ODŮVODNĚNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU MALÁ LOUKA ZNOJMO

1

ODŮVODNĚNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU

MALÁ LOUKA – ZNOJMO

B.1. TEXTOVÁ ČÁST ZPRACOVANÁ PROJEKTANTEM B.2. POSOUZENÍ REGULAČNÍHO PLÁNU POŘIZOVATELEM B.3. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH B.4. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK srpen 2014

ODŮVODNĚNÍ REGULAČNÍ HO PLÁNU MALÁ LOUKA, ZNOJMO

2

Projektant:

Ing. arch. Josef Kolman, autorizovaný architekt Znojemská 321, 67182 Dobšice autorizace č.: ČKA 01 505 firma A-PROJEKT s.r.o., Dvořákova 21, 669 02 Znojmo

Razítka a podpisy:

II. OBSAH ODŮVODNĚNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU

B.1.

TEXTOVÁ ČÁST ZPRACOVANÁ PROJEKTANTEM

B.1.1. Postup pořízení regulačního plánu B.1.2. Vyhodnocení koordinace využívání řešené plochy z hlediska širších územních vztahů, včetně vyhodnocení souladu regulačního plánu s politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje, souladu s územním plánem města Znojma B.1.3. Údaje o splnění zadání regulačního plánu B.1.4. Zdůvodnění navržené koncepce řešení 4.1. Urbanistická koncepce 4.2. Koncepce dopravní infrastruktury 4.3. Koncepce technické infrastruktury 4.4. Nakládání s odpady 4.5. Občanské vybavení 4.6. Civilní obrana a požární ochrana 4.7. Urbanistická ekonomie 4.8. Ostatní údaje B.1..5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa B.1.6. Zhodnocení podmínek pro požární bezpečnost staveb, pro které regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí B.1.7.

Stanovisko příslušného orgánu k posouzení vlivů návrhu regulačního plánu na životní prostředí


3

B.2. POSOUZENÍ REGULAČNÍHO PLÁNU POŘIZOVATELEM B.2.1 Posouzení souladu regulačního plánu s plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací B.2.2 Posouzení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území B.2.3 Posouzení souladu se požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů B.2.4 Posouzení s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů B.2.5. Zpráva o závěrech vyplývajících z dokumentace vlivů RP na životní prostředí

B.3. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH B.4. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK

C. GRAFICKÁ ČÁST 01. Koordinační výkres 02. Výkres širších vztahů 03. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 04. Výkres: SITUACE – VODOVOD, KANALIZACE 05. Výkres: HYDROTECHNICKÁ SITUACE – DEŠŤOVÉ VODY


měř. 1 : měř. 1 : měř. 1 : měř. 1 : měř. 1 :

1 000 5 000 1 000 1 000 1 000

4

B.1.

TEXTOVÁ ČÁST ZPRACOVANÁ PROJEKTANTEM

B.1.1. Postup pořízení regulačního plánu Městský úřad Znojmo, odbor rozvoje, na základě usnesení Zastupitelstva města Znojma č.72/2004, bodu č. 2379, ze dne 8.11.2004, pořídil urbanistickou studii s náležitostmi konceptu regulačního plánu pro lokalitu Malá Louka ve Znojmě. Urbanistická studie byla projednána v souladu platnými právními předpisy v průběhu roku 2005. Problematické a neuzavřené zůstalo v rámci projednávání dopravní napojení lokality, dále bylo potřeba rozhodnout o velikosti komerční plochy, kterou urbanistická studie navrhovala ve třech velikostech. Po projednání v orgánech města byly požadavky na využití území upřesněny a oddělení územního plánování MěÚ Znojmo jako pořizovatel dle § 6 odst.1) zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zpracoval s souladu s §§ 61,64 stavebního zákona a podle přílohy č.9 vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace návrh zadání regulačního plánu Malá Louka ve Znojmě. Návrh zadání regulačního plánu byl odsouhlasen zastupitelstvem města Znojma usnesením č. 59/2012 dne 21. 2. 2012, po té byl návrh vystaven k veřejnému nahlédnutí a zaslán dotčeným orgánům. Podněty a připomínky doručené pořizovateli v daném termínu byly vyhodnoceny a ty, které byly akceptovatelné, byly do návrhu zadání zapracovány. Takto upravený návrh zadání společně s vyhodnocením, jak byly požadavky uplatněné při projednávání zapracovány do návrhu zadání, byl předložen na jednání zastupitelstva města Znojma dne 24. 4. 2012, zadání bylo schváleno usnesením č. 65/2012. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů vyhodnotil odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje návrh zadání RP Malá Louka Znojmo se závěrem, že zadání regulačního plánu nestanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a není tedy předmětem posuzování ve smyslu ustanovení § 10a a následujících zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pořizovatel zajistil zpracování návrhu regulačního plánu, jehož součástí byly údaje o vlivu záměru na území a jeho nárocích na veřejnou a technickou infrastrukturu. Návrh regulačního byl předložen k vyjádření vlastníkům technické a dopravní infrastruktury. K řešení se vyjádřily: E.On, Česká republika, s.r.o., Rozvoj sítí východ, Lidická 36, Brno, E.On, Česká republika, s.r.o., RSDS Znojmo, Rooseveltova 8, Znojmo, JMP Net, s.r.o, Plynárenská 499/1, Brno , Ředitelství silnic a dálnic ČR, odbor přípravy staveb Brno, Šumavská 33, 612 54 Brno Ředitelství silnic a dálnic ČR, závod Brno, Šumavská 33, 612 54 Brno ,Vodárenská akciová společnost, a.s., divize Znojmo. Po doplnění dalších podkladů a úpravě některých detailů řešení byla vyjádření těchto strategických vlastníků kladná. S JMP Net, s.r.o. uzavřelo město Znojmo Smlouvu o podmínkách napojení, spolupráci a součinnosti při realizaci plynárenského zařízení a o smlouvě budoucí kupní ( dne 8. 4. 2013) Návrh regulačního plánu byl projednán ve společném jednání, které se konalo dne 5. 12. 2013 na Městském úřadě ve Znojmě.


5

Dotčené orgány byly k tomuto jednání pozvány 15.11.2013 jednotlivě a současně byly vyzvány, aby stanoviska k návrhu regulačního plánu uplatnily nejpozději do 30dnů ode dne společného jednání, což bylo 6.1.2014. Současně s tím byl návrh územního plánu doručen podle § 65 odst. 4 veřejnou vyhláškou, což znamená, že byl v termínu od 19.11.2013 do 19.12.2013 zpřístupněn veřejnosti, a každý mohl v tomto termínu uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Tuto možnost využili 3 podatelé: MuDr. Vladimír Musil, Radovan Morávek a Milena a Luděk Chmelovi, všichni jsou vlastníky sousedních nemovitostí. Vyhodnocení jejich připomínek je součástí kapitoly 8. Z vyzvaných dotčených orgánů stanoviska k návrhu uplatnily Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy společně s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, Státní energetická inspekce, odbor životního prostředí Městského úřadu Znojmo a odbory Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje jako dotčený orgán ochrany veřejného zdraví požadovala doplnění podmínek zajišťující ochranu veřejného zdraví, odbor životního prostředí Městského úřadu Znojmo požadoval dořešení svozu komunálního a tříděného odpadu, Ministerstvo dopravy s Ředitelstvím silnic a dálnic potvrdily zásadní nesouhlas k navrhovaným variantám řešení dopravní obsluhy s napojením na silnice I/53 v silnici Brněnská a na silnici II/413 v ulici Družstevní s doplněním, že to bude možné až po realizaci III. stavby obchvatu Znojma silnicí I/38. Uvedené požadavky byly do návrhu RP zapracovány. Ostatní dotčené orgány s návrhem řešení souhlasili. Pořizovatel zajistil upravení návrhu regulačního plánu a zahájil řízení o regulačním plánu. Veřejné jednání bylo oznámeno 21.3.2014 veřejnou vyhláškou, termín jednání byl stanoven na 22.4. 2014 v 16:00 hod. K veřejnému projednání byly jednotlivě pozváni zástupci města Znojma a dotčené orgány. Pořizovatel v oznámení upozornil, že do dokumentace je možno nahlédnout od 21.3.2014 do 29.4.2014 na oddělení územního plánování MěÚ Znojmo a na webových stránkách MěÚ Znojmo, dále upozornil na to, že do 29.4.2014 může každý u pořizovatele uplatnit písemné připomínky a dotčené osoby mohu uplatnit námitky. Námitka musí obsahovat odůvodnění, údaje o katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezení území dotčeného námitkou. Dotčené orgány mohou uplatnit stanovisko k částem řešení, které bylo od společného jednání měněno. K později uplatněným stanoviskům, námitkám a připomínkám se nepřihlíží. Veřejné jednání se uskutečnilo v jednacím sále MěÚ, pořizovatel zastoupená Ing. Karlem Žampou nejdříve seznámil přítomné s dosavadním postupem v pořizování regulačního plánu, poučil je způsobu a náležitostech uplatnění připomínek a námitek. Po té podali projektanti ing. arch. Kolman, Ing. Fouček a Ing. Pivnička výklad k řešení RP. Následovala diskuze. Záznam z jednání je uložen ve spise. Ve lhůtě pro podání stanovisek, námitek a připomínek byla pořizovateli doručeno koordinované stanovisko KrÚ JMK, ve kterém byl vyjádřen souhlas s provedenými úpravami a vyjádření ŘSD bylo konstatováno opakovaně, že nesouhlasí s navrhovanými variantami řešení dopravní obsluhy s napojením na silnice I/53 v silnici Brněnská a na silnici II/413 v ulici Družstevní. Tato jejich připomínka byla vypořádána doplněním textové části návrhu RP k veřejnému projednání.


6

Námitky uplatnili Morávek Radovan, Brněnská 2933/13, 66902 Znojmo, Polášek Jan, Brněnská 2934/15, 66902 Znojmo, Smetana Radovan, Na Bojišti 674/19, 66902 Znojmo, Chmelovi Luděk a Milena, Brněnská 2926/3, 66902 Znojmo. Připomínky uplatnili Okrašlovací spolek ve Znojmě, Ing. arch. Hora Jan, Jana Roháče z Dubé 2335/, 44001 Louny. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracoval návrh vyhodnocení připomínek e návrh rozhodnutí o námitkách. Jejich úplné znění je uvedeno v kapitole B.2. 6 a B.2.7 tohoto textu. Ve smyslu § 67 odst. 4 stavebního zákona zaslal dotčeným orgánům návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek a vyzval je, aby ve lhůtě do 30 dnů od obdržení návrhů k nim uplatnily stanovisko. Dotčené orgány návrh rozhodnutí o námitkách ani návrh vyhodnocení připomínek nijak nerozporují. Pouze odbor životního prostředí požaduje provedení odborného dendrologického vyhodnocení a následného ošetření dlouhodobě neudržovaných dřevin. Pořizovatel dopracoval opatření obecné povahy, kterým se regulační plán vydává, ve smyslu ust. § 68 odst. 1 a 4 stavebního zákona a § 171 a následujících správního řádu o části, které je možné doplnit až po projednání návrhu a předložil v souladu s ust. § 69 stavebního zákona návrh na vydání RP Malá Louka ve Znojmě Zastupitelstvu města Znojma k vydání.

B.1.2. Vyhodnocení koordinace využívání řešené plochy z hlediska širších územních vztahů … širší územní vztahy Řešené území se nachází jihovýchodně od historického centra města Znojma, vedle státní silnice I. třídy č. 38, vedoucí směrem na státní hranici s Rakouskem. Je vymezeno blokem ohraničeným ulicemi Vídeňskou na západě, Brněnskou na jihu, Družstevní a Kotkovou na východě a Hakenovou ulicí na severu. Rozloha areálu je cca 5 ha, pouze necelých 6 000 m2 je v soukromém vlastnictví. Celé území je proti svému okolí ze severu a východu zahloubeno až o 14 m a klesá jihovýchodním směrem. Řešené území bylo využíváno armádou jako vojenský autopark. Areál Malé Louky představuje poslední větší zastavitelnou plochu, území s dostupnou veřejnou infrastrukturou, nedaleko centra města Znojma. Areál sloužil dříve armádě, podobně jako „Žižkova kasárna“ (dnes bytové a rodinné domy + komerce), „Loucká kasárna“ (v části areálu byla vybudována „Městská plovárna Louka“). V širším okolí areálu je vybudována dostačující veřejná infrastruktura (škola, školka, komerční objekty, pošta, lékárna …). Stávající dopravní a technická infrastruktura v okolí areálu umožňují jeho napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Nově navržené řešení umožní větší prostupnost této části Znojma, jak pro automobilovou dopravu, tak pro pohyb pěších osob. Dříve přísně uzavřený areál bude nově propojen se svým nejbližším okolím. Pro řešené území není platná žádná dokumentace vydaná krajem. Řešení regulačního plánu je v souladu s politikou územního rozvoje a v souladu s územním plánem města Znojma.


7

B.1.3. Údaje o splnění zadání regulačního plánu (§ 69 odst. 3 stavebního zákona) B) Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití. pozemky staveb pro bydlení v bytových domech, respektive rodinných domech a to vždy tak, aby to umožnilo postupnou výstavbu samostatně fungujících celků Splněno návrhem regulačního plánu a podrobněji zdůvodněno v ODŮVODNĚNÍ, kapitola B.1.4.

Zdůvodnění navržené koncepce řešení, část B.4.1. Urbanistická koncepce. Regulačním plánem jsou vymezeny pozemky pro bydlení v bytových domech ve větší části řešeného areálu. Na severním svahu, jsou vymezeny pozemky bydlení v terasových bytových nebo rodinných domech. Pozemky bydlení jsou navrženy tak, aby bylo možno výstavbu realizovat postupně. Je navržena potřebná dopravní a technická infrastruktura. Toto řešení umožňuje postupnou výstavbu a následně i samostatné fungování jednotlivých pozemků. pozemky veřejných prostranství, pozemky veřejné zeleně, pozemky pro obytné ulice a náměstí Splněno návrhem regulačního plánu a podrobněji zdůvodněno v ODŮVODNĚNÍ, kapitola B.1.4.

Zdůvodnění navržené koncepce řešení, část B.4.1. Urbanistická koncepce. Jako nedílnou součást nového řešení lokality Malá Louka navrhuje regulační plán pozemky s funkcí veřejných prostranství Vp a veřejné zeleně Vz. pozemky komerční občanské vybavenosti se zaměřením na obchod, služby, zdravotní a sociální služby, kulturu, veřejnou správu nebo zařízení církevní Splněno návrhem regulačního plánu a podrobněji zdůvodněno v ODŮVODNĚNÍ, kapitola B.1.4.

Zdůvodnění navržené koncepce řešení, část B.4.5. Občanské vybavení. Regulační plán navrhuje v severozápadní části areálu, na jeho hranicích, pozemek komerční vybavenosti K1. Do svahu, na severním okraji areálu, navrhuje regulační plán pozemek veřejné vybavenosti (občanského vybavení) Ov-1. pozemky pro sport a rekreaci Pro sport a rekreaci budou pro obyvatele Malé Louky sloužit pozemky veřejných prostranství a veřejné zeleně. Na těchto pozemcích budou vybudována menší hřiště pro nenáročné sportovní aktivity, místa pro setkávání, rekreaci a odpočinek obyvatel. pozemky dopravní infrastruktury (komunikace a parkoviště) Splněno návrhem regulačního plánu a podrobněji zdůvodněno v ODŮVODNĚNÍ, kapitola B.1.4.

Zdůvodnění navržené koncepce řešení, část B.4.2. Koncepce dopravní infrastruktury. Pozemky dopravní infrastruktury D, tvoří místní obslužné komunikace, zajišťující napojení areálu na dopravu ve městě a obsluhu řešeného území. Součástí dopravní infrastruktury je doprava v klidu: odstavná a parkovací stání.


8

pozemky technické infrastruktury Splněno návrhem regulačního plánu a podrobněji zdůvodněno v ODŮVODNĚNÍ, kapitola B.1.4.

Zdůvodnění navržené koncepce řešení, část B.4.3. Koncepce technické infrastruktury. Samostatné pozemky technické infrastruktury nejsou regulačním plánem vymezeny. Trasy vedení technické infrastruktury jsou součástí pozemků dopravy, bydlení, veřejných prostranství a veřejné zeleně (plocha pro výstavbu trafostanic Tr1 a Tr2, pro vsakovací zařízení, pro vedení kanalizace, rozvodů vody, plynu a kabelů elektrické energie). pozemky pro umístění zařízení (nádob) na třídění domovního odpadu Splněno návrhem regulačního plánu a podrobněji zdůvodněno v ODŮVODNĚNÍ, kapitola B.1.4.

Zdůvodnění navržené koncepce řešení, část B.4.4. Nakládání s odpady. jednotlivé stavební pozemky pro budovy budou napojeny na navrženou veřejně přístupnou komunikaci a budou navrženy tak, aby na nich bylo možné vyřešit umístění odstavných a parkovacích stání dle příslušné technické normy. Splněno návrhem regulačního plánu. Stavební pozemky jsou napojeny na navržené místní obslužné komunikace a na některých pozemcích jsou umístěna i parkovací a odstavná stání, pozemky BdC – 1až BdC – 4. C) Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb Regulační plán bude řešen v souladu s požadavky územního plánování na zabezpečení všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Regulačním plánem bude stanovena základní urbanistická koncepce, která bude vycházet ze zpracované a projednané urbanistické studie Urbanistická studie - Malá Louka ve Znojmě, zpracovatel A- projekt s.r.o., Dvořákova 21, Znojmo.

Regulační plán vychází z Urbanistické studie - Malá Louka ve Znojmě. Touto studií byla stanovena základní urbanistická koncepce. Z následných řešení, která následovala po vypracování urbanistické studie, bylo vypuštěno dopravní napojení na ulici Kotkovou – důvodem byla velká finanční nákladnost tohoto řešení a momentální faktická neproveditelnost (navržená trasa procházela stávajícím areálem a objekty soukromé firmy, která prosperuje a naopak se v dané lokalitě rozrůstá – bourání objektů by nepřipadalo v úvahu). Regulačním plánem je vymezen pozemek pro komerční využití - Pozemky komerční vybavenosti K1. Část plochy je v majetku soukromé firmy. Zbývající část je v majetku města. Oproti územní studii, je regulačním plánem v západní části areálu, u hlavního vjezdu, navrženo vybudování bytového domu typu D, stavební pozemek BdD-1. Část pozemku je v majetku soukromého vlastníka, část v majetku města Znojma: Urbanistická a architektonická studie – „Návrh bytového domu v lokalitě Malá Louka na pozemku p. č. 965 a 969/1“, investor: MěÚ Znojmo, odbor rozvoje, Obroková 10/12, 669 02 Znojmo, vypracoval: Ing. arch. Josef Kolman, A-PROJEKT s.r.o., Dvořákova 21, 669 02 Znojmo, datum: 06 – 10/2009. Důvodem pořízení této studie byla směna pozemku mezi soukromým vlastníkem a městem Znojmem. Změny jsou také v dopravním řešení.


9

Nově navrženou obslužnou komunikací je napojen bytový dům typu D, následně je komunikace napojena na stávající obslužnou komunikaci za bytovými domy na ulici Vídeňské. Pokračuje dál na ulici Brněnskou, stávajícím výjezdem z parkoviště u obchodního domu Mountfield. Nejsou navrhovány garáže ve svahu, v severní části areálu, místo nich navrhuje regulační plán odstavná stání. Požadované změny oproti urbanistické studii: - napojení na ulici Vídeňskou bude zajištěno pomocí oboustranné stykové křižovatky tvaru T s pravým i levým odbočením. Pokud to bude možné, bude zaústění komunikace do areálu přímé. Splněno návrhem regulačního plánu: připojení na ulici Vídeňskou (silnici I/38) pomocí stykové křižovatky s pravým i levým odbočením. Přímé napojení není možné z důvodu malé vzdálenosti od zastávky autobusu MHD – potřená vzdálenost, aby se mohl autobus zařadit do „svého“ průjezdného pruhu. - bude navrženo další dopravní napojení; budou prověřeny tyto možnosti: připojení na ulici Kotkovou podél hranice areálu firmy E. S Processing přes areál SÚS JmK Bylo vypuštěno dopravní napojení na ulici Kotkovou – důvodem byla velká finanční nákladnost tohoto řešení a momentální faktická neproveditelnost (navržená trasa procházela stávajícím areálem a objekty soukromé firmy, která prosperuje a naopak se v dané lokalitě rozrůstá – bourání objektů by nepřipadalo v úvahu). připojení na ulici Družstevní s částečným využitím stávající příjezdové komunikace ke hřbitovu Louka (pouze pro pravé odbočení vjezdu a výjezdu) Splněno návrhem regulačního plánu. připojení na ulici Brněnskou při využití stávajícího připojení parkoviště před prodejnou Mountfield alespoň jako nouzového vjezdu výjezdu Splněno návrhem regulačního plánu. stavební čára při ulici Vídeňské bude navazovat na stavební čáru trojice panelových domů umístěných na parcele č. 5748/3,4,5 Splněno návrhem regulačního plánu. bude řešen přístup (příjezd) ke stávajícímu obytnému domu na pozemku p. č. 965, v návaznosti na tento dům bude vymezen stavební pozemek pro další bytový dům, tento stavební pozemek bude vymezen z části na pozemku p. č. 965 a z části na pozemku p. č. 969/1.


