Eurocentrum 15. prosince 2014
Odliv zisků jako symptom vyčerpaného hospodářského modelu nebo strukturálních problémů české ekonomiky? Příspěvek k debatě o udržitelnosti českého hospodářského rozvoje
Série diskuzních dokumentů ÚV Prosinec 2014
[email protected]
1989 „Doženeme Rakousko za deset let.“ – Valtr Komárek
1989 „Doženeme Rakousko za deset let.“ – Valtr Komárek
1997 „Za 2 až 3 roky bude růst reálného HDP zpět na úrovních 4-5%. Měli bychom dohnat Evropskou unii za zhruba 20 let.“ – Zdeněk Tůma
1989 „Doženeme Rakousko za deset let.“ – Valtr Komárek
1997 „Za 2 až 3 roky bude růst reálného HDP zpět na úrovních 4-5%. Měli bychom dohnat Evropskou unii za zhruba 20 let.“ – Zdeněk Tůma
„Mohli bychom dosáhnout úrovně EU ve střednědobém horizontu 10 až 15 let.“ – Eva Zamrazilová Zdroj: Prezentace Milana Lisického z DG ECFIN v Bruselu z února 2014
Tisíce mezinárodních dolarů 2010 v kupní síle
Hrubý domácí produkt na hlavu mezi roky 1980 a 2010 35
30
25
20
15
10
5 1980
1984 Česká republika
1988
1992 Slovensko
1996 Maďarsko
2000
2004 Polsko
2008 Slovinsko
Reálné HDP na hlavu při přepočtu na kupní sílu v roce 2012 jako procento průměru EU15 Česká republika
Slovensko
Maďarsko
Polsko
Slovinsko
100%
90%
84.2% 80%
72.0% 69.1%
70% 67.8%
61.3%
60% 58.4% 50% 42.5% 40% 36.3% 30% 1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Očekávání od dnešního stolu a následujícího týdne • Postavení debaty o odlivu výnosů z ČR na konstruktivní úroveň • Identifikování problémů české konvergence k úrovni života západní Evropy, jejíž může být odliv symptomem • Diskuze o dlouhodobé transformaci, která teoreticky není u konce • Zevrubné připomínkování dokumentu, který máte na stole
ČR a PZI přitažlivost v roce 1995
Podíly zahraničního vlastnictví na celkových veličinách pro českou ekonomiku, porovnání mezi rokem 1995 a 2012 70%
60% 60% 50%
43%
40%
31% 30%
20% 10%
5%
7%
8%
0% Hrubá přidaná hodnota
Obrat
Zisk
Pořadí ČR v rámci EU28 v relevantních inovačních kritériích (za rok 2013)
4
7
11
Zaměstnanost v high-tech výrobě
Export středních a hightech výrobků
Podnikový vývoj a inovace
18
21
23
Patentové žádosti
Vědecké publikace
Zaměstnanost ve vědomostních službách
Vývoj zahraničních investic směřujících do české ekonomiky 12% 10% 8%
6% 4% 2%
0% 1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Přímé zahraniční investice k HDP
Portfoliové investice k HDP
Přímé zahraniční investice (tříletý průměr)
Portfoliové investice (tříeltý průměr)
Vývoj nových a reinvestovaných přímých zahraničních investic
Miliardy konstantních korun roku 2013
300
250
200
150
100
50
0 1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
Reinvestovaný zisk
Nové přímé zahraniční investice
Reinvestovaný zisk (tříroční průměr)
Nové PZI (tříroční průměr)
2013*
Poměr zásoby vstupních a výstupních přímých zahraničních investic ve střední Evropě (klouzavý průměr) ČR
Maďarsko
Polsko
Slovensko
45 40
1997 2002
35
2006
30
2002
25 20 15
10 5 0
1998
Slovinsko
Poměr zásoby vstupních a výstupních přímých zahraničních investic ve střední Evropě ČR Slovensko Průměr LME
Log
25
2,5
0,5
Maďarsko Slovinsko Průměr skandinávské země
Polsko Průměr CME
Poměr zásoby vstupních a výstupních přímých zahraničních investic ve střední Evropě (klouzavý průměr) ČR
Maďarsko
Polsko
Slovensko
45 40
1997 2002
35
2006
30
2002
25 20 15
10 5 0
1998
Slovinsko
Vývoj salda investičních výnosů k HDP v porovnání s ostatními státy regionu (klouzavý průměr) Slovensko
Maďarsko
Polsko
Česká republika 0% -1% -2%
-3% -4% -5% -6% -7%
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
-8% 2013
Vývoj běžného účtu a čistého odlivu kapitálových investičních výnosů k HDP 2% 0% -2% -4% -6% -8% -10% 1993
1995
1997
Saldo běžného účtu k HDP
1999
2001
2003
2005
Čistý odliv kapitálových výnosů
2007
2009
2011
2013
Saldo bilance výnosů k HDP
Struktura bilance výnosů (1995-2013) 6% 4% 2% 0% -2% -4% -6% -8% -10% -12% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Dividendy a úroky - výnosy
