STAVBA TĚLA KAPRADIN Stonek kapradin často nevidíme. Změnil se totiž ve ztlustlý podzemní plazivý orgán – oddenek , který slouží mimo jiné i k rozmnožování. Vyrůstají z něj kořeny a další rostlinky i ve větší vzdálenosti od původního jedince. Listy kapradin jsou velké a husté. Vyrůstají z jednoho místa a vytvářejí velkou trychtýřovitou růžici. Listy při dešti zachycují více vody a odvádějí ji přímo k oddenku. Rostlině tím zajišťují dostatek vody. Výtrusy kapradin jsou drobounká zrníčka, která slouží k rozmnožování. Výtrusy vznikají ve výtrusnicích, které tvoří na spodní straně listů malé hromádky – kupky. Při vysychání výtrusnice praskají, zralé výtrusy se uvolní a rozšiřují po okolí. I
APR U K
S P O D NÍ S TR A
L
IS T
ADĚ SA M
Kdo
CE
výtrusnicové kupky
Osladič obecný má oddenek sladké chuti – odtud jeho název.
mladý list oddenek osladiče obecného
Listy naší největší kapradiny, hasivky orličí, mohou dosahovat délky až 2,5 metru. list oddenek kořen hasivka orličí kapraď samec
dvojí typ listů pérovníku pštrosího
Pérovník pštrosí vytváří speciální listy, jejichž funkcí je pouze tvorba a uchovávání výtrusů. Tyto listy jsou menší, tmavohnědé a podobné pštrosímu peru.
NA MOTIVY KAPRADIN Stříbrná kapradina (Silver Fern) je druh kapradiny, jejíž listy se staly inspirací pro domorodé obyvatele Nového Zélandu – Maory. Maorové si odpradávna nechávali potetovat obličej zvláštními maorský válečník s potetovanou tváří vzory připomínajícími listy kapradiny. Tetování mělo za úkol zastrašit nepřátele a také zařazovalo nositele do rodiny a společnosti. Vyhledejte na internetu nebo v encyklopedii, jaký motiv je zobrazen na novozélandském dolaru.
12
NA
CO JSOU ZAČ? Skupina rostlin, kterým říkáme kapraďorosty, zahrnuje přesličky, plavuně a kapradiny. Tyto rostliny existovaly na Zemi již v prvohorách, před 300 miliony let. Patří mezi první rostliny, které již mají vyvinutý systém „trubic“ rozvádějících v jejich těle vodu a živiny. Tělo kapraďorostů je členěno na kořen, stonek a listy. Kapraďorosty netvoří květy ani semena, rozmnožují se pomocí výtrusů. Žijí po celém světě v různých životních podmínkách, nejčastěji ale ve vlhkém tropickém prostředí. Právě zde se stávají významnou součástí jídelníčku býložravců.
PS s. 12–13 VYŠŠÍ ROSTLINY – KAPRAĎOROSTY
K
P
RODINA KAPRAĎOROSTŮ Plavuně jsou přízemní poléhavé byliny, přesličky jsou byliny s článkovaným stonkem a kapplavuň vidlačka radiny jsou byliny nebo dřeviny s nečlánkovaným oddenkem. Kapraďorosty se také liší umístěním výtrusů. Plavuně a přesličky mají výtrusy uložené ve výtrusném klasu, který vyrůstá na vrcholu stonku. Kapradiny mají výtrusy umístěné na spodní straně listů. PŘESLIČKY A JEJICH PENTLICE Výtrusy přesliček jsou opatřeny čtyřmi dlouhými výrůstky, které se nazývají pentlice. Ve vlhku jsou pentlice obtočené kolem vývýtrusy přesličky trusů, za sucha se rozvinou a pros pentlicemi pletou s dalšími výtrusy. Výtrusy se tedy do okolí rozšiřují v malých chomáčcích. Tak přesličky zvětšují svou šanci na rozmnožení. K čemu slouží u výtrusů přesliček pentlice?