10

Splněno regulačním plánem. Nové dopravní řešení řeší obsluhu stávajícího bytového domu na p.č. 965. Regulační plán vymezuje nový stavební pozemek BdD-1, pro výstavbu bytového domu typu D. Je navržena i dopravní obsluha tohoto domu. bude jednoznačně vymezen pozemek pro komerční občanskou vybavenost při ulici Vídeňské, a to tak, aby na něm bylo možné vyřešit mimo hlavní objekt i umístění odstavných a parkovacích stání dle příslušné technické normy. Tento pozemek bude vymezen na pozemcích p.č. 966/1,2,3 v majetku společnosti Lidl Česká republika v.s.o., Nárožní 1359/11, Praha Stodůlky, 158 00 a na části pozemků p.č. 969/ 1, 20, 21, 22 , 30. v majetku města Znojma. Splněno návrhem regulačního plánu. bude rozšířen počet parkovacích míst Počet parkovacích stání podél obslužných komunikací (počet stání 83). Celkový počet odstavných a parkovacích stání 265+198 = 463 > 255 Počet parkovacích stání s velkou rezervou vyhovuje normě. bude řešeno oplocení mezi RD na ulici Brněnské a areálem Malá Louka Oplocení bude řešeno v době zahájení výstavby v příslušné části areálu. Jako nejvhodnější řešení navrhuje regulační plán rekonstrukci a doplnění stávajícího oplocení (zeď z cihel). V jižní části areálu, v místech, kde areál sousedí se soukromými pozemky kolem RD, bude vybudováno oplocení, které má několik funkcí: - bezpečnostní: velký výškový rozdíl mezi sousedními pozemky - odclonění: částečné zajištění intimity stávajících zahrad za rodinnými domy na Brněnské ulici (výška oplocení min 1,8 m) - zajištění oplocení stávajících zahrad v jihozápadní části areálu: budou zachovány stávající ploty, které jsou často součástí dvorních přístaveb, případně budou nahrazeny novým oplocením, výškově upraveným podle výšky sousedních plotů Veškeré další stávající ploty, které nemají žádnou funkci, budou, v okamžiku, kdy nebude nutné areál z bezpečnostních důvodů uzavřít, odstraněny. V jižní části areálu bude rekonstruována stávající „věžička“, která je součásti oplocení. Plechové oplocení a oplocení z cementových vlnitých desek, bude nahrazeno cihelnou zídkou. V místech, s výškovými rozdíly, bude proveden hydrogeologický průzkum a součástí návrhu zdi bude statický výpočet, který zajistí stabilitu a pevnost nově budované konstrukce oplocení. perspektivní vzrostlé stromy budou zachovány jako základ parkových úprav a ploch veřejné zeleně Při zastavování jednotlivých pozemků, výstavbě navržených objektů a vedení technické infrastruktury bude vyhodnocena kvalita stávající vzrostlé zeleně. Kvalitní a zdravé stromy, které nebrání navržené výstavbě, budou zachovány. Část stromů je ve svahu a zajišťuje jeho stabilitu. Tuto skutečnost musí nově navržená řešení respektovat.


11

Regulačním plánem budou závazně stanoveny tyto regulativy: stavební čáry, uliční čáry (budou okótovány ve vazbě na hranice pozemků) Regulační plán závazně vymezuje stavební čáry. V grafické části regulačního plánu výkres č. 1 – Hlavní výkres, jsou stavební čáry okótovány. Na tyto čáry budou následně osazeny navržené stavební objekty. Uliční čáry jsou v některých případech totožné se stavebními čarami, samostatně je regulační plán nevymezuje. maximální a minimální výška zástavby jednotlivých stavebních pozemků Regulační plán stanovuje maximální (na pozemku K1 i minimální) výšku jednotlivých objektů. Výška objektů je popsána v návrhové části regulačního plánu a v grafické části regulačního plánu jsou ve výkresech jednotlivé domy opatřeny indexy stanovujícími jejich maximální výšku v metrech (výkres č. 1 – Hlavní výkres, např. index:17+ 2). První číslice (17) ohraničuje maximální výšku objektu při zastřešení rovnou střechou, druhá číslice (+2) stanovuje výšku objektu při použití jiného typu zastřešení (např. šikmá pultová střecha). základní hmotové řešení budov, objemy a tvary budov Splněno návrhem regulačního plánu v textu jeho návrhové části a částečně i grafické části (výkres č. 1 – Hlavní výkres, půdorysy a podlažnost objektů). Index (1PP+4NP+1UP) sděluje, že označený objekt má jedno podzemní podlaží (zcela nebo částečně zapuštěné pod úroveň terénu), čtyři nadzemní podlaží a poslední podlaží částečně ustoupené (1UP). Půdorysný tvar objektu je znázorněn čarou obrysů nadzemních částí objektů. index zastavění ploch jednotlivých stavebních pozemků Splněno návrhem regulačního plánu, v textu jeho návrhové části. D) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot v území chránit dané urbanistické hodnoty území, a to zejména obraz města při dálkových pohledech Objekty navržené regulačním plánem respektují okolní zástavbu, její výšku a pohledovou exponovanost objektů v okolí, zvláště komplexu Louckého kláštera. Odsazení objektů v jižní části areálu od terénního zlomu nad ulicí Brněnskou, sníží pohledovou exponovanost těchto domů a společně se stávající a nově navrženou zelení zajistí zakomponování domů do okolního prostředí této části města Znojma. zachování perspektivní hodnotné dřevinné zeleně, zejména javorů v jižní část lokality, využít je jako prvky veřejné zeleně Sávající kvalitní a zdravá zeleň bude regulačním plánem zachována a vhodně začleněna do pozemků veřejné zeleně. Dále bude zachována zeleň, která nebrání výstavbě nově navržených objektů a vedení podzemních sítí technické infrastruktury.


12

území bude řešeno jako samotný obytný soubor s propojením do stávající struktury města Splněno návrhem regulačního plánu. Regulační plán navrhuje maximální propojení areálu s okolním městem. Jednak komunikacemi pro automobilovou dopravu, jednak pěšími trasami pro obyvatele areálu a obyvatele města. Budou odstraněny ploty, které již neplní svou funkci, především v západní části areálu. Areál se volně propojí s okolní městkou částí. Oplocení zůstane zachováno, z bezpečnostních důvodů, v místech velkého převýšení a také kolem soukromých pozemků RD. Pozemky v řešeném území nejsou součástí zemědělského půdního fondu, ani se nejedná o pozemky určené k plnění funkce lesa. Výjimkou jsou pozemky par č. 5749, výměra 216 m2, druh pozemku: trvalý travní porost a parcelní č. 5750, výměra 1 299 m2, druh pozemku: zahrada. Pozemek parcelní č. 5750, výměra 1 299 m2, druh pozemku: zahrada. Pozemek parcelní č. 5749, výměra 216 m2, druh pozemku: trvalý travní porost. Takto jsou tyto pozemky vedeny v katastru nemovitostí. Skutečný stav a jejich stávající využití tomuto zařazení neodpovídá. Stejně jako ostatní nezastavěné pozemky byly součástí manipulační plochy bývalých kasáren. S vynětím ze zemědělského půdního fondu dotčený orgán souhlasí. Na řešeném území nejsou žádné prvky územního systému ekologické stability. E) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Dopravní infrastruktura. V rámci dopravního řešení budou v regulačním plánu ověřeny následující možnosti dopravního připojení lokality: - připojení na ulici Vídeňskou pomocí stykové křižovatky tvaru T, s pravým i levým odbočením Splněno návrhem regulačního plánu. - připojení na ulici Družstevní, s částečným využitím stávající příjezdové komunikace ke hřbitovu Louka pouze pro pravé odbočení vjezdu a výjezdu) Splněno návrhem regulačního plánu. Toto řešení považuje Ředitelství silnic a dálnic ČR za nepřípustné do doby zprovoznění celého plánovaného obchvatu Znojma silnicí I/38. Důvodem je využití dotčeného úseku silnice II/413 (ul. Družstevní) pro zprovoznění části obchvatu, 1. a 2. stavby. Silnice II/413 v této části bude do doby zrealizování 3. stavby obchvatu plnit její funkci a převádět tranzitní dopravu mimo centrum města. Dojde tak k výraznému navýšení intenzity silničního provozu. Do regulačního plánu zůstane návrh připojení na ul. Družstevní zapracován. Tím bude blokován potřebný pozemek pro realizaci stavby po dokončení celého obchvatu.

- připojení na ulici Kotkovu Regulační plán nenavrhuje toto připojení. Odůvodnění je uvedeno v kapitole C) Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb.


13

- připojení na ulici Hakenovu přes ulici Na bojišti (pouze pro pěší) Splněno návrhem regulačního plánu. - připojení na ulici Brněnskou (silnice I/53) s využitím stávajícího připojení přes parkoviště před prodejnou Mountfield), alespoň jako napojení sloužící záchranným složkám, nutná je odpovídající úprava připojení Splněno návrhem regulačního plánu. Občanské vybavení V dosahu řešeného území jsou dostatečné kapacity občanského vybavení (obchod, služby, školy, zařízení pro sport a rekreaci, zdravotní služby). Pro rozšíření tohoto vybavení je možné využít partery bytových domů. Jednoznačně bude vymezen pozemek pro sport a rekreaci. Pouze pozemek v soukromém vlastnictví zvětšený o část navazujícího pozemku v majetku města bude vymezen pro občanskou vybavenost komerčního charakteru. Splněno návrhem regulačního plánu. Plochy pro sport, odpočinek, setkávání obyvatel a pro rekreaci budou součástí pozemků veřejných prostranství a veřejné zeleně. V severozápadní části areálu vymezuje regulační plán pozemek pro občanskou vybavenost komerčního charakteru. Veřejná prostranství Regulačním plánem budou vymezeny pozemky pro veřejná prostranství – pro obytné ulice a náměstí, veřejnou zeleň. Regulační plán vymezuje v jižní části řešeného území pozemky veřejných prostranství Vp-1 a Vp-2. Tyto pozemky vytvářejí společně s částí sousedních pozemků bydlení a částí pozemků dopravy náměstí (Vp-1, Vp-2) a obytnou ulici ve směru sever jich, podél páteřní obslužné komunikace. Prostory obytné ulice tvoří pozemky veřejných prostranství, části pozemků bydlení části pozemků dopravy. Pozemky veřejné zeleně navrhuje regulační plán především po obvodu areálu. Přednostně bude využívána stávající kvalitní a zdravá zeleň. F) Požadavky na veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření Regulační plán vymezí veřejně prospěšné stavby. Budou to některé stavby dopravní a technické infrastruktury, zejména ty, které zasahují do pozemků, které nejsou ve vlastnictví města Znojma.

Charakter veřejně prospěšných staveb, pro jejichž realizaci lze vlastnická práva k pozemkům nebo stavbám zčásti nebo zcela omezit (vyvlastnit) mají následující stavby: -

stavby komunikací, včetně parkovacích stání podél těchto komunikací stavby kanalizace splaškové a dešťové stavby vodovodu stavby plynovodu napojení na stávající distribuční rozvody vn 22 kV


14

Stavby, které lze charakterizovat jako veřejně prospěšné, budou většinou realizovány na pozemcích města Znojma (vlastník: Město Znojmo, Obroková 1/12, 669 22 Znojmo). Vzhledem k tomu, že může dojít ke změně vlastnictví některých pozemků nebo jejich částí, jsou všechny stavby, které splňují kritéria VPS, do seznamu veřejně prospěšných staveb zařazeny. G) Požadavky asanace Celé řešené území je předmětem asanace. Stavby v celém území areálu bývalého autoparku jsou v současné době (08/2014) asanovány. Je nutné ještě odstranit stávající zpevněné plochy, případné podzemní konstrukce a stavby, divoké skládky, stávající oplocení areálu a náletovou zeleň. Při realizaci nové výstavby mohou být objeveny podzemní stavby (jímky, základové konstrukce, vedení kanalizace …), které bude nutno odstranit. H) Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů Z územně analytických podkladů nevyplývají pro regulačním plánem řešenou plochu žádné specifické požadavky. Budou respektovány limity využití území v podobě ochranných pásem inženýrských sítí. V řešeném území není evidováno ložisko nerostných surovin. Lokalitu nezasahuje vymezené záplavové území. Poddolované území ani území sesuvů se zde nenachází. Objekty pro obranu státu se zde nenalézají. Podrobné podmínky pro ochranu veřejného zdraví (… stanovit podmínky pro eliminaci negativních vlivů dopravy, výroby a jiných škodlivých faktorů vhodným urbanistickým řešením, vytvářením bariér stavebních, případně výsadbou vhodné zeleně …) V řešeném území není navrženo žádné funkční využití, které by mohlo mít negativní vliv na veřejné zdraví obyvatel. Hlavní funkcí je bydlení. Komerční aktivity jsou navrženy v severozápadní rohu řešeného území, od ploch bydlení jsou odděleny pozemky dopravní infrastruktury a plochami veřejné zeleně. Pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody jsou navrženy šetrné (případně alternativní) zdroje (plyn, elektrická energie). Vzhledem k tomu, že nově vymezené pozemky bydlení, s bytovými domy, jsou navrženy v dostatečné vzdálenosti od stávajících frekventovaných silnic I/38 a I/53, nebude docházet k překračování hygienických limitů hluku, stanovených nařízením vlády 272/2011 Sb. Proto regulační plán ve své grafické části nevymezuje žádné plochy, u nichž by mělo docházet k překračování hygienických limitů hluku. Od stávající dopravy jsou navržené pozemky bydlení v dostatečné vzdálenosti. Jsou odcloněny okolní zástavbou a jsou umístěny hluboko pod nebo vysoko nad těmito komunikacemi. Záměry na umístění zdrojů hluku, případně vibrací v blízkosti chráněných venkovních prostorů a venkovních prostorů staveb, charakterizovaných právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví, je nutno v další dokumentaci posoudit na základě hlukové studie a projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. V řešeném území bude zachována stávající hodnotná zeleň. Veřejná zeleň bude součástí pozemků veřejných prostranství a bydlení.


15

I) Výčet druhů územních rozhodnutí, které má regulační plán nahradit Regulační plán nahradí územní rozhodnutí na umístění staveb veřejné infrastruktura, a to na umístění: - staveb komunikací, včetně parkovacích stání podél těchto komunikací - stavby kanalizace splaškové a dešťové - stavby vodovodu - stavby plynovodu - stavby pro distribuci elektrické energie - stavby dětského hřiště a dalších veřejných prostranství, ploch veřejné zeleně Výčet územní rozhodnut, které regulační plán nahradí, byl upřesněn takto: - stavby komunikací, včetně parkovacích stání podél těchto komunikací - stavby kanalizace splaškové a dešťové - stavby vodovodu - stavby plynovodu - napojení na stávající distribuční rozvody vn 22 kV Pro dětská hřiště, veřejná prostranství a plochy veřejné zeleně jsou regulačním plánem vymezeny pozemky. Jsou pro ně stanoveny podmínky pro prostorové a plošné uspořádání. Pro podrobnější řešení nebyly ze strany města upřesněny požadavky. J) Případný požadavek na posuzování vlivu záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu, včetně případného požadavku na posouzení záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast Vzhledem k tomu, že řešené území je svou lokalizací zcela mimo území prvků soustavy Natura 2000 a záměr v řešeném území svou věcnou povahou nemá potenciál způsobit přímé, nepřímé či sekundární vlivy na jejich celistvost, dotčený orgán vylučuje ve svém stanovisku významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Regulační plán bude nahrazovat územní rozhodnutí pro umístění stavby komunikací včetně parkovišť s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celu stavbu a stanoví tak podmínky pro provedení záměru podle přílohy č. 1 k zákonu č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů ( příloha č.1, kategorie II , bod 10.6) . Proto bude regulační plán v této části předmětem posuzování ve smyslu ustanovení § 10i odst.2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tím není dotčena povinnost investorů – oznamovatelů konkrétních záměrů uvedených v § 4 odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, postupovat ve smyslu ustanovení § 6 a následujících zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které upravují posuzování záměrů. Řešením regulačního plánu nedochází oproti zadání ke změně ve vztahu k evropsky významným lokalitám nebo ptačím oblastem soustavy Natura 2000.


16

Podle zpracovaného návrhu se předpokládá se, že regulační plán nahradí územní rozhodnutí na tyto stavby: - staveb komunikací, včetně parkovacích stání podél těchto komunikací (počet stání 83) - stavby kanalizace splaškové a dešťové - stavby vodovodu - stavby plynovodu - napojení na stávající distribuční rozvody vn 22 kV Žádná z těchto staveb není záměrem uvedeným v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a posuzování vlivu na životní prostředí. V tomto smyslu se vyjádřil i dotčený orgán k zadání regulačního plánu: Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů vyhodnotil odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Návrh zadání RP Malá Louka Znojmo se závěrem, že zadání regulačního plánu nestanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a není tedy předmětem posuzování ve smyslu ustanovení § 10a a následujících zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Regulační plán nebude nahrazovat územní rozhodnutí pro umístění žádné stavby, která by měla být předmětem posuzování vlivu na životní prostředí. Tím v žádném případě není dotčena povinnost investorů – oznamovatelů konkrétních záměrů uvedených v § 4 odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, postupovat ve smyslu ustanovení § 6 a následujících zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které upravují posuzování záměrů. (vyjádření odboru ŽP Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 14.3.2012). K) Požadavky na dohodu o parcelaci a plánovací smlouvu Řešené území se týká pozemků více vlastníků, jsou to: město Znojmo, společnost Lidl Česká republika v.s.o., Jihomoravský kraj - Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, Ing. Dušan Kyněra. Mezi těmito subjekty bude uzavřena dohoda o parcelaci. RP stanoví podmínku uzavření plánovací smlouvy na výstavbu infrastruktury, na úpravu stávající dopravní a technické infrastruktury a na vybudování veřejných prostranství, která zaváže budoucí investory v lokalitě podílet se na jejich realizaci. Dohoda o parcelaci respektive plánovací smlouva bude uzavřena až po rozhodnutí města Znojma, zda zůstane majoritním vlastníkem pozemků nebo je nabídne jiným investorům. L) Požadavky na uspořádání obsahu regulačního plánu o obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek a počtu vyhotovení Obsah regulačního plánu a obsah odůvodnění odpovídá příloze č. 11 vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace. Textová část regulačního plánu je zpracována dle odstavce I a II jmenované přílohy.


17

Vzhledem k tomu, že od 1.1.2013 nabyla účinnosti novela stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, je regulační plánu podle těchto předpisů upraven; obsah regulačního plánu a obsah odůvodnění odpovídá příloze č. 11 vyhlášky č. 458/2012 Sb., kterou se vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace mění. M)

Požadavky vyplývající z Územního plánu města Znojma, politiky územního rozvoje ČR

Regulační plán vychází z platného Územního plánu města Znojma a obcí Dobšice, Kuchařovice, Nový Šaldorf- Sedlešovice a Suchohrdly. Ten vymezuje lokalitu Malá Louka jako plochu pro bydlení – plochu polyfunkčního využití. Na nově budovaných lokalitách polyfunkčního využití území je možné zvýšení hranice velikosti prodejní plochy maloobchodního zařízení až na 1500 m2 za podmínky zachování 60% plochy pro funkci bydlení. Dále je zde možné umístit ubytovací zařízení hotelového typu. Podmínkou je zpracování podrobnější územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacího podkladu, což je pořízením tohoto regulačního plánu splněno. Je návrhem regulačního plánu splněno. Z politiky územního rozvoje ČR nevyplývají pro území řešené regulačním plánem žádné specifické požadavky. B.1.4. Zdůvodnění navržené koncepce řešení 4.1. Urbanistická koncepce 4.2. Koncepce dopravní infrastruktury 4.3. Koncepce technické infrastruktury 4.4. Nakládání s odpady 4.5. Občanské vybavení 4.6. Civilní obrana a požární ochrana 4.7. Urbanistická ekonomie 4.8. Ostatní údaje 4.1. Urbanistická koncepce Řešené území se nachází jihovýchodně od centra a představuje jednu z posledních větších zastavitelných ploch ve městě. Je navržena zástavba s převládající funkcí bydlení v bytových domech. Ty vytvářejí prostory městského charakteru (ulici, náměstí). Řešení je v souladu s okolní stávající městskou zástavbou. V okrajových částech území je navržena zástavba více rozvolněná, navazující na okolní zástavbu panelovými domy. Navrženy jsou volně stojící bytové domy a viladomy. Do příkrého svahu na severním okraji území je umístěna výstavba terasových domů bytových (rodinných) a terasového domu s funkcí občanské vybavenosti. Objekt občanské vybavenosti bude propojovat nový areál se stávající občanskou vybaveností severně od Malé Louky. Na severním okraji navazuje zástavba areálu na stávající řadové domy v ulici Na Bojišti. Horní část terasových domů je navržena jako třípodlažní, max. výška domů je 12 m (tj. max. 3 nadzemní podlaží, objekty budou mít plochu střechu). Stavební čára směrem do ulice Na Bojišti bude stanovena ve vzdálenosti min. 12 m od hranic soukromých pozemků v ulici. (Severní svah představuje velmi atraktivní místo pro výstavbu objektů pro bydlení – díky klidové poloze, s výhledem do okolí, s orientací k jihu, nedaleko od komerčních objektů, ale bez negativního vlivu z této polohy (např. hluk, z dopravy).


