Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra biologie
Entomofagie – hmyz na talíři Bakalářská práce
Brno 2009
Zadal:
Vypracovala:
Mgr. Robert Vlk, Ph.D.
Blanka Škrabalová
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 11. 2. 2009
..................................
1
Poděkování:
Především bych chtěla poděkovat Mgr. Robertovi Vlkovi, Ph.D. za vedení, cenné rady, připomínky, návrhy a inspiraci k vypracování této bakalářské práce.
2
Obsah:
1. Úvod...................................................................................................................... 4 2. Metodika ............................................................................................................. 5 2.1. Zhodnocení informačních zdrojů zabývajících se konzumací hmyzu ................... 5 2.2. Anketa související s tématem ................................................................................. 6 2.3. Obrazová dokumentace .......................................................................................... 6 3. Teoretická část ................................................................................................. 7 3.1 Historie a současnost entomofagie .......................................................................... 7 3.1.1 Definice pojmu entomofagie ........................................................................... 7 3.1.2. Dějiny entomofagie ......................................................................................... 7 3.1.3. Současná entomofagie ..................................................................................... 8 3.1.4. Entomofagie v České republice ................................................................... 10 3.2. Výživa a entomofagie .......................................................................................... 10 3.2.1. Hrozba potravinové krize.............................................................................. 11 3.2.2. Využití hmyzu ve výživě .............................................................................. 12 3.2.3. Konzumované druhy hmyzu......................................................................... 14 3.2.3.1. Druhy hmyzu konzumované v České republice ............................................. 14 3.2.3.2. Výživná hodnota hmyzu................................................................................. 21 3.2.3.3. Včelí maso ...................................................................................................... 23 3.2.3.4. Způsoby úpravy jedlého hmyzu ..................................................................... 26 3.2.3.5. Pokrmy z hmyzu, konkrétní příklady ............................................................. 27 Cvrčci po papuánsku ....................................................................................... 27 Saranče v alobalu ............................................................................................ 28 Indonéské placky s moučnými červy .............................................................. 29 Včelí pochoutka .............................................................................................. 30 3.2.4. Rizika spojená s konzumací hmyzu ............................................................ 33 3.2.5. Záporný přístup ke konzumaci hmyzu ........................................................ 33 4. Praktická část.................................................................................................. 35 4.1. Anketa související s tématikou ............................................................................ 35 4.2. Výsledky ankety v kategorii 15+ ......................................................................... 36 4.2.1. Vyhodnocení výsledků v kategorii 15+ ............................................................ 43 4.3. Výsledky ankety v kategorii dívek školního věku ............................................... 44 5. Diskuse .............................................................................................................. 47 5.1. Srovnání výsledků kategorie 15+ s výsledky dívek školního věku ..................... 47 5.2. Doplňující poznatky z ankety .............................................................................. 47 6. Závěr ................................................................................................................... 49
7. Seznam použité literatury......................................................................... 50 8. Shrnutí................................................................................................................ 54 Summary ........................................................................................................... 54 10. Přílohy ............................................................................................................. 55
3
1. Úvod Tématem mé bakalářské práce je využití hmyzu v lidské stravě – odborně entomofagie. Hmyz je v mnoha končinách světa vyhledávanou složkou jídelníčku či dokonce delikatesou. V dnešní době hrozby blížící se potravní krize a odklonu k alternativním způsobům stravování se témata využití hmyzu v lidské stravě dostávají znovu do popředí a zájmu odborníků i laické veřejnosti. Zatímco v České republice se i přes snahu některých laiků i odborníků konzumace hmyzu stále příliš neuchytila, v celosvětovém měřítku i ve výzkumech renomovaných zařízení se tomuto tématu dostává nemalé pozornosti. Bakalářská práce ve stručnosti shrnuje nejdůležitější aspekty konzumace hmyzu, historii i možné budoucí využití. Součástí práce je i anketa související s tématikou, jejímž hlavním cílem bylo zjistit povědomí české veřejnosti o konzumaci hmyzu a její rozšíření. Až v případném navázání na tuto tématiku (diplomová práce) budou řešeny možnosti didaktického využití této problematiky.
Cíle bakalářské práce:
Vytvořit ucelený dokument obsahující metody výběru, získávání, chovu, způsobů přípravy a konzumace v České republice dostupných druhů hmyzu.
Shromáždit dostupné literární a internetové podklady.
Vytvořit anketu vztahující se k tématu a provést průzkum mezi studenty Pedagogické fakulty MU. Výsledky statisticky zhodnotit.
4
2. Metodika V rámci své bakalářské práce jsem prováděla tři základní činnosti: -
Shromáždila jsem dostupné tištěné a internetové zdroje související s tématikou
-
Vytvořila anketu související s tématikou, zpřístupnila ji respondentům a provedla vyhodnocení výsledků
-
Zhotovila obrazovou dokumentaci z vlastního chovu konzumovaných druhů hmyzu
2.1. Zhodnocení informačních zdrojů zabývajících se konzumací hmyzu V rámci práce byly využity literární zdroje v tištěné i elektronické podobě a to v jazycích českém, slovenském a anglickém. Cizojazyčné texty byly přeloženy do českého jazyka. Zdroje informací jsou poměrně strohé a velmi častým jevem je prosté opisování od jiných autorů. Opravdu kvalitní webová stránka věnující se problematice entomofagie v českém jazyce není. Z anglických webových stránek je to především http://www.food-insects.com. Pod odkazem „Table of Contents and Preface“ se skrývá obrovské množství informací o entomofagii, historii nevyjímaje. Bohužel se tato stránka zatím věnuje jen Americe, Africe, Asii a Oceánii. Také není již několik let aktualizovaná. U internetových zdrojů často není uveden autor. Anonymní zdroje jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů pod číslem a stejně tak je na ně odkazováno i v textu práce. Tištěné zdroje jsou velmi chudé. Na českém trhu je k 6.2.2008 k dispozici jen jedna kniha věnující se této problematice (RAMOS-ELORDUYOVÁ, 1998) a z důvodu nízkého nákladu tiskem je velmi obtížné ji sehnat. Trochu bohatší výběr publikací je v případě chovu u nás dostupného krmného hmyzu, kterému se více či méně věnují některé teraristické publikace.
5
2.2. Anketa související s tématem Pro zjištění povědomí českého národa o konzumaci hmyzu jsem se rozhodla formou ankety ve věkové kategorii 15+ a dětí školního věku zjistit, jaký je v České republice k této otázce vztah a povědomí. Ankety dostupné online na webové stránce www.dzabko.com či tištěné formy ankety (příloha č. 1) se zúčastnilo celkem 63 osob různého pohlaví ve věkovém rozptylu 16-61 let. Elektronické formy se pak na ZŠ Husova, Náměšť nad Oslavou zúčastnilo celkem 9 dětí (dívek) 9. třídy.
2.3. Obrazová dokumentace Abych měla možnost doplnit bakalářskou práci o svoje fotografie a případně zkušenosti, chovala jsem v období červen 2007 až leden 2009 většinu níže uvedených druhů krmného hmyzu a pravidelně pořizovala fotografickou dokumentaci, která byla následně v práci využita. V práci uvedené obrázky jsou tak částečně vlastní tvorby.
6
3. Teoretická část 3.1 Historie a současnost entomofagie 3.1.1 Definice pojmu entomofagie Entomofág je v širším slova smyslu definován jako živočich, který ke svému vývoji potřebuje hmyz (MAREČEK, 1997). V užším slova smyslu je pak entomofagie využívání hmyzu jako potraviny (2) nebo také živočich, jehož převážnou součástí potravy je hmyz (PELCOVÁ, 2006). S entomofagií se můžeme setkat u řady taxonomických skupin zahrnujících hmyz (konzumující jiný hmyz), ptáky, obojživelníky a savce (4). Pojem entomofagie je různými autory uváděn jak ve formě „entomofagie“, tak i „entomofágie“. V drtivé většině však převládá výraz „entomofagie“. Protože v pravidlech českého pravopisu není uvedena spisovná forma tohoto výrazu, přikláním se k většině autorů a slovníků cizích slov, kde je slovo entomofagie uvedeno krátce.
3.1.2. Dějiny entomofagie Předtím než měli lidé nástroje k lovu nebo zemědělství, musel hmyz představovat důležitou složku jejich potravy. Důkazy o tom byly nalezeny analýzou zkamenělých exkrementů (výkalů) v jeskyních v USA a Mexiku. Zkamenělé exkrementy v horách Ozark obsahovaly mravence, larvy brouků, vši, klíšťata a roztoče (4). Malby v jeskyních Altamira v severním Španělsku, datované kolem let 9 00030 000 před naším letopočtem, zobrazují kolekci hnízd divokých včel. V té době museli lidé jíst včelí larvy a kukly spolu s medem. Kokony divokých bourců morušových (Theophilia religiosae) byly nalezeny v ruinách v čínské provincii Shanxi. Jsou datovány v rozmezí let 2 000-2 500 před naším letopočtem. Kokony měly v sobě velké otvory, což naznačuje, že byly larvy snědeny. Mnoho původních zvyků se předávalo až do současnosti a daly vznik tradiční entomofagii (4). Podle antropologa Marvina Harrise je konzumace hmyzu tabu v kulturách, kde získávání bílkovin nevyžaduje velkou práci (drůbeží velkochovy nebo velkofarmy dobytka) (5). 7
3.1.3. Současná entomofagie Entomofagie může být rozdělena do dvou kategorií: hmyz používaný jako zdroj živin a hmyz používaný jako koření. Některý hmyz je konzumován ve stádiu larvy, jiný jako dospělý. Běžně konzumovaným hmyzem jsou saranče, cvrčci, termiti, mravenci, larvy včel, larvy a housenky můr. Z podkmenu pavoukovců jsou to některé druhy pavouků, sklípkanů a štírů. Hmyz je běžně pojídán ve všech obydlených světadílech s výjimkou Evropy a Severní Ameriky. V chudých zemích představuje vítaný a snadno dostupný zdroj bílkovin namísto jinak nedostupného masa, v bohatších částech světa potom delikatesu a zpestření jídelníčku (2). V Asii, Jižní Americe či Africe běžně existují i tržiště, kde je hmyz prodáván (obr. č. 1-3).