utrousí výtrusy? M L A DÝ Z K R O
PRAVĚCÍ OBŘI, DNEŠNÍ TRPASLÍCI Kapraďorosty vyhledávají vlhká a stinná stanoviště v lesích, u potoků nebo na starých zdech. V době jejich vzniku, v prvohorách, panovalo na Zemi teplé a vlhké podnebí, které bylo nezbytné pro jejich rozmnožování. Kapraďorosty sice žily na souši, k jejich oplození ale byla a stále je potřeba voda. V těchto pro kapraďorosty příznivých podmínkách, a také díky „trubicím“ rozvádějícím v těle vodu, dosahovaly pravěké kapraďorosty stromového vzrůstu. Dnes už se můžeme s jejich stromovou formou setkat pouze v tropických lesích, kde je podnebí blízké tomu prvohornímu.
STAVBA KAPRAĎOROSTŮ
UC EN
Ý L IS T
výtrusnicový klas
K APR AD ĚS A
plavuň vidlačka
VZÁCNÉ DARY Z PRVOHOR Pro člověka jsou významné především pozůstatky prvohorních stromovitých přesliček a plavuní. Když tyto velké rostliny odumřely a zapadly do bahna, zůstaly zde bez přístupu vzduchu ležet dlouhý čas a jejich těla zuhelnatěla. Díky nim tedy dnes máme zásoby černého uhlí.
uzlina stonek
Současné přesličky a plavuně patří mezi léčivé byliny. Přeslička léčí choroby močových cest, čaj z nati plavuně se používá na zmírnění zažívacích potíží. Rostliny však obsahují jedovaté látky – alkaloidy, proto je lépe se o jejich užití poradit s lékařem. R
PŘESLIČKY R O
VÝ
Í
TRU SNICO VÝ
S LA
LN
kořen
K
list
oddenek
přeslička rolní
E TADY AL VY NÁM . TROUSÍTE
V
I LÉČIVKA MŮŽE BÝT NEBEZPEČNÁ! Přeslička bahenní roste na vlhčích rašelinných loukách. Rostlina obsahuje jed palustrin, který způsobuje trávicí obtíže a může při déletrvajícím požívání způsobit dokonce smrt. Nebezpečí číhá hlavně na pasoucí se zvířata, ale i na člověka. Přeslička bahenní bývá totiž často zaměňována za přesličku rolní, která se sbírá jako léčivá bylina. Při sběru přesličky rolní proto člověk musí být velmi obezřetný. Jedovatý palustrin z přesličky bahenní totiž nevyprchá ani po usušení. přeslička bahenní DVOJÍ TVÁŘ PŘESLIČKY ROLNÍ Přeslička rolní tvoří během jednoho roku dvě lodyhy po sobě. Na jaře vyrůstá ze země nezelená jarní lodyha, která nese výtrusnicový klas a jejím úkolem je rozmnožování. Po dozrání výtrusů jarní lodyha odumírá a na jejím místě vyrůstá zelená lodyha letní s typicky článkovaným tělem. Jaký je rozdíl mezi jarní a letní lodyhou přesličky rolní?
jarní lodyhy přesličky rolní
letní lodyhy přesličky rolní
PS s. 12–13 VYŠŠÍ ROSTLINY – KAPRAĎOROSTY
13
M
CE
Chvíli ve vodě,
STAVBA TĚLA Kůže je holá, většinou hladká, s četnými slizovými žlázami. Ty udržují pokožku neustále vlhkou a chrání ji před vysušením. Pokožka je také bohatě prokrvená a umožňuje tak kožní dýchání. Slizové žlázy mohou být přeměněny ve žlázy jedové.
