Odpad – Arial Hmyz – Helvetica
Zdarec Tak, a teï se budeme zabývat fonty. Jistì za posledních pár let neušlo vaším zrakùm, že se blíží výroèí jednoho typografického druhu. Pøesnìji øeèeno, asi nejrozšíøenìjšího písma, všudypøítomného hmyzu Helvetica. Je mi jasné, že po tìch padesáti letech jste z nìho všichni na šrot a znudìní, takže vám nebudu otravovat s detaily jeho dokonalých tvarù, nýbrž vydáme se na lov broukù. A pøi naší procházce krajinou se pozastavíme i nad Arialem a nadáme mu. BanJavor
������������� ���������������� Stejnì jako v pøírodì, i v typografickém svìtì existuje spousta druhù s všemožným zamìøením. Nìkteøí z nich jsou natolik úspìšní, že vyhrávají boj s konkurencí na plné èáøe díky své pøizpùsobivosti a kvalitì. Bohužel, ale né vždy je tomu tak. Poslední desetiletí zamíchalo se svìtovou typografií natolik, že dnes žijeme pøímo v džungli poèítaèové sazby. Vyvinula se spouta parazitù, kteøí mají tendenci zabíjet své hostitele. Pojïme se probrat historii tohoto období skrz nejrozšíøenìjší písma Arial a Helveticu.
Historie Helvetiky
Helveticu vytvoøil Švýcar Max Miedinger spoleènì s Eduardem Hoffmannem v Haas’sche Schriftgießerei (Haas type foudry) ve mìstì Münchenstein ve Švýcarsku. Je známo, že patøí do Mezinárodního Typografického Stylu (taky nazývaného the Swiss Style) Právì tak jako Josef Muller-Brockmann zpopularizoval používání sans - serif fontù, jako je Akzidenz Grotesk, který byl vytvoøen mnohem døíve, v roce1896, a prodán German type foundry Berthold. Haas pøedložil design nového sans-serif písma, aby konkuroval Akzidentu na švýcarském trhu. Originální název znìl Neue Haas Grotesk, název písma zmìnil German parent company Stempel v roce 1960 na Helvetica — odvozeno z Helvetia, latinského názvu Švýcarska — kvùli lepší mezinárodní prezentaci na trhu. (wikipedia.com)
na Helvetice, stejnì jako Bitstream’s Swiss 721 BT, který byl pojmenován podle švýcarského základu. Helvetica je použita v masovém dopravním systému metra ve Washingtonu DC a Bostonu, MA. Helvetica v zásadì nahradila Akzidenz Grotesk jako písmo pro znaky ve hlavním New Yorském metropolitním dopravním systému... No prostì, je všude! Otravná jak mravenci, ale kvalitní. (wikipedia.com)
Je všude
Helvetica je široce používána národy využívající abeced øímské Antikvy a Cirillice. Doèkala se øeckých i hebrejských znakù. Rozsah pùsobení Helveticy je skuteènì nebývalý. Mnohé varianty tohoto písma jsou používány v corporate identity Kanadské vlády. Helvetica je široce používána v písních, televizích, nových identitách, a ve jménech spousty uživatelských produktù. Je obsažena ve znaèkách a logech spoleèností jako 3M, AGFA, BASF, American Airlines, BMW, Crate & Barrel, Hoover, Lufthansa, Fendi, Knoll, Intel, Motorola, Muji, Nestle, Panasonic, Parmalat, SAAB (Helvetica 83 Heavy Extended), Samsung, Staples, Target, Texaco, a stovkách jiných, dalších korporací. Helvetica je základní písmo pro Mac OS system. Písmo Nimbus Sans (jedno ze základních písem pro GNU/Linux) je založeno
Max Miedinger – narozen 24.12.1910
v Zurichu, Švýcarsko, remøel 8.3.1980 v Zurichu, Švýcarsko. 1926-30: trains as a typesetter in Zurich, after which he attends evening classes at the Kunstgewerbeschule in Zurich. 1936-46: typographer for Globus department store’s advertising studio in Zurich. 1947-56: customer counselor and typeface sales representative for the Haas’sche Schriftgießerei in Münchenstein near Basle. From 1956 onwards: freelance graphic artist in Zurich. 1956: Eduard Hoffmann, the director of the Haas’sche Schriftgießerei, commissions Miedinger to develop a new sans-serif typeface. 1957: the Haas-Grotesk face is introduced. 1958: introduction of the roman (or normal) version of Haas-Grotesk. 1959: introduction of a bold Haas-Grotesk. 1960: the typeface changes its name from Neue Haas Grotesk to Helvetica™.