Obr. č. 1: Hmyz a další typické druhy potravin na tržišti v Kambodži (foto JOHNPAUL PAGANO'S, zdroj: http://www.flickr.com/photos/guanubian/3169196861/)
8
Obr. č. 2: Hmyz prodávaný na tržnici v Laosu (foto STEFANO TOMANSKI, zdroj: http://www.flickr.com/photos/stefansprograms/683266012/)
Obr. č. 3: Hmyz prodávaný na tržnici v Africe (foto PROFIMEDIA, zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/apetit/pokrm-budoucnosti-treba-cvrcci-vkaramelu_57998.html)
9
Konzumace hmyzu je také součástí populární kultury. Entomofagie se objevuje v některých reality-show v televizi díky schopnosti šokovat a ve filmu Stevena Spielberga „Indiana Jones a chrám zkázy“ se při hostině u maháradži servírovali vaření brouci (4). V Americe je situace s konzumací hmyzu srovnatelná s Českou republikou. Pro většinu Američanů je strach z hmyzu důsledkem výchovy, ne vlastní zkušenosti s ním (NEJAME, 2008).
3.1.4. Entomofagie v České republice V České republice nebyly nalezeny fosilní pozůstatky konzumace hmyzu. Snad nejstarším dokladem je kuchařka z roku 1920, kde je uveden recept na polévku z chroustů. Hmyz se tedy u nás jedl, většinou však šlo o chudší vrstvy obyvatelstva, pro které byly podobné recepty určeny. Ovšem nemusí tomu tak být vždy. Jsou uváděny recepty, kdy se larvy dřevokazných brouků vykrmovaly červeným vínem a moukou pro slavnostní oslavy. Tato potravina pak měla mít afrodiziakální účinky (9). Průkopníkem nauky o hmyzu jako lidské potravě na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě byl entomolog prof. Dalibor Povolný. První veřejnou přednášku, jejíž součástí byla hmyzí ochutnávka, uspořádal v roce 2002. Od té doby jeho pokračovatelé (jako Ing. Marie Borkovcová Ph.D. z ústavu zoologie a včelařství MZLU v Brně) provádějí rozbory některých běžných druhů hmyzu. První výsledky v podobě procentuálního vyjádření podílu aminokyselin, mastných kyselin a těžkých kovů již vědci publikovali (10). Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně je v současné době jediným evropským pracovištěm, kde je tento obor předmětem seriózní badatelské činnosti (ČERMÁKOVÁ, 2008). Podobné pracoviště už je jen v Mexiku (SMYČKOVÁ, 2008).
3.2. Výživa a entomofagie Kromě nesmyslných předsudků neexistuje snad ani jeden objektivní důvod, proč nejíst hmyz (7). Konzumace hmyzu je běžná v mnoha částech Afriky a Asie. V Kambodži milují smažené pavouky, v Thajsku si můžete dát třeba smažené včely. V Austrálii, Jižní 10
Americe a na blízkém Východě se nebrání konzumaci mravenců, housenek, much, cvrčků, cikád a různých larev. Na mexických trzích snadno zakoupíte sušené saranče. Konzumace hmyzu je tak tabu pouze pro Evropany a Američany (3).
3.2.1. Hrozba potravinové krize Odborníci varují před nástupem první skutečně globální potravinové krize od konce druhé světové války. Průvodními jevy jsou rostoucí ceny základních komodit, zvláště rýže a obilnin. Situace už přerostla v sociální nepokoje v Egyptě, Indonésii nebo na Filipínách. Nedostatkem trpí kvůli nezvyklému suchu australská zemědělská produkce. Razantní růst světových cen potravin již také nutí lidi v nestabilních a chudých zemích, jako je například Libérie, aby změnili návyky a začali jíst levnější potravu, upozornila nedávno BBC. Prudké zdražování za poslední rok znamená, podle zástupců mezinárodních humanitárních organizací, už teď katastrofu pro desítky miliónů chudých, kteří většinu svých příjmů vydávají za potraviny (13). Hmyz má především vyšší efektivitu přeměny přijímané potravy na živou hmotu než běžná masa. Zatímco mnoho hmyzu dokáže změnit přijatou energii na proteiny v poměru kolem 4:1, do dospělosti vychovaný skot má poměr příjmu a přírůstku 54:1. Navíc teplokrevní obratlovci potřebují výrazně vyšší množství energie, aby si udrželi vnitřní teplotu, zatímco studenokrevný hmyz ne (4). Hmyz se také rychleji reprodukuje než hovězí dobytek. Samice cvrčka může snést od 1 200 do 1 500 vajíček během 3-4 týdnů, zatímco pro chovaný dobytek připadají jen 4 potomci na každý na trh poslaný kus. Tím se stává efektivita chovu cvrčka téměř 20x vyšší než v případě dobytka. Díky tomu a také díky obsahu mastných kyselin někteří lidé podporují rozvoj entomofagie jako hlavního zdroje bílkovin pro lidskou výživu v budoucnosti (4). Pro představu jak velký má hmyz potenciál pro využití ve výživě: odhaduje se, že na světě žije asi 10 000 000 000 000 000 000 kusů hmyzu a třída hmyz zahrnuje více jak milion druhů (odhady jsou až 30 milionů) (VANN, 1999). Řada druhů, které ještě nebyly prozkoumány by mohly v budoucnu posloužit jako dobrý zdroj potravy.
11
3.2.2. Využití hmyzu ve výživě I když si to mnoho lidí neuvědomuje, tak řada jídel, která běžně jíme, obsahuje hmyz nebo jeho části, které nevidíme. Světová zdravotnická organizace vydala ustanovení „Food defect action levels“, které obsahuje názvy druhů hmyzu, který není nebezpečný pro člověka. Tento dokument byl sepsán, protože není možné, a ani nikdy nebylo, vypěstovat něco na otevřeném poli, sklidit a získat produkty zcela bez přírodních defektů. Povolené je např. 80 mikroskopických kousků hmyzu na 100 g čokolády (BAILEY, 1999). Hmyz lze konzumovat mnoha různými způsoby. Japonsko je známé tím, že je tam konzumace hmyzu povýšená na luxusní záležitost, kdy je hmyz v drahých restauracích servírován za velké peníze. Je to záležitost pro „horních deset tisíc“. Kdybychom šli do Afriky nebo jihovýchodní Asie, tak tam je konzumace hmyzu naprosto běžnou záležitostí pro obyčejné lidi. I u nás se může konzumace hmyzu provádět těmito způsoby: buď šokovat, nebo jíst něco zvláštního, anebo zařadit hmyz do jídelníčku. Nabízí se také úplně jiné možnosti, jak hmyz využít. A to na léčebné účely. Pomocí rozborů těch druhů hmyzu, které jsou u nás snadno k sehnání, zjistila doktorka Borkovcová, že je hmyz srovnatelný s rybím masem, a to díky obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin a esenciálních aminokyselin. Rybí maso je obecně hodnoceno jako velice zdravé. Stejným způsobem by se dal hmyz využít jako ozdravení našeho jídelníčku. Další věc je, že pokud krmíme například larvy moučných červů mrkví či pivovarskými kvasnicemi, koncentrují v sobě provitaminy nebo přímo vitaminy. Hmyz bychom pak mohli cíleně využít na řešení problémů ve výživě lidí, pokud takovýchto látek nebo vitamínů mají nedostatek (9). Hmyz určený pro lidskou výživu je třeba si určitým způsobem přichystat. Trvá to několik dní. Nejprve hmyz musíme krmit něčím velice kvalitním, protože nevíme, čím byl dosud krmen. Krmíme ho tedy např. jablky i kousky chleba (obr. č. 4). Z takto připraveného hmyzu vybereme jedince, které budeme konzumovat a necháme je dva tři dny vyhladovět. Potom můžeme vařit (9).
12
1.
2.
3.
5.
4.
6. 8. 7.
Obr. č. 4: Složení univerzální krmné směsi vhodné pro „moučné červy“, šváby a cvrčky. 1. sušení vodní korýši (3 druhy), 2. obilí (zde žito), 3. ovesné vločky, 4. drcená kukuřičná vřetena, 5. naklíčené obilí, 6. strouhanka či zbytky pečiva, 7. sušené mléko, 8. ovoce (foto AUTORKA) Pro budoucí rozšíření konzumace hmyzu v situaci jakou může být potravinová krize, je důležité, že hmyz můžeme krmit i zbytky potravin k lidské konzumaci již nevhodnými. Může to být například tvrdý chleba, padaná jablka či jinak poškozené či kazící se ovoce a jiné potraviny. Nejvíce se konzumují larvy nebo případně kukly. Je to logické, kukly se nehýbou, takže se dobře sbírají, navíc do nich příroda koncentruje nejvíce výživných látek. Larvy a kukly jsou tak z hlediska výživnosti nejcennější. Když už máme dospělého brouka, mouchu nebo třeba cvrčka, jsou tam „křidélka a nožičky“, takže tam není tolik výživných látek (9). Jinými slovy můžeme konzumovat i dospělé jedince, ale z hlediska výživové hodnoty nebudou tak kvalitní. 13
3.2.3. Konzumované druhy hmyzu Začínáme-li s konzumací hmyzu, autoři doporučují začít s brouky, kteří dobře zkřehnou (křupají), když jsou opečení a vyvarovat se pro začátek hmyzu jako jsou červi, kteří jsou příliš „gumoví“ nebo cikádám, které jsou příliš masité a tuhé (VANN, 1999). Mezi nejčastěji pojídané druhy hmyzu patří ty, které žijí ve velkých skupinách a vytvářejí tak husté populace, že se dají snadno a rychle nasbírat ve velkém množství (DUDA, 2006). Vědci znají asi 1800 druhů jedlého hmyzu, většina z nich je poživatelná ve stádiu larvy nebo kukly (10).