O
Z RYBY OBOJŽIVELNÍKEM Obojživelníci se vyvinuli přibližně před 350 miliony let z ryb. Tvoří přechodnou skupinu mezi vodními a suchozemskými obratlovci. S rybami mají tedy některé společné znaky. Stejně jako ryby mají proměnlivou teplotu těla v závislosti na okolním prostředí a kladou vajíčka do vody. Jejich larvy (pulci) mají ocas a vyvíjejí se ve vodě, kde dýchají žábrami. Žábra pak pulcům při přeměně v dospělého jedince zanikají a vyvíjejí se u nich dva páry končetin, které jsou důležité pro život na souši. Dospělí obojživelníci dýchají plícemi, ale od vody se většinou příliš nevzdalují a jsou s ní spjatí po celý život. Jelikož vodu nepijí, ale přijímají ji celým povrchem těla, je pro ně důležité mít stále vlhkou pokožku. Obojživelníci upřednostňují vlhké a teplé prostředí, proto většina z nich obývá tropy, a v chladných oblastech je nenajdeme. V jejich potravě převažuje hmyz, ale dokážou ulovit i jiné obojživelníky či mláďata drobných savců. Sami se stávají oblíbenou potravou plazů, ptáků a savců.
Samci skokana zeleného vydávají skřehotavý, daleko slyšitelný zvuk. Ten je zesilosamec skokana zeleného ván ozvučnými měchýřky u koutků úst. Svým silným hlasem lákají samci samičky během námluv. V
32
ŽIVOČICHOVÉ – OBOJŽIVELNÍCI
horní nepohyblivé víčko
dolní pohyblivé víčko
nozdra
skokan hnědý oko přední končetina
Ropucha obecná má v bradavičnaté kůži jedové žlázy. Ty vylučují hlen, který ji chrání před predátory.
vlhká kůže
nozdra oko jedové žláza přední končetina mlok skvrnitý
ropucha obecná
Skokan hnědý má v dutině ústní lepkavý jazyk, který je vpředu přirostlý a vzadu volný. Jeho vymršťováním chytá různý hmyz.
K
skokan hnědý
PÉČE O POTOMSTVO Ne všichni obojživelníci nechávají svá vajíčka po snesení do vody jejich osudu. Zajímavý způsob péče o potomstvo má pipa americká. Ta nosí oplodpipa americká něná vajíčka v komůrkách na hřbetě. s vajíčky pod kůží na zádech Po vylíhnutí zůstávají pulci stále ukrytí v komůrkách, dokud nedorostou v malé žabky.
PS s. 36–37
Ž Á BY
průhledná mžurka
V dutině ústní je velký svalnatý jazyk , který je různě pohyblivý. Slouží k lovu a zpracování potravy. Ozvučné měchýřky žab se nacházejí pod hrdlem, za hlavou nebo uvnitř hrdla. Měchýřky pomáhají zesilovat hlas samců žab, který využívají hlavně v době rozmnožování.
KO
OCASATÍ A BEZOCASÍ • Obojživelníky, kteří mají ocas zachovaný po celý život, označolek obecný čujeme jako ocasaté. Mezi ocasaté patří mloci a čolci, kteří mají válcovité tělo a dva páry přibližně stejných končetin. • Obojživelníky, kteří v dospělosti ocas nemají, označujeme jako rosnička zelená bezocasé. Mezi bezocasé patří žáby, které mají krátké zavalité tělo a jejichž mohutné zadní končetiny jsou delší než přední. Má čolek obecný ocas i v dospělosti?
P
PŘIZPŮSOBENÍ SE ŽIVOTU V JESKYNI Obyvatelem jezírek v krasových jeskyních na Balkáně je macarát jeskynní. Tento slepý ocasatý obojživelník nepotřebuje v tmavém prostředí zrak, a tak se orientuje v prostoru pomocí výborného čichu.
chvíli na souši
PŘECHOD Z VODY NA SOUŠ Obojživelníci byli prvními obratlovci, kteří se dokázali přizpůsobit životu na souši. K tomu, aby se mohli pohybovat na souši, vyvinuly se u nich dva páry kráčivých končetin. Během dlouhodobého vývoje se naučili dýchat i vzdušný kyslík pomocí jednoduchých plic. Také jejich kůže má řadu životně důležitých funkcí. Je ale holá, bez šupin a chlupů, které by je chránily před predátory a vlivy prostředí. Proto se u nich vyvinulo různé ochranné chování a zbarvení. Některé druhy se v případě ohrožení nafukují a zastrašují své nepřátele, některé svým varovným zbarvením upozorňují predátory, že jsou jedovaté. Jejich kůže má navíc schopnost měnit barvu, takže se lehce skryjí před zraky těch, kteří se jimi živí, nebo své kořisti. Větším výkyvům okolní teploty se obojživelníci přizpůsobují tím, že přečkávají chladné či horké období v úkrytu.