Škatulka
5.2.0.0 Lineární bezserifové statické písmo, neogrotesk Zakonèení otevøených tahù (u c, e, s) je dùslednì vodorovné • Osa stínu je svislá. • Støední výška je zvìtšená. • Univers, Helvetica, ITC Franklin, Gothic, Arial.
Helvetica Bold ABCČDEĚFGHIJKLMNO PQRŘSŠTUVWXYZ abcčdeěfghijklmnopqrřs štuvwxyz 1234567890
e
06 – 07
Nejvìtší tahou mas je ze zaèátku vše to, co je nové, neokounané, nebo má jakýsi punc protestu — revolty proti èemukoliv. Protest vnímáme jako samozøejmý doprovodný jev nevybouøeného mládí. Shovívavì pøivíráme oèi a s povýšeným výrazem mávneme rukou, abychom dali najevo, že to vše dávno známe a moc dobøe víme, že každý protest døíve nebo pozdìji skonèí umírnìnì sklopeným zrakem a splynutím se zlatým støedním proudem. Každá touha po výjimeènosti, která najde dostatek sympatizantù, stává se sama mainstreamem, tedy tím, proti èemu se bouøí. Stává se fádní, nevýraznou, bez nápadu, stává se potravou mas. Slovo móda oznaèuje spoleèenskou dohodu, která naøizuje, jak se chovat, jak vypadat a co øíkat, abychom mìli pocit soudržnosti s kmenem. Veškerá výjimeènost, kterou nám pøíslušenství k nìjaké módní vlnì propùjèuje, není nic více než sebeklamem a místo kýžené svobody rozhodování nás neustále omezuje. To je ostatnì myslím dostateènì známý fakt. Rozeznávám však ještì specifickou formu módy jako spoleèenské dohody. Tu, kterou její stoupenci nazývají trvalou, nemìnnou, nìkdy dokonce pøímo tradicí. Je to zakuklená mutace nedospìlé mladické módy a mnohem více než protestem je prachobyèejnou leností. Vše, co už je vymyšlené a funguje, uctivì oznaèujeme slovem tradice a nekriticky pøejímáme za své. Tradice je nedotknutelnost, dokonalost, nejvyšší meta. Tradice nás nenutí vymýšlet nové, ale umožòuje bezostyšnì omílat vyzkoušené jen proto, že si tím notnì usnadníme práci. A tak je to s písmem Helvetica. Písmo kvalitní, výbornì èitelné a s obrovskou šíøí uplatnìní, ale zároveò za posleních deset patnáct let až neskuteènì okoukané, nezajímavé a obyèejné. Zlaté pravidlo všech grafikù, typografù a sazeèù je použít Helveticu, když se nechce nad prací pøemýšlet. Písmo, které postrádá jakýkoliv emoèní náboj, charakter, ale „vypadá dobøe“ prakticky ve všech stupních a øezech (a že jich má požehnanì).