3.2.3.1. Druhy hmyzu konzumované v České republice (DUDA, 2006)
Cvrček domácí (Acheta domestica) (obr. č. 5)
Cvrček stepní (banánový) (Gryllus assimilis) (obr. č. 6)
Cvrček dvouskvrnný – (Gryllus bimaculatus) (obr. č. 7)
Saranče stěhovavá (Locusta migratoria) (obr. č. 8)
Saranče všežravá (Schistocerca gregaria) (obr. č. 9)
Potemník moučný – pouze larvy (Tenebrio molitor) (obr. č. 10)
Potemník brazilský – pouze larvy (Zophobas morio) (obr. č. 11)
Včela medonosná (Apis mellifica) (obr. č. 12)
Šváb obrovský (Blaberus giganteus) (obr. č. 13)
Šváb šedý (Nauphoeta cinerea) (obr. č. 14)
Šváb argentinský (lesní) (Blaptica dubia) (obr. č. 15)
Šváb Shelfordella Tartara (obr. č. 16)
14
Obr. č. 5: Sameček cvrčka domácího s stridulačním ústrojí na krytkách. (foto ANONYM, zdroj: http://hadi.7x.cz/cvrcek-domaci)
Obr. č. 6: Samička cvrčka banánového s dobře viditelným kladélkem (foto AUTORKA)
15
Obr. č. 7: Pár dospělců cvrčka dvouskvrnného. U samičky dobře parné 2 skvrny a kladélko. Sameček vpravo (foto AUTORKA)
Obr. č. 8: Saranče stěhovaná – dospělec (foto AUTORKA)
16
Obr. č. 9: Saranče všežravá – dospělec (foto ANONYM, zdroj: http://obchod.acheta.cz/ popup_image.php?pID=72&osCsid=b0863a5742a5a56474cbcece9a475586)
Obr. č. 10: Larvy potemníka moučného (viditelné i kukly a černý dospělec) (foto AUTORKA)
17
Obr. č. 11: Potemník brazilský (foto AUTORKA)
Obr. č. 12: Včela medonosná (foto VLADIMÍR MOTYČKA, zdroj: http://www.biolib. cz/cz/taxonimage/id11671/?taxonid=70379)
18
Obr. č. 13: Šváb obrovský – dospělec (foto AUTORKA)
Obr. č. 14: Šváb šedý – dospělec (foto AUTORKA)
19
♂
♀
Obr. č. 15: Šváb argentinský (více vývojových stádií, okřídlení samci, samice mají redukované krytky) (foto AUTORKA)
♂ ♀
Obr. č. 16: Šváb Shelfordella Tartara (více vývojových stádií, okřídlení samci, samice mají redukované krytky) (foto AUTORKA)
20
3.2.3.2. Výživná hodnota hmyzu Výživná hodnota hmyzu je srovnatelná s dnes běžně konzumovanou stravou. Stravou, kterou hmyz krmíme, dobře ovlivníme jeho budoucí výživnost. Není problém do jejich krmiva přidávat práškové vitamíny, či je dodávat přirozenou cestou, ovocem či zeleninou. Hmyz obsahuje množství vitamínů, nezbytných pro lidské tělo (A, C, D, E, Bkomplex). Zuby, nehty a kosti zpevní vápník. Výskyt hořčíku a zinku vysvětluje, proč jsou pokrmy z hmyzu považovány za afrodiziakum (1). Výskyt stopových prvků a vitamínů je podrobněji rozepsán v tabulce č. 2. Těla hmyzu tvoří až z 80 % kvalitní bílkoviny, v některých druzích najdeme i hodně tuků a nenasycených mastných kyselin (tabulka č. 1). Hmyz je navíc možnost většinou konzumovat celý, narozdíl od běžné zvířecí stravy, kde si velmi vybíráme a jíme jen některé části těla (BURKERT, 2008). Například kosti, šlachy či srst v lidské stravě nemá uplatnění. Jedna agentura zveřejnila výsledy průzkumu o tom, v které zemi jsou nejšťastnější děti. Z pozorování vyplynulo, že nejvíc se smějí mladí Japonci. Původcem jejich štěstí je údajně vysoká konzumace ryb, které obsahují nenasycené omega tři mastné kyseliny. Stejné složení těchto kyselin má právě i hmyz (PREKOPOVÁ, 2008).
21
Tabulka č. 1: Výživná hodnota (kalorie) a obsah základních živin (bílkoviny, tuky, uhlovodíky) různého hmyzu a dalších potravin na 100 g (RAMOS-
Hmyz
ELORUYOVÁ, 1998) Kalorie
Bílkoviny
Tuky
Škroby
(Cal/100g)
(g/100g)
(g/100g)
(g/100g)
Chroust
77,8
13,4
1,4
2,9
Mravenec
98,7
13,9
3,5
2,9
Cvrček
112,9
12,8
5,7
2,6
Saranče
95,7
14,3
3,3
2,2
Fazole
147,0
8,3
0,6
27,2
288,2
23,5
21,2
-
150,0
12,0
10,0
2,0
Potraviny
Mleté hovězí Vejce
Tabulka č. 2: Obsah stopových prvků (vápník, fosfor, železo) a vitamínů (tiamin, riboflavin, niacin) různého hmyzu a dalších potravin na 100 g (RAMOSELORUYOVÁ, 1998) Vápník
Fosfor
Železo
Tiamin
Riboflavin Niacin
(mg/100g) (mg/100g) (mg/100g) (mg/100g) (mg/100g) (mg/100g) 22,6
207,0
6,0
0,29
1,19
3,99
Mravenec 47,8
206,0
5,7
0,24
0,88
3,38
Cvrček
88,2
163,4
14,4
0,26
1,78
2,31
Saranče
27,5
150,2
3,0
0,19
0,57
6,67
Fazole
47,8
164,4
3,0
0,18
0,09
0,39
10,6
169,4
2,5
0,04
0,19
4,4
50,0
78,0
1,4
0,06
0,50
-
Hmyz
Chroust
Potravina
Mleté hovězí Vejce
22
Podle brněnských entomologů by měl člověk denně sníst 200 g hmyzu, aby přijal dostatečné množství výživy a přes den už nemusel nic jiného jíst (11). V poslední době se Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. věnuje otázce využití hmyzu jako potravy v nemocnicích a zařízeních pro starší lidi. Těžce nemocný nebo starý člověk totiž nedokáže za den přijmout dostatečné množství potravy obsahující potřebné živiny a tělu prospěšné látky. Stejně tak jsou důležitou cílovou skupinou vojáci. Vrtulníky jim musí přinášet velké množství kilogramových balíčků s jídlem, což jsou obrovské objemy. Ty by bez problémů nahradilo několik výživných tyčinek z hmyzu, na kterých by vojáci několik dní bez problémů vydrželi (11). 3.2.3.3. Včelí maso Včela medonosná je v České republice jediný hmyzí druh dlouhodobě chovaný ne jako krmivo pro domácí zvířata, ale jako zdroj důležitých produktů pro člověka. I když se nekonzumují přímo včely, jejich produkty nacházejí široké využití v potravinářství i medicíně. Proto bude včela medonosná jako konzumovaný druh rozebrána podrobně. Hmyz (různá vývojová stádia) je nejčastěji ke konzumaci používán syrový, sušený nebo například zavařený. Dostanete tak například konzervované cvrčky nebo kaviár klešťanek ve skleničce, obdobně jako kaviár jesetera. V případě pokrmů z vývojových stádií včel jsem se však setkala s tím, že výsledný produkt byl nazýván včelí maso, což u hmyzu není obvyklé. Proto budu používat tento termín tak jako autor. Zdrojem včelího masa mohou být dospělé včely, kukly či larvy (obr. č. 17). Nejčastěji jsou využívány larvy a kukly. Vzhledem k značné kulturní odlišnosti Evropy a části Severní Ameriky od zbytku světa, je však tento včelí produkt u nás zcela na okraji zájmu (12).
23
Obr. č. 17: Larvy včel různého stáří (foto MILOSLAV HOLAS, zdroj: http://vcela.odnas.cz/vcela-archiv-foto-2008)
Složení včelího masa (tabulka č. 3) Sušená včela medonosná (dospělec) obsahuje:
49,8 % bílkovin
7,54 % tuků (neobsahujících cholesterol)
27,1 % cukrů (létavka s medným váčkem plným nektaru)
11,1 % chitinu Nezanedbatelný je také obsah vitamínů, zejména A a D, a esenciálních
aminokyselin. 100 g bohatě dostačuje pro pokrytí doporučené denní dávky nejen u dospělých, ale i u dětí (12).
