkladu Německa počítat, že obložnost bytu bude v té době cca 2,2 obyvatele, vychází nám, že pro tyto obyvatele bude v celé obci potřeba 286 bytů; to je nárůst o zhruba 93 bytů oproti současnému stavu (pokud budeme předpokládat, že bude probíhat pouze výstavba rodinných domů s jedním bytem, jde tedy o 93 rodinných domů); t zároveň je třeba konstatovat, že pro zajištění dynamického rozvoje sídla v návrhovém období Územního plánu je vždy nutné vymezit větší množství rozvojových ploch než je reálná potřeba; tato skutečnost je dána tím, že při záměrech o využití navržených ploch může vždy dojít k problémům s jejich dostupností – např. z důvodu vlastnických vztahů, problémům se zainvestováním atd.; pokud by tedy nebyly rozvojové plochy navrženy s dostatečnou rezervou, mohlo by se stát, že rozvoj obce bude až do vyřešení situace (např. změnou Územního plánu) ochromen. Z hlediska územního plánování se další vývoj v oblasti bydlení bude ubírat dvěma základními způsoby: t ve stabilizovaných plochách smíšených obytných bude probíhat kultivace stávající zástavby, tj. zkvalitňování bytového fondu formou rekonstrukcí a zahušťování stávající struktury zástavby tak, aby provoz obce byl co nejšetrnější; budou zastavovány proluky a nezastavěné pozemky v bezprostřední návaznosti na již zastavěné; t v rozvojových plochách smíšených obytných bude probíhat zástavba pravděpodobně převážně rodinnými domy.

4.2.

Koncepce občanského vybavení 4.2.1.

Koncepce veřejného vybavení Viz kapitolu D 5.2. Odůvodnění Územního plánu.

4.2.2.

Koncepce sportovního vybavení a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih (P. Ženčák, 2008). b) Současný stav a východiska řešení Pozemky, stavby a zařízení pro sportovní a rekreační využití jsou dnes v Blatci zastoupeny především sportovně - společenským areálem s fotbalovým hřištěm v jihovýchodní části samotného Blatce vedle nádraží a dnes nepoužívaným asfaltovým hřištěm bývalého sokolského areálu umístěného pšes silnici na Charváty (III/43510). c) Odůvodnění řešení Sport a rekreace je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS). Ty se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro sport a tělovýchovu, případně rekreaci obyvatel. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce. Koncepce sportovního vybavení vychází z hospodářských, demografických a geografických podmínek Blatce. Umístění obce v bezlesnaté zemědělské krajině nezajišťuje pro obyvatele D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ NÁVRH, KVĚTEN 2015

D25


KNESL+KYNČL s.r.o.

a návštěvníky obce dostatečné rekreační zázemí. Proto územní plán stanovuje koncepci, která poskytuje obci púlochy pro základní sportovní vybavení v co nejlepší docházkové vzdálenosti. Tělovýchovu a sport v současné době na území obce zastupuje především fotbalový areál umístěný jihovýchodně od jádra obce při stávající železnici a bývalý sokolký areál naproti přes silnici na Charváty. Oba tyto areály vymezuje Územní plán jako stabilizované plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (061-OS a 180-OS). Územní plán v návaznosti na fotbalový areál a rovněž v návaznosti na nově navrhovanou zástavbu a pro její obsluhu vymezuje další plochu občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (058-OS) podél stávající železnice a využívá tak i její ochranné pásmo. Územní plán na východě řešeného území v lokalitě „U Blateckého mlýna“ vymezuje rozvojové plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (147-OS a 150-OS) vymezené k zajištění komerčně rekreačního využití a aktivní rekreace dle „krajské“ územní studie RC5 Olomoucko-jih. Z důvodu střetu aktuálního záměru na recyklaci stavebního odpadu s připravovaným záměrem na sportovně-rekreační areál, který je však uvažován v delším časovém horizontu, je ploše 146-OS podmíněně přípustné dočasné využití pro výrobu a skladování, přičemž doba dočasnosti je stanovena do doby vydání územního rozhodnutí na stavby přímo související s připravovaným sportovně-rekreačním areálem pro vodní sporty v k.ú. Grygov. Drobnější sportovní a rekreační činnosti se mohou odehrávat v plochách veřejného prostranství - veřejná zeleň a rovněž i v dalších plochách. 4.2.3.

Koncepce komerčního vybavení a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001). b) Současný stav a východiska řešení Významné pozemky, stavby a zařízení pro komerční využití nevýrobního charakteru jsou dnes v Blatci zastoupeny pouze při silnici s III/43510 snměr Charvaáty - v současné době neprovozovaná maloobchodní prodejna a poblíž umístěný areál bývalé mlékarny. Menší podnikatelské aktivity, které se nacházejí v obytné zástavbě, jsou vymezeny jako jejich součásti, tj. jako plochy smíšené obytné, kde mohou za splnění určitých zákonných podmínek nadále fungovat. Jejich případná přeměna na čisté bydlení není na závadu. Proto není účelné je vymezovat jako plochy komerčního vybavení. Ostatní větší provozy podnikatelského charakteru jsou Územním plánem vymezeny pro svůj převládající výrobní charakter jako plochy smíšené výrobní. c) Odůvodnění řešení Obchod (neboli komerce) je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch komerčního vybavení. Ty se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro neveřejné vybavení, např. obchod, administrativu, nevýrobní služby a jiné „lehčí“ podnikatelské aktivity, případně výrobní služby nerušivého charakteru apod. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce a její hospodářský vývoj. Pro zajištění ochrany a rozvoje stávajících pozemků, které jsou výhodně umístěny „ve středu“ obce a splňují tak optimální docházkové vzdálenosti, Územní plán vymezuje pozemky bývalé maloobchodní prodejny a bývalé mlékarny jako plochu občanského vybavení – komerční zařízení zařízení malá a střední (007-OM).

D26


KNESL+KYNČL s.r.o.

4.3.


Koncepce výroby a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001). b) Současný stav a východiska řešení Výrobní, skladovací a další podnikatelské areály v současné době na území obce zastupují: t zemědělský areál západě od obce (Zemědělské družstvo Dub nad Moravou); t výrobna stavebních prvků (firma KOLINEK s.r.o.) při západní hranici zemědělského družstva; t skladovací areál při silnici č. II/435; t nedostatečně využívaný areál bývalé cihelny při silnici č. II/435. Menší podnikatelské aktivity, které se nacházejí v obytné zástavbě, jsou vymezeny jako jejich součásti, tj. jako plochy smíšené obytné, kde mohou za splnění určitých zákonných podmínek nadále fungovat. Jejich případná přeměna na čisté bydlení není na závadu. Proto není účelné je vymezovat jako plochy výroby a skladování. c) Odůvodnění řešení Výroba je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch výroby a skladování, jejichž podmínky obecně umožňují podnikání. Plochy smíšené výrobní se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro výrobu, skladování, administrativu a zabezpečení priorit v oblasti sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje obce. Území zemědělského areálu a výrobního objektu na západě obce je vymezeno jako stabilizovaná plocha výroby a skladování č. 016-VX. Její současné využívání je vyhovující. Územní plán vymezil další plochy stejné kategorie tak, že využil volného prostoru mezi zemědělským areálem a obytnou zástavbou obce (012-VX a 014-VX). Podél východní strany silnice II/435 se nachází významné území vhodné pro podnikatelské aktivity. Územní plán vymezuje stávající pozemky skladovacího areálu jako stabilizovanou plochu pro výrobu skladování (126-VX) a pozemky areálu bývalé cihelny jako přestavbové plochy výroby a skladování (129-VX, 130-VX a 131-VX) určené pro rekultivaci tohoto nevyužívaného územ, tj. brownfields. Zbytkové úuemí mezi tímto areálem a navrženým koridorem pro obchvat silnice II/435 Územní plán vymezuje jako územní rezervu pro případné další rozšíření výrobních a skladovacích provozů.

4.4.

Koncepce sídelní zeleně viz bod 5.1.2.


D27


KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

5.1.

Koncepce veřejných prostranství 5.1.1.

KNESL+KYNČL s.r.o.

Koncepce prostupnosti a obsluhy území (koncepce ulic a návsí) a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Územní studie Blatec – za nádražím (T. Pejpek, 2011). b) Současný stav a východiska řešení Hlavním veřejným prostranstvím Blatce je obdelníková náves orientovaná ve směru sver - jih, jíž v kolmém směru prochází silnice III/4353. Náves je uprostřed zastavěna budovami sloužícími pro veřejné vybavení (mateřská a základní škola) a lemována po jejích stranách vesnickou obytnou zástavbou. Pozemky krajských silnic jsou vymezeny jako plochy (respektive koridory) dopravní infrastruktury, aby bylo zaručeno dopravní spojení obce s okolím. Zbytek uliční sítě je vymezen jako plochy veřejných prostranství. V současné době je uliční síť obce stabilizovaná a její parametry odpovídají historickému vývoji a pro obsluhu zastavěného území postačují. c) Odůvodnění řešení Veřejná prostranství, jejichž součástí jsou ulice a návsi, jsou jednou ze základních urbanistických složek v sídle. Tato složka je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury, jejichž podmínky obecně umožňují existenci ulic, návsí apod. Plochy veřejných prostranství, případně dopravní infrastruktury - silniční, se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obsluhu a prostupnost území. Územní plán stabilizuje pozemky stávající blatecké návsi včetně pozemků bývalého toku Romzy a kaple, jejíž další existence je podmínkami ploch veřejných prostranství umožněna. Územní plán stabilizuje současnou uliční síť vymezením ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury – silniční. Územní plán vymezuje rozvojové plochy veřejných prostranství pro zajištění obsluhy nově navržených ploch smíšených obytných a ploch výrobních a skladovacích. Územní plán nevymezuje rozvojové plochy dopravní infrastruktury - silniční.

5.1.2.

Koncepce veřejné zeleně (koncepce parků) a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001).

D28



KNESL+KYNČL s.r.o.

b) Současný stav a východiska řešení V současné době existuje na jihu území obce při železniční trati jediná významnější veřejně přístupná plocha zeleně. Tento trojúhleníkový prostor po obvodu osazený vzrostlou zelení slouží dnes především jako kynologické cvičiště. Prostor je majetkem obce. Vzhledem k zamýšlené obytné zástavbě na sousedních pozemcích je tento prostor vhodný jako „zelené“ veřejné prostranství a byl vymezen jako stabilizovaná plocha. Územním plánem je naplněno ustanovení § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných podmínkách na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, když jsou vymezeny plochy veřejné zeleně, které zajišťují podmínky pro pozemky veřejných prostranství. Další zajištění těchto ploch s charakterem veřejných prostranství v následných územně plánovacích dokumentacích nebo podkladech není tudíž zapotřebí. c) Odůvodnění řešení Zeleň je jednou ze základních urbanistických složek v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch veřejných prostranství – veřejná zeleň, jejichž podmínky obecně umožňují ozelenění, a je doplněna o trasy stromořadí, které vymezují prostory v sídle i krajině pro výsadbu stromořadí, alejí a remízů. Tyto plošné a liniové prvky zaručují fungování systému sídlení zeleně. Hlavním účelem navrženého systému sídelní zeleně je zajištění dostatku hodnotné zeleně uvnitř sídla pro odpočinek a relaxaci obyvatel, případně i návštěvníků obce, zaručení dobrých klimatických podmínek obce a estetické působení zeleně v obraze obce. Územní plán vymezuje rozvojové plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň, které tvoří „ostrůvky zeleně“ pro každodenní rekreaci obyvatel okolí v příznivé docházkové vzdálenosti. Tyto plochy obsluhují jednak stávající obytnou zástavby, jednak zaručují rekreaci pro obyvatele zástavby navržené. Kromě již zmiňovaného trojúhelníkového porstranství na jihu Blatce, Územní plán navrhuje pět dalších menších parků. Na severu zajišťuje rekreaci pro novou zástavbu pás zeleně podél Romzy (023-ZV) a čtvercový prostor podél silnice III/4353 (plocha 042-ZV). Pro stávající zástavbu je určena přeměna trojúhleníkového prostoru při křížení silnic III/4353 a III/43510 (plocha 032-ZV). Východně od jádra obce Územní plán vymezuje dvě drobná veřejná prostranství parkového charakteru pro nově vymezenou obytnou zástavbu (plochy 053-ZV a 065-ZV). Na hranicizastavitelného území se váže princip osázení koridorů dopravní infrastruktury a veřejných prostranství, které leží v souběhu hranice zastavitelného území, po celé jejich délce stromořadím. Tento princip vychází z příkladů historických struktur zástavby, kde sídlo bylo jasně a zřetelně odděleno od krajiny, ať již hradbami, nebo záhumenními cestami lemovanými většinou stromořadím. Nově navržená zástavba je tak většinou ukončena koridory dopravní infrastruktury a veřejných prostranství směrem do krajiny. Stromořadí, která je budou lemovat, plní mimo estetické stránky zároveň i funkce půdoochrannou, vodoochrannou, hygienickou a ekostabilizační.

5.2.

Koncepce veřejného vybavení a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001). b) Současný stav a východiska řešení V současné době se stavby pro veřejné vybavení koncentrují především na obecní návsi (mateřská a základní škola, kaple) a podél silnice III/4353, kde je umístěn obecní úřad a hasičská zbrojnice.


D29


KNESL+KYNČL s.r.o.

Zdravotnické a sociální služby jsou zajišťovány v současné době mimo obec; na území obce rovněž chybí pošta a hřbitov. c) Odůvodnění řešení Veřejné vybavení (dle Stavebního zákona občanské vybavení veřejné infrastruktury) je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch občanského vybavení – veřejná infrastruktura. Tyto plochy se vymezují zejména pro zajištění obsluhy obce zařízeními veřejné správy, vzdělávání a výchovy, sociálních služeb apod., která přispívají k sociální soudržnosti v obci. Územní plán vymezuje „špalíček“ budov uprostřed obecní navsi jako stabilizovanou plochu občanského vybavení - veřejná infrastruktura 002-OV, která zajišťuje rozvoj těchto pozemků zejména ve prospěch vzdělávání a výchovy. Jako další stabilizovanou plochu občanského vybavení - veřejná infrastruktura (037-OV) vymezuje Územní plán pozemky obecního úřadu. Pozemky hasičské zbrojnice zahrnuje Územní plán do ploch smíšených obytných (043-SX), jejíž podmínky umožňují rozvoj tohoto druhu veřejného vybavení. Pro zajištění veřejného vybavení na výhodně situovaných pozemcích ve vlastnictví obce vymezuje Územní plán v historickém jádru plochu občanského vybavení - veřejná infrastruktura 008-OV (např. ve prospěch zařízení veřejné správy, vzdělávání a výchovy, sociálních služeb apod.). Pro obdobné využití je Územním plánem vymezena plocha 056-OV ve východní části obce, která bude spolu se sousední plochou určenou pro park (053-ZV) tvořit „centrum“ celé východní části sídla.

5.3.

Koncepce dopravní infrastruktury 5.3.1.

Koncepce pěší dopravy a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001). b) Současný stav a východiska řešení Pěší pohyb je v zastavěném území zajištěn zčásti na vybudovaných chodnících, a to především v zastavěném území podél krajských silnic III/4353 a III/43510. Současný stav je vyhovující vyjma horšího pěšího napojení nové zástavby U nádraží se původní zástavboiu kolem silnice III/43510 na Charváty. Turistické trasy se v řešeném území nevyskytují. V nezastavěném území slouží pro pěší pohyb především účelové komunikace. c) Odůvodnění řešení Pěší doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle. Ta je Územním plánem zajištěna koncepcí prostupnosti a obsluhy území (koncepce ulic a návsí) a je doplněna o trasy pěších propojení, které vymezují prostory v sídle pro pěší průchody. Tyto plošné a liniové prvky zaručují fungování pěší dopravy. Hlavním účelem navržené koncepce je zajištění komfortních podmínek pro pohyb pěších v sídle i v krajině. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce. Pěší propojení jsou navržena v místech, kde není potřeba zajišťovat automobilové propojení, avšak je potřeba zajistit průchod zástavbou z důvodu jinak velké docházkové vzdálenosti vymykající se místním poměrům nebo zajistit prostupnost podél nebo kolmo na liniové bariéry v území (např. železnice, hráze nebo vodní tok).

D30



KNESL+KYNČL s.r.o.

Územní plán vymezuje na severu obce dvě pěší propojení přes navržený koridor železnice (z toho jeden podél Romzy a retenční prostor a jeden v pokračování stávající ulice) zabezpečující rovněž přístup k budoucí železniční stanici. Územní plán rovněž ochraňuje pěší prostupnost podél stávajcí železnice ze stávající železniční stanice směrem ke Kocandě a vymezuje propojení mezi novou zástavbou U nádraží vedle fotbalového hřiště s oblastí při silnici III/43510. Toto pěší propojení zajistí komfortnější přístup obyvatel U nádraží s občanským vybavením při zmiňované silnici, historickým jádrem obce a nově navrženým parkem u kynologického cvičiště. 5.3.2.

Koncepce cyklistické dopravy a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji (Dopravní projektování, spol. s r. o., středisko Olomouc, 2009). b) Současný stav a východiska řešení Cyklistické stezky na k.ú. Blatec nejsou.

Obr. D.015: Schéma cyklistické dopravy


D31


KNESL+KYNČL s.r.o.

Přes Blatec vede cyklotrasa č. 47 (Olomouc – Kroměříž – Uherské Hradiště – Hodonín), která v řešeném území tečuje východní hranici zastavěného území samotného Blatce. Při jejím křížení se silnicí III/4353 se na ni napojuje trasa č. 6061 směřující na Grygov a Tršice. Současný stav je z hlediska podmínek pro cyklistickou dopravu (tj. zejména morfologie terénu, hustota automobilové dopravy, uliční síť sídla) vyhovující. c) Odůvodnění řešení Cyklistická doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle. Ta je Územním plánem zajištěna koncepcí prostupnosti a obsluhy území (koncepce ulic a návsí) a případně koncepcí silniční dopravy. Hlavním účelem navržené koncepce je zajištění komfortních podmínek pro pohyb cyklistů v sídle i v krajině. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce. Plochy veřejných prostranství a případně i dopravní infrastruktury zajišťují územní podmínky pro vedení cyklistické dopravy, formou cyklotras, případně cyklostezek vedených na současných nebo navrhovaných komunikacích (respektive na plochách dopravní infrastruktury či veřejných prostranství). 5.3.3.

Koncepce železniční dopravy a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Technicko–ekonomická studie zvýšení výkonnosti a zkapacitnění trati Nezamyslice – Olomouc s vazbou na modernizaci tratě Brno – Přerov (MORAVIA CONSULT a.s. Olomouc, 2007). b) Současný stav a východiska řešení Plochy dopravní infrastruktury – železniční vymezují železniční pozemky zajišťující dopravní napojení obce na okolí. Obcí prochází celostátní železniční trať č. 301 Nezamyslice – Olomouc. Jedná se jednokolejnou elektrifikovanou trať. Na řešeném území se nachází železniční stanice Blatec umístěná jihovýchodně od jádra obce. Z ní je napojena vlečka směřující do areálu umístěného již mimo řešené území. c) Odůvodnění řešení Železniční doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch dopravní infrastruktury – železniční. Plochy dopravní infrastruktury – železniční se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obsluhu a prostupnost území železniční dopravou. V souladu se ZÚR OK vymezuje Územní plán nový koridor pro železniční trať č. 301 Nezamyslice – Olomouc, který je veden severně od zastavěného území. Šířka koridoru byla v souladu s § 43 odst. 3 Stavebního zákona oproti ZÚR OK zpřesněna na šířku 70 m (v místě předpokládané stanice na 90 m). Stávající koridor Územní plán vymezuje jako stabilizovanou plochu dopravní infrastruktury – železniční, aby byly zajisštěny možné úpravy stávající tratě před vybudováním nové trasy.

D32



KNESL+KYNČL s.r.o.

5.3.4.

Koncepce silniční dopravy a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Územní generel dopravy, silnic II. a III. tř. na území Olomouckého kraje (UDI MORAVA, 2004). b) Současný stav a východiska řešení Plochy dopravní infrastruktury – silniční vymezují páteřní silnice zajišťující napojení obce na okolí. Zbytek silniční sítě je vymezen jako plochy veřejných prostranství. Obcí prochází tyto krajské silnice: t silnice II. třídy č. II/435 Olomouc – Tovačov – Polkovice procházející zastavěným územím obce (lokalita Kocanda). t silnice III. třídy č. III/4353 Smržice – Velký Týnec – Velská Bystřice procházející zastavěným územím obce (samotným Blatcem včetně historické návsi); t silnice III. třídy č. III/43510 Charváty – Blatec procházející zastavěným územím obce (samotným Blatcem). Hlavní silnice v řešeném území (II/435) prochází východně od jádra obce lokalitou Kocanda ve směu sever-jih. Hlavní osou zástavby samotného Blatce je silnice III/4353 táhnoucí se ve směru východ-západ. Tyto dvě silnice se mimoúrovňově kříží U Kocandy pomocí jedné obousměrné rampy. c) Odůvodnění řešení Silniční doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch dopravní infrastruktury – silniční a ploch veřejných prostranství, jejichž podmínky obecně umožňují existenci pozemních komunikací. Plochy dopravní infrastruktury – silniční, případně veřejných prostranství, se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obsluhu a prostupnost území automobilovou dopravou. Územní plán stabilizuje současnou silniční síť na území obce vymezením stabilizovaných ploch dopravní infrastruktury – silniční. Z nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR OK) je zapracován návrh koridoru pro obchvat lokality Kocanda a vesnic Kožušany a Tážaly (silnice II/435) v celkové šířce 100 m. Územní generel dopravy, silnic II. a III. tř. na území Olomouckého kraje z r. 2004 uvádí pro stávající silnici II/435 změnu šířkového uspořádání z S9,5/70 na S7,5/70 dle Návrhu kategorizace silniční sítě ŘSD ČR z r. 2000. Pro vnitřní obsluhu obce Územní plán vymezuje stabilizované i rozvojové plochy veřejných prostranství, které slouží k obsluze stávajících i navrhovaných obytných lokalit.

5.3.5.

Koncepce statické dopravy a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001).


D33


KNESL+KYNČL s.r.o.

b) Současný stav a východiska řešení V řešeném území se odstavování a parkování vozidel v převážné míře odehrává na pozemcích rodinných domů. Nedochází tak k obsazování veřejných prostranství vozidly rezidentů a jejich návštěvníků v míře přesahující únosnou míru. Parkování pro potřeby občanského vybavení (městský úřad při silnici III/4353, bývalá prodejna při slnici III/43510) je umístěno v bezprostřední návaznosti na objekty. Parkování vozidel u fotbalového hřiště při sportovních či společenských akcí nárazově zatěžuje blízká veřejná prostranství parkujícími vozidly. Parkování pro potřeby zemědělských a dalších areálů sloužících pro podnikání se odehrává uvnitř areálů. Nezatěžuje tak okolní veřejná prostranství. Zajištění odstavování a parkování vozidel na stavebních pozemcích je stanoveno vyhláškou č. 501/2006 Sb., která se odkazuje na příslušné české technické normy. c) Odůvodnění řešení Parkování či odstavování vozidel je jednou z důležitých urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch dopravní infrastruktury a případně i ploch veřejných prostranství, jejichž podmínky obecně umožňují existenci veřejných parkovacích stání. Parkování či odstavování umožňují i některé další plochy s rozdílným způsobem využití; tato stání však slouží především pro zajištění obsluhy pozemků, staveb či zařízení dané plochy (např. parkování u hřbitova) nebo jsou přímo vyžadovány zákonnými předpisy (např. parkování na pozemcích rodinných domů). Územní plán nevymezuje speciální plochy dopravní infrastruktury či veřejných prostranství pro zajištění parkovacích ploch či objektů. Vychází z toho, že rezidenti odstavují své vozy na svých pozemcích, případně na veřejných prostranstvích při komunikacích. Míra četnosti takto odstavených vozidel byla shledána jako přiměřená podmínkám obce, tj. nezatěžující její obsluhu, nesnižující její hodnoty a kvalitu bydlení. Výjimku tvoří parkování vozidel u fotbalového hřiště, která při sportovních či společenských akcí nárazově způsobují problémy s kapacitou parkovacích stání na blízkých komunikacích. Proto Územní plán vymezuje koridory veřejných prostranství okolo fotbalového hřiště, na nichž lze realizovat parkovací a odstavná stání pro potřebu tohoto občanského vybavení, a tím tento deficit odstranit. Parkování a odstavování vozidel obsluhujících stávající nebo uvažované podnikatelské areály na plochách smíšených výrobních se předpokládá v rámci těchto ploch. Tudíž není nutné vymezovat speciální plochy dopravní infrastruktury či veřejných prostranství v doteku s nimi. 5.3.6.

Koncepce hromadné dopravy a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001). b) Současný stav a východiska řešení Obsluha území veřejnou hromadnou dopravou je zajištěna železniční dopravou (viz Koncepci železniční dopravy) a autobusovou dopravou. Na území obce se nachází jedna autobusová zastávka při křížení silnic II/435 a III/4353: Blatec, rozcestí. Vzdálenost k historickému jádru obce je cca 1 km. Lepší docházková vzdálenost je k železniční stanici umístěné jihovýchodně od centra ve vzdálenosti cca 700 m. Obsluha území je zajištěna autobusovou linkou Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje č. 890704 mezi Tovačovem a Olomoucí a železniční tratí mezi Nezamyslicemi, Prostějovem a Olomoucí (trať č. 301).

D34



KNESL+KYNČL s.r.o.

c) Odůvodnění řešení Veřejná hromadná doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna koncepcí silniční dopravy a železniční dopravy. Plochy dopravní infrastruktury – silniční, případně veřejných prostranství, a dopravní infrastruktury – železniční, které především zaručují územní podmínky pro tento druh dopravy, se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obsluhu území autobusovou a osobní železniční dopravou. Pro zajištění územních podmínek pro kvalitní spojení sídla s okolím autobusovou dopravou, se vymezují stabilizované plochy dopravní infrastruktury – silniční zahrnující silnice II. a III. třídy. Pro zajištění územních podmínek pro kvalitní spojení sídla s okolím osobní železniční dopravou, se vymezují plochy dopravní infrastruktury – železniční (viz Koncepci železniční dopravy). Zastávky a stanice jsou zahrnuty do obou druhů ploch dopravní infrastruktury (silniční i železniční), jejichž podmínky tato dopravní zařízení v nich umožňují umisťovat.

Obr. D.016: Schéma hromadné dopravy


D35


KNESL+KYNČL s.r.o.