Jak to bylo s Applem Helveticu licencovala firma Apple pro svùj operaèní systém Mac OS jako jeden z vysoce kvalitních fontù pro univerzální použití. Na zaèátku devadesátých let by na PC platformì, která tehdy Macu nemohla ani zdaleka konkurovat, zpracovával grafiku jen naprostý zoufalec. Mac byl lepší, rychlejší a byl pro nìj primárnì vyvíjen profesionální (nejen grafický) software. Od té doby se traduje, že na Macu dìlají grafici a na PC amatéøi. Je to jeden z mnoha pøekonaných a stokrát vyvrácených mýtù, protože dnes vyrábí Apple pøedražené bytové doplòky, které poráží PC výhradnì na poli designu. Nicménì protože v prehistorii boje PC versus Mac byla kvalitní Helvetica dodávána spolu s operaèním systémem a držgrešle Microsoft nechtìl investovat do licence na profi fonty a nechal si od písmolijny Monotype vyrobit lacinou a (slušnì øeèeno) prapodivnou variaci nazvanou Arial, byly karty docela zajímavì rozdány. Když posadíte amatéra k poèítaèi, vyrobí za pár minut letáèek a použije první font, který mu daný program nabídne. Konkrétnì Arial nebo Times na PC (a buïme rádi, když to nebude Comic Sans). Celý svìt je pøecpaný, nasycený amatérskou „grafikou“ realizovanou Arialem nebo zmršeným Timesem. Miliony navštívenek, miliardy letákù, kalendáøù, katalogù a plakátù jsou založené na stále stejných písmech. A jak se odlišují od amátérù praví „profesionálové“?
Používají Helveticu. To myslím vážnì. Vìtšina rádoby erudovaných lidí se vysmìje každému, kdo použije Arial, ale hned vzápìtí vysolí návrh, který bez rozpakù vysází Helveticou, protože to je pøece to tradièní a vyzkoušené písmo. Zaènìme prosím spoleènì pracovat na demýtizaci oboru a pøestaòme koneènì používat tu otravnou Helveticu. Myslím, že nejsem sám, komu by se opravdu ulevilo. (Typofilos.cz)
08 – 09
Arial je všude. Jestli nevíte co to je, zøejmì nepoužíváte osobní poèítaè. Arial je rodinný font pro jakýkoli produkt firmy Microsoft, aś už na PC nebo Macu. Rozšíøil se jako virus skrz typografickou krajinu a ilustruje všudypøítomnost Microsoftu všude na svìtì. Rozšíøenost Arialu není zpùsobena jeho krásou. Dá se øíci, že pomìrnì zdomácnìl. Ale lidovost není nevyhnutelnì špatnou vìcí pro druh písma. Charakter a historie tohoto fontu jsou obvzláštì zajímavé, protože Arial, bohužel, má pomìrnì pochybnou historii a skoro žádný charakter. Skuteènì, Arial je trochu více než nestydatý podvodník. Po celou dobu minulé poloviny dvacáteho století, jeden z nejoblíbenìjších fontù západního svìta byla Helvetica. Pozdìji, Haas byl spojen s Linotype a Helvetica se stala hlavním propagátorem jejich síly, kvality a vlivu. Mnoho øezù a velikostí bylo nakresleno a použití fontu se tím ještì rozrostlo. Ikona Švýcarské typografie, Helvetica, zametla se svìtem designu v šedesátých letech a stala se synonymem pro moderní, progresivní a cosmopolitní postoje a názory. Objevení tìchto pøátelských a bezstarostných, èistých linií , vedlo k mezinárodnímu pøijetí, jako skoro perfektního písma pro použití na cokoli a kdekoli. “Když jste na pochybách, použijte Helveticu” se stalo každodenním heslem. A to se protáhlo i do sedmdedátých let. Spousta designérù tím byla znudìna a pøesunula se k jiným trendùm, ale hned potom se s toho stala také zas klasa každodenního designu a tisku. Èasnì v osmdesátých letech kdy vývojáøi Adobe vyvinuli PostScript page description language, nebylo žádným pøekvapením, že si Helveticu vybrali jako jeden ze základních ètyø fontù vložených do každého PostScript pøekladaèe. Jinak licencovali