24
Tabulka č. 3: Složení syrového včelího masa ve srovnání s běžnými potravinami (12) SLOŽENÍ SYROVÉHO
POROVNÁNÍ
VČELÍHO MASA % Larva
BÍLKOVINY 15,4
hovězí
sojové
maso
boby
17,9
17,7
12,9
Kukla
dospělec
18,2
TUKY
3,7
2,4
2,8
2,8
5,9
CUKRY
0,4
0,8
1,0 (9,08)1)
0,1-0,7
2,4
VODA
77,0
77,2
72,1
74,1
70,0
CHITIN
0
0
4,1
0
0
poznámka 1)
1 % reprezentuje svalový glykogen hodnota 9,08 % je vč. obsahu medného váčku
Zpracování a uskladnění včelího masa Pro zpracování včelího masa platí stejné obecné zásady jako pro jakýkoliv jiný hmyz. Čerstvé larvy či kukly je nejlepší zpracovat ihned. Hmyzí maso podléhá zkáze mnohem rychleji než ostatní druhy. Chceme-li je skladovat, lze využít chladničku (max. 24 hodin) či mrazničku (dlouhodobě). Taktéž lze larvy sušit, stejně jako jiné maso. V průmyslovém měřítku se stejně jako u mateří kašičky nabízí lyofilizace, to jest sušení při hlubokém zmražení. Vařené nebo smažené včelí maso spotřebujeme během 24 hodin. Uzení, zavařování a nakládání do octa či alkoholu je také možné, ale problematické (12). Efektivita využívání včelího masa Na příkladu včely medonosné lze demonstrovat efektivitu chovu hmyzu místo běžně chovaného dobytka. Efektivita využívání včelího masa jako potraviny je jen těžko porovnatelná s ostatními masy: larva dělnice znásobí svoji váhu 1000× během 9 dnů, larva trubce 2300× během 11 dnů! Představte si totéž u hovězího, vepřového nebo kuřecího masa ... 25
Oproti
ostatnímu
jedlému
hmyzu
má
včelí
plod
(zejména
v očích
„civilizovaného“ člověka) mnoho výhod. Včely v úlu úzkostlivě udržují čistotu. Navíc ke své výživě využívají med a pyl, který běžně konzumujeme také. Dospělé včely v úlu nekálí. Larvy své výkaly využijí ke tvorbě kokonu během zakuklení, vzniklá košilka zůstává v buňce. Buňky včelího plástu, ve kterém se vyvíjí larvy, jsou využívány také pro skladování medu či pylu. Využijeme-li trubčí larvy, včelstvu příliš neuškodíme, protože v rámci potlačování varroázy stejně včelaři mnohdy trubčí plod likvidují. (12) 3.2.3.4. Způsoby úpravy jedlého hmyzu Základní zásady
Na veškeré úpravy se používá pouze spařený hmyz
Rozhodně před spařením hmyz vložte do chladničky nebo mrazáku aby se znehybnil
Hmyz se usmrtí vložením do vroucí vody (nevaříme, pouze krátce spaříme – větší kusy déle, asi dvě minuty). Některé druhy změní barvu (není to na škodu. (1). Spektrum pokrmů z hmyzu je široké. Šéfkuchař brněnské restaurace Noemova
archa Petr Ocknecht zná například opečené šváby po provensálsku, pečený chléb s cvrčky nebo dezerty i jiná jídla připravovaná z moučných červů. K poživatelným druhům patří i saranče, larvy včel i vosíků a mravenci (8). Hmyz lze zpracovávat jako jakékoliv jiné maso a v případě počátečního odporu ho přidávat jen v drceném stavu nebo po troškách do běžně konzumovaných pokrmů. Může posloužit jako dezert i hlavní jídlo (11). Chuť hmyzu závisí na specifických feromonech. V podstatě chutnají velmi podobně. Rozlišit druhy dokáže jen skutečný fajnšmekr. Když chceme, aby měl hmyz před konzumací určitou chuť (bez přidání koření či cukru), je třeba ho krmit požadovaným kořením nebo stravou. Sladké chuti docílíme podáváním mrkve nebo jablka (11).
26
3.2.3.5. Pokrmy z hmyzu, konkrétní příklady Cvrčci po papuánsku Suroviny: -
8 polévkových lžic másla
-
1 hlavička česneku
-
250 g živých cvrčků
-
1/8 čajové lžičky soli
-
petrželová nať nakrájená
-
rozpustný bujón
Postup: Cvrčky necháme den vyhladovět, aby se uvnitř vyčistili. Nakrájíme oloupané stroužky česneku. Na pánvičku dáme máslo a přidáme do něj česnek. Smažíme než začne česnek hnědnout, pak přidáme cvrčky. Osolíme a na mírném ohni smažíme do křupava, tj. asi 3 minuty. Posypeme nakrájenou petrželkou a bujónem. Podáváme s vařenou rýží (SUBOVA, 2008). Pozn.: Cvrčky jsem používala na přípravu různých jídel. Před úpravou jsem je zbavila křídel a končetin (není podmínkou). I když jsem cvrčky smažila, usmrcovala jsem je výhradně v horké vodě, protože je to rychlejší a podle mě i humánnější. V horké vodě jsou mrtví téměř okamžitě, takže postačí pár sekund. Poté jsem je scedila a upravovala podle chuti. Protože ještě pořád překonávám počáteční váhavost, než hmyz okusím, zpočátku jsem je přidávala do vepřového guláše nebo osmažené do masa upraveného na způsob číny. Jako netypický způsob jsem si pak oblíbila opražení cvrčků na tenké vrstvě oleje společně s kostkami chleba nebo rohlíku a přidávání do polévky. Na rozdíl od sarančí nejsou jejich těla tolik masitá a po cca 8 hodinách sušení v sušičce ovoce (po mírném předsušení v troubě při 50°C) je možné je v tloučku rozdrtit a přidat do těsta. Přidávala jsem je v této podobě do směsi na houskový knedlík nebo do bramborových placek (vařené brambory, vajíčko, hrubá mouka a špetka soli – smíchané, rozválené do placek a pečené na suché pánvi). Bramborové placky se mohou plnit marmeládou nebo potírat směsí s česnekem. V obou případech pak placky chutnají jako s příměsí cereálií.
27
Saranče v alobalu Suroviny: -
250 g hub
-
1 polévková lžíce másla
-
3 stroučky česneku, nakrájené
-
sůl a pepř, podle chuti
-
½ šálku bílého vína
-
1 polévková lžíce petržele, nakrájené
-
500 g sarančí
-
8 proužků uzené slaniny
-
8 kousků alobalu, každý o ploše asi 10 dm2
Postup: Saranče vařte v osolené vodě, až se zbarví do růžova, tedy asi 10 minut. Pak je vylovte a odložte stranou. Troubu rozpalte na 150°C. Houby očistěte a nakrájejte na tenké plátky. Rozpusťte polovinu másla a 10 minut v nich zlehka smažte houby a česnek. Podle chuti přidejte sůl a pepř, přilijte víno, zamíchejte, posypte petrželí a na mírném plameni smažte dalších 20 minut. Saranče smažte, až se usuší. Zbytek másla natřete na jednu stranu každého kousku alobalu. Každou saranči zabalte do proužku slaniny, osolte ji a opepřete a pak položte na omaštěnou stranu alobalu. Přidejte houbovou směs, aby vystačilo na každou saranči, a pak alobal pevně uzavřete. Saranče v alobalu dejte do předehřáté trouby a pečte je 15 minut. Podávejte j zabalené v alobalu (RAMOS-ELORUVOVÁ, 1998). Pozn.: Výše uvedený recept na přípravu sarančí jsem vyzkoušela jen s menšími obměnami a mohu ho doporučit. (Připravovala jsem menší množství jen 30 kousků sarančí. Přidala jsem ještě plátek sýra a pokapala sójovou omáčkou. Nepekla jsem v troubě ale na grilu. Jako houby jsem použila žampiony) Saranče jsou nejdražším konzumovaným hmyzem ze seznamu uvedeného v kapitole 3.2.3.1. Proto se na mém jídelníčku pravidelně neobjevují.
28
Indonéské placky s moučnými červy Suroviny: -
350 g moučných červů
-
350 g krystalového cukru
-
skořice
-
špetka hřebíčku
-
špetka kmínu
-
4 polévkové lžíce másla
-
1 list voskového papíru
Postup: Pánvičku vymastíme máslem, vyskládáme na ni moučné červy a odložíme stranou. Na jinou pánvičku nasypeme cukr a při občasném míchání restujeme na středně silném ohni do zhnědnutí. Podle chuti přidáme koření. Červy zalijeme zkaramelizovaným cukrem (dokud je ještě horký), čímž červy upečeme. Směs necháme vychladnout (cukr musí ztuhnout). Potom z ní vykrajujeme trojúhelníčky, čtverečky nebo jiné zajímavé tvary. Naskládáme je na voskový papír a můžeme podávat (SUBOVA, 2008).
Obr. č. 18: Placky s moučnými červy (jiný recept) (foto LIBOR BROŽ, zdroj: http://www.toptep.cz/data/report_photo/Rep_2_3.jpg)
29
Pozn.: Osobně jsem moučné červy připravovala spíše na slaný způsob, protože se jejich chuť s kořením na hranolky, či jinou mírně pikantní směsí, blíží například arašídům. Nedoporučuji je přidávat do polévek či vařit, protože jejich pevná kutikula („pokožka“) se nerozvaří a vnitřní část vyteče nebo má velmi nepříjemnou konzistenci. V polévce či jiném pokrmu tak zůstanou „slupky“ živočicha, které není možné pokousat a člověk je musí vyplivnout. Naopak smažení jsou vynikající. Křupe jak vnitřní část těla moučných červů, tak i kutikula a není tak problém ji sníst.