Reinvestice - výnosy
Pracovní transfery - výnosy
Dividendy a úroky - náklady
Reinvestice - náklady
Pracovní transfery - náklady
Celková bilance výnosů
Čistý odliv kapitálových výnosů
Rozdíly v růstu mezi HDP a HNP od roku 1998 a tříletý trend růstu obou veličin Rozdíl zkreslující příjem ekonomiky
Trend růstu HDP
Trend růstu HNP
3%
8% 6%
2%
4% 1% 2% 0%
0% -2%
-1% -4% -2% -6% -3% 1998
-8% 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Hrubý domácí produkt a transfery výnosů v miliardách korun roku 2005 Čisté výnosové transfery
Hrubý domácí produkt
Hrubý národní příjem
3 800
3 600
3 400
3 200
3 000
2 800
2 600
2 400 1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Deficity výnosů v porovnání s ostatními státy EU v roce 2012 3,0%
3% 2,4%
2%
1,7% 0,8% 0,9%
1% 0,3%
-2,9% -3,2%
-4%
-3,7%
-4,3%
-5%
-4,8%
-5,4%
-6% -6,2%
-7% -7,4%
-8% -9%
-18,3%
-31,9%
-2,8%
Dánsko
Švédsko
Německo
Francie
Nizozemí
Řecko
Finsko
Belgie
Lotyšsko
Itálie
Rakousko
Slovinsko
Španělsko
Bulharsko
Rumunsko
Slovensko
Portugalsko
-2,4%
-3%
-10%
Kypr
Litva
Chorvatsko
Polsko
Estonsko
Maďarsko
Malta
ČR
-1,8% -1,8%
Velká Británie
-2%
Irsko
-1%
0,5%
-1,2% -1,1% -0,6% -0,5% -0,4% -0,1%
Lucembursko
0%
2,5%
Nejvyšší výnosnost ze všech vyspělých zemí
Vývoj odlivu výnosů v závislosti na investovaných zdrojích
Poměr zásoby vstupních a výstupních přímých zahraničních investic ve střední Evropě (klouzavý průměr) ČR
Maďarsko
Polsko
Slovensko
45 40
1997 2002
35
2006
30
2002
25 20 15
10 5 0
1998
Slovinsko
Předběžné závěry (1) • Zahraniční investice jako zásadní zdroj růstu • V ekonomice v transformaci bez obchodovatelných aktiv je třeba – Renta (ropa, demografie, daňový/regulační ráj) – Retence zahraničních zdrojů
• Jinak dlouhodobě snížený růstový potenciál, protože značná část každé zahraniční investice se bude navracet mimo ekonomiku – konvergence pravděpodobně nemožná – „dohnání západu“ iluze?
Předběžné závěry (2) • Metody retence – Zadržet užitek z PHP zahraničních aktivit – Zajistit pozitivní externality PZI
• Dnes však již doba vysokých PZI v útlumu • I vysoké zvyšování retence povede k omezeným přínosům • Nutnost hledat dlouhodobá řešení skrze nalezení stabilního hospodářského modelu
Struktura PZI a výnosů dle sektorů (mld. Kč) 400
350
300
250
200
150
100
50
0 Finanční
Telekomunikace
Elektřina, plyn, teplo
Odliv výnosů
Velkoobchod, maloobchod
Motorová vozidla Ropné, chemické, plastové výrobky
Vstupní kapitál
Nemovitosti
Reinvestice
Kovy a kovové výrobky
Podíl kumulovaného odlivu dividend a úroků z úvěrů na objemu PZI (bez reinvestic) 300%
250%
200%
150%
100%
50%
0% Finanční
Telekomunikace Elektřina, plyn, teplo
Velkoobchod, Motorová vozidla maloobchod
Ropné, chemické, plastové výrobky
Nemovitosti
Kovy a kovové výrobky
Poměr reinvestic ke kumulovanému odlivu dividend a úroků z úvěrů 200% 180%
160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0%
Finanční
Telekomunikace Elektřina, plyn, teplo
Velkoobchod, Motorová vozidla maloobchod
Ropné, chemické, plastové výrobky
Nemovitosti
Kovy a kovové výrobky
Nedostatek konkurence v daných sektorech? Příliš vysoké zisky? • Shodou okolností jsou to sektory, které jsou soustavně kritizovány za nedostatek konkurence • OECD nás v energetice upozorňuje, že nedostatek konkurence je kompenzován nižším zdaněním a tedy faktickými dotacemi energetiky • V telekomunikacích nás upozorňuje, že je slabá konkurence zejména u mobilních operátorů – koncentrovaná struktura hlavních hráčů • Standard & Poor’s: nadmíru vysoký return on equity, tři největší banky 60%, pět bank 75% aktiv a vysoké zprostředkování a tři „price-setters“ a s tím spojená nízká sofistikovanost produktů
Střednědobé závěry (1) • Zadržet více zahraničních prostředků – Soustředit se nejen reinvestice a větší PHP zahraničních investic, ale i na… • Objem mezd spíše než jen počet pracovních míst • Část mezispotřeby z národních zdrojů? • Zajistit pozitivní externality PZI skrze jejich nefinanční přínosy