18

Severozápadní část území je, v souladu s územním plánem města Znojma, určena pro komerční využití. Vzhledem k výšce stávající okolní zástavby a výšce budoucích bytových domů v okolí, je navržena optimální výška komerčního objektu - dvě nadzemní podlaží (minimální jedno podlaží, maximální tři podlaží). Pro výstavbu objektu občanského vybavení je také možno využít volnou část stavebního pozemku BdE-1 (např. pro objekt mateřské školy). Urbanistická koncepce navrhuje nového propojení Malé Louky s okolními částmi města. Návrh obsahuje propojení místními obslužnými komunikacemi a pěšími trasami. Součástí koncepce je také zachování stávající kvalitní a zdravé vzrostlé zeleně a založení nových pozemků s funkcí veřejné zeleně. Na pozemcích veřejné zeleně jsou navrženy plochy pro setkávání obyvatel, jejich odpočinek, plochy pro sport a rekreaci. Regulačním plánem jsou vymezeny pozemky pro bydlení v bytových domech ve větší části řešeného areálu. Na severním svahu, jsou vymezeny pozemky bydlení v terasových bytových nebo rodinných domech. Pozemky bydlení jsou navrženy tak, aby bylo možno výstavbu realizovat postupně. Současně bude budována potřebná dopravní a technická infrastruktura. Toto řešení zajistí samostatné fungování jednotlivých pozemků. Pozemky BdA-2 (velikost 2 244 m2) a BdA-3 (velikost 1 862 m2) v severní části areálu vytvářejí obytnou ulici. Šířka pozemků je 30,7 m a 26,3 m, délka 77,0 m a 68,4 m. Mezi těmito pozemky je 10 m široký pozemek dopravní infrastruktury D a dva pozemky veřejných prostranství Vp – 5 a Vp – 6, široké 5,6 m (s trasami technické infrastruktury). Jižním směrem, jsou pod těmito pozemky a pod částí pozemku dopravní infrastruktury D (místní obslužná komunikace šířky 6 m + 2 m široký chodník), další pozemky bydlení. Pozemky BdA-4 (velikost 1 900 m2) a BdA-5 (velikost 1 629 m2), ve střední části areálu, spolu vytvářejí obytnou ulici. Šířka pozemků je 30,7 m a 26,3 m, délka 62,0 m. Pozemky bydlení BdA-4, BdA-5, BdC-1 a BdC-2 ohraničují veřejná prostranství, část pozemku Vp-1 a pozemku Vp-2, tvoří v jižní části areálu menší náměstí. Velikost pozemku veřejného prostranství Vp-1 je 1 512 m2a Vp-2 je 1 142 m2. Jižně pod těmito pozemky je regulačním plánem navržena výstavba volně stojících bytových domů – viladomů. Pozemky bydlení BdC-1, rozměry 31,7 m x 30,6 m (969 m2), BdC-2, rozměry 31,7 m x 29,8 m (936 m2), BdC-3 rozměry 30,9 m x 31,7 m (977 m2) a BdC-4 rozměry 30,9 m x 21,7 m (775 m2). Pod těmito pozemky, na jižním okraji areálu, vymezuje regulační plán pozemky dopravní infrastruktury, doprava v klidu: parkoviště P-3 a P-4, rozměrů 16,0 x 28,2 m (450 m2). Severovýchodně je navrženo další parkoviště P-3, rozměrů 58,6 m x 11,0 m (450 m2). Plochu 450 m2má i parkoviště P-1, na severu řešené lokality, rozměry 40,7 m x 16,0 m. Další pozemky dopravní infrastruktury, doprava v klidu: parkoviště P-5 tvoří menší plochy odstavných stání rozmístěné v ploše celého areálu, jejich celková velikost je 480 m2. Vedle pozemků bydlení, s bytovými domy, které vytvářejí ulici a náměstí, jsou západním směrem vymezeny dva pozemky pro domy se startovacími byty, pozemky bydlení BdB-1 (1 641 m2) a BdB-2 (1 909 m2). Nad těmito pozemky regulační plán vymezuje pozemek BdE-1 (2 726 m2) pro bytový dům vilového typu s mezonetovými byty, dům typu E. Na severní hranici území, ve svahu, jsou navrženy dva stavební pozemky bydlení a jeden pozemek pro občanské vybavení. Dva stejné pozemky bydlení BdT-1 a BdT-2 (534 m2) pro bydlení v terasových bytových (nebo rodinných) domech. Vedlejší pozemek pro občanské vybavení Ov-1 má velikost 606 m2. V severozápadní části areálu vymezuje regulační plán pozemek pro komerční vybavenost K1 (6129 m2). Pod pozemkem komerce je stavební pozemek pro vybudování bytového domu BdD-1 (velikost pozemku 674 m2, bytový dům typu D). Pro potřeby dopravy vymezuje regulační plán pozemek dopravní infrastruktury D (velikost pozemku 10 215 m2). Pro setkávání obyvatel, odpočinek, sport a rekreaci vymezuje regulační plán pozemky veřejné zeleně Vz - 1 (velikost pozemku 13 904 m2).


19

U vjezdu do areálu Malé Louky ze západní strany jsou vymezeny pozemky veřejných prostranství Vp -3 (402 m2) a Vp – 4 (695 m2). Jako nedílnou součást nového řešení lokality Malá Louka vymezuje regulační plán pozemky s funkcí veřejných prostranství Vp a veřejné zeleně Vz. Veřejná prostranství, tvořící ulici a náměstí, jsou navržena v jižní části areálu, v místech přechodu sevřené zástavby bytových domů typu A na volnější zástavbu městskými vilami, domy typu C. V tomto prostoru je navrženo obytné náměstí (pozemky Vp-1 a Vp-2). Bytové domy v tomto prostoru umožňují využití jejich 1.NP pro občanskou vybavenost. U vjezdu do areálu ze západní strany jsou vymezeny pozemky veřejného prostranství Vp -3 a Vp – 4. Obytné náměstí, v jižní části území, přechází východním směrem do pozemků veřejné zeleně Vz. Tyto pozemky budou sloužit pro setkávání obyvatel, rekreaci, odpočinek a pro sportovní aktivity. Funkci veřejných prostranství budou plnit také prostory mezi bytovými doma typu A a C. Veřejná prostranství jsou součástí jednotlivých pozemků bydlení Bd v této části areálu (bytové domy typu A a C) a vytvářejí obytnou ulici, pozemky Vp – 5 a Vp – 6, Vp – 1 a Vp - 2. V 1.NP bytových domů, v této části areálu, navrhuje regulační plán variantní využití pro občanskou vybavenost. Kolem domů typu B (pozemky bydlení Bd – 1, Bd – 2) budou součástí pozemků plochy s funkcí veřejné zeleně Vz: stříhané trávníky se skupinkami zeleně, umožní setkávání, odpočinek a rekreaci obyvatel této části areálu. Plochy s funkcí veřejné zeleně Vz jsou součástí i ostatních pozemků bydlení. 4.2. Koncepce dopravní infrastruktury Koncepce dopravní infrastruktury je podrobně popsána v návrhové části regulačního plánu: A.1.3.4. Dopravní infrastruktura. Regulační plán v maximální míře propojuje řešený areál s okolním územím města Znojma. Jsou navržena 3 napojení pro automobilovou dopravu (komunikace jsou doprovázené chodníky pro pěší) a jedno pouze pěší propojení (na ulici Na Bojišti, která je o cca 14 m výš než areál Malé Louky) V rámci dopravního řešení jsou navrženy následující možnosti dopravního připojení areálu: a) - připojení na ulici Vídeňskou (silnici I/38) pomocí stykové křižovatky s pravým i levým odbočením b) - připojení na ulici Brněnskou (silnici I/53) prostřednictvím stávajících komunikací a ploch u prodejny Mountfield c) - připojení na ulici Družstevní (silnice II/413) prostřednictvím stávající komunikace u hřbitova d) - připojení na ulici Hakenovu přes ulici Na Bojišti (pouze pro pěší) a ) - styková křižovatka na ulici Vídeňské Tato křižovatka umožňuje hlavní příjezd a obsluhu areálu ze všech směrů příjezdu k uvedené lokalitě. Křižovatka by situována přibližně uprostřed, mezi dvěma stávajícími křižovatkami Brněnská a Hakenova, které jsou v osách mezi sebou vzdáleny 440 m. Křižovatka je navržena jako styková, se samostatnými pruhy pravého i levého odbočení. Ve stavebním řešení toto řešení znamená vybudování páteřní komunikace západ - východ uvnitř areálu „Malá Louka“. Ta tvoří jedno rameno nové křižovatky tvaru T s ulicí Vídeňskou.


20

Funkčnost navržené křižovatky byla ověřena studií „Dopravně inženýrské posouzení napojení areálu Malá Louka na komunikaci I/38“, a to na současný stav ( rok 2015 – uvedení areálu Malá Louka do provozu) a na výhledový stav v r.2035 (bez vlivu I. a II. stavby obchvatu a s vlivem I. a II. stavby obchvatu). Návrh řešení křižovatky byl přeložen k posouzení Ředitelství silnic a dálnic ČR, to s dopravním připojením na silnici I/38 souhlasí. Upozornilo ale, že v předloženém zákresu je nepřesnost u strany rozhledového trojúhelníku na vedlejší komunikaci Y B. Tento nedostatek bude napraven v dalším stupni projektové dokumentace. b) - připojení na ulici Brněnskou Vzájemné převýšení areálu a komunikace ulice Brněnské je cca 5 m. Ulice Brněnská je silnice I. třídy I/53. Připojení na ulici Brněnskou skýtá možnost využití dnešního připojení parkoviště před prodejnou Mountfield. V tomto případě je však možno uvažovat pouze s pravým odbočením na vjezdu a pravým odbočením na výjezdu z areálu. Vzhledem k velké frekvenci dopravy na silnici I/53 v tomto místě, je možné považovat připojení areálu na ulici Brněnskou jako nouzové. Připojení k ulici Brněnské při využití stávajícího připojení před prodejnou Mountfield je možné pouze jako nouzový přístup pro záchranné složky.

c) - připojení na ulici Družstevní Na ulici Družstevní se jeví jako jediná možnost využít stávajícího sjezdu ze silnice vedoucího ke hřbitovu Louka. Tato varianta však umožňuje pouze pravé odbočení na vjezdu a výjezdu. Toto připojení bude využíváno teprve po dokončení III. stavby obchvatu města Znojma. S připojením na silnici I/53 v ulici Brněnské a s připojením na silnice II/413 v ulici Družstevní při využití stávajících sjezdů zásadně nesouhlasí Ministerstvo dopravy respektive ŘSD ČR. Důvodem je využití dotčeného úseku silnice II/413 pro zprovoznění části obchvatu Znojmo silnicí I/38, 1. a 2. stavba. Silnice II/413 a následně I/53 bude do doby realizace posledního úseku přeložky silnice I/38 Znojmo obchvat. 3. stavba, převádět tranzitní dopravu mimo centrum města a dojde tak k výraznému navýšení intenzity silničního provozu. Využít navržená připojení b) a c) bude možné až po realizaci celého obchvatu Znojma, připojení na silnici I/53 (ul. Brněnská) bude sloužit jako nouzový výjezd. Jestliže se ukáže připojení lokality Malá Louka pouze křižovatkou z ulice Vídeňské nedostačující, bude třeba navrhnout vhodná stavebně technické opatření a odborným posouzením prokázat, že jsou za určitých podmínek možná. Pozemky dopravní infrastruktury D, tvoří místní obslužné komunikace, zajišťující napojení areálu na dopravu ve městě a obsluhu řešeného území. Součástí dopravní infrastruktury je doprava v klidu: odstavná a parkovací stání. Ta jsou navržena podél obslužných komunikací a na čtyřech samostatných stavebních pozemcích (čtyři parkoviště): P-1, P-2, P-3, a P-4. Mimo to jsou (pro případ zvýšené potřeby) vymezeny další tři pozemky pro parkoviště o kapacitě 2x12 míst respektive 13 míst: P-5, které budou využity v případě zvýšené potřeby.


21

Jmenované pozemky zajišťují dostatek místa pro odstavování a parkování vozidel obyvatel a návštěvníků areálu. Další parkovací místa jsou součástí některých bytových domů (např. bytové domy typu A, C, a E) a plochy veřejného prostranství Vp-4. Odstavné a parkovací plochy (kromě ploch pro komerci) jsou určeny pouze pro osobní automobily a pro automobily speciální (sanitní, požární, policejní apod.). V areálu jsou navrženy i komunikace pro pěší – chodníky, schodiště, stezky, pro bezpečný pohyb pěších obyvatel v areálu Malá Louka. Na pozemcích bydlení jsou umístěny také sjezdy do podzemních garáží BdA – 2 až BdA – 5 a BdC – 1až BdC – 4, chodníky BdA – 1, chodníky a parkovací stání BdC – 1až BdC – 4. 4.3. Koncepce technické infrastruktury Koncepce technické infrastruktury je popsána v části: A.1.3.4 technická infrastruktura návrhové části. Samostatné pozemky technické infrastruktury nejsou regulačním plánem vymezeny. Trasy vedení technické infrastruktury jsou součástí pozemků dopravy, veřejných prostranství, veřejné zeleně a bydlení (plocha pro výstavbu trafostanic Tr1 a Tr2, pro vsakovací zařízení, pro vedení kanalizace, rozvodů vody, plynu a kabelů elektrické energie). Technická infrastruktura je i součástí pozemků komerce a občanského vybavení. Pozemky veřejných prostranství Vp – 1 až Vp – 6 jsou regulačním plánem vymezeny tak, aby umožňovaly umístění maximálního množství technické infrastruktury. Toto řešení umožňuje umisťování technické infrastruktury do pozemků bydlení jen v nezbytně nutné míře. Kanalizace Vzhledem k problémovému odvádění dešťových vod z areálu Malá Louka v závislosti na omezení průtočné kapacity ve spodní části ulice Brněnská a ul. Vídeňská bude navržen z nové zástavby lokality Malá Louka oddílný kanalizační systém. Splaškové vody budou napojeny do stávající jednotné kanalizace na ulici Vídeňská a na ulici Brněnská. V regulačním plánu bude dořešen způsob odvedení dešťových vod z lokality. Popis stávajícího stavu v lokalitě Malá Louka: Při místním šetření bylo zjištěno místo připojení stávající kanalizace z areálu bývalých kasáren. Přípojné místo této kanalizace je do revizní šachty jednotné městské kanalizace vedoucí v místní komunikaci za obchodem potravin od ulice Brněnská. Přípojkou je odváděna dešťová a splašková voda ze střední části areálu lokality bývalých kasáren. Dimenze potrubí přípojky je DN 400. Při místním šetření v listopadu 2012 bylo zjištěno, že stávající potrubí přípojky, původní vnitroareálová kanalizace a původní revizní šachty jsou zavezeny násypem. Ve spodní části areálu, v místě terénní zdrže, je potrubí stávající kanalizace, které vede směrem k ulici Brněnská. Tato kanalizace vede pod soukromým pozemkem a dále pravděpodobně pod vozovkou ulice Brněnská. Zpracovateli vodohospodářské části regulačního plánu se v době zpracování nepodařilo zjistit podrobnější údaje o tomto potrubí a dle názoru zástupců firmy VAS a.s. je tato kanalizace již nefunkční . Tato kanalizace není vedena v evidenci firmy VAS a.s.. Stávající veřejná kanalizace v blízkosti posuzované lokality – v těsné blízkosti posuzované lokality se nachází kmenová stoka A (ul. Vídeňská, DN800), stoka A-14 (ul. Vídeňská, DN300) a stoka A-8 (ul. Brněnská, DN300).


22

Odpadní vody ze stok A-8 a A-14 jsou kanalizační síti odvedeny do stoky A a dále k odlehčovací komoře OK1A0, kde případné přívalové srážky přepadají do dešťové nádrže DN1 a dále jsou odlehčeny do řeky Dyje. Ve stávajícím stavu je stoková síť v úseku navazujícím na dotčenou lokalitu kapacitně nedostačující a proto není vhodné kanalizaci zatěžovat novým navýšeným přítokem dešťových vod ze zájmové lokality Malá Louka. Hlavním limitujícím faktorem je úsek kmenové stoky A mezi sídlištěm Dukelských bojovníků a odlehčovací komorou OKDN1 „Léry“ u dešťové nádrže DN1, který se vzhledem k malým spádům vyznačuje kapacitní nedostatečností a v období zvýšených přítoků způsobuje tlakování průtoku odpadních vod v kanalizační síti proti směru průtoku. Na hranici kapacity je i úsek kmenové stoky A v ul. Vídeňské v těsné blízkosti dotčené lokality. Odkanalizování dotčené lokality Malá Louka je navrženo systémem oddílné kanalizace. Splaškové vody budou zaústěny přímo do stokové sítě. Dešťové vody budou zasakovány nebo pozdrženy v retenčních objektech k tomu určených a následně vypouštěny s regulovaným odtokem do stávající kanalizační sítě. Regulovaný odtok dešťových vod je navržen k zaústění do stávající kanalizační sítě dle zástavby území ve třech přípojných místech: přípojné místo I. , ul. Vídeňská ……v místě revizní šachty ozn. č. 11155 přípojné místo II. , ul. Brněnská ……v místě revizní šachty ozn. č. 11038 přípojné místo III. , ul. Brněnská ……v místě revizní šachty ozn. č. 11135 Posouzení stávající kanalizace v okolí lokality nové výstavby. Pro místa předpokládaného napojení rozvojových ploch do stávající městské kanalizační sítě byl proveden propočet vlivu zvýšení průtoku na stávající kanalizační síti. Propočet přírůstku průtočného množství z rozvojových ploch Malá Louka byl proveden na matematickém modelu Mouse DHI 2009. Výpočet zpracovala firma Pöyry Environment a.s. Brno. Výsledkem posouzení stávající městské kanalizační sítě od firmy Pöyry byly podmínky a doporučení, které stanovují způsob odvedení dešťových vod ze zájmové lokality Malá Louka. Závěr posouzení stávající kanalizace: V posuzované lokalitě dojde vlivem změny využití území k navýšení množství odtoku dešťových vod. Ve stávajícím stavu je stoková síť v úseku navazujícím na dotčenou lokalitu kapacitně nedostačující a proto není vhodné kanalizaci zatěžovat novým navýšeným přítokem dešťových vod ze zájmové lokality Malá Louka. Přímým zaústěním dešťových vod do stávající kanalizace by docházelo ke zvýšení kapacitní nedostatečnosti stoka A v oblasti ulice Vídeňská a stoky A-8 v oblasti ul. Brněnské. Zvýšeními průtoky ve stokové síti v období přívalových srážek může dojít k natlakování odpadní vody v potrubí, čímž mohou vzniknout škody na majetku obyvatel ve stávající zástavbě města Znojma. Únikem odpadních vod mimo potrubí může dojít k zatopení sklepních a níže položených prostor přilehlých nemovitostí a nemovitostí dále po směru průtoku odpadních vod ve spádu stávající kanalizace. Odvedení dešťových vod je doporučeno řešit zasakováním nebo zdržením dešťových vod v retenčních objektech s regulovaným odtokem do stávající jednotné kanalizační stokové sítě.