Koncepce technické infrastruktury Územní plán stanovuje koncepci technické infrastruktury na území obce. Do jednotlivých oborových podkoncepcí jsou zahrnuty zpravidla pouze významné jevy daného druhu technické infrastruktury. Některé stávající (tj. existující) jevy, které nejsou v Územním plánu zobrazeny (např. méně významná vedení sítí TI či objekty TI nebo domovní přípojky) nemusí být součástí koncepce Územního plánu a jejich další využívání závisí na podmínkách ploch, ve kterých se nacházejí. Např. vodovodní řad DN 80, který se nachází v koncové ulici, není do koncepce zásobování vodou zařazen, protože z pohledu zásobování celé obce se nejedná o důležitou součást vodovodního systému; jeho další fungování a případné úpravy či rekonstrukce tím nejsou dotčeny, jeho případné prodloužení závisí na podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití (v tomto případě ploch veřejných prostratství, ve kterých je realizace sítí TI přípustná). Dalším příkladem je přípojka vodovodu, která je související technickou infrastrukturou pozemku rodinného domu, který lze takto využívat v plochách smíšených obytných; proto nejsou v Územním plánu přípojky zobrazeny. Stávající stav sítí technické infrastruktury je zachycen v územně analytických podkladech obce s rozšířenou působností správního území ORP a v dalších oborových podkladech. Jednotlivé oborové podkoncepce TI se v Územním plánu vymezují těmito nástroji: t plochy s rozdílným způsobem využití, které jsou v ÚP obvykle určeny pro realizaci staveb či areálů technického vybavení většího rozsahu, např. ČOV, sběrný dvůr, apod.); pro objekty technického vybavení menšího rozsahu (např. trafostanice, regulační stanice plynu, čerpací stanice vody) se samostatné plochy s rozdílným způsobem využít nevymezují; podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou uvedeny v bodě 7. výrokové části ÚP; t trasy technické infrastruktury, které v ÚP určují vedení liniových sítí technické infrastruktury (podpovrchové či nadzemní), pro jejichž výstavbu nejsou třeba vlastní pozemky, ale zřizují se pouze věcná břemena; podmínky využití (charakteristiky) jednotlivých tras jsou uvedeny v jednotlivých oborových podkoncepcích technické infastruktury; pro nově navrhované trasy, případně trasy určené k rekonstrukci, jsou ve Výkrese veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (I/03) vymezeny koridory, které zahrnují území k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel, včetně nezbytně souvisejících staveb a zařízení; t koncepční prvky, které v ÚP doplňují zobrazení jednotlivých oborových podkoncepcí technické infrastruktury a slouží pro jejich přehledné znázornění; pokud jsou vymezeny jako rozvojové, pak je území k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel určeno prostřednictvím ploch s rozdílným způsobem využití nebo prostřednictím koridorů tras technické infrastruktury ve Výkrese veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (I/03). Specifické požadavky jednotlivých podkoncepcí TI (např. pro likvidaci dešťových vod na pozemku, pro realizaci domovní ČOV) jsou souhrnně uvedeny v bodě 3.6. výrokové části ÚP. 5.4.1.

Koncepce vodních toků a ploch a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih (P. Ženčák, 2008); t Základní vodohospodářská mapa ČR, 1:50 000, list 24-24 (stav k 30. 11. 1991).

D36



KNESL+KYNČL s.r.o.

b) Současný stav a východiska řešení Z celkové výměry 658 ha správního území obce zabírají vodní plochy přibližně13 ha, což je 2,0 % (ČSÚ, 2011). Hlavním tokem, který protéká obcí je Romza (4-12-01-021), která je v zástavbě zatrubněna (2x DN 1500) a vlévá se do říčky Blata (4-12-01-020) mimo řešené území. Říčka Blata tvoří západní hranici katastru. Východní hranici katastru tvoří Morávka-náhon (4-10-03-122), který se odpojuje z řeky Moravy (4-10-03-121) nad splavem s malou vodní elektrárnou (stojí na hranici řešeného území) a vlévá se zpět do řeky Moravy mimo katastr. Na řece Moravě jsou slepá ramena (rybník), stejně jako na náhonu. Záplavy řeky Moravy sahají až ke stávající zástavbě v části Kocanda a zaplavují i plochy u Blatenského mlýna. Všechny vodní toky jsou ve správě Povodí Moravy s.p. Na bývalém občasném vodním toku ve východní části řešeného území, který pramenil na katastru obce a ústil do řeky Moravy, je menší vodní plocha, která dnes slouží také k rekreaci. Trasa toku je jen na vodohospodářských mapách, v terénu ale není znatelná. Na jihovýchodě katastru slouží k odvodnění pozemků občasná bezejmenná vodoteč ústící do Moravy. Západní část území částečně odvodňuje meliorační svodnice ústící do Blaty. Do katastru zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvarter řeky Moravy, do západní části řešeného území mimo zástavbu zasahují ochranná pásma II.b stupně (vnější) vodních zdrojů Hrdibořice a Dubany. c) Odůvodnění řešení Vodní toky a plochy jsou v Územním plánu chápány jako součást koncepce technické infrastruktury, protože se jejich prostřednictvím reguluje odtok dešťových vod z území (zajišťují odvádění či zadržení dešťových vod). Zároveň jsou ale také součástí koncepce uspořádání krajiny, protože plní významnou krajinotvornou funkci. Vodní toky a plochy jsou v Územním plánu zajištěny vymezením tzv. ploch vodních a vodohospodářských (slouží pro znázornění významných vodních ploch a vodních toků) a vymezením tras vodotečí (slouží pro znázornění tras všech vodotečí – i těch, které nejsou vymezeny prostřednictvím ploch vodních a vodohospodářských). Plochy vodní a vodohospodářské jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro hospodaření s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem a pro regulaci vodního režimu v území. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek, případně i hospodářský rozvoj obce. Územní plán vymezuje stabilizované plochy vodní a vodohospodářské pro koryto řeky Moravy včetně jejích slepých ramen, říčku Blatu, pro náhon Morávku a pro vodní plochy v nivě řeky Moravy. Ostatní stávající vodoteče znázorněné prostřednictvím tras vodotečí zahrnul Územní plán do ostatních druhů ploch s rozdílným způsobem využití, kde jsou stanoveny rovněž příznivé podmínky pro jejich další případný rozvoj, rekultivaci, revitalizaci apod. Například přípustné využití ploch smíšených nezastavěného území umožňuje danou plochu, skrze kterou protéká vodoteč, využít ve prospěch pozemků vodních toků a ploch. Tak je zaručena flexibilita Územního plánu: případná změna trasování vodoteče je nezávislá na změně Územního plánu. Územní plán vymezuje rozvojové plochy vodní a vodohospodářské pro přeložku náhonu Morávka a pro území určené pro sportovní veslařský areál (obojí vyplývá z krajské Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih), dále pak pro zajištění protipovodňových a retenčních opatření na území obce – konkrétně pro realizaci hráze poldru na Romze severně obce (viz Odůvodnění koncepce protipovodňové ochrany).


D37

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC 5.4.2.

KNESL+KYNČL s.r.o.

Koncepce protipovodňové ochrany a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001). b) Současný stav a východiska řešení Správní území obce Blatec má výrazně protáhlý tvar ve směru východ – západ a rozkládá se od nivy řeky Moravy (s tokem náhonu Morávky a řeky Moravy), přes nivu Romzy protékající zástavbou obce až po nivu říčky Blaty. Tyto tři přirozené svodnice mají různý potenciál pro vznik povodní. Pouze řeka Morava má vyhlášeno záplavové území Q100, které na území obce zasahuje až po terénní hranu nivy – k východnímu okraji zástavby Kocandy. Záplavovým územím řeky Moravy je zasažena stávající zástavba u Blateckého mlýna. Případné záplavy na říčce Blatě nezasahují zastavěné území obce. Pro obec Blatec je problematický zatrubněný průchod Romzy středem jejího zastavěného území (2x DN 1500). Vzhledem k velikosti povodí Romzy může při přívalových deštích hrozit zaplavení jádra obce. c) Odůvodnění řešení Protipovodňová ochrana je jednou z důležitých součástí územního plánování. Územním plánem je zajištěna vymezením tzv. ploch vodních a vodohospodářských. Plochy vodní a vodohospodářské se vymezují za účelem zajištění podmínek pro hospodaření s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem a pro regulaci vodního režimu v území. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek i hospodářský rozvoj obce. Plochy vodní a vodohospodářské vymezují koridory pro koryta nejdůležitějších vodních toků v řešeném území a technická opatření (např. hráze, zdi) pro ochranu před záplavami. Plochy (a koridory) vodní a vodohospodářské jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1), koncepce protipovodňové ochrany je rovněž zobrazena ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2) prostřednictvím koncepčního prvku retenčí prostor. Územní plán vymezuje pro zajištění protipovodňové ochrany obce koncepční „prvek retenční prostor“, který je určen pro realizaci suchého poldru nad zástavbou obce. Retenční prostor je vymezen v ploše 105-NS, která je určena pro lokální biocentrum. Občasné zaplavení zde není na závadu. Jako hráz poldru může být v budoucnosti využito i těleso navržené přeložky železniční tratě Olomouc – Nezamyslice v ploše 021-DZ. Suchý poldr je navržen jako ochrana zatrubněné části Romzy před jejím vylitím do zástavy při přívalových deštích. Protipovodňovou ochranu zástavby na okraji nivy řeky Moravy pak bude zřejmě tvořit těleso navržené přeložky silnice II/435 (navrženo dle ZÚR OK). Protierozní opatření (splavování půdy) je nutné řešit společně se zemědělci, a to vhodnými osevními postupy a obhospodařováním (velikostmi) ploch.

D38



KNESL+KYNČL s.r.o.

5.4.3.

Koncepce zásobování vodou a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (Voding Hranice, s. r. o., 2006); t Projekt stavby Blatec – rozvodná vodovodní síť (Agroprojekt Olomouc, 2004). b) Současný stav a východiska řešení V obci je veřejný vodovod vybudovaný dle projektu z roku 2004, většina objektů ale má vlastní studny, které mohou sloužit jako zdroj užitkové vody, nebo při nouzovém zásobení vodou. Samostatný zdroj vody s čerpáním a s věžovým vodojemem má areál bývalého zemědělského družstva v jihozápadní části zástavby a druhý je v průmyslové zóně Kocanda. Zásobení pitnou vodou je z tzv. Vodovodu Pomoraví. Přivaděč DN 200 od Slavonína prochází východní částí obce, kde poblíž silnice III/4353 končí a jsou zde z něj vyvedeny odbočky DN 100 pro zásobování obce a Kocandy. Rozvody v obci jsou v profilech DN 80–100 s ohledem na požární normy. Předpokládaná spotřeba dle projektu pro výhledových 750 obyvatel je Qp=112,5 m3/den (1,3 l/s - při specifické spotřebě 150 l/os/den), Qh=168,8 m3/ hod (3,5 l/s). Zástavba, většinou nízkopodlažní, je na terénu v rozmezí 221,0–230,0 m n. m., řídící vodojemy (Křelov, 4x 5000 m3) se nachází na kótě 282,9/278,55 m n.m. Tlakové poměry jsou v rozmezí 0,62–0,48 MPa. Vodovod vyhovuje současně i jako požární dle ČSN 730873. Zdroj v obci pro zásobování zemědělského areálu ochranné pásmo nemá vyhlášeno. Do západní části řešeného území mimo zástavbu zasahují ochranná pásma II.b stupně (vnější) vodních zdrojů Hrdibořice a Dubany. Vodovod je včetně přivaděče ze Slavonína v majetku a v provozování obce Blatec. c) Odůvodnění řešení Zásobování vodou je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování vodou. Územní plán zobrazuje pouze stávající páteřní trasy důležité pro zásobování a distribuci vody v sídle. Pro rozvojové plochy postačí stávající řady rozšířit do nové zástavby v rámci ploch veřejných prostranství či ploch dopravní infrastruktury. Stávající počet obyvatel je 590 a teoretický nárůst (při využití všech navržených ploch) může být až 334, což je více než je uvažováno v projektu vodovodu. Uvažovaná specifická spotřeba je však nadhodnocena (reálná je ale 110 l/os/den včetně vybavenosti) a teoretická spotřeba by pak mohla být Qp = 930 os. x 100 l/os/den = 102,3 m3/den (1,2 l/s). Tlakové poměry ve vodovodu jsou vyhovující i pro novou zástavbu na kótě 232 m n.m. (0,46 MPa), a to i pro požární vužití. Pro rozvoj vodovodní sítě vymezuje Územní plán na základě požadavku ZÚR OK rozvojovou trasu TV-01 pro propojení skupinového vodovodu Olomouc (resp. vodovodu Pomoraví) a skupinového vodovodu Dub nad Moravou, a to z Blatce dále na jih do k.ú. Charváty (část Olomouc – Blatec již byla v minulosti realizována a slouží pro zásobování Blatce).


D39


KNESL+KYNČL s.r.o.

Koncepce odkanalizování a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (Voding Hranice, s. r. o., 2006). b) Současný stav a východiska řešení V obci je jen dešťová kanalizace zaústěná do toku Romzy, která je v zastavěném území zatrubněna. Kanalizace je bohužel využívána i jako jednotná pro vypouštění některých odpadních vod z domácností částečně předčištěných v rozporu se zákony. Kanalizace v profilech DN 300–600 je v majetku a správě obce, zatrubněná Romza je v zástavbě v profilu 2x DN 1500. Bývalý areál zemědělského družstva má samostatný septik. Dle PRVK je v obci navržena pro stávající i navrhovanou zástavbu oddílná kanalizace s ukončením na vlastní ČOV jižně od obce. Splašková kanalizace z Kocandy je navržena k napojení na kanalizaci Kožušan–Tážal. Doporučené ochranné pásmo nuvažované ČOV je 100 m. c) Odůvodnění řešení Odkanalizování je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce odkanalizování. Územní plán navrhuje po obec nový systém oddílné kanalizace – stávající dešťovou kanalizaci rozšířit do nové zástavby a novou splaškovou kanalizaci navrhnout jako tlakovou, s ohledem na rovinatý terén, ukončenou v nové ČOV 750 při Romze (TK-01). Západní část (Kocandu) je možné čerpáním odkanalizovat na ČOV Tážaly–Kožušany (TK-02). Pro umístění ČOV Blatec vymezuje Územní plán plochy technické infrastruktury 079-TX a 196-TX při toku Romzy jižně od železniční tratě Olomouc – Nezamyslice. Umístění bude upřesněno v podrobnější dokumentaci. Územní plán Blatec umožňuje umístění ČOV jednak v poloze dle ÚP 2001 na pravém břehu, a také na levém břehu Romzy tak, aby bylo možné případně využít trojúhelník mezi železnici, železnični vlečku a tok Romzy, kde by případné umístění ČOV méně zhoršovalo možnosti obdělávání sousedních zemědělských pozemků. Tyto dvě plochy jsou navrženy jako alternativní, pro technickou infrastrukturu bude využita bude pouze jedna z nich. Alternativou pro odkanalizování obce může být tlaková kanalizace v celé obci zaústěná do kanalizace v Kožušanech–Tážalech a ukončená v rozšířené ČOV Kožušany–Tážaly. V tomto případě by odpadla realizace vlastní ČOV Blatec, rozsah tras kanalizačních stok by se významně nezměnil. Územní plán vymezuje pro tuto variantu územní rezervu pro trasu tlakové kanalizace z Blatce do části Kocanda (TK-03R). Množství splaškových vod odpovídá spotřebě vody, množství srážkových vod se zvýší jen nepatrně o redukované odtoky z nových komunikací (průlehy, zámková dlažba apod.) a o redukované odtoky z nových nemovitostí (zdrže, vsaky na vlastním pozemku) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. v pozdějším znění.

D40



KNESL+KYNČL s.r.o.

5.4.5.

Koncepce odpadového hospodářství a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Obecně závazná vyhláška obce Blatec č. 1/2012 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Blatec. b) Současný stav a východiska řešení Obec Blatec je ve smyslu zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.) původcem komunálního odpadu. V obci jsou rozmístěny na čtyřech sběrných místech nádoby pro tříděný odpad (papír, nápojové kartony, sklo, plast, včetně PET lahví), dvakrát ročně probíhá sběr a svoz nebezpečných odpadů a objemných odpadů. Svoz odpadů zajišťuje firma REMIT Šternberk s.r.o. (dceřinná společnost firmy Marius Pedersen a.s.), odpady jsou likvidovány mimo územ obce. c) Odůvodnění řešení Nakládání s odpady je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce odpadového hospodářství. Územní plán počítá se zachováním stávajícího systému sběru a likvidace odpadů, tento systém navrhuje pouze doplnit o sběrný dvůr pro shromažďování odpadů (zejména tříděných, velkoobjemových a nebezpečných). Pro umístění sběrného dvora vymezil Územní plán plochy technické infrastruktury 079-TX a 196-TX, které jsou určeny zejména pro čistírnu odpadních vod a případně další související využití a pro technickou infrastrukturu bude využita pouze jedna z těchto ploch.

5.4.6.

Koncepce zásobování elektřinou a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Územní studie Blatec – za nádražím (T. Pejpek, 2011). b) Současný stav a východiska řešení Západní části území obce prochází venkovní vedení přenosové elektrizační soustavy 400 kV č. 402 propojující elektrické stanice transformační 400/110 kV Krasíkov a 400/220/110 kV Prosenice. Západním okrajem území obce prochází venkovní vedení přenosové elektrizační soustavy 400 kV č. 413 propojující elektrické stanice transformační 400/110 kV Řeporyje a 400/220/110 kV Prosenice. Severním okrajem území obce prochází venkovní vedení distribuční elektrizační soustavy 110 kV č. 560 propojující elektrické stanice transformační 110/22 kV Hodolany a 110/22 kV Lutín.


D41


KNESL+KYNČL s.r.o.

Východní části území obce prochází venkovní vedení distribuční elektrizační soustavy 22 kV č. 330, které je napájeno z elektrické stanice – rozvodny 22 kV Slavonín. Z venkovního distribučního vedení 22 kV č. 330 je provedena odbočka venkovním distribučním vedením 22 kV pro zásobování elektrickou energii území obce Blatec. Z venkovního distribučního vedení 22 kV č. 330 jsou napojeny distribuční transformační stanice 22/0,4 kV, ze kterých je napájeno distribuční vedení elektrizační soustava 0,4 kV. Z distribuční elektrizační soustavy 0,4 kV jsou napojení malí a střední odběratelé elektrické energie. Venkovní distribuční vedení 22 kV č. 330 je ve východní části území obce propojeno s venkovním vedením č. 01, které je napájeno z elektrické stanice – rozvodny 22 kV Holice. Z venkovního distribučního vedení 22 kV č. 01 jsou napojeny dvě distribuční transformační stanice 22/0,4 kV ve východní části území obce. Provozovatelem distribuční elektr. soustavy 22 kV a 0,4 kV je společnost ČEZ Distribuce, a. s. Provozovatelem elektrizační soustavy 3 kV je Správa železniční dopravní cesty s.o., Oblastní správa Olomouc (SŽDC). Na hranici řešeného území s katastrálním územím Kožušany je od roku 1997 v provozu výrobna elektrické energie – malá vodní elektrárna (MVE) Tážaly na jezu řeky Moravy. V MVE jsou tři soustrojí s přímoproudými Semi-Kaplanovými turbínami, instalovaný výkon je 290 kW. Výkon je vyveden do distribuční elektrizační soustavy 22 kV prostřednictvím vlastní transformační stanice 0,4/22 kV. MVE ročně vyrobí průměrně 1927 MWh elektrické energie. Řešeným územím prochází v trase Grygov – Blatec elektrické vedení stejnosměrné napěťové soustavy 3 kV, které slouží pro napájení železniční tratě Olomouc – Nezamyslice. Vychází z trakční měnírny Správy železniční dopraní cesty ležící u nádraží Grygov a končí poblíž nádraží Blatec (dále už prochází po trolejích železnice). Jedná se o venkovní elektrické vedení, pouze v části mezi silnicí II/435 a nádražím Blatec je tvořeno podzemními kabely. c) Odůvodnění řešení Zásobování elektřinou je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování elektřinou. Rozvojové trasy eletrických vedení 22 kV jsou v Územním plánu vymezeny pro uvolnění rozvojových ploch (přeložk stávajících vedení) a pro spolehlivé zásobování území elektřinou (zejména rozvojových ploch). Z důvodu vymístění stávajícího venkovního distribučního vedení 22 kV ze stávající obytné zástavby a uvolnění rozvojové zastavitelné plochy v severní části obce je navržena přeložka venkovního distribučního vedení 22 kV. Přeložka je uvažována jako jako venkovní vedení 22 kV mimo zastavěné území a rozvojové zastavitelné plochy v rozvojové trase TE-01. Pro posílení stávající distribuční elektrizační soustavy 0,4 kV a zásobování elektrickou energií rozvojové zastavitelné plochy v severovýchodní části území obce je navržená nová distribuční transformační stanice 22/0,4 kV. Nová distribuční transformační stanice 22/0,4 kV bude napojená kabelovým distribučním vedením 22 kV ze stávajícího venkovního distribučního vedení 22 kV. Pro trasu kabelové přípojky 22 kV a umístění kioskové distribuční transformační stanice 22/0,4 kV je navržena rozvojová trasa TE–03. Pro posílení stávající distribuční elektrizační soustavy 0,4 kV a zásobování elektrickou energií rozvojové zastavitelné plochy v jihovýchodní části území obce je navržená nová distribuční transformační stanice 22/0,4 kV. Nová distribuční transformační stanice 22/0,4 kV bude napojená kabelovým distribučním vedením 22 kV ze stávajícího venkovního distribučního vedení 22 kV. Pro trasu kabelové přípojky 22 kV a umístění kioskové distribuční transformační stanice 22/0,4 kV je navržena rozvojová trasa TE–04. Z důvodu uvolnění rozvojové zastavitelné plochy v jihovýchodní části obce je navržena přeložka venkovního distribučního vedení 22 kV. Přeložka je navržena v rozvojové trase TE–05.

D42



KNESL+KYNČL s.r.o.

Z důvodu uvolnění rozvojové zastavitelné plochy severně od fotbalového hřiště je navržena přeložka venkovního distribučního vedení 22 kV. Přeložka je navržena v rozvojové trase TE–06 jako podzemní kabelové vedení ukočenčené ve stávající distribuční transformační stanici 22/0,4 kV (případně v nové kioskové DTS). Z důvodu uvolnění rozvojových zastavitelných ploch mezi silnicí II/435 a železniční tratí je navržena přeložka venkovního distribučního vedení 22 kV. Trasa přeložky je převzata z územní studie „Blatec – za nádražím“ (Pejpek, 2011), která byla zpracována jako podklad pro rozhodování o změnách v dotčeném území. Přeložka je v Územním plánu navržena v rozvojové trase TE–07 a je uvažována jako venkovní elektrické vedení (včetně nového křížení železnice). Z důvodu uvolnění rozvojových zastavitelných ploch mezi silnicí II/435 a železniční tratí je navržena přeložka podzemního kabelového vedení 3 kV. Přeložka je v Územním plánu navržena v rozvojové trase TE–08 v rámci navržené plochy veřejných prostranství uvnitř uvažované zástavby. Rozvojové plochy s uvažovanou zástavbou, pro které nejsou navrženy nové distribuční transformační stanice 22/0,4 kV, budou napojeny ze stávajících DTS a nově vybudovaných distribučních vedení elektrizační soustavy NN – 0,4 kV. 5.4.7.

Koncepce zásobování plynem a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001). b) Současný stav a východiska řešení Západní částí řešeného území prochází od jihu k severu v souběhu tři VTL plynovody – dva řady VTL DN 500/40 a jeden řad DN 300/40. Z posledně jmenovaného je pro zásobování obce Blatec vyvedena odbočka VTL 100/40 k regulační stanici RS VTL/STL 1200, která se nachází na západním okraji obce u zemědělského areálu. V obci je rozveden STL plynovod v dimenzích na 100% plynofikaci, který dále pokračuje přes Kocandu do Kožušan–Tážal. Jednotlivé objekty mají domovní regulátory. Na katastru obce je umístěna stanice katodové ochrany (SKAO) na ochranu VTL plynovodů včetně připojení. Ochranná pásma plynovodů dle zákona č. 458/2000 Sb. v pozdějším znění jsou pro STL v zástavbě 1,0 m, pro STL mimo zástavbu 4,0 m, pro VTL a pro RS VTL 4,0 m od okraje potrubí (resp. od objektu). Bezpečnostní pásma pro RS VTL 10 m, pro VTL (do 40 barů) DN 100: 10 m, DN 300: 20 m, DN 500: 30 m. Ochranné pásmo SKAO je 100 m. c) Odůvodnění řešení Zásobování plynem je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování plynem. Územní plán vymezil stávající páteřní trasy plynovodu STL z důvodu zajištění zásobování obce plynem. Ostatní stávající vedení není zobrazeno, avšak je zajištěno podmínkami využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zvláště plochami dopravní infrastruktury a plochami veřejných prostranství, jimiž je vedení plynovodů především vedeno. Pro zástavbu v rozvojových plochách postačí jen rozšířit stávající sít STL, a to zejména v navrhované síti ulic, tj. plochami veřejných prostranství, jejichž podmínky využití toto umožňují.


D43


KNESL+KYNČL s.r.o.

Vzhledem k dostatečné kapacitě stávajících rozvodů a k obecnému trendu snižování spotřeby energií zejména na vytápění a přípravu TUV v důsledku zateplování a využívání alternativních zdrojů (solární, tepelná čerpadlam, biopaliva, štěpka apod.) Územní plán nevymezuje žádné rozvojové trasy pro zásobování území plynem. Současná spotřeba zemního plynu je průměrně 390.000 m3/rok (360 m3/hod) a teoreticky by se mohla zvýšit při využití všech rozvojových ploch o cca 200 m3/hod (100 RD x 2,0 m3/RD) resp. o 270.000 m3/rok. Zásobení teplem je ve všech objektech individuální a mění se dle cen za zdroje (plyn, uhlí, dřevo, LTO, elektřina a pod.). Pro novou výstavbu platí zásady snižovat energetickou náročnost objektů dle zákona č.406/2000 Sb. v pozdějším znění, resp. vyhlášky č. 148/2007 Sb. a respektovat životní prostředí (zplodiny spalování). 5.4.8.

Koncepce elektronických komunikací a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001). b) Současný stav a východiska řešení Na území obce jsou provozovány sítě veřejných elektronických komunikací, které provozují různí operátoři elektronických komunikací. Jsou to podzemní a nadzemní komunikační vedení, elektronické komunikační zařízení, rádiové komunikační zařízení, rádiové směrové spoje a zařízení veřejných mobilních komunikačních sítí. Řešeným územím prochází podzemní komunikační vedení přenosové a přístupové veřejné komunikační sítě operátora Telefónica O2 Czech Republic, a. s. K zajištění služeb elektronických komunikací v obci Blatec slouží elektronické komunikační zařízení, digitální ústředna – vzdálená účastnická jednotka RSU Charváty operátora Telefónica O2 Czech Republic, a. s. Digitální ústředna RSU Charváty je propojena podzemním komunikačním vedením s přístupovou komunikační síti obce Blatec. Kapacity digitální ústředny RSU Charváty a vedení přístupové sítě elektronických komunikací v obci Blatec operátora Telefónica O2 Czech Republic, a. s. jsou dostatečné pro zajištění požadovaných služeb elektronických komunikací obce. Na území obce je severovýchodně od zástavby vybudována základnové stanice veřejné mobilní komunikační sítě operátora T-Mobile Czech Republic a.s. Obec je pokryta rádiovým signálem veřejné mobilní komunikační sítě všech operátorů provozující mobilní komunikační sítě. Pro zajištění služeb elektronických komunikací je v obci vybudováno komunikační zařízení, komunikační vedení a radiové zařízení i jiných operátorů. Městem prochází rádiové směrové spoje různých operátorů elektronických komunikací. Pro zajištění provozu rádiových směrových spojů je nutné zajistit přímou viditelnost mezi koncovými body a respektovat je při návrzích nové výstavby, zejména výškových staveb. Řešené území je pokryto televizním a rozhlasovým signálem z televizních a rozhlasových vysílačů operátora České Radiokomunikace, a. s., a vysílačů jiných operátorů elektronických komunikací. c) Odůvodnění řešení Elektronická komunikace je dnes jednou ze základních podmínek fungování sídel. Provoz a rozvoj veřejných sítí elektronických komunikací zajišťují jednotliví operátoři komunikačních sítí. Poskytování služeb elektronických komunikací nových účastníků

D44


KNESL+KYNČL s.r.o.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC v obci budou zajišťovat operátoři elektronických komunikací na základě žádosti o připojení do veřejné komunikační sítě. Rozvoj a zvyšování kapacity veřejných sítí elektronických komunikací je zajišťován výstavbou nových širokopásmových sítí, zejména pro vysokorychlostní přístup k internetu, a výstavbou mobilních radiokomunikačních systémů nových generací. Územní plán vytváří vhodné podmínky pro fungování stávající sítě veřejných elektronických komunikací (vymezení hlavních tras elektronických vedení a významných elektronických zařízení) a také pro její rozvoj stanovením vhodných podmínek pro realizaci staveb veřejné technické infrastruktury v plochách s rozdílným způsobem využití.


D45


KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

6.1.

