Oddělení lidí od primátů cca před 4 5 mil. let (pro naše potřeby počítáme 5 mil. let)

Oddělení lidí od primátů – cca před 4 – 5 mil. let (pro naše potřeby počítáme 5 mil. let) Začátek civilizace s rozvojem zemědělství a počátek trvalého osídlení (cca 8000 let před n.l.)

Poznámka k výpočtu: 8000 let př. n.l. + 2000 let n.l. = 10000 let 10000 let : 5 mil. let = 2,0 x 10-3 = 0,0020 24 hod. x 60 min. = 1440 min. x 0,0020 = 2,88 min. = 2 min. 53 s

© doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Historie lidstva 24

6

18

12 Oddělení lidí od primátů Začátek civilizace © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

23:57:07 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

civilizační období lidstva cca od 8000 let př. n. l. tzn. dosud cca 10000 let (= 24 hod.)

moderní ekonomický vývoj od r. 1750 (=cca 35 min. z 24 hod.)


23:25

22

( rok 1750)

24

3

21

19:12 (období Krista – nultý rok našeho letopočtu)

18

6

15

9

12 moderní ekonomický vývoj (od r. cca 1750) civilizační období lidstva (cca 10000 let)


23:25 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Rok

vrcholné období Říma

vrcholné období Řecka

počátek matematiky

Počátky psaní

počátek hutnictví

Počítače Počítače muž na měsíci Muž na měsíci Nukleární energie nukleární energie Vysokorychlostní počítače vysokorychlostní počítače Objev ObjevDNA DNA Válka proti malárii válka proti malárii Penicilin penicilin Vynález letadla vynález letadla Vynález automobilu vynález automobilu Vynález telefonu vynález telefonu Teorie vývoje Silnice Silnice Vynález motoru Vynález motoru Začátek průmyslové revoluce Počátek průmyslové revoluce Počátek 2. zemědělské revoluce Začátek 2. zemědělské revoluce Objev nového světa Objev nového světa Období moru Období moru

První města

první zavlažovací práce

vynález pluhu

počátek keramiky

počátek 1. zemědělské revoluce

Populace (mil.)

Genom projekt Genetika

Chudoba

Je to sociální status člověka vyznačující se hmotným nedostatkem. Spojuje se s životními poměry lidí v nevyvinutých zemích a používá se pro stav, který nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný život a uspokojení nezbytných lidských potřeb


Za chudobu je považována: • značná hmotná nouze • nedostatek potravin • nedostatek nezávadné pitné vody • nedostatek ošacení

• špatná situace s bydlením • nedostatek či žádný přístup k základní zdravotní péči • nedostatek vzdělání


Důsledkem chudoby bývá: • Chronický hlad • Podvýživa

• Nedostatečná imunita • Nevzdělanost • Náchylnost k nemocem

• Vysoká dětská úmrtnost • Nízká střední délka života


Příklady: Sociální indikátory chudoby Zdraví 968 milionů lidí bez přístupu k nezávadné pitné vodě (1998) 2.4 miliard lidí bez přístupu k základní zdravotní péči (1998) 34 milionů lidí žijících s HIV nebo AIDS (konec roku 2000) 2,2 milionů lidí umírajících ročně na znečištění ovzduší či obydlí (1996) Vzdělání 854 milionů negramotných dospělých, 543 milionů z nich ženy (2000) 325 milionů dětí nechodí do školy na základním a středním stupni vzdělání, 183 mil. dívek (2000). Děti 163 milionů dětí mladších pěti let má podváhu (1998) 11 milionů dětí mladších pěti let umírajících ročně z příčin, pro které existuje prevence (1998) © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Chudoba

Klasifikací chudoby podle Světové banky je hranice denních příjmů na osobu pod 1 USD


„Chudoba“ za kapitalismu

Rok

Počet obyvatelstva

Počet „chudých“ obyvatel **

Procento „chudých“ z celkového počtu obyvatel

1820

1,2

1,0

83

1980

5,0

1,4

28

2001

5,9

1,1

18,6

2006*

6,2

1,0

16,1

*Odhad autora ** Klasifikace chudoby vytvořená Světovou bankou jsou denní příjmy na osobu pod USD


Průměrný pokles procenta „chudých“

Období

Pokles „chudých“ za období (v%)

Délka období v letech

Průměrné roční procento poklesu „chudých“ v období

1820-1980

55

160

0,34

1980-2001

9,4

21

0,45

2001-2006

2,5

5

0,5 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Růst průměrného HDP na osobu v USD (1990)