P
STAVBA TĚLA OBOJŽIVELNÍKŮ
EC žábry
S TA
Ž
AB
UL
RŠ
Í PU
Í P OTĚR
LEC
PROČ JE DŮLEŽITÉ JE CHRÁNIT ocas
zadní končetina
Vzhledem k tomu, že je kůže obojživelníků citlivá k cizorodým látkám, mohou obojživelníci svým úhynem člověka varovat před narušeným životním prostředím. V oblastech, kde se sníží počet obojživelníků, dochází většinou ke zvýšení počtu bezobratlých, kteří ničí úrodu a jsou mnohdy přenašeči nebezpečných onemocnění. Z kůže obojživelníků chovaných v laboratořích se získávají látky k výrobě některých léků.
již vyvinutá zadní končetina
plovací blána prsty
vlhká kůže
Pro obojživelníky je velkým nebezpečím ztráta přirozeného prostředí. Člověk nevhodně reguluje vodní toky, z přírody tak mizí tůňky, mokřady a malé vodní plochy. Velmi nepříznivě působí na obojživelníky znečišťování vod a ovzduší. Důležitá je také jejich ochrana v době rozmnožování, kdy táhnou k vodním plochám. Tahové cesty často protínají silnice a obojživelníci se pak stávají obětí automobilů.
ocas
prsty
zadní končetina
R VY SI ALE DOBNÍ MOC PO NEJSTE.
JED MLOKŮ A ROPUCH Kožní jed ropuch a mloků, který je především vyměšován žlázami za očima, není pro člověka příliš nebezpečný. Pokud se však dostane do očí, způsobuje silné pávyměšování ropušího jedu lení. Jed může vyvolat také vyrážky nebo křeče zažívací soustavy. Proto je lepší nebrat tyto živočichy do rukou, popřípadě si po kontaktu s nimi ihned umýt ruce. Proč bychom se neměli dotýkat mloka nebo ropuchy, když se s nimi setkáme v přírodě?
I
Vyhledejte na internetu nebo v encyklopedii, proč je macarát jeskynní zbarven bíle nebo do růžova. macarát jeskynní
OBOJŽIVELNÉ VOZIDLO Schopnost obojživelníků pohybovat se ve vodě i na souši zaujala americké konstruktéry již za druhé světové války. Vojenské obojživelné automobily byly používány k rychlému vylodění obrněné obojživelné vozidlo vojáků a nákladu na pevninu. Dnešní obojživelné obrněné vozy mohou dosahovat ve vodě rychlosti 54 km/h a na souši až 72 km/h.
PS s. 36–37 ŽIVOČICHOVÉ – OBOJŽIVELNÍCI
33
Nejrychlejší komuni
Proč je důležitý ref lex mrkání? slzné ústrojí
PS s. 60–61 ČLOVĚK – NERVOVÁ SOUSTAVA
čočka duhovka
zrakový nerv
sítnice
N
Slzy se vytvářejí v slzní žláze, která ústí při vnějším koutku oka. Mrkáním se slzy roztírají po oku a oko tak zvlhčují. Přebytečné slzy se shromažďují při vnitřním koutku oka, odkud odtékají slzním kanálkem do nosní dutiny. Při pláči nestačí slzní kanálek slzy odvádět a slzy přetékají přes okraje víček.
rohovka
RO
krátké výběžky
Z
OK
EM
zornice
HE
M
EZ
UC
Ř
1 – vnější ucho 2 – střední ucho 3 – vnitřní ucho 3
Vyhledejte na internetu nebo v encyklopedii, co znamená pojem „duševní hygiena“.