Koncepce smíšené nezastavěné krajiny

KNESL+KYNČL s.r.o.

a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih (P. Ženčák, 2008); t Základní vodohospodářská mapa ČR, 1:50 000, list 24-24 (stav k 30. 11. 1991). b) Současný stav a východiska řešení Lesní pozemky pokrývají plochu 0,25 ha, což činí méně než 0,04 % výměry celého území. Jedná se pouze o jeden pozemek PUPFL, který je součástí bývalé skládky v lokalitě Husova studánka. Využití pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je podmíněno souhlasem státního orgánu správy lesa. Dále viz Koncepce zemědělské krajiny. c) Odůvodnění řešení Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny za účelem zajištění různorodosti nezastavěné krajiny, zajištění jejího hospodářského, případně i rekreačního využití, a její ekologické stability. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek řešeného území, podmínek pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj obce. Územní plán vymezil jako plochy smíšené nezastavěného území zejména pozemky v bezprostřední blízkosti vodních toků, pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky trvalých travních porostů a pozemky, které jsou určeny pro územní systém ekologické stability. Do ploch smíšených nezastavěného území zahrnuje Územní plán i pozemky orné půdy na svazích terénního zlomu, který je zasažen koridorem dopravní infrastruktury pro zamýšlený obchvat silnice II/435. Rovněž je jako plocha smíšená nezastavěného území (105-NS) vymezen retenční prostor pro rozvliv občasné záplavy zadržené poldrem. Z důvodu střetu aktuálního záměru na recyklaci stavebního odpadu s připravovaným záměrem na sportovně-rekreační areál, který je však uvažován v delším časovém horizontu, je ploše 198NS podmíněně přípustné dočasné využití pro manipulační plochy, přičemž doba dočasnosti je stanovena do doby vydání územního rozhodnutí na stavby přímo související s připravovaným sportovně-rekreačním areálem pro vodní sporty v k.ú. Grygov.

6.2.

Koncepce zemědělské krajiny a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); b) Současný stav a východiska řešení Řešené území má rozlohu 658,5 ha. Zemědělská půda se rozkládá na ploše 581,5 ha, z toho 550,3 ha je orná půda (procento zornění je tedy 94,6 %). Řešené území se díky svému výrazně protáhlému tvaru ve směru východ – západ skládá z několika částí, které mají odlišnou charakteristiku krajiny. Východní část je tvořena plochou nivou řeky Moravy

D46


KNESL+KYNČL s.r.o.


a jejích přítoků, která na západě zvedá ve výrazném terénním zlomu. Ten tvoří hranici zástavby sídel na okraji nivy (Kožušany, Tážaly, Charváty, Dub nad Moravou), v k.ú. Blatec se zde nachází pouze odloučená část obce zvaná Kocanda, která vznikla při křížení historických cest (dnes II/435 a III/4353) a u bývalého areálu blatecké cihelny. Od této terénní vyvýšeniny klesá pozvolně terén směrem k západu k nivě toku Romzy, na které leží zástavba jádra obce. Dále k východu pak pokračuje rovinaté území svažující se k nivě říčky Blaty, která tvoří západní hranici řešeného území. Krajina je díky své rovinatosti intenzívně zemědělsky využívaná, pouze kolem řeky Moravy se nachází nezorněné pozemky s trvalým travním porostem, vzrostlá zeleň v krajině sleduje výhradně linie vodních toků či obklopuje menší vodní plochy, v nedávné době byly také vysazeny aleje podél hlavních účelových komunikací. Kvůli mírné svažitosti pozemků a minimu vzrostlé zeleně může být zemědělská půda vystavena vodní i větrné erozi. V řešeném území se nachází zemědělské pozemky s vloženými investicemi, odvodněné pozemky se nachází v území mezi tokem Moravy a náhonem Morávka a také na západním okraji území v nivě říčky Blaty. Na západním okraji obce se nachází areál bývalého zemědělského družstva, který je dnes z velké části v majetku Zemědělského družstva Dub nad Moravou, z menší části pak slouží soukromým zemědělcům. V souladu s bodem 81.1. ZÚR OK Územní plán v krajinné celku „Haná“ vymezuje plochy zemědělské, plochy smíšenné nezastavěného území s podmínkami jejich využití, které udržují charakter otevřené kulturní venkovské krajiny s dominantní zemědělskou funkcí, omezují v nivách výstavbu (pouze na jejich břehy); zástavbu rozvíjí především na březích niv (řetězové urbanizační koridory). c) Odůvodnění řešení Zemědělství je jednou ze základních funkcí územního plánování v krajině, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch zemědělských, jejichž podmínky obecně umožňují hospodaření na zemědělské půdě. Plochy zemědělské jsou vymezeny za účelem zajištění různorodosti nezastavěné krajiny, zajištění jejího hospodářského, případně i rekreačního využití, a její ekologické stability. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek řešeného území, podmínek pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj obce. Územní plán vymezil jako zastavitelné plochy (smíšené obytné nebo výroby a skladování) ty pozemky ZPF, které leží v doteku se současně zastavěným územím a jsou dobře napojitelné na infrastrukturu obce. Územní plán zahrnul stávající pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF) do zastavitelných ploch smíšených obytných v rozsahu nutném pro rozvoj obce v následujících cca 20–30 letech, s přihlédnutím k jejich ochraně a potřebám rozvoje bydlení v obci.

6.3.

Koncepce vodních toků a ploch Viz kapitolu 5.4.1. Odůvodnění Územního plánu.

6.4.

Koncepce protipovodňové ochrany Viz kapitolu 5.4.2. Odůvodnění Územního plánu.

6.5.

Koncepce prostupnosti krajiny V souladu s § 3, odst. 5 vyhlášky 501/2006 Sb. Územní plán zajišťuje propustnost krajiny (včetně sídla) stanovením koncepce veřejných prostranství, koncepce pěší a cyklistické dopravy (pro zajištění rekreace v krajině), koncepce zemědělské krajiny (pro volný pohyb v krajině), případně koncepce silniční dopravy. Viz tyto koncepce.

6.6.

Koncepce rekreace v krajině V souladu s přílohou č. 7, odst. 1, písm. e) vyhlášky 500/2006 Sb. Územní plán zajišťuje podmínky pro rekreaci v krajině stanovením koncepce propustnosti a obsluhy území (zejména pro pěší a cyklistickou dopravu v krajině), případně koncepce zemědělské krajiny a lesů (pro volný pohyb v krajině), koncepce


D47


KNESL+KYNČL s.r.o.

vodních toků a ploch (navrhovaný vodní kanál u Grygova) a koncepce sídelní zeleně a sportovního vybavení (pro vytvoření zázemí rekreace v sídle). Viz tyto koncepce.

6.7.

Koncepce dobývání nerostů Ve východní části obce se nachází ložiska nerostných surovin, konkrétně se jedná o: t nevýhradní ložisko štěrkopísku ST 4-10 Kožušany–Slavonín (7,0 ha na území obce); t nevýhradní ložisko štěrkopísku ST 4-11 Kožušany–Slavonín (23,6 ha na území obce). Na území obce se nenachází poddolovaná ani sesuvná území. Rozvojem těžby nerostných surovin se zabývá Územní studie využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1–ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje (Urbanistické středisko Brno, s. r. o., 2009), která byla zpracována dle požadavku Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Tato studie rozděluje území specifické oblasti ST1 vymezené v ZÚR OK do tří typů území – území nevhodné, území podmíněně vhodné a území ostatní. Většina z obou zhora zmiňovaných nevýhradních ložisek jsou územní studií vyhodnocena jako podmíněně vhodná z důvodu překryvu s CHOPAV nebo blízkosti zastavěného území. Územní plán nepočítá v řešeném území s těžbou nerostných surovin na základě požadavku Zadání ÚP. Obec nepřipouští ani možné zhoršení životních podmínek občanů obce vlastní těžbou (hlukem a prašností) ani souvisejícím dopravním provozem (zvýšení hluku, vibrací, prašnosti v ovzduší), proto se rozhodla vyloučit otevření ložisek nerostných surovin. Pro zajištění podmínek pro ochranu a využití nerostného bohatství jsou ložiska nerostů zahrnuta do ploch, jejichž podmínky využití neohrožují budoucí vytěžitelnost všech zásob (jsou převážně v nezastavěném území). Územní plán nemá žádný vliv na zajištění územní ochrany výhradního ložiska štěrkopísků Grygov–Tážaly (č.l. 045 200), které se nachází v sousedním k.ú. Grygov.

6.8.

Územní systém ekologické stability a) Podklady: t Politika územního rozvoje České Republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Olomouc ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Blatec (Urbanistické středisko Brno spol. s r. o., 2001); t Řešení územního systému ekologické stability v platné územně plánovací dokumentaci (ÚPD) okolních obcí; t Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih (P. Ženčák, 2008). b) Současný stav a východiska řešení Hlavní výchozí dokumentací pro řešení nadregionální (NR) a regionální (R) úrovně územního systému ekologické stability (ÚSES) v územním plánu jsou ZÚR Olomouckého kraje, obsahující koncepční řešení nadregionální (NR) a regionální (R) úrovně ÚSES a základní závazné zásady pro zapracování ÚSES do ÚPD obcí. Nadregionální úroveň ÚSES je v území dle ZÚR zastoupena nadregionálním biokoridorem (NRBK) K 136, procházejícím údolní nivou Moravy ve východní části území. Biokoridor je zde zakreslen pomocí dvou linií, reprezentujících jeho vodní a nivní osu. V textové části vydaných ZÚR je navíc popsána existence graficky nevyjádřené ochranné zóny NRBK jako pruhu území o šířce 2 km z každé strany vymezené osy NRBK, ve které je třeba vybrané části krajiny považovat za součást NRBK. Jiné skladebné části NR úrovně ÚSES na území obce dle ZÚR nezasahují. Regionální úroveň ÚSES není v území dle ZÚR zastoupená žádnou skladebnou částí. V zásadě stejné řešení NR a R úrovně ÚSES jako ZÚR obsahují výkresy stávajících ÚAP ORP Olomouc (bez vymezené ochranné zóny NRBK) s tím, že linie os NRBK jsou nahrazeny schematicky vymezenými plochami.

D48


KNESL+KYNČL s.r.o.


označení

funkční typ + biogeografický význam

odůvodnění vymezení

LBC 7

Nadregionální biokoridor vložené lokální biocentrum

Vymezení v zásadě převzato z ÚPO (LBC Meandr), s drobnou úpravou (nepatrné rozšíření dle aktuálního zatravnění)

K 136/1

Nadregionální biokoridor - dílčí úsek

LBC 8


K 136/2


Vymezení ve vazbě na koryto Morávky, nepatrně přesahující do k. ú. Blatec

LBC 9


Poloha převzata z ÚPO (LBC Na soutoku), vymezení je mírně upraveno ve vazbě na průběh koryta Morávky

K 136/3


Vymezení v obecní parcele na pravém břehu Morávky, momentálně využívané jako zahrádky, potenciálně však vhodné k převedení na odpovídající nivní ekosystémy

LBC 10


Vymezení oproti ÚPO (LBC Blatecký mlýn) v posunuté poloze, v části plochy plánované k revitalizace po těžbě (dosud nezahájené)

K 136/4


Vymezení ve vazbě na plánovanou přeložku koryta Morávky (v souvislosti se záměrem veslařského kanálu v k. ú. Grygov)

LBK 1

Lokální biokoridor

Poloha a vymezení dle ÚPO (LBK 1), ve vazbě na koryto Blaty a její vegetační doprovod

LBC 1

Lokální biocentrum

Poloha v zásadě dle ÚPO (LBC Vrbátky), s mírnou redukcí vymezení na koryto Blaty, v návaznosti na vymezení podstatné části LBC v sousedním k. ú. Dubany

LBK 2


Poloha a vymezení dle ÚPO (LBK bez označení), ve vazbě na koryto Blaty a její vegetační doprovod

LBC 2


Poloha v zásadě dle ÚPO (LBC Blata), s úpravou vymezení v návaznosti na vymezení podstatné části LBC v sousedních k. ú. Dubany a Vrbátky

LBK 3


Poloha a vymezení převzaté z ÚPO (LBK 2)

LBC 3


LBK 4


LBC 4


Celková poloha dle ÚPO (LBC Přesdůlky), s úpravou vymezení zohledňující více parcelní situaci

LBK 5


Oproti ÚPO (LBK 4) ve výrazně upravené trase, s využitím ladem ležících ploch nad horní hranou zářezu železnice (v pozemku patřícím k železnici) a dále přes pole v odsazenější poloze, vhodnější ve vztahu k rozvojovým záměrům; namísto původního úseku v návaznosti na LBC 7 (LBC Meandr) se předpokládá logičtější trasování v k. ú. Charváty

LBK 6


Poloha a vymezení dle ÚPO (LBK 5), podél železnice k Tážalům

Vymezení částečně převzato z ÚPO (koryto řeky a jeho vegetační doprovod), s doplněním o stávající porosty dřevin, ladem ležící plochy a příkop v pravobřeží (rozvětvení směrem k LBC 7) Nově vyčleněné vložené biocentrum v rozsahu dle původního vymezení NRBK v ÚPO - důvodem vyčlenění LBC je potřeba zachování přípustné délky dílčího úseku NRBK K 136/1 (tj. do 700 m)

Celková poloha dle ÚPO (LBC Padělky), s úpravou vymezení v návaznosti na plánovanou přeložku železnice a za účelem většího zastoupení nepodmáčených poloh Poloha a vymezení dílčích částí LBK jsou převzaté z ÚPO (LBK 3), změněna je však trasa v návaznosti na LBC 4 (odsazení od silnice za účelem rozčlenění bloku orné půdy a snížení celkového záboru ZPF); místo úseku při katastrální hranici uvnitř bloku orné půdy se předpokládá vedení LBK podél stabilizovaných cest v sousedním k. ú. Tážaly (zatím nezajištěno)

Obr. D.017: Přehled skladebných částí ÚSES a odůvodnění jejich vymezení


D49


KNESL+KYNČL s.r.o.

V ÚPO Blatec z roku 2001 je řešení NR a R úrovně ÚSES koncepčně taktéž ve shodě, vymezení je však podstatně detailnější. Vodní osa NRBK K 136 je vázána na hlavní koryto Moravy a je do ní vloženo jedno lokální biocentrum (LBC Meandr). Nivní osa NRBK je vedena ve vazbě na koryto Morávky po východním okraji území a jsou do ní vložena dvě lokální biocentra (LBC Na soutoku a LBC Blatecký mlýn). LBC Na soutoku a LBC Blatecký mlýn jsou označena jako neexistující, ostatní části NRBK K 136 jsou označeny jako existující. Hlavním východiskem pro řešení místní (lokální) úrovně ÚSES je především s ohledem na nutnost zachování kontinuity původní vymezení místního ÚSES v ÚPO Blatec. Zahrnuje vymezení sedmi lokálních biocenter (LBC) a šesti lokálních biokoridorů (LBK). Ze sedmi LBC jsou tři vložena do trasy os NRBK K 136 (viz výše). Většina skladebných částí místního ÚSES je označena jako neexistující. Výjimku tvoří LBC Meandr a dílčí úseky lokálních biokoridorů LBK 1 (na toku Blaty), LBK 4 (směrem k Charvátům) a LBK bez označení (na toku Blaty), zakreslené jako existující. Výkres Záměrů na provedení změn v území aktualizovaných ÚAP ORP obsahuje koncepčně v zásadě obdobné řešení jako ÚPO Blatec, avšak v poněkud schematičtější podobě, s dílčími detailními odchylkami. c) Odůvodnění řešení Řešení nadregionální úrovně ÚSES v územním plánu primárně vychází z řešení ZÚR Olomouckého kraje v platném znění a respektuje požadavky a úkoly stanovené v bodech 71 a 72 textové části ZÚR. Schematická zobrazení zastoupených dvou os NRBK K 136 obsažená ve výkresové části ZÚR jsou zpřesněna v souladu s celkovou podrobností řešení územního plánu. Pro zpřesněné vymezení dílčích skladebných částí NRBK je částečně využito původní vymezení v ÚPO Blatec, s nezbytnými úpravami a doplněními zohledňujícími především požadovaný charakter zastoupených cílových ekosystémů biokoridorů, potřebu zachování maximální přípustné délky dílčích úseků NRBK mezi vloženými biocentry, aktuální stav využití území, potřebu dodržení návaznosti řešení s okolními územími a případně i vlastnické vztahy k pozemkům. Řešení místní úrovně ÚSES koncepčně v plné míře vychází z původního řešení ÚPO Blatec s tím, že upravuje vymezení některých lokálních biocenter a biokoridorů. Podstatnými faktory ovlivňujícími úpravy vymezení jsou především: t zohlednění aktuálního stavu a limitů využití území; t zohlednění jiných územně plánovacích záměrů na využití území; t vymezení ÚSES v rámci ÚPD sousedních obcí; t metodickými nástroji stanovené limitující prostorové a funkční parametry pro jednotlivé typy skladebných částí ÚSES. Míra přesnosti vymezení ÚSES a jeho jednotlivých skladebných částí je dána především celkovou mírou podrobnosti řešení územního plánu a existujícími rozpory mezi podkladovou mapou a skutečným stavem využití území. Z vymezených skladebných částí ÚSES se nacházejí na území obce celou svou plochou vložené lokální biocentrum LBC 8, dílčí úsek nadregionálního biokoridoru K 136/1, lokální biocentra LBC 3 a LBC 4 a pravděpodobně i lokální biokoridory LBK 1 a LBK 2. Z ostatních skladebných částí ÚSES je na území obce vymezena jen jejich část a zbývající část se nachází (nebo se předpokládá její vymezení) za hranicemi území obce - vymezení ploch ÚSES mimo území obce ovšem není (ani nemůže být) součástí řešení jejího ÚP. Míra provázanosti řešení ÚSES a vymezení jeho dílčích skladebných částí s řešeními ÚSES obsaženými v platné či rozpracované územně plánovací dokumentaci (ÚPD) sousedních obcí Bystročice, Kožušany-Tážaly, Grygov, Charváty a Vrbátky souvisí s aktuálností ÚPD uvedených obcí. Ve většině případů je návaznost plně zachována. Zajištěna není návaznost LBK 4 v k. ú. Tážaly. Mírně nejasné jsou také návaznosti na toku Morávky, zejm. na pomezí s k. ú. Grygov, což souvisí s probíhající i plánovanou těžební činností a se záměry následného využití. Obce Kožušany-Tážaly i Grygov mají platnou ÚPD staršího data, s řešeními ÚSES ne zcela odrážejícími aktuální situaci v území, a budou nuceny v souladu se zákonem v blízké době pořídit a vydat nové územní plány, ve kterých bude třeba zachovat návaznost ÚSES na řešení v ÚP Blatec.

D50


KNESL+KYNČL s.r.o.


Obr. D.018: Schéma ÚSES

7.

PODMÍNKY VYUŽITÍ PLOCH Východiska Dle § 2, odst. 1, písm. g) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, se plochou rozumí část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků, která je vymezena v Územním plánu s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam. Pro takovou plochu jsou stanoveny podmínky s určením jejich využití dle přílohy č. 7 k vyhl. 500/2006 Sb. Dle § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. se řešené území člení Územním plánem na plochy podle stávajícího nebo požadovaného způsobu využití, tzv. plochy s rozdílným způsobem využití, a pro tyto plochy určuje Územní plán v bodě 7 způsob jejich využití.

Druhy ploch s rozdílným způsobem využití Podle metodiky MINIS (Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS, verze 2.2.; 2010), která byla pro zpracování Územního plánu závazná, je pro stanovení územních podmínek využito 13 druhů ploch s rozdílným způsobem využití. Jejich vymezením je určena základní struktura využívání území, která je tak dobře patrna při pohledu na Hlavní výkres. Druhy ploch lze rozdělit do následujících tří skupin: a) Plochy určené pro zajištění územních podmínek pro veřejnou infrastrukturu: t plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (000-OV) vymezené především pro zajištění pozemků pro stavby občanského vybavení určené zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu a obsluhující sídlo (např. školská a kulturní zařízení, zařízení zdravotnické a sociální péče, zařízení státní správy a samosprávy, zařízení pro zajištění bezpečnosti obyvatel, veřejná pohřebiště apod.); t plochy technické infrastruktury (000-TX) vymezené především pro zajištění pozemků technických sítí obsluhujících sídlo; D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ NÁVRH, KVĚTEN 2015

D51


KNESL+KYNČL s.r.o.

t plochy dopravní infrastruktury – silniční (000-DS) vymezené především pro zajištění pozemků pro nadřazenou silniční dopravní síť obsluhující sídlo a zaručující jeho spojení s okolím; t plochy dopravní infrastruktury – železniční (000-DZ) vymezené především pro zajištění pozemků pro železniční dopravní síť obsluhující sídlo a zaručující jeho spojení s okolím; t plochy veřejných prostranství (000-PV) vymezené především pro zajištění pozemků ulic, návsí, chodníků apod. obsluhující sídlo a zaručující jeho prostupnost; t plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (000-ZV) vymezené především pro zajištění pozemků pro parky a další veřejně přístupné plochy zeleně obsluhující sídlo. b) Plochy určené pro zajištění územních podmínek především pro privátní využívání území, a to pro bydlení, práci a rekreaci: t plochy smíšené obytné (000-SX) vymezené především pro zajištění pozemků pro bytové a rodinné domy a zároveň pro zajištění polyfunkčnosti obytných území jakožto jednoho z hlavních principů stavby sídel; t plochy výroby a skladování (000-VX) vymezené především pro zajištění pozemků pro výrobu, skladování či zemědělskou výrobu; t plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (000-OM) vymezené především pro zajištění pozemků staveb pro administrativu, obchod, služby, ubytování či stravování; t plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) vymezené především pro zajištění pozemků pro stavby sportovního vybavení zřizované jak ve veřejném tak v soukromém zájmu. c) Plochy určené pro zajištění územních podmínek především pro nezastavěné území (pro stanovení koncepce uspořádání krajiny): t plochy smíšené nezastavěného území (000-NS) vymezené predeším pro zajištění rozvoje smíšené zemědělské krajiny; t plochy zemědělské (000-NZ) vymezené především pro zajištění ochrany a rozvoje pozemků zemědělského půdního findu; t plochy vodní a vodohospodářské (W) vymezené především pro zajištění ochrany vodního režimu v krajině i sídle, tj. zajištění pozemků vodních toků a ploch.

Podmínky využití ploch Pro plochy s rozdílným způsobem využití je stanoveno: a) hlavní využití, tj. pozemky, pro které je plocha primárně určena; pro tyto pozemky musí být plocha využita zpravidla více jak z 50 % její výměry, jak je patrno z Přílohy č. 7, odst. 1, písm. f ) vyhlášky č. 500/2006 Sb., kde je napsáno, že se pro plochy stanoví „podmínky (...) převažujícího účelu využití (hlavní využití)“; v případě koridorů dopravní infrastruktury, veřejných prostranství,vodních a vodohospodářských či technické infrastruktury musí být především zajištěna jejich prostupnost územím; Pro plochy smíšené obytné a smíšené nezastavěného území není hlavní využití stanoveno z důvodu zajištění polyfunkčnosti zástavby či krajiny a v souladu s Přílohou č. 7, odst. 1, písm. f ) vyhlášky č. 500/2006 Sb., kde je napsáno, že se pro plochy stanoví „podmínky (...) převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit (...)“. V případě ploch „smíšených“ toto z jejich podstaty určit nelze. b) podmíněně přípustné využití, které stanovuje podmínky, bez jejichž splnění nelze stavby či zařízení v nich vyjmenované povolit; splnění podmínek bude posuzováno v navazujících správních řízeních. c) nepřípustné využití, které určuje pozemky, stavby a zařízení, které nesmějí být v plochách vymezenovány či umisťovány; vychází především z požadavků na vymezování ploch vyhlášky č. 501/2006 Sb., a obsahuje rovněž ustanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umisťování staveb, zařízení i jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona dle odst. 1, písm f ) Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.

D52


KNESL+KYNČL s.r.o.


V plochách nezastavěného území je vyloučena možnost výstavby větrných elektráren. Celé území obce je dle územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje (Ekological Consulting a.s., 2009) označeno jako „nepřípustné“ nebo „hájené z hlediska ochrany přírody a krajiny“ anebo jako „zájmová území 1 km kolem VÚ, OP leteckých radiových zabezpečovacích zařízenín a koridory RR spojů“. Z těchto důvodů a důvodu zabezpečení podmínek pro udržitelný rozvoj území obce, pro kterou je krajinný ráz bez takto rušivých zásahů jednou z hlavních devíz oproti strategičtěji umístěním sídlům podél řeky Moravy, územní plán vylučuje možnost výstavby větrných elektráren na území obce. d) podmínky prostorového uspořádání, které regulují prostorové uspořádání území (např. výškovou regulaci zástavby, charakter a strukturu zástavby) v souladu s § 19, odst. 1, písm. d) Stavebního zákona a Přílohy č. 7, odst. f ) vyhlášky č. 500/2006 Sb. Pro zajištění podmínek pro harmonické prostorové uspořádání obce jsou stanoveny dva nástroje: t výšková regulace zástavby, respektive maximální výšková hladina Pro vybrané plochy „stavebního“ charakteru (plochy SX a OM) je stanovena maximální hladina zástavby 7/10 m, která vychází z obvyklé konstrukční výšky rodinného domu (jakožto převládajícího prvku ve struktuře obce, tj. dvě podlaží a podkroví či ustoupené podlaží), k níž je připočtena dostatečná rezerva tak, aby bylo umožněno případné nestandardní řešení způsobené např. terénem a přitom nemohlo umožňovat výstavbu o jedno podlaží vyšší. V souvislosti s tím územní plán podmíněně připouští výstavbu vyšších staveb za podmínky, že stavebník prokáže, že jeho záměr „zapadá“ do obrazu sídla a jeho okolí; toto prokázání se provede formou územní studie; toto podmínečné využití je územním plánem stanoveno zejména z důvodu možné výstavby technologických zařízení vázaných na zeměděskou výrobu (např. sila) nebo netradičních, avšak esteticky kvalitních staveb, která je nutno posuzovat individuálně dle místních podmínek. Takto nelze prověřovat plochy historického jádra obce, které tak mají stanovenou maximální stanovenou výšku 7/10 m. Pro plochy výrobní a skladovací (VX) je maximální výšková hladina stanovena na 10 m tak, aby byla teoreticky umožněna výstavba halových staveb s pojízdným jeřábem a zároveň stanoven limit chránící krajinný ráz obce. Pro plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury a tělovýchovná a sportovní zařízení není výšková hladina stanovena, aby bylo umožněno případné architektonické ztvárnění významných veřejných budov v těchto plochách. Stanovení prostorových podmínek v plochách vymezených v nezastavěném území není účelné. t charakter zástavby, respektive uliční charakter zástavby z důvodu návaznosti nové zástavby na stávající zástavbu a především kvůli optimálnímu nastavení vztahu nové zástavby k veřejným prostranstvím stanovuje ÚP pro rozvojové plochy smíšené obytné a plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední tzv. uliční charakter zástavby; vnější hrana zástavby vymezuje veřejné prostranství (s možností předzahrádek) obepínající danou plochu; tím jsou zajištěny minimální estetické požadavky na uspořádání zástavby v obci v souladu s úkoly územního plánování. Pro vybrané typy ploch nejsou podmínky prostorového uspořádání stanoveny. Jsou to především plochy určené pro zajištění územních podmínek pro veřejnou infrastrukturu (např. ve prospěch významných staveb občanského vybavení) a územních podmínek v nezastavěném území. Tím není omezeno posuzování prostorového uspořádání pozemků nebo staveb v navazujících správních řízeních, ale naopak je tím dán předpoklad vzniku kvality (krásnu) vymykající se měřítku, formě i obvyklému prostorovému uspořádání.