• Útlum zahraničních investic však povede k omezeným výsledkům podobné strategie
Střednědobé závěry (2) • Zajistit odpovídající konkurenční prostředí v daných sektorech, kde vznikají výnosy z důvodů patrného tržního selhání • Snížení „oligopole“ v síťových a dalších sektorech a tím navýšení konkurence, snížení cenové hladiny a tedy zvýšení kupní síly a tím i retence • Problém montoven kvantitativně nepříliš významný
Dlouhodobě závěry z nedostatku zahraničních zdrojů • Útlum zahraničních investic začne odkrývat možnou dysfunkci hospodářských institucí • Potřeba začít uvažovat v kontextu hospodářského modelu, který není závislý na zahraničních vstupech – Inspirovat se západem? Možnost – Přejímání best practice v kontextu? Nutnost – Zároveň nutnost připravovat se na změny v globálním kontextu
Díky dlouhodobým zaměstnaneckým vztahům a koordinaci mezi zástupci zaměstnanců a asociacemi zaměstnavatelů, kolektivním mzdovým dohodám uzavíraným na sektorové či národní úrovni vzniká stabilní pracovní prostřední, které je příhodné pro dlouhodobý vývoj v oblastech kapitálových statků s relativně úzkou specializací (kapitálové statky, automobily, stroje, jemná mechanika, optika, chemický průmysl atd.)
Řízení firem Zaměstnanci jsou zastoupení v závodních radách a v dozorčí radě, v dozorčích radách jsou zastoupení také představitelé bank, kteří mohou rovněž hlasovat na valné hromadě. Díky koncentrovanému vlastnictví kótovaných firem neexistují vhodné podmínky pro fúze a převzetí.
Silné vazby mezi managementem, zástupci bank či zaměstnanci vytvářejí vhodné podmínky pro dlouhodobou specializaci firmy v daném odvětví a přijmutí dlouhodobých výrobních strategií.
Inovace
Rozvinutý bankovní sektor je napojen na velké firmy, kterým nejen poskytuje finance, ale vykonává též kontrolní funkci. Zástupci bank jsou přítomni v dozorčích radách, mají možnost hlasovat na valné hromadě, pokud zastupují drobné akcionáře (proxy voting) či hlasují z titulu vlastnictví podílu v dané firmě.
Bankovní sektor poskytuje tzv. trpělivý kapitál, který firmy potřebují pro realizaci postupných inovací (incremental innovation), jež vyžadují dlouhodobý vývoj. Osobní propojení s firmami umožňuje zástupcům bank přístup k vnitřním informacím firem (insider information), kteří jsou tak ochotni poskytovat finanční zdroje i v situaci, kdy by financování z kapitálových trhů nebylo z důvodu dočasného zvýšení rizikovosti firmy možné.
Průmyslové vztahy
Bankovní financování umožňuje firmám přístup k dlouhodobým bankovním úvěrům, firmy nemusejí dbát na aktuální ziskovost a mohou nabízet dlouhodobější pracovní vztahy, cenová konkurenceschopnost a maximální ziskovost nejsou podmínkou pro přístup k financím vzhledem k existenci trpělivého bankovního kapitálu a vnitřních zdrojů firem.
Finanční trhy Kvalitní učňovské vzdělání spolu s praktickým firemním vzděláváním umožňuje firmám využívat dovednosti a znalosti zaměstnanců specifické pro svou výrobu, která se orientuje na zdokonalování technologických procesů či produktů a vyžaduje velice úzce specializované znalosti.
Díky existenci koordinace mezi asociacemi zaměstnavatelů a zástupci zaměstnanců je zakotvena povinnost poskytovat firemní stáže, čímž se předchází situaci, kdy by některé firmy investovaly do vzdělání svých zaměstnanců a jiné nikoliv a docházelo by k „přebírání“ zaměstnanců mezi firmami.
Vzdělávání
Flexibilní pracovní vztahy a individuální/firemní mzdové dohody umožňují firmám získávat specialisty v inovativních oborech typu IT a biotechnologie, či fungovat nákladově efektivně v odvětvích, která jsou náročná na cenovou konkurenceschopnost (marketing či zábavní průmysl) či získávat specialisty v odborných službách typů consulting, účetní či právní poradenství, investiční bankovnictví atd.