Včelí pochoutka Suroviny: -
250 g larev nebo kukel včel či vos
-
1 máslo
-
½ včelího nebo vosího medu
-
skořice a kardamom podle chuti
-
špetka muškátového oříšku
Postup: Na pánvi rozpusťte máslo a usmažte v něm larvy a kukly. Nandejte je na talíř, zalijte medem a podle chuti poprašte skořicí, kardamomem a muškátovým oříškem. Získáte chutný a výživný zákusek (RAMOS-ELORUVOVÁ, 1998).
Pozn.: Včely ani vosy jsem do svého jídelníčku nezařadila.
30
Další možné úpravy hmyzu (pouze obrazem):
Obr. č. 19: Larvy potemníka restované s nakrájenou papričkou (foto DRAHOMÍR STULÍR, zdroj: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/svab-na-taliri-luxusni-pochout ka20080730.html)
Obr. č. 20: Pokrm s vodními brouky (foto ANONYM, zdroj: http://www.keithmander. com/wp/wp-content/uploads/2007/09/eatbugs.jpg)
31
Obr.
č.
21:
Se
zeleninou
restovaná
saranče
(foto
PROFIMEDIA,
zdroj:
http://www.tyden.cz/rubriky/apetit/pokrm-budoucnosti-treba-cvrcci-v-karamelu_ 57998.html)
Obr. č. 22: Velmi chutný hmyz (více druhů) v kombinaci s rýžovými nudlemi (foto PEDRO VÁSQUEZ, zdroj: http://www.flickr.com/photos/pvcg/2615350276/) 32
3.2.4. Rizika spojená s konzumací hmyzu Hmyzu by se měli vyhnout lidé, kteří mají alergii na „mořské plody“. Nikdo by také neměl sbírat hmyz v přírodě. Mnoho druhů je chráněných, jiné jsou jedovaté, další mohou obsahovat pesticidy. Jedinci určení k jídlu se pěstují v uzavřených, hygienicky bezpečných chovech (10). Většina z nás má hmyz spojený s nemocemi (NEJAME, 2008). Je pravdou, že některé druhy hmyzu přenášejí i potenciálně smrtelné nemoci. Například komáři přenášejí malárii, vši mohou šířit tyfus, blechy encefalitidu i mor a „moucha tse-tse“ (bodalka tse-tse) přenáší spavou nemoc (6). Skutečnost je ale taková, že hmyz nemá o nic větší sklon k nemocem než skot, prasata, slepice nebo ryby. Všechno, co musíme, je chovat hmyz ve správných podmínkách a dobře uvařit (NEJAME, 2008). Hmyz chovaný v kontrolovaných chovech navíc podléhá pravidelné veterinární prohlídce a má-li být potravou pro člověka, jsou další hygienická opatření samozřejmostí.
3.2.5. Záporný přístup ke konzumaci hmyzu Většina dostupných materiálů věnujících se konzumaci hmyzu je „naladěna“ velmi přátelsky a kladně k této tématice. Jen výjimečně se objeví opravdu zapálený protiklad, nad kterým se i člověk, pravidelně konzumující hmyz, musí pozastavit. Pro srovnání tedy uvádím celé znění jednoho takového článku, neboť by bez něj byla práce jednostranná a neúplná. Pan Zdeněk Novotný uvádí ve svém článku z roku 2005 konkrétní důvody, proč hmyz nekonzumovat z hlediska krutého zacházení se zvířaty: „Pořad Pod pokličkou, který ČT 1 uvedla 29. prosince 2004 v 18.30 hod., asi většinu diváků tentokrát překvapil – a podle mého názoru spíše nepříjemně. Byl totiž zaměřen na konzumaci hmyzu, a to ve všech stadiích jeho vývoje: od larev, přes kukly, až po dospělé jedince. Nejde mi o nějaké lpění na konvencích. Stravovací návyky jsou různé a i ty již zavedené se mohou měnit, jsou-li k tomu pádné důvody. To, že hmyz je součástí jídelníčku třeba v afrických zemích, je pochopitelné, protože je to mnohdy jediná cesta k přežití. Tam si ho také stěží mohou dovolit namáčet do čokolády, jak doporučovali kulinářští odborníci v našem pořadu. V našich podmínkách je pojídání červů a jiných forem hmyzu spíše projevem zvrácenosti: vždyť i sami účinkující ve výše zmíněném pořadu přiznávali po snězení brouků zažívací potíže. Vyznívá proto přinejmenším trapně, když se mladá ekoložka vyznává z toho, že občas konzumuje hmyz – s vážnou tváří, jako by šlo o bůhvíjak záslužný postoj. Co však působilo 33
nejotřesněji, byl opakovaně zdůrazňovaný požadavek, aby tito tvorové byli kuchyňsky upravováni zásadně zaživa – nebo pokud by to mělo vadit, mohli by se předtím na chvíli nechat v mrazáku (což by samozřejmě nemohlo znamenat humánnější způsob usmrcení, spíše naopak). Ukázkou nevkusného humoru byla také rada, aby pro případ, že se 250 gramů cvrčků určených ke „zpracování“ rozutíká po kuchyni, byla připravena v zásobě ještě jedna stejně veliká dávka těchto „brouků“. Vrcholem přehlídky cynismu a krutosti pak byly detailní záběry na téměř suchou teflonovou pánev, na které živí brouci obrácení na záda a bezmocně třepající nožičkami byli vystaveni pomalému a mučivému umírání. Dovedu si představit, že mnohým divákům to nemuselo připadat nijak hrozné a že mou starost o tu bezpočetnou a neustále se množící havěť by odbyli mávnutím ruky, smíchem či zaťukáním na čelo. Takoví lidé si zřejmě dostatečně neuvědomují, že se jedná o živé, bolest cítící tvory, se kterými takto krutě zacházíme třeba jen proto, že je jich mnoho, že jsou tak malincí, a že nemají vůči člověku sebemenší šanci se bránit. Ve své podstatě je to však stejná krutost jako vůči komukoli jinému. Je to necitelný, přezíravý postoj k životu kolem nás. Sám jev, jakým je konzumace hmyzu, není sice masovou záležitostí, a jako takový tedy nepředstavuje vážný problém, je však jedním z indikátorů nebezpečného a masově se šířícího fenoménu citové vyprahlosti, otrlosti a bezskrupulóznosti, která se nezastaví před ničím. A to je zaručená cesta do pekel. Jistě, lze namítnout, že v boji o život se živočichové navzájem zabíjejí a požírají a že příroda je vlastně plná utrpení. My lidé se ale můžeme svobodně rozhodnout, zda budeme či nebudeme působit druhým utrpení, a v této svobodě volby ostatní přírodu přesahujeme. Je to etický rozměr, který by nám měl být vždy vlastní a kterým bychom měli poměřovat své konání – vždy a všude. I v kuchyni“ (NOVOTNÝ, 2005).
34
4. Praktická část Hlavním cílem praktické části bylo vytvořit anketu související s tématikou, nechat dostatečný počet respondentů anketu vyplnit (dle mého názoru alespoň 30) a následně ji statisticky a slovně vyhodnotit.
4.1. Anketa související s tématikou Z celkového počtu 63 vyplněných dotazníků bylo 6 neplatných z důvodu absence důležitých údajů (věk) či nevyplnění některých povinných otázek (výsledky mohly být zkreslené). Vyhodnocení výsledků jsem provedla pomocí grafu v programu MS EXEL a do výsledků zahrnula jak hodnoty z ankety přístupné online, tak z tištěné formy obsahující stejné otázky. Pro větší přehlednost byl graf zpracován procentuálně. (orientačně zaokrouhleno). Legenda grafu byla u některých otázek upravena tak, aby výsledné grafické zobrazení bylo přehledné. Proto je u otázek 2 a 6 popis osy y odlišný od zadání otázky. Níže jsou pomocí grafů zobrazeny odpovědi na jednotlivé otázky z ankety (příloha č.1) (viz obr. č. 23-31). Pro přehlednost je slovní vyhodnocení uvedeno až v kapitole 4.2.1 následující za grafy.
35
4.2. Výsledky ankety v kategorii 15+ Otázka č.1: Objevuje se ve vaší stravě hmyz? Z celkového počtu 57 odpovědí 47 respondentů (83%) odpovědělo „ne“ (obr. č. 23).
Objevuje se ve vaší stravě hmyz?
83%
Ne
12%
Ano, výjimečně
Ano, pravidelně
5% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Obr. č. 23: Zastoupení odpovědí na otázku „Objevuje se ve vaší stravě hmyz?“
Otázka č. 2. Jakou úpravu hmyzu byste uvítali? (možno označit více možností): Z celkového počtu 60 odpovědí 27 respondentů (45%) odpovědělo „na slano“ a 24 respondentů (40%) „odmítám hmyz konzumovat“ (obr. č. 24)
Jakou úpravu hmyzu byste uvítali?