Výjimky Z důvodu specifických vlastností řešeného území je Územní plán zpracován s těmito odchylkami od vyhlášky č. 501/2006 Sb., a to v souladu s metodikou MINIS: t z důvodu dosažení polyfunkčnosti území, jakožto jednoho z hlavních urbanistických principů, který zaručuje stabilnější podmínky pro soudržnost obyvatel a pro hospodářský rozvoj území, jsou Územním


D53


KNESL+KYNČL s.r.o.

plánem vymezeny plochy smíšené obytné, které v sobě zahrnují i čisté plochy bydlení ve smyslu vyhlášky; t z důvodu lepší ochrany pozemků pro jednotlivé složky občanského vybavení jsou plochy občanského vybavení definované v § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. rozděleny a samostatně vymezeny jako plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury, tělovýchovná a sportovní zařízení a komerční zařízení malá a střední; t z důvodu specifických nároků na propustnost území v obci jsou plochám veřejných prostranství stanoveny podmínky, které zaručují tuto propustnost; pro ostatní veřejně přístupná prostranství (parky, rekreační louky apod.) jsou vymezeny plochy veřejné zeleně. t z důvodu zajištění specifických vlastností silniční a železniční dopravy jsou Územním plánem vymezeny plochy dopravní infrastruktury – silniční a železniční zvlášť.

Poznámky t Některé specifické výrazy jsou vysvětleny v kapitole A. Pojmy a zkratky Odůvodnění ÚP. t Podmínky využití ploch nelze vykládat tak, aby jejich výslednou aplikací bylo takové využití, které je obsahem jiné podmínky. t Při posuzování souladu záměru s Územním plánem musí být splněny všechny podmínky dohromady. V případě, že jsou některé podmínky mezi sebou v nesouladu, platí podmínka přísnější, není-li uvedeno jinak. t Pro zastavitelné plochy smíšené obytné jsou vymezeny související plochy veřejného prostranství veřejná zeleň (ZV) dostatečných rozměrů, které naplňují podstatu veřejných prostranství v souladu s § 7 vyhlášky 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. t Některé specifické výrazy jsou vysvětleny v kapitole A. Pojmy a zkratky Odůvodnění Územního plánu. t Územní plán vymezuje plochy určitého druhu, jimž stanovuje podmínky využití. Jestliže stávající pozemek či stavba nebo zařízení těmto podmínkám nevyhovuje, neznamená to odstranění těchto staveb či zařízení. Tyto stavby či zařízení lze nadále užívat v souladu s platným oznámením či kolaudačním souhlasem a lze je nadále udržovat, provádět na nich stavební úpravy, při kterých se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, přičemž za stavební úpravu se v těchto případech považuje též zateplení pláště. t Aby nedocházelo k estetickému a funkčnímu poškozování vjemu zástavby z veřejných prostranství a aby byla zachována návaznost stávajících prostorových vazeb v sídle, je nepřípustné umisťovat pozemní komunikace, které dělí plochy smíšené obytné nebo nedodržují strukturu veřejných prostranství stanovenou Územní plánem (tj. vymezené plochy veřejných prostranství a plochy dopravní inafrastruktury). Tím není nijak dotčena možnost drobných úprav ve smyslu této struktury. Pozemní komunikace je v ploše výjimečně možné umisťovat pouze po jejím prověření územní studií, která shora zmiňované aspekty vyhodnotí.

8.

STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ Nejsou stanovena.

9.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, OPATŘENÍ A ASANACÍ V souladu s § 43, odst. 1 Stavebního zákona Územní plán vymezuje plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro něž lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit v souladu s § 170 Stavebního zákona. Územní plán nevymezuje plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro něž má obec předkupní právo (§ 43, odst. 1 a § 101 Stavebního zákona).

D54


KNESL+KYNČL s.r.o.


Plochy a koridory veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření jsou zobrazeny ve Výkrese veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (I/03). Odůvodnění jejich vymezení je součástí zejména kapitol D 4., D 5. a D 6. Odůvodnění Územního plánu.

10.

ÚZEMNÍ REZERVY

10.1.

Vymezení územních rezerv Pro zajištění podmínek pro možné budoucí využití především nezastavěného území se vymezují v souladu s § 43 Stavebního zákona a § 3 vyhlášky 501/2006 Sb. plochy a koridory územních rezerv určené pro budoucí využití v souladu s podmínkami ploch výrobních a skladovacích, ploch veřejných prostranství – veřejné zeleně a ploch smíšených obytných tak, aby rozvoj výrobních aktivit, rekreace v zeleni a bydlení měl ve struktuře obce své jasně definované místo, byly zajištěny potřebné vazby dopravní a technické infrastruktury a budoucí využití území navazovalo na již existující plochy příbuzného charakteru. t R01: plocha územní rezervy určená pro smíšené obytné využití je vymezena mezi hlavní obytnou rozvojovou oblastí a stávající železnici; je vlastně posledním článkem v procesu srůstání samotného Blatce a lokality Kocanda; vzhledem k množství dalších zastavitelných ploch smíšených obytných je plocha vymezena jako územní rezerva; t R02: plocha územní rezervy určená pro veřejnou zeleň, která se váže na územní rezervu R01 ( v budpucnu by měla sloužit zástavbě na ploše R01 jako rekreační zázemí a případné odclonění zástavby od železnice; t R03: plocha územní rezervy určená pro výrobní využití; vzhledem k bezprostřední blízkosti stávajících průmyslových pozemků, odtrženosti lokality od hlavního sídleního jádra obce i od sekundární obytné lokality Kocanda a vzhledem k nevýhodné poloze v nivě řeky Moravy pod terénním zlomem, je lokalita určena pro budoucí prověření ve prospěch výroby a skladování. Údržba stávajícího stavu tím není dotčena. t R04: plocha územní rezervy určená pro výrobní využití; vzhledem k uvažovanému obchvatu silnice II/435 se území seveřené tímto návrhem stávající trasou silnice a výrobní plochou (126-VX) jeví jako výhledeově příznivé pro výrobní či skladovací využití. t R05: plocha územní rezervy určená pro výrobní využití; vzhledem k uvažovanému obchvatu silnice II/435 se území seveřené tímto návrhem stávající trasou silnice a výrobní plochou (126-VX) jeví jako výhledeově příznivé pro výrobní či skladovací využití. t TK-03R: územní rezerva pro trasu splaškové kanalizace pro napojení Blatce na ČOV Kožušany je alternitiva k řešení kanalizace a ČOV pouze na území Blatce. Plochy a koridory územních rezerv jsou zobrazeny ve Výkrese základního členění území (I/01), v Hlavním výkrese (I/02.1) a ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2).

10.2.

Podmínky využití územních rezerv V souladu s § 36 a 43 Stavebního zákona jsou pro plochy a koridory územních rezerv stanoveny podmínky jejich využití: a) v plochách a koridorech územních rezerv nesmí být stávající využití měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití; b) v plochách a koridorech územních rezerv mohou být v souladu s podmínkami využití dané plochy umístěny dočasné stavby, například oplocení, přístřešky, mobilní objekty, demontovatelné stavby apod.

11.

DOHODA O PARCELACI Územní plán vymezuje v souladu s § 43, odst. 2 Stavebního zákona plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které budou


D55


KNESL+KYNČL s.r.o.

dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci“). Území dotčené dohodou o parcelaci DP-02, DP-03, DP-04 a DP-05 zahrnují plochy zastavitelné smíšené obytné a případně s nimi související plochy veřených prostranství a plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně. Plochy pro uzavření dohody o parcelaci jsou vymezeny v území s problematickými tvary pozemků, kde by jinak bylo možné očekávat neuspořádanou zástavbu kopírující tyto tvary. To by mělo negativní dopady na utváření urbánního prostředí sídla a krajinného rázu vůbec. Dohodu o parcelaci lze uzavřít na větší území, než je vymezeno v Územním plánu (např. včetně souvisejících částí okolních ploch veřejných prostratství, apod.).

12.

ÚZEMNÍ STUDIE Územní plán nevymezuje plochy a koridory, ve kterých je zpracování územní studie podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití.

13.

REGULAČNÍ PLÁN Územní plán nevymezuje plochy a koridory, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití.

14.

ETAPIZACE

14.1.

V souladu § 19, odst. 1, písm f ) Stavebního zákona Územní plán stanovuje pořadí provádění změn v území (etapizaci):

Obr. D.019: Schéma etapizace

D56


KNESL+KYNČL s.r.o.


14.1.1. Z důvodu zajištění přívětivých podmínek pro bydlení v plochách 025-SX, 026-SX a 031-SX (zejména hlukových parametrů vyplývající z blízkosti stávající železniční tratě) je využití těchto ploch podmíněno vybudováním železniční tratě v nové trase severně od zastavěného území obce. Do této doby je rozvoj obce severním směrem z urbanistického a ekonomického hlediska nežádoucí a nelogický (roizvoj východním směrem je již nastartován včetně přítomnosti technických sítí). Využití ploch 026-SX a 031-SX je rovněž podmíněno vybudováním přeložky elektrického vedení 22 kV, které přes tyto plochy prochází, do trasy mimo tyto plochy tak, aby mohla být plochy využity uceleně. Takto mohou být plochy využity každá jednotlivě. 14.1.2. Z důvodu postupného rozvoje a budování veřejné infrastruktury je stavební využití plochy 012VX (2. etapa) podmíněno 60% využitím plochy 014-VX (1. etapa); 14.1.3. Z důvodu postupného rozvoje a budování veřejné infrastruktury je stavební využití plochy 071SX (2. etapa) podmíněno 60% využitím plochy 073-SX (1. etapa); 14.1.4. Z důvodu postupného rozvoje a budování veřejné infrastruktury stavební využití využití ploch 054-SX a 197-SX (2. etapa) je možné až po 60% využití plochy 051-SX (1. etapa); 14.1.5. Z důvodu ochrany povrchových a podpovrchových vod je stavební využití ploch 051-SX, 054-SX, 056-OV, 057-SX a 197-SX je podmíněno vybudováním čistírny odpadních vod v jižní části obce;

15.

VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB Územní plán nevymezuje architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt ve smyslu § 17, písm. d) a § 18, písm. a) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s Autorizačním řádem České komory architektů.


D57


KNESL+KYNČL s.r.o.

E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL

E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL NÁVRH, KVĚTEN 2015

E1


KNESL+KYNČL s.r.o.

1.

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL)

1.1.

Struktura půdního fondu Předmětem řešení Územního plánu je správní území obce Blatec, tj. katastrální území Blatec. Celková plocha území je 658,5 ha, nejvyšší bod území leží v nadmořské výšce 236 m n. m. na severním okraji území, nejnižším bodem území je meliorační svodnice na západním okraji nivy řeky Moravy v nadmořské výšce cca 204 m n. m. Obec leží v Olomouckém kraji, v okrese Olomouc, ve správním území obce s rozšířenou působností Olomouc. Řešené území navazuje na katastrální území Bystročice, Kožušany, Tážaly, Grygov, Charváty, Vrbátky a Dubany, západní hranice obce tvoří hranici mezi SO ORP Olomouc a SO ORP Prostějov.

druh pozemku

výměra v ha

% zemědělské půdy

% celkové výměry

550,3 ha

94,6 %

83,6 %

14,8 ha

2,5 %

2,2 %

sady

0,5 ha

0,1 %

0,1 %

louky

16,0 ha

2,8 %

2,4 %

581,5 ha

100,0 %

88,3 %

lesy

0,25 ha

–

0,04 %

vodní plochy

12,9 ha

–

2,0 %

zastavěné plochy

12,7 ha

–

1,9 %

ostatní plochy

51,1 ha

–

7,8 %

658,5 ha

–

100,0 %

orná půda zahrady

zemědělská půda celkem

celková výměra

Obr. E.01: Druhy pozemků a jejich podíl na celkové ploše území v roce 2011; zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (http://vdb.czso.cz)

1.1.1.

Zemědělský půdní fond Řešené území má rozlohu 658,5 ha. Zemědělská půda se rozkládá na ploše 581,5 ha, z toho 550,3 ha je orná půda (procento zornění je tedy 94,6 %). Řešené území se díky svému výrazně protáhlému tvaru ve směru východ – západ skládá z několika částí, které mají odlišnou charakteristiku krajiny. Východní část je tvořena plochou nivou řeky Moravy a jejích přítoků, která na západě zvedá ve výrazném terénním zlomu. Ten tvoří hranici zástavby sídel na okraji nivy (Kožušany, Tážaly, Charváty, Dub nad Moravou), v k.ú. Blatec se zde nachází pouze odloučená část obce zvaná Kocanda, která vznikla při křížení historických cest (dnes II/435 a III/4353) a u bývalého areálu blatecké cihelny. Od této terénní vyvýšeniny klesá pozvolně terén směrem k západu k nivě toku Romzy, na které leží zástavba jádrové obce. Dále k východu pak pokračuje rovinaté území svažující se k nivě říčky Blaty, která tvoří západní hranici řešeného území. Krajina je díky své rovinatosti intenzívně zemědělsky využívaná, pouze kolem řeky Moravy se nachází nezorněné pozemky s trvalým travním porostem, vzrostlá zeleň v krajině sleduje výhradně linie vodních toků či obklopuje menší vodní plochy, v nedávné době byly také vysazeny aleje podél hlavních účelových komunikací. Kvůli mírné svažitosti pozemků a minimu vzrostlé zeleně může být zemědělská půda vystavena vodní i větrné erozi. V řešeném území se nachází zemědělské pozemky s vloženými investicemi, odvodněné pozemky se nachází v území mezi tokem Moravy a náhonem Morávka a také na západním okraji území v nivě říčky Blaty. Na západním okraji obce se nachází areál bývalého zemědělského družstva, který je dnes z velké části v majetku Zemědělského družstva Dub nad Moravou, z menší části pak slouží soukromým zemědělcům.

E2



KNESL+KYNČL s.r.o.

Obr. E.02: Struktura půdního fondu – zastoupení druhů pozemků v řešeném území

Zemědělskou půdu obhospodařuje kromě Zemědělského družstva Dub nad Moravou také několik soukromých zemědělců, zejména Jan Kadlec (Blatec) a dále Ing. Jaroslav Spurný (Hněvotín), Milan Aclar (Blatec) a Tomáš Vlček (Blatec). 1.1.2.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní pozemky pokrývají plochu 0,25 ha, což činí méně než 0,04 % výměry celého území. Jedná se pouze o jeden pozemek PUPFL, který je součástí bývalé skládky v lokalitě Husova studánka. Využití pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je podmíněno souhlasem státního orgánu správy lesa.

1.2.

Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) 1.2.1.

Význam BPEJ Bonitované půdně ekologické jednotky vyjadřují produkčně-ekologickou hodnotu jednotlivých půdních typů a byly vymezeny a zmapovány na přelomu 70. a 80. let minulého století jako náhrada tehdy již zastaralých bonitních tříd. Průběh hranic jednotlivých BPEJ a jejich kódové označení je zaznamenáno v mapách 1 : 5 000. Základní kód BPEJ je pětimístný, přičemž: t první pozice (*....) definuje klimatický region: 0 = velmi teplý suchý; 1 = teplý suchý; 2 = teplý mírně suchý; 3 = teplý mírně vlhký; 4 = mírně teplý suchý; 5 = mírně teplý mírně vlhký; 6 = mírně teplý (až teplý);


E3


KNESL+KYNČL s.r.o.

7 = mírně teplý vlhký; 8 = mírně chladný vlhký; t druhá a třetí pozice (.**..) definuje hlavní půdní jednotku (těch je v ČR 78, označení 01–78); hlavní půdní jednotky (HPJ) zjednodušeným způsobem definují půdní typ, druh a vodní režim; t čtvrtá pozice (...*.) podává informaci o sklonitosti a expozici daného konkrétního pozemku; jde o kategorie sklonitosti a expozice, respektive jejich kombinaci vyjádřenou číselným kódem 0–9; t pátá pozice (....*) obdobným způsobem, tj. číselným kódem v rozpětí 0–9, definuje kategorii skeletovitosti a kategorii hloubky půdy, respektive jejich kombinaci. 1.2.2.

Klimatické regiony Celé řešené území se rozkládá v klimatickém regionu: 3.**.** = T 3: teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou (7)8–9°C, s průměrným ročním úhrnem srážek 550–650 (700) mm, s roční sumou teplot nad 10°C 2.500–2.800, se středně vysokou pravděpodobností suchých vegetačních období (10–20), se střední vláhovou jistotou (4-7).

1.2.3.

Hlavní půdní jednotky HPJ mají v řešeném území následující zástupce: *.01.** černozemě (typické i karbonátové) na spraši; středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem; *.02.** černozemě degradované na spraši; středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem; *.03.** černozemě lužní na spraši nebo na spraši uložené na slínu; středně těžké, s příznivým vodním režimem; *.08.** černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, středně těžké; *.13.** hnědozemě a illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením, na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 40–50 cm, uložených na velmi lehké spodině; závislé na dešťových srážkách; *.56.** nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry; *.58.** nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé; *.59.** nivní půdy glejové na nivních uloženinách; těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější; *.60.** lužní půdy na nivních uloženinách a spraši; středně těžké, vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení; *.62.** lužní půdy glejové na nivních uloženinách a spraši; středně těžké, obvykle dočasně zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5–1 m.

E4



KNESL+KYNČL s.r.o.

Obr. E.03: Struktura půdního fondu – zastoupení půd podle tříd ochrany v řešeném území

1.2.4.

Struktura BPEJ v řešeném území V řešeném území se v důsledku kombinace podmínek klimatických (klimatický region VT), pedogenetických (výše uvedené HPJ) a pedofyzikálních vyskytují následující bonitované půdně ekologické jednotky:

BPEJ

v k.ú. celkem ha

tj. % z k.ú.

třída ochrany ZPF

3.01.00

151,73

23,0%

I.

3.01.10

3,88

0,6%

II.

3.02.00

198,49

30,1%

I.

3.02.10

0,04

0,0%

II.

3.03.00

47,42

7,2%

I.

3.08.10

29,03

4,4%

II.

3.13.00

11,76

1,8%

III.

3.56.00

155,42

23,6%

I.

3.58.00

17,85

2,7%

II.

3.59.00

9,65

1,5%

III.

3.60.00

0,18

0,0%

I.

3.62.00

22,53

3,4%

II.

Obr. E.04: Přehled BPEJ vyskytujících se v řešeném území s uvedením jejich třídy ochrany ZPF


E5


KNESL+KYNČL s.r.o.

Ochrana zemědělského půdního fondu Zemědělský půdní fond je prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek rozdělen do pěti tříd ochrany. Rozdělení BPEJ do jednotlivých tříd ochrany je provedeno na základě vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení třídy ochrany. Za zábor zemědělských půd pro nezemědělské využití jsou stanoveny odvody v závislosti na třídě ochrany půdy. Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek, které se nachází v řešeném území, v členění podle třídy ochrany (s uvedením celkové plochy jednotlivých tříd a jejich podílu na ploše celého katastrálního území), je uveden v následující tabulce: I. třída

II. třída

III. třída

IV. třída

V. třída

3.01.00

3.01.10

3.13.00

3.02.00

3.02.10

3.59.00

3.03.00

3.08.10

3.56.00

3.58.00

3.60.00

3.62.00

553,24 ha

73,33 ha

21,41 ha

0,00 ha

0,00 ha

84,0 %

11,1 %

3,3 %

0,0 %

0,0 %

Obr. E.05: Přehled BPEJ vyskytujících se v řešeném území podle zařazení do tříd ochrany ZPF a jejich podíl na rozloze celého řešeného území

Třídy ochrany zemědělské půdy: t

I. třída – bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v rovinném nebo jen málo sklonitém terénu, bez nebo slabě skeletovité, hluboké až velmi hluboké, s dobrou retencí a infiltrací vody a živin – možnost odejmout ze ZPF pouze výjimečně pro obnovu ekologické stability krajiny nebo pro liniové stavby zásadního významu;

t

II. třída – zemědělské půdy, které mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nadprůměrné hydrologické vlastnosti – podmíněně odnímatelné ze ZPF, s ohledem na ÚP jen podmíněně zastavitelné;

t

III. třída – půdy (stanoviště) v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou funkcí produkční i průměrnými charakteristikami pro ochranu vod – v ÚP možno využít pro eventuelní výstavbu;

t

IV. třída – půdy s podprůměrnými charakteristikami zvláště produkčními; jsou zde však také půdy (stanoviště) s poměrně dobrými vlastnostmi hydrologickými, které však bylo nutno méně uvažovat – využitelné i pro výstavbu;

t

V. třída – půdy s nízkou produkční schopností, tj. půdy např. mělké, silně skeletovité, velmi svažité, chladné či naopak výsušné, hydromorfní či erozně ohrožené, nebo s extrémním zrnitostním složením; většinou jde o půdy v zemědělském sektoru více či méně postradatelné – nezemědělské využití je efektivnější, výjimkou jsou zájmy ochrany ŽP (ochranná pásma, chráněná území apod.).

V řešeném území se vyskytují téměř výhradně nejkvalitnější půdy I. a II. třídy ochrany, které dohromady tvoří 95,2 % výměry celého území. Na těchto půdách leží také celé zastavěné území obce. Půdy nižší kvality (III. třídy ochrany) se vyskytují pouze v malém rozsahu ve východní části území (v nivě řeky Moravy).

E6



KNESL+KYNČL s.r.o.

1.4.

Údaje o uskutečněných investicích do půdy Na části zemědělských pozemků v řešeném území bylo v minulosti vybudováno odvodnění (meliorace). Jedná e o pozemky v nivě řeky Moravy (celkem 46 ha) a v nivě říčky Blaty (celkem 54,4 ha).

1.5.

Pozemkové úpravy Nejúčinnějším nástrojem na realizaci opatření sloužících k posílení ekologické stability území jsou v současné době komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Na území obce nebyly KPÚ zpracovány, ani se s jejich zpracováním v nebližší době nepočítá.

1.6.

Zdroje nerostných surovin Ve východní části obce se nachází ložiska nerostných surovin, konkrétně se jedná o: t

nevýhradní ložisko štěrkopísku ST 4-10 Kožušany–Slavonín (7,0 ha na území obce);

t

nevýhradní ložisko štěrkopísku ST 4-11 Kožušany–Slavonín (23,6 ha na území obce).

Územní plán však (na základě požadavku Zadání ÚP) s těžbou štěrkopísků v řešeném území nepočítá. Na území obce se nenachází poddolovaná ani sesuvná území.


E7


VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

2.1.

Úvod

KNESL+KYNČL s.r.o.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Územního plánu na zemědělský půdní fond (ZPF) je provedeno ve smyslu: t

zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

t

vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a přílohy č. 3 této vyhlášky;

t

metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996, č. j. OOLP/1067/96, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

t

společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru horninového a půdního prostředí MŽP: Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu (červenec 2011).

Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti zajištěna, vycházeli pořizovatelé a zpracovatelé územně plánovací dokumentace ve smyslu § 5, odst. 1 ze zásad této ochrany (§ 4) a navrhují takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější ve srovnání s jiným možným řešením. Při odnímání zemědělského půdního fondu vycházeli zpracovatelé Územního plánu ze snahy co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací. Obsah Vyhodnocení předpokládaných důsledků návrhu ÚP na ZPF je dán přílohou č. 3 vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Skládá se z části textové doplněné o tabulkovou přílohu a schémata a části grafické. Grafickou částí je Výkres předpokládaných záborů půdního fondu (číslo II/03), který je zpracován v měřítku 1 : 5 000 shodném s měřítkem Hlavního výkresu (I/02.1). Ve Výkrese předpokládaných záborů půdního fondu jsou zobrazeny rozvojové plochy Územního plánu, plochy půd podle třídy ochrany, průběh hranic BPEJ včetně jejich kódů (s uvedením třídy ochrany za lomítkem), hranice zastavěného území a vymezení prvků územního systému ekologické stability. Všechny údaje o výměrách byly při výpočtech zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Plochy o výměře do 100 m2 (druhy pozemků, zastoupení BPEJ) byly zanedbány. Podklady použité pro výpočet výměr a pro zpracování grafické části:

2.2.

t

struktura půdního fondu (rozložení jednotlivých kultur zemědělských pozemků) podle podkladů digitální katastrální mapy a informací Katastru nemovitostí z roku 2012;

t

zastavěné území vymezené podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, k datu 1. 1. 2013 na základě stavu území a podle aktuálních údajů Katastru nemovitostí;

t

údaje o BPEJ, které byly převzaty z územně analytických podkladů správního obvodu ORP Olomouc z roku 2012.

Postup vyhodnocení Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu je provedeno pro rozvojové plochy Územního plánu. Tyto plochy jsou podle významu rozlišeny na plochy přestavby, plochy zastavitelné a plochy změn v krajině. Toto členění je stejně jako typy ploch s rozdílným způsobem využití převzato z krajské metodiky MINIS pro zpracování územních plánů. t

E8

plochy přestavby a plochy zastavitelné – jsou určeny pro zástavbu nebo pro související využití – také například pro veřejná prostranství a veřejnou zeleň; plochy veřejných prostranství a plochy veřejné zeleně jsou uvažovány v kategorii zastavitelných ploch přesto, že možnosti jejich zastavění jsou omezené; je to z toho důvodu, že jsou součástí urbanizované části obce a jejich funkce je důležitá pro fungování sídla (obsluha území, rekreace);


KNESL+KYNČL s.r.o.


t plochy přestavby jsou vždy situovány v zastavěném území, jsou navrženy především na již zastavěných pozemcích (jedná se obvykle o změnu stávajícího nevhodného využití nebo struktury zástavby), případně na pozemcích ZPF (většinou zahrad), které jsou obklopeny stávající zástavbou; v tomto případě se jedná o „zahušťování“ zastavěného území, které alespoň částečně snižuje potřebu rozvoje na nově vymezených zastavitelných plochách; t plochy zastavitelné jsou navrženy pro rozvoj obce mimo zastavěné území. Jako plochy přestavby nebo plochy zastavitelné jsou navrženy tyto plochy s rozdílným způsobem využití: SX plochy smíšené obytné; OV plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura; OS plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení; VX plochy výroby a skladování; TX plochy technické infrastruktury; PV plochy veřejných prostranství; ZV plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň. t

plochy změn v krajině – jsou určeny zejména pro změny nestavebního charakteru mimo zastavěné území obce (např. změna kultury, vodohospodářské využití, případně dopravní infrastruktura a veřejná prostranství mimo zastavěné a zastavitelné plochy); v Územním plánu jsou navrženy tyto plochy zejména pro dopravní infrastrukturu a pro ÚSES, případně pro zvýšení podílu zeleně v krajině. Jako plochy pro změnu využití v nezastavěném území jsou navrženy tyto plochy s rozdílným způsobem využití: DS plochy dopravní infrastruktury – silniční; DZ plochy dopravní infrastruktury – železniční; NS plochy smíšené nezastavěného území; W plochy vodní a vodohospodářské. U ploch určených pro dopravní infastrukturu železniční a silniční (DZ, DS) je na základě metodického doporučení MMR a MŽP vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF provedeno ne pro celé koridory vymezené v ÚP, ale pouze pro předpokládané reálné koridory, které budou zasaženy realizací komunikací (včetně terénních úprav). U přeložky železniční tratě je pro zábor uvažován koridor o celkové šířce 30 m (v ÚP je vymezen koridor o celkové šíře 70 m), u přeložky silnice II/435 je uvažován pro zábor koridor o šířce 20 m (v ÚP je vymezen koridor o celkové šíře 100 m).

Zjednodušené tabulky vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu jsou umístěny přímo v textové části, kompletní tabulky jsou zařazeny na konci této části Odůvodnění Územního plánu. Zvláštní souhrnná tabulka je věnována informacím o tom, které rozvojové plochy Územního plánu (či jejich části) již byly pro využití schváleny v platné ÚPD (ÚP Blatec).


E9


KNESL+KYNČL s.r.o.

Vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu 2.3.1.

