jdborný časopis pro veřejnou správu
oderní bec
KVĚTEN 2006 85 KČ/123 SK
RTU
v
fcv.fr
*
a
§5 pozemkové úpravy lE potřebují peníze
^síčník vydavatelství Economia
M'
bude zkratka CNG strašit obce?
í-.r. J
vodovody a kanalizace
ModerniObec.cz
Odvaha, vasen, zkušenost
Toreador se v aréně spoléhá na své jedinečné zkušenosti. Díky našim dlouholetým zkušenostem se můžete postavit čelem i těm nejsložitějším situacím na trhu.
Nabízíme IT řešení, poradenství a prověřené zkušenosti v sektorech energetiky, telekomunikací a veřejné správy. V rámci skupiny poskytuje 18 tisíc zaměstnanců služby společnostem ve 45 zemích světa. V České republice úspěšně působíme již více než 10 let.
soluziona
NÁZOR
I
Ing. JIŘÍ ŠULC hejtman Ústeckého kraje
I—; —■— Profesionalita | a obětavost lidí | se projevovaly kažj dý den. Jenže stejně tak jsem na druhé \ straně musel koní statovat, že chybí provázanost a souI činnost mezi ministerstvy a že i výklady zákon ů msto bývají nejed' noznačné.
^ěten 2006
stecký kraj se vzpamatovává z jarní povodně a média i lidé, které potkávám, se mě často ptají, v čem se lišila od té z roku 2002. Osob ně si myslím, že jsme se před čtyřmi roky poučili z toho, co řeka dokáže, a na letošní velkou vodu jsme byli lépe připraveni. Konkrétně jde o starosty obcí a všechny složky Integrovaného záchranného systému, které fungovaly a spolupracovaly takřka bezchybně. Profesionalita a obětavost lidí se projevovaly každý den. Jenže stejně tak jsem na druhé straně musel konstatovat, že chybí provázanost a součin nost mezi ministerstvy a že i výklady zákonů často bývají nejednoznačné. Když vznikal zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení byly sice krajské úřady požádány o připomínky, ale ty nakonec ne byly vzaty v úvahu a zákon byl schválen v podobě, která je pro nás nepřijatelná a spíše nám naši práci ztěžuje. Je to například nemožnost ze strany kraj ských či obecních úřadů vyžadovat informace, pro tože tato pravomoc náleží pouze Hasičskému zá chrannému sboru. Zákon také zcela opomíjí obce s rozšířenou působností, které jsou však důležitým a nezpochybnitelným partnerem při jednáních. Zákon rovněž vůbec neřeší, jaký má být postup krajské samosprávy, pokud vyhlásí stav nebezpečí a vzápětí pak vláda vyhlásí stav nouze, jako se to stalo letos. Není jednoznačně stanoveno, kdo nese náklady při vyhlášení krizového stavu, takže vlast ně stále platí pravidlo »kdo stav nebezpečí vyhlásil, ten taky platí«. I letos jsem si uvědomoval, jak málo respektujeme znalosti našich předků, kteří dokázali s krajinou a přírodou žít v mnohem větším souladu než my. Je třeba vrátit se k tomu, co celé generace před námi dobře znaly a využívaly. Vodohospodáři by měli spo lečně po poradě s obcemi stanovit záplavová území, v nichž se ve velkém začalo stavět až v průběhu 20. století. Pojišťovny už ostatně majitelům domů v zátopo vých oblastech vyslaly jasnou zprávu, že jejich maje tek bude v budoucnu nepojistitelný. Pojišťovny ne mají zájem o rizikové klienty, státní pokladna má své dno a také - pro mnohé z nás možná překvapivě - se snížila ochota lidí pomoci byť i malým osobním vkladem těm, jimž velká voda znovu ohrozila jejich domovy. Ústecký kraj ještě během povodní aktivoval Fond obnovy, který vznikl v roce 2002, a k pěti miliónům korun z rozpočtové rezervy na havárie do něj vložil dalších patnáct milionů. Dále kraj vyhlásil veřejnou sbírku Konto Povodně 2006 a požádal občany o fi nanční pomoc. Ta se však zatím projevuje jen váha vě a slabě. Nevím, co je příčinou. Únava a neochota lidí stále otevírat své peněženky? Informace médií o tom, jak vláda slibuje postiženým pomoc? Či snad opakovaná sdělení, že škody po letošních jarních záplavách jsou mnohem menší než v roce 2002, tak že to vypadá, že se tentokrát vlastně až tak moc ne stalo? ■ *
U
Nový časopis pro manage ment zábavy a volného času
•
anylýzy chování zákazníků a jejich požadavků na trávení volného času
•
odborné články a případové studie na téma řízení center pro volný čas
•
marketingové postupy ke zvýšení návštěvnosti a profitability
•
praktické rady a zkušenosti z provozu
•
domácí a zahraniční novinky a trendy v oboru
•
monotematické sondy do jednotlivých oborů zábavy
Jediný časopis na českém a slovenském trhu Objednejte si předplatné nebo ukázkový výtisk zdarma Kontakt: www.iZ0NA.cz nebo 800 110 022 nebo
[email protected]
economia mode oderní obec
MO-000328
Při povodni krizový zákon řešit situaci příliš nepomáhá
OBSAH ■ TITULNÍ strana
Podvodů s vodou příliš neubývá ani v Praze
Ledeburská zahrada v Praze (Zdroj: CzechTourism) ■ názor___________________________________________________________ 1
■ SPEKTRUM______________________________________________________ 4
.30
Jak je na tom Evropská unie_____________________________________ 30 ■ SPRÁVA A
ROZVOJ
Holašovice zůstaly živou vesnici (Lýdia Stoupová) _
_
____
_ _31
Cena Moderní obce patři Jimramovu_____________________________ 32
■ KAUZA
Pozemkové úpravy: Všichni by je chtěli, stát na nich skrblí (Ivan Ryšavý)______________________________________________________(
Titulem Historické město roku může Česká Kamenice povzbudit malá sídla___________________________________________ 33 Jak na to, chcete-li stavět či rekonstruovat městský bazén nebo koupaliště (PhDr. Ilja Černohorský) _________________________ 34
■ ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ
Brání památková péče rozvoji kolektorů? (Jitka Vozábalová)_______________________________________________ 8 Nový přistup k »úřadování« (Antonín Tym)__________________________9
Parkovací domy mohou pomoci (Rudolf Kunzmann)_______________ 36 ■ EVROPSKÁ UNIE
Bude takřka neznámá zkratka CNG strašit municipality?
Integrovaný systém nakládáni s bioodpady ve Vysokém Mýtě
(Ivan Ryšavý)____________________________________________________ 10
s dotací EU (PhDr. Miloš Charburský, Ing. Jan Stejskal)______________ 38
Evropský program pro veřejné osvětlení___________________________ 12
■ INFORMAČNÍ a KOMUNIKAČNÍ technologie
Veřejná správa a internet 1/ (Bc. Václav Koudele)___________________40
■ MANAGEMENT
Delegovat znamená měnit pracovní náplň sobě i druhým
Znečišťování životního prostředí: Data jsou na webu
(Mgr. Alena Jáchimová)
(Ing. Bc. Jan Maršák)___________________________________________ 40
_________________________________________ 14
Bezdrátové hlasování___________________________________________ 41 ■ EKONOMIKA
Jak při přezkoumávání hospodaření obcí postupuje Pardubický kraj (PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal)__________________________15
Pas s biometrickými prvky již od záři (Jaroslav Winter)______________ 42 Soutěž Zlatý erb naznačila i nedostatky (Jaroslav Winter)___________ 43
Externí pohled na interní audit (JUDr. Ing. Jiří Lanc)________________ 17 ■ LEGISLATIVA
Nejvyšší očekávání v PPP se vztahují k dopravním projektům (Ing. Jan Hes)____________________________________________________ 20
Volby 2006: Změny v právní úpravě předpisů (Mgr. Šárka Lipertová)__________________________________________ 44
Dveře pro tok soukromých peněz do veřejných služeb se otevřely (PhDr. Jiřina Ondráčková)_______________________________________ 21
ÚP Střední Čechy: Konkrétní příklady spolupráce (Ing. Vladimír Hůlka)___________________________________________ 45
»První« pomoc pro nemocnice (Ing. David Pokorný)________________ 22 ■ PŘÍLOHA:
VODOVODY A
KANALIZACE
Když obec nemusí pokaždé uspět s výpovědi z nájmu bytu (Mgr. Jana Hamplová) __________________________________________ 46
(Ivan Ryšavý)____________________________________________________ 23
Nový zákon o sociálních službách se dotkne výrazně obcí (Mgr. Jakub Póbiš)______________________________________________ 47
Výstava VOD-KA letos poprvé v Brně (Ivan Ryšavý)__________________25
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)_________________________________48
Pravidlo pro čerpání z fondů EU: Být připraven na změny
Kdy mohou strážníci požadovat prokázání totožnosti (JUDr. Matěj Hromádka)________________________________________ 49
Peněz na infrastrukturu nebude méně než dříve, ale ani víc
(Ing. Antonín Jágl, Ing. Zdeněk Frček, MBA)
______________________ 26
Prověrka pro provozní společnost (Ivan Ryšavý)_____________________ 27 Spolupráce s municipalitami si vážíme (Doc. Dr. Ing. Miroslav Kyncl)____________________________________ 28
Vztah příspěvkové organizace k majetku obce 2/ (Mgr. Jan Janeček) _____________________________________________ 50 ■ PRÁVNÍ poradna
_________________________________________51
Účelné sdružování peněz: Někdy i málo znamená hodně (Stanislav Bulva)_________________________________________________ 29
■ SERVIS
_________________________________________________________52
Uzávěrka tohoto čísla: 10. dubna 2006
MODERNÍ OBEC - Měsíčník vydavatelství Economia Ročník XII, číslo 5 • Vychází 4.5. 2006 • Cena výtisku ve volném prodeji 85 Kč • Roční předplatné 1020 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: moderni.obec@'econotnia.cz. http://modcrniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail:
[email protected] • Zástupe* šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711,
[email protected] • Grafická úprava: Šárka Klomínková, Ing. Aleš Adámek (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manaiff inzerce: Petr Pfieger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail:
[email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; PaedDr. Vádů' Hartman, místostarosta Jilemnice, předseda regionální rady SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce: Ing. Zdeňka škarková, ředitelka RR* Vysočina: Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje: Mgr. Tomáš Ulehla, primátor Zlína • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25,17055 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788,233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tcUZS 071 110, fax: 233 072 001, e-mail:
[email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • l>ředplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197: fax: 233 072 009, e-ma
[email protected], vwwv.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected] • Doručován předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o.. Česká pošta, s. p. - střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKLV r. o. • Internetový online archiv: divize Economia Online, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] • Internetová inzerce: divize Economia Online, OvenecL 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MKČÍÚ 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář po* obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz vwwv.economia.cz. • © 2006 ECONOMIA a. s.
2
moderní obec
květen 2006
Nevyčerpatelný pYQYY\£Y\ i/ašich financí Jako starostka či starosta nejlépe víte, co vaše město nebo obec potřebují. ČSOB Municipální program vám pomůže při realizaci vašich plánů. Poskytuje obcím komplexní řešení od vedení účtů až po financování projektů. Poradí, jak efektivně zhodnotit volné prostředky nebo jak využít zdrojů z podpůrných programů vlády České republiky a Evropské unie. Pro více informací navštivte www.csob.cz nebo nejbližší pobočku ČSOB.
www.csob.cz Infolinka 800 110 808
ČSOB
Municipální program
SPEKTRUM
Praha staví první byty formou PPP > MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-BĚCHOVICE Prvních deset bytů postavených jako projekt Public Private Partnership (PPP) získá hlavní město Praha letos na podzim ve dvou čtyř podlažních domech v Českobrodské ulici v Běchovicích. Tato výstavba má ověřit funkčnost zapojení soukromého sektoru do nové výstavby bytů. »Poprvé jsme v praxi vy zkoušeli cestu, kdy jsme nabídli pozemky připravené pro bytovou výstavbu a hledali strategického partnera, který na nich bytové domy postaví. Místo koupě pozemků nám na základě jejich ceny poskytne poměrnou část bytů,« konstatoval náměstek primátora hlavního města Prahy Jan Burgermeister.
Česko-bavorské centrum, které provozuje spolek Bavaria Bohemia e.V., se nachází v nově zrekonstruovaných prostorách pivovaru.
Česko-bavorské centrum > SCHÓNSEE Centrum Bavaria Bohemia, které zde nedávno otevřeli, bude informovat v českém a německém jazyce o mnohostrannosti kulturních nabídek na obou stranách hranice - jednak přímo v centru, jednak virtuálně prostřednictvím www.bbkult.net. Dále chce vhodnými projekty po sílit přeshraniční propojení kulturních nabídek a partnerských aktivit, usnadňovat mladým lidem, zájemcům o kulturu, pořadatelům a turistům pří stup ke kulturnímu životu sousední země apod. »Tento projekt umožní setkávat se lidem z Pl zeňského kraje, Horního Falcka a Dolního Bavor ska, případně i z dalších regionů, vzájemně po znávat svoji kulturu a historii a získávat informace o kulturním a společenském dění. Dlouhodobé poslání centra tedy směřuje k pomyslnému od stranění česko-německých hranic,# uvedl při slav nostním zahájení Mgr. Martin Baxa, člen Rady Pl zeňského kraje. Iskl
Prvních 10 bytů postavených formou PPP se nachází v Městské části PrahaBěchovice.
Z celkového počtu 85 nových bytů v Čes kobrodské ulici deset obdrží město, potažmo Městská část Praha-Běchovice. Její starosta Jiří Santolík si výstavbu formou PPP pochva luje: »Domy se staví na místě bývalého roz padajícího se statku. Pro městskou část by bylo náročné investovat potřebné finanční prostředky, byť jen na demolici. Tím, že se podařilo najít investora, vyrostou zde nejen nové byty, ale zlepší se i infrastruktura. Před pokládáme, že v okolí domů se postupně zrodí nové centrum Běchovic.# Podle Jana Biirgermeistera by se tímto způsobem mělo i do budoucna postupovat při zajištění nových bytů. »Pro rok 2007 už neplánujeme zapojení daňových výnosů do bytové výstavby. Formou PPP bychom chtěli projekčně a majetkově připravit výstavbu dalších dvou tisíc bytů,« doplňuje. Pokud se tak stane, hlavní město Praha bu de moci investovat finanční prostředky místo do nového bydlení (každoročně kolem 700 mil. Kč) do jiných strategických projektů, /kž/
moderní
Slavnostního zahájení centra se zúčastnil i Mgr. Martin Baxa.
Dobrá rada nad zlato! Ještě se lze přihlásit Inspirační databanka pro rozvoj lidských zdrojů Topregion.cz při Národním vzdělávacím fon du, o. p. s„ vyhlásila už 2. ročník soutěže Dobrá rada nad zlato. Mohli se do ní přihlásit obce, ne ziskové organizace, státní instituce, podnikatelé a firmy se svými projekty, realizovanými nebo alespoň zahájenými, které pomáhají rozvoji lidských zdrojů (RLZ) v regionu. Seznam nomino vaných projektů je od 1. května k dispozici na portálu topregion.cz. Jeho návštěvníci mohou az do 15. září 2006 hlasovat pro projekt, který považují za nejužitečnější, nejinspirativnější nebo nejlepší. Další nominace je možno zasílat až do začátku září. Kon cem září odborná komise vybere tři projekty, které získají nejvíce bodů z veřejného hlasování a zároveň i z vlastního hodnocení čle nů komise. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskuteční v říjnu a listo padu na konferencích u příležitosti Týdnů vzdělávání dospělých které budou probíhat po celé ČR. /sk
Kde se lze přihlásit ■ Za každý kraj ČR lze nominovat 1 až 7 projektů a přihlásit se lze do 31.8. 2006 na www.topregion.cz vyhledáním hesla Krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů nebo na
[email protected].
vismolN
Nejrozšířenější redakční sijpm | na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772
MO-000255
květen 2006
SPEKTRUM
Zlatý středník
2005 Soutěž Zlatý středník hodnotí a oce ňuje firemní periodické a neperiodické publikace určené k reprezentaci společ nosti či prezentaci výrobků a služeb vů či zákazníkům, obchodním partnerům nebo zaměstnancům. Jejím vyhlašova telem je PR Klub. V letošním čtvrtém ročníku této soutěže získal v kategorii Nejlepší časopis státní/veřejné správy nejvyšší ocenění Ostrava Metropolitan Magazíne, jehož vydavatelem je Magist rát města Ostravy.
Nejvíce lákají Praha, kraje Karlovarský a Jihomoravský V roce 2005 přijelo do ČR 6 336 128 zahra ničních turistů, kteří využili služeb hromad ných ubytovacích zařízení. To je nárůst o 4,5 % proti roku 2004. Nejvíce jich navštívilo Pra hu. Většina návštěvníků hlavního města byli Britové, pak Němci a Italové. Druhým nej navštěvovanějším místem je Karlovarský kraj, kam zavítalo 405 969 turistů ze zahrani čí, což je proti předchozímu roku zvýšení o4,9%.V tomto případě jsou na první příčce Němci, druzí jsou Rusové a třetí Nizozemci. Třetí nejvyšší návštěvnost zaznamenal Jiho moravský kraj s 367 439 zahraničními turisty, z nichž první tři pozice obsadili Poláci, Něm
ci a Slováci. Čtvrté místo patří britským tu ristům, jejichž počet proti roku 2004 vzrostl o 27 % (jedním z důvodů může být i zavede ní přímého spojení Brna a Londýna nízkonákladovou leteckou společností). V meziroč ním srovnání počtu zahraničních turistů v krajích ČR je rekordní 12% růst v Ústeckém kraji. Mezi kraje s nejnižším počtem zahranič ních turistů patří Pardubický kraj, kraj Vyso čina a Zlínský kraj. V těchto krajích byla za znamenána proti roku 2004 stagnace, do konce určitý pokles. /aš/ Na snímku jsou zleva Dušan Zapač alias Gionardi (Design časopisu Metropolitan), Ludka Raimondová (výkonná ředitelka APRA
Bezplatná služba městské policie 'VYŠKOV Městská policie nabízí od letoš ního jara obyvatelům města bezplatnou re gistraci jízdních kol. »Tato dobrovolná služba hy měla přispět hlavně k ochraně bicyklů před krádeží a současně pomoci při pátrání po těch odcizených,« uvedl velitel Městské policie Vyš kov Petr Sedláček. Pokud chce občan kolo zaevidovat, musí s ním přijet ke služebně měst ské policie. Strážníci kolo prohlédnou a do po čítačové databáze zanesou totožnost jeho malitele, typ a barvu kola, jeho cenu, číslo rámu, datum výroby, případně další údaje. Současně rouši majitel předložit záruční list kola nebo ji ný doklad o jeho nabytí. Po zaregistrování ob drží evidenční list a samolepku, kterou si nale pí na rám kola. K evidenční kartě přiloží stráž níci ještě fotografii bicyklu. V případě ztráty nebo odcizení evidovaného kola se jeho maji,el dostaví i s evidenčním listem na obvodní nddělení Policie ČR a údaje nahlásí i Městské Midi Vyškov. Po ukradeném kole pátrají pak společně státní i městská policie v různých městech. /sk/
bělen 2006
a porotkyně) a Marie Vádavková (šéfredaktorka časopisu Metropolitan).
Na druhé příčce se umístil zpravodaj obce Čejč na Hodonínsku - Čejč Dnes a na třetí informační zpravodaj Městské části Praha 13 STOP. Odborná porota posuzuje u přihlášených časopisů ve řejné správy celkový dojem, informační obsah z hlediska komplexnosti, zajíma vost pro čtenáře, vhodnost pro danou cílovou skupinu, jednotný grafický styl, účelnost a přehlednost, kreativitu, ob razovou výbavu, úroveň fotografií a úroveň ilustrací. Netradičním zpracováním porotu | zaujala souhrnná výroční zpráva měst ských organizací, firem a Magistrátu města Liberec, která obsadila druhé místo v kategorii Nejlepší výroční zprá-
Pokud chce občan kolo zaevidovat, musí s ním přijet ke služebně městské policie.
Další informace o soutěži naleznete na vwvw.prklub.cz. /aš/
moderní obec
5
KAUZA
Pozemkové úpravy: Všichni by je chtěli, stát na nich skrblí Letošní jarní povodně nepřímo znovu otevřely pro mnohé obce dlouhodobě bolestivé téma. Na komplexní pozemkové úpravy stát nemá tolik peněz, aby se jejich tempo zrychlilo. Přitom vý stavba tzv. společných zařízení v rámci pozemkových úprav mů že mj. také příznivě ovlivnit odtokové poměry a významně zvý šit retenční schopnost krajiny. ento aspekt, jak připomíná ředitel JAK TO ŘEŠÍ NA TÁBORSKO Ústředního pozemkového úřadu Ing. Ji Ing. David Mišík z Pozemkového úřadu Tá ří Hladík, samozřejmě není jediný, který bor krátce shrnuje mechanismus přípravy se komplexními pozemkovými úpravami a vlastního provedení KPÚ, které se zpravi (KPÚ) sleduje. Ale finanční náročnost vý dla týkají vždy jednoho katastrálního území. stavby suchých poldrů, úpravy ploch trva »K zahájení úprav přikročíme buď z podnětu lých travních porostů, založení remízků, za vlastníků více než 50 procent výměry po lesnění apod. bývá mnohem nižší než budo zemků v příslušném katastru, z podnětu vel vání velkých vodních nádrží či regulace vod kého investora (například při budování dál ních toků, nemluvě o pozitivních ekologic nice, železnice apod.), či přímo z podnětu kých dopadech. »Na druhé straně by obec pozemkového úřadu, který musí vyřešit ně měla vědět, že většina takto vybudovaných jaký problém v území. Pozemkové úpravy společných zařízení - a jde třeba i o polní sledují nové uspořádání vlastnických vztahů cesty či o biokoridory - přejde do jejího v celém katastru, takže nejen zemědělskou vlastnictví, a tím rovněž veškerá údržba půdu či liniové stavby, jako jsou polní cesty, ale také lesy. Zpravidla se však netýkají za a starost o ně,« konstatuje ředitel Hladík. Ing. Václav Špilling z brněnské společnos stavěné části obce, nicméně zákon umožňu ti Ageris, s. r. o., konstatuje, že popud - žel je řešit případné problémy i tam. Ovšem nevyslyšený - k rychlejšímu tempu pozem k tomu se vyžaduje jednoznačný souhlas kových úprav daly už povodně v roce 1997 vlastníků, jichž by se změny dotkly.« a 2002. »Dobře navržená protierozní a vodo Také na Táborsku podle inženýra Mišíka hospodářská opatření mohou do značné mí kladou velký důraz už na úvodní jednání ry zpomalit odtok vody z území, a tím přispět s vlastníky, na němž je seznamují se smyslem ke snížení kulminačních průtoků ve vodote a cílem úprav a kde se volí i sbor zástupců čích,« říká. Opatření navržená v jednom ka vlastníků. Navzdory svému označení dané tastrálním území však sama o sobě příliš ne mu zákonem tento sbor nezastupuje jedno pomohou. Musí se totiž stát součástí kom tlivé vlastníky, nýbrž především pomáhá po plexu opatření v celém povodí příslušné vo zemkovému úřadu a projektantům seznámit doteče - a hlavně musí být provedena. se s daným územím. »Proto tolik usilujeme
ILUSTRAČNÍ FOTO: IVO GOLDBACH
T
Komplexní pozemkové úpravy nemusí vést k dalšímu scelování pozemků. Naopak v jejich rámci se pozemky mohou také rozdělit.
6
moderní obec
o to, aby ve sboru byli jak velcí vlastníci, tak pamětníci. Důležitá je aktivní role obce, kte rá ostatně často patří k největším vlastníkům pozemků v daném katastru.# Dalším krokem jsou geodetické práce, při nichž se opět v součinnosti s vlastníky ma pují pozemky a vymezí také vnitřní obvod pozemkové úpravy, tedy intravilán obce. Teprve po těchto místních šetřeních se celé území kompletně zaměří a geodeti připraví podklady pro digitální katastrální mapu. V této fázi vlastníci dostávají informace, s jakými parcelami a o jaké výměře do po zemkové úpravy vstupují a také další jejich charakteristiky (cenu, vzdálenost parcel od referenčních bodů apod.). V tomto momen tu je nutné projednat námitky vlastníků vů či stavu v katastru nemovitostí tak, aby chy by byly odstraněny před vlastním projek tem. Následuje projekční část pozemkové úpra vy, během níž pozemkový úřad spolu se sbo rem vlastníků, obci, velkými vlastníky a uži vateli vypracovává kompletní návrh tzv. spo lečných zařízení v příslušném katastru. Ob vykle jde o obnovu čestní sítě, opatření k ekologické stabilitě krajiny, nebo o vodo hospodářské úpravy apod. Návrh společ ných opatření musí odsouhlasit nejen sbor vlastníků, ale také zastupitelstvo obce a mu sí být projednán rovněž s dotčenými státní mi orgány. »KOSTRA« JE NA POZEMCÍCH STÁTU ČI OBCE »Dohodnutá společná zařízení představují jakousi kostru katastrálního území, kterou projektant začne doplňovat nově navrhova nými parcelami. Principem je, že společná zařízení vznikají na půdě státu nebo obce. Pokud by měla být pod pozemky soukro mých vlastníků, pak tito vlastníci dostávají ji né od státu. Tak mizí problém případného následného vykupování pozemků od sou kromníků pod polními cestami či poldry Společná zařízení se totiž převádějí do vlast nictví obce, pokud vlastník neprojeví přánísi některý prvek společných zařízení ponechal. V této fázi projektování vůbec nejde o to, aby se pozemky za každou cenu scelily, mohou se také rozdělit. Zákon dokonce dává mož nost v rámci KPÚ i rozdělovat vlastnictví, takže kupříkladu bratr se sestrou mohou po pozemkové úpravě dostat každý svůj list vlastnictví. Jednoduše řečeno, pozemkový úřad nemá za úkol vytvořit na jednom ka tastru dejme tomu třikrát či čtyřikrát méně parcel. My zkrátka potřebujeme dohodu. A jakmile k ní s vlastníky pozemků dospěje me, můžeme vydat rozhodnutí o schváleni návrhu pozemkové úpravy. Když rozhodnuti nabude právní moci, je stav schválené KPU platný a v tu chvíli lze přikročit i k výstavbě dohodnutých společných zařízení," vysvět luje inženýr Mišík.
květen 2006
KAUZA
FINANCI JE MÁLO - A JEŠTĚ PŘICHÁZEJÍ POZDĚ KPÚ jsou hrazeny z prostředků státu a zá jem o ně je naTáborsku velký. Nejen za stra ny vlastníků půdy, ale také obcí, jež tak zdarma dostávají zainvestované území včetně lokální čestní sítě. Pozemkové úpra vy umožňují v souladu s územními plány aplány rozvoje pro obec i na několik let do předu vyčlenit plochy například pro vybu dování čistírny odpadních vod. Už nyní in ženýr Mišík ví nejméně o patnácti katastrál ních územích na Táborsku, kde by se oka mžitě mohly zahájit přípravné práce na KPÚ. »Jen kdyby na ně bylo dost peněz,« stýská si. »A přijdou-li, tak často pozdě. Na příklad loni jsme tři čtvrtiny finančních prostředků obdrželi až koncem listopadu, jenže pozemkové úpravy v jednom katastru trvají obvykle čtyři roky a já je potřebuji plá novat dlouhodobě dopředu...#
Pozemkové úpravy očima projektantů ■ Ing. Pavel Gallo, místopředseda Českomo ravské komory pro pozemkové úpravy, vyda vatel bulletinu Pozemkové úpravy, jednatel společnosti GALLO PRO, s. r. o.: Pro rychlejší
krajinného prostředí. Významná je rovněž otázka protierozní ochrany, zabránění přístupu soustře děných srážkových vod do obce a návaznost na síť místních komunikací.
postup pozemkových úprav je prvořadá otázka fi ale také jejich plánovité rozdělování. V dnešním
■ Ing. Václav Špilling, vedoucí pozemkových úprav společnosti Ageris, s. r. o., Brno:
systému, kdy pozemkové úřady jsou součástí ze
Rychlejšímu postupu pozemkových úprav brání
mědělských agentur, postrádá celý systém opera
hlavně nedostatečná informovanost jak obcí, tak ve
nančních prostředků. Nikoliv však jen jejich objem,
tivní rozhodování a jednoznačnou koncepci, pod
řejnosti o jejich účelu a možnostech. Z mlhavé před
le níž by pozemkové úřady mohly jednotlivé akce
stavy obcí o tom, co to vlastně pozemkové úpravy
připravovat a dopředu plánovat. Další problém vi
jsou, vyplývají také jejich očekávání: Bud jsou pře
dím ve složitém a časově náročném výběrovém ří
mrštěná a obce doufají, že pozemkové úpravy jim
zení, neboť od záměru akce do uzavření smlouvy
vyřeší všechny problémy, nebo jsou plná nedůvěry
o dílo podle zákona o veřejných zakázkách uply
a skepse. Proto dříve, než o komplexní pozemkové
nou minimálně tři až čtyři měsíce, než lze práce
úpravy projeví konkrétní zájem, by se obec měla se
zahájit. Nelze říci, že by obce nebyly na KPÚ připraveny. Je
známit s jejich účelem a možnostmi. Měla by s tou to problematikou seznámit i vlastníky pozemků, pří
však třeba, aby o tomto problému jednaly více
padně soustředit požadavky vlastníků nadpoloviční
ZÁKON VYHOVUJE, S PENĚZI POMŮŽE I EVROPSKÁ UNIE
krát, především s vlastníky i uživateli pozemků.
výměry pozemků o pozemkovou úpravu. Obec by
Podle mých zkušeností totiž tato jednání často
také neměla váhat dát si do pořádku územně plá
Ředitel Ústředního pozemkového úřadu Ing. liří Hladík konstatuje, že současná právní úprava, tedy zákon č. 139/2002 Sb., o po zemkových úpravách a pozemkových úřa dech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jiné mu zemědělskému majetku, ve znění po zdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 545/2002 Sb., je poměrně nová a v praxi se osvědčuje. 1 podle inženýra Hladíka je to tedy zejmé na nedostatek peněz, který brzdí tempo KPÚ a také prodlužuje už zahájené akce. »Jenom pro upřesnění: Pokud by se měly respektovat finanční potřeby pozemkových úřadů opíra jící se o požadavky žadatelů o pozemkové úpravy, pak se celková optimální potřeba pro období let 2006 až 2008 odhaduje na té měř!) miliard korun včetně jiných zdrojů, te dy evropských programů, Pozemkového fon du ČR, Ředitelství silnic a dálnic aj. Při upřes nění požadavků na státní rozpočet by bylo vyhovující získat v letošním roce 775, v roce 2007 pak 822 a v roce 2008 dokonce 900 mil. Kč. A pro další roky je nutné počítat s částkou kolem jedné miliardy ročně,« říká inženýr Hladík. Zdroje z EU budou, jak dále uvádí, určeny hlavně na financování navržených společ ných zařízení schválených v rámci KPÚ. Prv ním předpokladem k čerpání těchto peněz Proto bude schválený návrh KPÚ na základě rozhodnutí pozemkového úřadu. V době nahredakční uzávěrky v polovině dubna se na základě jednání o chystaném Evropském ze mědělském fondu pro rozvoj venkova íAFRD) na období let 2007-2013 předpotiádalo, že z něho na tyto účely bude možné
ovlivní někteří vlastníci buď z nepochopení, nebo
novací dokumentaci, kterou si nechala zpracovat na
záměrně. Obec by si dopředu měla zejména vy
jednotlivá dílčí opatření (suché nádrže, protierozní
jasnit svůj majetek (jde především o pozemky)
opatření apod.). V neposlední řadě je nutné, aby
a záměr, jak s ním chce naložit. Dále by v obci mě
obec měla jasnou představu o využití území, komu
la panovat základní shoda o jejím dalším rozvoji
nikačním propojení včetně možnosti vyloučeni ze
a potřebách infrastruktury. Zároveň je nutné vy
mědělské dopravy ze zastavěné části obce, případ
ročně čerpat více než 500 mil. Kč. I z těchto důvodů se »hlad« po pozemko vých úpravách ze strany obcí bude ještě zvy'l,vat. Vždyť i inženýr Hladík konstatuje, že nhce, kde nejsou provedeny pozemkové “Pravý, mají daleko větší problémy s realizaC1 svých investičních záměrů, jako jsou obdivaty, průmyslové zóny, protipovodňová “Patření apod., a to právě kvůli nejasným vlastnickým vztahům k pozemkům.
lvÚen 2006
tvořit si představu o potenciálu krajiny, potřebách
ně požadavků na protierozní opatření a opatření na
zpřístupnění lokalit a ochraně základních složek
ochranu obce před přívalovými vodami.
Základní fakta o komplexních pozemkových úpravách ■ V letošním roce je na pozemkové úpravy ze stát ního rozpočtu (z prostředků Pozemkového fondu ČR
vy přesahují 10 100 Kč/ha; na zaměření a projekt či
- PF) vyčleněno 500 mil. Kč (v roce 2004 to bylo 695
■ Komplexní pozemkové úpravy v průměru trvají
mil. Kč, loni 452 mil. Kč). Dalších 400 mil. Kč bude
přibližně 4,5 roku. ■ V ČR je na 13 tisíc katastrálních území, přičemž
PF moci letos vyčlenit na jednoduché pozemkové úpravy zaměřené na rekonstrukci a upřesnění přídě lů - PF totiž sleduje záměr vyjasnění pozemků ve
ní zhruba 7800 Kč/ha; na vytyčení asi 2500 Kč/ha.
komplexní pozemkové úpravy byly dosud dokonče ny v necelých 600 KÚ na ploše zhruba 233 000 ha.
vlastnictví státu, aby je mohl privatizovat.
■ Ze společných zařízení se dosud vybudovalo
■ Z navrhovaného Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) na období let
přes 1000 km polních cest, na 610 ha vysadila no vá zeleň, na 445 ha realizovala protierozní a na 145
2007 až 2013 se podle posledních jednání předpo kládá na společná zařízení v rámci KPÚ čerpat více
ha vodohospodářská opatření. ■ V současné době jsou KPÚ rozpracovány na ví
než 500 mil. Kč ročně.
ce než 700 katastrálních územích o ploše přibližně
■ Průměrné celkové náklady na pozemkové úpra
340 000 ha. ZDROJ: ÚSTŘEDNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD
VZKAZ Z DOLNÍCH HOŘIC Obec Dolní Hořice (necelých 850 obyvatel) na Táborsku má deset katastrálních území, přičemž na pěti z nich už byly zahájeny kom plexní pozemkové úpravy. Nejdále jsou s ni mi v katastrech místních částí Lejčkov a Hartvíkov, kde už fungují polní cesty, kolem nichž se vysadila zeleň, vytvořily se nové me ze jako významný prvek protierozních opat ření a dokonce se v rámci pozemkových úprav obnovil dlouhá desetiletí nečištěný rybník. Starosta Pavel Rothbauer vysvětluje zá jem obce o pozemkové úpravy jednak vý stavbou společných zařízení, jednak tím, že se tak vyjasňuje držba pozemků. »Obci, kte rá má zájem o pozemkové úpravy, bych do
poručoval, aby si napřed zajistila výklad příslušného zákona pracovníkem pozem kového úřadu. Určitě by nebylo zbytečné navštívit jinou obec, na jejímž katastru se už pozemkové úpravy uskutečnily, a vyptat se na její zkušenosti. Důležité je, aby obec uměla občanům vysvětlit princip a smysl těchto úprav, spolupracovala s pozemko vým úřadem a byla aktivní při navrhování společných zařízení.# Na závěr starosta Rothbauer vzkazuje: »Všem obcím, kde ještě nebyly zahájeny po zemkové úpravy, bych si dovolil poradit: Pusťte se do nich co nejdříve a s chutí. Je to zajímavá a užitečná práce.# ■
IVAN RYŠAVÝ
moderní obec
ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ
Brání památková péče rozvoji kolektorů? z dálky, jak se krásně leskne - pravý šperk na ob razu Holašovic v krajině.
Článek Památky versus moderní ekologické zdroje energie (Mo derní obec č.2/2006) se týkal semináře Slunce pro památky ko naného loni v listopadu v Českých Budějovicích. Do úst jsou mi vkládány výroky, které jsem nemohla vyslovit, popřípadě jsou zkresleny vytržením ze souvislostí a posunutou interpretací.
Z PŘÍSPĚVKU NA SEMINÁŘI »Sluneční moduly a památky z pohledu ochrany kulturního dědictví" je můj příspě vek ze semináře, který lze najít v plném zně ní na internetových stránkách sdružení CALLA. Popisuje postupy dané památkovým zákonem a některé aspekty této problemati ky z hlediska ochrany kulturního dědictví. Dovolím si z něho citovat krátký výňatek: »Umístění velké lesklé černé plochy na střeše zámku, kostela či vesnické chalupy bude v pn
rvní citace »památková péče nechce, rozhoduje v rámci zákona a v jeho mezích - ať aby se naše mínění kamkoli posouva je to dopravní policista, který udělí pokutu, lo", je výrok zcela nesmyslný. Nepama úředník stavebního úřadu, který vydá staveb tuji si úplně každé slovo, ani to, jestli oprav ní povolení, nebo kdokoli jiný. Tady se nabízí du bylo řečeno ostře, nekompromisně, po ilustrativní příklad, jak pokřivenou optikou je bouřeně apod. - možná ano a v některých památková péče obvykle vnímána. Každý ví, případech nepochybně - nicméně jedno vím že když se chce pohybovat v silničním provo zcela jistě - památková péče nechce, aby se zu, musí dodržovat pravidla daná vyhláškou. posouvalo vnímání památek, a to je základ Pokud však jde o činnost v prostředí chráně ní důvod, proč se ve většině případů brání ném památkovým zákonem, je náhle situace umisťování kolektorů na památky a do pa úplně opačná - není to divné? mátkově chráněných území- o »mínění« te dy zcela určitě nebyla řeč. PRAVÝ ŠPERK Další citace »Tento postup je protizákonný, NA OBRAZU HOLAŠOVIC v památkové péči nelze nic povolit dodatečně. U uvedeného článku je fotografie solárního pa Památkáři nedoporučují, památkáři rozho nelu v Holašovicích - ovšem mimo rezervaci dují", je sice spojením dvou vět navzájem ne a další citace - nestačím se divit: »Jsou oblasti ja souvisejících, ale samo o sobě pravdivých ko Holašovice, tedy vesnická památková rezer právě tak, jako tvrzení, že památkáři reagova vace a navíc lokalita UNESCO, kde už dopředu li pobouřeně. Je-li prezentace podána tak, že víme, že kolektory nepovolíme ani náhodou. popisovaný postup je od počátku do konce Vůbec se tím nemusí nikdo zabývat a utrácet v rozporu se zákonem, pobouřená reakce je peníze." Nemá asi valného smyslu se dohadovat bezesporu namístě. Dodatečně opravdu po o jednotlivých slovech, takové formulace oprav volovat nelze, zásahy již provedené řeší zákon du nepoužívám (nemohl by mi někdo objasnit, jiným způsobem. Ostatně následně jsme se co například znamená »lokalita UNESCO"?), panem doktorem Pokorným domluvili, věci nicméně o tomto panelu víme, v té době ještě byly ve skutečnosti poněkud jinak, než bylo nebylo rozhodnuto ve správním řízení o mož prezentováno a s napáchanou škodou, tedy nosti jeho umístění, tedy nás pochopitelně za návodem nerespektujte zákon a dosáhnete skočila informace, že je instalován. Pokud má svého, se stejně už nic moc dělat nedalo. Dru někdo pocit, že panel před domkem v zahradě há věta je pouhým konstatováním faktu - ve v Holašovicích není odnikud vidět, ať se projde řejná správa vydává správní rozhodnutí, tedy po záhumenní cestě a popřípadě se podívá
P
KULTURNÍ DĚDICTVÍ OBOHACUJE
V oboru řídicích systémů pro silniční dopravu patří A2D Praha k tradičním českým výrobcům. Pro své partnery zajišťujeme kompletně vše od vývoje a projekce přes výrobu a montáž až po servis. Naše systémy bezpečně řídí silniční dopravu na mnoha významných silničních uzlech, křižovatkách a parkovištích P+R.