45%
Na slano 12%
Na sladko Přírodně bez ochucení
3% 40%
Odmítám hmyz konzumovat 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Obr. č. 24: Zastoupení odpovědí na otázku „Jakou úpravu hmyzu byste uvítali?“
36
Otázka č. 3. Pokud jste v předchozí otázce (otázka č. 2) uvedli: „Žádnou z výše uvedených, odmítám hmyz konzumovat“, napište proč, jinak ponechejte pole volné: (Uvedeny všechny odpovědi na otázku ponechané v původním znění. Byly provedeny jen drobné korekce diakritiky a interpunkčních znamének) -
hnusí se mi
-
nelíbí se mi to, je to takové divné mít na talíři hmyz
-
nemohla bych něco takového sníst
-
to je jako jíst moje fusky
-
možná jsem všežravec, ale hmyzožravec určitě ne
-
neláká mě konzumace hmyzu
-
nijak to neodsuzuju, ale nebyl jsem k tomu veden a je to pro mě nepředstavitelné
-
hodně odpudivá myšlenka!
-
jsem vegetarián a hmyz se mi navíc protiví
-
jen pomyšlení na to mi je odporné
-
není mi to příjemné konzumovat hmyz
-
je to odporné
-
odpor
-
hmyz na talíři se mi protiví!
-
nemusím takové pochoutky
-
je to takové divné a ještě by mi to křupalo v puse, fujjj
-
přijde mi to nechutné
-
asi by se mi příčilo hmyz jíst, představa, že mi křupou krovky, nožičky a hlavička v puse není příjemná
-
nedovedu si představit, že bych jedla hmyz
-
nikdy jsem to nezkusila, ani nehodlám. Přijde mi nechutný jíst hmyz i s křidýlky a nožičkama. Lepší je zelenina, ovoce
37
Otázka č. 4. Jaké jídlo byste rádi ochutnali? (možno označit více možností): Z celkového počtu 81 odpovědí 19 respondentů (23%) odpovědělo „žádné z výše uvedených“ a 16 respondentů (20%) odpovědělo „saranče restované na olivovém oleji se zeleninou a přílohou“ (obr. č. 25). A. Palačinky s „moučnými červy“ B. Cvrčci v karamelu C. Saranče restované na olivovém oleji se zeleninou a přílohou D. Švábi v bramborovém těstíčku E. Kaviár z vajíček klešťanek F. Zeleninový salát s parmezánem a marinovanými „moučnými červy“ G. Žádné z výše uvedených
Jaké jídlo byste rádi ochutnali?
10%
A
14%
B
20%
C D
10%
E
10% 13%
F
23%
G 0%
10%
20%
Obr. č. 25: Zastoupení odpovědí na otázku „Jaké jídlo byste rádi ochutnali?“
38
Otázka č. 5. Jaký hmyz je podle vás nejchutnější? (pokud nemáte vlastní zkušenost, odhadněte a označte též pole odhaduji): Z celkové počtu 70 odpovědí 23 respondentů (33%) odpovědělo „moučný červ“ a 20 respondentů (28%) odpovědělo „cvrček“ (obr. č. 26). (Pouze 50 účastníků vyplnilo tuto otázku správně, čili zatrhli pole „ODHADUJI“ v souladu s otázkou č. 1. Objevuje se ve Vaší stravě hmyz?)
Jaký hmyz je podle vás nejchutnější?
Cvrček
28% 24,50%
Saranče
33%
„Moučný červ“ 7%
Šváb Larvy mouchy domácí
1,50%
Larvy pakomára
3%
Vajíčka klešťanek
3% 0%
10%
20%
30%
Obr. č. 26: Zastoupení odpovědí na otázku „Jaký hmyz je podle vás nejchutnější?“
Otázka č. 6. Jaký hmyz byste nikdy nedali do úst? (možno označit více možností): Z celkového počtu 112 odpovědí 37 respondentů (33%) odpovědělo „šváb“ (obr. č. 27). Cvrček Saranče "Moučný červ" Šváb Vajíčka klešťanek Konzumoval/la bych všechen výše uvedený hmyz
39
Jaký hmyz byste nikdy nedali do úst?
Cvrček
11% 12,50%
Saranče
18%
„Moučný červ“ Šváb
33% 19,50%
Vajíčka klešťanek Všechen výše uvedený hmyz
6% 0%
10%
20%
30%
Obr. č. 27: Zastoupení odpovědí na otázku „Jaký hmyz byste nikdy nedali do úst?“
Otázka č. 7. Je podle Vás hmyz potravinou budoucnosti?: Z celkového počtu 57 odpovědí 32 respondentů (56%) odpovědělo „ne“ (obr. č. 28).
Je podle Vás hmyz potravinou budoucnosti?
44%
Ano
56%
Ne
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Obr. č. 28: Zastoupení odpovědí na otázku „Je podle Vás hmyz potravinou budoucnosti?“
40
Otázka č. 8. Chov kterého hmyzu v domácích podmínkách je podle vás nejsnazší?: Z celkového počtu 57 odpovědí 33 respondentů (58%) odpovědělo „mouční červi“ (obr. č. 29).
Chov kterého hmyzu v domácích podmínkách je podle vás nejsnazší?
„Mouční červi“
58%
Cvrčci
10,50%
Saranče
10,50% 21%
Švábi 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Obr. č. 29: Zastoupení odpovědí na otázku „Chov kterého hmyzu v domácích podmínkách je podle vás nejsnazší?“
Otázka č. 9. Uvítali byste téma hmyz na talíři jako přednášku spojenou s ochutnávkou?: Z celkového počtu 57 odpovědí 34 respondentů (60%) odpovědělo „ano“ (obr. č. 30).
Uvítali byste téma hmyz na talíři jako přednášku spojenou s ochutnávkou?
60%
Ano
40%
Ne
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Obr. č. 30: Zastoupení odpovědí na otázku „Uvítali byste téma hmyz na talíři jako přednášku spojenou s ochutnávkou?“
41
Otázka č. 10. Mělo by podle Vás být toto téma zařazeno do osnov na základních a středních školách?: Z celkového počtu 57 odpovědí 37 respondentů (65%) odpovědělo „ ne“ (obr. č. 31).
Mělo by podle Vás být toto téma zařazeno do osnov na základních a středních školách?
35%
Ano
65%
Ne
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Obr. č. 31: Zastoupení odpovědí na otázku „Mělo by podle Vás být toto téma zařazeno do osnov na základních a středních školách?“
42
4.2.1. Vyhodnocení výsledků v kategorii 15+ Anketa byla cíleně koncipována tak, aby otázky byly především obecné a dobře srozumitelné i pro ty, jež se s konzumací hmyzu nesetkali. Dle očekávání totiž drtivá většina respondentů – 83% již v první otázce potvrdila malé rozšíření konzumace hmyzu v České republice. Kdyby se následné otázky zaměřovaly na konzumenty hmyzu, anketa by zcela pozbyla významu a byla by pro potřeby bakalářské práce nepoužitelná. Pro přehlednost vyhodnocení výsledků jsem anketu rozdělila do dvou částí: 1. sada otázek: Otázky č. 2-6 zaměřené na přístup korespondentů ke konzumaci hmyzu jimi samotnými. 2. sada otázek: Otázky č. 7,9,10 zahrnující otázky budoucího rozšíření konzumace hmyzu a otázka č. 8 pouze okrajově se věnující chovu hmyzu v domácích podmínkách. Z první sady otázek je asi nejdůležitější poznatek zastoupení osob, které hmyz přímo odmítají konzumovat. Plných 40% respondentů uvedlo, že odmítá hmyz konzumovat. Důvody byli většinou velmi podobné – hmyz je odporný, hnusí se jim apod. Hmyz lze považovat za jakékoliv jiné maso, a proto není překvapením, že většina lidí ochotných hmyz konzumovat, by dala přednost jeho přípravě na slano. Zajímavé je srovnání výsledků otázek č. 4 a 5, kde v prvním případě dostali korespondenti na výběr z hmyzu kombinovaného s nějakou běžnou potravinou či pochutinou a v druhém případě měli pouze uvést či odhadnout, který hmyz je nejchutnější sám o sobě bez ohlednu na přípravu. Zatímco v otázce č. 4 nejvíce hlasů získala „Saranče restované na olivovém oleji se zeleninou a přílohou“, v otázce č. 5 nedosáhli nejvyššího počtu hlasů saranče, nýbrž mouční červi (16%). Z celkového počtu 57 respondentů pak 23% zvolilo v otázce č. 4 možnost „žádné z výše uvedených“, což je zvláštní, neboť je číslo odlišné od 40% respondentů, kteří uvedli v otázce č. 2 „odmítám hmyz konzumovat“. Je tedy pravděpodobné, že hmyz sám o sobě je jim odporný, ale když se spojí s nějakou běžnou poživatinou, tak se tento odpor zmírní. V otázce „jaký hmyz byste nikdy nedali do úst“ získal nejvyšší počet hlasů šváb, naopak nejméně odporný byl respondentům cvrček. 43
Z druhé sady otázek, věnujících se tématu budoucího využití hmyzu, byly zajímavé zejména výsledky otázek č. 7 a 9. I přes poměrně velkou osvětu v televizi a jiných mediích si stále ještě 56% dotázaných myslí, že hmyz není potravou budoucnosti. Naproti tomu by však 60% uvítalo přednášku spojenou s ochutnávkou, což je rozhodně dobrý způsob k rozšíření znalostí o této problematice. Doplňková otázka, týkající se zařazení tématu do osnov ZŠ a SŠ, poměrně jasně ukázala, že si lidé nepřejí, aby se už děti seznamovali s možností konzumace hmyzu. 65% respondentů si myslí, že by toto téma nemělo být do osnov zařazeno. Jedna z účastnic pak do ankety uvedla, že by se toto téma mělo do osnov zařadit až na střední škole, což se i z mé zkušenosti ukazuje být dobrý nápad. Děti na druhém stupni základní školy už mají převážně záporný vztah k hmyzu obecně a pedagog by měl problém zvolit vhodnou cestu, jak jim tématiku přiblížit. Podle dotázaných se pak nejsnáze v domácích podmínkách chovají (otázka č. 8) „mouční červi“ a švábi, což odpovídá skutečnosti. Chov obou těchto druhů je velice snadný.