Souborné tabulky pro návrh Územního plánu V následujících tabulkách jsou uvedeny celkové výměry pro jednotlivé typy ploch podle významu a v závěru pak souborná tabulka. Hodnoty jsou uvedeny v hektarech a zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Uvedena je vždy: t celková výměra ploch; t předpokládaný zábor zemědělského půdního fondu, t část předpokládaného záboru ZPF, který leží v zastavěném území; t část předpokládaného záboru ZPF na půdách I. a II. třídy ochrany ZPF. Plochy, které mají vliv na celkový rozsah záboru ZPF, jsou rozděleny do tří skupin: t zábor pro plochy přestavby – zábor ZPF je reálný ve značném rozsahu, ale dotčené pozemky se nachází uvnitř zastavěného území; t zábor pro plochy zastavitelné – zábor ZPF je reálný, část pozemků bude ale sloužit jako zahrady rodinných domů (čili nebudou ze ZPF vyjmuty); t zábor pro plochy změn v krajině – zábor ZPF je reálný, zejména vzhledem k tomu, že se jedná z části o plochy určené pro dopravní infrastrukturu, protipovodňovou ochranu a ÚSES; v případě některých rozvojových ploch pro doplnění zeleně v krajině ale může jít pouze o změnu kultury v rámci půdního fondu (zejména v případě orné půdy o změnu na trvalý travní porost nebo zahradu). Do souborných tabulek jsou zahrnuty i rozvojové plochy určené pro realizaci prvků ÚSES, které se ale dle metodického doporučení MMR a MŽP do předpokládaných záborů nezapočítávají. Tyto plochy jsou odečteny v následujícím textovém vyhodnocení.

plochy přestavby

celková výměra [ha]

předpokládaný zábor ZPF [ha] celkem [ha]

v zastavěném území [ha]

ZPF I. a II. třídy ochrany [ha]

OV

plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura

0,33

0,33

0,33

0,33

OS

plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

0,85

0,62

0,62

0,62

VX

plochy výroby a skladování

4,30

1,46

1,46

1,46

ZV

plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň

0,21

0,18

0,18

0,18

5,69

2,59

2,59

2,59

celkem Obr. E.06: Plochy přestavby – přehled celkových výměr

E10



KNESL+KYNČL s.r.o.


zastavitelné plochy




SX

plochy smíšené obytné

11,72

11,67

–

11,67

OV


0,28

0,28

–

0,28

VX


3,45

3,34

–

3,34

TX

plochy technické infrastruktury

1,08

0,99

–

0,99

PV

plochy veřejných prostranství

4,45

3,82

0,09

3,82

ZV


1,47

1,33

–

1,33

22,45

21,43

0,09

21,43

celkem Obr. E.07: Plochy zastavitelné – přehled celkových výměr


plochy změn v krajině




DS

plochy dopravní infrastruktury – silniční

10,72

1,98

–

1,98

DZ

plochy dopravní infrastruktury – železniční

20,20

8,43

–

8,43

NS

ploch smíšené nezastavěného území

7,76

7,76

–

7,49

W

plochy vodní a vodohospodářské

2,65

2,65

–

2,65

41,33

20,82

–

20,55

celkem Obr. E.08: Plochy změn v krajině – přehled celkových výměr

kompletní vyhodnocení návrhu ÚP





plochy přestavby

5,69

2,59

2,59

2,59

zastavitelné plochy

22,45

21,43

0,09

21,43


41,33

20,82

–

20,55

celkem

69,47

44,84

2,68

44,57

Obr. E.09: Kompletní vyhodnocení návrhu ÚP – přehled celkových výměr


E11


Obr. E.10: Schéma rozvojových ploch v platné ÚPD

Obr. E.11: Schéma rozvojových ploch navržených v novém ÚP

E12


KNESL+KYNČL s.r.o.

KNESL+KYNČL s.r.o.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC Územní plán předpokládá zábor 2,59 ha ZPF pro plochy přestavby (vše v zastavěném území) a 24,43 ha ZPF pro zastavitelné plochy. Plochy změn v krajině jsou navrženy na 20,82 ha pozemků ZPF. Všechny rozvojové plochy dohromady zasahují celkem na 44,84 ha pozemků ZPF. Do této výměry se nezapočítávají rozvojové plochy určené Územním plánem pro založení prvků ÚSES (plochy smíšené nezastavěného území – 16,60 ha), které se dle metodického doporučení MMR a MŽP nemají do vyhodnocení záborů ZPF zahrnovat. Rozsah skutečného záboru ale bude nižší, protože například u bydlení (které tvoří 11,67 ha pozemků pro předpokládaný zábor ZPF) lze očekávat reálnou zastavěnost parcel do 35 % (včetně zpevněných ploch), zbytek bude využíván jako zahrady. Také v případě ploch smíšených nezastavěného území, které nejsou součástí ÚSES (celkem 7,76 ha pozemků pro předpokládaný zábor) půjde z velké části spíše o změnu kultury v rámci ZPF (z orné na trvalý travní porost) a ne o trvalý zábor. Část rozvojových ploch, pro které je vyžadován zábor ZPF, již byla k zástavbě či jinému využití navržena a schválena v platné ÚPD (v územním plánu z roku 2001). Jedná se o celkem 10,05 ha ploch vyžadujících zábor ZPF (bez započtení ploch pro ÚSES), což je přes 22 % výše uvedeného celkového předpokládaného záboru ZPF. Jejich souhrnný přehled je uveden v následující tabulce, jednotlivé plochy jsou uvedeny v tabulkové části v kapitole E 2.6. Odůvodnění Územního plánu. Pro srovnání jsou v textové části doplněna schémata rozvojových ploch dosud platného ÚP 2001 a nového ÚP. Pro informaci o využití ploch navržených v dosud platném ÚP 2001 lze uvést, že v současnosti zůstává mimo aktuální zastavěné území nevyužito 7,95 ha ploch pro bydlení, 1,46 ha ploch pro výrobu a skladování, 0,53 ha ploch pro veřejná prostranství a 0,04 ha pro technickou infrastrukturu (čili celkem 9,98 ha ploch určených pro zástavbu) a dále pak 0,78 ha ploch určených pro skládku inertního odpadu. Využití části rozvojových ploch, pro které je v Územním plánu vyžadován zábor ZPF, je podmíněno jinými investicemi, zejména realizací čistírny odpadních vod, přeložky železniční trati Olomouc – Nezamyslice či přeložky elektrického vedení. Některé rozvojové plochy jsou podmíněné 60% využitím jiných ploch. Tyto etapizace využití ploch jsou stanovena v bodě 14. výrokové části Územního plánu. Zjednodušeně lze konstatovat, že etapizací je podmíněno vyžití zhruba 7,4 ha zastavitelných ploch (určených pro smíšené obytné využití či výrobu a skladování). Reálné využití těchto ploch se tedy odsouvá do vzdálenější budoucnosti, zatím budou dále využívány pro zemědělské účely. Odůvodnění předpokládaných záborů je uvedeno v kapitole E 2.4. Odůvodnění Územního plánu a v tabulkové části v kapitole E 2.6. Odůvodnění Územního plánu.


E13


předp. zábor ZPF schválený v platné UPD [ha]

rozvojové plochy vymezené v území, kde již byl zábor schválen v platné ÚPD

KNESL+KYNČL s.r.o.

poznámka

SX


5,88

zastavitelné plochy pro bydlení v lokalitách u Romzy, ke Kocandě, U nádraží, Záhumení a Za nádražím

OV


0,33

plocha přestavby v centru obce

VX


1,46

plochy v území bývalé cihelny (platný ÚPD má jako stabilizované pro výrobu, nový ÚP jako plochy přestavby)

DS


0,14

část koridoru pro přeložku silnice II/435 byla navržena pro rozšíření skládky inertního odpadu

PV


1,48

plochy pro veřejná prostranství ve vazbě na jiné plochy s rozdílným způsobem využití

ZV


1,11

plocha přestavby v severní části obce, plochy v lokalitách u Romzy, U nádraží a Za nádražím

celkem

10,40

Obr. E.12: Přehled ploch, pro něž byl zábor ZPF schválen již v platné ÚPD

2.3.2.

Struktura zemědělského půdního fondu na plochách pro předpokládaný zábor Vzhledem ke stávající struktuře zemědělské půdy z hlediska její kvality, kdy půdy I. a II. třídy ochrany pokrývají téměř celé řešené území (95,2 % území) včetně již zastavěného území, je při tvorbě nového Územního plánu nevyhnutelný zábor těchto půd nejvyšších kvalit. V opačném případě by byl rozvoj obce zcela zastaven. Důraz je tedy nutné klást na efektivní a intenzivní využití pozemků a také na zachování kompaktnosti zastavěného území. Struktura půdního fondu, který je dotčen předpokládaným záborem ZPF, je v členění podle tříd ochrany a v členění podle kultury ZPF uvedena v následujících tabulkách (bez zahrnutí rozvojových ploch pro ÚSES):

třída ochrany ZPF

výměra předpokl. záboru ZPF [ha]

podíl z celkové výměry předpokl. záboru ZPF

I.

44,03

98,2 %

půdy mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nejvyšší stupeň ochrany ZPF

II.

0,54

1,2 %

půdy mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost, ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné

III.

0,27

0,6 %

půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany ZPF

IV.

–

–

půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností s omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu

V.

–

–

půdy nejnižší kvality, jejichž jiné než zemědělské využití je v mnoha případech účelnější než zemědělské obhospodařování

celkem

44,84

100,0 %

charakteristika třídy ochrany půdy

Obr. E.13: Vyhodnocení struktury pozemků pro předpokládaný zábor ZPF podle tříd ochrany

E14



KNESL+KYNČL s.r.o.

výměra předpokl. záboru ZPF [ha]

podíl z celkové výměry předpokl. záboru ZPF

orná půda

42,60

95,0 %

zahrada

1,97

4,4 %

ovocný sad

0,07

0,2 %

trvalý travní porost

0,20

0,4 %

44,84

100,0 %

kultura ZPF dle Katastru nemovitostí

celkem

Obr. E.14: Vyhodnocení struktury pozemků pro předpokládaný zábor ZPF podle kultur

2.3.3.

Vložené investice na plochách pro předpokládaný zábor Navrženým řešením jsou dotčeny pozemky s vloženou investicí (odvodněné pozemky), a to v celkovém rozsahu 2,09 ha. Jedná se o pozemky ve východní části obce, odvodnění je zasaženo zejména rozvojovou plochou 158-W (1,15 ha), která je určena pro sportovní veslařský areál (navazuje na k.ú. Grygov) a také sousední plochou 157-W (0,94 ha), která je určena pro přeložku Morávky a pro nadregionální biokoridor. Na odvodněných pozemcích je vymezena i další rozvojová plocha v rozsahu 1,67 ha, která je ale určena pouze pro rozvoj ÚSES a funkce odvodnění zde tedy může zůstat zachována. výměra dotčených odvodněných pozemků [ha]

kód rozvojové využití plochy plochy

poznámka

146-NS

plochy smíšené nezastavěného území

0,10

198-NS


0,01

rekultivace (návrat do zpf )

155-NS


1,67

ÚSES

157-W


0,94

přeložka Morávky, ÚSES

158-W


1,04

sportovní veslařský areál

celkem

3,76

Obr. E.15: Vyhodnocení předpokládaného záboru pozemků s vloženými investicemi


E15


KNESL+KYNČL s.r.o.

Odůvodnění záborů zemědělského půdního fondu 2.4.1.

Rozsah navržených rozvojových ploch a jejich podíl na celkovém záboru ZPF V níže uvedené tabulce je přehledně uvedeno, jakou část předpokládaného záboru tvoří jednotlivé typy ploch podle způsobu využití v pořadí podle velikosti podílu na celkovém záboru. Na základě metodického doporučení MMR a MŽP zde nejsou zahrnuty plochy určené pro rozvoj ÚSES.

typ plochy podle využití

výměra plochy [ha]

zábor ZPF celkem [ha]

podíl na celkovém záboru ZPF

SX


11,72

11,67

26,0 %

DZ

plochy dopravní infrastruktury – železniční

20,20

8,43

18,8 %

VX


7,75

4,80

10,7 %

NS


7,76

7,76

17,3 %

OS

plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

0,85

0,62

1,4 %

PV


4,45

3,82

8,5 %

W


2,65

2,65

5,9 %

ZV


1,68

1,51

3,4 %

DS


10,72

1,98

4,4 %

OV


0,61

0,61

1,4 %

TX

plochy technické infrastruktury

1,08

0,99

2,2 %

69,47

44,84

100 %

celkem Obr. E.16: Navržené rozvojové plochy a jejich podíl na celkovém záboru ZPF

V dalším textu je doplněno zdůvodnění vymezení jednotlivých typů ploch, a to v pořadí podle rozsahu vyžadovaného záboru ZPF. Podrobnější popis a komentář je u každé plochy uveden v tabulkové části v kapitole E 2.6. Odůvodnění Územního plánu. Odůvodnění rozsahu rozvoje ploch pro bydlení, pro podnikatelské aktivity a pro sport a tělovýchdovu je uvedeno v kapitole H Odůvodnění ÚP. 2.4.2.

Plochy smíšené obytné (SX) Plochy smíšené obytné, které jsou primárně určeny pro bydlení, tvoří největší část současně zastavěného území obce a také mají jeden z největších podílů na rozvojových plochách vymezených v ÚP. Tato skutečnost vyplývá z velikosti obce a z jejího situování v rámci sídelní struktury, s dobrou dostupností ke krajskému městu Olomouci (9 km) a také okresnímu městu Prostějovu (12 km). Bydlení jako jedna ze základních funkcí je doplněno souvisejícím zázemím pro obyvatele (veřejné vybavení, veřejná prostranství, veřejná zeleň atd.). Podrobné odůvodnění rozsahu rozvoje ploch pro bydlení je uvedeno v kapitole H Odůvodnění ÚP. Pro rozvoj bydlení jsou v Územním plánu vymezeny rozvojové plochy v těchto lokalitách: t lokalita „U Romzy–sever“ (rozvojová plocha Z01) – severně od historického jádra jsou vymezeny zastavitelné plochy smíšené obytné; rozvojová plocha vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou historického jádra obce a navrhovaným koridorem železniční trati; zároveň

E16



KNESL+KYNČL s.r.o.

navazuje na nejsevernější výběžek stávající zástavby; uvnitř lokality je navržena podél Romzy plocha veřejné zeleně sloužící ke každodenní rekreaci budoucích obyvatel; t lokalita „Nad Hliníkem“ (rozvojová plocha Z02) – severovýchodně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které doplňují místní strukturu zástavby a prostorově ukončují tvar obce; podél silnice je navržena drobná plocha veřejné zeleně sloužící ke každodenní rekreaci budoucích obyvatel a tvořící předěl mezi silnicí a obytnými plochami; t lokalita „Blatec–východ (rozvojová plocha Z03) – východně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které doplňují místní strukturu zástavby; rozvojová plocha vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou historického jádra obce, silnicí III/4353 a stávajícím koridorem železniční trati; struktura veřejných prostranství navazuje na stávající ulice; uprostřed lokality je navržena plocha určené pro veřejnou zeleň; v lokalitě je rovněž umístěna plocha pro veřejné vybavení v přímé návaznosti na plochu veřejné zelně; t lokalita „U Romzy–jih“ (rozvojová plocha Z04) – jižně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které vyplňují prostor mezi stávající zástavbou, koridorem železnice a veřejnou zelení; návrh vychází z dosud platného územního plánu; t lokalita „U viaduktu“ (rozvojová plocha Z10) – v místní části Kocanda je navržena plocha smíšená obytná, která z části vyplňuje nezastavěný prostor mezi stávající zástavbou a koridory silnic a železniční trati; t lokalita „Za nádražím“ (rozvojová plocha Z11) – v místní části Kocanda jsou navrženy plochy smíšené obytné a s nimi související plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně; rozvojové plochy vyplňují území mezi dopravními koridory silnice II/435 a železniční tratí; navazují zde na již zastavěné pozemky s rodinnými domy a zahradami; plochy jsou převzaty z platného ÚP 2001; t lokalita „Blatec–jihovýchod (rozvojová plocha Z12) – jihovýchodně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které doplňují místní strukturu zástavby; rozvojová plocha navazuje na prostor mezi stávající zástavbou historického jádra obce, areálem fotbalového hřiště a obytnou zónovou na východě Blatce; struktura veřejných prostranství navazuje na stávající ulice; uprostřed lokality je navržena plocha určené pro veřejnou zeleň; t lokalita „Blatec–severovýchod (rozvojová plocha Z13) – severovýchodně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které vyplňují místní strukturu zástavby; rozvojová plocha navazuje na prostor mezi silnicí III/4353 a obytnou zónovou na východě Blatce; struktura veřejných prostranství navazuje na stávající ulice. 2.4.3.

Plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ) Rozvojové plochy dopravní infrastruktury – železniční jsou určeny pro přeložku železniční trati Olomouc – Nezamyslice, jejíž návrh vychází z požadavku ZÚR OK; důvodem je zkapacitnění současné tratě. Původní (současná) trasa železnice bude částečně zachována jako železniční vlečka pro obsluhu skladového objektu v k.ú. Charváty.

2.4.4.

Plochy výroby a skladování (VX) Plochy výroby a skladování se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro výrobu, skladování, administrativu a zabezpečení priorit v oblasti sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje obce. Podrobné odůvodnění rozsahu rozvoje ploch pro podnikatelské aktivity je uvedeno v kapitole H Odůvodnění ÚP. Rozvojové plochy jsou navrženy v rozsahu odpovídajícímu potřebám obce. Jsou navrženy v území, které navazuje na stávající areál zemědělské výroby na západě obce, a dále v území podél silnice II/435 (revitalizace areálu bývalé cihelny). Návrh ploch pro podnikatelské aktivity zde potvrzuje současný stav a dále jej rozvíjí tak, aby měly tyto aktivity ve struktuře obce své jasně definované místo. Jiné umístění takovýchto aktivit v rámci obce není vhodné.


E17


KNESL+KYNČL s.r.o.

Plochy smíšené nezastavěného území (NS) Rozvojové plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny zejména pro doplnění územního systému ekologické stability (ÚSES) – tyto však nejsou do vyhodnocení záboru ZPF započítány. Zbývající rozvojové plochy smíšené nezastavěného území (které nejsou součástí ÚSES) jsou vymezeny ve východní části území ve vazbě na spotovní a rekreační aktivity, které vychází z krajské Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih (P. Ženčák, 2008). Plochy jsou zde určeny pro rozvoj rekreační nezastavěné krajiny a nejedná se tedy o využití, které by půdu trvale znehodnotilo.

2.4.6.

Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení jsou vymezeny pro zajištění podmínek zejména pro sport, tělovýchovu a případně rekreaci obyvatel, které jsou jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle. Vymezení těchto plocho zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce. Odůvodnění rozsahu rozvoje ploch pro sport a tělovýchdovu je uvedeno v kapitole H Odůvodnění ÚP. Rozvojové plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení jsou vymezeny pro nadmístní sportovně rekreační vybavení v lokalitě u Blateckého mlýna, která je součástí území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch, pro kterou byla zpracována krajská Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih (P. Ženčák, 2008).

2.4.7.

Plochy veřejných prostranství (PV) Rozvojové plochy pro veřejná prostranství jsou navrženy v rozsahu, který vyplývá z potřeby obsluhy ostatních rozvojových ploch (především ploch smíšených obytných), a který je nutný pro zachování prostupnosti územím. Plochy veřejných prostranství jsou mimo jiné navrženy na okrajích uvažované zástavby pro vytvoření jasného přechodu mezi sídlem a krajinou a jsou vždy ze stejného důvodu doplněny stromořadím. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny také v nezastavěném území, a to pro zajištění prostupnosti krajiny.

2.4.8.

Plochy vodní a vodohospodářské (W) Rozvojové plochy vodní a vodohospodářské jsou v Územním plánu vymezeny pro dva účely. Jednak jsou určeny pro vytvoření vhodných podmínek pro realizaci malé části sportovního veslařského areálu při hranici s k.ú. Grygov (tj. pro přeložku toku náhonu Morávky a pro samotnou sportovní vodní plochu). Tento záměr je převzat z krajské Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih (P. Ženčák, 2008).

2.4.9.

Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV) Rozvojové plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně jsou navrženy v rozsahu, který odpovídá velikosti obce a současným trendům trávení volného času a rekreace obyvatel. Navrženy jsou ve vazbě na stávající i navrženou zástavbu. Potřeba vymezení ploch veřejných prostranství (veřejné zeleně) vyplývá z § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

2.4.10. Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Rozvojové plochy dopravní infrastruktury – silniční jsou určeny pro přeložku silnice II/435, jejíž návrh vychází z požadavku ZÚR OK; důvodem je odvedení tranzitní dopravy mimo zastavěná území obcí Blatec a Kožušany–Tážaly. 2.4.11. Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) V Územním plánu jsou rozvojové plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury vymezeny v rozsahu odpovídajícímu velikosti obce. Plochy jsou vymezeny jednak uvnitř zastavěného území (vychází z platného ÚP 2001) a jednak v největší rozvojové lokalitě Blatec– východ, kde je plocha určena pro realizaci zařízení sociálních služeb (např. DPS).

E18



KNESL+KYNČL s.r.o.

2.4.12. Plochy technické infrastruktury (TX) V Územním plánu jsou vymezeny dvě rozvojové plochy technické infrastruktury. Jsou určeny pro čistírnu odpadních vod a pro sběrný dvůr (případně pro jiné související využití). Tyto dvě plochy byly vymezeny z důvodu nejasnosti vhodnějšího umístění ČOV, proto jsou plochy alternativní, tj. lze využít pouze jednu z nich. Konkrétní umístění ČOV bude předmětem podrobnější dokumentace. 2.4.13. Závěr Lze říci, že navržené řešení Územního plánu vytváří vhodné podmínky pro dotvoření kompaktního tvaru obce, která bude v budoucnu sevřená mezi dvěma koridory železnice (mezi novou tratí a mezi starou tratí, která bude sloužit jako vlečka). Přitom možnosti výstavby bydlení v blízkosti koridoru jsou v ÚP omezeny tzv. etapizací, která stanovuje pořadí změn v území (viz bod 14. výrokové části ÚP). Hlavní rozvojovou lokalitou je tak území na východ od dnešní obce, které je výhodné z několik důvodů: t obec se tímto směrem od historického jádra rozvíjela už v minulosti; t tímto směrem je situována i významná část občanského vybavení (obecní úřad, prodejna, sportovní areál); t jsou zde dobře dostupné sítě technické infrastruktury (vodovod, elektřina) a řešení dalších sítí (zejména kanaizace) je díky vyšší koncentraci obydlení ekonomicky výhodnější než v jiných lokalitách, kde by investice byly vzhledem k počtu domů vyšší (např. Blatec–sever); t jedná se o rozvoj směrem k odloučené části obce Kocandě a tedy o snahu o výhledové propojení těchto dvou částí; t rozvoj bydlení směrem ke stávající železnici není problémem, protože tato část trati (od nádraží směrem k Olomouci) bude po přeložce železnice zrušena, zbytek trati bude fungovat pouze jako vlečka pro zásobování skladového areálu v k.ú. Charváty. Vzhledem k významnému rozvoji obce v minulých 10 letech, kdy zde díky dobré dostupnosti města Olomouce a dalším vhodným podmínkám přibylo zhruba 30 obyvatel (což činí téměř 5 % původního stavu), lze i do budoucna očekávat zájem o bydlení v obci. S nárůstem počtu obyvatel je nutné provázat i rozvoj občanského vybavení a příležitostí pro rekreaci, na kterou se již dnes klade velký důraz a tento trend bude v budoucnosti dále sílit. Pro zachování rovnováhy mezi výjezdem obyvatel do zaměstnání a zaměstnaností v místě je potřebné rozvoj obce doplnit také o odpovídající možnosti pro podnikatelské aktivity. Je zřejmé, že rozvoj obce v budoucích letech bude probíhat pomalu, nicméně i tak se jeví zaplnění ploch navržených v Územním plánu v horizontu budoucích 20 až 30 let jako reálné.

2.5.

Vyhodnocení předpokládaných záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa V Územním plánu není navržen zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).


E19


KNESL+KYNČL s.r.o.

Tabulková část vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu V následující tabulkové části jsou vyčísleny předpokládané zábory ZPF pro všechny rozvojové plochy (mimo ploch pro ÚSES) v členění podle typů ploch s rozdílným způsobem využití. Předpokládaný zábor ZPF je vyhodnocen dle druhů pozemků (kultur ZPF) a dle tříd ochrany. U každé plochy je doplněno odůvodnění či krátký komentář včetně informace, zda již byla plocha případně navržena k využití v ÚP 2001. Na závěr je pak doplněna podrobná souborná tabulka pro tři typy rozvojových ploch (plochy přestavby, zastavitelné plochy a plochy změn v krajině).

E20


II.

III.

zábor schválený v platné ÚPD [ha]

zahrada

0,48

I.

odvodněné pozemky [ha]

orná půda

11,19

travlý travní porost


11,67

ovocný sad


z toho v zastavěném území [ha]

kód rozvojové plochyy

11,72

kód plochy

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ (SX)

zábor ZPF podle tříd ochrany [ha]

11,67

5,75

Z01

0,80

0,80

0,80

0,80

0,80

026-SX

Z01

0,45

0,40

0,40

0,40

0,23

031-SX

Z01

0,26

0,26

0,26

0,26

039-SX

Z02

1,06

1,06

1,06

1,06

041-SX

Z02

0,07

0,07

0,07

0,07

049-SX

Z13

1,21

1,21

1,10

051-SX

Z03

0,90

0,90

0,90

0,11

1,21

doplnění struktury obce do kompaktního tvaru, území navazuje na zastavěné území, vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou, tokem Romzy a navrženým koridorem železnice; cplocha 025-SX a část plochy 026-SX jsou k zástavbě navrženy již v ÚP 2001; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků doplnění struktury obce do kompaktního tvaru, území navazuje na zastavěné území, vyplňuje prostor nad bývalým hliníkem mezi polní cestou a silnicí III/4353; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků

1,20

doplnění struktury obce do kompaktního tvaru, území navazuje ze dvou stran na zastavěné území, vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou, místní komunikací a silnicí III/4353; plocha je k zástavbě navržena již v ÚP 2001; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků

0,90

E21

054-SX

Z03

1,00

1,00

1,00

1,00

057-SX

Z03

1,11

1,11

1,11

1,11

197-SX

Z03

0,40

0,40

0,40

0,40

jedná se o součást hlavní nové rozvojové lokality na východním okraji obce, která částečně vyplňuje území mezi zastavěným území Blatce a současnou železnicí Olomouc – Nezamyslice; využití ploch 051-SX, 054-SX, 057-SX a 197-SX je podmíněno etapizací; uspořádání rozvojových ploch umožňuje přístup a obdělávání zbývajících zemědělských pozemků


025-SX

odůvodnění, komentář

KNESL+KYNČL s.r.o.


Obr. E.17: Vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu (1/7)

zábor ZPF podle kultur [ha]


0,68

0,68

0,68

066-SX

Z12

0,86

0,86

0,86

0,86

0,86

071-SX

Z04

0,64

0,64

0,64

0,64

0,44

073-SX

Z04

0,63

0,63

0,63

0,63

0,43

I.

II.

III.


0,68


0,68

ovocný sad


Z12

zahrada


062-SX

orná půda



kód plochy


0,40

0,40

0,40

188-SX

Z11

0,29

0,29

0,13

0,16

0,29

0,16

190-SX

Z11

0,36

0,36

0,15

0,21

0,36

0,36

192-SX

Z11

0,60

0,60

0,60

0,60

0,59

0,61

0,61

0,33

0,33

0,61

0,33

0,33

0,33

0,33

0,33

0,33

0,33

008-OV

P02

doplnění struktury obce do kompaktního tvaru, území navazuje ze tří stran na zastavěné území, vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou, pozemkem s veřejnou zelení a stávající železnicí; využití plochy 071-SX je podmíněno etapizací významné části obou ploch jsou k zástavbě navrženy již v ÚP 2001; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků

0,40

území navazuje na zastavěné území v části Kocanda, leží v pásu mezi silnicí II/435 a železnični tratí; k zástavbě je z velké části navrženo již v ÚP 2001; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků

plocha přestavby v zastavěném území, její využití k zástavbě je navrženo již v ÚP 2001

KNESL+KYNČL s.r.o.