Bezpečně k cíli
§
Kulturní dědictví jako celek, bez ohledu na to jak úplně jsou jeho hodnoty v jednotlivých případech pojmenovány a vnímány, oboha cuje každého z nás. Budeme-li si ale muset »odmýšlet« černé plochy, budeme nuceni si jen představovat, co se pod těmi lesklými deskami skrývá a jak by to asi vypadalo bez nich, naše pohledy se postupně přestanou ptát a naše vnímání otupí. Kdyby byly vhod né památkově nechráněné plochy převážné již pro kolektory využity, byla by to opravdu památková péče, která by bránila dalšímu rozvoji alternativních zdrojů energie, zatím ale nemám pocit, že by bylo vhodných ne chráněných ploch málo. (V článku jsem citována jako vedoucí odbo ru kultury, památkové péče a cestovního ru chu Krajského úřadu Jihočeského kraje skutečnostijsem vedoucí oddělení památkou péče v tomto odboru - pozn. autorky.) *
i JANA 8
moderní obec
VOZÁBALOVÁ
květen 2006
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Nový přístup k »úřadování« V polovině minulého roku projednala Ra elené úřadování« (ekoprokura) je vyu žívání veřejných financí na nákup slu da města Kopřivnice plán, kterým přispěje nejen k efektivnější ochraně životního pro žeb, materiálů a vybavení ministers tev, škol či městských a obecních úřadůstředí, ale také k vytvoření zdravějšího a pří a dalších institucí, které jsou šetrné k život jemnějšího prostředí pro své zaměstnance nímu prostředí a přispívají k udržitelnému a klienty - občany města. V současné době rozvoji. Nový přístup může také ušetřit mi se dokončuje projekt sloučení tří budov městského úřadu pod jednu střechu. Nový lióny korun ročně a motivovat trh k ekolo gičtější produkci. Při nákupu nových počí objekt je zateplen, má nová okna a topení. tačů či kopírek se sleduje, jaké množství V Kopřivnici se do budoucna chtějí zaměřit elektrické energie spotřebovávají, nebo zda na nižší spotřebu elektrické energie, tepla i pohonných hmot. Město také podporuje jsou vyrobeny z materiálů, které lze pozdě ji recyklovat. Zaměstnanci úřadů třídí od zdravý životní styl a zdravé pracovní pro pad, neplýtvají elektrickou energií, tisknou středí. oboustranně a nejlépe na recyklovaný pa V Chrudimi začínají s výchovou k ekolo pír, jezdí do práce veřejnou dopravou či na gickému úřadování již v mateřských ško kole, nebo přijímají občany v dobře izolova lách a na prvním stupni základní školy. Vy né budově vytápěné solární energií... Inspi užívají přitom pomůcku pro výuku třídění rativní příklady nabízejí Zdravá města Ho komunálního odpadu, tzv. ekobox, který donín, Kopřivnice či Chrudim. obsahuje různé herní aktivity na téma re Město Hodonín jen v loňském roce inve cyklace odpadů, pracovní sešity, metodic stovalo ze svého rozpočtu do úspor energií 5,5 ké materiály o odpadech a jejich zneškod mil. Kč. Pracovníci městského úřadu třídí od ňování. pad již 7 let. Na chodbách všech jeho budov Například brožurka Odpadník informuje jsou umístěny barevné nádoby na plasty, pa o odpadech v domácnostech, o možnos pír a monočlánky a od roku 2005 i lisy na PET tech jejich umístění včetně způsobů likvi lahve. Na téma ekologického úřadování při dace apod. Naučit děti správně třídit od pravilo město (v rámci kampaně Den země) pad lze také prostřednictvím hry Pexeso, pro zaměstnance městského úřadu i příspěv třídění odpadů - dvojice shodných obráz kových organizací seminář, který měl v tomto ků symbolizujících nějaký druh odpadu se směru dále rozšířit jejich vzdělávání a osvětu. odkládají do příslušných »kontejnerů«.
Z
V Chrudimi začínají s výchovou k ekologickému úřadování již v mateřských školách.
Zajímavé projekty Zelená kancelář orga nizace ROSA či nový projekt Zdravého Zlín ského kraje Zelená pro Zlínský kraj byly ne dávno prezentovány (19. 4. ve Vsetíně) na semináři, který uspořádala Národní síť zdra vých měst. Více informací o této problematice nalez nete na www.nszm.cz/ekologickyprovozuradu,www.ekospotreba.unep.cz, www.zeleneuradovani.cz. ■ ANTONÍN TYM Kancelář NSZM ČR
Úspora nákladů za energie až 40 %. A to vše s nulovou vstupní investicí!
www.energetickeuspory.cz
J
V
^ěten 2006
mode obec
9
MO-000316
EPC je ideálním řešením pro průmyslové a výrobní podniky, zdravotnická zařízení a provozovatele větších objektů a areálů.
HAVÍŘOV: 15 LET ZKUŠENOSTI
FOTO: AUTOR
ČSAD Havířov, a. s„ které pro toto bezmála 85tisícové město zajišťuje městskou hromad nou a příměstskou autobusovou dopravu, do sahuje v osobní dopravě ročních výkonů zhru ba 3,2 mil. km. Už v roce 1991 tam uvedli do provozu Karosu B 732, která byla přestavěna na pohon CNG a mimochodem slouží dosud. V letech 1992 a 1993 díky účelové dotaci 1,5 mil. Kč z rozpočtu města přibylo dalších 21 takto přebudovaných autobusů. Nyní z asi 130 autobusů, které ČSAD Havířov vlastní, je v evi denčním stavu 44 CNG autobusů, z toho 33 v přepravním systému MHD (55 % turnusové potřeby). Ubývá přestavěných autobusů a při bývají autobusy nové, již přímo vyrobené s po honem na CNG. V roce 2003 a 2004 to byly au tobusy z firmy Ekobus Praha (Ekobus City CNG 10,5 a Ekobus City Plus CNG 12m),vzávěru loňského roku autobusy značky Karosa Citelis CNG. »Nebýt státní podpory a účelových inves tičních dotací města určitě bychom se takto široce nerozmáchli,« říká Ing. Dalibor Drhl ředitel osobní dopravy ČSAD Havířov, a. s. »Vždyť cena nového autobusu na pohon CNG proti standardnímu je zhruba o 0,5 až 1 milión vyšší. Byť je provoz „plynových" au tobusů proti klasickým levnější (viz tabulka), návratnost investice přesto činí zhruba deset let.n Připomeňme fakt, že 1 m3 CNG se běžné přepočítává jako 1 litr benzínu nebo nafty.
Autobusy značky Karosa Citelis CNG začaly v Havířově jezdit loni v prosinci.
Bude takřka neznámá zkratka CNG strašit municipality? Brusel chce mít v Evropě více vozidel poháněných na stlačený zemní plyn či využívajících jiné alternativní způsoby pohonu. Taková vozidla jsou však zatím dražší než klasická se zážeho vým či vznětovým motorem. První na řadě, kdo by »čistá vozidla« - zejména autobusy, podle představy Evropské unie musel začít povinně používat, by byla veřejná správa i dopravci, kteří pro ni pracují. edozná-li návrh nové evropské směr nice (viz box) ještě změn, pak by člen ské státy EU musely povinně zajistit, aby 25 % silničních vozidel s užitečnou hmotností nad 3,5 tuny, která byla zakoupe na nebo pronajata v daném roce veřejnými orgány a provozovateli poskytujícími pře pravní služby na základě koncese nebo po volení od veřejného orgánu, byla tzv. čistá vozidla. Konkrétně by to mj. znamenalo, že v kaž doroční obměně parku autobusů, zajišťují cího městskou hromadnou a meziměstskou
N
veřejnou dopravu, by napříště alespoň zjedné čtvrtiny musela být vozidla využívající některou z ekologicky přijatelnějších alter nativních technologií pohonu. Ať už by tuto dopravu provozoval dopravce na základě koncese, nebo by ji zajišťoval dopravní pod nik, jehož zřizovatelem či zakladatelem by bylo příslušné město. Vzhledem k současné mu stupni technologického ovládnutí alter nativních pohonů se jako nejreálnější z nich pro použití ve veřejné dopravě jeví pohon na stlačený zemní plyn - CNG (Compressed Natural Gas).
VÝZNAM SPOLUPRÁCE S MĚSTEM
Čistírny odpadních vod - čov pro obce - průmyslové čistírny - domovní čistírny - najdete v expozici fy ASIO, spol. s r.o. na výstavě Vodovody a kanalizace, 23.- 25.5. 2006, Brno, BVV, pavilon B, st.č. 68 - speciální seminář pro starosty malých obcí na téma: Možnosti realizace čistíren odpadních vod a kanalizace v malých obcích, financování a provoz, vazba na dotační tituly. Bližší informace o možnosti realizace čistíren odpadních vod obdržíte na seminářích: 23. 5.2006 sál Brno (pavilon A3) od 10.00 do 12.00 hod 24. 5.2006 sál D Kongresového centra od 9.00 do 11.00 hod. od 13.00 do15.00 hod.
ygoio
čištění odpadních vod
10
moderní obec
Tuřanka 1, ROB 56 CZ 627 00 BRNO
www.asio.cz
email:
[email protected] tel.: +420 548428111 fax: +420 548428100
m | § S
V ČSAD Havířov se do rozsáhlého využívání pohonu CNG mohli pustit i proto, že s ma gistrátem uzavřeli dlouhodobou smlouvu o provozování MHD a že město s touto eko logicky čistější alternativou pohonu rovněž počítá ve svém strategickém plánu rozvoje do roku 2015. Ředitel Drlík navíc připomíná že pro využití autobusů s pohonem CNG má Havířov optimální velikost. »Je to vlastně jedno velké sídliště na relativně menší rozlo ze bez vzdálenějších periférií - a ještě zase ne tak veliké, aby se tu vyplatilo zavést elek trickou trakci,« vysvětluje. Ředitel Drlík si osobně hodně cení závaz ku státu udržet spotřební daň z CNG na mi nimální úrovni, byť - jak připomíná - tato daň byla v roce 1993 dokonce až na nule. Za šanci pro příští roky považuje i to, že by mě la zůstat zachována státní účelová dotace na pořízení nových autobusů s pohonem CNG. Zanedbatelný není ani ekologický přínos: Jen každý ze čtyř moderních ekobusů za koupených v letech 2003 a 2004 ve městě lo ni najezdil průměrně 70 tisíc kilometrů a vy produkoval o 11,5 tuny emisí méně než srov natelný autobus s dieselovým motorem splňujícím normu Euro3. Důslednost, s níž ČSAD Havířov přistu puje k využívání CNG, je podtržena i jeho projektem na vybudování veřejné plnicí stanice v areálu společnosti. Projekt s uznatelnými náklady 19,325 mil. Kč po doporučení národního Řídicího výboru Ev ropského programu regionálního rozvoje (ERDF) už čeká na definitivní schválení z Bruselu, aby mohl čerpat evropskou dotaci ve výši 35 % uznatelných nákladů (6,744 mil. Kč). Navíc má přiznáno české
květen 2006
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Co přináší dohoda mezi státem a plynárenskými společnostmi Dne 16. 3. 2006 stát (zastupovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu) uzavřel dohodu se společností RWE Transgas, a. s, a všemi regionálními plynárenskými distribučními společnostmi. Na základě této této dohody stát bude podporovat využití CNG v dopravě, přičemž se vychází z usnesení vlády ČR č. 563 ze dne 11.5. 2005, jímž byl schválen program podpory zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě. Tento program stanovuje indikativní cíl dosáhnout do roku 2020 podílu spotřeby zemního plynu na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě minimálně 10 %, přičemž by do téhož roku měla být stabilizována výše spotřební daně na stlačený zemní plyn (CNG) a zkapalněný zemní plyn (LNG) pro dopravu na úrovni minimál ní spotřební daně stanovené směrnicemi EU. Podle dohody každá z plynárenských společností zajistí do jednoho roku základní pokrytí území vymezeném svou licencí na distribuci plynu minimálně jednou, veřejnosti přístupnou plnicí stanicí na CNG. Nad rámec to hoto závazku plynárenské firmy zajistí výstavbu plnicí stanice všude tam, kde územní samosprávný celek roz hodne o převodu vozového parku městské a příměstské dopravy (nebo jeho části) na zemní plyn a kde to umožní místní technické podmínky. Podmínkou pro výstavbu takové plnicí stanice je minimální počet 4 auto busů nebo vozidel s obdobnou spotřebou CNG, tj. zhruba 100 tisíc m3 v prvním roce. Plynárenské společnos ti také zajistí výstavbu plnicích stanic podél hlavních silničních tranzitních tahů. Plynárenské společnosti zároveň poskytnou příspěvek 200 tisíc korun na nově pořizovaný autobus poháněný CNG, a to v celkovém rozsahu nejvýše 10 mil. Kč za rok, pokud jim na tomto vozidle bude poskytnuta re
Už třetím rokem ve městě slouží autobus Ekobus City CNG. Ředitel Ing. Drlík (vpravo)
klamní plocha v přiměřeném rozsahu. Další podmínkou je, aby takto podpořený autobus obdržel státní přís
s jeho řidičem během krátké jízdní pauzy při
pěvek na pořízení autobusů na stlačený zemní plyn.
otočce na havířovském autobusovém nádraží. ZDROJ: MPO ČR
Co obsahuje návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady EU Do roku 2010 by ve členských zemích Evropské unie mělo platit pravidlo, že 25 % silničních vozidel s užiteč nou hmotností nad 3,5 tuny, která byla zakoupena nebo pronajata v daném roce veřejnými orgány a provozo vateli poskytujícími přepravní služby na základě koncese nebo povolení od veřejného orgánu, bude z kategorie tzv. čistých vozidel definovaných ve směrnici 2005/55/ES. Ta za »čistá« vozidla neboli vozidla zvláště šetřící ži votní prostředí (Enhanced environmentally friendly vehide - EEFV) považuje vozidla fungující na alternativních technologiích (využívající biopaliva, poháněná motory na zemní plyn, elektromotory, využívající dva typy moto rů - spalovací motor a elektromotor, tedy tzv. hybridní, a dále využívající k pohonu vodík jako nosič energie). Česká republika v obecné rovině podporuje hlavní cíl tohoto návrhu, totiž snížit negativní dopad silniční do pravy na životní prostředí, a v principu rovněž souhlasí s myšlenkou podpořit rozvíjející se trh tzv. čistých vozi del. Za problematickou však považuje dosavadní nepoměr využitelnosti i nákladů na pořízení a údržbu čistých vozidel ve srovnání s běžnými vozidly. Podle ČR je také nespravedlivý fakt, že návrh směrnice se vztahuje jen na veřejné orgány a podniky. S ohledem na vyšší náklady spojené s technologií čistých vozidel to totiž může založit ztrátu jejich konkurenceschopnosti vůči soukromému sektoru. Navíc ve druhé etapě by se navrhované pravidlo mělo vztahovat i na vozidla s užitečnou hmotností pod 3,5 tuny, tedy například také na služební au tomobily obecních, městských či krajských úřadů. ZDROJ: MŽPČR
spolufinancování ve výši 17,5 % (3,382 mil. Kč). V ČSAD Havířov tak chtějí řešit ry chlé plnění vlastních autobusů, ale rovněž podpořit alternativní pohon v celém regio nu. Nejbližší plnicí stanice v Horní Suché lotiž mívá nejvyšší ceny za 1 m3 CNG (letos v březnu 18,20 Kč proti například 11,90 Kč ' Dobré u Frýdku-Místku - údaje Českého plynárenského svazu).
Průměrná spotřeba CNG u autobusů ČSAD Havířov, a. s., v roce 2005 <m!/iookm) Karosa B 732 CNG
49,46
Ekobus City CNG 10,5
44,51
Ekobus City Plus CNG 12m
51,22
Karosa Citelis CNG (01/2006)
70,21
Průměrné náklady na PHM
PRIMÁTORKA: JDE NÁM O »GREEN
za rok 2005 (Kč/km)
imagex města
MHD
PaedDr. Milada Halíková, primátorka Havíróva, říká: »Chceme, aby se o o našem městě nadále mluvilo jako o „zeleném", byť je jeho jméno spojováno i s hornickou činností. Pro to podporujeme autobusy s pohonem CNG. Icjich problémem ovšem zůstává cena. Náš dopravce proto chce vědět, zda Havířov bude
Karosa B 732 CNG
6,92
Ekobus City CNG 10,5
6,14
Ekobus City Plus CNG 12m
7,08
Karosa B 952 (nafta)
7,24
City Bus Karosa (nafta)
8,88
MHD celkem
7,56
lento druh dopravy podporovat také do bu doucna. My jsme se pro tuto podporu už roz hodli. Ale určitě by bylo na místě podporu CNG vozidel ještě zvýšit i ze strany státu,
(POD) Příměstská obsluž, doprava Karosa C 734 CNG
5,29
Karosa C 954 (nafta)
6,29
POD celkem
6,65
a umožnit tak větší rozmach tohoto ekolo gického druhu dopravy.« STÁTNÍ PODPORA UŽ DOCHÁZÍ Stát na podporu zavádění alternativních pa liv ve stejnojmenném opatření 2.3 Operač ního programu Infrastruktura pro tyto účely na období let 2004 až 2006 alokoval zhruba 94 mil. Kč s nejpozdějším rozdělením v roce 2008. Ovšem pro velký zájem žadatelů letos počátkem dubna z této sumy zůstávalo už jen přibližně 19 mil. Kč. Ing. Petra Strachoňová z odboru fondů EU Ministerstva do pravy v té souvislosti připustila, že celá zbý vající částka se žadatelům uvolní patrně již letos v červnu. V rámci opatření 2.3 lze na nákup autobusu s alternativním pohonem obdržet účelovou dotaci ve výši až 35 % uznatelných nákladů. Veřejnou podporu je však možné čerpat i na vybudování infra struktury související se zaváděním alterna tivních paliv, tedy také na výstavbu plnicí stanice CNG. O způsobech podpory v oblasti alternativ ních paliv i o rozdělení kompetencí mezi jednotiivé resorty v příštím programovém obdo bí Evropské unie se teprve jedná. Zatím ne bylo ani definitivně určeno, zda se tyto pro středky budou poskytovat z evropských fon dů nebo čistě národních. Česká republika však bude nadále pod porovat využití CNG. Vyplývá to i z dohody uzavřené mezi státem a plynárenskými společnostmi (viz box). Ta například potvr dila předsevzetí vlády až do roku 2020 sta bilizovat spotřební daň na stlačený a zka palněný zemní plyn na minimální úrovni stanovené Evropské unie. Důležitý je také závazek plynárenství ročně vyčlenit 10 mil. Kč ve formě příspěvků na nově pořizo vané autobusy s pohonem CNG. ■ IVAN RYŠAVÝ
ZDROJ: ČSAD HAVÍŘOV, a. s.
www.FAGUSPRAHA.cz
KOMPOST
ENERGIE
MO-000293
ODPAD
... přemýšlejte o tom. Technologii máte u nás.
běten 2006
moderní obec
11
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Pro bezvýkopovou renovaci a pokládku potrubních systémů: I Pro komplexní řešení vnější kanalizace: Wavin TS: ITívrstvá trubka vhodná pro slavbu a sanaci vodovodO, kanalizaci, plynovodů a jiných produklovodú.
Compact Pipe: PE potrubí kbezvýkopové renovaci netlakových a tlakových systémů
Compact Slimliner: Úsporný systém z lenkostčnného RE pro bezvý kopovou renovaci tlakových potrubí o jmenovitém průmčru 75 až 300 mm. Neolit: Speciální syslém pro renovaci vodovodních přípojek z hygienicky závadného olova, z azbeslocementu či jiných materiálů.
Kanalizační šachty a systémy hladké kanalizace
I
Pro tichou vnitřní kanalizaci:
Odhlučněná kanalizace WAVIN AS
Prúlezné číslici a revizní šachty TEGRA1000 Čisticí a revizní šachty TEGRA 600 Čisticí a revizní šachty DN 315 a DN 425 Barva: červenohnčdá (PVC), černá (PE, PP) Chemická odolnost: pH2 - pH12(včelně těsněni) Vodotěsnost: do tlaku 5 m vodního sloupce
Tvarovky a trubky v průměrech od DN 50 přes DN 70,90,100,125,150 až po DN 200 mm. Rozsáhlý výrobní program tvarovek, včetně různých přechodů na jiné materiály (HT, KG, Ultra-Rib apod.) a protipožárních manžet. Používaná surovina: PP plněný minerálními látkami. Použití: Tento systém přináší komplexní řešení odhlučněné gravitační vnitřní kanalizace.
Dále nabízíme:
Pro ústřední a podlahové vytápění a rozvody vody:
Pro rozvody vody a podlahové vytápění:
Systém Ekoplastik ALUPEX
Systém Ekoplastik PPR
Vyrábčné prolily: 16-50 mm Provozní parametry: Systém Ekoplastik ALUPEX - 95°C, 10 bar PouZIvané materiály: Syslém Ekoplastik ALUPEX - PE-Xc/AI/PE-HD Tvarovky PPSU (polylenylsullon) Doporučené pouZitl: Syslém pro ústřední a podlahové vytápční, tlakové rozvody studené, teplé vody a vzduchu.
Vyráběné prolily: 16-110mm. Tlakové řady: trubky PN10, PN16, PN20. tvarovky PN20. Používaná surovina: polypropylen lyp 3 (PPR, statistický random kopolymer). Doporučené použili: systém Ekoplastik PPR je určen pro dopravu teplé i studené vody, podlahové vytápěni a při dodrženi pravidel Montážního předpisu i pro ústřední vytápěni.
Vyráběné profily:
• Gravitační ckapové systémy • Kanalizační šachty průměru 315-1000mm • Systémy hladké kanalizace KG, Ullra-Rib, Wavinor • Podllaknvé systémy odvodněni plochých střech FasIFIow • Systémy pro hospodařeni s děštbvou vodou Q-bic a Azura
Navštivte náš Stánek na výstavě VODKA 2006 Brno, 23. - 25. 5. 2006
WAVIN Ekoplastik s.r.o., Rudeč 848, 277 13 Kostelec nad Labem, tel.: +420 326 983 111, fax: +420 326 983 110, e-mail:
[email protected], e-mail:
[email protected] Praha tel.: +420 267 710 909
Brno tel.: +420 543 211 644
Ostrava tel.: +420 596 136 300
Jihlava tel.: +420 567 312 901
Hradec Králové tel.: +420 495 217 185
Mýto tel.: +420 371 750 170
?
www.wavin.cz • www.ekoplastik.cz • www.wavinekoplastik.cz
Evropský program pro veřejné osvětlení ílem evropského programu GreenLight, který podporuje Evropská komise (EK), je poskytovat informační a marketingovovou podporu veřejným i soukromým orga nizacím, které investovaly nebo plánují inve stovat do energeticky úsporného systému osvětlování. Města a obce i v ČR se mohou stát partnerem tohoto programu, jestliže se prokážou uskutečněnou rekonstrukcí osvět lení, instalací nového systému osvětlení, ne bo když tato opatření plánují v nejbližším ob dobí. Výměnou za účast v GreenLight získají a aby při nižší spotřebě energie představova technickou i propagační informační podporu ly též rentabilní doplňkovou investici. a také například právo využívat logo progra Navíc by měl partner modernizovat osvětlo mu deklarující jejich odpovědný přístup vací techniku do 5 let od data jeho přistoupe k ochraně životního prostředí. ní k tomuto projektu, každý rok zasílat zprávu o činnosti a stanovit správce, který bude za PODMÍNKY PRO PARTNERY uskutečnění tohoto programu zodpovědný. V registračním formuláři (podepsaném part Tento program je dobrovolný, organizace se nerem a Evropskou komisí) se partner zava mohou samostatně rozhodnout, zda se k ně zuje: mu chtějí připojit či nikoli. Evropská komise ■ Pro stávající prostory: Buď modernizo neposkytuje v rámci tohoto programu finanč vat technologii osvětlení v alespoň 50 % ve ní podporu na zvyšování kvality osvětlení (ne všech vlastních využitelných prostorech, ne boť ta se zaplatí sama), ale nabízí formou in bo snížit celkovou spotřebu elektřiny pro formačních zdrojů (plakety na budově, rekla my, exkluzivní používání íoga, ocenění atd.) osvětlení o nejméně 30 %. Využitelnými jsou prostory, jejichž případná modernizace bu zvyšování povědomí o partnerovi u veřejnosti. de rentabilní. ■ Pro nové prostory: Zvolit nové osvětlo DALŠÍ VÝHODY vací prostředky tak, aby se jimi stávající kva Pokud se partneři zapojí do programu Gree lita osvětlení zlepšila či alespoň zachovala nLight, mohou získat i další výhody:
C
GREENLIGHT
12
moderní obec
■ ušetří peníze (provádějí pouze nákla dově efektivní zlepšování osvětlení), ■ dosáhnou lepších světelných podmí nek, což je dobré pro jejich zaměstnance, ná vštěvníky i obyvatele, ■ získají technickou podporu: firmy ener getických služeb mohou dokonce zálohové financovat zlepšování kvality osvětlení v pro storech klienta výměnou za část takto vytvo řených úspor, ■i mohou veřejně prohlašovat, že jsou součástí evropského programu na snižování emisí CO^, tj., že jsou »zelenou či environmentálně uvědomělou institucí«, ■ od veřejných orgánů včetně EK obdrží bezplatnou reklamu související s jejich účas tí v tomto programu. Program GreenLight aktivně podporují ná rodní energetické agentury a instituce ve 26 evropských zemích. /sk/
Bližší informace o účasti v programu: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s.. Program GreenLight, Americká 17,12000 Praha 2, tel.: 224 252 115/224 247 552, fax: 224 247 597, e-mail:
[email protected], www.eu-greenlight.org
květen 2006
ENVIBRNO
VODOVODY-KANALIZACE 2006 envi brno
12. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí
12. mezinárodní vodohospodářská výstava
Brno - Výstaviště www.bvv.cz/vodkawww.bvv.cz/envibrno
1
Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Ministerstvo zemědělství ČR Spolupracující organizace:
^ES - Asociace producentů ekologických systémů -EMC-České ekologické manažerské centrum Nadace Partnerství
Organizátor
Pořadatel
WA- International Water Association Siatní fond životního prostředí Asociace čistírenských expertů ČR
Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno
>®VAIIM
Tel.: +420 541 152 888 Fax: +420 541 152 889
[email protected] [email protected]
BVV
r*
Veletrhy Brno
MANAGEMENT
Delegovat znamená měnit pracovní náplň sobě i druhým Stále nové a čím dál složitější úkoly zahlcují naši kapacitu: »Je to důležité! Hoří to! Musíš to stihnout do dvou dnů! A toto ještě dnes do dvou hodin!«Jak tyto situace dokážeme řešit? edna vedoucí se svěřila: »Nemám čas vy světlovat kolegyním každý nový úkol a taky je nechci přetěžovat. Tyto úkoly proto beru na sebe. Jsem vedoucí, proto to cítím jako svoji povinnost.# Na obecní, městské, magistrátní i krajské úřady se nejspíše budou dál valit stále nové úkoly, další zákony či novelizace stávajících, než aby těchto povinností ubývalo. Pravdě podobné také je, že to vše budou muset zvlá dat se stejným počtem lidí. Pak se ovšem je ví jako riskantní přijímat nové úkoly způso bem výše zmíněné vedoucí. Bude-li chtít dál ošetřit# své podřízené, bude muset svému zaměstnání obětovat ještě více času a pro se be a svou rodinu už jí žádný nezůstane. Šancí, jak z tohoto kruhu vystoupit, je de legovat, tj. měnit pracovní náplň sobě i dru hým.
J
NEJČASTĚJŠÍ VÝMLUVY Nejčastěji se setkávám se čtyřmi důvody, oproč to nejde#: Při prvním z nich »Nikdo to lépe neudělá# vedoucí zpravidla argumentují tím, že sami mají nejvíce informací o úkolech, které by mě li předat druhým. Říkají: »Umím-li to nejlépe, proč ztrácet čas složitým vysvětlováním?# Další tvrdí: oNevěřím, že by to podřízení zvládli.# Šéfové řeší operativu a čím je jí více, tím méně kontrolují a poznávají »své« lidi, hodnotí jejich práci a rozvíjejí jejich schop nosti a dovednosti. Podobné je tvrzení: »Dělají chyby, beztak bych vše po nich musel/a předělávat.# Tako vá nedůvěra může být oprávněná. Učíme-li se novým věcem, leckdy i chybujeme. Ale právě tím se učíme. Toto pravidlo dobrý šéf zná a počítá s ním.
Vyskytuje se i obava, že podřízení budou nové úkoly odmítat. Od vedoucích na adre su jeiich podřízených slýchám: »Tváří se hloupě, dělají překvapené obličeje. Nemám čas někoho přemlouvat.# Mnohdy je přitom ve hře přátelský vztah, který si chceme s pod řízenými udržet.
ČEHO SE DRŽET PŘI DELEGOVÁNÍ
Udělejte si seznam všech
Naplánujte si první setkání
aktivit, činností, které se
a úkol předejte Vysvětlete
opakují a může je zvládnout
nejen, co předáváte, ale ta
kdokoliv. Předejte alespoň
ké, proč tak činíte.
■ Rozhodněte se, že i přes své obavy zač nete delegovat. Pořiďte si seznam všech čin ností, úkolů, které zvládne kdokoliv jiný. Op timální jsou opakující se operativní a rutinní úkoly. Zkontrolujte si, zda jste do seznamu zahrnuli i činnosti, které vás těší. ■ Vyberte si vhodného pracovníka. Zvaž te, jaké jsou jeho silné stránky a co mu umož ní, aby úkol zvládl. Nebuďte příliš nároční, nehledejte dokonalost, ideál. ■ Všímejte si, kdo a jak je vytížený. Neu dělejte chybu, že vše dáte pracovníkovi, kte rý neumí odmítnout. Nespoléhejte na to, že jeho spolupracovníci mu pomohou. Podob ně pamatujte na to, že ti, kdo poznali účinek svých »kyselých obličejů#, je pak cíleně pou žívají při každé další snaze je nově úkolovat. ■i Připravte se na rozhovor s vybraným člověkem. Ujasněte si, jaké dokumenty, pod klady apod. mu s úkolem předáte. Sami jste tento úkol plnili řadu let a určitě je pro vás hračkou. Vybraný pracovník se s ním však setká poprvé. Užitečné je klást si otázky: Jak postupuji (kroky, proces)?, Co se mně osvěd čilo (dobré zkušenosti)?, Čeho se vyvarovat a jak (rizika, negativní zkušenosti - nedělej!)? ■ Vysvětlete pracovníkovi, co ho čeká. Připravte se na otázky typu Proč právě já?, Zvládnu to?, Neztratím respekt šéfa a kole gů?, Co když udělám chybu? Vyplatí se při pravit si plán jednotlivých kroků, které je nutné vykonat, abyste vy a váš podřízeny měli jistotu, že delegované úkoly budou pl něny bez zásadních chyb. Chcete-li se ujistit, že pracovník další přidělený obdobný úkol zvládne ještě samostatněji, nezapomeňte na jeho průběžnou kontrolu a diskusi s ním o průběžných výsledcích. Je-li delegovaný úkol pro pracovníka novinkou, sledujte ho a pomáhejte mu v kritických momentech. Někdy půjde o odbornou radu, jindy o psy chickou podporu.
Vypracujte plán předání
TŘI KLÍČOVÉ BODY
úkolu, jeho kontroly a pod
Shrneme-li tři klíčové body delegování, pak jde o to: ■ přiznat si a překonat své obavy z dele gování; ■ uvědomit si, že předáním úkolu dele gování nekončí, ale začíná; mi předáním činností, které umím a jsou pro mě rutinní, se mně vytváří prostor pro vedení lidí a moje autorita jako šéfa roste.
Pohled z praxe ■ Mgr. Naděžda Pemlová, vedoucí odboru, Krajský úřad Pardubického kraje Po přečtení článku jsem se mírně pousmála a vrátila se v myšlenkách do doby svých začátků ve funkci vedoucí. Chyběla mi praxe v řízení lidí, neexistovala zdaleka taková možnost nabídky manažérského vzdělání jako dnes a musím přiznat, že jsem našla v několika uvedených bodech přesně ty důvody, které mě vedly ke zdrženlivosti v delegování. Jedna z velkých příležitostí se pro mne a určitě i mé kolegy vedoucí naskytla v době zrodu kraj ských úřadů a tvorby pracovních kolektivů, chcete-li odborů. Přibývající roky životní praxe, práce s kolektivem a průběžné vzdělávání v oblasti rozvoje vedoucích na úřadech přináší pozitivní výsledky, které si jistě přejí všich ni z nás. Protože práce úředníka je především službou pro veřejnost, je třeba zajistit i maximální informovanost a zastupitelnost vedoucího jeho spolupracovníky. Delegování úkolů se stává, v tom nejlepším slova smyslu, ne jenom prověrkou, zda podřízený zvládne náročnější úkol, ale i zpětnou vazbou v rámci kontrolní činnosti. Šéf tak pozná, jak se v případě své dlouhodobé nepřítomnosti může spolehnout na své podřízené. Myslím si, že se nám po několikaleté spolupráci toto daří a jde o jeden z kroků, který je třeba konat, abychom zvládli nové ne poznané úkoly. Z mého pohledu, stručně vyjádřeno, nedelegovat znamená nevěřit a bát se.
Jak správně delegovat
jednu z nich.
člověka. Zvažte míru jeho
pory. Pamatujte na to, že pracovník s úkolem obvykle
vytížení a jeho předpoklady
nemá žádnou zkušenost.
Vyberte správného
pro tento úkol. Uvědomte si, že ke splnění úkolu pracovník potřebuje určité podmínky, a dejte mu Připravte se na předávání úkolu. Zvažte, co vše předat a jaký výsledek očekáváte.
je. Jakmile jej začne dobře zvládat, dejte mu samo statnost.
ALENA JÁCHIMOVÁ lektorka společnosti M.C.TRITON
ZDROJ: M.C.TRITON, ILUSTRAČNÍ FOTO: VENDULA PANTOVÁ
14
moderní obec
květen 2006
EKONOMIKA
Jak při přezkoumávání hospodaření obcí postupuje Pardubický kraj Hospodaření obcí patří k jejich nej sledovanějším aktivitám. Proto je nutné, aby mu věnovaly plnou pozornost. Jedině tak se vyvaru jí toho, aby jejich chybné počínání odhalily až příslušné audity.
Zákony upravující přezkum hospodaření obcí ■ Zákon o obcích (č. 128/2000 Sb., § 42): V něm
odívali jsme se podrobněji na to, jak vály tak zásadní chyby, jako je nedodržení při přezkoumávání hospodaření obcí náležitostí inventurních soupisů (například postupuje Pardubický kraj. Pro zvýšení u pozemků, finančních investic - akcií). efektivnosti prováděných přezkumů vyko Samostatným problémem se staly vnitř nává oddělení přezkumu hospodaření obcí ní předpisy týkající se hospodaření obcí. krajského úřadu jednorázové přezkoumání Přestože by měly být průběžně aktualizo a dílčí přezkoumání (u obcí nad 800 obyvatel vány a inovovány v závislosti na změnách a u obcí, které vykonávají hospodářskou čin právních předpisů, ne všude k tomu do nost). Tímto principem jsou také kontrolová cházelo. Mezi problémové se zařadily na ny dobrovolné svazky obcí (DSO). příklad směrnice o evidenci a účtování ma jetku, směrnice o oběhu a přezkušování PŘINOS PRO OBCE účetních dokladů (podpisové vzory), směr Uvedeným způsobem se z provádění pře nice k hospodářské činnosti a směrnice zkumů stal celoroční proces. To přináší k tvorbě a použití sociálního fondu. V ně mnoho pozitivního - například kontroly se kterých kontrolovaných obcích dokonce neuskutečňují v časové tísni, otevírá se mož chyběla směrnice o finanční kontrole, kte nost metodické práce s finančními odbory rou musí mít každá obec podle zákona o fi obcí, kontroly mohou být hlubší a může do nanční kontrole ve veřejné správě č. cházet k určitým srovnáním apod. Podle 320/2001 Sb. Ing. Zdeny Pikhartové, vedoucí oddělení ■ Využití a vyúčtování účelových pro přezkumu hospodaření obcí krajského úřa středků: V roce 2004 to byly zejména přís du, se zavedený systém dílčích přezkumů pl pěvky na výdaje spojené se zajištěním vo ně osvědčil. Prokázalo se, že zjištěné nedo leb do Evropského parlamentu, voleb jedné statky byly odstraňovány průběžně a včas. třetiny senátorů i voleb do krajských zastu V roce 2005 požádalo o přezkum hospo pitelstev. Pro přípravu letošních parla daření Krajský úřad Pardubického kraje cel mentních a komunálních voleb je poučné, kem 433 obcí a 38 DSO. Zbývajících 19 obcí že kontrolním orgánem byly vytýkány ná ses žádostí o přezkum obrátilo na nezávislé kupy vybavení volebních místností (květi ho auditora a rovněž 17 DSO. ny, ubrusy, záclony apod.), údržba míst Výlučnou pracovní etapou bylo přezkou ností (malování) a také drobné vybavení ke mání hospodaření statutárního města Par dubice, neboť se týkalo i sedmi do jisté míry samostatných městských obvodů. Noveliza cí právních předpisů totiž došlo k tomu, že hospodaření městských obvodů neprovádě jí již magistráty, nýbrž krajské úřady.
P
stojí, že obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad anebo zadá přezkoumání auditorovi. V odst. 2 § 42 se uvádí, že pokud nepožádá obec o přezkou mání hospodaření (ani kraj, ani auditora), provede přezkum hospodaření krajský úřad z úřední povin nosti. Náklady na přezkum hospodaření obce audi torem se hradí z obecního rozpočtu. ■ Zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (č. 420/2004 Sb.): Upravuje přezkoumávání hospo daření územních samosprávných celků včetně městských částí hl. města Prahy DSO. ■b Zákon č. 421/2004 Sb.: Provádí změny v záko nech, které souvisejí s přijetím zákona o provádění přezkumu hospodaření.
stravování. Všechny tyto položky byly hra zeny z příspěvků neoprávněně. Kontrola se současně zaměřila na výplatu cestovních náhrad a odměn členům volebních komisí, kde se rovněž často chybovalo. ■ Vztahy mezi obcí a příspěvkovou or ganizací: Řídí se zřizovací listinou příspěv kové organizace (PO). Ta musí obsahovat základní údaje, kompetence a úpravu ma jetkových vztahů. Pokud má dojít k nějaké další průběžné úpravě, musí se uskutečnit pomocí dodatku k zřizovací listině. Právě na to obce mnohdy zapomínají. Někdy ne
VÝSLEDKY A ROZBOR PŘEZKUMU Z celkového počtu přezkoumávaných obcí a DSO skončilo své hospodaření za rok 2004 s hodnocením: u 100 obcí a 11 DSO nebyly zjištěny chyby a nedostatky: u 248 obcí a 17 DSO byly zjištěny chyby a nedostatky, které nemají závažnost nedostatků taxativně vy mezených v kategorii; u85 obcí a 10 DSO by ly zjištěny například nedostatky v porušení rozpočtové kázně, v neúplnosti a neprůkaznosti vedení účetnictví, v pozměňování záz namů apod. ■ Účetnictví: V této oblasti některé obce nedodržovaly platné postupy, zejména při účtování majetku v případě tvorby fondu incesiičního majetku současně se splátkou uvěru. Dalším problémem se stalo neúčto vaní pohledávek a závazků při jejich vzniku. Někdy byla porušena rovněž ustanovení o provádění inventarizací majetku a závaz ku. Jako problematické se ukázaly doklado'e inventury. Mezi pochybeními se objevo-
hréten 2006
Podle Ing. Zdeny Pikhartové, vedoucí oddělení přezkumu hospodařeni obcí Krajského úřadu Pardubického kraje (na snímku), se zavedený systém dílčích přezkumů plně osvědčil.
moderní obec
15
>
EKONOMIKA
Jaké předměty přezkoumávání vymezuje zákon č. 420/2004 Sb. Zejména: ■i údaje o ročním hospodaření územního celku, tvořící součást závěrečného účtu, konkrétně a) plnění příjmů a výdajů rozpočtu včetně peněžních operací, týkajících se rozpočtových prostředků; b) finanční operace, týkající se tvorby a použití peněžních fondů; c) náklady a výnosy podnikatelské činnosti územního celku; d) peněžní operace, týkající se sdružených prostředků vynakládaných na základě smlouvy mezi dvěma nebo více územními celky, anebo na základě smlouvy s jinými právnickými nebo fyzickými osobami; e) finanční operace, týkající se cizích zdrojů ve smyslu právních předpisů o účetnictví; f) hospodaření a nakládáni s prostředky poskytnutými z Národního fondu a s dalšími prostředky ze zahraničí poskytnutými na základě mezinárodních smluv; g) vyúčtování a vypořádání finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí, k jiným rozpočtům, ke státním fondům a k dalším osobám. ■ nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví územního celku; ■ nakládání a hospodaření s majetkem státu, s nímž hospodaří územní celek; ■■ zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, s výjimkou úkonů a postupů přezkoumaných orgánem do hledu podle zvláštního právního předpisu; ■ stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi; ■ ručení za závazky fyzických a právnických osob; ■ zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob; ■ zřizování věcných břemen k majetku územního celku; ■ účetnictví vedené územním celkem.