23

Regulovaný odtok do tří přípojných míst vzhledem ke kapacitě navazující stokové sítě byl v matematickém modelu Mouse HDI 2009 spočítán v následujícím množství: přípojné místo I. , ul. Vídeňská … revizní šachta ozn. č. 11155 - max. 30 l/s přípojné místo II. , ul. Brněnská …revizní šachta ozn. č. 11038 - max. 10 l/s přípojné místo III. , ul. Brněnská …revizní šachta ozn. č. 11135 - max. 10 l/s Dešťová kanalizace Stávající odtokové poměry: Plocha rozvojových ploch Malé Louky není v současné době napojena na stávající veřejnou kanalizaci a veškeré dešťové vody z této plochy jsou proto z 90 % samovolně zasakovány. Geologické poměry oblasti: Z hlediska hydrologeologie se zájmové území nachází dle hydrogeologického rajónování ČR na rozhraní hydrogeologických rajónů základní vrstvy 6540 – Krystalinikum v povodí Dyje a 2241 – Dyjsko – svratecký úval. Rajón 2241 je tvořen neogenními sedimenty. Typické je střídání kolektorů štěrků a písků s izolátory jílů. Je možné zde vymezit struktury infiltračních oblastí s volným režimem podzemních vod. Svrchní izolátor představují bádenské vápnité jíly. Geologické poměry lokality: Dne 12.11.2012 byly na lokalitě provedeny tři vrtané sondy pro ověření a posouzení geologických vrstev zájmového území z hlediska možnosti vsakování povrchových vod do geologického prostředí . Vrty byly zdokumentovány zodpovědným geologem a jejich petrografický popis je obsažen v dokumentu „. Závěrečná zpráva o provedeném hydrogeologickém průzkumu za účelem zjištění možností vsakování povrchových dešťových vod na pozemku p. č. 969/1 v k.ú. Znojmo-město“, zpracováno firmou HIG geologická služba, spol. s r.o., z listopadu 2012. Vrty byly označeny symboly VZN1, VZN2 a VZN3 a byly provedeny do hloubky 8,00 m, 8,50 m a 7,50 m. V rámci polních zkoušek byly provedeny následující analýzy: makroskopický popis zemin a jejich zatřídění nezbytně nutné fyzikální charakteristiky zemin dle ČSN 73 1001 vsakovací zkoušky Závěr geologického průzkumu z hlediska možností vsakování dešťových vod: geologické poměry svrchních vrstev lokality jsou tvořeny antropogenní navážkou a sprašovými sedimenty, pod kterými byly zdokumentovány štěrky a písky částečně zahliněné vyskytujících se v úrovních cca od 219,1 – 221,1 m n.m. vsakovací podmínky svrchních vrstev území jsou považovány za nevhodné


24

hladina podzemní vody nebyla průzkumnými pracemi zastižena prostředí vhodné pro vsakování dešťových vod představují štěrky a štěrkopísky, zastižené od úrovně 4,0 – 7,2 m p.t. Zde byla zjištěna míra propustnosti (koeficient filtrace) v řádu 10 -5 m/s. Doporučený návrh vsakování (vsakovací objekty ) z hlediska geologického podloží ( dle zpracovatele hydro-geologického posudku): provést široko-profilové vrty provedené do hloubky 9- 10 m p.t., přičemž tyto budou ukončeny vždy v hrubozrnných aluviálních zeminách průměr vrtů bude min. 800mm ostění vsakovacích vrtů hydrogeolog doporučuje provést z vodárenských PVC zárubnic s vtokovými otvory o šířce otvorů 3mm vnější úprava zárubnic provést omotem vtokových otvorů a provést obsyp v celé délce svrchní úpravu zárubnic provést s kontrolním objektem pro možnost pozorování a čištění vsakovacího objektu Návrh řešení kanalizačního systému pro zájmovou lokalitu Úvodní popis Z hlediska možnosti vsakování dešťových vod je navržený kanalizační systém navržen v lokalitě oddílný kanalizační systém – splašková a dešťová kanalizace. Odvod splaškových vod z nové lokality bude proveden přímým napojením na okolní stávající jednotnou kanalizaci v místě stávajících revizních šachet: - přípojné místo I. , ul. Vídeňská ……v místě revizní šachty ozn. č. 11155 - přípojné místo II. , ul. Brněnská ……v místě revizní šachty ozn. č. 11038 - přípojné místo III. , ul. Brněnská ……v místě revizní šachty ozn. č. 11135 Dešťové vody budou zasakovány do podloží v místě zájmové lokality, kde jejich akumulace během přívalových dešťů bude řešena pomocí retence v retenčních nádržích. Retenční nádrže budou opatřeny havarijním přepadem, který bude nedimenzován tak, aby byl odtok možný jen při deštích o vyšší intenzitě, než je při periodicitě výskytu p = 0,2 (1 x za 5 roků) a odtokové havarijní množství při svém součtu ze všech navržených retenčních nádrží nepřesáhlo hodnoty vypočtené na matematickém modelu stávající kanalizační sítě firmou Pöyry Environment a.s., - přípojné místo I. , ul. Vídeňská … revizní šachta ozn. č. 11155 - max. 30 l/s - přípojné místo II. , ul. Brněnská …revizní šachta ozn. č. 11038 - max. 10 l/s - přípojné místo III. , ul. Brněnská …revizní šachta ozn. č. 11135 - max. 10 l/s Navržené řešení - dešťové vody K možnosti zasakování dešťových vod jsou v zájmové lokalitě navrženy vsakovací systémy. Návrh umístění vsakovacích systému byl volen tak, aby místo vsakování bylo co nejvíce vzdáleno od stávající zástavby a nově navrhované zástavby.


25

Rovněž, aby odvedení dešťových vod bylo možno provádět etapovitě následně podle postupné výstavby obytného komplexu. Je navrženo celkem 6 míst pro vsakování dešťových vod. Vsakovací zařízení je ve výkresové dokumentaci označeno čísly č. 1 až č. 6. Postup návrhu byl zvolen tak, že pro celé zájmové území byl proveden výpočet odtokového množství z jednotlivých pozemků. Pro přesnost výpočtu bylo zájmové území rozděleno na výpočtové okrsky dešťových vod. Počet výpočtových okrsků je stanoven na 32 ks a odtokové poměry byly vypočteny v souladu s ČSN 75 06101 (Stokové sítě a kanalizační přípojky) – podrobný propočet odvodňovaných okrsků. Celková plocha zájmové lokality zahrnuta do hydrotechnických výpočtů je 6,068 ha. Z toho plochy řešeny do vsakovacích zařízení jsou 6,003 ha. Plochy s přímým odvodem dešťových vod do stávající jednotné kanalizace jsou 0,065 ha (výpočtové okrsky č. 22 a č. 23 – při návrhovém dešti s periodicitou výskytu p = 0,2 je odtokové množství z těchto dvou okrsků 7,4 l/s). Návrh vsakovacího systému byl proveden v souladu s ČSN 75 9010 (Vsakovací zařízení dešťových vod). Spadlé dešťové vody budou odvedeny do podzemních retenčních objektů a následně zasáknuty do geologického podloží. Popis vsakovacího zařízení Návrh byl proveden pro 6 vsakovacích míst označených čísly č.1 a č.6. Vsakovací zařízení je předběžně navrženo s vrchním retenčním prostorem a s vsakovacími vrty (šachtami), které vycházejí z retenčního prostoru. Pro každé vsakovací zařízení byl stanoven v souladu dle normy ČSN 75 9010 výpočtem retenční prostor, počet a průměr vsakovacích šachet. Dále předpokládaná hloubka vsakovacích vrtů a doba prázdnění největšího retenčního objemu. Výpočet je pro každé vsakovací zařízení č.1 až č.6 proveden samostatně a je shrnut jako příloha v tabulce rekapitulace návrhu. Celý propočet vsakovacího zařízení je zatím navržen tak, aby byl celý systém pro návrhový déšť s periodicitou p=0,2 plně bezodtokový, tedy všechna dešťová voda půjde vsakem do podloží. Ve výpočtu je modelově volena varianta návrhu s průměrem vsakovacích šachet D=1,20 m a hloubkou vrtů 10,0 -11,0 m. Konkrétní návrh v dalších projekčních stupních pak bude možno řešit tak, aby stavební náklady na pořízení byly co nejnižší a způsob provedení odpovídal např. dostupné prováděcí mechanizaci k provedení vrtů. Rovněž s případným povoleným odtokem do stávající jednotné kanalizace by se parametry jednotlivého vsakovacího zařízení rovněž zmenšovaly. Navržený typ řešení vsakování je dán jako modelový vzor s hlavními návrhovými parametry (retenční prostor, doba vyprázdnění max. retenčního prostoru), který může být v následném povolovacím stupni obměněn (např. změna počtů a průměrů vrtů, rozměry retenčních prostorů apod.). Dešťové vody odvedené z ploch parkoviště a vozovky bude nutno odvádět samostatně. Před napojením do vsakovacích zařízení je nutno vést tyto dešťové vody přes odlučovače lehkých kapalin (ORL -odlučovače ropných látek) a přes usazovací komory, kde dojde k odloučení splavených nečistot a zemin. V návrhu je před každým vsakovacím zařízením osazen odlučovač ropných látek s usazovacím prostorem na splaveniny. K napojení na ORL je navrženo samostatné kanalizační potrubí sbírající vody z parkoviště a vozovky. Navržená dimenze potrubí dešťové kanalizace je DN250 až DN400 .


26

Návrh vsakovacího zařízení lokality Malá Louka pro návrhové deště p= 0,2 Navržený počet - varianta s vsakem vsakovacích vrtů - šachet všech svedených (ks) dešťových vod Vsakovací zařízení 10,0 č.1 Vsakovací zařízení 10,0 č.2 Vsakovací zařízení 8,0 č.3 Vsakovací zařízení 8,0 č.4 Vsakovací zařízení 8,0 č.5 Vsakovací zařízení 10,0 č.6

Navržený průměr vsakovacích šachet (m)

Navržený retenční prostor vsakovacího zařízení (m3)

1,2

222,7

1,2

238,5

1,2

117,2

1,2

109,3

1,2

156,1

1,2

217,6

součet

1 061,3

Splašková kanalizace. Popis nově navrženého stavu: Pro možnost odvedení splaškových vod bude zřízena nová splašková kanalizace, která bude odvádět splaškové vody ze zájmové lokality a výjimečně případné dešťové vody z havarijního přepadu u vsakovacího zařízení. Navržena dimenze kanalizačního potrubí splaškové kanalizace je DN250 . Napojení na stávající jednotnou městskou kanalizaci je navrženo v místě revizních šachet: - přípojné místo I. , ul. Vídeňská ……v místě revizní šachty ozn. č. 11155 - přípojné místo II. , ul. Brněnská ……v místě revizní šachty ozn. č. 11038 - přípojné místo III. , ul. Brněnská ……v místě revizní šachty ozn. č. 11135 Do splaškové kanalizace v přípojném místě II (šachta budou 11038) budou napojeny i přímo zachycené dešťové vody z přilehlého svahu a nové přístupové komunikace (výpočtový okrsek č. 22 a č. 23), protože zřízení vsakovacího zařízení by bylo nutno umístit a provést již mimo nyní řešenou zájmovou lokalitu Malá Louka.


27

Produkce splaškových vod: Stanovení potřeby vody Malá Louka Je předpoklad, že potřeba vody = produkce odpadních vod Výpočet potřeby vody je proveden dle Vyhlášky č.428/2001 Sb. Ministerstva zemědělství ČR a dle ČSN 75 6402 na přepočet na EO (ekvivalentní obyvatel) 1 EO = 150 l/den Je uvažováno se zástavbou: - velkoplošné komerční plochy předpokládaný počet zaměstnanců 1 zaměstnanec

4800,0 40,0 0,5

m2 osob EO

počet EO - komerční prostory

20,0

EO

Komerční prostory - denní produkce spl. vod

3,0

m3/den

- počet bytových jednotek - celkem z toho předpoklad: bytová jednotka do 100m2 - počet osob v bytě

263,0

byt.jednotka

3,0

obyv /byt

Počet obyvatel celkem

789,0

obyv.

Dle Vyhl. Mze č.120/2011 Sb., - směrné číslo roční potřeby, bytový fond - byt s teplou vodou v bytě na jednoho obyvatele bytu za rok

35,0

m3/rok/obyv.

m3/rok

- bytový fond

1 095,0 27 615,0

Celková roční potřeba vody

28 710,0

m3/rok

78,7 0,91

m3/den l/s

Potřeba vody za rok: - komerční prostory

Průměrný bezdeštný denní přítok splaškových vod Q24 = Q24 =


m3/rok

28

Maximální bezdeštný denní přítok splaškových vod Q d max = Q d max =

110,1 1,27

m3/den l/s

kd - součinitel denní nerovnoměrnosti = 1,4 Maximální bezdeštný hodinový přítok splaškových vod Q hod max = Q hod max =

11,0 3,1

m3/hod l/s

kh - součinitel hodinové nerovnoměrnosti dle ČSN 75 6101 - interpolací

2,4

Potřeba požární vody pro okolní zástavbu (předpokládaný požární úsek do 1500 m2) min. dimenze požárního vodovodu je DN125

9,5

l/s

Vodovod Napojení nového veřejného vodovodu nové zástavby areálu Malá Louka je navrženo pro možnost zokruhování ze dvou míst. Jedno navržené přípojné místo je ze stávajícího vodovodního řadu ocelové potrubí DN250 na ulici Vídeňská v prostoru nynějšího vjezdu do kasáren, v místě stávající přípojky. Přípojka bude tímto zrušena dle požadavků VAS, a.s. divize Znojmo. Druhé navržené místo připojení nového vodovodu je navrženo na stávající vodovod vedoucí do obce Dobšice na ul. Brněnská, na stávající vodovodní ocelové potrubí DN250. Napojení bude provedeno v místě stávajícího odbočení LIT. DN100, kde bude část stávajícího potrubí zredukována a napojena na ocel DN250 v místě stávajícího odbočení. Navržený materiál vodovodního potrubí (hlavní řad procházející navrhovanou lokalitou) je tvárná litina DN150 s protikorozní ochranou tl. 400 g/m2 a krycí modrou vrstvou z epoxidu, splňující ČSN EN545. Vodovodní tvarovky, armatury a další součásti Vodovodní tvarovky, armatury a další součásti nově budované vodovodní sítě budou v materiálovém provedení odolném proti korozi. Všechny armatury budou z tvárné a budou opatřené těžkou protikorozní ochranou dle GSK . Vodovodní armatury budou splňovat standardy VAS, a.s.. Minimální dimenze nového vodovodu je litina DN150 z důvodu případného zásobení nové zástavby požární vodou. (Q požární = 9,5 l/s ). Dle splnění stanoviska správce veřejného vodovodu firmy VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST , a.s., divize Znojmo nový vodovod nebyl navržen jako požární, ale vodovod pro veřejnou potřebu. V případě nutnosti však lze podzemní hydranty na potrubí vodovodu využít k provedení požárního zásahu (pouze pro plnění hasící techniky), nelze však garantovat dodávku požární vody dle ČSN 730873 Požární bezpečnost staveb-Zásobování požární vodou.


29

V areálu zájmové lokality budou osazeny 2 ks nadzemních hydrantů. V nejvyšších a nejnižších místech vodovodního potrubí budou osazeny podzemní hydranty DN80 , které budou sloužit pro provozní účely a budou mít funkci umožňující odkalení a odvzdušnění potrubí. Průměrná denní potřeba vody pro lokalitu Malá Louka je Q prům = 0,9 l/s , Q prům.denní = 78,7 m3/den. Neuvažuje se s využitím stávajících vodovodních rozvodů v areálu kasáren. V dalším stupni PD bude návrh proveden v souladu se standardy VAS a.s., divize Znojmo včetně výpočtu potřeby vody pro jednotlivé domy a celou lokalitu. Napojení na veřejný rozvod elektřiny ELEKTRO - VN: V řešeném území se nenachází žádné stávající vedení ani jiné zařízení vn. V řešeném území jsou navržena dvě místa pro výstavbu kioskových trafostanic. Napojení na stávající distribuční rozvody vn 22 kV bude ze stávající trafostanice v prostoru obchodního centra Albert kabelovým vedením v zemi. Místa plánovaného umístění trafostanic jsou zřejmá z výkresu, stejně tak i trasa k trafostanici Tr1. Trasa kabelu vn mezi oběma trafostanicemi bude vedena zadaným koridorem pro inženýrské sítě v prostoru řešeného území. Kabely, jejich křížení a souběh s ostatními inženýrskými sítěmi, budou v zemi uloženy podle ČSN 73 6005 a následujících změn. Část trasy - napojení z vedení vn u obchodního centra Albert je vedena mimo řešené území, po k.ú. Znojmo město, p.č. 1007/2, - Alpha - Bohemia, s.r.o., 431 11 Otvice. Typ kioskových trafostanic a výkon osazených transformátorů bude předmětem dalšího stupně projektové dokumentace a bude předmětem dodávky distributora elektrické energie, t.č. E.ON. Distribuce, a.s. Ochranná pásma venkovního vedení jsou definována v zákonech č. 222/1994 Sb., č. 670/2004 Sb. a č.458/2000 Sb., v úplném znění dle citace 91/2005 Sb. Ochranné pásmo podzemního elektrického vedení vn 22 kV je 1 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo navrhovaných trafostanic je 2 m. Ochranné pásmo a jeho velikost vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. ELEKTRO - NN: V řešeném území se nachází jeden paprsek kabelového vedení nn, do řešeného území vchází z východní strany, viz výkresová dokumentace. Tento kabel bude kompletně odpojený a zrušený. V lokalitě Malá Louka budou rozvody nn navrženy kabely uloženými v zemi. Hlavní kabelové trasy budou uloženy v navržených koridorech inženýrských sítí, souběhy a křížení kabelů s ostatními sítěmi budou navrženy podle ČSN 73 6005 a následujících změn. Část komerční, pozemek v majetku společnosti Lidl Česká republika v.o.s., bude připojený samostatným vývodem z trafostanice Tr1. Ochranná pásma venkovního vedení jsou definována v zákonech č. 222/1994 Sb., č. 670/2004 Sb. a č.458/2000 Sb., v úplném znění dle citace 91/2005 Sb. Ochranné pásmo podzemního elektrického vedení nn je 1 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo a jeho velikost vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Další stupeň projektové dokumentace bude připravovat distributor elektrické energie, t.č. E.ON. Distribuce, a.s.


30

VÝPOČET PŘEDPOKLÁDANÉHO ZATÍŽENÍ BYTOVÝCH A NEBYTOVÝCH ODBĚRŮ: / podle Směrnice č. 13/98, Výkonové podklady pro navrhování distribučních sítí aktualizováno/ 1.1. bytový odběr Výpočet je zpracován pro 248 bytových jednotek, stupeň elektrizace B1 a 1000 m2 nebytové plochy - komerční prodejní plochy. - Měrné zatížení bytové jednotky Pmax b , [kW/bj], tab. 3, tab 11 pro distribuční síť nn: Pm … dopoledne … pmb x fb = 1,24 x 1 = 1,24 kW/bj odpoledne … pmb x fb = 1,24 x 0,33 večer … pmb x fb = 1,24 x 0,73 = 0,9 kW/bj pro transformátory: Pm … dopoledne … pmb x fb = 1,2 x 1 = 1,2 kW/bj odpoledne … pmb x fb = 1,2 x 0,33 večer … pmb x fb = 1,2 x 0,73 = 0,88 kW/bj pro distribuční vedení vn: Pm … dopoledne … pmb x fb = 0,92 x 1 = 0,92 kW/bj odpoledne … pmb x fb = 0,92 x 0,33 večer … pmb x fb = 0,92 x 0,73 = 0,67kW/bj - Maximální zatížení bytového odběru Pmax b [kW], tab. 2: Pmax b … dopoledne … 248 x pmax b = 248 x 1,5 = 372 kW odpoledne … 248 x pmax b = 248 x 0,5 = 124 kW večer … 248 x pmax b = 248 x 1,1 = 273 kW - Maximální zatížení nebytového odběru, prodejné plochy 1000 m2 tab. 16: 0,08 x p = 0,08 x 1000 = 80 kW - Nebytový prostor - korekce k době max. zatížení, tab. 17: dopoledne … 80 kW x fs = 80 x 1 = 80 kW večer … 80 kW x fs = 80 x 0,8 = 64 kW - Celkové zatížení - součet maximálního zatížení - pro období dopoledne: byty ….....… 372 kW obchody ….......… 80 kW CELKEM: 452 kW - Zdánlivý příkon při cos fí = 0,95: S = 452 / 0,95 = 476 kVA VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ - VO: Rozvod veřejného osvětlení v lokalitě Malá Louka bude mít samostatný napájecí bod, rozvaděč bude umístěný na objektu trafostanice Tr1. Řízení provozu veřejného osvětlení bude zajištěno způsobem používaným provozovatelem VO ve městě.


31

Na pozemcích p.č. 966/1, 966/2, 966/3/ - majitel Lidl Česká republika v.o.s., 158 00 Praha se nebude zavádět veřejné osvětlení. Na pozemku p.č. 965 - majitel Ing. Dušan Kyněra, 669 02 Znojmo, je navrženo veřejné osvětlení cest a chodníků navazujících na řešené území. Na pozemcích p.č. 975/1, 5718/3 - Jihomoravský kraj, 601 82 Brno, p.č. 5720/5 - Město Znojmo, p.č. 5719 - Cifit s.r.o., 198 00 Praha, je navrženo veřejné osvětlení jako součást navrhované komunikace okolo hřbitova. Zatřídění komunikací je podle platných ČSN CEN/TR 13201-1 A ČSN EN 13201-2,CE4 až CE5, vnitrobloky bez komunikací S4. Trasy kabelů veřejného osvětlení budou uloženy v navržených koridorech inženýrských sítí, souběhy a křížení kabelů s ostatními sítěmi budou navrženy podle ČSN 73 6005. Na pravé straně při výjezdu z lokality Malá Louka budou mimo rozhledový trojúhelník umístěny v pilířcích tři skříně. Jedna z nich bude sloužit pro kabelový rozvod veřejného osvětlení, navíc zde bude ukončený kabel vedoucí od posunutého osvětlovacího bodu č. 61, toto bude jako rezerva pro možné operativní řešení poruch na rozvodech veřejného osvětlení. JEDNOTNÁ TELEKOMUNIKAČNÍ SÍŤ - JTS: V lokalitě Malá Louka budou do koridoru inženýrských sítí ukládány do země také kabely JTS. Celá síť bude napojena na stávající kabelové vedení procházející Vídeňskou třídou. Další stupeň projektové dokumentace bude zajišťovat společnost Telefónica Czech Republic, a.s. kontaktní adresa: Telefónica Czech Republic, a.s., Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4. Na pravé straně při výjezdu z lokality Malá Louka budou mimo rozhledový trojúhelník umístěny v pilířcích tři skříně. Jedna z nich bude napojena na stávající vedení JTS na Vídeňské třídě. Z této skříně budou odcházet metalické a optické kabely do jednotlivých objektů, kde budou ukončeny v samostatných rozvaděčích. Do těchto rozvaděčů budou přivedeny vnitřní rozvody jednotlivých uživatelů. METROPOLITNÍ SÍŤ - MES: Na základě Studie metropolitní sítě města Znojma, zpracované v prosinci 2009, budou v prostoru areálu Malá Louka projektovány trasy pro metropolitní síť. V koridoru inženýrských sítí budou instalovány trubky HDPE 40/33 propojující podzemní komory, nebo nadzemní rozvodné skříně. Z těchto míst budou do všech domů zavedeny tři zodolněné mikrotrubičky. Návrh projektovaných tras umožní realizovat výstavbu optických přístupových sítí. Navrhuje se, že v každém domě - stavebním objektu, bude místo, kde bude trasa vhodným způsobem ukončena. Realizací tras podle projektu je zajištěno, že pro kladení informačních sítí nebude už potřeba provádět další výkopy, zemní práce v komunikacích a v nově zadlážděných chodnících. Trasy jsou navrženy pro použití optických kabelů, nebo optických vláken. I s ohledem na současný trvalý a rychlý rozvoj informačních technologií je zde dostatečný prostor pro použití jakýchkoliv současných sítí. V dalším stupni projektové dokumentace bude stanoveno místo - uzlový bod pro provoz metropolitní sítě. Na pravé straně při výjezdu z lokality Malá Louka budou mimo rozhledový trojúhelník umístěny v pilířcích tři skříně. Jedna z nich bude sloužit pro metropolitní síť. Ze skříně budou vyvedeny tři trubky HDPE, ukončeny budou v označeném místě v chodníku na Vídeňské třídě, kde se dá předpokládat umístění podzemní komory. Ze stejného místa bude pod celou křižovatkou - silnicí odbočující do areálu, uložena ochranná trubka průměru minim. 200 mm pro budoucí uložení páteřní trasy sever - jih metropolitní sítě plánované ve studii.