Z10

0,28

doplnění struktury obce do kompaktního tvaru, území navazuje ze tří stran na zastavěné území, vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou a místní komunikací; plochy jsou k zástavbě navrženy již v ÚP 2001; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků

území je ze všech stran obklopeno zastavěným územím nebo dopravními koridory (silnice, železnice); v současné době není intenzivně zemědělsky využíváno; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků

184-SX

PLOCHY OBČAN. VYBAVENÍ – VEŘEJ. INFRASTRUKTURA (OV)





E22


PLOCHY OBČAN. VYBAVENÍ – TĚLOV. A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ (OS)

0,28

0,28

0,85

0,62

0,62

0,60

0,28

0,02

0,41

0,41

0,41

150-OS

P04

0,35

0,21

0,21

0,19

0,02

0,21

7,75

4,80

1,46

4,32

0,40

0,08

4,80

0,18

1,83

1,83

1,65

014-VX

Z07

1,62

1,51

1,51

jedná se o součást hlavní nové rozvojové lokality na východním okraji obce, která částečně vyplňuje území mezi zastavěným území Blatce a současnou železnicí Olomouc – Nezamyslice; plocha je zamýšlena pro zařízení sociální péče místních obyvatel (DPS); uspořádání rozvojových ploch umožňuje přístup a obdělávání zbývajících zemědělských pozemků

jedná se o plochy v lokalitě u Blateckého mlýna, které mají sloužit k rozvoji sportu a rekreace v území ve vazbě na uvažovaný sportovní veslařský areál v k.ú. Grygov; záměr vychází z krajské Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih (P. Ženčák, 2008); částečně se jedná o přestavbu pozemků stávajícího mlýna atd., částečně pak o revitalizaci znehodnoceného území, které je dnes využíváno jako velká skládka inertního materiálu.

0,41

1,83

1,51

1,46 doplnění struktury obce do kompaktního tvaru, území navazuje ze dvou stran na zastavěné území, vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou a silnicí III/4353; jedná se o rozvoj výrobních a skladovacích aktivit ve vazbě na stávající zemědělský areál; využití plochy 012-VX je podmíněno etapizací; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků

E23


0,50

Z08


0,62

P05

012-VX

III.

0,28

147-OS

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (VX)

II.


I.



ovocný sad

zahrada

orná půda




kód plochy


Z03


KNESL+KYNČL s.r.o.



056-OV


P03

0,61

0,08

0,08

0,08

131-VX

P03

2,58

1,31

1,31

1,08

1,08

0,99

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TX)

079-TX

196-TX

Z05

Z14

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – SILNIČNÍ (DS)

K02

0,57

0,57

0,08

0,07

0,07

0,08

0,08

1,31

1,31

0,57

plocha určená pro ČOV, sběrný dvůr a případně jiné podobné aktivity (např. technické služby obce); zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků; plocha je umístěna na pravém břehu Romzy jako alternativní plocha k 079-TX, přičemž využita bude pouze jedna z těchto ploch

0,42

0,42

10,72

1,98

1,98

1,44

1,98

jedná se o přestavbu areálu bývalé cihelny, který je dnes zdevastovaný a částečně využívaný jako skládka zeminy; území má dobré dopravní napojení na silnice II/435 a III/4353; v ÚP 2001 bylo území vymezeno jako stabilizované výrobní plochy (s návrhem částečné rekultivace); předpokládaný zábor je pouze administrativní záležitost, dnes se zde žádné zemědělsky využívané pozemky nenacházejí

plocha určená pro ČOV, sběrný dvůr a případně jiné podobné aktivity (např. technické služby obce); zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků; plocha je umístěna v klínu mezi stávající železnicí, železniční vlečkou a tokem Romzy jako alternativní plocha k 196-TX, přičemž využita bude pouze jedna z těchto ploch

0,42

1,98


0,99

0,45

10,72

III.

1,44

0,54

0,54

0,14

0,14

plocha vymezená pro přeložku silnice II/435 na základě požadavku ZÚR OK; v ÚP je vymezen koridor o šířce 100 m, předpokládaný zábor je spočítán pro reálný koridor o celkové šířce 20 m (jako zlomek záboru pro celý koridor)

KNESL+KYNČL s.r.o.

133-DS

0,63

0,99

0,15

II.


130-VX

0,07

I.



0,07



0,07

ovocný sad


1,11

zahrada


P03

orná půda

kód plochy

129-VX





E24


0,07

4,33

1,81

1,81

1,81

076-DZ

K01

1,51

0,65

0,65

0,65

089-DZ

K01

14,36

5,98

5,91

4,45

3,82

0,09

3,66

0,16

plocha vymezená pro přeložku žekezniční trati Olomouc – Nezamyslice na základě požadavku ZÚR OK; v ÚP je vymezen koridor o šířce 70 m, předpokládaný zábor je spočítán pro reálný koridor o celkové šířce 30 m (jako zlomek záboru pro celý koridor); trasa železnice byla převzata z Technicko-ekonomické studie zvýšení výkonnosti a zkapacitnění trati Nezamyslice – Olomouc, (Moravia Consult Olomouc, 2007)

5,98

3,82

1,42 0,16

plocha určená pro veřejná prostranství, pro obsluhu rozvojových ploch pro bydlení

027-PV

Z01

0,80

0,70

0,70

0,70

040-PV

Z02

0,45

0,27

0,27

0,27

plocha určená pro veřejná prostranství, pro obsluhu rozvojových ploch pro bydlení; vymezena z velké části v trasách účelových komunikací

0,42

plocha určená pro veřejná prostranství, pro obsluhu rozvojových ploch pro bydlení; vymezena z části v trasách současných komunikací a podél silnice III/4353; plocha je k zástavbě navržena již v ÚP 2001

050-PV

Z13

0,42

0,42

0,29

052-PV

Z03

0,50

0,50

0,50

0,50

055-PV

Z03

0,71

0,71

0,71

0,71

064-PV

Z12

0,50

0,50

0,50

0,50

0,09

0,13

0,31

plochy určené pro veřejná prostranství, pro obsluhu rozvojových ploch pro bydlení a veřejné vybavení ve východní části obce 0,50

plocha určená pro veřejná prostranství, pro obsluhu rozvojových ploch pro bydlení; plocha je k zástavbě navržena již v ÚP 2001

E25


K01

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (PV)

III.


8,43

021-DZ

0,07

II.


I.



ovocný sad

8,36

zahrada

8,43

orná půda





kód plochy

20,20


KNESL+KYNČL s.r.o.



PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – ŽELEZNIČNÍ (DZ)


0,33

0,33

189-PV

Z11

0,30

0,29

0,26

0,03

0,29

194-PV

Z03

0,34

0,10

0,10

0,00

0,10

1,68

1,51

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – VEŘEJ. ZELEŇ (ZV)

0,18

1,41

0,10

0,47

II.

III.


I.



ovocný sad


zahrada


0,33

orná půda


0,43


kód plochy

Z04



0,20

plocha určená pro veřejná prostranství, pro obsluhu rozvojových ploch pro bydlení; plocha je částečně k zástavbě navržena již v ÚP 2001

0,25

plocha určená pro veřejná prostranství, pro obsluhu rozvojových ploch pro bydlení; její návrh byl převzat z podrobnější dokumentace – územní studie „Blatec – za nádražím“ (T. Pejpek, 2011); území je k zástavbě navrženo již v ÚP 2001 plocha určená pro veřejná prostranství, pro obsluhu rozvojových ploch pro bydlení a veřejné vybavení ve východní části obce

1,51

0,95

0,47

0,46

plocha u toku Romzy v severní části obce; jedná se o doplnění chybějících ploch zeleně v obci ve vazbě na rozvojové plochy pro bydlení

0,18

0,18

plocha přestavby uvnitř stávající zástaby ze všech stran ohraničená veřejnými prostranstvími; pro veřejnou zeleň je navržena již v ÚP 2001

Z01

0,61

0,47

032-ZV

P01

0,21

0,18

042-ZV

Z02

0,20

0,20

0,20

0,20

plocha u silnice III/4353 na východním okraji obce; jedná se o doplnění chybějících ploch zeleně v obci ve vazbě na rozvojové plochy pro bydlení

053-ZV

Z03

0,27

0,27

0,27

0,27

plocha ve východní části obce; jedná se o doplnění chybějících ploch zeleně v obci ve vazbě na rozvojové plochy pro bydlení, veřejné vybavení a sport

065-ZV

Z12

0,24

0,24

0,24

0,24

0,18

0,08

0,10

0,24

jedná se o doplnění chybějících ploch zeleně v obci ve vazbě na rozvojové plochy pro bydlení; plocha je k zástavbě navržena již v ÚP 2001

KNESL+KYNČL s.r.o.

023-ZV




E26

072-PV


Z11

0,15

0,15

0,15

0,15

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (NS)

7,76

7,76

7,76

7,49

K14

2,25

2,25

2,25

2,25

153-NS

K05

5,51

5,51

5,51

5,24

2,65

2,65

2,65

2,65

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘ. (W)

157-W

158-W

CELKEM [ha] PODÍL NA CELKOVÉM ZÁBORU ZPF

K03

K03

1,07

1,07

1,07

III.

0,07

0,27

jedná se o veřejnou zeleň, která tvoří zázemí navržené obytné zástavby v části Kocanda; její návrh byl převzat z podrobnější dokumentace – územní studie „Blatec – za nádražím“ (T. Pejpek, 2011); území je k zástavbě navrženo již v ÚP 2001 Pozn. plocha 198-NS (K15) není započítána do záboru půdního fondu, jelikož se jedná o rekultivaci (návrat do zpf).

0,10

plochy pro rekreační zeleň v krajině ve vazbě na sportovní a rekreační aktivity u Blateckého mlýna a sportovní veslařský areál v k.ú. Grygov

0,10 0,27 1,98

1,07

1,58


1,58

0,94

plocha pro přeložku toku Morávky vyplývající z realizace sportovního veslařského areálu, který se má nacházet na sousedním k.ú. Grygov; záměr vychází z krajské Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih (P. Ženčák, 2008)

1,04

plocha pro část sportovního veslařského areálu, který se má nacházet na sousedním k.ú. Grygov; záměr vychází z krajské Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih (P. Ženčák, 2008)

1,58

1,58

69,47

44,84

2,68

42,60

1,97

0,07

0,20

44,03

0,54

0,27

2,08

10,05

100%

6,0%

95,0%

4,4%

0,2%

0,4%

98,2%

1,2%

0,6%

4,6%

22,4%

E27


146-NS

II.


I.



ovocný sad

zahrada

orná půda





kód plochy


KNESL+KYNČL s.r.o.



192-ZV


zahrada

2,59

1,24

1,15

Z

plochy zastavitelné

22,45

21,43

0,09

20,61

0,82

K


41,33

20,82

0,00

20,75

69,47

44,84

2,68

42,60

CELKEM

I.

0,20

2,59

1,97

21,43

7,94

0,07

1,97

0,07


orná půda

2,59



5,69

trvalý travní porost


plochy přestavby

ovocný sad


P

typ rozvojové plochy


0,20

II.

III.

20,01

0,54

0,27

2,08

0,14

44,03

0,54

0,27

2,08

10,05



Obr. E.17: Souhrnné vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu

28


KNESL+KYNČL s.r.o.

KNESL+KYNČL s.r.o.


F. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

F. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ NÁVRH, KVĚTEN 2015

F1


KNESL+KYNČL s.r.o.

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoje území nebylo zpracováno, poněvadž nebylo v Zadání územního plánu Blatec požadováno. Ve Stanovisku Krajského úřadu Olomouckého kraje, odbor životního prostředí č.j. KUOK 88 481/2012 k Zadání Územního plánu Blatec stojí: - Územní plán Blatec není nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí. - Koncepce nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.

F2

F. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ NÁVRH, KVĚTEN 2015

KNESL+KYNČL s.r.o.


G. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ

G. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ NÁVRH, KVĚTEN 2015

G1


KNESL+KYNČL s.r.o.

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA Územní plán je vyhotoven v souladu s zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména s cíli a úkoly územního plánování (viz kap. B 4. Odůvodnění územního plánu).

2.

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ STAVEBNÍHO ZÁKONA Územní plán je vyhotoven v souladu s prováděcími předpisy stavebního zákona, zejména s: t vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů; t vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů; t vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

G2

G. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ NÁVRH, KVĚTEN 2015

KNESL+KYNČL s.r.o.


H. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

H. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH NÁVRH, KVĚTEN 2015

H1


KNESL+KYNČL s.r.o.

VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území bylo vymezeno k 1. lednu 2013 v souladu s § 58 Stavebního zákona, na základě stavu území a nad aktuální katastrální mapou platnou k březnu 2011 získanou od pořizovatele. Výměra tohoto území je 54,7 ha. Zastavěné území se skládá ze tří významných částí (Blatec, Kocanda, Blatecký mlýn) a dalších menších částí, které zahrnují jednotlivé stavby umístěné v krajině (obvykle stavby technického charakteru). Zastavěné území je z velké části využito poměrně kompaktní zástavbou (především to platí u jádrového sídla), ale existují zde místa, na kterých lze stávající zástavbu ještě doplnit. Jedná se zejména o zadní strany zahrad obrácené k bývalým záhumenním cestám, o dlouhodobě nezastavěné proluky či o volné parcely v nově zastavovaných lokalitách, které dosud zastavěny nebyly. S ohledem na koncepční úroveň a podrobnost Územního plánu nejsou tyto jednotlivé možnosti rozvoje podrobněji sledovány. Jejich využití je totiž obvykle zásadně ovlivněno vlastnickými právy (vlastník není ochoten pozemek prodat), dostupností sítí technické infrastruktury či existujícími limity využití daného území (např. OP železnice) a případná výstavba zde probíhá spíše vyjímečně. Nejedná se tedy o pozemky, který by mohly plnit zásadní roli při rozvoji obce. Územní plán obecně výstavbu ve stabilizovaných plochách umožňuje, podmínky jsou součástí podmínek využití jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití. Rozvoj obce Na základě nadřazených dokumentací (PÚR ČR, ZÚR OK), územně analytických podkladů a dalších dokumentů a podkladů byly v rámci řešení návrhu Územního plánu vymezeny rozvojové plochy takového rozsahu, aby odpovídaly reálným potřebám rozvoje obce s ohledem na znalost území a možnosti, které dává Územní plán jakožto koncepční materiál. Stavební rozvoj obce se předpokládá jednak uvnitř současného zastavěného území a jednak na nově vymezených zastavitelných plochách. Uvnitř zastavěného území může být využito jeho vnitřních rezerv, což jsou proluky nebo nezastavěné pozemky v již částečně zastavěných lokalitách. Takové lokality se v případě Blatce nacházejí zejména východně od historického jádra obce. V případě výrazně nevyužívaných či nevhodně využívaných pozemků uvnitř zastavěného území obce jsou na těchto místech vymezeny plochy přestavby. V případě Blatce se jedná především o plochy „neobytného“ charakteru (plochy pro veřejné vybavení či výrobu). Další rozvoj obce je soustředěn zejména v návaznosti na kompaktní zástavbu. Pro další rozvoj kompaktního sídla, respektive pro zvyšování standardu bydlení a zlepšení podmínek pro podnikatelské aktivity, jsou Územním plánem vymezeny plochy zastavitelné především v bezprostřední návaznosti na zastavěné území, což je v případě bydlení zejména východně od jeho historického jádra, v případě výroby směrem na západ. Hlavními „stavebními“ funkcemi v obci jsou bydlení (zejména v rodinných domech), výroba (zemědělská či drobná průmyslová) a sport a rekreace.

H2



KNESL+KYNČL s.r.o.

2.

HLAVNÍ ZÁSADY ROZVOJE BYDLENÍ Vzhledem k výhodné poloze obce z hlediska dopravního napojení na krajské město Olomouc (cca 6 km) lze předpokládat v samotné obci poptávku po bydlení v rodinných domech. V níže uvedené tabulce jsou retrospektivní údaje počtu domů a bytů zjištěné při Sčítání lidu, domů a bytů od roku 1869. Při posledním sčítání v roce 2011 dosáhl počet obyvatel Blatce svého historického maxima, tj. 597 obyvatel, což je srovnatelný stav s rokem 1930, kdy v obci žilo 582 obyvatel. Po II. sv. válce, kdy počet obyvatel poklesl cca o pětinu, je patrný pozvolný nárůst jejich počtu až k současnému stavu. Narozdíl od proměnlivého počtu obyvatel lze od roku 1869 sledovat soustavný nárůst počtu domů v obci. V roce 2011 jich bylo 193.

rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

počet obyvatel

399

504

515

480

535

537

582

511

544

525

576

569

569

597

počet domů

56

67

78

83

87

88

109

132

134

136

150

178

174

193

Obr. H.01:

Tabulka retrospektivního vývoje počtu obyvatel a domů (Český statistický úřad)

Územní plán vymezuje plochy smíšené obytné určené především pro pozemky rodinných domů. Výpočet pro stanovení potřebné výměry rozvojových lokalit pro tuto funkci vychází z těchto východisek: t rozvíjet pro bydlení pouze jádrovou část obce, nikoliv území podél silnice na Olomouc; t území je výrazně limitováno stávajícím a navrhovaným železničním koridorem; návrh ploch tak počítá s využitím území mezi těmito územními limity; t rozvoj bydlení v obci je kromě současného trendu zvyšování kvality bydlení (snižování počtu osob na byt a zároveň zvyšování obytné plochy na obyvatele) ovlivněn zejména blízkostí krajského města Olomouce; t dle dostupných statistických dat a srovnání v rámci EU (Statistika bydlení v Evropské unii 2004, MMR, 2005) lze předpokládat, že bude dále docházet k postupné změně struktury a kvality bytového fondu; pokud použijeme pro srovnání průměr z rakouských a německých dat, ze dvou zemí nám kulturně i geograficky nejbližších, zjistíme, že můžeme i při zachování nezměněného počtu obyvatel důvodně očekávat nárůst počtu bytů (a tedy i potřebu rozvojových ploch pro jejich výstavbu); vzhledem k tendenci zvyšování počtu obyvatel obce v posledních letech lze i v následujících cca 20 letech počítat i s dalším nárůstem počtu obyvatel; t srovnání statistických dat je uvedeno v následující tabulce, ze které je patrné, že byty v Blatci mají v rámci ČR i ve srovnání s Německem a Rakouskem nadprůměrnou velikost (101 m2); z důvodu velkého průměrného počtu osob obývajících tento byt (2,83 osob/byt) ale vychází ve srovnání s Německem a Rakouskem nízká hodnota průměrné plochy bytu na osobu; průměrný počet v bytech celkem průměrná plocha bytu [m2]

Německo

2,2 2

89,7 2

40,1 2

Rakousko

2,4 2

93,9 2

38,3 2

Česká republika

2,47 1

86,7 1

65,3 1

35,1 1

Blatec

2,83 1

101,0 1

76,9 1

35,7 1

Obr. H.02:

průměrná obytná plocha bytu [m2]

průměrná plocha bytu na osobu [m2]

osob na byt

Tabulka hodnot charakterizujících úroveň bytového fondu (1 Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Český statistický úřad, 2013; Statistika bydlení v Evropské unii 2004, MMR, 2005)

2


H3


KNESL+KYNČL s.r.o.

t zjednodušeně lze říci, že byty v Blatci mají dostatečnou velikost, ale bydlí v nich více lidí, než v obdobných bytech v Německu a Rakousku; pokud budeme předpokládat, že počet obyvatel obce zůstane přibližně stejný, případně ve výhledu 20 let naroste na 630 osob, a budeme podle příkladu Německa počítat, že obložnost bytu bude v té době cca 2,2 obyvatele, vychází nám, že pro tyto obyvatele bude v celé obci potřeba 286 bytů; to je nárůst o zhruba 93 bytů oproti současnému stavu (pokud budeme předpokládat, že bude probíhat pouze výstavba rodinných domů s jedním bytem, jde tedy o 93 rodinných domů); t zároveň je třeba konstatovat, že pro zajištění dynamického rozvoje sídla v návrhovém období Územního plánu je vždy nutné vymezit větší množství rozvojových ploch než je reálná potřeba; tato skutečnost je dána tím, že při záměrech o využití navržených ploch může vždy dojít k problémům s jejich dostupností – např. z důvodu vlastnických vztahů, problémům se zainvestováním atd.; pokud by tedy nebyly rozvojové plochy navrženy s dostatečnou rezervou, mohlo by se stát, že rozvoj obce bude až do vyřešení situace (např. změnou Územního plánu) ochromen. Z hlediska územního plánování se další vývoj v oblasti bydlení bude ubírat dvěma základními způsoby: t ve stabilizovaných plochách smíšených obytných bude probíhat kultivace stávající zástavby, tj. zkvalitňování bytového fondu formou rekonstrukcí a zahušťování stávající struktury zástavby tak, aby provoz obce byl co nejšetrnější; budou zastavovány proluky a nezastavěné pozemky v bezprostřední návaznosti na již zastavěné; t v rozvojových plochách smíšených obytných bude probíhat zástavba pravděpodobně převážně rodinnými domy. Bydlení je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch smíšených obytných, jejichž podmínky obecně umožňují obytnou výstavbu. Plochy smíšené obytné jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí umožňujícím bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Územním plánem byly všechny stávající pozemky pro bydlení vyhodnoceny jako stabilizované (bez ohledu na stavebně technický stav některých rodinných domů). Pro zaručení podmínek pro jejich další rozvoj, případně rozvoj jejich hodnot, Územní plán vymezil tyto pozemky jako stabilizované plochy smíšené obytné. Územní plán vymezil tyto rozvojové plochy především pro bydlení: t lokalita „U Romzy–sever“ (rozvojová plocha Z01) – severně od historického jádra jsou vymezeny zastavitelné plochy smíšené obytné; rozvojová plocha vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou historického jádra obce a navrhovaným koridorem železniční trati; zároveň navazuje na nejsevernější výběžek stávající zástavby; uvnitř lokality je navržena podél Romzy plocha veřejné zeleně sloužící ke každodenní rekreaci budoucích obyvatel; t lokalita „Nad Hliníkem“ (rozvojová plocha Z02) – severovýchodně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které doplňují místní strukturu zástavby a prostorově ukončují tvar obce; podél silnice je navržena drobná plocha veřejné zeleně sloužící ke každodenní rekreaci budoucích obyvatel a tvořící předěl mezi silnicí a obytnými plochami; t lokalita „Blatec–východ (rozvojová plocha Z03) – východně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které doplňují místní strukturu zástavby; rozvojová plocha vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou historického jádra obce, silnicí III/4353 a stávajícím koridorem železniční trati; struktura veřejných prostranství navazuje na stávající ulice; uprostřed lokality je navržena plocha určené pro veřejnou zeleň; v lokalitě je rovněž umístěna plocha pro veřejné vybavení v přímé návaznosti na plochu veřejné zelně; t lokalita „U Romzy–jih“ (rozvojová plocha Z04) – jižně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které vyplňují prostor mezi stávající zástavbou, koridorem železnice a veřejnou zelení; návrh vychází z dosud platného územního plánu; t lokalita „U viaduktu“ (rozvojová plocha Z10) – v místní části Kocanda je navržena plocha smíšená obytná, která z části vyplňuje nezastavěný prostor mezi stávající zástavbou a koridory silnic a železniční trati;

H4


KNESL+KYNČL s.r.o.


t lokalita „Za nádražím“ (rozvojová plocha Z11) – v místní části Kocanda jsou navrženy plochy smíšené obytné a s nimi související plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně; rozvojové plochy vyplňují území mezi dopravními koridory silnice II/435 a železniční tratí; navazují zde na již zastavěné pozemky s rodinnými domy a zahradami; plochy jsou převzaty z platného ÚP 2001; t lokalita „Blatec–jihovýchod (rozvojová plocha Z12) – jihovýchodně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které doplňují místní strukturu zástavby; rozvojová plocha navazuje na prostor mezi stávající zástavbou historického jádra obce, areálem fotbalového hřiště a obytnou zónovou na východě Blatce; struktura veřejných prostranství navazuje na stávající ulice; uprostřed lokality je navržena plocha určené pro veřejnou zeleň; t lokalita „Blatec–severovýchod (rozvojová plocha Z13) – severovýchodně od jádra obce jsou navrženy plochy smíšené obytné, které vyplňují místní strukturu zástavby; rozvojová plocha navazuje na prostor mezi silnicí III/4353 a obytnou zónovou na východě Blatce; struktura veřejných prostranství navazuje na stávající ulice.

3.

HLAVNÍ ZÁSADY ROZVOJE VÝROBY Výrobní, skladovací a další podnikatelské areály v současné době na území obce zastupují: t zemědělský areál (bývalé zemědělské družstvo) západě od obce; t výrobna stavebních prvků (zámečniství) při západní hranici zemědělského areálu; t areál stavební firmy při silnici č. II/435; t opuštěný a zdevastovaný areál bývalé cihelny při silnici č. II/435. Menší podnikatelské aktivity, které se nacházejí v obytné zástavbě, jsou vymezeny jako jejich součásti, tj. jako plochy smíšené obytné, kde mohou za splnění určitých zákonných podmínek nadále fungovat. Jejich případná přeměna na čisté bydlení není na závadu. Proto není účelné je vymezovat jako plochy výroby a skladování. Výroba je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch výroby a skladování, jejichž podmínky obecně umožňují podnikání. Plochy smíšené výrobní se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro výrobu, skladování, administrativu a zabezpečení priorit v oblasti sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje obce. Území zemědělského areálu a výrobního objektu na západě obce je vymezeno jako stabilizovaná plocha výroby a skladování č. 016-VX. Její současné využívání je vyhovující. Ve vazbě na tento areál vymezil Územní plán plochy pro rozvoj výroby a skladování (včetně možného rozvoje zemědělské výroby), a to tak, že využil volného prostoru mezi zemědělským areálem a obytnou zástavbou obce (012-VX a 014VX). Tyto plochy jsou určeny pro rozvoj místních podnikatelských aktivit spíše drobnějšího rozsahu. Území vhodné pro podnikatelské aktivity se nachází také podél východní strany silnice II/435 v části Kocanda (zejména z důvodu dobrého dopravního napojení na silnice II/435 a III/4353). Územní plán zde vymezuje stávající pozemky areálu stavební firmy jako stabilizovanou plochu pro výrobu skladování (126-VX) a pozemky areálu bývalé cihelny jako přestavbové plochy výroby a skladování (129-VX, 130-VX a 131-VX) určené pro rekultivaci tohoto nevyužívaného územ, tj. brownfields.

4.

HLAVNÍ ZÁSADY ROZVOJE SPORTU A REKREACE Tělovýchovu a sport v současné době na území obce zastupuje především fotbalový areál (včetně dětského hřiště) a areál bývalého sokolského hřiště. Oba tyto areály jsou umístěny jihovýchodně od jádra obce při silnici III/34510 poblíž železnice. Pro potřeby obce jsou zatím tyto areály dostatečné, Územní plán tak vymezuje v návaznosti na fobalový areál a rovněž v návaznosti na nově navrhovanou zástavbu ve východní části obce pouze územní rezervu R06 pro občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení. Územní plán na východě řešeného území v lokalitě „U Blateckého mlýna“ vymezuje rozvojové plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (147-OS a 150-OS) vymezené k zajištění komerčně rekreačního využití a aktivní rekreace na základě krajské Územní studie území se zvýšeným


H5


KNESL+KYNČL s.r.o.

potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih (P. Ženčák, 2008), která v tomto území (včetně sousedního k.ú. Grygov) prověřuje umístění rozsáhlého sportovního veslařského areálu nadmístního významu a jeho doprovodných aktivit. Drobnější sportovní a rekreační činnosti se mohou odehrávat v plochách veřejného prostranství – veřejná zeleň a rovněž i v dalších plochách.