Jaké hledisko se při přezkoumávání bere zejména na zřetel: a) dodržování povinností stanovených právními předpisy - například předpisy o finančním hospodaření územ ních celků, o hospodaření s jejich majetkem, o účetnictví a o odměňování; b) soulad hospodaření s finančními prostředky ve srovnání s rozpočtem; c) dodržení účelu poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a podmínek jejich použití; d) věcné a formální správnosti dokladů o přezkoumávaných operacích.
Kontrolní orgány: Odbory kontroly příslušných krajských úřadů (v rámci Prahy Magistrát hl. m. Prahy), dále nezávislí auditoři, resp. auditorské společnosti. Dohled nad prací kontrolních orgánů je svěřen Ministerstvu financí. Pokud zjistí v provedeném přezkumu pochybení, řeší ho s příslušnými úřady. U pochybení auditorů oznámí zjištěnou sku tečnost Komoře auditorů.
> správně interpretují majetkové poměry příspěvkové organizace a vlastní vztah k ní. Pokud obec svěří škole do správy budovu školy, musí vytvořit odpisový plán a maje tek odepisovat. Při předání nemovitého majetku do výpůjčky, zůstává majetek v účetnictví obce. Určitý okruh pochybení se týkal i napl ňování zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (nepřidělovaly se zá vazné ukazatele, rozpočty se neupravova ly v průběhu roku v rámci změn rozpočtu atd.). Dokonce některé obce neprováděly kvalitní finanční kontrolu svých příspěv kových organizací a omezovaly ji pouze na kontrolu formální. m Rozpočtové hospodaření obce: Celá problematika je upravena zákonem o roz počtových pravidlech územních rozpo čtů. Podle něho musí obecní zastupitel stva schválit rozpočtová pravidla pro ob dobí provizorií, někdy však nejsou do roz počtů promítnuty významné částky dota cí, které byly přiděleny z rozpočtu státu nebo kraje. Podstatnou závadou bylo po rušení postupu při schvalování závěreč ného účtu obce. V některých kontrolovaných obcích byla kromě toho zjištěna pochybení i v účtování vybraných místních poplatků (například rozúčtování nákladů na sběr a svoz netřídě ného komunálního odpadu apod.). Úskalím se stalo též naplňování ustanove ní zákona o obcích při nakládání s nemovi tým majetkem. Některé obce totiž nedodržo
16
moderní obec
valy správný postup při uzavírání nájemních či kupních smluv. Závadou je neopatření smlouvy doložkou o splnění stanovených podmínek.
DOPORUČENI VYPLÝVAJÍCÍ Z UKÁZEK POCHYBENÍ Dají se formulovat takto: 1. zaměstnanci finančních odborů musí znát bezpečně příslušné právní předpisy upravující hospodaření obcí (rozpočtová pra vidla územních rozpočtů, zákon o obcích aj.); 2. ideální je, když vedoucí finančních od borů znají podrobně i právní úpravy týkající se kontrolních činností; 3. finanční a kontrolní odbory musí zod povědně vykonávat své poslání; 4. každý úřad by měl mít určité kontrolní mechanismy, které by zamezily vzniku pro blémů v oblasti nakládání s účelovými pro středky, majetkem, rozpočtovými prostřed ky; 5. každá obec by měla zodpovědně přistu povat ke kontrole hospodaření svých přís pěvkových organizací a metodicky podporo vat příslušné pracovník)' (například v oblasti sestavování rozpočtu, změn v čerpání a se stavování závěrečných účtů); 6. důležité je využívání stále kvalitnějších zdrojů literatury a možností dalšího vzdělá vání příslušných pracovníků (včetně pracov níků kontrolních odborů a komisí). ■
MILOŠCHARBUSKÝ JAN STEJSKAL
Nové publikace Publikace Účetnictví krajů, obcí, Rozpočto vá pravidla a skladba 2006, ÚZ č. 537 obsahu je novelizovaný zákon o účetnictví, jeho pro váděcí vyhlášku se změnami pro rok 2006 a účetní standardy pro účetní jednotky, které jsou územními samo správnými celky, přís pěvkovými organizace mi, státními fondy a or ganizačními složkami státu. Dále zahrnuje některé další předpisy: rozpočtová pravidla, vyhláška o rozpočtové skladbě, o FKSP, zákon o podpoře regionální ho rozvoje, o rozpočtovém určení daní, zákon o přezkoumávání hospodaření územních sa mosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Celkem je to 29 zákonů, vyhlášek, sdělení a pokynůpodle stavu k 13.2.2006. Více informací nalez nete na www.ucr.sagit.cz. Kód knihy: 00157. Publikaci v rozsahu 448 stran a v ceně 125 Kč včetně DPH si můžete písemně ob jednat na adrese Economia a. s., VTÚ, Dob rovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], nebo na in ternetové adrese http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z naklada telství SAGIT. Informace na tel.: 596 785 999. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu. Obsahem knihy Cestovní náhrady, Mzdové a platové předpisy 2006, ÚZ č. 531 jsou aktu ální znění zákona o cestovních náhradách; tři nové a novelizované prováděcí předpisy k zákonu (například zá kladní sazby stravného v cizí měně, výše prů CESTOVNÍ NÁHRADY měrných cen pohon MZDOVÉ A PLATOVÉ ných hmot). Kapitola PŘEDPISY věnovaná odměňování v podnikatelské a roz počtové sféře obsahuje úplná znění 22 předpi sů, které byly pro rok 2006 novelizované ane bo jsou úplně nové (mj. minimální mzda, mi nimální mzdové tarify, platy ve veřejných služ bách a správě). Všechny novelizované pasáže jsou zvýrazněny tučně. Více informací nalez nete na: www.ces.sagit.cz. Kód knihy: 00110. Publikaci v ceně 59 Kč včetně DPH si mů žete písemně objednat na adrese Economia a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], ne bo na internetové adrese http//knihy.ihned.cz, kde zařídí zaslání na dobírku z nakla datelství SAGIT. Informace na tel.: 596 785 999. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo sve klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.
květen 2006
EKONOMIKA
Externí pohled na interní audit S pojmem interní audit se v organizačních strukturách měst ských úřadů, magistrátů a krajských úřadů setkáváme od roku 2002, kdy se stal účinným zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kon trole (dále jen zákon o finanční kontrole). Od té doby se na téma interní audit objevila řada článků, většinou byli jejich autory sa mi interní auditoři, pohled zvnějšku je poměrně vzácný. sledky interního auditu využít, ale nemůže ro veřejnost, ale i pro mnohé úředníky a politiky není úloha interního auditu na ně spoléhat. Na podporu zjištění interní ho auditu musí získat nějaké další důkazní měst a krajů a jeho odlišení od ostat ních částí finančních kontroly a od externí informace. V každém případě se však exter ní auditor interním auditem zabývá. ho auditu příliš jasná. Pokud bychom měli vymezit interní audit proti externímu audi tu, základní rozdíl je v postavení externího a interního auditu. Interní audit je službou vedení, externí audit je službou veřejnosti. Zaměření interního auditu určuje do značné míry vedení, zaměření externího auditu zcela určuje zákon o finanční kontrole. Slo žitější je odlišení předmětu, hledisek a me tod interního a externího auditu. Zde existu CO OBVYKLE INTERNÍ AUDITOR je mnoho nejasností a duplicit. Je tedy na ZJIŠŤUJE? praxi, na konkrétních lidech, kteří na měst ských úřadech a magistrátech zajišťují inter V roce 2006 již téměř nelze najít úřad, kde ní audit a lidech, kteří provádějí audit účet by nebyl zřízen útvar interního auditu. Problém není ani v jeho funkční nezávis ní závěrky měst a obcí nebo přezkoumání je jich hospodaření, jak si s platnou právní losti, je vždy podřízen přímo vedoucímu úpravou poradí. orgánu veřejné správy, tedy ve městech sta rostovi (primátorovi) a v krajích řediteli CO UKLÁDAJÍ MEZINÁRODNÍ úřadu, a vždy je oddělen od řídících výkon AUDITORSKÉ STANDARDY ných struktur. Složitější je to ale s jeho fak Z pohledu externího auditora je podstatné, tickou činností. že se při přezkoumání hospodaření musí ří Zákon o finanční kontrole konstatuje, že dit mj. mezinárodními auditorskými stan útvar interního auditu nelze pověřovat dardy. Tyto standardy ukládají povinnost úkoly, které jsou v rozporu s nezávislým pl něním jemu stanovených úkolů a že v tako vždy zkoumat spolehlivost vnitřního kon trolního systému, který je v případě veřejné vém rozporu není, jestliže je tento útvar po správy stanoven zákonem o finanční kon věřen zajišťováním výkonu následné veřejtrole. nosprávní kontroly. Externí auditor zkoumá interní audit z hle Z dikce tohoto ustanovení a z jeho zařa diska jeho vlivu na spolehlivost vnitřního zení v celém kontextu zákona lze podle mé kontrolního systému. Mezinárodní auditor ho soudu dovodit, že veřejnosprávní ná ské standardy současně externímu audito sledná kontrola má být doplňkem činnosti rovi výslovně umožňují využít při své práci útvaru interního auditu, hlavní náplni má výsledky interního auditu, ale v žádném pří být interní audit. padě se nemůže s interním auditorem podě Bohužel nejčastěji je výkon veřejnoslit o svou odpovědnost za výstup externího právních následných kontrol jedinou nápl auditu, tj. za zprávu o výsledku přezkoumá ní útvarů interního auditu, smysl zřízení to ni hospodaření. Pokud externí auditor na záhoto útvaru, jeho funkční nezávislosti a od Wadě analýzy a provedených testů spolehli dělení od řídících výkonných struktur tak vosti nepovažuje vnitřní kontrolní systém za podle mne zůstává nenaplněn. dostatečně spolehlivý, musí tomu přizpůso bit další postup ověřování, musí zvýšit roz PRÁVNÍ DŮSLEDKY NEDODRŽOVÁNÍ sah testů věcné správnosti tak, aby mohl do ZÁKONA spět k přiměřenému poznání pro závěr pře Je namístě se zmínit o tom, jaké právní dů zkoumání. Externí auditor může tedy vý sledky má nedodržování zákona o finanční
P
Interní audit je službou vedení, externí audit je službou veřejnosti.
Kde hledat další informace ■ Na internetových stránkách Ministerstva financí ČR (www.mfcr.cz) je pro zájemce o komplexní Pohled na tuto problematiku k dispozici Koncepce kontrolního systému v České republice se zaměrénim na finanční kontrolu. ■ Další informace najdete také na stránkách www.agis.cz.
hréten 2006
kontrole v případě nenaplnění funkce útva ru interního auditu. Zákon o finanční kon trole umožňuje ukládat pokuty na základě veřejnosprávních kontrol kontrolovaným osobám, a to za maření kontrol a za nepřije tí nebo neplnění opatření k nápravě zjiště ných nedostatků. Územní samosprávný ce lek (ÚSC) však za nenaplnění funkce inter ního auditu v rámci zákona o finanční kon trole nikdo pokutovat nemůže. Nejpodstatnější jsou ale podle mne práv ní důsledky nenaplnění funkcí interního auditu pro vedoucího orgánu veřejné sprá vy. Zákon o finanční kontrole mu totiž jed noznačně ukládá organizovat finanční kon trolu tak, aby byla zajištěna přiměřená jisto ta, že tato kontrola podává včasné a spoleh livé informace o hospodaření, které jsou podkladem pro zajištění účinného řízení výkonu veřejné správy při plnění schvále ných záměrů a cílů. Zákon tedy definuje tu to povinnost obecně a výsledkově. Nestano ví, že je nutno provádět předepsaný počet interních auditů za rok ani které oblasti se mají týkat, ale určí cíl. Jde o podobnou úpravu, jako když zákon o silničním provozu stanoví, že jeho účast ník je povinen své chování přizpůsobit ze jména stavebnímu a dopravně technické mu stavu pozemní komunikace, povětr nostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnos tem a svému zdravotnímu stavu. Dodržová ní této povinnosti nelze postihovat preven tivně jako například nedodržení maximální rychlosti (její dodržení je zkoumáno až při dopravní nehodě). Obdobně pokud v extrémním případě do jde ke škodě na veřejných prostředcích, je velmi pravděpodobné, že se vedoucí orgánu veřejné správy bude zodpovídat z toho, zda dostatečně organizoval finanční kontrolu, a tedy také zda byly naplněny funkce inter ního auditu. Jeho odpovědnost v případě, že ji organizoval nedostatečně, může být poli tická, obecná, pracovně právní a v extrém ním případě nelze vyloučit ani trestně práv ní, totiž jako maření úkolu veřejného činite le z nedbalosti (§ 159 odst. 1 trestního záko níku: »Veřejný činitel, který při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstat ně ztíží splnění důležitého úkolu, bude po trestán odnětím svobody až na jeden rok ne bo zákazem činnosti.«). CO ZAHRNUJE INTERNÍ AUDIT
Podle našich zkušeností však existuje dost ÚSC, které útvar interního auditu nejen zří dily, ale interním auditem se fakticky zabý vají. Podle zákona o finanční kontrole inter ní audit zahrnuje zejména: a) finanční audity, které ověřují, zda úda je vykázané ve finančních, účetních a jiných výkazech věrně zobrazují majetek, zdroje jeho financování a hospodaření s ním, b) audity systémů, které prověřují a hod notí systémy zajištění příjmů orgánu veřejné >
moderní obec
17
EKONOMIKA správy včetně vymáhání pohledávek, finan cování jeho činnosti a zajištění správy veřej ných prostředků, c) audity výkonu, které zkoumají výběro vým způsobem hospodárnost, efektivnost a účelnost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému. Mám zkušenosti s úřady, které v rámci in terního auditu věnují největší pozornost fi nančním auditům. Podle mého názoru je ta ková orientace obecně možná, nicméně její výsledky mohou být rozporné. V prvé řadě jde o částečnou duplicitu s přezkoumáním hos podaření, které provádí externí auditor nebo krajský úřad či Ministerstvo financí. Audity systémů ani audity výkonů se nikdo jiný kro mě útvaru interního auditu ze zákona o fi nanční kontrole nezabývá. Účetní předpisy jsou navíc poměrně složité a na řadu otázek neexistuje jednoznačný názor. Pokud se při interním auditu dojde při testování některé z takových otázek k jinému názoru, než zastá vá pracovník, který účetnictví zajišťuje, dostá vá se vedoucí orgánu veřejné správy do neleh kého postavení. Má před sebou dva názory a musí rozhodnout, který je správný. Setkal jsem se například s otázkou, zda při současném pořízení počítače a tiskárny je nutno posuzovat počítač a tiskárnu vždy ja ko jeden celek, nebo je posuzovat jako dvě samostatné movité věci. V odborné veřejnos ti je na tuto otázku ustálené stanovisko: Jest liže tiskárna může být zapojena k několika počítačům, posuzuje se jako samostatná věc. V účetnictví bylo podle tohoto názoru také
18
moderní obec
zaúčtováno. Já jako externí auditor jsem ta kové účtování posoudil jako správné, ale in terní audit byl uzavřen konstatováním poru šení účetních předpisů. Interní auditor se v tomto případě pustil do polemiky nejen s pracovníky účtárny, ale i s externím audito rem, což samozřejmě obecně nelze vyloučit. Stejně jako nelze vyloučit, že by pravdu měl interní auditor, ale vzhledem k omezené ka pacitě útvaru interního auditu takovou ori entaci považuji za málo efektivní. Jiná je ovšem situace, kdy externí auditor konstatuje v rámci přezkoumání hospodaření chyby a nedostatky v účetnictví a interní audit pak v následujícím období testuje, zda byly důsledně odstraněny a neopakují se. Jsou mi známy i případy, kde se interní audit věnuje prioritně auditu systémů a té části auditu vý konu, která se zabývá přiměřeností a účin ností vnitřního kontrolního systému. Podle mne je tak nejlépe naplněn cíl interního audi tu. Nejžádanějším výstupem takových auditů je zjištění, zda se platné vnitřní směrnice do držují, zda upravují vše, co by upravovat mě ly, a zda jsou formulovány jednoznačně. Interní audit musí podle zákona o finanční kontrole vycházet ze střednědobého plánu, k jeho sestavení je vhodné vytvořit tzv. mapu rizik. Jde o to vytypovat rizika, stanovit jejich váhu podle finančního dopadu jejich naplně ní a podle toho naplánovat interní audity. Plá novací fáze je podle mých zkušeností nejdůle žitější pro dosažení cílů interního auditu. V té to oblasti mohou útvarům interního auditu pomoci externí firmy včetně auditorských.
Externí auditor může výsledky interního auditu využít, ale nemůže na ně spoléhat.
Útvar interního auditu nelze nahradit externí službou. Ovšem využití externích služeb k na plánování auditu, k pomoci při stanovení me todiky auditů a vyhodnocování jejich výsledků může být pro mnohé úřady efektivní. ■ JIŘÍ LANC auditor, daňový poradce jednatel společnosti AGIS, spol. s r. o.
květen 2006
Nechte si poradit, jak pro své projekty využít podporu EU! Úvěry patří k významným a nejvíce žádaným zdrojům pro fi nancování běžných a především investičních potřeb obcí, měst, svazků obcí a krajských úřadů. ČSOB nabízí klientům komunální sféry komplexní portfolio produktů, které zajistí fi nancování přizpůsobené potřebám a finančním tokům jedno tlivých subjektů. ndividuální přístup k řešení každého ÚČELOVÝ INVESTIČNÍ ÚVĚR případu a využití všech dostupných do Představuje korunový nebo devizový úvěr tačních programů České republiky a Ev poskytnutý na přesně vymezený účel. Mů ropské unie umožní nalézt optimální slože že být poskytnut jako krátkodobý, středně ní finančních prostředků potřebných pro fi dobý nebo dlouhodobý v závislosti na ob nancování rozvojových projektů v komu jektu úvěrování. Je vhodný pro financová nálním sektoru. Využijte našich zkušeností, ní investic potřebných k řádnému fungo které jsme získali při financování a realiza vání měst, obcí a krajů a k jejich dalšímu ci projektů v rámci předvstupních progra rozvoji. mů EU SAPARD a PHARE a při předfinanČerpání probíhá účelově podle kon cování a spolufinancování projektů podpo krétních podmínek úvěrové smlouvy buď rovaných ze strukturálních fondů EU po jednorázově nebo postupně, jak jsou vstupu ČR do EU v květnu 2004. předkládány dokumenty (faktury) nebo
I
v dohodnutých termínech a objemech. Splátky mohou být pravidelné, nepravi delné v závislosti na inkasu, mohou se kombinovat pravidelné i nepravidelné splátky. FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ S PODPOROU ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU
ČSOB nabízí komunálnímu sektoru speci ální schéma financování těchto projektů, které zahrnuje nejen přísliby úvěrů a sa motné úvěry, ale navíc i služby útvaru ČSOB EU Centrum. Závazný úvěrový příslib je dokladem pro kazujícím zajištění financování daného projektu při žádosti o dotaci z fondů EU. Úvěr na předfinancování dotace a spolu financování projektu představuje finanční prostředky určené na úhradu uznatelných nákladů, které budou následně spláceny z dotací z fondů EU nebo státního rozpočtu a zároveň také prostředky na úhradu těch nákladů projektu, které nejsou pokryty ani dotací, ani vlastními zdroji klienta. EU Centrum je útvar specializovaný na projekty dotované ze strukturálních fondů EU. Poskytuje klientům dotační audit, na bídku spolupráce s vybranými poradenský mi firmami, pomoc při vyhledávání vhod ných partnerů pro projekt a další poraden ské služby. FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ S PODPOROU Z ISPA A FONDU SOUDRŽNOSTI EU
V rámci projektů životního prostředí, které jsou primárně financované z ISPA nebo Fondu soudržnosti EU, jsou příjemci dota cí zavázáni k poskytnutí části financování z vlastních zdrojů, tj. obvykle z příslušných komunálních rozpočtů. ČSOB nabízí mož nost profinancování těchto závazků. K dis pozici jsou jak dlouhodobé investiční tak i krátkodobé překlenovací úvěry. V rámci fi nančního partnerství rovněž nabízí i kom pletní správu projektových účtů, včetně možnosti využití vázaných účtů, depozit ních produktů, instrumentů k ošetření kur sových rizik apod. Příjemci financování nemusejí být pouze municipality, tj. obce, kraje nebo svazky ob cí, ale mohou jimi být společnosti (napří klad Vodovody a kanalizace), které splňují podmínky EU pro přijetí těchto dotací. V ta kovém případě a při respektování alespoň částečné finanční samonosnosti projektu, je snaha ČSOB udržet alespoň část závazků mimo komunální rozpočty. ČSOB EU Centrum může městům a obcím poradit při vyhledávání vhodných partnerů pro projekt a poskytnout i další poradenské služby.
(Více informací na webové adrese: www.csob.cz) KOMERČNÍ prezentace
květen 2006
moderní obec
19
EKONOMIKA
Nejvyšší očekávání v PPP se vztahují k dopravním projektům Problematika PPP (Public Private Partnership) čili partnerství veřejného a soukromého sektoru stále více přitahuje pozornost jak krajů a měst, tak privátních subjektů. Potvrzují to výsledky výzkumu, který autor tohoto textu v rámci své diplomové práce na ČVUT koncem roku 2005 zaměřil na komunální a regionální úroveň veřejné správy. o úspěšné implementaci pilotních pro nezbaví se odpovědnosti za konečnou plat jektů by mělo dojít k rozvoji PPP právě na bu. V tomto smyslu nelze očekávat drama této úrovni - krajské a obecní samosprá tické snížení výdajů. Výhodnost projektů vy by se v budoucnu mohly stát hlavními inici PPP je však nezbytné vnímat hlavně z pohle átory projektů tohoto druhu. Výzkumu se zú du míry efektivity vynaložených prostředků, častnilo téměř 80 zástupců krajů a regionálně nikoliv z hlediska absolutní výše nákladů. významných měst z celé ČR. Už to naznačuje, Vzhledem k faktu, že jde o projekty dlouho že zájem o PPP není zanedbatelný. Výzkum dobé a komplexní, je určení finanční výhod probíhal paralelně i mezi reprezentanty pri nosti velmi problematické. vátní sféry tak, aby bylo možné výsledky přímo Od projektů PPP je nezbytné vyžadovat konfrontovat s postoji veřejného sektoru. vyšší kvalitu poskytované služby než v přípa dě jejího zajištění bez účasti privátního sub shoda v přínosu, jektu. O kvalitu a efektivitu vynaložených DŮVODY SE LIŠÍ prostředků by mělo v PPP jít především. Je te Výzkum potvrdil, že zástupci veřejného i sou dy překvapivé, že zástupci veřejného sektoru kromého sektoru vidí největší přínos projektů nevnímají tento přínos v porovnání s privát PPP v samotné účasti privátního kapitálu na ními subjekty dostatečně výrazně. Navíc, vel zajišťování projektů veřejných služeb. Obě ká část z nich uznává, že soukromý sektor strany si uvědomují, že při chronickém nedo umí s danými prostředky lépe hospodařit. statku veřejných zdrojů je nutné hledat cestu, Negativním důsledkům projektů PPP domi jak zapojit do realizace veřejných služeb pri nují nadstandardní nároky na celý proces pří vátní prostředky. Přestože je k této shodě ve pravy projektu a následnou kontrolu dodržo dou odlišné důvody, lze ji považovat za zá vání kontraktu a náročnost na smluvní zajiš kladní předpoklad rozvoje PPP v ČR. tění projektu. Oboustranná nutnost věnovat Jakkoliv se však obě strany na potřebě vzá značnou pozornost smluvním podmínkám je jemné spolupráce shodují, v představě o vý logická, uvědomíme-li si, že běžné projekty hodách takového spojení se výrazně liší. Za PPP jsou uzavírané na dobu delší než 20 let. tímco veřejný sektor od PPP očekává přede Zástupci krajů a měst se dále obávají, že vším úsporu výdajů, soukromá sféra vidí vý účastí na projektech PPP budou privátní sub znamnější přínos ve vyšší kvalitě poskytova jekty sledovat zejména vlastní zisk ze zajišťo ných služeb. vání veřejných služeb bez ohledu na jejich Víra veřejného sektoru v úsporu výdajů je kvalitu. Veřejný sektor však musí zajistit tako pochopitelná, avšak ne zcela opodstatněná. vé podmínky, aby kvalita a rozsah služeb od Veřejný sektor si totiž musí především uvě povídaly potřebám občanů, ať už jsou realizo domit, že ať bude veřejná služba nebo infra vány formou PPP či nikoliv. Veřejný sektor struktura realizována jakýmkoliv způsobem, musí také přijmout fakt, že pokud by projekty
P
Výhody PPP z pohledu veřejného a soukromého sektoru (odpovědi v %) zajištění veřejné služby pomocí soukr. kapitálu při nedostatku vlastních veřej, zdrojů efektivní rozložení rizik mezi soukr. a veřej, subjekt úspora veřejných výdajů větší hospodárnost soukr. sektoru při využívání prostředků výměna zkušeností, inovace smluvní přenesení zodpovědnosti za poskytování veřej, služby na soukr. subjekt dosažení vyšší kvality poskytované veřej, služby
I veřejný sektor I
I soukromý sektor
3
PPP nebyly pro podnikatele z hlediska zisku zajímavé, tento koncept by se nemohl rozvíjet. K největším překážkám rozšíření PPP podle výzkumu patří: nedostatečná legislati va, obecná nedůvěra k PPP a slabá vládní podpora.
SLABÁ VLÁDNI PODPORA? Přestože názor na potřebu konkrétních změn v legislativě není jednotný, převažuje obecné přesvědčení o její nedostatečnosti. Dílčím pokrokem je návrh koncesního zákona, kte rý by mohl vstoupit v platnost v roce 2006. Jak z výsledků průzkumu vyplývá, vládní podpora PPP je vnímána jako slabá, přestože vytváření podmínek pro partnerství veřejné ho a soukromého sektoru je jasně deklarová no jako jedna z priorit vládního prohlášení. Toto přesvědčení může souviset s progra mem pilotních projektů, kterému se nedo stává potřebné publicity. Navíc, zdlouhavý proces přípravy pilotních projektů může bu dit dojem nedostatečného zájmu. Na druhé straně, důslednost přípravy pilotních projek tů je zcela na místě, neboť na úspěchu pro gramu přímo závisí další rozvoj PPP u nás. Výzkum prokázal, že největší překážkou rozvoje uplatnění PPP je nyní obava z nevy zkoušeného. Ta je kombinací minimálních zkušeností a chybějícího všeobecně známého a úspěšného projektu a podtrhuje celkovou nedůvěru veřejného sektoru k projektům PPR
VĚZEŇSTVÍ PŘINESLO PŘEKVAPENÍ Podle zahraničních zkušeností patří mezi nej běžnější oblasti použití PPP projekty doprav ní infrastruktury, školství a zdravotnictví. Po kud jde o souhrnný názor měst, krajů a pri vátních subjektů na praktické možnosti vyu žití konceptu PPP v ČR, pak za nejvhodnější jsou považovány projekty dopravní infra struktury, zejména projekty veřejného parko vání a výstavby dálnic a také ekologické stav by. Překvapivý je výsledek na opačném konci přehledu. Jako nejméně vhodné totiž byly vy hodnoceny projekty z oblasti vězeňství, škol ství a infrastruktury státní správy. S ohledem na fakt, že mezi pilotními projekty vládního programu jsou dokonce dva justiční areály a projekt věznice, je to překvapivé zjištění. Navíc, ve všech případech jde o oblasti, s ni miž v zahraničí existují nemalé zkušenosti. Odhadnout skutečné možnosti uplatnění PPP u nás není snadné. Rozšíření konceptu PPP je podmíněno překonáním mnoha pře kážek a předsudků, stejně jako úspěchem programu pilotních projektů. Příslibem pro budoucí rozvoj PPP v ČR je skutečnost, že mnozí zástupci veřejného i soukromého sek toru mají už dnes představu, jakým způso bem PPP využít v rámci svých specifických podmínek. ■
jiné 25
30
JAN HES externí spolupracovník firmy M.C.TRITON
ZDROJ: HES).: MOŽNOSTI VYUŽITÍ PPP V ČR, DIPLOM. PRÁCE, ČVUT, 2006
20
moderní obec
květen 2006
EKONOMIKA
Dveře pro tok soukromých peněz do veřejných služeb se otevřely Rozsah služeb, při jejichž poskytování spolupracuje veřejný a soukromý sektor, tzv. projekty PPP, by se měl postupně rozši řovat. Napomoci tomu mají zejména nedávno schválené změny v legislativě. ětšímu rozšíření projektů PPP (Public Private Partnership), o nichž se u nás začalo více hovořit zhruba v roce 2002, bránila především nedůvěra a chybějící le gislativa. Situace se však už výrazně změnila. V dubnu 2004 vzniklo PPP centrum, na Mi nisterstvu financí ČR (MF) existuje menší re ferát, který má regulaci projektů PPP na sta rosti, běží řada pilotních projektů a další se připravují. A co je nejdůležitější: letos v břez nu Parlament schválil koncesní zákon včetně navazující legislativy, který nabude účinnos ti letos 1. července. Výklad o přijatých i při pravovaných změnách nám poskytla Ing. Ka teřina Helikarová, vedoucí referátu regulace a metodiky Partnerství veřejného a soukro mého sektoru Ministerstva financí.
V
HLAVNÍ PŘEKÁŽKY JSOU ODBOURÁNY Princip PPP projektů spočívá v tom, že sou kromý investor například vytvoří nějakou stavbu, a tu potom provozuje, přičemž za tu to službu získává sjednanou úplatu na zákla dě udělené koncese. Až donedávna však u nás nebylo možné, aby partner z veřejného sektoru toto oprávnění udělil. Zákon o kon cesích tuto skutečnost mění. Zároveň byly novelizovány zákony o rozpočtových pravi dlech státu, o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků a o majetku státu. Jsou to vlastně tři novely v jednom zá koně, které vyvolal koncesní zákon a jež sním úzce souvisejí. Původně se rovněž předpokládalo, že bude nutné změnit pravidla pro účetnictví, ale ukázalo se, že projekty PPP mají tolik mož ných variant, že zatím není možné k nim při stupovat jako k celku. Případné změny záko na se proto uskuteční až na základě otesto'ání jednotlivých příkladů. Nedůvěru snad už odbouraly četné semi náře a školení i konkrétní projekty. Pomáha jí rovněž některé manuály uveřejněné na 'ww.pppcentrum.cz i na wvvw.mfcr.cz- na příklad kodex řízení projektů, etický kodex či manuál pro řízení rizik. Kraje a obce však pa trně nejvíc uvítají vzorovou koncesní smlouw, která se objeví na webových stránkách koncem letošního prvního pololetí. Další pomoc představuje velký projekt fi nancovaný z prostředků EU, směřující k zlepšování schopnosti řídit některé veřej né záležitosti a v ČR zaměřený na aplikaci ÍW- Zahájen bude letos na přelomu prvního 1 druhého pololetí a potrvá asi rok a půl. k jeho rámci budou zahraniční experti mj.
květen 2006
Co jsou významné projekty
a většinou krátkodobější. Rozdíl je i v krité riích, v požadavcích na detailnost údajů. U projektů PPP jsou definovány služby, ale už nikoli prostředky, jimiž k nim lze dojít, zatímco u projektů podporovaných z fondů EU se požaduje mnohem větší podrobnost. Je tedy otázkou, zda se podaří nastavit tako vá pravidla, která dosavadní rozpory od straní.
Předpokládaný příjem koncesionáře je větší než:
JAK PRAKTICKY POSTUPOVAT
250 mil. Kč - u projektu kraje
Čím začít, pokud kraj, město či obec usoudí, že je vhodné využít pro určitou oblast sou kromý kapitál? Ing. Kateřina Helikarová zdůrazňuje, že forma PPP nebo koncese (rozdíl mezi oběma formami je obtížné vy světlovat, ale vše lze najít v zákoně, zjedno dušeně lze říci, že koncese je užší pojem, podmnožina PPP) je jen jednou z možností, jak zajišťovat veřejné služby, a rozhodně není vhodná pro vše. Proto první, co je nut né udělat, je zvážit, zda je volba PPP opti mální variantou. Tento poznatek by měl vy plynout ze studie proveditelnosti (v zákoně se nazývá koncesní projekt). Pokud z velmi zevrubného ekonomického porovnání vy plyne, že forma PPP opravdu vhodná je, při chází na řadu výběr dodavatele. Soukromý partner musí být ze zákona, který je prová zán se zákonem o veřejných zakázkách, vy brán ve výběrovém řízení. Koncesní zákon rozlišuje tzv. významné a méně významné projekty. Významnost se odvíjí od předpokládaného příjmu konce sionáře, tj. soukromého partnera. Pokud jde o významný projekt, obsahuje jeho pří prava jeden krok navíc - zastupitelstvo pří slušného územního samosprávného celku musí předem schválit studii proveditelnos ti (koncesní projekt). U všech projektů, vý znamných i méně významných, musí pro běhnout tzv. koncesní řízení, což je určení předpokládané hodnoty předmětu konces ní smlouvy (pojem je definován v zákoně). Pak teprve následuje výběr partnera a na konec příprava návrhu koncesní smlouvy. Bez ohledu na rozsah projektu rovněž mu sí vždy návrh smlouvy projednat zastupi telstvo. ■
200 mil. Kč- u projektu obce nad 100 000 obyvatel 100 mil. Kč - u projektu obce od 15 tisíc do 100 tisíc obyvatel 50 mil. Kč - u projektu obce do 25 tisíc obyvatel
zpracovávat metodiky a konkrétně pomáhat i krajům a obcím v přípravě projektů. Před pokládá se, že tato práce potrvá asi rok a půl. Některé výstupy včetně informací o vzdělá vacích akcích se však objeví na webových stránkách MF a Centra PPP už letos.
PILOTNÍ PROJEKTY Ministerstvo financí zatím nemá přesný pře hled o všech projektech PPP, které u nás bě ží, protože dosud neexistovala povinnost o nich informovat. Nová legislativa už stano vuje, že každý návrh koncesní smlouvy musí ještě před projednáním v zastupitelstvu kra je nebo obce získat stanovisko MF. Tuto po vinnost upraví vyhláška, která by měla být hotová v nejbližší době. Ministerstvo se bude vyjadřovat pouze k rozpočtovým dopadům připravované smlouvy. Dobře jsou ovšem známy pilotní projekty, které schválila vláda. Patří k nim například ty, které jsou v gesci Ministerstva dopravy - že lezniční spojení z Prahy na Kladno, respekti ve spojení Prahy s letištěm v Ruzyni, úsek dálnice D3 Tábor-Bošilec, či tři projekty v gesci Ministerstva spravedlnosti (jedna věznice a soudní budovy v Karlových Varech a v Ústí nad Labem). Zajímavý je projekt Ma gistrátu města Brna a Jihomoravského kraje, spočívající v regeneraci Ponavy-části Brnapro rekreační účely.
JIŘINA ONDRÁČKOVÁ PENÍZE Z EU ZATÍM VYUŽÍT NELZE Zapojit do procesu PPP peníze z fondů EU zatím není možné. Ale protože všechny členské země se o tuto možnost zajímají, ži vě se diskutuje o tom, jak v příštím progra movém období soukromé finance s veřejný mi propojit. Zatím je tu určitá kolize v před pisech, které veřejnou podporu upravují. Vzniká tu totiž otázka, zda by se nedotoval zisk soukromým firmám. Dále je to otázka časová - projekty PPP bývají dlouhodobé, zatímco projekty podporované z evrop ských fondů jsou vždy časově ohraničené
POŠTOVNÍ POUKÁZKY Pohlednice z Vašich digitálních foto, náklady od 500 ks (2 Kč/l ks)
KAREL ZPÍVÁK polygrafická výroba V Aleji 983, 252 19 Rudnou Prahy 311 679 843,311 679 598 724 294 843,
[email protected]
moderní obec
s
21
I
EKONOMIKA
»První pomoc« pro nemocnice Faktoring, čili postoupení krátkodobých pohledávek z obchod ního styku třetí osobě, by mohl pomoci těm zdravotnickým za řízením, která neobdrží včasnou úhradu vyúčtovaných výkonů od zdravotní pojišťovny. Vytrhl by tak »trn z paty« městům, kra jům i státu - přinejmenším do doby, než dojde k zásadní trans formaci celého českého zdravotnictví. ásadní reforma zdravotnictví předsta vuje na porevoluční politické scéně značně ožehavé téma. Stát, kraje a města jako zřizovatelé zdravotnických řízení se snaží již od roku 1989 nalézt opti mální koncepci, která by vytvořila základ pro dosažení dlouhodobě nákladově únos ného, stabilního a moderního systému. Sou časná nelichotivá situace českého zdravot nictví je odrazem skutečnosti, že k žádné je ho transformaci, především pokud jde o efektivitu využití zdrojů a financování ce lého systému, zatím nedošlo. Zřejmě nejvi ditelnějším příkladem jsou fakultní, krajské a městské nemocnice, které trpí nedostat kem financí nejen pro své rozvojové investi ce, ale především na pokrytí vlastních pro vozních potřeb.
Z
chodního styku třetí osobě, většinou bance či faktoringové společnosti. Jak by tedy faktoring v praxi českého za zdravotnictví fungoval? Zdravotnické zaří zení, které neobdrží včasnou úhradu vyú čtovaných výkonů (vznik pohledávky) od zdravotní pojišťovny, odprodá/postoupí ta kovou pohledávku bance. Nemocnice v Hořovicích
Zdravotnická zařízení získají pozitivní image jako seriózní, pravidel ně (ve lhůtě splatnosti či dokonce dříve) platící obchodní partner, a mo hou tak dosáhnout bo nusů či slev ze strany dodavatelů.
... NEŽ SE NALEZNE STABILNÍ SYSTÉM
Celý resort se tak již několikrát dostal do ne ustále se prohlubující ekonomické krize. Kvůli pozdním úhradám výkonů nemocnic ze strany zdravotních pojišťoven se situace naposledy vyhrotila v první polovině letoš ního února. Hlavní distributoři léčiv tehdyjak si jistě vzpomínáme - na základě dlou hodobě špatné platební morálky českého zdravotnictví oznámili zastavení dodávek léčiv do doby, dokud jim příslušné nemocni ce neuhradí závazky za dodané zboží dosa hující výše stovek miliónů korun. Vyvstává tedy otázka: Je možné okamžitě řešit tyto nejožehavější problémy, než se na lezne stabilní systém, který by se implemen toval do českého zdravotnictví? Konkrétní odpovědí je využití tzv. faktoringu. Jde o po stoupení krátkodobých pohledávek z ob-
Po odečtení nákladů financování, banka obratem provede úhradu nominální hod noty pohledávky zdravotnickému zařízení, jež tak získá včas zdroje na platbu závazků vůči svým dodavatelům, zaměstnancům atd. Po uplynutí předem sjednané doby (standardně do 12 měsíců) zdravotní pojiš ťovna uhradí své závazky přímo bance ja kožto novému věřiteli. CO BY FAKTORING PŘINESL?