4.3. Výsledky ankety v kategorii dívek školního věku Původním záměrem bylo porovnat výsledky dětí oproti dospělým (starším 14 let). Dotazník byl nabízen dětem 7. třídy a ty po zjištění tématu v podstatě odmítly test vyplnit. V třídě 9. už byla ochota výrazně vyšší. Dotazník však nebyl vyplněn dostatečným počtem dětí (vlastním odhadem alespoň 30), aby byl použitelný pro statistické zhodnocení. Dotazník byl vyplněn jen 9 žačkami. Výsledky proto nebudou statisticky zpracovány, pouze uvedeny jako doplňující informace.
1. Objevuje se ve vaší stravě hmyz?: Ne
8
Ano, výjimečně
1
Ano, pravidelně
0
44
2. Jakou úpravu hmyzu byste uvítali?: Na slano
0
Na sladko
2
Přírodně bez ochucení
0
Žádnou z výše uvedených, odmítám hmyz konzumovat
7
3. Pokud jste v předchozí otázce uvedli: „Žádnou z výše uvedených, odmítám hmyz konzumovat“, napište proč, jinak ponechejte pole volné: (vypsány všechny k této otázce uvedené odpovědi) -
je to nechutné
-
z brouků, pavouků atd. mám strach
-
je to odpuzující
-
nevím, vypadá to nechutně
-
je to nechutný
4. Jaké jídlo byste rádi ochutnali? (možno označit více možností): Palačinky s „moučnými červy“
0
Cvrčci v karamelu
2
Saranče restované na olivovém oleji se zeleninou a přílohou
0
Švábi v bramborovém těstíčku
0
Kaviár z vajíček klešťanek
1
Zeleninový salát s parmezánem a marinovanými „moučnými červy“
0
Žádné z výše uvedených
6
5. Jaký hmyz je podle vás nejchutnější? (pokud nemáte vlastní zkušenost, odhadněte a označte též pole odhaduji): (pouze 6 dívek vyplnilo otázku správně, čili zatrhly pole „ODHADUJI“ v souladu s otázkou č. 1. Objevuje se ve Vaší stravě hmyz?) Cvrček
3
Saranče
0
„Moučný červ“
2
Šváb
1
Larvy mouchy domácí
0
Larvy pakomára
0 45
Vajíčka klešťanek
0
ODHADUJI
0
6. Jaký hmyz byste nikdy nedali do úst? (možno označit více možností): Cvrček
1
Saranče
1
„Moučný červ“
4
Šváb
4
Vajíčka klešťanek
3
Konzumoval/la bych všechen výše uvedený hmyz
0
7. Je podle Vás hmyz potravinou budoucnosti?: Ano
2
Ne
7
8. Chov kterého hmyzu v domácích podmínkách je podle vás nejsnazší?: „Mouční červi“
4
Cvrčci
3
Saranče
0
Švábi
2
9. Uvítali byste téma hmyz na talíři jako přednášku spojenou s ochutnávkou?: Ano
3
Ne
6
10. Mělo by podle Vás být toto téma zařazeno do osnov na základních a středních školách?: Ano
1
Ne
8
46
5. Diskuse V dostupných tištěných ani elektronických zdrojích jsem nenašla anketu či studii s podobnou tématikou, které jsem se věnovala ve své anketě. Velice stručně se tématu věnuje diplomová práce Jiřího Novotného z roku 2004, který zmiňuje konzumaci hmyzu dětmi ve svém entomologickém kroužku. Bohužel neuvádí podrobnosti (věk dětí, složení pohlaví či konkrétní čísla) a nemohu proto s jeho prací své výsledky srovnávat. Srovnání jsem tedy provedla pouze v rámci vlastních výsledků.
5.1. Srovnání výsledků kategorie 15+ s výsledky dívek školního věku Srovnatelné jsou pouze otázky, kde má některá z odpovědí převahu 50%. Většina dívek uvedla, že hmyz nekonzumuje (otázka č. 1, otázka č. 2), což odpovídá výsledkům u skupiny 15+ a stejně tak i důvody, proč hmyz odmítají konzumovat, se ničím výrazně nelišily (otázka č. 3). Obdobně jako skupina 15+ si více dívek myslí, že hmyz není potravinou budoucnosti (otázka č. 7), i když s vyšší převahou záporných odpovědí. Zdá se tedy, že osvěta mezi mládeží není o nic vyšší než u dospělých, spíše naopak. Dalším souhlasným výsledkem pak je otázka č. 10, kdy stejně jako u skupiny 15+ převážil názor, že by tématika neměla být zařazena do osnov základních a středních škol. Výrazně rozdílné výsledky pak jsou u otázky č. 9. Zatímco ve skupině 15+ uvedlo 60% dotázaných, že by uvítalo přednášku spojenou s ochutnávkou, u dívek bylo toto číslo cca 30%. Většina tedy o bližší informace a ochutnávku zájem nemá.
5.2. Doplňující poznatky z ankety Při zpracování výsledků ankety jsem již mimo statistiky zpracovala i rozdíly v odpovědích dvou skupin 1. muži x ženy 2. vysokoškoláci x absolventi nižšího stupně vzdělání Bohužel nebyla anketa přizpůsobena tomuto srovnání a poskytnutý výstup není přesný ani směrodatný. Toto srovnání však mělo pro mě nečekaný výsledek, a proto ho v bakalářské práci uvádím, i když nebude podloženo číselnými podklady. 47
Mojí prvotní úvahou bylo, že ženy mají vůči hmyzu větší averzi a jejich odpovědi tak budou více záporné. Stejně tak jsem si myslela, že vysokoškolsky vzdělaní budou lépe informovaní a jejich přístup k otázce bude proto vstřícnější. Při srovnání výsledků dotazníků, u nichž bylo jisté, zda odpovídal muž nebo žena, byl rozdíl výsledků minimální a zanedbatelný. Mé přesvědčení, že ženy budou mít k tomuto netradičnímu způsobu stravování zápornější vztah, bylo tedy mylné. Při srovnání výsledků dotazníků, z nichž bylo jisté zda respondent studoval (studuje) vysokou školu nebo ne, bylo zjištění obdobné jako v předchozím případě. V odpovědích jsem nenašla žádný výrazný rozdíl v závislosti na dosaženém vzdělání.
48
6. Závěr V úvodu uvedené cíle bakalářské práce byly splněny. Bakalářská práce je zaměřená zejména na odborné i laické názory, poznatky a zkušenosti lidí, jež se konzumaci hmyzu či výzkumu v této oblasti věnují už delší dobu. Z bakalářské práce pak bylo zcela vyloučeno téma chov, neboť by svým rozsahem vydalo na další práci a mohlo by tak to hlavní – konzumaci hmyzu a její aspekty – odsunout do pozadí. Z výsledků ankety je především patrné, že je konzumace hmyzu mezi českou veřejností velmi málo rozšířená a kampaně vedené v mediích zatím nemají patřičný efekt. Největším překvapením pak je, že více lidí si myslí, že hmyz není potravinou budoucnosti. Já mám opačný názor, i když to může být otázka i několika desítek let. V současné době se rozvíjí ekonomická krize, která může způsobit problémy i ve vyspělých zemích. Z historie totiž víme, že předchozí ekonomické krize vyústily ve válku a s válkou přichází i nedostatek potravy. I když nedojde k nějaké tak vážné situaci, je z důvodu strmého růstu počtu lidí na planetě jasné, že časem Země nebude schopná uživit celou populaci dnes běžnými způsoby zemědělství a chovu dobytka.