Times, Courier, a Symbol. Firma Adobe licencovala tyto fonty z originálních písmolijn, aby demonstrovala jejich respekt a uznání pro integritu písma, písmolijn a typografù. Pozdìji v osmdesátých letech byl fenomén poèítaèové publikace v plném proudu. Umožnil to Mackintosh a programy jako PageMaker, a Adobe PostScript page description language, každý mohl dìlat pomìrnì v profesionální kvalitì svou garfiku na celkem levných osobních poèítaèích. Nicménì pøišel první problém. Existovaly tu dvì dìti PostScriptových fontù: Type 1 a Type 3. Lišily se tím, že Type 1 obsahoval tzv. “hints” pro zdokonalení kvality výstupu. Adobe poskytli informace na výrobu Type 3 fontù, ale technologii kvalitìjších Type 1 neposkytnula. Když jste chtìli Type 1 fonty, Adobe byla jediný zdroj. Nikdo nechtìl prodávat, nebo pracovat s ménì kvalitnìjšími fonty Type 3. Adobe chtìla mít podíl na všech vý-
stupech kvalitního trhu. V roce 1989, se pokoušelo mnoho spoleèností rozluštit Type 1, nebo najít jiné alternativy. Apple a Microsoft podepsali spoleènou dohodu pro vytvoøení alternativ na technologii Adobe. Zatímco Microsoft pracoval na TrueImage, jejich page description language, Apple vyvíjel TrueType format. TrueType byl mnohem více otevøeným formátem a byl kompatibilní, ale nezávislí, s PostScript od Adobe. Tato situace efektivnì donutila Adobe vypustit skrytý Type 1 formát. V tom samém èase byly vyvíjeny PostScriptové “klony” jako konkurence proti Adobe. Tyto PostScripty “pracovaly stejnì” a byly obvykle v balíku se “stejnì pracujícími” fonty. Jeden Poscript klon, prodávaný jako Birmy, se vyznaèoval náhražkou Helveticy od Monotype nazvaný Arial. Arial se objevil jako nedotažená adaptace úctyhodných Monotype Grotesque sérií s pøekreslenými proporcemi a velikostí od Helveticy. Na první pohled vypadá jako Helvetica, ale je rozdílné v mnoha nepatrných atributech. Má schválnì proporce Helveticy, je to automatické kvùli nahrazení Helveticy Arialem v dokumentu vytvoøeném klonem PostScriptu. Netrénované oko, nepozná rozdíly. Po tom všem by spoustu lidí tìžko vysvìtlovalo rozdíly mezi patkovým a bezpatkovým písmem. Ale pro profesionální designeøi to bylo jako by jste se ptali po Jimmymu Stewartovi a dostali Richieho Littla. Je hodnì divné, že pro Monotype bylo nepohodlné udìlat pøímou kopii Helveticy. Mohli to velice jednoduše provést a utéct od toho. V minulosti hodnì producentù fontù upustilo od Helvetici pro velkou blízkost a nerozeznatelnost. Více èi ménì v mnoha zemích, obzvláštì ve spojených státech, zatímco název písma byl legálnì ochránìn, design písma byl tìžko ochránitelný. Když jestli jste si chtìli koupit sázecí stroj a chtìli jste reálnou Helveticu, koupili jste si Linotype. Jestli jste si vybrali poèítaèovou sazbu, Helveticu jste nemohli dostat. Místo toho jste dostali Triumvirate, Helios, Megaron, Newton, nebo cokoli jiného. Každá sázecí továrna mìla svou vlastní Helevetiku. Je docela dobøe možné, že spoustu Helvetic vidìných v sedmdesátých letech nebyly pravé Helvetiky. Monotype byla respektovaná písmolijna se slavnou minulostí, možná myšlenka, být propojení s tìmi, “piráty” byla nepøijatelná. Radìji našli skulinu a navrhli “originální” design, který zpùsobil sdílení stejných proporcí a velikostí v jiném typu písma. (“Monotype’s Other ‘Arials’”) To je pro mì, skoro horší než pøímá kopie. Arial trapnì pøedstírá že je odlišný. Pøímo øíká:”Já nejsem Helvetica. Já vážnì nevypadám jako Helvetika”, ale radostnì kráèí ve stejných stopách. Ve skuteènosti nemá odlišnou roli.