Přednosti uvedeného modelu spočívají pře devším v následujících oblastech:
Schéma transakce - postoupení pohledávek Zdravotní pojišťovna
1. Vyúčtování zdravotních výkonů (vznik pohledávek)
m NEMOCNICE
4. Úhrada pohledávek'
3. Vyplacení dohodnuté částky bankou
Banka
22
moderní obec
2. Postoupení/ prodej pohledávek bance
■ Finanční - záruka stabilního zajištěni finančních zdrojů na včasnou úhradu závaz ků nemocnic, tedy eliminace rizika pozdní úhrady výkonů ze strany zdravotních pojiš ťoven; navíc model neovlivňuje, resp. nezvy šuje zadluženost zdravotnického zařízení. ■ Obchodně-právní - nedochází k uplat nění dodavatelských sankcí (pokuty, přeru šení dodávek, prezentace v masmédiích atd.), soudním sporům z titulu pozdních úhrad závazků za dodavateli včetně vzniku značných souvisejících nákladů či narušení obchodních vztahů s dodavateli. ■ Společenská - pacienti se nemusejí obávat o případně sníženou kvalitu nebo rozsah zdravotní péče v důsledku nedostat ku zásob (zastavení dodávek léčiv a jiného materiálu) či služeb (odchod zaměstnanců). ■ Marketingová - zdravotnická zařízení získají pozitivní image jako seriózní, pravi delně (ve lhůtě splatnosti či dokonce dříve) platící obchodní partner, a mohou tak do sáhnout bonusů či slev ze strany dodavatelů. JSOU I NEVÝHODY, OVŠEM PŘEDNOSTI PŘEVAŽUJÍ
Nevýhodu modelu představují náklady spo jené s prodejem pohledávek (zpracovatelské poplatky, úroky), které by při současné ceně peněz na trhu činily zhruba 5 až 6 procent ročně, tzn. zhruba 2,5 - 3 % při obvykle půl roční splatnosti financování. Zmíněná "ne výhoda" je ovšem pouze relativní, pokud ji po měříme s výše uvedenými přednostmi. Rozseknout po dlouhá léta zaplétaný "gordický uzel« v českém zdravotnictví jistě nebude snadný úkol. Zmíněný model finan cování však představuje první reálný krok pro stát, kraje, města a jimi zřízené nemoc nice, umožňující začít řešit již delší dobu ne uspokojivý a rozjitřený stav na poli českého zdravotnictví. * DAVID POKORNÝ NO HYPO-BANK, AG, doktorand katedry veřejné ekonomie Ekonomicko-správnl fakulty MU Brno
květen 2006
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
vodovody a kanalizace
Peněz na infrastrukturu nebude méně než dříve, ale ani víc Celkem až 4,7 miliardy korun může být formou státní finanční pomoci do roku 2010 průběžně vyplaceno z nového dotačního programu č. 229 310 Výstavba a obnova infrastruktury vodovo dů a kanalizací, jehož správcem je od letošního 1. ledna Minis terstvo zemědělství ČR (MZe). možnostech, které se díky tomuto pro Tak to chápat nelze. V každém roce se fi gramu otevírají i před obcemi a městy, nanční prostředky, které do těchto programů jsme hovořili s ředitelem odboru vodo byly přiděleny, plně čerpaly, neboť stále exis vodů a kanalizací MZe Ing. Alešem Kendíkem. tuje větší počet žádostí než finančních pro středků. Ale někdy může nečekaně vyvstat ■ Čím se nový program liší od programů nová prioritní akce, třeba nutnost akutně řešit
0
ř. 329 030 Výstavba a technická obnova vo dovodů a úpraven vod a č. 329 040 Výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizaci, které byly uzavřeny loni?
Zásadní změna spočívá v tom, že jde pou ze o jeden program, což Ministerstvu země dělství umožňuje v rámci jeho obou podpro gramů operativně přesouvat finanční pro středky mezi potřebami na vodovody a po třebami na kanalizace. To dříve bylo probletnatické, protože každý z obou minulých programů byl závazným ukazatelem uvede ným v zákoně o státním rozpočtu a jakéko liv případné přesuny finančních prostředků mezi nimi bylo možné učinit jen pomocí roz počtových opatření schvalovaných Minister stvem financí, případně vládou ČR a rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny. ™ Mluvite-li o složitém převodu finančních Prostředků z jednoho minulého programu do druhého, mám tomu rozumět tak, že existovaiy nějaké disproporce v jejich využíváni?
květen 2006
Předpokládáme, že letos by se ze státního úvěru mohlo čerpat už asi 400 mil. Kč. Navíc je už nyní ze státního rozpočtu pro letošní rok připraveno přibližně 100 mil. Kč na rozjezd programu. zásobování nějaké obce pitnou vodou i za ce nu toho, že jinde se pozdrží výstavba kanali zace. Nyní už bychom jako ministerstvo do kázali takovou situaci operativně vyřešit sami. ■ S jakým objemem finančních prostředků se pro nový program počítá?
Hlavním zdrojem jeho financování by měl být státní úvěr od mezinárodní finanční insti tuce, přijatý na základě zákona o státním úvěru, a to ve výši zhruba 3 mld. Kč. K tomu je třeba připočítat ještě finanční prostředky ze státního rozpočtu - pro celé období až do roku 2010 se předpokládá celkem zhruba 1,7 mld. Kč. To znamená, že bychom se dostali na částku ko lem 900 mil. Kč ročně, kterou bychom mohli ve formě státní finanční podpory ročně v průmě ru uvolnit, což zhruba odpovídá výši podpory na tyto účely vynaložené v minulých letech. Zá kon o státním úvěru byl počátkem letošního roku schválen Poslaneckou sněmovnou, ale Se nát jej zamítl a sněmovně vrátil. Očekáváme, že ještě na dubnové schůzi Poslanecké sněmovny tento krok Senátu bude přehlasován [rozhovor se uskutečnil počátkem dubna - pozn. redakce) a nic nenasvědčuje tomu, že by se tak stát ne mělo. Oblast vodovodů a kanalizací na našem území totiž musí být skutečně zásadně řešena, nehledě na to, že Česká republika musí splnit v tomto směru i náročné závazky, které přijala vůči Evropské unii. ■ Je pro letošní rok už stanovena nějaká de finitivní částka na zmiňovaný program, či se ještě bude čekat na úvěr?
Předpokládáme, že už letos by se z tohoto úvěru mohlo čerpat asi 400 mil. Kč. Navíc je už nyní ze státního rozpočtu pro letošní rok připraveno přibližně 100 mil. Kč na rozjezd programu. Takže letos bude k dispozici ko lem půl miliardy s tím, že dalšími asi 500 mi lióny se pokrývají investiční akce dobíhající z obou loni uzavřených programů č. 329 030 a 329 040. ' >
moderní obec
23
vodovody a kanalizace >
V návrhu je uvedeno, že by v jeho rámci mělo být možné podporovat výstavbu infra struktury občanské vybavenosti malých ob cí do 2000 obyvatel, což by zahrnovalo na příklad také ČOV a kanalizace. Ale o priori tách a zaměření EAFRD se ještě vedou jed nání. Každopádně si myslím, že v polovině roku už budeme vědět víc.
■ Nemůže při tlaku na poskytováni státní finanční podpory dojít k tomu, že přijatý úvěr bude vyčerpán už třeba za dva roky a pozdější žadatelé, kteří přijdou v roce 2009 neřkuli v roce 2010, ostrouhají?
Tyto obavy jsou zbytečné. Čerpání úvěru totiž bude rozvrženo postupně na celé ob dobí až do roku 2010. Pravda však je, že nej více peněz bude připraveno na podporu vo dovodů a kanalizací uprostřed tohoto pro gramu a pak tok peněz prostřednictvím stát ní finanční podpory bude poněkud sláb nout, protože půjde hlavně o dofinancování už rozběhnutých staveb. Je proto namístě připomenout známé rčení, že úspěšní býva jí ti nejlépe připravení. Má-li tedy obec už nachystaný projekt a k němu i územní roz hodnutí, neměla by zbytečně otálet a o stát ní finanční podporu by určitě měla požádat co nejdříve, aby se její investiční akce dosta la do seznamu žádostí a byla v horizontu zhruba dvou let řešena. ■ Zohledňuje program možnosti menších obcí, které si jen těžko vytvářejí zdroje na nutné dofinancování realizace náročnějších vodohospodářských projektů?
Tyto složitosti si uvědomujeme, protože s nimi máme zkušenosti už z minulých let. Proto je podpora v rámci tohoto programu nastavena hlavně pro menší obce do 2000 obyvatel. Právě tyto obce mohou získat pod poru až do výše 80 procent uznatelných ná kladů. Jedno omezení tu však je: Aby se tyto obce nepouštěly do nějakých megaloman ských projektů, na tak vysokou podporu mo hou dosáhnout jen u staveb s náklady do 20 mil. Kč. Žadatelé o podporu pro větší stavby mohou počítat nanejvýš se 65 procenty. Sa mozřejmě se může stát, že ani malá obec se do oněch 20 miliónů zkrátka »nevejde«. Pak je tu možnost u stavby dejme tomu za 24 mi liónů získat až SOprocentní podporu na 20 miliónů a na zbývající 4 milióny podporu do výše až 65 procent. Držíme se však zásady, že i nejmenší obec by se vždy, byť i nižší spolu účastí měla na financování každé vodohos podářské investiční akce podílet. ■ Jaký je už teď o čerpáni podpory z nové ho programu zájem?
Nutno připomenout, že jsme teprve na je ho začátku. Především nyní do něho převádí me žadatele, kteří splňují jeho podmínky a nebyli úspěšní v minulých programech. Ji nými slovy, už disponujeme seznamem žá dostí, které se začnou projednávat v polovině letošního roku. Pokud jde o zcela nové žá dosti, které nám byly zaslány po 1. lednu 2006, pak jejich počet je zhruba stejně vyso ký, jako býval touto dobou v minulých letech. ■ Převládá zájem o vodovody, či o kanaliza ce?
Co do počtu převažují žádosti o podporu výstavby vodovodů. O podporu kanalizací a čistíren odpadních vod lze žádat i přes ev ropské fondy a nemýlím-li se také u Státního fondu životního prostředí, což je v případě vodovodů problematické. Pokud bych však měl vyjít z objemu požadovaných finančních prostředků, pak žádosti o vodovody a žádos-
24
moderní obec
Jaké bývají nejčastější chyby v žádostech o podporu a co by si obce nejprve samy mě ly ujasnit, než je podají? mí
Ing. Aleš Kendík: Menši obce do 2000 obyvatel mohou z programu na své vodohospodářské projekty získat podporu až do výše 80 procent uznatelných nákladů, a to za předpokladu, že stavba nepřekročí rozpočet 20 mil. Kč.
ti o kanalizace a ČOV vycházejí zhruba půl na půl. Důvodem je fakt, že výstavba kanali zací a ČOV je finančně náročnější než vý stavba vodovodů. ■ Nenastavily letošní povodně nějaké nové priority, nebo dokonce neuvažujete dodateč ně o nějakém speciálním dotačním titulu?
Zatím jsme v souvislosti s povodněmi z přelomu března a dubna nezaznamenali žádné výraznější plošné narušení infra struktury vodovodů a kanalizací. Pokud byla tato infrastruktura někde poškozena, pak šlo v podstatě jen o místní, i když jistě velmi nepříjemné záležitosti. Ve srovnání s rokem 2002, kdy jsme na základě moni toringu povodňových škod sáhli ke speci álnímu dotačnímu titulu a do něho pře vedli zhruba dvě miliardy korun, nepřed pokládám, že by letos bylo nutné učinit podobné kroky. ■ Proč program č. 229 310 nezahrnuje také podporu rekonstrukcí vodovodů a kanaliza ci?
Největší problémy s rekonstrukcí vodo vodních či kanalizačních sítí spočívají v tom, že jejich majitelé v minulých letech pro ni nevytvářeli potřebné zdroje na obnovu a údržbu. V současné době, kdy finančních prostředků na podporu výstavby vodovodů a kanalizací není nadbytek, by bylo asi poně kud nespravedlivé, kdybychom z těchto omezených zdrojů ještě ubírali na rekon strukce takto zanedbaných sítí. ■ Dá nějakou příležitost investicím do vo dovodů a kanalizací také Evropský zeměděl ský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)?
Především by si měly rozmyslet, zda vo dovod či kanalizaci má vůbec smysl z hle diska nákladů stavět, jestli občané mají o stavbu tohoto druhu opravdu zájem, bu dou je využívat a nezůstanou třeba dál u vy užívání vlastních studní. Dostáváme občas žádosti, kdy průměrné měrné náklady na připojení jednoho obyvatele - ať už na vo dovod, nebo na kanalizaci - dosahují i 80 ti síc korun a více. S takovými žádostmi obvy kle dál už nepracujeme, protože efektivita těchto staveb by byla velmi problematická. Nevím totiž, jak by starosta před občany ob hájil, že vodné a stočné by kvůli tomu, aby vytvářelo zdroje na provoz a obnovu vodo vodní sítě, muselo činit sto i dvě stě korun za kubík. Spíš si myslím, že nikdo z obce by se na takový vodovod nenapojil. Vždyť zhruba 80 procent nákladů na vodné a stočné před stavují fixní náklady. Nevylučuji, že indivi duálně lze zohlednit třeba snahu obce na pojit na vodovod některou vzdálenější míst ní část a neexistuje přitom jiné levnější tech nické řešení. Ale často je skutečně lepší na jít a využít místní vodní zdroj, protože dlou hý přivaděč koneckonců může kvalitu dodá vané vody i zhoršit. ■ A nejčastější nedostatky při kontrole čer páni státní finanční podpory?
Naštěstí se často nesetkáváme s tím, že by žadatel postavil vodovod nebo kanalizaci ji nak, než jak bylo dojednáno a určeno při po skytnutí podpory. Problémem někdy může být jiný závazný ukazatel, a to termín reali zace stavby. Ministerstvo zemědělství jako správce programu se drží výkladu, že k reali zaci stavby dojde v okamžiku, kdy je vydáno kolaudační rozhodnutí s nabytím právní moci. Rozhodně doporučuji, aby při případ ně hrozícím prodlení kolaudace, například z důvodu majetkoprávních či technických, příjemce podpory nás včas a předem požá dal o prodloužení termínu dříve, než vyprší. Chci zdůraznit, že v takových odůvodně ných případech nikdy nečiníme nějaké obstrukce a termín umíme rozumně prodlou žit. Pravdou je, že někteří žadatelé si pojem realizace akce vykládají po svém, třeba že jde o předání stavby, a pak dochází k rozporům například s finančními úřady, které uloží ža datelům povinnost vrátit přidělenou dotaci. Potom má žadatel možnost obrátit se na Mi nisterstvo financí s žádostí o prominutí to hoto výměru. Máme zkušenost, že pokud jde pouze o takovéto »porušení« závazných uka zatelů, je Ministerstvem financí této žádosti vyhověno. * IVAN RYŠAVÝ
květen 2006
vodovody a kanalizace
příloha
Výstava VOD-KA letos poprvé v Brně pojení mezinárodní vodohospodářské no totiž očekává, že branami výstaviště při výstavy VODOVODY - KANALIZACE jde okolo 10 tisíc lidí. Úspěchu napomůže i kvalitní doprovodný s mezinárodním veletrhem techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředíprogram, na němž se významně podílí tra ENVIBRNO, k němuž letos poprvé v historii diční vyhlašovatel výstavy VOD-KA, jímž je dojde ve dnech 23. až 25. května na brněn Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ském výstavišti, oceňují jak odborníci z obo (SOVAK). Program je představen na webu ru, tak vystavující firmy. www.bvv.cz/vodka, resp. www.bvv.cz/enVedoucí manažerka obou těchto dříve vibrno. Právě SOVAK v něm zajišťuje témata konkurujících si projektů Ing. Jana Ostrá ze společnosti Veletrhy Brno, a. s„ podtrhuje, že výstava VODOVODY - KANALIZACE (VOD KA), která se dosud konala v Praze, a veletrh ENVIBRNO se navzájem dobře doplňují a je den druhého obohacují. »Proto očekáváme zvýšený zájem zástupců veřejné správy, kte ří rozhodují o velkých investicích do odpa dového hospodářství a environmentálních technologií. Vždyť právě v Brně se setkají s odborníky, kteří jim při tom mohou pomo ci,™ dodala.
S
PADNE NĚKOLIK REKORDŮ
Ukázky protipovodňových opatření se
JEDINEČNÉ UKÁZKY Inženýrka Ostrá vyzvědá i praktické ukázky protipovodňových opatření v rekonstruova ném bazénu u pavilónu Z. Brněnské výsta viště je nyní jediným místem ve střední Ev ropě, kde lze takové ukázky vidět. Jsou urče ny především pro povodňové orgány měst a obcí, ale i pro občany, jejichž nemovitosti jsou ohrožené povodněmi. Odbornost uká zek je zaručena Českou protipovodňovou asociací, která je jejich spolupořadatelem. Inženýrka Ostrá však připomíná i tradiční konferenci ENV1KONGRES, která se uskuteč ní pod záštitou Ministerstva životného pro středí. Už v těchto dnech by měl být k dispozici společný katalog obou akcí, který lze objed nat na webu http: / /www.ekologickeveletrhybrno.cz či přímo zakoupit na veletrhu. Z konference ENVIKONGRES bude rovněž vydán sborník příspěvků. ■
uskuteční v nově zrekonstruovaném bazénu před pavilónem Z.
IVAN RYŠAVÝ
MO-000335
Už v polovině dubna se počet přihlášených vystavovatelů na obě akce blížil hranici tří set a bylo jisté, že čistá výstavní plocha přesáhne 8 tisíc m2. Podle inženýrky Ostré bude re kordní také účast zahraničních vystavovate lů (nejméně z devíti zemí) a patrně i ná vštěvnost. Pořádající společnost Veletrhy Br
jako Financování rozvoje infrastruktury vo dovodů a kanalizací, Plánování rekonstrukcí vodovodních sítí apod. Aktuální bude i workshop k nařízení vlády 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného zne čištění povrchových vod a odpadních vod.
květen 2006
moderní obec
25
vodovody a kanalizace
Pravidlo pro čerpání z fondů EU: Být připraven na změny Zásobování pitnou vodou a především odvádění a čištění od padních vod bude v Evropské unii vždy oblastí hodnou podpory, zejména pokud půjde o podporu veřejného sektoru. Vlastníci vodovodů a kanalizací by proto měli běžně a systematicky získá vat část zdrojů na investice a modernizace z dotačních fondů tu zemských i evropských. lastník, který takto nepostupuje, PENÍZE vždy přijdou v podstatě do budoucna ohrožuje své AŽ NA HOTOVÉ DÍLO odběratele vyšším vodným a stoč Při financování projektů (nejen ve vodním ným, než je nezbytné, případně zbytečně hospodářství) za z evropských fondů počítej těžuje obecní rozpočet. me s různými odklady a změnami termínů. Z tohoto důvodu je důležité dobré finanční PŘIZPŮSOBIT SVOU STRATEGII zázemí, které umožní řešit problémy s od Chce-li být vlastník úspěšný při získávání kládáním realizace. Proto není rozumné a využití dotačních prostředků, musí tomu chtít financemi z dotací řešit akutní pro přizpůsobit svou strategii i způsoby chování. blémy. To jde zcela výjimečně, a proto je To však obvykle bývá poměrně obtížné. v takovém případě lepší spoléhat na vlast V první řadě by se měl pro organizace, kte ní prostředky. ré mu mohou dotaci přidělit, stát vhodným I zde se vyplatí pružnost v rozhodování, příjemcem. Je důležité umět prokázat svůj umění nalézat přechodná a částečná řešení. způsob péče o vodovody a kanalizace, od S tím souvisí schopnost nést dočasná bornost, majetkové poměry a smluvní vzta sankční rizika: Než bude s pomocí dotace hy společnosti, z nichž plyne její stabilita dobudována čistírna, dají se očekávat sank a hodnověrnost. ce za dočasné překračování limitů při vy Při jednání o přidělení dotace mohou in pouštění odpadních vod (další možností je stituce, které dotaci doporučují, vznášet do dokázat navrhnout a realizovat provizorní plňující dotazy a požadavky, na něž je nutné řešení). odpovědět velmi rychle. Být na tuto situaci Jedním ze specifických znaků projektů ze připraven, znamená mít k dispozici stále ak strukturálních fondů je to, že o jejich finan tuální informace o předmětu dotace. Výho cování bývá jasno až po dokončení předmě dou jsou vlastní odborníci, kteří jsou schop tu dotace. Tomu je třeba přizpůsobit vlastní ni požadované informace zpracovat, případ plánovací a rozhodovací procesy, tj. mít ně odborníci externí, zajištění kvalitní pružnou finanční instituci a dostatečný a pružnou smlouvou. Velmi důležité jsou vlastní finanční prostor, aby bylo možné pro v tomto stádiu korektní vztahy s orgány stát jekt realizovat. ní správy a volenými orgány, jež mohou A na konec je třeba se také umět vypořá v jednání napomoci. dat s následnou kontrolou. Znamená to ze jména nepodepisovat ve smlouvách o do tacích neznámé či nesplnitelné podmínky a před přijetím půjčky seznámit okolí s rizi kem vrácení dotace včetně dalších mož ných sankcí. Vyplatí se od počátku dbát na maximální průhlednost všech procesů spo jených s přípravou, realizací a celým finan cováním. Pro případ kontroly se předem dobře se znamte s právy' kontrolovaného vůči kon trolnímu orgánu, případně se nechte zastu povat od počátku zkušeným právníkem. Mů že se stát, že při kontrole dojde kontrolní or gán k nepříznivému rozhodnutí. Potom je dobré mít dopředu rozmyšleno, jaké existují další možnosti řešení situace.
V
£ KONKRÉTNÍ POZNATKY Než bude s pomocí dotace dobudována čistírna, lze očekávat sankce za dočasné překračování limitů při vypouštění odpadních vod.
26
moderní obec
Chcete-li realizovat projekt, musíte si vel mi jasně vymezit jeho logický rámec, roz sah a obsah projektových prací a svou schopnost dosáhnout flexibility bez újmy na kvalitě.
Příprava projektu by měla začít prověře ním podmínek pro zařazení do projektu (směrnice, metodické pokyny, zákony, vy hlášky, normy). Dalším krokem je logicky rámec projektu. Jde o stanovení jasného cí le, který bude technicky, finančně a časově reálný. Popište cíle projektu, proč ho chcete realizovat, a také, jak ho chcete provést. Sta novte si rozsah projektu včetně jeho základ ních parametrů (délka, počet obyvatel, jichž se týká, velikost odstraněného znečiš tění atd.). U projektů z oblasti vodního hospodářství je důležité si vyjasnit, kdo bude hradit vybu dování přípojek a kdo je postaví. Nezapomí nejte na územně plánovací dokumenty a vlastnictví pozemků, na nichž by se mělo stavět. Abyste dosáhli vytčeného cíle, budete potřebovat podporu svého (profesionálního) okolí, zejména »klíčových hráčů«, jichž se projekt týká. KONTROLA JE ZÁKLAD
Také ve fázi projektové přípravy je vhodné hledat různé varianty řešení a co nejdříve u projektu a jeho variant dobře nastavit ce ny. Častou chybou je, že dojde k předimen zování projektu: »Když už stavíme kanaliza ci, uděláme také novou silnici, když novou silnici, tak ještě chodníky a nové úpravy ze leněn. Projekty pak nabývají na objemu a nákladech a stávají se nezvladatelnými. Snaha řešit jinde neřešené nevede vždy k úspěchu. Klíčová je v tomto okamžiku kontrola, a to nejen samotného projektu, našich záměrů a navrhovaných řešení (parametry projektu, limity ČOV, technická řešení). Stálá kontrola a ověřování jsou nutné i u výrobců materiá lu a technologií nebo projektantů, kteří mo hou (i v dobré víře) navrhovat řešení příliš nákladná a komplikovaná, případně jinde neověřená. Naše zkušenosti z financování projektů ve vodním hospodářství ze strukturálních fon dů, můžeme shrnout do dvou slov: kvalita a flexibilita. Pro splnění cíle potřebujete kva litní projekt, kvalitní tendrovou dokumenta ci a kvalitní smlouvy - tedy kvalitní zpraco vatele. Měli by však být také flexibilní, neboí musíte očekávat časté požadavky na změny či doplňky. Realizace projektů podporovaných z fon dů se vyznačuje obvykle dlouhou časovou periodou od záměru k realizaci. Z ní vyplývá častá netrpělivost okolí, kdy už bude práce dokončena. Potřebujete proto pevná logická zdůvodnění svých záměrů a postupů, které vám umožní respektovat a zachovat vzájem né vazby a minimalizovat změny. * ANTONÍN JÁGL ZDENĚK FRČEK Vodovody a kanalizace Karlovy Vary, a. s.
květen 2006
vodovody a kanalizace
příloha
Prověrka pro provozní společnost ředběžné vyčíslení škod, které letošní dárenského trhu v ČR.) Vodárny totiž v rám jarní povodeň způsobila na vodovod ci svého podnikatelského rizika zajistí na své ních a kanalizačních systémech provo náklady práce při přípravě na povodně a od zovaných Středočeskými vodárnami, a. s., sestraňování škod po povodních. Jde o de krátce po řádění vodního živlu dotklo cifry montáže, opravy a montáže motorů, čerpa del, čidel a ostatního zařízení ČOV a čerpa zhruba dvou miliónů korun. "Zdaleka to není konečná výše, neboť ně cích stanic apod. Tak jsou následné škody na která zaplavená zařízení ještě projdou static majetku zásadně omezeny. Přesto trvá i nutnost kvalitního pojištění kým posouzením,« řekl v polovině dubna ge nerální ředitel společnosti Ing. Ondřej Be majetku. Pokud by byl zásadně poškozen, St ředočeské vodárny by situaci řešily ve spolu neš, Ph.D. Upozornil i na to, že další náklady si vyžádá například čištění a opravy poško práci s vlastníkem infrastruktury - společ ností Vodárny Kladno - Mělník, a. s., s tlakem zených kanalizačních stok, čerpacích stanic a zařízení čistíren odpadních vod, které ne na maximální využití jak pojistného plnění, tak dotačních titulů. bylo možné demontovat. Generální ředitel však ujistil, že tyto ani VÝHODY SILNÉHO PARTNERA další zvýšené náklady se ve vodném a stoč Povodeň opět prokázala, že vlastníkům vo ném neodrazí. Určení ceny a její celoroční dohospodářského majetku se vyplatí spojení garance je v plné kompetenci vlastnické spo se silnými provozními společnostmi. (Stře lečnosti a dokonce ani povodeň ji nemůže dočeské vodárny, a. s., jsou členem skupiny ovlivnit. Veolia Voda, která pokrývá více než 40 % voKAMEROVÝ PRŮZKUM VE VAZBĚ NA POJISTNÉ KRYTÍ Na Středočeské vodárny čeká úkol rozsáhlé ho kamerového průzkumu provozovaných kanalizačních systémů. Tímto způsobem se mimo rychlé odhalení problémů připravuje i dokumentace, kterou vlastník infrastruktu ry využívá při jednání o pojistném krytí a při případných žádostech o dotační tituly. Pou čení plyne z roku 2002, kdy často nebylo možné prokázat skutečnou příčinu poško zení. Ondřej Beneš na příkladu ČOV Morní Počaply dokládá, jak se při její nedávné rekon strukci vyplatilo sáhnout k technologii, která je nejen vysoce účinná, ale umožňuje i snad nou demontáž. Zejména čistírny odpadních vod (ze svého principu bývají umístěny blíz ko řeky a jejich výškový gradient je nastaven Ostrůvek uprostřed velké vody - takový byl tak, aby bylo možné stokovat celé město) jsou letecký pohled na ČOV Mělník letos 3. dubna. totiž obvykle zasaženy povodní jako první.
P
© VGOLIA
POMOHL DŮMYSLNÝ VAK I OBĚTAVOST LIDI Letos obranou proti velké vodě nebyly už jen pytle s pískem, ale i důmyslnější technologie. Pracovníci Středočeských vodáren - provozu Kanalizace Mělník již před příchodem hlavní povodňové vlny do odtoku dešťového odlehčovače přečerpávací stanice odpadních vod Mělník-Mlazice nainstalovali speciální vak, který zabránil zpětnému nátoku vody z Labe do kanalizačního systému města. Tím se za jistila funkčnost stanice a hlavně se při vzdu tí Labe zabránilo nemalým škodám na ma jetku, kterým by se město a jeho obyvatelé při zpětném zaplavení oblasti z kanalizace a kanalizačních přípojek nevyhnuli. »Šlo 0 mimořádně obětavou a velmi namáhavou práci našich zaměstnanců, kteří vak museli umístit v rizikových prostorách a za ohrože ní stoupající vodou,« uvedl Ondřej Beneš. Ocenil i letošní výbornou spolupráci se stát ními podniky Povodí Labe a Povodí Vltavy, které poskytují včasné a přesné informace. »Ze zákona zástupci vodáren nejsou členy krizových štábů. Ale vítáme, jsme-li do nich, zejména na úrovni obcí s rozšířenou působ ností, přizváni,« pokračoval generální ředitel. Za dobrý příklad označil součinnost Středo českých vodáren s krizovým štábem v Mělní ku. Naopak jinde si někteří starostové na vo dárny vzpomněli, až když zjistili, že potřebují kvalifikované informace o zásobování pitnou vodou či odborníky na okamžitou opravu vo dohospodářského majetku v držení obce. Letos v zaplavených oblastech ve sféře pů sobení Středočeských vodáren nenastaly žádné problémy v zásobování pitnou vodou. 1 za tímto faktem se skrývá soustavná a prů běžná péče provozní společnosti o dobrý technický stav vodovodních řadů, které ne selhaly ani v této mimořádné situaci. ■ IVAN RYŠAVÝ
Středočeské vodárny, a.s.
VODA
Středočeské vodárny, a.s. - komplexní nabídka služeb PROVOZ VODOVOD A KANALIZACE ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------• dovoz pitné vody cisternou • zajištění vodovodních a kanalizačních přípojek na klíč • poradenská činnost v oblasti provozování kanali zaci a čistíren odpadních vod • likvidace odpadních vod a vybraných druhů odpadů (kaly, tuky, odpad z kuchyní, apod.) • tlakové čištění kanalizačních stok do průměru 1200 mm a přípojek včetně vnitřních kanalizačních rozvodů od průměru 40 mm, revize kanalizačních stok, přípojek a rozvodů TV kamerou a provedení zkoušek vodotěsnosti stok a nádrží •
PROJEKČNÍ a INŽENÝRSKÁ činnost --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Od počátku roku 2006 provádíme nově i ekologickou likvidaci dále uvedených odpadů či odpadních vod na provozovaných čistír nách odpadních vod. Na likvidované odpady i odpadní vody vydáváme potvrzeni o likvidaci, čímž je možno předejit vysoké po kutě, která hrozí producentům, kteří nezdokladuji likvidaci odpadů (např. jídelny či restaurační zařízení s instalovanými odlučo vači tuků či producenti jiných biologicky rozložitelných odpadů - např. odpadů z kuchyní). ODPADY: jedlý olej a tuk - k. č. odpadu 20 01 25, směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky - k. č. odpadu 19 08 09, biologicky rozložitelný odpad z kuchyni a stravoven - k. č. odpadu 20 01 08. Ceny jsou smluvní a začínají na 300 Kč/m3 pro likvidaci olejů. Mimo standardní odvoz odpadních vod fekálním vozem na Přáni zákazníka zajistíme též odběr a nádoby pro akumulaci a převoz ostatních odpadů. STŘEDOČESKÉ VODÁRNY, a.s., U Vodojemu 3085, 272 80 Kladno • Zákaznická linka: 840 121 121 • www.svas.cz •
[email protected]
květen 2006
moderní obec
27
MO-000321
* zpracování projektové dokumentace včetně poradenské služby • předávání informací o možných zdrojích dotací, zpracování žádosti a účast při projednání z titulu následného provozovatele •
p
ř
í
o h a vodovody a kanalizace
Spolupráce s municipalitami si vážíme Při posouzení možností, jaké má vodárenská společnost veli kosti a významu Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, a. s., ve spolupráci s městy a obcemi v zásobovaném regionu, se musíme vrátit na začátek minulého desetiletí. o té doby zabezpečoval zásobování sdružení jako partnera, s nímž se pravidelně pitnou vodou a odvádění a čištění projednává tvorba cen (vodné a stočné), odpadních vod na území bývalého plán investic apod. SmVaK Ostrava a. s. pat Severomoravského kraje stejnojmenný ří stát ke společnostem s nejnižšími cenami v ce ní podnik. Během první vlny velké privatiza lé ČR a chce si tento trend udržet. ce byla k 1. květnu 1992 založena společnost Významná je rovněž technická součinnost Severomoravské vodovody a kanalizace Os společnosti s městy a obcemi při konzulta trava, a. s. (SmVaK Ostrava a. s.). Přes teh cích a posuzování připravovaných rozvojo dejší tendence k osamostatnění okresních vých projektů i záměrů výstavby vodovodů, vodárenských firem se podařilo vytvořit eko kanalizací a čistíren odpadních vod. Společ nomicky silnou a technicky efektivní velkou nost má totiž zájem, aby nová díla byla tech společnost, která vznikla z těch částí bývalé nicky dobře vyřešena, kvalitně postavena ho státního podniku, jež měly technickou a jejich provoz byl maximálně efektivní bez návaznost na rozsáhlý vodárenský systém ohledu na to, zda je SmVaK Ostrava a. s. bu Ostravského oblastního vodovodu. de po dokončení provozovat. Ukazuje se, že mnohé stavby, jež si obce původně chtěly DODÁVKY I DO POLSKA provozovat samy, nakonec svěřují naší spo Tomu odpovídá i dnešní sféra působnosti lečnosti, neboť ta má potřebné odborné, společnosti, zahrnující regiony Frýdek - Místechnické i personální zázemí. tek, Karviná, Nový Jičín a Opava. Na základě smluvních vztahů se voda dodává také měs JSOU MOŽNÉ I PROVOZNÍ SMLOUVY tům Ostrava, Hlučín, Studénka a některým Ve spolupráci s městy a obcemi se také daří menším obcím. Pitnou vodou je zásobována provozovat vodohospodářská díla na smlou i příhraniční oblast Polska a Přerovsko. Počet vu: Nyní máme takových smluv uzavřeno ví odběratelů pitné vody překračuje jeden mili ce než 760. V převážné většině svěřená díla ón, v domech napojených na veřejnou kana provozujeme za stejné solidární ceny, jaké lizaci SmVaK Ostrava a. s. žije více než 500 ti platí v celé společnosti, což může být výhod síc obyvatel. né zejména pro malé obce. Společnost byla privatizována jako smíše Často se rovněž finančně podílíme na roz ná - provozuje vlastní infrastrukturu. Po pri voji a výstavbě městské a obecní infrastruk vatizaci tvořily akcionářskou strukturu z více tury. Poslední dobou přispíváme zejména na než 85 % obce a města. Podíl na vedení spo výstavbu čistíren odpadních vod, u nichž se lečnosti uplatňovaly prostřednictvím člen s obcemi dohodneme na budoucím provo ství ve statutárních orgánech - z devítičlen- zování. Na základě nabídek také od obcí odného představenstva bylo pět zástupců sa kupujeme vhodnou infrastrukturu, která ne mospráv, v dozorčí radě zasedalo kromě tří byla součástí privatizace nebo ji obce mezi členů volených podle zákona zaměstnanci tím postavily. firmy i šest představitelů municipalit. Tato vlastnická struktura společnosti trvala až do POMOC PŘI ŽÁDOSTECH O DOTACE roku 1999, kdy na český vodárenský trh za Jako soukromá společnost nemůžeme čer čali přicházet zahraniční investoři. Akciové pat státní ani evropské dotační tituly. S mu podíly měst a obcí přešly do jejich rukou nicipalitami však spolupracujeme na pří a SmVaK Ostrava a. s. se staly společností pravě žádostí a projektů pro tyto účely. Ús vlastněnou z více než 98 % zahraničním ka pěšným příkladem z loňska je rozšíření ka pitálem. nalizační sítě v Karviné, která na výstavbu kanalizačního sběrače C získala peníze z ev DOBRÉ VAZBY NA MĚSTA A OBCE ropského Fondu soudržnosti. Součástí TRVAJÍ smlouvy je i finanční spoluúčast SmVaK Os Noví vlastníci si však byli vědomi specifiky trava a. s. S touto formou spolupráce počítá vodárenství - a třebaže z právního hlediska me také v dalším období. tuto povinnost neměli, navázali na dosavad Vstupem naší země do EU stouply nároky ní spolupráci s městy a obcemi i za nových na odvádění a čištění odpadních vod. Ať jde vlastnických podmínek. Složení představen o zvýšení podílu čištěných odpadních vod, stva i dozorčí rady společnosti zůstalo co do nebo o účinnost čistírenské technologie. Na většiny zastoupení municipalit beze změny. še společnost na těchto úkolech již několik Municipality si určitý vliv udržují i pro let pracuje. Vybudovala, rekonstruovala ne střednictvím Severomoravského vodáren bo intenzifikovala řadu svých čistíren od ského svazu, do něhož se sdružila rozhodu padních vod. Protože již skončila etapa bu jící města a obce v oblasti působnosti spo dování velkých zařízení, zaměřujeme se, lečnosti. Majoritní vlastníci přijímají toto v souladu s podmínkami vstupu naší země
D
28
moderní obec
do EU, na odkanalizování a čištění odpad ních vod v obcích od 10 do 2 tisíc obyvatel. Značné prostředky jsme vynaložili i na zlepšení stavu vodovodní sítě, Díky tomu loni ztráty vody klesly na 13,6 %, což je vel mi dobrý výsledek i v evropském měřítku. Stále se však potýkáme s problémovými vo dovodními řady, především z 60. a 70. let minulého století, které byly stavěny z ne kvalitních materiálů a nevynikají ani kvali
tou provedení. Všechny investice jako sou kromá společnost hradíme z vlastních pro středků a z více než 400 mil. Kč vynakláda ných ročně na potřeby investičního charak teru jde do rozvoje společnosti ze zisku každý rok sto miliónů.
VELKÁ VODA PROVĚŘUJE SYSTÉM Letošní jarní záplavová vlna se území našeho kraje dotkla jen okrajově. Máme však bohaté zkušenosti ze záplav roku 1997. Tehdy se prokázaly přednosti vodárenské soustavy SmVaK Ostrava a. s., která po celou dobu po vodní plynule dodávala dostatek pitné vody bez jakýchkoli jakostních i technických zá vad, zatímco místní zdroje byly nadlouho vy řazeny z provozu. Jako provozovateli vodovodní a kanali zační sítě nám vadí výrazný nárůst rozlohy zpevněných ploch, z nichž jsou dešťové vody odváděny do veřejné kanalizace. Zřejmě to není pro vznik povodní rozho dující faktor, ale měli bychom se snažit tam, kde je to možné, dešťové vody zadr žovat v krajině. ■
MIROSLAV KYNCL generální ředitel SmVaK Ostrava a. s.
květen 2006
vodovody a kanalizace
Účelné sdružování peněz: Někdy i málo znamená hodně vislosti nutné hovořit i o jednotném plánu investic, který zásadně vzniká z požadavků tří subjektů: ■ společnosti VKM, která do plánu vnáší hledisko strategického rozvoje (například nadregionální infrastruktura sloužící více obcím); ■ Středočeských vodáren, a. s., které sle dují požadavek rekonstrukcí, modernizací a technického zhodnocení stávajícího ma jetku; ■ obcí - akcionářů z pohledu rozšíření infrastruktury a budoucích vkladů majetku. Při přípravě investičních záměrů Středo české vodárny, a. s., nabízejí obcím bez platnou konzultační pomoc a zároveň možnost zpracování dokumentací k územ nímu rozhodnutí, případně stavebnímu povolení. Někdy i málo znamená hodně. Také tyto peníze totiž spolu s finančními prostředky státu a Středočeského kraje pomáhají obcím řešit jejich problematiku spojenou s vodo hospodářskou infrastrukturou. ■
Společnost Vodárny Kladno-Mělník, a. s., (VKM) je největší vlastnickou společností v oblasti vodohospodářské infrastruk tury ve Středočeském kraji. Jejím hlavním posláním je zajišťovat vodohospodářskou investiční politiku v regionu při udržení so ciálně únosné a solidární ceny vodného a stočného. obré zkušenosti však VKM má rov něž s účelným sdružováním finanč ničtí prostředků s obcemi na jejich investiční akce. Jde hlavně o stavby, které doplňují stávající vodohospodářskou infra strukturu v majetku VKM. Vyloučeno však není ani sdružení finanč ních prostředků s obcí, která hodlá řešit svo ji infrastrukturu a vložit ji do VKM, kde ji bu de provozovat společnost Středočeské vo dárny, a. s. Sdružené prostředky slouží vý znamně i na rekonstrukce stávajících sítí, které je žádoucí provést z pohledu investič ního záměru obce, například na zlepšení komunikací, chodníků apod. Zásadně však jsou preferovány vodovody pro veřejnou potřebu a splaškové kanalizace.