Z míchy vychází u člověka 31 párů míšních nervů. Dostředivé nervy vedou informace z orgánů do míchy a odstředivé nervy z míchy do orgánů.
dlouhý výběžek
N
mozek
Oko je orgánem zraku a je umístěno v dutině zvané mícha a míšní nervy očnice. Je chráněno víčky s řasami. Před vysycháním, nečistotami a mikroby chrání oko slzy. Funkci oka lze přirovnat k fotoaparátu. Světelné paprsky procházejí přes jednotlivé části oka až na vnitřní vrstvu – sítnici, kde se obraz sledovaného předmětu zobrazí.
58
tělo buňky
jádro
EU
Mícha je asi jako palec silná nervová tkáň. Je dlouhá přibližně 40–50 cm. Vede uvnitř páteře od mozku až k prvnímu bedernímu obratli. Uvnitř páteře je obklopena a chráněna mozkomíšním mokem. Mícha vede informace z částí těla do mozku a zpět. Zprostředkovává některé nervové reakce – ref lexy, jako je například dýchání či polykání.
Základem nervové soustavy je nervová buňka – NEURON. Tato buňka je schopná přenášet elektrické impulzy. Je tvořena tělem a výběžky. Tělo obsahuje buněčné jádro. Krátké výběžky přivádí impulzy k tělu buňky, dlouhý výběžek přenáší impulzy dále od těla buňky.
ŘE
PŘEDČÍ I INTERNET Ať dělá člověk jakoukoliv činnost, vždy se na ní podílí nervová soustava. Bez ní by nebylo možné se pohybovat, jíst, dýchat či se vyprazdňovat. Nervová soustava dělá z člověka myslící bytost. Díky ní člověk mluví, pamatuje si a dokáže se rozhodovat. Nervová soustava je tvořena mozkem, který funguje jako dokonalý počítač, míchou, která představuje jakési přepojovací centrum, a hustou sítí nervů, které připomínají kabely. Úzce spolupracuje s každým orgánem v našem těle i se všemi smysly. Nervová soustava spolu se smyslovými orgány umožňuje člověku získávat informace z okolí a reagovat na ně. Mozek průměrného člověka uchovává MOZEK, MÍCHA tolik informací jako 20 000 průměrně A SMYSLOVÉ ORGÁNY velkých slovníků. Mozek připomíná tvarem a vzhledem vlašský ořech. Je umístěn v lebce, kde jej obklopuje a chrání čirá tekutina – mozkomíšní mok. Mozek je nejvyšším řídícím orgánem těla. Přijímá informace a zpracované je posílá na příslušné místo.
1 2
hlemýžď bubínek
ušní boltec vnější zvukovod
Ucho – je orgánem sluchu a je rozděleno do tří částí – vnější, střední a vnitřní ucho. Ucho zachycuje zvukové vlny, které způsobují pohybující se předměty kolem nás. Vnitřní ucho slouží také pro vnímání polohy a umožňuje tak člověku udržovat rovnováhu. Prostřednictvím sluchu je člověk schopen rozeznat zvuky a tóny, jejich intenzitu, výšku i směr, odkud přicházejí. Intenzita zvuku se často uvádí v decibelech. Zvuky, které dosahují 100 a více decibelů, mohou sluch poškodit. 0 dB – nejslabší zvuk, který slyší lidské ucho 30 dB – šepot, zvuky v tiché knihovně 60 dB – běžné mluvení, šicí stroj, zvuky psacího stroje 90 dB – sekačka na trávu, hluk nákladních aut 100 dB – řetězová pila, pneumatická vrtačka 115 dB – rockový koncert, klakson auta 140 dB – střelné zbraně, raketové motory
kační síť na světě
NERVOVÉ REAKCE REFLEXY Některé nervové reakce jsou vrozené a během života se nemění. Je to například dýchací, polykací, sací reflex nebo reflex kašlání, kýchání či mrkání. Jiné reflexy se vytvářejí v průběhu života a představují naučenou reakci na nějaký opakovaný zrakový, sluchový, čichový, hmatový či chuťový podnět. Když podnět přestane působit a není opakován, člověk tyto reflexy ztrácí. Tyto reflexy se objevují nejen u člověka, ale u všech savců a usnadňují jim přizpůsobit se měnícím se podmínkám prostředí. Pouze člověk je však schopný reagovat také na podněty v podobě mluveného, psaného nebo jen myšleného slova. Lidé si tak mohou snadno předávat své poznatky a zkušenosti, mohou vyjadřovat své pocity, svoji vůli.