1820

2000

Násobek růstu

Západní Evropa

1200

18000

15x

USA

1200

30000

25x

Afrika

400

1300

3,25x

svět

700

6000

8,6x

zdro:j Maddison A. The World Economy


Index lidského rozvoje (Human Development Index – HDI)

Celosvětově užívaný ukazatel uveřejňovaný od roku 1990 ve statistické Zprávě o lidském rozvoji, vydávané OSN. Je složen ze tří faktorů: •Hmotná životní úroveň (měřená výší hrubého domácího produktu připadajícího na jednoho obyvatele v paritě kupní síly – přepočteno na koupěschopnost) •Zdraví a kvalita života (měřenými průměrnou délkou dožití očekávanou při narození) •Rozsah vzdělávacích příležitostí (měřeným kombinovaným podílem příslušné populace navštěvující školy) © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Mapa světa zobrazující index lidského rozvoje - HDI

██ over 0.95 ██ 0.90-0.949 ██ 0.85-0.899 ██ 0.80-0.849

██ 0.75-0.799 ██ 0.70-0.749 ██ 0.65-0.699 ██ 0.60-0.649

██ 0.55-0.599 ██ 0.50-0.549 ██ 0.45-0.499 ██ 0.40-0.449

██ 0.35-0.399 ██ 0.30-0.349 ██ under 0.30 ██ N/A


HDP ve světě v roce 2005 dle nominální hodnoty a parity kupní síly


Giniho koeficient

• Míra pro vystižení nerovností v rozdělení důchodů • Maximální hodnota GK = 1 a představuje případ absolutní nerovnosti • Minimální hodnota GK = 0 a představuje případ absolutní rovnosti


Mapa světa zobrazující Giniho koeficient, míru nerovnoměrnosti příjmů v jednotlivých zemích.


Svět rozdělený na země s nízkým, středním a vysokým důchodem podle HNP na osobu* (2000)

HNP – hrubý národní produkt = celková hodnota ročního objemu výroby vyprodukovaného příslušníky daného státu (bez ohledu na to, zda působí doma či v cizině)


Hrubý národní důchod na obyvatele některých nejchudších zemí světa v roce 2001 Země (HND/ obyvatele) Angola

500

Indonésie

680

Pákistán

420

Arménie

560

Jemen

460

Papua – Nová Guinea

580

Azerbajdžán

650

Kambodža

270

Rovníková Guinea

700

Bangladéš

370

Kamerun

570

Rwanda

220

Benin

360

Keňa

340

Senegal

480

Bhútán

640

Kiribati

830

Sierra Leone

140

Burkina Faso

210

Komory

380

Srí Lanka

830

Burundi

100

Kongo

700

Středoafrická rep.

270

Čad

200

Kyrgyzstán

280

Súdán

330

Cote d´Ivoire

630

Laos

310

Sv. Tomáš a Princův ostrov

280

Eritrea

190

Madagaskar

260

Šalamounovy ostrovy

580

Etiopie

100

Malawi

170

Tádžikistán

170

Gambie

330

Mali

210

Tanzánie

270

Ghana

290

Mauritánie

350

Togo

270

Gruzie

620

Moldavsko

380

Uganda

280

Guinea

400

Mongolsko

400

Ukrajina

720

Guinea Bissau

160

Mosambik

210

Uzbekistán

550

Guyana

840

Nepál

250

Vietnam

410

Haiti

480

Niger

170

Zambie

320

Indie

460

Nigérie

290

Zimbabwe

480 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.


Počet lidí žijících za méně než $1/den (v milionech)

1987

1990

1998

Východní Asie a Pacifik

417,5

452,4

267,1

Sub-saharská Afrika

217,2

242,3

301,6


Počet lidí žijících za méně než 1 USD na den

Obyvatelstvo (v mil.)

1500

1200

800

400

0 1820

1840

1860

1880 1900

1920

1940

1960

1980 2000

rok © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Podíl obyvatelstva žijící v chudobě ve světě v letech 1820 - 1998 100

Obyvatelstvo v %

75

50

25

0 1820

1840

1860

1880 1900

1920

1940

1960

1980

2000


Chudoba podle hranice chudoby Číny a Indie klesla Miliony lidí Indie 300 Čína 200

100

0

1977-78

1987

1993

1999 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Přerozdělení snižuje chudobu tím, že dá chudým větší “porci koláče” . . .

bottom quintile 7% 2nd quintile 12%

top quintile 35%

top quintile 30%

3rd quintile 20% 4th quintile 26%

4th quintile 25%

bottom quintile 10% 2nd quintile 15% 3rd quintile 20%

. . . a zmenší porce těm, kteří jsou na vrcholu příjmové stupnice © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Životní růst zlepšuje život chudých zvětšením koláče


Průměrné podíly důchodu nejchudších 10% a 20% obyvatelstva země

7.6

% národního příjmu získaného v průměru v zemích tvořících jednotlivé quintile.