JEDNOTNÝ PLÁN INVESTIC
VÝHODA PRO OBĚ STRANY
Schválené akce se stávají součástí realizační ho plánu investic VKM. Proto je v této sou
D
Uvedený způsob je výhodný pro obě stra ny, přičemž výše sdružení není předepsá na. 0 tuto formu pomoci může obec podat žádost v plánovacích termínech (vždy do 30. dubna každého kalendářního roku). In vestiční komise složená ze zástupců akcio nářů VKM (obce), vlastníka infrastruktury (VKM) a provozovatele (Středočeské vo dárny) doporučí představenstvu VKM vy brané akce ke schválení. Žadatel ve své žá dosti vyplňuje i rozvahu financování, tj.
z jakých zdrojů předpokládá financování akce a kolik prostředků očekává od VKM. Proto nelze hovořit o poskytování finanč ních prostředků na projekty, ale již na kon krétní stavby. Pro rok 2006 byla převážná část požadavků obcí pokryta - celkem bylo takto poskytnuto zhruba 14 miliónů korun. Z konkrétních podpořených akcí lze uvést například Vodo vod Mšeno-Zahradní, Mělník-Mladoboleslavská, Otvovice-náhrada zdroje, Žilina, Velký Bořek, Chorušice aj. V minulosti šlo hlavně o rekonstrukce stávajících čistíren odpadních vod, vodovodní přivaděč Brozánky-Lužec i některé další.
STANISLAV BULVA místopředseda představenstva Vodárny Kladno-Mělník, a. s.
Obecné pořadí podporovaných staveb ■ stavby řešící obnovu a rekonstrukce havarijního stavu majetku VKM; ■ stavby podporované státním rozpočtem či jinou obdobnou formou; ■ stavby financované sdruženými prostředky měst a obcí za předpokladu majetkoprávního vypo řádání vložených prostředků VKM (rozvojové vodohospodářské investice - infrastruktury nových území ve vlastnictví měst a obcí či infrastruktury nových území pro podporu individuální bytové výstavby fyzických osob v zájmu obcí, nikoliv však z pohledu podpory soukromého sektoru). ZDROJ: VKM
.ČSTK" se skládá z těchto
kanalizaci je jedním z principů
nezbytně nutných kompo
kanalizace tam,kde není možná Wit systém gravitační kanali-
nentů : - kalové čerpadlo AQK,
III
TLAKOVA KANALIZACE nová generace kalových čerpadel s řezacím zařízením
POVODNĚ
•■P G 03
kanalizační polyethylénová jímka (PEHD), kanalizační nebo pojezdový poklop, měřeni a ,
race. V členitějším terénu nebo •sude, kde není vhodný sklon -
regulace MaR (vhodně vybavený iděč R!
& 1
Popřípadě není žádný, je nutno Použit kanalizaci tlakovou. Některá z kritérií pro výběr sys tému tlakové kanalizace mohou
AQ-ZKsAQ-PV
napr.být:
objemu a množství čerpané odpadní
- řídká zástavba, nevhodné
vody s přihlédnutím na výšku a délku
teienní podmínky, vysoká hladina Nxidni vody, nevhodné geologické Podmínky, již vybudované kanalizační sistémy, komunikace, nedostatek místa apod -Čerpací stanice tlakové kanalizace" (ČSTK) slouží pra přečerpáváni odpadních 'od z domácností, hotelů, rekreačních objektů, částí obcí či celých obci a měst
unikátní
PATENTOVANÝ
Objem nádrže ČSTK je navrhována dle
čerpání. Dle požadavku odběratele lze čerpadla zdvojit Vhodnost aplikace tlakové kanalizace
Ů
AQK 04/400 N
mobilní protipovodňový systém
je závislá na konkrétním projektu a ve většině případech je řešena individuál ní potřebou nebo projektovou doku mentaci dané lokality.
a to do gravitační kanalizace.
www.aquaspol.cz •tvéten 2006
AQUA SPOLspol. s r.o., Dolínecká 2. CZ-100 00 Praha tel/fax :>420274 818 343 info @ aquaspol.cz
modei obec
29
MO-000332
\.
Tlaková
pr i
l
o
h a
vodovody a kanalizace
Podvodů s vodou příliš neubývá ani v Praze elegální odběry pitné vody nebo vy pouštění odpadních vod do kanali zace načerno jsou ve městech po měrně časté. Provozovatelé vodovodů nalizací se jim brání kontrolami. Zajímaly nás zkušenosti společnosti Pražské vodovo dy a kanalizace, a. s. U černých odběrů vody jde hlavně o mani pulace s vodoměrem nebo o porušení plom by. Jindy má zase odběratel třeba neměřenou odbočku před vodoměrem či propojení trub kou. Při vypouštění odpadních vod načerno je zase obvykle nutné dávat pozor na nepři hlášenou kanalizační přípojku nebo na pří mé napojení do revizní šachty. Pražské vodovody a kanalizace, a. s., (PVK) se vyhledávání černých odběrů a vypouštění věnují poměrně intenzívně. Za první tři mě síce letošního roku odhalily celkem 127 pří padů, z nich bylo 22 neoprávněných odběrů pitné vody a v 105 případech byly načerno vypouštěny odpadní vody. Za rok 2005 PVK prošetřily celkem 565 po tenciálních černých odběrů. Z nich se toto podezření potvrdilo u 114 odběrů vody, za tímco načerno se odpadní vody vypouštěly ve 204 případech. Předloni bylo zjištěno 127 případů černých odběrů pitné vody a 228 pří padů načerno odváděných odpadních vod. Jak se kontroly provádějí? Na několik otá zek nám odpověděl Vladislav Vávro, vedoucí oddělení odečtů a přešetřování společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s.
N
■ Jakým způsobem vytypováváte místa ne oprávněných odběrů?
Vytypování těchto odběrů či neoprávněné ho vypouštění odpadních vod se provádí kon trolou odběrných míst z databáze PVK, a. s„ kdy stávající smlouva na vodné neobsahuje ujednání o odvádění odpadních, resp. srážko vých vod kanalizací pro veřejnou spotřebu. Probíhají také kontroly objektů, které nejsou v naší databázi (jde o vlastní studně) s ohle dem na napojení do kanalizace.
Jak je na tom Evropská unie
■ Často jde o soukromé objekty, kam bez povolení majitele nemůžete vstoupit. Jak ta ková kontrola konkrétně probíhá?
a ka Vstupování do soukromých objektů prová díme vždy za přítomnosti vlastníka objektu. Pokud nás vlastník do objektu nechce vpus tit, žádáme příslušný místní úřad (státní sta vební dohled) o pomoc. Pomocí kamerového průzkumu a speciálních úkonů zjistíme stav vypouštění odpadních vod. ■ Jaké jsou při zjištění černého odběru sankce?
Na základě přešetření stanovujeme výši způsobené škody, nejde tedy o sankci. Pokud nelze objektivně zjistit dobu užívání, ani ji stanovit pomocí stavebních úřadů nebo do davatelských organizací a užívání nemovi tosti trvá delší dobu, doba trvání se vypočí tává. U fyzických (nepodnikajících) osob jsou to tři roky zpětně od data zjištění ne oprávněného vypouštění. V případě fyzic kých (podnikajících) a právnických osob vy cházíme ze čtyř roků zpětně. Černé odběry jsou zjišťovány zhruba z 90 procent u občanů a ze zbývajících asi 10 pro cent u firem. Za období leden až březen le tošního roku byla celková škoda způsobená PVK vyčíslena na 1,660 miliónu korun. U ně kterých objektů jsme byli nuceni přerušit do dávku vody. ■ Proč případů neoprávněného vypouštění odpadní vody bývá více než černých odběrů pitné vody?
Je to proto, že napojení na kanalizační řa dy se provádí postupně s výstavbou nových kanalizačních řadů. Vodovodní řady jsou převážně již vybudované. Abychom předešli chybám u nových připojení, je správný po stup při budování přípojky možné nalézt na internetu (www.pvk.cz a www.spoluproprahu.cz), kde budoucí odběratel získá veškeré informace. lešti
Co se vyplatí vědět ■ Při zjištění černého odběru pitné vody z veřejného vodovodu je možné podle platné legislativy přerušit dodávku vody do té doby, než bude odběr vody zlegalizován. ■ Vlastník může žádat náhradu způsobené škody. Způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod je dán § 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. ■ Vyhláška hl. m. Prahy 26/1999, čl. 11 říká, že stavby musí být napojeny na splaškovou nebo jednotnou kanalizaci, pokud je technicky, případně ekonomicky v dosažitelné vzdálenosti a má dostatečnou kapacitu. V článku 6 je doplněno, že po připojení na stokovou síť musí být žumpa nebo malá čistírna vyřazena z provo zu a asanována. Městský správní úřad může neoprávněným odběratelům a vypouštěčům uložit pokutu až do výše 1 mil. korun. ■ PVK spolupracují s některými městskými částmi. Obyvatelé, kteří mají technickou možnost napojení a přesto nepožádali odbor výstavby úřadu městské části o povolení kanalizační přípojky, jsou vyzváni, aby své připojení zlegalizovali a upozorněni na dodržování vyhlášky č. 26/1999.
tatistický úřad Evropské unie (Eurostat) zveřejnil informace o při pojení na veřejné zdroje pitné vo dy a čištění odpadních vod v EU. Na do dávku pitné vody je v jednotlivých člen ských státech (EU-25) připojeno 70 až 100 procent obyvatelstva. Čištěno není zhruba 14 % odpadních vod z domác ností. Za první krok čištění odpadních vod se považuje připojení domácností na kanalizační řad. V roce 2002 bylo v EU-25 připojeno na kanalizaci prů měrně 90 procent populace. Malta, Lu cembursko a Španělsko přitom měly připojení stoprocentní. Připojení na kanalizační systém však nezaručuje, že všechna odpadní voda bude také vyčištěna. Tento stav byl za znamenán u zhruba 4 % odpadních vod odvedených kanalizací. Převážná část odpadních vod je však také vyčiš těna, a to ve většině případů druhým stupněm čištění. Existují však i výjimky. Například v Irsku má 41 % odpadní vo dy odvedené kanalizací jen první stu peň čištění. Německo, Nizozemsko, Finsko a Švédsko aplikují u více než 80 % své populace třetí stupeň čistění na odpadní vody (údaje za Českou re publiku v tomto směru nebyly vydány). Podle Eurostatu je v ČR na dodávku pitné vody připojeno 89,8 procenta do mácností a 80 procent populace pak na kanalizaci. Pokud jde o některé další bývalé postkomunistické státy, Sloven sko vykazuje připojení domácností na dodávky pitné vody ve výši 84 % (stav z roku 2003) a připojení populace na kanalizaci 55 %, Maďarsko (93 a 62 %), | Slovinsko (90,6 a 63 %), Estonsko (72 a 72 %), Litva (76 a 73 %) a Polsko 85,2 % připojení na dodávku pitné vo dy - stav z roku 2003, údaje o kanaliza ci neuvedeny). Již zmíněné Německo však má na do dávky pitné vody napojeno 99,1 % do mácností (údaj z roku 2001) a na kana lizaci je tam připojeno 96 % populace. Eurostat pro účely statistiky předpo kládá, že odpadní vody shromažďované v nádržích (žumpa) bez přímého napo jení na sběrný kanalizační systém se na konec do kanalizačního systému dostá vají. Primární čištění je ve výkladu Eurostatu pouze mechanické a chemické (například usazování a jiné postupy), takže se obsah suspendovaných částic snižuje na alespoň 50 %. Sekundární čištění zahrnuje biologický stupeň a usazování, přičemž se snižuje BSK alespoň o 70 % a CHSK o 75 %. Terciární čištění snižuje BSK a CHSK ještě více a odstraňuje další polutanty. /zr/
S
ZDROJ: PVK
30
moderní obec
květen 2006
SPRAVA A ROZVOJ
Holašovice zůstaly živou vesnicí Jihočeská vesnička Holašovice, součást obce Jankov, je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jak tuto skuteč nost vnímá Jan Jílek, starosta obce a jak její obyvatelé? ■ Žije se vám v tak slavné vesnici příjemně
ji, než kdyby byla »obyčejnou« obcí? Zápisem na seznam světového a kultur ního dědictví UNESCO v prosinci 1998 se u nás život změnil, ale nikoli celkově. Hola šovice zůstaly živou vesnicí, pouze turistů a problémů přibylo. Budu hodně kritický. Za dosavadních sedm let se nepodařilo ve spolupráci s příslušnými institucemi a Mi nisterstvem kultury ČR sestavit a aplikovat koncepční program v péči o tuto památku kulturního dědictví českého národa. Nejde pouze o finanční stránku, ale i o logistiku, turistiku, služby, podporu podnikání v městské památkové rezervaci (MPR) apod. Žádné přímé výhody, jak si mnozí mylně představují, nám tedy neplynou. Spíše po vinnosti, které v podmínkách malé obce je v mnoha případech poměrně obtížné apli kovat. Ať již jde o výstavbu rodinných dom ků, tzn. oživení vesnice, či o komplikova nost stavebních zásahů do památkových objektů. Obec má problém například vyas faltovat silnici či porazit nežádoucí strom, ftekl bych, že obyvatelé si již se skřípěním zubů na život ve vesnici po zápisu na se znam UNESCO zvykli. Nyní je potřeba již aplikací rozumných pravidel a opatření za čít život v této vesnici zlepšovat a našim obyvatelům jednoznačně ukázat a vyčíslit přínosy této světové výsady. Doposud se to nepodařilo. Troufnu si tvrdit, že ani naši malí podnikatelé na tom nijak neprofitují.
■ Kolik turistů ročně zavítá do Holašovic? Co jim kromě pohledu na barokní selské do my můžete nabídnout?
Naše Infocentrum ročně navštíví asi 14 ti síc turistů. Když k nim připočteme 13 tisíc účastníků už tradičního dvoudenního staro českého jarmarku Selské slavnosti a ještě dal ší návštěvníky, pak se dostáváme až na číslo 60 tisíc. Bohužel ve stávající podobě »unescová« obec nemůže lidem nabídnout více než prohlídku Holašovic, návštěvu Infocentra a stálé soukromé expozice staročeského dvo ra v č. p. 5. Máme také své propagační mate riály, webové stránky a významnou marketin govou akci - už zmíněné Selské slavnosti.
Nicméně větší propagaci ve světě si slibu jeme od evropského projektu v hodnotě zhruba 12 miliónů korun, který zastřešuje sdružení České dědictví UNESCO, v jehož rámci by se měly všechny památky a města na seznamu UNESCO včetně Holašovic představovat společně. Navíc budeme usilo vat o zpracování společné koncepce osvěto vé a vzdělávací činnosti památek UNESCO a prosazení našich společných zájmů do le gislativní podoby. ■ Jste neuvolněným starostou a záro veň manažerem v jedné společnosti. V čem se odlišuje řízení ve firmě od řízení obce? Myslíte si, že starosta by měl být spíše pro fesionálním manažerem než voleným zastu pitelem?
Řídit obec je velmi náročné především ča sově. Důležitý je přitom důraz jak na dobrý management timing, tak na získávání kon taktů z komunální a veřejnoprávní sféry a ze jména dobrá znalost poměrů a vztahů v místním prostředí. Domnívám se, že se mi celkem daří skloubit mé dosavadní zkuše nosti s řízením lidských zdrojů ve firmě s ří zením obecních záležitostí. I když pouze v přeneseném slova smyslu. Nelze totiž spo jovat řízení týmu, který má splnit jeden sta novený cíl či vyřešit konkrétní úkol s potře bami, požadavky, vnímáním či chápáním 380 trvale žijících obyvatel našich obcí. Mu síte vnímat a chápat, že jste ve volbách dostal důvěru spolurozhodovat o dění v obci, jejím dalším směřování, rozvoji a růstu a počítat s tím, že vaše rozhodnutí bude i třeba před mětem kritiky a nesouhlasu. To znamená, že starosta by měl být ve své podstatě manažerem. Ovšem s tím, že musí umět přijímat rozhodnutí, delegovat určité pravomoci v místě, případně svá rozhodnutí umět zdůvodnit a nést za ně určitou zodpo vědnost. I když v mnoha případech nerozho duje sám, ale prostřednictvím zastupitelstva. ■ Budete kandidovat v letošních komunál ních volbách? Přemýšlel jste už o tom, čím byste chtěl zapůsobit na své veliče?
letošní 9. ročník Selských slavnosti se uskuteční 22. až 23. července a zúčastní se ho lidoví umělci a řemeslnici nejen z ČR, ale i ze Slovenska. Pro návštěvníky je zajímavé předvádění původních mmesel i vystoupeni různých souborů. Na snímku jsou záběry ze Selských slavností v roce 2005.
květen 2006
Je ještě příliš brzo na tuto otázku odpoví dat. Výhodou je, že na vesnici se dá vycítit, zda vás lidé respektují, či nikoli a zda máte je jich podporu. Voliči si musejí sami udělat úsudek o mojí práci a jejím přínosu pro obec. Nikdy se nebudu vymlouvat, že jsem měl na věci, které jsem chtěl udělat, málo času. Vím, že pro obě obce je do budoucna nutností, aby měly uvolněného starostu, který se bude vě novat pouze příslušným problémům. Nejsem příznivcem planých předvoleb ních slibů a podávání volebního guláše v místních hospodách. Ono na vesnici je po třeba mnohdy přímo v rozpočtovém období při napnutém rozpočtu měnit priority podle potřeby, a tudíž nelze někdy naplnit veškeré plánované či předesílané aktivity. Dá se říci, že volič je tím nejlepším soudcem. ■ LÝDIA STOUPOVÁ
moderní obec
31
SPRAVA A ROZVOJ
Cena Moderní obce patří Jimramovu Cenu Moderní obce za rok 2005 jsme udělili Jimramovu, malé mu městečku v kraji Vysočina za jeho příkladnou péči o kultur ní památky, které slouží k popularizaci významných rodáků a dalších osobností. Slavnostní předání ceny se uskutečnilo 18. dubna na Pražském hradě u příležitosti vyhlášení Historic kého města roku 2005. imramov s 1200 obyvateli, který se na ce věnuje výrazně větší pozornost, byla chází na samém rozhraní Čech a Mora opravena i většina památek v MPZ. Zatím vy, v malebném údolí řeky Svratky, si až sice nejsou všechny opravy úplně dokon do současnosti zachoval středověký půdorysčeny, ale na druhou stranu jsou v památko a historický ráz. vé zóně i jinde opraveny domy, které ne jsou památkami,« říká starosta Jimramova POHLED DO HISTORIE Pavel Kalášek. První písemná zmínka o Jimramovu je z roku I když by nebyl problém utratit v Jimramo1361. Na městečko byl povýšen v roce 1392. vě na opravy památek daleko víc finančních V letech 1462 až 1588, za vlády Pernštejnů, prostředků, než jich má obce k dispozici, sta získalo řadu privilegií a také vlastní znak. Ro rosta nevidí nedostatek peněz jako největší ku 1537 mu udělil císař Ferdinand I. právo překážku. Tou je podle jeho zkušeností ne pořádat trhy, čímž jej prakticky povýšil na chuť a nezájem lidí. »Pro samotnou realizaci městys. Ve 2. polovině 16. století obdržel od regenerace je nejdůležitější „začít". Obec Vratislava z Pernštejna další práva, například (většinou se nenajde nikdo jiný) musí doká várečné a výčepní, právo užívání lesů či osvo zat v začátku přesvědčit pro tuto myšlenku bození od robot. Největšímu rozkvětu se tě alespoň několik vlastníků domů. Pokud se šilo za vlády pánů z Pernštejna. Renesanční výsledek zdaří, přidávají se další. Ti poslední zámek, jehož výstavba začala již v roce 1588, a nejméně nadšení se zapojí až v závěru, kdy byl v držení několika majitelů. už se případně stydí za svůj nevzhledný dům stojící mezi těmi opravenými. Myslím si, že tento nenásilný společenský tlak hraje vel kou roli,« zdůrazňuje Pavel Kalášek. Pokud je možnost poskytnout majitelům staveb na opravy zajímavou finanční částku, je to také výrazný motivační prvek. Zdrojem finanční podpory k této motivaci je většinou stát či kraj, poměrně vysokými částkami však přispívá i obec. »Kromě peněz zapůjčujeme vlastníkům domů také lešení zdarma. Vytvořili jsme obecní pobídkový program pro opravu fa sád, a to nejen památek,« dodává starosta.
J
V Síni rodáků se lze seznámit se životem nejen Jana Karafiáta, ale i dalších neméně slavných osobností Jimramova.
Posledními byli Belcrediové, původem z Lombardie, kteří tam žili od roku 1778 až do znárodnění zámku v roce 1948. Polistopado vé revoluci- v rocel990 - rodina Belcredi zís kala v restituci zámek zpět. Jeho stav se po stupně zlepšuje, majitelé do obnovy investu jí většinou své prostředky. K zámku náleží též novogotická hrobka rodu Belcrediů z roku 1869. Na zámeckém nádvoří stojí kašna (z ro ku 1809) a sluneční hodiny (z roku 1798). CO JE NEVETŠÍ problém? Městská památková zóna (MPZ) v Jimramově byla oficiálně vyhlášena v roce 1990. »Během doby, kdy se celkovému stavu ob
32
moderní obec
NAVÁZAT NA PRVOREPUBLIKOVOU TRADICI Jen málokterá obec se může pyšnit tolika slavnými osobnostmi jako Jimramov. Je hrdá zejména na svého rodáka Jana Karafiáta, au tora známých Broučků, jehož jméno nese i tamní náměstí. Turisté mohou navštívit ne dávno otevřenou trvalou expozici Život a dí lo Jana Karafiáta, která představuje průřez celým jeho životem. Spisovatel má své mís to také v Síni rodáků Jimramova společně s ostatními neméně proslulými osobnostmi jako jsou bratři a spisovatelé Alois a Vilém Mrštíkovi, malíř František Žemlička, mate matik, hvězdář a hudebník Karel Slavíček, katolický kněz a český buditel Matěj Josef Sychra, malíři Čeněk Dobiáš, Bohuslav Ko zák a další osobnosti. Podle názoru Pavla Kaláška je Jimramov geograficky umístěn takříkajíc nešťastně. Vždy byl na hranici okresu, kraje, což často znamenalo, že tak daleko nebylo možné dohlédnout. Zkrátka vrchností zapomenu tý kraj. »Dnes, když patříme do kraje Vyso
Cenu Moderní obce za rok 2005 převzal z rukou ředitelky divize odborného tisku vydavatelství Economia a. s. Sylvie Šmerákové (uprostřed) a šéfredaktorky Moderní obce Lýdie Sloupové člen Rady kraje Vysočina Jaroslav Hulák (vpravo).
čina, je z tohoto pohledu situace podstatné lepší. Spolupráci s naším krajem považuji za velmi dobrou. Společně s krajem, pově řenou obcí i mikroegionem Novoměstsko jsme vydali knihu Vycházky a několik dal ších publikací jsme podpořili, rovněž vydá vání map a jiných materiálů," pochvaloval si starosta. Zatímco za první republiky byl Jimramov vyhledávaným turistickým místem, za mi nulého režimu tomu bylo naopak. V součas né době je snaha navázat na prvorepubliko vou tradici, ovšem to vyžaduje širokou na bídku kvalitních služeb. »Nejméně se nám daří v oblasti ubytování a stravování. Přesto že obec vybudovala a pronajala prostory pro restauraci a bistro, tyto služby ještě nedosa hují potřebnou úroveň. Problematické je ta ké ubytování," uvedl starosta. NABÍDKA DALŠÍCH ZAJÍMAVOSTÍ Pro návštěvníky je přitažlivá nejen prohlídka Síně Jana Karafiáta a Síně rodáků, ale i kaž doroční-v těchto zeměpisných šířkách zce la ojedinělá - výstava vín, kterou pořádají občanské spolky, dále celorepublikové tarokové turnaje, sousedské posezení, divadla, vánoční koncerty, školní besídky a jiné zají mavosti. Široká je také nabídka sportovních mož ností - cyklotras, v zimě upravovaných bě žeckých tratí či kvalitní zasněžované sjez dovky. Turisté si mohou vyhledat mapy a další potřebné informace o Jimramovu a jeho okolí v informačním kiosku, který stojí v par číku před radnicí. Ten je přístupný nepřetr žitě a nabízí také možnost připojení na in ternet. »Nejlepší propagací je umístění naší pěk né obce v malebném koutu Vysočiny. Potě šující je, že jsou stále lidé, kteří zde žijí a cho vají se jako slušní lidé,« uzavřel starosta Jimrámová Pavel Kalášek. /ski
květen 2006
SPRÁVA A ROZVOJ
Titulem Historické město roku může Česká Kamenice povzbudit malá sídla enu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských pa mátkových rezervací a městských pa mátkových zón za rok 2005 získalo město Česká Kamenice. Cena sestává z monumen tálního uměleckého díla z českého křišťálu vyrobeného firmou Riickl Crystal a kromě pamětního grafického listu k ní náleží i část ka jednoho miliónu korun. Česká Kamenice byla zároveň prohlášena Historickým měs tem roku 2005. Stalo se tak 18. dubna ve Španělském sále Pražského hradu při příležitosti Mezinárod ního dne památek a sídel. Na slavnostním setkání, uspořádaném Sdružením historic kých sídel Čech, Moravy a Slezska, Českým
C
národním komitétem Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS) a ministerstvy kultury a pro místní rozvoj ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky, se sešli zá stupci měst a obcí, které si úspěšně vedly v krajských kolech soutěže. Byli mezi nimi i představitelé dalších dvou měst nominova ných spolu s Českou Kamenicí na Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu rege nerace - Polně a Uherského Hradiště.
Když starosta Ing. Miroslav Weis přebí ral pro Českou Kamenici ocenění, mj. vy jádřil naději, že úspěch tohoto malého města podnítí také další menší sídla, aby neváhala zapojit se do soutěže a úspěšně
ZÓNA SE 34 PAMÁTKAMI
Česká Kamenice se už patnáct let vzorně sta rá o svoji městskou památkovou zónu, kterou tvoří 34 nemovitých kulturních památek s re konstruovaným náměstím Míru. Obnova se zaměřuje jak na vnější vzhled objektů, tak na citlivý přístup k restaurování historických interiéni. Loňský rok byl pro toto pětiapůitisícové město na Děčínsku z hlediska regenera ce památkové zóny obzvlášť úspěšný. Českokameničtí v ní obnovili další domy stejně ja ko funkcionalistický objekt lázní a dokázali úspěšně vyřešit stavební proluku na náměs tí 28. října. K nejvýraznějším akcím uplynulého ro ku patří také obnova interiéru v poutní ka pli Narození Panny Marie, která navázala na stavební obnovu celého areálu.
Starosta České Kamenice Ing. Miroslav Weis (vlevo) přebírá z rukou předsedy SHS ČMS Mgr. Petra Sedláčka cenu pro vítězné město.
se prosadila v konkurenci s velkými his torickými městy.
PROGRAMU CHYBÍ VÍCE PENĚZ Letos je pro Program regenerace vyčleněno stejně jako loni - pouze 160 miliónů korun. Ministr kultury Mgr. Vítězslav Jandák připus til, že ve srovnání s minulými lety je to velmi málo. Ale uvedl, že původně na počátku roku dokonce hrozilo, že program bude zrušen. Proto ministr považuje za úspěch, že se v le tošním roce nakonec podařilo trend propadu přílivu peněz do programu alespoň zastavit. Předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) a místostarosta Kroměříže Mgr. Petr Sedláček v té souvislosti připomněl, že nepodaří-li se napříště na re generaci památkových rezervací a zón pama tovat alespoň 300 milióny korun ročně, pak celý program může skutečně zaniknout. Pod le předsedy sdružení by měla být přijata ta ková legislativní úprava, aby do Programu re generace bylo odváděno pevně stanovené procento z některých vybraných daní či po platků. /rš/
Iniciativa Společenství INTERREG MIA ČR - Rakousko
DISPOZIČNÍ FOND Regionální rozvojová agentura jižní Moravy ve spolupráci se Sdružením obcí a měst jižní Moravy vyzývají k předkládání návrhů neinvestičních projektů typu »People-to-people« s přeshraničním dopadem za finanční podpory Evropské unie. Kompletní dokumentace je pro žadatele k dispozici na webové stránce RRA JM - www.rrajm.cz. Návrhy mohou být předkládány na Sekretariát Dispozičního fondu nejpozději do 11. 8. 2006. KONTAKT: Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, Sekretariát Dispozičního fondu - Blanka Masová, Královopolská č. 139, 612 00 Brno, tel.: 541 219 282 - kl. 115,
[email protected].
hěten 2006
moderní obec
33
SPRÁVA A ROZVOJ
Jak na to, chcete-li stavět či rekonstruovat městský bazén nebo koupaliště Klasické plavecké bazény se dnes stále častěji rekonstruují na vodní centra s celou řadou atrakcí a zábavních celků, které na bízejí návštěvníkovi nejen aktivní odpočinek, ale především re laxaci od každodenního celodenního shonu. provozně levná zařízení. Především musí šechny objekty musí být rekonstruo vány či nově postaveny s maximální mít malé nároky na obsluhu (pracovní síla pečlivostí a ve špičkové kvalitě, proto patří k největším položkám provozu), musí že hlavním prvkem celého areálu bude vod být energeticky úsporná a nenáročná na ní prostředí. Rozhodnou-li se investoři pro údržbu. Ideální jsou automatická zařízení, nějaký záměr, ať již většího, či menšího roz která mají vyšší pořizovací cenu, ale jsou sahu, je nutné zpracovat projektovou doku spolehlivá a vykazují srovnatelný, případně mentaci a dodržovat technologické postupy vyšší standard. během výstavby. K úvaze o výstavbě bazénu či aquaparku patří zejména hodnocení místa, velikost DŮLEŽITÉ FAKTORY PŘÍPRAVY a využití. Velikost vodního centra by měla A VÝSTAVBY být předepsána projektovou a urbanistickou Odborníci musí pečlivě sledovat projekční studií. Při řešení se používá urbanistický práce a následně i jednotlivé fáze vlastní stav ukazatel, který je definován jako poměr veli by. »Jakékoliv podcenění některých staveb kosti vodní plochy připadající na jednoho ních fází se vždy projeví během provozu ve obyvatele. zvýšených nákladech a starostech vlastníka VELKÉ REZERVY areálu. Výstavba či rekonstrukce rekreačních center je specifická, vyžaduje službu několika Použijeme-li hodnoty uvedené v tabulce odborníků. Hlavní profese projekčního týmu k porovnání výstavby v ČR, zjistíme, že kry budou posuzovat proveditelnost, architekto tých i nekrytých bazénů je u nás nedostatek. nický design, hydraulické řešení, vytápění Pro naplnění potřeby vodní plochy by bylo v ČR potřeba 1,4 mil m2 vodní plochy pro ne a ventilaci, kvalitu vody a tematické zaměře ní celého centra,« říká Ing. Bohumil Šťastný, krytá zařízení, což je okolo 3950 bazénů, kaž Ph.D. ze Stavební fakulty ČVUT v Praze. dý o velikosti 350 m". Pro krvté provozy od Dalším velmi důležitým faktorem přípra povídá požadavek 130 tisíc m , což je zhruba vy i samotné výstavby je postoj investorů. 370 bazénů o stejné ploše. Výstavba by si vy Ten logicky závisí na dostatečném zdroji fi žádala investici v řádech několika miliard. nancí. Současný ekonomický vývoj ve světě Z údajů vyplývá, že stojíme ještě před poměr prosazuje racionální a úsporná řešení. Tato ně velkou dostavbou vodních ploch urče situace determinuje celou stavbu a po jejím ných pro koupání. (Vyčíslené hodnoty urba dokončení i provoz. nistického ukazatele jsou pouze orientační.) Ekonomické podmínky tudíž diktují jed Na aktualizaci urbanistického ukazatele noduchá, investičně nenáročná a zejména se zaměřuje i studie prováděná na Katedře
V
Orientační hodnoty urbanistických ukazatelů pro různé velikosti zájmových oblastí Kryté bazény (m2) Počet obyvatel spádové oblasti do 1000 1000-2000 2000 - 3000 3000-4000 4000 - 5000 5000- 10 000 10 000- 15 000 15 000-20 000 20 000-30 000 30 000-40 000 40 000 - 50 000 50 000-75 000 75 000- 100 000 100 000-125 000 125 000-150 000 150 000-200 000
vodní plochy na 1 obyv. 0,019 0,018 0,018 0,015 0,015 0,015 0,014 0,013 0,012 0,011 0,011 0,009 0,008 0,007 0,005 0,003
Nekryté bazény (m2)
zastavěné plochy na 1 obyv.
vodní plochy na 1 obyv.
0,070 0,070 0,065 0,060 0,060 0,055 0,055 0,055 0,050 0,050 0,050 0,045 0,040 0,035 0,030 0,030
0,120 0,110 0,105 0,101 0,097 0,078 0,066 0,058 0,051 0,043 0,039 0,033 0,030 0,030 0,030 0,025
plochy pozemku na 1 obyv. 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,30 1,20 1,20 1,10 1,05 1,05 1,00 0,90 0,85 0,75 0,70
ZDROJ. STAVEBNÍ FAKULTA ČVUT
34
moderní obec
zdravotního a ekologického inženýrství Stavební fakulty ČVUT. Cílem studie je kro mě zpřesnění urbanistického ukazatele i zmapování a vyhodnocení současné vý stavby plaveckých areálů v ČR. Současná výstavba plaveckých objektů je investičně i provozně náročná (například venkovní aquapark s vodní plochou 1100 m" s atrak cemi stojí přibližně 30 miliónů korun, u krytých bazénů musíme počítat až se čtyřnásobkem ceny, záleží na stupni vyba vení, druhu použitých materiálů). Je nutné proto počet a typ těchto zařízení velmi peč livě volit, optimálně projektovat a kvalitně realizovat. Navíc je třeba použít co nej kva litnějších materiálů. OPTIMÁLNÍ VELIKOST A VYBAVENÍ
Přiměřenost výstavby se promítá do dvou základních faktorů: První se týká kapacit plaveckých objektů a jejich počtu v rámci celé ČR. Druhý spočívá v celorepublikovém rozmístění těchto kapacit. Přesné řešení je prakticky nemožné pro složitost různých vztahů a vazeb a jejich časovou proměnnost. »V praxi k těmto úkolům přistupuje ještě jakási nezvládnutelná živelnost, která je charakteristická tím, že pokud má inves tor dostatek prostředků, nerespektuje zná mé ukazatele a realizuje projekt podle svých představ a přání bez využití známých podkladů. Výsledkem jsou pak zařízení s nízkým stupněm využití a silně pasivní provozní finanční bilance. Dílčí nápravou v této nezodpovědnosti může být dodržo vání urbanistického ukazatele, který řeší zmíněné úkoly najednou, jak určení kapa cit, tak jejich rozmístění v ČR,« dodává in ženýr Šťastný. EKONOMICKÉ HLEDISKO
Ve stádiu přípravy se musí od začátku velmi pečlivě hlídat investiční a provozní náklady. Jde především o instalaci jednotlivých zaří zení, která musí odpovídat daným podmín kám a o komplexně vybavené víceúčelové a snadno dostupné systémy využitelné vše mi kategoriemi ukazatelů. V praxi to zname ná výstavbu s maximálním vybavením tech nických systémů a moderních technologií, které se v krátké době amortizují a při dlou hodobém využívání pak přinášejí zisky do ekonomie provozu. Ekonomické hledisko můžeme uplatnit i tím, že se budou některé osvědčené části při výstavbě jednotlivých areálů opakovat, k třeba upozornit, že výstavba velkých bazénů je složitá a variabilní, proto při jejich budo vání nemůžeme hovořit o typizaci v pravém slova smyslu. I^e opakovat jen malé čásO těchto zařízení. Navíc je třeba počítat s časo vou rozvleklostí a legislativní nejednotnostiV praxi se používá prvková typizace, s jejíž pomocí je dnes většina projektantů schopna sestavit účelný a ekonomický projekt.
květen 2006
SPRAVA A ROZVOJ
Jaké jsou základní požadavky ■ Návrh veřejného bazénu Návrh musí vycházet z platné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 135/2004 a z ostatních navazujících před pisů určujících podmínky a způsob výstavby bazénů. Nejdůležitější faktor je řešení návrhu úpravny vody. Návrh musí klást důraz na úzkou spolupráci inženýra vo dohospodáře, architekta, budoucího provozovatele a zástupce ostatních odborných profesí. Nejdůležitější prvky návrhu stavebních objektů: typ bazénu, základní data, jejich počet a účel využití (např. plavecký bazén, zábavný bazén, hotelový, školní apod.); dispoziční a provozní řešení bazénu; objemové řešení bazénu; použitý materiál výstavby; typ a počet atrakcí umístěných v bazénu; umístění a kapacitu úpravny vo dy; řešení šaten a sprch; návaznost na inženýrské sítě; řešení dostupnosti areálu; požární a bezpečnostní řeše ní; vytápění a vzduchotechnika. ■ Z hlediska úpravy vody je třeba se zaměřit na: zdroj vody a jeho kvalitu; počet návštěvníků; velikost úpravny; teplotu vody; typ bazénu a jeho velikost; návrh kapacity úpravny (čerpadlo, filtrační jednotka atd.); návrh chemického hospodářství (dezinfekční činidlo, sklad chemikálií, dávkování atd.); množství dopouštěné vody; energetické nároky; měřicí a regulační prvky; kontrolní a provozní požadavky; počet vstupních trysek a jejich umístění; počet výstupních trysek a jejich umístění; návrh trubních rozvodů; návrh akumulační nádr že; návrh sacích otvorů; odběr vzorků z bazénů; návrh kanalizace a přívodu vody. Jsou to pouze základní požadavky, které by však měly být vždy při návrhu řešeny. U veřejných bazénových provozů by měla být zajištěna nepřetržitá cirkulace bazénové vody a neustálé denní dopouštění čerstvé vody v závislosti na počtu návštěvníků.
VODA JE NÁROČNÁ
> 5 5 I
ILJA ČERNOHORSKÝ
HYPO NÓ HYPO-BANK protiproudé plavání, masážní trysky, sklu zavky, vířivky, vodopády, chrliče, vodní dě la apod. Tato zařízení lze ještě více zatrak tivnit například vodními hrady, divokou ře kou nebo tobogány typu Kamikadze, své místo mají i jednotlivé dvoj-troj-skluzavky. K oživení lze použít i projekci různých ob rázků, hru laserových paprsků, které mo hou být zabudovány do rovných úseků uza vřených tobogánů. V areálu by neměla chy bět posilovna, kuželky, volejbal, tenis, stol ní tenis apod. Oblíbená je kombinace areálu s krytou a nekrytou vodní plochou. Součástí nově budovaných aquaparků jsou i restaurace, kino, pedikúra, masáže a další služby. PROVOZ A ÚDRŽBA
K zajištění bezproblémového provozu je nutné mít znalosti hned z několika oborů, protože jde o sladění různých technologií. Po-stihnout všechny odbornosti může pou ze osoba s technickými znalostmi. (K nejná ročnějším zařízením patří úpravna bazéno vé vody a u krytých bazénů ještě vzducho technika.) U větších areálů musí zajišťovat provoz několik osob s tím, že každá odpoví dá za určitou část. Provoz se může zajistit také smlouvou s odbornými firmami, které odpovídají za jeho bezporuchovost a nepře tržitost.
bělen 2006
FINANCOVÁNÍ OBCÍ na na na na
Zveme Vás na Seminář "Financování obcí" který se bude konat 2.6.2006 od 09:30 hod., v hotelu HILTON v Praze, se závěrečným rautem.