STAVBA NERVOVÉ SOUSTAVY
mozek
mícha
nervy
VIDĚL JSEM, SLYŠEL JSEM… K tomu, aby člověk dobře viděl, je zapotřebí správná funkce všech částí oka. Nejčastější poruchou bývá nesprávné zakřivení čočky způsobující krátkozrakost nebo dalekozrakost . Výjimkou nejsou ani poruchy sluchu. Sluch je velmi citlivý a může být snadno poškozen například častým pobytem v hlučném prostředí.
NENÍ CESTY ZPĚT Mozek a mícha jsou chráněny před poškozením svým uložením v pevných kostech lebky a kostěném páteřním kanálu. Přesto může dojít k jejich poranění. Pád na hlavu nebo úder může způsobit otřes mozku . Pád na záda z výšky, pád při lyžování či jízdě na kole, náraz při autonehodě nebo při skoku do vody, to všechno může způsobit poškození míchy, které může mít velmi vážné následky, jako je ochrnutí části těla.
Á CO ŘÍK
? NIC N
ESLYŠÍM
.
P
KDO? NIC NEVIDÍM.
U krátkozrakých lidí se obraz dioptrické brýle sledovaného předmětu vytváří před sítnicí. Nevidí ostře vzdálené předměty. U dalekozrakých lidí se obraz sledovaného předmětu vytváří za sítnicí. Nevidí ostře blízké předměty. Obě vady je možné napravit brýlemi s čočkami, které pomohou vytvořit obraz přesně na sítnici. Jaký je rozdíl mezi krátkozrakostí a dalekozrakostí?
Otřes mozku se projeví vždy ztrátou vědomí, která může trvat několik sekund, ale ochranná helma i desítky minut. Provází ho bolest hlavy, zvracení, poruchy paměti a vidění. Při podezření na otřes mozku je nutný pobyt v nemocnici, kde se vyloučí vážnější poškození a následuje klid na lůžku. Otřesu mozku můžeme snadno předejít používáním helmy při sportu.
JAKO CLONA FOTOAPARÁTU Oční duhovka s otvorem uprostřed – zornicí řídí množství světla vstupujícího do oka. Funguje podobně jako clona ve fotoaparátu. Při velké intenzitě světla se duhovka stáhne a zornice se značně zmenší. Tak vniká do oka jen malé množství světla a oko je chráněno před poškozením. V šeru nastává opačná reakce a do oka proniká světla více.
duhovka a zornice za světla
duhovka a zornice za šera
PS s. 60–61 ČLOVĚK – NERVOVÁ SOUSTAVA
59
Pod německým protektorátem NAŠE ZEMĚ SOUČÁSTÍ NĚMECKÉ ŘÍŠE
15. března 1939 byl zřízen Protektorá t Čechy a Morava; české země se staly součástí Německa 27. května 1942 Kubiš a Gabčík provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha 10. června 1942 Němci vyhladili ves Lidice 8. května 1945 německá vojska v Čechách kapitulovala; skončila druhá světová válka v Evropě
Získání českého pohraničí Německu nestačilo, proto dne 15. března 1939 německé vojenské jednotky bez odporu obsadily také české a moravské vnitrozemí. Začala okupace Čech a Moravy, které se tak staly součástí Německé říše jako její protektorát. V čele protektorátu sice zůstal prezident Emil Hácha a česká vláda, ale hlavní slovo měl německý protektor, kterého přímo jmenoval Adolf Hitler. Nacisté se hned od počátku snažili ovládat, řídit a kontrolovat veškeré dění v protektorátu. Všechno poněmčovali . Využívali český průmysl pro výrobu zbraní a obyvatelstvo jako zdroj pracovní síly. Řada mladých Čechů a Češek musela odejít na nucené práce do Německa.