49
7. Seznam použité literatury Seznam tištěných zdrojů: MAREČEK, F. a kol. (1997) Zahradnický slovník naučný. II. svazek Č - H. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 260s. ISBN 80-8512062-3 NOVOTNÝ, J. (2004) Zhodnocení chovu tropických listorohých brouků a jejich využití ve výuce, diplomová práce (vedoucí R. Vlk), PdF MU, Brno, 78 s. [cit.9.02.2008] RAMOS-ELORUVOVÁ, J. (1998) Hmyz na talíři. Praha: Volvox Globar. 130s. ISBN 80-7207-193-9
Seznam elektronických zdrojů: BAILEY, S. Bugfood II: Insects as Food!?! [online]. Publikováno neznámé, poslední aktualizace 20.01.1999 [cit.13.01.2008]. Dostupné
z:
http://www.uky.edu/Ag/Entomology/ythfacts/bugfood/bug
food2.htm BURKERT, T. Hmyz – lahůdka budoucnosti [online]. Publikováno, poslední aktualizace neznámé [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://www.jaktodelaji.cz/clanek/Hmyz---lahudka-budoucnosti ČERMÁKOVÁ, L. Kulinářská přednáška s pochoutkami z brouků [online]. Publikováno 06.05.2008, poslední aktualizace 06.05.2008 [cit.13.01.2008]. Dostupné
z:
http://www.mendelu.cz/cz/verejnost_media/mzlu_v_brne_v_mediich/2008/kvet en DUDA, J. Baštíme cvrčky a potemníky! [online]. Publikováno 09.04.2006, poslední aktualizace 09.04.2006 [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://www.studak.cz/clanky-detail/222/Bastimecvrckyapotemniky/ NEJAME, S. Man Bites Insect [online]. Publikováno 10.02.2008, poslední aktualizace 10.02.2008 [cit.13.01.2008]. Dostupné
z:
http://www.nytimes.com/2008/02/10/magazine/10wwln-essay-
t.html?_r=3&ref=magazine NOVOTNÝ, Z. Etika v kuchyni? [online]. Publikováno 24.01.2005, poslední aktualizace 24.01.2005 [cit.13.01.2008]. 50
Dostupné z: http://www.literarky.cz/index.php/www.oneworld.net?p=archiv& text=1457 PELCOVÁ, O. Hmyz -potravina budoucnosti? [online]. Publikováno, poslední aktualizace, neznámé [cit.13.01.2008]. Dostupné
z:
http://www.gastroplus.cz/prectete-si/2006/06_1_gulas-z-
cvrcku.php PREKOPOVÁ, B. Červy na raňajky, obed aj večeru [online]. Publikováno, poslední aktualizace neznámé [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://www.webjournal.sk/clanok/714/cervy-na-ranajky-obed-ajveceru SMYČKOVÁ, L. Univerzita v Brně zkoumá, jak nakrmit lidi hmyzem brouků [online]. Publikováno 06.05. 2008, poslední aktualizace 06.05.2008 [cit.13.01.2008]. Dostupné
z:
http://www.mendelu.cz/cz/verejnost_media/mzlu_v_brne_v
_mediich/2008/kveten SUBOVA, J. Svrčky po papuánsky [online]. Publikováno 17.09.2008, poslední aktualizace 17.09.2008 [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://www.irecepty.com/2008/09/svrky-po-papunsky.html SUBOVA, J. Indonézske placky s múčnymi červami [online]. Publikováno 17.09.2008, poslední aktualizace 17.09.2008 [cit.13.01.2008]. Dostupné
z:
http://www.irecepty.com/2008/09/indonzske-placky-s-mnymi-
ervami.html VANN, M. Eat the Beetles [online]. Publikováno 05.04.1999, poslední aktualizace 05.04.1999 [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://weeklywire.com/ww/04-05-99/austin_food_feature1.html
Seznam elektronických zdrojů, u nichž nebyl uveden autor: 1. ANONYM. Cvrček? Je skvělý třeba k pivu! [online]. Publikováno 29.11.2008, poslední aktualizace 29.11.2008 [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://www.trendybydleni.cz/t.py?t=2&i=2271 2. ANONYM. Entomofagie [online]. Publikováno neznámé, poslední aktualizace 14.09.2008 [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Entomofágie 3. ANONYM. Entomofagie - pojídání hmyzu [online]. Publikováno, poslední aktualizace, neznámé [cit.13.01.2008]. 51
Dostupné z: http://www.vareni.cz/trendy/entomofagie-pojidani-hmyzu/ 4. ANONYM. Entomophagy [online]. Publikováno neznámé, poslední aktualizace 28.12.2003 [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Entomophagy 5. ANONYM. Hmyz [online]. Publikováno 02.01.2009, poslední aktualizace 02.01.2009 [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hmyz 6. ANONYM. Choroby přenášené hmyzem [online]. Publikováno 22.05.2003, poslední aktualizace 22.05.2003 [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://www.watchtower.org/b/20030522/article_01.htm 7. ANONYM. Je libo cvrčka nebo housenku? [online]. Publikováno 01.11.2006, poslední aktualizace 01.11.2006 [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://horizont.bk.cz/np/festiv/ko-06/06-borkov.htm 8. ANONYM. Je libo švába? [online]. Publikováno 22.05.2008, poslední aktualizace 22.05.2008 [cit.13.01.2008]. Dostupné
z:
http://www.mendelu.cz/cz/verejnost_media/mzlu_v_brne_v_
mediich/2008/kveten 9. ANONYM. Osobnosti na ČT24: "Šváb v těstíčku je pochoutka pro fajnšmekry," říká Marie Borkovcová [online]. Publikováno 18.06.2008, poslední aktualizace 18.06.2008 [cit.13.01.2008]. Dostupné
z:
http://www.ct24.cz/textove-prepisy/19129-svab-v-testicku-je-
pochoutka-pro-fajnsmekry-rika-marie-borkovcova/ 10. ANONYM. Pokrm budoucnosti? Třeba cvrčci v karamelu [online]. Publikováno 06.05.2008, poslední aktualizace 06.05.2008 [cit.13.01.2008]. Dostupné
z:
http://www.tyden.cz/rubriky/apetit/pokrm-budoucnosti-treba-
cvrcci-v-karamelu_57998.html 11. ANONYM. Ráčite pizzu s hmyzom? [online]. Publikováno 01.03.2008, poslední aktualizace 01.03.2008 [cit.13.01.2008]. Dostupné
z:
http://zdravie.pluska.sk/zdravie/zivotny-styl/racite-pizzu-s-
hmyzom.html 12. ANONYM. Včelí maso [online]. Publikováno, poslední aktualizace neznámé [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm
52
13. ANONYM. Zajímavosti – Entomofagie [online]. Publikováno, poslední aktualizace neznámé [cit.13.01.2008]. Dostupné z: http://www.subtropickerostliny.estranky.cz/stranka/zajimavosti--entomofagie
53
8. Shrnutí Entomofagie – Hmyz na talíři Práce se věnuje konzumaci hmyzu a tématům s tím souvisejícím. Hmyz je konzumován v mnoha částech světa (Asie, Jižní Amerika, Afrika) a setkáváme se s ní i v historii. V České republice se teprve rozvíjí. Hmyz ve výživě může nalézt uplatnění zejména v rozvojových zemích a v případě potravinové krize. U nás konzumovaným hmyzem jsou především: potemník moučný, potemník brazilský, cvrček banánový, šváb šedý, šváb
obrovský
a saranče
stěhovavá.
Hmyz
obsahuje
hodně
proteinů,
nenasycených mastných kyselin a vitamínů. Můžeme ho upravovat jako běžné druhy masa. Z výsledků provedené ankety vyplývá, že v České republice je konzumace hmyzu málo rozšířená a lidé o ní nemají dostatek informací. Respondenti nepovažují hmyz za potravu budoucnosti. Uvítali by však přednášku spojenou s ochutnávkou.
Summary Entomophagy – Insects on plate The thesis deals with the insect consummation and subjects associated with. Insect is being consumed in many parts of the world (Asia, South America, Africa) and we can find it throughout history. In the Czech republic it is just evolving. The insect in nutrition can exert especially in the developing countries and in case of a food crisis. The most consumed insect species in the Czech republic are: mealworm beetle (Tenebrio molitor), superworms (Zophobas morio), Filed Cricket (Gryllus assimilis), cinereous cockroach (Nauphoeta cinerea), Giant Cave Cockroach (Blaberus giganteus), and Migratory locust (Locusta migratoria). The insect body contains a lot of proteins, unsaturated fatty acids and vitamins. We can prepare it in the similar way as the ordinary types of meat. From the results of the inquiry we can see, that in the Czech republic the consummation of insect is lowly widespread and people have lack of information about it. The respondents do not consider insect as a food of the future. They would welcome the lecture combined with tasting though.
54
10. Přílohy Příloha č. 1: Dotazník pro bakalářskou práci „Entomofagie – hmyz na talíři“ Dotazník pro bakalářskou práci Hmyz na talíři Tento dotazník je určen pro moji budoucí bakalářskou práci na PedMU Brno Prosím, vyplňte jej pravdivě. Údaje označené * jsou povinné. Autorka se na základě zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zaručuje, že Vámi uvedené údaje budou použity pouze pro potřeby budoucí bakalářské práce a nebudou poskytnuty další osobě. Děkuji, Blanka Škrabalová Jméno / Přezdívka: * Věk: * Obor studia / Zaměstnání: * 1. Objevuje se ve vaší stravě hmyz?: * Ne Ano, výjimečně Ano, pravidelně 2. Jakou úpravu hmyzu byste uvítali?: * Na slano Na sladko Přírodně bez ochucení Žádnou z výše uvedených, odmítám hmyz konzumovat 3. Pokud jste v předchozí otázce uvedli: „Žádnou z výše uvedených, odmítám hmyz konzumovat“, napište proč, jinak ponechejte pole volné:
4. Jaké jídlo byste rádi ochutnali? (možno označit více možností): * Palačinky s "moučnými červy" Cvrčci v karamelu Saranče restovaná na olivovém oleji se zeleninou a přílohou Švábi v bramborovém těstíčku Kaviár z vajíček klešťanek Zeleninový salát s parmezánem a marinovanými "moučnými červy" Žádné z výše uvedených
6. Jaký hmyz byste nikdy nedali do úst? (možno označit více možností): * Cvrček Saranče "Moučný červ" Šváb Vajíčka klešťanek Konzumoval/la bych všechen výše uvedený hmyz 7. Je podle Vás hmyz potravinou budoucnosti?: * Ano Ne 8. Chov kterého hmyzu v domácích podmínkách je podle vás nejsnazší?: * "Mouční červy" Cvrčci Sarančí Švábi 9. Uvítali byste téma hmyz na talíři jako přednášku spojenou s ochutnávkou?: * Ano Ne 10. Mělo by podle Vás být toto téma zařazeno do osnov na základních a středních školách?: * Ano Ne 11. Místo pro Vaše připomínky a komentář:
5. Jaký hmyz je podle vás nejchutnější? (pokud nemáte vlastní zkušenost, odhadněte a označte též pole odhaduji): * Cvrček Saranče Moučný červ Šváb Larvy mouchy domácí Larvy pakomára Vajíčka klešťanek ODHADUJI
55