H6


KNESL+KYNČL s.r.o.


I. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR OK

I. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR OK NÁVRH, KVĚTEN 2015

I1


VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR OK Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR OK, nebyly stanoveny.

I2

KNESL+KYNČL s.r.o.

I. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR OK NÁVRH, KVĚTEN 2015


J. ODŮVODNĚNÍ POŘIZOVATELE

J. ODŮVODNĚNÍ POŘIZOVATELE NÁVRH, KVĚTEN 2015

J1


NÁVRH, KVĚTEN 2015

Odůvodnění Návrhu územního plánu Blatec zpracované pořizovatelem -verze pro veřejné projednání obsah: I. Postup pořízení územního plánu II. Soulad s požadavky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů III. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona IV. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly V. Návrh rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění VI. Návrh vyhodnocení připomínek

J2


I.


Postup pořízení územního plánu Schválení a žádost o pořízení územního plánu O pořízení Územního plánu Blatec (dále také jen „územní plán“) rozhodlo dne 20.10.2011 Zastupitelstvo obce Blatec v souladu s ustanovením § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), v platném znění (dále jen „stavební zákon“) a § 84 odst. 2 písm. x) zákona č. 128/2006 Sb. o obcích (obecní zřízení), v platném znění (dále jen „zákon o obcích“) a současně určilo zastupitele Jana Kadlece, starostu obce, pro spolupráci s pořizovatelem ve smyslu ustanovení § 47 odst. 1 a 4, § 49 odst. 1 a §53 odst. 1 stavebního zákona. Později, po volbách v roce 2014, dne 17.12.2014 Zastupitelstvo obce Blatec určilo jako určeného zastupitele Ing. Stanislava Bareše, nového starostu obce. Žádost o pořízení územního plánu byla pořizovateli doručena dne 1.2.2012 a tímto dnem bylo zahájeno pořizování. Pořizovatelem územního plánu je Magistrát města Olomouce, jako úřad územního plánování na základě ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) stavebního zákona (Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu). Projednání a schválení zadání územního plánu Pořizovatel na základě žádosti obce na pořízení územního plánu a s využitím územně analytických podkladů, doplňujících průzkumů a rozborů území obce zpracoval ve spolupráci s určeným zastupitelem Návrh zadání Územního plánu Blatec (dále také jen „návrh zadání“) podle § 47 odst. 1 stavebního zákona a § 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění a přílohy č. 6 této vyhlášky v tehdejším znění, určující obsah zadání. Návrh zadání byl následně projednáván podle ustanovení § 47 odst. 2 stavebního zákona. Návrh zadání byl jmenovitě zaslán dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu a obci Blatec a současně bylo projednání návrhu zadání oznámeno vyvěšením na úředních deskách obce Blatec a pořizovatele, včetně elektronických a návrh zadání byl vystaven k nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení. V této uvedené lhůtě mohl každý uplatnit své připomínky k obsahu návrhu zadání. Ve lhůtě do 30-ti dnů od doručení návrhu zadání, mohly dotčené orgány a krajský úřad, jako nadřízeného úřadu územního plánování, uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah územního plánu vyplývající ze zvláštních právních předpisů, a požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, včetně jeho obsahu a rozsahu podle zvláštního právního předpisu a ve stejné lhůtě mohly uplatnit u pořizovatele své podněty i sousední obce. K návrhu zadání obdržel pořizovatel 18 stanovisek dotčených orgánů, stanovisko krajského úřadu a 4 připomínky jiných organizací nebo veřejnosti. Podnět sousední obce nebyl uplatněn žádný. Krajský úřad, odbor životního prostředí ve svém stanovisku č.j. KUOK 88481/2012 ze dne 16.10.2012 k návrhu zadání vyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast a proto neuplatnil požadavek na posouzení návrhu územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí a tento požadavek nebyl do návrhu zadání zapracován ve smyslu ustanovení § 47 odst. 3 stavebního zákona.

J3



Pořizovatel vyhodnotil výsledky projednání a ve spolupráci s určeným zastupitelem navrhnul úpravu návrhu zadání k vyhovění těm požadavkům nebo připomínkám, které vyplývaly z právního předpisu, byly slučitelné s cíli a úkoly územního plánování a zájmy obce a upravený návrh předložil dopisem ze dne 22.11.2012 ke schválení zastupitelstvu obce v souladu s ustanovením § 47 odst. 4 stavebního zákona. Zastupitelstvo obce Blatec dne 12.12.2012 usnesením č. 5/4/2012 schválilo Zadání Územního plánu Blatec v souladu s § 47 odst. 5 stavebního zákona a přitom vzalo na vědomí vyhodnocení projednání návrhu zadání. Návrh územního plánu a jeho projednání s dotčenými orgány ve společném jednání Na základě schváleného zadání vypracoval obcí Blatec vybraný zhotovitel s projektantem oprávněným k projektování územně plánovací dokumentace Návrh Územního plánu Blatec, ve smyslu § 50 odst. 1 stavebního zákona. Návrh územního plánu zpracovatel předal pořizovateli dne 8.4.2013. Dne 15.8.2013 se konalo u pořizovatele jednání nad zpracovaným návrhem, ke kterému pořizovatel uplatnil připomínky, které byly předmětem diskuze. Jednání se účastnili projektant, zástupce obce a pořizovatel. Na základě jednání byl návrh upraven a opětovně předložen pořizovateli ve finální podobě dne 2.12.2013. Podle § 50 odst. 2 stavebního zákona pořizovatel oznámil místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním obcím. Společné jednání se konalo u pořizovatele dne 6.2.2014. Dotčené orgány byly vyzvány k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne společného jednání. Ve stejné lhůtě moly sousední obce uplatnit připomínky. Současně podle § 50 odst. 3 stavebního zákona pořizovatel doručil návrh územního plánu veřejnou vyhláškou. Vyhláška byla vyvěšena na úřední desce u obce a pořizovatele, včetně elektronických a návrh územního plánu byl vystaven k nahlédnutí u obce a u pořizovatele a současně i elektronicky na internetových stánkách pořizovatele. V lhůtě do 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky mohl každý u pořizovatele uplatnit písemné připomínky, což bylo nejpozději do 6.3.2014. Společného jednání se zúčastnili zástupci pořizovatele, projektant, určený zastupitel a za dotčené orgány pouze zástupce orgánu ochrany veřejného zdraví. V rámci tohoto společného jednání obdržel pořizovatel 9 stanovisek dotčených orgánů a 24 připomínky veřejnosti nebo organizací. Výsledky společného jednání pořizovatel vyhodnotil ve spolupráci s určeným zastupitelem podle § 51 odst. 1 a zajistil splnění požadavků dotčených orgánů. S některými dotčenými orgány bylo svoláno jednání, kde byla dohodnuta míra úpravy návrhu formou zápisů z jednáních. Podrobnosti o požadavcích dotčených orgánů a způsobu jejich splnění jsou zpracovány v samostatné kapitole odůvodnění územního plánu – Soulad s požadavky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Připomínky byly taktéž vyhodnoceny a některé požadavky v nich obsažené byly zohledněny při úpravě návrhu. Vyhodnocení připomínek, včetně důvodů pro jejich úplné či dílčí nezohlednění jsou uvedeny v samostatné kapitole odůvodnění návrhu územního plánu - Vyhodnocení připomínek. Stanovisko krajského úřadu K upravenému návrhu územního plánu si pořizovatel ve smyslu ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona vyžádal stanovisko z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a souladu se zásadami územního rozvoje. Stanovisko krajského úřadu č.j. KÚOK/82289/2014/OSR/7436 ze dne 14.8.2014 obdržel pořizovatel dne 19.8.2014. V tomto stanovisku krajský úřad vyslovil J4



souhlas s návrhem územního plánu z hlediska zajištění výše uvedené koordinace a konstatoval, že návrh lze veřejně projednat v řízení o územním plánu podle ustanovení § 52 stavebního zákona. Řízení o územním plánu – veřejné projednání Upravený a posouzený návrh územního plánu a oznámení o konání veřejného projednání doručuje pořizovatel veřejnou vyhláškou na úředních deskách obce Blatec a pořizovatele, včetně elektronických podle § 52 odst. 1 stavebního zákona. Projednávaný návrh územního plánu se vystavuje k veřejnému nahlédnutí v elektronické podobě na internetových stránkách pořizovatele a dále v tištěné podobě u obce a u pořizovatele. Ve veřejné vyhlášce pořizovatel oznamuje dobu a místo konání veřejného projednání v souladu s ustanovením § 52 odst. 1 stavebního zákona a §172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění (dále jen „správní řád“). K veřejnému projednání zve pořizovatel jmenovitě obec pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce a to nejméně 30 předem. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti námitky. Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny. Řízení o územním plánu – přezkum a odůvodnění návrhu územního plánu Bude doplněno po skončení veřejného projednání návrhu územního plánu. Řízení o územním plánu – vydání územního plánu Bude doplněno po vydání územního plánu.

J5


II.


Soulad s požadavky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů V rámci společného jednání o návrhu podle ust. § 50 stavebního zákona obdržel pořizovatel 9 stanovisek dotčených orgánů a podle ust. § 51 odst. 1 ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání návrhu územního plánu a zajistil řešení požadavků v nich obsažených následujícím způsobem: Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů k Návrhu Územního plánu Blatec uplatněných při společném jednání: 1. Ministerstvo obrany ČR Agentura hospodaření s nemovitým majetkem Odbor územní správy Brno stanovisko Sp.zn. 72739/2014-6440-OÚZ-OL, MOCR 6440-1/2014-6440 ze dne 24.2.2014 doručeno 24.2.2014 Požadavek: Zapracovat do grafické částí územního plánu ochranné pásmo radiových zabezpečovacích zařízení ministerstva obrany. Vzhledem k tomu, že se OP zasahuje celé území doporučuje DO tento údaj zapracovat do grafické části poznámkou pod legendu koordinačního výkresu. Upozornění: Zájmovým územím pro veškerou nadzemní výstavbu procházejí redioreléové směry vojenské správy, které svou polohou mohou omezit budoucí místa výstavby. Maximální výška budov od 15 m – 20 m nad terénem a to včetně veškerých nástaveb, střešních konstrukcí, vzduchotechniky, anténních nosičů apod. Vyhodnocení: Uvedené OP radiových zabezpečovacích zařízení MO není v návrhu projednaném ve společném jednání v grafické části, v koordinačním výkrese, zobrazen. Do koordinačního výkresu bylo navrženo tento limit doplnit. Mezitím však, dle sdělení ministerstva, obrany došlo k převodu práva hospodaření s objektem důležitého pro obranu státu (Letiště Přerov) z organizační složky státu do státního podniku LOM Praha. Na základě této skutečnosti bylo odbornou složkou ministerstva obrany zrušeno hájení ochranného pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení (limit v území). Z tohoto důvodu návrh územního plánu nebyl upravován a požadavek nebyl uplatněn, jelikož přestal být aktuální. Uvedené upozornění vzato na vědomí. Limit dle upozornění je v odůvodnění návrhu uveden.

2. Ministerstvo životního prostředí Odbor výkonu státní správy VIII stanovisko č.j. 2407/ENV/14, 97/570/14 ze dne 4.2.2014 doručeno 7.2.2014

J6



Za úsek ochrany a využití nerostného bohatství: Požadavek: V k.ú. Blatec, dle evidence výhradních ložisek nerostných surovin, nejsou ověřena výhradní ložiska nerostných surovin, která by byla ve vlastnictví ČR. Do blízkosti východní hranice k.ú. Blatec zasahuje výhradní ložisko štěrkopísků Grygov – Tážaly (č.l. 045 200). Z uvedených důvodu nemáme dotčených orgán na tomto úseku požadavky, za předpokladu, že navrhované záměry nebudou mít případný dopad na zajištění územní ochrany uvedeného výhradního ložiska štěrkopísků. Vyhodnocení: V odůvodnění návrhu územního plánu není případný vliv návrhu ÚP Blatec na zajištění územní ochrany uvedeného výhradního ložiska štěrkopísků uveden. Na základě tohoto požadavku bylo doplněno odůvodnění návrhu ÚP o vliv návrhu na územní ochranu uvedeného ložiska, např. v kapitole 6.7 Koncepce dobývání nerostů. Za úsek ochrany zemědělského půdního fondu: Sdělení: Příslušným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu k řízení podle § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, v platném znění, je příslušný Krajský úřad Olomouckého kraje. Upozornění: Pokud je předmětem řešení návrhu územního plánu Blatec plocha o výměře nad 10 ha, je třeba postupovat podle Metodického pokynu MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 (Metodický pokyn váže Krajský úřad Olomouckého kraje povinností projednat věc s MŽP, viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn.: 1 Ao 2/2010). Dále upozorňujeme, že je třeba zohlednit závěry a případné požadavky, které byly orgánem ochrany ZPF MŽP uplatněny při projednávání Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, případně Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (včetně projednaných územně plánovacích podkladů). Vyhodnocení: Sdělení a upozornění vzato na vědomí. Na základě tohoto stanoviska návrh územního plánu nebyl upravován. K návrhu ÚP Blatec je uplatněno stanovisko uvedeného krajského úřadu a součástí pořízení návrhu je vyhodnocení jeho souladu se zásadami územního rozvoje. 3. Ministerstvo průmyslu a obchodu odbor hornictví a stavebnictví stanovisko zn. MPO 2835/2014 ze dne 15.1.2014 doručeno 21.1.2014 Požadavek: Bez požadavků. Upozornění: Ve východní části řešeného území se nachází registrovaný prognózní zdroj dosud netěženého ložiska štěrkopísků Blatec, č.lož. 9412300. Ochranou a evidencí je stanoveno Ministerstvo životního prostředí. Vyhodnocení: Upozornění vzato na vědomí. Na základě tohoto stanoviska návrh územního plánu nebyl upravován.

4. Státní pozemkový úřad Oddělení správy vodohospodářských děl stanovisko č.j. SPU 016740/2014 ze dne 8.1.2014 doručeno 19.2.2014

J7



Požadavek: Bez požadavků. Sdělení: V zájmovém území jsou evidována vodní díla – hlavní odvodňovací zařízení HOZ: 1. HOZ Blatec v příslušnosti hospodařit SPÚ, v ČHP 4-12-02-020/1, evidované pod č. ID 507000005-11201000 a to otevřený profil v celkové délce 0,541km a zatrubněný profil v celkové délce0,369km, pořízený v roce 1909; 2. HOZ Blatec v příslušnosti hospodařit SPÚ, v ČHP 4-10-03-121/1, evidované pod č. ID 506000015-11201000 a to otevřený profil v celkové délce 0,165km, pořízený v roce 1909; 3. HOZ Blatec v příslušnosti hospodařit SPÚ, v ČHP 4-10-03-121/1, evidované pod č. ID 506000016-11201000 a to otevřený profil v celkové délce 0,95km, pořízený v roce 1909. Na těchto vodních dílech bude prováděna pouze běžná údržba odstranění splavené ornice, sečení porostů a odstraňování náletových dřevin z průtočného profilu HOZ. Sdělení je doplněno grafickou přílohou zobrazující jednotlivá HOZ v mapě. Vyhodnocení: Sdělení vzato na vědomí. V koncepci technické infrastruktury jsou uvedená vodní díla zohledněna, nebo úseky na ně navazující, kromě HOZ dle bodu č. 3. Z tohoto důvodu zpracovatel toto vodní dílo zapracoval do návrhu ÚP.

5. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje Územní odbor Olomouc stanovisko č.j. HSOL-1470-2/2014 ze dne 5.3.2014 doručeno 7.3.2014 Požadavek: Bez požadavků Vyhodnocení: Na základě tohoto stanoviska návrh územního plánu nebyl upravován.

6. Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Olomoucký kraj stanovisko č.j. SVS/2014/003243-M ze dne 15.1.2014 doručeno 15.1.2014 Požadavek: Bez požadavků Sdělení: Platná veterinární legislativa neobsahuje žádné normativy pro umístění jakýchkoliv staveb ve vztahu k ochranným pásmům kolem objektů s chovem zvířat, resp. se zacházením s živočišnými produkty a veškerá hlediska jsou z tohoto pohledu pouze v oblasti doporučených informací a platí obecné zásady stanovené v ustanovení § 10 vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Současně však KVS Olomouc upozorňuje, že je zmocněna v případech zjištění některých nebezpečných nákaz vymezovat konkrétní ochranná pásma kolem ohnisek, zejména s přihlédnutím ke skutečným biologickým, zeměpisným a ekologickým podmínkám a tudíž nelze vyloučit, že do těchto případných pásem bude zahrnuta i jiná výstavba s dopady na chov zvířat a produkci živočišných produktů v ní. Vyhodnocení: Na základě tohoto stanoviska návrh územního plánu nebyl upravován.

J8



7. Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor dopravy a silničního hospodářství Oddělení silničního hospodářství stanovisko č.j. KUOK 73242/2014 ze dne 17.1.2014 doručeno 15.1.2014 Požadavek: Bez požadavků Vyhodnocení: Na základě tohoto stanoviska návrh územního plánu nebyl upravován. 8. Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství stanovisko č.j. KUOK 24841/2014 ze dne 10.3.2014 doručeno 12.3.2014 Ochrana přírody: Požadavek: Bez požadavků. Sdělení: 1. Stanovisko s vyloučením významného vlivu na soustavu Natura 2000 vydáno ve stanovisku krajského úřadu k návrhu zadání územního plánu Blatec ze dne 16. 10. 2012 pod č. j. KUOK 88481/2012. 2. Navržené vymezení skladebných prvků nadregionálního územního systému ekologické stability, tzn. nadregionálního biokoridoru K 136 je bez připomínek. 3. Podle našeho názoru je však poněkud zavádějící označení jednotlivých dílčích úseků tohoto nadregionálního biokoridoru, tak, jak je uvedeno v návrhu ÚP (v textové i grafické části – např. K136/BK 1). Doporučujeme označovat jednotlivé dílčí úseky nadregionálního biokoridoru K 136 např. jako K136/1, K 136/2 atd. Domníváme se, že uvedené označení K 136/BK 1 – 4 by mohlo být uživateli případně považováno za úseky lokálního biokoridoru (BK je časté označení lokálních biokoridorů v ÚP), zejména v případech použití grafického podkladu bez současného užití textové části. Pozn. I když je srozumitelný cíl odlišit různou úroveň umístění jednotlivých lokálních biocenter, přesto s odvoláním na zákonnou úpravu (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška) doporučujeme vložená lokální biocentra v nadregionálním biokoridoru začlenit do číselné řady všech lokálních biocenter v zájmovém území a rovněž je i takto označovat (LBC). Vložená biocentra lze popsat v textu ÚP i v tabulce skladebných prvků ÚSES (Odůvodnění ÚP), že jde zároveň o vložené biocentrum do nadregionálního biokoridoru. Vyhodnocení: Návrh územního plánu byl na základě výše uvedeného doporučení upraven.

Posuzování vlivu na životní prostředí: Požadavek: Neuplatněn požadavek na vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí (SEA)

Vyhodnocení: Na základě tohoto stanoviska návrh územního plánu nebyl upravován.

J9



Ochrana zemědělského půdního fondu: Požadavek: 1. Návrh nesplňuje požadavek vyhodnocení záborů ploch pro ÚSES umisťovaných na zemědělském půdním fondu (ZPF), uplatněný v rámci zpracování zadání územního plánu. 2. Zahrnutí ploch ZPF do kategorie NS považujeme za neodůvodněné. Protože stanovené podmínky využití těchto ploch nezaručují, že plochy ZPF budou moci být využívány v souladu se zásadami ochrany ZPF, nesouhlasíme s ním. S ohledem na specifické podmínky a charakter území podmiňující funkčnost prvků ÚSES, z důvodů omezení střetů vzájemně neslučitelných činností a požadavků na uspořádání a využívání území, považujeme za nezbytné stanovit pro plochy ÚSES odpovídající podmínky využití (jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19 vyhl.č. 501/2006 Sb. 3. Návrh vymezuje v obci, jejíž zastavěné území má plochu 54 ha, nové rozvojové plochy o výměře cca 52 ha (bez ploch ÚSES). Z toho 49 ha spadá do I. třídy ochrany, tedy do kategorie zemědělských půd nejpřísněji chráněných, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Vzhledem k počtu obyvatel a dlouhodobé hodnotě přirozeného přírůstku obyvatel obce, obecným demografickým trendům v regionu a době reálné platnosti územního plánu, jeví se požadavek na rozsah ploch vymezených pro bydlení (v horizontu budoucích 30 let), jako značně nadhodnocený. Navíc je částečně zdůvodněn obecným trendem opouštění centrálních oblastí obyvatelstvem a jeho přesunem do přilehlých suburbií, nikoliv prokazatelně nezbytnou potřebou zajištění podmínek bydlení obyvatel obce. 4. Návrh v části „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond“ neobsahuje takové údaje a argumenty ve vztahu k ochraně ZPF, které by přesvědčivě zdůvodňovaly potřebu navrženého řešení a prokazovaly jeho nezbytnost. Lze proto soudit, že nebyly zcela dodrženy zásady ochrany zemědělského půdního fondu a z nich plynoucí povinnosti při projektování územně plánovací dokumentace (§§ 4 a 5 zákona č. 334/1992 Sb.). V zájmu ochrany ZPF, vzhledem k uvedeným důvodům, nelze s kladným projednáním Návrhu územního plánu Blatec vyslovit souhlas. Vyhodnocení: ad 1. Na základě požadavku dotčeného orgánu zpracovatel vyhodnotil rozsah záboru i pro plochy ÚSES navrhované na ZPF; ad 2. Při následném jednání s dotčeným orgánem 28.4.2014 bylo dohodnuto, že bod podmíněně přípustného využití (7.11.2. odst. d) ) v podmínkách využití „Plochy smíšeného nezastavěného využití (NS)“ byl přesunut do využití podmíněně přípustného (7.11.3.) a současně podmínkou tohoto využití bylo stanoveno, že toto využití bude možné mimo plochy a prvky ÚSES, které jsou součástí této plochy. ad 3. Při jednání s dotčeným orgánem dne 28.4.2014 bylo dále dohodnuto: 1. Redukce zastavitelných ploch v návrhu přesunutím ploch č. 019-SX, 018-SX a 058-OS do rezervy. 2. Byla dohodnuta redukce zastavitelných ploch v návrhu úplným vyjmutím plochy 077VX. 3. Byla dohodnuta následující etapizace: a. Lokalita Z01 bude využitelná až po vybudování přeložky železnice.

J10



b. Lokalita Z03, obsahující dílčí plochy č. 051 až 057 různého funkčního využití (SX, ZV a PV) bude rozdělena na dvě etapy. Druhá polovina lokality dále od zastavěného území bude využitelná až po využití 60% první poloviny lokality. c. Lokalita Z04, obsahující dílčí plochy č. 071 až 073 různého funkčního využití (SX a PV) bude rozdělena na dvě etapy. Druhá, západní polovina lokality dále od zastavěného území s plochou č. 071 bude využitelná až po využití 60% první, východní poloviny lokality s č. 073. d. Lokalita Z08 bude využitelná až po využití 60% lokality Z07. V dalším jednání po 28.4.2014 bylo k výše uvedené úmluvě doplněno, že bude navržena další „Plocha technické infrastruktury (TX)“, později označena jako zastavitelná plocha Z14, určená pro umístění obecní ČOV, také na pravý břeh potoka Romza, přibližně ve stejné výměře jak dosud navržená, a to z důvodů nejasného výběru břehu pro umístění ČOV. Souhlas dotčeného orgánu s tímto rozšířením je vázán podmínkou, že využita bude pouze jedna z těch ploch a tato podmínka bude obsažena v návrhu ÚP.

ad 4. Při jednání s dotčeným orgánem bylo dohodnuto, že s návrhem ÚP vysloví souhlas, za předpokladu splnění výše uvedených dohodnutých úprav. Návrh územního plánu byl na základě výše uvedeného upraven.

Lesní hospodářství: Požadavek: Bez požadavků Vyhodnocení: Na základě tohoto stanoviska návrh územního plánu nebyl upravován.

Ochrana ovzduší: Požadavek: Bez požadavků Sdělní: K umístění, realizaci a povolení provozu staveb stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší uvedených v příloze č. 2 k zákonu (např. spalovací zdroje s celkovým instalovaným tepelným příkonem vyšším než 300 kWt, průmyslové technologie s negativním vlivem na ovzduší …) jsou ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. b) c) a d) zákona o ochraně ovzduší nutná závazná stanoviska a povolení, která vydává zdejší odbor životního prostředí a zemědělství. Tato závazná stanoviska a povolení obsahují podmínky a požadavky související s ochranou vnějšího ovzduší. Vyhodnocení: Sdělení vzato na vědomí. Na základě tohoto stanoviska návrh územního plánu nebyl upravován. 9. Magistrát města Olomouce Odbor životního prostředí stanovisko č.j. SMOL/047771/2014/OZP/PKZ/Kol ze dne 5.3.2014 doručeno 6.3.2014 Nakládání s odpady: Požadavky: 1. Při návrhu ploch pro umístění nových průmyslových podniků povolovat pouze takové, které nebudou zatěžovat území nadměrnou produkcí, skladováním a přepravou nebezpečných látek a odpadů. J11



2. Nepodpořit návrhy nových ploch pro budování skládek odpadů. 3. V navrženém zadání územního plánu je navržena plocha pro umístění sběrového dvoru. Při řešení využití ploch doporučujeme možnost zvážit umístění plochy pro využívání biologicky rozložitelných odpadů. 4. Zachovat stávající systém likvidace komunálního odpadu, který je řešen svozem a odstraňováním odpadů mimo řešené území obce. 5. Při nakládání s komunálními odpady na území obce v maximální míře podporovat systém třídění komunálních odpadů, podporovat rozšiřování sběrných míst tříděných složek komunálních odpadů a v nově určených plochách pro bydlení umožnit vytvoření ploch pro sběrné nádoby tříděných odpadů. 6. Zvážit možnost rozšíření třídění odpadů na další komodity. Vyhodnocení: Při následného jednání s dotčeným orgánem dne 26.5.2014 ve věci výše uvedených požadavků ohledně nakládání s odpady došli zúčastění zástupci jednotlivých stran k závěru, že návrh územního plánu požadované již dostatečným způsobem zohledňuje a obsahuje a návrh tedy není nutné dále upravovat.

Péče o krajinu a zemědělství z hlediska agendy ochrany přírody: Požadavek: Bez požadavků Vyhodnocení: Na základě tohoto stanoviska návrh územního plánu nebyl upravován.

Vodoprávní úřad: Požadavky: 1. Obec Blatec má povolení (vydáno MMOl, odb. ŽP pod č.j. ŽP/135/03/08/Gi dne 23.7.2008, NPM 13.8.2008) k vypouštění odpadních vod z veřejné kanalizace obce Blatec do vod povrchových odchylně od vodního zákona platné do 22.12.2015. V podmínce č. 8) tohoto rozhodnutí je uvedeno: Subjekt předloží vodoprávnímu úřadu ve lhůtě do dvou let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí časový harmonogram, podle kterého bude realizovat opatření, kterými bude postupně dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod tak, aby toto vypouštění bylo v souladu se zákonem o vodách a předpisy podle něj vydanými. Vzhledem k tomu, že obec tuto podmínku do dnešního dne nesplnila, vodoprávní úřad nesouhlasí s výstavbou v rozvojových plochách (plochy zastavitelné) Z03, Z10 a Z11, (plochy přestavby) P03 do doby řádného odkanalizování obce (vybudování splaškové kanalizace a obecní ČOV). 2. Podmínkou povolení zástavby v rozvojových plochách (plochy zastavitelné) Z02, Z05, Z07 a Z08, (plochy přestavby) P01 je posouzení kapacitnosti stávající veřejné kanalizace. 3. Podmínkou povolení výstavby v ploše přestavby P02 je napojení na stávající kanalizaci, příp. vodní tok Romza. 4. U lokalit přestavby je nutné prověřit, zda se na nich nenachází ekologická zátěž, která by vylučovala možnost zasakování srážkových vod. 5. Odkanalizování domovními ČOV je možné pouze v těch lokalitách, kde lze předčištěné odpadní vody z DČOV odvádět do vodního toku nebo do kanalizace do toku zaústěné. Vypouštění předčištěných odpadních vod z DČOV do vod podzemních přes půdní vrstvy lze povolit jen výjimečně, tj. z objektů "na samotě u lesa", proto v lokalitách, kde J12


6.