VSTUPNÉ ZDARMA (nutná rezervace)
Rezervace: http://www.iccc.cz/financovaniobci Tel.: +420 255 702 511
Partneři:
D IC.C.Í
VDL BOVA ^ MO-000329
Protože jde o stavbu, kde se používá voda, je nutno dbát na co nejvyšší kvalitu materiálu i zařízení, a tak zajistit dlouhodobou život nost bez nároku na častou údržbu a opravy. Při výstavbě aquaparků a bazénů je třeba vrůzných místech uplatnit různé zákonitos ti. Nestejnorodost je dána především provo zem, režií, vytížením objektu a využitím ostatních zařízení. Často totiž dochází k to mu, že v areálech některá zařízení běží na 100 % i v období minimální návštěvnosti (někdy dokonce bez jediného návštěvníka). V zásadě můžeme v tomto případě usoudit, že otevírací doba neodpovídá dané oblasti a možnostem obyvatel. Proto je nutné přehodnotit jednotlivé fak tory a změnit provozní podmínky - přizpů sobit je potřebám a možnostem obyvatel vdaném regionu. Ukazuje se, že i málo navštěvované a té měř zapomenuté areály, byla-li přehodno cena jejich funkčnost a vybudovány nové investice, stávají se atraktivními. K nejúspěšnějšim atrakcím patří tobogány, plo voucí koridory, padající voda, vodní hřiby,
V praxi se provoz a údržba řeší jednak jako preventivní opakovaná údržba, jednak jako údržba při konkrétních poruchách zařízení. Preventivní přístup je sice náročnější, proto že při konkrétním poškození zařízení musí dojít k výměně, zatímco při opakované údrž bě se porucha objeví již v samém počátku, takže je možno havárii předejít. Na zabezpe čení hladkého provozu je dobré vypracovat provozní a manuální řád. Pravou příčinou některých nevyužitých provozů je problém stanovení a plnění uva žovaného záměru. Jako by umělé bazény vyřešily potřebu pro rekreaci a také nepří mo problémy zhoršující se kvality podzem ních vod. Opak je pravdou. Zdálo by se jednodu ché říci, že se navrátíme k výstavbě přírod ních koupališť, sportovních areálů, turis tických stezek a parků. Věc však není tak jednoduchá. Kryté bazény pro svoji mož nost využití i v zimě, se staly jistým život ním standardem. Přírodní koupaliště, par ky a podobná zařízení nelze projektovat tam, kde by se staly vzhledem k základním požadavkům luxusem. Těžko lze stavět koupaliště v obci se sto obyvateli, či v mís tě, kde jsou nevyhovující přírodní podmín ky pro rekreaci. (Připraveno na základě materiálů Ing. Bo humila Šťastného, Ph.D., Katedra zdravotní ho a ekologického inženýrství Stavební fa kulty ČVUT v Praze - pozn. autora.) ■
moderní obec
35
SPRÁVA A ROZVOJ
Parkovací domy mohou pomoci Snad v každém městě se hledají stále další a další parkovací místa pro automobily. Téměř nikde, zejména v historických centrech, je však radnice nenacházejí. Povrchová parkoviště navzdory zvyšujícím se poplatkům, již tuto neúnosnou situaci neřeší. Proto se města začínají zajímat o možnost výstavby parkovacích domů (PD), zejména pak automatizovaných par kovacích domů (APD).
■ za APD nelze považovat takové hybrid ní uspořádání vjezdového parkovacího do mu, kde se přesunují vozidla s řidiči do etá ží pomocí výtahů. 0 CO BY SE MĚL OPŘÍT KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP Bez nároku na úplnost uveďme některé pří stupy, které vedou ke komplexnímu řešení parkování ve městech: A. Je účelné si ujasnit, kterou oblast pří slušného města považujeme za centrum, kam chceme zastavit, nebo kde hodláme zá sadně omezit vjezd vozidel z ekologických 1 dalších důvodů. Omezení a povolení vjezdu kvůli dovozu zboží (například na pěších zó nách) může být termínováno před otevřením obchodů a po jejich uzavření. B. Uvnitř a v nejbližším okolí centra města (kde chceme zastavit či zásadně omezit vjezd vozidel) je žádoucí, aby z ekologických dů vodů byly povolovány a realizovány APD, které mohou být nadzemní a podzemní, a to různých typů. C. APD je účelné dislokovat do míst s nej větší frekvencí pohybu vozidel při jejich par kování, což zajistí i rychlou návratnost inves tice. Poznané frekvenci pohybu vozidel pro
de však na stavby tohoto druhu vzít fi tě v centrech totiž představují mohutné bo nanční prostředky? Samotná města dové zdroje až šestkrát větších rakovinotvorbohužel nejsou schopna sama proble ných, toxických a mutagenních emisí. Prozí matiku parkování automobilů řešit bez dota raví reprezentanti radnic vědí, že řešení exi cí a vhodných půjček s dlouhodobou splat stuje v budování APD a v komplexním pojetí ností. Problematika parkingu totiž není pou parkingu ve městech. To by mělo zahrnout ze věcí měst, ale vzhledem k závazkům Čes také nižší, a tedy i přitažlivější výši poplatků ké republiky v oblasti čistoty ovzduší je to za parkování v APD, než jaká je stanovena na i záležitost státu. vnějším parkovišti. Když však představitelé měst nebo poten Pro činnost automatizovaných parkova ciálních soukromých investorů sondují cích domů (APD) je zásadní: u bank možnost získat na parkovací domy ■ nepřítomnost řidičů a jejich spoluces úvěry, zejména u zahraničních peněžních tujících či jakýchkoli dalších osob uvnitř ústavů se setkávají s opatrným přístupem. APD; Nikoli proto, že by peníze nebyly, ale kvůli to ■ veškeré operace s vozidly při parkování mu, že z pohledu bank uvažované parkovací i při výjezdu se provádějí s vypnutými motory; domy nejsou zasazeny do systému komplex ního řešení parkingu ve městě. Právě tento Itálie problém začala řešit už před 17 roky systém by totiž měl spolehlivě zajistit návrat nost investice v plánovaném čase.
K
A CO EVROPSKÉ FONDY? Byla by ovšem možná ještě jedna cesta k peně zům: V závislosti na typu parkovacího domu by bylo zřejmě reálné získat finanční prostředky z programů Evr opské unie, pokud by se ovšem na základě požadavků měst a regionů (a měly by o to velmi hlasitě žádat!) podařilo zahrnout APD do Operačního programu Infrastruktura (OPI) a Integrovaného regionálního operační ho programu na léta 2007-2013. V letos končí cím plánovacím období EU se totiž problema tika výstavby APD poněkud mnohomluvně v textu skrývala, ale v konkrétních výstupech progr amů se už podpora těchto staveb, slouží cích ekologii měst, zřetelně neobjevila. Bohužel je tomu tak i v návrzích na léta 2007-2013.1 když se v Národním plánu roz voje 2007-2013 (NRP) kritizuje »pomalé ře šení dopravy v klidu v městech včetně mo derních systémů#, není tento požadavek opět specifikován v cílech. Podobně tomu je i ve specifických cílech regionálních operačních programů (NRP, str. 171), odkud vyjímám z blízkých obec ných cílů: ■ zlepšení regionální dopravní i infor mační struktury při respektování životního prostředí; ee zlepšení stavu životního prostředí v re gionech a obcích. APD VERSUS VNĚJŠÍ PARKOVIŠTĚ Mnohá velká města u nás už o výstavbu APD projevují zájem. Současné konvenční vjez dové parkovací domy a velká vnější parkoviš
36
moderní obec
Již v březnu 1989 byl v Itálii přijat zákon č. 122, který stanovil tříletý program výstavby parkovišť pro hustě za lidněné městské oblasti. Mj. byl tímto zákonem založen fond pro investice na zřizování parkovišť (200 miliard lir na první tři roky od nabyti účinnosti zákona, mimo 2000 miliard lir státních půjček navíc pro obce na ob dobí let 1989-1991 s dobou splatnosti 15 roků). Zákon přesně specifikoval postupy, povinnosti a práva obcí i regionů pro výstavbu parkovišť, jakož i pro předkládání a schvalování dotací a příspěvků. Zákon rovněž vý slovně uložil 16 městům (počínaje Římem a konče Palermem) do 150 dnů vypracovat a předložit program pro tříleté období výstavby parkovišť. V něm musely být mj. určeny lokality a uvedeny kapacitní údaje, priorita projektů a vypsáno,které práce a akce jsou plánovány na pro každý jednotlivý rok.Tyto městské programy musely upřednostňovat projekty, u nichž byl předpoklad odlehčení městských center prostřednictvím parko višť napojených na dopravní uzly s možností přestupu na prostředky veřejné městské dopravy a vybavených rovněž zónami upravenými pro parkování jednostopých vozidel.
APD v Ostravě-Svinově od české firmy KOMA zatím prochází ověřovacím provozem. Má kapacitu 106 vozidel, tři samostatné a nezávislé vjezdy. Výška objektu činí 19,5 a průměr 26,5 metru. Systém vyskladní vozidlo nezávisle v každém vjezdu do 3 až 4 minut. Za hodinu parkování se platí 20, za den 150 a za měsíc 2000 Kč.
květen 2006
SPRÁVA A ROZVOJ
danou lokalitu musí odpovídat i volba opti málního systému a typu APD z nabízených různými výrobci. Požadavek rychlosti odba vování vozidel v čase v APD pro příslušnou lokalitu se považuje za jedno z hlavních kri térií. D. Záměr by měl upřednostňovat projek ty, u nichž je předpoklad odlehčení měst ského centra prostřednictvím APD napoje ných na dopravní uzly s možností přestupu na městskou hromadnou dopravu. Vylouče na by neměla být ani možnost napojení na parkoviště vybavená zónami upravenými pro parkování jednostopých vozidel. E. Součástí systému komplexního řešení musí být i vytěsnění vozidel z centra města a jeho okolí. To lze především zajistit tím, že poplatky za povrchové parkování budou vyš ší než poplatky v APD a že na povrchových parkovištích bude placení poplatků důsledně kontrolováno a neukáznění řidiči budou po stihováni. Poplatky majitelů vozidel, kteří bydlí poblíž APD, lze snížit. Tito občané totiž jsou možnými stabilními rezidenty v přísluš ných parkovacích domech. Tato opatření je
APD s kapacitou 37 míst od české firmy LogiPark byl ve slovenské Žilině řešen jako přístavba k panelovému domu. Systém umož ňuje vyskladňovat vozidla do 3 až 4 minut.
třeba provázet rozmístěním dopravních zna ček zákazů parkování, kontrolou jejich plně ní a postihy za jejich nedodržování. EV zahraničí některá sídla, která mají měst skou hromadnou dopravu, na svých vnějších okrajích budují záchytná parkoviště a na nich parkovací domy různých typů, přičemž do klad o uložení automobilu v PD slouží řidiči i jako celodenní jízdenka v MHD.
Princip automatizovaného parkovacího domu (APD) Automatizovaným parkovacím domem (APD) rozumíme parkovací dům, kde z místa odstavení vozidla a po vypnutí jeho motoru je vozidlo po signálu řidiče na terminálu převzato a výtahovým systémem řízeným počí tačem umístěno do stání bez přítomnosti řidiče (i jakýchkoli dalších osob). Řidiči je vydána magnetická karta se zašifrovanými údaji o uložení vozidla. Vyjímání vozidla v obráceném postupu je umožněno po zaplacení parkování v automatu nebo v hotovosti, a to po vložení magnetické karty do čtecího zařízení terminálu.
G. Průjezdy některých měst (například Londýnem) stojí řidiče značné poplatky. Ta ké některá naše města by měla při své snaze o snížení množství vjezdů a průjezdů vozi del uvažovat o podobných organizačních opatřeních (například stanovit trasy nezpoplatněných objezdů). H. Na zásadních vjezdech do města je ne zbytné vybudovat informační systém, který řidičům sdělí, jaká je výše poplatků za prů jezd centrem, způsob platby a výše postihu za jejich nezaplacení; kde je nejbližší odstav né parkoviště pro daný vjezd do města a jaká jejeho stávající obsazenost; kde jsou umístě ny nejbližší APD a jak jsou v danou chvíli ob sazeny. CH. V příloze dokumentu systému kom plexního řešení parkingu ve městě by měl být plán a v něm zakreslena vytypovaná místa s vysokou frekvencí parkujících vozi del. Zakreslena by měla být také plánovaná realizace odůvodněně vybraných typů APD se stanovenou parkovací kapacitou a s plá novanými termíny jejich výstavby. Nemělo by chybět ani zakreslení povrchových par kovišť a záchytných parkovišť na vnějších okrajích měst s plánovanou kapacitou vozi del. Plán by měl také obsahovat zákres prvků plánovaného informačního systému s ter míny realizace v návaznosti na postupnou realizaci APD. ■ RUDOLFKUNZMANN Brno
MO-000325
ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.
VYPISUJE PŘEDBĚŽNOU POPTÁVKU NA NÁKUP PROJEKTŮ NA VÝSTAVBU VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN ■ Základní parametry projektu Nabízející subjekty Obec | Fyzická osoba - podnikatel | Právnická osoba
Minimální požadované parametry projektu Projektovaný instalovaný výkon větrných elektráren musí činit minimálně 10 MW. | Jmenovitý jednotkový výkon musí být minimálně 1 MW. | Projekt výstavby musí být soustředěný pokud možno prostorově do jedné oblasti nebo souvisejících oblastí. | V rámci projektu musí být provedeno minimálně jednoroční měření průměrné rychlosti a směru větru na plánovaném místě výstavby dokazující ekonomickou smysluplnost výstavby (orientačně lze uvést, že průměrná roční rychlost větru ve výšce osy rotoru by měla být minimálně 6 m/s). | Souhlasná stanoviska Ústavu pro civilní letectví Praha a místně příslušné Vojenské a ubytovací správy s výstavbou projektovaných větrných elektráren (letecké koridory). | Předběžný souhlas vlastníků pozemků s výstavbou větrných elektráren prokázaný smlouvami o budoucích smlouvách nebo vlastnictvím pozemků. | Podané oznámení o vlivu staveb na životní prostředí (tzv. EIA). | Projednání stanoviska občanů žijících v sousedství pozemků, na kterých se plánuje výstavba větrných elektráren.
■ Kritéria pro hodnocení nabízených projektů Stav přípravy projektu | Ekonomická návratnost | Velikost instalovaného výkonu
■ Termín uzávěrky nabídek a adresa pro podání Nabídky mohou být podávány do 30. června 2006 na následující adresu: ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. | Křižíkova 788 | 500 03 Hradec Králové | tel.: 492 112 821 Doplňující informace podají pracovníci ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.: Ing. Vladimír Česenek - vedoucí skupiny Rozvoj | tel.: 492 112 847 Ing. Tomáš Szkandera - specialista rozvoje | tel.: 492 112 846 Podmínky pro podáni nabídek jsou umístěny ve formátu Acrobat Reader na internetové adrese www.cez.cz
EVROPSKÁ UNIE
Integrovaný systém nakládání s bioodpady ve Vysokém Mýtě s dotací EU Stále naléhavějším problémem se také u nás stává nakládání s biologickými rozložitelnými odpady. Obce musejí řešit otázku, jak postupovat při jejich sběru, svozu i separaci. ktuálnost problematiky je dána na příklad tím, jak se mění životní styl začínáme 1. dubna 2006, občanů. Na venkově ubývá obyvatel, první svoz proběhne 18. dubna kteří by zeleň spotřebovávali při chovu drob ného zvířectva či vyráběli vlastní kompost. sběr bioodpadu Ve městech zase narůstá množství bioodpadů z prodejen velkých obchodních řetězců. Stále problematičtější je též využití kalů z čistíren odpadních vod stejně jako odpadů živočišného původu. Zcela samostatnou ka J«k jti víte. pfM vy jíte byli vybráni do pilotního Na konci bfezna 2006 pracovnici TS Vysoké Mýto projektu ibtru txoodpsdu ve Vytokám Mýt*, přistaví ke stávajícím popelnicím na k omezillni pitolou je potom otázka, co se zbytky z jíde který (e soudksti projektu . Integrovaný systém odpad nádoby na bioodpad o objemu 240 I nakládáni s bioodpady Vysoké Mýto.' Compostalnery Každý vchod bude mod využí vat jednu nádobu na bioodpad. Compottamery len, restaurací i kuchyní, zvláště když již ně Součásti systému je vybudováni fermentačnl stani vam budou na dobu trváni pilotnéso projektu ( ce a zavedeni třldénl btoodpadů z domácnosti duben - říjen 2006) poskytnuty k bezplatnému kolik let platí zákaz používat je ke krmení a zahrad. Na fermentačni stanici se z bioodpadů vyrobí tepelná a elektrická energie a vznikne lermentačnl zbytek (kompost), který se bude dále V prvním letáku jsme vás mlormovall o možnosti zvířat. Zapomínat se však nesmí ani na na vyuilvat v zemédélstvl. Do zahájeni provozu ferobjednáni sedmllitrov* nádoby na třidéný blomentální stanice budou bioodpady odváleny na odpad do domácnosti, která vám bude po dobu kládání s materiálem z údržby zeleně, jehož kompostárnu. trváni pilotního projektu poskytnuta k bezplatné mu uliílnl. Tato možnost platí I nadále a to do Projekt bude probíhat ve tfech typech méstkvantita narůstá úměrně tomu, jak se zvyšu ské zástavby - stárli zástavba rodinných domů. nová zástavba rodinných domů a pandou* sidirfté je péče o životní prostředí.
A
INICIATIVNÍ POSTUP
Svoz bioodpadu
Mezi města, která se snaží komplexně řešit problémy s bioodpady, se řadí Vysoké Mýto. Se svými více než 12 400 obyvateli patří do kategorie významné skupiny obcí s deseti až patnácti tisíci občany. Jeho postup se proto pro ostatní může stát i jistou inspirací. Bio odpady jsou totiž hmotnostně i objemově významnou skupinou odpadů, tvoří zhruba 40 % ve směsném komunálním odpadu. Zmíněné odpady potom zbytečně zatěžují skládky, čímž ohrožují jednotlivé složky ži votního prostředí. Přitom jsou to odpady, které lze materiálově i energeticky využít. »Integrovaný systém nakládání s bioodpa dy ve Vysokém Mýtě, skládající se z projektu výstavby fermentační stanice a z projektu svozu, sběru a separace odpadů, bylo nutné zajistit v prvé řadě finančně,« uvedla Ing. Sta nislava Jetmarová, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu. Vzhledem k inici ativnímu postupu představitelů města se na celkové náklady 64 808 800 Kč podařilo získat dotaci z Evropské unie, konkrétně z Operač ního programu Infrastruktura. Dále město obdrželo finanční částky ze Státního fondu životního prostředí a od Pardubického kraje.
První svoz boedpádu prebáhne I* dubnz 2006 Svoz bude probéut 1* u čtrnáct dni i to káždé sudá úterý Composuner p/isumlc k vyvezeni stejným způsobem jiko bážné popelnice
CO JE FERMENTAČNÍ STANICE Je to zařízení, ve kterém dochází k rozkladu biodpadu bez přístupu vzduchu a přitom se uvolňuje bioplyn, který se jímá a přeměňuje na tepelnou a elektrickou energii. Konečný produkt rozkladu se používá jako hnojivo. Ve Vysokém Mýtě bude fermentační stani ce stát v bezprostřední blízkosti stávající čis tírny odpadních vod, což umožní optimální technologické propojení obou celků. Vedle čistírenského kalu bude fermentační stanice zpracovávat především zbytky z veřejného stravování (ze školních a závodních jídelen,
38
moderní obec
Svoz bioodpádu budou zájittovál TS Vysoká Mýto Wi každém svozu bude ijiitovino množství vytřdénýdi tvooxudú ■ jejich čistou Tyto hodnoty bucku použity na vyhodnoceni úspélnosti pilotního projektu.
Součástí informační kampaně pro veřejnost byly i letáky, které připravil městský úřad.
nemocnic, restaurací), nízkorizikové odpady ze zemědělství a masného zpracovatelského průmyslu, separovaný sběr bioodpadu od obyvatel, bioodpady z údržby veřejné zele ně, z potravinářského průmyslu a velkých obchodních řetězců.
Výsledný projekt fermentační stanice po čítá se 4650 až 4900 tunami bioodpadů za rok, z čehož očekávaná produkce bioplynu by měla být okolo 304 000 m3 ročně. Navíc se v rámci provozu kogenerační jednotky před pokládá výroba zhruba 1831 kWh/den elek trické energie, která bude dodávána pro střednictvím trafostanice do rozvodné sítě. Zároveň bude vedle produkovaného tepla provozem fermentační stanice vznikat roč ně například přibližně 2100 tun substrátu s obsahem sušiny asi 30 %. Ten bude možné využívat jako hnojivo veřejné zeleně nebo jako zakládku do kompostu či rekultivačni materiál. Vše však bude záviset na laborator ních rozborech výsledného substrátu. Nic méně podle sdělení Ing. Jetmarové jsou již předběžně dojednány dohody se zeměděl skými podniky a kompostárnou, přičemž se přednostně předpokládá využití substrátu při údržbě veřejné zeleně. Vysokomýtská veřejnost se od počátku přípravy popisovaného projektu seznamo vala s jeho cílem i způsoby řešení. Dostala tak informaci, jaké objekty budou tvořit na příklad fermentační stanici i o charakteru použitých technologií. Samotných občanů se ovšem bezprostředněji dotýkala až fáze projektu sběr, svoz a separace biologicky rozložitelných odpadů. Na jeho naplňování se již v těchto dnech podílejí. Až po vybudování fermentační stanice budou realizovány další dvě složky projek tu: sběr bioodpadu z restaurací a jídelen a sběr ostatních biologicky rozložitelných odpadů. Se zahájením výstavby fermentač-
Právní předpisy vymezující konkrétní opatření a povinnosti původcům odpadů ■■ vyhláška Ministerstva zemědělství č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech. ■ nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 upravuje regulativní požadavky na odpady z veřejného stravování a odpady živočišného původu. ■ vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě reaguje na proble matické využívání kalů z čistíren odpadních vod. ■ zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech; vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a směrnice Evropské unie 99/EC stanovují povinnost snížit množství biologicky rozložitelných odpadů ukláda ných na skládky. Celou problematiku navíc zohledňuje Plán odpadového hospodářství České republiky.
Předpokládaná skladba odpadů ve fermentační stanici Název odpadu Bioodpad z údržby veřejné zeleně Vybrané jateční odpady
Množství za rok (v t.) 400 1800
Kuchyňské zbytky (odpad z jídelen)
100
Bioodpady z potravinářského průmyslu včetně separovaných bioodpadů od obyvatel
650 x
Kal z ČOV
1700
Celkem
4650
x Cílová hodnota v případě efektivního zapojení celého města do systému je 807,31 ZDROJ MÉStSKÝ ÚŘAD VYSOKÉ MÝTO
květen 2006
EVROPSKÁ UNIE
ní stanice se přitom počítá v říjnu letošního roku a se zkušebním provozem od března 2007.
ista
INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI Vlastní informační kampaň začala v říjnu minulého roku. Připravil ji odbor životního prostředí (Ing. Stanislava Jetmarová, Ing. Ve ronika Richterová, Lenka Richterová), který zajistil jak informační materiály, tak uspořá dal dvě besedy s veřejností. Ta se například dozvěděla, co konkrétně patří do compostainerů-nádob, speciálně určených pro sepa raci bioodpadů. Současně se seznámila s do tazy, které byly nejčastěji kladeny i při neofi ciálních příležitostech. Například proč ne patří do compostaineru pleny a nesmí se do něj vhazovat odpad v mikrotenových sáč cích. Atraktivnost informační kampaně zvýšila soutěž o compostainery a další ceny, které mohl vyhrát občan v případě, že správně od pověděl na otázky zaměřené na bioodpady a fermentační stanici. Zajímavé byly též na začátku letošního března výukové programy. Během nich se žáci vysokomýtských škol hravou formou seznámili se základními principy koloběhu organické hmoty v příro dě. Osvětová kampaň proběhla i v rámci oslav Dne Země 20. dubna na náměstí Pře mysla Otakara II.
Je to tak snadné.
REALIZACE PROJEKTU
postu pro zemědělství; snížení množství od padu v popelnici a omezení zápachu. Dosažené výsledky pilotního projektu včet ně návratnosti vložených prostředků budou vyhodnoceny již letos v listopadu. Pozitivní zá věry se přitom stanou předpokladem k tomu, aby sek rozšíření sběru bioodpadů přistoupilo mvněž v dalších částech Vysokého Mýta. ■
M|lOŠ CHARBUSKÝ JAN STEJSKAL
květen 2006
Ušetříme Váš čas ...i peníze ■ Řešíme komplexní systém poměrového měření spotřeby tepla v bytových i nebytových prostorech. ■ Rozúčtujeme spotřebu tepla a vody na jednotlivé uživatele bytů a nebytových prostor. ■ Provedeme zákonné ověřovaní měřičů tepla, objektových a bytových vodoměrů. ■ Zdokonalíme otopné soustavy: ■ montáží termoregulačních ventilů ■ stabilizací diferenčního tlaku ■ hydraulickým vyregulováním
ista Česká republika s.r.o. Jeremiášova 947 • 155 00 Praha 5-Stodůlky Tel.: 296 337 511 •
[email protected]
www.ista.cz
moderní obec
39
MO-000318
Pro realizaci projektu sběru, svozu a separace bioodpadů byly zcela záměrně vybrány tři ty py lokalit, aby reprezentovaly různé zástavbystarší zástavba rodinných domů; nová zástav ba rodinných domů; sídlištní zástavba - pa nelové sídliště. Jsou to lokality, které jsou srov natelné s dalšími obdobnými městy. První svoz se uskutečnil letos 18. dubna a pokračuje vždy jedenkrát za čtrnáct dní. Kjeho zajištění byla u vybraných panelových domů ke každému vchodu přistavena nádo ba na bioodpad o velikosti 2401 a v sídlištích rodinných domů 127 sběrných nádob o ob jemu 120 až 240 litrů. Všechny nádoby má nyní město v pronájmu. Vlastní svoz bioodpadů zajišťují Technické služby Vysokého Mýta. Jak zdůraznila Ing. Jetmarová, protože je to pilotní projekt, náklady na svoz se příliš nezvýšily. Technické služby tuto službu poskytují za stávajícího stavu za městnanců a náklady na svoz hradí město. Příští týdny a měsíce ukáží, zda třídění bioodpadu přinese očekávané výsledky - kro mě jiného snížení množství odpadů ukláda ných na skládky; snížení množství skleníkových plynů unikajících ze skládky (z rozklá dajícího se bioodpadů); využití bioodpadů k výrobě elektrické a tepelné energie i kom
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE ■
Veřejná správa a internet 1/
Vře v
r
r
v ■
e
rrn
Znecistovani životního prostředí: Data jsou na webu
od tímto titulkem začínáme předsta Důležité informace o znečišťujících látkách a o znečišťování ži vovat zajímavé a nové elektronické votního prostředí konkrétními podniky lze nalézt na interneto služby veřejné správy. Zatímco mnohá města a obce jsou dnes už nejen uživateli, vé stránce integrovaného registru znečišťování životního pro ale dokonce také tvůrci a provozovateli elek středí - www.irz.cz. Stránka je v nynější podobě v provozu od tronických služeb, které prostřednictvím in ternetu poskytují veřejnosti, existují dosud loňského září a je přístupná zdarma. sídla, kde nejsou v provozu ani základní in ternetové stránky, které by splňovaly pod ntegrovaný registr znečišťování životního DOTAZOVACÍ FORMULÁŘ I MAPOVÁ mínky stanovené například zákonem prostředí (IRZ) je databáze údajů o vybra APLIKACE o svobodném přístupů k informacím. ných látkách, jejich emisích a přenosech. Uživatel může na stránkách IRZ vyhledávat I představitelům těchto obcí jsou řádky Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zři(prostřednictvím dotazovacího formulářel pod uvedeným titulkem určeny. Čím zač zuje a spravuje IRZ jako veřejně přístupný in podle následujících parametrů: neme? Úplně od počátku. formační systém veřejné správy. Veřejná pří ■ druh emise nebo přenosu; Jestliže si chcete zvýšit svoji informační stupnost znamená zejména prezentaci infor ■ název příslušné organizace (provozov gramotnost (tedy naučit se více o využívá mací ve formě uživatelsky přátelské a srozu ny) nebo IČ; ní informačních technologií), máte mož mitelné. IRZ přinesl veřejnosti zásadní pros ■ látka; nost si buď zaplatit nějaký vzdělávací kurs, pěch, neboť široká škála cílových skupin zís ■ ohlašovací rok; nebo si koupit příručky a učebnice a sami kala zdroj jinak obtížně dostupných údajů. ■ kategorie činností podle zákona o inte se všemu naučit. grované prevenci; ■1 NOSE-P kódů “i Máte-li už dnes počítač připojený k in RYCHLÁ DOSTUPNOST A LOGICKÁ ternetu, pak si vyzkoušejte elektronické STRUKTURA ■ OKEÚ (odvětvová klasifikace ekono výukové kursy na Portálu veřejné správy Stránka nabízí uživatelsky přátelskou for mických činností); (http://portal.gov.cz). Pojem »e-learmou vyčerpávající souhrn informací o IRZ. ■ lokalita. ning«, tedy výuka s využitím počítačů, je MŽP zvolilo jako základní východisko při K vyhledávání však lze použít rovněž ma dnes už vcelku poměrně známý. Konec tvorbě webových stránek IRZ střízlivost, pová aplikace. konců pro dnešní, školou povinnou mlá rychlou dostupnost požadovaných informa Odpovědí na dotaz je strukturovaný výpis, dež takový způsob učení už není ničím cí a jasně uspořádanou logickou strukturu. který umožňuje přechody mezi různými neobvyklým. Vždyť už téměř v každé ško druhy informací. le se přece používá nějaký výukový pro Kromě možnosti vyhledávat v ohlášených gram. údajích obsahují stránky IRZ další informa Pokud jste se sami s takovým způso ce využitelné odbornou i širokou veřejnos bem výuky dosud nesetkali nebo se chce tí. Jako příklad lze uvést přehledně sestave te touto formou naučit něčemu novému, né listy k jednotlivým látkám, které se v IRZ pak Portál veřejné správy k tomu nabízí evidují. Ke každé látce je kromě jiného slušné možnosti. A právě v něm prostřed možné najít: vzorec, vlastnosti látky, oblas nictvím odkazu »E-learningové kursy« ti použití, zdroje emisí, vliv na životní pro vpravo nahoře vstoupíte do virtuální ško středí, vliv na lidské zdraví, důvody zařaze ly. Nejdříve se zaregistrujte. Při registraci Uživatele stránek neobtěžují žádné grafické ní do IRZ. zadáte svůj e-mail, na nějž bude zasláno prvky, které by mohly negativně ovlivňovat Uživatelé jistě rovněž ocení možnost sta jméno a heslo, jímž se do elektronických práci se stránkami, ani žádné další rušivé ne hovat velkou většinu dokumentů (příručky, kursů můžete přihlásit. bo příliš výrazné elementy. letáky, právní předpisy, odborné texty, návo Úvodní stránka je uspořádána do tří sloup dy, zahraniční materiály) zdarma ve formátu Nabídka kursů na Portálu veřejné správy je zatím na můj vkus malá — a hlavně příliš ců. Levý sloupec je vyhrazen pro přehledné pdf. K dispozici je i 100 otázek a odpovědí jednostranně zaměřená. Ale doufejme, že ovládací menu. Pravý sloupec slouží k zobra- k IRZ. Ministerstvo životního prostředí rov se Ministerstvo informatiky polepší a kur zem tzv. rychlých a užitečných odkazů. Pro něž nabízí objednávku vydaných publikací. sy rozšíří také do jiných oblastí, než je do střední hlavní sloupec pak obsahuje nejnověj Dotazy, náměty či připomínky k IRZ řeší sud pouze informatika. Zatím si můžete ší aktuality. K dispozici je i další menu umístě služba helpdesk. Návštěvnost webových stránek www.irz.cz vybrat například výuku práce s textovým né v horní části stránky, které obsahuje někte editorem či základy práce na počítači. ré položky menu v levém sloupci stránky. Exi je od počátku jejich provozu velmi vysoká. Když si zvolíte kurs který chcete elektro stence dvou menu uživatele webu nijak neo Jen za první tři měsíce roku 2006 je zhlédlo nicky absolvovat, nenechte se odradit in mezuje, protože obě menu jsou vždy přístup přes 15 tisíc návštěvníků. Ukazuje se tak, že stalací doplňujících prohlížecích progra ná bez ohledu na právě zobrazenou stránku. lidé mají skutečně zájem o nabízený druh in mů z internetu. Web obsahuje dva nástroje pro vyhledávání. formací. ■ Každý kurs se skládá z části výukové (při Jeden prohledává přímo data o znečišťování které si nezapomeňte zesílit zvuk) a z části dodaná ohlašovateli, zatímco druhým nástro Poznámka: 11 Kódy NOSE-P jsou standardní nomenklaturou testovací (taje však hodně zjednodušená). jem lze prohledávat obsah webových stránek zdrojů emisí. Tyto kódy jsou uvedeny v příloze Můžete si sami vyzkoušet, zda vám tento samotných. Na titulní stránce je rovněž umís č. 5 nařízení vlády č. 368/2003 Sb., moderní způsob učení vyhovuje a je scho těna krátká vysvětlující informace o registru. o integrovaném registru znečišťování, a v ohlašovacím formuláři pro IRZ je uvádějí pen ušetřit váš čas i peníze. ■■ Nejvíce používanou funkcí je vyhledávání pouze provozovatelé zařízení podle přílohy č. i v ohlášených údajích. Nástroj pro vyhledá zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. VÁCLAV KOUDELE vání v údajích IRZ je klíčovou předností celé vedoucí odboru informatiky internetové prezentace IRZ. Uživatelé strá Krajského úřadu Plzeňského kraje nek mohou získávat informace o vypouštění JAN MARŠÁK znečišťujících látek konkrétními podniky. Ministerstvo životního prostředí CR
P
I
Široká škála cílových skupin získala zdroj jinak obtížně dostupných údajů.
40
moderní obec
květen 2006
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Bezdrátové hlasování kdykoli přístupná pro zobrazení, tisk, export, tále více zastupitelstev měst a obcí používá při svém hlasování elektronic propojení s webovou aplikací. Hlasovací systém umožňuje řízení disku ký hlasovací systém. Zastupitelé mají kompletní přehled o průběhu hlasování, vý se. Stav pořadí účastníka ve frontě se zobra zuje jak na hlasovacím zařízení, tak na PC sledky jsou zpracovány rychleji a navíc celý systém usnadňuje přípravu jednání. Nejno a lze ho promítat na plátno. Blikání LED upozorňuje účastníka, že přichází na řadu. vějším trendem je bezdrátové hlasování. Zkušenosti s tímto hlasovacím zařízením Pokud se rozhodne vzdát se své již ohlášené účasti v diskusi, má možnost se odhlásit. Ko už mají městské části 4, 7,13 v Praze, města Chrastava, Příbram a jiná. Jak se hlasuje? nec délky příspěvku oznamuje zvukový sig nál. Diskuse může probíhat automaticky ne Každý zastupitel má své hlasovací zařízení, tedy malou »krabička« rozměrově srovnatel bo prostřednictvím obsluhy. Lze také měnit pořadí diskutujících. Do diskuse je umožněn nou s dálkovým ovladačem k televiznímu při jímači. Vidí na něm stav hlasování, tj. infor vstup i neregistrovaným uživatelům (hos tům). Průběh diskuse je možno archivovat. maci o tom, zda může hlasovat, zda už odhla soval atd. Pro vlastní hlasování má k dispozi Další možností archivace je zvukový záz nam jednotlivých příspěvků v MP3 formátu ci tři tlačítka (Ano, Ne, Zdržel se). Pokud se chce zapojit do diskuse, využije čtyři tlačítka uživatelsky definované kvality. Velikou výho (Přihlásit se, Technická, Odhlásit, Konec). dou je automatický střih a přehledná archiva Informace o stisku tlačítka se bezdrátově ce usnadňující další využití těchto záznamů. Záznam obsahuje čas, jméno diskutujícího, přenáší do tzv. sběrného bodu. Těchto bodů může být po sále rozmístěno několik, vždy téma příspěvku a zařazení k příslušnému bo záleží na terénu a velikosti objektu. Komuni du programu. Struktura dat dovoluje vytvářet kace probíhá speciálním protokolem ve ve libovolné výstupní sestavy, například pro sta tistické účely lze definovat šablony s množ řejném pásmu pro datové přenosy, je vylou čeno rušení mobilními telefony nebo bez stvím kombinací datových záznamů (podle drátovými audio-systémy. Sběrné body jsou účasti, počtu příspěvků, hlasování, stranické dále připojeny přes HUB konvertor do USB příslušnosti atd.). portu PC nebo notebooku. Ochrana před neautorizovaným hlasová Na projekčních plátnech se zobrazují vý ním je zajištěna dvěma stupni. Prvním je sledky prezence, aktuální body, návrhy, vý osobní držení bezdrátového hlasovacího zaří sledky hlasování ve volitelné formě (graf, čí zení, druhým číselný kód, kterým se zastupitel selné a procentuální vyjádření, jmenovitý vý jednoznačně autorizuje. Výsledky hlasování pis hlasování jednotlivých zastupitelů). Začá lze také ukládat na disk šifrovaně pro zabrá tek a konec hlasování doprovází zvuková sig nění neoprávněné manipulace. Administrace nalizace a odpočet na projekci. Výsledky hla dat v systému je u jednotlivých uživatelů po sování jednotlivých návrhů je možno oka volena volitelnými úrovněmi přístupu, každý mžitě automaticky i volitelně tisknout ve uživatel si může definovat vlastní grafické standardním formátu. Všechna zasedání jsou a funkční uspořádání. /kž/
S
bezdrátový hlasovací systém
. okamžité výsledky hlasování . importy bodů jednání Excel, Word . exporty výsledků Html.Word, Excel, XML . řízení diskuze přihlašováni, technická... . zvukový záznam diskuze . tisk stavu hlasování . možnost propojení s agendou e-spis . možnost současného řízení zasedání více administrátory . snadná obsluha
Zkušenosti z Městské části Praha 4 Na zkušenosti s provozem bezdrátového hlasovacího systému jsme se zeptali vedoucího odboru informatiky Městské části
prodej. pronájem technická podpora při zasedání školení. servis . instalace modifikace softwarového i hardwarového vybavení
Praha 4 Ing. Miloslava Urbana.
■ Proč jste se pro tento systém rozhodli? Jednání zastupitelstva a hlasování probíhá v sále historické části radnice, kde není možné zabudovat nastálo pevné hlasovací zařízení, protože se tam pořádají plesy, koncerty apod. Navíc
Jediný český výrobce bezdrátových systémů pro městská zastupitelstva, kongresy a soutěže
zasekávat tam držáky pro monitory nebo lištovat kabely nelze. Proto zastupitelé rozhodli, že hlasovací zařízení musí být bezd rátové. Instalovat jsme je začali loni v září. Pozvali jsme si firmu, aby je vyzkoušela a upravila program tak, aby nám vyhovoval. Nešlo všechno hladce, ale dnes už systém funguje spolehlivě.
■ Jaký efekt přineslo nové zařízeni zastupitelům?
allstar
Zastupitelstvo probírá na jednání i 50 bodů. Než se při skrutiniu s pomocí pracovníků sečetly hlasy, jedno hlasování trvalo až tři minuty. Dnes zastupitelé do 10 vteřin zmáčknou příslušenou vol bu, tři, čtyři vteřiny trvá sběr a zobrazení. Nejpozději za 20 vteřin hlasování skončí. Když si rozdíl vynásobíme 50, jde o hodiny.
Jedno z hlasovacích zařízení nám předvedl informatik MČ Praha 4 školitel Miroslav Palounek.