6%

6.5

6.5 5.8

5.5

4% 3.1

2%

2.7 2.2

Bottom Quintile of nations $1,016

4th Quintile of nations $2,413

2.4

Middle Quintile of nations $5,226

2.6

2nd Quintile of nations $10,853

Top Quintile of nations $28,432


Roční růst a snižování chudoby v Bangladéši, Indii, Ugandě, Vietnamu a Číně Procenta za rok, 1992-1998

10 8

Tempo růstu HDP na osobu Snížení chudoby

6 4 2 0

Bangladéš

Indie

Uganda

Vietnam

Čína © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Nejvyšší nárůst prosperity vede k poklesu absolutní chudoby

1980

2000

Východní Asie

15%

9%

Čína

32%

17%

Východní Asie 1975 v absolutní chudobě 6 z 10, nyní méně než 2 z 10.


Sporák

cena hodiny

Myčka

cena hodiny

Lednička

cena hodiny

Pračka

cena hodiny

Sušička

cena hodiny

1910

1950

1970

1997

$67 345

$420 292

$380 113

$288 22

$100 463

$250 140

$230 69

$370 28

$800 3,162

$700 333

$375 112

$900 68

$110 553

$270 138

$240 72

$338 26

$130 198

$230 118

$190 57

$340 26

1954 Barevná televize

cena

$1000 562

hodiny 1947

Mikrovlnná trouba

cena hodiny

$3000 2,467

1971 $620 174

1967 $465 176

1997 $299 23

1975 $470 97

1997 $199 15


Dlouhodobé spotřební statky

Dostupné % lidí, kteří nejsou chudí v populaci USA

Dostupné % chudých lidí v populaci USA

Lednička

99,5

97,9

Sporák

99,5

97,7

Barevná televize

98,5

92,5

Telefon

97,2

76,7

Pračka

92,7

71,7

Sušička

87,3

50,2

Mikrovlnná trouba

89,8

60,0

Myčka

58,3

19,6

Mraznička

46,0

28,6

Videorekordér

86,2

59,7

Klimatizace

71,9

49,6

Osobní počítač

28,3

7,4


Zboží dlouhodobé spotřeby

% ownership in bottom quintile





Ústřední topení

84

Lednička s mrazničkou

92

Počítač

25

Auta a dodávky

53

Mikrovlnná trouba

77

Pračka

91

Barevná televize

97

Telefon

91

CD přehrávač

62

Myčka

11

Sušička

46

Video

25


HND na obyvatele a index vzdělání Země

Index vzdělání

HND na osobu

Země

Index vzdělání

HND na osobu

Finland

0.99

$24,996

Pakistan

0.42

$420

Netherlands

0.99

$25,657

Mauritania

0.40

$350

Australia

0.99

$25,693

Benin

0.40

$360

Denmark

0.98

$27,627

Bangladesh

0.40

$370

Canada

0.98

$27,840

Gambia

0.39

$330

U.S.

0.98

$34,142

Chad

0.39

$200

Spain

0.97

$19,472

Burundi

0.38

$100

Ireland

0.96

$29,866

Mozambique

0.37

$210

So. Korea

0.95

$17,380

Ethiopia

0.35

$100

Poland

0.94

$9051

Niger

0.16

$170

Index vzdělání – část HDI © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

HDP na obyvatele a dětská úmrtnost (vzorek 162 zemí, 2000)

Úmrtnost dětí mladšíhc pěti let, na 1,000 (log) 6

4

2

0

4

6

8

10

12

HDP na obyvatele v cenách roku 1995 (log)


Očekávaná průměrná délka života v rozvojových zemích, roky

Očekávaná průměrná délka života roste (OECD) 70 60 50 40 60% zemí OECD

30

Přes 80% zemí OECD

20 10 0 1900

1950

1960

1970

1998 (odhad)