7.

8.

9.


není možné odvádět předčištěné odpadní vody do vodoteče nebo veřejné kanalizace ústící do vodoteče musí být navrženy pro splaškové vody jímky na vyvážení. Vzhledem ke špatným zkušenostem s vývozem těchto jímek vodoprávní úřad doporučuje takové lokality vůbec nenavrhovat k zástavbě do doby dořešení odvodu splaškových vod nebo možnost zástavby podmínit dořešením odvodu splaškových vod. Pro části lokalit Z01, Z03, Z04 je v územním plánu navržena dohoda o parcelaci (DP-01 až DP-05), kde bude navržen způsob zásobování vodou, odvod splaškových vod a zejména odvod srážkových vod z předmětných lokalit (vazba na parcelaci). Při plánování prostorového uspořádání staveb je nutné minimalizovat riziko, které vzniká v okamžiku, kdy je prostorové uspořádání stavby navrženo dříve, než je řešeno jejich odvodnění. Výsledkem této situace může být nemožnost dodržení návrhových parametrů HDV a tím nutnost změny uspořádání stavby (např. změna ploch střech, komunikací či typu jejich povrchů). Proto je důležité prostorové uspořádání staveb řešit současně a v interakci s jejím odvodněním. V kap. 3.4. písm. c) je uvedeno: zajistit vsakování dešťových vod především na vlastním pozemku. Vodoprávní úřad požaduje, aby zde bylo doplněno: pokud to hydrogeologické podmínky v dané lokalitě dovolují (posouzení hydrogeologem). Vodoprávní úřad požaduje odstranit nesoulad mezi kap. 3.4. písm. a) nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek stavby, je 8 m. V odůvodnění k kap. Technická infrastruktura – vodní hospodářství je uvedeno: Územní plán vymezuje dostatečné koridory pro realizaci veřejných prostranství (obvykle šířky alespoň 10 m)…, tyto šířky jsou dostatečné i pro možné zasakování dešťových vod z komunikací. Vodoprávní úřad upozorňuje, že návrh územního plánu není v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (PRVKOK). Vodovod je již v obci vybudován, v původní PD byla ČOV navržena na 600 EO, v odůvodnění ÚP je uvedena kapacita ČOV na 750 EO.

Vyhodnocení: Při následném jednání s dotčeným orgánem dne 7.5.2014 bylo dohodnuto zohlednění výše uvedených požadavků v návrhu územního plánu následovně: 1. Pro plochu přestavby P03 (plocha výroby a skladování VX u Kocandy) bude v návrhu ÚP vhodně stanoveno: a. případné předčištěné splaškové vody z této plochy nebudou vypouštěny do podzemních vod vsakováním, ale do vod povrchových a to z důvodů přítomností CHOPAV; b. vsakování dešťových vod vznikajících v této ploše bude řešeno s ohledem na limit kontaminace půdy skládkou „Močidlo“ evidovanou v ÚAP (tedy např. zadržování, nebo vsakováním mimo kontaminovanou půdu). 2. Pro zastavitelnou plochu Z03 (plocha smíšená obytná SX) bude v návrhu ÚP stanovena podmínka využití (etapizace) - napojení splaškovou kanalizací na navrženou obecní ČOV. 3. U ostatních zastavitelných a přestavbových ploch ponechat možnost likvidace v jednotlivých (domovních) ČOV, avšak pouze s odváděním předčištěných vod do vod povrchových (přímo do vodoteče nebo dešťovou kanalizací) a tedy vyloučit jejich vypouštění do podzemních vod vsakováním a to z důvodů přítomností CHOPAV. V případě, že kapacita nebo technický stav stávající kanalizace, do které se navrhuje odvodnění, je nevyhovující, navrhnout její úpravu, která bude podmínkou využití

J13



napojované lokality. Kapacita a případná míra úprav stávající kanalizace může být posouzena v územní studii v případě, že je využití lokality podmíněno jejím pořízením. 4. Zastavitelná plocha Z05 na levém břehu potoka Romza pro realizaci obecní ČOV bude rozšířena o zastavitelnou plochu také na pravém břehu z důvodů nejasnosti nejvýhodnějšího umístění. 5. V kap. 3.4. písm. c), za textem „zajistit vsakování dešťových vod především na vlastním pozemku“, bude vhodně doplněno: “pokud to hydrogeologické podmínky v dané lokalitě dovolují (posouzení hydrogeologem)“. Návrh územního plánu byl na základě výše uvedeného upraven.

J14


III.


Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona Obsah stanoviska Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje, č.j. KÚOK/82289/2012/OSR/7436 ze dne 14. 8. 2014:

STANOVISKO k návrhu územního plánu Blatec Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor strategického rozvoje kraje, podle ustanovení § 50 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších úprav (dále jen stavební zákon), souhlasí s návrhem územního plánu Blatec z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

Odůvodnění Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor strategického rozvoje kraje, obdržel dne 14. 1. 2014 oznámení společného jednání o návrhu územního plánu Blatec (dále jen ÚP Blatec) a výzvu k uplatnění stanovisek a připomínek a dne 18. 7. 2014 doklady dle § 50 odst. 7 stavebního zákona a návrh ÚP Blatec. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor strategického rozvoje kraje, konstatuje, že mu byly předloženy všechny podklady v rozsahu dle ustanovení § 50 odst. 2 a 7 stavebního zákona. Předložené dokumenty obsahují: návrh ÚP Blatec včetně odůvodnění a stanoviska dotčených orgánů a připomínky ke společnému projednání, které se uskutečnilo dne 6. 2. 2013 na Magistrátu města Olomouce. Základní údaje: Název dokumentace: Rozsah řešeného území: Schvalující orgán: Pořizovatel: Projektant: Technologie zpracování:

Územní plán Blatec k.ú. Blatec Zastupitelstvo obce Blatec Magistrát města Olomouce, odbor koncepce a rozvoje doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D., KNESL+KYNČL s.r.o., architektonický ateliér, Šumavská 416/15, 602 00 Brno, digitální

Návrh ÚP Blatec byl upraven v červenci 2014. Vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy a vytváří podmínky pro rozvoj území, zabezpečuje soulad jednotlivých činností v území, zajišťuje předpoklady pro zlepšování kvality životního prostředí a vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření. Návrh ÚP Blatec obsahuje: textovou část a grafickou část s těmito výkresy: I/01 Výkres základního členění území v měř. 1 : 5000, I/02.1 Hlavní výkres v měř. 1 : 5000, I/02.2 Koncepce technické infrastruktury v měř. 1 : 5000, I/03 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací v měř. 1 : 5000; textovou část odůvodnění a grafickou část odůvodnění s těmito výkresy: II/01.1 Koordinační výkres v měř. 1 : 5000, II/01.2 Koordinační výkres - výřez v měř. 1 : 2000, II/02. Výkres širších vztahů v měř. 1 : 50000, II./03 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měř. 1 : 5000. J15



Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor strategického rozvoje kraje, na základě posouzení předložených materiálů ve smyslu ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona konstatuje: z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy bylo zjištěno, že předložený návrh ÚP Blatec nemá vliv na vazby se sousedními obcemi; návrh ÚP Blatec je v souladu se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, vydanými usnesením č. UZ/21/32/2008 Zastupitelstva Olomouckého kraje dne 22. 2. 2008 ve znění Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, vydané usnesením č. UZ/19/44/2011 dne 22. 4. 2011; návrh ÚP Blatec je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR schválenou usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. Návrh ÚP Blatec lze veřejně projednat v řízení o územním plánu podle ustanovení § 52 stavebního zákona.

J16


IV.


Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly (zpracováno pořizovatelem) Krajský úřad ve svém stanovisku č.j. KÚOK/82289/2012/OSR/7436 ze dne 14. 8. 2014 vyslovil souhlas s návrhem územního plánu z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a souladu se zásadami územního rozvoje a konstatoval, že návrh lze veřejně projednat v řízení o územním plánu podle ustanovení § 52 stavebního zákona. Vzhledem k tomu, že krajský úřad nekonstatoval nedostatky ve smyslu ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona, tedy nedostatky z hlediska výše uvedené koordinace, nepostupoval pořizovatel podle § 50 odst. 8 stavebního zákona a nežádal krajský úřad o potvrzení odstranění nedostatků a přistoupil k veřejnému projednání návrhu podle § 52 stavebního zákona.

J17


V.


Návrh rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění Bude doplněno po skončení veřejného projednání návrhu územního plánu, v rámci kterého je možné uplatnit námitky .

J18


VI.


Návrh vyhodnocení připomínek a) Návrh vyhodnocení připomínek k Návrhu Územního plánu Blatec uplatněných při společném jednání: Všechna podání byla vyhodnocena jako připomínky, ačkoliv některá byla označena jako námitky. K návrhu územního plánu doručovaného veřejnosti v rámci tzv. společného jednání podle ust. § 50 stavebního zákona se podávají (podle odst. 3) pouze připomínky. Pro účely vyhodnocení jsou připomínky jednotlivých podatelů očíslovány. Z důvody ochrany osobních údajů nejsou uváděna jména podatelů, pouze parcelní čísla pozemků, kterých se připomínky týkají. Všechny uvedené pozemky se nacházejí v k.ú. Blatec

číslo

dotčený pozemek

01 126/3 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s navrženým pěším propojením v ploše 045-SX. Návrh vyhodnocení připomínky: Navržené pěší propojení se vylučuje z návrhu územního plánu. 02 98/6 Stručný obsah připomínky: Požadavek na návrh koridoru trasy technické infrastruktury určené pro vodovodní řad propojující skupinový vodovod Olomouc (z Blatce) se skupinovým vodovodem Dub nad Moravou mimo dotčený pozemek. Návrh vyhodnocení připomínky: Navržený koridor v úseku procházejícím zastavěným a zastavitelným územím se zužuje do navrženého veřejného prostranství. 03 129/2, 133, 129/1, 122, 590/5 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s navrženým pěším propojením v ploše .045-SX Návrh vyhodnocení připomínky: Navržené pěší propojení se vylučuje z návrhu územního plánu. 04 282/4 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s územním uspořádáním plochy 052-PV, 053-ZV, 055PV a 056-OV a požadavek na přepracování územního uspořádání tohoto území vedoucí k vyšší vyváženosti a nezvýhodnění majitelů některých pozemků na úkor jiných a začlenění dotčeného pozemku do ploch smíšených obytných SX. Návrh vyhodnocení připomínky: Územní uspořádání jednotlivých plochy se upravuje k vyšší vyváženosti a na části dotčeného pozemku je navržena zastavitelná plocha SX. 05 131/5 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s územním uspořádáním plochy 066-SX, 065-ZV, 064PV a 062-SX a požadavek na přepracování územního uspořádání tohoto území. Návrh vyhodnocení připomínky: Není uvedeno jakým způsobem je požadováno přepracování. Připomínkující byli vyzváni k doplnění připomínky ve stanovené lhůtě, což neučinili a není tedy možné se věcně připomínkou zabývat. I přes to, na základě jiných připomínek, bylo územní uspořádání uvedených ploch změněno. J19



06 282/3 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s návrhem veřejného prostranství a veřejné zeleně v plochách 051 až 056 a požadavek na výhodnější řešení, případně dohodu o parcelaci či změnu trasování veřejného prostranství rovnoběžně s hranicemi pozemku. Návrh vyhodnocení připomínky: Upravuje se uspořádání jednotlivých ploch a tím je snížen podíl veřejné zeleně. Trasa veřejného prostranství je upravena rovnoběžně s hranicí pozemku. Dohoda o parcelaci se navrhuje. 07 neuveden Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s návrhem, který znemožňuje nadále využívat vlastněný pozemek stávajícím způsobem. Návrh vyhodnocení připomínky: Připomínka se nevyhodnocovala. V připomínce nebyl uveden dotčený pozemek a část návrhu územního plánu, která je připomínkovaná. Podatelné byli vyzváni k doplnění připomínky ve stanovené lhůtě, což neučinili a není tedy možné se věcně připomínkou zabývat. Byl-li dotčeným pozemkem soubor pozemků rodinného domu č.p. 156, tak ten je návrhem územního plánu dotčen návrhem koridoru trasy technické infrastruktury určené pro vodovodní řad propojující skupinový vodovod Olomouc (z Blatce) se skupinovým vodovodem Dub nad Moravou. Tento navržený koridor byl na základě jiných připomínek v úseku procházejícím zastavěným a zastavitelným územím zúžen do navrženého veřejného prostranství a tedy mimo uvedený pozemek rodinného domu. 08 131/32 Stručný obsah připomínky: Požadavek na návrh koridoru trasy technické infrastruktury určené pro vodovodní řad propojující skupinový vodovod Olomouc (z Blatce) se skupinovým vodovodem Dub nad Moravou mimo dotčený pozemek. Návrh vyhodnocení připomínky: Navržený koridor se v úseku procházejícím zastavěným a zastavitelným územím zužuje do navrženého veřejného prostranství. 09 276/2 Stručný obsah připomínky: Požadavek na vedení lokálního biokoridoru ÚSES mimo dotčený pozemek z důvodů jeho znepřístupnění v případě jeho realizace a nesouhlas se zařazením do veřejně prospěšných opatřeních VU-04. Návrh vyhodnocení připomínky: Navržená trasa biokoridoru zůstává beze změny. Pozemky související dopravní infrastruktury (např. sjezdy) jsou přípustným využitím Plochy smíšeného nezastavěného území (NS), jejíž součástí je ÚSES. Prvky lokálního ÚSES se vylučují z návrhu veřejně prospěšných opatření. 10 204/14 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s návrhem koridoru, jako veřejně prospěšná stavby VD01 určené pro přeložku a zkapacitnění části železniční tratě Nezamyslice – Olomouc. Návrh vyhodnocení připomínky: Úprava návrhu se nenavrhuje. Navržený koridor je upřesněním záměru vyplývajícího z nadřazené územně plánovací dokumentace na podkladu rozpracované studii proveditelnosti a zasahuje menší část dotčeného pozemku. Jeho zbývající část je navržena jako Plocha zemědělská (NZ). 11

J20

204/14



Stručný obsah připomínky: Požadavek na zařazení pozemku nebo celé plochy 086-NZ, jejíž je pozemek součástí do plochy zemědělské s hlavním využitím plochy zem. půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zem., pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Návrh vyhodnocení připomínky: Úprava návrhu se nenavrhuje. Uvedená plocha je 086-NZ je již zařazena do Ploch zemědělských (NZ). Část uvedeného pozemku je však součástí plochy 089-DZ určené pro realizaci veřejně prospěšná stavby VD-01. Viz. připomínka č. 10. 12 348/1, 348/2 Stručný obsah připomínky: Požadavek na změnu navrhovaného využití plochy 147-OS z plochy občanského vybavení-tělovýchovná a sportovní zařízení na plochu výroby a skladování (VX), případně připustit dočasné využití plochy pro výrobu a skladování. Návrh vyhodnocení připomínky: Navrhuje se úprava návrhu a to redukcí plochy přestavby P03 (147-OS) vypuštěním převážné části pozemku parc.č. 348/1 v k.ú. Blatec, která bude převedena do plochy s funkčním využitím NS. Jako dílčí vyhovění připomínce se u redukované plochy přestavby P03 (147-OS) navrhuje její dočasné podmínečné využití na výrobu a skladování v souvislosti se záměrem na recyklaci stavebního odpadu (sutě). Dále se u plochy NS na převážné části poz. parc. 348/1 v k.ú. Blatec navrhuje taktéž dočasné podmínečné využití, v souvislosti se záměrem, umožňující sladování suti a její drti, avšak bez možnosti umisťování staveb, vyjma oplocení apod. Dočasnost využití bude navržena do doby vydání územního rozhodnutí na veslařský kanál v Grygově a v praxi se předpokládá její prodlužování např. po 1-3 letech, podle vývoje přípravy kanálu. 13 131/3 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s podmíněním využitím pozemku uzavřením dohody o parcelaci (DP-01). Nesouhlas s podmínkou přeložení elektrického vedení vysokého napětí v ploše 062-SX. Nesouhlas s návrhem plochy veřejného prostranství 064-PV a veřejné zeleně 065-ZV. Nesouhlas s etapizací využití plochy 062-SX. Požadavek na zařazení pozemku do stabilizované plochy SX. V platném územím plánu je pozemek určen k zastavění bez omezení, návrh nového územního plánu toto nezohledňuje. Návrh vyhodnocení připomínky: Navrhuje se úprava návrhu a to zrušením podmínky uzavřením dohody o parcelaci (DP-01), redukcí rozsahu plochy 065-ZV. Pozemek není možné zařadit do stabilizovaných ploch, jelikož jeho současné využití tomu neodpovídá. Plochy PV a s ní související ploch ZV jsou navrhovány ke zvýšení využitelnosti území, vč. uvedeného pozemku, který oproti platnému územnímu plánu zajišťuje možnost vymezit až tři nové pozemky staveb. Podmínění využitelnosti ploch přeložkou elektrického vedení se ruší. 14 130/1, 213 Stručný obsah připomínky: Požadavek na návrh koridoru trasy technické infrastruktury určené pro vodovodní řad propojující skupinový vodovod Olomouc (z Blatce) se skupinovým vodovodem Dub nad Moravou mimo dotčený pozemek. Návrh vyhodnocení připomínky: Navržený koridor se v úseku procházejícím zastavěným a zastavitelným územím zužuje do navrženého veřejného prostranství. 15 131/30 Stručný obsah připomínky: Požadavek na návrh koridoru trasy technické infrastruktury určené pro vodovodní řad propojující skupinový vodovod Olomouc (z Blatce) se skupinovým vodovodem Dub nad Moravou mimo dotčený pozemek. J21



Návrh vyhodnocení připomínky: Navržený koridor se v úseku procházejícím zastavěným a zastavitelným územím zužuje do navrženého veřejného prostranství. 16 257, 255/5 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s návrhem ploch 018-SX, 019-SX, 020-PV a 021-DZ, včetně jejího navržení pro realizaci veřejně prospěšná stavby VD-01 určené pro přeložku a zkapacitnění části železniční tratě Nezamyslice – Olomouc s možností vyvlastnění, návrhem dohody o parcelaci DP-03, návrhem přeložky elektrického vedení vysokého napětí přeložky na pozemku parc.č. 257. Požadavek na zohlednění podmáčení pozemku parc.č. 255/5. Požadavek na začlenění pozemku 257 do ploch zemědělských. Požadavek na grafické znázornění uspořádání plochy 021-DZ, které znázorní jeho budoucí využití. Návrh vyhodnocení připomínky: Navrhuje se úprava návrhu a to vyloučením lokalit 018-SZ, 019-SX a 020-PV z návrhu zastavitelných ploch, včetně přeložky elektrického vedení a jejich zařazení do Ploch zemědělských (NZ). Navrhuje se pouze rezerva území těchto lokalit pro bydlení. Navržená plocha 021-DZ zůstává v návrhu beze změn, včetně návrhu veřejně prospěšné stavby. Grafické znázornění využití této plochy návrh územního plánu neobsahuje, jelikož nepřísluší jeho podrobnosti, ale je podrobněji řešeno v rozpracované studii proveditelnosti a následně bude např. v dokumentaci pro územní rozhodnutí.

17 276/3 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s návrhem biocentra K09 na ploše 174-NS a biokoridoru LBK6 na ploše 175-NS a s jejich označením jako veřejně prospěšná opatření VU05 a VU-06 s možností vyvlastnění. Vytvořením biocentra dojde k znepřístupnění pozemku. Lokální biokoridor je navržen nevhodně podél trati a kříží stávající i navrženou trať. Požadavek na znalecký posudek v případě vedení biokoridoru přes pozemek. Požadavek na návrh biocentra a biokoridoru mimo pozemek. Návrh vyhodnocení připomínky: Navrhuje se úprava návrhu územního plánu a to vyloučením všech veřejně prospěšných opatření z návrhu územního plánu určených pro realizaci prvků lokálního územního systému ekologické stability (ÚSES). Prvky ÚSES zůstávají součástí návrhu beze změn. Pozemky související dopravní infrastruktury (např. sjezdy) jsou přípustným využitím Plochy smíšeného nezastavěného území (NS), jejíž součástí je ÚSES. Křížení biokoridoru s tratí je nevyhnutelné, jelikož prvky ÚSES je nutné zajistit rovnoměrně v území a v návaznosti na systém ÚSES v sousedním území. Křížení ÚSES a železnice je řešitelné vhodným technickým opatřením, alespoň pro některé složky životního prostředí (např. podchodem pro malé živočichy). 18 131/8 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s navrženým pěším propojením v ploše .045-SX Návrh vyhodnocení připomínky: Navržené pěší propojení se vylučuje z návrhu územního plánu. 19 131/2 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s návrhem dohody o parcelaci DP-01, návrhem ploch 064-PV a 065-ZV, etapizací využití plochy 062-SX, jejíž využití je podmíněno přeložkou elektrického vysokého vedení, návrhem předkupního práva v ploše 065-ZV ve prospěch obce Blatec a pozemku. Požadavek na zařazení pozemku do stabilizované Plochy smíšené obytné – J22



SX. Pozemek je rozdělen na 6 budoucích pozemků staveb s vybudovanými přípojkami a není účelné měnit využití území. Navržená přeložka elektrického vedení nezasahuje pozemek. Návrh vyhodnocení připomínky: Návrh územního plánu se navrhuje k úpravě a to vyloučením dohody o parcelaci DP-01. Rozdělení lokality plochami 064-PV a 065-ZV se zachovává, avšak jejich rozsah je zmenšen ku prospěchu ploch SX. Tato koncepce zajišťuje hospodárné využití obou ploch 066-SX, 062-SX, což je veřejným zájmem převyšující zájem soukromý zastavět celý uvedený pozemek. Návrh veřejného prostranství s veřejnou zelení je v souladu s obecnými požadavky na využívání území. Podmínění využitelnosti ploch přeložkou elektrického vedení se ruší. 20 204/9 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s návrhem Plochy smíšeného nezastavěného území 101-NS a lokálního biokoridoru LBK3 (prvek ÚSES) na pozemku, včetně jeho návrhu pro veřejně prospěšné opatření VU-02 s možností vyvlastnění. Požadavek na zemědělské využívání pozemku. V případě, že nebude připomínce vyhověno, uveden požadavek na znalecký posudek zdůvodňující toto jediné možné vedení biokoridoru a dále požadavek na zřízení dvou proluk v biokoridoru o š. nejméně 10m pro přístup k pozemku z polní cesty. Návrh vyhodnocení připomínky: Biokoridor je navržen na základě zákonných předpisů v nejvýhodnějším místě podél polní cesty propojující dvě biocentra. Jeho návrh je přebírán z platného územního plánu, kde je vymezen ve stejném místě a tudíž je dodržována i kontinuita v územím plánování. Jeho umístění se tedy nemění, ale je vyjmut z veřejně propsěšných opatření s možností vyvlastnění. Pozemky související dopravní infrastruktury, tedy i sjezdy, jsou přípustným využitím Plochy smíšeného nezastavěného území (NS), jehož součástí jsou prvky ÚSES. Návrh územního plánu je zdůvodňován svým odůvodněním, které je součástí návrhu územního plánu. 21 255/2 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s návrhem Plochy vodní a vodohospodářské 022-W na pozemku, včetně jeho návrhu pro veřejně prospěšnou stavbu VT-02 určené k rozvoji technické infrastruktury s možností vyvlastnění určené pro retenční prosto (suchý poldr). Požadavek na znalecký posudek odůvodňující navržené řešení. Požadavek na zemědělské využívání pozemku. Návrh vyhodnocení připomínky: Suchý poldr je navržen jako nezbytná ochrana zatrubněné části Romzy před jejím vylitím do zástavy při přívalových deštích. Jako hráz poldru může být v budoucnosti využito i těleso navržené přeložky železniční tratě Olomouc – Nezamyslice v ploše 021-DZ. Jedná se o stavbu navrhovanou ve veřejném zájmu a na základě nadřazené územně plánovací dokumentace a politiky územního rozvoje ČR, kterou je nutno upřednostnit před zájmy soukromými. Návrh územního plánu je zdůvodňován svým odůvodněním, které je součástí návrhu územního plánu. Plocha 022-W byla z návrhu vypuštěna, včetně veřejně prospěšné stavby VT-02. 22 255/4, 255/11 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s návrhem Plochy veřejných prostranství 020-PV a Plochy dopravní infrastruktury – železniční 021-DZ a 089-DZ na pozemcích, včetně jeho návrhu jako veřejně prospěšné stavby VD-01 určené pro přeložku a zkapacitnění části železniční tratě Nezamyslice – Olomouc) a nesouhlas s návrhem přeložky elektrického vedení vysokého napětí TE-02 na pozemcích. Záměr na obnovu polních cest na pozemcích.

J23



Požadavek na zachování funkčního napojení obou pozemků a pozemku 514. Požadavek na přesun plochy DZ mimo pozemky. Požadavek na zemědělské využívání pozemků. Návrh vyhodnocení připomínky: Plochy DZ včetně veřejně prospěšné stavby VD-01 jsou upřesněním záměru kraje vyplývajícím z nadřazené územně plánovací dokumentace a na podkladu rozpracované studii proveditelnosti. Přeložka elektrického vedení kolem plochy 018-SX je vypuštěna z návrhu z důvodů přesunutí plochy 018-SX ze zastavitelných ploch do rezervy, avšak část plochy PV je zachována. Požadované zachování systému polních účelových cest bude souviset až s případnou výstavbou přeložky železnice a bude pravděpodobně řešeno v rámci plochy DZ při jejím okraji. Zařazením pozemků do ploch PV není znemožněno jejich využití pro dopravní infrastrukturu. 23 329/4 Stručný obsah připomínky: Nesouhlas s návrhem Plochy dopravní infrastruktury – silniční 133DS na pozemku, včetně jeho návrhu pro veřejně prospěšnou stavbu VD-02 určenou pro přeložku části silnice II/. Požadavek na zemědělské využívání pozemku. Návrh vyhodnocení připomínky: Plocha DS včetně veřejně prospěšné stavby VD-02 jsou upřesněním záměru kraje vyplývajícím z nadřazené územně plánovací dokumentace a zasahuje pouze část pozemku a její zbývající část je navržena pro požadované zemědělské využívání. 24 neuveden Stručný obsah připomínky: Požadavek Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) na zohlednění záměru VPS D53 v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací kraje na modernizaci železniční tratě Olomouc-Nezamyslice v parametrech dvoukolejné vč. elektrizace. V roce 2013 bylo zadáno zpracování Studie proveditelnosti „Olomouc-ProstějovNezamyslice, jejímž předmětem je modernizace a elektrizace tratě. V řešeném území vzniknou územní nároky na zábor pozemků v závislosti na rozsahu úpravy (přeložky) trati. Studii řeší MORAVIA CONSULT Olomouc a.s. a její dokončení se předpokládá v průběhu roku 2014. Požadavek na respektování ochranného pásma stávající jednokolejné tratě č. 301 Nezamyslice-Olomouc. Návrh vyhodnocení připomínky: Záměr na přeložku a modernizaci tratě je v návrhu územního plánu obsažen. Stávající ochranné pásmo je respektováno. Navržené funkční využití ploch v ochranném pásmu zohledňuje limity plynoucí z provozu trati.

b) Návrh vyhodnocení připomínek k Návrhu Územního plánu Blatec uplatněných při veřejném projednání: Bude doplněno po skončení veřejného projednání návrhu územního plánu, v rámci kterého je možné uplatnit připomínky .

J24

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLATEC NÁVRH, KVĚTEN 2015

Recommend Documents