32

Plyn STL plynovod a přípojky: Dokumentace řeší rozvod středotlakého plynovodu s provozním přetlakem do 4 bar v obytném souboru lokalita Malá Louka. Navrhované řešení: Navrhovaný STL plynovodní rozvod PE 110 (PE 90 a PE 63) pro obytný soubor bude napojen v lom. bodu L1 mezi bytovým domem Vídeňská třída č. 79 na parc.č. 5748/5, objektem občanské vybavenosti na parc.č. 5748/7 v k.ú. Znojmo-město a kotelnou na prac.č. 5748/6 všechny parcely v k.ú. Znojmo-město na stávající STL plynovod ocel DN 100 z roku 1979. Na začátku trasy bude osazena zemní přechodka ocel/PE DN 100/dn 110, uzavírací šoupě HAWLE PE 110 a STL plynovod PE 110 délky 148 m vede přes lomové body L2, L3 a L4 do obytného souboru a řad je ukončen v lom. bodu L5. Na tento řad jsou napojeny STL přípojky PE 40 délky 46 m pro bytový dům „B“ (15 b.j.) a PE 50 délky 6 m pro bytový dům „A“ (28 b.j.). V lom. bodu L5 se plynovodní rozvod dělí do dvou větví. STL plynovod PE 110 délky 93 m vede severovýchodním směrem do obytného souboru k lom. bodu L7. Na tento řad jsou napojeny dvě STL přípojky PE 40 délky 6 m pro bytový dům „B“ (15 b.j.) a PE 40 délky 28 m pro bytový dům „D“ (12 b.j.). Druhý STL plynovod PE 63 délky 3 m s uzavírací šoupětem HAWLE PE 63 je ukončen v lom. bodu L6 víčkem PE 63, potrubí je připraveno pro plánovanou výstavbu obchodního zařízení (cca 100 kW) a obytný dům s 15 b.j. na parc.č. 965, majitel Ing. Dušan Kyněra. V lom. bodu L7 se plynovodní rozvod dělí do dvou větví. STL plynovod PE 90 délky 132 m s uzavíracím šoupětem HAWLE PE 90 vede jihovýchodním směrem a je ukončen v lom. bodu L8. Na tento řad jsou napojeny dvě STL přípojky PE 50 délky 6 m a 25 m pro bytový dům „A“ (28 b.j.) a čtyři STL přípojky PE 40 z toho dvě délky 3 m a dvě délky 25 m pro bytový dům „C“ (14 b.j.). Od lom. bodu L7 vede severozápadním směrem k lom. bodu L9 STL plynovod PE 90 délky 105 m s uzavíracím šoupětem HAWLE PE 90. Na tento řad jsou napojeny dvě STL přípojky PE 50 délky 6 m a 25 m pro bytový dům „A“ (28 b.j.). Od lom. bodu L9 se plynovodní rozvod dělí do dvou větví. STL plynovod PE 63 délky 30 m vede severovýchodním směrem k lom. bodu L10. Na tento řad jsou napojeny dvě STL přípojky PE 40 délky 4 m pro bytový dům „T“ (5 b.j.). STL plynovod PE 63 délky 17 m vede jihozápadním směrem k lom. bodu L11. Na tento řad je napojena jedna STL přípojka PE 40 délky 4 m pro objekt občanské vybavenosti. STL přípojky jsou ukončeny kulovými kohouty se zátkou ve skříních v obvodovém zdivu obytných domů. Skříně musí být přístupné z veřejného pozemku. Označování plynovodů a přípojek orientačními sloupky a tabulkami se provádí podle TPG 700 24. Plynovod musí být označen výstražnou perforovanou folií žluté barvy podle ČSN 73 6006. Výstražná folie se klade 300 mm nad potrubí a musí přesahovat přes strany potrubí na každou stranu o 50 mm. Trubky a tvarovky pro potrubí musí být vyrobeny v souladu ČSN EN 1555. STL plynovod je navržen z lineárního polyetylenu v řadě těžké SDR 11 (potrubí PE 100 dn 63) a v řadě středně těžké SDR 17,6 (potrubí PE 100, dn 90, dn 110).


33

V ostrých lomových bodech jsou navržena kolena spojovaná s linií plynovodu elektrotvarovkami, ostatní změny směru (pouze u potrubí PE d 50 až d 110) budou provedeny pomocí ohybu potrubí. Dále budou použita koncová víčka svařovaná s linií plynovodu na tupo či elektrotvarovkami. Pro stavbu budou použity trubky z polyetylenu z materiálu PE 100 dn 63 SDR 11 (průměr potrubí 63*5,8), PE 100 dn 90 (průměr potrubí 90*5,2)a dn 110 SDR 17,6 (průměr potrubí 110*6,3), ochranné trubky pro plyn z PEHD dn 110*4,2 (6,3) a dn 160*6,2 (9,1) dle ČSN EN 1555. Veškeré potrubí musí být doloženo prohlášením o shodě. Používají se přechodové spoje, jejichž část, která se připojuje k ocelové části potrubí je ukončena hladkou trubkou. Uzávěry se používají vyrobené nebo certifikované podle ČSN 13 3060 a příslušných norem nejméně pro PN 4 a určené výrobcem k použití pro topné plyny. Trubní materiál PE trubek musí odpovídat ČSN EN 12007-2. Pro požadavky na certifikáty materiálu trubek, tvarovek a další prvky potrubí z PE platí ČSN EN 12007-2, ČSN EN 1555, TPG 702 01, ČSN EN 1555-1 až 5. Šoupě HAWLE musí být opatřeno termosetovým nástřikem (např. PROTEGOL) nebo alespoň obaleno petrolátovou bandáží s ohledem na skutečnost, že izolace od výrobce nevyhovuje ČSN EN 10289. Odpojení stávajícího plynovodu s asfaltovou izolací musí být zaizolováno páskou aplikovanou za studena (např. SERVIWRAP s 50% překrytím a páska bude chráněna geotextílií proti mechanickému namáhání zeminou). Stejným způsobem musí být zaizolovány přechodky ocel/plast. Jiskrová zkouška bude provedena podle TPG 920 24. Zemní práce. Pro navrhování a provádění zemních prací při stavbě plynovodu platí ČSN 73 3050. Šířka rýhy pro plynovod 0,8 m, šířka rýhy pro přípojky 0,5 m, hloubka výkopu 1,0 m až 1,30 m, svislé stěny rýhy, minimální krytí v chodníku a zeleném pásu 0,80 m, v místní komunikaci 1,10 m. Svařování PE potrubí do dn 63 bude prováděno pomocí elektrotvarovek, potrubí PE dn 90 a PE dn 110 na tupo. Svařování plynovodu musí být provedeno dle TPG 921 01 v souladu s tech. instrukcí JMP. Při svařování musí být dodrženy svařovací metody vycházející z uznávaných norem a zkušeností provozovatele plynovodu. Zhotovitel stavby musí dodržovat svářečské postupy schválené OTK JMP, a.s. před zahájením montážních prací. Pokud by postupy nebyly k dispozici, musí být postupováno dle ISO 11413 a ISO 11414. Svařovací zařízení pro svařování na tupo musí splňovat požadavky ISO 12176-1 a za použití elektrotvarovek ISO/CD 12176-2. Je zakázáno používat při svařování na tupo trubky a tvarovky s přivařovacími konci o rozdílných hodnotách SDR. Mechanické spoje musí odolávat namáhání podle ČSN EN 1555-3. Přírubové spoje musí být zhotoveny pomocí vhodných spojovacích materiálů. PE trubky nesmějí být opatřeny závity. Svařovat na tupo trubky z materiálu PE 100 lze pouze u liniového (tyčového) provedení od dn 90 a výše. Vinuté trubky všech průměrů z mat. PE 100 je přípustné svařovat pouze elektrofúzně elektroobjímkou - spojkou za použití zakruhovacích přípravků. Svařování bude provedeno na terénu. Při kladení sekce nebo provozních přestávkách musí být potrubí uzavřeno proti vnikání nečistot. Volné konce plastové části potrubí se uzavřou záslepkami. Před uložením potrubí do chráničky nebo ochranné trubky musí být odstraněny nečistoty v chráničce. Na vrcholu STL plynovodu a plynovodních přípojek z PE musí být připevněn páskou RAYCHEN v rozmezí vzdálenosti 2 - 3 m signalizační vodič CYY 2,5 mm2 (nebo CYKY 2 x 2,5 mm2). Signalizační vodič na navrhovaném plynovodu musí být propojen se stávajícím signalizačním vodičem na stávajícím plynovodu, signalizační vodič na navrhované přípojce musí být propojen se signalizačním vodičem na navrhovaném plynovodu, druhý konec bude vyveden


34

do skříně pro HUP, ve skříni bude ponechána rezerva cca 0,3 m a konec vodiče bude zaizolován. Zkoušení. Po úplném dohotovení a smontování potrubí provede pověřený pracovník zhotovitele, který má platné osvědčení k provádění revize plynovodů, za účasti budoucího provozovatele kontrolu trasy potrubí a dokumentace. Hlavní tlaková zkouška bude provedena vzduchem. Tlaková zkouška se provádí podle ČSN EN 12007-2 a ČSN EN 12327. Navrhovaný plynovodní rozvod bude napojen na stávající STL plynovod ocel DN 100 v lom. bodu L1. Propoj na stávající středotlaký plynovod ocel DN 100 bude proveden v lom. bodu L1. Stávající STL plynovod DN 100 bude obnažen, odstraněna stávající asfaltová izolace. Propoj bude proveden při uzavření potrubí ocel DN 100 ve vzdálenosti 1,50 m od místa napojení pomocí uzavíracího zařízení H-A-S DVA 2000. Při této práci se použijí dvě uzavírací zařízení, která se nasazují na navařovací hrdla, hrdla musí být mezi sebou vzdálena min. 0,50 m. Po skončení prací se komory uzavřou, odstraní se pomocné potrubí, na komory soupravy se nasadí osazovací zařízení a otvory v potrubí se zazátkují. Po ukončení prací budou navařovací hrdla uzavřena zátkou a potrubí bude zaizolováno izolací proti korozi. Tlak v plynovodu bude udržován dle požadavku JMP, a.s. Napojení na stávající plynovod provede plynárenský podnik. Před provedením propojovacích prací musí být stavba předána a převzata, uzavřena kupní smlouva a na stavbu vydán kolaudační souhlas. Středotlaký plynovod a přípojky proveďte dle ČSN EN 12007-1/4 (38 6413), ČSN EN 12327 (38 6414), v souladu se zák. č. 458/2000 Sb., zák. č. 262/2006 Sb., TPG 702 01, TPG 921 01, ČSN 73 3050, ČSN 73 6005. Při stavbě musí být dodrženy směrnice a technické instrukce JMP, a.s. Brno. Montovat rozvody plynu mohou pouze organizace, právnické a fyzické osoby provádějící podnikatelskou činnost, mající oprávnění dle ustanovení §3 vyhl. č. 21/1979 Sb. ve znění vyhl. č. 554/1990 Sb. Provádějící firma musí být certifikovaná a registrovaná u JMP, a.s. Brno. Předpokládaný odběr plynu: Obyvatelstvo: - 248 odběratelů (1,6 m3.h-1, 1.500 m3.rok-1) v bytových jednotkách - hodinová spotřeba: 248 * 1,6 m3.hod-1 396,8 m3.hod-1 3 -1 - roční spotřeba: 248 odb. * 1.500 m .rok 372.000 m3.rok-1 Obyvatelstvo celkem: 396,8 m3.hod-1; 372.000 m3.rok-1 Občanská vybavenost (V): 10 m3.h-1, 15.000 m3.rok-1 Celkem OS: 406,8 m3.hod-1, 387.000 m3.rok-1 Výhled obchodní zařízení: 10 m3.hod-1; 15.000 m3.rok-1 Výhled obytný dům Ing. Kyněry: - 15 odběratelů (1,6 m3.hod-1, 1,500 m3.rok-1) v bytových jednotkách - hodinová spotřeba: 15 * 1,6 m3.hod-1 24,0 m3.hod-1 3 -1 - roční spotřeba: 15 odb. * 1.500 m .rok 22.500 m3.rok-1 3 -1 3 -1 Výhled celkem OS: 34,0 m .hod , 37.500 m .rok


35

4.4. Nakládání s odpady Samostatné pozemky pro umístění zařízení (nádob) na třídění domovního nejsou regulačním plánem vymezeny. Mohou však být součástí všech pozemků vymezených regulačním plánem v lokalitě Malá Louka, zejména pozemků veřejných prostranství. Součástí řešení vybavení bytových domů jsou prostory pro umístění kontejnerů na odpady. Je navrženo třídění odpadů. Odvoz odpadů zajišťuje A.S.A. EKO Znojmo, s.r.o., Znojmo, Dobšická 10 a. Na veřejných prostorách a prostranstvích budou umístěny odpadkové koše. Nakládání s odpady v řešené lokalitě bud řešeno obdobně jako v celém městě Znojmě: separace odpadu, sběr recyklovatelného odpadu, sběr a likvidace nebezpečného odpadu. Odpadní vody budou odvedeny splaškovou kanalizací 4.5. Občanské vybavení Občanské vybavení je podrobně popsáno v návrhové části regulačního plánu v kapitole: A.2.2. Podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury … Regulační plán navrhuje v severozápadní části areálu, na jeho hranicích, pozemek komerční vybavenosti K1 (předpoklad vybudování obchodu velikosti do 1 500 m2, s příslušným zázemím) technickým a dopravním napojením. Část pozemku je vlastnictví soukromého vlastníka, část je ve vlastnictví města Znojma. Do svahu, na severním okraji areálu, navrhuje regulační plán pozemek veřejné vybavenosti (občanského vybavení) Ov-1. Menší občanská vybavenost pro občerstvení obyvatel, tělesné aktivity, služby apod. Zdravotní a sociální služby, kulturní a církevní zařízení budou obyvatelé Malé Louky využívat v rámci města Znojma. Stavební pozemek BdE – 1 svou velikostí umožňuje na tomto pozemku vybudování objektu občanského vybavení. pozemky pro sport a rekreaci Pro sport a rekreaci budou pro obyvatele Malé Louky sloužit pozemky veřejných prostranství a veřejné zeleně. Na těchto pozemcích budou vybudována menší hřiště pro nenáročné sportovní aktivity, místa pro setkávání, rekreaci a odpočinek obyvatel. 4.6. Civilní obrana a požární ochrana civilní ochrana Pro civilní ochranu budou využívány 1. PP objektů, objekty občanského vybavení v řešeném areálu a jeho nejbližším okolí. Komunikační propojení a přístupnost pro záchranářskou techniku je podrobněji popsáno v kapitole řešící požární bezpečnost. požární bezpečnost Požární bezpečnost je podrobně řešena v ODŮVODNĚNÍ, v kapitole: B.1.6. Zhodnocení podmínek pro požární bezpečnost staveb, pro které regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí.


36

4.7. Urbanistická ekonomie Urbanistická ekonomie není regulačním plánem řešena. Výjimku představují rozvody plynu: Předpokládané náklady stavby: STL plynovod LPE dn 63 délka 50 m á 1.600 Kč STL plynovod LPE dn 90 délka 267 m á 1.700 Kč STL plynovod LPE dn 110 délka 241 m á 1.820 Kč STL přípojky LPE 40, 8 ks á 30.000 Kč STL přípojky LPE 50, 7 ks á 35.000 Kč Odpoje a propoje 1 ks á 20.000 Kč

........ ........ ........ ........ ........ ........

Celkem

.......

80.000 Kč 453.900 Kč 438.620 Kč 240.000 Kč 245.000 Kč 20.000 Kč 1,477.520 Kč

B.1.5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa V řešeném území se nacházejí tyto pozemky ZPF: Pozemky v majetku města Znojma: Parcela č. 5749, výměra 182 m2, druh pozemku: trvalý travní porost, BPEJ 00810 (III. třída ochrany ZPF), majitel: Město Znojmo, Obroková 10,12 669 22 Znojmo. Parcela č. 5750/1, výměra 1 233 m2, druh pozemku: zahrada, majitel: Město Znojmo, Obroková 10,12 669 22 Znojmo, BPEJ 00810 (III. třída ochrany ZPF). Pozemky jsou vedeny jako trvalý travní porost a zahrada. Pro tyto účely nejsou však dlouhodobě využívány a v současnosti ani nemají ani charakter těchto druhů pozemku. Parcela číslo 5749 je malá parcela a v návrhu regulačního plánu je součástí stavebního pozemku pro výstavbu bytového domu. Větší parcela č. 5750/1 bude součástí více pozemků: stavební pozemek pro výstavbu bytového domu, pozemek veřejné zeleně, pozemek dopravní infrastruktury – doprava v klidu, parkoviště P – 2. Podrobněji v grafické části ODÚVODNĚNÍ: Výkres 03 - Výkres předpokládaných záborů půdního fondu. Vzhledem k tomu, že pozemek parc. č. 5749 a parc. č. 5750/1 v.k.ú. Znojmo – město se nachází v zastavěném území, není třeba souhlasu k odnětí pro stavby pro bydlení ( § 9, odst.5 zákona o ZPF). Reálně pozemky ani ZPF nejsou.


37

B.1.6. Zhodnocení podmínek pro požární bezpečnost staveb, pro které regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí 1.0 Účel objektu, požární zatížení, stupeň požární bezpečnosti V regulačním plánu je řešena nová zástavba v lokalitě Malá Louka ve Znojmě. Jednotlivé objekty jsou situovány na pozemcích uvedených v Regulačním plánu v k.ú. Znojmo - Malá Louka. Předmětná lokalita je umístěna mezi ulicemi Vídeňská, Brněnská, Družstevní a Kotkova. V uvedené lokalitě budou převážně situovány bytové domy typu A, B, C, D, E, T. Jednotlivé bytové domy jsou navrženy jako čtyřpodlažní, pětipodlažní a sedmipodlažní s jedním podzemním podlažím, ve kterém jsou umístěny prostory domovního vybavení. Dle ČSN 730833 se jedná o budovy skupiny OB 2. Dále je zde situován jeden čtyřpodlažní objekt, ve kterém budou umístěny prostory občanské vybavenosti (restaurace, fitness, apod.). V přední části uvedené lokality je pozemek určený pro výstavbu komerčního objektu. Vzhledem k tomu že tento pozemek je ve vlastnictví společnosti Lidl předpokládá se zde výstavba obchodního domu o zastavěné ploše do 1 500m2. Konstrukční systém všech objektů se bude nehořlavý nebo smíšený. Výstavba objektů s hořlavým konstrukčním systémem (dřevostavby) se nepředpokládá. V první etapě výstavby bude řešena pouze výstavba obslužných komunikací a výstavba inženýrských sítí a toto je posouzeno v tomto PBŘ. Výstavba vlastních jednotlivých objektů bude řešena v dalších etapách a na tyto bude vypracováno nové samostatné PBŘ. 2.0 Odstupové vzdálenosti Odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor od jednotlivých objektů bude posouzen v dalších etapách výstavby dle dispozičního členění jednotlivých objektů a jejich konkrétního využití. Situování jednotlivých objektů v uvedené lokalitě je provedeno tak že odstupové vzdálenosti od jednotlivých objektů jsou vyhovující. 3.0 Potřeba požární vody Vnější požární voda je zajištěna z nově osazených venkovních hydrantů osazených na nových rozvodech vody pro veřejnou potřebu v dané lokalitě. Rozvod vnějšího vodovodu pro veřejnou potřebu je dimenzován pro nejnepříznivější objekt situovaný v dané lokalitě, tj. pro obchodní dům o ploše do 2 000 m2. Lze předpokládat, že v ostatních objektech nevzniknou požární úseky o ploše větší než 2 000 m2. Dle ČSN 730873 musí být venkovní hydranty vzdáleny od jednotlivých objektů méně než 150 m a musí být zajištěn odběr 9,5 l/s při světlosti potrubí DN 125. Vzdálenost venkovních hydrantů mezi sebou musí být menší než 300 m. V dané lokalitě je navržen nový zokruhovaný rozvod vody z potrubí lit. DN150 – páteřní větev a lit. DN 125 – ostatní úseky. Nové venkovní hydranty jsou osazeny dle výše uvedeného požadavku. Vnitřní požární voda v jednotlivých objektech bude řešena v dalších etapách výstavby.