Řízení firem Silná rozhodovací diskrece managementu a absence ostatních stakeholderů umožňuje pružně reagovat na podmínky na trhu. Komparativní výhoda v odvětvích vyžadujících cenovou konkurenceschopnost nebo v oblastech, které jsou podnikatelsky riskantní avšak potenciálně výnosné.
Inovace
Absence zaměstnanců na firemním řízení (závodní rady, účast v dozorčí radě) umožňuje vertikální řízení firmy se silnou diskrecí managementu.
Flexibilní finanční trhy, relativně vysoký počet firem kótovaných na burze a liberální legislativa fúzí a převzetí, management má omezené možnosti bránit se proti tzv. „nepřátelským převzetím“. Je tedy kontrolován tržním způsobem bez vlivu dalších stakeholderů.
Rozvinuté finanční trhy umožňují přístup firem k rizikovému kapitálu, který je zásadní pro rozvoj nových technologií, nikoliv pouze produktů ale často zcela nových trhů. Vysoce rizikové projekty nabízejí potenciálně vysoké zhodnocení, ale také vyžadují dostatek rizikového kapitálu – venture kapitálové fondy.
Vzdělávací systém zaměřený na všeobecné učňovské vzdělání vyžaduje od absolventů získávání praxe v různých firmách napříč odvětvími a vysoce kvalitní univerzitní vzdělání umožňuje firmám se následně specializovat v dynamických odvětvích (IT, polovodiče a biotechnologie).
Průmyslové vztahy
Ziskovost kritériem pro přístup na finanční trhy, proto třeba flexibilní pracovněprávní vztahy, které umožňují rychle přizpůsobovat svou nákladovou efektivitu.
Finanční trhy Slabší postavení odborů a menší pokrytí kolektivními dohodami neumožňuje koordinovat učňovské vzdělávání na firemní úrovni, proto je organizováno státem jako veřejné.
Vzdělávání
Relativně slabší postavení zaměstnanců a absence zahraničního managementu na koordinovaném řízení vytváří podmínky spíše pro flexibilní pracovní vztahy a odvětví zaměřená na cenovou spíše než inovační konkurenceschopnost místních firem.
Řízení firem
Transfery technologií a know-how
Kvůli nižší míře pokrytí kolektivními dohodami a dohodám uzavíraným typicky na firemní úrovni není zajištěno zastoupení zaměstnanců na řízení společností. Management nemá motivaci koordinované řízení vytvářet, neboť by omezoval svou možnost diskrečního rozhodování.
Inovace se neřídí inovačním potenciálem dané země, ale spíše ziskovostí celé skupiny. Proto může být vhodnější vytvořit inovačně nenáročnou specializaci dané firmy a vytvořit jí na cenové konkurenceschopnosti.
Inovace
Management firem v zahraničním vlastnictví je pod kontrolou managementu mateřské společnosti. Zahraniční management nemá motivaci se zapojovat do koordinačních vazeb se zástupci zaměstnavatelů, existují geografické překážky. Malá akciová burza, tedy market for corporate control neexistuje.
Malá burza CP a nedostatek venture kapitálových fondů atd. Nejsou vhodné podmínky pro dynamická odvětví náročná na rizikový kapitál. Finanční podmínky jsou proto vhodné pro méně sofistikovanou průmyslovou výrobu či spotřební zboží. TNK však umožňují místním firmám zapojit se do vývoje, transferují technologie v podobě nových produktů a umožňují domácím SMEs zapojit se do subdodavatelských řetězců.
Nedostatek špičkových univerzit, veřejné učňovské vzdělávání převážně s menším zapojením firem, omezené veřejné výdaje na vzdělání nezajistí dostatečně široké a univerzální vzdělání jako v LME modelu. Proto vzdělávací systém není příhodný ani pro špičkové služby (poradenství atd.) ani pro sofistikovanou průmyslovou výrobu. Inovace, nové technologie a manažerské know-how je importované. Zahraniční firmy nemají příliš motivaci investovat do VaV v DMEs, spíše ve své domovské zemi.
Finanční trhy Zahraniční investice
Vzdělávání
Průmyslové vztahy
Soutěž států o vstup PZI a získání zahraničních zdrojů: není podpora pro vyšší pokrytí kolektivními dohodami jako v CME a také nižší míra členství v odborech.
Nižší pokrytí kolektivními dohodami a menší motivace zahraničních firem investovat do kvalifikace zaměstnanců, proto nižní investice do firemního vzdělávání, možnost stažení PZI. Relativně flexibilní pracovní vztahy, potřeba zajistit také cenovou konkurenceschopnost, proto je možnost propouštění otevřená. Zájmem managementu je ale předcházet stávkám, které by narušily výrobu.