Zdroj: UNDP, Human development report 1997 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

nově narození v rozvojových zemích, kteří nepřežijí první rok, procenta

Dětská úmrtnost klesá 20 18 15

11

10

6

5

0 1950

1970

1995

Zdroj: UNDP, Human development Report 1997 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

počet podvyživených lidí v rozvojových zemích, procenta

Hlad na světě se snižuje 40 35

37

30

29

25 20

20

18

15 12

10 5 0 1970

1980

1991

1996

2010 (předpověď)

Zdroj: FAO, 1998 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Negramotnost klesá 80

75

procento negramotných

70 60 52 50 40 30 20

20 10 0 1926

1948

1970

rozvojové země, roky narození

Zdroj: UNESCO, 2000


Světem se šíří demokracie

70

62,5

60

58,2

procenta

50 40

31

30 20

14,3

10 0 1900

1950

2000

roky procento demokratických zemí procento obyvatel žijících v demokratických zemích Zdroj: Freedom House, 2000


Rozdělení světového příjmu, 1960,1980,2000

Zdroj: Bhalla, 2002, str. 179 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Životní úroveň roste všude

UNDP index lidského rozvoje

1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1960

1970

1980

2000

roky Nejméně rozvinuté země

rozvojové země

rozvinuté země

Zdroj: UNDP, Human development Report 1997 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

(1 nejvíce korupce, 8 nejméně korupce)

Ekonomická svoboda snižuje korupci (svoboda korupce, podle hodnocení Transparency International) 8

7,41

7 6 4,96

5 4 3

3,43

3,88

2,55

2 1 0 5 (nejméně svobodné)

4

3

2

1 (nejvíce svobodné

země rozdělené na pětiny podle stupně ekonomické svobody Zdroj: Gwartney and Lawson, eds., 2001


Ekonomická svoboda přináší prosperitu

HDP na obyvatele USD (2000)

25000

23450

20000

15000

12390

10000 6235 5000

4365 2556

0 5 (nejméně svobodné)

4

3

2


země rozdělené na pětiny podle stupně ekonomické svobody

Zdroj: Gwartney and Lawson, eds., 2002


Ekonomická svoboda zvyšuje životní úroveň

UNDP index lidského rozvoje

1 0,88

0,9 0,8

0,73

0,7 0,6

0,76

0,62 0,52

0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 5 (nejméně svobodné)

4

3

2



Zdroj: Gwartney and Lawson, eds.,2001 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

růst v procentech během 90. let 20. století

Ekonomická svoboda přináší růst 3

2,56

2,5 2

1,57

1,44

1,5

1,13

1 0,5 0 -0,5 -1

-0,85

-1,5 5 (nejméně svobodné)

4

3

2


země rozdělené na pětiny podle stupně ekonomické svobody Zdroj: Gwartney and Lawson, eds.,2002 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Ekonomická svoboda zvyšuje očekávanou průměrnou délku života 90 80

72,57

70

věk

60

62,33

77,2

64,6

54,96

50 40 30 20 10 0 5 (nejméně svobodné)

4

3

2



Zdroj: Gwarney and Lawson, eds., 2002


Příjmy a životní úroveň jdou ruku v ruce

Zdroj: Melchior, Telle and Wig, 2000


Růst odměňuje chudé (závislost mezi ekonomickým růstem a příjmy chudých v 80 sledovaných zemích)

Zdroj: Dolar and Kraay, 2001b


Ekonomický růst nezvyšuje nerovnost

(závislost mezi ekonomickým růstem a nerovností v 80 sledovaných zemích)

Zdroj: Dolar and Kraay, 2001b


Ekonomická svoboda zvyšuje rovnost

(příjmy pětiny nejbohatších jsou tolika násobně vyšší než příjmy nejchudší pětiny, v různých zemích)

35

32,49

30 25 20,07

20 15,67 15

14,37

12,41

10 5 0 5 (nejméně svobodné)

4

3

2



Zdroj: Gwartney, Lawson and Samida, es., 2000


Ekonomická svoboda snižuje chudobu 40

36,62

35

31,82

30

25

21,79

20

17,17 14,6

15 10 5 0 5 (nejméně svobodné)

4

3

2


země rozdělené na pětiny podle stupně ekonomické svobody Zdroj: Gwartney and Lawson, es., 2001 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Svobodný obchod přináší prosperitu

HDP na obyvatele v USD (1998)

25000

22306

20000 13984

15000

10000 6397 5000

4794 2916

0 5 (nejméně svobodné)

4

3

2



Zdroj: Gwartney and Lawson, es.,2001 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

procentní růst HDP na obyvatele (1980-98)