PONĚMČOVÁNÍ Od školního roku 1941/1942 se žáci museli povinně učit německy již od první třídy základní školy, a to nejméně čtyři hodiny týdně. Úředníci museli skládat zkoušky z němčiny. Nápisy na budovách úřadů nebo nádraží, názvy ulic, osobní a úřední dokumenty se uváděly dvojjazyčně. Vyhledejte na internetu na mapě Protektorátu Čechy a Morava, jaký byl poněmčený název vaší obce.
KOLABORANTI MEZI ČECHY dvojjazyčná známka
dvojjazyčná bankovka
ZAVŘENÍ VYSOKÝCH ŠKOL Dne 28. října 1939 se v Praze shromáždilo asi 100 000 lidí, aby si připomněli výročí vzniku republiky. Nacisté proti nim tvrdě zasáhli. Při zásahu postřelili studenta Jana Opletala, který nakonec zraněním podlehl. Jeho pohřeb 15. listopadu přerostl v obrovský národní protest proti okupaci. Nacisté 17. listopadu zatkli více než tisíc studentů. Devět z nich hned popravili, ostatní poslali do koncentračních táborů. Zavřeli také všechny české vysoké školy. Celý svět si události 17. listopadu dodnes připomíná jako Mezinárodní den studentstva. Proč se stal 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva?
KOLABORACE Češi spolupracovali s nacisty buď ze strachu o život, nebo proto, že chtěli udělat kariéru v německých službách. Nejodpudivější způsob kolaborace představovalo udávání. Kolaboranti například informovali, kde se ukrývají lidé pronásledovaní fašisty nebo kdo doma schovává více zásob potravin, než bylo povoleno. Někteří dokonce pronikali do odbojových organizací a pak odbojáře udávali gestapu.
pohřeb Jana Opletala
NUCENÉ PRÁCE Během druhé světové války muselo odejít na nucené práce do Německa téměř půl milionu mladých Čechů a Češek, většinou ve věku kolem dvaceti let. Pracovali zejména v továrnách na výrobu zbraní a dalších válečných potřeb, a to v nelidských podmínkách. Byli ubytováváni hromadně v provizorních táborech, trpěli nedostatkem jídla i nemocemi. Továrny, ve kterých pracovali, se navíc často stávaly cílem bombardování.
PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA území připojená k Německu v roce 1938
NĚMECKO
zásah gestapa
76
Od počátku nacisté krutě trestali všechny projevy odporu . K tomu sloužila tajná německá policie zvaná gestapo. Někteří Češi se rozhodli s nacisty spolupracovat. Taková spolupráce s nepřítelem se nazývá kolaborace .
PS s. 70–71 HISTORIE – DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V ČSR
Lidice PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA
POLSKO
území připojené k Německu v roce 1939 území připojené k Polsku v roce 1938
SLOVENSKÝ STÁT
PO
MAĎARSKO RAKOUSKO
území připojené k Maďarsku v roce 1938 území připojené k Maďarsku v roce 1939
DK
ARP RU ATSKÁ S
NESOUHLAS S NĚMECKOU OKUPACÍ Lidé, kteří se odmítali smířit s německou okupací, volili různé způsoby odporu. Někteří odešli do zahraničí, jako například čeští politici v čele s bývalým československým prezidentem Edvardem Benešem. Beneš v Londýně vytvořil československou vládu a začal přesvědčovat zahraniční státníky o tom, že po válce bude nutné obnovit Československo v jeho původních hranicích. Do zahraničí odcházeli také čeští vojáci, aby po boku Spojenců bojovali proti Němcům. Proslavili se zvláště letci , kteří se účastnili velké letecké Bitvy o Británii. V zahraničí se připravovala i největší odbojová akce, atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha . Nacisté ovšem potom v odvetě za atentát rozpoutali v protektorátu teror. Tisíce lidí zatkli a popravili, a dokonce zcela vyhladili dvě obce – Lidice a Ležáky.