38

4.0 Příjezdové komunikace a nástupní plochy Nově budované obslužné komunikace jsou napojeny novými sjezdy z ulice Vídeňská a ulice Kotkova nebo Družstevní. Z ulice Brněnská jsou nové obslužné komunikace napojeny stávajícím sjezdem. Příjezd vozidel PO do uvedené lokality je možný po ulici Vídeňská s odbočkou na nové vnitrosídlištní zpevněné obslužné komunikace vedoucí k nové zástavbě a po těchto až do vzdálenosti cca 7 m od vchodů do jednotlivých objektů. Přístupové komunikace jsou navrženy tak aby odpovídaly požadavkům ČSN 730802 čl. 12.2. Přístupová komunikace musí být nejméně jednopruhová silniční komunikace se šířkou vozovky nejméně 3,0 m umožňující příjezd požárních vozidel alespoň do vzdálenosti 20 m od všech vchodů do objektů, kterými se předpokládá vedení požárního zásahu. Je-li přístupová komunikace navržena jako jednopruhová (jeden jízdní pruh), musí být projektovým řešením zajištěn zákaz odstavení a parkování vozidel; je-li navrženo více pruhů, musí být tento zákaz zajištěn alespoň na jednom jízdním pruhu. Jednopruhová komunikace v místech osazení požárních hydrantů musí být rozšířena tak, aby umožňovala odstavení požárního vozidla. Každá neprůjezdná jednopruhová komunikace delší než 50 m musí mít na konci smyčkový objezd nebo plochu umožňující otáčení vozidla. Nástupní plochy u objektů do čtyř nadzemních podlaží nemusí být budovány - ČSN 730802 čl. 12.4.4. U objektů nad čtyři nadzemní podlaží musí být dle ČSN 730802 čl. 12.4.4 zřízeny nástupní plochy, sloužící pro vedení protipožárního zásahu vnější stranou (průčelím) objektu. Nástupní plochy musí být provedeny dle ustanovení ČSN 730802 čl. 12.4. Nástupní plochy musí navazovat na přístupové komunikace, mít šířku nejméně 4,0 m, být odvodněny a zpevněny alespoň k jednorázovému použití vozidlem, jehož tíha na nejvíce zatíženou nápravu je nejméně 100 kN; plocha má mít sklon v jednom směru (zpravidla podélném) nejvýše 8 %, ve druhém nejvýše 4 %; být situována podél nebo kolmo k nejdelší straně průčelí tak, aby byl v každém podlaží umožněn zásah z výsuvného automobilového žebříku nebo z požární plošiny k přiléhajícímu průčelí požárních úseků. Nástupní plochu lze zatravnit nebo jiným způsobem upravit její povrch, pokud bude zajištěna její funkce a trvalým způsobem vyznačeno místo a šířka plochy (např. ukazateli). Doporučuje se tuto plochu současně využít k jiným vhodným účelům, které nebudou bránit příjezdu požárních vozidel a protipožárnímu zásahu (např. chodník pro pěší, obslužná komunikace, manipulační plochy). Nesmí se navrhnout využití nástupních ploch pro parkování nebo odstavení vozidel, aby se nebránilo příjezdu a zásahu požárních jednotek.


39

B.1.7.

Stanovisko příslušného orgánu k posouzení vlivů návrhu regulačního plánu na životní prostředí

Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů vyhodnotil odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Návrh zadání RP Malá Louka Znojmo se závěrem, že zadání regulačního plánu nestanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a není tedy předmětem posuzování ve smyslu ustanovení § 10a a následujících zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Regulační plán nebude nahrazovat územní rozhodnutí pro umístění žádné stavby, která by měla být předmětem posuzování vlivu na životní prostředí. Tím v žádném případě není dotčena povinnost investorů – oznamovatelů konkrétních záměrů uvedených v § 4 odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, postupovat ve smyslu ustanovení § 6 a následujících zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které upravují posuzování záměrů. Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje jako orgán příslušný podle písmene n) a x) odstavce 4) § 77a výše uvedeného zákona uplatnil stanovisko k předloženému návrhu zadání RP Malá Louka Znojmo v tom smyslu, že u něj vylučuje významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Výše uvedený závěr OŽP vychází z úvahy, že hodnocený záměr je svou lokalizací zcela mimo území prvků soustavy Natura 2000 a svou věcnou povahou nemá potenciál způsobit přímé, nepřímé či sekundární vlivy na jejich celistvost a příznivý stav předmětů ochrany. Současně OŽP konstatuje, že žádné další zájmy ochrany přírody a krajiny, k jejichž uplatnění je příslušný, nejsou tímto návrhem zadání RP dotčeny. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí ani posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast nebylo z výše uvedených důvodu vyhotoveno.

B.2.

POSOUZENÍ REGULAČNÍHO PLÁNU POŘIZOVATELEM

B.2.1. Posouzení souladu regulačního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací Z politiky územního rozvoje ČR 2008, schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, nevyplývají pro území řešené regulačním plánem žádné specifické požadavky. Republikové priority pro zajištění udržitelného rozvoje území uvedené v Politice regulační plán respektuje. Naplňuje zejména prioritu uvedenou v odstavci 19): (19) Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu).


40

Zásady územního rozvoje JMK byly vydány na 25. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje konaném dne 22. 9. 2011 a dne 21. 6. 2012 byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu. V současné době neexistuje pro území obce žádná nadřazená dokumentace vydaná krajem. Regulační plán vychází z Územního plánu města Znojma a obcí Dobšice, Kuchařovice, Nový Šaldorf- Sedlešovice a Suchohrdly, schváleného 1.9.2000, a jeho následujících změn. Tento územní plán vymezoval lokalitu Malá Louka jako plochu pro bydlení – plochu polyfunkčního využití. Od 31.7. 2014 je účinný nový území plán - Územní plán Znojmo. Lokalita Malá Louka je zařazena do ploch přestavby, číslo lokality 56. Je členěna na plochy bydlení, plochy komerční vybavenosti, plochy sídelní zelně a plochy veřejných prostranství. Takto vymezené plochy regulační plán dál člení na jednotlivé pozemky, stanoví podrobné podmínky pro využití těchto pozemků a podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb na nich. Respektuje přitom podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití stanovené územním plánem. Řešení regulačního plánu je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. B.2.2. Posouzení souladu regulačního plánu s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území Regulační plán je řešen v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Pro obytný soubor je využit bývalý areál vojenského autoparku situovaný v zastavěné částí města. Architektonické a urbanistické hodnoty jsou v této lokalitě poplatné době svého vzniku, tj. 80. letům minulého století. Návrh regulačního plánu je může ovlivnit jedině pozitivně. Lokalita je koncipovaná jako samostatná městská obytná čtvrť s potřebným občanským vybavením, s dodatečnými plochami veřejných prostranství a veřejné zeleně. Výšková hladina zástavby je navržena tak, aby z dálkových pohledů negativně neovlivnila panorama historického jádra města. Ochrana piety hřbitova je zajištěna jednak konfigurací terénu, jednak tím, že je mezi pozemky vymezenými pro bytové domy s hřbitovem situována rozlehlá plocha veřejné zeleně. B.2.3. Posouzení souladu regulačního plánu se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy Regulační plán je zpracován v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a s jeho prováděcími předpisy, zejména s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění. Po velké novele stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů (platnost od 1.1.2013) byla dokumentace upravena. B.2.4. Posouzení souladu regulačního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů Regulační plán je zpracován podle zadání, které bylo mimo jiné projednáno s dotčenými orgány hájící veřejný zájem podle zvláštních předpisů. Požadavky dotčených orgánů byly v návrhu regulačního zapracovány.


41

Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů vyhodnotil odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje návrh zadání RP Malá Louka Znojmo se závěrem, že zadání regulačního plánu nestanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a není tedy předmětem posuzování ve smyslu ustanovení § 10a a následujících zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Soulad se zvláštními právními předpisy byl ověřen ve společném jednání. Z vyzvaných dotčených orgánů stanoviska k návrhu uplatnily Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy společně s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, Státní energetická inspekce, odbor životního prostředí Městského úřadu Znojmo a odbory Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje posoudil návrh regulačního plánu z hlediska požární ochrany a ochrany obyvatelstva se závěrem, že regulační plán naplňuje požadavky a úkoly k řešení opatření požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Ministerstvo dopravy společně s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR upozorňuje, že kladné stanovisko je vydáno výhradně pro řešení dopravní obsluhy ve vztahu k silnice I/38. Souhlasí s dopravním připojením lokality přímo na silnici I/38, tak jak je v regulačním plánu navrženo. V dalším stupni projektové dokumentace je třeba provést úpravu nepřesnosti u strany rozhledového trojúhelníka na vedlejší komunikaci YB. Tento požadavek bude uveden v samostatné kapitole textové části nazvané Pokyny pro zpracování následujícího stupně projektové dokumentace. Ministerstvo zásadně nesouhlasí s navrhovaným variantám řešení dopravní obsluhy s napojením na silnice I/53 v silnici Brněnská a na silnici II/413 v ulici Družstevní. To bude možné až po realizaci III. stavby obchvatu Znojma silnicí I/38. Napojení na silnici I/53 v ulici Brněnská při využití stávajících obslužných komunikací bude v RP zachováno, a to jako nouzový výjezd pro případ havárie. V kapitole Pokyny pro zpracování následujícího stupně projektové dokumentace bude uveden požadavek na navržení odpovídajících stavebně technických opatření. Návrh napojení na silnici II/413 v ulici Družstevní při využití stávající obslužné komunikace bude v RP zachován, aby bylo pro tuto stavbu blokováno potřebné území. Realizaci je podmíněna realizací III.stavby obchvatu. Státní energetická inspekce s navřeným řešením souhlasí. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně jako dotčený orgán ochrany veřejného zdraví požadovala vzhledem k nutnosti eliminace resp. Minimalizace potenciálních zdravotních rizik pro populaci vystavenou rizikovým faktorům životních podmínek ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 a 3, § 30 odst. 1 a 3, § 32 a § 34 zákona č. 258/2000 Sb. ve spojení s ustanoveními nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a s odkazem na související ustanovení § 18 a § 19 stavebního zákona doplnit návrh regulačního plánu Malá Louka ve Znojmě tak, aby byly zřejmé podmínky pro ochranu veřejného zdraví pro chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb příp. chráněné vnitřní prostory staveb (zejména pro bytové domy typu T umístěné na svahu v severní části území.


42

V dikci ustanovení § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona je třeba prověřit rizika na veřejné zdraví potenciálně související se situováním plochy bydlení v bezprostřední blízkosti plochy smíšené výrobní, a to především s přihlédnutím ke stávajícímu provozu areálu Nevoga, s.r.o., Kotkova 3524/22, 669 02 Znojmo. Tento požadavek je zohledněn v kapitole A.1.2 Podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků v odstavci a. Pozemky bydlení. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako věcně a místně příslušný úřad podle ustanovení § 29 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů, k návrhu RP Malá Louka ve Znojmě uplatnil následující stanoviska: - z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon) - bez připomínek - z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - zájmy ochrany přírody a krajiny nejsou tímto návrhem dotčeny - z hlediska zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší - souhlasí s předloženým návrhem RP Malá Louka ve Znojmě Upozorňuje ale, že při umísťování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v předmětných lokalitách, je nutné splňovat podmínky dané zákonem o ochraně ovzduší a jeho prováděcími předpisy, a dále podmínky dle Nařízení Jihomoravského kraje č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, ve znění nařízení Jihomoravského kraje č. 11/2012. Obecně platí, že není vhodná těsná návaznost obytné zástavby a ploch pro výrobu, průmysl nebo činnosti omezující okolní obytnou zástavbu, zejména z důvodu předcházení problémům obtěžování obyvatel hlukem, emisemi z dopravy, případně zápachem. Proto je nutné zvolit umístění objektů pro stálé bydlení v dostatečné vzdálenosti od stávajících zdrojů znečišťování ovzduší - průmyslových areálů, smíšených výrobních areálů apod. Toto vyjádření odpovídá obsahem stanovisku Krajské hygienické stanice, které je zohledněno v příslušné kapitole textové části (viz výše). Ministerstvo obrany ČR zastoupené Vojenskou ubytovací a stavební správou vyhodnotilo, že návrh regulačního plánu není v rozporu s obecnými zájmy Ministerstva obrany. Městský úřad, odbor životního prostředí uplatnil z hlediska odpadového hospodářství - požadavek na dořešení umístění sběrných nádob pro komunální a tříděný odpad tak, aby bylo pokryto celé řešené území bez velkých docházkových vzdáleností - řešit komunikace tak, aby bylo možno celé území obsluhovat vozy svozové společnosti - tj. vytvořit průjezdní smyčky, místa pro otáčení vozidel. Sběrné nádoby budou umístěny na plochách veřejných prostranství případně místo vybraných parkovacích stání. Tato skutečnost je uvedena v příslušných kapitolách textové části. V kapitole Pokyny pro zpracování následujícího stupně projektové dokumentace bude uveden požadavek na dořešení těchto detailů. Komunikace jsou navrženy tak, že svoz odpadu umožňují. „ Slepé„ ulice jsou ukončeny parkovišti, na kterých se svozové vozy se mohou otáčet. Řešení regulačního plánu nemá negativní vliv na zemědělský půdní fond. Dva pozemky spadající do řešeného území jsou vedeny v katastru nemovitostí jako zahrada (parc. č. 5790/1, výměra 5750/1) a trvalý travní porost (parc. č. 5749, výměra 182 m2), nejsou ale tímto způsobem využívané.


43

Podle vyjádření odboru životního prostředí MěÚ Znojmo jako orgánu ochrany zemědělského půdního fondu není třeba souhlasu k odnětí zemědělského půdního fondu, neboť se jedná pozemky v zastavěném území, které jsou určeny pro realizaci staveb k bydlení.

B.2.5 Zpráva o závěrech vyplývajících z dokumentace vlivů RP na životní prostředí Dokumentace vlivu regulačního plánu na životní prostředí nebyla zpracována. Regulační plán nahradí územní rozhodnutí na tyto stavby: - stavby komunikací, včetně parkovacích stání podél těchto komunikací (počet stání 83) - stavby kanalizace splaškové a dešťové - stavby vodovodu - stavby plynovodu - napojení na stávající distribuční rozvody vn 22 kV. Žádná z těchto staveb není záměrem vyžadujícím posuzování vlivu na životní prostředí. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů vyhodnotil odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Návrh zadání RP Malá Louka Znojmo se závěrem, že zadání regulačního plánu nestanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a není tedy předmětem posuzování ve smyslu ustanovení § 10a a následujících zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. B.3. Rozhodnutí o námitkách NÁMITKY UPLATNĚNÉ PŘI VEŘEJNÉM PROJEDNÁVÁNÍ 1. Morávek Radovan, Brněnská 2933/13, 66902 Znojmo, čj. MUZN 29356/2014 ze dne 23.4.2014; 2. Polášek Jan, Brněnská 2934/15, 66902 Znojmo, čj. MUZN 29926/2014 ze dne 25.4.2014 3. Smetana Radovan, Na Bojišti 674/19, 66902 Znojmo, čj. MUZN 30262/2014 ze dne 28.4.2014 4. Chmelovi Luděk a Milena, Brněnská 2926/3, 66902 Znojmo, čj. MUZN 30229/2014 ze dne 28.4.2014

1. Morávek Radovan, Brněnská 2933/13, 66902 Znojmo Podatel je vlastníkem pozemků parc.č. 5734, 5730, 5731 a 5729/1 a domu Brněnská 2933/13, námitka má podobný obsah jako připomínka uplatněná ve společném jednání Obsah námitky: 1. Upozorňuje na to, že rozdíl úrovně (nadmořské výšky) pozemků pro dům BdC-4 a pozemků okolo jeho domu je 5 – 7 m. Stavba domu o 4 NP + UP by bude vypadat jako monstrózní stavba, která úplně zastíní pozemky a vezme Morávkům veškeré soukromí. Vzhledem k tomuto plánovanému umístění domu na pozemku BdC-4 zde nebude ani možnost vysázení stromů a zeleně, která by tuto ohromnou stavbu rozumně odclonila.


44

V současnosti je na místech BdC-2 a BdC-4 řada vzrostlých stromů, které na působí přijatelněji než stěna 4+1 patrového domu plná oken a pohledů případných sousedů. 2. Podatel uvádí, že navrhovaná zástavba domů BdC-1 – BdC-4 vůbec nezapadá do zástavby na ulic Brněnská, kde jsou postaveny rodinné domy. Na místech Bdc3 a BdC4 stávala jednopatrová budova, která byla mnohem dál od pozemku podatele a výškově mu nevadila ani nestínila. Podatel je proti zamýšlené stavbě 4NP+1 patrového domu BdC-4 a chce, aby bylo místo začleněno do VZ- 1 ( plochy veřejné zeleně), bylo osázeno zelení, aby zde zůstaly vzrostlé stromy, které zde jsou a další místo toho byly vysázeny. 3. Další připomínka se týká obav z dešťové vody areálu Malá Louka. Při přívalových deštích se na pozemku parc. 5732 hromadí dešťová voda a vzniká zde rybníček – je to jediné místo, které je níž než pozemky podatele a jeho souseda. Při poslední úpravě silnice č.53 se a to zvedla tak, že nyní jsou pozemky pana Morávka a pana Poláška níž než silnice a zároveň níž než pozemky areálu Malá Louka. V případě vniknutí vody na pozemky by došlo k vytopení domů. Žádá proto, aby vysvahování ploch na území Malé Louky bylo provedeno tak, aby voda z přívalových dešťů nemohla na jeho a sousedovy pozemky vnikat. Návrh rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhoví částečně, V RP bude provedena úprava - pozemek BdC-4 bude z východní strany zúžen a bude vymezen pro typ domu, který umožní takové dispoziční řešení, kde budou směrem východním orientovány ložnice a technické zázemí bytu bez balkónů. Do podmínek pro zapracování navazujících stupňů dokumentace budou uvedeny následující požadavky: požadavek na osázení zeleně kolem parkoviště P-4 a západně od pozemku BdC- 4 ( směrem k soukromým zahradám). požadavek na dispozičního řešení domu umístěného na pozemku BdC-4: na východní straně domu (směrem k soukromým zahradám) budou situovány ložnice a technické zázemí bytů, nebudou zde navrženy balkóny požadavek na řešení ploch zeleně: plochy zeleně budou řešeny takovým způsobem, aby byly schopné zadržet vodu při přívalových deštích a bylo zamezeno vniknutí vody na pozemky parc.č. 5734, 5731, 5729/1,2,3. požadavek na dostatečné statické zajištění svahu mezi pozemky parc.č. 5734, 5731, 5729/1,2,3. Odůvodnění: Obavy ze ztráty soukromí ze strany pana Morávka jsou pochopitelné, víc než 10 let je areál opuštěný. Tento stav je ale přechodný, již od r. 2000 je lokalita Malá Louka určena územním plánem pro výstavbu bytových domů a majitelé sousedních pozemků musí se změnou v území počítat. Snahou bude negativní dopad stavby domu na pozemku BdC-4 co nejvíce eliminovat, to lze několika způsoby: Východní strana stavebního pozemku BdC-4 může být osázena řadou stromů, navazujících na zeleň kolem parkoviště a východně od domu. Dalším „zmírňujícím“ faktorem může být dispoziční řešení domu s umístěním ložnic a technického zázemí bytů na východní stranu bez použití balkónů. Proto navrhujeme, aby byl pozemek směrem k soukromým pozemkům zúžen a byl určen pro jiný typ domu.


45

Do podmínek pro zpracování navazujících stupňů dokumentace budou uvedeny požadavky na dispoziční řešení bytů v domě. Stávající zástavba rodinnými domy (RD) pochází z doby, kdy měla tato dnešní část města Znojma příměstský a místy až venkovský charakter. Pozdější vývoj tuto zástavbu nahradil panelovými domy a zcela změnil původní charakter místa. V současné době má lokalita zcela městský charakter. Navržené domy budou obklopeny zelení, která má za úkol zkvalitnit prostředí bydlících obyvatel, ale také odclonit novou zástavbu od stávajících rodinných domů a tím jim v maximální možné míře ponechat stávající „soukromí“. RP řeší odvedení dešťových vod zasakovaní přímo do podloží, akumulace během přívalových dešťů je řešena pomocí retence v retenčních nádržích. Tento způsob byl navržen na základě hydrogeologického průzkumu a předpokládá se, že bude funkční. Na plochách zeleně bude voda vsakována. Travnaté plochy budou spádovány tak, aby se voda z případných přívalových dešťů hromadila v areálu Malé Louky a nepřetekla na sousední níže položené pozemky.