Svobodný trh přináší růst 3 2,4

2,5 2

2 1,5

1,3

1 0,5

0,5

0,5

5 (nejméně svobodné)

4

0 3

2



Zdroj: Gwartney and Lawson, es.,2001 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Svobodný obchod a růst mezi 70. a 80. lety 20. století

5

4,49

4,5

procentní růst HDP

4 3,5 3 2,29

2,5 2 1,5 1

0,74

0,69

0,5 0 uzavřené rozvinuté země Zdroj: Sachs and Warner, 1995

otevřené rozvinuté země

uzavřené rozvojové země

otevřené rozvojové země


Globalizace a růst v 90. letech 20. století 6 5

procentní růst DPH

5 4 3 1,9

2 1 0 -1

-1,1 -2 rozvinuté země

Zdroj: Dollar and Kray, 2001a

neglobalizované země

země otevřené globalizaci po roce 1980


podíl rozvojových zemí na světovém exportu průmyslově zpracovaného zboží, procenta

Rozvojové země vyváží více průmyslově zpracované zboží

30 25 20 15 10 5 0 1970

1981

1983 1985

1987

1989

1991

1993

1995

1999

Zdroj: Ghose, 2000 a Overseas Development institute, 1995 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

průměrná mzda pracovníka v rozvojových zemích jako procento mzdy amerického továrního dělníka

Mzdy v zemích třetího světa rostou

35 30 25 20 15 10 5 0 1960

1975

1992

roky

Zdroj: Burtless, Lavrence and Shapiro, 1998 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

počet hodin, které Američané věnují práci a volnému času v průběhu průměrně dlouhého života

Američané pracují stále méně

600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 1870

1950

1973

hodiny volného času

1990

1996

hodiny práce

Zdroj: Cox and Alm, 1999, kap. 3 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

skutečný počet odpracovaných hodin na jednoho Američana za rok

Klesá počet pracovních hodin

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1870

1890

1913

1929

1938

1950

1960

1973

1990

1996

Zdroj: Cox and Alm, 1999, kap. 3 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

procento amerického HDP vyprodukovaného 500 největšími firmami

Velké firmy ztrácí dominantní postavení

60 55 50 45 40 35 30 1980

Zdroj: Edwards, 2001

1982

1984

1986

1988

1990

1992


Prosperita přináší více regulací upravujících kvalitu životního prostředí

Zdroj: Dasgpura, Mody, Roy and Wheeler, 1995


Prosperita životnímu prostředí prospívá

Zdroj: World Bank, 1992 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

procento celkových přímých zahraničních investic plynoucích do rozvojových zemí

Rozvojové země získávají stále větší množství kapitálu

40 35 30 25 20 15 10 5 0 1970

1977

1981

1985

1991

1995

1997

Zdroj: Ghose, 2000 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

roční čistý příliv přímých zahraničních investic do rozvojových zemí, mld. USD

Rozvojové země získávají stále větší množství kapitálu

180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 -20 1973-78

1979-82

1983-88

1989-92

1993-96

Zdroj: Eichengreen, Mssa, et al., 1998 © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Charakteristika socialistické ekonomiky

• Centrálně administrativně

direktivně státně stranicko byrokraticky řízená a plánovaná ekonomika


Socialismus V přesném smyslu označuje nižší fázi komunistické sociálně ekonomické formace, předcházející vyšší fázi, komunismu. Mezi společenské rysy patří především: • společenské vlastnictví výrobních prostředků • neexistuje v obou fázích vykořisťování člověka člověkem Jedná se o vztahy vzájemné spolupráce a pomoci, existuje tu v základě jednota zájmů. Společenské vlastnictví výrobních prostředků si vyžaduje celospolečenské plánovité řízení za účasti pracujících mas, kdy každý práceschopný člověk má pracovat podle svých schopností.

Zdroj: Ekonomická encyklopedie, 1984


Socialismus V

užším

slova

smyslu

je

„částečně

demokratická ideologie“, která klade hlavní důraz na solidaritu a která věří, že by ekonomika i další odvětví společnosti měly být do značné míry centrálně řízeny. V širším

slova

smyslu

zahrnuje

vedle

demokratického socialismu též komunismus.