Allstar Group s.r.o. www.allstar.cz
■ Setkali jste s nějakými problémy při »ostrém« provozu? kromě jednoho případu, kdy jsme museli kvůli vadnému tlačítku přistroj vyměnit, selhali lidé. Vyřwšili jsme to
|ak hlasoval kolega a domnívají se, že tlačítko nefunguje tak jak má.
květen 2006
Chelčického 9, 130 00 Praha 3 tel: 222 719 050, fax: 222 717 957 email:
[email protected]
/kž/
moderní obec
41
92eOOO-ON
tak, že vpravo vedle jména hlasujícího je semafórek, který se rozsvítí příslušnou barvou - zelená znamená, že hlasoval pro, červená proti a šedivá zdržel se. Zastupitelé jsou někdy nepozorní, podívají se vlevo, kde vidí,
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Pasy s biometrickými prvky již od září Náročnost přípravy a zajištění kontaktních míst pro snímání biometrických prvků žadatelů o cestovní pas na úřadech obcí s rozšířenou působností lze podle náměstka ministra vnitra RNDr. Josefa Postráneckého přirovnat ke složité operaci ukon čení činnosti okresních úřadů. odle nařízení Rady Evropské unie jsou všechny členské státy EU povinny za vést první biometrické prvky (obličej) do nově vydávaných cestovních dokladů už do konce letošního srpna. Česká republika vyčlenila na zajištění jejich výroby pro nejbližší roky přes 4,5 miliardy korun. Návštěv níci konference ISSS - Internet ve státní sprá vě a samosprávě, která se konala počátkem dubna v Hradci Králové, si už mohli prohléd nout pracoviště pro snímání biometrických prvků, jakým bude zanedlouho vybaveno ví ce než 200 obcí s rozšířenou působností.
P
členské země. Podle Evropské komise je otisk prstu nejlepším řešením pro záložní kontro lu v databázi. Členské země mají v rámci imi grační politiky také rutinně ukládat fotogra fie žadatelů o vízum nebo o dlouhodobý po byt jako primární biometrický identifikátor. Pomocí kombinace otisků prstů a fotografie se má zamezit zneužití dokladů a rovněž zvý šit bezpečnost. Znamená to i nutnost sjed notit používané biometrické systémy a zajis tit jejich vzájemnou spolupráci pro jednot nou evropskou politiku. CHYSTÁ SE TAKÉ SNÍMÁNÍ OTISKŮ
STÁT ZAPLATÍ TECHNIKU I STAVEBNÍ ÚPRAVY
Uvedená částka je určena na nákup technic kého zařízení, zajištění stavebních a tech nických úprav příslušných pracovišť a ze jména na dotování ceny cestovních pasů. Náklady na nový pas s čipovou kartou budou pravděpodobně vyšší než 1000 korun, avšak občané za tento nový cestovní doklad zapla tí pouze 600 korun. Obce s rozšířenou působností, ve kterých budou zřízena kontaktní místa pro snímání biometrických prvků, dostanou na stavební a technické úpravy více než 200 miliónů ko run. Kabiny na snímání biometrických úda jů bude totiž nutné umístit do prostor, které budou vykazovat jednotné technické a bez pečnostní parametry. Vybavení pracovišť ob drží obce od Státní tiskárny cenin zdarma. JAKO PRVNÍ: ROZPOZNÁVÁNÍ OBLIČEJE
Co jsou to vlastně biometrické systémy a proč se na ně přechází? Důvod je jasný jde o aplikace biometrických technologií, které umožňují automatickou identifikaci nebo autentizaci/verifikaci určité fyzické osoby. Patří k nim stabilní data, jako napří klad otisk prstu, rozpoznávání duhovky, roz poznávání obličeje, geometrie ruky, markanty hlavy, pach těla či vzorky DNA, a dále rysy chování, třeba vlastnoruční podpis, analýza stisku tlačítek (psaní na klávesnici), analýza způsobu chůze apod. Zejména mezinárodní terorismus se stal takovou hrozbou, že od širokého nasazení těchto systémů neodrazují ani vysoké nákla dy, které to vyžaduje. Evropská unie svým rozhodnutím vyhovuje zároveň požadavkům americké strany, která od zemí bez vízové po vinnosti požaduje biometrické identifikátory v pasech již od října letošního roku. Podobně EU bude od následujícího roku požadovat od všech návštěvníků pocházejících ze zemí mi mo unii otisk prstu ve vízu a také v povolení k pobytu, pokud cizinci žijí na území některé
Citované nařízení Rady EU se týká zavedení nejen prvního biometrického prvku do no vých cestovních dokladů, ale i dalšího bio metrického prvku (otisky prstů) do konce února 2008. Proto pracoviště pro snímání bi ometrických prvků, která se budou zřizovat v obcích s rozšířenou působností, počítají již také s možností doplnit je o zařízení pro sní mání otisků prstů. Pracoviště má dvě části - fotografickou ka binku a pracovní zónu úředníka. Ve fotokabině je nejdůležitější vnitřní prostor s přesně definovaným pozadím a jasně definovanou intenzitou osvětlení. Nachází se v ní výškově nastavitelné sedátko, na něž usedne žadatel o pas. Proti sobě má fotoaparát, kteiý ovládá úředník sedící za sklem. Vnitřní prostor ka binky je natolik velký, aby po vyjmutí sedátka umožnil pohyb i invalidům. Takto pořízenou digitální fotografii potom systém zpracuje tak, že vybírá z biometrických dat rysy speci fické pro jednotlivce, aby vytvořil tzv. šablo nu. Ta je strukturovanou redukcí biometric kého obrazu a zaznamenává biometrické měření jednotiivce, tzv. biometrické prvky. Účel využití biometrických prvků je dvojí - ztížit padělatelnost či jiné zneužití těchto dokladů a umožnit jednoznačnou identifi
kaci nositele dokladu. Tímto způsobem se ztíží aktivity související s mezinárodním te rorismem a dalšími nebezpečnými meziná rodními formami trestných činů. I když jsou celosvětové normy ICAO (Me zinárodní organizace civilního letectví) a směrnice EU velmi přísné z pohledu tech nologického (tedy co systém musí umožnit), řešení, která se vejdou do stanoveného rám ce, je mnoho. Každý stát hledá v daném rám ci obtížně vlastní řešení, které bude nejvíce vyhovovat jeho legislativním zvyklostem a technickým možnostem. Při přípravě celého projektu se naši pra covníci seznámili s řešeními v některých státech EU, žádné z nich však nelze kom pletně převzít, vždy je třeba řešení upravit podle místních podmínek. ÚKOL PRO »TROJKOVÉ« OBCE
»Z pohledu organizačního, technického, ale i finančního lze tento úkol srovnat například s ukončením činnosti okresních úřadů, na který také bylo málo času a byl velmi nároč ný,« přibližuje probíhající operaci náměstek ministra vnitra pro reformu veřejné správy RNDr. Josef Postránecký. »Úkol je realizován v úzké součinnosti mezi centrální státní správou a územními orgány veřejné správy, které vydávání cestovních dokladů zabezpe čují, což jsou v prvé řadě obce s rozšířenou působností. Vláda již loni schválila zásadní harmonogram postupných kroků a také po třebné legislativní změny, které v podobě návrhů novel příslušných zákonů předložila do parlamentu. Nyní se nacházíme na prahu finální fáze, kdy podpisem novely zákona prezidentem 31. března je ukončen legisla tivní proces.« SOUČASNÉ PASY PLATNOST NEZTRATÍ
Novou právní úpravou nebude doba vyzna čené platnosti (zpravidla 10 let od vyrobení) stávajících pasů nijak dotčena. Platnost no vých pasů pro dospělé nad 15 let bude 10 let (u dětí do 15 let však pouze 5 let). Nově bude muset mít pas každá osoba, tedy i dítě. Ře šení musí umožnit výrobu dokladu i pro ža datele ze zahraničí, kterému budou biome-
Co bude muset vykonat občan a co úředníci ■■ žadatel přijde osobně na úřad obce s rozšířenou působností a přinese potřebné doklady; ■ pracovník na přepážce provede kontrolu doložených skutečností proti datům ze systému evidence obyva tel a evidence cestovních dokladů; ■ v případě souladu provede přímo na místě vyfotografování žadatele digitálním fotoaparátem; ■ až potom bude žádost s potřebnými daty vytištěna ze systému včetně otisku fotografie; ■i souběžně s podpisem žadatele na papírovou žádost je podpis snímán a jeho digitální obraz je uložen k ostatním datům ze žádosti; ■ pro žadatele jeho činnost nyní končí; ■ data jsou elektronicky odeslána do centra, papírová žádost zůstává na obci; ■ po zpracování dat a vyrobení pasu s biometrickými údaji v centrální výrobně je pas odeslán zpět na obec. ■ občan si při převzetí pasu může přečíst data uložená v čipu a odzkoušet funkci čipu; ■ před převzetím pasu občan podepíše poučení, že dodrží stanovené podmínky pro nakládáni s pasem (prakticky dostává nejen pasovou knížku, ale v ní uložený mikropočítač). ZDROJ: MINISTERSTVO VNITRA č*
42
moderní obec
květen 2006
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Postup při zhotovení nového pasu Obsluha CS Monitoring
Centrální evidence
Hotline
Kontaktní místo
Centrální systém
Výrobce dokladů
ZDROJ: MINISTERSTVO VNITRA ČR
trickéúdaje sejmuty vzahraničí. Opatření se týká rovněž pasů cizinců a uprchlíků. Žádost o vydání pasu s biometrickými údaji bude možné podat pouze na úřadech obcí s rozší řenou působností. Obce s rozšířenou působností se nachá zejí ve fázi stavebně technické a organizač ní přípravy na vydávání nové podoby ce stovních dokladů. Státní tiskárna cenin, která je pověřena komplexním zabezpeče ním tohoto úkolu, už ukončila všechna vý
běrová řízení pro nákup potřebných tech nologií a zabezpečení přenosu snímaných údajů na Ministerstvo vnitra i na svá praco viště. JEN DVA ÚKONY U PŘEPÁŽKY »Pokud jde o organizační zabezpečení, do určité míry se z pohledu občanů komfort vy stavování pasů poněkud sníží,« přiznává ná městek Postránecký. »I nyní jsou cestovní do klady vydávány obcemi s rozšířenou působ
ností, ale lze o ně navíc požádat a poté si je převzít rovněž na všech městských a obec ních úřadech, které jsou pověřeny vedením matriky. To je zhruba 1200 úřadů. Protože nový postup je finančně náročný, nebude možné, aby v tak rozsáhlé síti byla potřebná zařízení rozmístěna. Do budoucna proto bu dou pasy vydávat jen obce s rozšířenou pů sobností, což je síť 205 městských a magist rátních úřadů plus 22 úřadů městských částí v Praze.« Přesto podle RNDr. Postráneckého česká síť pro vydávání cestovních dokladů bude hustší než v drtivé většině zemí Evrop ské unie. Nicméně nepříznivá změna bude do jisté míry vyvážena zjednodušením pro občany z jiného pohledu. Zatímco totiž nyní obča né musí žádosti o vydání těchto dokladů vyplňovat sami - a ne vždy je to bez problé mů, v novém systému vyplnění žádosti za řídí příslušní úředníci »trojkové« obce. Ža datel bude muset učinit jen dva úkony: Ne chat se vyfotografovat pro sejmutí digitál ního obrazu obličeje a poté verifikovat úda je, které úředníci na žádosti vyplní podle občanského průkazu či jiného průkazu to tožnosti. ■■ JAROSLAV WINTER
Soutěž Zlatý erb naznačila i nedostatky smý ročník soutěže Zlatý erb o nej lepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí zná své vítěze. V hlavních kategoriích získaly prvenství Děčín (www.mudecin.cz), Tlumačov (tvww.tlumacov.cz) a Most (http://registrace.mumost.cz). V krajských kolech, ze kte rých vzešly nominace pro celostátní kolo, bylo hodnoceno 484 stránek a elektronic kých služeb, tedy o sedm procent více než v předcházejícím roce. 0 30 procent na téměř 5500 platných hla sů stoupl počet hlasujících, kteří přiřkli Ce nu veřejnosti stránkám obce Němčovice ('vww.nemcovice.cz). Při vyhlášení vítězů na konferenci ISSS v Hradci Králové a bese dě s tvůrci nejlepších webů porotci většinou připomínali velký pokrok, který se každo ročně projevuje na stoupající úrovni strá nek a elektronických služeb měst a obcí. Zazněly však i kritické hlasy a právě jejich zdůraznění by mohlo inspirovat i ostatní tvůrce, kam upřít do budoucna největší po zornost.
O
POVINNÉ INFORMACE SE PODCEŇUJI Podle Oldřicha Kužílka z obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost, který tněl mezi porotci celostátního kola na sta rosti všímat si u finalistů toho, jak zveřej ňují povinné informace, ani jedny z letos hodnocených stránek neuváděly všech 18 Položek povinně zveřejňovaných informa ci- Nejvíce povinných informací zveřejnila
květen 2006
Ani jedny z letos hodno cených stránek neuvá děly všech 18 položek povin ně zveřejňova ných informací. Nejvíce povinných informací zveřejnila obec Němčo vice, shodou okolností právě vítěz Ceny veřej nosti.
obec Němčovice, shodou okolností právě vítěz Ceny veřejnosti. Mezi městy byly v tomto ohledu nejlepší Tišnov, Havlíčkův Brod, Bechyně, Lipník nad Bečvou a Měst ská část Praha 6. Třebaže již nyní právě povinné informace a úřední deska měly mezi hodnotícími krité rii nejvyšší váhu 2, porotce Oldřich Kužílek navrhuje, aby v příštím ročníku se posuzová ní povinně zveřejňovaných informací ještě zpřísnilo. Podrobnosti o váze všech 11 hod notících kritérií i přehled hodnocení všech porotců lze najít na http://zlatyerb.obce.cz ve zprávě nazvané Celostátní kolo - porota a bodové hodnocení. ZASTUPITELSTVA BÝVAJÍ UTAJENA 1 když se již zlepšilo zveřejňování zápisů z jednání zastupitelstva a rady, zatím je spíše ojedinělé informování předem o tom, že se uskuteční jejich zasedání a s jakým progra mem. A úplnou výjimkou bývá publikování podkladů pro nadcházející zasedání. Nově letos samostatně soutěžily také weby měst, obcí a regionů zaměřené na turistický ruch. Zvláštní cenu ministra pro místní roz voj Radko Martínka získal Liberecký kraj (www.liberecky-kraj.cz). Nedostatkem ně kterých těchto přihlášených stránek však je, že pokud nejsou na samostatné adrese, ale představují jen část městských či obecních webů, nebývají zcela viditelně odděleny od ostatního obsahu. ■ JAROSLAV WINTER
moderní obec
43
LEGISLATIVA
Volby 2006: Změny v právní úpravě předpisů ento článek si neklade za cíl pojmout komplexně problematiku voleb do Par lamentu ČR, ale pouze nastínit základní změny, ke kterým došlo v právní úpravě lebních předpisů a judikatuře během uply nulých čtyř let, tj. od minulých parlament ních voleb. Volby do Poslanecké sněmovny (PS) upra vuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Par lamentu České republiky a o změně a dopl nění některých dalších zákonů, ve znění po zdějších předpisů (dále jen zákon). Od po sledních parlamentních voleb v roce 2002 byl zákon doplněn o některé významné změ ny. Jsou to tyto novely: ■ zákon č. 230/2002 Sb. (zákon ze dne 10. května 2002, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění někte rých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zá kon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitel stev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), ■ zákon č. 62/2003 Sb. (zákon ze dne 18. února 2003 o volbách do Evropského parla mentu a o změně některých zákonů). ■ zákoně. 418/2004 Sb. (zákon ze dne 10. června 2004, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění někte rých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Řada změn souvisí s ukončením činnosti okresních úřadů s účinností k 1. lednu 2003 a převedením jejich kompetencí v oblasti vo leb zejména na krajské úřady a pověřené obecní úřady. V § 7 zákona jsou nově vymezeny volební orgány. Úkoly a kompetence okresních úřa dů byly převedeny, pokud se týká voleb do PS, na krajské úřady a v hlavním městě Praze na Magistrát hlavního města Prahy. Některé další pravomoci a povinnosti kraj ského úřadu, které na něj přešly z okresního úřadu a ten je vykonává pro volby do Posla necké sněmovny, jsou zakotveny v ustanove ní § 12 zákona. Zcela nově krajský úřad řeší stížnosti na organizačně technické zabezpe čení voleb na úrovni obce, kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, ukládá pokuty podle zákona a spolupracuje s Čes kým statistickým úřadem na zajištění po třebných technických zařízení a pracovních sil pro pracoviště vytvářená u pověřených obecních úřadů. V § 14a zákona jsou rozšířeny pravomoci pověřených obecních úřadů. Pověřený obecní úřad kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech a kontroluje sčítání hlasů okrskovou volební komisí. Tyto čin
T
44
moderní obec
nosti může vykonávat pouze zaměstnanec obce zařazený do pověřeného obecního úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu. V současnosti se postupuje podle § 11 odst. 1 písm. i) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a části druhé prováděcí vyhlášky Ministerstva vnitra k tomuto zákonu č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o vol vo bách do zastupitelstev krajů a o změně ně kterých zákonů, ve znění pozdějších před pisů.11 Pro zaměstnance obce zařazené do pověřeného obecního úřadu a pověřené činností na úseku voleb ověřuje způsobi lost pro v|kon činnosti na úseku voleb kraj ský úřad.-1 Ustanovení § 97d zákona nově jednoznač ně stanovuje, že působnosti stanovené kraj skému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. Po zřízení Nejvyššího správního soudu došlo ke změně i v § 88 odst. 2 zákona. K ří zení podle § 87 zákona je nyní namísto Nej vyššího soudu příslušný Nejvyšší správní soud (v řízení bude postupovat postupovat podle § 89 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů). Nově byl také upraven § 89 zákona. Ve vě cech chyb a nedostatků ve zvláštním sezna mu voličů se lze v současnosti domáhat ochrany před krajským soudem v rámci tzv. správního soudnictví. Soud v těchto řízeních postupuje obdobně podle části třetí hlavy II dílu 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.31 Problematiku voleb do PS doplňují další prováděcí právní předpisy: ■ vyhláška Ministerstva vnitra číslo 233/2000 Sb., o provedení některých usta novení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a do plnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších přepisů, do které byla také pro mítnuta reforma veřejné správy - ukončení činnosti okresních úřadů a přenesení jejich
Může se hodit ■ Ústavní soud vydal v uplynulých čtyřech letech několik nálezů, které se týkají problematiky voleb do Poslanecké sněmovny. Jsou to zejména nálezy II. ÚS 540/02, Pl. ÚS 73/04, III. ÚS 533/03,1. ÚS 699/02 (viz www.concourt.cz). ■i Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud také vydaly závěry související s parlamentními volbami (viz www.nsoud.cz a www.nssoud.cz).
Volby 2006 Rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 30. ledna 2006 č. 31/2006 Sb. byly vyhlášeny volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a zároveň stanoveno datum jejich konání na pátek 2. června 2006 a sobotu 3. června 2006.
pravomocí na krajské úřady a pověřené obecní úřady. V ustanovení § 12 došlo k precizaci úpravy výše zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise a čle na zvláštní okrskové komise, způsobu její úhrady a výplaty. ■ vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 351/2001 Sb., kterou se určují zastu pitelské úřady ČR v zahraničí, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlaso vací lístky dodány, a zastupitelské úřady ČR v zahraničí, kterým budou hlasovací lístky zaslány k vytištění nebo rozmnožení přeno sovou technikou, ve znění pozdějších před pisů, ■ vyhláška Ministerstva financí číslo 396/2003 Sb., kterou se stanoví bližší pod mínky způsobu složení a vrácení kauce a složení a vrácení příspěvku na volební ná klady v souvislosti s konáním voleb do Par lamentu České republiky, která zrušila vy hlášku č. 85/2002 Sb. Vyhláška upravuje zří zení zvláštního účtu, kterým je běžný účel u místně příslušné pobočky České národní banky podle příloh této vyhlášky. Oznáme ní o zřízení zvláštního účtu41 se zveřejňuje na úřední desce příslušného krajského ne bo pověřeného obecního úřadu v sídle vo lebního obvodu. Vyhláška v dalších ustano veních upravuje postup krajského úřadu a pověřeného obecního úřadu, který zřídí zvláštní účet. ■ Poznámky 1>§14a zákona odkazuje na poznámku pod čarou, ve které je uveden zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a ten odkazuje mj. na vyhlášku č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění pozdějších předpisů, která ale byla zrušena vyhláškou č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Poznámka pod čarou však není součástí normativního textu právního předpisu, tj. není právně závazná - tak je nutno i s ní nakládat. Problematikou se již zabýval ve své ustálené judikatuře Ústavní soud (např. nález sp. zn. III. ÚS 277/96, nález sp. zn. III. ÚS 276/96 a další). 2) Ověření způsobilosti krajským úřadem zaměstnanců obce zařazených do pověřeného obecního úřadu a pověřených činností na úseku voleb je obdobou zkoušky zvláštní odborné způsobilosti podle vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Nejde však o činnost, která by byla zařazena mezi správní činnosti podle § 1 předmětné vyhlášky. 3> Viz § 88 - Soudnictví ve věcech volebních a ve věcech místního referenda, ochrana ve věcech seznamů voličů. 4> V souvislosti s konáním voleb do PS politická strana, politické hnutí nebo koalice skládá peněžní prostředky na zřízený zvláštní účet ve výši odpovídající stanovenému příspěvku na volební náklady. ŠÁRKA LIPERTOVÁ právnička
květen 2006
LEGISLATIVA
ÚP Střední Čechy: Konkrétní příklady spolupráce r zemní pracoviště Střední Čechy Úřadu státu pro zastupování ve věcech ma jetkových (ÚZSVM) se ve své běžné činnosti bez úzké spolupráce s obcemi neo bejde. Pro uskutečnění většiny záměrů jsou stanoviska a vyjádření obcí nebo jejich orgá nů nezbytná. Obce nám rovněž pomáhají při identifika ci parcel v terénu a zjišťování jejich skuteč ných uživatelů a poskytují nám podklady a údaje z územní plánovací dokumentace. Naše odbory odloučených pracovišť se zase snaží vyhovovat v co nejkratším termínu žá dostem obcí při vydávání stanovisek ke sta vebnímu řízení při budování infrastruktury, které se dotýkají pozemků, s nimiž je přísluš ný hospodařit ÚZSVM. Uvedu alespoň některé z velkého množství příkladů naší vzájemné spolupráce: ■ Odbor Odloučené pracoviště Beroun: Se starosty obcí Málkov a Suchomasty doho dl společný postup na odstranění černé skládky. Zjistilo se, že se dvě třetiny této skládky nacházejí na pozemku ÚZSVM o vý měře 4173 m2. Odpad byl na tuto skládku na vážen již dlouhá léta a v několika vrstvách vždy překrýván zeminou. Ze skládky bylo 12. až 31. prosince 2005 odvezeno téměř 1100 tun odpadu všeho druhu. Po její úplné likvi daci byl přístup k příslušnému pozemku za bezpečen na třech přístupových cestách za budováním ocelových uzamykatelných zá vor, které zajistily obce Málkov a Suchomasty. Celá akce stála více než 2 mil. Kč. Uvedeným obcím jsme nabídli odprodej pozemku, aby se už podobná situace nemohla opakovat. ■ Odbor Odloučené pracoviště Benešov: Převedl v polovině minulého roku 39 pozem ků pod komunikacemi a silnicemi II. a III. tří dy (v hodnotě téměř 880 tisíc Kč) na nové vlastníky. Šestnáct pozemků získal Středo český kraj a 23 pozemků jednotlivé obce (s výjimkou pozemku s největší výměrou zhniba 1,6 ha v katastrálním území Drahňovice, který byl převeden na kraj. Pozemky jsou v těchto případech předávány bezú platně z důvodu veřejného zájmu. Tento od bor také vyřešil užívání pozemků v Zvěstově, na nichž je veřejné pohřebiště. Ministerstvo financí povolilo výjimku ze zákona číslo 219/2000Sb. a schválilo bezúplatné užívání těchto pozemků na dobu neurčitou. Nyní se teší obdobný problém s dalšími třemi obcenii. Upřednostněn bude bezúplatný převod hřbitovů do vlastnictví obcí, do jejichž kom petence provozování pohřebišť patří. ■ Odbor Odloučené pracoviště Mělník: ÚZSVM se zabývá i převodem pozemků, kle té slouží jako veřejná zeleň. Například obec kelký Bořek požádala o bezúplatný převod Pozemku, kde je nově zrekonstruovaná socha sv. Jana Nepomuckého. Sochu vlastní obec. Protože obec pečuje o travnatý porost
Aktuální kniha Meritum Obce 2006 - 2007 kompletní průvodce problematikou obcí obsahuje výklad devíti oblastí ve znění předpisů pro rok 2006: Obce, Kraje a správní řád, Maje tek obce, Daně a místní poplatky, Obyva telstvo, Volby a místní referendum, Bez pečnost obce, Územní rozvoj, silniční do prava, školství, Ochrana životního pro středí. Ty se pak dělí na hlavy a oddíly, v je jichž rámci jsou řešeny například Působ nost obce, Krajské úřady, Správní řád, Roz počtová pravidla, Místní poplatky, Veřejné zakázky, Obecní policie, Finanční kontro la, Účetnictví, Státní sociální kontrola, Pře stupky, Evidence obyvatel, Odpady apod. Závěr je věnován vedení účetnictví a právním předpisům obcí, kde jsou řeše ny jednotlivé kroky při jejich vydávání (druhy, příprava, schválení, náležitosti, obsah, platnost, účinnost, zrušení právní ho předpisu atd.) a uvedeny vzorové texty právních předpisů a nejčastější vyhlášky a nařízení obcí.
U
květen 2006
na tomto pozemku na své náklady, byla s ní uzavřena smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitostem. ■ Odbor Odloučené pracoviště Kolín: Loni řešil mj. problém památníku kolínské bitvy 18. 6. 1757 mezi vojsky Marie Terezie a prus kého krále Bedřicha II. Byl vybudován v roce 1898 a je zapsán v Ústředním seznamu kul turních památek ČR. V souvislosti s blížícím se 250. výročím bitvy se rakouské velvyslane ctví chtělo podílet na jeho restauraci. Proto že ÚZSVM není určen k hospodaření s tako vými objekty ve vlastnictví ČR, nabídli jsme objekt Ministerstvu kultury. Ani minister stvo, ani ostatní složky státu však neměly o památník zájem. S ohledem na charakter objektu je ve veřejném zájmu jeho bezúplat ný převod na obec Křečhoř, na jejímž katast ru se nachází a která vždy pečovala o jeho okolí. Nyní jsou podepsané smlouvy zaslány Ministerstvu kultury ke schválení. Kromě spolupráce v oblasti majetkopráv ního uspořádání nemovitostí jsme oslovili obce, zda nemají zájem o majetek civilní obrany, který realizujeme po neexistujících organizacích. Této nabídky na odboru Od loučené pracoviště Benešov využilo 39 obcí a do jejich vlastnictví byl takto pro potřeby dobrovolných sborů a jednotek požární ochrany převeden majetek za 0,223 mil. Kč. Spolupráce Územního pracoviště Střední Čechy s obcemi pokračuje i letos, a to přede vším při bezúplatných převodech pozemků, které jsou historickým majetkem obcí. Při pravují se i převody pozemků pod komuni kacemi a veřejná zeleň. Kontakty (včetně adres) na jednotlivé od bory odloučených pracovišť Územního pra coviště jsou na: http://www.uzsvm.cz/ uzpr_stredcechy.php. ■ VLADIMÍR HŮLKA
ředitel Územního pracoviště Střední Cechy Úřadu státu pro zastupování ve věcech majetkových
Předností publikace je bezplatná prů běžná aktualizace informací v případě zá sadních legislativních změn formou mě síční aktualizace na internetu www.aspimeritum.cz a pololetně prostřednictvím tištěného newsletteru. Díky tomu vás pra videlně informujeme o všech změnách a jejich dopadech do textu Merita, ke kte rým v průběhu roku 2006 a 2007 dochází. Kód knihy: 00226. Kniha stojí 895 Kč včetně DPH a lze si ji písemně objednat na adrese ECONOMIA a. s.,VTÚ, Dobrovského 25,170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], kde vám zařídí její zaslání na do bírku z nakladatelství ASPI, a. s. Případné informace na tel.: 246 040 400, fax: 246 040 401, e-mail:
[email protected], http://www.aspi.cz. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří uvedou na objednávce číslo své klu bové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.
moderní obec
45
LEGISLATIVA
Když obec nemusí pokaždé uspět s výpovědí z nájmu bytu
soud naznačil řešení: »Jestliže si nájemce, kte rý je jinak příjemcem opakovaných dávek so ciální péče, neplní platební povinnosti z titulu nájemního vztahu (neplatí nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu), může příslušný orgán sociálního zabezpečení v sou ladu s § 102 odst. 3 zákona č. 100/1998 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, správním rozhodnutím ustanovit zvláštního příjemce (pronajímatele či správce roce 2005 byl publikován rozsudek bytového fondu) pro část výplaty dávky sociál Okresního soudu v Děčíně, který se vy ní péče (peněžitého příspěvku) poskytované slovil k některým otázkám podání vý nájemci tak, aby se výplatou dávky dosáhlo povědi z bytu ve vlastnictví obce. Protože ně účelu, kterému má dávka sloužit.# které právní názory vyslovené v daném roz sudku jsou pro praxi obcí zajímavé, není od VÝKLAD K UVEDENÝM PRÁVNÍM věci se k nim vrátit. VĚTÁM ROZSUDKU Uvedený rozsudek a citace právních vět vytvá KDO ROZHODUJE O TOM, řejí následující právní situaci: ŽE BUDE PODÁNA VÝPOVĚĎ 1. Obec jako veřejnoprávní subjekt má jiné Soud v souladu se zákonem o obcích dovozu postavení než kterýkoli jiný soukromý pronají je správně, že o výpovědi z nájmu obecního matel. Úloha obce v sociální oblasti předpo bytu má rozhodnout rada obce. Připouští sou kládá, že obec bude před podáním výpovědi časně, že tuto pravomoc si může vyhradit též z nájmu bytu zkoumat sociální situaci nájemzastupitelstvo. Z toho vyplývá, že o tom ne může rozhodnout starosta obce (s výjimkou, 2. Pokud zjistí, že nájemce není objektivně kdy vykonává funkci rady tam, kde rada obce schopen hradit nájemné, neměla by obec při není zřízena) ani například vedoucí odboru. stupovat hned k výpovědi, ale měla by poskyt Pokud tedy nerozhodne oprávněný orgán ob nout potřebnou součinnost k tomu, aby situa ce o podání výpovědi z nájmu bytu, může to ce byla řešena jinak. soud považovat za neplatný právní úkon. Jiný 3. Řešení je více, zejména to, aby se nájem mi slovy - může to v konečném důsledku vést né dostalo obci ze sociálních dávek, což záko k tomu, že žaloba o přivolení k výpovědi bude ny umožňují, a pro platbu dluhu umožnit zamítnuta. Domnívám se současně, že pravo splátky. moc rozhodnout o podání výpovědi z nájmu Jinými slovy: Obec by podle názoru soudu bytu nemůže rada obce delegovat na jiného. neměla být »bezohledná« tak, jak si to může Nikdo jiný než oprávněný orgán obce nemůže dovolit soukromý subjekt. Je zde tedy určitá rozhodovat o ukončení právního vztahu. nerovnost, s níž pracuje i soud. Jestliže ocitu
V
OBEC JAKO VEŘEJNOPRÁVNÍ SUBJEKT V POZICI PRONAJÍMATELE Soud se však vyslovil zajímavě k otázce důleži tosti sociální situace nájemce, a to hned ze dvou hledisek. 1. Kdy je výpověď z obecního bytu v roz poru s dobrými mravy: Soud vyslovil právní větu: »Postup pronajímatele (obce), který z důvodu podle § 711 odst. 1 písm. d) ObčZ dal výpověď z nájmu bytu nájemci, jenž je příjem cem opakovaných dávek sociální péče (oso bou sociálně potřebnou), aniž by před podá ním výpovědi, resp. žaloby o přivolení nájmu bytu vytvořil tomuto nájemci účinnou součin nost při řešení jeho vypjaté sociální situace, je relevantní skutečností, která může vést k apli kaci § 3 odst. 1 ObčZ z důvodu jednání prona jímatele (podání výpovědi z nájmu bytu) v roz poru s dobrými mravy.« Pokud jde o citovaná ustanovení, pak § 711 odst. 1 písm. d) obsahu je výpovědní důvod »jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné ne bo úhradu za plnění spojená s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce«. V případě § 3 odst.l jde o toto ustanovení: »Výkon práv a povinností vyplývajících z ob čanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zá jmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.« 2. Jak má obec primárně postupovat, po kud jí nájemník neplatí: V druhé právní větě
46
moderní obec
jeme z odůvodnění rozsudku, pak z úvahy o této nerovnosti dovodíme, že ani když obci nájemník dluží, obec nemusí u soudu uspět s výpovědí, pokud soud dojde k závěru, že do šlo k rozporu s dobrými mravy právě s ohle dem na to, že obec je veřejnoprávní subjekt. I kdyby tedy v daném případě nebyly shle dány závažné formální vady výpovědi a otáz ky spojené s rozhodnutím obce o podání vý povědi z nájmu bytu, jak již shora bylo po psáno, přesto - právě s ohledem na sociální aspekt věci - by nebylo možno žalobě vyho vět. Pokud totiž, i přes zjištění, že žalovaní jsou považováni za sociálně potřebné osoby, žalobce setrval na podané žalobě, ačkoliv z důkazního řízení vyplynulo, že objektivně není v možnostech žalovaných dlužnou část ku uhradit žalobci jinak než ve formě splátek, a nadto žalobce žalovaným nevytvořil odpo vídající součinnost (možnost ustanovení by tového družstva jako zvláštního příjemce části dávek sociální péče, které jsou vypláce ny žalovaným, příp. návrhem na výměnu by tu, resp. určitou poradenskou pomoc, jaké jsou možnosti řešení dané situace atd.), je ta kový postup žalobce očividně v rozporu s §3 odst. 1 ObčZ. Soud se vypořádává i s námitkou, že oblast smluvních vztahů o nájmu bytů je oblast sou kromoprávní sféry. V souladu s dnes už kon stantní judikaturou vyslovuje názor, že »i když žalobce vystupuje jako subjekt (právnická osoba) v soukromoprávní oblasti, je nutno mít stále na paměti, že otázka hospodaření a sprá vy s obecním majetkem je v některých aspek tech zásadně odlišná od jiných subjektů (např. obchodních společností)#. Soud v předmětném odůvodnění dokonce připouští, že žalobě o přivolení výpovědi z ná jmu bytu není možné vyhovět ani v tom přípa dě, když se v průběhu jejího projednávání zá sadně změnily okolnosti týkající se sociální si tuace žalovaných. I kdyby soud v daném případě absentoval od shora uvedených (především) hmotněprávních okolností, jež přivodily procesní ne úspěch žalobce, přesto by podle názoru soudu nebylo možno žalobě vyhovět, a to pro zásad ní změnu sociálních a majetkových poměrů na straně žalovaných.
JE NÁZOR SOUDU SPRÁVNÝ? Uvedený rozsudek právem vyvolá polemiku. Obec má na jedné straně zákonem uloženou povinnost jednat hospodárně, na druhé stra ně má takto ztíženou pozici. V každém pří padě ve světle těchto právních názorů by obec měla vytvořit mechanismus včasného zachycení problematických nájemníků, aby jim mohla poskytnout metodickou pomoc, popřípadě zajistit pro sebe peníze z jejich sociálních dávek. Podobnou »záchytnou sít ino hou zajistit sociální odbory ve spolupráci s odbory bytovými. Pokyn ke konkrétním krokům však musí přijít od orgánů obce. V případě, že dluhy narostou do astronomic kých výšek, bývá často pozdě. A jak ukazuje rozsudek soudu, nemusí obec uspět ani s vý povědí z nájmu. •
JANAHAMPLOVÁ advokátka, stálá spolupracovnice redakce
květen 200J
LEGISLATIVA
Nový zákon o sociálních službách se dotkne výrazně obcí 1/
ciálních služeb na svém území, ten, kdo mo nitoruje poptávku po sociálních službách a měl by podporovat vznik a rozvoj zařízení poskytujících sociální služby. Roli zadavatele už nyní podle § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších etošního 14. března Poslanecká sně předpisů, plní obce v samostatné působnos movna schválila pozměňovací návrhy ti. Ty by měly ve svém územním obvodu pe Senátu k novému zákonu o sociálních čovat v souladu s místními předpoklady službách. Pouze prezidentské veto (neprava s místními zvyklostmi o vytváření podmí nek pro rozvoj sociální péče a uspokojování děpodobné), případně bleskové zrušení to hoto zákona po volbách (vzhledem ke hlaso potřeb svých občanů. Nový zákon se v § 94 vání poslanců napříč politickými stranami (viz rámeček) snaží tuto povinnost konkreti rovněž nepravděpodobné) by mohlo zna zovat přes jednotlivé dílčí úkony. Obcím v sa menat další čekání na nový návrh zákona mostatné působnosti se mj. ukládá zjišťovat o sociálních službách. potřebu poskytování sociálních služeb na Od 1. ledna 2007 tedy zákon vstoupí v účin svém území, zajišťovat dostupnost informací nost a radikálně změní systém sociálních slu o nich a spolupracovat s dalšími obcemi, kr a žeb. Tato změna se dotkne výrazně obcí, ačko ji a poskytovateli při zprostředkování pomo liv mediálně nejvděčnější téma bylo zvýšem ci nebo kontaktu klientovi. V oblasti sociál samostatnosti klientů sociálních služeb, kte ních služeb je jen velice málo přesně měřitel rým budou vypláceny v hotovosti peníze na za ných faktorů a způsob naplnění těchto po koupení sociální služby (a to až ve výši 11 ti vinností mezi ně rozhodně nepatří. síc Kč měsíčně). První rok účinnosti (rok 2007) Zjišťování potřeby poskytovám sociálních bude zřejmě ve znamení hledání použitelných služeb se odehrává podle zákona pouze na úze cest, jak zákon aplikovat, aby nezpůsobil více mí obce. Nikoliv tedy ve správním obvodu, což škody než užitku. Pravděpodobně se »vytřídí« by mělo usnadnit situaci tzv. dvojkovým a troj i ta ustanovení, jejichž plnění se bude mlčky kovým obcím. Obce, které mají zpracovaný ko opomíjet (i ze strany dozorových orgánů). Pro obce je důležité zaměřit se na povin Některé povinnosti obce nosti, které jim nový zákon ukládá, ať už v sa v samostatné působnosti mostatné působnosti (tj. všem bez rozdílu ve likosti) nebo v působnosti přenesené (povět podle § 94 zákona o sociálních službách šinou obce s rozšířenou působností). Kompli Obec kovanější to budou mít navíc ty obce, které a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb provozují zařízení poskytující sociální služby osobám nebo skupinám osob na svém území, (typicky domovy pro seniory nebo třeba pe b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech čovatelskou službu). Bude pouze na nich, jak a způsobech poskytování sociálních služeb vyhodnotí po nějaké době účinnosti zákona, na svém území, zda není výhodnější rozvoj sociálních služeb c) spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskyto pro své občany podporovat prostřednictvím vateli sociálních služeb při zprostředkování dotací nestátním neziskovým organizacím.