10 – 11
Když firma Microsoft vyrobila TrueType, standartní font formát pro windows 3.1,rozhodla se pro Arial radìji, než pro Helveticu. Pravdìpodobnì proto, že to bylo levnìjší a znali spoustu lidí, kteøí o rozdílech neví, nebo se o to nestarají. Ve stejném èase standardizovala TrueType i firma Apple, ale pøišela s helvetikou, ne s Arialem a platila ilicenci Lynotype. Samozøejmì Windows 3.1 byl velký hit. A proto, Arial je nyní všude jako vedlejší produkt Windows úspìchu, narozen s toho dobrého nápadu neplatit žádné licenèní poplatky. Dnes je situace taková, že vytlaèil Helveticu z mnoha stran v televizi, na webu, všude možnì se stal standardním fontem, hlavnì proto, že s rùstem Microsoftu rostla i jeho rozšíøenost. To by zas až tak nevadilo pøi nízkém rozlišení obrazovky, pak je s Helveticou více podobný. V ostatních pøípadech, co se týèe tøeba fontù pro web, je Arial bohužel jedna z mnoha dostupných možností.
Arial vs Helvetica Poznáte rozdíly? Tìžško? Tak tad ymáte porovnání i s Grotesquem. Písmové znaky R a A jsou porovnány pro názorné rozdíly. Rùžová je Helevtica a Arial je modrý. Též zde vydíte rozdíly v jednotlivých písmových znacích. Tøeba u písmového znaku R je rozdíl o nìco patrnìjší, než u minusky t. Arial má spouty øezù a variant, stejnì jako Helvetica.
Navzdory rozsíøenosti, profesionální typograf designer by zøídka kdy, tøeba jen v momentì, dokázal specifikovat znaky Arialu jako písma. Profesionální designéøi se dívají na Arial z patra, jako na nepøíliš spolehlivou imitaci písma s krátkou dobou oblíbenosti. To je dùvod proè se mu možná øíká “low-end stigma.” V nìkolika pøípadech, když jsem slyšel, že designer úmyslnì použil Arial byl dùvod být ten, že to klient vyžadoval. Proè? Klient chtìl zùstat použitelný, aby jeho corporate byl celistvý, protože základ byl vytvoøen ve Windows. Pravda je taková že, Arial dostal spoustu šancí díky své levnosti, ne proto, že je kvalitní písmo. Ubìhla už dlouhá doba od doby kdy jsem se stal fanouškem Helveticy. Pravda je, že Helvetica zaèala být populární díky svým vlastnostem. Arial dluží Helvetce za svùj úspìch, protože je nìco víc než parazit a vypadá to, že jeho druh nakonec znièí svého hostitele. Už teï zaèínám slýchávat od maldých designérù „Helvetica? To je ten font co vypadá jako nìjaká odrùda Arialu, že?“ (http://www.ms-studio.com/articles.html)
12 – 13
Výsledky ankety o 10 nejoblíbenìjších písem 03.01.2002 - Autor: Filip Blažek V listopadu a prosinci probíhala na serveru Typo.cz anketa o 10 nejoblíbenìjších Tož, bylo to pìkné. Až si povìsíte svoji sbírku krovkonožcù na stìnu, ještì se podívejte na výsledky ankety, která zkoumala užívanost a oblíbenost fontù u rùzných svìtových typografù. A sázejte hodnì s Helveticou aś ji Arial nezahubí. A vypadá to, že pùjdem do bijáku, protože se chystá film o Helvetice. Již brzy. Jinak vám už nic povídat nebudu, bla bla bla samé kecy... A sakra vypadá to, že jsme zapomnìli narvat do stránek inzerci. To snad né. S èeho budeme žít? Tak rychle alespoò do posledního místeèka...stejnì de o prachy né? Tak Zdarec na konec. Zdarec, dìcka. Zdarec.
písem mezi èeskými a svìtovými typografy. Pøinášíme podrobné výsledky. Celkovì Top 10 Autor
Doba vzniku
1.
Garamond - Claude Garamond
pøed 1550
2.
Helvetica - Max Miedinger
1958
3.
Frutiger - Adrian Frutiger
1976
4.
Bodoni - Giambattista Bodoni
pøed 1788
5.
Futura - Paul Renner
1927–1930
6.
Gill Sans - Eric Gill
1928–1930
7.
Univers - Adrian Frutiger
1953–1955
8.
Franklin Gothic - Morris Fuller Benton
1904
9.
Baskerville - John Baskerville
cca 1760
10.
Times - Stanley Morison
cca 1932