Socialismus Socialismus má jednat podle principů solidarity a obhajuje „sociálně-spravedlivou“ rovnostářskou společnost s plánovaně řízenou ekonomikou, která se vyznačuje upřednostňováním práv a zájmů kolektivu (většiny) před těmi individuálními a společenským pojetím práce – socialisté usilují o zespolečenštění výrobních prostředků a likvidaci společenských tříd. Takový model řízení společnosti, dle jejich názoru, bude přinášet prospěch všem bez rozdílu, nikoliv jen malé

skupině © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Komunismus

Je

založen

možností,

na

principu

každému

komunistickém

každý

podle

systému

již

podle

jeho

svých

potřeb.

nemají

V

existovat

společenské třídy nebo státní aparát, funkce státu má vykonávat komunisticky uvědomělý lid.

Pojem diktatura proletariátu podle této ideologie označují revoluční období, v němž ještě existují

různé společenské třídy, ale diktatura buržoazie je již nahrazena diktaturou proletariátu nad buržoazií (někdy také označované jako socialismus jako

první období komunismu).


Komunismus Ostatní světové názory (např. náboženství, nacionalismus) jsou považovány za nepřátelské a potlačují se všemi dostupnými prostředky, někdy i násilím. Demokratické

principy

rozhodování

jsou

nahrazeny

samosprávou v dělnických radách na různých úrovních, které jsou propojeny systémem delegátů.

Z hlediska ekonomického je cílovým stavem společnost, kde každý člen přispívá podle svých možností a využívá společné zdroje podle svých potřeb. To předpokládá vysoké morální vlastnosti celé společnosti, kterých je nutné dosáhnout kompletní přestavbou vztahů mezi lidmi a vztahů k věcem. © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Imperialismus

Nejvyšší stádium kapitalismu Fáze: 1. monopolní kapitalismu 2. kapitalismus zahnívající a parazitní 3. umírající kapitalismus

zdroj: V. I. Lenin © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Kapitalismus

Je společenské zřízení, v němž jsou výrobní faktory prostředky v soukromém vlastnictví a provozovány za účelem dosažení zisku. Ekonomické parametry (např. ceny) jsou určovány prostřednictvím volného trhu (nabídkou a poptávkou), a to i ceny práce, nikoli řízeny zásahy státu (jako v řízených či plánovaných ekonomikách). Zřízení všech dnešních rozvinutých států je přinejmenším částečně založeno na kapitalismu. © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Kapitalismus je v zásadě systém masové výroby pro uspokojení potřeb mas. (Ludwig von Mises:The Anticapitalistic Mentality,1956)


Základní požadavek liberalismu Program liberalismu ve shrnutí do jednoho slova by tedy měl znít: vlastnictví, což znamená soukromé vlastnictví výrobních prostředků (neboť pro spotřební statky je soukromé vlastnictví samozřejmostí a není popíráno ani socialisty a komunisty). Všechny ostatní požadavky liberalismu vyplývají z tohoto základního požadavku. (Ludwig von Mises:Liberalismus,1927) © doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Charakteristickým rysem kapitalismu je obchodníkova naprostá závislost na trhu, tedy na nejlepším možném a nejlevnějším uspokojení nejnaléhavějších požadavků spotřebitelů. (Ludwig von Mises: Capitalism versus Socialism,1969)


Tržní ekonomika – kapitalismus – je společenský systém nadvlády spotřebitelů. (Ludwig von Mises: Observations on the Russian Reform Movement, 1966)


Kapitalistický sociální řád je ekonomickou demokracií v nejpřísnějším smyslu tohoto slova. Všechna rozhodnutí závisí koneckonců na vůli lidí jako spotřebitelů. Tedy kdykoli existuje rozpor mezi představami spotřebitelů a představami manažerů, tlak trhu zajistí, že názory spotřebitelů zvítězí. (Ludwig von Mises: Die Ursachen der Wirtschaftskrise: Ein

Vortrag. Předneseno 28. února 1931vTeplicích-Šanově před shromážděním německých průmyslníků).


„Kapitalismus je společenský systém založený na explicitním uznání soukromého vlastnictví a neagresivních, smluvních směnách mezi vlastníky soukromého majetku." Hoppe, A Theory of Socialism and Capitalism, Kluwer Academic Publishers, 1988.


Společnost, která staví rovnost před svobodu, nebude mít nakonec nic – ani svobodu, ani rovnost. Naopak společnost, která staví svobodu před rovnost, se dopracuje vyššího civilizačního standardu a může zabezpečit větší míru uspokojování potřeb všech svých členů.


Oddělení lidí od primátů cca před 4 5 mil. let (pro naše potřeby počítáme 5 mil. let)

Recommend Documents