L
pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kon
taktu mezi poskytovatelem a osobou,
ZADAVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
d) může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociál
Pro orientaci v oblasti sociálních služeb je dobré vědět, že v teorii se rozlišují 3 základní kategorie subjektů - zadavatel, poskytovatel a klient. Zadavatel je ten, kdo se stará o síť so
ních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby.
munitní plán (dokument popisující stávající si tuaci v oblasti sociálních služeb, který navrhu je zároveň řešení), mohou s klidným svědomím využít statistických dat sebraných při jeho tvor bě. V malých obcích zase zpravidla není tajem stvím, který občan je už natolik starý, že mu je třeba donést oběd a občas uklidit, či která rodi na má více děti a je jí třeba pomoci (což je vlast ně výkon osobní asistence, respektive pečova telské služby podle nového zákona). Lze tak konstatovat, že na území obce byla zjištěna po třebnost některých sociálních služeb a případ ně jakých (zastupitelstvo by tuto zprávu mini málně mělo vzít na vědomí). Občany, kteří služ bu využívají, je pak vhodné informovat o mož nosti zažádat si o peníze (příspěvek na péči), z nichž může být služba hrazena. Největší problém se zjišťováním potřeby poskytování sociálních služeb bude ve větších městech. Doporučuji vyjít z údajů sociálních odborů (popř. zdravotních odborů) pověřené ho obecního úřadu. Jejich pracovníci by urči tě měli mít přehled, kolik občanů pobírá do posud příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu (podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociál ním zabezpečení, ve znění pozdějších předpi sů), případně lze kontaktovat rovněž okresní správu sociálního zabezpečení, která přizná vá zvýšení důchodu pro bezmocnost za úče lem dotazu, kolik občanů vlastně bude pobí rat příspěvek na péči. Pro přesnější zjištění lze rovněž spolupracovat s poskytovateli sociál ních služeb na území obce (ať již to jsou přís pěvkové organizace nebo nestátní neziskové organizace). Celkově to ovšem bude vždy pouze hrubý odhad. Domnívám se, že tvůrci zákona s tím i počítají. Zajistit dostupnost informací o možnos tech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území lze nejlépe na úřední desce obecního úřadu. Osobně si představu ji třeba soupis poskytovatelů sociálních slu žeb se stručnou charakteristikou jejich čin nosti a telefonním číslem nebo jiným kon taktním údajem. Povinností obce je zajistit dostupnost informací, nikoliv poskytovat ža datelům podrobné údaje o jednotlivých po skytovatelích (například jaká je čekací doba >
módi oderní obec
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1020 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
KÓD: Adresa
Název ORGANIZACE:
WJMENI:
(
)1
o,ec
profese:
O spoj. č.
11
11
)(
)(
)1
II
11
II
)[
)[
II
)(
1
SIPO
)(
)(
](
)(
)(
](
)(
l(
11
11
)í
1(
)[
)[
)(
][
1
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplněni čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
(
)(
1(~~](
11
)(
II
11
^ ooooooo
lí~)(
mUL (
11
1 (~11
11
II
Údaje
j(
](
11
11
)(
)[
1
ECONOMIA a. odděleni distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail:
[email protected]
O
1
pro fakturaci:
■a □□□□□□□□
□□□□□□□□□□□□□□
1
oooooooooDODoaaooa □oooooooooo ^ ocooa
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
květen 2006
11
ooooooodoododooodd
JMÉNO: □□□□□□□□□□ uuce.c*
SLOŽENKA
11
Adresa PRO DORUČOVANÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
OBEC:
Q
)(
octu:
frumeni:
PLATEBNÍ KARTA
)(
ooocnoooooczocDaocoo □aooaocnooo ret □dddd □□oOOOOOOOaOODDOOO
NÁZEV ORGANIZACE:
platby:
FAKTURA
(
jméno: qqcDOOOOOQO vuce.cj
Způsob
1017
objednavatele:
□□□□□ocooDcoa
□□□□□□□□□□□□□
VVPLIUTE KOIXITAKT: TELEFON
1 RAZlTKO/PODPIS:
Vypíněnim kuponu souhlasím bwplatné s tim, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byty po dobu deseti let zpra covávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o odváné osobních údajů, ve zněni pozdějších předpisů, společnosti ECONOMIA a s. se sídlem Praha 7.170 55. Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzku mu trhu, analýz, organizování dalších akd, zasíláni informaci prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udéíován dobrovolné a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasláním ob chodních sdéleni elektronickou poštou ANO D NE D
moderní obec
47
LEGIS LAT IVA > na místo v domově pro seniory či kolik stojí pečovatelská služba, je údaj, který úředník obce znát samozřejmě nemusí). Tento adre sář poskytovatelů doporučuji vytvořit rov nou pro širší územní okruh (například pro správní obvod obce s rozšířenou působností) z důvodu snadnějšího splnění uložené po vinnosti spolupracovat s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovate lem a osobou. Poslední povinností obce jako zadavatele sociálních služeb je vytváření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Zásahem se nátora (a zároveň primátora Teplic) Jaroslava Kubery se z povinnosti plánovat stala pouze možnost. Z mého pohledu však půjde o »dobrovolnou povinnost#, neboť celý systém po skytování státních dotací vychází z existující ho plánu sociálních služeb. Momentálně se rozbíhá projekt, který by mohl z peněz evrop ských fondů vytvořit jakousi metodiku, jak při plánování postupovat (primárně je určen sice krajům, ale mám za to, že obce budou moci postupovat analogicky). POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Druhým členem trojčlenky zadavatel - po skytovatel - klient jsou poskytovatelé sociál ních služeb (definice viz § 6). S jistou mírou zjednodušení si je lze představit jako ty sub jekty, které sociální službu poskytují potřeb ným (chráněné dílny, kontaktní centra, do movy pro seniory apod.). Územní samo správné celky v této roli nebudou figurovat zase tak často (s podstatnou výjimkou situa ce podle § 92 písm. a) zákona, kterou pra covníci Ministerstva práce a sociálních věcí /MPSV/ půvabně přezdívají »zmrzlý klient ve dveřích#), na rozdíl od svých příspěvkových organizací. Největším problémem poskyto vatelů je v současnosti fakt, že příspěvek na péči, který bude mít k dispozici klient, nepokryje veškeré výdaje s poskytnutím sociální služby. Systém bude nadále závislý na dota cích (ať již státních, krajských nebo obec ních). Pro rok 2007 a předpokládané další 2 až 3 roky, než si systém tzv. sedne, lze před pokládat vyšší tlak na poskytování dotací do sociálních služeb. S tím by měly kalkulovat rozpočty těch obcí, které zařízení poskytují cí sociální služby vlastní nebo dotačně pod porují. Financováni se pro první rok účin nosti zákona bude řídit metodikou MPSV, která ještě není zcela dopracovaná. KLIENT SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Klientem sociálních služeb může být pouze osoba fyzická, s níž přijdou do kontaktu pře devším pracovníci obecního úřadu, a to nej více při administrativě související s přizná ním, vyplácením a kontrolováním využití příspěvku na péči. O potřebné kvalifikaci pracovníků obcí a zákonném postupu naklá dání s penězi na pořizování sociálních slu žeb si řekneme příště. ■ JAKUB POBIŠ legislativně-právnf odděleni Kanceláře Svazu měst a obcí ČR
48
moderní obec
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních před pisů a dalších aktů státních orgánů publiko vaných ve Sbírce zákonů (od částky 29/2006 do částky 37/2006).
Částka 29 Sbírky zákonů, která byla ro zeslána dne 15. března 2006. Zákon č. 71/2006 Sb., kterým se mění zá kon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a ji ných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Novela tzv. kompetenčního zákona mj. ukládá Ministerstvu vnitra, jakožto ústřední mu orgánu státní správy pro vnitřní věci, plnit koordinační úlohu v oblasti výkonu veřejné správy svěřené orgánům územní samosprávy.
Účinnost od 15. března 2006
Částka 34 Sbírky zákonů, která byla ro zeslána dne 22. března 2006. Vyhláška č. 97/2006 Sb., o předpokladech a způsobu podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství a podrobnostech o poskytování informací veřejnosti Vinařským fondem
Účinnost od 22. března 2006
Částka 35 Sbírky zákonů, která byla ro zeslána dne 28. března 2006. Vyhláška č. 100/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí České republiky číslo 114/2002 Sb., o fondu kulturních a so ciálních potřeb, ve znění vyhlášky číslo 510/2002 Sb. Organizační složky státu a státní příspěv kové organizace mohou z fondu kulturních a sociálních potřeb hradit za své zaměstnan ce část příspěvku na penzijní připojištění, nejvýše však 90 % částky, kterou se zaměst nanec zavázal hradit. Příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky mo hou z fondu hradit za své zaměstnance přís pěvek na penzijní připojištění nebo jeho část. Z fondu lze hradit pojišťovně za za městnance část pojistného na soukromé ži votní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k pro vozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpi su, nejvýše však 50 % částky pojistného, kte rou se zaměstnanec zavázal hradit, za pod mínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních mě sících a současně nejdříve v roce dosažení vě ku 60 let.
Účinnost od 1. dubna 2006 (s výjimkou) Sdělení Ministerstva práce a sociálních vě cí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu za městnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební ne schopnosti zaměstnavatele a o změně někte rých zákonů (publikované pod číslem 102/2006 Sb.)
Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělu je, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2006 do 30. dubna 2007 částka 19 030 Kč.
Částka 37 Sbírky zákonů, která byla ro zeslána dne 31. března 2006. Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně záko na č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve zně ní pozdějších předpisů Tento zákon upravuje postup při jedno stranném zvyšování nájemného z bytu. Jed nostranné zvýšení nájemného pronajímatelem lze uplatnit v období, které začíná dnem na bytí tohoto zákona a končí dnem 31. prosin ce 2010. Pronajímatel je oprávněn jedno stranně zvýšit nájemné jedenkrát ročně počí naje 1. lednem 2007 a následně vždy k 1. led nu, popřípadě později, avšak nikoliv zpětně za období, které uplynulo od 1. ledna daného roku, pokud se s nájemcem na změně nájem ného nedohodne jinak. Jednostranné zvýšení nájemného v každém vymezeném období 12 měsíců nesmí být vyšší než maximální přírůs tek měsíčního nájemného stanovený pro kaž dou konkrétní hodnotu aktuálního nájemné ho za 1 m2 podlahové plochy bytu ve vztahu k odpovídající cílové hodnotě měsíčního ná jemného za 1 m2 podlahové plochy bytu. Způsob výpočtu cílových hodnot měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu a maximálních přírůstků měsíčního nájemné ho je uveden v příloze k tomuto zákonu.
Účinnost od 31. března 2006 (část prvni tohoto zákona pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2010) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních služ bách Tento zákon upravuje podmínky poskyto vání pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, pod mínky pro vydání oprávnění k poskytování so ciálních služeb, výkon veřejné správy v oblas ti sociálních služeb, inspekci poskytování so ciálních služeb a předpoklady pro výkon čin nosti v sociálních službách. Zákon dále upra vuje předpoklady pro výkon povolání sociál ního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nou zi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických za řízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajiš tění cizinců a v azylových zařízeních. Napří klad obec podle tohoto zákona zjišťuje po třeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob a zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech posky tování sociálních služeb na svém území atd.
Účinnost od 1. ledna 2007
JAN BŘEŇ právník
květen 2006
LEGISLATIVA
Kdy mohou strážníci požadovat prokázání totožnosti
ní trestného činu vraždy či loupeže, nemusí být dostačující ani předložení občanského průkazu, který může být padělaný a její totož nost lze dále blížeji zkoumat. Naopak v přípa dě přistižení osoby při bagatelním přestupku, který může být projednán domluvou (napří klad krádež věci nepatrné hodnoty), lze při právnění požadovat prokázání totož hlédnout i k prokázání totožnosti prostřed nosti upravuje § 12 zákona číslo nictvím prohlášení hodnověrné třetí osoby, 553/1991 Sb., o obecní policii, ve zně pokud ta svou totožnost nepochybně prokáže ní pozdějších předpisů. Prokázáním totožnos a za pachatele se zaručí (například zákonný ti se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění zástupce nezletilého). Při zjišťování totožnos jména, příjmení, data narození a bydliště oso ti je tedy nutno postupovat individuálně. Zá by. Totožnost je třeba prokazovat především leží též na místní a osobní znalosti strážníka. takovými doklady, které jsou veřejnými listina KTERÉ OSOBY MUSÍ VÝZVĚ mi. Veřejné jsou listiny vydané státními orgány nebo orgány územních samosprávných celků VYHOVĚT (krajů a obcí) v mezích jejich pravomoci, jakož Strážník je oprávněn vyzvat k prokázání to i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlá tožnosti následující osoby: šeny za veřejné, například občanský průkaz 1. Osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie. Úkonem se zde rozumí (viz § 53 odst. 3 správního řádu - zákon číslo
O
500/20 04 Sb.). Vhodné tedy je totožnost pro kazovat zejména občanským průkazem, ce stovním dokladem, řidičským průkazem, po případě průkazem zbrojním. Nelze se proka zovat neplatnými průkazy (v případě občan ského průkazu například uplynula doba jeho platnosti, obsahuje nečitelné zápisy, je poru šena jeho celistvost, obsahuje neoprávněně provedené změny či nesprávné údaje nebo je ho držitel podstatně změnil svou podobu).
JE NUTNO POSTUPOVAT INDIVIDUÁLNĚ Z uvedeného výčtu plyne, že totožnost se hodnověrněji prokazuje takovými doklady, které jsou opatřeny fotografií držitele. Platí rovněž pravidlo, že jestliže některý údaj vy plývá z jiného, nemusí být zvláště prokazován (například je-li prokázáno rodné číslo, nemu sí být prokazováno datum narození). Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehli vosti, s níž se zjištění provádí. Půjde-li napří klad o osobu, která byla přistižena při páchá
především faktický pokyn, zejména výzva, které je osoba povinna uposlechnout. Úkoly obecní policie vymezuje § 2 zákona o obecní policii. Obecní policie zejména přispívá k ochraně osob a majetku, dohlíží nad dodr žováním pravidel občanského soužití, v zá konném rozsahu přispívá k bezpečnosti a ply nulosti provozu na pozemních komunika cích, odhaluje přestupky a jiné správní delik ty a upozorňuje fyzické i právnické osoby na porušování obecně závazných právních před pisů a činí opatření k nápravě. 2. Osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku či jiného správního de liktu. Strážník zde nemusí osobu přímo při stihnout při činu, postačí důvodné podezření,
Důležitá ustanovení ust. § 12 a 13 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
Pii zjišťováni totožnosti je nutno postupovat individuálně. Záleží též na místní a osobní znalosti městského strážníka.
květen 2006
že se uvedených jednání dopustila (například vlastník vozidla, který strážníka žádá o od stranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, jenž byl strážníkem přiložen proto, že vozidlo stojí na chodníku, kde to ne ní dovoleno a řidič se v blízkosti vozidla ne zdržoval - viz § 17a zákona o obecní policii), 3. Osobu, od níž bude třeba požadovat vy světlení podle § 11 zákona o obecní policii. Strážník je oprávněn požadovat potřebná vy světlení od osoby, která může přispět k odha lení přestupku a jeho pachatele nebo jiného správního deliktu, jakož i ke zjištění skuteč ného stavu věci. Strážník má právo požadovat vysvětlení například ve věci přestupku, kdy pachatel umožní požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápo jem nebo jinou návykovou látkou či osobě mladší osmnácti let atd. /viz § 30 odst. 1 písm. a) a § 86 písm. d) zákona o přestupcích - zá kon č. 200/1990 Sb./. 4. Osobu, která odpovídá popisu osoby hledané Policií ČR. Jsou to zejména osoby, po nichž bylo vyhlášeno celostátní pátrání. Nez věstné osoby jsou hledány policií pro pode zření ze spáchání nějakého protiprávního jed nání, zejména trestného činu. 5. Na žádost jiné osoby, jestliže ta má na zjištění totožnosti právní zájem. Za právní zájem lze považovat takový zájem, jehož rea lizací se uplatňuje vynutitelné právo (napří klad zájem na náhradě škody v občansko právní věci či zájem na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, které se účtují tzv. čer nému pasažérovi). Právní zájem je nutno strážníkovi hodnověrným způsobem proká zat (například osoba prokáže, že je revizorem dopravního podniku). 6. Osobu, která žádá o prokázání totožnos ti podle bodu 5. Pokud osoba žádá o prokázá ní něčí totožnosti, na základě svého právního zájmu, je povinna též prokázat totožnost svou. 7. Jde-li o osobu, která oznamuje podezře ní ze spáchání trestného činu, přestupku ne bo jiného správního deliktu. Totožnost ozna movatele je třeba vždy zjistit, neboť může být například zároveň poškozeným. Výše uvedené osoby jsou povinny výzvě strážníka k prokázání jejich totožnosti vyho vět. Ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o obecní po licii, je strážník oprávněn předvést na nejbližší útvar Policie ČR osobu, která odmítla vyho vět jeho výzvě k prokázání totožnosti dle § 12 odst. 2 nebo nemůže ani po poskytnutí ne zbytné součinnosti strážníka svou totožnost prokázat. Strážník osobě poskytne nezbytnou součinnost například tím, že ji doprovodí k blízkému místu, kde má osoba uschovány doklady (například na pracoviště). Ovšem musí zvážit, aby poskytováním součinnosti nezmařil účel úkonu nebo zákroku, v jejichž důsledku totožnost zjišťuje, zejména v přípa dě současného zjišťování totožnosti více osob. Podle § 13 odst. 2 zákona o obecní policii je strážník oprávněn předvést na policii též oso bu, u které se při zjišťování její totožnosti pro káže, že je osobou hledanou policií (viz výše bod 4). ■
MATĚJ HROMÁDKA odborný asistent Katedry veřejné správy Policejní akademie ČR
moderní obec
49
I zřizovací listinou vymezený okruh majetkových práv by zcela určitě měl korespondovat s účelem, pro který byla příspěvková organizace zřízena. Na ilustračním snímku je Dům s pečovatelskou službou Jezárka ve Strakonicích.
Vztah příspěvkové organizace k majetku obce 2/ prvním dílu mého příspěvku (Moderní obec č. 4, str. 49) byl několikrát použit termín »správa«, aniž by byl blíže vy světlen.
V
VYMEZENI MAJETKOVÝCH PRÁV A SPRÁVA
Ani samotné ustanovení § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000, o rozpočtových pravi dlech územních rozpočtů, ve znění pozděj ších předpisů (dále jen RPÚR), kde se uvede ný termín poprvé objevuje, k němu nic bliž šího neuvádí. Nečiní tak výslovně ani jeho další ustanovení. Na obsah a charakter sprá vy je tak nutné usuzovat především ze sa motného postavení příspěvkových organiza cí /viz § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 odst. 1/ a zvláště z § 27 odst. 2 písm. f)/. Z § 27 odst. 2 písm. f) se dozvídáme, že obec ve zřizovací listině vymezí taková majetková práva, jež organizaci umožní, aby svěřený majetek včetně majetku získa ného její vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena. Při tom se uvedou práva a povinnosti spojené s pl ným efektivním a ekonomicky účelným vyžíváním tohoto majetku, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční vý stavbu, jakož i práva a povinnosti spojené s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům apod. Správou podle § 27 je tedy zvláštní právní vztah příspěvkové organizace obce k určité části majetku ve vlastnictví obce, jakož i obci samotné, spočívající v oprávnění a povin nosti příspěvkové organizace s tímto ma jetkem hospodařit kvalifikovaným způso bem, definovaným především hlavním účelem, ke kterému byla zřízena a rozsa hem majetkových práv obce, jejichž výkon jí byl za tím účel svěřen.
50
moderní obec
Daný závěr je možné dále rozvést a přiblí žit následujícím způsobem. Příspěvková or ganizace, jako právnická osoba, která jedná navenek vlastním jménem a na vlastní od povědnost, hospodaří s částí majetku ve vlastnictví zřizovatele. Rozsah a charakter to hoto majetku zřizovatele, jenž se předává příspěvkové organizaci k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, by měl korespondo vat s účelem, pro který byla zřízena a před mětem její hlavní činnosti. S takovým majet kem je pak oprávněna a také povinna hospo dařit tak, aby byl efektivně a ekonomicky vy užíván, chráněn, rozvíjen a zvelebován. Po vinnosti vyplývající obci z ustanovení § 38 Občanského zákoníku tak v podstatě přejí mají RPÚR. Tentokrát je povinnou osobou sama příspěvková organizace. K tomu, aby mohla svým povinnostem dostát, musí být vybavena právy, která jí umožní s majetkem ve vlastnictví zřizovatele, tedy jiné právnické osoby, nakládat. V této souvislosti RPÚR mluví o vymezení majetkových práv, při čemž mají na mysli majetková práva obce. Obec jako zřizovatel určuje prostřednic tvím zřizovací listiny rozsah majetkových práv, čímž fakticky limituje možnosti přís pěvkové organizace s jí do správy svěřeným majetkem zřizovatele hospodařit, resp. práv ně disponovat. Jinými slovy: Příspěvková or ganizace může s majetkem zřizovatele, který jí byl zřizovací listinou dán do správy nebo jej získala vlastní činností, nakládat jen tako vým způsobem, kterým jí to obec coby zřizo vatel umožnila. Z hlediska obce je to situace, kdy obec tímto způsobem »oslabuje obsah svého vlastnického práva potud, že oprávně ní předmět vlastnictví držet, užívat a dispo novat s ním přenechává jinému, jakkoli for málně právně s ním spjatému, subjektu práva« (blíže rozsudek Nejvyššího soudu sp. 20 Cdo 2791 /2004 ze dne 14.4.2005). JEDNÁNÍ NAD RÁMEC VYMEZENÝCH MAJETKOVÝCH PRÁV
Určité a jednoznačné vymezení majetko vých práv ve výše uvedeném smyslu lze po važovat za jeden ze základních předpokla dů úspěšného hospodaření příspěvkové or ganizace s majetkem zřizovatele. Bohuže,!
velmi často dochází k tomu, že příspěvkové organizace při nakládání s majetkem zřizo vatele, který jim byl svěřen do správy, pře kračují svá oprávnění tak, že fakticky reali zují i jiná než jim ve zřizovací listině vyme zená majetková práva obce, coby vlastníka1 předmětného majetku. Každé takové jed- i nání nad rámec vymezených majetkových I práv zřizovatele zakládá absolutní neplat nost daného právního úkonu (příspěvková organizace v takovém případě realizuje ví ce práv, než jí samotné přísluší). V této sou vislosti je ku podivu, že třetí osoby, které vstupují do právních vztahů s příspěvkový mi organizacemi, jen málokdy předem ze i zřizovací listiny zjišťují, do jaké míry a ja kým způsobem může příspěvková organi-! zace s jí do správy svěřeným majetkem zři zovatele právně disponovat. Samy tak mnohdy přispívají ke vzniku nežádoucích situací. Například po určitou dobu užívají nemovitost ve vlastnictví obce svěřenou do správy její příspěvkové organizaci v do- í mnění, že nájemní smlouva, kterou s přís pěvkovou organizací uzavřely, je k tomu opravňuje. Následně je pak nutné řešit vztahy bez-1 důvodného obohacení. Pokud jde o ony | třetí osoby a ve vztahu k příspěvkovým or ganizacím pak rada obce nutně musí vyvo zovat odpovědnost zpravidla statutárního orgánu příspěvkové organizace za pochy bení při hospodaření se svěřeným majet kem. Je totiž nutné si uvědomit, že ta ma jetková práva, která nejsou příspěvkové or ganizaci vymezena ve zřizovací listině, zá sadně vykonává sama obec. Při tom pocho-, pitelně musejí být dodrženy podmínky či- ; nění právních úkonů, jak vyplývají ze záko na o obcích. JE NUTNÉ ZVAŽOVAT RŮZNÉ SITUACE
Rozsah majetkových práv vymezovaných | příspěvkovým organizacím je různý. Liší se zásadním způsobem i v rámci jednou obcí zřizovaných příspěvkových organizací. Při zvažování rozsahu a charakteru majetkových práv, která mají být příspěvkové organizaci vymezena, je nutné zvažovat různé situace, které může hospodaření s předmětným ma jetkem přinést, a snažit se vymezit právě ta- i ková majetková práva, která za každé z mys-; litelných situací zajistí hospodárné a účelné využívání majetku obce - jak to ostatně práv ní úprava předpokládá. Je pochopitelné, že ne všechny příspěvko- i vé organizace zřizované jednou obcí budou mít vymezována zásadně stejná majetková; práva. I zřizovací listinou vymezený okruh majetkových práv by zcela určitě měl kores pondovat s účelem, pro který byla příspěv ková organizace zřízena. Tam, kde plnění úkolů příspěvkové organizace vyplývajících z účelu jejího zřízení a předmětu hlavní čin- i nosti předpokládá větší rozsah majetkových práv, je vhodné je také ve zřizovací listině vy mezit. ■ JAN JANEČEK právník Hradec Králové
květen 2006
právní poradna
Změny v poskytování informací ■ Letos 8. března vyšel ve Sbírce zákonů zá kon č. 61/2006 Sb„ kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k in formacím. Které zásadní změny přináší tato novelizace? Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena. Pokud je taková in formace zveřejněna v elektronické podobě, musí být zveřejněna i ve formátu, jehož spe cifikace je volně dostupná a použití uživate lem není omezováno. Je-li informace poskytována na základě žá dosti, poskytuje se ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinné subjekty nejsou povinny měnit formát nebo jazyk informace, pokud by taková změna byla pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží. Rozšiřuje se okruh informací, které jsou potinné subjekty povinny zveřejnit ve svých sídlech: Do 15 dnů od poskytnutí informace na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem, umožňujícím dálkový přístup. O informacích poskytnutých v jiné než v elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých infor macích postačí zveřejnit doprovodnou infor maci vyjadřující jejich obsah.
Fotografie řidiče jako důkazní prostředek ■ Naše obec uvažuje o pronájmu měřicího zařizeni, které zaznamenává překročení po volené rychlosti projíždějícími vozidly. Záz namy, které obsahují fotografii řidiče, jsou ale podle některých názorů pořízeny nezá konně, protože jde o zásah do práva na ochranu osobnosti. Jak to tedy je? Sidič vozidla, který překračuje povolenou rychlost v obci či projíždí křižovatkou »na řervenou«, nečiní nic, co by činil v soukromí a kde by jeho právo na soukromí mělo být diráněno. V takovém okamžiku jedná jako účastník provozu na pozemních komunika cích a je povinen zákonem stanovené pod mínky tohoto provozu dodržovat. Jestliže je však porušuje, a ohrožuje tak životy, zdraví a majetek třetích osob, nejedná soukromě a nejde ani o žádný projev osobní povahy, který by podléhal ochraně jeho osobnosti. Snímek vozidla, který zachycuje podobu ři diče v době páchání dopravního přestupku, je součástí záznamu z úředního měření. Ten slouží jako důkazní prostředek, který správní
květen 2006
Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné pro středky (nevztahuje se na poskytování veřej ných prostředků podle zákonů v oblasti soci ální, poskytování zdravotní péče, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní pod pory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území). Základní osobní údaje se po skytují pouze v tomto rozsahu: jméno, pří jmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskyt nutých veřejných prostředků. Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepova žuje poskytnutí informace o rozsahu a pří jemci těchto prostředků za porušení ob chodního tajemství. Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby pří plnění úkolů v rámci kontrol ní, dozorové, dohledové nebo obdobné čin nosti prováděné na základě zvláštního práv ního předpisu, podle které se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneuži tím, se neposkytují. Povinný subjekt poskyt ne pouze ty informace, které při plnění těch to úkolů vznikly jeho činností. Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povin nému subjektu je určena a že se žadatel do máhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trva lého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalé mu pobytu, adresu bydliště a adresu pro doru čování, liší-li se od adresy trvalého pobytu ne bo bydliště. Právnická osoba uvede název, IČ, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se
od adresy sídla. Adresou pro doručování se ro zumí též elektronická adresa. Uvedenými ná ležitostmi se žadatel musí identifikovat i v elektronicky podané žádosti. Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána pro střednictvím elektronické podatelny povinné ho subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Nově je upraveno odvolání. Zákon jasně říká, že o odvolání rozhoduje nadřízený or gán, a to pro všechny povinné orgány. Odvo lání je třeba předložit nadřízenému orgánu do 15 dnů od jeho doručení a nadřízený or gán o něm musí do 15 dnů od obdržení roz hodnout. Novela zavádí novou a poměrně rozsáhlou úpravu stížností na postup při vyřizování žá dosti o informace. Stížnost na postup při vy řizování žádosti o informace může podat ža datel v těchto případech: nesouhlasí s vyří zením žádosti odkazem na informaci již zve řejněnou, nebyla mu poskytnuta informace (zcela nebo zčásti) a přitom nebylo vydáno rozhodnutí o neposkytnutí informace, ne souhlasí s výší úhrady za poskytnutí infor mace. Stížnost se podává u povinného sub jektu buď písemně či ústně do protokolu a rozhoduje o ní opět nadřízený orgán.
orgán vede ke zjištění totožnosti pachatele přestupku. V daném případě nedochází ke střetu uve deného postupu s právem na ochranu osob nosti ať již dle zákona č. 40/1964 Sb. v platném znění, či zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Podle stávající právní úpravy smějí být obrazové a zvukové záznamy osob ní povahy pořízeny anebo použity jen se svo lením té fyzické osoby, které se týkají. Pokud se však obec z preventivních důvodů rozhod ne střežit prostřednictvím záznamového zaří zení určitá veřejná místa - zejména ta, kde podle dosavadních zkušeností dochází často k různým druhům porušování práva, lze za současného stavu, když věc zatím není řešena zákonnou úpravou, interpretací dovodit, že je třeba dát za daných okolností přednost veřej nému zájmu na objasnění porušení práva před ochranou osobnosti. Je nutno zároveň konstatovat, že záznamy z úředního měření dokládající překročení povolené rychlosti slouží jako podklad pro přestupkové řízení, v jehož rámci má občan možnost účinným způsobem hájit veškerá svá práva. Lidský život a zdraví požívají v moderní společnosti takové hodnoty, že právní řád ukládá příslušným orgánům konat ve pro spěch těchto hodnot i tam, kde samotní lidé ochrany této hodnoty nedbají. Takovým zá jmem je s ohledem na článek 6 Listiny zá kladních práv a svobod i zájem na ochraně
lidského života. Z povahy práva na život jako práva základního pak vyplývá i to, že ocitneli se toto právo v kolizi s jiným právem chrá něným zájmem, je nutno mu dát přednost. Z hlediska požadavku dle § 12 odst. 1 Ob čanského zákoníku postačuje, pokud obec u tabule označující počátek obce viditelně uvede, že průjezd jejím územím je monitoro ván kamerou či jiným záznamovým zaříze ním. Podobné upozornění se používá i v pří padě bank, benzínových čerpadel apod. Shora uvedené stanovisko je plně v kon textu se Stanoviskem odboru dozoru a kon troly veřejné správy Ministerstva vnitra číslo 4/2005 ze dne 27. 12. 2004, článkem JUDr. J. Horákové a I. Chauera z odboru bezpeč nostní politiky Ministerstva vnitra ČR uve řejněným v časopise Veřejná správa č. 13/2005, stanoviskem Ústavu státu a prá va Akademie věd ČR ze dne 5. 4. 2004 stejně jako s Národní strategií bezpečnosti silniční ho provozu vypracovanou Ministerstvem dopravy ČR.
Ing. JIŘÍ CRHA ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje
JUDr. ZDENĚK NOVÁK advokát
moderní obec
51
SERVIS
KALENDÁRIUM ■■ 10. až 12. 5. Praha, RVA Letňany WAREC
1. mezinárodní veletrh nakládání s od pady, recyklace, čištění, ekologie Pořadatelem je Terinvest, s. r. o, ve letržní správa. Další informace jsou na www.warec.cz ■ 16. až 19. 5. Brno, Výstaviště PYROS/ISET
13. mezinárodní veletrh požární a bez pečnostní techniky a ochrany Podrobnosti jsou na www.pyros.cz ■ 23. až 25. 5. Brno, Výstaviště ENVIBRNO VODOVODY-KANALIZACE
12. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí a 12. mezinárodní vodohospodářská vý stava se uskuteční poprvé společně. Bližší údaje o veletrhu jsou k dispozici na www.bw.cz ■ 30. 5. až 1. 6. Praha, Sazka Aréna ROADWARE
12. mezinárodní silniční veletrh Více o veletrhu najdete na www.roadware.cz.
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA Československá obchodní banka Česká vydavatelská pro internet s.r.o.
TEL
FAX
STR.
-
-
3
567 311 772
4,52
AŽD Praha
-
-
8
Komterm
-
-
9
ASIO.spol.s r.o.
548 428 111
548 428 100
10
FAGUSspol. s r.o.
283 092 307
-
11
Wavin Ekoplastik s.r.o.
326 983 111 326 983 110
12
Veletrhy Brno. a.s.
541 152 888 541 152 889
13
Palis s.r.o.
-
-
18
311 679843
-
21
-
-
25
Středočeské vodárny, a.s.
840 121 121
-
27
AQUA SP0L, spol.s r.o.
274 818343
-
29
Regionální rozvojová agentura jižní Moravy
KAREL ZPĚVÁK Bluetech s.r.o.
541 219282
-
33
I.C.C.C Enterprise, s.r.o. 255 702511
-
35
ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o.
492 112821
-
37
ista Česká republika s.r.o.
296 337511
-
39
Allstar Group s.r.o.
222 719 050 222 717957
41
Soluziona
-
-
2. obálka
ASEKOL s.r.o.
-
-
3. obálka
Renault Trucks
-
_
4. obálka
52
moderní obec
Ve Valdštejnském paláci v Praze byly vyhlášeny výsledky již 9. ročníku novinářské sou těže Média na pomoc památkám, kterou pořádají občanské sdružení Pro bohemia a Syn dikát novinářů ČR. Z více než 270 přihlášených prací udělila porota 22 ocenění. Za tříle tou snahu o záchranu unikátní horské synagogy s cílem otevřít v ní památník připomí nající soužití českých, německých a židovských obyvatel v této oblasti získalo mimořád né uznání občanské sdružení Památník Hartmanice. Na snímku jsou jeho členové (zleva): Ing. arch. Petr Štěpánek, ředitel Economia OnLine, Mgr. Jana Klímová, odborná pracov nice lektorského oddělení Národní galerie, Ing. Michal Klíma, předseda sdružení a gene rální ředitel Economia a.s., Zuzana Jonová, podnikatelka, a Jiří Weiner, výrobní ředitel Economia a.s. Slavnostní otevření opravené synagogy se uskuteční 16. května. /aš/
Abeceda pro starosty a úředníky 2006 Do červencového vydání Moderní obce připravujeme přílohu Abeceda pro starosty a úředníky 2006, jejímž obsahem budou ak tuální otázky a zkušenosti z praxe související s novým správním řádem. Abeceda se bude zabývat postavením správního orgánu a jed náním jménem obce nejen při vydávání usnesení, rozhodnutí, ale také úkony správ ního orgánu mimo správní řízení. Pozornost bude věnovat i vedení spisu, oprávněné úřední osobě, zahájení řízení, identifikaci účastníků správního řízení, odůvodnění usnesení, ale také oznamování rozhodnutí a vyznačování nabytí právní moci. Příloha se rovněž zaměří na postup při neformálních úkonech správních orgánů, například při po skytování stanovisek, vyjádření či při žádo stech. Své místo v ní nalezne i náprava vad ných úkonů správního orgánu a nebudou v ní chybět ani praktické vzory písemností. Výtisky časopisu Moderní obec navíc si lze objednat na e-mail:
[email protected], www.conomia.cz, tel.: 233 071 197. REDAKCE
Přihlášky do 31.5. Nadace Partnerství ve spolupráci s Minis terstvem dopravy ČR, Svazem měst a obcí ČR a měsíčníkem Moderní obec vyhlásily 15. března pátý ročník soutěže Zklidňování do pravy ve městech a obcích ČR. Cílem soutěže je zviditelnit kvalitní dopravní řešení a inspi rovat k jejich následování. Města a obce mo hou do soutěže přihlásit projekty, které byly realizovány v posledních pěti letech, tj. předá ny k užívání v roce 2001 a později a v jejichž
důsledku se zlepšilo životní prostředí a bez pečnost silničního provozu (zejména s ohle dem na chodce a cyklisty). Uzávěrka pro zasí lání přihlášek do soutěže je 31. května 2006 (rozhoduje datum poštovního razítka). Nej lepší řešení budou oceněna Finanční prémii nebo zvláštní cenou časopisu Moderní obec Další informace o soutěži poskytne: Ing. Petr Šmíd, Nadace Partnerství, Krátká 26, 100 00 Praha 10, tel./fax: 274 816 727, e-mail:
[email protected], www.doprava21.ecn.cz/ soutez.php. Databáze dosavadních soutěžních pro jektů (včetně základní charakteristiky a foto-1 dokumentace) je k dispozici na: www.doprava21.ecn.cz/databaze.php. /pšl
INVEX 2006: Dny krajů, měst a obcí Ve dnech 9. až 13. října bude na Výstavišti v Brně 16. ročník veletrhu informačních a komunikačních technologií Invex a 2. ročník ve letrhu spotřební elektroniky a digitální zába vy Digitex. Poprvé bude doprovodný pro gram každého z pěti veletržních dní úzce svá zán s řadou konferencí, prezentací, tematic kých projektů, soutěží, anket či společen ských akcí, souhrnně označených jako Conferences@Events. V rámci projektu Elektronická podpora při | rozvoji regionu se uskuteční už podruhé Dny I krajů, měst a obcí, tj. setkání zástupců měst, obcí a krajů s představiteli firem nabízejících produkty a služby pro veřejnou správu. Nové i informační technologie, integrace a sdíleni informací či efektivní podpora regionálního rozvoje, ať již z hlediska investic, nebo ce stovního ruchu, jsou jen malým výběrem z připravovaných témat. /kžé
vismo IN
Nejrozšlřenějšl redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MiIO-00025SI
květen 2006
VySLOUŽlLÉ SPOTŘEBIČE PATŘÍ NA SBĚRNÁ PVŮR.< Stará elektrozařízení nepatří do popelnice a už vůbec ne do příkopu nebo na skládku. Odevzdávejte je k recyklaci - odvezte je na sběrný dvůr. Šetříte tak životní prostředí i přírodní zdroje. Adresu sběrných dvorů a jejich provozní dobu zjistíte na obecním nebo městském úřadě, na www.asekol.cz nebo na e-mailu
[email protected]
Kolektivní systém ASEKOL DĚKUJE městům a obcím, které umožnily zřízení míst zpětného odběru elektrozařízení. Adamov, Aš, Bezdružice, Bor u Tachova, Brno, České Budějovice, Česká Kamenice, Dobříš, Domažlice, Dvorce u Bruntálu, Frýdek Místek, Halže, Hořovice, Hrádek u Rokycan, Hranice, Hrušovany u Brna, Jablonec nad Nisou, Jeseník, Jihlava, Kadaň, Kaplice, Karlovy Vary, Kladno, Klášterec nad Ohří, Klobouky u Brna, Kočov, Kolín, Konstantinovy Lázně, Kroměříž, Liberec, Mikulov, Miroslav, Mistřice, Moravské Budějovice, Němčovice, Oslavany, Ostrov, Pardubice, Plzeň 1, Rajhrad, Roudnice nad Labem, Rýmařov, Slavonie, Soběslav, Starý Plzenec, Šumperk, Tišnov, Toužím, Trhové Sviny, Turnov, Ústí nad Labem, Valašské Klobouky, Veselí nad Lužnicí, Záchlumí, Zlín
ASEKOL s.r.o. je zapsaný do seznamu výrobců vedeném MŽP ČR jako jediný a výhradní kolektivní systém pro zajišťování financování zpětného odběru a využití historického elektrozařízení skupin 3, 4 a 7 a pro zpětný odběr a využívání nových elektrozařízení skupin 3,4,7 a 8.
NOVÝ
RENAULT
PRÉMIUM
ROUTĚ
V kvalitě je síla
Objevujte každý den výjimečné výkony a kvalitu nového Renault Prémium Routě - Nový výrazný a silný design. - Inovovaná kabina a nový ergonomický interiér přináší radost z jízdy. - Nový motor DXi 11 o výkonu 440, 380 nebo 330k pro nejlepší přepravní výkon. - Nová automatizovaná převodovka Optidriver li* pro snížení spotřeby. - A vždy nejlepší užitečné zatížení na trhu. Nový Renault Prémium je výjimečným silničním vozidlem, které přispívá k vaši produktivitě a zvyšuje tak hodnotu vaši společnosti a řidičů. Objevte toto nové vozidlo společně s výhradními službami Renault Trucks u vašeho autorizovaného prodejce.
RENAULT TRUCKS
Náš závazek vašeho úspěchu.
1 Naprat