2. Polášek Jan, Brněnská 2934/15, 66902 Znojmo Podatel je vlastníkem domu Brněnská 2934/15 a pozemků parc.č.5728 a 5729 Obsah námitky: 1. Pokud by se postavil plánovaný dům C na pozemku BdC-4 dle plánu, naruší nebo spíš úplně zruší naše soukromí díky výškovému rozdílu terénu cca 7 m nad naše pozemky a další plánovaná 4 nadzemní podlaží stane se z našich zahrad a domů, parcely č. 5728, 5729, 5730, 5731 a příslušných pozemků něco jako „vyhlídka do soukromí“. Proto trvám na přepracování plánů, aby k tomu nedošlo. Tzn . úplně zrušit plánovanou výstavbu BdC- 4 v uvedeném místě. Navrhuji toto řešení: Bd C-4 přemístit místo parkoviště P3, kde by umístění stavby nenarušilo schéma ulice a parkoviště P3 a část zeleně V p1 umístit místo domu BdC-4. Tím by došlo řešení ke spokojenosti obou stran. Zůstal by stejný počet bytových jednotek. 2. Vzhledem ke svažitosti celého areálu Malé Louky, na naše již uvedené pozemky, je nebezpečí při přívalových deštích zatopení našich pozemků a domů, neboť při poslední rekonstrukce ulice Brněnská došlo ke zvýšení dané silnice cca o půl metru nad úroveň našich pozemků. Tím pádem není možnost při náhlém přívalu vody, aby odtekla, ale zůstala by nám v domech a na zahradě. Sice je v plánu počítáno s retenčními nádržemi, ale ty jsou při přívalovém deští vcelku k ničemu, neboť v takové situaci nejsou kanály schopné odchytávat takové množství vody. Navrhuji toto řešení: dát do plánu developerů povinnost vybudovat po celé délce hranice pozemků v místech výškového rozdělení mezi námi betonovou zábranu dostatečně vysokou, aby v případě přívalových dešťů nemohla voda proniknout na naše pozemky.


46

3. Nesouhlasím s navýšením velikosti pozemku K1 k tzv. komerčnímu využití, nad rámec velikosti pozemku vlastněného společností Lidl. Přímo v sousedství je již dostatečně velký komerční prostor (Albert). Návrh rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhoví částečně. V RP bude provedena úprava - pozemek BdC-4 bude z východní strany zúžen a bude vymezen pro typ domu, který umožní takové dispoziční řešení, kde budou směrem východním orientovány ložnice a technické zázemí bytu bez balkónů. Do podmínek pro zapracování navazujících stupňů dokumentace budou uvedeny následující požadavky: požadavek na osázení zeleně kolem parkoviště P-4 a na východní straně pozemku BdC-4 požadavek na dispoziční řešení domu umístěného na pozemku BdC-4: na východní straně budou situovány ložnice a technické zázemí bytů, nebudou zde navrženy balkóny požadavek na řešení ploch zeleně: plochy zeleně budou řešeny takovým způsobem, aby byly schopné zadržet vodu při přívalových deštích. požadavek na dostatečné statické zajištění svahu mezi pozemky parc. č. 5734, 5731, 5729/1,2,3. Odůvodnění: K bodu 1: Změna urbanistického řešení, spočívající v přesunování jednotlivých domů v rámci areálu, není možná bez změny zadání RP, a následně změny celkového urbanistického řešení. Zadání RP ukládalo převzít urbanistické řešení ze zpracované urbanistické studie, která byla zpracována v podrobnosti konceptu regulačního plánu a byla jako koncept projednána i s veřejností. Obavy ze ztráty soukromí ze strany pana Poláčka jsou pochopitelné, armáda opustila areál pře více než 10 lety a od té doby je areál nevyužívaný. Tento stav je ale přechodný, s čímž jsou majitelé sousedních nemovitostí obeznámeni. Již od r. 2000 je lokalita Malá Louka určena územním plánem pro výstavbu bytových domů a majitelé sousedních pozemků musí se změnou v území počítat. Negativní dopad stavby domu na pozemku BdC- 4 lze eliminovat, a to několika způsoby: Východní strana stavebního pozemku BdC-4 může být osázena řadou stromů, navazujících na zeleň kolem parkoviště a východně od domu. Dalším „zmírňujícím“ faktorem může být dispoziční řešení domu s umístěním ložnic a technického zázemí bytů na východní stranu bez použití balkónů. Proto navrhujeme, aby byl pozemek směrem k soukromým pozemkům zúžen a byl určen pro jiný typ domu. Do podmínek pro zpracování navazujících stupňů dokumentace budou uvedeny požadavky na dispoziční řešení bytů v domě. K bodu 2: RP řeší odvedení dešťových vod zasakovaní přímo do podloží, akumulace během přívalových dešťů je řešena pomocí retence v retenčních nádržích. Tento způsob byl navržen na základě hydrogeologického průzkumu a předpokládá se, bude funkční. Na plochách zeleně bude voda vsakována. Travnaté plochy budou spádovány tak, aby se voda z případných přívalových dešťů hromadila v areálu Malé Louky a nepřetekla na sousední níže položené pozemky.


47

Výškový rozdíl mezi terénem řešeného území a sousedními soukromými pozemky si vyžádá odpovídající statické zajištění. Součástí konečných úprav bude realizace oplocení; pokud to bude nutné, bude v místech, kde pozemky pokračují prudce se svažujícím svahem, realizovaná ochranná zeď. Pozemky budou dostatečně ochráněny proti sesuvu i proti vniknutí povrchových vod. K bodu 3: Na úvod uvádíme, že regulační plán navazuje na urbanistickou studii, která řešila komerční plochy v lokalitě ve třech velikostních variantách. Do RP je převzata varianta s plochou nejmenší. Plocha pro výstavu komerčního objektu plánu neznamená automaticky plochu pro velkoprodejnu. Využití je velmi široké, u všech komerčních aktivit je však třeba zajistit odpovídající počet parkovacích míst, proto je třeba, aby byla plocha dostatečně nadimenzována. Vybavenost by měla sloužit především obyvatelům lokality, poloha plochy přímo u silnice navíc vytvoří bariéru mezi touto frekventovanou ulicí a plochami bydlení. I kdyby byl na vymezené ploše umístěn pouze jeden komerční objekt, nebude mít charakter supermarketu. Pro srovnání uvádíme výměru ploch znojemských „ supermarketů“: Albert Kaufland jih Kaufland Jarošova Interspar

17 532 m2 z toho 5608m2 zastavěné plocha prodejny 13042 m 2, z toho 5073m2 zastavěná plocha prodejny 13 790 m2, z toho 4326m2 zastavěná plocha prodejny 15 557 m2, z toho 7254m2 zastavěná plocha prodejny.

Komerční plocha vymezená regulačním plánem má celkovou výměru 6 129 m2, což je méně než polovina z uvedených ploch. Obava, že v území vznikne další supermarket je tedy neopodstatněná. V neposlední řadě je třeba vzít v potaz i ekonomické hledisko: zainvestovat celou lokalitu bude finančně velmi náročné, a aby se náklady nepromítly pouze do ceny pozemků určených pro bytové domy, je třeba v lokalitě vymezit i pozemky, které jsou komerčně zajímavější. (Cena pozemků pro komerční využití je výrazně vyšší než cena pozemků pro bydlení).

3. Smetana Radovan, Na Bojišti 674/19, 66902 Znojmo Podatel je vlastník domu Na Bojišti 674/19, parc.č. 986 Obsah námitky: 1. Umístění staveb typu Ov a T cca 5 bm od stávající krajnice místní komunikace ( hranice současných garáží) vyvolá zcela radikální zásah do stability místního svahu, kdy výškový rozdíl ulice na Bojišti a současného terénu Malé Louky je min. na úrovni cca 8-10m, navíc negativně umocněn materiálovým složením nerostlého svahu, tvořeného navážkou suti a výkopovou zeminou. Dnes přesně nikdo neví, kde je násyp ukončen a proti je zde zjevné a vysoké ohrožení nejen majetku, ale i života místních Tímto důrazně vyslovuji profesionální domněnku, že architektonický návrh není odborným posudkem ve smyslu stability závěrného svahu a reálnost navrženého stavebního provedení musí bát součástí tohoto návrhu.


48

Závěr této připomínky je požadavek důsledného a odborného zvážení půdorysného umístění navrhovaných staveb versus zajištění zmiňovaného svahu, tzn. ne na 100% ale alespoň na 150% jistotu. 2. Umístění stavby Ov s předpokládanou stavební výškou 15 +9 až 23 m nad původní terén resp. Staveb T s předpokládanou stavební výškou 17,5 +1 až 18, 5 m nad původní terén svojí výškou , přesahující až o 50% stávající nemovitosti navíc zcela radikálně ovlivní světelné poměry a výhled z nemovitostí na bojišti. Navržené stavby s půdorysným položením cca 11bm od staveb na ulici Na Bojišti na parcelách č.980- 986, tj za zlomem slepé ulice, vytvoří skutečný vizuální „profil tunelu“, kdy budou muset jednotlivé rodiny koukat do oken , resp. Vlastníci novostavby koukat na sousedy ve staré zástavbě pěkně shora. Závěr této připomínka má obdobný požadavek , a to důsledně a odborné zvážení půdorysného umístění navrhovaných staveb, tj. zvětšit odsazení půdorysu domů a tím zvýšit plochu zeleně, oddělující novou a starou zástavbu, a dále optimalizovat výškovou úroveň novostaveb maximálně na stejnou úroveň staveb současných. Návrh rozhodnutí o námitce: námitce se vyhoví částečně, v kapitole A.2.2. textové části budou upřesněny podmínky pro umístění a uspořádání staveb, architektonické a urbanistické podmínky pro jednotlivé stavby pro bytový dům typu T a občanskou vybavenost Ov -1. Maximální výška objektů směrem do ulice Na Bojišti bude 12m (tj max. 3 nadzemní podlaží, objekty budou mít plochu střechu). Stavební čára směrem do ulice Na Bojišti bude stanovena ve vzdálenosti min. 12 m od hranic soukromých pozemků v ulici. Stavební čára bude zakreslena v grafické části. Odůvodnění: Objekty navržené do svahu na severní straně areálu Malá Louka budou řešeny jako terasové domy občanského vybavení, terasové bytové domy, případně terasové rodinné domy. Vzhledem k charakteru terénu v této části areálu, výškovému převýšení a charakteru základových zemin (místo, kde byla v minulosti těžena hlína), návrh předpokládá založení těchto objektů na spodní úrovni areálu Malá Louka a kotvení základové desky do svahu. Objekt by byl o strmý svah pouze opřen (a kotven do něj). Před započetím jakýchkoliv stavebních prací budou provedeny hydrogeologické průzkumy a následně statické výpočty, které budou garantovat budoucí stabilitu navrženého objektu a tedy i objektů na sousedních pozemcích. Regulační podmínky pro objekt občanského vybavení jsou dány horní výškovou hranicí. Vzniklý objekt by neměl být vyšší. Pokud budou stavěny v této lokalitě bytové nebo rodinné domy, nabízí se několik variant řešení. Jedna z nich je, že na horní hraně bude objekt ukončen zástavbou stejné výšky, jak je tomu na druhé straně ulice, tj. vstupní podlaží s garáží + 2. NP ukončená plochou střechou (případně 1 NP se sedlovou střechou využitelnou jako podkroví). Výstavba je navržené 6 m od stávající obslužné komunikace, aby bylo možno odstavovat automobily na vlastním pozemku a nebylo bráněno plynulému pohybu po komunikaci, minimální šířka mezi hranicí soukromých pozemků a stavební čárou navrhovaných objektů bude 12 m, tak jak to stanoví


49

vyhláška č.501/2006 S., o obecných požadavcích na využívání území. To je šířka běžné obytné ulice. Součástí nového řešení by mělo být i obratiště na konci ulice. Během zpracovávání RP nebylo jasné stanovisko „radnice“ ohledně stávajících řadových garáží. Proto nebyl v RP plánu tento prostor podrobněji řešen. Variantně však bylo uvažováno i s řešením okolního prostoru dnešní ubytovny. Vzhledem ke stávajícímu stavu garáží a po odstranění zeleně nestabilitě svahu, se dá předpokládat, že zachování stávajících garáží, bez nákladných stavebních zásahů, není reálné. V tom případě by bylo vhodné tento prostor nově řešit, již mimo RP, jednoduchou územní studií, která by prověřila nejvhodnější využití tohoto prostoru a zároveň rozptýlila obavy dnešních obyvatel.

4. Chmelovi Luděk a Milena, Brněnská 2926/3, 66902 Znojmo Podatelé jsou vlastníky domu Brněnská 3 a pozemků parc.č. 5737, 5735, 5736, připomínka podaná 27.12.2013 a námitka podaná jsou téměř totožné, námitka je rozšířena o bod 5. Obsah námitky: 1. Dopravní napojení: Nesouhlasí s řešením dopravního napojení na ulici Brněnskou z parkoviště P3-P4. Jako zásadní důvod uvádí nepřehlednost, která při výjezdu z areálu a současnému příjezdu aut ke stávajícím garážím a rodinným domkům nebude bezpečná a také bezpečnost chodců v tomto úseku bude ohrožena. Rovněž v zimě je zde hůře udržovatelný prudký kopec. Navrhované dopravní jednosměrné napojení celkově není bezpečné. Proto navrhuje nové dopravní napojení z areálu Malá Louka a to v prostoru mezi patrovými garážemi a prodejnou Mountfield. 2. Oplocení pozemku: V současné době jsou pozemky rodinných domků parc.č.5736,5737,5738/1,5739/1 ze strany areálu oploceny plným plotem. Podatel požaduje zachovat toto oplocení nebo provést jeho rekonstrukci. 3. Zachování stromů: Mezi rodinnými domy a areálem je v současné době několik stromů - javorů, které působí jako přirozené oddělení pozemků. Požaduje, pokud to stav stromů dovolí, tyto ponechat a případně vysázet nové. 4. Vodovod: Napojení rodinných domů v Brněnské ulici č.p.3,5,7,9 je provedeno společně jednou vodovodní přípojkou. Jejich vodoměr je umístěn v šachtě u autobusové zastávky. Provedení je a odhadem ze 60.let. Chmelovi žádají o zahrnutí připojení těchto domků do projektu nové vodovodní sítě. 5. Výstavba: K výstavbě bytových vilových domů označených písmenem C mají připomínku z hlediska estetiky.


50

Vystavěné vilové domy svojí výškou a ve výškovém terénu nebudou z jižní, východní a západní strany koncepčně začleněny. Navrhují rámcově v tomto místě vybudovat lesopark s velkou škálou sportovního i relaxačního využití. Návrh rozhodnutí o námitce: Námitce se nevyhoví v bodě 1 a 5. Námitce se vyhoví v bodech 2, 3, 4. Do podmínek pro zpracování navazujících stupňů dokumentace budou uvedeny následující požadavky: Oplocení mezi soukromými pozemky na ulici Brněnské a lokalitou zůstane zachováno, případně bude nahrazeno novým Bude proveden dendrologický průzkum. Kvalitní zeleň, která nebrání navržené zástavbě, bude odborně ošetřena (prořezána) a zachována. Mezi lokalitou a soukromými pozemky na ulici Brněnské bude realizována izolační zeleň. Samostatným projektem bude ověřena možnost napojení na nově navržený vodovod v lokalitě. Odůvodnění: K bodu 1 – dopravní řešení bylo velmi podrobně řešeno a projednáváno. Řešení, které navrhují Chmelovi, tj. napojení mezi garážemi bylo navržené v jedné z variant územní studie, po prověření dopravním specialistou, bylo zamítnuto pro velké výškové převýšení. Obslužná komunikace by musela být řešen rampou, kterou by nebylo možné plně využít pro obsluhu na ni navazujících objektů. Napojení z parkoviště P3-P4 na ulici Brněnskou je pouze jednosměrné, a pokud bude realizováno, budou dopravní parametry této komunikace upraveny. Bude sloužit pouze jako nouzové. K bodu 5 - Bodové bytové domy v jižní části areálu jsou součásti celkové základní urbanistické koncepce. Dotvářejí uliční prostor. Od hrany svahu nad Brněnskou ulicí jsou odsazeny v nejbližším místě cca 25 m, v nejvzdálenějším místě 42 m. Poslední podlaží těchto domů je navrženo jako ustupující. Vzniklá terasa na střeše 4 NP může být (s výjimkou domu na pozemku BdC-4) navržena směrem k jihu, tedy směrem k ulici Brněnské. Tím dojde k optickému snížení výšky objektu při pohledu z této strany. Za navrženými parkovacími plochami jsou navrženy plochy zeleně. Součástí těchto ploch bude i výsadba vzrostlé zeleně na hraně svahu, nové domy se budou promítat až za touto zelenou stěnou. Z bezpečnostních důvodů (velké výškové převýšení) bude stávající plechový plot na hraně svahu nahrazen plotem novým, vysokým 1,8 – 2 m. RP navrhuje rekonstruovat stávající historický objekt s věžičkou, který je součástí dnešního oplocení. Působení nově navržených domů ve stávajícím prostředí jižní části města bylo prověřováno v době zpracovávání RP i během jeho projednávání.


51

B.4. Vyhodnocení připomínek Připomínky doručené ve společném jednání 1. Musil Vladimír, Mudr., Brněnská 2931/9, 66902 Znojmo, čj.MUZN 84820/2013 ze dne 17.12.2013 2. Morávek Radovan, Brněnská 2933/13, 66902 Znojmo, čj. MUZN 84562/2013 ze dne 17.12.2013 3. Chmelovi Luděk a Milena, Brněnská 2926/3, 66902 Znojmo, čj. MUZN 86092/2013 ze dne 27.12.2013 Připomínky doručené při veřejném projednání 4. Okrašlovací spolek ve Znojmě, čj. MUZN 29534/2014 ze dne 24.4.2014; 5. Hora Jan, Ing.arch., Jana Roháče z Dubé 2335/, 44001 Louny, čj. MUZN 30689/2014 ze dne 29.4.2014; PŘIPOMÍNKY DORUČENÉ VE SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ 1. MUDr. Musil Vladimír, Brněnská 2931/9, 66902 Znojmo Podatel vlastní dům Brněnská 9 včetně pozemků parc.č. 5739/1 k.ú. Znojmo-město. Obsah připomínky: 1. Podatel požaduje, aby byla zachována zeď a plot, který odděluje rodinné domy Brněnská 3 -9 od lokality, a prořezání vzrostlých stromů. Větve vzrostlých javorů zasahují na dvůr rodinného domu a listí a lusky zanáší celou plochu dvora, větve zatěžují střechu. 2. Podatel požaduje zhotovení nové dešťové kanalizace, stávající kanalizace má dle zjištění technika ASA malý profil, poklopy byly pro časté krádeže připevněny napevno a kanalizaci tak není možné čistit. Před domem pana Musila se při deštích hromadí voda. Jednání kolem této situace trvají už 24 let. Vyhodnocení připomínky Připomínkám se vyhoví v rozsahu řešení, které přísluší regulačnímu plánu: 1. V pokynech po zpracování navazující PD bude stanovena podmínka zřízení oplocení mezi skupinou RD na ulici Brněnské a řešenou lokalitou. Vlastní řešení oplocení bude předmětem podrobnější projektové dokumentace. Před zahájením stavby bude proveden v lokalitě dendrologický průzkum. Zřejmě dojde k výrazné redukci stávající, zejména náletové zeleně. Tam kde to bude možné, budou vzrostlé stromy po odborném ošetření (prořezání) zachovány. 2. Problematika dešťové kanalizace před domem podatele se přímo netýká řešení RP. Odvedení dešťových vod je v lokalitě řešeno zdržením a vsaky. Podnět bude postoupen k prověření příslušnému odboru MěÚ Znojmo.


52

2. Morávek Radovan, Brněnská 2933/13, 66902 Znojmo Podatel je vlastníkem pozemků parc.č. 5734, 5730, 5731 a 5729/1 a domu Brněnská 2933/13, nejvíce se ho dotýká plánovaná stavba bytového domu na pozemku Bd C-4. Obsah připomínky: 1.

2. 3.

Upozorňuje na to, že rozdíl úrovně (nadmořské výšky) pozemků pro dům BdC-4 a pozemků okolo jeho domu je 5 m. Stavba domu o 4 NP + UP by se jevila ještě vyšší. Původní stavba, která v tomto místě stála, byla přízemní se sedlovou střechou a nebránila přístupu slunce na pozemky podatele. Má obavu z narušení soukromí. Požaduje větší množství zeleně. Uvítal by zvětšení parkoviště P4 na úkor domu BdC-4 a navýšení Vz-1 okolo pozemku. Má připomínku k odvádění dešťových vod, má obavy, že koncentrovaná voda (zřejmě myšleno v retenčních nádržích) bude odtékat na jeho pozemky. Uvádí, že severně od pozemku 5729/1 (zahrada) se při deštích tvoří rybníček, který vodu zdržuje.

Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhoví částečně, V RP bude provedena úprava - pozemek BdC-4 bude z východní strany zúžen a bude vymezen pro typ domu, který umožní takové dispoziční řešení, kde budou směrem východním orientovány ložnice a technické zázemí bytu bez balkónů. Do podmínek pro zapracování navazujících stupňů dokumentace budou uvedeny následující požadavky: požadavek na osázení zeleně kolem parkoviště P-4 a západně od pozemku BdC- 4 (směrem k soukromým zahradám). požadavek na dispozičního řešení domu umístěného na pozemku BdC-4: na východní straně domu (směrem k soukromým zahradám) budou situovány ložnice a technické zázemí bytů, nebudou zde navrženy balkóny požadavek na řešení ploch zeleně: plochy zeleně budou řešeny takovým způsobem, aby byly schopné zadržet vodu při přívalových deštích a bylo zamezeno vniknutí vody na pozemky parc.č. 5734, 5731, 5729/1,2,3. požadavek na dostatečné statické zajištění svahu mezi pozemky parc.č. 5734, 5731, 5729/1,2,3. Odůvodnění: Obavy ze ztráty soukromí ze strany pana Morávka jsou pochopitelné, víc než 10 let je areál opuštěný. Tento stav je ale přechodný, již od r. 2000 je lokalita Malá Louka určena územním plánem pro výstavbu bytových domů a majitelé sousedních pozemků musí se změnou v území počítat. Snahou bude negativní dopad stavby domu na pozemku BdC-4 co nejvíce eliminovat, to lze několika způsoby: Východní strana stavebního pozemku BdC-4 může být osázena řadou stromů, navazujících na zeleň kolem parkoviště a východně od domu. Dalším „zmírňujícím“ faktorem může být dispoziční řešení domu s umístěním ložnic a technického zázemí bytů na východní stranu bez použití balkónů. Proto navrhujeme, aby byl pozemek směrem k soukromým pozemkům zúžen a byl určen pro jiný typ domu. Do podmínek pro zpracování navazujících stupňů dokumentace budou uvedeny požadavky na dispoziční řešení bytů v domě.