DOMÁCÍ ODBOJ Odvahu vzepřít se nacistům neztráceli ani ti, kteří zůstali doma. Organizovali proti nacistům odboj, který sice nemohl nacisty porazit, ale výrazně jim znesnadňoval situaci. Nacistům se škodilo i různými sabotážemi , které spočívaly například v tom, že lidé poškozovali výrobky v továrnách, přestřihávali telegrafní dráty nebo ničili koleje. Odvahu však vyžadovaly i takové běžné činnosti, jako například poslouchání zahraničního rozhlasu. Češi sledovali zahraniční zprávy v češtině, zejména z Londýna. Zatímco nacisté je neustále přesvědčovali, že Hitlerova vojska všude vítězí, z Londýna se dovídali, že tomu tak není. Proto okupanti poslouchání zahraničního rozhlasu trestali i smrtí.
OSVOBOZENÍ A KONEC VÁLKY Od roku 1944 se k českým zemím stále přibližovaly spojenecké armády – od západu Američané a od východu sovětská armáda, nazývaná Rudá. Právě v Praze a jejím okolí držela německá armáda své poslední pozice. Situaci jí zkomplikovalo i povstání, které vypuklo v Praze 5. května 1945. V bezvýchodné situaci Němci dne 8. května nakonec kapitulovali. Tím skončila okupace českých zemí i druhá světová válka v Evropě. VYHLAZENÍ LIDIC Dne 10. června 1942 vtrhli nacisté do Lidic. Nechali zastřelit všech 173 lidických mužů. Ženy a děti od sebe oddělili. Lidice před tragédií Ženy odvezli do koncentračního tábora v Německu. Některé děti dali na převýchovu do Německa, všechny ostatní děti starší jednoho roku nechali otrávit plynem ve vyhlazovacím táboře v Polsku. žáci a učitelé lidické školy 8 dní před tragédií Navíc vypálili a srovnali se zemí všechny domy, včetně kostela, a zničili dokonce i hřbitov. Proč byla obec Lidice zničena a její obyvatelé vyvražděni?
LETECKÉ ESO JOSEF FRANTIŠEK Podobně jako řada jiných českých vojáků odešel i stíhací pilot Josef František v roce 1939 do zahraničí. Bojoval proti Němcům nejdříve v Polsku a později i ve velké letecké Bitvě o Británii. V ní se stal třetím nejúspěšnějším stíhacím letcem na straně Spojenců a vůbec nejúspěšnějším zahraničním pilotem, když dokázal sestřelit 17 nepřátelských letounů. Zahyoperačního Josef František nul za nevyjasněných okolností při havárii během vyhlídkového letu 8. října 1940. letoun Hurricane Mk. I
ATENTÁT NA HEYDRICHA 27. května 1942 dopoledne projížděl Reinhard Heydrich pražskou Kirchmayerovou třídou. V tu dobu na něj chystali útok dva členové výsadkové skupiny Anthropoid – Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří prošli speciálním výcvikem ve Velké Británii. Gabčík se pokusil vystřelit, ale selhal mu samopal. Kubiš odhodil směrem k Heydrichovu vozu bombu. Ta zasáhla automobil a Heidricha zranily její střepiny a úlomky karoserie. 4. června 1942 Heidrich zemřel na otravu krve. Gabčík s Kubišem byli 18. června 1942 dopadeni v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Po sedmihodinovém boji zahynuli spolu s pěti dalšími zde ukrytými výsadkáři. Jakou funkci zastával v Protektorátu Čechy a Morava Reinhard Heydrich?
auto Reinharda Heydricha po atentátu
SABOTÁŽE Řada příležitostí k sabotážím se nabízela na železnici. Například v Brně vznikla v červnu 1939 tajná železniční odbojová organizace s cílem komplikovat nacistům nákladní přepravu zbraní a surovin nebo znehodnocovat přepravovaný náklad. Brněnští železničáři rozřezávali hadice brzdového vedení na vagonech, do cisteren s benzinem sypali cukr a sůl nebo uvolňovali výpustné kohouty. Do olejů zase přidávali železné piliny. Ničili také automobily, které byly přepravovány po železnici. Propíchávali jim pneumatiky a sypali písek do ložisek. Vyhledejte ve Slovníku cizích slov význam slova sabotáž.
vlaková sabotáž
PS s. 70–71 HISTORIE – DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V ČSR
77