53

RP řeší odvedení dešťových vod zasakovaní přímo do podloží, akumulace během přívalových dešťů je řešena pomocí retence v retenčních nádržích. Tento způsob byl navržen na základě hydrogeologického průzkumu a předpokládá se, že bude funkční. Na plochách zeleně bude voda vsakována. Travnaté plochy budou spádovány tak, aby se voda z případných přívalových dešťů hromadila v areálu Malé Louky a nepřetekla na sousední níže položené pozemky.

3. Chmelovi Luděk a Milena, Brněnská 2926/3, 66902 Znojmo Podatelé jsou vlastníky domu Brněnská 3 a pozemků parc.č. 5737, 5735, 5736, připomínka podaná 27.12.2013 a námitka podaná 28.4.2014 jsou téměř totožné, námitka je rozšířena o bod 5 – vyhodnocení připomínky je totožné s návrhem rozhodnutí o námitkách. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH VE VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ 4. Okrašlovací spolek ve Znojmě Obsah připomínky: 1. Zásadně nesouhlasíme s přehnaně velkým vymezením plochy pro komerci v severozápadním koutu řešené plochy. Považujeme to za nedůvodné a za škodlivé z hlediska celoměstských zájmů. Regulační plán musí přejímat základní údaje obsažené v platném územním plánu. Platný územní plán (dle aktualizovaného výkresu z roku 2006) stanoví na celé řešené území Malé Louky regulativ smíšené obytné zóny Bv/4, kde je přípustné umístění komerce do 1500 m2 prodejní plochy. V návrhu nového územního plánu náš spolek prosazuje, aby tento regulativ byl snížen na 800 m2, tady na úroveň, která byla stanovena v původním znění územního plánu z roku 2001 a která plně zajistí dostatečnou prodejní funkci pro obyvatele z okolí (podobně jako např. market Billa na Mansberku), nikoli však funkci supermarketu pro dojíždějící z celého města a okolí. Takových supermarketů je v blízkém okolí Malé Louky hned několik (Albert, Interspar a Kaufland). Obáváme se, aby město tímto velkorysým regulativem neztratilo účinnou kontrolu nad vznikem velkoplošných prodejen supermarketů na svém území, a nedocházelo tak k prohlubování negativních jevů s tím spojených (vylidňování centra města apod.) Oporu pro naši připomínku nacházíme v samotném zadání regulačního plánu na str.5: "V dosahu řešeného území jsou dostatečné kapacity občanského vybavení (obchod, služby, školy, Zařízení pro sport a rekreaci, Zdravotní služby). Pro rozšíření tohoto vybavení je možné využít partery bytových domů." S tímto tvrzením se plně ztotožňujeme, a proto nerozumíme, proč řešitel regulačního plánu vymezil takto: velkou plochu (6129 m2 s regulativem prodejní plochy 1.500 m2) pro komerci! Je to jednoznačně v rozporu se zadáním RP a neodpovídají tomu ani vlastnické vztahy, které sice regulační plán primárně neřeší, nicméně i ony jsou velmi důležité pro reálnost aplikace regulačního plánu do praxe! Pozemek ve vlastnictví LIDL ČR v.o.s., a to p.č. 966/1, má výměru pouze 3622 m2 a způsobem využití "ostatní plocha", což město jako majitele okolních pozemků a potažmo zastupitele města, kteří o regulačním plánu rozhodují, nenutí k žádným ústupkům z hlediska územního plánování.


54

2. Doporučujeme snížit podlažnost bytových domů V sektoru C při Brněnské ulici z hlediska urbanistického, neboť v sousedství se nacházejí rodinné domky se zahradami. Výškový přechod mezi starou a novou zástavbou, umocněný ještě vyšším základním terénem, by působil velmi negativně nejen na bydlící v rodinných domech, ale také při všech pohledech na tuto městskou čtvrť od jihu. 3. V návaznosti na diskusi nad celkovým urbanisticko achitektonickým řešením celé lokality, jež proběhla při veřejném projednání návrhu RP dne 22. 4. 2014, doporučujeme v případě přepracování celého konceptu zvážit, zda by se pro tuto lokalitu i z hlediska komerčního více nehodil koncept vilové čtvrti. Poptávka po bydlení v bytových domech je ve Znojmě v současnosti zcela uspokojena, tudíž nalezení developera pro lokalitu bude velmi obtížné. Na druhé straně poptávka po rodinných domech ve Znojmě není uspokojována a mladí lidé s rodinami odcházejí ze Znojma do okolních obcí, kde stavební pozemky pro rodinné domky jsou. Vyhodnocení připomínky Bod č.3 připomínky nebude zohledněn Regulační plán navazuje na urbanistickou studii, která řešila komerční plochy v lokalitě ve třech velikostních variantách. Do RP je převzata varianta s plochou nejmenší. Vymezení plochy reaguje na navrženou uliční síť. Plocha pro výstavu komerčního objektu neznamená automaticky plochu pro velkoprodejnu. Využití je velmi široké (maloobchod, stravování, ubytování, služby, administrativa, věda a výzkum, výstavnictví). U všech komerčních aktivit je však třeba zajistit odpovídající počet parkovacích míst, proto je třeba, aby byla plocha dostatečně nadimenzovaná. Vybavenost by měla sloužit především obyvatelům lokality, poloha plochy přímo u silnice navíc vytvoří bariéru mezi touto frekventovanou ulicí a plochami bydlení. Pro srovnán uvádíme výměru ploch znojemských „ supermarketů“: Albert 17 532 m2 z toho 5608m2 zastavěné plocha prodejny Kaufland jih 13042 m 2, z toho 5073m2 zastavěná plocha prodejny Kaufland Jarošova 13 790 m2, z toho 4326m2 zastavěná plocha prodejny Interspar 15 557 m2, z toho 7254m2 zastavěná plocha prodejny. Komerční plocha vymezená regulačním plánem má celkovou výměru 6 129 m2, což je méně než polovina z uvedených ploch. Obava, že v území vznikne další podobný supermarket je tedy neopodstatněná. Je třeba vzít potaz i ekonomické hledisko: zainvestovat celou lokalitu bude finančně velmi náročné a aby se náklady nepromítly pouze do ceny pozemků určených pro bytové domy, je třeba v lokalitě vymezit i pozemky, které mají vyšší hodnotu. (Cena pozemků pro komerční využití je výrazně vyšší než cena pozemků pro bydlení).


55

Na veřejném projednání bylo oprávněně kritizováno nedostatečné vymezení podmínek (regulace) pro umístění staveb na pozemku K1 pro komerční účely. Proto bude do regulačního plánu zapracována podmínka tohoto znění: po upřesnění způsobu využití komerční plochy K1 bude její urbanisticko architektonické řešení předmětem samostatné studie, která bude projednána a schválena v orgánech města. Bod č.2 připomínky nebude zohledněn, upravena bude pouze šířka pozemku BdC-4. Stávající zástavba rodinnými domy (RD) pochází z doby, kdy měla tato dnešní část města Znojma příměstský a místy až venkovský charakter. Pozdější vývoj tuto zástavbu nahradil panelovými domy a zcela změnil původní charakter místa. Také pozdější zásahy do této původní zástavby vedly k přistavování podlaží na původní domy, využívání střech RD pro bydlení v podkroví. V současné době má lokalita zcela městský charakter. Navržené domy budou obklopeny zelení, která má za úkol zkvalitnit prostředí bydlících obyvatel, ale také odclonit novou zástavbu od stávajících rodinných domů a tím jim v maximální možné míře ponechat stávající „soukromí“. Zeleň na jihovýchodní straně je navržena převážně jako parková, kombinace vzrostlých stromů a travnatých ploch, s minimem jiných aktivit. Navržená zeleň má několik úkolů: odclonit obytnou část areálu od stávajícího hřbitova Louka, odclonit a částečně pohledově izolovat navržené bytové domy od rodinných domů jihovýchodně, dále má sloužit jako místo, kde může být dočasně jímána případná přívalová dešťová voda, a v neposlední řadě bude sloužit jako místo pro procházky a odpočinek v zeleni pro obyvatele navržené lokality. V severní části veřejné zeleně jsou pak navržena místa pro sportovní vyžití obyvatel. Pohledová exponovanost jižní části zástavby vytváří pro projektanty zadání, aby navržené domy byl nejen účelné, ale i pohledově zajímavé a pěkné. Tím by pohledy z jižní části na budoucí areál měly vnést do tohoto prostředí novou kvalitu. Bodové bytové domy v jižní části areálu jsou součásti celkové základní urbanistické koncepce. Dotvářejí uliční prostor. Od hrany svahu nad Brněnskou ulicí jsou odsazeny v nejbližším místě cca 25 m, v nejvzdálenějším místě 42 m. Poslední podlaží těchto domů je navrženo jako ustupující. Vzniklá terasa (na střeše 4 NP) je navržena směrem k jihu, tedy směrem k ulici Brněnské. Tím dojde k optickému snížení výšky objektu při pohledu z této strany. Za navrženými parkovacími plochami jsou navrženy plochy zeleně. Součástí těchto ploch bude i výsadba vzrostlé zeleně na hraně svahu, nové domy se budou promítat až za touto zelenou stěnou. Z bezpečnostních důvodů (velké výškové převýšení) bude stávající plechový plot na hraně svahu nahrazen plotem novým, vysokým 1,8 – 2 m. RP navrhuje rekonstruovat stávající historický objekt s věžičkou, který je součástí dnešního oplocení. Působení nově navržených domů, ve stávajícím prostředí jižní části města bylo prověřováno v době zpracovávání RP i během jeho projednávání. Bod č. 3 připomínky nebude zohledněn. Jedná se o lokalitu situovanou uvnitř městské zástavby, snadno dostupnou z městského centra i pro pěší, s dostupnými kapacitními inženýrskými sítěmi, je třeba ji využít efektivně. Nový územní plán Znojmo vymezuje celkem cca 125 ha ploch pro bydlení, většina z nich je určena pro bydlení v rodinných domech (97 ha)‚ 28 ha bytové domy. Soustředěná výstavba bytových domů je navržena pouze v lokalitě Malá Louka a v části lokality pod Městským Lesíkem.


56

5.Hora Jan, Ing.arch., Jana Roháče z Dubé 2335/, 44001 Louny Obsah připomínky: 1. Jak probíhal způsob výběru dodavatele projektové dokumentace? Domníváme se, že výběr nesledoval snahu o co nejlepší výsledek, ale osobní zájmy zúčastněných. V české republice je mnoho architektonických ateliérů, které se zabývají tvorbou podobných dokumentů a určitě by rádi soutěžily o takto rozsáhlou zakázku. Výhrady k samotnému projektu: 2. Největším problémem je umístění obchodních ploch. Ano územní plán stanovuje určité množství obchodních ploch, nicméně právě koncentrace do jednoho místa je největším problémem. Kvůli tomu pak může vzniknout další supermarket, kterými je město zahlceno. Kdyby plán počítal z rozptýlením těchto ploch a společnosti Lidl zůstaly jen plochy, které skutečně vlastní, a byly nahrazeny ekvivalentní rozlohou (cca 3700m2), jen těžko by mohl vzniknout další supermarket s velkým parkovištěm. Skoro to vypadá, že město protlačuje zájmy této společnosti na úkor zdravého vývoje území. 3. Zároveň zatímco v obytné části jsou poměrně pevně stanovené mantinely ohledně velikosti a umístění bytových domů pomocí uliční čáry, V komerční části jsou pravidla nastavená velmi vágně. Není stanovena uliční čára, ale čára maximální zastavitelnosti, tím pádem řetězec má velkou volnost v umístění haly. Autorská zpráva vyloženě uvádí: "Předpokládá se využití pro obchodní dům včetně parkoviště odpovídající kapacity. Vedla se úvaha nad tím, jestli obchod má sloužit nově vzniklé čtvrti, nebo i přespolním? Vzhledem ke komplikované dopravní situaci je další zatížení dopravou V lokalitě zcela nevhodné. Zároveň je velká parkovací plocha těžko slučitelná s obytnou funkcí území. Ulice Vídeňská tím získá ještě nehostinnější tvář, místo, aby se vydala směrem městského bulváru s parterem. Zároveň autorská zpráva v případě supermarketu doporučuje: "Nejvhodnější umístění objektu je co nejblíže k severnímu svahu." Z čeho tato úvaha vychází? Je to právě naopak, supermarkety umístěné uprostřed parkoviště, které rezignují na fungující parter jsou zabijáky městského prostředí. 4. Další otázkou je v jakém režimu se má čtvrť vyvíjet a jak budou ošetřena vlastnická práva a způsob realizace infrastruktury. Proč je někde stanoveno, že domy budou mít podzemní parkování? Proč je jinde stanoveno, že bude parkování na terénu? Není to nad rámec regulačního plánu? Proč je tam tak velký prostor věnovaný komunikacím? Kdo bude komunikace budovat? Tahle úvaha sice není zákonnou podmínkou, ale je logickou úvahou nad vývojem území. 5. Zvláštní péči je potřeba věnovat komunikaci a parkovišti u bytových domů typu B, která se zdá zbytečná. Podle územní studie je vidět, že layout komunikací v území vycházel z napojení na ulice Brněnskou a Kotkovu, které kvůli velkému terénnímu převýšení nelze realizovat. Přístupy do území se mění, ale layout zůstává, ale už není vůbec logický. 6. Proč je v území mnohem více parkovacích míst než Vyžaduje norma? Cituji výpočet: "Celkový počet odstavných a parkovacích stání 265+198 = 463 > 255."


57

Rozumíme tomu správně, že je v území 208 více míst, než je potřeba? Jakou bude mít motivaci budoucí developer budovat drahá podzemní parkoviště (která jsou správně), když bude takový převis míst na terénu? A to nepočítáme obrovské parkoviště u prodejny Lidl! Zároveň se může stát, že se území stane odstavnou plochou pro okolní čtvrti. Je známým faktem, že čím více prostoru auta dostanou, tím více si vezmou. Proto není pochopitelně k čemu jsou všechna nadzemní parkoviště a území by prospělo je zrušit a ponechat pouze odstavná stání pro návštěvníky. 7. Celé veřejné projednání bylo odprezentováno na jediném půdorysném plánu. Troufám si říci, že laik neměl šanci se v projektu zorientovat. Součástí prezentace tak zásadního projektu by měly být i řezy, vysvětlující schemata a axonometrie (zvláště jsou-li zpracované). Prezentace neodpovídala důležitosti zadání a zacílení na publikum a už vůbec neodpovídala desetileté práci pro veřejnou správu. Je otázkou, zda řez územím vůbec existuje, projekt složitou topografii nereﬂektuje. Projekt, tak jak je nastavený, umožňuje vznik dalšího supermarketu a v podstatě vytváří prostor pro vznik dalšího sídliště zahlceného auty a nikoliv kvalitního městského prostoru ověřeného staletími. Vyhodnocení připomínek: Vyhodnocení bodu č.1: připomínka se netýká řešení územního plánu. Vyhodnocení bodu č.2 viz vyhodnocení bod č1 připomínky Okrašlovacího spolku Vyhodnocení bodů č.3 -7: Body 3 - 7 kritizují navržené řešení a obsahují řadu otázek více nebo méně souvisejících s řešením regulačního plánu. Z jejich obsahu je zřejmé, že podatel nezná celý proces, který předcházel zpracování návrhu regulačního plánu do projednávané podoby. Opodstatněná je připomínka k nedostatečnému vymezení podmínek (regulace) pro umístění staveb na pozemku K1 pro komerční účely. Proto bude do regulačního plánu zapracována podmínka tohoto znění: po upřesnění způsobu využití komerční plochy K1 bude její urbanisticko architektonické řešení předmětem samostatné studie, která bude projednána a schválena v orgánech města. Komentář k bodu 3 připomínky Upřesnění podmínek po umístění objektu (nebo objektů) na ploše K1 pro komerční využití je v situaci, kdy neznáme záměr ani investora, velmi složité. Zvažovali jsme stanovit stavební čáru navazující na stavební čáru bytového domu (Ing. Kyněra). Takové řešení by mělo smysl pouze v případě, že by to ulice byly orientované obchodní portály s výlohami. Do takové podrobnosti regulační plán jít nemůže, pokud nebylo v zadání stanoveno, jaký druh objektu bude v ploše umístěn. Firma Lidl, která je vlastníkem části plochy K1, záměr postavit na pozemku „ svoji prodejnu“ nepotvrdila, ani nevyvrátila. Proto navrhujeme, aby byl architektonicko- urbanistický návrh zástavby plochy K1 zpracován až po té, až bude záměr využití upřesněn. Snaha vytvořit zde městský bulvár, bude zřejmě marná: Ulice Vídeňská přestavuje v tomto úseku velmi nepřívětivý prostor pro pohyb pěších osob. A není to jen tím, že se součástí ulice je velmi frekventovaná čtyřproudovou komunikaci, a že při přesunu z jihu na sever musíme jít stále do kopce.


58

Chybou bylo, že během stavby obchodního domu Hypernova, dnes Albert, si investor vymohl během stavby změnu projektu a nahradil navržené komerční prostory umístěné těsně u chodníku, levnějším svahem. Také umístění stávajících objektů na východní straně ulice nevytváří v tomto prostoru potřebnou kvalitu. Citované doporučení na umístění objektu obchodního domu v severozápadním rohu lokality vyplývá z celkové koncepce areálu. V ulici navržené v centru území je možné využít parter bytových domů pro menší obchody, služby apod. Požadavek z ÚP na vymezení plochy komerce byl vyřešen v severozápadní části řešeného území, blízko komunikace I/38, nejen proto, že část pozemků této plochy vlastní firma Lidl, ale především proto, aby doprava spojená s komercí – zásobování, zákazníci - neobtěžovala obyvatele lokality. Komentář k bodu 4 připomínky Vlastnická práva ani způsob realizace technické a dopravní infrastruktury nejsou předmětem regulačního plánu, regulační plán je podkladem pro hledání optimálního řešení této problematiky. Volba způsobu parkování vychází z dobrých zkušeností s bytovým domem v lokalitě Židovského hřbitova nebo na Hvězdové ulici, kde je parkování obyvatel domu řešeno v 1. PP a následně i se sousedním domem na Pražské ulici, kde obyvatelé parkují v časti1.NP. Parkování v1.PP, případně v částečně zapuštěném 1.NP je v našem případě navrženo u domů v centrální části areálu v obytné ulici a u volně stojících bytových domů v jižní části. Vzhledem k tomu, že je toto řešení dražší, než parkování na terénu, a tím jsou i vyšší náklady na bydlení, byly v areálu navrženy i domy s menšími byty, bez podzemních garáží, s parkováním na terénu. Mohou to být domy se startovacími byty, s bydlením pro mladé obyvatele, kteří budou pro své aktivity využívat i okolní „zelené“ plochy. Komentář k bodu 5 připomínky Obslužná komunikace u domu typu B má sloužit pro obsluhu objektů v jejím sousedství. Parkoviště na konci ulice slouží k odstavování vozidel i jako obratiště (zejména pro odvoz odpadků, požární techniku apod.). V jedné z variant územní studie, bylo navrženo propojení jižním směrem, do prostoru řadových garáží. Toto řešení bylo po prověření dopravním specialistou zamítnuto pro velké výškové převýšení, kdy by obslužnou komunikaci nebylo možné plně využít pro obsluhu na ni navazujících objektů bylo zamítnuto. Další navržená připojení mají zajistit plynulost dopravní obsluhy v konečné fázi zastavění území. Časový horizont ukončení zástavby je v současné době nejasný, stejně jako datum dokončení obchvatu města Znojma. Dalším důvodem je dostupnost řešeného území v případě uzavření hlavního dopravního napojení z důvodu havárie, krizové situace pro záchranné složky apod. Komentář k bodu 6 připomínky Navýšení počtu parkovacích stání nad „normovou“ potřebu vyšlo z požadavků města a je reakcí na stálý nedostatek parkovacích míst v obytných lokalitách. Mimo to může být parter některých obytných domů využit pro obchod, služby nebo jiné aktivity, které vyvolají další potřebu parkovacích míst. I z toho důvodu je počet parkovacích míst zdánlivě naddimenzován.


59

Komentář k bodu 7 připomínky Veřejné projednání regulačního plánu předcházelo veřejné projednání studie, prezentace pro zastupitele města. Pořízení regulačního plánu bylo navazujícím procesem, který reagoval na změnu stavebního zákona a jehož cílem bylo povýšit studii na územně plánovací dokumentaci.


ODŮVODNĚNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU MALÁ LOUKA ZNOJMO

Recommend Documents